NORDIC 41 - leden/únor 2017 by SNOW media

Cena: 59 Kč | 2,49 €

Běžkařská velmoc

JMÉNEM NORSKO POSILOVÁNÍ rozvoj maximální síly a možností vlastního těla Rozhovor s biatlonistkou

KARTÁČE, ŠTĚTINY A KARTÁČOVÁNÍ

9 77180 2 29 700 4

EVOU PUSKARČÍKOVOU

NORDICmag 41 leden–únor 2017 www.nordicmag.cz

JAK SE VYRÁBÍ BĚŽECKÉ LYŽE

VYVINUTO K DOSAHOVÁNÍ NEJLEPŠÍCH VÝKONŮ Vybavení Salomon S-LAB Classic vyvinuté na základě spolupráce techniků Salomon a sportovců světové třídy poskytuje rychlost, stabilitu a sebedůvěru, aby tak každému lyžaři pomohlo vydat ze sebe absolutní maximum.

SALOMON.CZ

OBSAH 3

NORDICELITE 6

BĚŽKAŘSKÁ VELMOC JMÉNEM NORSKO – ZE ZÁKULISÍ NORSKÉHO NÁRODNÍHO TÝMU

8 JAK SE SKROMNÁ HOLKA Z HARRACHOVA PROPRACOVALA DO SVĚTOVÉ ŠPIČKY

– ROZHOVOR S BIATLONISTKOU EVOU PUSKARČÍKOVOU Z PRÁCE DO TRÉNINKU – NEJEN O PŘÍPRAVĚ DÁLKOVÉHO BĚŽCE JIŘÍHO ROČÁRKA 12 JAK SE PŘEKONÁVAJÍ REKORDY V GUINNESSOVĚ KNIZE? KAMILA BOŘUTOVÁ A JEJÍ VÍTĚZNÝ ZÁVOD NA 24 HODIN 14 OLFIN CAR SKI TEAM – TRUTNOVSKÝ ODDÍL S OBĚTAVÝMI TRENÉRY 10

NORDICUNIVERZITA

OSILOVÁNÍ – ROZVOJ MAXIMÁLNÍ SÍLY A POSILOVÁNÍ S VLASTNÍM TĚLEM POMOCÍ GUMOVÝCH EXPANDERŮ P SOUPAŽ V TRÉNINKU MLÁDEŽE 1. DÍL – JE SOUPAŽ VHODNÁ I PRO DĚTI? 26 SPECIALIZACE NA DÁLKOVÉ BĚHY. ANO ČI NE? 28 JAKÝ JE VZTAH MEZI VÝKONNOSTÍ V BĚŽECKÉM LYŽOVÁNÍ A KONCENTRACEMI HEMOGLOBINU V KRVI? KDE JSOU HRANICE DOPINGU? 32 DOBROU MOTIVACÍ PROTI TRÉMĚ – JAK SE PŘED STARTEM VYPOŘÁDAT S TRÉMOU? 34 KARTÁČE, ŠTĚTINY A KARTÁČOVÁNÍ – PŘEHLED SERVISNÍCH KARTÁČŮ 18 22

NORDICMAG

PROČ ZKUSIT LEGENDÁRNÍ SJUSJØEN? OKUSTE NEKONEČNÉ BĚŽKAŘSKÉ DÁLNICE V NORSKÝCH HORÁCH VYRAZTE DO RÁJE – DO ITALSKÉHO GSIESER TALU 54 ESTONSKEM PO STOPÁCH TARTU MARATONU – CO SKRÝVÁ NEJNÍŽE POLOŽENÉ LYŽAŘSKÉ STŘEDISKO V EVROPĚ? 56 MISTR DRAHOŠ JEBAVÝ – ŽIVOT LYŽAŘSKÉHO SVÉRÁZA 60 JAK SE RODÍ LYŽE – OD ZPRACOVÁNÍ DŘEVA AŽ PO NÁSTUP DO STOPY 50

FOTO: ARCHIV REDBULL

Fotograf zachytil švédského olympijského medailistu Markuse Hellnera při akci Red Bull Under my Wings. Marcus měl na pravé hůlce nalepený reflexní proužek, výsledného efektu bylo dosaženo díky několikavteřinové expozici

