SNOW 03 - leden 2003

Náskok díky technice www.audi.cz

7

STOPY

STOPY Sníh a něha... jedno je!

P

rapůvodní výraz pro sníh zněl asi jako „sneigwh” = sněžit, a „to nasněžené” se označovalo jako „snoigwho”.

Národy árijské ãili indoevropské a v‰echny jejich fieãi vykazují dodnes podobnost aspoÀ zhruba ve dvou aÏ tfiech stech základních slovech, mezi nûÏ patfií i sníh – a to navzdory tomu, Ïe od doby, kdy se tyto jazyky rozdûlily, uplynulo uÏ více neÏ 5.000 let. Porovnejme: sníh, snûg, loty‰sky sneigas, nûmecky Schnee, islandsky snjór (vyslov ‰Àour), staropersky „snaeÏaiti” (snûÏí), anglicky Snow. Latinsky nix a fiecky nifas mûly pÛvodnû na zaãátku „s”, to ale ztratily, proto i fieãi vzniklé z latiny uÏ zaãáteãní „s” nemají (neige, nieve atd.).

Moc zajímavé je staroindické slovo „sneha”. Nûktefií jazykovûdci ho v˘vojovû spojují se snûhem, ale znamená ve skuteãnosti „lásku”. Proã ne? Copak láska není nûÏná, právû tak jako sníh? Dokonce mnozí uvaÏují o tom, Ïe by slovanská slova pro „nûÏnost” (se ztrátou poãáteãního „s”) mûla t˘Ï pÛvod!

A i kdyby to bylo tak, jak myslí ti dal‰í, tedy Ïe „sneha” v indiãtinû odpovídá na‰emu slovu „snaha”, ani toho se nemusí lyÏafi bát. Pro nûÏnost, (aÈ lyÏování ãi milování), je pfiece vyvinout snahu a úsilí nezbytné.

Karel Danûk

Foto: archiv

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

8

LyÏe se tak staly velmi praktickou pomÛckou, bez které si bylo nadále Ïivot jen tûÏko pfiedstavit. Velmi masovû se potom roz‰ífiily, zejména mezi pánskou populaci.

70

Carving – fenomén doby

Carving – mlad˘ pojem s rozplizl˘m v˘znamem vlétl do lyÏafiského dûní, aby zbofiil zaÏité zásady a pfiedstavy.

Ve svém egocentrismu na sebe pfiilákal ve‰kerou pozornost a ovlivnil lyÏování od závodního po rekreaãní, od sjíÏdûní po bûhání. Vznikla nová závodní disciplína, v konstrukci lyÏí nezÛstal kámen na kameni...

A stranou není ani snowboard – jak by mohl, vÏdyÈ on je patrnû oním neznám˘m otcem tohoto nezbedného dûcka...

Historické milníky v lyÏování

První lyÏe, první lyÏafii, první lyÏafiky... Kolik obdivu i úsmûvu dnes vyvolávají za‰edlé fotografie, které se sem tam objeví pfied na‰imi zraky. Magnetizují na‰e oãi a roztáãí kola fantazie...

Kdepak, ãas nezlomíme a o star˘ch dávn˘ch dobách lyÏafiení mÛÏeme jenom snít. Podobnû jako civilizace celá je i lyÏování tam, kde je. TakÏe mÛÏeme snad nabídnout jen nûkolik pevn˘ch bodÛ a informací, aby se na‰e sny mohly zachycovat na dûjinn˘ch faktech a neputovaly univerzem jako zbloudil˘ lyÏec pradávn˘m horstvem.

Janica Kosteliãová

Chorvatská lyÏafika Janica je jiÏ legendou... Stala se jednoznaãnou královnou Her v Salt Lake City a národní hrdinkou v zemi slunce a pláÏí, v zemi bez jak˘chkoliv lyÏafisk˘ch tradic. Chorvatsko ji leÏí u nohou.

58

České hory a lyžaři Mnoho nového událo se v mezisezónû u provozovatelÛ ãesk˘ch lyÏafisk˘ch areálÛ. Vznikly nové lanovky, pfiibylo zasnûÏovan˘ch tratí... Ale – oproti jin˘m letÛm v˘raznû – vzrosty i ceny. Jaké bude letos lyÏování v âechách?

·ílen˘ t˘den

aneb kdy radûji zÛstat doma...

Hlavní problém ãesk˘ch hor

Na‰e hory – co se t˘ãe sjezdového lyÏování – se nikdy nezafiadí po boku tûch alpsk˘ch. Proã?

Omlazená tváfi

Îhavé novinky v domácích lyÏafisk˘ch areálech.

Ceny skipasÛ pro sezónu 2002/03.

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

66

Foto: Völkl

48

OBSAH

focus: carving

OBSAH

oddíly style

SNOW 34

snowboard Kaunertal Opening

Závod v Kaunertalu patfií ke svého druhu nejv˘znamnûj‰ím, v podstatû otevírá sezónu freestylov˘ch setkání. Za Snow se tam vypravil Martin Veãerka.

36

freeride Tignes

38

guide Sníh – stráÏce klidu

Sníh nejenom padá, ale také leÏí. I v této druhé fázi jeho Ïivota v nûm probíhají pochody podobné tûm v Ïiv˘ch organismech. Je aÏ neuvûfiitelné, jaké v‰echny role na sebe sníh v pfiírodû bere...

Foto: Redbull/Christian Pondella

Dal‰í díl na‰eho pravidelného seriálu o moÏnostech sjíÏdûní ve volném terénu zavítá do francouzského Tignes.

Vzhledem ke své poloze je toto stfiedisko doslova nabito vhodn˘mi místy, takÏe jsme se tentokrát zamûfiili pouze na jeho ãást nad pfiehradou.

Freeride, str. 36 Carving, str. 48

focus

SNOW

8 12 16 18 66

tandemski 46 âeské duo vévodí svûtu Zaãalo to jako recese a skonãilo získáním skuteãného titulu mistra svûta. Dva ãe‰tí odváÏlivci se spou‰tûjí dolÛ závodní pistou nejrychleji na svûtû – letos zdolali novou metu a jiÏ jen necélé 4 km/hod jim chybí ke sto devadsátce!

77 Katefiina

atlas

40 La Plagne a Les Arcs

Verbier/âtyfii údolí

âtyfii údolí jsou jedním z nemnoha míst, které si ãe‰tí lyÏafii ve ·v˘carsku v˘raznû oblíbili. Pokud jste jej zatím nezaÏili, nabízíme vám první lyÏafiské seznámení.

Historické milníky On the road Zelené stránky Adresáfi prodejcÛ Flash – Etna niãí...

bude

trénovat

doma

86 A vo tom to je Tentokrát na téma, kdy a jak investovat do dûtí

79 Trénink I. Jak trénovat rovnováhu?

Foto: extremecarving.com

42

70 92 118 120 122

84 Ale‰ Valenta

Neumannová ãeká miminko! Jak vidí svou nejbliωí budoucnost?

SNOW

V obrazové zkratce zavítáme do dvou v˘znamn˘ch savojsk˘ch stfiedisek, které se pomalu chystají splynout v jedno.

To díky nové propojujíci superlanovce.

Komix Z redakce Tip – Carvingové oázy Mix informací Janica Kosteliãová

82 Pod stfiechou Snowboarding v âesku se koneãnû doãkal...

88 Saslong Slavné sjezdy podruhé – italská Val Gardena hostí tradiãní a osobit˘ závod

77

Lyžařství

44 Janské Láznû

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

Nezapomínáme ani na domácí hory. Co takhle zajet si zalyÏovat do lázní? LyÏafisk˘ areál pod âernou horou nabízí lyÏovaãku, ke které pfiesnû sedí pfiídomek lázeÀská.

market

SNOW

móda 108 Hannah Co skr˘vá leto‰ní kolekce pfiední ãeské znaãky Hannah?

market 110 Nové trendy Co se právû dûje na lyÏafiském trhu? Jaké novinky stojí za pozornost? Kde, jak a proã nakupovat?

Pfiehled skialpinistického a telemarkového vybavení str. 94

12

Kdo jsme?

N

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

azdárek snowboarďáci, tak vás zase vítám na stránkách našeho časáku! Zima je za dveřmi a tak se za chvilku přeneseme z virtuality do fakticky zimních – a doufejme že zasněženejch – hor.

Myslím, že rozhodně nejsme sami, kdo si už ve škebli prohání všechny ty skoky, nájezdy na U-rampy, prašanový exhibice, no a proč ne třeba i pěkně do hloubky zařízlej carving. No a potom všem to zabořit někam do hospůdky a šoupnout si něco hřejivýho k pití. (I když něco pěknýho živýho k zahřátí taky rozhodně není od věci!) No prostě, náš čas se blíží!

Milý lyžaři, jestliže’s dočetl až sem, gratulujeme ti!

V našem testu „lyžařsko-snowboardové tolerance” bys rozhodně nepropadl! Nezvykle uvolněný začátek byl jakousi utajenou zkouškou. Jejím účelem bylo ukázat, že jsme ve své podstatě všichni stejní. Lyžaři, snowboarďáci, běžkaři, skialpinisti… Volíme možná trochu jiné náčiní a jiná slova k pojmenování jednoho a téhož.

Vraťme se k prvnímu odstavci, oprostěme se od jazyka a druh výbavy a jízdní prvky vyměňme za ty své.

Nalezněme podstatu! Hory, sníh, zima, pohyb, radost, hospůdka… Podobně jako světová náboženství sledují jeden nejvyšší cíl, i my, snowmani, jdeme za jedním.

I Snow by chtěl nasytit všechny tou nejlepší stravou, vyváženě potěšit snowboardisty i třeba lyžaře běžce.

Není to ale vždy jednoduché, stačí jen netrefit úplně to pravé koření, prohodit třeba pojmy lyžař a snowboardista, a vyjde pokrm pro jiného strávníka. Proto nám prosím, snowboarďáci, odpusťte, když použijeme ingredienci, která vám zrovna nesedí. A podobně lyžaři – nemusíte se bát pokrmů pro snowboardisty, přestože zpočátku jinak voní, mohou mít občas i pro vás slušnou kalorickou hodnotu. Vždyť ani na kopci se dnes na počet prkýnek už téměř nehledí. A příkladem jdou dokonce i instituce – po letech sváření si nyní konečně sedli za jeden konstruktivní talíř snowboardisté z AČS a ze Svazu lyžařů.

Každopádně, budeme se snažit uvařit takový základ, ze kterého se nají každý. Vše se přeci točí kolem jediného – sněhu! A následně všeho, k čemu inspiruje.

I když to občas může být až trochu úchylné…

Petr Socha ŠÉFREDAKTOR SNOW

C

opak se dělo v mezidobí od prvního Snow uvnitř a v okolí naší redakce? Žádná nová veselá zpráva, nikdo neměl čas ani na ženění ani na vdávání ani na početí potomka. Všichni kmitali kolem společného děcka, aby v prvním roce svého života bylo co k čemu. Tak jen doufáme, že se nám podaří přenést na Snow naše geny a bude tak stejně zapálený jako my. Zde jsou letmé vizitky dalších z nás.

Zdenûk Kluãka. Zdenûk se zaãal profesnû setkávat s lyÏováním coby webmaster Katefiiny Neumannové a posléze i tvÛrce stránek Svazu lyÏafiÛ. Ve‰ker˘ lyÏafisk˘ sport má v malíku a my jsme rádi, Ïe nám svÛj malík podal. Na otázku, ãím Ïe mu je lyÏování, odpovûdûl: „Miluji hory kdykoliv kdekoliv. Nejradûji sám v zimû na bûÏkách, v létû bûhání po lese v blátû a de‰ti. Exkluzivní záleÏitost je horká polévka a pivo po tfiech hodinách ve vánici. Nesná‰ím bûÏecké magistrály, na sjezdovkách promrzání na pomalém vleku a v‰echny arogantní rádoby horaly.“ zdenek.klucka@snowmag.cz Vûk: 26 let ■ Nejoblíbenûj‰í disciplína: na bûÏkách soupaÏ po vrstevnici a prudk˘ sjezdy v ledové stopû ■ Nejoblíbenûj‰í lyÏe: teì zrovna závodní bûÏecké Atomiky, ale srdeãní záleÏitostí jsou pro mû staré bohemky ■ Nejoblíbenûj‰í stfiedisko: kterékoli kde je dobrá stopa a málo lidí Dal‰í koníãky: krosové bûhy, kolo, plavání ■ Nejvût‰í ctnost: nekoufiím :-) ■ Nejãastûj‰í hfiích: ãokoláda ■ V‰em doporuãuji: Pofiiìte si psa, radikálnû vám zmûní Ïivot. K lep‰ímu.

Petr Novotn˘. Miluje vodu v jakémkoliv skupenství, v létû tekoucí, v zimû padající. Na jafie se nezlobí, kdyÏ tající sníh uteãe ze zasnûÏen˘ch svahÛ a zaplní koryta fiek, a na podzim si nestûÏuje, kdyÏ ho mráz vyÏene z oblíben˘ch pefiejí vysoko do zasnûÏen˘ch hor. Nejradûji by ov‰em stíhal obû discipliny zároveÀ. To dokumentují jeho lyÏafiské experimenty v Africe nebo kajakáfiské v˘lety do odlehl˘ch oblastí Islandu. LyÏování je pro nûj cesta za dobrodruÏstvím, proto zasedl do rubriky skitouringu a telemarku. petr.novotny@snowmag.cz Vûk: 31 let ■ Nejoblíbenûj‰í disciplína: jízda s volnou patou neboli telemark ■ Nejoblíbenûj‰í lyÏe: pfiekvapivû telemarkové, nejlépe Kapa Due ■ Nejoblíbenûj‰í stfiedisko: : za dobrych snûhov˘ch podmínek v podstatû kdekoliv ■ Nejvût‰í ctnost: : i kdyz nestiham, tak to vÏdycky nûjak dopadne ■ Nejãastûj‰í hfiích: nestíhám furt ■ V‰em doporuãuji: : nestárnoucí film Krakono‰ a lyÏníci

Karek Hampl. Opût ãlovûk, jehoÏ Ïivot je lyÏováním protkán od dûtství do zralé dospûlosti. Vrcholem jeho kariéry byla funkce druhého trenéra v reprezentaãním druÏstvu ãeskoslovensk˘ch sjezdafiÛ v letech 1970-76. Dnes se ubírá cestou od razance k eleganci, coÏ platí jak pro lyÏování, tak pro Ïivot. Jako nestor na‰eho tvÛrãního kolektivu bude pro nበãasopis nejvíce lovit ve vodách lyÏafiské minulosti, nerezignuje ale ani na jemu dal‰í blízké Ïánry jako cestování ãi lyÏafiská v˘zbroj. karel.hampl@snowmag.cz Vûk: 62 let ■ Nejoblíbenûj‰í disciplína: Spou‰tûní se po svazích pokryt˘ch hlubok˘m pra‰anem ■ Nejoblíbenûj‰í lyÏe: Jakékoliv, pofiádnû vykrojené, ne del‰í neÏ 160 cm ■ Nejoblíbenûj‰í stfiedisko: KaÏdé, které nabídne hlubok˘ pra‰an ■ Hobby: Odkr˘vání zasut˘ch stránek lyÏafiské historie ■ Nejvût‰í ctnost: Co to je? ■ Nejãastûj‰í hfiích: Je-li to hfiích, tak lenost ■ V‰em doporuãuji: Pofiádnû vykrojené lyÏe s vázáním na minimálnû 2 cm vysoké podloÏce

Eva Macháãková. „Já tam b˘t nechci!,“ vzpouzela se. Marnû, bylo nás víc. Îena zodpovûdná za grafickou podobu ãasopisu. Vládne tvrdou rukou v‰em nehledû na firemní hierarchii. Její moc je v‰ak zcela pochopitelná a logická – je dána její umûleckou dokonalostí. Marnû se kdo vzteká a hádá, nakonec musí uznat, Ïe Eva to udûlala líp. Jak to ov‰em s dûvãaty b˘vá, pfies svÛj tvrd˘ profesionální obraz v sobû skr˘vá zázraãné nitro. A proto chlastá!

Vûk: nepublikovatelné ■ Nejoblíbenûj‰í disciplína: Grafika? Omyl! Vládnout tvrdou rukou v‰em, hlavnû Sochovi, ten to nejvíc potfiebuje! (samá sranda, práce Ïádná..) ■ Nejoblíbenûj‰í lyÏe: Visu Extra - pokud moÏno stejnû dlouhé ■ Nejoblíbenûj‰í stfiedisko: Cáb, Beskydy ■ Hobby: muÏi, chlast, drogy, drobné krádeÏe... ■ Nejvût‰í ctnost: prázdná kapsa ■ Nejãastûj‰í hfiích: alkohol ■ V‰em doporuãuji: vidût Petra Sochu v plavkách, nûvûfite v‰emu, co se pí‰e... pokraãování pfií‰tû...

ČÍSLO 3, ROČNÍK II

REDAKCE editor:

Daniel Winkler dan.winkler@snowmag.cz ‰éfredaktor:

Petr Socha petr.socha@snowmag.cz art director:

Eva Macháčková eva.machackova@snowmag.cz zástupce ‰éfredaktora:

Radek Holub radek.holub@snowmag.cz grafici:

Petr Havelka Josef Mikeš STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI Ing. Miloš Vrba Ing. Roman Gric Mgr. Pavel Vinklát Pavel Zelenka Vítek Ludvík Michal Roba Ondra Tůma Filip Růžička Honza Schauer Tomáš Macek Karolína Pilařová Jana Vlková

REDAKTOŘI Ivan Sosna alpské lyžování, materiál

Karel Hampl alpské lyžování, historie

Petr Novotný telemarking, skitouring

Zdeněk Klučka sport

Martin Večerka snowboarding

Michal Bulička sport, dobrodružství

ADRESA REDAKCE: Husitská 90 130 00 Praha 3 – Žižkov redakce@snowmag.cz

DTP STUDIO ul. 4. května 175 755 01 Vsetín 571411164

222780286 jazyková korektura:

POBOČNÁ REDAKCE: ul. 4. května 175 755 01 Vsetín snow@altituda.cz

571411164

VYDÁVÁ: Altituda s.r.o.

4. května 175 755 01 Vsetín snow@altituda.cz Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu pražské redakce. © 2002 Snow Press s.r.o. © 2002 Altituda s.r.o.

Všechna práva vyhražena.

Snow a Snow revue jsou ochrannou známkou.

Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., odštěpný závod Přeprava Cena výtisku: 89 Kč (139 Sk) MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007 Vychází 6x ročně toto číslo vyšlo v prosinci 2002 další číslo vyjde v lednu 2003

ODBORNÍ PARTNEŘI:

Marta Lanzendörferová vedoucí v˘roby a distribuce:

Robert Bednařík robert.bednarik@snowmag.cz distribuce: Chcete-li prodávat SNOW ve své prodejně, volejte 571411164 nebo pište na distribuce@snowmag.cz inzerce: zajišťuje Altituda s.r.o.

4. května 175, 755 01 Vsetín obchodní oddělení 571411164, 222780286 inzerce@snowmag.cz vedoucí inzerce:

David Walter david.walter@altituda.cz 777811821 sekretariát vydavatelství vedoucí David Hrůza asistentka Martina Winklerová pfiedplatné: Předplatné objednávejte na adrese: Altituda - Snow 4. května 175 755 01 Vsetín : 571411164 fax: 571411164 predplatne@snowmag.cz www.snowmag.cz Ve vsetínské redakci provedeme změnu doručovací adresy, vyřídíme objednávky starších čísel a veškeré dotazy.

www.rakousko.com

www.lyze-francie.com

autoři projektu: Daniel Winkler a Petr Socha

Foto: Österreich Werbung / Mallaun / www.rakousko.com

INSPIRACE

14

Vloãky vífiily & byly Vánoce

Pfii‰la zima.

A kdyÏ jednou mil˘ Pán BÛh mûl zvlá‰È dobrou náladu, daroval nám lyÏe… Vzali jsme je, radovali se z nich, vy‰li jsme ven do hor a shledali, Ïe ve snûhu, kter˘ v‰e rozjasÀuje, hory jsou je‰tû krásnûj‰í… Tak se stala zima na‰ím pfiítelem, zdrojem nevyãerpateln˘ch radostí a ãinÛ.

Luis Trenker

tip

16

TEXT: RADEK HOLUB, JANA VLKOVÁ FOTO: ARCHIV SNOW

carvingové

oázy V

e třetím tisíciletí lyžaři vstoupili do znamení carvingu. Ovládá je touha po náklonu, vysokých rychlostech a elegantních křivkách, které vykreslují lyžemi do sněhu. Riziko spočívá v nečekaném setkání s lyžařem, obvykle narozeným ve stejném znamení. Vyvarujte se proto nebezpečí a zamiřte tam, kde prostoru je pro každého dostatek.

Livigno

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

Úzké údolí sevřené ze všech stran třítisícovými vrcholy sehrálo v historii roli strategické zastávky na cestě přes Alpy. Dodnes požívá statutu bezcelní zóny a pro své hosty je nákupním rájem.

V zimě pak i rájem carvingovým.

Livigno obklopují dva protilehlé svahy, z jejichž téměř třítisícové výšky spadá 115 km sjezdovek velmi prostě – přímo.

Královsky široké tratě většinou jen kopírují reliéf svahu, který carvingovou nirvánu tu a tam zpestří o terénní kompresi. Epicentry sjezdového dění jsou okolí kabinkové lanovky Carosello 3000 a celá protější stráň areálu Mottolino. Z mírně stoupajícího hřebene Monte della Neve se do prudké stráně rozbíhají pruhy červených a černých sjezdovek, schopných pojmout několikanásobek kapacity dvou přítomných lanovek. Vysoká úroveň péče o sjezdovky, pro italská střediska typická, je v Livignu samozřejmostí.

Stubai Největší rakouský ledovec, ač poměrně plochý, k sobě přitahuje lyžaře stále

větší měrou. Co totiž postrádá na sklonu, to si bohatě vynahradil na šíři a stal se tak vyhledávaným carvingovým eldorádem. Pověst jednoho z nejlepších středisek ve své třídě drží i díky tomu, že tu carvingovým nadšencům vycházejí vstříc. Podél vleku Daunferner je část sjezdovky ohraničena zábranou, za níž semafor vpouští jen omezený počet lyžařů. Na čtvrt minuty tak máte celou sjezdovku jen pro sebe a své oblouky, riziko kolize je vyloučeno. Mnoho prostoru k rozletnému lyžování je rovněž na většině volně přístupných sjezdovek v areálu, zejména pod 6sedačkou Eisjoch.

Les Menuires Jedno ze středisek lyžařské oblasti Tři údolí má svou carvingovou oázu na vrcholu La Masse. Hora s přiléhavým názvem, který česky znamená něco jako „hromada, množství, kupa” trpělivě snáší zařezávání hran do svých boků. Tyčí se jaksi stranou hlavního reje a to je jejím nesporným plus. Pro většinu návštěvníků střediska jsou daleko snáze přístupnější sjezdovky na protějším vrcholu.

Oáza carvingu je všude tam, kde se široké sjezdovky probouzí v bílém manšestru.

Nástupní stanice na kabinovou lanovku Masse 1 je na dně údolí, pod střediskem. Na druhý úsek Masse 2 se přejíždí po krátké modré. Z vrcholu Pointe de la Masse čekají na carvery hlavně dvě červené (Longet a Crétes).

Na širokých „václavácích” oblouky dlouho neomrzí. V různých variantách lze sjezdy prodloužit až zpět k dolní stanici Masse 1 (Vallons a Enverses).

Horní část je ovšem podstatně lepší.

Svahy vystavené na západ nabízejí nejlepší sjezdy dopoledne, dokud slunce manšestr nepokazí.

18

TEXT A FOTO: IVAN SOSNA

Šťastnýmuž ANTONÍN ŠPONAR

J

en výjimečně lze nad zprávou o úmrtí konstatovat to, co náš titulek. K Tonymu Šponarovi ale sedí dokonale.

Náš nejlepší sjezdař své doby (ročník 1920), šestinásobný mistr republiky sportovně na mety nejvyšší nedosáhl: především druhá světová válka byla překážkou nezdolatelnou. I tak ale vítězství v prvním poválečném slalomu na slavném Hahnenkammu nebo 9. místo na olympiádě 1948 naznačují, že jeho možnosti sahaly opravdu vysoko.

Hlavní část jeho života ale patřila daleké Austrálii, do níž se jako poúnorový emigrant dostal v roce 1950. Života tak pestrého a barvitého, že komukoli z nás se o něčem podobném může sotva snít. Tvrdě pracoval, založil nejslavnější australské lyžařské středisko Thredbo,

poté byl na dně, ale zvedl se a dotáhl to na úspěšného hoteliéra. Dal se na fotografování a filmování, stal se mořeplavcem, jenž za roky na své jachtě zbrázdil pořádný kus Pacifiku. Rád si dokazoval, že je chlap, který umí přijímat výzvy.

Procestoval Austrálii a ještě na začátku 90. let se autem vydal přes Asii, Evropu a Afriku na cestu takřka kolem světa.

V nedávných letech se pak opakovaně na léto vracíval i ke svým kořenům a příbuzným do Čech. Za své zásluhy o australské lyžování se stal nositelem vzácného a ceněného titulu Krále hor.

Typický macho Tony nebyl jednoduchou čítankovou osobností. Nikdo jiný

SNOWKOUTEK

SNOWRETRO

PRO ŽENY

âTVERO RAD, JAK SI UDRÎET LÁSKU CARVERA PrÛbûÏnû obdivujte carverÛv styl. Chvalte zejména velk˘ náklon, práci tûÏi‰tû a kolen. NezapomeÀte zdÛraznit, Ïe se mu vÛbec neprá‰í od lyÏí.

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

1

Srovnávejte ho s ostatními carvery. Pfiirozenû jen tûmi slab‰ími. Na sjezdovce vybírejte k porovnávání pouze ne‰iky.

2

Zkou‰ejte to po nûm. Samozfiejmû i kdyÏ máte 2 metry dlouhá párátka. Vበzájem a zároveÀ neschopnost zafiíznout hranu posílí jeho ego.

3

OceÀujte krásnou stopu. Zejména cestou na lanovce mu ukazujte, jak je jeho stopa krásná a bezchybná.

4

Jana Vlková

než sebestředný individualista by ale neprožil a nedokázal to, co on. „Jenom mrtvé ryby plavou s proudem,” bylo jeho oblíbené motto. On se tak ve svém životě rozhodně nechoval.

Bylo by neupřímné a zkreslující zamlčet v tradiční úctě nad zesnulým jeho celoživotní vřelý vztah k ženám. Vztah hojně opětovaný, neboť Tony měl v sobě náboj, jenž ženy přitahoval. „Čas je to zdaleka nejdůležitější, co člověk má. Nenávidím plýtváním časem,” vyznal se ještě nedávno. Ten svůj naplnil tak, že mu můžeme jen tiše závidět.

Antonín „Tony” Šponar zemřel 9. listopadu 2002.

Dosud není rozhodnuto, je-li mazání lyÏí – ·védové fiíkají tomu „vwllningen” – vûdou, kouzelnictvím nebo umûním.

Skoro bych fiekl, Ïe to je umûní a to „ãerné umûní”, ponûvadÏ se pfii tom vÏdy nûco zaãerní, zamaÏe. Nûkdy lyÏe, jindy lyÏafi a jindy podlaha nebo koberec –; nûkdy v‰ecko – V Norsku i ·védsku pozoroval jsem s velk˘m zájmem jak závodníci své lyÏe mazali, natírali vonn˘mi i hroznû zapáchajícími mastmi, vosky a tekutinami, hladili rukou, flanelem neb kÛÏí, nahfiívali na otevfieném ohni, u kamen i Bunsenovou letovaãkou a pak opût natírali a hladili. Ale od nikoho jsem se nedovûdûl jak, ãím a proã to dûlá a také od nikoho jsem kousku toho mazání nedostal. Vidûl jsem téÏ nûkteré, Ïe pfiinesli si k závodu 2 i 3 páry lyÏí jiÏ namazan˘ch a pfied závodem pozornû zkou‰eli je do kopce i s kopce a po rovinû, aÏ pak rozhodli se pro lyÏe podle snûhu a poãasí nejlépe namazané… ... Umûní natírati lyÏe není tak tûÏké, jak se mnohému zdá. Ale, Ïe mnozí tají své zku‰enosti, nena‰el se dosud prostfiedek úplnû vyhovující a kter˘ by zbránil, aby se sníh nelepil neb nepfiimrazoval na lyÏe. Nûkteré prostfiedky sice dokonale konservují spodní plochu lyÏe, ale jsou provázeny závadou, Ïe lyÏe „uklouzávají”.

Pfiíklady pfiedpisÛ mazadel: 1kg dfievitého dehtu, 20g stearinu, 20g vosku.

1kg dfievitého dehtu, 0,4kg stearinu.

1kg dfievitého dehtu, 0,4kg mastku, 0,1kg vosku.

1 díl dfiev. dehtu, 3 díly smÛly, 3 díly parfínu a 3 díly pryskyfiice.

3 díly dfiev. dehtu, 1 díl parafínu, 1 díl smolného poleje (v˘hodn˘ pro studené poãasí).

2 díly dfiev. dehtu, 2 díly parafínu, 1 díl smolného oleje, 1 díl vosku ( pro oblevu).

Pfii velké zimû (-20° a ménû) pouÏije se v˘hradnû dehtu. Pfii prostfiední zimû smíchá se dehet s voskem neb stearinem a pfii -2 aÏ +2° pouÏije se pouze parafín.

Zimní Sport 1924

20

SERVIS

NÁSTROJE, PŘÍPRAVKY

A JAK S NIMI P otřeb pro přípravu lyží je značně velké množství. Část z nich je absolutně nezbytná, další jsou vhodné a prospěšné, nicméně pro nezávodní použití zbytné. Některé dolaďovací a značně specializované přípravky už použije jen závodník či jeho servisman.

I. Základní: brousek s pevným nebo stavitelným úhlem na boční hranu, brusná pryž pro odstranění „grotu”, guma na stažení brzd.

II. Pokročilejší: místo brousku speciální jednosečný pilník (střední, zhruba 16 seků/cm), kovový „vingl” (89 až 86 stupňů, nejspíše 88) se svorkou pro broušení z boku lyže, navíc mosazný kartáč pro čištění pilníků.

III. Vhodné doplnit o: svěráky k upnutí lyží, jemný keramický kámen nebo jemný diamant pro dopracování ostří, vodítko

nebo manžeta pro broušení ze strany skluznice, hrubý diamant pro obroušení poškozené a vytvrzené části hrany, štětec k průběžnému ometání špon.

IV. Pro náročné: jemný pilník, velmi jemný diamant, kámen Arkansas pro vyleštění hran.

Servis nebo svépomoc?

Příležitostný lyžař se nejlépe svěří servisu.

Náročný jezdec nejspíše využije základního přebroušení na kameni a pak si bude udržovat sám. Žádný běžný servis se

PARTNER TÉTO RUBRIKY

JEDNODUCH¯

BROUSEK

nevyrovná pečlivě a odborně ručně doladěné hraně, každý ale musí zvážit své schopnosti a možnosti.

Brousek nebo pilník?

Brousek je „blbuvzdornější” a tedy vhodnější pro nenáročného nebo manuálně méně zručného člověka. Lepší je takový, do něhož jde vložit celý pilník i tenký keramický kámen. Chybí v něm ale cit, který poskytuje úhelník s pilníkem. „Jako milování s kondomem a bez,” zní jeden z příměrů. (Tady ale nejde o AIDS, takže klidně

®

21

DOKONALE VYLEŠTĚNÁ HRANA JE HLADKÁ A LESKLÁ, BEZ STRUKTURY OD BROUSICÍHO STROJE NEBO NÁSTROJE. SPOLU S ADEKVÁTNÍM NAMAZÁNÍM JE TO VRCHOL SERVISNÍ PRÁCE A LYŽAŘOVA SVÁTOST. VYLEŠTĚNÁ HRANA TAK VEDE KE DVOJNÁSOBNĚ DOKONALEJŠÍMU LYŽAŘI: VNĚJŠKOVĚ JÍZDOU A VNITŘNĚ MYŠLENÍM.

BRUSNÁ

GUMA NA STRÎENÍ GROTU A DIAMANT NA JEMNÉ

VYLE·ENÍ HRAN

„bez”…) Každý, kdo si na údržbě svých lyží zakládá, proto brousí s „vinglem”.

Držák na pilník je pak kompromisem.

Cit v ruce je důležitý, stejně jako zvuk pilníku při práci. Dokonalé ruční nabroušení lyží proto předpokládá pevné uchycení lyže, dobrý přístup k ní, kvalitní osvětlení, jemnou práci a cvik.

Pro nejhrubší srovnávání zanedbaných hran je nejlepší bruska v servisu nebo hrubý velký pilník (11-12 seků/cm). Pro průběžně udržované hrany pak stačí 200 mm střední pilník (14-16 seků/cm) s dobrušováním keramickým kamenem nebo diamantem. Kvalitnější a dražší jsou pilníky s chromovou úpravou.

Pilník je určený k záběru jen jedním směrem. Každý tah s ním musí jít od těla vpřed a zpětný pohyb vzduchem, ne po materiálu, jinak dochází k poškození pilníku.

Táhneme pokud možno lehce. Broušení není kovoobrábění, nýbrž jemná mechanika. Zásadou je ubrat jen nezbytné minimum materiálu hrany, ideálně jen doladit ostří. Pilník je třeba průběžně čistit speciálním čisticím kartáčem.

Svěráky a stůl Skutečně kvalitní nabroušení předpokládá kvalitní uchycení lyže. Bez něj lze jen opatrně pevným brouskem. Posloužit může i dobře umístěný dílenský svěrák, nejlepší jsou ale speciální lyžařské svěráky. Existuje několik způsobů fixace lyže, cena svěráků většinou odráží dokonalost jejich funkce. Zručný kutil si je může dokonce vyrobit i sám. Pozor na to, že do některých starších modelů svěráků lyži s příliš vysokou deskou skluznicí nahoru neupneme.

Improvizovat lze podložením lyže na koncích a uchycením do svěráku uprostřed za desku.

Klasické lyžárny mizí a stále častějším problémem je sama pracovní plocha. Nabízí se sice řada možností improvizace, ale závodník i velký fajnšmekr si pořídí vlastní servisní stůl. Pod něj patří velký igelit a hodí se vlastní lopatka a smetáček.

Ten, kdo si za pomoci uvedeného nářadí pracně vytvoří dokonalou hranu, se už vždycky ke své lyži bude chovat slušně.

Taková hrana tak vede ke dvojnásobně dokonalejšímu lyžaři: vnějškově jízdou a vnitřně myšlením.

Ivan Sosna (příště: ideální rovina)

ZÁKLADNÍ

SADA

-

ÚHELNÍK,

PILNÍK A SVORKA

22

TEXT: ROBERT BEDNAŘÍK, DOMINIK MICHÁLIK FOTO: JARO ŠVORC

Hory již zabíjely

Z

ima ještě ani nezačala a už si na svůj účet připsala první oběti. A to jenom co se týče slovenských hor, kam v podzimních měsících vyráží nedočkaví lyžaři a snowboardisté.

V období od 9. 11 - 12. 11. 2002 se v Tatrách v důsledku zvratu počasí staly dokonce tři lavinové nehody, které si vyžádaly jeden lidský život.

Dominik Michálik z Tatranské horské služby k tomu pro Snow řekl: „V utorok 12. 11. 2002 po výraznom oteplení i vo vysokých polohách už o 13.44 hodine oznámil jeden z bratislavských horolezcov, že jeho partner pri zostupe zo Žltej lávky do Veľkej Studenej doliny odrezal pod sebou snehovú dosku, s ktorou spadol dolu žľabom takmer 300 m – utrpel zlomeninu stehennej kosti a bol transportován vrtuľníkom“. Že se laviny nevyhýbají ani zkušeným, svědčí i další případ toho dne, jehož obětí se stal horolezec a skialpinista, který mimo jiné vystoupil i na osmitisícový vrchol. „Tentýž deň po 22. hodine sa rozbehla dalšia pátracia a neskôr lavínová akcia.

Jeden zo známých tatranských horolezcov sa nevrátil z lyžiarskej túry. O 3.50 hodine ráno šiesti pátrači THS sledujúci jeho stopu odhalili rozsiahle lavínisko v žľabe spadajúcom z hrebeňa Jatiek do Predných Meďodolov. Po hodine hľadania a sondovania našiel v sněhovom nánose pes Atos lyžiarske okuliare.

O 20 min. na to lyžiarsku paličku a po troch hodinách v hľbke 1,5 m i mŕtve telo hľadaného…”

ZMùNY JSOU ÎIVOT Pro leto‰ní sezonu do‰lo k nûkter˘m zajímav˘m zmûnám ve vybavení pfiedních závodníkÛ. Po letech u Atomicu pfiesedlal veterán Lasse Kjus na Dynastary. Tradiãní francouzská znaãka ze skupiny Rossignol si v uplynul˘ch letech vydobyla velké jméno mezi freeridery a zdá se, Ïe nyní posiluje i v alpském sektoru. Její ponûkud pfiekvapivá zlata z poslední olympiády (Daniela Ceccarelli v super-G a Jean-Pierre Vidal ve slalomu) pfiispívají k posílení závodního image. Ten je pfiinejmen‰ím na nejvût‰ím evropském trhu stále velmi dÛleÏit˘.

Po letech vûrn˘ch sluÏeb odchází od Atomicu i Martina Ertlová. âasto zranûná korunní princezna Svûtového poháru sice na velk˘ globus zatím nedosáhla, ale pfiesto pfiispûla ke ztrojnásobení prodeje Atomicu v Nûmecku. Letos uÏ startuje na Rossignolech.

Na nich je i „Rubber Man” ãili gumov˘ muÏ Bode Miller. Ten se loni na Fischerech sv˘mi v˘sledky i neortodoxním stylem stal fenoménem technick˘ch disciplin a postrachem sjezdafiÛ alpsk˘ch zemí. Bez znalosti zákulisí se jeho pfiestupu mÛÏeme jen lehce podivovat, neboÈ právû Fischerky jsou momentálnû mezi závodníky vysoce v kursu a velmi hojnû zastoupené.

23

Jste také úchylní? Podělte se o vaši úchylku s námi!

Snowman story aneb soutěž o nejvíce posedlého lyžaře nebo snowboardistu!

Posedlost je věc relativní a často hraničí s úchylkou. Úchylák je ten, kdo překračuje obecné meze, kdo vybočuje z normality víc, než to okolní většina dokáže chápat.

Ovšem – přiznejme si – chce-li kdo něco dělat fakt pořádně a parádně, musí být posedlý! Nebo trochu úchyl. Když jsme tak přemýšleli, kdo z nás je – co se pohybu na sněhu týče – větší úchylák (za to slovo se vůbec nestydíme), napadlo nás, že by nebylo od věci tuto „soutěž” otevřít i pro vás čtenáře.

Jste také úchylní? Podělte se o vaši úchylku s námi! Nejenže se vám tím poskytne psychoterapeutická lekce, ale navíc můžete vyhrát pěkné ceny – na největšího úchyla pak čekají lyže nebo snowboard značky Völkl, na další umírněnější úchyly pak značkové oblečení a další ceny od prodejce Bill Sport.

Napište nám, v čem všem se vaše úchylka projevuje. Porota složená ze zástupců redakce a dovozce Völkl pak vybere „nejzdařilejší” příspěvky, které se společně s vyhlášením vítězů objeví na stránkách SNOW č. 5!

Hodnotí se zejména originalita a vtipnost, fantazii se meze nekladou a přiložit můžete i svou úchyláckou fotku!

Abychom trochu prolomili váš stud, pootevřeme i vlastní nitra: například jeden z členů redakce si v mrazáku pěstuje umělý sníh a k usínání si pouští stereo zvuk rolby v akci. Další se holí jedině hranou své obřačky a češe kartáčem na skluznici. No, a máme i horší případy…

Těšíme se na vaše story na adrese pražské redakce nebo našem e-mailu: redakce@snowmag.cz! Uzávěrka soutěže je 10. února 2003.

Hrajte o lyže nebo snowboard VÖLKL a lyžařskou bundu DESCENTE v hodnotě 12 tisíc Kč od prodejce BIL SPORT

24

TEXT: RADEK HOLUB FOTO: AUTOR Dnešního lyžaře již tolik nelákají obtíže při zdolávání svahů, nýbrž se jeho zájem přesouvá k mírnějším prostornějším „dálnicím”. Šířka a přehlednost tratí se stává vyhledávaným artiklem, přesto zůstává na pláncích hádankou, kterou lyžař rozluští jen vlastním sjezdem.

Modrá, červená a černá už zkrátka nestačí a je načase, aby ustoupily pestrobarevné realitě. Pohledovým plánkům chybí barva, která by sjezdovkám přiznala šířku a propůjčila jim tak přídomek carvingová.

Třeba žlutá. Orientační smysl lyžaře v neznámém středisku by obohatily nové druhy sjezdovek. Například dnešní modrá nerozlišuje, jde-li o přehledný „školní” svah nebo lesní cestu, klikatící se v členitém terénu. Velká modrá sjezdovka, ocejchovaná i svou šíří – žlutou, by se smícháním obou barev proměnila v zelenou. Tak už léta francouzská střediska nálepkují cvičné svahy, někdy ale též dojezdové tahy do střediska. Barevnou revolucí odhalíme i tratě vhodné pro dlouhé „obřákové” oblouky a racecarving – široké (žluté) a červeně sklopené čili ornažové. Jednou provždy by se při „velkém úklidu” mohlo vyjasnit, že černá sjezdovka nemá být freeridový sjezd roklí, ale upravený slalomák. Úprava sjezdovek či alespoň informace o tom má pro carvera význam zásadní.

SNOWZPRÁVY

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

Supertest Made in NTN Znám˘ test lyÏí, pofiádan˘ nûmeck˘m svazem SPORTS a ãasopisem SkiMagazin, se ve velmi zajímavé podobû objevuje u na‰ich sousedÛ v Polsku. Poláci okolo ãasopisu NTN (Niezalezny test narciarsky) jsou skvûlí lyÏafi‰tí odborníci a nebojí se prezentovat vlastní názor. Pfiebírají hodnocení lyÏí, ale doprovodné texty si pí‰í sami. Letos navíc ke kaÏdé lyÏi pfiidali i hodnocení sv˘ch vlastních testérÛ. Jsou stfiídmá, vûcná, fundovaná a o lyÏích fiíkají asi více neÏ komentáfie originálu.

V souãtu pak je tato polská verze Supertestu zfiejmû nejúplnûj‰í informací o testovan˘ch lyÏích.

Komu by to nestaãilo, najde ve druhém dílu leto‰ního NTN navíc i jejich zcela samostatn˘ test lyÏí. Informaci o nûm uvádíme samostatnû.

Zejména lyÏafii ovládající pol‰tinu, by nemûli váhat.

Více info: www.ntn.pl is

Desky VIST se prodávají nepfiedvrtané!!!

Desky VIST jsou kompatibilní s kaÏd˘m vázáním, nikoli jak jsme omylem uvedli ve Snow Extra.

Omlouváme se.

