SNOW 05 - duben 2003 by SNOW media

Copyright © 2003 Nokia. Všechna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People, Navi a Xpress-on jsou obchodními značkami nebo registrovanými ochrannými známkami společnosti Nokia Corporation. Vyhrazujeme si právo na změnu technických údajů bez předchozího oznámení. Některé funkce závisí na používané SIM kartě anebo na využívané síti. Dostupnost služeb WAP, GPRS a MMS si, prosím, ověřte u provozovatele vaší sítě anebo poskytovatele služeb WAP. Vezměte, prosím, na vědomí, že služby založené na MMS závisí na využívané síti i na kompatibilitě používaných přístrojů a podporovaném formátu obsahu. Pro využívání aplikací založených na internetu je nutné připojení k internetu. Dostupnost konkrétních výrobků a služeb se může v jednotlivých oblastech lišit. Ověřte si ji, prosím, u vašeho nejbližšího prodejce značky Nokia.

2 strana obalky-NOKIA

www.nokia.cz

4.4.2003 19:37 Stránka 1

Připoj se a užij si výhod na www.club.nokia.cz nebo prostřednictvím služby WAP na mobile.club.nokia.cz

Stvořen k výkonům

Zvýšená ochrana proti vodě, prachu a mechanickému namáhání Integrované hands-free Stopky & časový spínač Stereo FM přijímač Barevný displej

Nejen svým nevšedním

designem je předurčen

k vytrvalosti a špičkovým

výkonům.

Co slíbí, splní.

003-STOPY 5

3.4.2003 20:35

Stránka 3

STOPY

STOPY zapadne bota, mám ráda, kdyÏ za mnou kovovû zvoní hÛlky nedbale vleãené po mírné lesní cestû. Mám ráda, kdyÏ mi svi‰tí vítr kolem u‰í a pod nohama jemnû ‰ustí ãerstv˘ sníh. Jsem ale nerada, kdyÏ sníh zaãne vrzat. To vím, Ïe mi bude zima na ruce i na nos. Mám ráda bezhlesé ticho, kdyÏ padají tûÏké snûhové vloãky, i mûkké Ïuchání, kdyÏ z vûtví sjíÏdûjí nashromáÏdûné pefiiny. Nemám ráda, kdyÏ za mnou zlovûstnû ‰krábe sjezdovku ãísi rychl˘ snowboard, ale mám ráda, kdyÏ mi nad hlavou zavfiískne krkavec. A kdyÏ jsem tam, nechci si pfiipustit, Ïe v‰ecek zimní zvuk rodné Prahy je jen prskání ‰edivé bfieãky pod koly aut. A kdyÏ ukládám na jafie lyÏe do komory, tak se mi zdá, Ïe se mi to v‰eciãko zdálo. Hlásku hor, tak snûÏn˘, jaks nûÏn˘, usly‰ím tû napfiesrok zas? Jana Vlková

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

Foto: Österreich Werbung / Mallaun

Mám ráda vÛni ãerstvû poseãené trávy, cákajícího mofie i suchého borového lesa. Mám ráda i zasnûÏené stránû Alp, ale ty nevoní. K romantickému splynutí s pfiírodou mi tady pomáhají v‰echny zvuky, které hory vydávají. Mám ráda vesel˘ kfiik dovolené na nejbliÏ‰ích sjezdovkách. KdyÏ je sluneãné poãasí, pronikají skrz ‰um lidské fieãi radostné, pi‰tivé dûtské hlásky, které jsou mi znamením, Ïe svût je v pofiádku. KoneckoncÛ, zavfiu-li v slunci oãi, nevím zda jsem u vody ãi na horách. Mám ráda bezchybn˘ tikot sedaãkov˘ch lanovek, jen chvílemi pravidelnû pfieru‰ovan˘ drkáním pfies kladky. Mám ráda dvouhlasé cinkání, kdyÏ na sebe naráÏejí hliníkové tyãe i ocelová péra „pomy“ i jejich tvrd˘ zvuk, kdyÏ mne po startu s cuknutím odná‰ejí nahoru. Nemám moc ráda tûÏk˘ zvuk strojoven kabinov˘ch lanovek. Asi proto, Ïe z nich není vidût ani modré nebe ani bíl˘ sníh. Mám ráda, kdyÏ do vázání s mlasknutím

004-KOMIX 5

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

3.4.2003 20:25

Stránka 4

4.4.2003 18:22

Stránka 5

focus: letní lyžování 30

OBSAH

005-OBSAH 5

alpské ledovce Zdá se vám, Ïe sezóna konãí? Není to úplnû tak – jsou tady pﬁece ledovce!

Velk˘ test ledovcÛ Dva tucty letních lyÏafisk˘h center Alp jsme podrobili podrobnému testu. Zkoumali jsme jejich lyÏafiskou nabídku, ale také napfiíklad – tam, kde to ‰lo – i zalidnûnost.

Proã, kdy a jak na ledovec? Letní lyÏování má mnoho osobit˘ch specifik, pﬁipojujeme proto i souhrn tipÛ a dobr˘ch rad, které vás zajisté budou inspirovat.

Jarní Tignes Francouzské stfiedisko Tignes jiÏ patfií k legendám. Ale právû jarní lyÏování je nûãím, co jiná zvuãná stfiediska v podobné mífie nenabízejí. V dobû vydání tohoto SNOW máte je‰tû mûsíc na to vydat se na jeho firnové pisty. KdyÏ se to nezdafií, nechte se unést na‰ím ãlánkem a alespoÀ v pfiedstavách si projeìte nejlep‰í jarní kusy Tignes. Foto: Engelberg Titlis

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

OBSAH

005-OBSAH 5

4.4.2003 18:22

Stránka 6

oddíly SNOW 26

style

freeride Gastein

Gasteinské údolí na svém samém konci skr˘vá mal˘ freeridov˘ poklad. Bezpoãet pra‰anov˘ch v˘letÛ v pﬁehledném hlavním svahu Sportgasteinu korunuje osmikilometrov˘ sjezd snûhovou pustinou.

SNOW 30

focus

letní lyžování Sezóna bez konce

Ne kaÏd˘ lyÏafi jiÏ zakusil, co to znamená lyÏovat v létû. Aã má letní lyÏování svá pro i proti, urãitû stojí za to jej vyzkou‰et. Abychom vám dodali potfiebné informovanosti a potaÏmo odvahy, pfiipravili jsme obsáhl˘ tématick˘ blok, kter˘ by mûl odpovûdût snad na v‰echny moÏné otázky s letním ãili ledovcov˘m lyÏováním souvisejícími.

Roh hojnosti. Tak zní nadpis ãlánku o jarní lyÏovaãce v klasickém stﬁedisku jménem Tignes. Kdo ji zaÏil, pravdûpodobnû se s autorkou ãlánku ztotoÏní, Ïe firnové lyÏování je prostû bájeãné.

SNOW 28

atlas

Zermatt

Velk˘ test ledovcÛ, str. 30

LyÏaﬁská sezóna 2003/04

·v˘carsk˘ Zermatt leÏící ve stínu Matterhornu je znám jako mondénní aÏ snobské stfiedisko. Jeho lyÏafiská nabídka je ale stavûna pro vyzrálé lyÏafie a vysoké ceny korespondují s dokonal˘m bûhem celé ‰piãkové lyÏafiské infrastruktury.

SNOW

Foto: Stefan Hunziker / FIS

letní lyžování 40 Jarní Tignes

market

auto Audi

73 Alpsk˘ SP Bilance, komentáﬁe, statistiky, zajímavosti…

45 Koukal zlat˘

76 Snowboard

Martin Koukal ‰okoval lyÏaﬁsk˘ svût vítûzstvím na Mistrovství svûta. Jak to probíhalo?

Mistrovství svûta FIS probûhlo v Kreischbergu, doma âesk˘ pohár poprvé v partnerství SLâR a AâS.

48 Klasici 02/03

79 Roman Kumpo‰t

Co pﬁinesla sezóna v klasickém lyÏování? 10 nejlep‰ích ãesk˘ch v˘sledkÛ.

hovoﬁí o posledních dvou letech Svazu lyÏaﬁÛ, ãesk˘ch sportovních úspû‰ích i plánech do budoucna.

52 MS Sv. Moﬁic

48 Standa ¤ezáã

Nûkteré alpské velmoci zklamaly, na‰i nezazáﬁili…

skonãil druh˘ v celkovém poﬁadí Worldloppetu a bronzov˘ na slavném Vasovû bûhu.

Lyžařství

Audi Allroad je jiÏ klasikou. Dodávat víc netﬁeba.

rozhovor 88 Vincent Collard

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

Vincent Collard je ﬁeditelem marketingu Volksbank CZ. Povídali jsme si s ním o sponzorství Lucie Hrstkové, o sportovním marketingu a vÛbec.

4 8 10 11 12

Komix Z redakce Tip – Do láznû! Úchyl nalezen! Mix informací

17 24 78 80 82

ME ve skialpinismu Operace Vanoise Zelené stránky Adresáﬁ prodejcÛ Flash – XCCross

Na ãem budeme lyÏovat v sezónû 2003/04 str. 20

005-OBSAH 5

4.4.2003 18:22

Strรกnka 7

008-Z REDAKCE 5

4.4.2003 16:21

Stránka 8

ilí čtenáři, lyžařská sezóna je za námi a s ní i první sezóna vydávání SNOW. Jaký byl první rok života našeho dítěte? Vskutku pohádkový. Jen co jsme vyjeli s novorozeněntem v kočáře mezi sněžný lid, strhly se první ohlasy. K radosti rodičů byly z devadésatidevíti procent pozitivní. Okolostojící si pochvalovali nejvíce krásu malého prince – jak by také ne, vždyť co jiného lze z prvního pohledu posuzovat. Nicméně našlo se dost i takových, kteří, když uslyšeli jeho první slůvka a nahlédli do jeho nitra, označili naše děcko za inteligentní a nabyté znalostmi! Což nás potěšilo ještě o poznání více. Mladý SNOW si záhy začal vydobývat na respektu v celé lyžařsko-snowboardové společnosti a dnes to vypadá, že i jeho budoucnu bude zářná, že bude navštěvovat příbytky sněžného lidu stále častěji a i nadále hlásat lyžařské a snowboardové dobro. Není to sice až tak jednoduché, jak se zdá – v pohádkách vždy existuje i zlá macecha hnaná závistí, jež šíří infekce zla, jen aby sama nebyla ohrožena na své moci. Naštěstí (věřme, že nejen v pohádkách) převažují síly a postavy dobré. Děkujeme vám, moudří poradci, ctihodní mecenášové a dobrodinci, hodné víly, Alenko z říše divů a vy všichni, kteří jste mladému SNOW podali pomocnou ruku. I díky vám se již nyní pečlivě připravuje, aby jeho poprázdninová mise nabyla smyslu a oslovila všechny, jež slyšet chtějí. A jelikož to není žádný minimalista, nýbrž naopak, může se lid sněžný těšit na něco, co tady ještě nikdy nebylo! Jeho ranec bude plný milých překvapení všeho druhu. Někdy po letních prázdninách potkáte SNOW 6 v ulicích a sami se přesvědčíte.

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

Společně se SNOW vám přejemě příjemné strávené jarní a letní mezidobí a těšíme se na shledanou! Va‰e redakce SNOW PS: Jelikož nechceme patřit mezi ten typ rodičů, kterým stačí přesvědčovat se navzájem o dokonalosti svých potomků a libovat si ve vsugerované iluzi o synově božství, dáme na názory všech, kteří se se SNOW kdy setkali. Vaše konstruktivně-kritické názory můžete zasílat všemi způsoby. Díky za ně!

Kdo jsme?

aro je tu. Z lyžování atakdál zbývají poslední sezónní kousky, které ovšem leckdy mohou být ty vůbec nejlepší. I Team SNOW (psáno anglicky, chápáno slovensky) se konečně vydá vydolovat ze zimy jak zážitky, tak i poznatky. Chystáme testování všeho druhu, no a potom piplavou práci, která přípravě série SNOW 03/04 nutně předchází. Snad Vás za několik měsíců všemi našemi výplody dostatečně zahltíme. Hezké jaro a léto! Honza Schauer – rok v˘roby 1981. Na sv˘ch internetov˘ch stranách Honza Schauer pí‰e své motto: „Jsem Freerider! Ne, to není úchylka! ...blbost! ...je to úchylka! :) ...je to dokonce závislost! Závislost na maximálních proÏitcích!...“ Není co dodat, moÏná jen pokraãovat v sebepfiedstavení: „...Asi jedin˘ dvû ãinosti, které jsem v Ïivotû dûlal pofiádnû a Ïil jsem pro nû, je lyÏování a windsurfing...“ Za Snow dodáme, Ïe nekecá. Nav‰itvte http://freeskiing.kgb.cz a uvidíte víc. Jeho lyÏafiské aktivity jsou tak ‰iroké, Ïe moÏnosti na‰eho pfiedstavení zdaleka pfiesahují. Heslovitû: testuje, závodí, zakládá spolky, zkoumá a hledá, pí‰e... Zatím na stránkách Snow nebyl pfiíli‰ vidûn – i proto, Ïe jsme zapomnûli uvést jeho jméno u rozsáhlého ãlánku o skicrossu... Snad v brzkém budoucnu necháme nahlédnou hloubûji do studnice jeho knowhow. I s podpisem... Vûk: 21 ■ Nejoblíbenûj‰í disciplína: Freeride ■ Nejoblíbenûj‰í lyÏe: K2 Seth Pistol pro model ■ Nejoblíbenûj‰í stfiedisko: Ze zahraniãních v‰echny, kde je super freeride! Upnout se na jedno místo je k niãemu! U nás jasnû ·pindl – SvaÈák. ■ Hobby: Windsurfing, lyÏování a RC modely vûtroÀÛ. ■ Nejvût‰í ctnost: AÈ soudí jiní! ■ Nejãastûj‰í hfiích: Windsurfing a lyÏování…je to závislost! ■ V‰em doporuãuji: Ka‰lete na pfiedsudky a dûlejte jen to, co chcete vy, nefie‰te, Ïe to nûkdo povaÏuje za úlet!

Ondra TÛma. Otec komixového Slima. Pracuje na voln˘ noze jako UFD (umûlec f‰eho druhu). Hlavnû jako grafik, ale ne‰títí se ani fiíkánkotepectví, fotomaniactví („...kdo si koupil digitální foÈák, ví o ãem mluvím...“), kresby, keramiky. Fu‰uje i do muziky jako basák v Janis Joplin Revivalu a Central Parku. „SnaÏím se to tu prostû neproflákat“ (viz http://www.volny.cz/ondra.tuma). A co Snow? „Jó, zimu mám rád, pokud pfiíli‰ nezebe. Zrychluje Ïivot pomocí rÛznejch klouzátek. Neovládám je nejlíp a ortodoxní snowÈák by si asi odpliv pfii pohledu na mÛj hybrid slalomov˘ho prkna s freestylov˘m vázáním… Ale pokud se mi podafií schrastit nûjak˘ prachy, jezdím je vymûnit za krásu ledovejch vrcholkÛ a nekoneãnejch plání Savojskejch Alp nebo aspoÀ do Volsk˘ho dolu v Krkono‰ích.“ Vûk: 45 let ■ Nejoblíbenûj‰í disciplína: sjezdy (viz komix ã 3) ■ Nejoblíbenûj‰í lyÏe: Jakékoliv, jen ne ty 20 let staré vypráskané elány, co na nich furt jezdím. ■ Nejoblíbenûj‰í stfiedisko: Taky vpodstatû jakékoli, pokud tam není moc lidi a pokud není zdravotní. ■ Hobby: Ïivot ■ Nejvût‰í ctnost: Neuvûdomování si sv˘ch ctností (jsou-li). ■ Nejãastûj‰í hfiích: Neuvûdomování si sv˘ch hfiíchÛ (jsou-li). ■ V‰em doporuãuji: Nebrat svût moc váÏnû.

Tomá‰ Macek. Kdybyste se po celém âesku a moÏná i dále hledali odborníka na sportovní, speciálnû sjezdové lyÏování, nena‰li byste lep‰ího. Tomá‰, témûfi inventáfi deníku Sport, zná kaÏd˘ v˘sledek kaÏdého závodníka za posledních ãtyfiicet, moÏná i padesát let! Jsme moc rádi, Ïe s námi kamarádí, protoÏe bez nûj by SNOW mûl najisto o kvalitu ménû. V mládí závodnû lyÏoval, ale nyní je pravdûpodobné, Ïe díky sledování lyÏování nemá na lyÏování moc ãasu. Je to totiÏ bezprecedentní pracant a profík a v‰echno dûlá naplno. Snad se nám ho nûkdy podafií trochu pozastavit a vytáhnout na kopec. Vûk: Nedávno mi jedna majitelka penzionu fiíkala, Ïe vypadám jako student. No, tfiicet uÏ mi bylo. ■ Nejoblíbenûj‰í disciplína: Sjezduju, bûhám, neskáãu (a ani vruty na lyÏích neumím). ■ Nejoblíbenûj‰í lyÏe: Pokud jde o znaãku, jsem tradicionalista, aÏ podezfiele dlouho vûrn˘ völklÛm. ■ Nejoblíbenûj‰í stfiedisko: Tignes je fajn. LyÏe, fondue, ãervené víno. ■ Hobby: Horská kola, hory (pû‰ky i na lyÏích), toulky po svûtû (rad‰i v pfiírodû neÏ v Downtownu), historie, kosmonautika. Prostû od kaÏdého nûco. ■ Nejvût‰í ctnost, nejãastûj‰í hfiích: Kolegové v redakci mi radí, aÈ napí‰u v obou pfiípadech práce. Ale je to vÛbec ctnost? ■ V‰em doporuãuji: Moc se mi líbí motto „Dej kaÏdému dni ‰anci, aby byl nejkrásnûj‰í ve tvém Ïivotû“. pokraãování pfií‰tû...

008-Z REDAKCE 5

4.4.2003 16:21

Stránka 9

ČÍSLO 5, ROČNÍK II

REDAKCE editor:

Daniel Winkler dan.winkler@snowmag.cz ‰éfredaktor:

Petr Socha petr.socha@snowmag.cz art director:

Eva Macháčková eva.machackova@snowmag.cz zástupce ‰éfredaktora:

Radek Holub radek.holub@snowmag.cz grafici:

Petr Havelka Josef Mikeš STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI Ing. Miloš Vrba Ing. Roman Gric Mgr. Pavel Vinklát Pavel Zelenka Vítek Ludvík Michal Roba Ondra Tůma Filip Růžička Honza Schauer Tomáš Macek Karolína Pilařová Jana Vlková Michal Kreuter ADRESA REDAKCE: Husitská 90 130 00 Praha 3 – Žižkov redakce@snowmag.cz

REDAKTOŘI Ivan Sosna alpské lyžování, materiál

Karel Hampl alpské lyžování, historie

Petr Novotný telemarking, skitouring

Zdeněk Klučka sport

Martin Večerka snowboarding

Michal Bulička sport, dobrodružství

DTP STUDIO ul. 4. května 175 755 01 Vsetín 571411164

222780286 jazyková korektura:

POBOČNÁ REDAKCE: ul. 4. května 175 755 01 Vsetín snow@altituda.cz

571411164

VYDÁVÁ: Altituda s.r.o. 4. května 175 755 01 Vsetín snow@altituda.cz Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu pražské redakce. © 2003 Snow Press s.r.o. © 2003 Altituda s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Snow a Snow revue jsou ochrannou známkou. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., odštěpný závod Přeprava Cena výtisku: 89 Kč (139 Sk) MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007 Vychází 6x ročně toto číslo vyšlo v dubnu 2003 další číslo vyjde v září 2003 Rozšiřuje: PNS a.s., Mediaprint & Kapa Pressegrosso, s.r.o. Foto na titulní straně: AVB Sillian

ODBORNÍ PARTNEŘI:

www.rakousko.com

www.lyze-francie.com

Marta Lanzendörferová vedoucí v˘roby a distribuce:

Robert Bednařík robert.bednarik@snowmag.cz distribuce: Chcete-li prodávat SNOW ve své prodejně, volejte 571411164 nebo pište na distribuce@snowmag.cz inzerce: zajišťuje Altituda s.r.o. 4. května 175, 755 01 Vsetín obchodní oddělení 571411164, 222780286 inzerce@snowmag.cz produkãní inzerce:

Edita Procházková edita.prochazkova@altituda.cz 777610754, 571422282 sekretariát vydavatelství vedoucí David Hrůza asistentka Martina Winklerová pﬁedplatné: Předplatné objednávejte na adrese: Altituda - Snow 4. května 175 755 01 Vsetín : 571411164 fax: 571411164 predplatne@snowmag.cz www.snowmag.cz Ve vsetínské redakci provedeme změnu doručovací adresy, vyřídíme objednávky starších čísel a veškeré dotazy. Nepodepsané články v rubrice Market jsou placené reklamní články.

autoři projektu: Daniel Winkler a Petr Socha

014-MIX 5/1

4.4.2003 15:09

Stránka 10

tip

TEXT: RADEK HOLUB, MICHAL ROBA, ROBERT BEDNAŘÍK FOTO: GASTEIN TOURISMUS

po lyžování

do lázně

e mnoho způsobů, jak trávit čas po lyžování. Jedním z velice příjemných je naložení sebe sama nejlépe do termální lázně, která vedle posílení ducha prospěje i tělesné regeneraci. Přinášíme vám několik tipů na místa, kde najdete nabídku jak lyžařskou, tak lázeňskou.

Gastein

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

Říká se, že léčivé termální prameny v Gasteinském údolí odhalili dva myslivci, když pronásledovali postřeleného jelena. Spatřili ho ve vroucí vodě, jak si hojil svou ránu. Podle jiných znali blahodárné účinky radonem obohacených pramenů, které vyvěrají na 18 místech údolí, už staří Římané. Prapůvodním zdrojem horkých vřídel (32-34 °C) je dešťová voda, jež se před 3.000 let prosákla do dvoutisícmetrové hloubi, kde se ohřívá a znovu vyvěrá ve výšce 1.000 m n. m. Pobyt v termální vodě mírní nemoci dýchacích cest či revma a celkově prospívá regeneraci organismu, čehož je po náročném lyžařském dni velmi třeba. Největší vřídla napájejí skalní bazén ve starobylém luxusním městečku Bad Gastein a termální centrum v rušném Bad Hofgasteinu. Další tryskají v tuctu hotelů oceněných značkou Alpen Spa neboli alpské lázně, kde koupele v termální vodě doplňují masáže, kosmetické kúry nebo terapie vedené lékařskými specialisty při ozdravných pobytech.

Brides les Bains – Z lyží rovnou do vířivky Se svou nadmořskou výškou kolem 600 m n.m. se nedá o městečku Brides-les-Bains hovořit jako o horském středisku. Kousek

štěstí a hlavně jeho poloha přímo „před branami lyžařského nekonečna” 3 údolí mu však před 11 lety pomohla nezůstat „jen” lázněmi, specializujícími se na shazování přebytečných kilogramů. Opravdová lyžařská historie se v Brides-les-Bains začala psát v roce 1992, kdy se při příležitosti Zimních olympijských her v Albertville vybudovala lanovka přímo z centra městečka do samotného srdce 3 údolí – Meribelu. Aby se mohlo stát olympijskou vesnicí, muselo se však hodně věcí změnit. Výstavba nových a renovace stávajících hotelů a rezidencí, nevyjímaje lázeňské centrum, rozšíření služeb, parkovací kapacity atd. To vše z Brides udělalo příjemné středisko s rodinnou atmosférou, kde se ceny za ubytování pohybují na polovičních hodnotách než například ve Val Thorens, všechna parkoviště jsou zdarma(!) a na jaře si po dokonalém lyžování můžete dopřát procházku v rozkvetlých zahradách. A když je paní zima štědrá na sněhovou peřinu i v nižších polohách (od několika dnů po pár týdnů za celou sezonu), můžete si dopřát jízdu z vrcholku Saulire (2.650 m n.m.) až sem na samé dno údolí (600 m n.m.).

Bešeňová slovenský termál Pouze 10 km od lyžařského střediska

Skipark Ružomberok a jen několik stovek metrů od silnice směřující do dalších lyžařských středisek Západních, Vysokých a Nízkých Tater se nachází komplex termálních koupališť Bešeňová. Zde můžete celoročně v šesti bazénech pod širým nebem léčit své bolavé svaly a klouby. Voda vyvěrá z hloubky přes 1.900 m a na povrch se dostává o teplotě 62 °C, kde je uměle ochlazována, aby působila příjemně. Zejména její složení bohaté na minerály zaručí vaše „znovuzrození”. V zimních měsících je atraktivní večerní koupání připomínající peklo, kdy reflektory nasvítí scénu složenou z mlhy a par stoupajících nad vodní hladinou, z níž čouhají hlavy koupajících se lidí. Ale nebojte se. Na rozdíl od pekla stačí pouze vylézt z bazénu a ochladit se třeba ve sněhu. Komplex je v sezóně otevřený denně od 10.00 do 21.00 hodin, mimo sezónu v měsících říjen, listopad a prosinec je otevřeno pouze v pátek, sobotu a neděli od 13.00 hodin. Vstupné je pro dospělé 100 Sk a pro děti 50 Sk. Nachystejte si ale ještě 100 Sk jako zálohu na zámek v šatnách, které jsou bohužel vzhledem k velké návštěvnosti značně poddimenzované a dochází zde k mnoha tlačenicím.

014-MIX 5/1

4.4.2003 15:09

Stránka 11

Snowúchyl přišel, viděl, zvítězil... Milí kolegové úchyláci! Kdybyste jen viděli, co to dalo práce vybrat z Vás toho nej nej nejúchylnějšího… Hrůza! Muselo nakonec dojít na cosi jako losování, protože vyhodnotit nejhezčí příspěvek ze všech zaslaných byla síla nadlidská, ba nadúchylácká! Prosím tedy všechny Vás, kdo jste dnes nevyhráli, netruchlete. Vaše úchyláctví bude časem zhodnoceno i na stránkách SNOW. Zatím ještě nevíme přesně jak, ale nepublikovat další z příspěvků by byl skutečný hřích. Takže v dalších SNOW (až po prázdninách) se dovíte víc. Vyzýváme Vás všechny, kdo v následujících řádcích tak trochu objevíte sama sebe, rozdělte se o svou úchylku s námi – i nadále pište své příběhy (na redakce@snowmag.cz nebo poštou). Vaše úchylka je hodna publikace ve SNOW! Zatím tedy ještě nevíme co za to, ale určitě to bude něco, co úchyláky našeho typu nenechá klidnými… A teď pozor, chvilka napětí… Snowúchyláky lyžařské sezóny 2002/03 se stávájí: David Kundera a Petr Jandák!!! Gratulujeme!

1. místo:

Lyže (nebo snowboard) Völkl

Takhle nějak vypadá můj typický snow úchylný den. David Kundera, 13 let, Blansko

2. místo: Lyžařská bunda Descente od Bil Sportu Příběh Lyžaře Již při mém porodu, když vykoukla z mé matky místo hlavičky nejdříve helmička a při přestřihávání pupeční šňůry se ukázalo, že jsem s lůnem spojen rollerem, bylo jasné, co bude mým osudem. Když navíc půl hodiny po mě následovaly lyže a kombinéza, nikdo již nebyl na pochybách. Málokdo se tak podivoval nad tím, že místo na nočník jsem začal chodit na lyžařskou helmu, své první kroky absolvoval ve sněžnicích a přebalovat mě museli do oteplovaček. Má rodina brala mojí úchylku nejdříve jen jako roztomilé výstřednictví. Když jsem ale, již jako starší, nechal vystavět mezi obývákem a koupelnou sedačkovou lanovku, přestali být ke mně shovívaví. Lanovka se stala terčem mnohé kritiky, zejména z toho důvodu, že nezastavovala, což ztrpčovalo především návštěvu velké strany. Také podávání nedělního oběda na talíře od pomy se nesetkalo s velkým pochopením a mladším sourozencům činilo problémy jíst lyžařskými hůlkami. Další problémy nastaly, když mi začaly růst vousy a já si je odmítal holit jinak než výtečně nabroušenou hranou svých lyží. Lyže se mi totiž neustále zaplétala do sedaček od lanovky, putujících mezi obývákem a koupelnou a já tak často býval nepříjemně pořezán. Také koupele v roztavených voscích mi vydržely jen jednu sezónu. Navoskovaná kůže se totiž neustále lepila na spodní vrstvy mého oblečení a pomoc mi byli schopni poskytnout až členové horské služby ze Špindlerova Mlýna. Za vydatné pomoci smirkového papíru, rašplí a rozbrusky mi v jejich autodílně odstranili kombinézu, silné nánosy vosku i zbytky

kůže. Od té doby již lyžařskou kombinézu nesvlékám vůbec a na svět se dívám průzorem své helmy. Jistě vám tedy nemusím dlouze vysvětlovat, že s takovouto vizáží jsem neměl nikdy nouzi o ctitelky… O tom ale až později. Mé problémy s rodinou vyvrcholily poté, co jsem nechal do bytu navézt několik metráků čerstvého sněhu a začal spát s lavinovou fenou. Od tohoto malého incidentu mě domů již nepouštěli a já byl nucen přebývat venku ve vlastnoručně uplácaném iglů. Každoroční roztávání mého příbytku mě však donutilo přesunout se za polární kruh do kraje věčného ledu a sněhu. Tím se zároveň vyřešily mé každoroční problémy s letním pocením v kombinéze a helmě. Již jsem se zmínil, že s přízní žen jsem nikdy nemíval problémy. Přesto mi ale jejich vřelost působila jisté problémy a já toužil po nějaké opravdu chladné krásce. Pravdou je, že mnoho radostných chvil jsem si užil se švédskou vlekařkou Janou, na kterou jsem od jejího snědě opáleného bratra zakoupil (za velmi výhodnou cenu) celodenní permanentku. Přesto mi ale cosi scházelo… Štěstí jsem nalezl až za polárním kruhem. Mezi eskymačkami jsem byl pro svůj exotický zjev vyhledávanou atrakcí a mě zase naprosto vyhovovala jejich tělesná teplota. Aby mého štěstí nebylo málo, zamiloval jsem se do překrásně chlupaté dcery náčelníka místního kmene Yetti a zanedlouho na to jsem se stal jejím manželem. Čekáme teď spolu naše první dítě. Nemohu se již dočkat, vypadá to totiž, že bude po mě: na ultrazvuku to vypadá, že bude mít roztomilé lyžičky, přívětivou helmičku a z ručiček mu začínají růst útlé hůlčičky. Konečně jsem nalezl štěstí… Petr Jandák

SNOW SOUTĚŽE

DAL·Í

VÍTùZOVÉ

SNOW si opût hraje na JeÏí‰ka. Dáreãky – a pûknû „masité“ – jsme tentokrát pfiipravili pro vylosované nové pfiedplatitele. Hrálo se nejprvre o lyÏe Head IC 160 rail flex vã. vázání, v‰estrann˘ lyÏafisk˘ chronometr Suunto S6, pût párÛ sportovních bûÏeck˘ch bot Botas Vision a permannentky do Ski parku RuÏomberok. Vítûze jsme informovali korespondenãnû a zde je jeden ÛtrÏek z ohlasÛ: „...Bûhem mého Ïivota jsem nic nevyhrála, moÏná proto byl mÛj první pocit z v˘hry tak nepfiedstavitelnû euforicky bájeãn˘...“ (paní Tomková). SoutûÏ pro pfiedplatitele jsme pfiichystali i v minulém ãísle (a hodláme v nich a podobn˘ch soutûÏích i nadále pokraãovat). TakÏe: pocit euforie z v˘hry lyÏí Elan HCX mÛÏe nyní zaÏít: Lucie Reindlová z Ratají nad Sázavou Gratulujeme!

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

Co dělá snow úchyl Dejdys. Ráno vstanu z postele zbité ze starých lyží všech světových značek a hned spěchám na svůj sjezdový záchod ala Turecko, kde za součastného vykonávání potřeb trénuji svůj sjezdařský postoj. V závěrečné rovince mám již značně ztuhlé nohy, ale ventilátor, který vytváří dojem 130 km rychlosti mě vyburcuje k maximálnímu výkonu. Papírová cílová páska je pro mne vysvobozením, ale nesmí dojít. Po ranním sjezdu vyběhnu na zahradu, kde mne čeká sprcha pod sněhovým dělem, doporučuji použít jedině s dobrými brýlemi. Špína pod proudem krystalů krásně opadává, není nutné používat mýdlo a šetřím tak životní prostředí. Následuje cesta do školy, kterou absolvuji v každém ročním období v přezkáčích po asfaltu, sněhu i ledu. Pro lepší trénink měním každý den svoji slalomovou trasu

mezi značkami a patníky. Ve škole používám zásadně povoskovaný papír a i pero máčím do vosku, aby mělo dobrý skluz. Učitelům občas vadí, že nic nepřečtou, ale dobrý pocit skluzu je pro mne velmi důležitý. To co mají lyžaři z alpských krajin od narození, musím nahradit někde jinde. Schody ve škole sjíždím po zábradlí, pro větší rychlost se odpichuji ukazovátkem. Doma nemůžu nikam bez svého domácího skipasu, protože dveře se otevírají jako turnikety u vleků a lanovek. Otec v roli rozhodčího neustále dohlíží nad správným dodržováním denního režimu a občas dá o sobě vědět kusem slalomové tyče. Neuvědomuje si, že tímto u mne pěstuje odolnost proti nárazům tyčí v brankách, zvláště kloubové potom lehce zvládám. Večer posiluji na svém originálním posilovacím stroji, vyrobeném ze starých pružinových vázání značky Kandahar.

014-MIX 5/1

4.4.2003 15:09

Stránka 12

SERVIS

ÚHLOVÁNÍ HRANY OD SKLUZNICE

ČILI ODKLONĚNÍ

ak již bylo řečeno, na rovinu skluznice navazují hrany, jež jsou mírně zbroušené vzhůru (od sněhu), aby umožnily ovladatelnost lyže.

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

Nejmenší odklonění se vždy používalo na slalomky, jež jdou vlastně z hrany na hranu a jsou prakticky pořád v oblouku. Naopak speciálka-sjezdovka musí být rychlá a nesmí se ve velké rychlosti nekontrolovaně zaříznout. Odklonění u ní může dosáhnout až 2 stupňů, výjimečně i více. Olympijský vítěz 1984 Bill Johnson měl v Sarajevu na lehké a měkčí trati prý 4-5 stupňů (z čehož zřejmě vznikla i tradovaná verze „jel na lyžích bez hran”), kdežto jeho krajan Tommy Moe v Lillehammeru 1994 jen 1 stupeň. Obřačky se brousí na minimálně 0,5, spíše ale 0,75 až 1 stupeň, lyže na superG podle charakteru tratě na kompromis mezi obřačkou a sjezdovkou. Freestylové lyže potřebují vysokou manévrovatelnost a tedy alespoň 1,5 stupně. Nejběžnější nezávodní odklonění je 1° (sportovní), někdy až 1,5° (i rekreační), maximálně 2° (začátečník zarytě odmítající jízdu po hraně). SL a OSL: začít na 0,5° a ev. opatrně a postupně zvyšovat. Dobrý závodník u SL:

může zkusit začít až na 0° a opatrně ubírat ve špičce a patce. Nezávodník: začít s 1°. Variabilní odklonění Je vrcholem individuálního vyladění lyže. Úhel totiž nemusí být po celé délce hrany stejný. Např. extrémní lyžař sjíždějící úzké kuloáry potřebuje maximální držení pod botou, ale toleranci na koncích lyže, jež se nesmí při skákaných obloucích „chytat”. Takže např. 0-0,5° pod botou a třeba až 2° na koncích. Podobně u slalomky, ale asi jen 0,5 - 1° na koncích. Především u torzně velmi tuhých lyží může vzniknout problém se zahájením oblouku-„zakrojením” vnitřní lyže. Přece jen více zatížená vnější lyže se prohne dobře, u té vnitřní ale tlak nemusí dostačovat k potřebnému prohnutí a k plynulému zakousnutí její vnější hrany. Velmi často stačí lehce zvýšené odklonění cca 20 – 25 cm této hrany v přední části lyže počínaje kontaktním bodem, třeba o 0,5°. Pozor: lyžaři mají v takové situaci často tendenci až přímo srážet ostří-tupit hranu ve špičce tak,

PARTNER TÉTO RUBRIKY

jak se to dlouhé roky dělalo a doporučovalo. To je ale skoro vždycky špatně: vinna není ostrá hrana sama o sobě, nýbrž právě nedostatečné odklonění. Mnohdy vzniká tím, že lyže není rovná a hrany vystupují nad úroveň skluznice (viz minule). Z doslechu vím, že tomu tak může být i po provedeném broušení v servisu. Jakmile je hrana dostatečně odkloněná, ostří nevadí! Vše je vysoce individuální podle jezdce (hmotnost, technická vyspělost), lyží i sněhu (čím měkčí, tím tolerantnější) a vyplatí se proto zkoušet. Broušení Odklonění se většinou provádí jen jednou za sezonu, resp. se strukturováním skluznice. Průběžně se potom hrana s co nejmenším využitím pilníku a co největším jemných přípravků udržuje. V podstatě ji tedy spíše hladíme a leštíme než „brousíme”. Každé „sáhnutí” na hranu totiž ubírá materiál, takže odklonění hrany v průběhu sezony roste. (Po novém přebroušení na původní stav se nám pak může zdát, že lyže „netočí”.) Také proto je dobré začínat

SNOW NEW!

SNOWNAVOSTRO

NORDICA PRODÁNA

PREZIDENT KLAUS NA âESK¯CH LYÎÍCH

Italská skupina Benetton Group se zbavuje sv˘ch sportovních znaãek. Pfiedev‰ím tedy Nordicy. S platností k 1. únoru se nov˘m majitelem bot a lyÏí Nordica stala skupina Tecnica. Ta se tak v branÏi zejména díky v˘robû bot (Tecnica, Lowa, Dolomite a nyní Nordica) zafiazuje ke skuteãnû velk˘m hráãÛm. Nordica s obratem (2001) 84,4 mil. EUR vyrobila 900 tisíc párÛ lyÏafisk˘ch bot, 160 tisíc párÛ lyÏí a men‰í poãet vázání. Její hodnota je ocenûna na 38 mil. EUR. Souãástí transakce je naopak pfievzetí 10% akciového kapitálu skupiny Tecnica právû Benettonem. Vázání Nordica odkoupil expandující VIST, dosud hlavní v˘robce desek pod vázání a nejnovûji i prototypÛ lyÏí. Tecnica nyní kromû jiÏ zmínûn˘ch znaãek bot ovládá i znaãky lyÏí Völkl a novû Nordica a vázání Marker. Zatímco boty Nordica jsou skuteãnû ‰piãkovou znaãkou a pojmem, lyÏe (do urãité míry dûdicové Benettonem kdysi odkoupené a „zahubené” legendární znaãky Kästle) si své místo na trhu teprve probojovávají a 160 000 párÛ leÏí dost hluboko pod uznávanou hranicí rentability. is

Pfii‰lo to loni na pfielomu jara a léta a proto také uniklo v‰eobecné pozornosti. Václav Klaus, znám˘ promotér lyÏí Völkl, znaãku sv˘ch lyÏí nedlouho pfied parlamentními volbami zmûnil. „Cítili jsme, Ïe operovat národními zájmy a pfiitom b˘t zafixován s lyÏemi bavorského v˘robce není nejlep‰í,” vysvûtloval tehdy KlausÛv poradce Jakl. „Bavorsko, zemû sudetonûmeckého landsmanãaftu, není pro pana pfiedsedu vhodn˘m dodavatelem lyÏí.” Sázka na ãeské (pfiesnûji moravské) Sporteny se uÏ tehdy jevila jako tah velmi ‰ikovn˘. „Co je dobré pro olympijského vítûze Valentu, jistû uspokojí i pana pfiedsedu,” uji‰Èoval Jakl. Jakkoli se Václav Klaus u ãervenomodrobíl˘ch trikolórov˘ch SportenÛ pfii pfiíleÏitosti otevfiení Valentova areálu pro skoky ve ·títech u ·umperka snaÏnû usmíval (viz foto), zdálo se, Ïe tento pfiestup pfii‰el pfiece jen pozdû. „KaÏd˘ ho uÏ stejnû ztotoÏÀuje s Völkly,” tvrdil tehdy mediální odborník Vojtûch Hlasit˘. Názory na to, zda se „akce Völkl” podepsala na volebním neúspûchu ODS, se rÛznily. Zcela pak zapadlo nenápadné Klausovo prohlá‰ení, Ïe stejnû jezdí na Headech. To v‰e je ale nyní zapomenuto. Hrd˘ âech Václav Klaus nikdy nepropadl posedlosti mocn˘ch po drah˘ch vozech nejzvuãnûj‰ích znaãek. Tak jako si vÏdy pochvaloval ·kodu Octavii, pfii‰el nyní na chuÈ ãesk˘m lyÏím. NekáÏe vodu a nepije víno. Jan Sokol by jistû z Bavorska dostal pár pozlacen˘ch VölklÛ, i kdyÏ by si je pfiinejlep‰ím povûsil na zeì. Václav Klaus, ná‰ první prezident-lyÏafi, to nemá zapotfiebí. Prosl˘chá se, Ïe ve Sportenu uÏ chystají zbrusu nov˘ model President. LyÏe tohoto názvu mûl pr˘ naposledy Fischer pfied více neÏ 30 lety, takÏe budou i dostateãnû originální. A mimochodem: víte, proã vlastnû chce Sporten koupit Kneissla? No pfiece proto, aby ty prezidentské lyÏe byly opravdu ‰piãkové… is

014-MIX 5/1

4.4.2003 15:10

Stránka 13

SNOWNEW

TELEMARK EASYGO

s menším úhlem. Odklonění je nevratné a zmenšit je lze jen se současným zbroušením celé skluznice. Důvěřuj, ale prověřuj Lyže při průchodu bruskou může různě „pracovat”, takže ani precizní servisman nemusí odevzdat dokonale jednotný úhel po celé délce. Rozhodně se tedy vyplatí kontrola. Také si lze zadat pouze broušení do roviny nebo na záměrně menší úhel a výsledný si dodělat ručně. Zkušení mazáci přitom někdy dodnes preferují pilník omotaný proužkem lepicí pásky. Ta při položení pilníku šikmo napříč lyží vymezuje náklon pilníku a tím i úhel. Totéž zajistí nasazovací úhlovací manžeta, ale i některé brousky a držáky. Natřete-li hranu tlustým barevným fixem, dobře vidíte, zda a jak přípravek (pilník, diamant apod.) barvu stírá a tudíž jak úhel hrany odpovídá. Zhruba tři překrývající se tahy na délku hrany. Dbáme na pravidelný tlak, ten docílíme stále stejnou rukou (pravák silněji tlačí pravou a naopak). Po celé délce lyže hlídáme konstantní vzdálenost vymezovací manžety (omotávky) od broušené hrany, aby se náklon pilníku a tím i úhel hrany neměnil. Pokud zkoušíme variabilní úhlování, závisí zejména přechody na našem citu. Končíme vyleštěním. Konec to ale zdaleka není. Veškeré odklonění má smysl až s nabroušením hrany

Základní zásady: - âÍM MEN·Í ODKLONùNÍ,

TÍM MÉNù TOLERANTNÍ BROU·ENÍ

A V¯SLEDEK

âÍM TECHNICKY MÉNù ZDATN¯ JEZDEC, TÍM VùT·Í ODKLONùNÍ

ZÁLEÎÍ I NA TUHOSTI LYÎE V TORZI A NA INDIVIDUÁLNÍ

JE MOÎNO POUÎÍT POT¤EBù LYÎA¤E

Hodnoty odklonûní: 1,5° FREESTYLE OB¤Í SLALOM 0,75 - 1° SLALOM VARIABILNÍ (1° SJEZD MIN. 1° VARIABILNÍ (2° FREERIDE

NA KONCÍCH, VE ST¤EDU ·PIâKA A PATKA, ST¤ED

0,5°)

z boku. Teprve tak získáme její definitivní úhel, jenž zásadně ovlivní vlastnosti lyže v oblouku, tedy při jejím naprosto převládajícím použití. Samotné odklonění ale určuje chování lyže mnohem více, než si mnozí lyžaři uvědomují. Je proto nutné věnovat mu – ve spojení s rovinností lyže – patřičnou pozornost. Ivan Sosna Příště: Podbroušení hrany

Pokud bychom chtûli konfrontovat vzájemné pfiednosti a nedostatky souãasn˘ch telemarkov˘ch vázání vzhledem k vázáním urãen˘m pro skialpinistické lyÏe, pak kromû hmotnosti bude dal‰ím dÛleÏit˘m kritériem snadnost obsluhy a pfiedev‰ím pohodlnost pfii stoupání. Pfii horsk˘ch túrách s pouÏitím telemarkového vybavení se chÛze do kopce znesnadÀuje díky pouÏití stávajících typÛ telemarkov˘ch vázání a bot. Pfii stoupání je nutné pfiekonávat odpor flexní plastové obuvi a také pruÏin nebo elastomerÛ, tvofiících souãást vázání. Na skialpinistick˘ch lyÏích se pfii dopfiedném pohybu otáãí bota i vázání prostfiednictvím ãepu, umístûného do pfiední ãásti vázání a chÛze i otoãky v prudkém svahu jsou tedy mnohem snaz‰í. Vyfie‰ení tohoto nedostatku telemarkov˘ch vázání by mûl napomoci nov˘ adapter EASYGO-TELE MARK. Pfii jeho v˘voji byla vyuÏita základní konstrukce skialpinistického vázání Silvretta 555. Adapter umoÏÀuje pohodlné stoupání s minimálním odporem, nastavení dvou rÛzn˘ch úrovní stoupací hrazdiãky a také moÏnost pouÏití stoupacích Ïelez – tzv. harscheisen. Adapter je navrÏen pro vázání firem G3, Rotteffella a Voile. ProtoÏe je vyroben pfieváÏnû z karbonu, není jeho hmotnost pfiíli‰ vysoká, pouze 420 gramÛ na jednu lyÏi. Adapter také pfiebírá funkci pfiídavn˘ch desek pod vázání, ale pro extremní carving je moÏné celou konstrukci dále zv˘‰it pomocí carvingového setu opût z produkce firmy Rotteffella. Cena samotného adapteru je 129 EUR (harscheisny navíc 35 EUR za pár) a nabízí zajímavou alternativu vyfie‰ení pohodlného stoupání s telemarkov˘m vázáním… tedy alespoÀ do doby, kdy bude pfiedstaveno zcela nové revoluãní vázání, které bude schopné oba nároãné poÏadavky skloubit do jednoho fie‰ení. Petr Novotn˘

SNOW MARKET

SNOWRETRO

K. & K. DaÀkovi

ÎELVY ÚTOâÍ Ne, nejde o svého ãasu tak populární Îelvy Ninja, n˘brÏ zádové protektory, které dob˘vají pfiízeÀ stále vût‰ího poãtu nároãn˘ch lyÏafiÛ. Asi nejvíce jich zatím pouÏívají freestylefii na prknech, ale stále více i ti lyÏafi‰tí vãetnû nejnovûj‰í skupiny závodníkÛ v crossech. A samozfiejmû i sjezdafii. Zdaleka ne uÏ jen závodníci v klouzav˘ch disciplinách, ale v‰ichni! Kromû tradiãního v˘robce Komperdell (www.sfcb.cz) se v konãící zimû objevil dovoz italského specialisty Dainese (http://protection. prodejce.cz) a nejnovûji v˘robky dal‰í ‰piãkové italské firmy Acerbis (www.snowboards.cz). Jejich jednodu‰‰í verze za zhruba 1100 – 2000 korun a draÏ‰í mezi 1600 a 2500 Kã pfiedstavují snesiteln˘ v˘daj a s ohledem na zranitelnost pátefie vãetnû kfiíÏové oblasti i velmi Ïádoucí. Maloobchodní prodej ve Vrchlabí je navíc ãiní snadno pfiístupné pro v‰echny, kdo nûkdy zajedou lyÏovat do ·pindlerova Ml˘na. Podobnû jako opakovanû, silnû a rádi horujeme pro uÏívání helem, apelujeme i nyní: odstraÀte svou dal‰í lyÏafiskou „slabinu”! is

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

Spatfiit ORGÁNA NA LYÎÍCH v houstnoucí temnotû doby pfied 1. svûtovou válkou jistû povzná‰elo mysl na‰ich lyÏafisk˘ch pfiedkÛ, vÏdyÈ tím se jím dostávalo jakéhosi potvrzení, Ïe ãinnost, jíÏ se vûnují, je bohulibá, císafiilibá, ba i orgánolibá, tudíÏ v ní nebylo nic pro ãmuchající brettschneidry oné doby. Snímek obecního policajta, dohlíÏejícího na provoz místní mládeÏe za humny, byl pofiízen na Fry‰avû pod Îákovou horou, ale odeslán asi aÏ v roce 1916 polní po‰tou panu ·Èastnému, vírskému turistickému podnikateli, v oné dobû v blízkosti fronty. Fry‰ava vynikla coby opûrn˘ a ‰kolící bod ãetníkÛ hned ve dvacát˘ch letech, a coby cviãn˘ opûrn˘ bod stateãn˘ch ãesk˘ch vojákÛ (mezi nimiÏ se to ale hemÏilo generály a plukovníky) v zimách 1941-4. K jejich malé radosti, jeÏ se doãkala i jimi zver‰ovaného komentáfie, v‰ak byla poslední jejich soustfiedûní pfiedãasnû zru‰ena generálním inspektorátem – institucí, která pro vládní vojsko nahrazovala generální ‰táb, a stála stejnû pod nacistickou kontrolou.