FOTO: ARCHIV ROSSIGNOLU

REDAKCE

Adéla Boudíková Narozena: 9. června 1986 v Jablonci nad Nisou

Norové patří mezi nejlepší běžce na lyžích, navíc mají výborný obraz: Vzdělání: nenechávají si své znalosti jen pro sebe Přírodovědecká fakulta UK (obor a dělí se o ně i s největšími konkurenty. Fyziologie), doktorát FTVS UK (obor Kinantropologie) Každý rok pořádají tréninkové kempy pro mladé lyžaře a jejich trenéry z celé Nejlepší výsledky: Evropy, kde ti nejlepší norští závodníci Seriál dálkových běhů Ski Classics: a trenéři společně s nimi nejen trénují 4. místo prolog La Sgambeda (2015), a závodí, ale také jim předávají různé 5. místo König Ludwig Lauf (2014), informace z oblasti tréninku, zdra10. místo Marcialonga (2015), 11. místo Vasův běh (2015), celkově vé výživy, sportovní psychologie… 8. místo (2015) Například Charlotte Kallaová měla Ostatní: 1. místo Bieg Piastow (2016), možnost, stejně jako některé americké 2. místo Čínský Vasův běh (2016), závodnice, trénovat s Marit Bjoerge2. místo MČR (2016) novou a dalšími norskými reprezentantkami. Každý asi vnímá, že tento sympatický přístup sleduje původní sportovní myšlenky a vytváří přátelské vazby mezi lyžaři napříč národy. V letošní zimní sezóně vám v NORDICu přinášíme rozhovory s výbornými norskými trenéry Hansem Kristianem Stadheimem, Eirikem Myhr Nossumem a závodníkem Andersem Mølmenem Høstem. I tím, že věnují svůj vzácný čas českému časopisu, dokazují, že ke sportu přistupují jaksi jinak. Budiž jim za to dík. Vedle ochoty Norů dělit se o zkušenosti a informace přicházejí ale pochybnosti z nejvyšších sportovních pater. Jsou norští sportovci „čistí“? Letos byl potrestán za doping nejen vítěz SP, Martin Johnsrud Sundby, ale na finální verdikt čeká také první žena loňského SP, Therese Johaugová. Zdá se, že Norové v dopingu zabrzdili, protože po dvou letech se můžeme na závodech Tour de Ski konečně zase radovat i z vítězství borců z jiných zemí, vedoucí pole je daleko vyrovnanější a výsledkové listiny opět kvetou vlajkami různých barev. Přestože za doping jsou trestáni i někteří Rusové, Sergeje Usťugova hodně závodníků plácalo v cíli spokojeně po zádech se zřejmou radostí, že konečně vyhrál někdo jiný než Sundby. Lze zdárně pochybovat o tom, že běžecké lyžování je čisté. V tomto čísle vám proto přinášíme také článek právě o krevním dopingu – konkrétních informací o zakázaných látkách se na povrch dostane málo a dopingové skandály zasahují všechny vrcholové sporty a mnohé státy, byť navenek vypadají velmi věrohodně až svatě. Skol! Adéla

REDAKCE ŠÉFREDAKTORKA Adéla Boudíková ZÁSTUPCI ŠÉFREDAKTORKY Petr Socha, Tomáš Gnad

VYDAVATEL SLIM media s.r.o., Husitská 344/63, Praha 3 IČ: 27175511

GRAFIKA Petr Antoníček Markéta Antoníčková Michal Šindler

ADRESA REDAKCE SNOW Husitská 344/63 130 00 Praha 3 – Žižkov redakce@snow.cz ( 222 780 286

INZERCE Petr Havelka Markéta Karlová Veronika Bezpalcová

JAZYKOVÁ KOREKTURA Anna Junková

DISTRIBUCE Andrea Rosenbaumová Hana Konvičková INTERNET Adéla Boudíková, Tomáš Roba REDAKTOŘI závodní lyžování Vít Zahula Václav Haman Jakub Opočenský Libor Vítek Vít Fousek Tomáš Kálal Jakub Škoda Eva Chalupová Daniel Máka

INZERCE inzerce@snow.cz PŘEDPLATNÉ objednávky na www.nordicmag.cz nebo na predplatne@snow.cz Vychází 4x ročně. Toto číslo vyšlo 19. ledna 2017, další vyjde 23. února 2017. MK ČR: E17201, ISSN: 1802-2979 Rozšiřuje PNS a.s. a síť sportovních prodejen. Články označené tímto logem jsou komerční prezentací.