Lyžařské

V

PLÁNKY ZASPALY

elká carvingová revoluce proměnila tvar lyží, rozprášila staré sjezdové návyky a přiměla lyžařská centra servírovat každé ráno hladce vyžehlené sjezdovky. Jen lyžařské mapy podávají stále stejný obraz – náročnost sjezdovek.

SNOWNEJ

NEJSTARŠÍ LAMINÁTOVÉ BĚŽKY Prvním místem, kde spatfiily svûtlo svûta plastové lyÏe, bylo Nové Mûsto na Moravû.

Model Sapporo, pojmenovan˘ podle tehdej‰ího dûji‰tû olympijsk˘ch her, se objevil v roce 1971, s plasty v‰ak novomûst‰tí konstruktéfii experimentovali jiÏ mnohem dfiív.

Potvrzuje to vzpomínka Karla DaÀka, kter˘ se na testování prototypÛ tehdej‰ích artisek podílel. „První laminátky, tedy lyÏe vyrobené z navzájem slepen˘ch dfievûn˘ch plátkÛ, které drÏely tvar a byly lehãí neÏ dfievûné lyÏe, jsem mûl asi od r. 1965. No a první skuteãnû moderní „Saporky” pfii‰ly na fiadu na sklonku r. 1971. Po jakési oslavû jsme sedûli s tehdej‰ím fieditelem Artisu (dnes Sporten) Jaroslavem Boháãem u piva na Mar‰ovské rychtû a on mi vyprávûl, jak v˘vojáfii jdou teì na vûc technicky. Propoãítávají potfiebné zaoblení lyÏe a schopnost plastov˘ch materiálÛ pfiizpÛsobovat se tvarovû i délkovû; „takovou lyÏi, to bude‰ mít jako klenut˘ most. Budou to dvû vrstvy plastÛ, ta horní tro‰ku del‰í, slepené dohromady pfies nûjakou tfieba i docela nepruÏnou vrstvu dfieva a navíc i odlehãenou… PruÏení tomu dodá délkov˘ rozdíl tûch obou plastov˘ch vrstev…”. Aby to odlehãili, pouÏili lehounké nepruÏící dfievo, jako leteãtí modeláfii, a to je‰tû uprostfied nahradili dutinkou, vycpanou hliníkovou vo‰tinou – takovou, jaká se pouÏívala pro letadlová kfiídla.” ps

technika

25

TEXT: IVAN SOSNA FOTO: NTN MAGAZÍN

polský test

NTN Polští odborníci okolo tamějšího lyžařského časopisu NTN a z carvingového sdružení Stowarzyszenie SPORT XXI uspořádali počátkem dubna 2002 na druhé nejvyšší lyžařské hoře Polska, Pilsku v Beskydech, druhý ročník svého samostatného testu lyží.

Počátek čtyřdenního testu se odehrál na perfektní tvrdé pistě, závěr naopak při typickém jarním odměku, jenž byl na přírodním sněhu znatelnou nevýhodou testu.

Kratší a místy užší trať nahrávala spíše lyžím kratším a více vykrojeným. Pozoruhodným plusem byla nezvykle skvělá lyžařská úroveň testérů, vesměs jezdících skutečně moderní technikou. Zejména jejich hodnocení slalomek a obřaček proto zaslouží pozornost. (Test neobeslaly firmy Dynamic, K2, Nordica, Völkl.)

Někdo si možná vzpomene, že tento loňský test převzala MF Dnes. Bohužel ve velmi okleštěné podobě a především se špatným pořadím lyží. Ač upozorněna, opravu tehdy odmítla udělat. Poškodilo to jak některé firmy, tak renomé tohoto testu, jenž je koncipován skutečně kvalitně.

Slalomky: 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Elan SLX (162 cm) Fischer WC SC (155/160 cm) Atomic 11.12 (157 cm) Head i. SL WC (160 cm) Salomon 8 3V (176 cm!)

Dynastar Omeglass (157 cm) Rossignol PPS 9S (158/164 cm) Kneissl Red Star (160 cm) Blizzard SL Ti (171 cm)

Obfiaãky/racecarvery: 1.

2.

3.

4.

5.

6.

Elan GSX (184 cm) Atomic 11.21 (186 cm) Fischer WC RC (180 cm) Blizzard RS Ti (182 cm) Salomon 10 2V (190 cm) Kneissl White Star (178 cm)

7. Rossignol PPS 9X 8. Dynastar Speed Carve (178 cm)

V obou kategoriích se od kvalitního celkového pole výsledkově oddělil vždy jen poslední pár. Vítězství lyží Elan bylo neohrožené.

Ostatní: Mezi pestrou směsicí různých nezávodních lyží se nejvíce líbily sportovní slalomky: Atomic 9.12 a Fischer Race SC před Elan Hyper HCX. Dále se umístily univerzálky Fischer Sceneo 400, Head i.C 200, funcarver Fischer Radarc a nová univerzálka s mikročipem Head i.C 300, slalomová univerzálka Rossignol Viper STX a další (celkem 18 párů lyží).

26

TEXT: MICHAL BULIČKA FOTO: ATOMIC

SP začal senzací na nejvyšším stupni se mačkaly tři závodnice

R

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

akouský ledovec Rettenbach nad Söldenem přivítal v duchu tradice posledních let zahájení 36. ročníku SP v alpském lyžování. Evropská ouvertura předcházela americkému turné bílého cirkusu v listopadu a prosinci. Přestože obří slalomy žen a mužů málem odfoukl vítr, bylo odstartováno.

Na sjezdovce se nepotkali v roli soupeřů Herminátor a Steff, tedy Hermann Maier a největší osobnost minulé zimy Stephan Eberharter.

Zatímco první z nich se díky dosud nedoléčenému zranění a bolestem stále ještě nemůže lyžování věnovat naplno, Eberharter zraje jako víno. Během letních soustředění rakouské reprezentace měl nejlepší tréninkové jízdy a na start v Söldenu se postavil ve formě i v pohodě. Za třicetiletým Eberharterem byla připravená skupina borců, kteří byli loni v hlavní roli obřákové detektivky.

Obřák byl loni ze všech mužských disciplín poháru jednoznačně nejdramatičtější a tak se diváci mohli právem těšit na souboj gigantů. Jediný Francouz Covili vyhrál loni dvakrát a to mu vyneslo malý glóbus. Další vítězové Miller, Nyberg, Raich, Cuche a von Grünigen stáli v čele smečky pronásledovatelů.

Předpoklady se vyplnily a na ledové pistě bičované větrem se prosadil po trojici söldenských druhých míst domácí favorit Eberharter. Covili byl druhý, nestárnoucí von Grünigen třetí a za zmínku stojí čtvrtá pozice všestranného „evergreenu”, Nora Aamodta.

Jestliže závod mužů provázel vítr, ženy to měly o poznání těžší. Vichřice byla

taková, že v čase startu v uskutečnění OS doufal jen málokdo. Naštěstí se vítr alespoň trochu zmírnil a také komerční zájmy sehrály svou roli. Ženský SP začal s dvouhodinovým zpožděním v podmínkách, které byly na hranici regulérnosti.

Vyrovnanost závodu byla nevídaná a zapsala se do dějin. V cíli finálového kola se totiž ocitly ve stejném čase hned tři závodnice. Ostřílená Norka Andrine Flemmenová, slovinská naděje Tina Mazeová a hodně překvapivě Rakušanka Nicole Hospová. Rodačka z Tyrol, z podhůří Zugspitze se až letos prodrala tvrdou rakouskou konkurencí do kádru pro SP a svůj cíl, dostat se do druhého kola, výrazně překročila. Z 11. místa se dokázala vyšplhat až na piedestal. A tak se v Söldenu mačkaly na stupni nejvyšším tři lyžařky a statistik FIS Robert Seeger zapisoval do análů historický okamžik…

Park City v zajetí tepla Další dějství přivítaly na sklonku listopadu po deseti měsících olympijské tratě v Park City. Točivé disciplíny začaly zase

obřími slalomy. Při teplotách překvapivě nad nulou začaly ženy a ani jedna z trojice úvodních vítězek nedojela do cíle. Trať byla hodně obtížná a nebývalý byl počet výpadků (třetina první patnáctky v 1. kole). Návrat známých matadorek na stupně vítězů překazila závodnice nejmenší alpské země, Lichtenštejnska. Po devatenáctiletém půstu vyhrála pro tuto zemičku třináctý vavřín SP třicetiletá Birgit HeebBatlinerová. Po deseti letech v širší špičce se v létě musela vdát, aby konečně zvítězila. Po dvou mizerných sezónách dojela těsně druhá Alexandra Meissnitzerová a to je pro ni určitě povzbuzením.

Nejlepší výsledek kariéry v OS zajela olympijská královna Janica Kosteličová a stačilo to na třetí stupínek.

Dravý Ital Massimiliano Blardone, svěřenec G.Thöniho, po výborném 1.kole opět nedosáhl na stupně vítězů a počtvrté bral bramborovou medaili. Spokojeností zářil nový švýcarský šéftrenér Karl Freshner. Jeho kůň Michael von Grünigen získal jednadvacátou výhru ve SP a potvrdil, že místní svah mu sedí –

STEFAN EBERHARTER

V

SÖLDENU

NA

CESTù ZA PRVNÍM TRIUMFEM

vyhrál zde už potřetí. V pohodě byl i rakouský trenér Toni Giger. Jeho hlavní eso Eberharter (8.) trochu doplatil na měkkou trať (uzavíral totiž finálovou třicítku), ale do 2.kola se dostalo osm Rakušanů a dva z nich stáli na podiu.

U třetího Raicha žádné překvapení, u druhého Christiana Mayera naopak.

Borec (6 vítězných OS) jezdící stylem hop nebo trop se po dvou bídných letech dočkal úspěchu hned po přechodu na lyže Völkl. Suverénní dvojblok v „MS značek” Atomic a Salomon musel tentokrát přepustit pozice Fischeru a právě Völklu.

Salomon se vrátil na své pozice o den později. Jeho hlavní eso Chorvatka Kosteličová se po letních operacích kolena suverénně vrátila na stupně nejvyšší.

Rytmickou jízdou deklasovala všechny soupeřky včetně loňské celkové vítězky slalomu Pequegnotové a další hvězdy Paersonové (loni 4 výhry). Nejúspěšnější (počet výher v SP) aktivní závodnice současnosti, krasavice Sonja Nefová, zajela opět solidně, ale nestačila na

vítěznou trojici. Druhé místo uhájila překvapivě Cristel Pascalová z Francie.

Z patnácté pozice zaútočila Rakušanka Eggerová a moc nechybělo, aby zopakovala poslední rakouské vítězství ve slalomu z Lienzu 99. Rakouské slalomářky vůbec po loňské výsledkové katastrofě překročily svůj stín.

Jejich krajané ovládli slalomovou trať (6 v tuctu). Byl to bláznivý závod. Druhá polovina finále se jela v „oraništi" a naděje v něm pohřbili skoro všichni úspěšní z kola prvního. Z 30. pozice se vyhoupl na 12. Rakušan Marinac, z 10. na stříbrnou Pierrick Bourgeat. Jediný, kdo odolal nástrahám, byl po 1. kole vedoucí extravagantní Rakušan Rainer Schönfelder – vyhrál. Smolný víkend prožil domácí Bode Miller. Po artroskopickém zákroku sice nastoupil, ale v OS mu vypnula lyže a ve slalomu minul branku.

Trať zkazila po roce comeback norskému šampionovi z ZOH v Naganu Buraasovi.

Ze 4. pozice vypadl těsně před cílem.

Kalle Palander jel na trať přímo z nemocniční postele (zažívací potíže) a po 1. kole byl senzačně třetí. Naděje mu ve finále vzala opět trať. Nejspokojenější byl asi Benny Raich, v létě dostal od Baxtera dodatečně olympijský bronz a dva bronzy si veze z Ameriky i teď.

Ještě za mořem přijdou na řadu rychlostní disciplíny, ale o těch až příště.

Určitě to nebude nuda. Podle nových pravidel totiž pojede v opačném pořadí tréninkových časů třicítka nejlepších sjezdařů a podle FIS bodů se bude řídit startovní listina Super G. Nechme se tedy překvapit…

Kde vyzkou‰et jaké lyÏe?

K2 14. 12. 02 - 15.12.02 – Krkono‰e - Rokytnice n. J. 11. 01. 03 - 12.01.03 – ·umava - Î. Ruda - ·piãák 01.02.03 - 02.02.03 – ·p. Ml˘n - Medvûdín 15.02.03 - 16.02.03 – Orlické hory - ¤íãky 01.03.03 - 02.03.03 – Kru‰né hory - Klínovec 15.03.03 - 16.03.03 – Krkono‰e - Harrachov 05.04.03 - 06.04.03 – Pradûd - Petrovy kameny

Salomon 13., 14.a 15. 12. 2002 – ·p. Ml˘n - Medvûdín 31. 1., 1. a 2. 2. 2003 – ·p. - Medvûdín 8. a 9. 2. 2003 –- Harrachov - dol. stanice lanovky pÛjãovna lyÏí Salomon – Ski sport, Bedfiichov 19, ·pindlerÛv Ml˘n, tel.: 499 433 548

Scott 18. 1.-19. 1. 2003 – Îelezná Ruda - ·piãák 1. 2.-2. 2. 2003 – Pec p.SnûÏkou - Javor 8. 2.-9. 2. 2003 – ·pindlerÛv Ml˘n - Svat˘ Petr 15. 2.-16. 2. 2003 – Harrachov - pod sk.mÛstky 29. 3.-30. 3. 2003 – Pradûd - Petrovy Kameny

Volant Vyzkou‰et bude moÏné od 1.1. 2003 proti sloÏení kauce, pfiesné informace budou od 15. 12. na www.prosport.cz pod stránkou VOLANT.

Völkl Vefiejná testovací centra ve ·pindlerovû Ml˘nû (areál Svat˘ Petr pod nástupním místem na ãtyfisedaãkovou lanovku na Plánû), v Peci p. SnûÏkou (ve Skiservisu Javor u lyÏafiského vleku Javor).

TEXT: RADEK HOLUB

K70

Nejstarší dálkový běh v Čechách

N

aše horstva, ohlodaná věky do oblých hřebenů, jsou podobně jako ta skandinávská nesmírně příhodná pro běžecké lyžování. Právě proto snad sahá česká tradice dálkových běhů hluboko do minulosti, do dob, kdy dnešní závody světového formátu nebyly ani v plenkách. Tím nejstarším domácím je Krkonošská sedmdesátka.

Oproti jiným běhům má K70 jedno specifikum – závodu se neúčastní jednotlivci, ale pětičlenné hlídky. Čas hlídky je určen okamžikem, kdy do cíle doběhne její poslední běžec. V nadcházejícím ročníku dojde k podstatné změně měření: každý závodník dostane na ruku čip, na nějž se na stanovištích během trasy zaznamená čas.

Poprvé se hlídky, tehdy ještě desetičlenné, vydaly na trasu závodu v roce 1955. Zúčastnilo se jej pouhých pět hlídek. V dobách největší slávy se startovní pole rozrostlo na více než 4 tisíce účastníků, v posledních letech se pak ustálilo na úrovni kolem 1500 běžců. Ačkoliv sedmdesátka nepatří mezi nejmasovější podniky a není ani zařazena do mezinárodního seriálu závodů, uchovala si své renomé.

V rámci domácích běhů drží kromě své nejdelší tradice ještě jeden primát – je ze všech nejdelší. Závodníci vybíhají ze Svatého Petra na Krásnou pláň, dále přes Klínovky a Liščí horu na Krausovy boudy a vrací se přes Pražskou boudu a Rennerovu stráň zpět na Klínovky a do Svatého Petra. Po loňských úpravách trati, kterou si závodníci vesměs pochvalovali, měří skutečně 70 km. Zkrácenou – 23 km dlouhou trať – běží ženy a letos prvně na ní dostanou příležitost i muži.

Krkonošské sedmdesátky se zúčastňují jak reprezentanti, tak třeba party nadšenců, kteří ji jezdí i třicet let. Jsou to sběratelé odznaků zá-

vodu a startovních čísel, jež účastníkům zůstávají na památku místo diplomů.

Loňský ročník byl nový i v tom, že se poprvé jel pod záštitou Českého olympijského výboru.

Info K70 Krkono‰ská sedmdesátka - 48. roãník termín: 8. 3. 2003 délka: 70 km volnû pofiádá: TJ Lokomotiva Trutnov

po uzávěrce TEXT: KAROLÍNA PILAŘOVÁ

Bauer vystoupil ze stínu Nejistota, která se po odchodu těhotné běžkyně Kateřiny Neumannové rozhostila mezi lyžařskými funkcionáři, trvala jen pár dní. Hned následující víkend ji rozehnal sedmý muž z olympijské bruslařské třicítky Lukáš Bauer, když ve finském Kuusamu vystoupil ze stínu své slavné krajanky.

Druhým místem v závodě Světového poháru na patnáct kilometrů klasicky totiž vylepšil více než devět let starý nejzářivější úspěch českých běžců – třetí příčku Václava Korunky z bruslařské třicítky.

Třebaže byl pětadvacetiletý muž velmi blízko vítězství, ztráty v cíli na Rusa Ročeva nijak nelitoval. „Asi ten nahoře ještě nechce, abych vyhrál. Ale snad to někdy přijde a nebudu si muset tuhle šanci vyčítat,” říkal spokojený svěřenec trenéra Miroslava Petráska a raději mírnil očekávání ostatních: „Jsem teprve na začátku sezony. A ta se bude hodnotit až podle únorového mistrovství světa.”

OZVùNY Z KUUSAMU „GOLDI” KONâÍ Trojnásobn˘ vítûz Svûtového poháru ve skoku na lyÏích ANDREAS GOLDBERGER z Rakouska oslavil 29. listopadu tfiicáté narozeniny, ke kter˘m si dal vskutku podivn˘ dárek. Ohlásil totiÏ konec kariéry. S mÛstky se v‰ak definitivnû rozlouãí aÏ po této sezonû. „Jsem v pfiekvapivû dobré formû a chci je‰tû jednou zkusit závodit na ‰piãce,” vysvûtloval úfiadující mistr svûta v druÏstvech a dodával: „Rád bych mûl rodinu i dûti. A hlavnû b˘t v ‰edesáti letech fit.”

TUâNÉ ·EKY PRO PETERKU První a tfietí pfiíãkou v úvodních dvou závodech Svûtového poháru ve skocích na lyÏích se slovinsk˘ skokan PRIMOÎ PETERKA vyhoupl nejen do ãela prÛbûÏného pofiadí SP, ale také na vedoucí pozici ve finanãním Ïebfiíãku. âástka sedmadvaceti tisíc ‰v˘carsk˘ch frankÛ ov‰em pfievy‰uje i jeho ve‰keré vyskákané prémie za poslední ãtyfiletí. „UÏ si ani nepamatuju, jak˘ je pocit dostat do ruky obálku s tuãn˘m ‰ekem,” smál se.

GOTTWALD MÁ âASU DOST Rakousk˘ sdruÏenáfi FELIX GOTTWALD, majitel tfií bronzov˘ch olympijsk˘ch medailí, skonãil v úvodním závodû leto‰ního SP ve finském Kuusamu ve druhé desítce. Pfiinejmen‰ím za oãekáváním. Pfiesto si ze ãtrnáctého místa hlavu nelámal. „Je‰tû mám dost ãasu, abych se pfied únorov˘m mistrovstvím svûta zlep‰il,” mávnul rukou.

SYN SLAVNÉHO OTCE Vítûzství v premiérovém závodû SP v bûhu na lyÏích klasickou technikou v Kuusamu pro sebe získal dvadvacetilet˘ VASILEJ ROâEV. Vysvûtlení odkud se najednou vzal, ihned vysypal z rukávu. „Schopnosti i zku‰enosti jsem zdûdil,” naráÏel na svého otce-trenéra, kter˘ triumfoval na zimních olympijsk˘ch hrách v Lake Placid 1980.

ST¤ET SE SKÚTREM ·tûstí v ne‰tûstí mûla v listopadovém závodû SP na 10 kilometrÛ klasicky v Kuusamu nûmecká bûÏkynû na lyÏích Evi Sachenbacherová, kdyÏ ve strmém sjezdu narazila na skÛtr. SráÏce se dvaadvacetileté olympijské vítûzce ve ‰tafetû podafiilo pfiedejít, ov‰em ztratila cenné vtefiiny, které ji odsunuly aÏ na koneãné 21. místo v cíli.

30

Předplatné SNOW zdarma za účast v Jizerské

L

AST MINUTE J50! Zúčastníte-li se Jizerské padesátky, získáte celoroční předplatné SNOW, nejobsáhlejšího lyžařského časopisu u nás, zcela zdarma!!!

SNOW za Jizerskou 50 Nejslavnější český masový závod se blíží!

36. ročník Jizerské padesátky startuje již 12. ledna. A jelikož Snow má zájem na tom, aby jeho čtenáři objevovali a zažívali krásy, které lyžování ve všech formách nabízí, rozhodl se ty, jež s Jizerkou váhají, ještě více motivovat. Každý, kdo se dostaví k vyzvednutí startovního čísla s vyplněným kupónem (neleznete ve Snow), získá po zaplacení startovného 999 Kč roční předplatné časopisu SNOW zdarma!

Každý může vyhrát!

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

To ale není všechno! Časopis Snow vypsal vlastní soutěž pro náhodně doběhnuvší!

Ten, kdo doběhne na některém z těchto míst – 111, 222, 333, 444, 1111, 1333, 1444,

2222 a ten úplně poslední – dostanou speciální cenu časopisu SNOW! Ta se bude skládat z ročního předplatného časopisu Snow a dalších dárků od nás a našich partnerů, firem Kama a Sprint! Je tedy rozhodně o co stát!

Nejen vítězům, ale všem zúčastněným gratulujeme!

50!!!

CENA âASOPISU SNOW

KDO VYHRÁVÁ?

-

ten ten ten ten ten ten ten ten ten

na 111. místû na 222. místû na 333. místû na 444. místû na 1111. místû na 1333. místû na 1444. místû na 2222. místû úplnû poslední

PARTNEŘI PROJEKTU

31

Letos jako FIS MARATHON CUP

Hvûzdy na Jizerce

36. roãník Jizerské padesátky je zafiazen˘ mezi osm nejprestiÏnûj‰ích dálkov˘ch bûÏeck˘ch závodÛ svûta! Jizerka letos tento vrcholn˘ seriál otevírá jako úvodní závod. Zafiazení Jizerské padesátky mezi závody FIS MARATHON CUP je nejvy‰‰ím ocenûním, kterého se organizátorÛm, ale i celé âeské republice mohlo v oblasti dálkov˘ch lyÏafisk˘ch bûhÛ dostat.

Svou úãast pro leto‰ek pfiislíbili: Olle Raul, Stanislav ¤ezáã, Idor Tyrnov, Oskar Svärd, Erling Jevne, Jorgen Aukland, Rune Torseth, Anders Hallingstad, Staffan

Pfiijedou 4 tisíce lidí?

Vstupem do Worldloppetu získal závod na popularitû zejména v zahraniãí, coÏ znamenalo podstatn˘ nárÛst závodníkÛ z ciziny. Pfiedpoklad celkové úãasti pro rok 2003 je 4.000 závodníkÛ, coÏ je o 500 více neÏ v loÀském roce. Vedle tradiãních závodníkÛ z âeské republiky, Slovenska, Nûmecka a ostatních sousedních zemí, se zúãastní i závodníci z krajin vzdálen˘ch, ménû znám˘ch ãi exotick˘ch. Napfi: USA, Estonsko, ·panûlsko, Ukrajina, ·védsko, Norsko, Lucembursko, Kanada a dal‰í. Do uzávûrky Snow byli pfiihlá‰eni závodníci ze 17 státÛ.

Larsson, Henrik Eriksson, Mattias Svahn. PÛvodnû se nûkterého ze závodÛ Jizerské padesátky mûla úãastnit i olympijská medailistka Katefiina Neumannová, tak snad se pfiijede alespoÀ podívat.

FIS Marathon Cup Pohár FIS MARATHON CUP je sestaven z 8 vybran˘ch závodÛ ze svûtové ligy dálkov˘ch bûhÛ: 12.01.2003 26.01.2003 02.02.2003 09.02.2003 16.02.2003 22.02.2003 02.03.2003 09.03.2003

Jizerská padesátka Marcialonga König Ludwig Lauf Tartu Maraton Keskinada Loppet American Birkebeiner Vasaloppet Engadin Skimarathon

Liberec Moena - Cavalese Oberammergau Otepää - Elva Hull, Quebec Cable -Hayward Sälen - Mora Maloja - Zuoz/Schanf

CZE ITA GER EST CAN USA SWE SUI

50 70 55 63 50 51 90 42

km km km km km km km km

C C C C F F C F

Prize money

Mezi nejlep‰í závodníky bude na finanãních prémiích rozdûleno 21 000 EUR: 1. místo 2. místo 3. místo 4. místo 5. místo 6. místo Celkem

MuÏi:

Îeny:

6 4 2 1 1

3 000 EUR 2 000 1 000

000 EUR 000 000 500 000 500 15 000 EUR

6 000 EUR

V celkovém pofiadí seriálu FIS Marathon Cup 2003 bude finanãnû ohodnoceno 1. - 3. místo v kategorii muÏÛ a Ïen shodnû v následujících ãástkách: 1. místo 2. místo 3. místo

8 000 EUR 5 000 EUR 2 750 EUR

Informace: Ski klub Jizerská padesátka, Jablonecká 21, 461 04 Liberec, tel. 48 510 0194, 48 271 0052, info@jiz50.cz, www.jiz50.cz

32

Elan Fusion První skutečně INtegrovananý systém V

elká – nejen lyžařská – sláva se konala o třetím listopadovém víkendu doslova po celém Slovinsku. Ohňostroje, televizní štáby, vzácní hosté, desítky odborných novinářů ze všech koutů planety...

A co že bylo jejím účelem? Slavil se nový potomek!

Revoluční výrobek firmy považované za slovinské národní zlato, lyžařské značky Elan. Ta představila světu další ze stupínků „systémové” revoluce v lyžařském světě.

Zatímco lyžařské značky, které představily první systémové spojení lyže a vázání, se soustředily spíše na povrch lyže, Elan zamířil přímo do jejího nitra. Využil tak možnost, kterou mu nabídla tradice jeho posledních let - deska jako nedílná součást integrovaná v těle lyže. Právě nevyužité jádro takové desky se stalo centrem všeho technického dění, které konstruktéři Elanu rozpoutali. Cílem bylo zajištění nových nutných principů – zjm. přirozené a neovlivněné flexe při přesném přenosu sil – v jednom konstrukčním řešení.

Povedlo se?

Elanův systém, pojmenovaný trefně Fusion, se jeví jako velmi funkční, přičemž

TEXT: PETR SOCHA

zachovává nutnou jednoduchost.

Každý díl vázání, které podle technických a designových požadavků Elanu připravil Marker, je samostatně fixován na destičce uložené v pojezdovém loži, které je již součástí lyže. Kluzné destičky jsou fixovány ve středu lyže a pomocí ozubeného hřebene jsou symetricky podélně nastavitelné podle velikosti boty.

Rozsah vázání je pro boty s podrážkou 270 až 360 mm.

vázání je jednoznačné, že podélná tuhost lyže musí být totožná jak bez namontovaného vázání, tak s vázáním i upnutou botou! Tedy: konstruktéři musí při počítání flexe počítat s odporem kovového pojezdového lože, při vyladění výsledné tuhosti však mají jistotu, že taková a ne jiná zůstane i při jízdě.

Přenos až do špiček Další zřetelnou výhodou systému Fusion je skutečnost, že přenos sil ze směru lyžař – lyže probíhá nikoli pod vázáním, ale dokonce před/za ním.

Takto se velice zefektizuje a zpřesní ovládání lyže! Navíc kluzné destičky pracující v pojezdovém loži „kov na

Flexe – nulové ovlivnění Prvotní výhodou systému je zejména zajištění minimálního ovlivnění flexe při zatížení lyže. Z principu uložení

SNOWTALENT

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

Jméno k zapamatování:

ŠárkaSudová ž v deseti letech bývala rychlejší než stejně staří kluci. Když v patnácti končila jako starší žákyně, byla ve svém ročníku 1985 absolutní světovou špičkou.

U

Kráčí po cestě, kterou vyšlapala její o dva roky starší sestra Nikola. V lednu oslaví boulařka ŠÁRKA SUDOVÁ teprve sedmnácté narozeniny, ale otec obou

lyžařek Tomáš Suda o ní říká: „Mohla by být lepší než Nikola.”

Důvod? „S Nikolou jsme tápali, jak to dělat co nejlíp. Šárka už jede podle vyzkoušeného modelu. Také je svědomitější. Nad Nikolou jsem musel pořád stát, Šárka je nešťastná, když venku prší a nemůže trénovat,” vypráví Suda. Samotná Šárka připouští: „Ségra vlastně na ten trénink docela kašlala.”

Nikola již dvakrát pronikla do první desítky Světového poháru. Šárka obsadila na juniorském MS dvanácté místo, v Evropském poháru ve Špindlerově Mlýně skončila šestá.

Je 111. ženou žebříčku FIS, kde ji

Foto: Jaroslav Legner

kov” jsou relativně velmi přesně uložené (s minimální stranovou i výškovou vůlí), což umožňuje minimální ztráty, jak silové, tak časové.

Další výhody Další výhodou, která se dnes pomalu posouvá do roviny normy, je skutečnost, že lyže nebude zasažena nutností vrtat díry pro šrouby kotvící desku nebo vázání.

Odobně – pakliže se systém Fusion rozšíří i na lyže různých určení – nebude potřeba vlastnit pro tyto systémové lyže vícero vázání. K montáži jednoho dílu vázání postačí jediný šroub. Praktická je také již zmíněná možnost rychlého přestavení vázání na různou velikost boty bez použití jakéhokoli nástroje.

Z pohledu technického se jeví Elanovo řešení jako dokonalé, uvidíme, jestli na něm praktický život objeví nějaké mouchy.

Systém Fusion se v pfií‰tí sezónû objeví jako samostatn˘ oddíl produkce Elanu na ãtyfiech modelech univerzálek – radikálnûj‰ích S12 a S8 (112-67-100, délky 152, 160, 168, 176 a 184) a tro‰iãku ‰ir‰ích, ale ménû vkrojen˘ch M12 (108-70-98, délky 160, 168, 176, 184) a M8 (totéÏ, navíc délka 152)

čtyřicet bodů dělí od „postupu” do Světového poháru.

Zatím není kam spěchat. „Osmnáctileté závodnice jsou ve svěťáku výjimkou. Nikola je tam v devatenácti jedna z nejmladších,” připomíná Suda. Šampionkám je o mnoho víc.

Olympijské vítězce Traaové 28, první ženě ze Světového poháru v Tignes Marblerové dokonce třicet.

Na jabloneckém gymnáziu studuje Šárka ve druhém ročníku, kde dostala individuální plán. „Jinak bych nestíhala,” přiznává. Nejbližší vrchol? Juniorské mistrovství světa v Kanadě. Ale už za rok

V˘hody systému Fusion: - pfiirozená flexe - integrované zv˘‰ení - moÏnost dal‰ího zv˘‰ení, aniÏ by se eliminovala funkãnost systému - pfiesn˘ pfienos sil - pfienos sil do ‰piãek (patek) lyÏí - jednoduchá montáÏ/demontáÏ vázání - jednoduché pfiestavení vázání dle velikosti boty - Ïádné díry do lyÏe - moÏnost pouÏívat jediné vázání na více „systémov˘ch lyÏí” (závisí na moÏnosti nákupu samostatn˘ch lyÏí bez vázání)

Nev˘hody: - nemoÏnost pfiedozadního posunu vázání

by se mohla potkávat se sestrou na mezinárodním fóru.

Neskromnost patří k mládí. Na otázku, jaké má v kariéře cíle, Šárka reaguje: „Minimálně vyhrát olympiádu.” Minimálně? Vždyť výš už vystoupit nelze. „Ale jo,” směje se. „Taky bych mohla tu olympiádu vyhrát víckrát.”

S Nikolou se ani jako malé holky nepraly. „Máme se hrozně rády. Často mě bere s sebou i na soustředění,” říká mladší Sudová. Přátelé Nikolu popichují, že ji Šárka jednou porazí. „Já vím,” odpovídá Nikola. (A myslí si své.)

Tomáš Macek (Sport)

SNOWBOARD STRANA 1 ze 2

SNOWSTYLE

34

TEXT: MARTIN VEČERKA FOTO: PEDRO FREY

snowboard

Kaunertal Opening 2002

K

aunertal Opening se koná každoročně koncem října na rakouském ledovci Kaunertaler Gletscher, který se nachází v Tyrolsku na konci údolíčka Kaunertal přibližně třicet kilometrů jižně od města Landeck. Tahle akcička je známá jako tradiční „otevírání” snowboardové sezóny na evropském kontinentu. Rok co rok se sem sjíždí snowboardisti z mnoha zemí, aby si užili prvního prašanu a skvěle upraveného snowparku.

Ani letos se nestalo nic, co by zabránilo v tom, aby se v termínu 18. – 20. 10. Opening konal. Ledovec Kaunertal poskytl perfektní podmínky mimo jiné díky tomu, že těsně před víkendem napadlo v Tyrolských Alpách několik desítek centimetrů čerstvého prašánku. Přineslo to samozřejmě i nějaké ty komplikace po cestě nahoru na ledovec. Kaunertal je totiž narozdíl od většiny ledovců dostupný autem. Žádná dlouhá kabina z údolí, žádných 30 minut ve vajíčku, jen asfalt. Dost lidí s takovou nadílkou bílé hmoty nepočítalo, a tak většina sněhových řetezů zřejmě ležela doma v garáži. Silnice k hornímu parkovišti, ležícímu v nadmořské výšce 2.750 metrů nad mořem, tak byla v pátek ráno několik hodin ucpaná auty.

Předehra

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

Kaunertal Opening byl i letos koncipován jako spojení snowboardového závodu, testování vybavení na novou sezónu a dvou párty večerů s živými koncerty. Přímo na vrchním

parkovišti kousek od lanovek vyrostla spousta stanů, ve kterých se prezentovalo nespočet snowboardových firem. Každý si mohl zdarma vypůjčit a hned na svahu vyzkoušet vše od prken a vázání přes boty až po rukavice a další doplňky. Navíc tu probíhaly různé více či méně zajímavé akce.

Například se každý, kdo chtěl a měl na to odvahu, mohl nechat roztáhnout na prkně po

klouzavém koberci na provaze za motorkou a následně vyskočit a slidovat na railu umístěném na střeše dodávky.

Dva naši do finále!

Kousek dál na kopci je každý rok postaven většinou velice dobře upravovaný snowpark s u-rampou. A právě tam se v sobotu a v neděli konal snowboardový závod ve

slopestylu. Tato disciplína spočívá v tom, že jezdec má na výběr několik překážek a musí je využít k určitému předem danému minimálnímu počtu triků. V neděli se na téhle trati jelo finále a každý ze snowboardistů musel předvést nejméně tři triky. Většinou byly využívány dva skoky a do sněhu zahrabaná dodávka, na které závodníci předváděli psí kusy.

Závodu se zúčastnilo poměrně dost jezdců světové špičky. V sobotu proběhlo kvalifikační kolo, které se jelo pouze na jednom skoku postaveném mimo finální slopestylovou trať. Každý měl dva pokusy na to, aby předvedl co nejlepší trik. Do contestu se přihlásil rekordní počet závodníků, z téměř sto třiceti přihlášených postupovalo do nedělního finále pouze šestnáct nejlepších borců. Holky se utkaly o celkové pořadí již v rámci mužské kvalifikace, i když některé z nich by za sebou jistě nechaly větší část mužského startovního pole. Ženský závod nakonec vyhrála Rakušanka Lisa Filsmooser před Němkou Conny Bleicher (Atomic) a Švýcarkou Lisou Beck (Head).

Každý závod má i svý chybičky, a proto musím na organizátory Kaunertal Openingu snést taky trochu kritiky. Téměř všichni se totiž shodli, že kvalifikační skok byl postavený dost neštastně, což dokazují i slova Richarda Skandery, jednoho z našich nejlepších freestylistů a člena českého Morrow teamu: „Rozhodně si myslim, že to byl špatnej skok. Vůbec nekopal, měl malou plošinu a byl tam hlavně hrozně málo prudkej dopad. Prostě byl špatně postavenej.” Richarda Skanderu navíc dost „ořízli” rozhodčí, jelikož si vzhledem k čistě ustátému triku cab 540 zasloužil postup do finále. Škoda, mohli jsme mít v neděli o jedno želízko v ohni navíc. Už tak byl ale postup Honzy Zajíce a Ondry Marčíka (řízenou shodou okolností oba pochází z Jablonce nad Nisou) velkým úspěchem.

Honza ZAJÍC (9. místo, na vedlej‰í stranû vlevo), Jablonec n. N., âesko sponzofii: Nitro, Horsefeathers, Electric, Nixon „S v˘sledkem jsem spokojenej, i kdyÏ pro mû ten závod tro‰ku ztratil váhu potom, co rozhodãí ukfiivdili Richardovi. On odjel cab 540 ãistou a já jsem si dvakrát v kvalifikaci pfiisedl, takÏe nevim...”

Ondra MARâÍK (12. místo), Jablonec nad Nisou, âesko (pozn. red.: odjel cel˘ závod s rukou v sádfie...) vûk: 21 sponzofii: Morrow, Horsefeathers, Thirty Two, Version „Urãitû jsem spokojenej. Byla tu pohoda, aÏ na ten kvalifikaãní skok to bylo supr. Ve finále jsem chtûl dát na dolním skoku backside rodeo, coÏ by asi byla dost rakev, protoÏe ten skok byl stra‰nû placatej a dlouhej... Na‰tûstí jsem se vysekal uÏ na tom prvnim, takÏe jsem na dolní nemûl rychlost (smích).”

více informací:

Finále pod mrakem V neděli se počasí předvedlo k nelibosti všech dost zamračeně a celé finále probíhalo pod mrakem, za občasného sněžení a za nepříjemné difúze. Za lepšího počasí by měl závod určitě mnohem vyšší úroveň, rozhodně ale bylo na co koukat.

Ve finále se představilo šestnáct kvalifikovaných a pět pozvaných hvězd. Jelo se na dvě kola a nejlepší tři postoupili ještě do závěrečného superfinále. Podle očekávání a po zásluze si to v něm rozdali o první místo trojnásobný vítěz světoznámého závodu Air & Style Rakušan Stefan Gimpl, švýcarský vítěz z u-rampy na olympiádě v Naganu 1998 Gian Simmen a překvapení dne – čtvrtý z kvalifikace, Němec Vinzenz Lüps.

Právě Lüps se nenechal vystrašit velkými jmény a dokázal zajet nejčistší jízdu dne, ve které předvedl triky frontside 900 a backside 180. Gimpl nakonec skončil druhý díky jízdě inverted frontside 720 a backside 360. Gian Simmen si odvezl bronz za backside 900 stalefish a backside 360. Naši se nenechali zahanbit – Honza Zajíc si odvezl deváté a Ondra Marčík dvanácté místo, což se dá považovat v konkurenci sto třiceti závodníků za super úspěch.

V pátek a v sobotu večer se všichni po ježdění sešli v obrovském párty stanu, který byl umístěn dole ve městečku Feichten, centru celého údolí Kaunertal.

Organizátoři stan rozdělili do několika sekcí, ve kterých se nezávisle na sobě konaly různé koncerty a vystoupení DJů.

V sobotu navíc proběhla premiéra dvou snowboardových videí. Jako třešnička na dortu bylo připravené i nějaké to půlnoční překvápko v podobě striptýzu sponzorovaného žvýkačkami X-cite.

závod

■ 1. místo Vinzenz LÜPS, Mnichov, Nûmecko

vûk: 21, sponzofii: Scott USA „Mnû se tady vyplnil jeden z m˘ch snÛ. VÛbec jsem neãekal nûco takov˘ho, kdyÏ jsem na Kaunertal pfiijel. Pro mû bylo pfiekvapení uÏ to, Ïe jsem postoupil do superfinále, ale vítûzství nad Stefanem a Gianem je neuvûfiiteln˘!”

■ 2. místo Stefan GIMPL, Leogang, Rakousko vûk: 23, sponzofii: F2, O‘Neill, T-Mobile „Moje první jízda v superfinále nebyla zrovna nejlep‰í, v druhym kole jsem byl na prvním skoku moc naklonûnej dopfiedu, proto jsem upadl. Ale druh˘ místo kaÏdopádnû beru jako dobrej start sezóny.”

■ 3. místo Gian SIMMEN, Chur, ·v˘carsko vûk: 25, sponzofii: Santa Cruz, O‘Neill, SigSagSug „Letos jsem se tady na Kaunertalu fakt dobfie bavil. Atmosféra byla perfektní a v‰ichni jezdili moc dobfie. Jsem ‰Èastnej, Ïe jsem nemusel bejt v kÛÏi rozhodãích! Muselo to bejt tûÏk˘ rozhodování...”

www.kaunertal-opening.at

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

FREERIDE STRANA 1 ze 2

SNOWSTYLE

36

TEXT: JANA VLKOVÁ FOTO: DANIEL ROUSSELOT, OT TIGNES

SNOWATLAS

7

lyžařská střediska

freeride

tignes

bezedná zásobárna freeridu

F

reeride v těsné blízkosti betonového střediska, jakým Tignes bezesporu je, by se mohl zdát jen nesplnitelným snem. A přeci jen na několik píchnutí hůlkou, několik kroků od hučících vleků, pár oblouků od tyčí, jež jsou mantinely luxusního lyžování, čekají tichá údolí a žleby s netušenou nabídkou volných sjezdů. Jarní firn nebo přemrzlý prašánek tu čechrá jen pár nadšenců za lhostejného přihlížení kamzíků, bytostí svobodných z nejsvobodnějších.

Středisko Tignes sedí na dně obrovského kotle. První tvrdohlaví obyvatelé, jejichž původní obydlí byla zatopena na dně přehradního jezera, se sem stěhovali přes protesty rozumných, kteří tvrdili, že místo má tak drsné klima, že je celoročně neobyvatelné. S pomocí moderní techniky je dnes Tignes celoročně obyvatelné velmi pohodlně a nabízí nejdelší lyžařskou sezónu v Rhônských Alpách.

Přepychové freeridové sjezdy se najdou kolem dokola celé bílé arény. Jejich maskotem je jeden z místních přistěhovalců Guerlain Chicherit, dnes čtyřiadvacetiletý šampión, který o sobě neskromně tvrdí, že je nejlepší na světě. Po každém závodě, který dokončil, si vylezl na stupně vítězů.

Tignes musí mít určitě nějaké zvláštní freeridové kouzlo, které není vidět hned na první pohled, když z jeho svahů vzešlo takové eso.

Na Massifu Brévi eres ` Dva výborné sjezdy, které rozhodně neunaví, další, který dá zabrat, pokud si to

budete přát a jeden středně náročný .

Všechny se doporučují po ránu, protože jsou odvráceny na východ.

Na Glatier se najíždí jednoduše z modré sjezdovky Petit Col. Široké koryto, které se postupně zužuje, vás po chvíli jízdy vyvrhne na silnici, odkud se musíte vrátit skibusem. Snowboardisté se tu povozí jako v obří U – rampě.