014-MIX 5/1

4.4.2003 15:10

Stránka 14

TEXT: IVAN SOSNA

znáte

SKIBO-edge?

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

rčitě jste se už někdy pokoušeli ukrojit měkký chleba. Nůž s rovným ostřím chléb smačkává, ale ne a ne se zakrojit. Naproti tomu správný chlebový nůž s ostřím zubatým do něj zajede snadno a lehce.

Právě tento princip vedl Švýcara Waltera Stuckiho k nápadu na „zubatou” hranu lyží. Nechal si jej v roce 1999 patentovat a v současné době takovou úpravu hran provádí skoro třicet skiservisů převážně v alpských zemích, také ale v Austrálii, Holandsku a Belgii. Jak ukazuje nákres, ve středu lyže v délce asi 50 cm vytvoří v hraně speciální bruska 0,3 až 0,5 mm hluboké a 37 mm dlouhé „zuby”. Jejich životnost je podle tvrzení servisů až 11x delší než u klasického ostří, měly by tedy skutečně vystačit na celou sezonu běžného lyžaře. Tato úprava zajišťuje držení na tvrdém i v případě zanedbané „ostatní” hrany. Jaké jsou pocity z jízdy a jaké je možné uplatnění a doporučení? Musím uznat, že veskrze kladné. V měkčím sněhu takovou hranu prakticky nepoznáte, zato na skutečně tvrdém (nastříkaný „beton”) lyže opravdu drží jak brusle. Při jízdě po hraně zuby nijak nedrhnou a pokud lyže není skutečně dost zahraněná, nebrání dokonce ani smyku. Moje dosavadní zkušenosti se ale zakládají pouze na jízdě s dosti měkkou rekreační lyží Sporten AHV (160 cm, nabroušená atypicky agresivně na 0,5/87 stupně). Lyže tužší a výkonnější by se mohla chovat jinak, také větší základní odklonění hrany, např. na dnes běžný 1°, by vlastnosti lyže zřejmě změnilo a bylo by pravděpodobně žádoucí. Zdá se, že uvedená úprava hrany by mohla být velmi vhodná pro rekreačního až sportovního jezdce, jenž se pohybuje převážně po upravených a často tvrdých tratích a pravidelné broušení lyží zanedbává.

Naopak se mi příliš nezdá pro závodní jízdu, kdy při rychlých překlopeních/přehraněních hrozí nežádoucí zakousnutí hrany. Takto profilovaná hrana by také asi byla pomalejší než pečlivě vyleštěná klasická. I když kdoví: podle tvrzení firmy ji testovaly německé reprezentantky a dokonce se psalo o jejím nasazení při MS v St. Moritz. (Při výsledcích Němek by to ale sotva bylo k chlubení…) Řekl bych, že jezdec na výborných a kvalitně nabroušených lyžích docílí stejného držení i s hranou normální. Naopak torzně měkčí lyži levnější, jež tak dobře nedrží, tento zubatý střed na tvrdém podrží. Obecně problematický může být přechod z jízdy po hraně do razantního brzdivého smyku (brakáž), často potřebný při jízdě na frekven-

tovaných tratích. Nevýhodou je nutnost přebroušení jen tam, kde mají příslušný stroj, pokud by ale životnost byla tak vysoká, méně častá údržba hrany může tuto nevýhodu eliminovat. Na základě omezených zkušeností si netroufám odhadnout, nakolik je SKIBO edge nosným nápadem a nakolik novinkou, jež postupně vyšumí. Rozhodně to ale není věc špatná a nezajímavá. Chcete-li mít něco extra a zaručeně drživé lyže, najděte si na www.skibo-edge.com seznam smluvních servisů a při cestě do Alp se tam zastavte. Některé rakouské jsou v místech, kam našinci často zajíždějí (Zillertal, Sölden, Flachau), jeden ale třeba také v Norimberku. Vše se týká i snowboardistů. Úprava se provádí pro oba typy prken.

SNOWAKCE

TRADICE RYCHLOSTNÍCH SJEZDÒ V âESKU ZNOVU ZAPOâALA! Po mnoha a mnoha letech se v Česku opět konalo setkání lyžařů milujících rychlost. Díky nadšení Jana Lesáka ze Skitandemu si mohl v neděli 9. února každý vyzkoušet na bubnu ještědského můstku K 120, kam sahají jeho možnosti a nakolik se dokáže s rychlostí sblížit. V hlavní kategorii se utkalo 31 mužů, což na první ročník rozhodně není málo. Do příkré stopy se však pustiy i sedmileté děti (vítěz Dalibor Bakala 74,689 km/h!) a například jedenáctiletá Andrea Hrubá porazila rychlostí 107,780 km/h nejednoho tvrdého chlapa dospěláka. Nejrychlejším ze soutěžících byl nakonec Karel Lank, legenda českého rychlostního lyžování, vítěz posledního (a jediného) závodu v Česku v Harrachově 1984 (tehdy 149,54 km/h). Jeho čas 118, 003 km/h dokázali jen těsně překonat světoví rekordmané Lesák – Bauer na tandemski (118,616 km/h), kteří celou show nakonec okořenili skokem ze zmíněného K 120... Více na www.snowmag.cz. ps

014-MIX 5/1

4.4.2003 15:10

Stránka 15

Pozor na

příliš krátké!

Je to bláznivá doba. Ještě přednedávnem člověk horoval, aby se lyžaři nebáli krátkých lyží, a dnes plodí článeček s nabádáním takřka opačným. Zdá se totiž, že někteří lyžaři až příliš podlehli představě a propagandě, že krátká lyže umí všechno. Ne nelogicky: třeba v Supertestu četli, že metrové kraťásky jsou plnohodnotné lyže, že se racecarvery stále zkracují a že je mají používat v délce 160 až 180 cm. Když se však na krátkých lyžích chtějí rozjet rychleji, navíc na pistě horší než vzorný carvingový manžestr, narážejí na omezení takové délky. 160 cm je perfektní lyže i délka, ale rozhodně není na všechno. „Je to hrozné, co je letos na krátkých lyžích úrazů," upozornil mě v lednu šéf pražského AZ sportu Martin Rubín. Nejde sice o exaktní statistiku, ale něco na tom bude. Walter Kuchler v Supertestu svého času opakovaně zpochybnil klasickou zásadu „délka jede”. Z jeho hlediska funcarvingového nadšence, jenž nejraději v relativně pomalé jízdě lehá na sníh, to nebylo bez logiky. Jenže takhle jezdí málokdo. SNOWBOARDOVÝ SLOVNÍČEK

Snowboarding má stejně jako každý jiný sport své technické názvy. Postupem času a s rostoucí popularitou sportu ovšem vzniká spousta dalších nových slov a pojmenování. Čert aby se v tom vyznal… něco v tom smyslu si řekně většina laiků. Ve snowboardových článcích v SNOW budete vídat podobné termíny často, a proto jsme pro vás připravili „takový malý snowboardový slovníček”. Pro přehlednost je výčet rozdělen na několik okruhů.

AIR

MùKKOST VLÁDNE I kdyÏ vût‰ina Ïen jistû touÏí po tom, aby jejich vyvolen˘ nebyl „mûkej‰”, n˘brÏ tvrdej chlápek (skoro terminus technicus je americk˘ „tough guy” a pro pofiádek ponechme dvojsmysly stranou), vládne svûtu lyÏafiskému právû mûkkost. Pfiinejmen‰ím ãásteãná ãi pfiesnûji cílená. I vysoce sportovní lyÏe pro pfií‰tí sezonu jsou znatelnû mûkãí v ohybu. Porovnejte je se sv˘mi dva tfii roky star˘mi a uvidíte ten rozdíl. Netfieba pochybovat, Ïe ty mûkãí nové pÛjdou o mnoho snadnûji prohnout a dokáÏí o mnoho snadnûji vykrojit ãist˘ a pfiesn˘ oblouk. Tím spí‰e, Ïe v torzi dokáÏí souãasnû b˘t tuhé jak hollywoodsk˘ pistolník. A také tlumení jim jde stále lépe. Nûco trochu podobného se dûje u bot. Nejde jen o stále je‰tû pomûrnû nové „softy”, ale i boty klasické koncepce. Také ty v posledních letech do nákleku mûknou – ovládání souãasn˘ch lyÏí si to Ïádá. Je to skoro záludné. Navenek se ty lyÏe ani boty nezmûnily, vypadají stejnû a mûfií stejnû. Pfiesto jsou jiné. Pfiíjemnûj‰í, ovladatelnûj‰í. Dokud si je neosaháte a nevyzkou‰íte, netu‰íte. Je to – bohuÏel, dal‰í v˘daje na cestû – i argument pro pofiízení nov˘ch. Na lyÏích, jeÏ snáze prohnete, a v botách, jeÏ vás stále nebudou svádût k záklonu, se z vás mÛÏe stát podstatnû lep‰í lyÏafi(ka). A to uÏ je pfiece argument i pro sebetuÏ‰ího chlapíka… is

VÁZÁNÍ NEBUDOU PPE UÏ uÏ se pr˘ chystalo pfievedení lyÏafisk˘ch bezpeãnostních vázání do kategorie osobních ochrann˘ch pomÛcek (PPE, personal protective equipment). Znamenalo by to kromû jiného i povinnou certifikaci CE (pobnû jako tfieba helmy) a samozfiejmû vy‰‰í náklady. Velk˘ a úspû‰n˘ protitlak vyvinuli pfiedev‰ím v˘robci, jejich argumentace ale nepostrádá logiku. Bezpeãnost totiÏ neposkytuje vázání samo, n˘brÏ aÏ jeho kombinace s lyÏemi a botami a samozfiejmû správné sefiízení a nastavení. Certifikace vázání by uÏivatelÛm sugerovala bezpeãnost, kterou sám o sobû jeho v˘robce nemÛÏe zajistit. 80% problémÛ s vázáními pr˘ nespoãívá v nich sam˘ch, n˘brÏ v montáÏi a nastavení. Norma CE by tak nepfiinesla Ïádnou zv˘‰enou bezpeãnost. is

užít předem daný počet překážek k předvedení triků halfpipe, u-rampa – jedna z nejznámějších snowboardových překážek, koryto ve tvaru U dlouhé přibližně 100-150 metrů na sklonu kopce 15 - 20 stupňů, rádiusy jsou vykrojené tak, aby jezdec po odrazu z copingu dopadl zpět do rampy a ne ven… coping – horní hrana rampy (i quateru)

OSTATNÍ

JIBBING

TRIKY

jibbing, slidování – ježdění po zábradlí nebo čemkoliv jiném, nejnovější odvětví snowboardingu rail, handrail, jib – zábradlí „céčko” – typ railu, které je ve tvaru pismena C (v pohledu seshora) „S" rail – rail ve tvaru S (při pohledu seshora) rainbow – typ railu ve tvaru duhy – jakoby C položené „nohama” na zem (při pohledu ze strany) lomený „kink” rail – typ railu, který má dvě k sobě svařené části - vodorovnou i šikmou grind box, funbox – překážka na jibbing ve tvaru kvádru (krabice), na hranách jsou vestavěné trubky, po kterých se jibbuje, jibbuje se i po horní ploše boxu

spin – rotace, jeden z hlavních prvků snowboardových triků, jezdci „rotují” kolem vertikalní nebo horizontalní osy (nebo kolem obou najednou) 180°, 360°, 540° atd. – rotace kolem horizontální (vodorovné) osy těla, rekordem je prozatím 1440° rodeo – rotace kolem obou os, vertikální (kolmé) i horizontální backflip – rotace kolem vertikální osy směrem dozadu frontflip – rotace kolem vertikální osy směrem dopředu switch – jízda pozadu, trik s nájezdem na switch na skok je hodnocen více než s nájezdem „popředu”.

snowdeck – skateboard na sníh, kolečka nahrazuje malá lyžička, vázání není, velikost jako skateboard, na sněhu se s tím dají dělat různé skopičiny, nová záležitost snowskate – stejný jako snowdeck, akorát bez lyžičky, skateboardová deska na sníh snowboardcross – jedna z hlavních snowboardových disciplín, do uměle vytvořené trati (klopené zatáčky, skoky, podjezdy, boule, hrby atd.) jsou vpuštěni čtyři jezdci najednou (někde i šest), kdo se probije do cíle první, vyhrává fotosession, videosession – akce, na kterou se domluví jezdci s fotografem (kameramanem) a jede se fotit (točit)

Martin Večerka, foto archiv SNOW

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

kicker – skok, skočka, terénní nerovnost, z které se snowboardista odráží a ve vzduchu dělá různé triky, dopadová část je pro zmírnění nárazu strmá big air, straight air – používá se jako název pro závod na kickeru ( jumpu, airu), jeden skok, na kterém závodníci předvádějí různé triky; hodnotí se především výška, provedení rotace a čistota dopadu corner – jedna z nejoblíbenějších překážek, podlouhlý skok s odrazem do výšky (téměř kolmo k zemi) a dopadem do stran quarterpipe, quarter – překážka ve tvaru jedné hrany urampy, vykrojený rádius kolmo ke svahu, jezdec dopadá zpět do rádiusu table, plošina – vodorovná část mezi hranou (odrazem) skoku a začátkem dopadu slopestyle – používá se nejvíce v souvislosti se závody, několik skoků nebo jiných překážek za sebou, jezdec musí vy-

„Normální" lyžař jede občas taky rychleji a jezdí i tam, kde se bodycarving provozovat nedá. A v takovém případě prostě fyziku ošidit nelze. Superobří slalom jezdí muži pořád na 207 – 210 cm, obřák na 195 cm a ani nejlepší ženy při něm nejdou pod 185 cm. Když to neškolený amatér chce „rozbalit“ na stošedesátce (nejede sice tak rychle jako závodník, pro něho jsou to ale „kule” srovnatelné), jak to může dopadnout? A i když to ze začátku zvládá, taková v rychlosti méně klidná a stabilní lyže mu záhy vysaje síly. Chcete- a umíte-li jezdit opravdu rychle – tím ale nemyslím vygumované šuséry na plackách a dojezdech! –, potřebujete alespoň 180 cm a ne moc malý radius. Krátkou lyži ano, ale pro přiměřené použití. Ivan Sosna (Autor má slalomku 158 cm, obřačky 185 a 192 cm a SG 210 cm.)

SNOWSTŘÍPKY

014-MIX 5/1

4.4.2003 15:11

Stránka 16

SNOWSTŘÍPKY

CARVINGOVÉ LYÎE JSOU BEZPEâNÉ Rakousk˘ lyÏafisk˘ svaz zpracoval ve spolupráci s Institutem pro sportovní vûdy a Universitou v Innsbrucku studii zab˘vající se problematikou pfiíãin pádÛ a následn˘ch zranûní sjezdujících lyÏafiÛ. V rámci tohoto aktuálního v˘zkumu bylo osloveno 2100 respondentÛ. Pfies 50% z nich pouÏívalo carvingové lyÏe, 25% pfiedstavovali konzervativní uÏivatelé klasick˘ch dlouh˘ch lyÏí a 12% bylo snowboardistÛ. Zb˘vající byli vyznavaãi novolyÏí(?), saní ap. Studie pfiinesla nûkolik pfiekvapujících závûrÛ. Díky snadnûj‰í ovladatelnosti (toãivosti) a „drÏivosti” na ledov˘ch plotnách, sniÏuje se na carvingov˘ch lyÏích nebezpeãí pádu, ve srovnání s klasick˘mi lyÏemi i snowboardem. Platí to zejména na svazích pokryt˘ch ztvrdl˘m technick˘m snûhem. SnowboardistÛm hrozí 5x vût‰í nebezpeãí zranûní neÏ lyÏafiÛm. Na 100 pádÛ pfiipadá 1,6 takov˘ch, které mají za následek zranûní vyÏadující lékafiské o‰etfiení. Zv˘‰en˘ poãet zranûní je registrován v odpoledních hodinách a ve v˘‰kách nad 2000 m n. m. Jako úãinná prevence se potvrzuje kondiãní pfiíprava a absolvování lyÏafisk˘ch kurzÛ. Pfiedsezónnímu cviãení a posilování dolních konãetin by se mûli vûnovat hlavnû lyÏafiky a seniofii, v˘uce techniky sjíÏdûní k údolním stanicím lanovek a vlekÛ v‰ichni zaãínající bez rozdílu vûku. kh

FISCHER OPùT âISTù RODINN¯ Kvinteto rakousk˘ch v˘robcÛ lyÏí mûlo pestré osudy. Atomic dnes patfií FinÛm (Amer), Blizzard de facto bance, Kästle uÏ neexistují a Kneissl se právû rozprodává (více viz samostatn˘ ãlánek). Jedinû Fischer zÛstal vÏdy majetkem zakladatelské rodiny. Ani ta se v 90. letech neubránila japonské finanãní injekci, jeÏ znamenala zhruba tfiicetiprocentní podíl Kanematsu-Goldwin. V˘borné v˘sledky Fischeru v posledních letech ale umoÏnily zpûtn˘ odkup, takÏe stále ãil˘ Pepi Fischer s elegantní manÏelkou a dvûma krásn˘mi dcerami si mÛÏe v pohodû uÏívat. Tím spí‰e, Ïe na chod firmy uÏ „má lidi” a pfiímo se na nûm nepodílí. Zdá se, Ïe jim to zatím klape. Jistotu jim dodává i naprosto dominantní postavení ve v˘robû bûÏek (565 000 párÛ), trojkou je i v botách (1. Salomon, 2. Alpina). Také v˘robou sjezdov˘ch lyÏí patfií do svûtové trojky (+ Rossignol a Atomic): loni 880 000, letos pfiedpokládan˘ch 825 000 párÛ. (Pokles postihuje v‰echny v˘robce i celkov˘ prodej.) Z toho je 520 000 Fischerek a zbytek je v˘roba pro jiné, pfiedev‰ím Salomon a Völkl. Novinkami, o nichÏ referujeme na jiném místû, jsou koneãnû pofiádná „vlastní” vázání (Tyrolia) a zbrusu nové sjezdové boty Somatec. is

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

MARKER MÍ¤Í KU PRAZE Není tomu tak dávno, co se v˘roba lyÏafisk˘ch sjezdov˘ch vázání, nesoucích v˘sostnou znaãku Marker, koncentrovala do nov˘ch objektÛ v obci Eschenloke, leÏící pár kilometrÛ od Garmisch-Partenkirchenu. Podle ãasopisu SAZ, vûnujícího se problematice obchodu se sportovním zboÏím, dojde v roce 2004 k dal‰ímu pfiesunu vût‰iny v˘robních kapacit. Investice ve v˘‰i 10 mil eur bude realizována v mûsteãku leÏícím mezi Prahou a Kutnou Horou, v Kostelci nad âern˘mi lesy. Zatímco v bavorském Eschenloke se tento manévr tû‰í v‰eobecnému odsouzení (135 lidí pfiijde o práci), v Kostelci se naskytne pracovní pfiíleÏitost pro 250 kvalifikovan˘ch sil. Po renomované nûmecké firmû Leki, která vyrábí sjezdové hole v novém závodu nedaleko Tachova, ponesou i svûtovû proslulá vázání na nûkterém z plastov˘ch dílÛ lakonické sdûlení: Made in Czech Rep. Jen hou‰È ! kh

KNEISSL

TEXT: IVAN SOSNA

ČESKÝ?

Neuvěřitelné je na spadnutí. V době naší uzávěrky vrcholila jednání o tom, zda a za jakých podmínek koupí český Sporten rakouskou značku Kneissl. Spolu s Kästlemi a Rossignolem je Kneissl jednou ze tří nejlegendárnějších značek počátků novodobé lyžařské historie. Vítězily na nich rakouské legendy Sailer a Schranz, v osmdesátých letech na nich jezdil Franz Klammer. Poté se až do 90. let objevovaly Kneissle hlavně u závodníků v boulích. Největší novodobou slávu značce ale přinesly jiné modely: Big Foot, jenž zahájil dodneška trvající popularitu kratičkých „šortek”, a především první skutečně úspěšná carvingová lyže Ergo. Sporten dělá dobré lyže, v případě závodních běžek či skoček dokonce špičkové. Je předním světovým výrobcem krátkých lyží, jež byly oceněny i v renomovaných mezinárodních testech. Již řadu let vyrábí pro věhlasné firmy jako např. Head, Rossignol, Elan, Madshus. Získání zvučné značky a využití jejích technologií má tak význam především v tom, aby náš výrobce pronikl do pomyslné první ligy lyžařských firem. Tuzemský lyžař by tak časem mohl dostat skutečně špičkové lyže za ceny lehce pod konkurenčními.

Pokud se celá věc podaří, jednalo by se o lyžařskou událost roku, svým způsobem zastiňující i Neumannové dítě, Záhrobské body a Koukalovo zlato.

HSH: české výrobky Za nově otevřenou frenštátskou sportovní prodejnou HSH stojí fotbalista Pavel Hapal a lyžař-skokan Jaroslav Sakala. Je pozoruhodná tím, že se zaměřuje na české výrobky a nabízí proto mj. kompletní sortiment Sportenů. O náklonnosti Jaroslava Sakaly ke značce, na níž zakončil svou kariéru, není třeba pochybovat, Pavla Hapala si Sporteny – napřed krátké Magicy a pak i nové AHV – získaly prostě a jednoduše na sněhu. HSH se jinak hodně zaměřuje na freestylově žijící klientelu: inlajny, skateboardy, na léto uvažují i o kolech. Zatímco špičkový fotbalista je dnes už běžně za vodou, byl „Saki” samorostem, jenž z věrných služeb našemu lyžování nezbohatl. A závěr kariéry prožil coby rebel v podmínkách, v nichž už dneska nesportuje snad ani poslední vesnická jedenáctka. Kmitat bude muset i nyní, přejme mu ale konečně trochu klidu, podloženého nějakou tou poctivě vydělanou zlatkou.

SNOWNEJ...

NEJV¯·E P¤ÍSTUPNÁ LYÎA¤SKÁ MÍSTA NA SLOVENSKU Pro lyžaře nejvýše přístupným místem na Slovensku je Lomnické sedlo (2.189 m). Sjezd do Tatranské Lomnice (900 m) je pak nejdelším na Slovensku (5.000 m) s největším převýšením (1.289 m). Druhým nejvyšším je Chopok (2.005 m). Sjezd na severní stranu do Demänovské doliny (Jasná) je s maximálním převýšením (1.005 m). Sjezd na jižní stranu do Bysré doliny je s převýšením 920 m. Maximální délky tratí jsou okolo 4.100 m. Třetím v pořadí je Štrbské Pleso. Lyžování z 1.840 m (Solisko) do 1.400 m ale nepatří k těm nejdelším ani s největším převýšením. Čtvrtým je skupinka přenosných vleků nad Žiarskou chatou v Žiarskej doline v Západních Tatrách (1.640 m). Ty jsou přístupné pouze ubytovaným na chatě. Pátým je středisko Vrátna v Malé Fatře. Lyžování z 1.500 m do 750 m patří k těm nejnáročnějším. Převýšení 750 m je zdoláváno na pouze 2.200 m dlouhé trati (průměrný sklon 36%). Hranice 1.500 m je tímto naplněna. Všechna ostatní místa se nacházejí pod touto nadmořskou výškou. Pro náročné lyžaře a skialpinisty je nejvyšší hranice posunuta do nadmořských výšek okolo 2.500 m za předpokladu pěšího výstupu (příp. heliskiing) a sjezdu z jednoho z 27 tatranských štítů, překonávajících 2.500 m (nejčastěji sjížděným je Kriváň - 2494 m). Kristian Hanko

014-MIX 5/1

4.4.2003 15:11

Stránka 17

TEXT: MICHAL BULIČKA FOTO: ROBERT BEDNAŘÍK

ME Evropy Vysoké Tatry skialpinistů Mezinárodní asociace alpinismu UIAA přidělila na konec března 2003 pořadatelství mistrovství Evropy Vysokým Tatrám. Kromě zkušeností s pořadáním závodů pomohly Slovensku medailové úspěchy na ME i MS. V Tatrách se sešla rekordní účast. Z 18 členských zemí ISMC (komise skialpinismu v rámci UIAA) chyběla jenom Belgie a na startovní listině se celkově objevilo přes 200 závodníků. Největší výpravu měla Francie s 41 lidmi. Na startu byla pětice francouzských borců s příjmením Blanc a stejný počet ze slovinské dynastie Karničarů.

DÍKY

JARNÍMU POâASÍ MIZEL SNÍH V PROSTORU STARTU A CÍLE NA

HREBIENKU

DOSLOVA P¤ED OâIMA A OBùTAVÍ PO¤ADATELÉ MUSELI KAÎD¯ DEN NAVÁÎET DAL·Í SNÍH.

TEPLOTY VYSOKO NAD NULOU BYLY POHODOVÉ PRO DIVÁKY, ZÁVODNÍ-

KÒM TO UÎ TAK P¤ÍJEMNÉ NEBYLO.

Český tým

VÝSLEDKY ME 2003 Dvojice Ïeny: 1. Mabillard – Favre SUI, 2. Ducognon – Oggeri FRA, 3. Favre – Lathuraz FRA Dvojice muÏi: 1. Farquet – Rico SUI, Reichegger – Brunod ITA, 3. Vescovo – Mezzanotte ITA Jednotlivci Ïeny: 1. Christina Favre SUI, 2. Cathérine Mabillard SUI, 3. Valérie Ducognon FRA Jednotlivci muÏi: 1. Manfred Reichegger ITA, 2. Stéphane Brosse FRA, 3. Heinz Blatter SUI Kombinace Ïeny: Christina Favre SUI Kombinace muÏi: Manfred Reichegger ITA Espoire Ïeny: Gabrielle Magnenat SUI Espoire muÏi: Guido Giacomelli ITA âR REPREZENTOVALI: Juniorky: Celine Faccio FRA Kamila Bulíﬁová, Lucie Or‰ulová Junioﬁi: Davide Spini ITA ·tûpán Dunka, Roman Glajcar, Pavel Jirsa, Kadetky: Silvia Cuminetti ITA ·tûpán Pleskaã, Marcel Svoboda Kadeti: Alain Richard SUI

Roman KuczyÀski, Michal Nûmec,

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

Do Tater dorazila i výprava českých skialpinistů, kterou tvořili borci z Třince a Krkonoš. Vedoucí výpravy Pavel Jirsa byl s jejich výsledky a zejména s přístupem a bojovností velmi spokojen. V družstvech stáli na startu tři dvojice, přičemž Glajcar – Kuczynski a Svoboda – Němec nezklamali a umístili se v první polovině startovního pole a před nimi dojely mj. jen dva nejlepší týmy ze Slovenska. Svou dobrou formu a vyrovnanost potvrdil náš kvartet v závodě jednotlivců, kde dojeli všichni v rozpětí 5 minut. V kategorii do 23 let byl Michal Němec dvanáctý. Dvojice našich žen Oršulová – Bulířová makala nadoraz a uhájila 10. místo, čímž dosáhla nejlepšího českého umístění. Lucka Oršulová statečně bojovala na trati i v nedělním sólozávodě. V klasifikaci národů jsme skončili osmí, sedmé Polsko nás předstihlo jen díky velkému počtu závodníků.

Pohostinní Tatranci vkládali velké naděje do dvojic Leitner – Svätojanský a Trizna – Madaj, která se tímto závodem loučila se svou úspěšnou kariérou. Miro Leitner skončil letos druhý v ceněném Evropském poháru a závodníci z Alp před ním měli v domácím prostředí respekt. Svätojanský bohužel onemocněl týden před startem chřipkou a tak bylo po medailových nadějích. Ohnisko pozornosti se přesunulo k favoritům. Skialpinistickou špičku dnes tvoří Francouzi, Italové a Švýcaři. V těchto zemích skialp postupně profesionalizuje, takže Slováci mnohem obtížněji dosahují významných úspěchů. Favorizovaní Francouzi si zpestřili situaci tím, že 11 borců zapomnělo pas a nebyli vpuštěni na Slovensko! Závod dvojic byl pro ně ztracen. Během tří dnů změřili síly borci na tratích ve Veľké a Malé Studené dolině, které k velké spokojenosti závodníků i vedení ISMC připravoval tým pod vedením Petera Šperky. Do hor bylo vyneseno okolo 600 kg materiálu k zabezpečení tratě. Dospělí a na-

děje do 23 let (tzv. espoires) závodili v kategoriích dvojic, jednotlivců a v kombinaci a převýšení okolo 2.000 m zvládli nejlepší na 20km trati v časech málo přes 2 hodiny. Klobouk dolů! Ani diváci nezklamali. Během závodů se jich spousta vydala na trať, kde vytvořili kulisu odpovídající těm alpským. Zajímavý byl hromadný start, tolik podobný se sprintem běžkařů klasiků. Výchozí pozice při vjezdu do úzkého lesního úseku byla hodně důležitá… Hned po úvodním závodu měla jury plnou hlavu starostí. Francouzští mistři světa Brosse – Gignoux měli smůlu – při stoupání na Svišťový štít ztratil jeden z nich mačku, pročež byla první dvojice v cíli penalizována a klesla na 4. místo. Vyhráli Švýcaři Farquet – Rico. V ženách byli suverénní jejich krajanky Favre – Mabillard. SUI, ITA, FRA – tyto země ovládly pořadí do 11. místa. První nealpskou dvojicí byli 11. Španělé a hned za nimi domácí Trizna – Madaj. V soutěži jednotlivců zvítězil poněkud překvapivě, ale suverénně Ital z Jižních Tyrol Manfred Reichegger. Pro normálního smrtelníka celodenní „výživnou” túru s převýšením 1.760 m sfoukl za neuvěřitelných 2:01 hod. Rychlá byla i královna mistrovství, usměvavá Christina Favre. Oba mistři získaly i tituly v kombinaci (součet časů ze závodů dvojic a jednotlivců). Náročnost tratě potvrzovala i lehčí zranění několika závodníků a jednu Francouzku dokonce musel pro celkové vyčerpání transportovat vrtulník. Tatry se zhostily pořádání se ctí. Předseda ISMC Jordi Colomer v závěrečné řeči právem nešetřil slovy uznání a díků a podobný názor měli i samotní závodníci.

014-MIX 5/1

4.4.2003 14:04

Stránka 18

TEXT: HONZA SCHAUER, PETR SOCHA FOTO: PETR SOCHA

Skicross

se zabydlel i v Česku!

sobotu 22. února se v Říčkách v Orlických horách sešla velká část vyznavačů freeskiingových disciplin. Společnost Board Show a Ski centrum Říčky v Orlických horách, kteří celou akci pořádali, naplánovali první závod série SKICROSS OPEN 2003 snad ve spojení s lyžařskými bohy, neb akce to byla velmi vydařená a neměla ani tu nejmenší chybu! Nezůstalo ovšem jen při prvním závodě, i následující setkání lyžařů novátorů patřila k zážitkům nezapomenutelným.

Skicross I - 22. 2., Říčky I přes svůj relativně malý sklon v horní části byla trať atraktivní jak pro jezdce, tak diváky. Sestávala z obvyklého snowparku a obsahovala kromě tradičních hrbů, skoků a klopenek i jednu originální překážku pracovně nazvanou „kozí hřbet”. Na startu se sešla velmi hojná účast. Celkem 54 mužů a 5 žen, a to i přesto, že se v ten samý den konal ještě jeden crossový závod ve Špindlerově Mlýně. Nejlépe se pavou-

ky mužského závodu prodírali favorité z kvalifikace a shodou okolností i místní localmatadoři David Egydy, Jan Gronych a Jiří Sedlář. Postarali se o skutečně dramatický závěr, kdy se rozhodovalo až na posledním skoku. (Nakonec vítězové – David Egydy, Karolína Šedová). V mužské kategorii byla poté, co se na start přihlásilo 10 borců mladších 18-ti let, vyhlášena kategorie juniorů, válčilo se též na ostří nože a k vidění byly i dramatické pády.

SNOWTALENT

Snowboardov˘ megatalent!

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

Martin Matoušek Jedním z nejvýraznějších talentů českého snowboardingu několika posledních let je bezesporu Martin Matoušek. Šestnáctiletý Karlovarák, jehož domovským střediskem je krušnohorský Boží Dar – Neklid s jedním z nejlepších českých snowparků. Své sportovní vlohy Martin pravděpodobně podědil – jeho otec je několikanásobný mistr tehdejšího Československa v akrobatickém lyžování. Martin jezdí na snowboardu třetím rokem, když zpočátku trávil svůj čas

z poloviny na freestylových lyžích a z poloviny na prkně. Až po roce se definitivně rozhodl pro snowboard – a udělal zřejmě správně. Hned jeho první závody na Zadově v lednu 2002 (4. místo) ho okamžitě katapultovaly mezi českou elitu. Tentýž rok obsadil ještě druhé místo na velmi silně obsazeném závodě série Snowboard Open na Neklidu. Vyhrál tak celou tuto juniorskou sérii a řekl si o reprezentační místo na MSJ FIS ve Finsku. Přestože stál Martin v U-rampě poprvé dva týdny před odletem na mistrovství, startoval v ní jako v jediné disciplině a skončil přibližně v polovině startovního pole (38.).

Skicross II – 1. 3. Janské Lázně 56 závodníků, 6 žen. Přes horší počasí počet závodníků nepatrně narůstá. A tentokráte skicross ukazuje, proč je sportem zajímavým, kde se předpoklady bortí jako domečky z karet. Do finále nepostupuje první nasazený Marcel Leško, podobně poslední vítěz David Egydy chybuje a končí až čtvrtý. A nováček Filip Mertlík, postupující ze 14. místa, si odváží bezpečné prvenství. U žen se naopak předpoklady plní, vítězí favoritka favoritek Karolína Šedová.

Skicross III – 17. 3. Říčky (finále) Krásné počasí, rekordní počet 80 závodníků. Nová trať je postavena na červené sjezdovce, začíná několika hrby, pokračuje klopenou zatáčkou, velkým skokem, dalšími zatáčkami, klopenými i normálními a končí cílovým skokem. Vládne velmi pří-

014-MIX 5/1

4.4.2003 14:04

Stránka 19

jemná nálada, kterou osvěžují děvčata s modrými vlasy ve stánku Ballantine‘s například horkou směsí skotské s Red Bullem (účastníkům v barvách Teamu Snow™ to ovšem k úspěchu nepomáhá). Tentokrát vítězí favorité. David Egydy si vítězstvím zajišťuje první místo v celé sérii, podobně pak Lena Kornfeldová využívá nepřítomnosti Karolíny Šedové a bere zlato aktuální i celkové.

info VÝSLEDKY SÉRIE SKICROSS OPEN 2003 Muži 1. Egydy David 2. Leško Marcel 3. Gronych Jan Ženy 1. Kornfeldová Lena 2. Maršáková Kateřina 3. Šedová Karolína Junioři 1. Jeřábek Michal 2. Vrbický Martin 3. Roušar Filip

info NA „LUŠŤOVKÁCH“ SE UŽ ZÁVODÍ Jen nemnoho zasvěcených ví, že na východním okraji Krkonoš vyrábí žacléřský podnikatel Milan Luštinec lyže. Od původních levných modelů na zakázku rakouského odběratele se odrazil i k závodním lyžím. Poté, co do tradičních sendvičů vložil i titanalové pláty, vznikly lyže, jež se na nohou závodníků Markové a Šafáře objevily na závodech série Skicross open a dokonce na letošním mistrovství republiky. Zatímco s obřačkou nelze při regulovaném radiusu příliš experimentovat, jsou radikální slalomky Lusti RT hodně zajímavé. Svým krojením 123-65-106 při 156 cm dávají podle výrobce radius 9,9 m (151 cm = 9,2 m, 166 cm = 11 m) a při své poměrné tuhosti jsou jistě dobře použitelné i jako funcarvery pro extrémní náklony. Vysoce chvályhodnou představou výrobce jsou lyže, jež by byly dostupné i závodící mládeži bez bohatých rodičů. Zdá se ovšem, že by mohly oslovit i dobré sportovní lyžaře. Předpokládáme, že do příští sezony najdeme dostatek možností lyže Lusti vyzkoušet a poreferovat o nich podrobněji. is

PRVNÍ LYŽAŘSKÝ BIG AIR V ČESKU V Říčkách přišel konečně čas nejlepších českých freeski letců! Uskutečnil se historicky první lyžařský new style freestyle závod v České republice! Sun Helmet Big Air! Soutěžní jízda probíhala systémem jam, kdy borci bez pořadí skákali a navzájem své skoky hodnotili. K tomu bylo i několik rozhodčích mimo jezdce, ale váha hlasů byla stejná. Největší show předvedl malý velký český freeskier Robin Kaleta, který diváky uchvátil skoky jako Rodeo 360, cross mute backflip a především swich backflip. Závody měly obrovský úspěch jak u diváků, tak u jezdců a všichni se těší na další takhle pohodovou akcičku. Velké díky organizátorům, počasí, tomu týpkovi, který tak ochotně jezdil s rolbou, celému skiareálu v Říčkách a hlavně sponzorům, bez kterých by to urcite nešlo! Pravidla skicrossu a veškeré další informace naleznete na

www.freeskiing.cz/caf

Hned tuto první soutěžní sezónu se Martinovi podařil „husarský kousek” – podařilo se mu oslovit firmu Burton, která mu od té doby dopřává luxus veškerého vybavení zdarma. Letošní zimu Martin začal také ve velkém stylu, obsadil několik medailových pozic včetně celkového vítězství v big airu na Neklidu v závodě série Kentoya Snowboard Cup. Jeho hvězdný víkend přišel na začátku března, kdy opět na Neklidu v rámci závodů série Snowboard Open skončil ve slopestyle druhý a v disciplíně corner jump s přehledem vyhrál. O týden později vyhrál slopestyle stejné série na Mísečkách.

Den poté si však přivodil komplikovanou zlomeninu ruky a letošní sezóna tak pro něj předčasně skončila. Martin má obrovskou výhodu ve svém nízkém věku a v absolutním citu pro odraz a dopad při skocích. Při učení nového triku mu stačí dva tři pokusy a už jej zvládá. Ne nadarmo Martinovi v nadsázce říkají kamarádi „Šón” (Shaun) podle amerického snowboardového megatalentu Shauna Whitea. A aby výčet jeho schopností byl úplný, je rovněž velmi dobrý skateboardista a výborný golfista (handicap 12). Martin Večerka, foto: Board Show/M. Žalud

014-MIX 5/1

4.4.2003 14:04

Stránka 20

masáž skicrossem!

jaká bude výzbroj na sezonu 2003/2004?

čkoli za sebou zima právě zavírá dveře, na světlo Stále měkčí se nedávno dostaly novinky připravené pro ly- Plynulý průhyb lyže a díky tomu hrana vykrajující oblouk – to je logický žařskou sezonu následující. Jejich skutečně po- harmonicky požadavek doby carvingové. Není proto drobný přehled si opět necháme do podzimního EXTRA divu, že lyže znatelně změkly v ohybu – a to čísla, mnozí ale jistě ocení souhrn toho podstatného nejenom modely pro ženy, nýbrž i ty nejsportovnější na trhu. Měkčí lyže se snáze a nejzajímavějšího již nyní.

Dobré i špatné zprávy První dobrou je zjištění, že lyže zjevně pokročily k vyšší uživatelské příjemnosti a ovladatelnosti. Druhou pak žádné podstatné změny v délkách a radiusech. Špatnou naopak skutečnost, že výběr nebude o nic snadnější než dosud: kvůli nové „kategorii skicross” a umělému prodloužení slalomek spíše komplikovanější a náročnější na informovanost. Smíšenou zprávou je zjištění,

SLALOMKA NA VRCHOLU Oznaãení „slalomka” je ãasto zavádûjící. Vût‰inou nejde o lyÏe do slalomu, n˘brÏ o krat‰í a radikálnû krojené sportovní modely (slalom performance v terminologii Supertestu). Sv˘mi parametry ty nejradikálnûj‰í (Fischer, Head, Völkl) pﬁedstihují naprostou vût‰inu b˘val˘ch funcarverÛ. Hranice mezi mnoh˘mi z nich a nûkter˘mi univerzálkami jsou obãas velmi nezﬁetelné. Zdá se, Ïe ani v˘robci nemají zcela jasno, zda tyto „slalomky” doporuãovat spí‰e krat‰í na vyslovenû krátk˘ oblouk nebo radûji jako ponûkud del‰í s nábûhem ke v‰estrannosti.