OFICIÁLNÍ PARTNER Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu redakce:

nordic@snow.cz PARTNEŘI Obálkové foto: Foto: Rikard Tynell, archiv Salomon Cena: 59 Kč / 2,49 EUR

Šumavský skimaraton Stopa pro život Skitour

BEST

DAY

www.rossignol.cz www.bretton.cz Výhradním dovozcem a distributorem pro ČR je firma BRETTON s.r.o., www.bretton.cz

ANOTHER

ELITE

Martin Johnsrud Sundby je v současnosti nejlepším distačním závodníkem norského týmu

Eirik Myhr Nossum Datum a místo narození: 22. listopadu 1985 v Inderøy

TEXT: ADÉLA BOUDÍKOVÁ FOTO: ARCHIV FISCHERU

BĚŽKAŘSKÁ VELMOC JMÉNEM

NORSKO Asistent trenéra norského národního týmu Eirik Myhr Nossum nás nechal trochu nakouknout pod pokličku nejlepšího běžkařského týmu na světě.

aké to je přebírat silný norský tým, od kterého se očekávají ty nejlepší výsledky? Překvapilo tě něco v tréninkovém režimu, když jsi přišel do národního týmu? Pro mě to jsou velmi příjemné pocity být součástí národního týmu a všichni se budeme snažit dělat maximum, aby tým byl stále na vrcholu. Znám norský tréninkový systém poměrně dobře, takže mě nic nového výrazně nepřekvapilo.

Kde máte tréninkové centrum a kam jezdíte na soustředění? Pro většinu sportovců je centrum v Olympiatoppen v Oslu. Trénujeme hlavně v italském

Sportovní a trenérská činnost: Do 20 let byl aktivním lyžařem, závodil v klubu Henning Skilag společně s Petterem Northugem, který je pouze o měsíc mladší. Během studií na Fakultě sportu v Oslo nastoupil jako trenér v Lyn Ski klubu. Poté byl osobním trenérem Pettera Northuga a nyní je asistentem trenéra norského národního týmu, který se skládá ze sprinterského a distančního družstva.

Livignu a Val Senales, v Norsku v Sognefjellet a Meråker. Trénuje celý tým dohromady pod stejným trenérem? Sportovci, kteří žijí v Oslu, tak trénují dohromady i mimo společná soustředění. Minimum reprezentantů má svého vlastního trenéra, většinou však mají osobního kondičního trenéra, který jim pomáhá se silovými tréninky. Mají sprinteři jiné typy tréninků než distanční závodníci?

Čím to je, že mezi norskými lyžaři a ostatními národy je tak velká výkonnostní propast? Norové trénují tvrdě a hodně. Současně běh na lyžích je v Norsku národní sport, takže prakticky všichni dobří sportovci si vyberou běh na lyžích už v mladších kategoriích. Therese Johaugová měla pozitivní vzorek při dopingové kontrole. Co si o tom myslíš? Bohužel to nemohu komentovat, případ týkající se Therese se neustále prošetřuje.

Hlavními oporami ženského týmu byly Therese Johaugová a Marit Bjoergenová, které jsou lyžařskými ikonami v Norsku. Jak moc klesne Therese v očích svých fanoušků, bude záležet na výsledku šetření dopingové komise

Petter Northug na Mistrovství světa ve Falunu v roce 2015

7 Norský tým

ým se skládá z 13 závodníků, T 8 závodnic, 5 trenérů, 8–10 servismanů a 2 fyzioterapeutů Petter Northug vlastní asi 30 párů závodních lyží Oblíbené jídlo národního týmu: těstoviny all’arrabbiata Závodnice i závodníci odtrénují za rok asi 900 hodin

Je to hodně podobné. Mají jen trochu více sprintových intervalů, ale je to téměř stejné.

brambory). Na Tour de Ski a mistrovství světa vozíme vlastního kuchaře.

Jak často využíváte tréninky na ledovcích během letní přípravy? V létě trénujeme dva týdny na norském ledovci Sognefjellet a na podzim tři týdny v Itálii ve Val Senales.

Mají někteří závodníci vlastního psychologa? Někteří mají, ale ne všichni.

Myslíš, že je schopný opět bojovat o zlaté medaile na letošním Mistrovství světa v Lahti? Doufám v to. Bude asi o medaile bojovat více než v předchozích letech, ale myslím, že v Lahti bude hodně silný. Petter patřil mezi nejlepší sprintery. Má i v současnosti možnost bojovat o zlato ze sprintu v Lahti? Myslím, že Petter patří mezi favority ve sprintu na Mistrovství světa. Je daleko větším favoritem na sprintu než na distančních závodech.

Foto © ernst-wukits.de

Má každý sportovec svůj jídelníček, nebo mohou jíst, na co mají chuť? Nemáme žádné speciální jídelníčky, ale samozřejmě se zaměřujeme na to, aby měli sportovci dostatečný přísun sacharidů (těstoviny, rýže,

Petter Northug rozděluje svým chováním diváky na dvě skupiny, na jednu, která ho miluje, a na druhou, která mu nepřeje úspěch. Je to tvůj kamarád. Jaký doopravdy je? Petter je velmi plachý muž, který pochází ze středu Norska. Možná to tak nevypadá, ale je opravdu nesmělý.