Vallon de la Sache má dvě „výkonnostní úrovně”. Nastupuje se na něj z místa, kde končí lanovky Marais a Aiguille Percée.

Nástup vyžaduje pár kroků pěšky. Prudký sešup stěnou, plnou kvalitního prašanu se narovná a následuje vyhlídková jízda širokým údolím. Snowboardisté se v tomto úseku nesvezou.

Kontemplativní freeride končí v místech, kde se údolí opět prudce zužuje a svažuje dolů. Tam je třeba odbočit doprava na černou sjezdovku Sache, která vás dovede k dolní stanici lanovky stejného jména.

Extrémní varianta vede dále žleby vlevo, které jsou ovšem sjízdné pouze za velmi dobrých sněhových podmínek.

Palafour je vlastně pavučina možností. Na všechny tři trasy se nastupuje na různých místech od lanovky Aiguille Percée. Všechny trasy se kříží v terénní míse, z níž je možné pokračovat na čtyři způsoby různými kuloáry. Cesty zvané Klasická a Col jsou středně náročné. Kim – Cône se doporučuje opravdu jen expertům. Kombinace nebezpečí sesuvů na jižním svahu (místy 60° ) s občas chatrnou sněhovou pokrývkou není pro žádné freeridové šmudly.

Za pozornost stojí i Plan de la Tourne.

Od konečné stanice lanovky Aiguille Percée se delším traverzem dostanete na úbočí Tourne. Širokým svahem si bez potíží sjedete zpět k lanovce. Požitek je to i pro snowboardisty, pokud překousnou nástupní traverz.

Na Massifu Lavachet Tento vrchol Tignes nabízí pořádné freeridové prásky. Je tu jednak sjezd téhož jména, nepříliš obtížný, kde je ovšem po větší sněhové nadílce nebezpečí lavin, protože svahy jsou vystaveny větru. Najíž-

dí se na něj z konečné stanice lanovky Aéroski přes sjezdovku Cr`etes. Po překonání traverzu mezi lavinovými zábranami pod vlekem Combe Folle začínají prudké (35 – 40°) svahy sjízdné v celé božské šířce, ovšem pekelné co se týče lavinového nebezpečí.

Kuloáry Tufs lákají hned v těsné blízkosti sjezdovek. Tam, kde se sjezdovka „H“ velkým obloukem točí vlevo se můžete odpoutat na druhou stranu.

Traverzem pod skalkou se dostanete k nástupům do kuloárů. Zlákat by se však neměli nechat snowboardisté, pro něž je tu příliš těsno.

Ouška myšáka Mickey jsou nejlepší sjezdy tohoto masivu (za své jméno vděčí vysílači, který stojí na jeho vrcholu). Zde matka příroda vyrobila souborné dílko všech freeridových slastí: kuloáry v lesích, skoky přes návěje a širokánské pláně. Na výběr je několik variant. Na všechny se nastupuje pěšky z lanovek vedoucích na vrchol Tovi`ere. V horní části můžete volit ze dvou kuloárů. Varianta Tignes le Lac je nejjednodušší. Pod kuloáry se vydáte doleva zpět ke středisku. Dejte si ovšem pozor, abyste si nechali dostatečnou výšku na traverz, jinak budete mít potíže s návratem. Jako vysloveně jarní varianta se doporučuje trasa pojmenovaná la Daille, která naopak pod kuloáry uhýbá doprava.

To nejpompéznější, co Mickey nabízí, je technický sjezd s převýšením 800 metrů, z čehož je 300 metrů kuloárů, jež mají místy i 45°. Vynikající cesta končí u přehrady. Za uspokojivých sněhových podmínek dojedete závěrečným traverzem až téměř k vesnici Reculaz (je na druhém břehu řeky Is`ere, za mostkem) a odtud taxíkem do Val d’Is`ere. Jinak je třeba zjednat si pro dopravu zpět helikoptéru, která vás nabere na břehu přehradního jezera.

Freeridového ráje kolem Tignes jsme zatím stačili prozkoumat první polovinu.

Někdy příště vás pozveme do horní části údolí na svahy ledovce Grande Motte.

Lavinové info: osobnû - na koneãné vlekÛ u hlavní pokladny, web - www.meteo.fr/meteonet

SNOWSTYLE

38

TEXT A FOTO: MILOŠ VRBA

guide

sníh

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

SNÍH STRANA 1 ze 2

stráÏce zimního klidu

Z

ajímavými obdobími „života” prochází sněhová vločka i při svém dočasném pobytu na zemi. Po dopadu se začlení do koloběhu proměn, jež ji provází až do jarního tání.

Sníh – dokonalá izolace

Cesta k firnu…

Každá z těch deseti a statisíců částeček sněhu, které vytváří sněhovou pokrývku země, se po dopadu stane součástí nesourodého komplexu ledu, vzduchu a vodní páry. Tvoří izolační vrstvu, která chrání v zemi přezimující živočichy a semena rostlin před zmrznutím. Příroda přeměňuje atmosférické teplo na energii, kterou spotřebuje vytvarování a udržení bohatě rozprostřených krystalů sněhu.

Zdánlivé plýtvání energií na pestré struktury krystralů potěšující lidské oko má svou hlubokou logiku. Miniaturní padáčky se stávají součástí kypré sněhové vrstvy, která zabraňuje průniku mrazu do země. Změny teploty vzduchu se tak promítají do hloubky sněhové pokrývky se zpožděním, a to jen do maximální hloubky okolo 20 cm. Od tohoto horizontu směrem k zemi se ustaluje téměř rovnoměrné stoupání teploty sněhu až k 0°C těsně nad terénem. V našich klimatických a horských podmínkách stačí i v krutých mrazech zabránit promrznutí země sněhová pokrývka vysoká přibližně 115 cm.

Příroda je vždy dobrým hospodářem.

Sněhový krystal po pomalém pádu a dosednutí nepotřebuje už bohatě rozprostřený tvar, který stojí spoustu energie, a proto příroda zdroj vypne. Energie se však nemůže ztratit a přemění se znovu na teplo. I to pracuje a v první fázi urychluje rozpad košatého sněhového krystalu na energeticky nepatrně náročný kulovitý tvar, který se obecně nazývá firn. Celý proces se nazývá metamorfóza, tedy přeměna struktury sněhu.

…není okamžitá V první fázi jde o dekrystalizační metamorfózu. Bohatý krystalický dekor mizí rozlámáním krystalu a shlukováním zbytků do plstnatých kulovitých tvarů.

O firn se ještě nejedná, ale o takzvaný plstnatý sníh. Jeho vznikem končí dekrystalizační metamorfóza. Další vývoj je poměrně pomalejší, poněvadž není již podporován působením tepla z rozpadové energie. Nazývá se konstruktivní metamorfózou. Její průběh závisí zejména

NAHO¤E: DETAILY JEDNOTLIV¯CH, UVNIT¤ DUT¯CH, A PROTO VELMI LEHK¯CH KRYSTALÒ DUTINOVÉ JINOVATKY. SKUTEâN¯ PRÒMùR ZORAZEN¯CH KRYSTALÒ JE P¤IBLIÎNù 4 AÎ 6 MM. DOLE: KRYSTALY DUTINOVÉ JINOVATKY, KTERÉ SE P¤I TRVAJÍCÍ VELMI NÍZKÉ ATMOSFÉRICKÉ TEPLOTù Z VLÁKNITÉHO FIRNU ODDùLUJÍ A OSAMOSTAT≈UJÍ, VYTVÁ¤EJÍ VRSTVU NESOUDRÎNÉHO A LAVINOVù NEBEZPEâNÉHO POHYBLIVÉHO SNùHU.

I v krutých mrazech

stačí zabránit

promrznutí země sněhová

pokrývka vysoká přibližně

115 cm...

přímo na fázi plynnou) a migrace takto vznikající vodní páry směrem k povrchu sněhu. Nejspodnější část sněhové pokrývky řídne a často vzniká i dutina těsně nad terénem. Vodní pára při postupu vzhůru na chladných horizontech znovu krystalizuje a takto vzniklými ledovými svazky vertikálně spojuje jednotlivá firnová zrna ve vláknitý firn. Při delším mrazivém období nastává rekrystalizace hrubozrnného firnu na tvary v atmosféře neznámé, na takzvanou dutinovou jinovatku. Jsou to výrazné šestiboké, duté, lehké, lesklé a nesoudržné krystaly, které se mísí s firnovými zrny a vyplňují vzniklou dutinu sypkou vrstvou takzvaného pohyblivého sněhu, velmi nebezpečnou pro vznik těžkých deskových lavin.

Jarní tání

na vlivu vlhkosti a teploty vzduchu, na délce a úhlu dopadu slunečního záření, na síle větru, a v neposlední řadě na expozici a tvaru terénu. V této vývojové fázi přeměny sněhu vzniká už firn.

Nejdříve firn jemnozrnný. Postupným mechanickým slepováním a vzájemným krystalickým pohlcováním se mění na opticky amorfní zrna hrubozrnného firnu.

Za obvyklých zimních podmínek jsou zrna hranatá. Klesá-li však dále teplota vzduchu a nastane-li období suchých mrazů, dochází uvnitř sněhové pokrývky k zvláštnímu průběhu konstruktivní metamorfózy. Nízká teplota vzduchu se zvolna promítá do ležícího sněhu, a třebaže země nepromrzává, dochází k velmi rozdílným teplotám horních a spodních vrstev sněhu. Výsledkem takového výrazného teplotního gradientu je sublimace nejspodnějších sněhových vrstev (přeměna pevného skupenství

Poslední fází přeměny sněhu je jarní tání, třebaže se může dočasně a přerušovaně vyskytovat i v průběhu zimního období.

Hranatá zrna hrubozrnného firnu, a především krystaly dutinové jinovatky, reagující velmi citlivě na zvýšení teploty, se proměňují na kulovitá ledová zrna, obalená často tenkým vodním filmem.

Nastává období destruktivní metamorfózy, kdy ze sněhové pokrývky zbývá vlhký nebo mokrý firn. V důsledku popsaných fází metamorfózy sněhu dochází k různě rychlému a kvalitativně rozdílnému sesedání sněhové pokrývky, k rozlišení různorodých sněhových vrstev a k celkovému houstnutí. Máme stále na mysli horské oblasti, kde je zasněžení nejvýraznější a dlouhodobé. Uprostřed normálně probíhajícího zimního období, někdy v polovině února, nalezneme ve sněhové pokrývce řadu odlišných sněhových vrstev s rozdílnou tvrdostí, vlhkostí, velikostí zrnění, teplotou a dokonce i s rozdílným odstínem běloby.

Populárně vyjádřeno se dá vrstvení sněhové pokrývky považovat za povětrnostní kalendář zimy, demonstrující období sněžení, tání, větrného dusání, povrchové jinovatky a podobně. V této době zralosti váží krychlový metr sněhu od 400 do 700 kg.

ATLAS STRANA 1 ze 6

SNOWATLAS

40

TEXT: JANA VLKOVÁ FOTO: PEDROTTI, SCALP, OT LES ARCS

Les Arcs La Plagne D

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

vě výborná střediska se mají spojit, aby vzniklo jedno obrovské. Na dvoupatrovou lanovku, která za čtyři minuty převeze 200 lidí přes údolí Ponhturin, si ale ještě dvě sezóny budeme muset počkat. Zatím si Les Arcs a La Plagne budeme užívat separátně.

www.lesarcs.com www.la-plagne.com

41

SNOWATLAS STRANA 2 ze 6 ATLAS

La Plagne

Středisko familiérně v Čechách nazývané Arky nepotřebuje žádné zvláštní představování. Všichni lyžaři i snowboardisté vědí, že to jsou vlastně střediska tři a že trůní uprostřed bezvadného lyžařského areálu. Hlavní špice (jak fyzicky tak v přeneseném slova smyslu) je Aiguille Rouge (3.226 m n. m.). Její úbočí zdobí nejen trať na letmý kilometr (o rekordech se dočtete jindy), ale i další perfektní černé i červené, které končí převážně v Arc 2.000.

Ani toto středisko, jenž jeho čeští milci důvěrně oslovují Pláně, nepatří u nás k neznámým. Zasněžené pláně se rozvětvují okolo deseti dílčích středisek. Areál má rozkmit do šířky i do výšky. Z ledovce Bellecôte (3.250 m n. m.), kde si mimo jiné můžete dát dvě pěkně černé sjezdovky, se dá lyžovat až 1.400 m n. m., kde se vám může zdát, že takhle nějak by to při troše snahy mohlo vypadat v Krkonoších.

Faktickou dominantou je Roche de Mio (2.700 m n. m.), na jeho svazích přes léto vyrostly dvě nové sedačky. Kdo středisko několik sezón vynechal, jistě bude potěšen – Funiplagne, výkonná kabina typu funitel nahradila „konzervy”, které od roku 1965 jezdily na Grande Rochette. Plagne Centre se tak snad zbavilo front, které tu občas brzy ráno či odpoledne vznikaly.

Arc 1.800 a Pierre Blanche – 1.600 nabízí něco jako „střední třídu”, když si tady vyberete ty správné kusy, zejména červené, tak se povozíte znamenitě. Příjemné překvapení čeká v Peisey Vallandry, kde na vás mezi smrkovými lesy čeká množství červených Václaváků.

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

Les Arcs

ATLAS STRANA 3 ze 6

SNOWATLAS

42

TEXT: FOTO:

R. HOLUB, P. SMÍTKA SCHWEIZ TOURISMUS

Verbier

Čtyři údolí Les Quatre Vallées

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

L

es Quatre Vallées neboli Čtyři Údolí vytvářejí v srdci nejvyšších alpských hřebenů obrovské spojité souostroví, které je eldorádem lyžařů nejrozmanitějšího vyznání, od umírněných rekreujících se carverů přes lyžařské cestovatele s batůžkem na zádech až po extrémní skialpinisty. Není náhodou, že zde našel místo svého konání i nejtěžší snowboardový závod světa. Jedna z největších lyžařských „houpaček“ se rozprostírá východně od Mont Blancu na svazích Walliských Alp nad hlubokým údolím řeky Rhôny. www.verbier.ch

43 ✱✱✱✱

SNOWATLAS

5

lyžařská střediska

SNOWATLAS

SNOWtips hodnocení SNOW Celková délka 331 km 94 lanovek a vleků

STRANA 4 ze 6 ATLAS

La Tzoumaz, Mayens-de-Riddes, Verbier a Bruson vzniko s jediným účelem – vytvořit rozsáhlou a všestrannou lyžařskou oblast a využít všechny možnosti, jež poskytuje, v jediném celku. O tom, že svůj účel plní dokonale, svědčí i to, že právě tato oblast byla jedním z vážných kandidátů na konání Zimních olympijských her pro rok 2006.

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

Z nejvyššího dosažitelného bodu – vrcholu Mont Fort (3.330 m) – lze přehlédnout kromě Mont Blancu panorama padesáti dalších čtyřtisícovek.

Kontrastem masivních alpských hřebenů je závratná hloubka údolí Rhôny s nejstarším městem Švýcarska, Sionem.

Lanovkové propojení původních starobylých i moderních hotelových vesnic Veysonnaz, Thyon, Nendaz, Siviez,

SNOWATLAS

44

TEXT: RADEK HOLUB FOTO: JIŘÍ MORÁVEK

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

ATLAS STRANA 5 ze 6

Janské Lázně jediná kabinka v Čechách

P

říjemné lázeňské středisko ve východních Krkonoších se díky stavbě lanovky na Černou horu brzy zapsalo do dějin českého lyžařského turismu a coby významné centrum v něm figuruje i dnes.

Horské lázeňské středisko na úpatí Černé hory (1.299 m) přitahovalo pozornost svými termálními prameny už ve 14. století, kdy je obyvatelé využívali ke koupelím. Až v roce 1935 ale vyšel najevo jejich blahodárný vliv na léčbu pohybového ústrojí. V té době už turisty do Janských Lázní lákala také první lanovka v Krkonoších, která v roce 1928 spojila městečko s vrcholem Černé hory a bezpečně vozila pěší i lyžaře až do roku 1980, kdy ji nahradila oběžná lanovka se 4místnými kabinkami. Toto „vajíčko” je páteří lyžařského areálu i dnes. Po druhé světové válce se lázeňské středisko proměnilo v centrum socialistické rekreace a do

www.cerna-hora.com

45 ✱✱✱

SNOWATLAS

6

lyžařská střediska

SNOWATLAS

SNOWtips hodnocení SNOW 11 tratí o celkové délce 9,3 km 10 vleků, 1 kabinka

STRANA 6 ze 6 ATLAS

SNOWzajímavost Glossy k Holmenkollenu, Janským Lázním, Kitzbühlu a Schreiberhau 1925 O prvých třech závodech nutno sumárně říci, že trpěly nedostatkem sněhu. Nejhůře ovšem z nich na tom byl Kitzbühel. Kdyby všechny zprávy novinářské mluvily o spoustách sněhu, stačí jediný pohled na foto, vyložené u firmy V. J. Rott, abys byl přesvědčen o opaku. A jenom v Janských Lázních a Schreiberhau mohli uskutečniti 50 km běh!

I Holmenkollen letos musil býti omezen na 18 km, Kitzbühel docela na 16.4 km. Organisačně vysoko stál pouze Holmenkollen a Janské Lázně. To u nás nebudiž považováno za sebechválu, cizinci do jednoho to uznali spontánně.

A že nás uznání ciziny těší, nač zapírati?

(Zimní sport, únor 1925)

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

Janských Lázní proudily masy. Kapacitní odborářské ubytovny přestavěné z bývalých hotelů vetkly středisku nový rozměr. V roce 1977 získala Černá hora a s ní i Janské Lázně moderní dominantu v podobě televizního vysílače umístěného na jejím vrcholu.

Dějiny lyžařství v Janských Lázních ovšem sahají hlouběji než jen ke stavbě první lanovky. V roce 1925 se tu uskutečnily v režii Mezinárodní lyžařské federace (FIS) první lyžařské závody světové úrovně a o dvanáct let později dokonce III. mezinárodní dělnická olympiáda. Sjezdovky na Černé hoře nemohou s dalšími známými středisky v Krkonoších soupeřit v náročnosti, která je nejčastěji „lázeňská”, zato jsou jedněmi z nejdelších a s nejvyšším převýšením – bezmála 650 m.

V letošní zimě bude poprvé velká část areálu uměle zasněžena a v plánu do nejbližších let je výměna starého lyžařského vleku Protěž za moderní 4sedačkovou lanovku. Lyžařského vyžití dojdou díky 40 km upravovaných stop a napojení na krkonošskou magistrálu i příznivci běžek.

TANDEMSKI STRANA 1 ze 2

SNOWFOCUS

46

TEXT: PETR SOCHA FOTO: IVOŠ CHARVÁT

TANDEMSKI 186,423 km/h

ČESKÉ DUO SNOW ČÍSLO 3 / 2003

VÉVODÍ SVĚTU

J

e to již jakási tradice, s počínajícím jarem sbalit speciální lyžařské nádobíčko a vyrazit do savojského Les Arcs, místa, jež se na týden dva stává středem zeměkoule každého milovníka rychlosti. Českou stranu tam pravidelně reprezentují Jan Lesák a Martin Bauer, vedle realizačního týmu tam s nimi každoročně vyráží i jejich speciální lyže.

Speciální proto, že jsou konstruovány pro vysoké rychlosti a – dva lyžaře. Ano, Honza s Martinem se „baví” tím, že pokořují rychlostní rekordy připoutáni na jedny jediné lyže zároveň.

recese ke světovým Odrekordům

Nejinak tomu bylo i letos. Každoroční odjezd do Les Arcs je už trochu fádní, stejně tak pobyt tam. Rodiny a známí, večer trochu vínka, přes den lyžování…

Jen sem tam si všichni odskočí sledovat tandem, jak čerpá svou dávku adrenalinu.

Fádní dovolená… Pro Martina a Honzu však s tou nejostřejší přísadou. Bojem s rychlostí, bojem o rekord – a bojem o přežití.

Je podivuhodné, v co se změnila původní mladická recese. Dnes je z ní res-

47

jsme trochu víc, proto se rozhodujeme přidat ještě pár metříků”. „Bylo to místo, které jsme považovali za naše maximum”, dodává Honza, „odpíchli jsme se jako zamlada a byli přesvědčeni, že to na rekord musí stačit. Ale zase ne – 177 km/h. To nás teda naštvalo.” „Tato jízda byla nekonečná. Stále se mi před očima ne a ne mihnout červená čára označující konec měřeného úseku”, přidává něco dojmů Martin.

jako Výbava nezbytnost

Na čem jezdí ?

Očima jezdců

nechce Rekord padnout

Jízda oãima pfiedáka Jana Lesáka: „Zaãíná to celkem nevinnû, v prvních dvou tfiech sekundách je potfieba se uloÏit do aerodynamick˘ho postoje.

Pak nastane dal‰ích 5 aÏ 10 sekund, kdyÏ vybírám traÈ – to nabíráme ohromnou rychlost. To zrychlení ani není cítit, je to v podstatû voln˘ pád... Zhruba po deseti sekundách máme rychlost kolem 160 km/h a mífiíme do stometrového mûfieného úseku. Hned v poãátku se jakoby zastaví ãas, tûch zb˘vajících 15 aÏ 20 sekund trvá vûãnost – zaãínáme cejtit vibrace, pfiítlak na pfiilbu, krãní pátefi a vÛbec... LyÏe se dostanou do takov˘ho stavu, kdy uÏ v podstatû nejedou klasicky, ale kontakt se sjezdovkou spoãívá na vnitfiních hranách, a ty lyÏe pak jakoby plavou vzduchem. Ve strnul˘ kfieãi pfieãkat aÏ do projetí mûfien˘ho úseku. Po nûm pfiichází asi to vÛbec nejtûÏ‰í – brÏdûní.“

Závislost je hrozná!

Svûtov˘ rekord oãima zadáka Martina Bauera: „Dodnes mi v u‰ích zní Jendova vûta: „Potfiebuju na záchod a mám hlad, asi umfiu hladovej a posranej”.

Díky ní byly mé obavy ty tam: „Pû‰ky dolÛ nejdeme ani zanic. Hyjóóó bratfie, uvidíme se dole”. Pfií‰tích 18 vtefiin spojím rukama obû tûla v jedno. MÛj zrak se upne na ubíhající sníh, ve‰keré síly soustfiedím do svalÛ v celém tûle a se zatajen˘m dechem oãekávám konec mûfieného úseku. Koneãnû, háãek roztahuje ruce. Pokou‰ím se pomalu postavit a zbrzdit na‰i rychlost. Asi ve 140 km/h se pokou‰íme o první brzdící manévr. S mal˘mi problémy to nakonec vychází. Pfies skofiepinu pfiileb je sly‰et aplaus a pískot divákÛ. Zalévá mû pot a úÏasn˘ pocit: „Je to tam a vypadá to, Ïe na‰e svûraãe v‰e udrÏely”!

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

LyÏe na míru jim vyrobil novomûstsk˘ Sporten. „Pro tandemové lyÏování mají narozdíl od klasick˘ch sjezdov˘ch lyÏí jiné poÏadavky na jízdní vlastnosti. To jsme zohlednili pfii jejich konstrukci. LyÏe musí b˘t extrémnû pevné jak v torzi, tak v podélném prÛhybu. Musí pfiená‰et pohyb pfii náklonu z jednoho lyÏafie na druhého. Vhodnou kombinací boãního profilu, sklolaminátov˘ch plátkÛ a titanalov˘ch pásÛ jsme dosáhli poÏadovan˘ch vlastností lyÏe. Jádro lyÏe je dfievûné, boky má olepené ABS. Na skluznici je pouÏit vysokomolekulární polyetylén”, tolik jejich „‰éfkonstruktér” Ing. Ondáãek.

Čerstvá informace z meteorologické stanice hovoří o změně počasí, takže zítřejší závod je ohrožen. A dnes se jede ještě poslední kolo. Trať je stále velmi kvalitní a jak se zdá, začíná sedět i zvolená „máza”.

Jsou situace, kdy si nelze vybírat a síla momentu chce po člověku jediné rozhodnutí. Je tu ještě možnost zabalit to, ale to znamená prohru – ani ne tak sportovní, jako osobní. Dobrodruh pozná, jaký druh volání ho vábí, pozná, že ho čeká „čin”. „Jdeme na start do míst, kam jsme z ranního startu koukali jen dalekohledem. Přijímáme vizi blízké budoucnosti – buď rekord, nebo pořádná mela”, vzpomíná Honza. „Kupodivu netrpíme o moc větší nervózou, jen se nesmíme koukat dolů – je to fakt nekonečná díra. Odpícháváme se, aby to nevypadalo, že se bojíme víc než jindy, a pak nás čeká dlouhých 18 sekund, než se objeví červené čáry časomíry. Podařilo se nám po celou tu dobu držet ideální postoj, tak to vypadá nadějně. Ještě zastavit a…

Je to tady: 186,432 km/h!” Rekord je posunut o více než 7 km/h!

A teď to nejpříjemnější – gratulace, vyhlášení, oslavy… Radostná konzumace nashromážděného adrenalinu, relaxace v horách s kitem a paraglidem, pohodička.

Až za nějaký čas se začnou pomalinku přibližovat myšlenky na to, kde a jak nabrat dostatek adrenalinových zásob na léto.

STRANA 2 ze 2 TANDEMSKI

První apríl, den žertů všeho druhu.

Hranice mezi žertem a drsnou skutečností je však nedefinovatelná a plave podle toho, jak ji zrovna napadne. Podobně hranice mezi zábavou a hazardem.

Martin: „S poklidem lezeme o pár metrů výš, vždyť jsme to už jeli mnohem rychleji… Jízda je velice vyrovnaná, tělo si asi už pomalu zvyklo. Výsledkem je ale „jen” 163 km/h, od rekordu stále dost daleko. Čekali

Limity se posouvají nejen díky člověku a jeho vzrůstající odvaze, ale – a to určitě mnohem více – kvůli technologickému pokroku. Sehnat speciální rychlostní lyže není jednoduché ani pro jednotlivce, natož pro lyžařskou dvojici – skitandem.

Martinovi a Honzovi dopomohla ke vhodným lyžím až vstřícnost českého výrobce lyží, firmy Sporten. Jen tak se nevidí, aby kvůli dvěma recesistům investoval kdosi desítky tisíc do formy, která poslouží pouze a jen k výrobě lyží pro tento pár podivínů. Sporten tak učinil a vyvinul a vyrobil speciální lyže o délce 2 metry 70 centimetrů. Letos navíc lyže dostaly novou strukturu skluznice a přesný úhel hran, což bylo na jejich jízdě dost znát. Novinkou byla i profesionální výbava vosků Toko – ještě nedávno kluci mazali vším, co měli po ruce. Přineslo to i nejeden úsměvný moment – když se jich švýcarský profiservisman ptal, čímže to mažou, když mají jejich lyže tak dobrý skluz, Martin mu musel odpovědět: modrou svíčkou z Ikey…

Buď a nebo

SNOWFOCUS

pektovaná disciplína, za kterou se inkasuje trofej a titul mistra světa.

Světový rekord českého skitandemu – 179,104 km/h – si říkal o překonání již celé tři roky. Pokusy byly, avšak marné.

Rychlostní lyžování není jenom o odvaze a umu, ale i o štěstí, které třímá v rukou a rozděluje jedině příroda. Při teplejším počasí a měkké trati se rekord zajet nedá.

Atakovat hranici dvě stě kilometrové rychlosti má smysl pouze za ideálních podmínek, kdy se míra rizika sníží na jakž takž únosnou mez. Tak se mělo stát i v letošní první dubnové dny. „Z první jízdy máme samozřejmě velký respekt, časový rozdíl mezi jednotlivými MS je dost dlouhý,” vzpomíná Martin. „Rozhodování, odkud se napoprvé pustíme, proto není snadné: Odkud jsme jeli loni? Odtud, nebo odtud? První jízda byla k našemu údivu velice rychlá, nicméně časomíra byla úplně jiného názoru… Pouhých 145 km/h.” „Zdálo se nám to jako pěknej fofr, ale po roční pauze se není čemu divit, tak jsme radši vyrazili někam si pořádně zatrénovat”, dodává Honza. „Zítra je taky den.”

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

CARVING

STRANA 1 z 10

SNOWFOCUS

48

TEXT: IVAN SOSNA FOTO: MARCO DI MARCO, SCHWEIZ TOURISMUS

49

L

ze vůbec o carvingu napsat ještě něco, co jste dosud neslyšeli a nečetli? Není tohle téma už dostatečně probrané a vyždímané?

Myslíme si, že je načase shrnout vše podstatné, střízlivě si nastínit současný stav, říci si, co z něho má běžný lyžař, a zamyslet se nad možnou blízkou budoucností.

Ačkoliv se carvingové lyže staly normou a ovládly scénu, zůstává „carving” označením používaným značně nejednotně.

1. carving coby vysoce specializovaná a významem okrajová závodní disciplina 2. carving coby fun-, extrem- či snowboardcarving, tedy jízda bez holí vyznávající maximální náklony a přiblížení ke sněhu či přímo kontakt s ním 3. carving coby (teoreticky) čistá jízda po hraně v průběhu celého oblouku.

„Carving” a „moderní technika” jako synonyma

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

V obecném pojetí (bod 3) není celý carving ničím jiným než komerční nálepkou pro jízdu v oblouku po hraně lyže. Tedy vlastně pro již dávno popsaný „řezaný oblouk”, díky nově tvarovaným lyžím dovedený k důslednosti. Snaha o jízdu po hraně lyže s minimálním podílem smýkání není v závodním lyžování žádnou novinkou. Ale teprve dostatečně vykrojené

a současně v ohybu měkké „carvingové” lyže umožnily, aby se taková jízda v oblouku stala masově dostupnou i pro nezávodníky. V tomto smyslu jsou „carving” a „moderní technika” (= vykrojený oblouk na rozdíl od „tradiční" se smykovým) synonymy.

Tuto revoluční změnu bylo z propagačně-obchodního hlediska nutné dostatečně razantně „prodat”. To obstaraly efektní obrázky výborných lyžařů, kteří na nových lyžích prováděli dosud nevídané věci a s odpovídajícím nadšením přitom hovořili o úžasných pocitech z takové jízdy.

Propagační účel tento postup splnil, také ale vytvořil jisté rovnítko mezi carvingem a extrémní jízdou (náš bod 2). Dodneška by zřejmě většina náhodně tázaných odpověděla, že „carving… to je když jedou bez holí” či podobně.

Carving může být takovou jízdou, ale nemusí. Extrémní náklony ani odkládání holí nepotřebuje.

STRANA 2 z 10 CARVING

DOBY

SNOWFOCUS

arving CFENOMÉN

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

CARVING

STRANA 3 z 10

smyk vzniklé

je historicky šidítko k ovládání těžko ovladatelných lyží

Proti různě chápanému významu termínu carving nemá cenu bojovat „shora”.

Nejde nakonec o nálepky, ale především o snadné, příjemné a účelné využívání toho, co dnešní lyže umějí.

Foto: Völkl

SNOWFOCUS

50

Změna myšlení Dlouhá desetiletí platila formulace slavného francouzského lyžaře Emila Allaise: „Hranou lyže se brzdí, naopak plochou se klouže. To je podstata lyžování.” To už ale nyní neplatí. Podstatou moderního lyžování je klouzání po hraně. Znamená to změnit myšlení a tedy i představu a vnímání příslušného pohybu: zatáčení s ujížděnímklouzáním po hraně je psychologicky něco úplně jiného než brzdění s bočním smýkáním po plochách. To je možná vůbec největší problém, závažnější než samo technické provedení oblouku.

Lyžujete na špatných svazích!

Jedněmi z největších nepřátel moderního způsobu lyžování je přemíra (historicky vzniklých) příliš prudkých sjezdových tratí a jejich přehnané uctívání a vyhledávání.

Naprostá většina lyžařů, kteří sjíždějí upravované tratě, si škodí výběrem svahů příliš prudkých. Jakmile musí lyžař myslet na to, aby se příliš nerozjel, tedy na brzdění, jde veškerá jízda po hraně čili carving do háje. Klasické smýkání je i proto tak nezničitelné, že slouží nejenom ke změně směru, ale rovněž k regulaci rychlosti.

Jezdit ale pořád jen smýkaným obloukem je podobně zvrácené jako šusovat pořád jen v pluhu. Smyk je svým způsobem historicky vzniklé šidítko k ovládání těžko ovladatelných lyží. Sice bude vždy součástí lyžování, především mimo tratě, dnes už jej ale potřebujeme použít jen někdy a někde. Na upravené trati je jízda po hraně základ a smyk určité nouzové řešení.

To vůbec neznamená vyhýbat se prudkým svahům. Jízda po nich má svůj půvab a „rajc”, ale s moderním carvingovým obloukem prostě nejdou dohromady.

Paleta možností Až donedávna bylo nutné vyvinout pro jízdu dlouhých, tuhých a nepříliš tvarovaných lyží značné úsilí, spojené se zvládnutím určitých pohybových dovedností. Celá historie lyžařské pedagogiky je vlastně hledáním „správné” techniky. Když ji lyže nedostaly, neposlouchaly.

Naproti tomu moderní vykrojené lyže potřebují k zatáčení jen málo: trochu rychlosti a naklopení na hranu. S trochou nadsázky řečeno, zatáčejí, jakmile je necháme. Nejsou už na svého jezdce zdaleka tak přísné. To znamená: 1. zatáčení je technicky snadnější a 2. umožnily rozrůznění techniky. Vedle té tradiční se zalomením trupu (tzv. racecarving) se s extrémně krojenými lyžemi objevil

i tzv. snowboardcarving (jsou možné i jiné nálepky), při němž do náklonu a někdy i do středu oblouku jde celý trup, případně i s pažemi.

Toto je velké novum carvingu. Přináší tak totiž hned dvojí demokratizaci. Běžná jízda je snadnější a technicky pokročilá dostupnější. A současně končí diktát jediné správné techniky. Lze jezdit postaru smykem i moderně po hraně. A i to druhé různými způsoby. Filozof by mohl říci, že carvingové lyžování tak zapadá do pluralitní společnosti přelomu tisíciletí.

Doba funcarvingová proč to nefunguje?

Podle prognóz carvingových věrozvěstů se měly dnešní svahy hemžit lyžaři bez holí, vyžívajícími se v náklonech, na úkor

univerzálek měly kralovat lyže krátké a hodně vykrojené. Měla zkrátka nastat doba funcarvingová. Proč tomu tak není?

Za prvé: tolik opěvované „úžasné náklony” funcarvingu musejí logicky zůstat vyhražené omezené skupině nejlepších lyžařů. Každá pohybová forma, jež se svou náročností vzdaluje možnostem masového zvládnutí či provozování, je odsouzena k určité výlučnosti. V tom byli uchvácení pionýři nerealističtí.

Za druhé: ačkoliv snad každé pojednání o carvingu zdůrazňuje, jak je takové lyžování snadné, není to tak jednoznačné.

Změnit myšlení (viz výše) a překonat zažité pohybové stereotypy (brzdivý smyk, nucení lyží do točení, jízda v úzké stopě, odlehčování lyží) vůbec nemusí být tak snadné, zejména je-li lyžař ponechán sám sobě. O příliš prudkých svazích jsme také již hovořili. Kdyby to skutečně bylo tak jednoduché, jezdilo by dodnes tolik výborných lyžařů minulosti pořád postaru?

Za třetí: píle a motivace. Naprostá většina lyžařů pojímá lyžování jako příjemné zpestření života, jako zábavu. O zlepšování či dokonce změnu své techniky nemají zájem. Bylo by nerealistické očekávat něco jiného. Rekreační lyžování nakonec není o obloucích víc či míň po hraně, ale hlavně o radosti a spokojenosti .

I dnes ale vyžaduje dobré ovládnutí lyží určitou porci práce a cvičení. Bez cílevědomého opakování to prostě nejde.

Okamžitá zábava, jíž se tak rády ohánějí prospekty, je chimérou. Žádný učený z carvingového nebe nespadl a bez práce stále nejsou koláče…

Za čtvrté: čas. Carving čili nový způsob zatáčení chce čas. Potřebují ho jak sami lyžaři, tak i lyžařské školy. I ony musejí měnit myšlení a navíc i své učební plány. Čas potřebuje i obměna některých starších papalášů v lyžařském školství a ve FIS, kteří nedokážou překročit stín dvěstědesítek svého mládí.

O tom, jak bude vypadat sjezdovkové lyžování pod taktovkou mládí, se lze přesvědčovat v létě a na podzim na ledovcích, kde trénují tisíce žáčků a dorostenců. Karvují, aniž by někdy o něja-

kém carvingu slyšeli. Jedou prostě tak, jak jim velí přirozenost a jejich lyže.

Přesně o tom totiž celý moderní styl jízdy je.

Nejenom carving I při sebevětším zaujetí carvingem je třeba si uvědomovat, že sjíždění tratí, na nichž to lze skutečně na hraně „rozbalit”, je jen jednou ze součástí lyžování.

Moderní technika daná moderními vykrojenými lyžemi sice ovlivňuje i jízdu mimo takové tratě, ta si ale ponechává svá „necarvingová” specifika. Totéž platí o freestylu.

I když do lyžování jako takového patří nejenom carving, lze v čistém karvovém oblouku na manžestru nalézt maximální uspokojení. I to je přínos: v době předcarvingové se řada lyžařů začínala piglováním vyžehlených sjezdovek nudit. To už dnes, navíc při zmíněných dalších možnostech, nehrozí.

Já a carving I když se to nezdá, je prý podle statistik stále v oběhu asi polovina starých nevykrojených lyží. Jejich majitelům lze jen závidět. To, o čem si třeba právě přečetli, je v praxi teprve čeká. Carvingový nadšenecromantik by to možná přirovnal k čekání na první milování.

S novými lyžemi budou mít volbu.

Jezdit po staru, tak trochu koketovat s hranou, nebo se do ní zamilovat úplně.

Vyberou si sami, ale neměli by váhat.

Třeba kvůli vlastnímu egu a kvůli oněm pocitům. Rozumně ale taky proto, že uměřená jízda po hraně je nejenom moderní a estetická, ale především ekonomická a současně i šetrná vůči tělu.

Hlavní smysl carvingu není v čistě vykrojené stopě ani v úžasných náklonech.

Jde především o to, aby se co nejvíce lyžařů naučilo v maximální možné míře využívat výhodných vlastností dnešních lyží. Aby každý, kdo se nelevné legraci jménem lyžování věnuje, získal šanci ovládnout lyže tím nejpřirozenějším a nejvhodnějším způsobem a užil si s nimi co nejvíce.

www.skisports.cz

CARVING STRANA 5 z 10

SNOWFOCUS

52

TEXT: IVAN SOSNA FOTO: MARCO DI MARCO

Carvingové závody:

skoro utajená disciplina

N

ápad to byl nesporně zajímavý a mnohé carvingové nadšence silně zaujal. Místo okoukaného objíždění tyčí carvingové bójky a z nich sestavená krátká a přehledná trať. Spousta možností, jak ji projet, tedy i spousta taktických variant a svoboda závodníkovy volby. Už žádné „jeden stejně jako druhý”, nýbrž každý podle svých schopností, své taktiky či svého okamžitého rozhodnutí. Vše na malé ploše, jedinečná šance udělat z takové akce show ne nepodobnou snowboardovému závodu v rampě.

CARVING

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

Jak se závodí Na minimálnû 150 metrÛ dlouhém svahu je postaveno 8 – 12 zatáãek. KaÏdá z nich je vyt˘ãena sadou 3 – 5 nízk˘ch a barevnû odli‰en˘ch bójek, od sebe vzdálen˘ch nejménû 150 cm. âím krajnûj‰í bóje, tím více do strany vyjet˘ a tedy obtíÏnûj‰í oblouk. Za objetí té nejkrajnûj‰í je 5 bodÛ, té nejvnitfinûj‰í 3 body. ObjíÏdûnou bóji si závodník vybírá podle vlastní úvahy a získává tak urãit˘ poãet bodÛ. Souãasnû se mûfií celkov˘ ãas.

Kdo zvolí snadnûj‰í vnitfiní bóje, má sice rychlej‰í ãas, ale ménû bodÛ – a naopak. Docílen˘ ãas se vydûlí poãtem bodÛ a po vynásobení stem vznikne v˘sledek.

TraÈ mÛÏe b˘t zpestfiena pfiekáÏkami, jimiÏ jsou pfiedev‰ím metrové mÛstky.

První vlna carvingových závodů byly především náborové akce, při nichž se příchozí atraktivní formou mohli seznámit s novými lyžemi a s tím, co je na nich možné. Poměrně rychle ale vykrystalizovali specialisté, většinou bývalí závodníci alpských disciplin. Ti záhy ovládli závody, jež postupně ztratily svůj původní masový charakter a staly se právě jejich soubojem.

Po chvíli váhání, když hrozilo, že slibná disciplina pojede dál mimo režii FIS, ji lyžařská federace vzala jako samostatnou disciplinu pod svá křídla. Před pěti lety se leckomu zdálo, že právě takto by mohla

Olympijská traÈ v Les Arcs V poslední dobû zaãaly vrcholové carvingové závody pfiipomínat cosi mezi volnûj‰ím slalomem a hust˘m obfiákem (jednotlivé fiady bójek smûjí od sebe b˘t i pouh˘ch 5 metrÛ), navíc zpestfiené skoky jako paralelní závody známé v tzv. profesionálním lyÏování. VyÏaduje to brutálnû rychle pfieklápût trup z jednoho oblouku do druhého.

Od závodní jízdy v tyãích se li‰í pfiedev‰ím vût‰í volností pfii volbû stylu jízdy, danou hlavnû nepfiítomností brankov˘ch tyãí. Lze tak vidût jak klasickou racecarvingovou jízdu se zalomením (angulací) trupu, tak i spí‰e slalomovou techniku a v neposlední fiadû i carvingové naklápûní celého trupu dovnitfi oblouku.

Zatím posledním pokusem o zásadní inovaci byl carvingov˘ paralelní závod, kter˘ chtûl za-

komponovat atraktivní pfiím˘ souboj a postup oãividného vítûze. ZávodníkÛm se ale jednokolová eliminace kvÛli nestejn˘m podmínkám v jednotliv˘ch tratích nelíbila a zfiejmû se pouÏívat nebude.

jezdit

jen smýkavým obloukem

je podobně zvrácené jako šusovat v pluhu...

vypadat budoucnost závodního lyžování.

Lyže-funcarvery byly tehdy na vrcholu, jejich uživatelé platili za absolutní avantgardu a firmy nabízely i několik modelů.

Další vývoj ale carvingovému závodu nepřál. FIS se vůči nové disciplině chovala a dodnes chová značně macešsky a nepodařilo se získat ani přízeň médií.

Každoročně nicméně FIS Carving Cup proběhne.

Taktika – závisí na sklonu a konkrétním postavení trati, ale tfieba také na stavu snûhové podloÏky u jednotliv˘ch bójí ap.