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

DÁLE „IN” I nadále se velké pozornosti tû‰í lyÏe pro Ïeny. Kromû designÛ se u nich ale neobjevuje nic nového. AÏ na Rossignol: pﬁiná‰í doslova „rossignolky pro holky” neboli lyÏe pro dívky do cca 12 let, na-

že sezona nebyla pro branži příznivá. Nedostatek sněhu v rozhodujících částech Evropy srazí prodej lyží ke 4,2 milionu párů, tedy k hodnotám z doby před carvingovým boomem. Lyže zbydou a budou se doprodávat (pro zákazníka příznivé), určitým negativním dopadům ale stejně neutečeme. Efektně „prodaných” inovací bude řada, skutečných méně. To je ostatně patrné už nyní.

prohnou a lépe vykrojí oblouk. Technologie zjevně pokročila natolik, že výrobci mohou dále ubrat na flexi a přitom zachovat potřebnou torzi. Paradoxně jsou ale některé sportovní slalomky tužší než jejich „závodní” kolegyně téže značky. U vysloveně sportovních lyží nastává určitá renesance sendvičové konstrukce. Ne náhodou: právě ona zaručuje výtečnou ohybovou křivku a umožňuje ubráním či ztenčením určitých vrstev materiálu snadné doladění pro potřeby běžného nezávodníka.

podobující nûÏné modely pro mámu a star‰í sestru. I nadále v nabídce frãí freeride a freestyle. Nelze nezmínit jasn˘ návrat vesel˘ch a syt˘ch pastelov˘ch barev.

my‰lení lyÏaﬁÛ, bude v nich sjíÏdût asi vût‰ina. Budeme se do podzimu snaÏit získat co nejvíce informací o tom, nakolik lze uÏ ty stávající doporuãit.

SOFTY JEDOU

FISCHEROVA TROJKOMBINACE

Prodej lyÏí propadl, botám se zaãíná dafiit. Je to pfiedev‰ím díky kampani na stále je‰tû nové softy. Jejich poãet vzrostl a zaãaly uÏ promlouvat i do ãísel prodeje. Argumentace pohodlím, teplem a lehkostí zfiejmû zabírá, i ceny nûkter˘ch uÏ sestupují na rozumnou úroveÀ. Ve hfie jsou uÏ i Lange a Tecnica. Koncepce jsou zatím hodnû rozdílné a zcela urãitû bude i funkãnost jednotliv˘ch modelÛ hodnû kolísat. Nicménû: zejména pro rekreaãní lyÏafie mají slibnou budoucnost. Je‰tû prodûlají v˘voj, budou se zdokonalovat, vykrystalizují fie‰ení dobrá. AÏ zmizí jejich dosavadní nedostatky a zmûní se

Uãinil dva radikální kroky, jimiÏ se stal kompletním vybavovatelem. 1. ukonãil dvouletou spolupráci se Salomonem, jeÏ pfiinesla jen Fischera nedÛstojné modely zastaral˘ch vázání, a rychle pfiesedlal na kompletní kolekci Tyrolie. Lehce pfietvarovaná vázání jsou „echt” Fischer.

2. pfiedstavil tfii modely vlastních bot klasické „tvrdé” koncepce s fiadou pÛvodních patentÛ pfiedních rakousk˘ch specialistÛ-botafiÛ Johanna Leitnera a Herberta Auera. Podle odborníkÛ mû-

014-MIX 5/1

4.4.2003 14:04

Stránka 21

Masáž skicrossem Firmy si našly novou efektní parketu: skicross. Pro sportovního lyžaře bleskurychle vytvořily novou kategorii, jež dosud ani nemá ustálený název, ale už je přijatá např. do Supertestu. Zatím jde spíše o množinu různorodých lyží, touto módní nálepkou opatřených ne nepodobně tomu, jak se před pár lety na vše možné psalo „carving”. Nálepku „skicross" totiž dostávají jak vysoce výkonné lyže charakteru jakési mírně širší obřákoslalomky, tak i některé jen přemalované modely stávajících sportovních lyží. U mnohých z nich se přímo přiznává, že pro skutečné závody ve skicrossu určeny nejsou. Jiné se k nim hrdě hlásí, ačkoliv se tyto závody dosud jezdily především na obřačkách, často opatřených právě designem crossů. Odfiltrujeme-li ale nezbytný propagační balast, zbyde racionální radost. Firmy totiž dostávají motivaci investovat peníze a úsilí do vývoje výkonné lyže, jež je nesešněrovaná omezujícími předpisy FIS. Už nyní ji někteří výrobci prosazují jako „moderní racecarver” a existují náznaky, že crosska coby lyže s perfektním módním image se může stát jeho nástupcem. Pro příští sezonu je tedy třeba připravit se na masáž skicrossem. Není

důvod skočit na jakoukoliv efektně nazvanou lyži, je však záhodno si je vyzkoušet a rozhodně o nich lze seriozně uvažovat.

Šířka na postupu 68 až 70 milimetrů ve středu lyže je už skutečně třeba považovat za rozměr standardní. Objevuje se nejenom u mnoha „crossek”, nýbrž prakticky povinně i u kategorie all-mountain (lyže na trať i terén, Supertestem tradičně označovaná jako „crosscarver") a rovněž u řady lyží vysloveně rekreačních. Tyto mírně širší lyže jsou zdatnější i na méně ideálním povrchu – v čerstvém i rozježděném sněhu, tak typickém pro naše odpolední sjezdovky.

Sety a systémy Postupuje trend systémů s nešroubovaným uchycením příslušně uzpůsobeného vázání do integrované desky. Podobně také trend setů, kdy prakticky každý výrobce už dnes nabízí slušnější lyže s deskou a vázáním. „Nováčci” bez vlastního vázání využívají většinou Markera (Blizzard, Elan, K2, Kneissl). Stále častěji tak zákazník v otázce desky a vázání „nemá co řešit”. Současně se ale ukazuje, že než daný set je pro nejnáročnějšího uživatele leckdy lepší holá lyže + výkonná deska externí, jimž stále více dominuje specialista VIST.

2003-2004 li pr˘ vÛbec poprvé u bot hlavní slovo skuteãní botaﬁi místo technikÛ a obchodníkÛ.

ELEKTRONIKA JAKO SHOW

mûlo zjednodu‰it v˘stup. ·piãka vyhazuje do stran a pata vázání je jednodu‰e pﬁestavitelná podle velikosti boty. Vázání obdrÏelo jednu z cen mezi nejlep‰ími inovacemi veletrhu ISPO.

Po 23 letech od premiéry Markera Electronic se nûkdo dal‰í odváÏil opût pfiedvést vázání s elektronikou: Atomic. Zatím bylo jen na opakovanou pfiedvádûcí show. Sice ukáÏe na displeji, zda je správnû nastaveno a zaklapnuto, funguje v‰ak normálnû mechanicky. Jako první krok budiÏ, zatím se ale jako hlavní jevilo to, Ïe se pfiedvádûlo pomocí hezké dívky, dostalo inovaãní cenu, mluvilo a psalo se o nûm.

PELMEL DAL·ÍCH ZAJÍMAVOSTÍ

Nové skialpinistické vázání znaãky Naxo vyuÏívá obdobné konstrukce jako leadﬁi trhu Fritschi a Silvretta, na nosné ose ov‰em pouÏívá tﬁi otoãné body, coÏ by

SKICROSS SE VRHL I NA BùÎKY! Explozi skicrossu zavr‰uje jeho vstup do segmentu bûÏeck˘ch lyÏí. Atomic pfiedstavil hned celou kolekci lyÏí s nálepkou cross designovû odkazující na jeho sjezdovou fiadu. Dvoustranu pfiipravil I. Sosna

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

NAXO

Atomic má nové crossky a inovovanou betakonstrukci s vnûj‰ími „tykadly” Betapulse Blizzard má novou sendviãovou obﬁaãku i slalomku a pûkné crossky Dynamic má novou 27 Géant a novou crossku, obû víceménû totéÏ jako Atomic G.21 Dynastar má nové modely Ski Cross s odpruÏenou deskou a nové sportovní slalomky Elan má nov˘ systém Fusion s integrovan˘m vázáním Marker Fischer má nové crossky a koneãnû plnohodnotné sety Head má mikroãip uÏ ve tﬁech modelech a opût nabízí ostré SL a OSL sendviãe K2 má novou crossku a s vázáním Marker

systém IBC Kneissl má sendviãovou slalomku i obfiaãku, dal‰í nové lyÏe a smûfiuje do vlastnictví na‰eho Sportenu! Nordica má novou roz‰ífienou fiadu S.U.V., závodním lyÏím fiíká Dobermann a koupila ji Tecnica Rossignol má novû koncipované crossky RPM a pod heslem Oversize sází na dal‰í mírné roz‰ífiení lyÏí Salomon má novou slalomku i crossku, ale taky boty Ellipse a systém pro pÛjãovny Scott si nechal u Fischera vyrobit dvû sendviãové slalomky s deskou a zúÏil sortiment Sporten se chystá na sportovní lyÏi pro nejvy‰‰í nároky a usiluje o Kneissla Volkl má nov˘ racecarver, slalomku i univerzálku i dal‰í „organizaãní” zmûny v kolekci (jde jen o velmi struãn˘ v˘tah, podrobné informace budou vãas na podzim)

014-MIX 5/1

4.4.2003 14:05

Stránka 22

TEXT: KAREL HAMPL FOTO: PETR NOVOTNÝ

Lyžování postaru

Závodí se v: • Distanční závod pro muže (od 18-ti let) na 5000m • Závod juniorů 1000m (do 18-ti let) • Závod dívek 1000m (do 18-ti let) • Závod mužů o rekord 100 metrový po rovině krokem telemarkským • Hlavní závod 2000 metrový k uctění památky vysockých závodníků • Jízda seniorů na 1500m, jezdci přes 40 let staří • Závod ve skoku mužů

letošním roce mají čeští lyžaři pádný důvod k oslavám. Uplynulo právě 100 let od ustavení Svazu lyžařů v Království českém. O důvod více k tomu, aby všechny lyžařské akce pořádané v roce 2003 ve Vysokém n. Jizerou proběhly v mimořádně slavnostní atmosféře, mají agilní činovníci místního Českého ski klubu.

Ten byl založen 28. října 1903, několik dní před vznikem národního lyžařského svazu. Životaschopný lyžařský klub se stoletou historií nemohl zahájit oslavy vhodnějším způsobem, než uspořádáním 15. ročníku závodů Postaru. Soutěž v bězích a ve skoku za účasti mnoha desítek startujících proběhly 15. února 2003 na můstku a na tratích identických s těmi, na kterých se zde odbývaly již 1. února 1903 v režii J. R. Ořovského a J. Buchara první „Veřejné závody na lyžích” s mezinárodní účastí. Podnětem k uspořádání I. ročníku závodů Postaru v r. 1941 byl údajně zákaz pořádání veškerých „normálních” sportovních soutěží na územích obsazených tehdy Němci. II. ročník na sebe nechal čekat až do r. 1963, ale od té doby je již kontinuita zachována v několikaletých intervalech.

Kromě shodných tratí a disciplín předchází dnes závodům Postaru vydání propozic, které věrně kopírují předlohu vytištěnou v lednu roku 1903. Jen jména ve „sboru soudců” jsou jiná a nový je i dnes nezbytný dodatek:

Závodní komitét žádá: závodníci, buďtež výzbrojí a výstrojí kolem r. 1920 opatřeni … dřevěné lyže a dobová obuv podmínkou v závodě dam nutno dlouhých sukní použíti při běhu používej pouze klasický krok telemarský. Kromě tradic lyžařských jsou na Vysocku hluboce zakořeněné tradice ochotnického divadelnictví. Jen tím lze vysvětlit fakt, že se při závodech Po staru výše uvedenými direktivami ochotně řídí i četní přihlížející. Naskýtá se tak podívaná, pro kterou dnes v lyžařském světě těžko nalezneme obdobu.

SNOWTOUR Poznej středisko

a jeď tam za lyžovačkou zdarma! Snad v každé hře rozhoduje o vítězi náhoda i jeho um. Pro účast v soutěži časopisu Snow o lyžařský pobyt pro dva stačí vedle hrstky štěstí jen trokteré zobrazuje fotografie. Odhalte jej a pošlete nám jeho jméno spolu se soutěžním kupónem. Pomůže vám naše krátká nápověda. Vylosovaný šťastný vítěz získá v tomto lyžařském ráji čtyřdenní pobyt ve čtyřhvězdičkovém hotelu, pochopitelně s permanentkou. To vše pro 2 osoby!

soutûÏní kupón

(zasílejte nejpozdûji do 25. ãervna na adresu praÏské redakce)

SNOWTOUR č.5 jméno a pﬁíjmení:

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

cha znalostí zeměpisu. Samozřejmě toho lyžařského. Hraje se o středisko,

PSâ:

LyÏafiské stfiedisko zobrazené na obrázku nepatfií sice mezi centra v âesku nejznámûj‰í, pozorní ãtenáfii Snow by v‰ak nemûli váhat. A ti, co se domluví francouzsky, mohou váÏnû zauvaÏovat o jeho náv‰tûvû i v pfiípadû, Ïe se na nû v soutûÏi ‰tûstí neusmûje. Stojí urãitû za to. Pro svou nadmofikou v˘‰ku pfiesahující magické tfii tisíce nemusíte s náv‰tûvou ãekat do pfií‰tí sezóny, ale mÛÏete klidnû vyrazit i v létû. Pak staãí jen nasednout na ten správn˘ vlak…

čtenářskáSOUTùÎ

NÁZEV ST¤EDISKA: ulice, ãíslo:

mûsto:

e-mail:

tel.:

014-MIX 5/1

4.4.2003 14:05

Stránka 23

TEXT A FOTO: PETR SOCHA

Audi & Völkl Cup 2003 opět o rok starší Je to již více než pět let nazpět, co světlo světa spatřila první myšlenka na uspořádání otevřeného závodu amatérů coby prezentační akce dovozce lyží Völkl. Neotřelý marketingový tah tehdy vybočil za hranice normálna jak vlastními pravidly, umožňujícími nastoupit za určitý obnos do libovolného počtu kvalifikačních kol, tak zejména výší nabízené výhry. Sto tisíc korun bylo něco, na co každý adept závodů hleděl s otevřenou pusou… Nicméně, tradice byla postupem času založena. S Völklem se spojilo Audi coby společensky odpovídající partner a závod začal žít stále bohatším životem. Dnes už sto tisíc v banku nikoho nepřekvapuje. Bez okolků se dá říci, že je AUDI & VÖLKL CUP nejvýznamnějším závodem slalomářů amatérů v širokém dalekém okolí. A nejen to, jeho význam totiž přetéká oblast sportovní – kdy jindy má například člověk možnost vyzkoušet (vedle mnoha nových lyží) pocit řidiče jednoho z nejmodernějších automobilů, který světový trh nabízí - Audi Allroad. I letos se 15. března 2003 ve špindlerovském Svatém Petru sešli lyžaři všech kvalit, aby bojovali o tučné prize money či třeba jen zakusili pocit jízdy mezi brankami s profesionální časomírou. Možnost

měli i snowboardisté, kteří se utkali ve snowboardcrossové trati. S pogratulováním vítězům nezbývá než se těšit na další ročník a věřit, že podobných akcí se dočkáme třeba i od dalších organizátorů. Narozdíl od běžné reklamy si totiž z Audi & Völkl Cupu můžeme něco přinést i my všichni. Neopakovatelné zážitky.

výsledky Paralelní slalom muži: 1. Roman Děd 2. Teo Bohinsky 3. Robert Záboj 4. Milan Pošta Paralelní slalom ženy: 1. Ivana Fryntová 2. Ilona Erlebachová 3. Sylvie Faltová 4. Veronika Macáková Boardercross muži: 1. Petr Chval 2. Tomáš Veber 3. Andy Tauchen

014-MIX 5/1

4.4.2003 14:05

Stránka 24

TEXT: MICHAL ROBA, JANA VLKOVÁ FOTO: OT LA PLAGNE

Operace

„Vanoise Express“

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

…znáte to z televize o těch siamských dvojčatech, která se téměř všemocní chirurgové snaží oddělit od sebe, aby alespoň jedno z nich přežilo? Lyžařská střediska se naopak čas od času rozhodnou navzájem spojit, aby lépe přežila ve svém světě plném tvrdé konkurence a mohla v boji o zákazníka společně tahat z rukávů jednu vysokou kartu za druhou. Šťastné dokončení dlouho připravované a tolik očekávané „operace" spojení dvou známých a nemalých středisek Les Arcs a La Plagne je naplánováno na podzim letošního roku. Přípravy na tento „chirurgický zákrok” začaly už v létě 2002 na obou stranách nad údolím Ponthurin oddělujícím oba „pacienty” od sebe. Na „těle” Les Arcs se buduje v oblasti Plan Piesey-Vallandry v nadmořské výšce 1612 m. a na protějším úbočí oblasti La Plagne bude tato spojovací „tepna” zasazena v resortu Montchavin-Les Coches ve výšce 1548 m n. m. Touto dobou by měly být obě nástupní stanice dostavěny a připraveny na samotné „přemostění”, které je naplánováno na květen 2003. Pokud vše půjde dobře, v prosinci 2003 se budou, ve výšce místy až 450 m nad údolím, rychlostí 12,5 m/s kyvadlově prohánět dva dvoupodlažní kolosy, každý s kapacitou 200 osob a vzdálenost bezmála 2 km (bez jediného podpůrného pylonu!) zvládnou za něco přes 4 minuty. Díky tomuto propojení vůbec největší lanovkou svého druhu, která kdy byla vyrobena, pojmenovanou „Vanoise express”, vstoupí tyto areály se svými společnými více než 425 km sjezdovek, třemi ledovci a dvěma přístupnými vrcholy vyššími než 3200 m n. m., do exkluzivního klubu největších lyžařských středisek na světě. Pro představu: Nazujete-li své lyže ve Villaroger, „přehoupete” se do Champagny en Vanoise a zpět, máte za sebou celodenní výlet a po cestě z vrcholku Aguille Rouge (3.226 m n.m.)

nejkratší cestou na ledovec Bellecote (3.250 m n.m.) a zpět nasbíráte přes 10.000 výškových metrů. A není pochyb o tom, že jen samotný čtyřminutový „přelet” přes údolí bude sám o sobě pro každého zážitkem. Jak si stojí ambiciózní projekt za 15 miliónů euro? Dlouho očekávaná stavba konečně opravdu začala. Po letech průtahů, odkladů a slibů je na místech plánované lanovky skutečně čilý ruch. Bagry bagrují, jeřáby se točí, beton teče a tvrdne. Na staveništích se hemží a pracuje 42 lidí z mnoha různých firem. Do krajiny zatím vyčnívají věže, kolem nichž budou z jara vystavěny nástupní budovy. Třicetimetrové sloupy musejí být dostatečně silné, aby unesly dvě nezávislé pohonné jednotky. Zvláštní technologie lití betonu umožnila velmi rychlý postup (4,5 metru za den), ale i velmi odolný výsledek (kompaktní hmota). Z architektonického pohledu byly zvoleny vysoké štíhlé věže, které mají poněkud odlehčit masivní, těžkou hmotu nástupní budovy. Kabely (o síle 75 mm a hmotnosti 30 kg na metr) se budou instalovat na jaře 2003. Možná že se pohledem na špičkovou technologii (za použití helikoptér) potěšili opozdilí návštěvníci středisek.

Akce byla naplánována na 14. až 17. pracovní týden. Kabiny, které se budou na lanech vznášet, musejí splňovat nejen náročná estetická kritéria, ale jejich tvar je výsledkem snahy po co největší aerodynamičnosti. Spojení Plagne/Les Arcs – studie zájmu lyžařů Na téma ekonomické návratnosti celé stavby bylo provedeno větší množství studií. Setření zabývající se cenovou politikou permanentek potvrdilo zájem návštěvníků o tento projekt. 80% lyžařů, kteří pořizují pěti- a vícedenní permanentku, projevilo zájem zakoupit si permanentku umožňující navštívit minimálně jedenkrát propojenou oblast. Rozhodnutí navštívit sousední středisko je těsně svázáno s meteorologickými podmínkami. Většina lyžařů počítá se dvěma návštěvami zejména uprostřed pobytu. Výsledky studie potvrzené praxí a šetřeními jednotlivých zainteresovaných společností budou sloužit k řízení toků lyžařů, stanovení cen permanentek a jejich prodeji. Copak nás asi na začátku sezóny 2003/2004 bude čekat ?

Lyžování ve výšce: Délka sjezdových tratí: Počet lanovek: -kabinky: -sedačky: -vleky: Počet sjezdovek: -zelených: -modrých: -červených: -černých: Snowparky: další

Les Arcs 1250-3250 m n. m. 220 km 111 9 33 68 128 11 72 34 11 2 trať pro letmý kilometr

La Plagne 1250-3226 m n. m. 200 km 78 4 31 43 118 10 52 38 18 1 olympijská bobová dráha

014-MIX 5/1

4.4.2003 14:05

Stránka 25

Jarní tipy SNOW

Jasnadrenalin 2003

BIG MOUNTAIN

zimní lyžařské trápení poznáte v jeho letní verzi ze sedla horského či trekkingového kola. Vyplatí se pozorovat svět z různých úhlů a za různých příležitostí... Co myslíte? ps ■ Info: tel.: +420 / 485 100 194; fax: +420 / 482 710 052 e-mail: info@jiz50.cz; agspromotion@agspromotion.cz www.jiz50.cz a www.agspromotion.cz

CO DĚLAT V LÉTĚ???

Foto: Schweiz Tourismus

222 KM ÚDOLÍM RHÓNY Mnoho lyžařů a snowboardistů zná široké údolí řeky Rhóny v zimě, kdy tudy projíždějí do sněhově plodných lyžařských středisek jako Saas-Fee, Zermatt či Verbier. V létě se údolí promění v úrodný vinařský sad zalívaný sluncem. Poznat tuto švýcarskou riviéru zblízka, třeba na inline bruslích, je poměrně snadné – údolím se totiž táhne 222 km dlouhá inlinová trasa. Cesta z Brigu až do Ženevy zabere 6 dní jízdy, je však možné projet jen některé etapy. Mezi „povinnými” zastávkami se skví starobylé město Sion, promenádní Montreux nebo olympijské muzeum v Lausanne. A samozřejmě světová metropole Ženeva. Na celou trasu nebo její část si lze najmout doprovod, který se postará o nocleh a přepravu zavazadel. rh ■ www.MySwitzerland.cz.

STAŇTE SE KRÁLEM JIZERSKÝCH HOR!

Historicky první lyžařský freeridový contest v „Československu” se jel 28. – 29. března 2003 v Nízkých Tatrách ve středisku Jasná-Chopok. Celou akci pořádala SAFL (Slovenská asociácia freeridových lyžiarov) jako 1. otevřené mistrovství Slovenska a provázela ji maximální pohoda, slunce a jarní firn. Své zastoupení zde měla v podobě čtyř jezdců a jednoho rozhodčího také Česká republika. Dvoudenní závod začínal v pátek dvoukolovou kvalifikací, polovina kvalifikačních bodů se pak převedla do sobotního jednokolového finále. Čtvrté místo patřilo po kvalifikaci celkovému vítězi letošní české série Skicross open 2003 Davidovi Egydymu, který ale ve finále kvůli pádu nedokázal splnit časový limit a byl podle pravidel diskvalifikován. Jeho freeriderská duše ale nenechala kopec spát. Poté, co se opět zmocnil ztracených lyží, předvedl publiku i rozhodčím exhibiční patnáctimetrový skok ze skály přes žlab ve tvaru esíčka, za což mu rozhodčí udělili titul „největšího šílence". Dvě stovky diváků tento cirkusácký kousek odměnily hlasitým řevem, který se ještě dlouho linul celým údolím. Horkým želízkem v ohni byl po Egydyho pádu severomoravský freerider Robin Kaleta, který do finále nastupoval z třetího místa. Ve finále si zvolil náročnou, exponovanou trať, jejíž součástí byl mimo jiné double jump přes tehdy už „Egydyho žlab". Robin jel dynamicky, plynule, jako jediný ze tří favorizovaných po páteční kvalifikaci zvládl bezchybně také kontrolu jízdy, proto většina rozhodčích jeho jízdu bodovala nejvyšší desítkou. Slováci Stano Majdan a Marian Ligda, kteří měli lepší výchozí pozici, nejeli finálovou jízdu tak čistě, čímž přišli o šanci sáhnout na pomyslné zlato. Konečné pořadí: 1. Kaleta, 2. Majdan, 3. Ligda. Jedinou skvrnou na celé akci byla závěrečná exhibiční jízda slovenského snowboardisty Ľubomíra Vaníka, kterého známe i z českých snowboardcrossových závodů. Nepovedeným skokem přes žlab, který před ním absolvovali Egydy a Kaleta, si přivodil několik nepříjemných zranění. Celý Big Mountain Contest zakončila ukázka telemarku a večerní výborná after party na SKI HOTELU. V neděli se šlo samozřejmě ještě jezdit a všichni freeskieři se shodli na tom, že Chopok je evropský freeridový ráj a Jasnadrenalin 2004 si nesmí nechat ujít… Text: Monika Jančová/Board Show Foto: Tomáš Matwikow

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

Máte za sebou Jizerskou padésátku či alespoň její poloviční sestru? Neváhejte a vstupte do boje o Krále Jizerských hor. Ten se odehraje 7. června na trase Jizerské padesátky, přičemž vítězem bude ten nejlepší v součtu časů z „jizerky“ na lyžích a na kolech. O Velkého krále se bude soutěžit na stokilometrové cyklistické trati v kombinaci s 50 km na lyžích, pro Malého krále stačí absolvovat 50, resp. 25 kilometrovou trať. Korunovace proběhne ihned po skončení cyklistického závodu, takže pokud se Vám „jizerka“ letos podařila, není radno váhat… Ale i když nevyhrajete, nevadí. Prostoupíte časem a své

Bývaly doby, kdy jarní lyžování na tuzemském sněhu žilo, dokud se udržel poslední lyžovatelný kus lavinových polí. V uplynulém půlstoletí to bylo v Krkonoších párkrát dokonce až do léta. V posledních letech už sice tolik sněhu nebývá, ale naštěstí to málokomu vadí. Než se drápat ke hřebenům a riskovat konflikt s ochranáři, je jednodušší a hlavně neskonale efektivnější využít alpské ledovce. Mekkou československého lyžařského léta pak vždy bylo permanentní sněhové pole v tatranské Malé zmrzlé dolině nad Zeleným plesem. Ve vrcholných dobách se tam v červenci jezdily mezinárodní závody a připravovala se stavba chatky a vleku. Pokud nejsme skialpinisté, Zmrzlá nás už dneska taky ani nenapadne. Objevily se ale zbrusu nové možnosti. Mezi ty pro nás stále hodně exotické patří lyžařské haly. Po Holandsku a Británii se jejich zemí zaslíbenou stává Německo. I ty nejdosažitelnější v Neussu a Bottropu v Porúří a nejnovější ve Wittenburgu nedaleko Hamburku ovšem svou polohou k výletu za lyžováním právě nesvádějí. Na nejvýše pár stech metrech délky a pár desítkách šířky nabízejí spíše seznámení se sněhem a klouzáním pro absolutní začátečníky než opravdový lyžařský zážitek. Vývoj ale nespí, a tak se postupně zlevňuje i tzv. kryogenní výroba technického sněhu, využívající tekutého dusíku. Donedávna používaná převážně jen při natáčení reklam a filmů a při různých show s dostatečně vysokým rozpočtem ( jedna taková snowboardová proběhla před pár lety v Praze), se nyní používá stále častěji. Jedna z firem tak např. nabízí výrobu sněhu při teplotách až do +35° C. Lyžař je ale tvor silně sezonní, a tak lze sotva počítat s tím, že by se třeba ve Špindlu lyžovalo i v létě. Při hrozícím globálním oteplování ale může být právě taková technologie záchranou v situaci, kdy by podle dosavadních možností klasická výroba sněhu nefungovala. Alespoň trochu uklidňující představa… is

026-FREERIDE GASTEIN (507)

4.4.2003 15:44

Stránka 26

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

FREERIDE STRANA 1 ze 2

SNOWSTYLE

TEXT: RADEK HOLUB FOTO: GASTEIN TOURISMUS, AUTOR

SNOWATLAS

Freeride

freeride

Gastein V rakouském La Grave asteinské údolí prostírá pestrou nabídku terénů pro nejširší spektrum lyžařů. Děti se pokoušejí o první obloučky na bezpečných svazích Schlossalmu, pokročilí carveři zdolávají sjezdové „dálnice” v Dorfgasteinu a slalomáři se tuží na závodních tratích na hoře Graukogel. A freerideři? Ti opanovali nejmladší středisko na konci údolí – Sportgastein, vrcholící v nadmořské výšce 2.700 m.

Sportgastein je mezi gasteinskými středisky trpaslíkem, ale jen co se rozsahu tratí týče. Není ani střediskem v pravém slova smyslu, neboť jeho údolní základnou je pouze parkoviště a stanice lanovky, a s životem na dně údolí jej pojí jen úzká horská silnice. Při bližším pohledu zaujme faktem,

že mu patří nejvýše olyžovaný vrchol v celém údolí. O co méně tratí nabízí, o to více volného prostoru skýtá mimo ně.

Lanovka v nekonečném prostoru Doprava po areálu je prostá. Moderní a pohodlná 8místná kabinka protíná široký

026-FREERIDE GASTEIN (507)

4.4.2003 15:44

Stránka 27

a stupňovitě modelovaný žleb až na vrchol Kreuzkogel (2.686 m) a při práci v horní sekci jí pomáhá ještě vlek jdoucí k poslednímu „schodu” pod vrcholem. A to je vše, více lyžařů se na kopec nedostane. Pro cestu zpět jsou pokušitelkami široké pruhy ostrých červených sjezdovek padajících k mezistanici, ale lačný freerider nakonec stejně podlehne volání nekonečného prostoru mimo upravené tratě. První obloučky prašanem mohou začít hned na horní stanici kabinky, odkud sjezdovka míří oklikou na mírnější hřebínek a ponechává celý vrcholový svah pod lany nedotčen. Neomezený prostor pro řádění v hlubokém sněhu se pak otevírá v širokém kotli svažujícím se až k mezistanici, z nějž kamenné naplaveniny utvořily obří schody. Výzvou dobrým jezdcům je řídký lesík ve spodním patře areálu, kterým prochází černá sjezdovka.

Osm kilometrů prašanem Ti nejzdatnější ovšem jistě neodjedou bez skalpu značené freeridové tratě Nordabfahrt. Ta se hned z vrcholu vydává opačným směrem než všechny ostatní a severním žlebem Kreuzkogelu spadá až na hranici lesa, odkud traverzuje v nekonečných serpentinách k silniční mýtnici pod Sportgasteinem. Nespočet variant pro více i méně otrlé a odvážné lyžaře skýtají žlábky a planiny v horní části sjezdu.

Lavinové info: www.lwz-salzburg.org, tel. +43 / 662 / 1588

030-ATLAS-ZERMATT (505)

4.4.2003 8:46

Stránka 28

ATLAS STRANA 1 ze 2

SNOWATLAS

TEXT A FOTO: MICHAL KREUTER

Zermatt

luxus všemi směry

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

lýskající se ledovce, fantastická panoramata čtyřtisícovek, stovky kilometrů sjezdovek na hranici mezi Švýcarskem a Itálií, letní lyžování na ledovci, vysoký standard ubytování i služeb. A místo obvyklého aprés-ski pod slunečníkem se svařákem v ruce vás budou k nakupování svádět desítky značkových butiků, skvěle vybavených sportovních obchodů a „horlogerie” s těmi nejluxusnějšími skvosty švýcarského hodinářství. Vítejte v Zermattu! www.zermatt.ch

030-ATLAS-ZERMATT (505)

4.4.2003 8:47

Stránka 29

hodnocení SNOW celková délka sjezdových tratí 194 km 31 lanovek a vleků

✱✱✱✱

lyžařská střediska

STRANA 2 ze 2 ATLAS

tavený standard ubytování a služeb, fantastické výhledy na okolní vrcholy a jedinečná poloha, to všechno vám při návštěvě výrazně opotřebuje platební kartu. Na druhou stranu Zermatt nevyvolává pachuť snobského střediska. Právě náročnost a kvalita okolních terénů láká spíše zkušené jezdce, takže se vám spíše stane, že kolem vás na sjezdovce proletí prošedivělý horal, než že se cestou do hotelu budete prodírat kolem korzujících rekreantů. Pokud na to máte, nenechte si Zermatt ujít.

SNOWzajímavost Celá oblast je zcela uzavfiena pro automobilovou dopravu. UÏ v roce 1947 se v Zermattu objevilo první auto na elektrick˘ pohon a od roku 1961, od kterého je jen pár místním povolen pfiíjezd k severnímu konci, se po Zermattu lze pohybovat jen pû‰ky nebo taxíky a autobusy na elektrick˘ pohon. Auta se nechávají na odstavném parkovi‰ti ve vesnici pfied Zermattem, hromady lyÏí, bagáÏe a dûtí se pfiemístí na rozmûrn˘ vozík a zubaãkou i s vozíkem se dojede na centrální námûstí. Lep‰í hotely posílají pro své klienty na nádraÏí taxíky zdarma.

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

I kdyby vám někdo zavázal oči a vysadil vás uprostřed tohoto střediska, rozhodně ani na chvíli nezaváháte, kde se právě nacházíte. Impozantní zub 4.478 metrů vysokého Matterhornu vás totiž bude sledovat po celý den i noc. Na sjezdovkách si pohled na něj, nasvícený ostrým ranním i měkkým podvečerním sluncem, vychutnáte ze všech úhlů. Ani večer vás neopustí a stále se bude připomínat ze všech suvenýrů, fotografií i plakátů. A až budete večer vycházet z restaurantu, kde večeře je obvykle zážitkem i pro zkušeného gurmeta, bude určitě Matterhorn kýčovitě nasvícený měsíčním světlem, jako by i to bylo v ceně pobytu. Když v roce 1838 otevíral Josef Lauber, místní doktor, hotel Monte Rosa pro maximálně tři dobrodruhy, určitě netušil, že o 165 let později bude tradiční dřevěné domečky postavené na kůlech a kamenných deskách obklopovat mezinárodní, skvěle vybavené horské středisko s ubytovací kapacitou přes 14000 lůžek. Ani tento počet hostů však Zermatt nepřipravil o atmosféru pohodového horského městečka. Zermatt má mezi švýcarskými centry specifické postavení. Promyšlený systém moderních lanovek s velkoryse dimenzovanou přepravní kapacitou, rozsáhlý areál upravovaných tratí, vysoko nas-

SNOWATLAS

SNOWinfo

032-LEDOVCE (504)

4.4.2003 16:30

Stránka 30

VELKÝ TEST LEDOVCŮ STRANA 1 z 10

SNOWFOCUS

TEXT: IVAN SOSNA, RADEK HOLUB, JANA VLKOVÁ, PETR SOCHA, MICHAL KREUTER FOTO: RADEK HOLUB, GLETSCHERBAHNEN KAPRUN, TVB TUX, STUBAIER GLETSCHERBAHNEN, ENGELBERG-TITLIS

SEZÓNA

BEZ KONCE VELKÝ TEST LEDOVCŮ

yžování je sice typicky zimní sport, ale v 60. letech minulého století přišli lyžaři na to, že na ledovcích lze sezónu nejenom prodloužit, ale dokonce i překlenout léto. V době největšího lyžařského boomu 70. let pak vznikla většina dodnes provozovaných ledovcových středisek. I když zájem o ně není zdaleka takový jako kdysi, zahájení či závěr sezóny si bez nich mnohý nadšený lyžař nedovede představit. Přinášíme Vám několik nezbytných rad, která váš ledovcový pobyt zdokonalí.

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

Kdy I Jarním vrcholem je duben a květen. Ale i později, minimálně do konce června, lze při vhodném počasí zažít naprosto skvělé firnové lyžování, odpoledne třeba kombinované s jinými činnostmi. Počínaje červencem už začíná být použitelná plocha natolik omezená, že takové lyžování pro běžného lyžaře ztrácí atraktivitu a má smysl nanejvýš jako jednorázové zpestření v rámci nelyžařské dovolené. Poté je vhodné počkat do nového sněhu, jenž přicházívá ve druhé polovině září. Ve skutečném létě to totiž na ledovcích vypadá podstatně

hůře, než jak ukazují vesměs zimní plánky, prospekty a fotografie.

Kdy II Naprosto stěžejní je, především v květnu a později, počasí. Takřka zásadní je počkat si na oblast vysokého tlaku s ranním vyjasněním a nízkou vlhkostí vzduchu. Při přechodu fronty s rizikem nového (mokrého) sněhu, mlhy a difuze je lépe nikam nejezdit. Je-li jasno a nízká vlhkost, najdeme ráno skvělý ztuhlý firn i v červenci. Předpokládá to pružnou reakci na předpověď a jet operativně „na počasí”.

Kdy III Sezóna na ledovcích má svůj zcela specifický průběh. Tou nejhlavnější je podzim s vrcholem mezi koncem října a zhruba koncem listopadu. Tedy v době, kdy jsou lyžaři už nažhavení a jinde se ještě nejezdí. Druhým vrcholem je duben a začátek května, tedy opět doba, kdy se jinde už skončilo, či je to tam už nekvalitní. Naopak zimní měsíce jsou na těch odlehlejších volné. Také pozdní jaro či dokonce léto je velmi málo vytížené. I v září a po většinu října najdete skoro výlučně závodníky, jen o víkendech postupně

032-LEDOVCE (504)

4.4.2003 16:31

Stránka 31

SNOWFOCUS STRANA 2 z 10 VELKÝ TEST LEDOVCŮ

provozních přestávek. V pozdějším létě až do prvního nového sněhu v září se na řadě ledovců nelyžuje vůbec – aktuální informace je nezbytná.

Týden je moc Ještě v dubnu se vyplatí i celý týden, později jsou optimální čtyři dny, při dobrém počasí postačí i tři. Dva jsou už vzhledem k cestě dost málo, ale záleží na okolnostech a lyžařích samotných. Jeden den má smysl snad jen jako zpestření jinak zaměřeného delšího pobytu. Pět a více dnů už ale představují poměrně značnou fyzic-

kou zátěž, umocněnou pobytem v nezvyklých výškách a každodenními přesuny nahoru-dolů.

Cesta Výhodou je cestování po suchých silnicích, v dubnu ale řešíme problém, zda nechat zimní pneumatiky. Pokud jedeme „na pěkné počasí”, můžeme to většinou risknout už bez nich, ale řetězy by pro jistotu neměly v kufru chybět. Na většinu nejbližších rakouských ledovců lze dojet mimo dálnici bez viněty, zejména při cestě přes Mnichov.

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

přibývají „normálové”. Mezi jednotlivými ledovci jsou ovšem poměrně značné rozdíly. Někdy začátkem května (je ale různé) nastane sezóna vedlejší a ceny ze dne na den klesnou. Pak už platíte totéž koncem dubna i června (Kaunertal) nebo začátkem května i v létě (Tux). Vyplatí se zjistit si přes internet. Rozhodně je dobré vyhnout se exponovaným víkendům a volnům se svátky až do 8. května. Poté se už ledovce hlavně přes týden vylidňují a nastává spíše problém omezeného provozu lanovek a vleků, případně plánovaných

032-LEDOVCE (504)

4.4.2003 16:31

Stránka 32

VELKÝ TEST LEDOVCŮ STRANA 3 z 10

SNOWFOCUS

Bude-li slunečno, je už v dubnu v autě jako ve skleníku. Počítejte s lehkým oblečením a vzdušnými botami (klidně sandály) na cestu a později na jaře i na pobyt dole pod ledovcem.

RDR - různé dobré rady 1. Ranní ptáče

Zejména později na jaře je lyžování skoro jako ranní šichta v Kolbence. Ranní hodiny jsou nenahraditelné, sníh rychle měkne a ztrácí kvalitu. Kdo si chce ráno poležet, ať zůstane raději doma. Lyžařský gurmán nasedá do první lanovky a znalec jede tam,

Rakousko Mluvíme-li mezi lyžaři o ledovcích, máme téměř vždy na mysli ty rakouské. Jsou nám nejblíže, terénní nabídka je poměrně pestrá a je jich dost – jen v Tyrolsku lze napočítat pět ledovců seřazených pěkně vedle sebe v sousedních údolích. Hitem posledních let se u českých lyžařů stává listopadové otevírání sezóny a květnová tečka na ledovci. ■

Kitzsteinhorn

kde se začíná jezdit co nejdříve. Při nejčastějších pobytech v dubnu a začátkem května to ale ještě není tak žhavé.

špičce je nápor na zrak největší: kolem dokola je ještě mnoho čistého a občas i nového sněhu a slunce už vysoko.

2. Pít jak duha

4. Mazat, mazat, mazat

Ve výšce a v suchém vzduchu je značná dehydratace. Je nutné co nejvíce průběžně pít bez ohledu na pocit žízně. Ranní čaj a pivo po obědě absolutně nestačí! Nejpraktičtější je vlastní nápoj s sebou, čaj v plastové lahvi už při pěkném počasí nevymrzne.

Další nezbytností je opalovací krém s vysokým faktorem, pro citlivé klidně i sunblock. Hlavně při pocení je třeba vrstvu obnovovat. Pozor na to, že slunce opaluje i při zamračené obloze! Vůbec nejdůležitější je tyčinka na rty s vysokým faktorem nebo krycí bílá. Obyčejná jednoznačně nestačí! Podle potřeby neustále „přimazávat“. Viděl jsem už i zkušenou reprezentantku se rty spálenými na maso…

3. Sluneční brýle Kvalitní sluneční brýle jsou nezbytností, a to i když lyžujete v lyžařských. Vyplatí se i jedny rezervní. Právě v jarní ledovcové

Mittersill. V létě se nabídka může smrsknout až na horní dva malé Magnetköpflifte, lákadlem je naproti tomu krásné a čisté zellské jezero. Cestu z Prahy lze zvládnout na český benzín. Je to jediný rakouský ledovec přístupný ne dlouhým stoupajícím údolím, ale skoro z zellsko-kaprunské roviny. Profily tratí jsou vhodné i pro začátečníky a děti, pro ně ale chybí více sedačkových lanovek. Tip: Kvůli nižší nadmořské výšce je Kaprun vhodný spíše na jaro. Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec:

Kaprun (A)

Sjezdovky (km)

Nestárnoucí miláček

Vleky kapacita: 26120 os./h kabina: funitel: vajíčko: sedačka krytá: sedačka: vlek:

Notoricky známý „český“ ledovec s širokými, nahoře mírnými, dole občas prudšími pasážemi. Vleky a svahy jsou nepříliš dlouhé, přepravní kapacita však vysoká, je to ovšem tradiční „hemžiště” lyžařů a snowboardistů. V poměru ke kvalitě terénů a nadmořské výšce (necelých 3.000 m) není lyžování právě levné, rovněž levnější ubytování je třeba hledat spíše v okolních vesnicích směrem na

v celém areálu: 40

911 2.800-3.029 19

1 1 2 3 1 11

Sezóna: celoročně kromě 16.-27. června 2003

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec: v celém areálu: 86

Hodnocení: carving sport komfort zalidněnost

1.500 2.660-3.250

Sjezdovky (km)

Kitzsteinhorn ✱✱✱✱ ✱✱✱ ✱✱✱✱

vysoká

Hintertux (A) Ledová stěna

Sluneční lázeň pod Kitzsteinhornem

my, které redukují prostor pro veřejnost především v hlavním slalomovém svahu. Za komfort ledovcové šíře a sportovní sklon se platí cena v podobě mas. Rušné je sjíždění po hlavní „třídě“, vzniklé soutokem slalomáků na Gefrorene Wand, masový je ranní nástup s hektickým lovem parkovacích míst i výjezdem do přestupní stanice Fernerhaus na patě ledovce. Únikem z davu chrleného funitelovými „vrtulníky” na Gefrorene Wand může být naproti otočená stráň (Olperer) a zcela stranou ležící carvingové tratě Kaserer. Svahy nedosahují sklonu centrálních slalomáků, ale šíří je mnohde předčí. Přehledný ledovcový areál má i svá freeridová zákoutí. Přímo do centra dění spadá ostrý svah od zalomeného vleku Kaserer a bezpečný kuloár podbíhá vrchní sekci Gletscherbusu. Tip: Vzdálenější stará 4kabinka z údolí bývá méně nabitá, ovšem „odsejpá” pomaleji.