Hlídka – rozhodãí hlídá vÏdy dvû fiady bójí a zapisuje v˘sledky Bóje musí lyÏafi objet obûma lyÏemi

PrÛbûh závodu závod: 2x kvalifikace, semifinále, finále prvních 10 nejlep‰ích si volí startovní ãíslo v kvalifikaci, ostatní se losují druhé kolo – obrácené pofiadí 1. kola poãítá se lep‰í v˘sledek z obou kol kvalifikace semifinále: prvních 30 muÏÛ, 10 Ïen, startují v obráceném pofiadí finále: prvních 10 muÏÛ, 5 Ïen (ze semifinále), startují v obráceném pofiadí

Dosavadní historie těchto závodů byla především soubojem dvou gigantů – Rakušana Ignaze Ganahla (Head) a Itala Stefano Mantegazzy (Volkl). Obhájci titulů z loňské sezony jsou Ital Massimiliano Iezza a jeho krajanka Laura Gianera.

Kromě individuálních titulů se vyhodnocují i firemní týmy a soutěž národů.

V sezoně se uskuteční zhruba sedm závodů. V poslední době takřka všechny v Itálii, kde je zázemí těchto závodů zdaleka nejsilnější. Italští propagátoři podnikli na posledním kongresu FIS v Portoroži neúspěšný pokus o získání oficiálního statutu „Světového poháru” a o zařazení do programu ZOH 2006. Nechceme vyslovovat prognózy, ale v konkurenci zavedených disciplin i stále populárnějšího skicrossu nevypadá budoucnost carvingového závodu obzvlášť růžově.

VARIANTA A

VARIANTA B

ãas

skóre

poãet bodÛ

pofiadí

0:30

30

1,667

1.

0:45

39

1,923

2.

1:00

46

2,174

3.

1:00

30

3,333

3.

1:07

39

2,863

2.

1:15

46

2,717

1.

SNOWFOCUS

54

Carver: 1

VYBAVENÍ DLE REGULÍ FIS

Lyže: o nûco del‰í funcarver nebo závodní slalomka (aÏ 170 cm)

2

Vázání a deska: povolená v˘‰ka lyÏí s deskou je 100 mm, maximum se v‰ak nevyuÏívá

3

Boty: vesmûs závodní boty

4

Oděv:

CARVING STRANA 7 z 10

Voln˘ odûv, kombinézu pravidla zakazují

Carver závodník: - jezdí bez holí - helma je vhodná, ne v‰ak pfiedepsaná

Vyznavač jízdy v extrémních náklonech: - hodnû vykrojené funcarvery 140 – 160 cm nebo dostateãnû tuhé moderní slalomky (spí‰e závodní neÏ sportovní) - dostateãnû vysoká deska carvingová pod vázání, umoÏÀující celkovou v˘‰ku lyÏe + deska + vázání 75 – 95 mm nad snûhem - závodní ãi sportovní boty spí‰e ménû tuhé do nákleku - kvalitní rukavice odolné proti odûru a rozedfiení - ev. kluzné moduly na dlanû - vhodná je helma

4

3 2

1

Běžný lyžař: - dostateãnû vykrojené lyÏe (sportovní slalomka, funcarver, kvalitní univerzálka) 140 – 160 cm s radiusem cca 9 – 12 metrÛ - desku pod vázání umoÏÀující dobr˘ prÛhyb lyÏe a v˘slednou v˘‰ku 55 – 70 mm - kvalitní rukavice - helma neu‰kodí

Aktuální seznam nejlep‰ích funcarverÛ („siedem wspanialych”) sestaven˘ polsk˘mi carvingov˘mi odborníky ze sdruÏení Stowarzyszenie XXI: 1. slalomka Fischer RC4 155 cm (sendviãová ze závodního oddûlení) 2. funcarver Head Cyber Xti 160 cm (doprodej, uÏ se nevyrábí) 3. slalomka Rossignol T-Power 9S 158 cm (model ze závodního oddûlení) 4. slalomka Dynastar Omeglass 157 cm 5. slalomka Nordica K12 SL 165 cm 6. funcarver Fischer Radarc, model 02/03 7. slalomka Elan HCX 162 cm (Jacek Ma‰lankiewicz, podle ãasopisu NTN I/2002/3)

2. fun-, extrem- ãi snowboardcarving, tedy jízda bez holí vyznávající maximální náklony a pfiiblíÏení ke snûhu ãi pfiímo kontakt s ním: Tolik opûvované „úÏasné náklony” funcarvingu musejí logicky zÛstat vyhraÏené omezené skupinû nejlep‰ích lyÏafiÛ...

3. jízda po hranû obecnû – Podstatou moderního lyÏování je klouzání po hranû: V ãistém karvovém oblouku na manÏestru lze nalézt maximální uspokojení…

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

carvingové nálepky

1. závodní funcarving – vysoce specializovaná a v˘znamem okrajová lyÏafiská disciplina: UÏ Ïádné „jeden stejnû jako druh˘”, n˘brÏ kaÏd˘ podle sv˘ch schopností, své taktiky ãi svého okamÏitého rozhodnutí…

Foto: Tomasz Kurdziel

SNOWFOCUS

56

TEXT: RADEK HOLUB, TOMÁŠ BARVÍNEK FOTO: PATRICE FIVAT

arving CS TĚLEM

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

CARVING STRANA 9 z 10

NA SNĚHU

P

ár centimetrů před očima sleduje sníh většinou ten, kdo chyboval a padá. Stejně jej ovšem vnímá i jezdec, který ovládá pohyb příznačně pojmenovaný extrémní carving.

Jede se na samé hranici fyzikálních limitů.

Tělo se pokládá v napřímené poloze k zemi a prkno je kolmo zakousnuté do svahu. Je dosaženo absolutních hranic carvingu.

Jízda na jednom prkně se zrodila z rebelství a nespoutanosti, a právě proto snad prchá snowboardista za svobodou do prašanu či freestylových parků. Přesto někteří přízeň sjezdovkám zachovali a přivádí k dokonalosti to, co je snowboardingu vlastní – jízdu po hraně čili carving. S vykrojeným náčiním dosáhli i lyžaři pocitů, které do té doby znali jen snowboarďáci, a zdálo by se, že prkno na sjezdovkách ztrácí svůj původní smysl.

Pravý opak si myslí Patrice Fivat, jeden z extrémních carverů.

Kdo opomíjí alpský snowboarding, ochuzuje se o fantastické požitky, tvrdí Jacques Rilliet a soudit může z vlastní zkušenosti. „Carving na lyžích je jednoduchý a pohodlný, ale brzy se omrzí, protože je strašně monotónní. Když jsme se vrátili na prkno, byli jsme najednou jako řízené bomby. Vůbec se to s lyžemi nedá srovnat”, říká Jacques.

Vývoj se přitom několik let ubírá jinam.

Carvingové pole obsazují lyžaři a snowboarding směřuje hlavně k freeridu a freestylu, ten alpský sotva stagnuje. Na trhu je obtížné sehnat dobrou výbavu pro extrém-

ní carving. Dnešní prkna jsou příliš úzká a aby noha nepřečnívala, musí mít velký úhel vázání, a to brání pohodlnému postoji a pohyblivosti jezdce.

Cestou rebelství jdou extrémní carveři uvnitř samotného snowboardingu. Navzdory trendům zavrhují rozšířený styl jízdy – protirotaci, kterou nahrazují pohybem úplně opačným. Protirotace je podle nich jen ztělesněním a zdokonalením snahy nespadnout, každý manévr při tom končí pokroucením těla a ve své podstatě jde o zlozvyk. Jezdec je značně omezen v dalším pohybu a nemůže ani dobře tlumit nárazy. Přetočené tělo jej nutí do nového pohybu, který možná ani nezamýšlel.

Naproti tomu jako vysoce účinnou techniku, jak pilotovat snowboard, aplikují extrémní carveři rotaci. Tělo se naklání do oblouku a stahuje s sebou i prkno. Po celou dobu se jede v napřímení, tím se prkno zařezává pod stále větším úhlem do sněhu, až se naklopí vertikálně, a natažené paže i tělo „smirglují” sjezdovku. V jednom oblouku to dokáže každý dobrý snowboardista, ale zvednout se a plynule navázat další, to je dílo, na jehož provedení pracují extrémní carveři několik let. Perfektní

techniku musí doplňovat vysoká rychlost, palivo pro start do nového oblouku.

Nejtěžší je překonat zpoždění mezi rotací těla a reakcí snowboardu. Ten začne zatáčet, teprve když se pohyb těla „zastaví”.

Dokonalému zvládnutí techniky předchází jeden významný moment – přerod v mysli. „Neříkám si: jdu nahoru-dolů. Říkám si: během oblouku tlačím prkno od těla a v závěru pak zase přitahuju k sobě,” objasňuje Patrice.

Téměř ležícím jezdcům hrozí nebezpečnější kolize než obyčejným lyžařům. Hlava ve výšce lyží ostatních je vystavena riziku vážného úrazu – samozřejmostí by proto měla být helma. Velké náklony rovněž zvýšenou měrou zatěžují vázání. Praskne-li při jízdě, stává se snowboard neřízenou střelou ohrožující především samotného jezdce. „Pak musíš druhou „uvězněnou” nohu zvednout nad hlavu, aby prkno ztratilo kontakt se sněhem, a zastavit rukama”, vysvětluje Jacques Rilliet.

Extrémní carving si žádá extrémní nároky na fyzickou kondici i parametry tratí.

Sjezdovka musí být prudká, aby poskytla dostatečnou rychlost pro navázání oblou-

ků, velmi široká a stoprocentně upravená.

Síla stehen se projeví zejména v konci oblouku, kdy musí kompenzovat největší odstředivou sílu těla, ležícího těsně nad zemí.

Nerovnost ztrestá každou chybu pádem.

Pro jezdce jako Jacques či Patrice není extrémní carving jen pokušením objevovat absolutní meze a pohybovat se na jejich hraně. Jízda v extrémním náklonu přináší sama o sobě intenzivnější prožitky. Těsně nad sněhem se zdá být rychlost vyšší, skutečnost skutečnější. „Sníh je natolik blízko, až to svádí dotknout se ho rty”. Byl by to ale spalující polibek.

Jak na to (metoda push-pull turn) uzavfien˘ oblouk plynule navazuje na ten pfiedchozí pokrã nohy, naber rychlost a brutálnû pfieklop prkno na frontside hranu odtlaãuj snowboard co nejdál od sebe, hrana se lépe zafiízne, zvût‰í se odstfiedívá síla, a to tû poloÏí na bfiicho v maximálním náklonu jsi nataÏen˘ a prkno je vertikálnû postaveno ‰piãka snowboardu mífií z kopce, paÏe jsou nataÏené a dot˘kají se snûhu pokrã kolena a pomalu se zvedej, tûlo rotuje smûrem ke svahu mífií‰ na druhou stranu sjezdovky, pfiipraven˘ pustit se do backside oblouku místo na bfii‰e leÏí‰ na pfiedním rameni, zadní paÏe zÛstává pfii tûle navázání oblouku: z jednoho rovnou do druhého, tûlo musí b˘t rovnû, nad stfiedem prkna, rychlost co nejvy‰‰í

www.extremecarving.com

TEXT: RADEK HOLUB, IVAN SOSNA FOTO: KAREL HNÍK, JIŘÍ MORÁVEK, JIŘÍ HAVEL

Nejdraωí sjezdové areály - TOP 20 Název areálu

Hodnocení SPLV

Nadm. v˘‰ka (m n.m.)

Délka sjezdovek (km)

Uprav. bûÏ. Cena stopy (km) skipasu (dosp./dûti)

·pindlerÛv Ml˘n Rokytnice n.J. Harrachov Pec pod SnûÏkou Klínovec-sever Herlíkovice Janské Láznû – âerná hora Tanvaldsk˘ ·piãák Pradûd – Ovãárna ·piãák na ·umavû De‰tné v Orlick˘ch horách Zadov – ChuráÀov âervenohorské sedlo Petfiíkov – Ski areál Kaste Malá Úpa – U Kostela Je‰tûd ¤íãky v Orlick˘ch horách Mladé Buky – Skipark

***** **** **** **** **** *** **** **** **** **** **** *** *** *** *** *** ****

740 - 1.235 630 - 1.312 665 - 1.022 830 - 1.215 1.244 535 - 1.019 550 - 1.260 540 - 800 1.000 - 1.350 1.202 610 - 850 890 - 1.120 862 - 1.164 952 850 - 1.100 530 - 1.010 740 - 992 550 - 670

25 13,8 6,94 8,1 6 5,5 9,3 6,09 2,8 5,5 6,5 6 4,7 2,1 2,4 8,7 3,7 3,5

45 31 115 20,5 0 10 40 80 4 80 -120 5.7 10 10 35 15

550 500 495 450 410 400 390 390 360 350 350 350 350 330 330 330 300 300

/ 380 / 350 / 395 / 340 / 280 / 250 / 300 / 290 / 215 / 260 / 260 / 250 / 230 - 400 / 270 / 250 / 240

Nejvût‰í sjezdové areály - TOP 20 Název areálu

Hodnocení Nadm. v˘‰ka SPLV (m n.m.)

Délka sjezdovek (km)

Uprav. bûÏ. Cena stopy (km) skipasu (dosp./dûti)

·pindlerÛv Ml˘n Rokytnice n.J. Pustevny Janské Láznû – âerná hora Je‰tûd Pec pod SnûÏkou Harrachov De‰tné v Orlick˘ch horách BoufiÀák Îacléfi – Prkenn˘ DÛl Tanvaldsk˘ ·piãák Klínovec-sever Zadov – ChuráÀov ·piãák na ·umavû Herlíkovice Bedfiichov âern˘ DÛl – Skipark Paseky nad Jizerou - Pizár

***** **** *** **** *** **** **** **** *** *** **** **** **** **** *** **** *** ***

25 13,8 12,5 9,3 8,7 8,1 6,94 6,5 6,5 6,2 6,09 6 6 5,5 5,5 5,08 4,83 4,8

45 31 25 40 10 20,5 115 25 15 80 0 80 -120 4 10 80 10 25

740 - 1.235 630 - 1.312 620 - 1.098 550 - 1.260 530 - 1.010 830 - 1.215 665 - 1.022 610 - 850 589 - 869 600 - 850 540 - 800 1.244 890 - 1.120 1.202 535 - 1.019 700 - 810 600 - 1.001 800

550 500 250 390 330 450 495 350 300 300 390 410 350 350 400 300 250 240

/ / / / / / / / / / / / / / / / / /

380 350 160 300 250 340 395 260 150 230 290 280 250 260 250 220 200 180

59

CENY 2002/03 Název areálu

Cena skipasu (dosp./dûti)

Bedfiichov Benecko Bílá v Beskydech BoufiÀák BoÏí Dar – Neklid Bublava âenkovice – Ski klub âeská Tfiebová âern˘ DÛl – Skipark âervenohorské sedlo De‰tné v Orlick˘ch horách Dolní DvÛr – Skipark Harrachov Herlíkovice Hodkovice nad Mohelkou Janské Láznû – âerná hora Je‰tûd Jihlava – âefiínek Klínovec-sever Kohútka v Javorníkách Kunãice p.SnûÏ. – U Kaple Lanová dráha Îelezná Ruda Lipno – Kramolín Malá Úpa – U Kostela

300 245 300 300 270 280 250 250 350 350 250 495 400 120 390 330 160 410 240 180 250 300 330

/ / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / /

220 185 200 150 170 210 210 200 230 260 200 395 250 100 300 250 100 280 200 130 150 210 270

Mladé Buky – Skipark Nové Hutû na ·umavû OstruÏná Paseky nad Jizerou Paseky nad Jizerou – Pizár Pec pod SnûÏkou Petfiíkov – Ski areál Kaste Pradûd – Ovãárna Pustevny Rejdice – Kofienov Rokytnice n.J. ¤íãky v Orlick˘ch horách Severák ·piãák na ·umavû ·piãák na ·umavû – Goldhof ·pindlerÛv Ml˘n Tanvaldsk˘ ·piãák Telnice Troják Velká Úpa – Pûnkavãí Vrch Vítkovice v Krkono‰ích - Aldrov Vsetín – Jasenka Vysoké nad Jizerou – Vûtrov Zadov – ChuráÀov Zásada Îacléfi – Prkenn˘ DÛl Îelezná Ruda – Alpalouka

300 260 220 300 240 450 330 360 250 280 500 300 280 350 150 550 390 280 250 190 260 200 180 350 260 300 220

/ 240 / 180 / 160 / 200 / 180 / 340 - 400 / 215 / 160 / 240 / 350 / / / / / / / / / / / / / / /

200 260 150 380 290 170 220 130 200 180 130 250 200 230 170

60

Šílený

týden

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

ČESKÉ HORY 2002/03 STRANA 3 z 8

v českých horách

T

en, kdo má rád lidi, si ve druhém únorovém týdnu přijde skutečně na své. Pokud se chystá vyrazit na hory, může si být jistý, že stejný záměr pojmou doslova statisíce milovníků sněhu.

V týdnu od 10. února 2003 dojde totiž k nepříjemné kumulaci několikerých prázdnin 1. jarní prázdniny má – poprvé po mnoha letech – celá Praha 2. zimní prázdniny mají přilehlé a blízké spolkové země Sasko, Sasko-Anhaltsko a Duryňsko 3. zimní prázdniny mají čtyři země rakouské včetně horských Salcburska, Tyrolska, Korutan a Vorarlbergu 4. únor je tradičním prázdninovým měsícem ve Francii Lze uniknout někam, kde se to nebude lyžaři, snowboardisty a rekreanty vůbec jen hemžit?

Možností je málo. Snad do odlehlejších míst s běžkami či turistickými lyžemi nebo na náročnější skialp. Se sjezdovkami nejspíše na odlehlejší ledovce nebo do některého odstrčeného švýcarského údolí.

Pokud nejste kvůli školním prázdninám dětí k tomuto jedinému termínu přímo donuceni, dejte si raději asi pauzu. Už hned další týden bude po Pražácích, z Němců zbydou jen Sasové (slabá „útěcha”: po povodních budou mít mnozí jiné starosti) a u jižních sousedů jen Horní Rakousy a Štýrsko.

Dobrou zprávou naopak je, že díky pozdnímu termínu Velikonoc nespadne do nejexpovanějších únorových týdnů doba masopustu (Fasching). Ta je jedním z vrcholů návštěvnosti hor v Itálii, kde jinak

mezi 6. lednem a Velikonoci svátky ani prázdniny nemají.

Fajnšmekři ovšem dávno vědí, že na horách je nejlépe mimo hlavní sezonu.

prázdniny v Česku 21.

03.

10.

17.

24.

03.

10.

12.

prosince 2002 – 1. ledna 2003 – 07. únor – 14. únor – 21. únor – 28. únor – 07. únor – 14. únor – 22. dubna 2003

!# Královéhradeck˘ kraj, Jihoãesk˘ , Zlínsk˘ Praha, Vysoãina Libereck˘, PlzeÀsk˘, Pradubick˘ Stfiedoãesk˘, Olomouck˘ Jihomoravsk˘, Karlovarsk˘ Moravskoslezsk˘, Ústeck˘ Velikonoãní prázdniny v Rakousku a v Nûmecku (cca 14. 4 – 26. 4. 2003)

Vysvûtlivky: ! – pfielidnûno v ãesk˘ch horách (prázdniny Nûmecko ãi Holandsko), # - pfielidnûno v Alpách

!# ! ! #

61

ãeské hory STRANA 4 z 8 ČESKÉ HORY 2002/03

Špindl ·pindl primát neobhájí Letos se to nepodafiilo, loni ano: ·pindlerÛv Ml˘n vykázal v sezonû 2001/2002 nejdel‰í provoz neledovcového lyÏafiského stfiediska ve stfiední Evropû vãetnû Alp! Ani tam se totiÏ nikde netoãily vleky ãi lanovky uÏ od 17. listopadu 2001 aÏ do 1. kvûtna 2002. Primátu v zahájení samozfiejmû napomohl nedostatek snûhu ve stfiedních a jiÏních Alpách, v konci sezony zase ãasn˘ termín Velikonoc. Po nich lyÏafii pfiestávají jezdit a alpská stfiediska konãí bez ohledu na zÛstatek snûhu kvÛli jejich nedostateãnému zájmu a poãtu. Bez ohledu na tyto skuteãnosti je úctyhodné, Ïe malé stfiedisko mimo Alpy a v alpsky podmûreãné v˘‰ce 1.000 metrÛ (Hormí Míseãky, neboÈ jich se v‰e t˘ká) dokázalo b˘t v provozu pût a pÛl mûsíce. Zásluhu na tom mají nejenom pfiíznivé pfiírodní podmínky, ale ve znaãné mífie i kvalitní zasnûÏování a úprava tratí.

Letos zahájil tyrolsk˘ Obergurgl/Hochgurgl uÏ 8. listopadu a o t˘den tím Míseãky pfiedbûhl. Tato konkurence je ale tûÏk˘m kalibrem: Hochgurgl je nejvy‰‰í rakouskou obcí (2.100 m) a jezdí se tam aÏ do v˘‰ky 3.082 metrÛ. Ubránil se tak i následnému föhnovému teplu a oblevû, která rozjezd sezony u nás zarazila a potrápila i v‰echna alpská stfiediska bez ledovcÛ.

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

62

ČESKÉ HORY 2002/03 STRANA 5 z 8

Hlavní problém ČESKÝCH HOR

V

dosavadních diskusích na téma „je lyžování v českých horách drahé?” naprosto zaniká pojmenování základního problému lyžování v našich horách. Obecně panuje názor, že chybí více vleků a lanovek a proto jsou fronty. To je ale jen část problému a není to vůbec žádné řešení. Tím stěžejním je naprosto zoufalý nepoměr mezi možnostmi sjíždění, kapacitou lanovek/vleků a kapacitou lůžkovou.

1. Rozlohou velmi omezené české hory

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

s lyžováním zčásti na území národních parků (Krkonoše) disponují velmi omezenou plochou sjezdových tratí. K tomu nemají žádnou možnost sjezdů mimo ně v neupraveném terénu nebo na lyžařských cestách.

2. Historicky se v nich vytvořila nesmírně vysoká lůžková kapacita, jež v poměru k nabídce tratí nemá nikde v Evropě ani v Americe obdobu (např. 1 km sjezdovek : 1000 lůžek v Peci nebo Harrachově). Hory charakteru českých a moravských, jež v alpských zemích slouží jako regionální doplněk „velkých” Alp, zde kvůli železné oponě suplovaly právě jejich roli. Musely uspokojovat ohromné množství lyžařů, vyprodukované mj. deformovaně nízkými cenami lyžování, jimiž si totalitní režim vykupoval loajalitu svých poddaných a kompenzoval nesvobodu cestovat.

3. Střediska s pár kilometry sjezdovek jsou v Alpách vesničkami s lokálním významem, u nás se ale stala celostátními lyžařskými metropolemi. Plní tak dodnes

roli, na niž nemohou stačit, navíc rozpolcenou. Ta nejlepší hodně investovala do moderních technologií, vytvořila moderní infrastrukturu a získala image „velkých”, kvantitativní nabídka tratí ale odpovídá právě jen těm vesničkám. Jako „velká” by se ráda poměřovala s velkými, tratěmi ale patří v evropském měřítku mezi malá. I to je zdrojem pnutí. Ona střediska mají pocit, že si větší peníze zaslouží, lyžař zase vidí, jak omezené lyžování mu nabízejí. ➤➤

63

ãeské hory

STRANA 6 z 8 ČESKÉ HORY 2002/03

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

64

Pomineme-li absurdní řešení v podobě kampaně „nejezděte na české hory” či přepadávání a bití lyžařů s cílem je znechutit, jeví se jako jediná myslitelná metoda zvýšení cen

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

ČESKÉ HORY 2002/03 STRANA 7 z 8

4. Malé hory jsou snadno přístupné a malá dojezdová vzdálenost znamená velkou spádovou oblast s dalšími lůžky. Podíl denně dojíždějících je u nás velmi vysoký a ještě výrazně zvyšuje počet návštěvníků.

5. Ohromné lůžkové kapacitě (Špindlerův Mlýn více než třeba St. Anton) nemohla kapacita lanovek a vleků nikdy stačit.

Nestačí ani její nárůst díky moderním zařízením. Zvyšování této kapacity naráží na omezenou plochu tratí ke sjíždění. Rovněž tento poměr je v našich hlavních střediscích naprosto katastrofální a v Alpách nemyslitelný. Další zvyšování dopravní kapacity znamená neúnosné zahušťování provozu na tratích a doslova cestu do lyžařských pekel.

Toto je tedy výchozí stav našich největších středisek. Situace je v hlavní sezoně a o exponovaných víkendech neúnosná, současně ale takřka neřešitelná.

Neúnosná: provozovatelé investují miliony do stále lepšího lyžování, neúměrné množství lidí ale lyžování a tím i toto úsilí doslova znehodnocuje. Postávat ve frontě a pak se trápit mezi davy lyžařů na brzy rozježděných sjezdovkách dobrým lyžováním rozhodně není.

Neřešitelná: vybudovat odpovídající počet sjezdovek (několika až mnohonásobek současného stavu) nelze. Podstatně zvýšit počet lanovek a vleků ani nelze, ani to nemá smysl. Nepředstavitelné je i omezit počet lůžek a ubytovaných.

Jak tedy přecpané tuzemské sjezdovky především v hlavní sezoně „odlidnit”?

Pomineme-li absurdní řešení v podobě kampaně „nejezděte na české hory” či přepadávání a bití lyžařů s cílem je znechutit, jeví se jako jediná myslitelná metoda zvýšení cen jízdného.

Ve dnech, kdy je na horách lyžařů málo, nabízejí naše nejlepší střediska velmi slušné lyžování. Se stávající návštěvností v nich ale v hlavní sezoně nikdy nebude kvalitní.

Jinak řečeno, dokud nebude lyžařů méně, nebude a nemůže to být u nás lepší.

omlazená

tvář

J

ako houby po dešti vyrůstají nové čizánovní lanovky v domácích lyžařských centrech. Poprvé v historii se na svazích nově objeví hned 4 sedačkové lanovky během jedné sezóny.

Velké investice lyžařských areálů na českých horách nepolevily ani letos. Za horské technologie, jak se souhrnně označují lanovky, rolby i sněžná děla, utratila naše střediska přes 250 mil. Kč. Největší novinky lyžaře čekají tradičně ve velkých krkonošských střediscích.

Na Čerťák novou čtyřsedačkou V Harrachově odzvonilo nekonečným frontám na starou „žlutou” dvousedačku vedoucí na Čertovu horu. Koncem léta ji nahradila moderní 4sedačková lanovka s nástupním kobercem, jakou už mají v Rýžovišti. Harrachovský areál tak během 5 let zásadně obměnil svůj přepravní park.

Dvě „rodinné” lanovky Demontovaná harrachovská lanovka ještě nepřijde nazmar. Po repasi obohatila nově vznikající sjezdařský areál v Rejdicích na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, kde bude obsluhovat kilometrovou modrou sjezdovku. Krátkou, rovněž dvousedačkovou

a repasovanou lanovku postavili na mírné louce v jesenickém Ramzovském sedle. „Na českých horách se objevuje trend, který se již prosadil v zahraničí. Sedačkové lanovky se pro zvýšení komfortu staví i na kratších nenáročných sjezdovkách rodinného typu,” vysvětluje ing. Vít Moudrý ze Svazu provozovatelů lanovek a vleků.

Lipno: dvoukilometrová lanovka až za rok Novou repasovanou dvousedačkou se od letoška měli dostat lyžaři do jihočeského areálu Kramolín. Téměř dvoukilometrová „přibližovací” lanovka z Mariny Lipno na vrchol, odkud se na opačnou stranu rozbíhají sjezdovky, se však dokončení nedočkala a všichni si na ni budou muset ještě rok počkat. Za zmínku stojí vedení trasy nové lanovky. Z vrcholu bude sedačka průjezdnou mezistanicí pokračovat dolů ke sjezdovkám a při své zpáteční cestě tak rozšíří kapacitu stávajících vleků v areálu.

Pradûd: lyÏovaãka jako dfiív?

Vrchní soud v Praze poãátkem listopadu zru‰il rozhodnutí ministerstva neudûlit v˘jimku k provozu lyÏafiského vleku v na‰em nejv˘‰e poloÏeném areálu na Pradûdu a vyhovûl tak Ïalobû provozovatele vlekÛ Josefa Figury. Soud mu dal za pravdu v tom, Ïe ministerstvo zúÏilo vefiejn˘ zájem jen na ochranu pfiírody a nebralo v úvahu plán rozvoje oblasti, petici s více neÏ dvaceti tisíci podpisy ani stanoviska dotãen˘ch obcí. Ministerstvo Ïivotního prostfiedí tak bude muset vydat o lyÏování na Pradûdu nov˘ verdikt. rh

Nová osvětlená trať ve Špindlu Po výstavbě „nové” 3sedačky na Hromovce došlo i na přilehlou červenou sjezdovku.

Přes léto byla trať rozšířena a osazena sněžnými děly a výkonným osvětlením. „Hromovka tak už nebude opomíjenou tratí pro návrat k parkovišti, ale další plnohodnotnou sjezdovkou ve Svatém Petru,” slibuje si od investice ředitel Skiareálu ing.

Beran.

Stavělo se i v nejbližším zahraničním středisku – na šumavském Javoru, kde dosloužil vlek Nordhang. V prosinci by už měla na jeho místě pracovat moderní 6sedačková lanovka, která spolu s 6kabinkou z údolí vytvoří moderní páteř areálu.

novinky

Jizerské hory Bedfiichov: parkovi‰tû zdarma Liberec – Je‰tûd: roz‰ífiení technického snûhu Severák: parkovi‰tû zdarma Tanvaldsk˘ ·piãák: parkovi‰tû zdarma Vysoké nad Jizerou - Vûtrov: nová sjezdovka a sáÀkafisk˘ svah

Krkono‰e Dolní DvÛr-Skipark: nov˘ areál s umûl˘m zasnûÏováním (1 km), noãní lyÏování Harrachov: 4sedaãková lanovka na âertovu horu, roz‰ífiení pfiilehlé sjezdovky Herlíkovice: osvûtlení modré sjezdovky (700 m), roz‰ífiení parkovi‰tû (zdarma) Janské Láznû – âerná hora: automatick˘ zasnûÏovací systém (3,5 km), zv˘‰ení kapacity Pec pod SnûÏkou: nov˘ vlek Zahrádky II, U-rampa Rokytnice nad Jizerou: posílení technického zasnûÏování ·pindlerÛv Ml˘n: zasnûÏení a osvûtlení na sjezdovce Hromovka

Orlické hory ¤íãky: nov˘ vlek MÛstek, mal˘ snowpark, veãerní lyÏování

Jeseníky Klepáãov: veãerní osvûtlení OstruÏná: první bezdotykové turnikety v âR Petfiíkov: technick˘ sníh na v‰ech 3 tratích, nová sjezdovka s osvûtlením (850 m)

Beskydy Bílá: zasnûÏování v‰ech sjezdovek

·umava Lipno - Kramolín: nová dvousedaãková lanovka z Mariny Lipno Zadov: osvûtlení tratû Kobyla (800 m) ·piãák: dokonãení zasnûÏovacího systému

Kru‰né hory BoÏí Dar - Neklid: snowpark, parkovi‰tû zdarma Bublava: zdvojnásobení pfiepravní kapacity, osvûtlení hlavní sjezdovky Klínovec-sever: dûtsk˘ vlek (zdarma) Telnice: bezplatné parkovi‰tû Zdroj: Svaz provozovatelÛ lanovek a vlekÛ âR

Rating

pro české hory

Kvalitu českých lyžařských středisek letos poprvé prověřil odborný projekt, připravený Svazem provozovatelů lanovek a vleků (SPLV) a firmou Sitour. V rámci tzv. kategorizace lyžařských areálů se zkoumala vybavenost 206 středisek v České republice. „Prioritou byl požadavek, aby středisko bylo hodnoceno s absolutním vyloučením jakéhokoliv subjektivního pohledu,” přibližuje metodiku ing. Vít Moudrý (SPLV). U každého střediska se posoudila především jeho technická vybavenost, jako jsou lanovky, vleky či systém umělého zasněžování, ale nemalou měrou se do výsledku promítnuly i doprovodné služby nebo péče o bezpečnost lyžařů. Podle dosaženého bodového skóre bylo středisko oceněno jednou až pěti hvězdičkami.

Jediným lyžařským centrem, které letos dosáhlo nejvyššího možného ratingu – 5 hvězdiček, je krkonošský Špindlerův Mlýn.

TOP 20 âESK¯CH ST¤EDISEK: Pofiadí 1 2 3-4 3-4 5 6 7 8 9 – 10 9 - 10 11 12 13 14 15 16 – 18 16 – 18 16 - 18 19 20

LyÏafiské stfiedisko Rating ·pindlerÛv Ml˘n

Rokytnice nad Jizerou

Pec pod SnûÏkou

Janské Láznû

Harrachov

Klínovec-sever

Tanvaldsk˘ ·piãák

Skipark Mladé Buky

·piãák na ·umavû

Zadov

Bedfiichov

De‰tné v Orlick˘ch horách

Je‰tûd

Ramzová

âervenohorské sedlo

¤íãky v Orlick˘ch horách

Malá Úpa – U kostela

Benecko

Pustevny

Îacléfi

66

TEXT: TOMÁŠ MACEK (SPORT) FOTO: SALOMON

JANICA KOSTELIČOVÁ

CHORVATSKÁ JANICA KOSTELIČOVÁ STRANA 1 ze 4

KRÁLOVNA

N

a olympijských hrách v Naganu si Günther Mader, závodní šéf Salomonu, poprvé všiml jisté dívky jménem Janica Kosteličová. „Zaujala mě, protože šestnáct hodin denně seděla před počítačem a rozesílala e-maily ostatním sportovcům,” vyprávěl. Bylo jí tehdy krásných šestnáct let, dojela osmá v kombinaci a prohlásila: „Až přijde čas, olympiádu vyhraju.” O čtyři roky později se stala královnou Her v Salt Lake City a národní hrdinkou v zemi slunce a pláží, v zemi bez jakýchkoliv lyžařských tradic. Chorvatsko jí leží u nohou.

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

LEGENDY Vlastně měla být házenkářkou. Matka Marica si přivezla zlatou medaili z olympijského házenkářského turnaje v Los Angeles 1984. Otec Ante dotáhl své snažení do druhé francouzské ligy. Přesto si usmyslel, že ze svých potomků vychová prvotřídní sjezdaře.

Příběhy o kavalkádách nemajetného klanu Kosteličových se již staly legendárními.

Ante usadil osmiletou Janicu i jejího staršího bratra Ivicu do oprýskané Lady a vyrazili do světa. Z chorvatských veder do zimy na rakouských ledovcích. Cosi podstatného jim však chybělo: peníze.

Ubytování v laciných hotelích pro ně představovalo největší luxus. Mnohem častěji spali v autě nebo venku na sněhu.

V péřových bundách a horolezeckých spacích pytlích. Oheň raději nerozdělávali, aby je nevystopovali policisté a nevypověděli ze země. Jedli většinou konzervované ryby a klobásy, které jim před každým výjezdem přichystala v Záhřebu maminka...

Večer uložil Ante své děti na vytipovaném místě a na noc scházel do údolí, kde pokoušel štěstí v kasinu a doufal, že nashromáždí dostatek šilinků na permanentky a jídlo.

Jednoho rána nemohl Janicu a Ivicu najít, protože téměř celý jejich úkryt zahrnula rolba závějí sněhu. Jindy dostali na silnici smyk, sjeli s Ladou do příkopu a až do rána v něm zůstali uvězněni. „Trocha zimního kempování nikoho nezabije,” směje se dnes při vzpomínce na ty časy Kosteličová.

vizitka

narozena: 15. ledna 1982 v Záhfiebu bydli‰tû: Záhfieb adresa pro korespondenci: Hrvatski skija‰ki savez, Trg Sportova 11, 1000 Zagreb, Chorvatsko v˘‰ka: 175 cm, váha: 76 kg, míry: 94-72-95 pfiezdívka: Jenny, Jani nejvût‰í úspûch: To, Ïe jsem se narodila cizí jazyky: angliãtina, nûmãina oblíben˘ sport: LyÏování, para‰utismus, koleãkové brusle, házená, basketbal, horská kola a potom v‰echny ostatní oblíbené stfiedisko: Vail, Park City oblíbené jídlo/pití: Ovoce (s v˘jimkou banánÛ a melounÛ) a voda plány do budoucna: Do 28 let lyÏovat, potom mít rodinu a dûti nejvût‰í pfiání: ZÛstat co nejdéle naÏivu rituál pfied závodem: Stojím na hlavû nejkrásnûj‰í záÏitek s fanou‰ky: KdyÏ mi tfiílet˘ kluk dal mÛj portrét, kter˘ sám nakreslil lyÏafii s nejvût‰ím sex-appealem: Marc Girardelli, Bode Miller Ïivotní filozofie: Buì ‰Èastn˘. Îije‰ jen jednou, tak aÈ to stojí za to.

67

„Není podstatné, odkud pocházíte, jestli jste z Kamerunu nebo z Fidži. Když trénujete tvrdě, uspějete.”

STRANA 2 ze 4 JANICA KOSTELIČOVÁ

ŠOK

ny Kosteličových změnil k nepoznání.

Také zásluhou Vedrana Pavleka, bývalého lyžaře, jenž ve Světovém poháru nikdy nepřežil první kolo. Z postu ředitele chorvatské reprezentace však pro Janicu zajistil výhodnou smlouvu se Salomonem i balík sponzorských peněz od potravinářské firmy Podravka.

Rázem si mohla dovolit strávit více než dvě stě dnů ročně na sněhu se štábem lidí okolo sebe.

Záhy šokovala ve Světovém poháru. Na sklonku roku 1998 vybojovala s třiapadesátkou na hrudi třetí místo ve slalomu v Park City. Zaskočení organizátoři před

vyhlášením vítězů ani nesehnali chorvatskou vlajku. Nakonec ji alespoň Janica vytáhla z baťohu na tiskové konferenci.

Titulek chorvatského deníku Jutarnji list nazítří hlásal: „Začala éra Kosteličové.”

Nepřeháněl. Ale to zatím nikdo nevěděl.

KRIZE Pátého prosince 1999 vyhrála v Serre Chevalier svůj první pohárový slalom. Šestnáctého prosince téhož roku se jí zbortil svět. „Ten den je dodnes mým nejhorším suvenýrem,” říká.

Při tréninku sjezdu ve Svatém Mořici skončila po skoku v síti. Pravé koleno bylo

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

V sezoně 1996/97 vyhrála všech 22 mládežnických závodů v nichž nastoupila, včetně Monte Topolina, neoficiálního žákovského mistrovství světa. Nezastavilo ji, ani když musela opakovat svoji jízdu, protože mezi slalomovými brankami dojela Rumunku, startující o čtyřicet sekund před ní.

Při své premiéře v závodech FIS obsadila na zcela rozbité trati se startovním číslem 120(!) dvanácté místo. Při desátém závodě FIS vyhrála v Gerlitzenu s číslem 83 Super G. Jako šestnáctiletá debutovala v Naganu na olympijských hrách. Záhy se život rodi-

kariéra v číslech ZIMNÍ OLYMPIJSKÉ HRY Nagano 1998: 8. kombinace, 24. obfií slalom, 25. sjezd, 26. Super G. Salt Lake City 2002: 1. kombinace, 1. slalom, 1. obfií slalom, 2. Super G MISTROVSTVÍ SVùTA Vail 1999: 7. kombinace, 22. Super G, 23. slalom, 29. sjezd. St. Anton 2001: 5. slalom, 13. Super G âíslo 6 symbolizuje lásku k rodinû a domovu, v˘bûr profese vyÏadující rovnováhu a krásu, soulad psychické a tûlesné energie. A také silnou potfiebu nûhy.

SVùTOV¯ POHÁR celkové pofiadí: 1999 - 11., 2000 - 22., 2001 - 1., 2002 - 14. Malé glóby: 2001 - slalom. Jednotlivé závody: 14 vítûzství - 12x slalom (2000 - Serre Chevalier, Sestriere, 2001 - Park City, Aspen, 2x Sestriere, Semmering, Flachau, Ofterschwang, Garmisch, 2002 - Flachau, 2003 - Park City) 2x kombinace (1999 - St. Anton, 2001 Haus/Flachau).

JUNIORSKÉ MS Megeve 1998: 2. kombinace, 3. Super G.

na padrť, levé zničené, šest vazů přetržených, oba menisky poškozené. „To je konec kariéry,” soudili mnozí. „Udělala chybu, ale přesto byl její pád předvídatelný,” tvrdil Robert Žallmann, český kouč Australanky Steggallové. „Během léta přibrala patnáct kilo. Tělo nebylo na takovou váhu připravené a v kritické chvíli se zákonitě něco muselo urvat.”

V Basileji podstoupila komplikovanou operaci. Trvala šest hodin. Boj s depresí měsíc. První bitvu vyhráli lékaři, druhou ona sama. „Zase budu lyžovat,” řekla s odhodláním pevným jako skála.

Profesor dr. Werner Müller, jenž Kosteličovou operoval, udiveně sledoval závratnou rychlost její rekonvalescence.

V březnu 2000 již v Serre Chevalier opět trénovala mezi brankami.

COMEBACK Na prahu dalšího ročníku Světového poháru přesto prohlásila: „Nic velkolepého od této sezony neočekávám. Je jen přechodová. S trochou štěstí párkrát dojedu v první pětce.”

Skutečnost se od slov diametrálně lišila.

V teprve třetím závodě po operaci zvítězila, když na svahu v Park City uštědřila zbytku světa ve slalomu výprask. Druhou Němku Ertlovou deklasovala o 1,73 sekundy!

V průběhu zimy 2000/2001 vyhrála osm z devíti pohárových slalomů! „Pokud mě ostatní chtějí porážet, ať jezdí rychleji. Ale to je jejich problém, ne můj,” říkala.

Po strhujícím souboji s Rakušankou Götschlovou, v jehož závěru byly obě lyžařky na pokraji sil, získala Kosteličová v Are i velký křištálový glóbus pro nejvšestrannější sjezdařku planety. „Bála jsem se o něj do poslední chvíle,” doznala. Při návratu do Záhřebu musela policie vytvořit kordon, aby prošla mezi rozjásanými fanoušky. Na jejich transparentech se skvělo „Janica – naše královna”. Navrch dostala 1256 růží. Přesně tolik, kolik bodů získala.

To však byl stále jen začátek.

KRÁLOVNA Přípravu na olympijskou zimu zkomplikovalo další zranění, tentokrát levého menisku. Celkem třikrát ulehla v létě 2001 na operační stůl. Do sezony vstoupila se skluzem, výsledky byly rozpačité. „Koleno mě stále bolí. Ani ne tak na lyžích, jako při chůzi. No co, přinejhorším budu chodit po rukou,” zlehčovala situaci.

V lednu 2002 vynechala pohárový blok v Are a raději se v Innerkremsu soustředila na olympijské hry.

V SALT LAKE CITY TRIUMFOVALA. V kombinačním sjezdu překonala strach, který se jí při sjezdech od mořického pádu zmocňoval. „Snažila jsem se zuby nehty držet na trati a jet tak rychle, jak dokážu,” řekla. „Poslední skok byl strašně dlouhý.

Vzpomněla jsem si na Mořic a myslela si: „Sakra”. Pak jsem přistála a řekla si O.K.” Získala první zlatou medaili ze zimních her v historii Chorvatska. Tloukla hlavou o mantinel, aby se ujistila, že nejde o bláznivý sen.

Následovalo stříbro ze Super G, zlato ze slalomu. A závěrečný start v obřím slalomu. V něm měla sehrát roli outsidera. Ve Světovém poháru jí v pořadí této disciplíny patřilo až 30. místo, v sezoně neskončila lépe než desátá, patřilo jí vysoké startovní číslo devatenáct. „Ale se třemi medailemi v kapse přece nebudu nervózní,” prohlásila – a opět ostatní deklasovala. Druhá Švédka Pärsonová zaostala o 1,32 sekundy. Ze čtyř startů na hrách prohrála jedinkrát: o pět setin

I.P.PAVLOVA 116, OLOMOUC âR

Letos v létě podstoupila operaci slepého střeva. Ztratila opět měsíc přípravy. Ale jak minulost ukázala, podobné komplikace Kosteličovou spíše motivují než zastavují.

V Park City v úvodním slalomu Světového poháru dominovala. V její galerii úspěchů stále jeden chybí: zlatá medaile z mistrovství světa. V St. Antonu 2001, uprostřed své úžasné pohárové sezony, selhala.

V kombinačním slalomu upadla, slalomspeciál dokončila na pátém místě. „Nikdo není dokonalý,” pronesla tehdy a bagatelizovala význam světového šampionátu: „Olympijské hry a Světový pohár pro mne znamenají mnohem víc.”

Nicméně nyní nastal čas, aby sbírku titulů zkompletovala. Vábnička se jmenuje Svatý Mořic 2003.

Proč je vlastně tak dobrá? „Za vším je trénink. Když denně odjedete 20-25 slalomů, pohyby se pak stanou automatickými,” uvedla. Trénink přirovnává k přípravě akrobata v cirkusu. „Slalom se musíš naučit jako násobilku,” zní její motto. Rovněž v ostatních disciplínách jsou dávky, které Janici otec Ante ordinuje, nelidské. „Naštěstí je dobře rostlá. Má z čeho brát,” usoudila česká reprezentantka Eva Kurfürstová.

Styl Kosteličové je neortodoxní, ovšem nesmírně účinný. „Dostala do vínku úžasný cit pro sníh,” řekla Slovinka Špela Pretnarová. „Tělo má vepředu, zadek vzadu,” popisoval Robert Žallmann. „Je to takové dětské lyžování, ale úžasně vyvážené.”

DLUH

DISTRIBUTOR PRO

PROČ?

V¯HRADNÍ

Dalším faktorem úspěchu je nezměrná mentální síla mladé Chorvatky. „Jsem tvrdohlavá,” charakterizovala sama sebe. „Je,” přitakala Kurfürstová. „Jde nekompromisně za svým cílem.”

To vše umocňuje dokonalé finanční zabezpečení. Kosteličovi dnes patří v Chorvatsku do high society. „Vítězíme. A kdo vítězí, bere peníze,” hlásá otec Ante.

www.nordica.cz

sekundy s Italkou Ceccarelliovou v Super G. Jako první sjezdařka v historii získala na jediných hrách čtyři medaile. Členové chorvatského realizačního týmu poklekli a po kolenou skákali ke stupňům vítězů, aby své královně vzdali hold.

V Záhřebu navrhli Kosteličové pomník. „Není podstatné, odkud pocházíte, jestli jste z Kamerunu nebo z Fidži. Když trénujete tvrdě, uspějete,” řekla.

Kompletní katalog a seznam autorizovan˘ch prodejcÛ na

„Trocha zimního kempování nikoho nezabije.”

70

ZROZENÍ LYŽÍ

TEXT: KAREL HAMPL, RADEK HOLUB FOTO: ARCHIV AUTORŮ A VLASTIVĚDNÉHO MUZEA VE VYSOKÉM N. JIZEROU

MILNÍKY LYŽAŘSKÉ HISTORIE STRANA 1 ze 6

milníky lyžařské

H

VPRAVO A NA VEDLEJ·Í STRANù: NEJSTAR·Í OBRÁZEK LYÎA¤E (2500 P¤. KR.) BYL VYRYT VE SKÁLE NA RUDÉM OSTROVù BLÍZKO POLÁRNÍHO KRUHU (SEV. NORSKO).

LYÎE TEHDY MUSELY B¯T 3 – 4 M DLOUHÉ, HÒL SE POUÎÍVALA JEDNA, DLOUHÁ ASI METR.

4. až 5. století před Kristem

1521

pol. 16. stol.

Skandinávie kolébka lyÏování

Nejslavnější lyžařský běh připomíná událost, která psala švédské dějiny. Dva poslové na lyžích stíhali den a noc prchajícího Vasu, aby ho přemluvili k návratu. Ten poté porazil Dány a usedl na trůn nové švédské říše.

Tehdejší cestopisy o lyžařích ze severu vyprávějí: „…v zápalu lovu vystoupí na jinak nepřístupné vrchy a v hadovitých stopách se dostanou, kam chtějí. …místo bot mají pod nohama kusy dřev, vpředu špičaté a zdvižené. …někdy dokáží běžet rychleji než zvěř.” Zatím je lyžování inspirací jen pro cestopisce.

Nejstarší lyžaři vyšli ve Skandinávii už před 4 – 5 tis. let. Nikoliv však pro radost, ale z nutnosti přežít v krajině pokryté sněhem. K rychlému pohybu při lovu si zhotovili sněžnice a později i lyže.

Nejznámější označení – „ski” – dostaly lyže původně z Islandu, kde „Scidh” znamená kus dřeva. Odtud jej převzaly ostatní severské národy.

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

ISTORIE

VasÛv bûh – maraton lyÏafiÛ

Laponci na lovu

770

18. stol.

„Skidfinové", klouzající Finové se klouzali jen po jedné lyži a druhou kratší se odráželi.

V dalším tisíciletí pak v kronikách frenkvence lyží a lyžařů vzrůstá, používají je již nejen lovci, ale i válečníci.

Lyže získávají nové významné pole použití – v boji. Koncem 17. stol. pronikají do norské armády, ve stejné době lyže nasazují i ruští vojevůdci. Dobře poslouží mj. partyzánům ve válce s Napoleonem (1812).

První zmínka v literatufie

Armáda na lyÏích LYÎE POUÎÍVANÉ V SEVERNÍ SKANDINÁVII A NA SIBI¤I P¤ED 4000 LETY. SKLUZNICE POTAÎENA KOÎE·INOU, ¤EMENOVÉ VÁZÁNÍ „PROGRESIVNù” NùKOLIK CM NAD LYÎÍ.

71

NORSK¯ VOJÁK S PLNOU POLNÍ V¯ZBROJÍ V ZIMù R. 1800.

STRANA 2 ze 6 MILNÍKY LYŽAŘSKÉ HISTORIE

VPRAVO: SKANDINÁVSK¯ LOVEC V PLNÉM TEMPU (OBRAZ P¤IBLIÎNù Z POâ.

19. STOL.).

1843

První závod V noském Tromsö proběhl první lyžařský závod – běh na 5 km.

1857

První po‰tovní známka s lyÏafiem

Telemark a kristianie V Kristianii (dnes Oslo) předvádí lyžař Nordheim dva technicky odlišné oblouky.

Do historie vešly jako „telemark” a „kristianie”. Začal se také psát počátek organizovaných lyžařských kurzů ve Skandinávii.

1886

dnešního Muzea k Můstku.

1887

První lyÏafisk˘ spolek Ořovský zakládá 1. lyžařský spolek v Evropě (mimo Skandinávii) – Český Ski klub Praha.

1888

Ofiovsk˘ dostává lyÏe

Pfiechod Grónska na lyÏích

Josef Rössler – Ořovský byl průkopníkem lyžařství v Čechách, ale k lyžím přichází poměrně kuriózně. Z Norska si objednal brusle a v balíku s nimi nachází i lyže, které vyzkouší na Václavském náměstí v Praze – urazil na nich asi 700 m od

Fridtjof Nansen podniká přechod neprobádaného Grónska na lyžích a je úspěšný – za 40 dní projel 600 km ledovou pouští. Jeho kniha způsobuje velký růst zájmu o lyžování mimo Skandinávii. Nansen v ní objevuje krásu zimní přírody a ukazuje, jak se v ní pohybovat.

D¤EVORYT P¤EDSTAVUJE LAPONSKÉHO LOVCE Z POL. 16. STOL.

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

Zvláštní známka je vydána v pohoří Sierra Nevada (USA) pro zásilky doručované v zimě na lyžích. Dvacet let je přivážel norský emigrant Jon Thompson, který si k tomu vyrobil asi třímetrové lyže, jaké vídával doma jako dítě. Cesta přes Sierra Nevadu s téměř 50 kg zátěží mu trvala 5 – 6 dnů.

1868

72

ZROZENÍ LYŽÍ

NANSENÒV P¤ECHOD GRÓNSKA VZBUDIL VELK¯ ZÁJEM O LYÎOVÁNÍ.

1890

Přibližně od r. se postupně vydávají první průkopníci zimní lyžařské turistiky do nitra Alp a na zasněžené hřebeny Černého lesa (Baden-Württenbersko), Krkonoš a dalších horských pásem ve střední Evropě.

MILNÍKY LYŽAŘSKÉ HISTORIE STRANA 3 ze 6

1892

První mezinárodní závody na Holmenkollenu V r. 1892 je zahájena tradice mezinárodních závodů v běhu a ve skoku na Holmenkollenu v Oslu. První závody ve skoku se konaly nedaleko Kristianie (dnešní Oslo) na svahu Huseby (1879).

1893

Závodí se mimo Skandinávii V r. 1893 jsou uspořádány první lyžařské závody mimo Skandinávii: na Kozinci

u Jilemnice, v Lukové u Holešova (Morava) a v Mürzzuschlagu (Štýrsko).

1896

Bible alpského lyÏování Vychází první verze metodického návodu z pera samouka M. Zdarskyho nazvaná „Lilienfeldská lyžařská technika”, která se stává základem tzv. alpské lyžařské školy. Její úspěšné zvládnutí je podmíněno použitím

přibližně 2 m dlouhých lyží a originálního kovového vázání, které Zdarsky zkonstruoval a našel pro ně v Lilienfeldu výrobce.

1903

První národní lyÏafisk˘ svaz V Jablonci nad Jizerou je založen první národní lyžařský svaz na světě – Svaz lyžců v Království českém.

73

„LILIENFELDSKÁ LYÎA¤SKÁ TECHNIKA“ BYLA PRVNÍ LYÎA¤SKOU METODICKOU PUBLIKACÍ

1905

1913

První závod ve sjezdu

1906

První ãíslo ãasopisu LyÏafiství První vydání nejstaršího českého sportovního časopisu, a to právě lyžařského, vyšlo 1. prosince 1906. Tehdy nesl název „Týdenní zprávy Českého Ski klubu Praha”, posléze se objevoval jako Zimní sport, Lyžařství či v nové době Lyžařství & snowboarding.

Nor R. Omtvedt poprvé překonal hranici 50 m ve skoku na lyžích.

Po 1. sv. válce se v Evropě, USA a Japonsku stává lyžování masově provozovaným sportem. Plynule vzestupnou křivku rozvoje narušila jen světová hospodářská krize ve 30. letech a 2. sv. válka.

1920

Celoveãerní film o lyÏování A. Fanck (Něm.) natáčí první z řady celovečerních filmů, jejichž děj se odehrává v lyžařském prostředí a které vyvolávají celosvětovou pozornost.

1924

Chamonix – zrození ZOH V Chamonix se koná Týden zimních sportů. Soutěže na sněhu a ledu jsou později prohlášeny za 1. zimní olympijské hry a ty lyžařské za 1. MS v lyžování.

V rámci Týdne je také ustavena Mezinárodní lyžařská federace (FIS).

1930

100 km/h pokofieno Ve Sv. Mořici zakládá G. Lantschner (Rak.) rychlostní rekord v přímém sjezdu na lyžích – 105,7 km/h.

1933

První lyÏafisk˘ vlek V Davosu (Švýc.) je uveden do provozu první lyžařský vlek na světě – tzv. kotváč vyvážející lyžaře ve dvojicích.

STRANA 4 ze 6 MILNÍKY LYŽAŘSKÉ HISTORIE

M. Zdarsky pořádá v historii lyžování první závod, jehož trasa z vrcholu Muckenkogelu nedaleko Lilienfeldu je vyznačena brankami.

Padlo 50 m

74

ZROZENÍ LYŽÍ VLEVO: LANOVKA NA PUSTEVNÁCH JE NEJSTAR·Í EVROPSKOU SEDAâKOVOU LANOVKOU. VPRAVO: PRVNÍ BEZPEâNOSTNÍ ·PIâKA MARKER DUPLEX

1940

Sedaãková lanovka na Pustevnách Na Pustevnách uvádí chrudimská firma Wiesner do provozu 1. sedačkovou lanovku v Evropě.

MILNÍKY LYŽAŘSKÉ HISTORIE STRANA 5 ze 6

1941

Konfiskace lyÏafiské v˘bavy

1935

První sedaãková lanovka V Sun Valley (USA) je postavena první sedačková lanovka na světě.

1936

Pfieskoãeno 100 m Sepp Bradl (Rak.) na můstku v Planici jako první překonává stometrovou hranici skokem dlouhým 101 m.

V prosinci ministerstvo propagandy vyzývá občany Německé říše k odevzdání osobní lyžařské výzbroje pro potřeby armády. Z úspěšné sbírky má Wehrmacht v zimě 1942/43 na východní frontě k dispozici 1 567 691 párů lyží a 203 406 párů lyžařských bot.

Marker představuje na sportovním veletrhu ve Wiesbadenu první funkční bezpečnostní vázání Duplex.

V průběhu padesátých let jsou vykonány první pokusy s výrobou technického sněhu. Lyžařský průmysl se rozrůstá a stává se významným podílníkem na hospodářské prosperitě několika zemí.

Na celém světě roste zájem o jeho produkty.

1960

LyÏe pfiestávají b˘t dfievûné V Rakousku je firmou Kneissl zahájena výroba prvních sjezdových lyží, jejichž základními stavebními prvky jsou plasty a skelné lamináty.

1951

1965

Učitel lyžování a sportovní novinář H.

Světlo světa spatřuje první opravdový

Vynález bezpeãnostního vázání

První pokusy se snowboardem

75

PRVNÍ SNOWBOARD ZE SKLOLAMINÁTU ZNAâKY BARFOOT, JEHO VZNIK SE DATUJE ROKEM 1978.

předchůdce snowboardu, tzn. Snurfer.

Jezdec stojí volně na prkně a drží se lana ukotveného ve špičce. První páskové vázání představuje Jake Burton v roce 1972. Velká snowboardová exploze rozmetá i odpor úřadů, například ještě v roce 1985 je snowboarding povolen jen asi v 7 % amerických zimních středisek.

prosperující centra s celoročním provozem uspokojují desetitisíce v zimě nenasycených lyžařů. V té době dochází také k převratu ve výrobě sjezdových bot. Šněrování nahrazují přezky a tradiční kůži definitivně střídají plasty.

1970

V Novém Městě na Moravě jsou vyrobeny lyže Sapporo – první „nedřevěné” běžky z plastu a skelného laminátu na světě!

V alpských zemích má premiéru série závodů sjezdařů o Světový pohár. Nová myšlenka významně přispívá k popularizaci sjezdových disciplín a je následně realizována v celé řadě dalších sportovních odvětví. Soutěže o Světový pohár dnes doslova hýbou celým sportovním světem.

V 60. letech vzrůstá zájem o lyžování na alpských ledovcích. Ty jsou postupně zpřístupňovány a vybavovány. Dnes tato

1978

Svûtov˘ pohár startuje

200 km/h !

S. McKinney (USA) dosahuje v Portillu (Chile) rychlosti 200,222 km/h.

Přibližně v osmdesátých letech začíná přibývat konfliktů mezi narůstajícím počtem lyžařských středisek, jejich rozpínavostí a institucemi zřízenými pro ochranu přírody.

Carvingová revoluce Nezávisle na sobě představují výrobci Kneissl a Elan první sjezdové lyže revolučních proporcí. Carvingové lyže během několika let výrazně mění tvář celé světové produkce a díky nové kvalitě jejich jízdních vlastností obohacují veškerou lyžařskou populaci.

2002 Vychází Snow

V říjnu je představeno první číslo Snow!

STRANA 6 ze 6 MILNÍKY LYŽAŘSKÉ HISTORIE

1966

1992

77

lyÏafiství

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

LYŽAŘSTVÍ & SNOWBOARDING PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ TEXT A FOTO: ZDENĚK KLUČKA

ČEKÁ MIMINKO

Kateřina Neumannová, nejvýraznější osobnost českého lyžování posledních let, přerušila svou závodní kariéru.

Devětadvacetiletá běžkyně, čtyřnásobná olympijská medailistka, jedna z největších osobností světového lyžování čeká miminko. „Mám z toho nesmírnou radost. Je to miminko, které vzniklo z lásky a pro mě je daleko důležitější než zisk jakékoliv medaile z Mistrovství světa nebo Světového poháru. Pokud bude vše probíhat tak jak má, mělo by se narodit někdy počátkem léta,” svěřovala se Kateřina.

První dohady o možném těhotenství naší nejlepší běžkyně na lyžích se objevily při jejím nenadálém odjezdu z tréninkového kempu ve švédské Kiruně, kde se spolu s reprezentačním týmem připravovala na první závody Světového poháru. Za polární kruh, kam cestovala již podvanácté ve své kariéře, se tentokrát Kateřině příliš nechtělo.

ÎE TAKTO

KATE¤INU

JE·Tù NEJEDNOU UVIDÍME

Tvůj odlet z Kiruny vyvolal neuvěřitelný zájem médií. Sama jsi byla určitou dobu nedostupná a sportovní stránky novin se plnily spekulacemi od těhotenství až po doping.

Důvodem, proč jsem nebyla několik dní pro média dostupná, nebylo žádné váhání.

Považovala jsem za vhodné a profesionální říci o tom některým svým blízkým a zaměstnavateli osobně, a ne aby se to dočetli z novin. Musím říct, že tohle se mi až tak moc nepovedlo. Můj odlet z Kiruny se provalil dřív, než jsem myslela.

Letošní sezóna pro tebe skončila ještě dříve než vlastně začala. Můžeš říci, jaké máš plány pro nejbližší období?

Pro nadcházející zimu, kdy samozřejmě závodit nebudu, se chci nejen udržovat v určité fyzické kondici, ale velmi ráda bych ze své pozice pomohla českému lyžování jako takovému. Osobně se chci zúčastnit závodů Světového poháru na Zlaté lyži a světového šampionátu ve Val di Fiemme. Bude-li zájem ze strany médii, budu k dispozici se svými znalostmi. Nadále bych ráda spolupracovala se svými reklamními partnery, se sponzory, ➤➤

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

Tušila jsi Katko už před odjezdem, že se něco děje?

Ne, podezření, že jsem v jiném stavu jsem získala až na tréninkovém táboře v Kiruně.

Samotné období odjezdu do Kiruny je vždycky takové hektické, takže tam jsem vcelku žádné problémy neregistrovala.

V Kiruně má však člověk na všechno víc času, takže až tam jsem zjistila, že se něco děje. Samozřejmě to pro mě bylo svým způsobem překvapení, ale ani minutu jsem neváhala, jak s tím naložit.

Vù¤ME,

Nechtěla jsem obcházet ve Švédsku nemocnice a rozhodla jsem se odjet do Čech.

Definitivně se mi to potvrdilo až po příjezdu domů, kdy jsem podnikla návštěvu Písku a mého bratra, který je tak trošku z oboru.

STRANA 2 z 16 LYŽAŘSTVÍ

KRÁLOVNA BÍLÉ STOPY

LYŽAŘSTVÍ STRANA 3 z 16

ROZHOVOR

78

vizitka KATE¤INA NEUMANNOVÁ vûk: 29 let narozena: 15.2.1973, Písek v˘‰ka, váha: 176 cm, 68 kg trenér: Stanislav Frühauf klub: Dukla Liberec v˘bava: Madshus, Alpina, Swix, Sportful, Briko sponzofii: Adidas, Eurotel, Metrostav, OEZ, PIIS, ZâE Nejvût‰í úspûchy: SP 2001/2002 2. v celkovém pofiadí ZOH 2002 2. 15 km volnû 3. v kombinaci MS 1999 3. 5 km klasicky ZOH NAGANO 1998 2. 5 km klasicky 3. 10 km bruslení (Gundersenka) stav: svobodná vzdûlání: gymnázium Vimperk cizí jazyky: angliãtina, ru‰tina koníãky: auta, golf, pfiíroda oblíbená hudba: rokové balady film: MÛj soused zabiják

pro které jsem během závodního období bohužel moc časového prostoru neměla.

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

A podíváme-li se ještě dál, znamená těhotenství konec tvé závodní kariéry nebo uvažuješ o návratu?

Těhotenství mě donutilo poměrně zásadně přehodnotit své plány do budoucna.

Původně jsem byla rozhodnutá po této sezóně svoji sportovní kariéru ukončit.

Mistrovství světa ve Val di Fiemme mělo být jakýmsi jejím vrcholem. Nyní se vše změnilo a od příští zimy se chci k závodnímu lyžování vrátit. Všechno své snažení budu směřovat k mistrovství světa 2005 v Oberstdorfu a k olympijským hrám v Turíně v roce 2006. V tuto chvíli cítím ke svému návratu obrovskou chuť a motivaci, i když vím, že to nebude nijak jednoduché.

Nemůžu nikomu slíbit medaile, ale pro návrat udělám všechno.

Určitě skvělá zpráva pro tvé fanoušky a příznivce lyžování. Nicméně, v dnešní době k návratu do bílé stopy samotné chtění nestačí. Bez podpory okolí se neobejde ani taková světová lyžařka, jako jsi ty.

Samozřejmě, aby se mi to povedlo, je k tomu potřeba podpora jiných lidí a vhodné podmínky. Nejdůležitější je určitě zdraví, to stojí na prvním místě. Nesmírně důležitá je pro mě podpora mých nejbližších, rodiny. Tady budu mít podporu určitě ob-

rovskou, naši se na miminko už velmi těší.

Nezbytná je pro můj návrat i podpora Svazu lyžařů České republiky, Dukly, Olympijského výboru a rovněž mých reklamních partnerů. Mám pocit, že z jejich strany můžu podporu očekávat a za to jim moc děkuji.

Takže se můžeme těšit až budeš v závodním depu jezdit s kočárkem, zatímco servismani ti budou připravovat lyže? Nebo zvolíš „ruský model”?

Nemám povahu jako Rusky, které nechají miminko půl roku doma a odjedou pryč. Další závodní kariéru budu muset organizovat trošku jinak, ale myslím si, že při troše dobré vůle to určitě půjde. Naši se na miminko těší a jsou připraveni mi pomoci. Na dlouhodobější pobyty by se mnou jezdila maminka.

Přestože je v důchodu, je mimořádně při síle.

Už jsi trošku sondovala, jak se podobný návrat povedl jiným běžkyním?

U každého je to určitě individuální. Velká část Rusek má mateřství za sebou, i když ony to řeší trošku jinak, jak už jsem nastínila. Prošlo tím několik Norek, Anita Moen, Hilde Pedersen. Nevím o tom, že by některá z nich byla po svém návratu výrazně horší než předtím.

Obdobně příjemné starosti jako tebe čekají letos i Rusku Tchepalovovou a Francouzku Philippotovou. Kariéru ukončila Italka Belmondová, v dopingovém sítu uvízly výborné Rusky. Katko, nemrzí tě trochu, že všechna letní příprava teď přijde vniveč? Zvláště když konstelace ve

startovním poli je natolik příznivá k zisku medailí?

Třeba se mi ta letní příprava, která je pro mě pokaždé velmi náročná, vrátí za ten rok až se budu k závodění vracet. Je pravda, že když se člověk podívá na výsledkovou listinu letošních Světových pohárů, je tam otevřená cesta k velice dobrým výsledkům. Oslabení ženského startovního pole je v letošní sezóně vcelku velké, ale nemrzí mě to. Miminko je daleko hezčí.

V souvislosti s tebou je třeba zmínit ještě jedno jméno - Standa Frühauf. Není žádným tajemstvím, že i on si pohrával s myšlenkou po sezóně skončit. Jak na tvé těhotenství reagoval? Bude ochoten na tebe coby trenér počkat?

Standa o tom věděl jako jeden z prvních a moje rozhodnutí po lidské stránce podpořil.

Je pravda, že si chce po této sezóně od velkého lyžování odpočinout. Nemyslím si však, že bych chtěl od lyžování odejít úplně. Když jsem s ním mluvila o mém návratu, v žádném případě tuto variantu nezavrhl. Neslíbil mi to sice na sto procent, ale myslím si, že po tom roce, co si odpočine i on, ho přemluvím.

Standa je u nás jediný, ke komu bych měla důvěru a s nímž bych do toho šla znova.

Až do této doby žila Kateřina Neumannová pouze ve sportovním světě. Ve světě závodů a tréninků. Ve světě, kde s ní byly tisíce fanoušků, novináři, fotografové. Ve světě, kde neexistovalo soukromí. Nyní však vstoupila do světa, který patří jenom jí. Do světa, kam nemůžeme. Katko, ať se ti v něm žije krásně.

MILAN JIRÁSEK (pfiedseda âeského olympijského v˘boru) „Ve svém Ïivotû jsem mûl mnohokrát pfiíleÏitost Katefiinû gratulovat a dûkovat za její v˘kon. Myslím si, Ïe zatím jí souhrnnû dûkovat za celou kariéru nebudu, protoÏe se je‰tû nelouãíme a její dal‰í plány jsou pro mû i ãeské lyÏování nadmíru potû‰itelné. Takov˘ ‰ampión jako Katefiina se nerodí kaÏd˘ den a bylo by velmi krásné, kdyby se právû jí narodil ‰ampión nov˘.

Z praxe i teorie je známo, Ïe organismus Ïeny dosahuje plného rozvoje aÏ naplnûním svého poslání, to jest tûhotenstvím a matefistvím. Jsem pfiesvûdãen, Ïe v tomto pfiípadû tomu bude také tak.”

79

M

ezi sumu rozhodujících faktorů, které ovlivňují celkový výkon lyžaře-sjezdaře, patří celá řada sportovních schopností a dovedností. Jedna z rozhodujících schopností a dovedností je rovnováha ( balanc ).

ps

2) Rolon – pfiedozadní rovnováha varianty cviãení - stabilní poloha (dfiepy, podfiepy, stoje, jednonoÏ...)

- chÛze vpfied a vzad ( s oporou,bez, na ãas…)

- ztíÏená chÛze vpfied, vzad (s míãem, Ïonglování...)

■

■

3) Pedálo dvoukolé – pfiedozadní rovnováha varianty cviãení - s dopomocí jízda vpfied a vzad - bez dopomoci jízda vpfied a vzad - jízda na ãas a co nejvût‰í vzdálenost - ztíÏená jízda vpfied,vzad (s míãem, Ïonglování)

Häuslová se vrací!

Nûmecká sjezdafika Regina Häuslová se opût vrací na závodní svahy! Po osmnáctimûsíãní pauze zavinûné zranûním se majitelka malého glóbu za sjezd z roku 2000 znovu pfiedstavila ve Svûtovém poháru 29. listopadu v americkém Aspenu pfii závodu v Super G. tom

Skokansk˘ lazaret

Dal‰í pfiírÛstek hlásí nûmeck˘ skokansk˘ lazaret. Dvaadvacetilet˘ Frank Löffler se totiÏ v fiíjnu podrobil artroskopickému zákroku pravého kolena a jeho start na premiérovém pohárovém podniku je podle vyjádfiení lékafiÛ vylouãen.

Tedy stejnû jako Martina Schmitta. ras

■

Miller pod skalpelem

Ameriãan Bode Miller, dvojnásobn˘ stfiíbrn˘ olympijsk˘ medailista ve sjezdovém lyÏování, se t˘den pfied Svûtov˘m pohárem v Park City podrobil operaci kolena, pfii níÏ mu byl vyjmut kus po‰kozené chrupavky. Ani rehabilitace ho v‰ak neodradila od startu na utaÏsk˘ch svazích, kde vybojoval svÛj Ïivotní úspûch v kombinaci a obfiím slalomu. tom

CVIâENÍ:

■

1) Káãa – rovnováÏn˘ postoj

Dopinkoví hfií‰níci ze svûtového ‰ampionátu v klasickém lyÏování 2001mohou závodit na mistrovství svûta ve Val di Fiemme! Bûhem svého listopadového jednání o tom rozhodla Mezinárodní lyÏafiská federace (FIS), která tak pfiehodila hork˘ brambor do rukou Finské lyÏafiské asociace. Na jejích bedrech nyní spoãívá, zda pûtici Isometsä, Myllylä, Immonen, Kuitunenová a Jauhová povolí kvalifikovat se do Itálie v neoficiálním závodu. kap

varianty cviãení - s oporou (opora o zeì, o stojícího cviãence…)

- bez opory (vysok˘ postoj, sjezd. postoj, postoj s míãem, s pln˘m míãem, na ãas…)

- dvojice na káãe dvû káãi proti sobû (pfiihrávky s míãem)

4) Pedálo ãtyfikolé – pfiedozadní rovnováha (snadnûj‰í varianta) - vpfied a vzad jednotlivû bez opory - vpfied a vzad s oporou - vpfied a vzad ve dvojcích, na ãas, s míãem,…

Hfií‰níci do Val di Fiemme

Koukal na internetu

Tfietím ãesk˘m bûÏcem na lyÏích, kter˘ si nechal zfiídit webovou stránku, se stal Martin Koukal. Po Katefiinû Neumannové (www.neumannova.cz) a Luká‰i Bauerovi (www.lukas-bauer.cz) pfiedává na internetu (www.martinkoukal.cz) své dojmy, osobní postfiehy, aktuální informace i pfiehledy v˘sledkÛ. kap ➤➤

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

■

PouÏitá liteatura: Harald Pernitsch, Arno Stadaucher - Konditions-training im alpinen Skirennlauf, Mgr. Petr Kutáã - Rozvoj obratnosti a lyÏ. prÛpravy v tûlocviãnû.

Vlastní zku‰enosti z tréninku ( reprezentaãní druÏstvo Ïen âR - 3 roky, Head ski team - 6 let). Podûkování za zapÛjãení balanãních pomÛcek ved. KTV Ostravské Univerzity p. V. Gajdovi. Vysvûtlivky: káãa – kruhová deska, na které se balancuje, rolon – válec, na kterém se chodí, pedálo (2 a 4 kolové) – zafiízení na kterém se jede i balancuje (pedálo vícekolé na fotce bude podrobnûji popisováno v 2. dílu balanãních pomÛcek) V˘robce balanãních pomÛcek: Stolafiství Blahutka – Brno ·lapanice.

STRANA 4 z 16 LYŽAŘSTVÍ

Cílem této rubriky je představit konkrétní cviky na balančním nářadí, které se dnes již běžně zařazují do lyžařského tréninku v rakouských lyžařských gymnáziích i u nás.

Při těchto cvičeních se rozvíjejí nejen rovnovážné schoponosti, ale také síla (posturální svaly), koordinace, obratnost, rytmické schopnosti, orientace a odvaha.

Jestliže se tyto balanční pomůcky opakovaně a vhodně zakomponují do lyžařského tréninku podle schopností a dovedností, stáří nebo počtu jedinců, stává se trénink mnohem zábavnější a měl by v konečném důsledku přinést zlepšené výsledky na lyžích.

Poslední pfiekáÏka k pfiepisování olympijsk˘ch v˘sledkÛ padla. ArbitráÏní sportovní soud v Lausanne zamítl odvolání olympijsk˘ch dopingov˘ch hfií‰nic Lazutinové a Danilovové, takÏe Katefiina se snad je‰tû do Vánoc doãká nov˘ch olympijsk˘ch medailí! Co fiíkáte, získat dva olympijské kovy ve tfietím mûsíci tûhotenství?

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

TEXT: JAN NĚMEC, TRENÉR HEAD SKI TEAMU

Medaile jsou na dosah

lyÏafiství

BALANČNÍ TRÉNINK I.

SNOWSTŘÍPKY

■

81

Reprezentaãní druÏstvo A Závodníci DoleÏal Michal Janda Jakub Mazoch Jan Fizek Pavel Matura Jan Parma Jifií Realizaãní t˘m Ján Tánczo‰ – trenér Fízek Pavel – asistent tr. ·ula Jan – lékafi Koldovsk˘ Martin – lékafi Dr. ·auerová Eva – psycholog Ma‰ek Karel – pediatr Janura Mirek - biomechanik Elfmark Milan – biomechanik Havlíãek Petr – dietolog Reprezentaãní druÏstvo juniofii Závodníci Cikl Martin Hájek Antonín Vaculík Ondfiej KypeÈ Marek Kyncl TomበRealizaãní t˘m Rázl Jifií ml. – trenér Ra‰ka Jifií – trenér

Reprezentaãní druÏstvo A Závodníci Churav˘ Pavel Rygl Ladislav Máka Zdenûk PetruÏela Stanislav ·mejc Petr Chlum Patrik Realizaãní t˘m Foltman Libor – trenér Kopal Miroslav – servis Martínek Karel – lékafi Koldovsk˘ Martin – lékafi Faláfi Josef – psycholog Janura Mirek – biomechanik Elfmark Milan – biomechanik Bolek Emil – biochemik Reprezentaãní druÏstvo juniofii Závodníci Vodseìálek Jan Vodseìálek Ale‰ Hlubuãek Petr KoÏí‰ek Du‰an VaÀouãek Jakub Skopek Martin Realizaãní t˘m KoÏí‰ek âestmír – trenér

Bûh na lyÏích

Reprezentaãní druÏstvo juniofii MuÏi ·vub Václav Hamr Jakub Kupilík Václav Luãan Libor Szikora Jakub Valou‰ek Zbynûk Realizaãní t˘m Novák Jan – trenér Îeny Janeãková Iva

Reprezentaãní druÏstvo A MuÏi BrÛÏek Viktor Klofáã Karel Drbal Zbynûk Chlíbek Václav Realizaãní t˘m Mare‰ EvÏen - trenér Îeny Elsterová Petra Vojtûchová Zuzana Vavru‰ková Nikola Reprezentaãní druÏstvo juniofii MuÏi Pummer Jan Matou‰ek Martin ·imÛnek TomበStránsk˘ Martin Realizaãní t˘m Matou‰ek Petr - trenér Îeny Dvofiáková Monika Koukalová Klára Janouchová Lucie

Alpské disciplíny RDA MuÏi Bank Ondfiej Hayer Stanley Kraus TomበZakoufiil Boris Záhrobsk˘ Petr Realizaãní t˘m Sochor Miroslav – ‰éftrenér Bank Tomበ– trenér Obenberger Jifií – lékafi Váchal Jifií – lékafi âíÏek Jan – fyzioterapeut Îeny Hrstková Lucie Kurfürstová Eva Martinovová Gabriela Zakoufiilová Petra Záhrobská ·árka Realizaãní t˘m Kurfürst Zdenûk –trenér Reprezentaãní druÏstvo juniofii MuÏi Kasper TomበKr˘zl JonበKr˘zl Kry‰tof Trejbal Filip Zeman TomበRealizaãní t˘m Pe‰at Ondfiej - trenér Îeny Bubáková Veronika Charvátová Zuzana ·teflová Veronika Vanãurová Lenka Ziková Lucie Realizaãní t˘m 15.Erlebachová Eva – trenér

Akrobatické lyÏování Reprezentaãní druÏstvo A MuÏi Valenta Ale‰ Realizaãní t˘m Landa Pavel – trenér Îeny Sudová Nikola Karasová Barbora Realizaãní t˘m Herot Radek – trenér Reprezentaãní druÏstvo juniofii MuÏi Urant Jan Tau‰ Josef Horák Martin Skoupil Jan Realizaãní t˘m Suda Tomበ– trenér Îeny Sudová ·árka Hofmanová Barbora

Nev˘razné v˘kony ãesk˘ch skokanÛ na závodech letní série Grand Prix vyústily koncem záfií k v˘mûnû reprezentaãního trenéra. Pavla Mikesku, kter˘ na tento post nastoupil v únoru po Davidu Jiroutkovi, vystfiídal b˘val˘ trenér federálních skokanÛ Ján Tánczos. ·estaãtyfiicetilet˘ Slovák je tak od ledna 1993 jiÏ sedm˘m kouãem národního t˘mu.

Tánczos má za sebou úspû‰nou závodní i trenérskou kariéru. K nejv˘raznûj‰ím úspûchÛm jeho éry závodní patfií jistû tfietí místo ze závodu Svûtového poháru v norském Vikersundu v roce 1980. Po rozpadu federace se stal hlavním kouãem slovenské reprezentace, kterou vedl aÏ do roku 1995. Spolu se souãasn˘m sportovním fieditelem na‰ich skokanÛ Luìkem Maturou stál u posledního vystoupení spoleãné ãeskoslovenské reprezentace na olympijsk˘ch hrách v roce 1992. Z francouzského Albertville tehdy skokané pfiivezli bronzové medaile ze soutûÏe druÏstev. Pozdûji Tánczos pracoval na sportovním gymnáziu a v centru talentované mládeÏe v Banské Bystrici. Letos v ãervnu se stal klubov˘m kouãem liberecké Dukly. „Je to zku‰en˘ trenér v optimálním vûku. Vzhledem ke krátkému ãasu, kter˘ do zaãátku sezóny zb˘vá, nelze oãekávat od skokanÛ divy. Kluci vynechají zaãátek Svûtového poháru ve Skandinávii a zamûfií se na pfiípravu ve stfiedoevropsk˘ch podmínkách. Na základû v˘sledkÛ v tréninku a Kontinentálním poháru bude nominován t˘m na Svûtov˘ pohár do nûmeckého Titisee-Neustadtu a následnû i na tradiãní Turné ãtyfi mÛstkÛ. Trenér má v plánu dát v pfiípravû ‰anci ‰ir‰ímu v˘bûru, aby mûl z ãeho vybírat,” fiekl Ludûk Matura.

Rozhodnutí trenéra dát ‰anci prosadit se do reprezentace více závodníkÛm se projevilo uÏ pfii fiíjnovém soustfiedûní v Innsbrucku, kde si to kluci mezi sebou rozdali pfii dvou kontrolkách na K-120.

Hodnû vepfiedu se objevoval napfiíklad LukበHlava, ale konkurenci tvofií i Jiroutek, Jirotka ãi Hájek s Ciklem. „Vcelku mû naplÀuje nadûjí pfiístup skokanÛ, které jsem mûl moÏnost na innsbruckém soustfiedûní vidût. V‰ichni jsou odhodláni pro svÛj skokansk˘ rÛst hodnû udûlat a pofiádnû se poprat o místo v reprezentaci âeské republiky,” pochvaloval si Tánczos.

Listopadová pfiíprava skokanÛ se odehrává pfiedev‰ím na libereck˘ch mÛstcích, které se pfiipravují pro prosincové závody Kontinentálního poháru. Chladné poãasí na Slovensku poskytlo navíc ãeskému t˘mu moÏnost ‰estidenní pfiípravy na ·trbském Plese, bûhem níÏ skokané, mezi nimiÏ jiÏ nechybûl ani navrátiv‰í se marod Jakub Janda, absolvovali zhruba 65 skokÛ na místní devadesátce. „Splnili jsme si v‰echny úkoly, které jsme mûli za optimálních podmínek plnit. Jsem proto velmi spokojen˘. Na‰e rozhodnutí odjet na první sníh do ·trbského Plesa bylo velmi prozíravé a umoÏnilo nám, abychom se za 6 dnÛ posunuli o pofiádn˘ kus vpfied,” zhodnotil Tánczos první pfiípravu na snûhu.

Domácím fanou‰kÛm se ãe‰tí skokani, kromû jiÏ zmiÀovaného Kontinentálního poháru v Liberci, pfiedstaví bûhem druhého lednového víkendu opût v Liberci, kde se uskuteãní závody Svûtového poháru. Aktuální informace k tomuto podniku prestiÏního skokanského seriálu mÛÏete najít na internetov˘ch stránkách závodu www.ski-liberec.cz

Text a foto: zkl

JAPONKÁM SE Z HELIKOPTÉRY NIKOLY SUDOVÉ ZATOČILA HLAVA

S parádním skokem vstupuje do nové lyÏafiské sezóny ãeská reprezentantka v jízdû na boulích Nikola Sudová. Dvacetiletá akrobatka, která pfie‰la k boulím od kdysi velmi populárního baletu na lyÏích, má ze sebou premiérovou olympijskou sezónu. Její devatenácté místo v Salt Lake City by mohlo b˘t pro leckoho zklamáním, ale sama lyÏafika a její okolí se dívají na vûc s nadhledem. „V‰ichni si ze mû utahovali, Ïe kdyÏ to nevy‰lo v Salt Lake City, tak to vyjde pfií‰tû anebo pfiespfií‰tû,” baví se nad vyhlídkou dal‰ích olympiád Sudová. âtyfiiadvacátá Ïena loÀského Ïebfiíãku Svûtového poháru vstoupí do nové sezóny 30.listopadu závodem ve francouzském stfiedisku Tignes, kde pfied rokem obsadila skvûlé deváté místo. Navíc právû zde si pfied zraky japonsk˘ch reprezentantek v rámci spoleãného soustfiedûní poprvé na snûhu vyzkou‰ela svÛj nov˘ skok. „Hned po olympiádû jsem fiíkala, Ïe se do pfií‰tího roku nauãím nov˘ skok - helikoptéru se zánoÏkou a roznoÏkou. ¤ada lidí si myslela, Ïe to není v m˘ch silách. V Akrobat parku Ale‰e Valenty ve ·títech jsem si v‰ak dokázala, Ïe tenhle obtíÏn˘ skok zvládnu.

Pak ‰lo jen o to, abych ho realizovala nejen na vodû, ale i na snûhu, coÏ se v Tignes podafiilo,” pochvalovala si Sudová.

Nakolik bude nov˘ skok staãit k posunu na vy‰‰í pfiíãky Nikola nedokáÏe odhadnout. Vloni skákala skok pouze jedna závodnice, ale pfies léto se mohlo hodnû zmûnit. „Já jen vím, Ïe Japonky Uemurová a Satoyová, které figurují v nejlep‰í osmiãce Svûtového poháru, to neskáãou,” zhodnotila akrobatka.

Text a foto: zkl

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

Reprezentaãní druÏstvo A MuÏi Bauer LukበKoukal Martin Magál Jifií Michl Petr ·perl Milan Tempír TomበRealizaãní t˘m Îalãík Kvûtoslav – trenér Pe‰ina Jan – servis Fousek Vít – servis Koldovsk˘ Martin – lékafi âíÏek Jan – fyzioterapeut Truc Michal – fyzioterapeut Kardo‰ Jifií – fyzioterapeut Vágner Ludûk – fyzioterapeut Koláfi Pavel – fyzioterapeut Îeny Balatková Helena Rajdlová Kamila Smutná Katefiina Realizaãní t˘m Frühauf Stanislav – trenér

Snowboarding

PŘEVZAL OTĚŽE ČESKÉHO SKOKU

STRANA 6 z 16 LYŽAŘSTVÍ

Severská kombinace

Markelová Petra Skalníková Eva Chrástková Martina Palánová Lenka Cajthamlová Martina Realizaãní t˘m Suk Ale‰ – trenér

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

Skok na lyÏích

BÝVALÝ FEDERÁLNÍ KOUČ TÁNCZOS

lyÏafiství

Reprezentaãní druÏstva 2002 / 2003

INFOMIX

82

ČESKÝ

SNOWBOARDING

POD JEDNOU STŘECHOU LYŽAŘSTVÍ STRANA 7 z 16

âESK¯ POHÁR V SEZÓNù 2003

Snowboardcross Serie 2003 01.