Tux je králem mezi ledovci. Celistvým polem věčného sněhu pokryl svahy několika třítisícových špicí a velkoryse obrostl vrchol s mrazivým jménem Gefrorene Wand (3.286 m), z něhož ledovcový jazyk slézá ve sklonu na „běžných“ ledovcích ojedinělém po šest set výškových metrů. Stálými obyvateli Tuxu jsou díky ideální konfiguraci terénu závodní tý-

48,5

14,5

v létě: min. 18 km tréninkové svahy (omezení pro veřejnost): v létě 0%, v zimě 15% (Gefrorene Wand) Vleky kapacita: 35000 os./h vajíčko: funitel: sedačka krytá: sedačka expres: sedačka: vlek:

3 2 1 1 4 10

Sezóna: celoročně Hodnocení: carving sport komfort zalidněnost

Hintertux ✱✱✱✱ ✱✱✱✱✱ ✱✱✱

vysoká

032-LEDOVCE (504)

4.4.2003 16:31

Stránka 33

7. Led není všude

Vžitá představa lyžaře v plavkách neplatí. Ledovec silně ochlazuje, většinou pofukuje a lyžař je spíš překvapen, kolik toho na sobě unese. Mnohem lepší než teplá zimní bunda je více tenčích vrstev. Jinak ale potřebujeme „normální“ vybavení včetně čepice a rukavic. Ty mohou být starší na dotrhání. Kdo padá, má mít rezervní.

Ledovec si sice představujeme jako jednolitou tlustou vrstvu ledu, ta se ale nerozkládá všude, kde se na jaře „na ledovci“ jezdí. Hlavně v nižších partiích areálů tak zejména později na jaře musíme dát pozor na obnažované kameny.

6. Suché boty

Všechna kritéria byla rozpracována podrobněji, než je naznačeno v tomto článku. Přesná hodnotící kritéria jsou k dispozici v redakci.

RAKOUSKÉ LEDOVCE Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec:

1.740 2.750-3.440

Sjezdovky (km)

na ledovci: 20

4,5

13,5

tréninkové svahy (omezení pro veřejnost): částečně sjezdovka Pitz Panorama

Hintertux

Pitztal (A) Na střeše Tyrolska

1 1 1 4

Sezóna: září-červen Hodnocení: carving sport komfort zalidněnost

Nadmořská výška (m n. m.) ledovec:

2.700-3.250

Pitztal ✱✱✱✱ ✱✱✱✱ ✱✱✱

střední

Sölden (A) Dobře zajištěná dvojčata Horská silnice z tyrolského střediska Sölden zpřístupňuje lyžařský areál ledovcových dvojčat Rettenbach a Tiefenbach, která z obou stran obklopují hřeben Schwarze Schneid (3.370 m). Blízkost populárního Söldenu a fakt, že na ryze sportovním Rettenbachu se každý rok otevírá Světový pohár, zabezpečují ledovcům hojnou lyžařskou klientelu. Na zadním Tiefenbachu, propojeném s Rettenbachem lyžařským i silničním tunelem, vládnou klidnější a slunečnější tratě. Dominuje ústřední runway modré sjezdovky, již doplňují variantní sjezdy podobné náročnosti. O pohodlí lyžařů pečuje moderní 8kabinka, jež je hlavní dopravní tepnou „zadního“ ledovce. Na slalomovém Rettenbachu je nutné částěji používat vleky, protože 3sedačka obhospodařuje jen

Sjezdovky (km)

v celém areálu: 38,5

23,5

v létě: min. 3 km tréninkové svahy (omezení pro veřejnost): max. 2,5 km Vleky kapacita: 14940 os./h vajíčko: sedačka expres: sedačka: vlek:

1 1 1 6

Sezóna: celoročně kromě 12. května-6. června 2003 Hodnocení: carving sport komfort zalidněnost

Sölden ✱✱✱✱ ✱✱✱✱ ✱✱✱

vysoká

Stubai (A) Lyžařský supermarket Neobvykle rozsáhlý a typicky ledovcově krotký je celoroční lyžařský areál v údolí Stubai, který tvoří 5(!) navazujících ledovců seskupených kolem vrcholu Schaufelspitze s magickou nadmořskou výškou (3.333 m). Většina stubaiských

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

Méně známý ledovec z velké rakouské „šestky“ si u českých lyžařů získal značné sympatie už před lety. Nejrychlejší světová podzemka Pitzexpress a nevšední vyhlídková kabinková lanovka PitzPanoramabahn na Brunnenkogel (3.440 m) vzbudily pozornost již před 20 lety, ovšem od té doby areál na zásadní modernizaci čeká. Naprojektována je „úniková“ sjezdovka z ledovce do údolí a záložní lanovka Fernerkogel pro případ poruchy metra, které je dosud jediným spojením se světem. Bez ohledu na pomalu vysluhující přepravní park je Pitztal kvalitní alternativou všech zvučných ledovců. Z vrcholu Brunnenkogel, na nějž se od metra po hřebínku šplhají shluky kabinek, padá sjezdovka špičkových parametrů, kterou hojně využívají reprezentační týmy k tréninku. Hlavní masa lyžařů proudí právě tudy a ještě po tratích u vleku Brunnenkogel. Sjezdovky z této části si lze protáhnout mírným žlábkem až k sedačce Gletschersee, odkud by měla vést návratová trať do údolí a odlehčit tak přetížené podzemce. Pěkně sklopený sportovní „schod“ a mnoho carvingu je k mání po výstupu vlekem Mittelbergjoch, který má být brzy nahrazen 6sedačkou.

Vleky kapacita: 9200 os./h metro: skupinové vajíčko: sedačka: vlek:

spodní části ledovce. Mezi oběma dvojčaty zpět (tedy na přední Rettenbach) je možné přejet sedačkou Seiterkar - její sjezdovka je však už mimo území věčného sněhu. V zimním období je příjezdová silnice uzavřena a spojení s údolím zajišťují „expresní“ lanovky zimního lyžařského areálu na Giggijochu. Tip: Během letního období se střídá provoz na ledovcích Rettenbach a Tiefenbach. Oba najednou budou letos v provozu jen do začátku května a od konce září.

STRANA 4 z 10 VELKÝ TEST LEDOVCŮ

Vyplatí se elektrický vysoušeč, hlavně později na jaře už topení jen temperuje a bývá problém vysušit botičky, do nichž většinou pronikne vlhkost.

Na lyžování na ledovci není nic démonického. Pohybujeme se prostě poměrně vysoko a pod nohama máme na podmínky „dole“ překvapivě slušný sníh. Je to nicméně svérázný svět a ježdění v něm má své osobité kouzlo.

VYSVĚTLIVKY K TABULKÁM: Carving Jedna hvězdička znamená, že v areálu jsou pro carving nevhodné podmínky (úzké sjezdovky), pět hvězdiček naopak značí rozsáhlou síť carvingových sjezdovek všech sklonů. Sport Do hodnocení vstupuje strmost, délka i výběr tratí. Dvě hvězdičky ukazují na vhodnost jen několika málo pasáží sjezdovek, tři už značí alespoň jednu vhodnou trať. Pět hvězdiček dostane areál s širokým výběrem sportovních tratí kvalitních parametrů. Komfort Na úroveň komfortu má vliv silniční dostupnost areálu (pohodlná údolní cesta vs. vysokohorská silnice), pohodlí a kapacita lanovek či vleků a rovněž snadnost přejezdů a přestupů na ledovci.

SNOWFOCUS

5. Plavky jen do bazénu

032-LEDOVCE (504)

4.4.2003 16:31

Stránka 34

VELKÝ TEST LEDOVCŮ STRANA 5 z 10

SNOWFOCUS

ledovců nedosahuje prudšího sklonu, anebo jen na kratší vzdálenosti. Samé modré to ale nejsou. Už hlavní „třída“ na Eisjochu se místy propadá pěkně červeně, lehce až středně obtížné jsou i carvingové prostory hned v sousedství na Daunferneru. Klidnějším zákoutím jsou menší ledovce Windach a Gaisskar na odvrácené straně areálu, z nichž především Gaisskar snese i sportovnější jízdu. Na plochém ledovci Fernau s pohodlnou 6sedačkou se lyžařský okruh kolem Schaufelspitze uzavírá. Až do pozdního jara je možné sjíždět k mezistanici obou přibližovacích kabinek, kam se slévají plnotučné červené sjezdovky s šestisetmetrovým převýšením. Na ledovci je k dispozici několik tratí pro slalom, úsek měřené rychlosti i dětský park. Tip: Nejprudší sjezd upravenou tratí začíná na konečné sedačky Wildspitz (3.200 m) a po černé trati č. 7a pokračuje červenou sjezdovkou až do mezistanice Fernau (2.300 m). Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec:

1.750 2.600-3.200

Kaunertal (A) Chutná lyžařská mísa Kaunertal je jezdeckým zážitkem ještě předtím, než se ocitnete na sněhu. Je totiž třeba silnicí vystoupat až do výšky 2.750 m k hraně ledovce, při dostatečné sněhové vrstvě o pár serpentin méně ke spodní stanici jedné z přibližovacích 4sedaček. Hlavním sjezdařským tahem jsou souběžné vleky Weissee zpřístupňující slalomové svahy v jejich vrchních partiích. Carvingový rozlet, omezený jen kratší délkou tratí, otevírají kotvy Nörderjoch. Posledním ve vějíři možností kaunertalského ledovce je vlek Karlesspitz, který lyžaře vyveze na pestré sjezdy plné terénních vln a zlomů, na ledovci málo obvyklých. V chladnější části roku se sjíždí až pod ledovec k sedačkovým lanovkám. Tip: V zimě a při dostatku sněhu i na jaře vede náročný freeride po severním svahu od výstupu z 2sedačky Wiesejaggl. Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec:

2.100 2.750-3.200

Sjezdovky (km)

v celém areálu: 53

Sjezdovky (km)

v celém areálu: 32

v létě: min. 10 km tréninkové svahy (omezení pro veřejnost): 0 Vleky kapacita: 36000 os./h vajíčko: sedačka krytá: sedačka expres: sedačka: vlek:

na ledovci: 26 km, v létě: min. 12 km tréninkové svahy (omezení pro veřejnost): 10% (Weissee) 4 2 1 4 9

Vleky kapacita: 14100 os./h sedačka krytá: sedačka: vlek:

2 1 7

Sezóna: celoročně

Sezóna: celoročně Hodnocení:

Stubai

Hodnocení:

carving sport komfort zalidněnost

✱✱✱✱✱ ✱✱✱ ✱✱✱✱✱

carving sport komfort zalidněnost

vysoká

ledovcové menu uspokojí všechny výkonnostní kategorie lyžařů, protože tratě se dolů vrací jak přímo, tak velkými oblouky. Na jaře lze pokračovat dále mírnou sjezdovkou až k sedačce Klühspies a odtud červenou tratí k metru.

Kaunertal ✱✱✱ ✱✱✱✱ ✱✱✱

nízká

Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec:

1.190 2.865-3.122

Sjezdovky (km)

Mölltal (A)

v celém areálu: 48

tréninkové svahy (omezení pro veřejnost): max. 40%

Stubai

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

Ve stínu Grossglockneru Kilometrový svah pod horou Schareck (3.122 m) je zatím posledním ledovcovým dárkem lyžařům v Rakousku. Zpočátku byl v provozu jen přes léto, ale stavba nejdelší tunelové lanovky na světě (4,8 km) z roku 1997 lyžařský areál výrazně oživila a především mu zajistila zimní provoz. Ústup ledovce naopak způsobil, že od června do září se na Mölltalu nelyžuje. Ledovcový život začíná kousek pod horní stanicí přibližovací 6kabinky Eissee, odkud na Schareck šplhá moderní 6sedačka. Hlavní

Vleky kapacita: 15400 os./h metro: vajíčko: sedačka krytá: sedačka expres: sedačka: vlek:

1 1 1 1 2 4

Sezóna: říjen-květen Hodnocení: carving sport komfort zalidněnost

Mölltal ✱✱✱✱ ✱✱✱✱ ✱✱✱

střední

032-LEDOVCE (504)

4.4.2003 16:31

Stránka 35

Německo

Passo Tonale (I)

Německo dostalo do vínku jen srpek alpského výběžku, přesto se může pochlubit jedním lyžařským ledovcem. Přestože nenabízí ryze letní lyžování – sezona zde končí v květnu a začíná v listopadu – i on může patřit mezi adepty vaší jarní či podzimní návštěvy. ■

Univerzální „neletní“ ledovec

Dachstein Ramsau (A)

Laboratoř na výrobu lyžařů Ledovec na Dachsteinu je znám spíše jako oblast letního setkávání lyžařů běžců. Jelikož na svém plochém hřbetu nese neobvykle rozsáhlé množství běžeckých tratí ( jež navíc leží v nadmořské výšce nad 2500 metrů), stává se přes teplejší část roku jakýmsi běžkařským tréninkovým kempem, kde můžete potkat nejednoho reprezentanta včetně těch našich. Sjezdaři si zde užijí o dost méně než na jiných rakouských ledovcích. Čtyři tamní tratě slouží spíše pro rekreační radovánky či připomenutí lyžařských pohybů v letním období. Pokud tedy zvažujete navštívit Dachstein za sjezdovým lyžováním, je lépe porozhlédnout se o kus dále.

Relativně velký lyžařský areál na ledovci pod Zugspitze patří pro české lyžaře k těm relativně snadno dostupným (nemusí se platit dálniční známka), a proto i často navštěvovaným. Sjezdové tratě sice nepatří k nejprudším, ale sportovního lyžaře, zejména toho s akcentem na carving dostatečně uspokojí. Sjezdovky jsou navíc vesměs široké a přehledné a ani zalidněnost není nijak mimořádná. K letnímu – či spíše jaro–podzimnímu lyžařskému areálu se lze dostat dvěma způsoby – buď se vlakem „prokousáte“ skrz masiv Zugspitze (lze dokonce vyrazit až z Ga-Pa), nebo se soustavou lanovek přehoupnete přes jeho vrchol. Obě varianty jsou svým způsobem dobrodružné, nicméně vlak nabízí navíc jakousi miniexkurzi do dějin horské přepravní techniky.

Vleky kapacita: 13740 os./h metro: kabina: sedačka: vlek:

1.700 2.520-2.700

12,6

3,6

1 2 1 3

Sezóna: listopad-květen Hodnocení:

Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec:

720 2.000-2.830

Sjezdovky (km)

1,8

carving sport komfort zalidněnost

Zugspitze ✱✱✱✱ ✱✱✱ ✱✱✱

střední

Sjezdovky (km)

Vleky kapacita: 4100 os./h kabina: sedačka: vlek:

Itálie 1 1 3

Sezóna: celoročně Hodnocení: carving sport komfort zalidněnost

Dachstein ✱✱✱ ✱✱ ✱✱

střední

1.883 2.740-3.016

Sjezdovky (km)

na ledovci: 5 0,5 3,5 1 v létě: min. 3 km tréninkové svahy (omezení pro veřejnost): částečně sjezdovka Presena Sinistro Vleky kabina: sedačka: vlek:

1 1 4

Alpská země v zimě hojně českými lyžaři navštěvovaná skrývá rovněž zajímavé terény pro letní lyžování, i když o něco chudší než v blízkém Rakousku. V Itálii není jen „mini” ledovec Presena, jejž zná každý z návštěv lyžařského střediska Tonale. Letní nabídce dominuje rozsáhlý areál v národním parku Stelvio a ledovec v údolí Val Senales na rakousko-italském pomezí. ■

Hodnocení: carving sport komfort zalidněnost

Passo Tonale ✱✱✱✱ ✱✱✱✱ ✱✱✱

střední

Marmolada (I) Jediná Královna Dolomit Marmolada nezapře své lyžařské poslání už z dálky. Kontury hlavní (a vlastně jediné) sjezdové tratě z vrcholového hřebene se dají vytušit pohledem přes půl Dolomit. Svou úctyhodnou délkou 10 km (na jaře zhruba poloviční) budí respekt i pokušení, prý je i jednou z 10 nejkrásnějších sjezdovek v Alpách. Vyhlídka z ledovce je skutečně královská, ostatní už tak jednoznačné není. Červená trať Bellunese, jak byla „marmeládová“ sjezdovka pokřtěna, není ani prudká, ani mírná, ani úzká, ale ani široká. Velmi problematický je přestup na druhé mezistanici kyvdlových lanovek z Malga Ciapela (1.446 m), k níž je nutné z ledovce docházet stometrovým tunelem a tuto vycházku absolvovat při každém výjezdu na vrchol.

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

v celém areálu: 4

Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec:

Sezóna: celoročně kromě ledna

Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec: v celém areálu: 18

Domácí svahy italského miláčka Alberta Tomby jsou v podstatě jedinou sjezdovkou. Kotvové vleky na ledovci Presena „půlí“ prudce klopený a kilometr dlouhý svah mezi užší černou a širokánskou červenou plochu. Po straně ještě vybíhají „vlíčky“ s modrými sjezdovkami, ale tím vše končí. Alespoň v létě. V zimě a na jaře se po rovinaté stezce sjíždí ještě do sedla Paradiso (2.585 m), odkud vede do Tonale vine více než dvouapůlkilometrová černá sjezdovka prvotřídních kvalit od sklonu přes šíři až po precizní úpravu vzato.

STRANA 6 z 10 VELKÝ TEST LEDOVCŮ

Zugspitze (D)

Statný prcek

SNOWFOCUS

NĚMECKÉ & ITALSKÉ LEDOVCE

032-LEDOVCE (504)

4.4.2003 16:31

Stránka 36

VELKÝ TEST LEDOVCŮ STRANA 7 z 10

SNOWFOCUS

Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec:

1.446 2.660-3.269

Sjezdovky (km)

v celém areálu: 12

v létě: min. 2,5 km Vleky kapacita: 3340 os./h kabina: sedačka: vlek:

3 1 1

Sezóna: prosinec-květen, červenec-září Hodnocení:

Marmolada

carving sport komfort zalidněnost

Val Senales

✱✱✱ ✱✱✱ ✱✱

vysoká

(I)

Jednohubka s oblohou Z horské hotelové vesničky Kurzras (2.011 m) se vypíná kapacitní kabinová lanovka přímo k hoře Grawand (3.212 m), kde veškeré lyžařské dění začíná i končí. Ledovcový svah pod touto horou je přehledný, široký a velmi pestrý. Hned z kraje se propadá jako černý slalomák, dále od vrcholu, jak jej traverzuje svažující se „startovní“ cesta, polevuje ve sklonu až na čistokrevnou modrou. Novou sílu vyjádřenou svižným klesáním nabírá opět ve spodní části a ústí takto až k sedačkovým lanovkám Gletschersee (2.740 m). V létě může být provoz omezen jen na horní patro se 4sedačkou a dlouhým vlekem, na jaře je naopak ledovcová nabídka obohacena o protější svah Hintereis (3.269 m) s dlouhou a plnotučnou červenou sjezdovkou a obdobný, nově zpřístupněný kotel Teufelsegg (3.034 m). Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec:

2.011 2.840-3.250

Passo Stelvio (I) V království vleků Ledovec nad italským horským průsmykem Stelvio prozatím žije pouze v létě, protože přes zimu je silnice k jeho úpatí beznadějně zapadána sněhem. Své velké ambice na plánované lanové propojení s vesničkou Trafoi hluboko v údolí, jež by umožnilo celoroční provoz, dosud utápí zastaralostí a nepohodlím mnoha vleků. První a jedinou vlaštovkou byla stavba unikátní kabinové lanovky funifor, putující po prvním patře ledovce. V tom stojí za pozornost snad jen krátký slalomový svah Nagler a velká carvingová sjezdovka, která ústí až k parkovišti na průsmyku. I druhé patro je převážně ploché. Výjimkou z tohoto pravidla je horní sekce vleků Geister a postranní ledovcový lavor s kotvami Cristallo a Payer. Většina sjezdovek na Stelviu vede o mnoho výše (a tratí je mnoho) než na bližších rakouských ledovcích, a tudíž i v horkém létě poskytuje poměrně slušné lyžařské vyžití. Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec:

2.760 3.050-3.400

ším žlebem plazí až ke stanici Schaubachhütte (2.600 m). Ta je se Suldenem spojena kabinovou lanovkou, jejíž rekonstrukce letos v létě dokončí celkové omlazení bývalého ledovcového areálu.

v celém areálu: 20

Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: vrcholová stanice:

v létě: cca 20 km

Sjezdovky (km)

tréninkové svahy (omezení pro veřejnost): částečně Nagler, Geister

v celém areálu: 40

Vleky kapacita: 9250 os./h kabina: funifor: vlek:

Vleky kapacita: 15000 os./h kabina: sedačka krytá: sedačka: vlek:

Sjezdovky (km)

1 1 8

Sezóna: červen-říjen Hodnocení: carving sport komfort zalidněnost

Passo Stelvio ✱✱✱✱ ✱✱ ✱✱

střední

1.911 3.250 24

1 2 3 6

Sezóna: listopad-květen Hodnocení: carving sport komfort zalidněnost

Sulden ✱✱✱ ✱✱✱✱ ✱✱✱✱

nízká

Sjezdovky (km)

v celém areálu: 35

10 na ledovci: 10 km, v létě: min. 5 km

Sulden (I)

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

tréninkové svahy (omezení pro veřejnost): částečně Grawand

Vleky kapacita: 15000 os./h kabina: sedačka krytá: sedačka: vlek:

1 2 4 4

Sezóna: celoročně kromě května a června Hodnocení: carving sport komfort zalidněnost

Val Senales ✱✱✱✱ ✱✱✱✱ ✱✱✱✱

střední

Ztracený svět

Švýcarsko

Ač ledovec nad Suldenem již před časem roztál, lyžuje se na jeho bývalém působišti od konce října až do května. Sněhové podmínky v náručí Königspitze a Ortleru (3.905 m) jsou vynikající, areál čerstvě zmodernizovaný a sjezdovky díky obtížnější dostupnosti Suldenu často liduprázdné. Strmější sjezdovky bičují především vrchol Schöntaufspitze (3.250 m) se dvěma 4sedačkami, od nichž se tratě už mírněj-

Letní lyžařská nabídka země hodinek a čokolády je pro nás poměrně „z ruky“, a proto i stranou zájmu, neboť všechny významné ledovce se nacházejí až v regionech hraničících s Francií. Zato je na mnoha místech k mání velmi solidní lyžařské menu. Vždyť v Zermattu a Saas-Fee se lyžuje ve tříapůltisícových výškách, což má v Alpách sotvakde obdoby. ■

032-LEDOVCE (504)

4.4.2003 16:32

Stránka 37

Sulden

1.620 2.939-3.889

Sjezdovky (km)

na ledovci: 21 Vleky kabina: vajíčko: sedačka: vlek:

4 4 2 10

Sezóna: celoročně kromě května a června

Klein Matterhorn

carving sport komfort

✱✱✱✱ ✱✱✱ ✱✱✱✱

Zermatt (CH)

Největší letní skipark

Saas-Fee

1.800 2.680-3.600

Sjezdovky (km)

na ledovci: 20 Vleky metro: kabina: vlek:

1 2 3

Sezóna: celoročně kromě 5. května-27. června 2003 Hodnocení:

Saas-Fee

carving sport komfort

✱✱✱✱ ✱✱✱✱ ✱✱✱

Glacier 3000 Les Diablerets (CH)

(CH)

Metrem do nebe Cesta k ledovcovému areálu Mittelallalin z horského střediska Saas-Fee je nevšední, stejně tak jako je nevšední jeho lyžařská nabídka. Nejdříve doputujete trojlanovou kabinkovou lanovkou do přestupní stanice Felskinn ve výšce 3.000 m a nahoru pak ještě v ledovci ukrytým metrem, nejvyšším na světě. Na jeho horní stanici ve světě čtyřtisícovek se otáčí panoramatická restaurace. Ač letní nabídka Saas-Fee čítá pouhé 3 vleky, je i v létě možné sjezdovat terény všech obtížností, a ne zrovna krátké. I v horkém létě bývá k dispozici 500 výškových metrů a po ránu tvrdý povrch tratí.

Kousek nad horským střediskem Les Diablerets (1.200 m) leží stanice „ledovcových“ kabin k vrcholu „ďábelské“ hory Diablerets (3.209 m). V zimě je možné do místa sjet přímo z lyžařského areálu Isenau nad městem. V ledovcové nabídce obsluhované 3 vleky a jednou sedačkou figuruje 6 prudších modrých sjezdovek. Letní areál si oblíbili hlavně snowboardisté díky pravidelnému snowboardovému kempu, který je největší v Evropě. Z ledovce vede sněhovým kotlem do údolí atraktivní 14kilometrová sjezdovka Combe d’Audon, sjízdná ovšem jen do jara. SnowBoard: Snowpark je vybaven třemi U-rampami, snowboardcrossovou tratí a překážkami. Jeho autorem je Nicolas Marduel. Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec:

1.330 2.850-2.970

Sjezdovky (km)

v celém areálu: 25, na ledovci: 10 Vleky kapacita: 9810 os./h kabina: sedačka krytá: sedačka: vlek:

3 2 1 4

Sezóna: říjen-duben, 21. června-27. července 2003 Hodnocení: carving sport komfort

Glacier 3000 ✱✱✱ ✱✱ ✱✱✱

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

Díky třiceti šesti kilometrům čtverečních sjezdovek na ledovci Theodulgletscher je Zermatt největším letním lyžařským areálem v Evropě. Celoroční provoz celého střediska, kdy zimní a letní sezóna (od 6. července až do listopadu) na sebe prakticky navazují, přitahuje všechny, kteří se raději než na pískových plážích opalují na sněhu. Mají k tomu spoustu důvodů: sjezdovky jsou položeny na přírodním ledovcovém amfiteátru s nádherným výhledem na Matterhorn, a to ve výšce od 2.939 m do 3.889 m. Podle momentálních sněhových podmínek je k dispozici až 21 km sjezdovek, včetně nejdelší sedmikilometrové s převýšením celých tisíc metrů.

Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec:

Ledovec s ďábelskými rohy

Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec:

Hodnocení:

SnowBoard: Saas-Fee disponuje ojedinělým snowparkem (dvousetmetrová superpipe, quarter, překážky, skoky…) a snowboardcrossovou tratí světových parametrů, hojně se zde pořádají letní kempy. Díky tomu hraje Saas-Fee prim na freestylové scéně.

STRANA 8 z 10 VELKÝ TEST LEDOVCŮ

Mírné tratě vládnou ledovci na Passo Stelvio

Nová osmimístná kabinková lanovka spojuje Zermatt s přestupní stanicí Furi a odtud je to už velkokapacitní kabinou pár minut do spodní stanice areálu Trockener Steg. Tady se o zážitek z jízdy bez front stará jedna kabinová lanovka na vrchol Kleine Materhorn (3.890m) a celkem šest lyžařských vleků s přepravní kapacitou přes 6000 lidí. K nim ještě od této letní sezóny přibude šestimístná sedačková lanovka podél nejlepší carvingové sjezdovky ze sedla Furggsattelu, dosud obsluhované pouze klasickou kotvou. Permanentka, která zahrnuje přístup na všechny vleky a dopravní zařízení v Zermattu, se nazývá Peak Pass. Novinkou je permanentka, která umožňuje zvolit si konkrétní dny využití v rámci určité doby – dva dny lyžování v rámci čtyřdenní platnosti nebo čtyři dny z osmi. Snowboard: Velkým lákadlem pro všechny freestylisty, ať už na snowboardu nebo na lyžích, je Gravity Park – největší snowpark v Evropě. Přes léto zde v U-rampě, quarter-pipe, na mnoha skocích a zábradlích potkáte při tréninku světovou špičku. Každoroční událostí je zde 5. července otevírání letní sezóny.

SNOWFOCUS

ŠVÝCARSKÉ LEDOVCE

032-LEDOVCE (504)

4.4.2003 16:32

Stránka 38

VELKÝ TEST LEDOVCŮ STRANA 9 z 10

SNOWFOCUS

Crans-Montana

Tignes

(CH)

Sluneční terasa

Letní verze zimní klasiky

Rychlý výjezd k ledovci ve výšce 3.000 m n. m. zabezpečuje 6kabinka do stanice Violettes a dále moderní větruvzdorný funitel. Na ledovcové planině, vhodné především k běžeckému vyžití, se točí 3 vleky s nenáročnými sjezdovkami. Sportovně naladění lyžaři si tu neužijí, spokojeni na zdejším věčném sněhu však budou nenároční carveři.

Na 130 hektarech plochy s převýšením 750 metrů je vytyčeno 20 km sjezdovek (6 modrých a 1 červená), k dispozici je tedy velmi pohodlné lyžování s dostatečným sklonem. Návštěvníky vozí z Tignes le Lac funikuler čili metro Perce – Neige, jedoucí ze střediska na úpatí ledovce 7 minut. Dále na vrchol sjezdovek pokračuje kapacitní kyvadlová kabina. Po výstupu z její horní stanice je přímo pod nohama prostřena runway červeně skloněné „hlavní” sjezdovky, z níž se větví další tratě ledovcového areálu. SnowBoard: V provozu je kvalitní snowpark o délce 175 m a šířce 600 m. Moduly jsou budovány ze sněhu na sjezdovce Rosolin. Postaveno bývá 12 modulů různých velikostí – big air, spine, tables, handrails a flat zones, z nichž některé splňují profesionální parametry), a dále dvě U-rampy (master pipe a pro začátečníky). Novinkou loňské sezóny je «městská zóna» vybavená mobiliářem (popelnice, stoly, zábradlí) a «cool zóna» s barbecue a ozvučením. Snowpark denně navštíví 300 až 500 lidí.

Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec:

1.500 2.850-3.000

Vleky kapacita: 9810 os./h funitel: vajíčko: vlek:

1 1 3

Sezóna: listopad-duben, přelom června a července Hodnocení: carving sport komfort zalidněnost

Crans-Montana ✱✱ ✱ ✱✱✱

Francie Francouzské letní lyžařské svahy, ač mnohé nepatří mezi drobečky, nejsou pro české lyžaře hojnou adresou, neboť pro velkou vzdálenost se nehodí pro krátký pobyt. Mohou však být zpestřením všestranněji zaměřené dovolené, trávené ať už ve francouzských horách nebo při pobřeží. Všude ve Francii je lyžování jen jednou součástí širokého letního programu horských středisek. Nikde nelze lyžovat v období mimo prázdnin v květnu a červnu, s výjimkou Tignes-Val d‘Isére a Chamonix, kde ovšem běží až do začátku května zimní sezóna. Všechny ledovce jsou otevřeny od brzkých ranních hodin (7.30-7.45) do poledne (12.30-13.00). ■ Passo Stelvio

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

(F)

Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec:

2.100 2.720-3.450 Široká carvingová runway na stubaiském ledovci

Sjezdovky (km)

v létě: 20 km Vleky kapacita: 9810 os./h metro: kabina: sedačka: vlek:

1 1 3 8

Sezóna: konec června-začátek září Skipas (s pojištěním) dospělí /děti (1 den) dospělí / děti (6 dní)

30 / 21 euro 149 / 105 euro

Hodnocení: carving sport komfort

Tignes ✱✱✱✱ ✱✱✱✱ ✱✱✱

Les 2 Alpes (F) Lyžařská pláž na jihu Alp Rozsáhlý ledovec Mont de Lans směle soupeří o prvenství s tigneským Grande Motte. Jeho mírnou nevýhodou je obtížnější dostupnost. Ze střediska trvá cesta Jandri Expressem 30 minut. Hlavní lyžařské terény velmi rozsáhlého areálu (200 ha) jsou v hřebenové části. Lyžařům je k dispozici celý prostor v trojúhelníkové úžlabině spadající směrem k La Grave a vymezený sedačkou Signal a dále Roche

Mantel na jedné straně a vlekem Puy-Salié na druhé. Po úhlopříčce vede skvělá červená Dôme. Na opačné straně ve vrcholové části je velmi kvalitní snowpark, který využívají pro letní soustředění i profesionálové. K cestě po ledovci vzhůru slouží pod ním vedoucí horské metro – funikuler.

Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec:

1.650 3.100-3.570

Sjezdová plocha

v létě: 200 ha Vleky kapacita: 9810 os./h metro: vajíčko: sedačka: vlek:

1 2 4 7

Sezóna: 21. června-30. srpna Skipas dospělí /děti (1 den) dospělí / děti (6 dní) Hodnocení: carving sport komfort

27,90 / 22,41 euro 137,20 / 102,90 euro Les 2 Alpes ✱✱✱✱ ✱✱✱✱ ✱✱✱

032-LEDOVCE (504)

4.4.2003 16:32

Stránka 39

SNOWFOCUS

FRANCOUZSKÉ LEDOVCE Val d’Isére

(F)

Letní skirelaxace Na ledovec Pissaillas se jezdí s přestupem dvěma kabinovými lanovkami z vesničky Fornet. V poměrně členěném kotli je 9 sjezdovek, k výraznému sportovnímu vyžití ovšem ne stoprocentně vhodných, protože jsou pouze modré a zelené.

Vleky kapacita: 9810 os./h metro: kabina: sedačka: vlek:

1.850 2.700-3.300

1 1 3 8

Sezóna: červenec-srpen Skipas (s pojištěním) dospělí /děti (1 den) dospělí / děti (6 dní) Hodnocení:

30 / 21 euro 149 / 105 euro Val d’Isére

carving sport komfort

✱✱ ✱✱ ✱✱✱

STRANA 10 z 10 VELKÝ TEST LEDOVCŮ

Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec:

ostatní Raritou Engelbergu je panoramatická otáčivá lanovka

Alpe d’Huez (F)

■ Ledovec

Malý, ale ostrý Ledovec Sarenne v Alpe d‘Huez patří mezi menší kousky. Jeho specialitou je však černá sjezdovka na samém vrcholu Pic Blanc, kterou obsluhuje sedačková lanovka. Mimo ni se jezdí již jen na nepříliš rozsáhlých tratích obtížnosti modré a červené. Lyžování zde je lepší pojmout jen jako doplněk jiných sportovních aktivit, které se nabízejí v údolí. Nadmořská výška (m n. m.) údolní stanice: ledovec:

1.850 2.750-3.327

Sjezdovky (km)

Vleky kapacita: 9810 os./h kabina: sedačka: vlek:

2 1 1

Sezóna: konec června – konec července Hodnocení: carving sport komfort

Alpe d’Huez ✱✱ ✱✱ ✱✱✱

■ Engelberg

– only for snowboarders

Lyžařské středisko nad městečkem Engelberg se také může pochlubit ledovcovou čepičkou. Není nijak mimořádně veliká, přesto je proslulou turistickou oblastí. Největším tamním tahákem je kabinová lanovka s otáčející se základnou. Ta i v zimní sezoně absorbuje vedle lyžařů turisty „japonského typu“, kterým stačí pohled na ledovec a okolí či návštěva ledové jeskyně pod vrcholem Klein Titlis (3.028 m). V létě ubydou lyžaři, avšak snowboardisté zůstanou. Sjíždí se sem na pravidelné letní kempy. Přestože jsou na Titliském ledovci tři supersjezdovky, v létě nefungují – nároky na jejich úpravu jsou neúnosně vysoké. Jejich pěkných proporcí si však mohou lyžaři užívat až do 18. května!

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

v létě: 10

nad La Plagne – Bellecôte

bude letos zcela uzavřen, protože se rekonstruuje kabinková lanovka na Roche de Mio. Ledovce Aiguille Rouge ve středisku Les Arcs a Péclet ve středisku Val Thorens jsou v otázce provozu velmi nejisté. Situace se každoročně řeší až v závislosti na sněhových podmínkách, lyžování na nich je však spíš okrajovou zábavou než skutečným sportem.

048-TIGNES

4.4.2003 8:42

Stránka 40

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

JARNÍ TIGNES

STRANA 1 ze 4

SNOWFOCUS

TEXT: JANA VLKOVÁ FOTO: DANIEL ROUSSELOT

048-TIGNES

4.4.2003 8:43

Stránka 41

ignes T ROH

ignes, to jsou praktické rezidence na břehu vysokohorského jezera. Tignes, to jsou majestátní skalnaté štíty. Tignes, to jsou i nejdéle otevřené sjezdovky. Lyžování v Tignes, to jsou zkrátka lyžařské Bakchanálie. Středisko, které leží ve výšce 2.100 m n. m. a je letos otevřeno až do 11. května, nabízí skutečné sjezdové lahůdky. Sjeďte si s námi některé!

Aiguille Percée

Zpět se dostanete lanovkou Palafour, která vede podél snowparku, a pak další kratší sedačkou jménem Aiguille Percée. Na druhou stranu vede nepříliš oslnivá modrá jménem Corniche. Nebojte se ale po ní vyrazit, protože za chvíli se změní v jedinečnou černou – Sache. Neupravovaná trať je zejména v horním úseku naprosto skvostná i v pozdních jarních týdnech. Velikou výhodou je, že na ní není příliš hustý provoz a pokud si chcete užít příjemné pocity souznění s vysokohorskou přírodou, vydejte se právě sem. V některých místech jsou uchvacující průhledy na modravý ledovec Suspendu, který klidně a důstojně bdí nad vším rekreačním ruchem. Pokud zrovna nebudete potřebovat plnit skóre výškových kilometrů, zkuste chvíli setrvat a rozhlédnout se. Sjezdovka Sache vede v těsné blízkosti přírodní rezervace. Údolí mezi

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

Tento vrchol je ozdobený nádherným skalním oknem. Odtud jeho jméno – Provrtaná jehla. Určitě se nechejte v otvoru hory vyfotografovat, budete mít až do příští sezóny konzervovanou vzpomínku na poslední letošní sjezdy. V tomto ohledu je zde docela čilý provoz a tak se nenechejte zastrašit pocitem, že jste cizinci na Karlově mostě, kteří se fotí s pozadím Pražského hradu. Možností kudy se vydat dolů je několik. Pro první ranní jízdu je dobré vydat se po červené Cyclamen (Brambořík), která přechází v modrou Anémone (Sasanka) nebo Gentiane (Hořec). Tyto sjezdovky jsou na jižním svahu a tak je třeba si je užít, dokud jejich povrch nenaruší jarní slunce. Nepříliš náročné tratě jsou ideálním místem pro ranní rozcvičku před pořádným lyžováním.

STRANA 2 ze 4 JARNÍ TIGNES

HOJNOSTI

SNOWFOCUS

jarní

048-TIGNES

4.4.2003 8:43

Stránka 42

JARNÍ TIGNES

STRANA 3 ze 4

SNOWFOCUS

vámi a zmíněným ledovcem je domovem kamzičího stáda. Sjezd dolní částí sjezdovky může být spíš sportovním výkonem než lyžařskou libůstkou. Možná se zde nebude dostávat sněhu, protože její dojezd je až ve výšce 1.600 m n. m. Pokud vás neodradí, můžete vyjet znovu nahoru stejnojmennou kabinovou lanovkou a následně sedačkou Marais nebo použít pro návrat do střediska autobus. Když Sache nestihnete otevřenou, máte v tomto sektoru k dispozici ještě kratší černou Silène.

Tovière V Tignes Le Lac na vás čeká ještě další lahůdka, pokud se necháte vyvést kabinovou lanovkou Aeroski na La Tovière. Z tohoto vrcholu vedou jednak prvotřídní sjezdy zpět do Tignes Le Lac, jednak se můžete spustit doleva do výše položené části střediska Tignes – do Val Claret. Velkou výhodou těchto svahů je zejména v jarních měsících jejich severní orientace. Sníh je zde kvalitní i v pozdějších hodinách. Trochu stranou je i kratší sjezdovka s neodolatelným názvem Combe folle neboli Šílený žleb. Šílená není ani trochu, je totiž klasifikována jako modrá. Je tomu právě naopak! Leží poněkud stranou, obsluhuje ji stejnojmenný vlek a až se jí nabažíte, můžete se z ní lehce přehoupnout i do vedlejšího údolí Val d’Isère.

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

Na „slalomák”! Pokud budete při jarní návštěvě střediska ubytováni ve Val Claret, tak jste se pravděpodobně ocitli přímo pod lyžařským Olympem, jímž je vrchol Grande Motte. Jeho předpolím jsou sjezdovky, které vedou ze sedla Col du Palet a Aiguille Noire de Pramencou. První nedočkavce vítá do rozbřesku nového dne skřípot „pomy”, která obsluhuje slalomový svah. Abyste upokojili první ranní rozdychtěnost, dejte si tady zahřívací kolo. Možná se vám to každý den nepodaří, protože tuto ve svých parametrech dokonalou trať, si pro svůj trénink často uzurpují místní závodníci. Je-li „slalomák” zrovna přístupný veřejnosti, neváhejte a hr na něj.

048-TIGNES

4.4.2003 8:44

Stránka 43

A co snowboardisté? Snowpark v Tignes patří k jedněm z nejlepších. 2.400 metrů dlouhý prostor s převýšením 500 metrů nabízí všechno, co si mohou vyznavači tohoto stylu přát. Je zde dráha na boardercross, big air i U-rampa. Všechny moduly jsou vyvedeny v různých stupních obtížnosti. U-rampa byla v letošní sezóně dokonce osvětlena. To vy ovšem v jarních měsících potřebovat nebudete. Užívat si zde můžete v alpském slunci až do večera. Na jaře tady sluníčko zapadá za hory až po osmé večerní. Ačkoli všude v Evropě začíná na přelomu března dubna letní čas, tak tady je to pouze na hodinkách. Na svazích tu panuje atmosféra zcela zimní.

www.tignes.net

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

Tím nejlepším v Tignes je samozřejmě vrchol Grande Motte a jeho ledovec. Užívat si na něm mohou vyznavači všech odrůd lyžování. Pro ranní ptáčata, ta, která milují lyžemi nepolíbený manšestr, je tu sjezdovka Face. Dostanete se na ni buď podzemním funikulerem (horským metrem) nebo sedačkovou lanovkou Les Lanches. Tato červená sjezdovka je v horní části rozeklaná do třech nájezdů – Face, Double „M” a Grand Plan. Vaše lyžařské zážitky budou na všech třech jistě vynikající. Jelikož lanovka i funikuler mají konečnou stanici kolem 3.000 m n. m., je jasné, že se sněhem tu nebudou potíže. Ve spodní části vypomohou sněžná děla. Široké bulváry se postupně spojí a zpět na dolní stanici dojedete po jedné z nejkrásnějších sjezdovek v Alpách. Její neopakovatelné kouzlo spočívá zejména v její délce. Poté, co opustí široký hřbet,

STRANA 4 ze 4 JARNÍ TIGNES

To nejlepší nakonec

se vine mezi skalami a přitom je dosti široká, aby pojala bez problémů všechny dychtivé lyžaře. Když po ní jedete poprvé, máte pocit, že nikdy neskončí. Teprve když se v poslední zatáčce vyloupne středisko, víte, že si ji budete chtít dát ještě mnohokrát. A to ještě není všechno. Tento jedinečný zážitek se dá prodloužit o výjezd na samý vrchol ledovce. Do výšky 3.456 m n. m. jezdí kabinová lanovka, vedle níž leží modrá sjezdovka jménem Glacier. Až vyjedete nahoru, dopřejte si chvilku, abyste se pokochali nádhernou okolní přírodou. Hlavní klubko neklidných a nenasytných lyžařů mezitím odjede a vy si budete moci dopřát pocit, že ten hluboký ledovec je tu jen pro vás. Ve svištění ledového vzduchu možná uslyšíte i šepot majestátu hor. Ve skutečnosti to jsou jen jemně praskající masy věčného ledu. Ze sjezdovky Glacier, která sama o sobě je dosti dlouhá, se můžete spustit po již jmenované Face nebo si můžete udělat malou odbočku doprava na sjezdovku Leisse. Černá, zřídka upravovaná trať, je jako laskomina dobře skrytá před velikými mlsouny. Až pojedete nahoru lanovkou stejného jména, můžete si vybírat svou budoucí stopu. Klidný kout netrpí návaly lyžařů.

SNOWFOCUS

Svým lyžařským rozmarům můžete dát průchod i ve výše položených partiích. Podél sedačkové lanovky jménem Grattalu se vine nádherná carvingová tělocvična stejného jména. Široká pláň vám dovolí téměř cokoli. Určitě se jí po první jízdě nenasytíte. Navíc patří ke sjezdovkám, které mají celý den setrvale výtečnou kvalitu sněhu. Ani ve večerních hodinách tu nenarazíte na ledové plotny, které střídají hromady rozbředlého firnu. Pokud bažíte po delších sjezdech, tak si jízdu protáhněte až dolů. Nášup po sjezdovce Carline uspokojí jistě i velmi náročné lyžaře. Možná se vám nebude chtít zpět mezi hemžící se návštěvníky. Během dne je kolem vleku na slalomový svah opravdu velmi živo. Pak tu na vás vedle Grattalu čeká ještě malebná červená Ves. Nájezd na ni začíná pod kamenitými štíty Aiguille Noire de Pramencou. V horních partiích je vcelku náročná. Trať zprvu tísněná žlebem mezi rozeklanými skalisky se rozšíří v dálnici až ve své druhé části. Chlad sevřeného údolí je jako lednička. Sníh zde zůstává čerstvý, jen do něj zaříznout hranu.

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 16:59

Stránka 44

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 16:59

Stránka 45

TEXT A FOTO: ZDENĚK KLUČKA

VÝLET...

VÝLET MARTINA KOUKALA K SVĚTOVÉMU ZLATU

„Závod nemá žádného vyloženého favorita, takže uvidím, jak se to vyvine,” řekl Martin Koukal v předvečer závěrečného závodu mistrovství světa klasiků v italském Val di Fiemme. „Beru to jako výlet,” dodal běžec. O pár hodin později vystoupil Martin Koukal jako první český běžec v historii samostatného státu na nejvyšší stupínek v závodě mistrovství světa a nad diváky nabitým běžeckým stadionem v Lago di Teseru zazněly tóny české hymny…

X stupňů ke zlaté

O dva dny později nastoupil Martin Koukal na čtvrtém úseku ve štafetě. Nutno

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

Čtyřiadvacetiletý rodák z Nového Města na Moravě do letoška skončil na MS nejvýše jako jednotlivec čtrnáctý a na olympijských hrách bylo jeho největším úspěchem sprinterské čtvrtfinále. Už od prvního závodu ve Val di Fiemme, kterým byl pro něj skiatlon, však ukázal soupeřům svou sílu a chuť rvát se o příčky nejvyšší. Dalo by se říci, že se český běžec na lyžích cítil při nové disciplíně skiatlon jako ryba ve vodě. V kontaktním závodu s hromadným startem a přezouváním lyží v polovině běhu využil svých zkušeností z letních triatlonů a po závěrečné bruslařské části se probil na šesté místo. V dramatickém finiši dokonce útočil ze zadních pozic na medaili, ale nakonec zaostal o devět desetin za vítězným Švédem Perem Elofssonem, jenž získal třetí individuální titul v kariéře. K medaili Koukalovi chybělo půl sekundy.

podotknout, že se mu nenastupovalo lehce. Před poslední předávkou se česká štafeta pohybovala na ne příliš lichotivém desátém místě. „Prostě jsem za to vzal a jel jsem naplno,” prozradil svou taktiku Martin. Na posledním úseku předjel český běžec postupně Estonce, Japonce, Francouze a Itala Zorziho. Do finiše o šesté místo najel společně s Finem Repem, který se za ním celý úsek vezl, ale sprint prohrál. „Ten konec mě štve,” zlobil se Koukal. Jak ukázala později výsledková listina štafetového závodu, Koukal se den před

STRANA 2 z 32 LYŽAŘSTVÍ

BERU TO JAKO

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

lyÏaﬁství

LYŽAŘSTVÍ & SNOWBOARDING

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 16:59

Stránka 46

LYŽAŘSTVÍ STRANA 3 z 32

SEZÓNA 02/03

svou královskou disciplínou sprintem rozhodně nešetřil. Na svém úseku zajel čtvrtý nejrychlejší čas, přičemž byl jen o devět sekund pomalejší než nejrychlejší Němec Teichmann. „Štafety jsem vždycky jezdil na velkých akcích lépe než individuální závody. Je to asi tím, že mi vyhovují kontaktní závody,” vysvětlil Koukal. Spokojen s tím, čeho už na tratích v Lago di Teseru dosáhl, nastoupil Martin do sprinterského závodu. Český běžec neměl před sprintem přehnaná očekávání, neboť si byl dobře vědom, že výsledek ovlivňuje mnoho věcí. „Je to zrádná disciplína,” řekl Koukal. V divácky atraktivní disciplíně nebývá nouze o tvrdé strkanice mezi závodníky a leckdy dojde i na pády. Kilometr a půl dlouhý okruh byl namotaný okolo stadionu a přestože byl dost široký, míst k předjíždění na něm bylo poskrovnu. „Bude to technické. Je tam hodně zatáček, ale uvidíme až na trati,” uvedl Martin. Z odpolední kvalifikace postoupil Koukal jako devátý, ale neměl z jízdy dobrý pocit. „Byl jsem trošku rozladěný, protože jsem neviděl čas a bál jsem se, že to bude sotva na postup. Cítil jsem přece jen trochu zodpovědnost,” řekl Koukal. Skvostnou jízdu předvedl český sprinter ve čtvrtfinále,

kde jel lišácky v závěsu a v cílové rovince porazil před plnými tribunami domácího favorita Zorziho. „Když chci uspět, musím porazit každého,” řekl běžec. V silně obsazeném semifinále Koukal najížděl do finiše opět ze čtvrtého místa. Tentokrát však nezvolil rychlejší stopu u tribuny, ale dostal se k pravému hrazení. Mocně dotahoval Nora Hetlanda, ale skulinka na prosmyknutí se k postupovému místu nenašla. „Byl jsem rychlejší, ale nevešel jsem se tam,” nadával si Koukal. Chuť si spravil v malém finále, které jasně vyhrál a pátým místem si vylepšil dosavadní osobní maximum.

Nečekaný vrchol Absolutní vrchol však přišel až v závěrečném maratonském závodě na 50 kilometrů volnou technikou. Ačkoli vytrvalostní závody nejsou jeho silnou stránkou, cítil, že na padesátku by to do desítky mohlo vyjít. Od prvních mezičasů se pohyboval v druhé desítce, ale už na dvacátém kilometru se posunul mezi nejlepších deset. Českého běžce poté dojel favorizovaný Ital Fulvio Valbusa, který startoval za ním, a společně ukrajovali kilometr za kilometrem.V době, kdy už italští fanoušci věřili v první medaili na šampi-

onátu, přiletěla z trati zpráva, že Koukal utrhl Valbusu. „Vystřídal jsem ho, a když jsem se po chvíli ohlédl, viděl jsem, že ztrácí. Nechal jsem ho být a jel jsem za svý”, vrací se k rozhodujícímu okamžiku Koukal. V závěrečné pětině závodu Koukal nasazené tempo udržel a sen o české medaili začal nabývat jasné kontury. „Zhruba od čtyřicátého kilometru jsem věřil, že se mi povede získat medaili. Ve zlatou jsem však začal věřit až na posledním kopci před cílem,” přiznal Koukal. Cílem projel v plném tempu a teprve na dojezdu udělal vítězné gesto. V tu chvíli už věděl, že je na bedně, ale zlato ještě neměl jisté. „V cíli jsem si prožil napjaté chvilky,” přiznal. Zezadu totiž mohl stále zaútočit některý ze švédských běžců. Mathias Fredriksson ztratil skoro minutu, pak dorazil do cíle Jörgen Brink, ale ani on Koukala neohrozil. Nejnebezpečnější byl Anders Södergren, patnáctivteřinový odstup si ovšem Koukal udržel. „Trošku jsem se z toho čekání na zlato třásl,” přiznal běžec. Koukal získal pro českou reprezentaci na mistrovství světa klasiků první zlatou medaili v historii samostatného státu. Padesátikilometrovou trať běžel teprve počtvrté. Hned v té první klasickou techni-

KLASIKA KLASIKA KLASIKA KLASIKA KLASIKA KLASIKA KLASIKA KLASIKA KL

ITALSKÉ AZURO

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

OPĚT ZA TŘI ROKY Zlatým úspěchem pro české lyžování skončilo 44. mistrovství světa v klasickém lyžování v italském Val di Fiemme. Po dvanáct dní zde sváděli běžci, sdruženáři a skokani z celého světa překrásné sportovní souboje v jednom z početných údolí Dolomit, které už ale několik let nevidělo opravdový sníh. Italští pořadatelé zde přesto dokázali za pomoci technického sněhu vykouzlit naprosto ideální podmínky pro světový šampionát. Jednotlivé sportovní výpravy byly ubytovány v hotelech a penzionech od mediálního centra Cavalese až po skokanské středisko Predazzo. Česká výprava spolu s doprovodem nalezla útočiště v hotelu Aurora v Zianu ležícím uprostřed cesty mezi běžeckým areálem v Lago di Teseru a skokanskými můstky v Predazzu. A tak to měli čeští reprezentanti na svá sportoviště opravdu kousek. Nicméně

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 16:59

Stránka 47

ze,” nastínil jeho podstatu Koukal. „Ale největší divy se mnou Christer udělal v psychice,” domnívá se běžec. Přímo na běžeckém stadionu v Lago di Teseru se uskutečnilo slavnostní vyhlášení. Při zvucích české hymny si Koukal broukal slova Kde domov můj a vychutnával si svůj slastný okamžik slávy. Na krku se mu houpala zlatá medaile v klasické podobě sněhové vločky…

také to umíme...

STRANA 4 z 32 LYŽAŘSTVÍ

VzpomeÀme si, kolikrát jsme se závistí sledovali lyÏafie jin˘ch národÛ, ktefií dokázali v nejdÛleÏitûj‰ím závodû roku prodat absolutnû v‰echno. Ktefií pfiedvedli skoro víc, neÏ na co mûli. Kter˘m to jedineãnû sedlo. Mistry v tom vÏdy b˘vali závodníci ze Severní Ameriky. âerstv˘mi pfiíklady jsou Bode Miller, Melanie Turgeon ãi Erik Schlopy. Zdání moÏná klame, ale na‰i závodníci v takové situaci mnohem ãastûji nedokázali prodat to, co mûli natrénováno. Ztrémovaní, nedoladûní, moÏná pfietrénovaní – kolikrát jsme uÏ sly‰eli tûch pár obligátních zdÛvodnûní. Jak sladké bylo nyní koneãnû vidût, Ïe Martinu Koukalovi prestiÏní závod pravdy dokonale sedl! Jak neodpadával v krizi a dojel ãerstv˘. Îádné náfiky a stíÏnosti na nejedoucí lyÏe, n˘brÏ symfonie. Jak sladké: i na‰i závodníci umûjí ladit formu a vyhrávat! Ke zlatu na padesátce nelze neÏ s nejvy‰‰í úctou pogratulovat. Zde nehraje roli náhoda, ‰tûstí nebo smÛla v podobû „‰picara”. Zde se nic neo‰idí a v‰e ukáÏe. Kromû osobního úspûchu nového mistra svûta je to cenná injekce pro na‰e lyÏování a dobrá zpráva pro nás v‰echny. V˘sledky Záhrobské a nyní Koukala snad do budoucna znamenají, Ïe bude o nûco ménû pfieneumannováno a pfievalentováno. Coby konzument médií soudím, Ïe byl nejvy‰‰í ãas… is

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

podle mínění běžce pověstnou poslední kapkou pro zisk mistrovského titulu. Dvojice Koukal – Skog vytvořila za souhlasu reprezentačního kouče Květoslava Žalčíka vlastní tréninkový plán. „Tvrdě trénovat a stejně odpočívat. To vše v rovnová-

lyÏaﬁství

kou doběhl v Oslu roku 1999 jedenáctý, zatímco v bruslení dojel tamtéž osmnáctý. Před dvěma roky na světovém šampionátu v Lahti obsadil ve velkém mrazu až 38. místo. Loni zahájil spolupráci se švédským koučem Christerem Skogem. Právě on byl

KLASIKA KLASIKA KLASIKA KLASIKA KLASIKA KLASIKA KLASIKA KLASIKA

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

chabá průjezdnost zdejších komunikací způsobovala obrovské zácpy především směrem k Predazzu, což do jisté míry ovlivnilo přístupnost skokanských závodů pro diváky. Pokud bychom měli mluvit o jménech, bylo to jednoznačně mistrovství Bente Skariové, Kristiny Šmigunové, Thomase Alsgaarda, Adama Malysze, Ronnyho Ackermanna a samozřejmě i Martina Koukala. Úspěšných závodníků bylo bezesporu více, ale jmenovaná šestice byla ve Val di Fiemme „nejvíce vidět”. Vedle radosti a slz štěstí však nechyběly ani slzy zklamání. Italové, kteří v domácím prostředí kalkulovali s několika medailemi, odešli nakonec s prázdnou. Černou tečku za celým šampionátem navíc udělal doping prokázaný finské běžkyni Kaise Varisové. Leč život běží dál a my se můžeme těšit za dva roky do německého Oberstdorfu, kde se lyžařské mládí opět utká o kovy nejcennější. Hned rok poté se všichni do slunné Itálie vrátí, aby v Turíně bojovali o medaile na Zimních olympijských hrách 2006.

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 16:59

Stránka 48

LYŽAŘSTVÍ STRANA 5 z 32

SEZÓNA 02/03

KLASIKA KLASIKA KLASIKA KLASIKA KLASIKA KLASIKA KASIKA KLASIKA K TEXT: KAROLÍNA PILAŘOVÁ FOTO: VAL DI FIEMME

DALŠÍ ROK

ZA NÁMI

Jaká byla uplynulá sezóna Alsgaard z Norska na tom byl ještě hůř. klasického lyžování? Co s se- Dařilo se mu jen při finiších štafet a při klatřicítce na MS. bou přinesla a co jako velká sické O špičku se však rvali úplně jiní. Třivoda spláchla? Utajovaná cetiletý Mathias Fredriksson, Němci René přání, vyplněné i zborcené Sommerfeldt a Axel Teichmann, Švéd Jörnaděje, kolapsy, překvapení? gen Brink a Lukáš Bauer. Nikdo z nich se loni nedokázal protlačit do elitní desítky Ano, ani o ně rozhodně ne- celkového pohárového pořadí, letos skončibyla od října 2002 do března li v pětce. 2003 nouze. Rámus a štruna lyžích mec kolem pohárového ko- Skoky Jediného opravdového krále sezóny mají lotoče umlkl, cirkus se na skokané na lyžích. Přestože s polským orlem jaro a léto rozpustil, nastal Adamem Malyszem to nevypadalo zpočátku nijak růžově, opanoval světový šampiočas bilancování…

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

Běh na lyžích Sezóna ještě ani pořádně nezačala, natož aby nabrala plných obrátek, a už vybuchla první bomba. Trojnásobná olympijská medailistka a královna domácí bílé stopy Kateřina Neumannová oznámila, že je těhotná a že lyžování dává na rok vale. V českých zemích nastal zmatek, kdo ji na stupních vítězů nahradí. Ovšem zbytečně, stateční zachránci nejisté pověsti se objevili hned dva – Lukáš Bauer a Martin Koukal. Avšak v ženských závodech zavládla bez Neumannové nuda. Fádní stav, kdy Norka Bente Skariová neměla soupeřku a vyhrávala závody jak na běžícím páse. Čtrnáct ve Světovém poháru, dva na světovém šampionátu. Trochu šlapat na paty jí dokázala jen Estonka Kristina Šmigunová, ostatní jakoby hrály jinou ligu. V mužské kategorii se všechno převrátilo na hlavu a prosadila se nová krev. Loňský suverén Per Elofsson ze Švédska jezdil celou sezónu v průměru a zvedl se jen dvakrát – když na mistrovství světa vyhrál skiatlon a když doběhl třetí v Novém Městě. Toť vše. Jeho odvěký rival Thomas

nát (obě zlaté individuální medaile) i SP. V únoru a březnu skákal s klidem a grácií, takže konkurenci nezbývalo než smeknout klobouk. Ovšem ne všeho se zmocnil bývalý pokrývač z Wisly. O šest metrů posunul v Pla-

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:00

Stránka 49

V zaběhlých šlépějích pokračovali sdruženáři. Jak čeští, tak světoví. Zatímco Češi i nadále padali výsledkovou listinou dolů (nikdo nebodoval!) a od totálního propadáku je zachránila jen čtrnáctá příčka Pavla Churavého ze sprintu na MS ve Val di Fiemme, svět se pohyboval minimálně o patro výše.

Triumf v pohárovém hodnocení obhájil Němec Ronny Ackermann před Rakušanem Felixem Gottwaldem. Na třetí pozici se vyhoupl talentovaný čtyřnásobný juniorský mistr světa Björn Kircheisen z Německa, kterému patřil především začátek sezóny. Kromě světového titulu ve sprintu, jenž překvapivě připadl Američanovi Johnnymu Spillanemu, se ale nic převratného nestalo. Vše prostě zůstalo při starém.

ZLATÁ MEDAILE PŘIŠLA I OD BIATLONISTŮ

ÚSPĚCHY

ČESKÝCH BIATLONISTŮ NA MS Kateřina Holubcová Kateřina Holubcová Zdeněk Vítek

1. Martin Koukal běh na lyžích 1. místo na 50 km volně na mistrovství světa (únor, Val di Fiemme) 2. Lukáš Bauer běh na lyžích 5. místo v konečném hodnocení SP 3. Lukáš Bauer běh na lyžích 1. místo na 15 km volně v závodě SP (leden, Nové Město na Moravě) 4. Lukáš Bauer běh na lyžích 2. místo na 15 km klasicky v závodě SP (listopad, Kuusamo) 5. Lukáš Bauer běh na lyžích 2. místo na 15 km volně v závodě SP (březen, Lahti) 6. Jakub Janda skoky na lyžích 3. místo v závodě SP (leden, Liberec) 7. Stanislav Řezáč běh na lyžích 3. místo (Vasův běh, 90 km, Švédsko) 8. Martin Koukal běh na lyžích 6. místo ve skiatlonu na mistrovství světa (únor, Val di Fiemme) 9. Martin Koukal běh na lyžích 5. místo ve skiatlonu v závodě SP (prosinec, Ramsau) 10.Lukáš Bauer běh na lyžích 5. místo na 15 km volně v závodě SP (prosinec, Davos)

STRANA 6 z 32 LYŽAŘSTVÍ

Severská kombinace

DESET NEJLEPŠÍCH VÝSLEDKŮ ČESKÉHO KLASICKÉHO LYŽOVÁNÍ V UPLYNULÉ SEZÓNĚ:

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

nici hranici světového rekordu Fin Matti Hautamäki a ustanovil ji na 231 metrech. Populární Turné čtyř můstků vyhrál jeho krajan, nemluva Janne Ahonen. Úspěšný comeback po operaci kolena se, na rozdíl od Martina Schmidta, povedl Svenu Hannawaldovi, do průměru zapadl dvojnásobný olympijský vítěz Simon Ammann. A na scénu vlétli jako vítr Rakušan Florian Liegl a Norové s jejich charismatickým trenérem Kojonkoskim. I Češi našli důvod k radosti. Po letním kouči Mikeskovi nastoupil Ján Táncsoz a výkony se začaly konečně zvedat. Tři skokané bodovali ve Světovém poháru, Janda dokonce v Liberci vybojoval třetí místo a na mistrovství světa skončil na K 95 čtrnáctý, Matura na K 120 dvacátý. Proti loňsku jednoznačně obrovský krok dopředu.

lyÏaﬁství

KLASIKA KLASIKA KLASIKA KLASIKA KLASIKA KLASIKA KASIKA KASIKA

1. místo, 15 km 3. místo, sprint 3. místo, sprint

ZLATÁ BIATLONOVÁ LABUŤ.

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

Kateřina Holubcová. Na první pohled se ničím neliší od svých vrstevnic. Ráda se baví, poslouchá hudbu, chodí na procházky, navštěvuje kamarádky. I když za tou nejlepší nikam chodit nemusí. „To tedy ne, protože můj nejlepší přítel a kamarádka je manžel Tomáš," chlubí se šestadvacetiletá rodačka z Ústí nad Labem. „Jsme jako labutě, pořád bychom byli spolu…” Od svých vrstevnic ji přece jen něco odděluje. Je mistryní světa. „Můj život se tím nijak nezmění. Alespoň doufám,” připomněla po návratu. Důkaz? První myšlenka po dvacetihodinovém přesunu z místa životního triumfu, Sibiře: „Sednout si doma, dát si s manželem kafe a jen tak oddechovat.” Letos však do jejího života výrazně zasáhl další muž: trenér Vlastimil Jakeš. Vybrala si reprezentačního kouče také za svého individuálního poradce. Skvělou sezonu, která ji poprvé v kariéře – a hned dvakrát – vynesla na stupně nejlepších v závodech Světového poháru, toužila zakončit ve velkém stylu. Před odletem na mistrovství světa ji však přemohla viróza. Zdánlivě ty tam byly naděje z šampionátu… Kdo ví, jestli v Chanty Mansijsku zabraly talismany – plyšový slon a sob od Tomáše, kaštánky od rodičů a podkova od trenéra – Kateřina Holubcová však v Rusku šokovala biatlonový svět. Přemohla virózu a kompletní pole závodnic. Šestnáct rublů utracených za česnek místo léMartina Žitnáková (Sport) ků byla mimořádně výhodná investice…

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:00

Stránka 50

SEZÓNA 02/03

■ RAKUŠAN GOTTWALD

ŠAMPIONEM FAIR PLAY Vzácné sportovní gesto si dovolil rakouský sdruženář Felix Gottwald v úvodním závodu severské kombinace na mistrovství světa v italském Val di Fiemme. Rakušan v průběhu závodu nechtěně přišlápl hůlku svému protivníkovi Samppovi Lajunenovi, ta se zlomila a Fin zcela vypadl z rytmu. Gottwald však namísto toho, aby se mu pokusil utéct, počkal v závěsu za Lajunenem, než trojnásobný olympijský vítěz dostal od svých asistentů novou. „Zůstat za ním, to byla pořádná porce férového jednání,” pokyvoval hlavou rakouský šéftrenér Günther Chromecek. Felix Gottwald si tak v dějišti šampionátu právem vysloužil neoficiální titul „mistra světa fair play”. ■ JANDA POSUNUL HRANICI

LYŽAŘSTVÍ STRANA 7 z 32

ČESKÉHO REKORDU NA 209 M Poprvé v životě překonal český skokan na lyžích Jakub Janda bájnou hranici dvou set metrů. V úvodním tréninkovém kole finálového závodu Světového poháru v Planici doplachtil frenštátský skokan na můstku K-185 do vzdálenosti 209 a o šest metrů překonal držitele dosavadního

■ ACKERMANN JAKO TŘETÍ SDRUŽENÁŘ OBHÁJIL CELKOVÝ TRIUMF VE SP Čerstvý mistr světa z Val di Fiemme Němec Ronny Ackermann se stal teprve třetím sdruženářem, který dokázal dvě sezóny po sobě zvítězit v celkovém hodnocení Světovém poháru. Před ním se podobný triumf povedl pouze Japonci Kenži Ogiwarovi v letech 1993 až 1995 a Noru Bjarte Engenu Vikovi v sezonách 1998 a 1999. Svoji letošní suverenitu Ackermann po-

tvrdil ve zmiňovaném Val di Fiemme, kde v klasickém závodu zvítězil stylem start-cíl. Ke zlatu navíc přidal dvě stříbra ze závodu družstev a ze sprintu. Nejlepší německý sdruženář se ve volném čase věnuje golfu, fotbalu či basketbalu. Běžky rovněž rád vymění za sjezdové lyže. Mezi jeho zájmy patří také hudba a filmy. ■ DOPING RUSKÉ BĚŽKYNĚ

NA UNIVERZIÁDĚ Jen několik málo dní po dopingové aféře Finky Kaisy Varisové na světovém šampionátu v italském Val di Fiemme je na světě další dopingový případ v běžeckém lyžování. Podle informací Mezinárodní lyžařské federace bylo ruské běžkyni Evgeniji Starovoyitové prokázáno užití dopingu během zimní univerziády v italském Tarvisiu. Ruské běžkyni byla odebrána bronzová medaile ze závodu na 15km volnou technikou s hromadným startem a bude dodatečně předána čtvrté v závodu Slovence Anně Pastrňákové. Antidopingová laboratoř v Římě uvedla, že užitým zakázaným prostředkem byl norandrosteron. O dalším osudu běžkyně rozhodne FIS. zkl

FREESTYLE FREESTYLE FREESTYLE FREESTYLE FREESTYLE

Tři trůny pro copatou Australanku Dokáže pochopit, jak se v Čechách cítí Aleš Valenta. Doma v Melbourne jde po ulici, proti ní neznámá holčička s maminkou. „Mami, podívej. To je přece Alice,” šeptá holčička.

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

českého maxima Jana Balcara. Ten skočil 203 metrů před sedmi lety v Harrachově. Na největším můstku na světě byla během jediného dne překonána dvousetmetrová hranice hned pětatřicetkrát, z čehož jeden skok přinesl zároveň nový světový rekord. Fin Matti Hautamäki přepsal historické tabulky letem dlouhým 227,5 metru, což bylo o dva a půl metru dále než předchozí rekord Rakušana Goldergera. „Byl to magický skok. Nevím, jak jsem to dokázal, jen jsem se snažil držet správně lyže ve vzduchu. Sice je titul mistra světa cennější, ale na takový let nikdy nezapomenu. Bylo to šílené,” řekl.

Takových scén už zažila akrobatická skokanka ALICE CAMPLINOVÁ bezpočet. Není divu. Vloni v únoru se stala v Salt Lake City první australskou vítězkou v historii zimních olympijských her. „Žádné hokejisty u nás nemáme a krasobruslařů jen poskrovnu. A tak se lidi zaměřili na mě,” směje se. Pravda, popularity Iana Thorpa a Lleytona Hewitta sice nedosahuje, nicméně statutu osoby veřejné se hezkých pár let nezbaví. „Také sponzoři se hlásí. Propaguji žvýkačky a vegemite,” hlásí. Z filmů má nejraději Dobytí ráje. V uplynulých třinácti měsících se však sama ocitla v lyžařském ráji. Dobyla rovněž titul světové šampionky a křišťálový glóbus pro šampionku Světového poháru. Usedla na tři trůny najednou! Víc nelze. Ale procházka růžovým sadem to nebyla. Mistrovství světa vyhrála přesto, že si při tréninkovém pádu způsobila bolestivé zranění zad i šíje. A ve Světovém poháru až v posledním

závodě předstihla svoji mladou krajanku Lerodiaconouovou. „Vítr, déšť, mokrý sníh. Těžší už to ani být nemohlo. Jsem na sebe moc pyšná,” prohlásila po finálovém klání ve Špindlerově Mlýně. Hned přemýšlela, jak přepraví do Austrálie nádherný broušený pohár od organizátorů. „Větší a krásnější trofej jsem nikdy nedostala,” tvrdí. Začínala jako gymnastka, k akrobatickým skokům přešla až v devatenácti. Kamarádi jí říkají Poupátko. Je drobná (160 cm/50 kg), blonďatá, copatá, sympatická a upovídaná. Dokáže mluvit pět minut v kuse, aniž by kohokoliv jiného pustila ke slovu. Ve volném čase hraje golf, čte, fotografuje. A také miluje. Koho? Kanadského akrobata Steva Omischla. Když vybojoval na světovém šampionátu bronz, vrhla se mu pod můstky okolo krku. „Aspoň už si nebudu připadat vedle Alice méněcenný, když teď mám i svoji medaili,” smál se Omischl. Na rozdíl od Švýcarky Leuové neskáče Camplinová trojná salta. „Trojáky jsou pro mladé holky, co se nebojí riskovat,” konstatovala. V osmadvaceti letech se již řadí ke starší akrobatické generaci. „Vydržím do olympiády v Turíně. Pak toho nechám,” prozrazuje. S životem po kariéře si hlavu neláme. „Nabízí se mi spousta možností. Už teď pracuji pro australskou televizní společnost Channel 7 i pro IBM,” říká. Do Turína však zbývají ještě tři sezony. Ve

Špindlerově Mlýně se Camplinová mnohem víc než na nejbližší zimu těšila na léto. Neletěla do Austrálie. Jela na čundr a moc se těšila. „Chystám se procestovat Řecko, Itálii a Španělsko. Možná i do Prahy zajedu. Hlavně chci ze sebe setřást stres z konce sezony. Budu jen docela obyčejná holka s baťůžkem na zádech.” Tomáš Macek (Sport)

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:00

Stránka 51

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:02

Stránka 52

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

LYŽAŘSTVÍ STRANA 9 z 32

SEZÓNA 02/03

ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ A TEXT: TOMÁŠ MACEK (SPORT) FOTO: SWISS IMAGE, AUTOR

DEVĚT BRANEK

MS VE SVATÉM MOŘICI 2003

K RADOSTI

Čeští sjezdaři mají Šárku Záhrobskou, slalomářku světové třídy. Přesto světový šampionát ve Svatém Mořici 2003 nebyl Svatým Antonem 2001. Chyběla třešnička na dortu. Taková, jakou bylo před dvěma lety Bankovo šesté místo z kombinace. „Ostudu jsme tu neudělali. Ale zlepšit potřebujeme téměř vše,” prohlásil Bohumír Zeman, šéf výpravy.

Ve slalomu drží krok i s Norem Aamodtem. „Mohl jsem být ještě lepší. Ale taky jsem mohl vypadnout. Radši jsem to trošku podržel,” povídá. Třiatřicáté místo ze sjezdu vylepšuje na konečné šestnácté. Ale k šesté příčce ze Svatého Antonu má předaleko. Je to na Záhrobské.

PROMINENTKA BANK JAKO PLUH Ondřej Bank má před kombinací svůj plán, jak se vejít do první desítky: „Ve sjezdu ujet slalomářům a ve slalomu s nima držet krok.” Realita je však jiná. Ve sjezdu Bank nikomu neujede. Naopak. Na zaváté sjezdovce Corviglia napodobuje se startovním číslem jedna

sněžný pluh. „Trať se postupně zrychlovala. Žádnou velkou chybu jsem neudělal. Prostě mi to nejelo,” krčí rameny. Ani lyže, které mu výjimečně připravil servisman Francouze Bourgeata, nepomohly. Na rovném úseku nabral nesmazatelnou ztrátu. „Klouzat neumí,” prohodí Bankův bratr a trenér Tomáš.

„Mistrovství je roztahané. Na tak dlouhé čekání nejsem zvyklá,” svěřuje se Šárka Záhrobská. Po deseti dnech pobytu ve Svatém Mořici se také ona chystá na kombinaci – svůj první závod. Vstává ve tři čtvrtě na šest. Maminka jí zaplete cop, masérka nabudí svaly, servismani firmy Head pro ni poprvé chystají speciální lyže na sjezd.

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:02

Stránka 53

„Večer před závodem je navoskovali a na noc uložili do pece, která vypadá jako rakev. Kompresorem do ní vháněli horký vzduch, aby se lyže při stabilní teplotě 65 stupňů prohřály,” líčí otec a trenér Petr Záhrobský. Jeho dcera si začíná v lyžařském světě zvykat na péči určenou prominentům. Na trati Engiadina ztratí ve sjezdu jen 1,54 sekundy, získá skalpy Ertlové a Putzerové. „To je před slalomem výborné,” říká. Bohumír Zeman v duchu myslí na pódium pro šest nejlepších. Ale nahlas to nepoví. „Abych to nezakřikl.”

Slalom-speciál v podání Šárky Záhrobské se proměňuje v krásný příběh se smutným koncem.

Zrcadlo výsledků MS 2003 Slalom: 1. Kosteliã (Chorv.) 1:40,66, 2. Zurbriggen (·v˘c.) 0,33, 3. Rocca (It.) -0,36, 4. Raich -0,46, 5. Pranger (oba Rak.) -0,59, 6. Miller (USA) -0,88,... 23. HAYER -2,46, 27. KRAUS -3,99. ÎENY Super G: 1. Dorfmeisterová (Rak.) 1:27,48, 2. Clarková 0,02, 3. Mendesová (obû USA) -0,15, 4. Simardová (Kan.) 0,42, 5. Meissnitzerová (Rak.) -0,58, 6. Turgeonová (Kan.) -0,64,... 32. MARTINOVOVÁ -7,17. Sjezd: 1. Turgeonová (Kan.) 1:34,30, 2. Reyová-Belletová (·v˘c.) a Meissnitzerová -0,11, 4. Obermoserová -0,27, 5. Götschlová (v‰. Rak.) -0,35, 6. Mendesová (USA) -0,52,... 31. MARTINOVOVÁ -2,85. Kombinace: 1. Kosteliãová (Chorv.) 2:41,63, 2. Hospová (Rak.) -0,06, 3. Oesterová (·v˘c.) -2,20, 4. Schildová (Rak.) -2,22, 5. Rieschová -2,97, 6. Ertlová (obû Nûm.) -3,39,... 9. ZÁHROBSKÁ -3,88.

Obﬁí slalom: 1. Pärsonová (·véd.) 2:30,97, 2. Karbonová (It.) -1,55, 3. Forsythová (Kan.) -1,79, 4. Dorfmeisterová (Rak.) -1,86, 5. Mazeová (Slovin.) -2,06, 6. Putzerová (It.) 2,13,... 34. ZAKOU¤ILOVÁ -8,04, 40. ZIKOVÁ -12,96, KURFÜRSTOVÁ a HRSTKOVÁ nedokonãily. Slalom: 1. Kosteliãová (Chorv.) 1:39,55, 2. Schildová -0,63, 3. Hospová (obû Rak.) -0,91, 4. Pärsonová (·véd.) -1,03, 5. Ottosonová (·véd.) -1,39, 6. Nefová (·v˘c.) -1,51,... 17. ZAKOU¤ILOVÁ -2,65, 28. KURFÜRSTOVÁ -5,54, HRSTKOVÁ a ZÁHROBSKÁ nedokonãily. MEDAILE Zemû: 1. Rakousko 3-5-1, 2. Chorvatsko 3-0-0. 3. USA 22-2, 4. Kanada 1-0-1, 5. ·védsko 1-0-0, 6. ·v˘carsko 0-22, 7. Norsko 0-2-1, 8. Itálie 0-1-1. Jednotlivci – více neÏ jedna medaile: Miller 2-1-0, Kosteliãová 2-0-0, Aamodt a Hospová 0-1-1.

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

MUÎI Super G: 1. Eberharter 1:38,80, 2. Maier (oba Rak.) a Miller (USA) -0,77, 4. Hoffmann (·v˘c.) -0,81, 5. Aamodt (Nor.) -0,95, 6. Guay (Kan.) -1,08,... 33. ZÁHROBSK¯ -3,99, 41. BANK -6,23, ZAKOU¤IL a VRÁBLÍK nedokonãili. Kombinace: 1. Miller (USA) 3:18,41, 2. Kjus -0,07, 3. Aamodt (oba Nor.) -0,13, 4. Bourgeat (Fr.) -0,18, 5. Zurbriggen (·v˘c.) -0,56, 6. Larsson (·véd.) -1,41,... 16. BANK -4,90, 20. HAYER -6,72, 21. ZÁHROBSK¯ -8,20, ZAKOU¤IL nedokonãil. Sjezd: 1. Walchhofer (Rak.) 1:43,54, 2. Aamodt (Nor.) 0,51, 3. Kernen -0,97, 4. Cuche (oba ·v˘c.) -1,13, 5. Eberharter (Rak.) -1,14, 6. Guay (Kan.) -1,16,... 37. BANK 4,96, 38. ZAKOU¤IL -5,42, 40. VRÁBLÍK -6,89. Obﬁí slalom: 1. Miller (USA) 2:45,93, 2. Knauss (Rak.) 0,03, 3. Schloppy (USA) -0,04, 4. Gorza (Slovin.) -0,39, 5. Svindal (Nor.) -0,84, 6. Palander (Fin.) -0,89,... 31. ZÁHROBSK¯ -6,52, BANK, HAYER a ZAKOU¤IL nedokonãili.

Evě Kurfürstové už je pětadvacet. V letech mladické nezralosti, jakmile pokazila závod, říkávala: „Jsem mladá, mám pořád spoustu času.” Teď tvrdí: „Už nemám čas.” Prožívá svoji nejlepší sezonu. V Evropském poháru pravidelně dojíždí v první desítce. Ale v obřím slalomu na mistrovství světa vypadne v banální bráně číslo 23. „Vjela jsem do rejhy a ruplo mi v koleni,” vysvětluje. Vedle ní stojí Zeman, čelo zachmuřené. Kurfürstová jakoby se omlouvala: „Vypadalo to, že jsem se na závod vykašlala, ale nebylo to tak. Nemám ve zvyku vzdávat se.” O dva dny později dokončí slalom osmadvacátá. Sedí ve stanu závodnic a roní

ZMIZET A ZAPOMENOUT

STRANA 10 z 32 LYŽAŘSTVÍ

O SLZÁCH A ZÁZRACÍCH

potok slz. „Mají tu divný sníh, jako stlačený práškový cukr. Přijela jsem do Mořice pozdě. Nezvykla jsem si,” říká. Dlouhá léta táhly společně s Lucií Hrstkovou „káru” českého alpského lyžování. Svatý Mořic 2003 však už není JEJICH šampionátem. Hrstková je po operaci ramene třetinová. Vypadne z obřího slalomu i slalomu. Ale nic si nenamlouvá. „Akceptovala bych, kdyby mě na mistrovství nenominovali. Věděla jsem, že na něj momentálně nemám. A v zázraky jsem nevěřila,” prohlašuje. Relaxuje u Pána prstenů, který si do půlnoci pouští na Bankově počítači. Kurfürstová odjíždí. Bolístky na duši léčí na mezinárodním mistrovství Slovinska – vítězí tam v obřím slalomu.

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

První dějství slalomu přemrštěný český optimismus zchladí. „Nechytla jsem rytmus. To se mi letos ještě nestalo,” špitne závodnice. Stačí však, aby byly ve druhém kole branky dál od sebe, a je opět jako vyměněná. Čtvrtý nejlepší čas kola katapultuje Záhrobskou na konečnou devátou příčku. Po celodenním martýriu ji bolí nohy. Také ji začíná bolet v krku. „Ale mám radost. Říkala jsem, že když skončím do desítky, budu naprosto spokojená. A jsem,“ bilancuje. Přichází Dieter Bartsch, závodní ředitel Headu, a otci Záhrobskému sděluje: „První kolo slalomu nestálo za nic, ale druhé bylo fantastické. Jste dobří, upravíme smlouvu.“ Nazítří Šárka oslaví osmnácté narozeniny. Traduje se, že osmnáct let je hranicí dospělosti. „Jenže to je podle mě hloupost,” uvažuje.

lyÏaﬁství

LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:02

Stránka 54

SEZÓNA 02/03

ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ A OZVĚNYSP

Karen Putzerová, po Kosteličové největší letošní osobnost ■

Rodačka z jižních Tyrol (Bolzano) se pohybuje v popředí výsledkových listin SP už 4 roky. Letos je ale na vrcholu své výkonnosti. Její parádní disciplíny jsou obří a superobří slalom, z něhož má dokonce loňský olympijský bronz. Sympatická a pěkná holka, specialistka na Super G a obří slalom letos vyhrála pět závodů. Měla famózní start do sezóny a po krátkém tápání zabrala naplno v závěru, kdy se vyhoupla zaslouženě na celkové druhé místo. mb

LYŽAŘSTVÍ STRANA 11 Z 32

■

Giorgio Rocca začal vyhrávat

Od roku 1999 se pohybuje rodák z Livigna v italské kombinéze v absolutní slalomářské světové špičce. Dosud dojel 4x na druhé pozici a prokletí prolomil ve slavném slalomu ve Wengenu. Po prvním kole vedl společně s Kosteličem, ve finále však úspěšně zaútočil na prvenství a dobrou sezónu završil výhrou v posledním slalomu sezóny v Kvitfjellu.

■

Kernen rozjásal Švýcarsko

Mistr světa ve sjezdu ze Sestriére 1997 se stal hlavním hrdinou druhého sjezdu ve Wengenu. Pět let uplynulo od doby, kdy jeho krajan Didier Cuche naposled získal pro Švýcarsko vítězství ve sjezdu v Kitzbühelu 1998. Dlouhých 9 let čekala země helvétského kříže na triumf domácího borce na legendárním Lauberhornu, nejdelší sjezdovce SP. Zatímco v pátek všechny deklasoval Eberharter, v sobotu se ocitl na ramenou fanoušků třicetiletý Kernen, který dosud vyhrál dva sjezdy ve Veysonnaz v roce 1996.

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

■ Blonďatá Renate ovládla Cortinu Už po jedenácté stála na stupních vítězů v Cortině d’ Ampezzo rakouská sjezdařka Renate Götschlová. Loni po olympiádě se těžce zranila v Lenzerheide a tak se její vstup do sezóny odehrál v pozvolném tempu. Stále se zlepšující Renate zazářila naplno a podle svých představ v Super G a ve sjezdu právě v olympijském městě (1956). V obou případech vyhrála. Sjezdovka z úbočí Tofany je navíc mezi ženami náročnou a ceněnou klasikou, podobně jako mezi muži Kitzbühel. Jubilejní 25. palma vítězství vynesla Götschlovou na celkově 7. příčku v historické tabulce výher ve SP. Atak štýrské „speedqueen” přišel trošku pozdě, v Lillehameru byla skvělá, ale na Dorfmeisterovou ve sjezdu a Montilletovou v Super G to o pár bodíků nestačilo.

Šestnáctá v prvním kole, ztráta jen 1,65 sekundy. Razance v kole druhém. Na mezičase vede. Analýza později ukáže, že jela druhé kolo na úrovni zlaté Kosteličové. Ale rezervoár fyzických sil české juniorky už je prázdný. V deváté brance před cílem dochází ke kolapsu. Vjíždí do ní pozdě, vnitřní lyže se „kousne” a vyvede Záhrobskou mimo trať. Konec nadějí! „Do prčic práce,“ uleví si otec Záhrobský. Dcera pět minut nehybně stojí u trati, opřená o hůlky, a smutně hledí do sněhu. Pak ujede. Doslova. Mine cílový stadion, vmísí se mezi turisty, bleskově sbalí své věci na hotelu Donatz a s otcem opouští Švýcarsko. Večer od ní přijde textová zpráva: „Chtěla jsem do desítky a jsem trop. Ale mám na to a příště budu lepší. Život a lyže jdou dál.” Teprve druhý den ráno se do telefonu vyznává: „Byla jsem po závodě moc zklamaná. Jako bych v sobě měla prázdno. Potřebovala jsem to rozdýchat.” Také otec přiznává: „Chtěli jsme co nejrychleji zmizet a zapomenout.” Přesto tiché dívce od Karlova mostu plným právem patří „Oskar” za nejlepší českou roli ve Svatém Mořici.