15.

08.

22. âR

– 02. února - ·pindlerÛv Ml˘n (SX) – 16. února – âervenohorské sedlo (SX) – 09. bfiezna – Pec pod SnûÏkou (SX) bfiezna – Pec pod SnûÏkou (SX) – Mistrovství

Ballantines Freestyle Tour 2003 (U-rampa, quaterpipe, slopestyle apod.)

18. – 19. ledna – ·pindlerÛv Ml˘n (HP) 08. – 09. února – Pec pod SnûÏkou (HP) 23. bfiezna – Pec pod SnûÏkou (HP) – Mistrovství âR 29. – 30. bfiezna – ·pindlerÛv Ml˘n (BA, SS) – European tour Diváci mohou bûhem Poháru nejen shlédnout nejlep‰í ãeské snowboardisty jako Michala Horvátha v akci, ale tfieba si uÏít adrenalin pfii bungee-runningu nebo se zahfiát pfii celodenní ochutnávce balentinky. Ti aktivnûj‰í, ktefií v‰ak na prknû je‰tû nestáli, si mohou zdarma na hodinu zapÛjãit prkno a nechat se vést zku‰en˘m instruktorem.

Snowboard Open Pro v‰echny snowboarìáky, ktefií chtûjí zaÏít opravdov˘ závod na vlastní kÛÏi, se v rÛzn˘ch ãesk˘ch stfiediscích uskuteãní série závodÛ Snowboard Open 2003. SoutûÏí se ve freestylu a snowboardcrossu. Na konci série budou vyhlá‰eni 4 nejlep‰í juniofii a 2 nejlep‰í juniorky do 18 let, ktefií vyhrají t˘denní kemp ve ·pindlerovû Ml˘nû. Jezdci této kategorie navíc startují zdarma, ostatní zaplatí startovné max. 100 Kã za osobu.

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

Snowboard Open 2003 e-Banka Cup 2003 (paralelní slalom, paralelní obfií slalom) 16. – 17. prosince – Klínovec (PS, PGS) 26. – 26. ledna – Telnice (PGS, PS) 01. – 02. února – Pec pod SnûÏkou (PS, PGS) 22. – 23. února – GrúÀ (PS, PGS) 23. – 24. bfiezna – Pec pod SnûÏkou (PS, PGS) – Mistrovství âR

Foto: Ivan Sosna

V

ěčný spor o vedení českého snowboardingu je u konce.

Svaz lyžařů ČR a Asociace českého snowboardingu (AČS) v listopadu podepsali dohodu, díky níž se uskuteční Český pohár ve snowboardingu pod společným vedením. O patronaci jednotlivých disciplín se podělí – snowboardcrossové akce a freestyle zastřeší AČS, slalomové disciplíny Svaz lyžařů. Výsledkem dohody bude rovněž jediná reprezentace. „Hlavní je, že se kolem závodů budou točit výlučně ti, kteří snowboardingu rozumí,” komentoval čerstvě podepsanou smlouvu Luděk Váša, prezident AČS a „táta českého snowboardingu”.

11.

25.

01.

15.

22.

01.

08.

15.

– – – – – – – –

12.

26.

02.

16.

23.

02.

09.

16.

ledna – ledna – února – února – února – bfiezna – bfiezna – bfiezna –

âenkovice (SX, FS) Dolní Morava (SX, FS) Bílá (SX, FS) Bedfiichov (SX, FS) ·piãák (SX, FS) Neklid (FS) Míseãky (FS) Pec pod SnûÏkou (SX, FS)

„RUHRGAS” FIS Svûtov˘ pohár ve skoku na lyÏích v Liberci 11. – 12. 1. 2003 - LIBEREC Program: Pátek 10.01.: 11:00 Trénink, 13:45 Kvalifikace Sobota 11.01.:11:45 Zahájení, 12:00 Trénink 13:30 Slavnostní zahájení 13:45 1. závodní kolo, 15:00 Finále Nedûe 12.01.: 11:00 Kvalifikace 13:45 1. závodní kolo, 15:00 Finále PraÏsk˘ svaz lyÏafiÛ (praÏská Ïupa SL âR) zve v‰echny lyÏafie bûÏce (i neorganizované v SLâR) na závody v bûhu na lyÏích.: 14.-15. 12. 2002 - H. Míseãky 1.kolo pohárové soutûÏe (v rámci V· Ligy) - pofiadatel FEL Praha 25.-26. 1. 2003 - H. Míseãky Mistrovství Prahy a souãasnû Memoriál Rudolfa Mráze - pofiadatel PSL 23.2. 2003 - H. Míseãky 2.kolo pohárové soutûÏe jednodenní závod - pofiadatel PSL 5. - 6. 4. 2003 - H. Míseãky 3.kolo pohárové soutûÏe - pofiadatel Humanita Praha

Vysvûtlivky: PS – paralelní slalom, PGS – paralelní obfií slalom, SX – snowboardcross, HP – u-rampa, BA – big air, SS – slopestyle, FS - freestyle

http://mujweb.cz/Sport/praha.lyze.beh/index.htm

83

WARSTEINER SVùTOV¯ POHÁR V SEVERSKÉ KOMBINACI

HARRACHOV 2002

Zdenûk Kluãka

SKI AREÁL NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ

ZLATÁ LYŽE.

Svûtov˘ pohár v bûhu na lyÏích je jednou z nejvût‰ích sportovních událostí v âeské republice. Ski areál Nové Mûsto na Moravû se jiÏ nûkolik let mÛÏe pochlubit dÛvûrou od Mezinárodní lyÏafiské federace FIS k pofiádání jednoho ze závodÛ této svûtové série.

Na Zlaté lyÏi, která kaÏdoroãnû pfiiláká do lyÏafiského areálu velké mnoÏství divákÛ, b˘vá nezapomenutelná atmosféra a lyÏafiská elita se tak do tûchto míst ráda vrací.

V termínu 18.-19. ledna 2003 se pojede jiÏ 65. roãník Zlaté lyÏe a zároveÀ dal‰í 4 závody seriálu Svûtov˘ pohár 2003.

Sobota: 18.ledna.2003 9:30 Start závodu Ïen na 10 km volnû 11:30 Start závodu muÏÛ na 15 km volnû Nedûle : 19.1.2003 10:00 Start závodu ‰tafet Ïen 4 x 5 km – C/F 11:30 Start závodu ‰tafet muÏÛ na 4 x 10 km – C/F

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

Tak jako kaÏd˘ rok, i v leto‰ní zimní sezónû byl Harrachov povûfien Mezinárodní lyÏafiskou federací FIS pofiádáním jedné z vrcholn˘ch svûtov˘ch sportovních akcí. Oproti pfiedcházejícím sezónám, kdy Harrachov pofiádal v˘hradnû skokanské akce, pfiipravuje se nyní na Svûtov˘ pohár v severské kombinaci. Kompletní „kombiÀácká” ‰piãka zavítá do Harrachova uÏ pfied Vánoci - 14. – 15. prosince.

V sobotu ãeká závodníky klasick˘ závod, tedy skok na mÛstku K 90 a následnû bûh na 15 km. V nedûli je pak na programu sprint. Tedy jedno kolo skoku na K 90 a bûh na 7,5 km.

JiÏ k tomuto datu obdrÏeli organizátofii pfiihlá‰ky v‰ech pfiedních svûtov˘ch t˘mÛ. Pfiihlá‰eni jsou Japonci, Raku‰ané, Nûmci, druÏstvo Finska a Norska. Diváci se tak mohou tû‰it na takové hvûzdy jako je Felix Gottwald, Mario Stecher, Sampa Lajunen ãi Ronny Ackermann.

Knihu lze objednat na www.czech-ski.com

STRANA 8 z 16 LYŽAŘSTVÍ

Jedná se o informační brožuru, která bude obsahovat základní i méně základní informace o struktuře Lyžařského svazu, o jednotlivých činitelích, realizačních týmech a reprezentantech České republiky.

Každé osobnosti je věnován list se základními profesními i osobními informacemi, brožura obsahuje mnoho barevných i akčních fotografií sportovců, informuje o jejich sportovních úspěších, ale třeba i o tom, jakou mají rádi barvu, jaká je jejich nejhorší vlastnost i jak se jmenuje partner toho kterého sportovce.

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

Svaz lyžařů ČR v příštím roce oslaví 100 let svého trvání. Tímto výročím se řadí mezi nejstarší lyžařské svazy na světě.

Lyžařský svaz plánuje na příští rok mnoho zajímavých sportovních i společenských akcí s rozsáhlou mediální podporou.

Jednou z nich je i vydání publikace KDO JE KDO.

Jednou z nejv˘raznûj‰ích postav ãeského sjezdového lyÏování posledních let je bezesporu Stanley Hayer.

Devûtadvacetilet˘ rodák z kanadského Edmontonu se nedohodl s reprezentací zemû javorového listu a v roce 2000 vyrazil na závodní svahy v ãesk˘ch barvách.

Jeho profesionální pfiístup a nezdoln˘ optimismus se zúroãil nejen ve sbírání bodÛ v závodech Svûtového poháru a desát˘m místem v olympijské kombinaci, ale velkou mûrou ovlivnil i cel˘ ãesk˘ t˘m. „Stanley je prav˘ poklad. Silná individualita, která jde klukÛm z t˘mu pfiíkladem a dokáÏe je strhnout,” ne‰etfiil chválou prezident svazu Roman Kumpo‰t.

Po svém únorovém úspûchu na olympiádû byl Stanley rozhodnut se závodní kariérou skonãit. V bfieznu posbíral nûkolik medailov˘ch umístûní na závodech amerického Nor-Am Cupu, pfiidal vítûzství ve slalomu a obfiím slalomu na Mistrovství Slovenska, odskoãil si do Semmeringu pro slalomov˘ bronz z rakouského ‰ampionátu a ve ·pindlerovû Ml˘nû vybojoval kompletní sadu medailí z mistrovství âeské republiky.

Sezónu zakonãil dubnov˘mi závody v americkém Lutsenu. „Olympiáda pro mû byla vrcholem, po nûmÏ jsem byl rozhodnut skonãit. Závody by mi v‰ak hodnû chybûly.

Rozhodoval jsem se prakticky celé léto a definitivní to bylo aÏ v momentû, kdy jsem si koupil letenku.

Nejsem je‰tû tak star˘. Zkusím dal‰í ãtyfii roky,” fiekl Hayer k svému návratu z Oregonu.

ZároveÀ v‰ak dodal, Ïe chybûjící závody nebyly jedin˘m dÛvodem jeho návratu. „V âechách je teì skvûlá parta. KdyÏ jsem sem pfii‰el, mezi závodníky to byl spí‰e vzájemn˘ boj, teì se snaÏíme daleko více spolupracovat, vzájemnû si pomáhat, fandíme si.

Atmosféra se tady v˘raznû zlep‰ila,” pochvaloval si lyÏafi.

Stanley Hayer, milovník borÛvkov˘ch knedlíkÛ, má za sebou nároãnou letní pfiípravu jejíÏ dÛkladnost se projevila i v prvních leto‰ních závodech. Na svazích rakouského Kaunertalu vybojoval na konci fiíjna ve dvou slalomech první a ãtvrté místo. Urãitû skvûl˘ pfiíslib pfied závody Svûtového poháru v americkém Park City, kam se vydal spolu s Ondfiejem Bankem.

lyÏafiství

Kdo je kdo?

SKVùLÁ PARTA V T¯MU UDRÎELA STANLEYHO HAYERA U LYÎOVÁNÍ

INFOMIX

84

NEZNIČITELNÝ

ALEŠ VALENTA

BUDE TRÉNOVAT DOMA

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

LYŽAŘSTVÍ STRANA 9 z 16

TEXT A FOTO: ZDENĚK KLUČKA

O

lympijský vítěz Aleš Valenta vstoupil jako první český lyžař do nové sezóny Světového poháru. Již v první polovině září bojoval v australském středisku Mt.Buller o první světové body. Zápolení kompletní světové špičky akrobatického lyžování včetně obhájce loňského vítězství ve Světovém poháru Erica Bergousta přenášelo v přímém přenosu sedm televizních společností.

Silný vítr a snížená viditelnost poznamenaly nejen tréninky, ale odrazily se i na samotném průběhu úvodních závodů. Vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám se první den skákalo jenom jedno kolo a akrobaté byli limitováni maximálně dvojnými skoky. Valenta předvedl skok „Back Double Full Full”, stejně jako celkově druhý Bělorus Grichin, ale nízké bodové hodnocení ho zařadilo až na jedenácté místo. Štěstí v neštěstí měl náš reprezentant druhý den, kdy přišly na řadu už trojné skoky.

Při trojném saltu se čtyřmi vruty mu v kritickém okamžiku foukl vítr do zad a skok skončil pádem na záda. Z pádu vyvázl bez zranění a ani konečné patnácté místo nevyvedlo zlatého olympionika z rovnováhy: „Výsledek sice nestál za nic, ale dokázal jsem si, že jsem nezničitelný,” vtipkoval Valenta bezprostředně po závodě.

Více než tříměsíční pauzu, která dělí akrobatické skokany od dalších závodů Světového poháru v kanadském Tremblantu, vyplní Valenta především přípravou a účastí na exhibicích. Ideální podmínky k tréninku našel počátkem podzimu ve štíteckém Acrobat Parku, který v létě slavnostně otevřel. Klesající rtuť teploměru ho však po čase vystrnadila z chladných vod doskokového bazénu. První výlet za sněhem plánoval na listopad do rakouského Söldenu a poprvé ve své kariéře stráví měsíc zimního tréninku i na domácích můstcích.

Ve Špindlerově Mlýně totiž vyroste pod jeho dohledem pět akrobatických můstků, na nichž se bude s p o l u s šestnácti členy Euroteamu připravovat po celý prosinec. Vyvrcholením celé přípravy bude 28. prosince velkolepá silvestrovská show, na které se kromě akrobatů představí většina reprezentantů snowboardingu, alpského a běžeckého lyžování, parašutisté, tělesně postižení, lyžařští instruktoři a některé významné osobnosti fandící lyžařskému sportu. Před zraky českých fanoušků se Aleš Valenta vrátí ještě jednou v březnu, kdy se do krkonošského areálu chystá finále Světového poháru.

85

ČEŠTÍ SDRUŽENÁŘI

Dva superobfií slalomy Ïen, které se mûly pÛvodnû jet 1. a 2. bfiezna v nûmeckém Garmisch-Partenkirchenu, pfiesunula Mezinárodní lyÏafiská federace ve stejném termínu do francouzského Megéve.

DÛvodem k hledání nového hostitele byly finanãní problémy, kvÛli nimÏ se nûmeãtí organizátofii museli zfiíci práva závody organizovat. tom

ZAHÁJILI SEZÓNU

N

a přelomu listopadu a prosince začala našim reprezentantům v severské kombinaci nová sezóna závody Světového poháru ve finském Kuusamo. Šestičlenný tým vedený trenérem Liborem Foltmanem tvoří Patrik Chlum, Pavel Churavý, Zdeněk Máka, Stanislav Petružela, Petr Šmejc a Ladislav Rygl. cholem je únorový světový šampionát v italském Val di Fiemme. Čeští fanoušci budou mít možnost spatřit světovou elitu severské kombinace na prosincových závodech v Harrachově. „Světový pohár v Harrachově ve dnech 14. a 15. prosince je pro naše reprezentanty vrcholem letošního prosince. Můžeme tam nominovat pět závodníků , vedle trojice Churavý, Šmejc a Máka mají největší šance na zbývající dvě místa Chlum a Petružela,” řekl předseda úseku Michal Georgiev.

Jasno je i o cílech, které si sdruženáři na prahu nové sezóny kladou. „Od Churavého a Šmejce čekáme, že se budou pohybovat v nejlepší třicítce Světového poháru. Máka bude získávat zkušenosti, mezi muži závodí první rok,” dodal Georgiev.

European Tour 2003 zavítá do ·pindlu

âeská republika bude jednou ze sedmi zemí (Rakousko, Nûmecko, âeská republika, Itálie, Norsko, Finsko a ·v˘carsko), které pohostí ‰piãkové mezinárodní snowboardové závody v rámci European Tour. Tato top akce probûhne o víkendu 29. – 30. bfiezna v areálu Svat˘ Petr ve ·pindlerovû Ml˘nû. Sérii závodÛ za‰tiÈuje novû vzniklá Svûtová snowboardová federace (WSF), která nahradila dfiívûj‰í Mezinárodní snowboardovou federaci (ISF). rh

■

Snowboardov˘ kemp s hvûzdami

Koho uÏ nebaví se jen trápit na malé skoãce za domem, mÛÏe zkusit skákat pofiádné triky v t˘denním snowboardovém kempu, kter˘ pfiipravila AâS ve spolupráci se snowboardov˘m metodikem Liborem Votrubou a desetinásobn˘m mistrem republiky v U-rampû Davidem Horváthem. KaÏd˘ si kromû toho zkusí, jaké to je úãinkovat ve snowboardovém videu nebo se pfiedvést profesionálním snowboardov˘m fotografÛm. A na konci t˘dne ãeká za odmûnu barbecue pfiímo nad U-rampou.

Prostû pfiíjemnû stráven˘ t˘den na horách.

Info: www.snowboarding.cz a www.freeride.cz

■

STRANA 10 z 16 LYŽAŘSTVÍ

Svûtov˘ pohár uÏ za rok!

Sen nûkolika generací tuzemsk˘ch lyÏafiÛ se blíÏí: dva slalomy Ïen Svûtového poháru v alpsk˘ch disciplinách se uskuteãní 21. a 22. prosince 2003 (pozor, tedy za rok) na âerné sjezdovce ve ·pindlerovû Ml˘nû. Zdánlivû jednoduch˘ víkendov˘ závod je ale organizaãnû pfiímo monstrakcí. UÏ jen poÏadavky na technické zabezpeãení (cílov˘ prostor s tribunami, velkoplo‰nou tabulí, umístûní sloÏité televizní techniky, umístûní kamer na trati) vysoce pfiekonávají v‰e, co zde dosud u nás bylo.

Jednou ze zkou‰ek by mûly b˘t i leto‰ní prosincové slalomy Evropského poháru Ïen.

Stfiedisko kalibru ·pindlerova Ml˘na si Svûtov˘ pohár zaslouÏí. Sv˘mi parametry a vybaveností na nûj dávno má. Problém byl uÏ del‰í dobu pfiedev‰ím v rovinû organizaãnû-diplomatické: není snadné pfiesvûdãit „bíl˘ cirkus”, aby zajel na krkono‰skou ‰taci leÏící mimo obvyklé trasy a místa Poháru. is

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

Šestadvacetiletý Ladislav Rygl, kdysi přední závodník světové špičky, se mezi kombiňáky vrací po náročných operacích kolena. První si odbyl již v loňské sezóně, letos na jaře ho čekala druhá při níž mu lékaři odebrali kus čéšky a přešívali sval. Do třetice všeho „dobrého” se na operační stůl vrátil v září, v době kdy většina jeho soupeřů finišovala s letní přípravou. „Operovali mi vnější meniskus a vyčistili mi krevní výrony, co se mi udělaly, když jsem přes bolest trénoval,” vrací se Rygl k zákroku.

Léto strávené v nemocnicích se nutně odrazilo i v jeho neúčasti na letním republikovém šampionátu počátkem října v Harrachově, kde se navzdory nepřízni počasí sešla jinak kompletní domácí sdruženářská špička doplněná závodníky z Německa.

Ve velké formě přijel na domácí šampionát čtyřiadvacetiletý závodník liberecké Dukly Petr Šmejc. Na harrachovské devadesátce atakoval v deštivém počasí hranici sta metrů a vytvořil si dostatečný náskok k spanilé jízdě za titulem mistra České republiky. Druhá příčka patřila loni dvacátému muži Světového poháru Pavlu Churavému, o bronzovou pozici svádělo po celý závod dramatický souboj duo Petružela a Máka. Úspěšnější byl nakonec někdejší juniorský republikový šampión Stanislav Petružela.

Necelé tři týdny před úvodním závodem Světového poháru ve Finsku využil reprezentační tým nenadálé sněhové nadílky na našich horách k závěrečné přípravě. Dvorská bouda na hřebenech Krkonoš se stala svědkem nabírání posledních sil před ostrým startem do sezóny jejímž vr-

■

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

TEXT A FOTO: ZDENĚK KLUČKA

lyÏafiství

SNOWSTŘÍPKY

Super G do Megéve

➤➤

86

A VO TOM TO JE... aneb závodní lyžování v České republice

TEXT: JAN NĚMEC, TRENÉR HEAD SKI TEAMU FOTO: MIROSLAV BRZOŇ

KDY

INVESTOVAT?

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

LYŽAŘSTVÍ STRANA 11 z 16

JE SOUČASNÝ SYSTÉM FINANCOVÁNÍ LYŽAŘŮ EFEKTIVNÍ?

Sport rovná se peníze nebo peníze rovná se sport? I takto bychom se mohli v dnešním překotném sportovním vývoji ptát. Do sportu proudí ohromné množství peněz a opačně sport produkuje peníze nazpět. Jde o obchod, který nabírá stále větší obrátky.

Když se ohlédneme ve sjezdovém lyžování zpět do „éry komunismu”, paradoxně musíme konstatovat, že systém výchovy mladých lyžařů-sjezdařů byl mnohem lepší než dnes. Existovalo mnohem více lyžařských oddílů, dále pak tréninkových středisek mládeže, která předávala největší talenty do středisek vrcholového sportu.

Z nich se vybírala reprezentační družstva.

Tento systém financoval stát prostřednictvím bývalého ČSTV. Reprezentace byla materiálně i finančně podporována tzv.

POOLem, což bylo sdružení firem výrobců lyžařského materiálu. V neposlední řadě sport a reprezentace za éry socialismu byl podporován stranou a vládou, takže nebyl problém refundovat mzdy trenérů apod.

Mělo to však i háčky, kdo chtěl vycestovat na „západ”, musel být politicky prověřen, což mnohdy nebylo jednoduché.

Ale na to jsme už prakticky zapomněli, můžeme všude, ale má to jiný háček – peníze! Ty jsou jádrem problému dnes.

Reprezentace zápolí s nedostatkem peněz – vznikl z toho finanční systém rozdělování peněz na jednotlivé reprezentanty, kteří mají své osobní trenéry.

Je to dobře? Jak financovat? Vždy jsem byl zastáncem týmové práce s reprezentačními družstvy, ale jestliže nejsme schopni komplexně finančně zajistit centrální přípravu reprezentačního týmu, pak tento finanční ,,kočkopes” je dnes asi jedinou možností.

Osobně si myslím, že RD dospělých by měla být zajištěna z 90% ze státních peněz a 10% sponzorsky. Státní reprezentace je vrchol tréninkové přípravy a ta musí být hrazena ze státních zdrojů. K tomu potřebuje

ještě aspoň jednoho ekonomicky silného sponzora.

Trochu odlišný způsob financování vidím v žákovských a mládežnických kategoriích a v oblasti, která nezahrnuje státní reprezentaci. Zde bude ležet celá tíha finančního břemene především na rodičích.

V roce 1997 , po tříletém působení jako hlavní trenér reprezentačního družstva žen ČR, jsem založil v Ostravě dětský HEAD SKI TEAM, u kterého působím jako hlavní trenér. Jedná se o závodní celoroční přípravu, která s narůstajícím věkem dětí stojí rodiče stále větší množství finančních prostředků. A zde se začíná projevovat základní problém: rodiče nemůžou nebo nechtějí investovat stále vyšší nákady na přípravu sportovce. Důvodů je několik: výkony v závodech (všichni nemůžou být první), výsledky ve škole (lyžováním se pravděpodobně dítě nebude živit) nebo celkový pohled rodiče na lyžování (děti už vyrostly a přístup rodiče ke sportu už není

zdaleka tak ,,žhavý” jako když dítě bylo malé).

Tímto zlomovým bodem můžeme označit věk při přechodu lyžaře z žáků do juniorské a dospělé kategorie, kdy zanechává závodního lyžování přes 50% dětí! Slabou náplastí pro lyžování může být, že to takto funguje prakticky ve všech sportech.

Domnívám se, že systém financování lyžování by měl stavět na silných lyžařských klubech v žákovských kategoriích (finance zajištují rodiče a investice z místních zdrojů), s věkovým přechodem do vyšších kategorií by měla nastávat centralizace přípravy nejlepších po regionech a tato činnost by měla přerůstat do státem ekonomicky opravdu zajištěných reprezentačních družstev juniorů a dospělých.

Zda naše ekonomika na tento systém má, anebo lépe, jestliže jsme schopni nalézt lidi, kteří dokáží vytvořit důstojné finanční podmínky pro reprezentační družstva , nechávám na diskusi do dalších čísel našeho časopisu.

...zlomovým bodem můžeme označit věk při přechodu lyžaře z žáků do juniorské a dospělé kategorie...

Jsou rodiãe ti nejlep‰í trenéfii? Nezapomíná se kvÛli kvantitû tréninku na snûhu na jeho kvalitu? Kdy je potfieba do sportovce nejvíce investovat? Je souãasn˘ systém financování lyÏafiÛ efektivní? Jaké podmínky pro vrcholov˘ sport poskytuje dne‰ní spoleãnost? Je souãasn˘ systém vzdûlávání trenérÛ a zvy‰ování jejich kvalifikace dostaãující? Proã u nás neexistuje spoleãná pfiíprava reprezentantÛ? Hrát si, nebo tvrdû makat?

Tyto a podobné otázky jsou pfiedmûtem rubriky „A vo tom to je...” Máte-li pocit, Ïe k tûmto tématÛm máte co fiíci – aÈ z pozice trenéra, funkcionáfie, rodiãe ãi jen pozorovatele – neváhejte se obrátit na na‰i redakci!

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

LYŽAŘSTVÍ STRANA 13 z 16

SLAVNÉ SJEZDY

88

TEXT: MICHAL BULIČKA FOTO: TAPPEINER, ARCHIV SNOW

SASLONG Klasická sjezdovka ve Val Gardeně

S

jezd ve středisku uprostřed Dolomit ve Val Gardeně patří už od roku 1969 neodmyslitelně ke Světovému poháru. O rok později se na klasické sjezdovce Saslong rozdělovaly medaile v rámci mistrovství světa.

Od počátku sedmdesátých let se konají závody v polovině prosince stále na stejné trati. Velmi často pořadatelé připravují hned dva závody, protože někdy se pro nepříznivé podmínky neuskuteční některý ze sjezdů v zámoří nebo sjezd v rámci Kritéria prvního sněhu ve Val d‘ Isére. Sjezd Saslong patří do klubu prominentních lyžařských podniků nazývaných Club 5+. Jeho kolegy v této společnosti jsou slavné závody v Kitzbühlu, Wengenu, Val d‘ Isére a Garmisch-Partenkirchenu a v posledních letech byla do klubu přijata další pětice pořadatelů (Alta Badia, Cortina d‘ Ampezzo, Schladming, Maribor a Kranjska Gora).

Podíváme-li se do historie, hned 10x se jel v jedné sezóně zdvojený sjezd. Naopak jen 6x se neuskutečnil kvůli nepříznivým podmínkám. Statisticky zajímavým výsledkem je skutečnost, že na Saslongu se odjelo 9% všech závodů ve sjezdu v rámci Světového poháru a za posledních 20 let se jelo ve Val Gardeně dokonce 27x.

Tolik statistika a pojďme na start. Ten je ve výšce 2.249 m hned u horní stanice lanovky Ciampinoi. Lze na něj dojet přímo gondolou ze Selva Gardena nebo ze Santa Christina kabinkou a následně sedačkovou lanovkou. Hned po startu nabírají zá-

vodníci velkou rychlost a vjíždějí do náročného „eska”. Technicky poměrně náročný úsek začíná prudkou levotočivou vracečkou, přichází první skok, po němž závodníci jen s velkým úsilím udrží optimální stopu. Za nepříjemnou kompresí čeká oblouk doleva a následný skok vynáší závodníky do dlouhého rovného úseku a právě plynulý

Saslong

89

▲ ▲

▲

▲

▲ ▲

první závod: 1969 poãet sjezdÛ SP: 38 roãníky, kdy se sjezd neuskuteãnil: 1973, 1994, 1997, 2000 roãníky, kdy se sjezd konal dvakrát: 1972, 1976, 1978, 1980, 1982, 1989, 1990, 1992, 1993, 1996, 1998, 1999 rekord trati: William Besse (CH) z roku 1992 – 1:59:50 poãet vítûzÛ: 27 nejúspû‰nûj‰í vítûz: Franz Klammer (Rak.) – 4x

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

▲

Závody v číslech

lyÏafiství

!

STRANA 14 z 16 LYŽAŘSTVÍ

? ▲

▲ ▲ ▲ ▲ ▲

Rakousko: 15 ·v˘carsko: 13 Itálie: 4 Norsko: 3 Kanada: 2 Francie: 1 Lichten‰tejnsko: 1

/ 2003 SNOW

▲

Kolik zlatých medailí

ČÍSLO 3

výjezd maximální rychlostí je tady velmi důležitý. Následuje série zpomalovacích branek před vjezdem do padáku zvaného Muri di Sochers. Na tomto prudkém svahu je klíčovým místem pravotočivá zatáčka.

Za ní si závodníci můžou na chvilku oddechnout. Za okamžik je čeká legendární místo, kde se Saslong rozhoduje – Velbloudí hrby.

Trojici terénních vln, podobný symbol Saslongu stejného kalibru jako Mausefalle v Kitzbühlu nebo Hundschopf ve Wengenu. Jméno Velbloudí hrby jim dal v polovině 70. let Sepp Sulzberger. V té době se

někteří závodníci začali zabývat myšlenkou hrby přeskočit. Tehdy se totiž po malém skoku na prvním hrbu objížděla zbylá dvojice vln zleva. Uli Spiess, rakouský sjezdař z Zillertalu si na přeskočení hrbů začal brousit zuby už v roce 1976, kdy zde poprvé startoval. Pilně trénoval na opravdových skokanských můstcích a v roce 1980 se ve Val Gardeně navždy zapsal do sjezdařské historie. Jako první přeskočil Velbloudí hrby letem dlouhým 50 - 60 m ve výšce 5 m. O svém tehdejším revolučním skoku říká: „Po dlouhém zvažování jsem se rozhodl skočit, měl jsem strach a děsil se toho, že hrby nepřeletím, dopadnu na třetí z nich a rozdrtím si kotníky.” Podrobnou anlýzou bylo zjištěno, že Uli získal tímto odvážným skokem celou sekundu. Ani to mu však nepomohlo

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

LYŽAŘSTVÍ STRANA 15 z 16

SLAVNÉ SJEZDY

90

?

Spotřeba materiálu

Ploty pro diváky: Snûhová dûla: Sjezdafiské branky: Poãet TV kamer:

6.500 m 60 35 19

k vítězství. Ten rok byl na Saslongu druhý a pátý. Spiess našel pochopitelně následovníky. Ne všem se podařilo skok zvládnout. Nejznámější jména neúspěšných – Anton Steiner a Giorgo Piantanida.

Velbloudí hrby se od té doby několikrát změnily. Dnes je přeskočení druhého a třetího hrbu naprostou samozřejmostí, kterou zvládají i předjezdci.

Pokud mají závodníci po přeskoku hrbů podobné mezičasy, následná louka Ciaslat vše rozhodne. Najíždí se na ní prudkou levotočivou zatáčkou a následuje série velmi zavřených oblouků, navíc na neobyčejně hrbolatém povrchu. Tady se neztrácejí setiny, ale hned desetiny sekundy. Obrovskou výhodu tady mají technicky zdatnější jezdci. Ve druhém sjezdu v roce 2001 právě na tomto úseku rozhodl o svém vítězství Stephan Eberharter.

Výjezd z Ciaslatu do cílového svahu tvoří dlouhá pravotočivá točka, do které sjezdaře navádí tvar koryta. Na rovném dojezdu čeká před cílem poslední skok.

?

Technické parametry

Start: Cíl: Pfiev˘‰ení: Délka trati: Nejprud‰í sklon: Nejmen‰í sklon: PrÛmûrn˘ sklon:

2.249 m n.m.

1.410 m n.m.

839 m 3.446 m 56,9 % 11,2 % 24,5 %

91

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

lyÏafiství

Ed Podivinsky: Klasický sjezd, vždy velká výzva. Mou oblíbenou pasáží jsou Velbloudí hrby, na několik vteřin tě vyhodí do vzduchu a to máš pak pocit spíš jako pilot F1 než jako lyžař.

STRANA 2 ze 4 SASLONG

Daron Rahlves: I když jsem jel na Saslongu jen čtyřikrát, patří k mým oblíbeným sjezdům. Fantastický je hned start, kde se získá hned velká rychlost. Pak přijdou Velbloudí hrby a Ciaslat – průjezd tímto místem je vzrušujícím zážitkem.

Jean Luc Cretier: Vzpomínám na Saslong v dobrém, protože jsem zde stál 2x na stupních vítězů. Bohužel jsem zde měl i pád, v jehož důsledku jsem musel ukončit kariéru.

Karl Schranz: Ve Val Gardeně vždy vládla příjemná atmosféra a navíc jsem se tady stal v r. 1970 mistrem světa. Tehdy se ještě jezdilo na staré trati. a strojové preparování tratí bylo v plenkách. Tehdy bylo prostě všechno trochu jiné. Dnes patří Saslong k nejtěžším a nejspravedlivějším tratím SP.

Cílový prostor je na horním okraji vesnice Santa Christina, vedle kabinkové lanovky, která dotváří klasický kolorit televizních přenosů.

Na trati se mi nejvíc líbí střídání rychlých a technických úseků.

Hermann Maier: Bohužel se mi ne-

Kristian Ghedina: Saslong mám moc rád. Žádnou sjezdovku neznám lépe, mohl bych tady jezdit snad i poslepu.

Vyrovnal jsem rekord svého vzoru Franze Klammera, oba jsme zde vyhráli čtyřikrát.

Lasse Kjus: Na Saslongu dosahuji pravidelně dobrých výsledků a jezdím ho rád.

Mám rád skoky, ale nejvíce se mi líbí Ciaslat, protože je to neklidný a nerovný úsek, který klade mimořádné nároky.

ceny a rekordy

Celkem rozdûleno: 75.000 ITL (min. roãník)

Sjezd a slalom: Vítûz: 2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.-15.

25.000 13.000 7.000 6.500 4.500 4.000 3.500 3.000 2.000 1.500 po 1.000

ITL ITL ITL ITL ITL ITL ITL ITL ITL ITL ITL

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

Co řekli o Saslongu závodníci:

podařilo na Saslongu nikdy zvítězit. Líbí se mi tady skoky ve velké rychlosti a hlavně úvodní pasáž.

!

PRIZE MONEY:

SNOW ČÍSLO 3 / 2003 ON THE ROAD STRANA 1 ze 2

ONTHEROAD 92

TEXT: VÍTEK LUDVÍK FOTO: VÍTEK LUDVÍK, BERNHARD SPÖTTEL/RED BULL

ROAD

THE

C

esta přes moře a po silnici do Talkeetny, výchozího místa většiny expedicí na McKinley, nám vzala dva dny. Tam jsme ve srubu správců parku zaplatili poplatky za výstup, podívali se na poučný film o tom, jak dopadneme, když se málo oblíknem, vyslechli si trochu deprimující statistiky o mrtvolách a plni energie a dobré nálady vyrazili sehnat letadlo na ledovec. Pak ještě pár příhod od chlápků horolezců, kteří se právě seshora vrátili a byli obrovsky šťastní, že jsou tady dole a naživu, a s hlavou plnou otazníků jsme se namačkali do letadla a odstartovali.

Každý den pár freeridů ve stěně McKinley, pak nejaký jídlo a zase do spacáku. Hned první den jsme tady objevili Ivanu, drsnou dívku z Prahy, která tráví život mezi Valdezem na Aljašce, kde jezdí na snowboardu, a Hawají, kde zase krotí divoký koně a surfuje na velkých vlnách na North Shore. Momentálně bydlela už měsíc ve čtyřech tisících pod McKinley a živila se zbytky po horolezcích. Během té doby stihla dvakrát vystoupit na vrchol, a pokaždé jinou cestou. Protože byly obě cesty mimořádně těžké a zkousla při tom to, co by jen tak někdo nerozdejchal, psalo se o jejím výkonu asi ve všech severoamerických novinách. Pomalu plánovala sestup, a tak k nám začala přesouvat svojí spižírnu, což výrazně potěšilo naše z ovsa a špaget unavená bříška.

Pomalu se schylovalo k výstupu. Původně jsme chtěli vylézt a sjet Messnerův kuloár. O to

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

Pilot byl dobrej kolík a trasu měl zmáknutou.

Vždycky se s letadlem protáhnul nad horským průsmykem v těsné blízkosti štítů, i když to vypadalo, že se tam trefit nemůže a my se rozsekáme. Jediný, co mu dělalo trochu starosti, byly jakési díry ve vzduchu, do kterých se letadlo každou chvíli propadlo, ztrácelo tím výšku a nám se z toho dělalo blbě. Konečně to posadil na ledovci, vyložili jsme a on odletěl.

Tak jsme se octli uprostřed zimy. Dvě malý český tečky na obrovitým aljašským ledovci Kahiltna. Večer přišla bouře a začalo chumelit.

Zima okolo –30, sněhu do půli stehen, prostě idyla… Další čtyři dny jsme bílou tmou dupali se všema věcma naloženýma na saních. Vidět nebylo ani na dva metry a každou chvíli jsme zůstali stát na okraji zrůdně hluboké trhliny.

Dorazili jsme do tábora ve výšce ??? metrů, vybudovali jeskyni a začali se aklimatizovat.

se rok před námi pokusili dva japonský snowboarďáci, myslím, že to byli Hara Kiri a Kami Kadze, ale jak do toho vjeli, utrhli lavinu a bůh ví, kde je jim konec. Ten žleb byl ale zrovna z čistého ledu, takže nebyla šance to ani vylízt, teda pro mě ne. Atak jsme se rozhodli pro Orient Express, víc na východě a s lepším sněhem.

Vyrazili jsme jednou ráno kolem půl třetí, po sněhové bouři, ve stopách dvou Jugoslávců. Stěna se sklonem okolo 55 až 60 stupňů byla pořádně exponovaná. Kolem deváté, asi 1.200 metrů nad táborem jsme narazili na ledové plotny. Na nich mi začaly padat z bot mačky, jejich řemínkový systém nebyl na něco takovýho připravenej a já myslel, že udeřila moje poslední hodina. Zubatá s kosou chodila kolem a pekelně smrděla. Trvalo celou věčnost, než jsme se odsud dostali...

Tam jsme si nazuli prkna a dali si sjezd ve slušném sněhu a s převýšením přes tisíc metrů. Dole jsem byl úplně hotovej, ale rád na světě. O dvě hodiny později prohučel naší stěnou jeden z těch Jugoslávců, který nám ráno prošlapávali cestu sněhem. Dole mu to vůbec neslušelo. Byl jsem rád, že jsme ten den nebyli dva, moc k tomu nechybělo.

Tenhle mrtvej chlapíček nám vzal všechnu motivaci a po druhém neúspěšném pokusu o dva dny později nám bylo jasný, že kdo zmizí, vyhraje. Zabalili jsme všechny naše věci, stoupli na prkna, zapřáhli saně a zastavili se až dole, na primitivním ledovcovém letišti. Ještě ten večer pro nás přiletělo letadlo a dole v Talkeetně jsme se pořádně zhulili na oslavu života.

Další dva měsíce jsme strávili na rybářské lodi chytáním lososů, ale to už je trochu o něčem jiném.

STRANA 2 ze 2 ON THE ROAD

ON

TELEMARK A SKITOURING

94

TEXT: PETR NOVOTNÝ FOTO: PETR NOVOTNÝ, ARCHIV ALTITUDA

zpět

DO PŘÍRODY!

V SNOW ČÍSLO 3 / 2003

dnešní době můžeme být v mnoha oblastech lidské činnosti svědky jakéhosi návratu zpět ke kořenům – blíže přírodě.

Outdoorové aktivity prožívají celosvětový boom a jednoznačným důkazem tohoto jevu je i stále se zvětšující počet zájemců o lyžování mimo dokonale upravené lyžařské trati a střediska zimních sportů. Ruku v ruce s tímto určitě pozitivním vývojem je i snaha dnes již často úzce se specializujících výrobců lyžařského vybavení o co nejzajímavější sortiment. Ty tam jsou doby dřevních příznivců a pionýrů skitouring a telemarku, kdy těžkopádné

výrobky představovaly pouze jakousi okrajovou nabídku. Také již není zdaleka tak jednoduché tuto kategorii popsat, neboť i zde se vytvořil prostor pro činnost ryze závodní, extrémní, sportovní a čistě rekreační. Společným jmenovatelem ale zůstává láska k horám a dobrodružství. Následující představu by nám měl přinést přehled o různorodosti základního vybavení pro obě tyto skupiny tak trochu jiného a nevšedního lyžování.

95

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

lyže pro skialpinismus, skitouring a telemark

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

TELEMARK A SKITOURING

96

Carving SE PROSADIL N

ástup carvingového krojení lyže – a to i přes počáteční rozpaky – definitivně poznamenal všechny druhy sjezdových lyží. Tomuto novodobému fenoménu podlehly nakonec i tak specifické skupiny lyží, jako jsou lyže určené pro skitouring a telemark.

Během několika posledních let se dříve tak diametrální rozdíly postupně takřka smazaly a pro oba případy se vytvořila společná maketa univerzální lyže. Telemarkové a skitouringové lyže jsou stále obecně lehčí a měkčí, ale na první pohled jsou již od sjezdových lyží takřka k nerozeznání – krátké, široké a s výrazným bočním krojením. Skutečné rozdíly spočívají především v jejich konstrukci.

Pro správný výběr je potřeba důkladně zhodnotit vlastní styl a také terén, kde

budeme nové lyže nejčastěji používat. Ke snadnější orientaci by nám měla posloužit nejlépe kategorie, do které daný model zařazuje výrobce, dále rádius neboli boční krojení lyže a také šířka a váha.

Jednotlivé kategorie se mezi sebou oddělují dle použití na lehkou turistiku (neboli tour, easy tour, classic tour, easy telemark…), na univerzální použití v zimních horách (all around, adventure, mountain, tour speciál…) a na ryze sportovní a závodní modely pro pokročilé a zkušené (tour expert, tour extrém nebo ski-

marathon, top tour, extrém light apod.).