JISTOTA JE K NIČEMU Petra Zakouřilová si po slalomu umyje vlasy, učeše se a jde slavit. Sedmnáctým místem překonala sama sebe. „V listopadu jsem si pohmoždila zápěstí. O Vánocích jsem si natáhla kolenní vazy. V lednu jsem byla pět dní úplně mimo kvůli hroznému průjmu. Vždyť já letos víc stála, než lyžovala,“ vypočítává. Nervy má obnažené chronicky. Ovšem tentokrát je ukočírovala. „Dneska to nebyla jízda na

Lyže na MS 2003

V momentu, kdy se vrcholov˘ sport zbavil svûrací kazajky amatérismu, se na stupních vítûzÛ nejv˘znamnûj‰ích svûtov˘ch soutûÏí lyÏafiÛ opírají o ramena medailistÛ lyÏe, které právû udûlaly tak skvûlou sluÏbu. Na únorovém Mistrovství svûta v alpsk˘ch disciplínách ve Sv. Mofiici se v˘robci této základní souãásti lyÏafiské v˘zbroje podíleli na medailích takto:

SALOMON ATOMIC ROSSIGNOL BLIZZARD FISCHER VÖLKL NORDICA

jistotu,“ hrdě hlásí. „Slalomy na jistotu umím výborně. Ale pořádný výsledek z nich nikdy nebyl.“ Nazítří obsadí Stanley Hayer 23. místo v mužském slalomu. V sezoně, kdy hledá formu i vhodné lyže, je to spíše pozitivní počin. „Vyměnil jsem pásku pod botou a řekl si, že už nesmím jet křečovitě,” říká. Hayerův kumpán Tomáš Kraus je o čtyři příčky horší. Předtím spolu bojovali i na počítači. Sestřelovali cisterny. „A tam jsem Stanleyho pobil,” chlubí se Kraus. Tolik na téma česká mise na světovém šampionátu 2003.

zlatá 5 2 2 1 -

stﬁíbrná 1 3 1 2 2 1

bronzová 2 1 1 3

Z v˘robcÛ, ktefií se exponují v prestiÏních soutûÏích, zÛstali tentokrát bez medaile Head, Elan, a Stöckli. LyÏe se na prvních deseti místech v jednotliv˘ch disciplínách v rámci Mistrovství svûta ve Sv. Mofiici pfiedstavily následovnû: ATOMIC ROSSIGNOL SALOMON FISCHER NORDICA DYNASTAR VÖLKL BLIZZARD HEAD STÖCKLI

21x 21x 13x 10x 9x 9x 7x 4x 4x 2x

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:02

Stránka 55

■ Nová jména ve společnosti vítězů SP

SV. MOŘIC

NESVĚDČIL NĚKTERÝM ALPSKÝM ZEMÍM tění reprezentantů jednotlivých zemí na prvních deseti místech v pěti hodnocených disciplínách. V soutěžích, které proběhly za ideálního počasí na členitých svazích nad Sv. Mořicem v prvé půli února t.r. pod hlavičkou Mistrovství světa, vyznělo závěrečné hodnocení podle obou zmíněných kritérií v mimořádné shodě. Součet získaných medailí, stejně jako bilance umístění v první desítce jednotlivých

■

Málo známá jistota

Osmadvacetiletý americký slalomář Chip Knight je tichým slušným mladíkem, o němž se toho moc neví. Sice pravidelně boduje, ale ke stupňům vítězů mu ještě kousek schází. Statistici spočítali, že Chip dokázal dojet do cíle 37 slalomů SP v řadě, tedy husarský kousek v disciplíně, ke které patří jízda na hranici rizika a vyjetí z tratě hrozí skoro v každé brance. mb

STRANA 12 z 32 LYŽAŘSTVÍ

Dělat závěry o úspěšnosti národní reprezentace v alpských disciplínách na základě strohého součtu získaných medailí na mistrovstvích světa nebo olympijských hrách, může být věc ošidná. O tom, kdo zůstane pod stupni vítězů na čtvrtém a na dalších následujících místech, rozhodují fakticky bezvýznamné setiny vteřiny a náhodné okolnosti. Mnohem vyšší vypovídací hodnota je v tomto směru přisuzována výčtu umís-

Francouzský sjezdař Antoine Deneriaz z Morillonu se stal 81. mužem, který se zapsal do historie jako vítěz sjezdu SP. Stalo se tak na klasické sjezdovce Saslong v italské Val Gardeně. Dosud největším úspěchem 26letého závodníka s vybavením Atomic bylo 4. místo ze sjezdu ve Val d’ Isére v roce 1999. O den dříve se jel na Saslongu Super G, kterému kraloval Švýcar Didier Defago (25), který stál zatím nejvýše na druhém stupínku před rokem v Kvitfjellu právě v Super G, které je jeho parádní disciplínou. Že se mu v Kvitfjellu daří potvrdil výhrou ve finalovém sjezdu. mb

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

OZVĚNYSP

TEXT: KAREL HAMPL FOTO: SWISS IMAGE

lyÏaﬁství

LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ

Medaile ve Sv. Mořici

Na Mistrovství svûta ve Sv. Mofiici se o medaile podûlili sjezdafii a sjezdafiky osmi zemí. Od pfiedchozího mistrovství, konaného v r. 2001 ve Sv. Antonu, na kterém medaile ozdobily reprezentaãní kombinézy devíti národních teamÛ, se v tomto smûru nic pfievratného nestalo. Jen podíl tûch celkÛ, které patfiily pfii takov˘chto pfiíleÏitostech od nepamûti k nejúspû‰nûj‰ím – alpsk˘ch zemí zredukovan˘ na tfii, vyvolává zaslouÏenou pozornost. Generalita lyÏafisk˘ch svazÛ ve Francii, Nûmecku a Slovinsku má o ãem pfiem˘‰let. Medailová bilance je totiÏ následovná:

RAKOUSKO CHORVATSKO USA KANADA ·VÉDSKO ·V¯CARSKO NORSKO ITÁLIE

Umístění v prvé desítce na MS ve Sv. Mořici MUÎI SJ SOSL 4x 2x 3x 2x

RAKOUSKO ·V¯CARSKO ITÁLIE NORSKO 1x USA KANADA 1x ·VÉDSKO FRANCIE 1x SRN SLOVINSKO CHORVATSKO FINSKO ·PANùLSKO LICHTENSTEINSKO âR

2x 1x 2x

OSL 2x 1x 1x 1x 2x

SL 3x 1x 1x 2x 1x 1x

1x 1x

KOMB 1x 2x 1x 2x 1x 1x 2x

celk. 12 9 3 8 5 3 2 4 0 2 1 2

ÎENY SJ SOSL 4x 4x 2x 1x 1x 1x 1x

2x 2x

stﬁíbro 5 2 2 2 1

bronz 1 2 1 2 1 1

Z lyÏaﬁÛ narozen˘ch v âesku dosáhl na MS nejlep‰ího v˘sledku Jan Hudec (21) Ïijící v Banffu a startující za Kanadu. âesk˘ Honza, specialista na klouzavé disciplíny, obsadil v superobﬁím slalomu 7. místo s nepatrnou ztrátou za ãasem vítûze.

CELKEM (*)

OSL 1x 1x 3x 1x

SL 3x 1x

KOMB 2x 1x

2x 1x 1x

2x 1x

1x 1x

1x 2x

2x 1x

1x 1x 1x

celk. 14 6 4 1 5 4 4 2 3 1 3 1 1 1 1

26 (27) 15 (12) 7 (9) 9 (8) 10 (7) 7 (5) 6 (4) 6 (8) 3 (6) 3 (6) 4 (1) 3 (2) 1 (1) 1(2) 1(2)

disciplín, dokumentují dominantní vedoucí pozici rakouských sjezdařů a sjezdařek. Vykazují také progresivní posun vzhůru v případě týmů USA, Kanady, Chorvatska a skandinávských zemí včetně Finska. Jejich reprezentanti překvapivě a zdánlivě lehce obsadili pozice vyklizené borci z někdejších alpských velmocí, jakými byla Francie, Itálie, Slovinsko a Německo.

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

zlato 3 3 2 1 1 -

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:03

Stránka 56

LYŽAŘSTVÍ STRANA 13 z 32

SEZÓNA 02/03

ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ A TEXT: TOMÁŠ MACEK FOTO: PR ATOMIC

SP 2002/03 NEJSTARŠÍ ŠAMPION HISTORIE:

EBERHARTER Největší favorité zvítězili. Rakušan Stephan Eberharter a Chorvatka Janica Kosteličová pozdvihli v norském Lillehammeru velké křišťálové glóby pro celkové vítěze Světového poháru v alpském lyžování. Oba podruhé v kariéře. Oba po sezóně, kdy nebyli zdrávi. On si v prosincovém Val d' Isére poškodil kolenní vazy a dva týdny nezávodil. Ona ve druhé polovině sezóny laborovala se zánětem menisku. Ani jednoho to však nezastavilo. Eberharter je devátým mužem v pohárové historii, který dokázal velký glóbus obhájit. Předtím totéž dokázali Killy, Schranz, Thoeni, Stenmark, P. Mahre, Zurbriggen, Girardelli a Maier. Již vloni se stal Eberharter nejstarším pohárovým šampionem všech dob, letos KALLE PALANDER VÍTĚZEM SP VE SLALOMU

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

ve věku 33 let a 11 měsíců svůj vlastní rekord překonal. Zároveň jako jediný (ať muž či žena) dokázal obhájit loňský malý

glóbus, a to hned dvakrát – ve sjezdu i superobřím slalomu. Přesto se nevyrovnal Maierovi, jenž v roce 2001 obhájil hned tři malé glóby. K absolutnímu triumfu stačilo Eberharterovi tentokrát 1333 bodů, o 369 méně než vloni. Kosteličová dominovala s náskokem 470 bodů před druhou Putzerovou. Jde o třetí největší náskok od sezóny 1992, kdy bylo zavedeno současné bodování. Větší převahu měly jen Wibergová v roce 1997 (536 bodů před Seizingerovou) a Meissnitzerová o dva roky později (493 bodů před Gergovou).

Finský borec stál až do letoška v řadách vítězů OH a MS (Vail 1999), kteří nedokázali vyhrát závod SP. Bariéru prolomil v Kitzbühelu, rodišti jeho trenéra Hiase Leitnera a získal tak první finský vavřín v dějinách alpského SP. Tehdy nikdo ještě netušil, jaká série začíná. Následovala jasná výhra před 50.000 diváky v nočním Schladmingu a po MS vydařené turné na Dálném východě. Vítězství v Yong Pyongu a Shika Kogenu katapultovalo Fina do čela slalomu před konsternovaného Kosteliče, dominátora první půle SP. Pallander v norském finále odrazil útok svého rivala a druhým místem potvrdil svůj triumf.

HERMANN MAIER ZNOVU NA SCÉNĚ Tomu, že se Herminátor vrátí ještě letos na sjezdovky SP, věřil málokdo, spíš se zdálo, že už ho na závodních tratích neuvidíme. Se zarputilostí sobě vlastní se Hermann po šesti dnech intenzivního tréninku s rakouskou reprezentací ve Schladmingu rozhodl, povzbuzen slibnou výkonností, že naskočí do kolotoče SP v Adelbodenu. Tedy v místě, kde nikdy neprohrál a 3x triumfoval. Jen o jedinou příčku mu unikl postup do finálové třicítky. Přesto byl spokojen a 7. pořadí ve wengenském sjezdu mu opět zvedlo sebevědomí. Časovaná bomba však vybuchla až o týden později v Kitzbühelu. Hermann triumfoval v těžkých podmínkách v Super-G a dojetím z toho brečel. Po stříbru na MS ve stejné disciplíně se rozhodl raději pro operaci a zaútočit hodlá příští rok. mb

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:03

Stránka 57

OZVĚNYSP

■

Mistr druhých míst

Michael Walchhofer ve SP letos nedokázal vyhrát, povedlo se mu to ovšem v tom nejdůležitějším závodě sezóny na MS. Celkově 3. muž ve sjezdu obsadil 4x druhé místo.

■

Hans Knauss opět na výsluní

■

Američané na scéně

V Super G a ve sjezdech se letos výjimečně dařilo americkým reprezentantům. Ženský dvojb-

body celkem 1333 1100 940 718 709 647 632 622 600 596 579 561 561 558 542 8

SJ 790 268 334 333 593 430 100 159 351 290 96 -

SG 356 138 251 270 45 24 18 131 180 138 165 185 -

OS 147 425 156 60 106 9 52 231 26 365 171 106 227 542 -

SL 144 99 658 580 367 26 9 8

K 40 125 100 100 60 72 50 -

SVĚTOVÝ POHÁR 2002/03 - ALPSKÉ DISCIPLÍNY ŽENY 1. (14.) Janica KOSTELIČOVÁ (Chorv.) Salomon 2. (11.) Karen PUTZEROVÁ (It.) Rossignol 3. (5.) Anja PÄRSONOVÁ (Švéd.) Salomon 4. (1.) Michaela DORFMEISTEROVÁ (Rak.)Blizzard 5. (31.) Martina ERTLOVÁ (Něm.) Rossignol 6. (16.) Carole MONTILLETOVÁ (Fr.) Rossignol 7. (2.) Renate GÖTSCHLOVÁ (Rak.) Salomon 8. (15.) Alexandra MEISSNITZEROVÁ (Rak.)Völkl 9. (29.) Kirsten CLARKOVÁ (USA) Fischer 10. (120.) Nicole HOSPOVÁ (Rak.) Völkl 11. (12.) Tanja POUTIAINENOVÁ (Fin.) Rossignol 12. (13.) Brigitte OBERMOSEROVÁ (Rak.) Blizzard 13. (3.) Sonja NEFOVÁ (Švýc.) Völkl 14. (4.) Hilde GERGOVÁ (Něm.) Völkl 15. (7.) Corinne REY-BELLETOVÁ (Švýc.) Dynastar 53. (-) Šárka ZÁHROBSKÁ (ČR) Head 100. (119.) Petra ZAKOUŘILOVÁ (ČR) Head

1570 1100 1042 972 922 869 830 776 661 558 551 499 494 491 436 133 10

136 143 372 67 313 368 139 316 130 196 230 -

281 394 30 298 267 493 458 350 252 213 281 206 -

343 513 514 266 280 63 4 287 75 332 184 134 329 14 -

710 498 228 226 367 165 107 10

100 50 36 80 18 22 26 -

Celk.=body celkově, SJ=sjezd, SG=Super G, OS=obří slalom, SL=slalom, K=kombinace. V závorce za pořadím uvádíme umístění z minulé sezony.

Čtyři dámy v červeném

Na startovním roštu obřáku ve Val d’ Isére se objevily hned čtyři závodnice s červeným startovním číslem, kterým jsou označeni momentálně vedoucí závodníci v každé disciplíně. Poté, co trojice vítězek ze Söldenu Hospová, Flemmenová a Mazeová nedojely v Park City do cíle a tamější vítězka Heeb-Batlinerová v úvodním závodu nebodovala, mělo celé kvarteto na svém kontě rovných 100 bodů. Takovou shodu zažila historie SP poprvé. mb

MALÉ GLÓBY MUŽI - sjezd: 1. Eberharter 790, 2. Rahlves 593, 3. Walchhofer 430. Super G: 1. Eberharter 356, 2. Büchel (Licht.) 280, 3. Cuche 270. Obří slalom: 1. Von Grünigen 542, 2. Miller 425, 3. Knauss 365. Slalom: 1. Palander 658, 2. Kostelič 680, 3. Schönfelder (Rak.) 473, 56. HAYER 8. ŽENY - sjezd: 1. Dorfmeisterová 372, 2. Götschlová 368, 3. Clarková 316. Super G: 1. Montilletová 493, 2. Götschlová 458, 3. Putzerová 394. Obří slalom: 1. Pärsonová 514, 2. Putzerová 513, 3. Kosteličová 343. Slalom: 1. Kosteličová 710, 2. Pärsonová 498, 3. Poutiainenová 367, 19. ZÁHROBSKÁ 107, 46. ZAKOUŘILOVÁ 10. Česká republika byla poprvé od roku 1986 zastoupena v pohárovém finále mezi 25 nejlepšími v každé disciplíně. Šárka Záhrobská dobyla v sezoně svého pohárového debutu více bodů než všichni čeští reprezentanti od roku 1992 dohromady! ČEŠTÍ SJEZDAŘI V SP 2002/03 5. místo Záhrobská 10. místo Záhrobská 11. místo Záhrobská 14. místo Záhrobská 19. místo Záhrobská 21. místo Zakouřilová 23. místo Hayer 23. místo Záhrobská POŘADÍ ZNAČEK 1. Atomic 2. Salomon 3. Rossignol 4. Völkl 5. Fischer

slalom Sestrieres kombinace Lenzerheide slalom Aare slalom Semmering slalom Maribor slalom Aare slalom Bormio slalom Lenzerheide

6.605 bodů 6.115 bodů 4.655 bodů 2.635 bodů 1.765 bodů

POŘADÍ ZNAČEK DLE DISCIPLIN SJEZD: 1. ATOMIC (2.695). SUPER-G: 1. ATOMIC (1.310) OBŘÍ SLALOM: 1. ATOMIC (1.005) SLALOM: 1. ATOMIC (1.010)

2. HEAD (480) 2. HEAD (385) 2. FISCHER (540) 2. SALOMON (630)

3. SALOMON (365) 3. ROSSIGNO (165) 3. SALOMON (460) 3. FISCHER (590)

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

SVĚTOVÝ POHÁR 2002/03 - ALPSKÉ DISCIPLÍNY MUŽI Poř. (pořadí loni) jméno (stát) lyže 1. (1.) Stephan EBERHARTER (Rak.) Atomic 2. (4.) Bode MILLER (USA) Rossignol 3. (2.) Kjetil-Andre AAMODT (Nor.) Nordica 4. (28.) Kalle PALANDER (Fin.) Atomic 5. (3.) Didier CUCHE (Švýc.) Atomic 6. (34.) Daron RAHLVES (USA) Atomic 7. (7.) Ivica KOSTELIČ (Chorv.) Salomon 8. (9.) Benjamin RAICH (Rak.) Atomic 9. (23.) Michael WALCHHOFER (Rak.) Atomic 10. (21.) Hans KNAUSS (Rak.) Atomic 11. (14.) Didier DEFAGO (Švýc.) Atomic 12. (35.) Bruno KERNEN (Švýc.) Rossignol 12. (18.) Andreas SCHIFFERER (Rak.) Atomic 14. (11.) Christoph GRUBER (Rak.) Atomic 15. (15.) Michael VON GRÜNIGEN (Švýc.) Fischer 137. (77.) Stanley HAYER (ČR) Fischer

■

STRANA 14 z 32 LYŽAŘSTVÍ

Nejlepší sezóny rodáka ze Schladmingu byly v letech 1996 – 99. Dokázal vyhrát GS, SG i slavný sjezd v Kitzbühelu. Všestranný jezdec se poslední tři roky potýkal se zraněními i kolísavou výkonností. Letos chytil formu v obřáku a po slibných výsledcích v Alta Badii a Kranjske Goře triumfoval po sedmi letech na těžké GS trati Chuonsbergli v Adelbodenu. Svou stoupající formu potvrdil stříbrem na MS a výhrou ve finále SP v Kvitfjellu.

lok Kirsten Clark a Caroline Lalive permanentně útočil na stupně vítězů. Jejich mužští kolegové se také výrazně prosazovali. Ve Vailu byli dokonce hned tři v Top 10 (3. Rahlves, 6. Sullivan a 8. Miller). Zejména Bode Miller potvrdil, že jeho olympijské stříbro z kombinace a 4 umístění v desítce ve 4 závodech není náhoda. Od ledna se výrazně začal prosazovat Daron Rahlves, který dokonce vyhrál slavný Hahnenkamm a byl celkově druhý ve sjezdu.

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

V Poháru národů zůstalo vše při starém, počtrnácté v řadě kralovalo Rakousko. Naposledy tomu bylo jinak v roce 1989, kdy zvítězili Švýcaři. Ovšem pozice Rakušanů zdaleka již není tak dominantní. V celkové klasifikaci mužů figurují na prvních sedmi příčkách sjezdaři ze sedmi různých zemí! To se dosud nikdy v historii nestalo. Největší ústup z vůdčích pozic zaznamenala Francie. Vloni získala dvě olympijská prvenství (Vidal, Montilletová) a dva malé glóby (Covili, Pequegnotová). Letos? Žádná medaile ze světového šampionátu a „jen” jeden malý glóbus Montilletové. První malý glóbus v historii finského lyžování získal slalomář Kalle Palander. Třiatřicetiletý Švýcar von Grünigen se celkovým vítězstvím v obřím slalomu (čtvrtým po letech 1996, 97 a 99) loučil s kariérou. Zatím je jediným z velikánů, kdo oznámil ukončení závodní činnosti. Zda se k němu v létě připojí také Eberharter, je ve hvězdách.

lyÏaﬁství

LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:03

Stránka 58

LYŽAŘSTVÍ STRANA 15 z 32

SEZÓNA 02/03

ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ TEXT: IVAN SOSNA FOTO: PR ROSSIGNOL

OKOLO

MILIONU B

odie Miller prý stál Rossignol přes milion, samozřejmě dolarů. Pěkný paklík. Jenže se zdá, že to byl melounek vynaložený opravdu geniálně. Americký samorost se stal novým idolem alpského lyžování, už trochu unaveného věčnými souboji alpských chasníků. Neortodoxní bojovník až za hrob, co chvíli balancující na pokraji pádu a přitom zhusta nejrychlejší, si ale srdce fanoušků získat musel. Dvacet let po Phillu Mahreovi tak opět Američan útočí na velký glóbus a bere medaile. I lyžařská Amerika, jako celý svět postižená stagnací zájmu o lyžování, potřebuje svého hrdinu.

Troufám si tvrdit, že už jen vítězný Bodie, křepčící v cíli obřího slalomu na MS ve Svatém Mořici s Rossignoly profesionálně poctivě nad hlavou, si ten svůj milion zasloužil. Připočteme-li jeho vítězství v méOZVĚNYSP

■

Bode a výsledkové drama

V Alta Badia všem ujel o parník božský Bode Miller, ale za ním se nacpalo hned šest borců do pouhé jediné desetiny. 2. – 4. pořadí bylo dokonce v setinovém odstupu. Kdyby to Bode „nezkazil”, vznikl by nový rekord (o,45 vteřiny) v časovém rozpětí první desítky.

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

■

Bodeho výpadky

Z mistra točivých disciplín se letos stal pravý allrounder. Bode se postavil na start všech závodů SP a díky bodům ze sjezdu a Super G to chvíli vypadalo na Velký glóbus. Bohužel se mu nepovedlo zopakovat loňské výsledky ze SL a GS. Čtyři výpadky ve slalomu a tři v obřáku se musely projevit. V lillehammerském souboji o křišťálovou kouli měl pevné nervy a hlavně načasovanou formu Eberhartera, který unaveného Millera deklasoval už v SG a DH takovým způsobem, že se 2 závody před koncem mohl radovat z celkové výhry. mb

ně sledované, ale přesto registrované kombinaci, stříbro v superobřím slalomu a účinkování ve Světovém poháru, mohou si ekonomové i akcionáři Rossignolu mnout ruce: investovali jsme skvěle!

Pokud by z jednoho páru prodaných kvalitních lyží měl výrobce 50 EUR (USD), tak má onen milion zpátky při 20 000 prodaných párech. Rossignol jich za rok prodá asi 800 000, takže těch 20 000, jež si obchodníci při vzpomínce na Bodieho objednají, je více než reálných. Od dob Alberta Tomby vegetoval Rossignol jasně ve stínu dominujícího Atomicu a nejnověji i Salomonu. I prodaným množstvím na něj začal silně dotírat Atomic a Fischer. Až nyní mu Miller a v ženách především Karen Putzer a Carolle Montillet navracejí bývalou slávu. Sportovní výsledky a kvalita lyží s betakonstrukcí dokázaly během několika let ztrojnásobit prodej Atomiků na stěžejním německém trhu. A to už šlo o podstatně více než 20 000 kousků. Jen v Německu. Málo platné, Bodie prostě tu cenu má.

■ SAMOROST BODIE Nový idol alpského lyžování, americký boy Bode Miller, dává pořádně zabrat nejenom soupeřům z alpských zemí, ale také trenérům a metodikům. Seznam jeho „prohřešků" vůči „ideálnímu” stylu jízdy by byl pořádně dlouhý a závodník by se rozhodně jako vzor nedostal do učebnice ani instruktážního filmu. Divoch Bodie, co chvíli balancující na pokraji pádu, je ale rychlý a vítězí. Co nám vlastně svou neortodoxní technikou říká? Docela důležité věci: důležité je, aby byly v pořádku podstatné pohyby, tedy především to, jak jedou lyže. Jeho individuální projev k němu patří. Podporuje i „teorii labilní rovnováhy”: divocí rozevlátí jezdci jdoucí na hranu rizika (takový býval i Franz Klammer) jsou často velmi rychlí. Dokážeme-li odlišit podstatné od vedlejšího, uchovat sportovcovu individualitu a nečesat každého podle příslovečného kopíráku, můžeme se dočkat úspěchu. Vyhrávat mohou ale také strojově přesní stylisté jako např. Janica Kostelič nebo před pár lety Thomas Stanggassinger. Jednotný recept neexistuje. is

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:04

Stránka 59

aÈ trávíte svou dovolenou jakkoli, domÛ se vÏdy dovoláte

dovoláte se odkudkoli Vsaìte na jistotu, Ïe se ze sv˘ch cest vÏdy dovoláte, a poﬁiìte si pﬁedplacenou telefonní Kartu X: ■ ■ ■ ■ ■

funguje z pevn˘ch telefonních linek i veﬁejn˘ch automatÛ platí pro volání ze zahraniãí, do zahraniãí i v rámci âeské republiky nikam se nevkládá, staãí zadat bezplatné pﬁístupové ãíslo sluÏby a kód karty je snadnûj‰í mluvit neÏ psát SMS volání je cenovû v˘hodné

Napfiíklad pfii volání z Francie a Itálie zaplatíte jen 12 Kã za minutu, z Rakouska 10,20 Kã za minutu. více informací: prodejní místa TELEPOINT a TELEPOINT PARTNER | trafiky | ãerpací stanice | po‰ty a cestovní kanceláfie infolinka 800 190 161 | www.telecom.cz

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:04

Stránka 60

LYŽAŘSTVÍ STRANA 17 z 32

SEZÓNA 02/03

ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ ALPSKÉ MISTŘI ČESKÉ REPUBLIKY 2003

TEXT: IVAN SOSNA FOTO: ZDENĚK KLUČKA

ONE FAMILY SHOW SJEZDOVÉ MISTROVSTVÍ ČR

řiznávám, titulek je poněkud nadnesený. Ze šesti domácích titulů sourozenci Záhrobští vybojovali „jen” čtyři. Naše největší současná sjezdařská hvězda Šárka (ročník 1985) pobila tuzemskou konkurenci ve všech disciplinách, její bratr Petr (1980) ale ve druhém kole přišel o víceméně povinné a dobře rozjeté vítězství v obřím slalomu a přidal tak pouze titul v Super-G.

Letošní typicky jarní mezinárodní mistrovství republiky (Špindlerův Mlýn 24. – 26. března) s tradičně skromnou zahraniční konkurencí znamenalo konec jedné závodnické generace a definitivní nástup mládí. Symbolicky to potvrdila i slalomová derniéra Honzy Holického ve fraku, tedy ukončení kariéry a la Nor Jagge. Hayer, Kraus, ani on už na tituly nedosáhli, stejně jako nedávno ještě kralující Hrstková a Kurfürstová. Vedle a místo nich se do popředí konečně prosadili mladí a začali tak zúročovat „kapitalistické” podmínky, v nichž už jako první generace strávili většinu svého závodnického života. Současně připomeňme, že jsou už naprosto srostlí se současnými lyžemi.

NOVÉ METODICKÉ POMŮCKY PRO VÝUKU LYŽOVÁNÍ FTVS UK ve spolupráci se SLČR letos vydala nový výukový videopořad a publikaci, které názorně ukazují základní prvky České školy lyžování včetně aktuálního carvingu – závazný metodický materiál pro lyžařské kurzy.

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

superobří slalom, obří slalom, slalom: Šárka Záhrobská (Head, Tyrolia) superobří slalom: Petr Záhrobský (Head, Tyrolia) obří slalom a slalom: Ondřej Bank (Rossignol)

Videokazeta „ČESKÁ ŠKOLA LYŽOVÁNÍ” Videopořad má 3 části : Kročná technika a zkouškové požadavky (470,- Kč) Snožná technika a zkouškové požadavky (420,- Kč) Carving (450,- Kč) Cena za kompletní sadu tří kazet : 1 190,- Kč (bezbalného a poštovného) Objednávky: glos@ftvs.cuni.cz Publikace „ČESKÁ ŠKOLA LYŽOVÁNÍ – CARVING” jako V. část výukového programu (150,- Kč) e-mail : pankova@ftvs.cuni.cz nebo mapskovo@volny.cz Další informace na www.czech-ski.com, Úsek základního lyžování SLČR

Nakolik ovšem mládí znamená kvalitu, prokáží až další starty v mezinárodní konkurenci. Některé odstupy se zdají být děsivé, ale na náročné trati (černá sjezdovka, obří slalom i pro ženy až odshora) s odhrabaným mokrým firnem a tvrdým základem se v cíli závodníci prostě nemohou poskládat do setinek. Celková úroveň naší sjezdařiny by si samozřejmě zasloužila samostatné a nepovrchní pojednání. Příslovečnou výjimkou se ukázala nestorka Tereza Trtíková (1975) se dvěma medailemi a v roli dámy č. 3 po Záhrobské a Zakouřilové. Na tituly konečně dosáhl i letitý talent Ondra Bank (1980), svého času zbrzděný

zraněními. Smutnit nemusí Petr Záhrobský (1980), ač ve stínu své sestry: Vyjel si letos u nás nevídaných 17 bodů v OSL a měl by se tak dostat do světové stovky v této nejtěžší a nejcennější disciplině vůbec. Smutnou stránkou domácího mistrovství byla jeho mediální prezentace. Pořadí prvních tří se v tisku dostalo nanejvýš na pár řádcích do výsledkové rubriky a zaujal spíše Holický ve fraku než výsledky náročného sportovního klání. Televize si pak dokázala splést Záhrobskou se Zakouřilovou a zcela pomotat výsledky OSL žen. Bohužel vizitka toho, jak si lyžování (vyjma Valenty) stojí, zejména pokud se závodí takto pozdě na jaře. Nekončeme ale pesimisticky. Záhrobská v širší světové slalomové špičce je přece senzace a na další mladé na vzestupu se také dá dívat. Zdá se totiž, že letos se přece jen i v naší sjezdařině něco hnulo.

KOSTELIČOVÁ SI SOLIDNĚ VYDĚLALA Majitelé velkých Křišťálových globů pro nejlepší alpské lyžaře této sezóny Stephan Eberharter a Janica Kosteličová svým uměním mezi brankami nastřádali rovněž nejvíce eur za prémie. Jednadvacetiletá Chorvatka si v letošní úspěšné sezóně připsala na konto úctyhodných 278 tisíc eur. Rakušan Eberharter se musel spokojit s částkou o osm tisíc nižší. Nicméně o rekordu si může nechat dvojice jenom zdát, ten totiž i nadále suverénně drží rakouský sjezdař Hermann Maier, který si před třemi lety přišel na 450 tisíc eur. mb

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:04

Stránka 61

tačí solidní kondice a rovnováha, odpovídající vybavení a odvaha rozjet se z kopce. Ostatní již zařídí působení fyzikálních sil a zvolené lyže. Lyžař sám by měl vědět, že svoji jízdu může ovlivňovat několika jednoduchými pohyby, ať už jede přímo nebo chce projet zatáčkou. učiteli či trenéry, jak to zařídit u našich svěřenců? Při výuce lyžařské techniky se vedle výkladu a ukázek uplatňuje velké množství různých cvičení, jejichž vymýšlení limituje pouze fantazie pedagoga či žáka samého. Lyžařští metodici ve Švýcarsku jsou velmi zkušení a ti ve své praxi dospěli k závěru, že lze vybrat pouze malý počet cviků, jejichž provádění působí na správné utváření oněch podstatných pohybů opravdu efektivně. Bývalý úspěšný trenér švýcarského A družstva žen Phillippe Chevalier s těmito šesti opravnými cviky seznámil naše trenéry na semináři ve Špindlerově Mlýně. Zde nyní nabízíme jejich vyzkoušení široké lyžařské veřejnosti.

Cvik ã. 1 Jízda v obloucích se zábûrem nadvakrát – dvojité pokrãení. Co zlep‰uje: krãení a napínání dolních konãetin pfii projíÏdûní zatáãkou. Cvik ã. 2 Jízda v obloucích s nasazením obou holí souãasnû. Co zlep‰uje: krãení a napínání dolních konãetin a orientaci trupu ve v‰ech fázích oblouku. A navíc: koordinaci pohybÛ a jejich ãasování! Cvik ã. 3 VE DVOJICÍCH: první lyÏafi jede krátké oblouky, druh˘ jedoucí del‰ími oblouky kfiíÏí dráhu prvního a neustále na nûho orientuje – mífií svÛj trup. Co zlep‰uje: orientaci trupu (natoãení a protinatoãení) ve v‰ech fázích oblouku. Cvik ã. 4 Jízda v obloucích i pfiímo s holemi za zády. Co zlep‰uje: orientaci trupu ve v‰ech fázích oblouku – natoãení i protinatoãení. Cvik ã. 5 Jízda v obloucích se stfiídav˘m kfiíÏením bot i lyÏí ve fázi aktivního vedení. Co zlep‰uje: protinatoãení ve fázi aktivního vedení. Cvik ã. 6 Jízda v obloucích na jedné lyÏi. Napfi. 10 obloukÛ na levé lyÏi, pak 10 obloukÛ na pravé lyÏi. Co zlep‰uje: poloÏení se do oblouku – klopení ve fáziích zahájení a pasivního vedení. Co odstraÀuje: pfiedãasné zalomení tûla ve fázích zahájení a pasivního vedení. Kritick˘ bod: naklápûní do oblouku na vnitfiní lyÏi! Je tûch cvikÛ málo? Kombinujte je navzájem! MûÀte tempo jejich provádûní, rychlost jízdy, sklon svahu, druh snûhu … Zlep‰ení va‰í lyÏafiské techniky a vût‰í zábavu na snûhu vám pfiejí Petr Jire‰ a Phillippe Chevalier.

cvik ã. 2

cvik ã. 3

cvik ã. 4

cvik ã. 5

cvik ã. 6

Videokazeta Závodní lyÏování – alpské disciplíny TutéÏ metodickou filozofii objevíte i na videokazetû vydané s podporou úseku alpsk˘ch disciplín Svazu lyÏafiÛ âR. Je urãena zejména pro trenéry sjezdového lyÏování a jejich svûfience, ale pouãná mÛÏe b˘t i pro uãitele lyÏování a lyÏafiské nad‰ence v‰eho druhu. Volnû navazuje na film Swiss Ski z roku 1999 v ãeské verzi, kter˘ nás seznámil s koncepcí lyÏafiské techniky pouÏívané ve ·v˘carsku a kter˘ doplÀuje uãebnice Technika a tréninkové metody závodního lyÏování od Phillippa Chevaliera. Videokazetu lze objednat na tel. 499 425 142 nebo e-mailem: petr.jires@wo.cz.

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

Phillippe Chevalier Tento b˘val˘ trenér ‰v˘carského A druÏstva Ïen nyní pÛsobí jako vedoucí vzdûlávání ve ·v˘carském lyÏafiském svazu. Na semináfii trenérÛ ve ·pindlerovû Ml˘nû dal pfiítomn˘m trenérÛm nahlédnout do kuchynû ‰v˘carsk˘ch metodikÛ, úzce spolupracujících na získávání podkladÛ pro jejich technick˘ koncept s rakousk˘mi odborníky, a seznámil je mimojiné s lyÏafisk˘mi cviky pÛsobícími na osvojení základÛ techniky lyÏafisk˘ch obloukÛ. Jejich bohaté zku‰enosti ukázaly, Ïe mezi mnoha rÛzn˘mi cviãeními provádûn˘mi na lyÏích, je jen nûkolik málo cvikÛ, které pÛsobí na zdokonalování podstatn˘ch pohybÛ provádûn˘ch lyÏafiem pfii prÛjezdu zatáãkou skuteãnû efektivnû.

cvik ã. 1

STRANA 18 z 32 LYŽAŘSTVÍ

Oněch několik jednoduchých základních pohybů je klopení těla do zvoleného směru, které naklopí lyže a ty díky svému vykrojení a prohnutí změní směr jízdy lyžaře. Dalším základním pohybem je krčení a napínání dolních končetin, jejichž pomocí lyžař bez problémů přejede terénní nerovnosti, boule a hrany a usnadní si průjezd zatáčkou díky vhodnému odlehčování a zatěžování svých lyží. Třetím a posledním důležitým pohybem je točení těla, buď dovnitř oblouku, mluvíme pak o natočení do oblouku nebo naopak ven z oblouku, kdy mluvíme o protinatočení, vhodně uplatněné podle toho, v jaké části oblouku lyžař právě jede. Souhrn těchto základních, trenéři říkají podstatných pohybů, tvoří techniku lyžování. Každý lyžař by si před rozjezdem ze svahu měl položit několik otázek: Mám dobrou fyzickou kondici a rovnováhu? Mám správné a kvalitně připravené vybavení? Jak ovládám lyžařskou techniku, co vím o účelu a působení pohybů, které se snažím za jízdy udělat? Za většinu lyžařů by si pravděpodobně takové otázky mohl položit jejich partner, učitel nebo trenér a pak by mohli společně hledat cestu k většímu potěšení z jízdy. Víc hlav víc ví. Vedle znalostí funkcí zmíněných základních pohybů je dobré vědět, že v každém oblouku na lyžích, který jezdec postupně projede, můžeme zřetelně rozlišit jeho tři části, fáze. Takové rozdělení je doloženo velmi komplikovanými měřeními, která provádějí zejména rakouští a jiní alpští sportovně vědečtí pracovníci s lyžaři mnoha úrovní na různých svazích, druzích sněhu atd. V lyžařských obloucích na sebe navazují fáze zahájení a vedení, kterou lze dále rozdělit na pasivní a aktivní zejména podle velikosti a intenzity uplatněných sil. Nyní se vraťme k vlastní jízdě a zeptejme se: Je moje technika, neboli používání vhodných základních pohybů v jednotlivých fázích oblouků, na stejné úrovni jako například u sourozenců Kosteličových? Pravděpodobně zjistíme, že tomu tak není. Využijeme-li při porovnání naší a jejich techniky systému podstatných pohybů a fází oblouku, zjistíme v kladném případě, že vykonáváme stejné pohyby, jen jejich rozsah (například změny úhlů kolenních kloubů, úhly položení těla do oblouku a tím úhly položení lyží na hrany nebo úhly natočení trupu vzhledem ke směru jízdy lyží) je výrazně menší, stejně jako intenzita pohybů a úroveň jejich načasování. V záporném případě budou naše pohyby dokonce jiné. Jak dovést provedení našich pohybů neboli lyžařskou techniku na vyšší úroveň? Nebo, jsme-li

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

TEXT: PETR JIREŠ, ILUSTRACE: MICHAL ROBA

lyÏaﬁství

TRÉNINK: ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ JE SNADNÉ …

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:06

Stránka 62

SEZÓNA 02/03

TEXT: JAN UHLÍK FOTO: BOARD SHOW/FILIP RŮŽIČKA

M ISTROVSTVÍ V KOUTU ALP

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

LYŽAŘSTVÍ STRANA 19 z 32

urau-Kreischberg. Ještě minulý rok o tomto horském hnízdu téměř nikdo nevěděl. Snad jen pár zasvěcených, kteří nemusí mít k pořádnému lyžování či jízdě na snowboardu megastřediska a stačí jim pár sjezdovek. Malých, ale dobře upravených s vychytaným snowparkem a „olympijskou” U-rampou z dílny Švéda Davida Nyho. Na věhlasu získalo rakouské středisko až v lednu, kdy se dostalo na stránky novin díky světovému šampionátu snowboardistů, konajícího se pod hlavičkou lyžařské federace FIS. Do Kreischbergu se vydala i početná výprava českých závodníků. „V životě jsem o Kreischbergu neslyšel, ale myslím, že na takové závody není potřeba obrovské středisko. Rampa se dá udělat v malém, slalomové závody také. To není jako alpské lyžování, kde je potřeba pořádný kopec,” nechal se slyšet přímo v dějišti juniorský vicemistr Evropy ve snowboardcrossu Michal Novotný. Češi obsadili společně s Australany penzion, ve kterém se prostřídali alpinisté s freestylisty, pár kiláků od tratí a rampy. Sluníčko ohřívalo horský vzduch, ve stínu však panoval mráz, který pálil. Počasí pěk-

né, neslo ale s sebou jeden problém – nepadal sníh. Takže se stavělo z technického. A ten z porovnání s prašanem vychází asi tak stejně dobře jako americké pivo s plzní.

Alpinisté největší úspěch našich Zuzana Vojtěchová zajela jedenácté místo a od postupu mezi osm nejlepších ji dělilo 12 setin. Tak málo ztratila na Finku Annu Heiramovou, která v konečném součtu obsadila pátou příčku. Pech o to větší, že česká snowboardistka po první jízdě vedla

o 92 setin. Seveřanka nezvládla jednu ze zatáček. „Smůla, měla jsem to udržet, ale ve druhém kole jsem na jednom úseku hodně ztratila. Zkazila jsem to, na druhou stranu jde pořád o velký úspěch,” přiznala Vojtěchová. Co se týká ostatních alpinistů, za zmínku stojí snad jen 20. a 21. flek Petry Elsterové. Pro muže byla konkurence až moc velká.

Freestylová neděje Pak už přišli na řadu freestylista Pavel Brůžek a snowboardcrossaři Michal

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:06

Stránka 63

Pořadí zemí podle medailového zisku: 1. Francie 4-3-2, 2. Švýcarsko 2-1-2, 3. Rakousko 1-2-0, 4. Finsko 1-0-1, 4. Slovinsko 1-0-0, 5. Švédsko 0-2-1, 6. USA 0-1-1, 7. Německo a Kanada obě 0-0-1.

Šampionát za 8 milionů eur Právě tolik stálo Rakušany veškeré zajištění a infrastruktura. A to ještě vláda a Štýrsko nasypaly do malého centra další miliony, aby region vzkvétal. Samotná akce rozhodně nebyla prodělečná. Padesát tisíc návštěvníků a obrat 25 milionů eur.

ZAPOMENUTÍ

V euforii nad úspěchy běžce Koukala a sjezdařky Záhrobské se v našich médiích poněkud pozapomnělo na pár jmen z nedávné minulosti. Pokud víme, prvním českým mistrem světa v lyžařské klasice není až Koukal, nýbrž už od roku 1994 Jaroslav Sakala coby mistr světa v letech. Není také pravda, že výsledky na úrovni Záhrobské tu od dob Olgy Charvátové nebyly. Ve druhé polovině 80. let, tedy těsně v éře po Charvátové, vozily pohárové body Saša Mařasová a především Lenka Kebrlová. Ta byla na OH 1988 kousíček od kombinační medaile. (Následná emigrace její slibnou kariéru ukončila.) Ještě výše se dostala Slovenka Lucie Medzihradská, v hodnocení účasti na vrcholných akcích naše druhá nejúspěšnější sjezdařka. Pravdou ovšem je, že všechny měly na své výsledky více času než Záhrobská. Její razantní nástup do širší světové špičky v první skutečně „dospělé” sezoně je u nás skutečně jedinečný. is

■

ŠAMPIONI STÁRNOU

Dosud nikdy nepobrali tolik světových pohárů včetně velkého takoví sjezdařští „dědci” jako letos. Čest mladíků zachránil skoro už veterán Palander (ročník 1977), zbytek globů brali čtyřiatřicátníci Eberharter (celkový, sjezd, super-G) a von Grunigen (obří slalom). Když svého času končili s Kristovými léty o rok mladší Stenmark, Girardelli a Tomba, už se jen horkotěžko bránili náporu mladších a všichni uznale pokyvovali hlavou, jak dlouho vůbec vydrželi. Nyní se tedy začíná zdát, že třicítka jsou nejlepší léta. Příští sezonu to může dokázat i navrátilec Maier. Zamyšlení nad důvody by vydalo na samostatný článek. Zmínit by bylo třeba pokrok medicíny a dokonalejší lékařskou péči, lepší rehabilitaci a regeneraci, ale i vyšší motivaci závodníků vydržet a slušně vydělávat. Také pozdější dozrávání závodníků dané charakterem jízdy na současném materiálu a roli zkušeností. Nelze ale nevidět, že Eberharter dominoval v rychlostních disciplinách, jež se prakticky nemění. V obřím slalomu už mírně zaostával a také „Mr. Riesenslalom” von Grunigen měl s mladší konkurencí značné starosti. Ve slalomu jsou pak veteráni takřka bez šancí. A ještě něco. Kolik se toho napsalo a namluvilo na téma „nebezpečné” carvingové lyže a úrazy! A ejhle: místo aby závodníci končili na invalidních vozících, drží vrcholnou formu déle než kdykoliv dřív… is

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

45,3 b., 2. Pederzolliová (Rak.) 37,1, 3. Reutelerová (Švýc.) 36,0Snowboardcross: 1. Rubyová (Fr.), 2. Fingerlosová (Rak.), 3. Wickyová (Fr.), 4. M. Rieglerová (Rak.), 5. Friedenová (Švýc.), ...28. Tomčíková (ČR).

■

STRANA 20 z 32 LYŽAŘSTVÍ

MS V ČÍSLECH Muži - paralelní obří slalom: 1. Košir (Slovin.), 2. Schoch (Švýc.), 3. Huet, 37. Drbal, 38. V. Brůžek, 43. Klofáč, 47. Chlíbek (všichni ČR). Paralelní slalom: 1. Grabner (Rak.), 2. Bozzetto (Fr.), 3. Schoch (Švýc.), 43. V. Brůžek, 46. Klofáč, 48. Drbal, Chlíbek (všichni ČR) nedokončil. U-rampa: 1. Keller (Švýc.) 45,3 b., 2. Karlsson (Švéd.) 43,6, 3. Fisher (USA) 43,3, 50. P. Brůžek (ČR) 7,4. Big Air: 1. Mattila (Fin.) 52,1 bodu, 2. Ax (Švéd.) 47,5, 3. Autti 47,4 Snowboardcross: 1. Delerue (Fr.), 2. Wescott (USA), 3. Neilson (Kan.), 4. Nantermod ...29. Novotný (ČR). Ženy - paralelní obří slalom: 1. Bruhinová (Švýc.), 2. Pomagalskiová (Fr.), 3. Renothová (Něm.), 20. Elsterová, 26. Vojtěchová, 49. Klofáčová, 50. Vavrušková (ČR). Paralelní slalom: 1. Blancová, 2. Rubyová (obě Fr.), 3. Fischerová (Švéd.), 11. Vojtěchová, 21. Elsterová, 40. Klofáčová. U-rampa: 1. Vidalová (Fr.)