Napomoci může i specifikace stylu (jako tour carving, tour freeride, telecarv) nebo charakter stylu a typ sněhových podmínek (pipe nebo jump, nebo powder). Šířka lyže pod vázáním, tedy ve středu lyže, je rovněž důležitým ukazatelem. Široká lyže bude vhodná pro jízdy v prašanu nebo v rozbitém terénu, užší lyže by měla lépe sedět na tvrdém zledovatělém sněhu. Hmotnost lyže nám může být ukazatelem o použitém materiálu a, i když se daří vyrábět lyže čím dál tím lehčí, neplatí pravidlo čím lehčí tím lepší. Ultra lehké modely jsou konstruovány pouze s ohledem na využití při maximálně několika závodech nebo jedné náročné vysokohorské expedici.

Lyže pro telemark je možné také specifikovat jako lyže určené na sjezdovku a lyže do terénu. Sjezdové telemarkové speciály jsou doprovázeny nejčastěji anglickým přídomkem piste. Následuje skupina lyží universálních a skupiny telemarkových lyží určené do volného terénu – off piste nebo telefreeride.

Součástí této skupiny jsou i lyže vhodné pro teletouring nebo pro jízdu v obzvlášť hlubokém prašanu. Přesto i toto rozdělení je některým telemarkerům stále málo. Do oblasti telemarkového lyžování se již také prosadila jízda v boulích, U-rampě nebo skoky a proto se objevují telemarkové freestylové speciály.

Slovníček pojmů Skialpinismus: nároãná vysokohorská turistika, v˘stupy a sjezdy (i extrémní), nezbytná horolezecká v˘zbroj a znalost práce s ní.

Skitouring: rekreaãní forma skialpinismu, znalost horolezeck˘ch technik není nezbytná.

LyÏe pro skialpinismus podlehly carvingu – modely s rádiusem pfies 30 m jsou zcela v˘jimeãné

97

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

TELEMARK A SKITOURING

98

lyže pro skialpinismus, skitouring a telemark ATOMIC Beta (tm) 18

-

-

-

rádius pfii délce 18 -

zafiazení v˘robce universal

vyrábûné délky 160,170,180,190,200

cena -

ATOMIC Beta (tm) 22 100

72

106

rádius pfii délce 22 -

zafiazení v˘robce universal

vyrábûné délky 160,170,180,190,200

cena 429 EUR

ATOMIC Beta (tm) ex -

-

-

rádius pfii délce 24 -

zafiazení v˘robce telefreeride

vyrábûné délky 168,177,184,191,198

cena -

Black Diamond Crossbow 98

72

116

rádius pfii délce 21 190

zafiazení v˘robce tour expet

vyrábûné délky 170,180,190,200

cena 427 EUR

Black Diamond Arc Angel 99

71

107

rádius pfii délce 21 190

zafiazení v˘robce All mountain

vyrábûné délky 160,170,180,190,200

cena -

BLIZZARD TC Evolution 92

70,5

106

rádius pfii délce 20,1 -

zafiazení v˘robce tour carving

vyrábûné délky 163, 170, 177, 185

cena 7290

BLIZZARD TC Explosive 98

70

109

rádius pfii délce 14,1 -

zafiazení v˘robce tour carving

vyrábûné délky 145, 155

cena 6790

BLIZZARD TC Elements 92

70,5

106

rádius pfii délce 20,1 -

zafiazení v˘robce tour carving

vyrábûné délky 163, 170, 177

cena 5490

Dynafit TL Lite Tech 83

67

93

rádius pfii délce -

zafiazení v˘robce sport - skimarathon

vyrábûné délky 160,170,180

cena -

Dynafit TL Couloir 97

67

97

rádius pfii délce -

zafiazení v˘robce tour expert

vyrábûné délky 150,160,170,180

cena -

DYNAMIC X-over power 102

72

112,5

rádius pfii délce 17 180

zafiazení v˘robce tour expert

vyrábûné délky 138, 148, 158, 168

cena 6815

DYNAMIC X-over light 86

67

96

rádius pfii délce 24,5 175

zafiazení v˘robce tour expert

vyrábûné délky 159,167, 175, 183

cena 8845

DYNASTAR Altitrail Plume 86

67

96

rádius pfii délce 26 170

zafiazení v˘robce race, tour extrem

vyrábûné délky 160,170,178

cena 11990

DYNASTAR Altitrail 86

67

96

rádius pfii délce 22,5 170

zafiazení v˘robce tour expert

vyrábûné délky 160,170,178,186

cena 8990

FISCHER Tour Aircarbon "Hans Kammerlander" 86

67

96

rádius pfii délce 20 175

zafiazení v˘robce tour

vyrábûné délky 155, 165, 175, 185

cena 9450

FISCHER Tour Extreme 65

70

105

rádius pfii délce 19 175

zafiazení v˘robce tour

vyrábûné délky 165, 170, 175, 180, 185

cena 5930

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

Hagan 990 81

67

91

rádius pfii délce 30 168

zafiazení v˘robce competition

vyrábûné délky 160,168,178

cena 11280

Hagan 1200 Super Light 89

71

100

rádius pfii délce 25 170

zafiazení v˘robce tour

vyrábûné délky 163,170,177,183

cena 10780

K2 Work Stinx 105

88

118

rádius pfii délce -

zafiazení v˘robce off piste

vyrábûné délky 165, 180, 190

cena -

K2 8611 Ascent 93

70

103

rádius pfii délce 21 181

zafiazení v˘robce tour

vyrábûné délky 155, 165, 175, 185

cena -

99 NORDICA TR Super Light 94

70

105

rádius pfii délce 18 165

zafiazení v˘robce adventure

vyrábûné délky 155, 165, 175

cena 11290

NORDICA TR Light 90

72

100

rádius pfii délce 25 170

zafiazení v˘robce adventure

vyrábûné délky 160, 170, 180

cena 6890

Ski Trab Piuma Sintesi 88

71

100

rádius pfii délce 23 170

zafiazení v˘robce classic tour

150,160,170,175,180,185

vyrábûné délky

zafiazení v˘robce all mountain

163,170,178,185,192

cena 399 EUR

Tua Ghost 93

73

103

rádius pfii délce -

vyrábûné délky

cena 399 EUR

Tua Sumo 77

63

91

rádius pfii délce -

zafiazení v˘robce tour expert

vyrábûné délky 170,178,185,192

cena 459 EUR

VÖLKL Outback 93

71

105

rádius pfii délce 20,2 170

zafiazení v˘robce mountain

vyrábûné délky 156, 163, 170, 177, 184

cena 11150

VÖLKL Mountain 93

71

105

rádius pfii délce 19,9 168

zafiazení v˘robce mountain

vyrábûné délky 158, 168, 178, 188

cena 8990

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

vázání a podložky pro telemark

TELEMARK A SKITOURING

100

Telemarkové vázání KLASIKA ODOLÁVÁ

U

rčitě nejrozmanitější oblastí na poli telemarkového vybavení jsou vázání. Jeho jednoznačně pozitivními vlastnostmi jsou lehkost a jednoduchost.

Z funkčního hlediska musí splňovat tyto základní požadavky – pevné upnutí špičky telemarkové boty systému Nordic 75 mm, udržení upnuté obuvi při flexi a dostatečnou boční tuhost. A právě tyto požadavky dávají k dispozici bezpočet řešení i omezení. Z konstrukčního hlediska je lze rozdělit zhruba do třech základních kategorií:

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

Bodové upnutí nazývané Three PIN Tento systém vázání je podobný staršímu klasickému běžeckému vázání. Dnes se nejvíce používá pro dlouhé túry v nepříliš náročném terénu a v kombinaci s bezpečnostní podložkou také pro závodní telemark. Největší výhodou je nízká hmotnost, flexe boty záleží pouze na její tuhosti.

Vedení lyže může být v náročném terénu ale obtížnější.

Lankové vázání Dnes asi nejrozšířenější systém, který vyvinula norská legenda – firma Rotteffella.

Představuje bezpočet variací na zapnutí lankového systému. Špička boty je volně

zasunuta do kovového pouzdra a do žlábku na patě boty se nasazuje lanko, které se zapíná pomocí rychloupínáku (podobně jako rámové mačky). Další možností je, že se lanko do tohoto žlábku pouze volně nasadí a vázání se zapne pomocí napínáku před špičkou boty. Bota je tak velice pevně uchycena a intenzitu flexe ovlivňují navíc tažné nebo tlačné pružiny. Tento systém zaručuje poměrně pevné upnutí, vedení lyže je vzhledem k dostatečné boční tuhosti téměř dokonalé. V případě krkolomného pádu může díky pružinám dojít i k uvolnění boty z vázání. Naopak při chůzi a při stoupání pružiny znesnadňují lehkost chůze.

Některé firmy dokonce vyvinuly kombinaci obou těchto systémů. Nová varianta kombinuje výhodu lehkosti stoupání při použití bodového systému a pro sjezd se dodatečně zvyšuje tuhost zapnutím zakomponovaného lanka.

Deskové systémy Z důvodu maximální boční tuhosti vázání a co nejsnazší flexe bylo vyvinuto i několik druhů deskových vázání. Tyto systémy

kromě toho nabízí i další zajímavé konstrukční vymoženosti – snadné seřízení vázání pro různé velikosti bot, použití stoupacích želez (Harchsaisen), brzdiček a podobně. V neposlední řadě je to i vývoj integrovaných bezpečnostních prvků.

Nevýhodou těchto vázání bývá větší hmotnost.

Budoucnost telemarkového vázání I přesto, že se na trhu každoročně objevují novinky vylepšující upnutí telemarkové obuvi normy Nordic 75 mm, vidí odborníci budoucnost telemarkového vázání právě ve změně tohoto letitého systému. Díky použití moderních technologií se telemarková obuv dostala na stejnou úroveň jako špičková obuv sjezdová nebo skialpinistická. Firma Scarpa dokonce zakomponovala flexibilní ohebnou špičku do své skialpinistické vlajkové lodi – závodní boty F1. A právě systém Nordic 75 mm je tím posledním limitem – znesnadňujícím chůzi po špičkách na zmrzlém terénu nebo nasazení rámových maček. Nový systém by měl dokázat odstranit tyto nedostatky a ještě více zjednodušit především stoupání, ale zároveň navázat na jedno z nejdůležitějších pravidel telemarkového lyžování. – „V jednoduchosti je síla”.

Fritschi

Rottefella 7tm

Rottefella - deska Rainey Design

Black Diamond Skye - O2

G3

Black Diamond

Desky

Sychráky

Zamezují sklouznutí po botû pfii razantním náklonu v oblouku, ulehãují pfieklopení lyÏe z hrany na hranu (podobnû jako pfii bûÏném sjezdování).

Pro túry se pouÏívají niωí podloÏky o v˘‰ce 10-15 mm, milovníci carvingového oblouku si mohou namontovat mezi lyÏe a vázání dokonce aÏ 45 mm vysoké ultracarvingové desky. Souãástí podloÏek b˘vají i jednoduché stoupací hrazdiãky, usnadÀující chÛzi do kopce.

Nûkteré firmy vyvíjí i bezpeãnostní podloÏky fungující na podobném systému jako SPD pedály na kole.

ProtoÏe pády pfii jízdû telemarkovou technikou jsou v‰eobecnû mnohem bezpeãnûj‰í neÏ u sjezdového lyÏování, je i dnes pouÏití bezpeãnostního vázání spí‰e v˘jimkou. Pfiesto nûkdy dojde pfii pádu k uvolnûní pruÏin a následného vypadnutí boty z vázání. Ztrátû lyÏe pak zamezují miniaturní sychráky, které se neupevÀují kolem kotníkÛ jako dfiíve u klasick˘ch sjezdovek, ale pomocí malé karabinky pfiímo do oka na boku telemarkové obuvi.

vázání pro skitouring

TELEMARK A SKITOURING

102

Skialpinistické vázání TREND, KTERÝ INSPIRUJE

P

rvní skialpinistická vázání připomínala spíše jakési kovové stavebnice. Dnes se již svým designem a funkčností zdaleka tak neodlišují od vázání sjezdových.

i pro úspěšné freeridové a carvingové vázání. Firma Dynafit se všemi svými výrobky vydala cestou s cílem dosáhnout co nejnižší hmotnosti. Výsledkem bylo i první bezdeskové vázání LOW Tech, které nejvíce oslovilo skialpinistické závodníky. Bezdeskové řešení umožňuje bezkonkurenčně snížit váhu. Výhoda deskových systémů spočívá ve velké variabilitě a snadném přizpůsobení jakékoliv botě.

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

Sychráky či brzdičky?

Základním požadavkem je možnost uvolnit vázání pro chůzi a stoupání a jednoduše zaaretovat pro sjezd. Samozřejmostí je jeho plně bezpečnostní funkce.

Součástí skialpinistického vázání jsou také stoupací hrazdičky, umožňující pohodlnější chůzi při stoupání do prudšího kopce. Ačkoliv do většiny typů vázání je možné dokoupit a nainstalovat brzdičky,

stále převažuje používání bezpečnostních popruhů – sychráků.

Dominantní postavení na trhu vázání pro skialpinismus dnes ovládá trojice značek Sillvretta, Fritchi a Dynafit. Sillvretta je živoucí legendou a nabízí nejvíce různých typů vázání. Švýcarská firma Fritchi svým výrobkem Diamir zcela předběhla dobu. Diamir se stal předlohou

Sychráky: pro pfii pádu v mnoÏství nového snûhu díky nim neztratíme lyÏe - jejich hledání by se bez nich mohlo snadno promûnit v nûkolikahodinovou (i marnou) dfiinu ãasto v extrémnû nebezpeãném prostfiedí!.

Pfii pádu do ledovcové trhliny ztratíme lyÏi bez sychrákÛ s nejvût‰í pravdûpodobností definitivnû.

Sychráky mÛÏeme navíc pouÏít pfii v˘robû snûhové kotvy nebo nouzov˘ch nosítek.

Jízda v terénu totiÏ neb˘vá tak rychlá a agresivní a pfii pádech tedy nehrozí tolik potluãení jako na sjezdovkách. proti nepohodlné nazouvání, nevhodné na sjezdovku Brzdiãky: pro uÏivatelská jednoduchost (není potfieba s nimi vÛbec manipulovat), vhodné jsou na sjezdovku proti viz. sychráky/pro.

Kombinace brzdy i sychráky: Lze obecnû doporuãit, proti je vy‰‰í hmotnost

Bezdesková vázání sníÏují hmotnost, desková jsou variabilní a vhodná pro jakoukoliv botu.

Fritschi Diamir FR

Fritschi Diamir T3

Silvretta 500

Dynafit Tri Step

Dynafit Tourlite Tech

STUBAIER TELEMARK FESTIVAL 2002 Pro vyznavaãe lyÏování s volnou patou se zrodilo vedle italského Livigna dal‰í velmi zajímavé pravidelné setkání.

Na pfielomu listopadu a prosince se uskuteãnil v pofiadí jiÏ druh˘ Stubaier Telemark festival. Organizátofii vybrali velice lákav˘ termín na zaãátku lyÏafiské sezóny a pro následující ãtyfii festivalové dny sestavili skuteãnû bohat˘ program. Jeho v˘znam potvrdil zájem fiady v˘znamn˘ch firem a producentÛ telemarkového vybavení, jakoÏ i úãast mnoha telemarkov˘ch legend. Festivalu se jiÏ tradiãnû zúãastnil otec telemarkového lyÏování v Rakousku Arno Klien, svoji novou knihu zde podepisoval Paul Parker, John Falkiner pfiedstavil dal‰í nev‰ední film a nakrátko se zastavil i svûtoznám˘ Ital Luca Gasparini.

Pro náv‰tûvníky festivalu bylo po celou dobu k dispozici rozsáhlé testovací centrum s nabídkou nejÏhavûj‰ích novinek. V pátek veãer byla v Neustiffu zahájena pfiehlídka nejnovûj‰ích filmÛ s telemarkovou tématikou.

Bûhem sobotního a nedûlního dopoledne byly na fiadû

závody (Telecross Challange, první pohár DSV v Telesprintu), kter˘ch se zúãastnila fiada ‰piãkov˘ch závodníkÛ z celého svûta.

Text a foto: Petr Novotn˘ Info: www.telemarkfriends.com

TELEMARK A SKITOURING

104

boty

Skialpinistická obuv TECHNOLOGIE POSTUPUJE

S

kialpinistická obuv v sobě skrývá složité skloubení náročných požadavků. Od moderních skeletů se vyžaduje nízká hmotnost, pohodlná chůze, dostatečná tuhost a fixace nohy při sjezdu, pohodlná a teplá vnitřní botička.

určené speciálně pro ženy. U nich pak bývá vniřní botička nižší s anatomickými vycpávkami respektujícími morfologii ženské nohy.

Boty - kategorie: 1 – preference: sjezdy – pro lyÏafie, ktefií dávají pfiednost sjezdÛm i ve velmi nároãném a exponovaném terénu. Jejich aktivity jsou ãasto úzce provázány s horolezectvím, pohyb na skále nebo v ledu není v˘jimkou. Robustní, tuhé a vysoké skelety, ãasto opatfieny ãtyfimi pfiezkami.

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

plus pevnost drÏení nohy, jistota pfii sjezdu minus vy‰‰í hmotnost, jsou ménû pohodlné na chÛzi

Kvalitní vibramová podrážka by měla umožnit naprostou jistotu chůze na zmrzlém nebo skalním podkladu, na skelet by se měla dát v případě potřeby jednoduše připnout stoupací železa. Dostatečná pozornost je věnována i snadnému zapínání. Přezky bývají vybaveny mikrometrickými šrouby, zjednodušuje se i přepínání z pozice chůze na sjezd, které lze u některých modelů ovládat i vestoje

pomocí lyžařské hole (Click and Go).

Možnost přepínání pro chůzi a sjezd se přenesla i do konstrukce sjezdových přezkáčů a dnes je i u nich zcela samozřejmou součástí. Vnitřní botička nesmí propustit vodu, zároveň je ale kladen důraz na její paroprodyšnost. Jednotlivé typy je možné zakoupit v několika modifikacích rozdělené podle použitého materiálu pro vnitřní botičku. Existují i modely v úpravě

2 – preference: skitouring – pro lyÏafie, ktefií tráví pfieváÏnou ãást túry dlouh˘mi v˘stupy. Ti si pak mohou vybrat skelety podstatnû lehãí, niωí a mûkãí, které by mûly zaji‰Èovat pfiirozen˘ pohyb nohy a svobodu pohybu podobnû jako pohorka. plus vysoké pohodlí, nízká hmotnost minus omezená pevnost boty

3 – preference: skialpinistické závody – obuv urãená pro závodníky, musí b˘t co nejlehãí a s co nejrychlej‰í obsluhou. plus nízká hmotnost minus omezená pevnost boty

Hlavní poÏadavky: nízká hmotnost, pohodlí, tuhost a fixace nohy pfii sjezdu, tepelná izolace.

105

Telemarkové boty Dnes je již možné konstatovat, že použití plastového skeletu přineslo do světa telemarkového lyžování skutečnou revoluci. Nejsložitějším úkolem bylo vyřešení konstrukce a technologie ohebné části boty, umožňující snadný pohyb záprstí jako při chůzi v měkkých botách. Pak již stačilo do telemarkové boty zakomponovat to nejlepší ze sjezdových a skitouringových skeletů. Světlo světa spatřila moderní, lehká a bezúdržbová obuv, která během několika let zcela vytlačila tradiční kožené, řemeslně rovněž velice náročné předchůdkyně. Když opomeneme spíše „backcontryové” poloskelety firmy Karhu, jsou dnes na trhu jasní tahouni tři – firmy Scarpa, Crispi a Garmont.

Naprostou samozřejmostí se stává jednoduchá výměna nejvíce opotřebovaných částí boty, pohodlné a dokonalé zapnutí přezek s jemnou regulací nebo nastavení cantingu. Většina modelů se vyrábí i v upravené verzi pro ženy a s možností výběru materiálu vnitřní botičky.

Společným specifikem všech telemarkových bot je kromě kvality a dokonalého řešení bohužel i velmi vysoká pořizovací cena.

Základní kategorie:

1 – spí‰e pro sjezd: pro lyÏování na sjezdovkách a v nároãném horském terénu se vyrábí vysoké, tuhé skelety zaruãující dokonalé stáhnutí nohy a díky tomu dokonalou kontrolu nad lyÏí.

2 – univerzální: pro klasické horské túry se vyrábí o nûco niωí a pfiedev‰ím pohodlnûj‰í boty, stavûné na celodenní no‰ení.

3 – spí‰e pro turistiku: nejniωí boty urãené pfiedev‰ím pro pohodlnou chÛzi a teprve v druhé fiadû pro nenároãné sjezdy.

stoupací pásy a doplňky

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

TELEMARK A SKITOURING

106

Stoupací pásy ZPÁTKY ANI KROK

N

eodmyslitelnou součástí vybavení každého skialpinisty nebo telemarkera jsou samozřejmě stoupací pásy. Stoupací pásy se slengově nazývají také tulení pásy nebo zkráceně tuleně.

To je dávná památka na doby, kdy se pomocí pásků a řemínků připevňoval na skluznice skutečně pruh tulení kůže. Se starými tuleni se dnes již setkáme pouze v muzeu nebo výjmečně ještě na staré půdě. Tento přírodní materiál definitivně vystřídalo mohérové nebo nylonové vlákno. Vlákna jsou zapletena tak, že jsou všechna orientována jedním směrem, při pohybu vpřed po nich lyžař sklouzne, při odrazu se pak všechna jednoduše vzpříčí a zamezí tak zpětnému proklouznutí lyže.

Nejkvalitnější pásy se dnes vyrábějí, jak již bylo řečeno, z mohéru, tedy vlákna vyrobeného z chlupů africké kozy (Mohair neboli Mountain Hair). Mají nejlepší užitné vlastnosti - rychle kloužou a udržují si stejné vlastnosti za různých teplotních podmínek. Jsou však náchylná na rychlé opotřebení a jsou také velice drahá. Proto jsou často nahrazovány pásy vyrobenými

z umělých nylonových vláken, případně kombinací obou materiálů. Nylonová vlákna mají téměř neomezenou životnost a jsou cenově dostupnější. Nevýhodou bývá jejich malá poddajnost při nízkých teplotách – kloužou a hůře se nasazují.

Ke každé lyži je zapotřebí zvolit i přiměřenou šířku pásů. Ten by neměl v žádném případě lyži přesahovat, ideální vzdálenost mezi hranou lyže a pásu je max.1-2 milimetry. Jen takto je možné pohodlně stoupat a v případě potřeby postavit lyži na hranu. Před zcela nové podmínky postavil výrobce stoupacích pásů stále se rozšiřující trend carvingových lyží. Dnes jsou již k dostání i odpovídající carvingové pásy požadovaných tvarů i délek. Tyto pásy jsou ale opět výrazně dražší nežli pásy klasické.

Rychlé a pevné uchycení pásů je alfou a omegou pohodlné túry. Nejrozšířenějším

systémem je kombinace pata – háček a špička – napínací guma. Háček se upevní do zářezu na patce lyže a pomocí gumové špičky opatřené kovovou hrazdičkou se pás na lyži jednoduše napne. Na své rubové straně jsou navíc pásy opatřeny lepicí plochou, tak aby bylo upevnění pásu takřka stoprocentní. S touto převratnou novinkou vstoupila na trh zhruba před třiceti lety firma Colltex a v dnešní době se pásy bez této lepicí plochy téměř nevyskytují. Pouze ve Spojených státech se navíc můžete setkat s tím, že pásy bývají před a za vázáním opatřeny přídavnými řemínky, tak aby uchycení pásů bylo naprosto dokonalé.

Jako doplňky k pásům se prodávají náhradní napínací gumy a háčky a také prostředky k jejich ošetření. Těmi jsou například vosky zamezující vytváření námrazy a sněhových bačkor, speciální sprej zvyšující životnost a funkčnost lepivé vrstvy během delší túry. K dostání jsou rovněž nová lepidla, nejčastěji v tubách, ve sprejích nebo dokonce fólie z nichž se nová vrstva lepidla nažehluje přímo zpět na pás.

Mezi nejznámější evropské producenty stoupacích pásů patří švýcarská POMOCA a COLLTEX a také rakouský HAGAN. V zámoří se výrobě stoupacích pásů věnuje gigant BLACK DIAMOND a ve své nabídce je nabízí i firma G3.

Skialpinistické pásy: Mohér: plus udrÏují si stejné vlastnosti za rÛzn˘ch teplotních podmínek a v˘bornû stoupají minus jsou pomalej‰í, rychlej‰í opotfiebení, vysoká cena Nylon: plus témûfi neomezená Ïivotnost, jsou rychlej‰í a cenovû dostupnûj‰í minus malá poddajnost pfii nízk˘ch teplotách – klouÏou a hÛfie se nasazují

atlas

SNOW

LES QUATRE VALLÉES 821 - 3.330 m n. m.

Sezóna: konec listopadu až konec dubna

SNOWski Racecarving

***

Piste de l’Ours, Etherolla - Les Collons, Tracouet Nendaz, Savoleyres - La Tzoumaz

Slalom

***

Velká koncentrace slalomových tratí je pod Greppon Blanc.

Funcarving Col de Gentianes - Les Ruinettes, Greppon Blanc Combatzeline

*****

snowpark pod Mont Fort a v Thyonu

5

Les Quatre Vallées Wallis

*** ***** *****

kapacita: 75000 os./h kabina: 5 funitel: 1 kabinka („vajíčko“): 11 sedačka: 32 vlek: 45

*****

západní svahy Etherolly, celý hřeben Greppon Blanc, severní svahy Col du Mines a L’ Olympiques, oblast Col des Gentianes - Mont Gelé - Chassoure - Tortin

Rodiny s dětmi Sjezdová turistika Běžky

**** **** **

Běžkařům středisko poskytne jen omezené vyžití.

Tratě sjezdovky: skiroute: umělý sníh: běžky:

331 km 79 km 118 km 20 km

◆

◆

◆

35%

55%

10%

Švýcarsko

Freeride

Slalom Freestyle Freeride

www.sport-s.cz

SNOWATLAS Lyžařská střediska

Lanovky a vleky

***

Freestyle

SNOWboard

""""

Skiroute jsou značené neupravené tratě pro freeride.

Sněhová jistota: *** ***

Přírodní sníh Umělý sníh

Hodnocení ADAC Ski Snowboard Běžky Aprés-ski

***** ***** ** ****

Komfort střediska: ** ****

Modernost vleků Kompaktnost

➤➤ freeridov˘ závod spoãívá ve sjezdu severní stûny impozantní skalnaté hory Bec des Rosses (3.222 m). Trasa vede voln˘m terénem s mnoha skalnat˘mi pfievisy a sklonem aÏ 55 st. Cel˘ závod s napûtím a vzru‰ením sledují tisíce divákÛ z protûj‰ího vrcholu Col de Gentianes.

9 La Tzoumaz (1.500 m) – stfiedisko leÏící neprávem ponûkud stranou hlavního zájmu lyÏafiÛ. Jsou zde ideální terény jak pro carving, tak lyÏování ve volném terénu. Na svahy jezdí lanovky buì pfiímo z La Tzoumaz, nebo z Verbieru.

10 Verbier (1.500 m) - kosmopolitní bohaté stfiedisko, kde pÛvodní horskou idylu definitiv-

nû vytlaãil chladn˘ byznys butikÛ, zlatnictví a luxusních restaurací.

Oblast âtyfi Údolí je sice kompletnû propojena systémem lanovek a vlekÛ, ale doba pfiesunu na lyÏích z jednoho konce oblasti na druh˘ je pfiíli‰ dlouhá. Proto pokud si chcete zalyÏovat na svazích nad Verbierem a nebydlíte v blízkém okolí, vyplatí se do Verbieru dojet autem. Je v‰ak v˘hodné nevyjíÏdût vozem aÏ do samotného stfiediska (parkovné), ale ponechat vÛz zdarma na velkém parkovi‰ti v La Chable (821 m) a do Verbieru dojet lanovkou.

Ing. Petr Smítka

Noční lyžování Thyon - trať Matze (délka 800 m) - st až pá 18.30 - 22.00 h Savoleyres - trať Les Esserts (délka 400 m) - út, čt až so 17.30 - 20.30 h

atlas

JANSKÉ560LÁZNĚ - 1.260 m n. m.

SNOW

sezóna: začátek prosince až polovina dubna

Carving

**

Sjezdovky z Černé hory do Janských Lázní jsou dlouhé, zato na mnoha místech úzké.

Slalom Rodiny s dětmi

* *****

Ve středisku a okolí je množství cvičných terénů a dětských vleků.

Běžky - sport

****

V samotném areálu se upravuje 40 km stop.

Běžky - turistika

***** **

umělé boule podél tratí Sport I a II

Černohorská Anděl Sport I Sport II Košťálka I Košťálka II Idyla Sport Formánek III Sport Formánek I + II Duncan Pod kabinou

◆ ◆ ◆ ◆ ◆ ◆ ◆ ◆ ◆ ◆ ◆

Janské lázně Krkonoše

Slalom Freestyle

* **

Lanovky a vleky kapacita: 75000 os./h kabinka („vajíčko“): 1 vlek: 10

sjezdovky: umělý sníh: běžky:

9300 m 3500 m 40 km

◆

◆

◆

65%

35%

0%

Sněhová jistota:

Sjezdovky: Název tratě

6

Tratě

Černá hora leží na trase Krkonošské lyžařské cesty (70 km).

Freestyle

SNOWboard

www.ck-vikend.cz

SNOWATLAS Lyžařská střediska

Délka (m)

Převýšení (m)

Umělý sníh

2500 1400 310 250 500 400 500 220 320 330 1000

560 300 30 30 70 50 70 30 40 50 300

ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne

ale ostrý buben, který vyváží lyžaře na mírnou sjezdovou trať vedenou zástavbou penzionů a rodinných domků.

7 Sport Formánek: jedná se o lokalitu tvořenou třemi lyžařskými vleky společně se sjezdovými tratěmi v délce do 350 m. Tyto tratě jsou ideálními cvičnými terény. Vhodnost lokality pro děti zvyšuje provazový vlek s dětským hřištěm.

8 Černohorská sáňkařská cesta: speciální cesta vyhrazená pro sáňkování je vedena z Černé hory do Janských Lázní po Zvonkové cestě, místy, kudy se jezdilo na rohačkách již před 100 lety.

Cesta je dlouhá 3,5 km a každý sáňkař jistě

*** ***

Přírodní sníh Umělý sníh Novinkou je zasněžení celé hlavní tratě z Černé hory.

Komfort střediska: *** ***

Modernost vleků Kompaktnost Vícedenní permanentky platí i v areálu U Kostela v Malé Úpě.

ocení emoce spojené s jejím zdoláním. Sáňky je možné si zapůjčit na dolní stanici lanovky, takže nezbývá nic jiného, než tuto výzvu přijmout.

Duncan: dvě sjezdové tratě s délkou do 400 m se nacházejí ve Svobodě nad Úpou. Spojení s Janskými Lázněmi zajišťuje skibus.

Mgr. Petr Hynek

Česká republika

SNOWski

"""

1 Veysonnaz (1.400 m) – stfiedisko leÏící 13 km nad Sionem patfií k nejvyhledávanûj‰ím stfiediskÛm âtyfi Údolí. Rezidence i hotely jsou vybudovány v pfiíjemném horském stylu s lomen˘mi ‰títy a ceny pobytu jsou zvlá‰tû pro ãeské hosty velice pfiíjemné.

2 Nejpopulárnûj‰í traÈ - dvoukilometrová „medvûdí" sjezdovka Piste de l’Ours, pravidelnû hostící mezinárodní závody vã. Svûtového poháru - ústí pfiímo u apartmánového komplexu Mayens de l`Ours (1.470 m).

3 Na vrcholu Etherolla (2.450 m) zaãíná ãervenoãerná sjezdovka do Les Masses - s délkou 6 km a témûfi tisícimetrov˘m pfiev˘‰ením jedna z nejkvalitnûj‰ích v oblasti. Vrchol je zároveÀ ideálním v˘chozím místem pro paragliding.

4 âervená sjezdovka z Greppon Blanc (2.700 m) do Siviez poskytuje vynikající podmínky pfiedev‰ím v horních partiích, dojezd do Siviez v‰ak b˘vá zpravidla „muldovat˘“.

Veãerním zpestfiením pobytu ve stfiedisku Thyon mÛÏe b˘t lyÏování na osvûtlené sjezdovce Matze.

5 Tortin (2.050 m) je místem dojezdu nejnároãnûj‰ích tratí celé oblasti - skiroute z Col des Gentianes (2.950 m), z Mont Gelé (3.023 m) a ze Chassoure (2.740 m).

6 Siviez (1.730 m) neboli Super Nendaz je dÛleÏitá lyÏafiská kfiiÏovatka, odkud vedou vleky na v˘chod do Veysonnaz, na jih na Mont Fort ãi Verbier a na západ do Nendaz. V ‰edesát˘ch letech zde byly postaveny mnohapatrové apartmánové rezidence, ubytovací kapacita je v‰ak velice omezená.

7 Nendaz (1.400 m) – moderní stfiedisko s propracovanou infrastrukturou leÏící na svazích nad Sionem je luxusní alternativou ubytování.

Do stfiediska spadá z vrcholu Tracouet (2.200 m) ideální carvingová sjezdovka (délka 4,5 km).

8 Nejvy‰‰í vrchol oblasti Mont Fort (3.330 m) je unikátní vyhlídkou na padesát alpsk˘ch ãtyfitisícovek.

Na obzoru dominují velikáni jako Mont Blanc, Matterhorn, Monte Rosa nebo Jungfrau. Z vrcholu vede prudk˘m svahem kilometrová traÈ do Col de Gentianes s pfiev˘‰ením 380 m.

Akcí svûtového formátu je kaÏdoroãní setkání nejlep‰ích a nejodváÏnûj‰ích snowboardistÛ koncem bfiezna v˘stiÏnû oznaãené Red Bull Xtreme. Tento

➤➤

SNOWinfo • web: www.televerbier.ch, www.verbier.ch • provoz vleků: www.televerbier.ch • sněhový telefon: +41 (0)27 / 775 25 25

SNOWnej

8

nejtěžší sjezdovka: Mont Fort – Tortin (černá), délka 5 km, převýšení 1280 m nejdelší sjezdovka: Mont Fort – Verbier (černá a červená),, délka 13 km/1830 m

4 5

3 6 2

1

10 9 7 ZÁZEMÍ

SNOW

Parkoviště: Médran (50 m od vleků) 1 SFR/hod.

Parc Perrin (1 km), Savoleyres zdarma Lyžařská škola: 3 Půjčovna: 16 Úschovna: 1 Další ubytovací centra: Nendaz, Veysonnaz, Tzoumaz, Thyon

plus 410 km kompletně propojených sjezdovek ubytování v blízkosti vleků úchvatné horské scenérie bezpočet volných terénů

mínus

lanovky a vleky s nižším komfortem skipas na celou oblast jen s příplatkem méně kvalitní úprava sjezdovek dražší ubytování ve většině středisek

APRÉS-SKI Doprava odkud - kam Praha - Verbier

vzdálenost 950 km

doba jízdy 11:00

(přes Bregenz, Sankt Margrethen, Martigny)

Brno - Verbier

1155 km

13:10

Bazén a sauna: Sportzentrum Centre récréatif du Mondzeu Stadión: 1 (Sportzentrum) Sáňkařská dráha: Savoleyres-Tzoumaz (10km)

(přes Vídeň, Bregenz, Sankt Margrethen, Martigny)

Ostrava - Verbier

1340 km

15:20

(přes Praha, Bregenz, Sankt Margrethen, Martigny)

SNOWnej

SNOWtip

nejdelší sjezdovka: Černohorská délka 2,5 km, převýšení 560 m

4

1 Černohorská: nejdelší - téměř tříkilometrová - sjezdovka z Černé hory dosahuje převýšení 560m. Horní úsek trati je členitý, středně obtížný, zakončený strmým bubnem nad dolní stanicí vleku Anděl. Spodní úsek sjezdovky je mírný a pozvolný, umožňující vychutnat si prožitek z dlouhého oblouku náročnějším a zkušenějším lyžařům. V posledním úseku se sjezdovka dělí - jedna větev míří k dolní stanici kabinkové lanovky, druhá k lyžařskému vleku Protěž.

2 Anděl: středně náročná sjezdovka o délce 1 400 m v horní části Černé hory. Sjezdová trať je vedena při lyžařském vleku a lze ji označit za úzkou. Je místem hojného setkávání lyžařů a snowboardistů.

3 Pod kabinou: kilometrová sjezdovka mezi 7. a 3. sloupem kabinkové lanovky. Přístup k trati je veden od sjezdovky Anděl po černohorské silnici. Horní a spodní úsek je široký, vhodný pro carvingové oblouky, střední

Jízda kabinkovou lanovkou za dobrého počasí se stává vyhlídkovým letem s pohledy na okolní krkonošské kopce a Podkrkonoší.

2

1

3 8 6

SNOWnews

5

Nové od sezóny 2002/03: technický sníh na 3,5 km sjezdových tratí

7

APRÉS-SKI

Bazén Sauna Sáňkařská dráha: 3,5 km

ZÁZEMÍ

Parkoviště: u stanice lanovky - 20 m vzdálené (50 Kč), 50 m vzdálené (zdarma) Skibus: Svoboda n. Úpou - Janské Lázně (zdarma) Občerstvení: restaurace (dolní st.), bistro (horní st.), Lesní dům (restaurace) Lyžařské školy a půjčovna: dolní st. lanovky, lyž. vleky Sport Formánek Úschovna: dolní st. lanovky

část trati je opět zúžená. Kvalita sjezdové trati je snížena úzkými průjezdy okolo sloupů kabinkové lanovky.

4 Sport I, II: široké nenáročné sjezdovky s délkou do 300 m na vrcholu Černé hory. Tyto tratě jsou vhodné pro děti, lyžařské začátečníky, školní výcviky či klienty lyžařských škol. Obě tratě jsou lemovány sérií uměle vytvořených boulí, které slouží ke zpestření výuky lyžování. Na jedné ze sjezdovek je stabilně k dispozici nenáročná slalomová trať.

5 Košťálka I, II: široké lehké sjezdovky o délce do 500 m v Janských Lázních. I když se jedná o tratě

s mírnějším sklonem, svojí šíří uspokojí i náročnější lyžaře, především pak z řad carverů.

Rovněž je možné doporučit ji pro potřeby školních výcviků.

6 Idyla: sjezdovka o zhruba půlkilometrové délce propojuje černohorskou část areálu s Janskými Lázněmi. Na začátku sjezdovky se nachází malý,

SNOWinfo • info: www.cerna-hora.cz • sněhové zprávy: www.holidayinfo.cz • sněhový telefon: 499 875 186

TIGNES 1.550 - 3.450 m n. m.

Sezóna: konec listopadu až konec dubna

SKOL

www.skifrance.cz

SNOWATLAS

Freeride

Tignes

Lavinové nebezpeãí: 1 – Ojedinûl˘ v˘skyt lavin – Svahy, na kter˘ch spadne velká lavina jednou za cca 30 let 2 – âast˘ v˘skyt lavin – svahy, na nichÏ se velká lavina vyskytne nejménû jednou za pût let.

3 – Velmi ãast˘ v˘skyt lavin – svahy, kde lavina spadne nejménû jednou za sezónu

Na svazích masivu Brévières v Tignes Na Glattier se nastupuje ze sedaãkové lanovky Aiguille Rouge nebo Chaudannes, odkud se vydáme po modré sjezdovce Petit Col. V místech, kde se oddûluje od sjezdovky Rhododendron se pustíme pfiímo na v˘chod. Ocitneme se v ‰irokém Ïlebu. Podle konkrétních podmínek si mÛÏeme vybrat ke sjezdu spí‰ jeho prav˘ nebo lev˘ svah. V závislosti na oslunûní se kvalita snûhu mÛÏe mûnit takfika na kaÏdém metru. Koryto se postupnû zuÏuje. Po slabé pÛlhodince jízdy skonãíte nad lavinov˘mi zábranami nad silnicí.

Elegantním seskokem z dvoumetrové stûny se ocitnete pfiímo na stanici autobusu, kter˘ vás doveze do Lac de Tignes.

Vallon de la Sache je velkou klasikou Tignes. Je to pfiedev‰ím dekorativní trasa s mírn˘m pfiev˘‰ením. Nástup je z koneãné stanice sedaãkové lanovky Aiguille Percée doprava nebo rovnû z Marais. Vystoupáme pár metrÛ k budce horské sluÏby a za ní se dáme po úboãí malého hfibítku smûrem ke krátkému hfiebenu, ne ‰ir‰ímu neÏ kladina, smûrem na západ. Nalevo od nás zÛstává sjezdovka Cyclamen, napravo na nás ãeká bezvadn˘ pra‰an doslova po celou sezónu.

Po zhruba 50 metrech se spustíme po

SNOWlavinové info! osobně - na konečné vleků u hlavní pokladny web - www.meteo.fr/meteonet

Massif de Brévi`eres prudkém svahu do údolí. ZáÏitek je to mírnû adrenalinov˘, pfiíjemn˘. Spád je dostateãn˘, ale svah je bezpeãnû ‰irok˘.

DojíÏdí se prakticky na rovinku.

Dále se mÛÏete dát zcela libovolnû po dnû ‰irokého údolí. Sníh se mÛÏe v˘raznû zmûnit. Pokud svítí slunce, mÛÏete se prakticky bez pfiechodu ocitnout na rozbfiedlém firnu. V jarních mûsících se doporuãuje drÏet se víc vpravo. Z ledovce Suspendu a svahÛ na levé stranû údolí mÛÏe ledacos padat. Pokud budete mít ‰tûstí, zahlédnete na svazích pod tímto ledovcem i kamzíky. Údajnû jich zde Ïije celé stádo. KdyÏ se zaãne ‰iroké údolí zuÏovat a spou‰tût prudãeji dolÛ, je tfieba uhnout traverzem doprava a napojit se na ãernou sjezdovku Sache.

Jedná se o místo, kde se zaãnou vyskytovat první stromy. Návrat zpût do epicentra stfiediska je kabinovou lanovkou Sache s pfiesednutím na sedaãkovou lanovkou Marais.

Pokud byste se rozhodli vydat se kuloárem vlevo, buìte opatrní. Kuloár je prudk˘ (45 st.), je orientován ãistû na v˘chod a sjízdn˘ je jen za velmi dobr˘ch snûhov˘ch podmínek. I odsud je tfieba vrátit se vãas na sjezdovku, protoÏe spodní ãást je naprosto nesjízdná.

Jana Vlková

Doprava odkud - kam Praha - Tignes

vzdálenost 1060 km

doba jízdy 13:10

(přes Bregenz, Sankt Margrethen, Martigny, Chamonix)

Brno - Tignes Ostrava - Tignes

1275 km 1445 km

14:30 16:55

(obě přes Vídeň, Brenner, Peschiera, Morgex)

SNOW Důsledně dodržujte zásady bezpečného pohybu v horách, informujte se na aktuální lavinové sos

☎112

7

nebezpečí! Zvažte své schopnosti, túru podnikejte jen se spolehlivými společníky (minimálně ve třech) a se základním bezpečnostním výbavením (vyhledávací lavinový přístroj, Recco, mobilní telefon, lopata, sonda),

Francie

atlas

SNOW

v˘chod a zejména v jar-ních mûsících zde sníh rychle rozbfiedá. Ve Vallon de la Sache navíc hrozí od ãasného poledne lavinové nebezpeãí.

SNOWinfo

SNOWinfo

Tignes - Vallon de la Sache (Francie) Nástupní místo – horní stanice sedaãky Aiguille Percée nebo Marais Pfiev˘‰ení – 900 m ObtíÏnost (dle mezinárodní skialpinistické stupnice) – S3 otevfiené ‰iroké svahy do 35°, nûkdy i s krat‰ími strmûj‰ími úseky âasová nároãnost – 1 hodina Lavinové nebezpeãí – ãast˘ v˘skyt lavin Vhodná doba sjezdu – po celou sezónu Orientace trasy sjezdu – S a V Dojezd – na sjezdovku Sache, návrat kabinovou lanovkou

Tignes - Glattier (Francie) Nástupní místo – horní stanice sedaãky Aiguille Rouge nebo Chaudannes Pfiev˘‰ení – 500 m ObtíÏnost (dle mezinárodní skialpinistické stupnice) – S3 otevfiené ‰iroké svahy do 35°, nûkdy i s krat‰ími strmûj‰ími úseky âasová nároãnost – 30 minut Lavinové nebezpeãí – ãast˘ v˘skyt lavin Vhodná doba sjezdu – jaro Orientace trasy sjezdu – V Dojezd – na silnici, návrat skibusem

ObtíÏnost: (mezinárodní skialpinistická stupnice) S1 – rovinat˘ terén S2 – terén se sklonem do 20 stupÀÛ bez strm˘ch úsekÛ S3 – otevfiené ‰iroké svahy se sklonem do 35 stupÀÛ, moÏné i krat‰í prud‰í úseky S4 – svahy se sklonem do 45 stupÀÛ, nízká expozice* S5 – svahy a Ïlaby se sklonem od 45 do 55 stupÀÛ, pfii velké expozici* od 35 do 45°. S6 – exponované* svahy nad 50°, jinak se sklonem nad 55°. S7 – skoky pfies skalní pásy a ledovcové zlomy na velmi strm˘ch svazích. * - Expozice znamená míru nebezpeãí pfii pádu. Tj.: je-li dojezd mírn˘ ãi strm˘ úsek pod lyÏafiem krátk˘, expozice je malá; je-li svah pod lyÏafiem strm˘ a dlouh˘, expozice je velká.

Dvû popisované trasy, které brázdí svahy masivu Brévi`eres, se hodí k nezá-vaznému zpestfiení lyÏování na sjezdovkách. Je velmi vhodné dát si je po ránu. Obû jsou orientované na

SNOWMARKET

108

co na sebe?

CLIMATIC Coating Funkční lyžařské oblečení… made by Hannah

CO NA SEBE STRANA 1 ze 2

STORM technicky propracovan˘ model zateplen˘ch lyÏafisk˘ch i snowboardov˘ch kalhot se spoustou kapes, v˘‰kovû nastaviteln˘mi odepínateln˘mi elastick˘mi ‰lemi a zv˘‰enou zádovou ãástí. Pohodln˘ stfiih a nohavice s v‰it˘mi návleky proti snûhu umoÏÀují aktivní voln˘ pohyb v kaÏdém lyÏafiském terénu.

N

ovinkou letošního roku je lyžařské oblečení z nového japonského materiálu Climatic coating. Díky optimální kombinaci prodyšnosti 3.000 g/m2/24 hod) a nepromokavosti (5.000 mm) zaručuje vrchní materiál opatřený zátěrem Climatic coating pohodu a ochranu při aktivním sportu za každého počasí. U lyžařské bundy Terminus a kalhot Ravine se zátěrem Climatic coating je jako izolační vrstva použité značkové microvlákno Dupont Thermolite Micro. Každý lyžař určitě ocení, že právě tyto dva modely oblečení se standardně prodávají s všitým ochranným lavinovým systémem RECCO, který napomáhá případnému vyhledání oběti v lavině.

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

TERMINUS profesionální lyÏafiská bunda se stahováním v pase a na dolním okraji.

Odvûtrání v podpaÏdí, v pase v‰itá manÏeta proti snûhu. ¤ada kryt˘ch praktick˘ch vnûj‰ích kapes, vnitfiní náprsní kapsa na zip a v pod‰ívce síÈovaná kapsa. V límci odepínatelná kapuce.

109

RAVINE dokonale propracovan˘ model zateplen˘ch lyÏafisk˘ch kalhot.

Pohodln˘ stfiih, dostateãnû ‰iroké nohavice s v‰it˘mi návleky proti snûhu, v˘‰kovû nastavitelné odepínatelné elastické ‰le a zv˘‰ená zádová ãást.

STRANA 2 ze 2 CO NA SEBE

Pokud netouÏíte zrovna po speciálním obleãení na lyÏe nebo snowboard, lze zvolit zimní bundy streetového mûstského stylu, jako pfiíklad lze z kolekce Hannahu vybrat tfieba bundu Avalanche nebo Grinder.

I v tomto obleãení lze vzhledem k pouÏit˘m materiálÛm s klidn˘m svûdomím strávit krásnou dovolenou na horách. Od speciálních modelÛ se totiÏ neli‰í pouÏit˘mi materiály, ale pouze stfiihem a designem.

K zimnímu obleãené neodmyslitelnû patfií i fleecové bundy a mikiny. Spoleãnost Hannah Czech a.s. pouÏívá pfii v˘robû fleecového programu kvalitní polyesterovou tkaninu s vyãesan˘m vlasem s vynikajícími termoizolaãními vlastnostmi a minimální nasákavostí. Její obchodní název je Polarsoft a dodává se v nûkolika gramáÏích. Velmi ‰iroká je i kolekce doplÀkÛ firmy Hannah. Ta zahrnuje rukavice pro lyÏafie nebo snowboardisty, fleecové rukavice a populární ãepice a ãelenky z fleecu. âepice i rukavice jsou vyrobeny z kvalitních materiálÛ a barevnû sladûny s kolekcí obleãení.

SNOWMARKET

Pfii v˘bûru vhodného lyÏafiského obleãení, je dÛleÏité aby zvolen˘ model nejen dobfie „padnul” a uÏivatel se v nûm cítil pohodlnû, ale mûl by mít také dostateãné mnoÏství velk˘ch i men‰ích kapes, které se hodí tfieba na lyÏafiské nebo sluneãní br˘le a dal‰í vûci. V dobû, kdy se ve vût‰ích lyÏafisk˘ch stfiediscích zaãínají místo permanentek pouÏívat ãipové karty, lyÏafi uvítá na rukávu umístûnou kapsiãku na tento ãip. Staãí jen pfiiblíÏit ruku s ãipem ke snímaãi u turniketu a pfiístup na lanovku je voln˘. Pro lyÏování v hlubokém snûhu je velmi pfiíjemn˘m doplÀkem vnitfiní snûhová manÏeta. Ta zabrání proniknutí snûhu pod bundu.

Tyto praktické drobnosti urãitû ocení i snowboardisté a jim lze tedy doporuãit napfiíklad bundy Invander a Credit nebo kalhoty Storm. Vrchní materiál je u tûchto modelÛ opatfien osvûdãen˘mi zátûry Drymax nebo Aquatech a proti chladu chrání polyesterové rouno Duratherm.

INVANDER Snowboardová bunda v akãním designu, se stahováním na dolním okraji a odepínatelnou kapucou.

V rukávech v‰ité elastické manÏety.

Vnitfiní pasová chlopeÀ proti vnikání snûhu. Vûtrání v podpaÏí a dostatek vnitfiních i vnûj‰ích praktick˘ch kapes vãetnû kapsy na skipas

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

ochrann˘ lavinov˘ systém zaloÏen˘ na radarové technologii a napomáhá pfii hledání obûtí v lavinách.

NOVINKY STRANA 1 ze 2

SNOWMARKET

110

novinky

Lexikon

ATOMICu

2) BETA 4 RACE

1) BETA TECHNOLOGIE

Další generace profilu Beta, power channels posunuty blíž k hranám, pro dynamickou závodní jízdu:

Jedinečná Beta zaručuje vynikající jízdní vlastnosti všem cílovým skupinám od profesionálních sportovních jezdců, přes rekreační lyžaře, až po lyžaře „nové školy”.

BETA nadále zůstává základem všech úspěšných konstrukcí lyží ATOMIC. Následné konstrukce, pro všechny styly lyžování, pro všechny typy sjezdovek a pro všechny cílové skupiny, vycházejí z beta technologie.

Ještě pevnější profil pro zlepšení torzních vlastností = Maximální držení hran Profil je tažený po celé délce lyže od kontaktního bodu na špici, po kontaktní bod na patě. = Velká dynamika a maximální akcelerace

BETA PROFIL Tvar a konstrukce zaručují optimální torzní vlastnosti.

VYNIKAJÍCÍ STABILITA A DRŽENÍ HRAN

INTELLIGENT POWER RESPONSE Skvělé spojení profilu a jádra, nechává jádro volně klouzat.

OPTIMÁLNÍ TLUMÍCÍ VLASTNOSTI

DENSOLITOVÉ JÁDRO

3) AEROSPEED

Ultralehký materiál jádra.

ULTRANÍZKÁ VÁHA A SNADNÁ MANÉVROVATELNOST

Nová povrchová vrstva, která díky efektu „golfového míče” významně redukuje koeficient odporu.

POWER CHANNELS Titanové nebo Carbonové pruty, vložené dojádra lyže PŘESNÝ PŘENOS SÍLY NA HRANY, VYNIKAJÍCÍ OVLÁDÁNÍ VE VYSOKÝCH RYCHLOSTECH

POKLES VIBRACÍ ZPŮSOBENÝCH TURBULENCÍ ZA ŠPIĆKOU LYŽE O 30%

KLIDNÉJŠÍ JÍZDA VE VYSOKÝCH RYCHLOSTECH

MAXIMÁLNÍ STABILITA PRO KRÁTKÉ LYŽE

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

4) CHASSIS B4 RACE Nový typ závodní podložky složený ze tří rozdílných materiálů a devíti dílů.

ALUMINIUM PRO PŘESNÝ PŘENOS SÍLY ELASTICKÝ MATERIÁL PRO MAXIMÁLNÍ TLUMÍCÍ EFEKT ŘÍDÍCÍ OSA

111

SNOWMARKET

5) TRITECH Nová technologie výroby lyžařských bot, umožňující průhyb boty.

Tyto tři části jsou následně kombinovány tak, aby bota vyhovovala potřebám jednotlivých skupin lyžařů od závodníků, přes rekreační až po lyžaře„nové školy”.

Bota „Tri-tech” je integrovanou části celého „fullflex” systému. Podporuje funkci „fullflex” vázání a neovlivňuje tak přirozenou flexi lyže.

Bota se skládá z jednotlivých modulů.

6) FULLFLEX

Lyže – díky jedinečné Beta technologii Vázání – plně flexní, klouže pata, nebo špička Podložka – konstruovaná vždy tak, aby neomezovala přirozený průhyb lyže Bota – díky TriTech technologii, možnost částečného prohnutí.

Originální vlastnost ATOMIC systému – umožnit lyži její přirozený průhyb tak, aby při průjezdu obloukem nedocházelo k deformaci lyže a k narušení křivky průhybu lyže.

Na tomto efektu se podílejí všechny složky „SYSTEMU”.

STRANA 2 ze 2 NOVINKY

SKELETU STABILIZÁTORU PODPATKU

7) SOFTECH Nová technologie výroby bot, která zaručuje dokonalý komfort při lyžování, zachovává však dostatečnou pevnost boty a nesnižuje tak ovladatelnost lyže.

Technologie SOFTECH zaručuje anatomic-

kou přiléhavost a současně podporuje optimální přenos síly díky tradičnímu konceptu lyžařské boty. Přirozenou vlastností je široké rozevření při obouvání a ultra nízká váha. ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

MĚKKÉ MATERIÁLY TUHÝ SKELET

www.atomicsnow.com

NOVINKY STRANA 1 ze 2

SNOWMARKET

112

novinky

HEAD otevřel první značkovou prodejnu

L

yžařské vybavení HEAD se poprvé objevuje na pultech značkové prodejny, která se zákazníkům otevřela koncem září v centru Prahy. Jedná se o franchisingovou spolupráci mezi firmou Aspen Sport, výhradním dovozcem značky HEAD do České republiky, a majitelkou prodejny Mgr. Radkou Bičišťovou. O novém obchodu v centu Prahy i o jejích sportovních úspěších na snowboardu jsme se bavili přímo s Radkou Bičišťovou.

Jak se úspû‰ná závodnice jako Vy dostane k vlastní sportovní prodejnû?

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

Od loÀského roku jsem pracovala ve firmû Aspen Sport jako prodejní asistentka.

Aspen dováÏí sportovní sortiment HEAD fiadu let, aniÏ by ale pÛsobil pfiímo na maloobchodní úrovni. Zrodil se tedy nápad otevfiít znaãkov˘ obchod, v nûmÏ by se zákazníkÛm dostalo kompletního zázemí a odborné péãe. Byl vypsán konkurs na provozovatele, a ten jsem vyhrála.

Jak Vám franchising vyhovuje?

Je to skvûlá pfiíleÏitost, protoÏe úplnû vlastní obchod bych si dovolit nemohla, sama bych ho nezafinancovala. Svou roli hraje i obchodní morálka. Firma Aspen Sport je v˘hradním dovozcem a nebylo by fér, aby otevírala vlastní prodejnu a konkurovala tak ostatním sportovním obchodÛm, do nichÏ své zboÏí dodává. Tento obchod sice firma vybavila, ale provozuji jej na vlastní tri-

ko a vÛãi konkurenci mám úplnû stejné podmínky.

Co nabízíte zákazníkÛm ve Va‰em obchodû?

Máme tu kompletní sortiment znaãky HEAD, kter˘ se k nám dováÏí – od lyÏí a ve‰kerého pfiíslu‰enství k nim pfies snowboardy a sportovní obleãení aÏ po vybavení na tenis a squash. Kromû toho tu provádíme i základní servis, coÏ zna-

113

âím se Vበobchod li‰í od jin˘ch sportovních prodejen?

Je moÏné si nûkteré zboÏí vyzkou‰et mimo prodejnu?

Praktikujeme individuální pfiístup k zákazníkÛm. Myslím, Ïe tak kvalitní zboÏí, jako je tfieba HEAD, by se nemûlo prodávat jen tak v samoobsluze. Zákazníkovi by se mûlo dostat kvalitní a odborné péãe.

My se kaÏdého zeptáme, jaké má lyÏafiské zku‰enosti, na ãem napfiíklad dosud jezdil, co oãekává a podle toho mu u‰ijeme radu na míru.

Ano – tenisové rakety, a dokonce zdarma.

KdyÏ pfiijde zákazník, vyptáme se ho a doporuãíme mu tfieba 3 rakety. On si pak sám zkusí, která mu nejvíc sedí. Za tu sluÏbu nemusí nic platit, jen nám nechá vratnou zálohu v cenû rakety.

To vyÏaduje vysokou odbornost na stranû prodavaãÛ. ·kolíte je?

Byla jsem pfiekvapená, jaké byly první ohlasy. Lidé byli spokojeni s klidem, kter˘ tu vládne, i s odborn˘m servisem, kter˘ jim poskytujeme. Zdá se, Ïe uÏ mají dost obfiích nabubfiel˘ch center a rádi nakupují v klidnûj‰ích oázách, kde se jim dostane profesionální rady. Zákazníci se k nám vracejí, coÏ potvrzuje, Ïe takov˘ pfiístup k lidem se vyplácí.

Pfiesnû tak. Prodavaã nesmí b˘t jen podavaã a to je hlavní kritérium na‰eho v˘bûru. Na‰i prodavaãi jsou vût‰inou aktivní sportovci, takÏe k problematice mají velmi blízko a mohou pfiispût i vlastními zku‰enostmi. V rámci ‰kolení je navíc

Jak vidíte první dva mûsíce ve Va‰em obchodu?

SPORTOVNÍ PRODEJNA HEAD • vchod z Vodiãkovy ulice (blíÏe Karlovu nám.) v Praze • otevírací doba: pondûlí – sobota 10 – 20 hod.

• prodejní plocha: 200 m2 • sortiment: lyÏe (vã. vázání, hÛlek, bot), snowboard (vã. vázání), sportovní ta‰ky a zimní obleãení, batÛÏky, kompletní v˘bava na tenis a squash, trekkingové boty

STRANA 2 ze 2 NOVINKY

nauãíme tfieba vyplétat rakety, v‰ichni zvládají i servis lyÏí.

SNOWMARKET

mená tfieba montáÏ vázání nebo vyplétání raket.

PORTRÉT RADKY BIâI·ËOVÉ • loni 3. místo v alpsk˘ch disciplínách âeského snowboardingového poháru • v roce 1996 úãast na Mistrovství Evropy v gymnastice • vystudovala FTVS v Praze • zku‰enosti ze zahraniãí: pÛlroãní pobyt v Anglii (1998) a v USA (2000) • na snûhu se pohybuje odmaliãka – vyrÛstala v Peci pod SnûÏkou

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

SNOWMARKET

114

tipy

NùCO PRO NÁROâNÉ OD KLIMATEXU Novinkou Klimatexu v oblasti integrovan˘ch úpletÛ je pletenina Alwool. Jak sám název napovídá, jedná se o kombinaci polypropylenového vlákna a ‰piãkového vlákna ISOLWOOL. Pod názvem vlákna ISOLWOOL se nachází mix POP stfiiÏe a ãisté vlny v pomûru 1:1. Vlastnosti koneãného v˘robku jsou nepomûrnû lep‰í neÏ u jin˘ch typÛ integrovan˘ch úpletÛ a to pfiedev‰ím v oblasti tepelnû izolaãních parametrÛ a nízké hmotnosti. Jedná se ‰piãkov˘ úplet, kter˘ v dané kvalitû nenabízí Ïádn˘ z konkurentÛ Klimatexu a je nejvhodnûj‰í jako druhá vrstva. Díky skvûlému designu se v‰ak v˘robky z nûj mohou nosit také jako vrchní o‰acení pfii mírnûj‰ím poãasí.

MORETTI Spací pytel s velmi dobr˘mi tepelnû izolaãními vlastnostmi Doporuãená MOC 2 360,- Kã

Extrém -22°C Komfort -17°C Hmotnost 1 710 g Rozmûr 220 x 80 x 55 cm Konstrukce 2 vrstvy NáplÀ Dupont Qualoffil 2x 200 g/m2 Vnûj‰í materiál Nylon Taffeta Vnitfiní materiál Soft Nylon; Kompresní vak Art. Nr. 206 EAN 8594018171002

VYBAVENÍ STRANA 1 ze 2

SNOWMARKET

116

vybavení

Oakley? neexistuje

alternativa

S

blížící se zimou přichází čas lyžování, snowboardingu a dalších zimních radovánek. Abychom si mohli všechny tyto činnosti naplno vychutnat, je potřeba zvolit správné vybavení jak do nepříznivého počasí, tak pro ostré horské slunce. Firma Oakley letos představuje svým zákazníkům vysoce kvalitní a elegantní kolekce pro sport i volný čas – i ten nejnáročnější si vybere! Ať z nové řady Oakley slunečních, sjezdových i dioptrických brýlí, textilu nebo doplňků, obuvi či hodinek.

CO MAJÍ PRODUKTY FIRMY OAKLEY SPOLEâNÉHO? Neobvykl˘ a progresivní design, ‰piãková optická kvalita br˘lí, nejmodernûj‰í technologie. Za více jak dvacetiletou existenci firmy Oakley se stal její znak ãerné elipsy garancí vysoké kvality a bezkonkurenãních vlastností jejích produktÛ.

Rozhodnû se ale nejedná jen o lacin˘ slogan!

Pfiesvûdãete se sami:

GEOMETRIE SKEL Díky speciálnímu patentovanému tvaru skla pfiesnû kopírují zakfiivení oka. Znamená to, Ïe mají elipsov˘ tvar jak v horizontální, tak ve vertikální rovinû.

V˘sledkem je optická ãistota a obraz, kter˘ není ani v nejmen‰ím zkreslen.

PLUTONITE – MATERIÁL PRO V¯ROBU SKEL V surovém stavu a bez jak˘chkoli pfiísad, barev nebo povrchu blokuje 100% v‰ech ‰kodliv˘ch sluneãních paprskÛ (UV záfiení a modré záfiení). Dal‰í ojedinûlou vlastností tohoto materiálu je vysoká odolnost proti nárazu. Pro zajímavost: pokud na br˘le vystfielíte 12 mm brokovnicí ze vzdálenosti 14 metrÛ, sklo pohltí náraz a nepraskne.

TECHNOLOGIE V¯ROBY OBRUB

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

V‰echny obruby sluneãních br˘lí Oakley (s v˘jimkou modelÛ X-Metal a Wires) jsou vyrobeny ze speciálního ultra lehkého a flexibilního materiálu O Matter. Firma Oakley je majitelem patentu na jeho v˘robu a pouÏívání.

UNOBTAINIUM – P¤ILNAVÉ GUMIâKY Boty Oakley

jsou sv˘m neobvykl˘m designem v˘raznou souãástí obleãení, kterou nelze pfiehlédnout.

Oakley pfiedstavuje boty velice nápadit˘ch stylÛ a barevn˘ch kombinací. Kromû fiady bot pro voln˘ ãas jsou leto‰ní novinkou i boty urãené pro aktivní sportování se systémem RED CODE (systém odpruÏení).

Gumiãky se nacházejí v místû, kde se obruby dot˘kají hlavy a u‰í. Jsou vyrobeny z vysoce pfiilnavého a porézního materiálu naz˘vaného Unobtainium, kter˘ reaguje na tûlesnou vlhkost a tím drÏí br˘le na hlavû. Tím odpadá nutnost zakfiivení noÏiãek ob-

117

POLARIZACE Polarizaãní skla jsou speciálnû urãena do extrémnû svûtelného prostfiedí, napfi. na vodu nebo pro lyÏování. Polarizaãní skla Oakley jsou navrÏena tak, aby pfii zachování unikátní polarizaãní technologie nezkreslovala barvy a zvût‰ovala kontrast.

RX PROGRAM – DIOPTRIE

SNOWMARKET

Mezi technické doplÀky patfií Oakley batohy, které jsou díky sv˘m technick˘m prvkÛm vhodné jak pro horskou turistiku, tak pro bûÏné denní pouÏití. Design a barevné kombinace jsou natolik v˘razné, Ïe se batoh Oakley na zádech stává opût jedním z dominantních prvkÛ obleãení.

rub, které pfii del‰ím no‰ení mohou pÛsobit nepfiíjemnû.

Ve‰keré jiÏ zmínûné technologie jsou nyní k dispozici i lidem závisl˘ch na br˘lích dioptrick˘ch.

STRANA 2 ze 2 VYBAVENÍ

PfiestoÏe se sluneãní br˘le Oakley vyuÏívají i pfii zimních sportech, za nepfiíznû poãasí sjezdové br˘le nahradit nedokáÏou. I sjezdové br˘le Oakley si zachovávají revoluãní optickou ãistotu. Také jejich unikátní design ãi patentovan˘ systém odvûtrání skel jsou dal‰í zárukou kvalitního sportovního záÏitku i za nepfiízniv˘ch podmínek. Samozfiejmostí jsou v˘mûnná skla rÛzn˘ch barev, od rozjasÀovacích po iridiové (kovové vrstvy s blokací svûtla do 91%).

Velká novinka pro rok 2002/2003 je designovû v˘jimeãn˘ model WISDOM. Stejnû jako Oakley myslí na lidi s dioptriemi v kolekci sluneãních br˘lí, i ve sjezdafisk˘ch nabízí speciálnû upraven˘ model L Frame se ‰ir‰ím zorníkem a upraven˘mi mûkk˘mi ãástmi v˘plnû pro obrouãky. Îe v˘robky Oakley jsou skuteãnû v˘jimeãné a ve svém oboru bezkonkurenãní, dokazují sportovní elity celého svûta, které s Oakley spojili své jméno a v˘sledky, napfiíklad lyÏafi Lasse Kjuss, medailista ze Salt Lake City, snowboardista J. J. Thomas. Z na‰ich to jsou desetibojafi TomበDvofiák, hokejista Jaromír

Jágr, cyklista Ondfiej Sosenka, triatlonista Petr Vabrou‰ek nebo snowboardista Antonín âíp.

Pro vyznavaãe zimních sportÛ firma Oakley pfiipravila velice technickou kolekci lyÏafisk˘ch a snowboardov˘ch kompletÛ, sportovních bund a kalhot. V‰e je vyrábûno z pfiíjemného, trvanlivého a vzdu‰ného materiálu. Samozfiejmostí jsou prvky ventilace, kryty proti snûhu a vysok˘ stupeÀ nepromokavosti.

Oakley hodinky D2 jsou vyvinuty nejen jako nev‰ední doplnûk k obleãení, ale splÀují i funkce potfiebné pro trénink profesionálních atletÛ – mûfiení aÏ 100 dílãích ãasÛ (ãasÛ kol), meziãasy a nejrychlej‰í kolo. Hodinky dále nabízí 3 druhy vyzvánûní alarmu, zobrazení 2 ãasov˘ch pásem, stopky a osvûtlen˘ display. Odolnost plá‰tû hodinek je zaji‰tûna aramidov˘mi vlákny, které se pouÏívají pfii v˘robû neprÛstfieln˘ch vest.

Nov˘ model sluneãních br˘lí SPLICE je urãen˘ pfieváÏnû pro ty, ktefií ocení nov˘ progresivní design. Jsou vyrobeny ze dvou forem materiálu O Matter, které jsou na zátûÏov˘ch ãástech br˘lí speciálnû vyztuÏeny tak, aby se jejich odolnost je‰tû umocnila.

Ani ten nejvûrnûj‰í popis v˘robku a jeho charakteristiky nemÛÏe nahradit osobní zku‰enost. Proto neváhejte a vyzkou‰ejte si v˘robky Oakley na vlastní kÛÏi. Seznam prodejen naleznete na internetu, na adrese www.horak.cz, nebo se mÛÏete informovat pfiímo u oficiálního distributora, firmy Hofiák Trading, tel: 266799112.

ČÍSLO 3 / 2003 SNOW

OAKLEY NA VLASTNÍ KÒÎI

zelené stránky

aktivního lyžaře

Při plánování sportovní i odpočinkové dovolené spoléhají čtenáři Snow na ZELENÉ STRÁNKY AKTIVNÍHO LYŽAŘE. Vaši prezentaci v nich zajistí David Walter - volejte 777 811 821 nebo pište na david.walter@altituda.cz

WS - SKI RENT

Lyžování se Sport-S • přes 30 středisek Francie, Švýcarska, Itálie i Rakouska • zájezdy a individuální pobyty • slevy až 7% Sport-S, Blatenská 113, 430 03 Chomutov, tel./fax: 474 624 088, 474 628 874, chomutov@sport-s.cz

www.sport-s.cz

LÉTO 2003

SLEVA 13% AŽ

WWW.FISCHER.CZ, VOLEJTE ZDARMA 800 12 10 10 TELETEXT TV NOVA STR. 713

PŮJČOVNA - SERVIS - LYŽE SNOWBOARDY + KURZY se 100 % jistotou získání základů během jednoho dne

WS - SKI RENT, Praha 5, U hrušky 15, 602 562 256

pujcovna.hyperlink.cz Kurzy windfsurfingu a pobyty na Lago di Garda v létě.

při předložení kupónu

sleva 5%

SPECIALISTA NA LYŽOVÁNÍ V DOLOMITECH Střediska DOLOMITI SUPER SKI Bormio – Livigno, Dolomiti Adamello Brenta - Passo Tonale 3 dny lyžování již od 3.380Kč,- ( ubytování,doprava, polopenze) Odjezdová místa z celých Čech. Zájezdy pro kolektivy na objednávku.

Rakousko – ledovce ( Kaprun, Hintertux, Stubaital, Mölltal) Skiopening, Lyžování zdarma.

CK KONTAKT, Husovo náměstí 2347, Rakovník 269 01 www.ck-kontakt.cz, ckontakt@orfinet.cz tel, fax: 313 513150

SPECIALIZOVANÁ PRODEJNA

VŠE PRO LYŽOVÁNÍ NOVÉ • POUŽITÉ • SERVIS • PŮJČOVNA OTEVŘENO DENNĚ 900-2100 ATOMIC TEST CENTRUM • VÖLKL TEST CENTRUM • ATOMIC SERVIS CENTRUM CENTRUM PÉČE O NOHU – INDIVIDUÁLNÍ ÚPRAVA LYŽAŘSKÝCH BOT • HUDY SPORT

Českomoravská 41, Praha 9 (naproti vlakovému nádraží Libeň) tel.: 2 84 81 12 12, www.sportnaharfe.cz

VŠE POD JEDNOU STŘECHOU

SPORT HOTEL POMI - HARRACHOV Nový hotel alpského stylu se nachází v centru Harrachova cca 100 m od nové čtyřsedačkové lanovky – ceny od 390 Kč se snídaní ( bufet ).

HAPPY SPORT LYŽE - BOTY - SNOWBOARDY

SLEVA

nové i použité, servis, půjčovna

-20%

Letňany - Beranových 125, Pankrác - Na Pankráci, Kulaťák - Národní obrany 16

• PŮJČOVNA LYŽÍ A SNOWBOARDŮ • LYŽAŘSKÁ A SNOWBOARDOVÁ ŠKOLA APUL • SKISERVIS • SKIPASY – 15% SPORT HOTEL POMI – Harrachov 646, tel.: 481528060, fax: 481528061

e-mail: pomi@pomi.cz, www.pomi.cz

Zima 2003 - Specialista na lyžování a snowboarding v Rakousku!

Nabízíme prodloužené víkendy a krátkodobé lyžařské zájezdy, pololetní i jarní prázdniny, velikonoce, lyžování na ledovci i jednodenní zájezdy za sněhem. Věrnostní, skupinové, dětské a seniorské slevy.

Autobusem i vlastní dopravou. A vše za skvělé ceny!

Tradice. Zkušenost. Kvalita.

CK Tušla, nám. Svobody 10, 602 00, Brno tel: +420 542 219 331, fax: +420 542 212 999

www.tusla.cz, www.rakousko.cz

www.happysport.cz

SLIEZSKY DOM 1.670 m.n.m.

NEJVÝŠE POLOŽENÝ HOTEL S CELOROČNÍM PROVOZEM VE VYSOKÝCH TATRÁCH Místo, kde se setkávají stovky milovníků hor, turistiky a horolezectví. Východisko k výstupům na Gerlachovský štít. tel.: +421/52/442 52 61, fax: +421/52/442 52 02 e-mail: sliezskydom@nextra.sk

www.hotelsliezskydom.sk

ADRESÁŘ SNOW PRODEJCŮ BEROUN

STARÁ PAKA

JAN ŠÍRER-KOLA

SKI SPORT HORKA

V Plzeňské bráně 1 266 01 Beroun - centrum tel.: 311 621 355

Horka u Staré Paky 3 512 34 Horka u Staré Paky tel.: 481 595 009

BIG FOP CENTRUM

EUROSKI.CZ

Pražská 13/19 460 01 Liberec 1 tel.: 485 100 456

Resslova 3 301 35 Plzeň tel.: 377 330 300

NYČ SPORT

HANNAH CZECH Slovanská třída 100 326 00 Plzeň tel.: 377 241624

PRAHA

BRNO

HR. KRÁLOVÉ

Dr. M. Horákové 182/110 460 06 Liberec 6 tel.: 485 739 496

FREYTAG-BERNDT

DRAPA SPORT - Futurum

DRAPA SPORT - NISA centr.

Prodejna GEOKART Vachova 8 602 00 Brno tel.: 542 216 561

MM SKICENTRUM Brechtova 7 638 00 Brno tel.: 548 522 422

DRAPA SPORT Olympia - Drapa U dálnice 777 601 00 Brno - Modřice tel.: 547 216 894

CA DAMA BRNO U dálnice 777 664 42 Brno - Modřice tel.: 547 216 338

BRUNTÁL SPORT PRIM Nám. 1. máje 1 792 01 Bruntál tel.: 554 712 961

BRUŠPERK CK NEMO Náměstí 8 739 44 Brušperk tel.: 558 666 538

ČASTOLOVICE FUN SPORT Náměstí 1 517 50 Častolovice tel.: 494 321 120

Brněnská 23a 500 01 Hradec Králové tel.: 495 273 898

CA DAMA H. Králové OC Futurum - Drapa sport Brněnská 23a, Hradec Králové tel.: 495 266 291

FUN SPORT HK Masarykovo nám. 581 500 02 Hradec Králové tel.: 495 514 037 tel.: 495 513 305 ◆ Testovací centrum ◆ ◆ Prodejna ◆ ◆ Servis ◆

SPORT BP s.r.o.

Sokolský ostrov 1 370 01 České Budějovice tel.: 387 318 439

HAVL. BROD SPORT centrum K2 Havlíčkova 3305 580 01 Havlíčkův Brod tel.: 569 425 245

HODONÍN CK NEMO Sv. Čecha 3608, Autobusové nádraží 695 54 Hodonín tel.: 518 353 882

CA DAMA LIBEREC NC-Drapa sport Č. mládeže 456 460 03 Liberec - Doubí tel.: 485 133 838

OLOMOUC Lazecká 115 772 00 Olomouc tel.: 585 220 897

8. května 11 772 00 Olomouc tel.: 585 226 065

KB SPORT HK Pospíšilova 281 500 03 Hradec Králové tel.: 495 760 302

SKI SPORT DRAHORÁD Habrmanova 166 500 02 Hradec Králové tel.: 603 247 789

JABLONEC n.N. DISK SPORT Lidická 8 466 01 Jablonec nad Nisou tel.: 483 711 347

JIČÍN

HUDY sport Okružnická 19 772 00 Olomouc tel.: 585 227 887

Opletalova 27 110 00 Praha tel.: 222 248 436 tel.: 222 248 438 specialista na lyžování v Itálii

www.nev-dama.cz

CK NEMO Panská 3 111 21 Praha 1 tel.: 224 210 900

INTERBIKE Rybná 14 110 00 Praha 1 tel.: 221 844 388 tel.: 221 844 389

Novinářská 6a 701 01 Ostrava tel.: 596 612 852

CA DAMA OSTRAVA

Robousy 149 506 01 Jičín tel.: 602 742 256

OC Futurum - Drapa sport Novinářská 3178 702 00 Ostrava tel.: 596 617 323

CK Consultour

ELIASS SPORT

Žižkovo náměstí 6 506 01 Jičín tel.: 493 533 281

Tyršova 25 702 00 Ostrava tel.: 596 124 553

KROMĚŘÍŽ

PARDUBICE

OD ŠTROF

FUN SPORT

CK VESTA Wilsonovo nádraží 120 00 Praha 2 tel.: 224 225 769

A-Z sport

WARMPEACE s.r.o.

Slavíkova 5 120 00 Praha 2 tel.: 222 725 412

POMI SKICENTRUM Slavojova 10 128 00 Praha 28 tel.: 224 936 442 LYŽE - SNOWBOARDY PRODEJ - BAZAR - ŠKOLA - PŮJČOVNA ✔ Lyžařský komplet od 70 Kč/den ✔ Snowboard komplet od 130 Kč/den

www.pomi.cz

SKI CENTRUM

DRAPA SPORT FUTURUM

Kompletní sortiment značek Marker, K2, Uvex, Madshus Donnay

Slezská 12 120 00 Praha 2 tel.: 224 253 654

OSTRAVA Bohumínská 25 710 00 Ostrava tel.: 596 248 046

Na Poříčí 12 palác YMCA 110 00 Praha tel.: 234 054 258

NEV-DAMA

GM sport

HORTEZ/INTERSPORT

MAXI-SPORT Jičín

Č. BUDĚJOVICE

České mládeže 456 460 01 Liberec - Doubí tel.: 482 739 013

POINTS - JOBI SPORT

CK CONTI Jindřišská 30 110 00 Praha 1 tel.: 224 230 120

DRAPA SPORT Revoluční 1 110 00 Praha 1 tel.: 221 803 311

CK VESTA Slezská 29 130 00 Praha 3 tel.: 224 254 455

SKIKOMPLEX Na Chodovci 20 141 00 Praha 4 tel.: 272 769 387

HOFFI SURF SHOP Podolské nábřeží - Žluté lázně 147 00 Praha 4 tel.: 244 466 841

KIWI svět map a průvodců

SKOL SLAVOJ VYŠEHR.

Jungmannova 23 101 00 Praha 10 tel.: 224 948 455

Náměstí hrdinů 16 140 00 Praha 4 tel.: 261 218 737

CA DAMA

SPORTCENTRUM Víšek Křesomyslova 19 140 00 Praha 4 tel.: 241 404 444

Vodní 52 767 01 Kroměříž tel.: 573 334 295

Havlíčkova 1000 530 02 Pardubice tel.: 466 512 003

LIBEREC

PLZEŇ

Vršovické náměstí 4 101 00 Praha 10 tel.: 271 742 695

KH SPORT

Lyž. škola RACIO

SPORT KUBÁŇ

HAPPY SPORT

Pražská 376/36a 460 01 Liberec tel.: 485 105 732

Resslova 3 323 15 Plzeň tel.: 377 736 664

Kubánské náměstí 1 100 00 Praha 10 tel.: 271 735 235

Kotorská 1598 140 00 Praha 4 tel.: 241 403 943

ADRESÁŘ SNOW PRODEJCŮ DRAPA SPORT

Centrum Nový Smíchov Plzeňská 8 150 00 Praha 5 tel.: 251 512 171

CK DAMA Plzeňská 8, Drapa sport 150 00 Praha 5 tel.: 251 512 173

EURO BIKE Praha Nad Šutkou 21 182 20 Praha 8 tel.: 284 684 737

◆ Dealer lyžařského vybavení

A-Z sport s.r.o.

Lidická 7 150 00 Praha 5 tel.: 257 315 054

SKISERVIS Radotín Topasová 5/747 153 00 Praha 5 - Radotín tel.: 257 913 063

kola

BIL-SPORT SKICENTRUM VELESLAVÍN Pod Dvorem 13 160 00 Praha 6 tel.: 235 366 524

DRAPA SPORT-CENTRUM Černý most, Chlumecká 765 190 00 Praha 9 tel.: 281 916 917

SKI & CYKLO SPORT „NA HARFĚ” Českomoravská 41 190 03 Praha 9 tel.: 284 811 212 www.sportnaharfe.cz Specializovaná prodejna pro lyže a kola. ATOMIC test centrum (půjčovna modelů 02/03).

Centrum péče o nohu (vložky, botičky, skelety).

Otevřeno denně 9 - 21 hod.

DRAPA SPORT-CENTRUM Ob. centrum Tesco Letňany Veselská 663 190 00 Praha 9 - Letňany

HAPPY SPORT

DRAPA SPORT Spektrum Průhonice Obchodní 113 251 70 Praha Čestlice tel.: 272 183 217

SKISERVIS

Beranových 125 199 00 Praha 9 tel.: 286 920 112 tel.: 266 004 308 www.happysport.cz ◆ PRODEJ ◆ SERVIS ◆ PŮJČOVNA ◆ zdarma k dětskému kompletu helma a brýle + seřízení lyží

Tomáš Heyrovský Fr. Křižka 12 170 00 Praha 7 tel.: 220 571 215

PŘÍBOR

FANATIC SPORT - Blizzard

ALPI SPORT

Zenkelova 168 182 00 Praha 8 tel.: 283 841 718

Jičínská 15 742 58 Příbor tel.: 556 722 266

HERVIS Sport a móda

ROKYTNICE N. JIZ.

Nákupní centrum Europark Nákupní ul. 389/2 102 00 Praha 10 - Štěrboholy

SKI SPORT

tel.: 234 672 222 fax: 234 672 220

Krále Václava 120 471 63 Staré Splavy tel.: 487 873 275

SKI SPORT HORKA Špindlerův Mlýn - centrum 543 51 Špindlerův Mlýn tel.: 499 433 548

HAPPY SPORT Národní obrany 16 116 00 Praha 6 tel.: 224 325 560

SPORT PAUDERA

ATOMIC ◆ a váš specialista na americká

HUDY SPORT Lidická 43 150 00 Praha 5 tel.: 257 315 964

STARÉ SPLAVY

V. Svatý J. Nechanický 512 44 Rokytnice nad Jiz. č.p. 3 tel.: 481 522 402

ROŽNOV p. RAD. PEMI OUTDOOR SPORT Palackého 2191 756 61 Rožnov p. Radhoštěm tel.: 571 655 154

TURNOV CK MATES - V. Urbanec Barvířská 47 541 01 Turnov tel.: 499 819 053

CK NEMO Dvořákova 7 511 01 Turnov tel.: 481 322 524

TŘINEC GAMI SPORT Koperníkova 1160 739 61 Třinec 6 tel.: 558 326 246

VAL. MEZIŘÍČÍ SONUS SPORT SERVIS Sokolská 1267 757 01 Valašské Meziříčí tel.: 571 611 799

VRCHLABÍ SKI VELKOOBCHOD - T. Kunčík Nádražní 472 543 01 Vrchlabí tel.: 499 402 343

VSETÍN INTERSPORT Anděl Žerotínova 1321 755 01 Vsetín tel.: 571 415 368

ZLÍN DRAPA SPORT 3. května 1170 760 012 Zlín - Malenovice tel.: 677 104 207

CA DAMA ZLÍN 3. května 1170, OC Centro 763 02 Zlín - Malenovice tel.: 677 104 269

ŽĎÁR n. SÁZAVOU SPORT centrum K2 Palachova 2285/39 591 01 Žďár nad Sázavou

CHCETE PRODÁVAT SNOW? Volejte 571 411 164

Foto: AP

SNOW, roãník 1, ãíslo 3. SNOW - magazín pro lyÏe a snowboard (MK âR: E13878 ISSN: 1214-0007) vychází v mûsících záfií, fiíjen, listopad, prosinec, jaro - léto. Vydává Altituda s.r.o., 4. kvûtna 175, 755 01 Vsetín. Cena jednoho v˘tisku 89 Kã (139 Sk, 4€). Normální celoroãní pfiedplatné (6 ãísel) 495 kã. Pfiedplatné objednávejte na 571411164, nebo e-mailem na predplatne@snowmag.cz.

122

FLASH

SNOW ČÍSLO 3 / 2003

FLASH ETNA spolkla lyžařské středisko Sicilská sopka Etna (3.323 m) uÏ podruhé bûhem krátké doby pohfibila lyÏafiské vleky na svém jiÏním úboãí. LyÏafiské stfiedisko Sapienza (1.900 m), ãásteãnû poniãené minulou erupcí, se mûlo bûhem krátké doby ze zkázy vzpamatovat, jenÏe v fiíjnu jej znovu zasáhla bûsnící Etna. Totálnímu zniãení uniklo loni v ãervenci, kdy se ocitlo v lávovém fieãi‰ti poprvé. Navezením umûlé hráze a kropením Ïhavého proudu lávy se podafiilo uchránit horsk˘ hotel

Sapienza (1.900 m) pfied rud˘m jazykem, kter˘ tak protekl jen pár desítek metrÛ od nûj. Zasvé v‰ak vzaly lyÏafiské vleky a horní stanice lanovky na Montagnole (2.700 m), která – ironií osudu – právû pro‰la rekonstrukcí.

Poslední erupce zmafiila lyÏování na Etnû pravdûpodobnû na dal‰í roky.

Radek Holub