SNOWSTŘÍPKY

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

v kvalifikaci vodní příkop a na postup mohla zapomenout. „Nestačila jsem se srovnat po předchozím skoku a po bazénku jsem si sedla na zadek. Šlo o nepříjemné místo. Pořád jsem na něj myslela. V tréninku se mi to většinou povedlo a v kvalifikaci to zvořu. Smůla,” přiznala pětadvacetiletá závodnice. Třicátá příčka se za úspěch rozhodně považovat nedá. Více než 450 metrů dlouhá trať Tatanka naopak vyhovovala Michalu Novotnému. Šestadvacátý z kvalifikace nakonec ale doplatil na nejhorší čas ze čtveřice při ostrém startu. „Stál jsem úplně vlevo. Start nevyšel, ale nemůžu se vymlouvat na dráhu. Dostat se dopředu je sice těžší, ale ne nemožné. Zastavil mě pád Jordana a už jsem neměl šanci. Duclos a Keller jsou extratřída. Museli by udělat hodně velkou chybu.” Stejně jako on dopadl třeba i kvalifikační vítěz Anderson z Kanady. Vyhrál Michalův favorit, malý Francouz Delerue. „Není to žádný slalomář, kteří na této jednodušší trati měli výhodu. Co se týká mě, tak třicáté místo není špatné. Prozatím každý rok jezdím líp a líp. Mě by zajímalo, kolik je tam lidí mladších než já. To jsou všechno takový starý chlapi, vousáči. A hlavně obři. Třeba takový brácha Herminátora Maiera Alexander. To je megaobr. A toho, který startoval vedle mě, jsem se skoro bál,” podotkl s úsměvem na adresu svých soupeřů jedenadvacetiletý jezdec, který nedlouho po finále odjel do italského Piancavala. Tam ho čekal závod v rámci universiády. „Tam to snad půjde lépe. Doufám, že tady moc lidí nestuduje,” přál si Novotný před cestou. V tomhle mu štěstí přálo. Universiádu vyhrál.

lyÏaﬁství

Novotný se Zuzanou Tomčíkovou, jinak sehraná dvojice, která absolvuje řadu závodů společně. Jen Michal má víc úkolů, připravuje Zuzce prkno. Celé trio si zvykalo na podmínky, dokonce šli i nasát atmosféru pod obří šapitó, kde se dobrou muzikou otřásala podlaha. Ale šlo jen o nakouknutí, závody jsou přednější. První šel na řadu Pavel Brůžek. V tréninku dával neskutečné věci, v prvním kole kvalifikace ale skoro nezvedl zadek. „Myslel jsem, že jsem ztuhlý, ale při přípravě na druhé se ukázalo, že mám zlomené prkno. Průšvih, nestačil jsem dojet pro jiné. Dojezdil jsem jen kvůli cti. Neuvěřitelná smůla, vždyť já jsem prkno do té doby nikdy nezlomil,” popsal svůj „propadák” jedenadvacetiletý student. Hned po závodě hodil věci do auta a mazal do Prahy. Mistrovství světa vyvrcholilo nedělním snowboardcrossem. Zuzana nezvládla už

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:06

Stránka 64

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

LYŽAŘSTVÍ STRANA 21 z 32

SEZÓNA 02/03

TEXT: MONIKA JANČOVÁ FOTO: BOARD SHOW/PAVEL KARAS

ČESKÝ POHÁR

VE SNOWBOARDINGU 2003

S koncem zimy skončila i snowboardová sezóna na českých horách. O ten letošní závodní snowboarding se stejně jako v minulých letech postarala Asociace českého snowboardingu (AČS) společně se společností Board Show, a.s. Novinkou, kterou tato sezóna přinesla, byla dohoda mezi AČS a Svazem lyžařů ČR (SLČR). Podstatou této dohody byla participace obou subjektů na organizaci tří sérií Českého poháru ve snowboardingu 2003, přičemž pod hlavičkou AČS se jela Ballantine’s Freestyle Tour a Snowboardcross Serie, úsek snowboardingu SLČR byl zodpovědný za slalomovou sérii eBanka Cup. Ta odstartovala celý Český pohár na Klínovci v Krušných horách v polovině prosince minulého roku. Vysoký počet zahraničních závodníků ze Slovenska, Polska, Rakouska, Německa a Slovinska byl bohužel doprovázen menším počtem startujících Čechů, kteří neměli FIS licenci, a tudíž nemohli na závodech startovat. Paralelní slalom i paralelní obří slalom skončil na Klínovci dvojnásobným triumfem třiadvacetileté Zuzany Vojtěchové. Fantastická sezóna pro tuto rodačku z Podkrkonoší se teprve rozjížděla. Po letošní zimě má na svém kontě jedenácté místo v paralelním slalomu z Mistrovství světa v rakouském Kreischbergu, celkové vítězství v Evropském poháru a trojnásobný titul Mistryně republiky v paralelním slalomu, paralelním obřím slalomu a snowboardcrossu. Českým snowboardcrossovým králem se stal po zásluze Michal Novotný, vítěz Univerziády v Tarvisiu z ledna 2003. Zatímco alpine a snowboarcross jsou disciplíny, ve kterých závodníci více či méně soupeří s časem, třetí ze snowboardových stylů – freestyle, který se tuto sezónu jel v rámci Ballantine’s Freestyle Tour a ve světě je spojen především se jménem jediného českého profesionála Martina Černíka, vyžaduje po jezdcích kromě obratnosti také hravost, kreativitu a neskonalou touhu „lé-

tat”. Čím výše a elegantněji, tím lépe. V rámci Ballantine’s Freestyle Tour se letos závodilo v Big Airu (jeden velký skok), ve Slope stylu (několik skoků a zábradlí, přičemž závodníci si sami vybírají, který skok skočí nebo které zábradlí budou „slajdovat”) a náročné U-rampě. Na Mistra České republiky v U-rampě 2003 byl v polovině března v Peci pod Sněžkou korunován jablonecký jezdec Ondřej Marčík. Mezi ženami předvedla nejlepší skoky Jana Čechová, které se tak podařilo obhájit titul z minulého roku. Za celou sezónu rozdělili organizátoři na prize money mezi závodníky přes půl miliónu korun a věcné ceny od značky Ballantine’s, Rip Curl a Casio. Kromě Českého poháru ve snowboardingu stojí za zmínku již druhý ročník otevřených závodů a zábavy pro každého – Snowboard Open 2003. Projekt AČS, který

má za cíl vyhledat a podpořit mladé snowboardové talenty, ale také menší střediska, se setkal s ohromným úspěchem ze strany závodníků i diváků. Osm freestylových a čtyři snowboardcrossové závody v šesti střediscích po celé České republice doprovázela pohoda, nadšení a několik stovek lokálních závodníků. Čtyři nejúspěšnější junioři a dvě juniorky celé série získali jako hlavní cenu účast na snowboardovém kempu a spoustu zajímavých věcných cen. Zima se vydařila, sněhu i slunce bylo na horách i přes nepříznivé předpovědi nakonec přeci jen dost a ze všech zúčastněných sálala povětšinou pohoda a spokojenost nejvyššího kalibru. Nám nezbývá než popřát, ať se ta příští snowboardová sezóna vydaří stejně tak jako ta právě uplynulá a ať snowparky na českých horách rostou jako houby po dešti!

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:06

Stránka 65

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:06

Stránka 66

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

LYŽAŘSTVÍ STRANA 23 z 32

SEZÓNA 02/03

TEXT: MICHAL BULIČKA FOTO: MARCUS GYGER

Standa Řezáč myslí na olympiádu

ruhý nejlepší vytrvalec letošní sezóny a historicky první Čech, který stanul na stupních vítězů v legendárním Vasově běhu. Takový je rychlý profil dálkového běžce na lyžích Stanislava Řezáče na konci letošní zimy. Bezmála třicetiletý závodník klubu Areco Ski Hradec Králové měl letos famózní sezónu a se zdravým optimismem hledí do budoucna. „Příští sezónu chci spolu s Koukalem a Bauerem vyzkoušet klasické sprinty ve Světovém poháru,” prozradil jedno z překvapení.

Stanislav Řezáč se na lyže poprvé postavil ve čtyřech letech, o sedm let později získal svůj první mistrovský titul v žákovské kategorii a devět let nato si dojel pro první medaili mezi dospělými, když obsadil třetí místo na klasické třicítce. Stejně jako většina kvalitních běžců zamířil na vojnu do liberecké Dukly, kde posléze zůstal dalších šest let. Odtud byl do reprezentace už jen kousek.

Na sklonku dvacátého století začal běžec uvažovat o specializaci na dálkové běhy. V lednu 1999 odjel v Novém Městě na Moravě svůj poslední závod Světového poháru a o měsíc později se rozloučil s reprezentační kombinézou na mistrovství světa v rakouském Ramsau. Od tehdejšího 46. místa v klasické padesátce udělal Řezáč obrovský výkonnostní skok.

Následná řada úspěchů v prestižních závodech série Worldloppet nezůstala bez odezvy. Od června loňského roku našel běžec zázemí v běžeckém klubu Areco Ski Hradec Králové. "Příchodem do Areca jsem získal potřebnou jistotu. Klub mi hradí kvalitní letní přípravu v zahraničí a náklady spojené s cestováním po závodech,” pochvaluje si Řezáč. Pro představu

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:07

Stránka 67

Bílá stopa do Worldloppetu? V létû probûhne v Liberci valná hromada Wordloppet, kde se rozhodne o dal‰ím ãlenovi této elitní série dálkov˘ch bûhÛ. Adepti jsou tfii: dva tradiãní, polsk˘ Bieg Piastów a Toxovsk˘ maraton v Rusku, novû pak slovenská Biela stopa.. Biela stopa letos poprvé a úspû‰nû probûhla pod kfiídly marketingové agentury AGS promotion, jeÏ má zku‰enosti napfiíklad s oragnizací Jizerské padesátky a tedy i patfiiãné kontakty, dal‰ím pro by mohlo b˘t ãeské prostfiedí kulturnû spfiíznûné s tím slovensk˘m. Nev˘hodou Biele stopy zejména oproti Toxovskému maratonu u Petrohradu by pak mohla b˘t spádová oblast podobná té v âesku – Rusko jako siln˘ trh nabízí pro svÛj elitní mezinárodní závod zfietelnû vy‰‰í finanãní potenciál. Nicménû v‰e se rozhodne aÏ na místû. Kontinuitu s Jizerskou 50 by netvofiila pouze Biela Stopa, ale i pfiípadná volba Biegu Piastów. Ten se nachází v Polsku zrcadlovû oproti tratím „jizerky“, logicky je tedy v plánu vytvofiit lyÏafisk˘ most, kter˘ by obû bûÏecké gigaoblasti propojil. KaÏdopádnû se máme na co tû‰it. ps, foto: AGS Promotion

STRANA 24 z 32 LYŽAŘSTVÍ

Leto‰ního roãníku jednoho z nejpÛvabnûj‰ích dálkov˘ch bûhÛ v âechách se drÏela smÛla, alespoÀ co se poãasí t˘ãe. V den závodu nastoupilo po sérii krásn˘ch dnÛ trvalé snûÏení, které pfiedstavu lyÏafiské idylky trochu zvlhãilo a ztemnilo. Sníh tak alespoÀ pokfitil nového generálního sponzora, kter˘m se od leto‰ka stal dovozce lyÏí Fischer. ·umavsk˘ maratón aspiruje na vstup do série Euroloppet, hlavním limitem je v‰ak omezen˘ poãet závodníkÛ (400), kter˘ si vyhrazuje Národní Park ·umava. Organizátofii závodu proto plánují otevfiít nová jednání, která by zracionalizovala pfiístup parku a limity závodících lyÏafiÛ se pfiinejmen‰ím posunuly. I redakce Snow má za to, Ïe nejde o kvantitu, ale kvalitu úãastníkÛ. DrÏíme vám tedy na ·umavu palce.

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

·umavsk˘ maratón

lyÏaﬁství

se jedná zhruba o čtvrt milionu korun na sezónu. Kvalitní příprava a dokonalé zázemí se okamžitě odrazily ve výsledcích. Řezáč se letos pasoval do sběratele druhých míst, když u většiny z nich rozhodl až jeho pověstný závěrečný finiš. Druhý skončil doma na Jizerské padesátce, na slavném italském běhu Marcialonga, stříbrný stupínek mu patřil také na německém König Ludwig Laufu a estonském Tartu Marathonu. Vrcholem však bylo třetí místo na 79. ročníku slavného Vasova běhu. Na devadesátikilometrové trati dosáhl český běžec historického úspěchu. Za vítězným Švédem Svärdem a druhým Norem Auklandem skončil těsně třetí a jako první Čech v historii stál na stupních vítězů. „Vasák je neskutečně náročný závod pro zkušené borce. Trvalo mi několik let, než jsem si na trať Vasova běhu zvykl a pořádně ji dostal do krve,” přiznal běžec. „Závodit se vlastně začíná až po pětačtyřicátém kilometru, do té doby musíte šetřit síly. Závěrečných patnáct kilometrů je pak hotové peklo, šílený úprk do cíle. Na takový závod musíte být dokonale připraveni,” popisuje Řezáč. Loňský novomanžel, který oslaví 29. dubna třicáté narozeniny, zakončil sezónu osmým místem na norském Birkebeineru. V celkovém hodnocení FIS Marathon Cupu patří českému běžci skvělé druhé místo. Vedle avizované účasti na sprintech Světového poháru, láká Řezáče také zimní olympiáda v Turíně 2006. „Cítím se být v optimálním věku. Budu usilovat o nominaci do Turína, kde bych rád běžel klasickou padesátku,” nastiňuje závodník. Pak ho již podle vlastních slov čeká nejspíš běžecký důchod.

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:07

Stránka 68

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

LYŽAŘSTVÍ STRANA 1 z 16

SLAVNÉ SJEZDY

TEXT: PETR SOCHA FOTO: ARCHIV SLČR

SPORT A HLOUPOST nejdou dohromady

ima přešla v jaro a s ní se ve vzpomínku proměnila i lyžařská sezona 2002/03. Přestože počáteční předpoklady našich nebyly bůhvíjaké, konalo se velké – a milé překvapení. V čase bilancování jsme o pár odpovědí a pohledů z vrcholu pyramidy požádali prezidenta Svazu lyžařů Romana Kumpošta.

Letošní sezona byla co se týče výsledků našich lyžařů jednou vůbec z nejúspěšnějších. Jak ji vidíte vy? Sezona byla velmi úspěšná, jak co se týče umístění na Světových pohárech, tak i akcí, které v průběhu roku svaz organizoval – všechny Světové poháry v klasických disciplínách či třeba freestyle, který se na FIS setkal s enormní odezvou – dokonce jsme byli dotázáni, jestli nechceme organizovat mistrovství světa… Ohledně výsledků, v klasických disciplínách ve svěťáku byli kromě kombiňáků všichni na bedně. Když to vezmu disciplínu po disciplíně, tak běžci v současné době super – Bauer, Koukal – to je garnitura juniorských mistrů světa. U holek je znát, že odešla Neumannová a těm mladým to bude trvat dva tři roky, než se dostanou na potřebnou úroveň. Tam vypadla Zuzana Kocumová, která právě v juniorských letech byla na úrovni Bauera – což opět deklaruje, že na světovou špičku mohou aspirovat pouze ti, kteří se již v juniorech pohybují na medailových pozicích.

mocněl, takže jsme si říkali, že umístění do deseti bude dobré. Zpočátku jsme byli rozpačití, pak ale přišel excelentní vrchol. Již od Nového Města Martin Koukal deklaroval všude, kde startoval, že jeho forma jde nahoru – on je takový typ, že když už jednou jezdí, jezdí dobře – takže jsme doufali, že by do té šestky mohl být. Naštěstí se mu to všechno sešlo, což je moc dobře, lyžování to ohromně pomohlo. Na počátku sezony, když Neumannová odešla, jsme se obávali, že bude výsledkově chudá, že nebude nikoho zajímat – a ona to byla jedna z nejúspěšnějších sezon vůbec… Zpět k dalším disciplínám. Kombiňáci jsou v propadlišti, prožívají garniturní výměnu, Kučera odešel, Rygl je po zranění, takže momentálně asi na víc nemají, skokani prokázali po loňském výpadku výkonnostní vzestup. Musí jen pokračovat v načaté cestě… V alpském lyžování se projevila individualita Záhrobských a jejich systému, což ukazuje, že i toto je možná cesta. Jinak mám radost z výsledků mladých závodníků, kde je cítit výkonnostní vzestup.

Co zlato z Val di Fiemme? Na mistrovsví se medaile od jednotlivců očekávala, potom ale Lukáš Bauer one-

Idea postupného budování reprezentačních týmů se tedy bude přehodnocovat? Myslím, že by se neměla přehodnocovat

týmová spolupráce, spíš systém tréninku, protože Záhrobští trénují trošku jinak než ostatní trenéři – což je otázka odborná, kdy by si úsek a trenérská rada měla říci, co vede někam dál a co je lepší. Je to opravdu otázka odborné diskuze na úseku alpského lyžování. Co mám informace, tak k Záhrobským do skupiny se chce někdo přidat, takže snad vznikne nějaké zdravé prostředí a potlačí to dál, výsledky za nimi stojí a mluvit se s nimi musí. Co spolupráce se zahraničními svazy a trenéry? Jednotlivé skupiny konzultují své postupy se zahraničními trenéry, nicméně na to, aby si někdo zaplatil zahraničního trenéra, patrně prostředky nebudou. Spíš se snažíme o mezinárodní komunikaci, v alp-

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:07

Stránka 69

Dluhy minulosti jsou smazány? Ty finanční ano, systémové ještě zcela ne.

Když se tedy zeptám, proč bych se měl stát členem svazu, odpovíte mi co? Jako pro rekreanta lyžaře v současné době velmi málo. Musíme být sebekritičtí, nabídka z naší strany je v tomto velmi malá… Ale bude se stavět… I toto byl jeden z důvodů založení krajských svazů, které by se měly dále přibližovat lyžařům i rekreačním. K tomu je ale nutné předem vystavět onen centrální systém výhod.

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

Co cítíte v současné době jako největší problém? Největší problém? Důvěru členské základny v to, že ten systém je dobrý. Že je nastartovaný k tomu, aby lyžařský svaz se do dvou let zařadil mezi nejprestižnější svazy vůbec. Mnoha lidem se nelíbí, že je svaz nyní řízen dost centrálně a občas dost natvrdo. Je-li ale věci potřeba řešit

Svaz kdysi projevil zájem i o běžnou či rekreační lyžařskou veřejnost. Děje se na tomto poli něco? Práce s veřejností je vždy taková ta nadstavba. V případě, že budeme mít stoprocentně srovnáno vše uvnitř, tak toto by měl být krok dál. Pár věcí je sice udělaných, ale zdaleka to není to, co bychom od tohoto mohli očekávat: že by člen svazu na základě své legitimace mohl mít výhody ve sportovních obchodech, ve střediscích, případně někde v zahraničí, například v dálkových bězích by bylo možné relativně rychle domluvit startovné zdarma ve dvou třech závodech na základě členství…

Následkům tragické nehody podlehl 28. ledna. 2003 muž, který se významnou měrou podílel na mimořádných úspěších českých a slovenských reprezentantů ve sjezdových disciplínách, dosažených na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Rád vzpomínal na své dětství prožité ve znamení četných aktivit organizovaných po válce agilní organizací Sokol v Tanvaldu. Zde získal později zúročené základy v gymnastice, lehké atletice, míčových hrách a v klasickém i sjezdovém lyžování. Odtud se také odvíjí další životní dráha, na které hrál sport a zejména lyžování vždy dominantní roli. Jako dvacetiletý se ocitl coby tělovýchovný instruktor až v Dolním Kubíně, aby následně v letech 1954 – 58 absolvoval pražskou tělovýchovnou fakultu (tehdy ITVS). Po ukončení studií se poprvé ocitl v roli trenéra sjezdařů v regionálním vojenském oddílu Dukla Jaroměř. Praxi učitele a později vedoucího katedry zimních sportů v Ústřední škole ČSTV ukončil v r. 1968, kdy byl jmenován trenérem státního reprezentačního družstva sjezdařů. Na tomto poli byla od prvopočátku přínosem jeho kreativita, odvaha jít novými cestami a schopnost přijímat podněty z jiných sportovních odvětví i ze zahraničí. Spolu s několika dalšími funkcionáři čs. lyžařského svazu se, navzdory nepříznivé atmosféře ovlivněné sílícími „normalizačními” tendencemi, podílel na realizaci systému nezbytného materiálního a finančního zajištění reprezentačních družstev sjezdařů prostřednictvím smluv uzavřených s předními světovými výrobci lyžařské výzbroje. Pro takovéto tzv. poolové smlouvy, uzavřené na počátku sedmdesátých let, nalezneme v dané době na půdě tehdejšího ÚV ČSTV jen ztěží obdobu. Zkušenosti trenéra, který prošel se svými svěřenci vrcholnými světovými soutěžemi, uplatnil J.Vedral později ve VÚT FTVS UK a v letech 1980 – 82 jako koordinátor odpovědný za zabezpečení olympijské přípravy. V r. 1984 byl jmenován sekretářem čs. lyžařského svazu. Tuto funkci vykonával do r. 1989 a v té době také začal uplatňovat své sportovně-diplomatické schopnosti v Mezinárodní lyžařské federaci FIS. Zde byl postupně jmenován delegátem Konference alpských disciplín, členem subkomise pro pravidla a kontrolu a vrchním technických delegátů pro soutěže konané ve Východní Evropě. Za úkoly z pověření FIS se vydával z usedlosti, kterou z valné části vlastnoručně postavil v exponovaném terénu nad Horní Rokytnicí. V místech, kterým tolik obětoval a která měl tak rád, se nečekaně naplnil jeho osud. Karel Hampl

STRANA 2 ze 4 WENGEN

Pociťujete již nyní nějaký zvýšený zájem o lyžování a svaz? Určitě. Tím, že sezona byla dobrá, pociťujeme i zájem partnerských vstupů do Svazu lyžařů. I s tím, jak se celý kolotoč za ty dva roky roztočil, pohlíží na svaz lidé nějak jinak. Kvalitativně je úplně někde jinde, než byl, ale je potřeba ještě tak rok to dokončit a potom dát prostor, aby si třeba individuality hledaly své individuální cesty – prostředí pro to ale stále není dokončeno.

Jak pokračuje soužití lyžování a snowboardingu? Jak se ukázala spolupráce s AČS? Dobře. Mám z toho velmi dobrý pocit. Mně vždycky bylo předkládáno, jaká že je AČS skupina lidí a že se s nimi dá těžko spolupracovat. Ale opravdu musím říci, že od chvíle, kdy jsem s nimi poprvé mluvil, vždy platilo to, co řekli, a považuji je za naprosto seriozní lidi, se kterými bych chtěl spolupracovat i do budoucna. Myslím, že je otázka času, kdy se snowboardové hnutí sjednotí – ať už tam, nebo tam – a myslím, že tomu budu hodně pomáhat, jde jen o diskuzi a nalezení řešení, které bude obou stranám vyhovovat.

Dr. Jan Vedral (1934 – 2003)

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

Úspěšný závodník musí hovořit dvěma světovými jazyky… Závodník i trenér. Mě na tom těší, že dříve se říkalo, že vrcholový lyžař se musí věnovat pouze vrcholovému lyžování, nesmí u toho dělat nic, žádné školy, ale když se člověk v poslední době podívá na lyžařské špičky, tak jsou to všechno inteligentní lidé. Samotný dril a hloupost nejde dohromady, člověk musí přemýšlet a sám sebe pozorovat, musí být schopen sám zhodnotit, co je pro něj dobrý a co špatný.

rychle a efektivně, není možné o tom příliš dlouho diskutovat. Poté je samozřejmě potřeba vysvětlit, proč se to či ono udělalo. Přes zimu vždy vznikne mnoho nezodpovězených otázek, jelikož v běhu sportovní sezony není na řešení systémových záležitostí čas, takže na jaře jsou diskuze o to bouřlivější…

lyÏaﬁství

ském lyžování zejména s rakouským svazem, v dohlednu se rýsuje spolupráce alespoň na úrovni juniorek. U dalších disciplín by to prospělo určitě také, ale je zde problém ze strany trenérů s jazykovou komunikací – alpští trenéři jsou nuceni (vzhledem k tréninkovým podmínkám) se velkou část roku pohybovat v zahraničí a jsou proto většinou na patřičné jazykové úrovni, zatímco klasické disciplíny vyrůstají většinou u nás a nejsou tolik na zahraničí závislé, takže jejich jazyková úroveň není taková. V budoucnu se toto ale bude muset vyřešit. Jelikož nic jiného nezbývá.

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:07

Stránka 70

HISTORIE

TEXT: IVAN SOSNA FOTO: ARCHIV RUDOLFA MRÁZE

Tony

ŠPONAR LYŽAŘSTVÍ STRANA 27 z 32

Čech králem u protinožců

TONYHO ERB –

LEV S LYÎEMI

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

e tomu už přes padesát let. Psala se historie čerstvě poválečné Evropy, doba nových nadějí vyrůstajících na válečných troskách, doba šancí na lepší zítřky, doba smělých snů, velkých plánů, nadšených a odhodlaných mladých mužů. Také ten náš byl takovým. I když mu nejlepší sportovní roky sebrala válka, bylo mu nádherných sedmadvacet – stále ještě ideální věk, aby při první poválečné zimní olympiádě dokázal, že skutečně patří k nejlepším lyžařům na světě. Tehdy ho ani ve snu nenapadlo, že z něho brzy bude emigrant a časem i legenda australského lyžování, oficiální Král australských hor, osamělý mořeplavec, cestovatel, rogalista, filmař, že se ukáže jako muž mnoha talentů a skutečný umělec života. Tím vším Tony Sponar čili Tonda Šponar byl.

Léta lyžařská Díky přátelům proplul Tonda, naše největší naděje, válku celkem pohodově a kupodivu s lyžemi. Urostlý a pohledný sportsman se navíc těšil neutuchajícímu zájmu žen i dívek – tím spíše, že se jim rozhodně nevyhýbal. Reprezentačním hokejistům, s nimiž jednou brzy po válce cestoval ze švýcar-

ských Alp, prý lezly oči z důlků, když na něj během jediné cesty na třech různých nádražích čekaly tři různé atraktivní dámy, každá v kožichu. Vystupoval u té poslední a z nádraží odcházel jako velmož: uniformovaný zřízenec vlekl jeho zavazadla k hotelovým saním. Však také Anneliese byla zámožná baronka… Někdy to ovšem bylo

méně příjemné, třeba když mu jedna žárlivá přítelkyně vlepila pár mlaskavých políčků v dvoraně jistého švýcarského mondénního hotelu přímo před užaslou holandskou královnou Julianou a jejím chotěm… Nevykládejme si však Tonyho deset hlavních lyžařských let jako šňůru afér a flirtů občas zpestřených lyžováním. V naprosto amatérských a navíc válečných podmínkách trénoval tvrdě, i když typem ukázněného askety nikdy nebyl. Špičkový sportovec ovšem musí být svým způsobem rošťák a egoista: hodný hoch bude perfektním účetním, ale sotva mistrem světa, hodný a rozumný hoch může mít dobrý život, jeho životní vzpomínky ale sotva vydají na knihu. Přes výtečná umístění ve světové konkurenci svou olympijskou šanci v úspěch neproměnil. Především kvůli nedostatku zkušeností a peněz na dostatečně rychlé lyže se ze Svatého Mořice 1948 vracel s šestým, devátým a sedmnáctým místem. Dnes bychom sice jeho výsledky oslavovali, pro ambiciózního Tonyho však byly neúspěchem. Sen o medaili byl pryč – a před ním byl Únor takzvaně Vítězný. Žádný div, že syn „buržousta” (malá rodinná firma na

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:07

Stránka 71

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

lyÏaﬁství

ZIMNÍ OLYMPIÁDù VE

SVATÉM MO¤ICI 1948

Sníh v Austrálii? Sníh v Austrálii? To je pro mě novinka! Přesně takto zareagoval na zjištění, že u protinožců nejsou jen klokani, králíci a eukalypty. Oukej, tak tedy Austrálie. Hory a sníh

sice měla, země to ale byla lyžařsky takřka neoraná – pár roztroušených chat a hotelů, na celém kontinentě dva primitivní vleky. Sotva se úřednice a servismanlyžařský instruktor stačili zabydlet na první štaci, horském hotelu, lehla jeho hlavní budova v noci popelem. Stačili zachránit jen pár osobních věcí. Začátek vskutku pod psa, ale díky požáru přešli na jinou chatu výše v horách, blíže tomu, o čem snil od začátku: vybudovat zde lyžařské středisko světových parametrů. Další rána přišla v podobě tuberkulózy a neúprosného doporučení: nehonit se, šetřit se. Tony přestupuje do státních služeb k hydrologům, kteří provádějí průzkum a měření vody i sněhu. Práce na vzduchu, žádná hektika, stále se pohybuje v horách, vesele rybaří a kromě vody sleduje i terény.

STRANA 28 z 32 LYŽAŘSTVÍ

obrazové rámy) při svých názorech a způsobu života přemýšlí o útěku. Kolikrát asi litoval, že v šestačtyřicátém odmítl tu neskutečnou nabídku zámožné francouzské Češky! Nabízela platit studia architektury, možnost trénovat s nejlepšími Francouzi. Jenže tehdy ještě cítil loajalitu vůči rodinné firmě a s díky odmítl. Stokrát pak mohl přemýšlet, jak by se býval lyžař-architekt uplatnil v bouřlivém rozvoji moderních středisek, která ve Francii od šedesátých let vznikala jak na běžícím pásu. C’est la vie, Antoine… Ze soustředění v lednu 1949 – kupodivu ještě v Alpách – se už nevrátil. Naopak za ním z Prahy přijela jistá Angličanka Elisabeth, od předchozího léta stálá přítelkyně, od toho dalšího manželka. Chystali se sice za horami, sněhem a lyžemi do Ameriky, nakonec ale díky různým okolnostem skončili v Austrálii.

Byl jako závodník skutečně tak dobrý?

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

Svému sportovnímu cíli podřídil všechno, ovšem válka odsunula sport do pozadí a žádná měření sil s nejlepšími se nekonala. Vlastně jedno ano. Tonda se uprostřed války utkal v rakouském St. Antonu s tamním rodákem a úřadujícím mistrem světa Pepim Jenneweinem v divokém nevyhlášeném závodě „kdo bude dřív dole”. „Nikdy předtím a ani potom už prý nikdo nesjel obávaný Osthang šusem,” vzpomíná na své tehdejší vítězství. Odveta se ale nikdy nekonala: pilot Luftwaffe Jennewein byl pár měsíců nato sestřelen nad Ruskem a zmizel beze stopy.

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:07

Stránka 72

HISTORIE

„ONLY DEAD FISH SWIM WITH THE CURRENT”, „POUZE MRTVÉ RYBY PLUJÍ PO PROUDU” (oblíbené motto doma na krbu: „Vždycky jsem šel proti proudu”)

KDYSI TONYHO

HOTEL

KOSCIUSKO

THREDBO

LYŽAŘSTVÍ STRANA 29 z 32

Sen jménem Thredbo Po určité době má o místě budoucího střediska jasno, chybějí však peníze. Vzniká první čtyřčlenné konsorcium, v němž figurují i dva poměrně bohatí a vlivní muži, kteří mají finance zajistit. Tony zná hory i alpská střediska, má pečlivě prozkoumaný zdejší terén a díky tomu i celkem jasný plán. Jiné názory odmítá – jenže vůči tomu, kdo je klíčem k penězům, je to vždy ošidné. Tím spíše, jde-li přivandrovalec proti starousedlíkům. Ti nakonec proti jeho vůli prosadili určité změny. Dobré? Špatné? Po skoro čtyřiceti letech příslovečné boží mlýny promluvily: sesuv půdy tam stál životy šestnácti lidí. Vyšetřování potvrdilo, že příroda zabíjela na prudkých svazích, tedy tam, kde podle Tonyho nikdy žádné budovy stát neměly a kam je prosadili jeho tehdejší společníci… Postupem času se stále více projevuje snaha nepohodlného nositele nápadu odsunout na vedlejší kolej. Právní kličky a tlak dvou zazobaných společníků mu nakonec nedávají jiné východisko než nucený odchod. Neveselé truchlivé je tak v onen rok 1958 ohlédnutí po prvních osmi australských letech. Bývalý lyžař, poté souchotinář, nevelká hromádka peněz za odprodaný podíl, tříletá dcera, střecha nad hlavou žádná...

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

Přes spáleniště … První myšlenka – pryč odsud, zmizet do Ameriky. Druhá – vlastně bych tak přiznal porážku. Já těm mizerům ukážu! Získává zdevastovanou, ale zčásti přece jen zachovalou ubytovnu zaměstnanců, v níž kdysi před požárem hotelu Kosciusko začínali. Pro úřady je budova ostudou a starost o ni rády přenechají novým nájemcům, takže podmínky jsou slušné: za zušlechtění dva roky symbolické nájemné a v případě spo-

kojenosti odprodej s dlouhodobou splatností. Znamená to ovšem – tubera netubera – makat. Hotel nazvaný Sponars Inn se stal jejich životním štěstím. Přinesl nový život ve vlastním, postupné vylepšování a nakonec až sto lůžek. Vydělával. Znamenal nezávislost a pro Tonyho možnost vrhat se do dalších dobrodružství. Po dvaceti letech podnik prodali za rovný milionu amerických dolarů…

První kontakt s domovem: s Čedokem tam doráží starší sestra s manželem, horkou novinkou je bohužel úmrtí otce. Následuje Amerika – New York, Los Angeles, Aspen, nakonec i Havaj. Fotografuje a filmuje – čím dál tím lépe. Ač samouk, stává se dodavatelem pro australskou televizi, dokumentaristou zimních olympiád a nakonec získává i cenu Australské filmové akademie za animovaný film Čarodějná hora. Odlehčený příběh o tom, odkud se vzalo poněkud zvláštní jméno nejvyšší australské hory (Mt. Kosciusko) vymyslel, produkoval, režíroval a během tří týdnů v pustině bez lidí i sám natočil. Po padesátce prožívá Tony své druhé lyžařské mládí. Ve slavném roce 68 se koneč-

Tonyho patnáctiletky „Prvních patnáct let života jsem rostl, druhých patnáct lyžoval. Třetí patnáctku jsem musel pracovat a čtvrtých patnáct let jsem si konečně mohl užívat,” tak nějak to napsal v jednom z dopisů, jimiž čas od času těšil staré přátele v bývalé vlasti. Pět let poté, co zanořil lopatu do spáleniště, funguje hotel tak dobře, že si může dovolit přestat myslet na živobytí. Dost už bylo uhoněného Toníka, playboy Tony nastupuje! Cíl: přes Asii a Egypt do staré dobré Evropy, Řím, Alpy, zimní olympiáda 1964 v Innsbrucku.

Že starého psa novým kouskům nenaučíš? Výmluva, přátelé, jen chtít a mít inspiraci! Tonymu se jí stává časopisecký článek o tom, že Opravdový Muž má mít zápis v Knize rekordů. Rozumný člověk by to nevzal vážně, nerozumný v jeho letech by vymyslel nějakou bezpečnou kuriozitu, ale Tony je dostatečně crazy, aby tuhle challenge čili výzvu přijal. Od kamaráda si sežene rogalo, nechá si vysvětlit základy a dá se na létání. Když pak v zimě splachtí z vrcholu Mt. Kosciusko, stává se – oficiálně u Guinesse – prvním člověkem, jenž tímto způsobem zdolal nejvyšší vrchol nejmenšího světadílu. Je mu pětapadesát…

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:08

Stránka 73

TONY

STÁVÁ MO¤SK ¯M VLKEM SA MOTÁ¤EM

...

„ŽÁDNÁ ŽENA, SE KTEROU JSEM SI KDY NĚCO ZAČAL, NEBYLA STARŠÍ NEŽ ŠESTADVACET”

Ze Sázavy na Tahiti

King of the Mountain Tři desítky let poté, co se bouda jeho vleku stala vůbec první zdejší stavbou, se Tonyho Thredbo, nyní už vyhlášené středisko mezinárodních parametrů, na jeden srpnový víkend roku 1989 stává středem lyžařského světa. Za přítomnosti funkcionářské generality tam startuje nejvýznamnější soutěž – Světový pohár, probíhá

Miláãci a srandiãky Dovedete si pfiedstavit prase v ãerveném Ferrari? Nechápejte to jako nadávku, myslím skuteãného chrochtajícího ãuníka. Proã ne: Tony si dlouhé roky drÏel dvû praseãí sleãny jako domácí miláãky a získal si tím i slu‰nou mediální popularitu. Zaãínaly jako malá roztomilá selátka, konãily s více neÏ 200 kily, ale Tony na nû nedá dopustit. Jak Piggy tak Piggylee se mûly skuteãnû jako prasata v Ïitû, i kdyÏ jim ho obãas nahrazovalo pivo nebo víno. Vûfite nevûfite: jednou pr˘ zÛstaly samy se zavfienou láhví ‰ampusu. Ráno byla otevfiená a prázdná… (Ochránci zvífiat mûli na‰tûstí asi jiné starosti.) „Pozor! Tato voda obsahuje vodík! Koupání na vlastní nebezpeãí!“ „Pozor! Pfiechod pro nudisty!“ To jsou jen dva pfiíklady cedulkov˘ch legrácek, jeÏ si Ïertéfi Tony dopfiál u svého hotelu. I kdyÏ: ten druh˘ nápis mûl jednak zpomalit projíÏdûjící auta, jednak zaujmout, pfiimût k zastavení, konzumaci a pfiípadnû k ubytování. Umûní udûlat si reklamu Tony opravdu zvládl…

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

Kdysi v Čechách býval zdatným vodákem a nadšeným rybářem. Když pak máte malou přehradu hned u svého hotelu a moře pár hodin cesty, může vás to nechat klidnými? Malou plachetničkou u hotelu to začínalo, pětiletou plavbou po Pacifiku vrcholilo. A jak že to kapitán Tony zvládal? The hard way, tedy hezky natvrdo, žádný kurs: teorie z knih, praxe přímo na vodě. První obtížné kotvení v rozbouřeném moři bylo sice hrůzou na pokraji ztroskotání, časem a zkušenostmi se ale vypracoval. A taky poučil, že i na vodě je mu nejlépe samotnému. Ze začátku se totiž snažil sehnat si „posádku” – žádné profíky, nýbrž spíše pomocníky k ruce. Párkrát to byly

tím přibývala zpěvná polynéská jména: Raivavae, Bora Bora, Aitutaki, Rarotonga, Pago Pago, Tongatapu. Loď opuštěl především kvůli lyžování. Vsadil bych se, že jeho lyže byly na řadě tichomořských ostrovů vůbec první.

STRANA 30 z 32 LYŽAŘSTVÍ

ně podívá domů do Prahy, zajede si i do Tater a vyfotí se tam i s pěknou devatenáctiletou studentkou Ivanou. Když se uvidí příště, je to v americkém Aspenu a z ní je paní Trumpová… Tony se nadchne pro fascinaci fajnšmekrů – prašanové lyžování, zimy tráví v Alpách i v Americe, objíždí nejvyhlášenější lokality a ročně tak tráví alespoň sto dnů. Když není na sněhu, vyjíždí na moře. A nikdy okolo něho nechybějí ženy. Staré i nové známé… Lovec nebo kořist? Není v tom i snaha o zapomnění na snad jedinou ženu, kterou skutečně miloval? Před Vánoci 1971 vyráží krásná sedmnáctiletá dcera Louise autem na nákup. Na jednu ze svých cest prvních a bohužel také tu úplně poslední. Tony je sice tvrďák a macho, při vzpomínkách na ni ale tátovsky měkne. Louise, Ty nepřebolíš…

i hezké mladé ženy a kupodivu právě ty z něj udělaly mořského vlka-samotáře. Vzal si tehdy na palubu hned tři, cestou se připojila ještě čtvrtá. Brzy se neuvěřitelně rozhádaly, ona čtvrtá, Němka, neměla vůbec pas a nakonec z ní vylezlo, že je prý členkou tehdy velmi známé a mezinárodně hledané teroristické skupiny Baader-Meinhofová… Jakmile se otrkal s plachtami, začal zkoušet i jiné kratochvíle: jezdit s plachtou v zimě na bruslích, sestrojil si i kluzák s bruslemi, na písku zase jezdil s podvozkem na kolečkách. V lodním deníku mezi-

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

TÉTO V¯PRAVù S âISTù ÎENSKO U POSÁDKOU SE

lyÏaﬁství

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:08

Stránka 74

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

LYŽAŘSTVÍ STRANA 31 z 32

HISTORIE

KROKOD¯LA

ULOVIL

TONY

POUZE ZA ÚâELEM SPOLEâNÉ FOTOGRAFIE. JIÎ MRTVÉHO...

VŠECHNO MUSÍ MÍT SVŮJ KONEC. (Tonda Šponar)

festival a koná se korunovace Krále hor. Tedy osobnosti, jež se nejvýrazněji zapsala do historie zdejšího lyžování. Před třiceti lety vyobcovaný, nyní oslavovaný – může být lepší zadostiučinění? Není to sice žádné státní vyznamenání, Tony ho bere s humorem, ale navzdory žertům si jistě myslí cosi o – snad trochu pozdní – spravedlnosti. Čas – podle Tonyho to zdaleka nejdůležitější, co člověk má – ovšem zastavit nejde, a tak poslední roky už tak bujaré nebyly. Párkrát se ale na léto podíval do Čech a těsně před koncem tisíciletí se naposledy na skok vrátil i do milovaného St. Antonu a do Kitzbühelu. Pár starých známých se ještě našlo a také pořadatelé Hahnenkammu byli nadšení. Bohužel ale ne a ne najít oficiální výsledkovou listinu 1946 s Tonyho vítězstvím ve slalomu. Jedině proto tam dnes nejezdí kabinka s jeho jménem. Do poslední chvíle nezanedbával ani hezké ženy. Vždyť i na poslední cestě za teplem, při níž ho definitivně zradilo v tolika směrech vytrénované srdce, Tonyho doprovázela mladá česká průvodkyně… Tak takový byl Tonda Šponar. Sobec, sebestředný egoista, nenapravitelný děvkař, sexista a macho, nebo obdivuhodný sportovec, muž cílevědomě uskutečňující své sny, okouzlující společník a milovník, romantický dobrodruh? Asi od všeho něco. Sotva to bude náhoda, výjimečné osobnosti přece bývají snůškou rozporů a ani velikán Goethe neunikl nařčení, že byl bezohledný a necitlivý sobec hnaný chtíčem. Není ale něco z těchto vlastností ve většině z nás? A nezávidíme tak trochu? Pozn. autora: Jsem nesmírně rád, že jsem s Tonym absolvoval jeho poslední alpskou cestu. Tento článek je tak

Antonín „Tony” ·ponar narozen v Praze 8. dubna 1920, zemfiel v Austrálii 9. listopadu 2002 LyÏafi-sjezdafi, reprezentant 1938 – 1949, ‰estinásobn˘ mistr republiky, vítûz slalomu na Hahnenkammu 1946 a 3. v kombinaci tamtéÏ, olympionik 1948 (6., 9. a 17.). NejváÏenûj‰í soupefi: Toni Seelos (poslední setkání 1999). V mládí i v˘born˘ závodník-cyklista. Emigrace 1949, v Austrálii od 1950. Zakladatel stfiediska Thredbo (od 1956), Král australsk˘ch hor (1989). Hoteliér, filmafi (reportáÏe z OH, animovan˘ film Kouzelná hora – cena 1970), fotograf. Mofieplavec, cestovatel (Solo Australia autem 1988-9, Royal Tour 1990). Rogallista-rekordman (splachtûní Mt. Kosciusko 1975). Milovník Ïen. Autobigrafie 1995. Îenat˘ od 1949, dcera Louise (1954, tragicky zahynula 1971), star‰í sestra Libu‰e Mrázová je legendární b˘valou lyÏafiskou rozhodãí.

Spanilé jízdy Tony ujížděl před začínající zimou za teplem na svou loď kotvící u Zlatého pobřeží. Cestou telefonuje ženě: „U Goondiwindi jsem omylem zabočil doleva místo doprava, a protože jsem pověrčivý Čech, bojím se vrátit a musím pokračovat pořád dál. Takže objedu Austrálii kolem dokola.” Řečeno, uděláno. Pro soukromé dokumentační účely dostala akce, nakonec obnášející 20 000 kilometrů a 52 dnů, honosný název Solo Australia. Přesto se brzy nato stala pouhým prologem. Pár měsíců poté totiž přišel listopad 89. Spousta emigrantů se vydávala za železnou oponu. Nasednout do letadla a po dvaadvaceti hodinách vystoupit v Praze? Jak banální a nevynalézavé, my máme něco lepšího: 1990 Royal Tour! Se dvěma přáteli se v terénní čtyřkolce vydává přes Asii do Prahy, odtud do nejsevernějšího cípu Evropy, zpět a přes Gibraltar do Afriky. V plánu je přejet celou Afriku až do Kapského města a odtud se po vodě vrátit do Austrálie. Malárie, znechucení neprůchodným terénem a jistě i únava nakonec přinutily chrabré trio skončit „už” v Keni. I tak staří pánové ve 173 dnech urazili 40 000 kilometrů a navštívili 32 zemí.

i mým posledním pozdravem.

Tonyho autobiografická kniha „Snow in Australia? – that‘s news to me“ vyšla v roce 1995 v angličtině. V současné době se v nakladelství Altituda jedná o vydání její česká verze. „Každý Australan by tuhle knihu měl číst.“ (Dick Smith – cestovatel, zakladatel a vydavatel Australian Geographic – o Šponarově autobiografii)

042-LYŽAŘSTVÍ CELÉ

4.4.2003 17:08

Stránka 75

076-MARKET-AUDI

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

SNOWMARKET

4.4.2003 17:46

Stránka 76

auto

Allroad:

vůz pro každou cestu

TEXT: DAVID WALTER FOTO: ROBERT BEDNAŘÍK

hci dynamický sportovní vůz s vlastnostmi terénního automobilu! Existuje opravdu auto, které dovoluje využívat to nejlepší z obou kategorií? V redakčním testu jsme na dálnicích i v náročném zimním terénu hledali odpověď za volantem modelu Audi allroad quattro.

076-MARKET-AUDI

4.4.2003 17:46

Stránka 77

Pro silnice i terén Na namrzl˘ch silnicích mezi Bedfiichovem a Jizerkou jsme redakãnû pokr˘vali závod J50. Bûhem dvou hodin mezi startem a dojezdem nejrychlej‰ích závodníkÛ jsme museli urazit mnoho desítek kilometrÛ a je‰tû staãit fotit na trati. ·li jsme proto na limit jízdních vlastností vozu a pfiesto jsme mûli allroad plnû pod kontrolou. Skvûlou práci odvedl vyspûl˘ stál˘ pohon v‰ech ãtyfi kol. Tady se lépe neÏ kdekoli jinde odráÏí dvacetiletá zku‰enost konstruktérÛ znaãky Audi s pohonem 4x4 – zku‰enost, ovûfiená na tratích svûtov˘ch rally i na závodních okruzích. Ná‰ testovan˘ model 2.5 V6 TDI mûl manuální ‰estistupÀové fiazení s pfiíplatkovou redukãní pfievodovkou, která usnadÀuje pohyb vozu v nejobtíÏnûj‰ím terénu nebo pfii tahání tûÏk˘ch pfiívûsÛ v nároãn˘ch podmínkách. Pfii zafiazení redukce projede allroad terénem, kter˘ jinak zvládají jen opravdové off-roady. Ty ov‰em obvykle nedokáÏí po silnici s jistotou uhánût pfies dvû stû kilometrÛ v hodinû jako allroad.

Jako chameleon Pneumatické zavû‰ení kol, jímÏ se mûní svûtlá v˘‰ka vozu ve ãtyfiech stupních, je prvek, kter˘m Audi allroad quattro dává velkou v˘zvu sv˘m konkurentÛm. Obû nápravy mají vzduchové odpruÏení fiízené pomocí oddûlen˘ch snímaãÛ nastavení svûtlé v˘‰ky. Tento systém zaji‰Èuje nastavení optimální svûtlé v˘‰ky vozu v kaÏdé situaci – svûtlost lze mûnit v rozmezí 142 aÏ 208 mm. Pfii vy‰‰ích rychlostech dá „inteligentní” fiídicí jednotka zavû‰ení pokyn ke sníÏení v˘‰ky nad vozovkou. Allroad mûní v˘‰ku a reaguje na jízdní prostfiedí stejnû dokonale jako chameleon mûní svojí barvu v pfiírodû. Bezpeãnost Zatímco vût‰ina off-road vozÛ mívá nepfiíli‰ pevnou karoserii namontovanou na tuh˘ robustní rám, Audi allroad quattro má peãlivû navrÏenou a torznû mimofiádnû tuhou samonosnou karoserii, která vytváfií kolem prostoru pro cestující extrémnû pevnou klec.

Ta je obklopená poddajnûj‰ími zónami s pfiesnû dan˘mi deformaãními vlastnostmi. Toto fie‰ení je v praktickém Ïivotû mnohem v˘hodnûj‰í. Samozfiejmostí ve standardu jsou ãelní, boãní i hlavové airbagy a systémy ESP, ABS, EDS a ASR, které monitorují jízdní parametry a porovnávají je napfiíklad s úhlem natoãení volantu, rychlostí jízdy a pfiíãn˘m i podéln˘m zrychlením. To v‰e v kombinaci se stál˘m pohonem v‰ech kol dûlá z modelu Audi allroad quattro jeden z nejbezpeãnûj‰ích vozÛ souãasného automobilového trhu. Design a praktiãnost Vzhled modelu Audi allroad quattro koresponduje s jeho vysokou funkãností a zároveÀ elegancí a sportovním duchem. Nov˘ model netají svoji pfiíbuznost s vozem Audi A6 Avant, ‰irok˘ rozchod a vy‰‰í stavba mu v‰ak propÛjãují zcela osobit˘ „svalnat˘” charakter. PfiizpÛsobiv˘ prostor pro cestující a velk˘ zavazadlov˘ prostor dûlají z Audi allroad quattro ideální vÛz pro dlouhé cesty i pro nejrÛznûj‰í sportovní a spoleãenské aktivity. Komfortní pûtimístn˘ allroad quattro lze rychle pfiemûnit na dvoumístnou dodávku, která ve své zádi nabízí prostor pro zavazadla o objemu aÏ 1590 litrÛ – to postaãí pro transport napfiíklad horsk˘ch kol nebo vybavení i pro tu nejdel‰í dovolenou. Velké pfiepravní kapacitû odpovídá i uÏiteãná hmotnost vozu, která ãiní aÏ 630 kg. Ná‰ verdikt: Audi allroad quattro je skvûl˘ vÛz na silnicích i v terénu. Samozfiejmû se nevyrovná se ani ãistému sporÈáku ani plnokrevnému off-roadu. Je ov‰em pfiekvapivû ideálním a na trhu pomûrnû ojedinûl˘m fie‰ením, pfii kterém nemusíte dûlat v˘razné kompromisy ani u jedné z kategorií.

klady a neřesti: + + + +

Pneumatické zavû‰ení kol, jímÏ se mûní svûtlá v˘‰ka vozu v rozmezí 142 aÏ 208 (!) mm excelentní prÛchodnost i velmi nároãn˘m terénem bezpeãnost, design vozu i ladûní interiéru, praktiãnost, jízdní komfort, dobré boãní vedení sedadel nízká spotfieba u motoru 2.5 V6 TDI v prÛmûru 8,9 l/100 km (i pfii dynamické jízdû se pohybuje v rozmezí 10-12 l nafty/100 km). pfii pfiedjíÏdûní ve vysok˘ch rychlostech se vÛz adekvátnû své v˘‰ce i více naklání, ov‰em i pfies poãáteãní pocit nejistoty velmi dobfie drÏí na vozovce statistiky krádeÏí vozÛ Audi hovofií jasnû, a proto je

motory: -

prakticky nutné s koupí vozu ihned investovat do kvalitního bezpeãnostního systému cena od 1 500 000 Kã za model 2,5 V6 TDI, která ov‰em odráÏí kvalitu vozu i prestiÏ znaãky. JiÏ v základní v˘bavû by mohla b˘t pﬁíplatková redukãní pﬁevodovka Low Range

Vnûj‰í Délka ·íﬁka V˘‰ka

rozmûry: 4.810 cm 1.810 cm 1.551 cm

ZáÏehov˘ vidlicov˘ ‰estiválec 2.7 V6 „biturbo“ o v˘konu 184 kW/250 k, kter˘ zrychluje z 0 na 100 km/h za pouh˘ch 7,4 s a jeho nejvy‰‰í rychlost je 236 km/h, prÛmûrná spotﬁeba ãiní 12,8 l benzinu na 100 km jízdy Turbodiesel 2.5 V6 TDI o v˘konu 132 kW/180 k. Z klidu na 100 km/h zrychluje za 9,5 sekundy, jeho nejvy‰‰í rychlost ãiní 207 km/h. Vzhledem k homotnosti vozu a pohonu v‰ech kol má opravdu vynikající spotﬁebu: v prÛmûru 8,9 l/100 km. Cena testovaného vozu Allroad 2.5 V 6 TDI/180 k: 1.792.719 Kã.

078-ZELENÉ STRÁNKY 5

4.4.2003 12:00

Stránka 78

zelené stránky

aktivního lyžaře

Při plánování sportovní i odpočinkové dovolené spoléhají čtenáři Snow na ZELENÉ STRÁNKY AKTIVNÍHO LYŽAŘE. Vaši prezentaci v nich zajistí Edita Procházková - volejte 571 422 281 nebo pište na edita.prochazkova@altituda.cz

WS - SKI RENT

SLIEZSKY DOM 1.670 m.n.m. NEJVÝŠE POLOŽENÝ HOTEL S CELOROČNÍM PROVOZEM VE VYSOKÝCH TATRÁCH Místo, kde se setkávají stovky milovníků hor, turistiky a horolezectví. Východisko k výstupům na Gerlachovský štít. tel.: +421/52/442 52 61, fax: +421/52/442 52 02 e-mail: sliezskydom@nextra.sk

www.hotelsliezskydom.sk

LÉTO 2003 DUBNOVÁ

SLEVA

AŽ

11%

VOLEJTE ZDARMA 800 12 10 10, WWW.FISCHER.CZ TELETEXT TV NOVA STR. 713

ALPINZENTRUM – „RUDOLFKA“

HURÁ NA LYŽE

Oáza skialpinismu, horolezectví a turistiky pokoje se sprchou a WC • turistická noclehárna (53 míst) • lezecká stěna, bouldrovací hala a fitcentrum • vybavené přednáškové sály a učebny • sauna a solárium, restaurace • ideální pro kurzy a školení

Specialista na lyžařské zájezdy autokarem i vlastní dopravou po celý rok. Víkendy na ledovcích v Rakousku.

www.alpinzentrum.at

DOVOLENÁ – pobyty u moře, cesty za poznáním.

AlpinZentrum – Rudolsfhütte (2.315 m n. m.), A-5723 Uttendorf/Weißsee, tet.: +43-6563-8221, fax: +43-6563-8221-59, rudolfshuette@alpenverein.at

CK CONTI s.r.o. Jindřišská 30, 110 00 Praha 1 Tel: 224 23 01 20, 724 044 055 Fax 224 23 74 38 Email: info@ckconti.cz Internet: www.ckconti.cz

WINDSURFING LAGO DI GARDA – ITÁLIE PŮJČOVNA – KURZY – POBYTY kurzy se 100 % jistotou získání základů během jednoho dne

WS - SKI RENT, Praha 5, U hrušky 15, 602 56 22 56

http://pujcovna.hyperlink.cz V ČR – rybník Bucek, Slapy Nová Živohošť – kurz 420,- Kč.

PENZIÓN ZA MLYNOM Klidný přístav pro Vaši dovolenou Okolí: Atmosféra: Ubytování: Jídlo: Za kolik:

ideální pro turistiku a cykloturistiku, termální koupaliště Bešeňová, jeskyně, zámky a hrady … stylové komorní prostředí s rodinnou obsluhou pokoje vybavené moderním dřevěným nábytkem a TV domácí jídla, velké porce, nekuřácká hospůdka s pecí ceny 390–430 Sk/noc, alpská kvalita za slovenské ceny

www.penzionzamlynom.frage.sk Mlynská 389, 034 83 Liptovská Teplá, Tel.: +421-444-392-100

BERDIN váš přítel do lavin

Pro horské vůdce, horolezce, skialpinisty, a horské turisty

BERDIN – lavinový hledač osob • je elektronický záchranný přístroj určený na vyhledávání osob • v přístoji je vysílač i přijímač • pracuje na mezinárodně dohodnuté vysílací frekvenci 457 kHz • je kompatabilní s obdobnými zahraničními přístroji • používá Hoská služba na Slovensku, v Čechách a Polsku

Distribuce a servis: +421/908/423 393 e-mail: berdin@zoznam.sk

Zima 2003 – Specialista na lyžování a snowboarding v Rakousku!

TATO PLOCHA MŮŽE BÝT I VAŠE

Nabízíme prodloužené víkendy a krátkodobé lyžařské zájezdy, pololetní i jarní prázdniny, velikonoce, lyžování na ledovci i jednodenní zájezdy za sněhem. Věrnostní, skupinové, dětské a seniorské slevy. Autobusem i vlastní dopravou. A vše za skvělé ceny! Tradice. Zkušenost. Kvalita.

571 422 281

CK Tušla, nám. Svobody 10, 602 00, Brno tel: +420 542 219 331, fax: +420 542 212 999

www.tusla.cz, www.rakousko.cz

volejte nebo

777 610 754 nebo

edita.prochazkova@altituda.cz

079-MARKET(PR)-VOLKSBANK

4.4.2003 8:36

Stránka 79

ředitelem marketingu Volksbank CZ, a. s., která je

sponzorem Lucie Hrstkové

1. Zaãnûme základní otázkou: Proã se Volksbank CZ rozhodla sponzorovat Lucii Hrstkovou? Pfiiznejme, Ïe v âR je lyÏování pro banku spí‰e neobvyklá oblast pro jakékoliv aktivity. Banka se v souladu se svou filozofií zamûfiuje na podporu a pomoc – aÈ uÏ finanãní ãi mediální – nadûjn˘ch mlad˘ch lidí, ktefií ukazují odhodlání a mají pevnou vÛli v odhodlání jít vytrvale za sv˘m cílem. Domníváme se, Ïe v urãité fázi v˘voje – kdy zaãínající aÈ uÏ sportovec nebo umûlec pfiekraãuje pomyslnou hranici amatérské úãasti – je dÛleÏité podat pomocnou ruku, protoÏe si uvûdomujeme, Ïe tento pfiechod je obzvlá‰tû tûÏk˘. Volksbank CZ patfií k nejmlad‰ím bankám na ãeském trhu – bráno podle prÛmûrného vûku zamûstnancÛ – a od zaãátku svého pÛsobení v âR je také úspû‰nou a stabilní bankou. A je prokázáno, Ïe úspû‰ní se „pfiitahují”. 2. Jak dlouhu dobu jiÏ trvá va‰e spolupráce s Lucií Hrstkovou? Sezóna 2002/2003 je v pofiadí jiÏ druhou sezónou, kdy je jméno Volksbank CZ spojeno s Lucií

3. Soustfiedíte svÛj zájem jen na podniky, kde je moÏno spatfiit Lucii Hrstkovou osobnû? Spolupráce zahrnuje také podporu vybran˘m lyÏafisk˘m závodÛm v âeské republice, napfi. druh˘ únorov˘ víkend probûhl tzv. Volksbanka Cup – mezinárodní mistrovství FIS na Bílé v Beskydech. Lucie si po operaci ramene vylep‰ovala svou kondici mimo âR, takÏe se závodÛ nezúãastnila, ale z ãeské reprezentace se pfiedstavila napfi. Eva Kurfürstová. 4. Pokud budeme hovofiit více obecnû, jak˘ pfiístup zastáváte pfii „vyhledávání” potenciálních nadûjn˘ch sportovcÛ? Je pravdûpodobné, Ïe po zvefiejnûní tohoto rozhovoru dostanete nûkolik nov˘ch nabídek... Banka pfii sv˘ch sponzoringov˘ch aktivitách upfiednostÀuje dlouhodobé moÏnosti spolupráce zaloÏené na mottu „dÛvûra spojuje”. Pro pevné partnerství je nezbytné, aby bylo vÏdy zaloÏeno na vzájemné dÛvûfie a vífie ve schopnosti toho druhého – nemûlo by konãit prvním neúspûchem.

Mistrynû âR v letech 2000–2002. Bodovala ve svûtovém poháru 2002. VOLKSBANK sponzoruje Lucii Hrstkovou.

www.volksbank.cz

Dne‰ní mladí lidé jsou velice aktivní a ambiciózní a sami nám zasílají tﬁeba svÛj „profesní” Ïivotopis s dosud dosaÏen˘mi v˘sledky, fotografie ze stupÀÛ vítûzÛ v juniorsk˘ch kategoriích a podobnû. Doufáme, Ïe do této oblasti pÛjde více finanãních prostﬁedkÛ ze soukrom˘ch zdrojÛ, vÏdyÈ atraktivita sportovních soutûÏí stále roste a dostává v médiích stále vût‰í prostor. A to by mohl b˘t jeden z impulsÛ pro vy‰‰í angaÏovanost v oblasti podpory aktivních mlad˘ch lidí. V oblasti sjezdového lyÏování spolupracujeme v˘hradnû s firmou Bren Zlín, která sleduje dûní ve sjezdovém lyÏování v âR a spolupracuje s rakouskou závodní akademií. Internetová stránka www.hrstkova.cz je také jejich dílo. 5. A dovolte jednu osobní otázku – jak˘m sportÛm se vûnujete Vy osobnû? Ve voln˘ch chvílích se oddávám spolu s rodinou jachtingu. AÏ budu v dÛchodu, plánuji návrat k bûhu na lyÏích – tomuto sportu jsem se aktivnû vûnoval pût let. UvaÏuji také o snowboardingu. PR

ČÍSLO 5 / 2003 SNOW

Hrstkovou – nebo také naopak – kdy jsou v˘kony Lucie Hrstkové spojovány s Volksbank CZ. AngaÏování se v této oblasti sportu je vítané také ze strany na‰í mateﬁské spoleãnosti Österreichische Volksbanken – v Rakousku mají lyÏaﬁské disciplíny,

pfiedev‰ím ty toãivé, dlouhou tradici – va‰im ãtenáfiÛm jistû není tfieba více vysvûtlovat.

SNOWMARKET

Rozhovor s Vincentem Collardem,

080- ADRESÁŘ 5

4.4.2003 15:38

Stránka 80

ADRESÁŘ SNOW PRODEJCŮ BEROUN

HODONÍN

LIBEREC

JAN ·ÍRER-KOLA

CK NEMO

KH SPORT

V PlzeÀské bránû 1 266 01 Beroun - centrum tel.: 311 621 355

Svatopluka âecha 3608 Autobusové nádraÏí 695 54 Hodonín tel.: 518 353 882

PraÏská 376/36a 460 01 Liberec tel.: 485 105 732

BRNO FREYTAG-BERNDT

STARÁ PAKA

Prodejna GEOKART Vachova 8 602 00 Brno tel.: 542 216 561

SKI SPORT HORKA

MM SKICENTRUM

HR. KRÁLOVÉ

Brechtova 7 638 00 Brno tel.: 548 522 422

DRAPA SPORT OC Olympia U dálnice 777 601 00 Brno - Modﬁice tel.: 547 216 894

CA DAMA BRNO U dálnice 777, OC Olymp.-Drapa 664 42 Brno - Modﬁice tel.: 547 216 338

BRUNTÁL SPORT PRIM Námûstí 1. máje 1 792 01 Bruntál tel.: 554 712 961

Horka u Staré Paky 3 512 34 Horka u Staré Paky tel.: 481 595 009

Brnûnská 23a 500 01 Hradec Králové tel.: 495 273 898

CA DAMA H. Králové OC Futurum - Drapa sport Brnûnská 23a, Hradec Králové tel.: 495 266 291

FUN SPORT HK Masarykovo námûstí 581 500 02 Hradec Králové tel.: 495 514 037 tel.: 495 513 305 ◆ Testovací centrum ◆ ◆ Prodejna ◆ ◆ Servis ◆

KB SPORT HK

Námûstí 8 739 44 Bru‰perk tel.: 558 666 538

Pospí‰ilova 281 500 03 Hradec Králové tel.: 495 760 302

ČASTOLOVICE

SKI SPORT DRAHORÁD

Č. BUDĚJOVICE SPORT BP s.r.o. Sokolsk˘ ostrov 1 370 01 âeské Budûjovice tel.: 387 318 439

ČESTLICE DRAPA SPORT Spektrum-PrÛhonice Obchodní 113 25 170 âestlice tel.: 272 183 217

HAVL. BROD SPORT centrum K2 Havlíãkova 3305 580 01 HavlíãkÛv Brod tel.: 569 425 245

NYâ SPORT Dr. M. Horákové 182/110 460 06 Liberec 6 tel.: 485 739 496

460 01 Liberec - Doubí tel.: 482 739 013

CA DAMA LIBEREC NC-Drapa sport â. mládeÏe 456 460 03 Liberec - Doubí tel.: 485 133 838

LITOMĚŘICE CYKLO&HOBBY Michalská 1 412 01 Litomûﬁice tel.: 416 734 285

OLOMOUC GM sport

CK NEMO

Námûstí 1 517 50 âastolovice tel.: 494 321 120

PraÏská 13/19 460 01 Liberec 1 tel.: 485 100 456

SPORT - NISA centr. DRAPA SPORT - OC Futurum DRAPA âeské mládeÏe 456

BRUŠPERK

FUN SPORT

BIG FOP CENTRUM

Habrmanova 166 500 02 Hradec Králové tel.: 603 247 789

Lazecká 115 772 00 Olomouc tel.: 585 220 897

MADER SPORT Denisova 20 772 00 Olomouc tel.: 585 225 340

JABLONEC n.N. DISK SPORT

HUDY sport OkruÏnická 19 772 00 Olomouc tel.: 585 227 887

JIČÍN

OSTRAVA

MAXI-SPORT Jiãín

DRAPA SPORT FUTURUM

Robousy 149 506 01 Jiãín tel.: 602 742 256

Bohumínská 25 710 00 Ostrava tel.: 596 248 046

ELIASS SPORT Tyr‰ova 25 702 00 Ostrava tel.: 596 124 553

KIWI svût map a prÛvodcÛ CK VESTA Jungmannova 23 101 00 Praha 10 tel.: 224 948 455

DRAPA SPORT Revoluãní 665/1 110 00 Praha 1 tel.: 221 803 311

PLZEŇ LyÏaﬁská ‰kola RACIO Ing. Jan Batík Resslova 3, 323 15 PlzeÀ tel.: 377 736 664

EUROSKI.CZ Resslova 3 301 35 PlzeÀ tel.: 377 330 300

HANNAH CZECH Slovanská tﬁída 100 326 00 PlzeÀ tel.: 377 241624

PRAHA

specialista na lyÏování v Itálii

www.nev-dama.cz

CK NEMO Panská 3 111 21 Praha 1 tel.: 224 210 900

INTERBIKE PRAHA

Na Chodovci 20 141 00 Praha 4 tel.: 272 769 387

SKOL SLAVOJ VY·EHR. CA DAMA Vr‰ovické námûstí 4 101 00 Praha 10 tel.: 271 742 695

SPORT KUBÁ≈ Kubánské námûstí 1 100 00 Praha 10 tel.: 271 735 235

POINTS - JOBI SPORT Na Poﬁíãí 12 palác YMCA 110 00 Praha tel.: 234 054 258

Námûstí hrdinÛ 16 140 00 Praha 4 tel.: 261 218 737

HERVIS Sport a móda Nákupní centrum Europark Nákupní ul. 389/2 102 00 Praha 10 - ·tûrboholy tel.: 234 672 222 fax: 234 672 220

Kompletní sortiment znaãek Marker, K2, Uvex, Madshus Donnay

SPORTCENTRUM Ví‰ek

NEV-DAMA Opletalova 27 110 00 Praha tel.: 222 248 436 tel.: 222 248 438

SKIKOMPLEX

Podolské nábﬁeÏí - Îluté láznû 147 00 Praha 4 tel.: 244 466 841

FUN SPORT Havlíãkova 1000 530 02 Pardubice tel.: 466 512 003

Slezská 29 130 00 Praha 3 tel.: 224 254 455

HOFFI SURF SHOP

PARDUBICE

HORTEZ/INTERSPORT 8. kvûtna 11 772 00 Olomouc tel.: 585 226 065

Lidická 8 466 01 Jablonec nad Nisou tel.: 483 711 347

SKI CENTRUM

Kﬁesomyslova 19 140 00 Praha 4 tel.: 241 404 444

DRAPA SPORT-CENTRUM Ob. centrum Tesco LetÀany Veselská 663 190 00 Praha 9 - LetÀany

CK VESTA Wilsonovo nádraÏí 120 00 Praha 2 tel.: 224 225 769

HAPPY SPORT Kotorská 1598 140 00 Praha 4 tel.: 241 403 943

SPORT U ANDùLA NádraÏní 116 150 00 Praha 5 tel.: 257 326 166

POMI SKICENTRUM Slavojova 10 128 00 Praha 28 tel.: 224 936 442

SKICENTRUM VELESLAVÍN

LYÎE - SNOWBOARDY

Pod Dvorem 13 160 00 Praha 6

Rybná 14 110 00 Praha 1

PRODEJ - BAZAR - ·KOLA - PÒJâOVNA

tel.: 221 844 388 tel.: 221 844 389

✔ LyÏaﬁsk˘ komplet od 70 Kã/den ✔ Snowboard komplet od 130 Kã/den

BIL-SPORT

tel.: 235 366 524

www.pomi.cz

Novináﬁská 6a 701 01 Ostrava tel.: 596 612 852

CK Consultour

CA DAMA OSTRAVA

ÎiÏkovo námûstí 6 506 01 Jiãín tel.: 493 533 281

OC Futurum - Drapa sport Novináﬁská 3178 702 00 Ostrava tel.: 596 617 323

SPORT-S

A-Z sport

Václavské námûstí 48 110 00 Praha 1 tel.: 296 301 695,296 301 680

Slezská 12 120 00 Praha 2 tel.: 224 253 654

Centrum Nov˘ Smíchov PlzeÀská 8 150 00 Praha 5 tel.: 251 512 171

4SKI CENTRUM

CK CONTI

WARMPEACE s.r.o.

CK DAMA

âelakovského 3 702 00 Ostrava tel.: 596 622 901

Jindﬁi‰ská 30 110 00 Praha 1 tel.: 224 230 120

Slavíkova 5 120 00 Praha 2 tel.: 222 725 412

PlzeÀská 8, Drapa sport 150 00 Praha 5 tel.: 251 512 173

KROMĚŘÍŽ OD ·TROF Vodní 52, 767 01 KromûﬁíÏ tel.: 573 334 295

DRAPA SPORT

080- ADRESÁŘ 5

4.4.2003 15:38

Stránka 81

ADRESÁŘ SNOW PRODEJCŮ HUDY SPORT

FANATIC SPORT - Blizzard

M-SPORT

Lidická 43 150 00 Praha 5 tel.: 257 315 964

Zenkelova 168 182 00 Praha 8 tel.: 283 841 718

Mirka Dunková 543 51 ·pindlerÛv Ml˘n tel.: 499 523 153

A-Z sport s.r.o.

PŘÍBOR

TÁBOR

ALPI SPORT

SKI CENTRUM TÁBOR

Lidická 7 150 00 Praha 5 tel.: 257 315 054

DRAPA SPORT-CENTRUM âern˘ most, Chlumecká 765 190 00 Praha 9 tel.: 281 916 917

Jiãínská 15 742 58 Pﬁíbor tel.: 556 722 266

ROKYTNICE N. JIZ. TRUTNOV SKI SPORT

EURO BIKE Praha Nad ·utkou 21 182 20 Praha 8 tel.: 284 684 737 ◆ Dealer lyÏaﬁského vybavení

ATOMIC ◆ a vá‰ specialista na americká kola

SKISERVIS Radotín Topasová 5/747 153 00 Praha 5 - Radotín tel.: 257 913 063

SKI & CYKLO SPORT „NA HARFù” âeskomoravská 41 190 03 Praha 9 tel.: 284 811 212

Jan Jirák BechyÀská 398, 390 01 Tábor tel.: 381 251 369

V. Svat˘ J. Nechanick˘ 512 44 Rokytnice nad Jiz. ã.p. 3 tel.: 481 522 402

CK MATES - V. Urbanec Barvíﬁská 47 541 01 Trutnov tel.: 499 819 053

ROŽNOV p. RAD. TURNOV PEMI OUTDOOR SPORT

VRCHLABÍ

SKI VELKOOBCHOD - T. Kunãík NádraÏní 472 543 01 Vrchlabí tel.: 499 402 343

VSETÍN INTERSPORT Andûl Îerotínova 1321 755 01 Vsetín tel.: 571 415 368

ZLÍN DRAPA SPORT 3. kvûtna 1170 760 12 Zlín - Malenovice tel.: 677 104 207

CK NEMO

CA DAMA ZLÍN

Dvoﬁákova 7 511 01 Turnov tel.: 481 322 524

3. kvûtna 1170, OC Centro 763 02 Zlín - Malenovice tel.: 677 104 269

STARÉ SPLAVY

TŘINEC

ŽĎÁR n. SÁZAVOU

SPORT PAUDERA

GAMI SPORT

SPORT centrum K2

Koperníkova 1160 739 61 Tﬁinec 6 tel.: 558 326 246

Palachova 2285/39 591 01 Îìár nad Sázavou

Palackého 2191 756 61 RoÏnov p. Radho‰tûm tel.: 571 655 154

Krále Václava 120 471 63 Staré Splavy tel.: 487 873 275

ŠPINDLERŮV M. SKI SPORT HORKA ·pindlerÛv Ml˘n - centrum 543 51 ·pindlerÛv Ml˘n tel.: 499 433 548

VAL. MEZIŘÍČÍ SONUS SPORT SERVIS Sokolská 1267 757 01 Vala‰ské Meziﬁíãí tel.: 571 611 799

CHCETE PRODÁVAT SNOW? Volejte 571 411 164

www.sportnaharfe.cz Specializovaná prodejna pro lyÏe a kola. ATOMIC test centrum (pÛjãovna modelÛ 02/03). Centrum péãe o nohu (vloÏky, botiãky, skelety). Otevﬁeno dennû 9 - 21 hod.

HAPPY SPORT Národní obrany 16 116 00 Praha 6 tel.: 224 325 560

HAPPY SPORT Beranov˘ch 125 199 00 Praha 9 tel.: 286 920 112 tel.: 266 004 308 www.happysport.cz ◆ PRODEJ ◆ SERVIS ◆ PÒJâOVNA ◆ zdarma k dûtskému kompletu helma a br˘le + seﬁízení lyÏí

SKISERVIS Tomá‰ Heyrovsk˘ Fr. KﬁiÏka 12 170 00 Praha 7 tel.: 220 571 215

!!! SNOW JEDE NA HORY S CESTOVNÍMI KANCELÁ¤EMI !!! 37 cestovek, které exkluzivnû nabízejí sv˘m klientÛm SNOW pro zpﬁíjemnûní dlouhé cesty za snûhem: Intertrans, CK Kontakt, Skitur, Beta Tour, Euroski.cz, Adventura , Skol - Slavoj Vy‰ehrad, CK Skipas, Sport-S, CK Petrs, Oriana Tours, Conti, Cekare, Pradok, Globtour, FF Tour, Ruefa Reisen, CK Fede, CK NEV-DAMA, CK Alexandria, CK Talpa, âedok, CK Tu‰la, Firo Tour, CK Poznání, CK Trip, CK Original, CK Sport Václavík, CK Fischer, CK Víkend, CK Holiday Brno, CK INEX, CK Juhász, Alpin Tour, CK Punto, Tempo Tours, Autoturist

082- FLASH 5

3.4.2003 20:20

Stránka 82

Foto: Biohazard Industries, Rider: David Chudoba

SNOW, roãník II., ãíslo 5. SNOW - magazín pro lyÏe a snowboard (MK âR: E13878 ISSN: 1214-0007) vychází v mûsících fiíjen, listopad, prosinec, únor a duben. Vydává Altituda s.r.o., 4. kvûtna 175, 755 01 Vsetín. Cena jednoho v˘tisku 89 Kã (139 Sk, 4€). Normální celoroãní pfiedplatné (6 ãísel) 495 kã. Pfiedplatné objednávejte na 571411164, nebo e-mailem na predplatne@snowmag.cz.

SNOW ČÍSLO 5 / 2003

FLASH

níh (SNOW) všichni milujeme, stejně jako hory a ježdění (třeba) na snowboardu. Ale i v případě mimořádně štědrých zim a přes všechna sněhová děla prodlužující zimu, jsou naše krásné hory stejně po většinu roku prosty sněhu. Alpy jsou daleko a ne všichni si je mohou dovolit. Tak co s tím?!

¤e‰ení jiÏ existuje, jen o nûm vût‰ina lidí je‰tû neví. Do reálného rozmûru dotáhla sen o vûãném jeÏdûní aÏ parta nad‰encÛ z Colorada. Vymyslela univerzální prkno umoÏÀující jízdu prakticky po jakémkoli terénu – tzv. all-terrain board. Snowboard k pouÏití kdekoli a kdykoli, po cel˘ rok!

All-terrain boarding Tento sport nyní velmi rychle zapou‰tí kofieny i v Evropû a jen pár lidí ví, Ïe na‰i ãe‰tí kluci patfií k evropské, nefikuli svûtové ‰piãce! I u nás probíhají pravidelné soutûÏe v all-terrain boardingu (obvykle boarder-x a freestyle) a letos se bude v âeské republice konat dokonce i svûtov˘ pohár, World Series (2.-3. 8. 2003!!). Igor Juríãek

www.mountainboard.cz

FLASH

4.4.2003 8:29

Stránka 1

atlas

SNOW

ZERMATT 1.620 – 3.889 m n. m.

sezóna: konec listopadu až začátek května, na ledovci celoročně kromě května a června

SNOWski

Racecarving Slalom Funcarving Freestyle Freeride Rodiny s dětmi

SNOWboard Slalom Freestyle

**** **

**** *****

nový freestylový snowpark Gravity Park pod stanicí zubačky Gornergrat, Blauherd – trať na snowboardcross a rozměrná quarterpipe

Freeride

SNOWATLAS Lyžařská střediska

Zermatt *** **** *** ***** **** ****

Děti do 9 let mají permanentku na celou oblast zdarma, děti do 16 let s 50% slevou. Dětský lyžařský areál leží pod mezistanicí zubačky Rotenboden.

Sjezdová turistika Běžky

Wallis

Lanovky a vleky kapacita: 75180 os./h metro: 1 zubačka: 1 kabina: 9 kabinka („vajíčko”): 5 sedačka krytá: 2 sedačka expres: 2 sedačka: 1 vlek: 10

Tratě sjezdovky: umělý sníh: běžky:

194 km 48 km 7 km

◆

17,5 km

106 km

70,5 km

Švýcarsko

KARTA 1 DO č.5

Hodnocení ADAC Ski Snowboard Běžky Aprés-ski

***** ***** * ***

****

Sněhová jistota: ****

Přírodní sníh

Na ledovci pod Klein Matterhorn je nejvyšší lyžařský areál v Evropě.

Umělý sníh

Komfort střediska: Modernost vleků Kompaktnost

**** ***

pování na vleky a lanovky, dostane se po kolejích k nûkolika pfiíjemn˘m modr˘m sjezdovkám, a z nûkteré z mezistanic se mÛÏe stejn˘m zpÛsobem i vrátit do Zermattu. 5 Maximální záÏitek z lyÏování ve volném terénu ãeká zku‰ené a pfiimûfienû vybavené lyÏafie pfii sjezdu k ledovci Gornergletscher. Cesta zaãíná z vrcholu Kl. Matterhornu traverzem vlevo aÏ do sedla mezi vrcholy Breithorn a Pollux. Odtud je tfieba opatrnû hledat cestu po ledovci do údolí a údolím aÏ na ãernou sjezdovku vedou-

atlas

SNOW

cí ze stanice Furgg. Skialpinistická v˘bava není nutná, ale v˘raznû urychlí horní traverz k sedlu. 6 Hohtälli, Rothorn – z obou vrcholÛ vedou do údolí dlouhé freeridové pasáÏe ‰irok˘mi plánûmi, které nejsou nároãné na orientaci (v‰echny cesty vedou dolÛ). V kaÏdém pfiípadû je tfieba dbát maximálního ohledu na lavinové podmínky. Aktuální informace visí i u vrcholové stanice pfiímo na Rothornu. Michal Kreuter

SPORTGASTEIN 1.585 – 2.685 m n. m.

SNOWATLAS

Freeride

snûhov˘ch podmínkách díky ‰ífice obou svahÛ témûfi nevyãerpateln˘. Ráz sjezdu se zcela promûní na hranici kfiovinového porostu. Úzká cesta nás odtud protáhne ãlenit˘m terénem aÏ na závûreãn˘ svah, kter˘m v nekoneãn˘ch zatáãkách podobn˘ch si jako vejce vejci koneãnû dorazíme k silnici. To v‰ak je‰tû není ta, která vede dolÛ ze Sportgasteinu. Ta je je‰tû asi o 100 m níÏe, kde dospûjeme pfiímo k m˘tné budce a stanici skibusu. Radek Holub

SNOWinfo

SNOWlavinové info!

Sportgastein (Rakousko) Nástupní místo – horní stanice kabinky Goldbergbahn Délka – 8 km Pfiev˘‰ení – 1400 m ObtíÏnost (dle mezinárodní skialpinistické stupnice) – S3 otevfiené ‰iroké svahy do 35°, nûkdy i s krat‰ími strmûj‰ími úseky âasová nároãnost – 1,5 hodiny Lavinové nebezpeãí – ãast˘ v˘skyt lavin Vhodná doba sjezdu – leden aÏ bfiezen Orientace trasy sjezdu – S V˘stup – v˘jezd kabinkovou lanovkou Dojezd – 0,5 hodiny úzkou lesní cestou k m˘tnici na horské silnici do Sportgasteinu

osobně – na stanici lanovky (u vlekařů) web – www.lwz-salzburg.org telefon – (0662) 1588

Doprava odkud-kam

vzdálenost

Praha – Sportgastein

485 km 6:45

čas jízdy

(přes Linz, Bischofshofen)

Brno – Sportgastein

570 km 7:00

(přes Vídeň, Linz)

Ostrava – Sportgastein 720 km 9:20 (přes Brno, Linz)

SNOW Důsledně dodržujte zásady bezpečného pohybu v horách, informujte se na aktuální lavinové sos

☎112

nebezpečí! Zvažte své schopnosti, túru podnikejte jen se spolehlivými společníky (minimálně ve třech) a se základním bezpečnostním výbavením (vyhledávací lavinový přístroj, Recco, mobilní telefon, lopata, sonda).

Salzburg

Rakousko

Lavinové nebezpeãí: 1 – Ojedinûl˘ v˘skyt lavin – Svahy, na kter˘ch spadne velká lavina jednou za cca 30 let 2 – âast˘ v˘skyt lavin – svahy, na nichÏ se velká lavina vyskytne nejménû jednou za pût let. 3 – Velmi ãast˘ v˘skyt lavin – svahy, kde lavina spadne nejménû jednou za sezónu

Sportgastein ního slunce v‰ak mnohá terénní pfiekvapení neprozradí. Îleb se zpoãátku ztrácí pod nohama velmi sviÏnû, pozdûji poskytne i krat‰í místa pro odpoãinek. Komu by pfiipadla tato znaãená „promenáda” pfiíli‰ v‰ední, mÛÏe od horní stanice odskoãit rovnou do „padáku”, kter˘ znaãená trasa míjí poãáteãním traverzem. Zku‰ení pak opustí i zbytek vyznaãené tratû a pfiesunou se na vedlej‰í svah, oddûlen˘ od hlavního Ïlebu mûlk˘m pfiíkopem. OlyÏovateln˘ prostor mÛÏe b˘t v závislosti na

KARTA 1 DO č.5

4.4.2003 8:31

Stránka 2

1 Nová osmimístná expresní kabinková lanovka vás bûhem deseti minut vyveze pfiímo pod zub Matterhornu do stanice Schwarzsee. Zpátky do údolí odtud vedou málo frekventované, ‰iroké a prudké plánû s neomezen˘m v˘bûrem voln˘ch terénÛ, kter˘ zÛstává dlouho nerozjeÏdûn˘. 2 Klein Matterhorn – nejv˘‰e lanovkou dosaÏiteln˘ bod oblasti. V˘stupní stanice je pfiilepena na skále tûsnû pod vrcholem, na sjezdovku se chodí tunelem skrz skálu. Kdo nemá problémy s v˘‰kovou nemocí ani závratû z cesty lanovkou nad ledovcem, mÛÏe otestovat svoji pfiípadnou klaustrofobii v ledovcové jeskyni. Z vrcholu vede sjezdovka pfies Theodulpass do italské ãásti Cervinia. 3 Furggsattel – i kdyby mûl carver tyto sjezdovky vystoupat po vlastních, stálo by mu to za to. Orgasmus pro kaÏdého milovníka fiezan˘ch, poklopen˘ch zatáãek. Dvû rovnobûÏné sjezdovky s pfiimûfien˘m sklonem, ‰iroké a rovné jako dálnice, zÛstávají aÏ do odpoledne hladké bez boulí a ploten, poseté pouze desítkami táhl˘ch stop po ostfie zafiíznut˘ch zatáãkách. 4 Pfiímo z námûstí vyráÏí na cestu s pfiev˘‰ením témûfi 1.500 metrÛ zubaãka na vrchol Gornergratu. Vyhlídková jízda s nûkolika mezistanicemi je záÏitkem sama o sobû. Komu nevyhovuje rychlé nastu-

ZÁZEMÍ

Lůžková kapacita: 14000 Odstavné parkoviště: Täsch (přímo do Zermattu je vjezd zakázán) Lyžařská škola: 175-200 instruktorů

APRÉS-SKI

Bazén, sauna, stadión, curling, sáňkařská dráha, paragliding, jízda s koňským spřežením, tenis, squash, lezecká stěna, ledová jeskyně (Klein Matterhorn), disco, kasino

SNOWinfo

SNOWnej

• web: www.zermatt.ch • provoz vleků: bergbahnen.zermatt.ch • sněhový telefon: +41 27 966 01 05

nejdelší sjezdovka Klein Matterhorn – Zermatt (středně těžká), délka 17 km, převýšení 2.265 m nejtěžší sjezdovka Tiefbach (těžká), délka 3,3 km, převýšení 696 m

SNOW

Doprava

plus

odkud - kam Praha – Zermatt (Täsch)

úchvatné panorama středisko bez aut

(přes Mnichov, Bregenz, Andermatt, Brig)

mínus vyšší ceny

Brno – Zermatt (Täsch)

vzdálenost 880 km 1065 km

doba jízdy 11:35 13:35

(přes Vídeň, Innsbruck, Nendeln, Andermatt, Brig)

Ostrava – Zermatt (Täsch) 1220 km

15:55

(přes Brno, Vídeň, Innsbruck, Nendeln, Andermatt, Brig)

Neupravovaná traÈ Nordabfahrt po severní stûnû hory Kreuzkogel je mal˘m rakousk˘m La Grave. Tímto svahem totiÏ Ïádná jiná upravená sjezdovka nevede a ãlovûk je tak ‰iroko daleko zcela osamocen a odkázán jen na vlastní síly. A zároveÀ okouzlen svûtem divok˘ch hor uti‰en˘ch snûhem. Civilizaci opustíme hned, jak vystoupíme z prostorné modré ka-

binky na nejvy‰‰ím bodû stfiediska – Kreuzkogelu (2.686 m). Kolem plechového glóbu nastupujeme do sjezdu, kter˘ konãí o témûfi 1.500 m níÏe a jehoÏ kaÏd˘ metr sebere o poznání více sil neÏ vyÏehlená sjezdovka. Navigaãní tyãe nás svádí velmi mírnû po úzkém hfiebínku, aÏ se pfied námi otevfie dlouh˘ a zdánlivû velmi pfiehledn˘ Ïleb. Dlouhé stíny zim-

3 strana obalky-ADIDAS

4.4.2003 17:32

Strรกnka 3