Trénuje Petter sám, nebo společně s národním týmem? Petter trénuje sám, se svým vlastním týmem. Doufám, že bude brzy v dobré formě a bude se účastnit Světových pohárů a opět cestovat s národním týmem.

LUKÁŠ baUEr (CZE) GENIUS CarboN NordIC thErmo Shark WWW.LEKI.cz

čESká jEdNIčka v běhU Na lyžíCh

ELITE

Eva Puskarčíková letos prožívá svými výsledky snovou sezónu

TEXT: ADÉLA BOUDÍKOVÁ

JAK SE SKROMNÁ HOLKA Z HARRACHOVA PROPRACOVALA DO SVĚTOVÉ ŠPIČKY Eva Puskarčíková patří již několik let mezi kvalitní opory ženského biatlonového týmu, a to zejména ve štafetách, ale letos ukazuje, že patří mezi elitní závodnice i v individuálních závodech. Jak kdy, nejlépe však, když nic. Samozřejmě se

ak hodnotíš začátek letošní sezóny a co říkáš na 3. místo ze Světového poháru v biatlonu v Pokljuce? Pro mě byl začátek této sezóny přímo snový. Asi se již budu několikrát opakovat, ale opravdu takovýto vstup jsem nečekala asi ani já, ani lidé okolo. Každý rok se zlepšuješ, na čem jsi letos zapracovala, co tě posunulo výkonnostně výš? Zapracovali jsme jako každoročně na všem. Když to ale vezmu podrobněji, letos jsme se zaměřili vyloženě na rychlost střelby. Každá sekunda na položce je důležitá, pokud je těch střeleb více, samozřejmě se vše násobí k dobru. Bylo pro tebe svazující jet před tak početným domácím publikem v Novém Městě na Moravě? Na jednu stranu svazující, na druhou stranu motivující. Publikum bylo pro mě nezapomenutelnou kulisou, která ve mně zanechá jedny z nejsilnějších vzpomínek. Stres jsem se snažila vytěsnit a spíš si vše užívat. Mohou hlasité ovace diváků narušovat koncentraci během střelby? Dá se na to zvyknout? Myslím, že koncentraci narušit rozhodně mohou, ale dá se na to zvyknout. To je i náš cíl, nerozptylovat se okolím a snažit se ho dát do pozadí. Trenér nás rád zlobí na tréninku rozptylovacími řečmi při střelbě. Nás to docela rozčiluje, ale nějaký význam to mít asi bude. Co ti běží hlavou během závodu, při příjezdu na střelnici a během střelby?

to někdy stane, to pak někdy dopadne i hůř. Většinou se snažím tohoto vyvarovat. Když se chce, všechno jde, ale nesmí se chtít asi moc, to je někdy ku škodě. Je pro tebe lepší jet individuální závod, nebo máš radši hromadné? Já radši asi hromadné, mám ráda jízdu v kontaktu a možnost taktizování. Nemáš problém si v hromadných závodech držet své tempo? Nevyhecují tě ostatní závodnice jet ve vyšší intenzitě zatížení? Záleží na tom, jak se cítím a jak to zhodnotím. Jednotlivé závodnice znám a vím, jak jezdí. Pokud se mi jede pocitově hůř, a jede závodnice, se kterou normálně tempo udržím, vím, že se jí můžu zkusit chytnout. A jsou takové závodnice, o kterých vím, že nemá cenu se za nimi za každou cenu hnát. Jakým tempem musíš jet, abys přijela na střelbu v ideální únavě? Gabriela Koukalová se zmiňovala, že je někdy lepší se hodně unavit před příjezdem na střelnici, že pak lépe zastřílí. Řekla bych, že to neplatí vždy, záleží, jak ten daný konkrétní závod sedne. Když se sejde všechno, člověk se trefí i v zahlcení, když ne, nezasáhne terč ani po volnějším tempu. Jeden z druhů biatlonových tréninků je „sušení“. Nejde však o sušení prádla. Co to je a jak často „sušíš“? Sušení je střelba na terč bez vystřelení náboje,

Eva Puskarčíková Narozena: 3. ledna 1991 v Jilemnici Závodní činnost: V Harrachově začínala s běžeckým lyžováním, posléze přešla do harrachovského biatlonového klubu, poté pokračovala s biatlonem na Sportovním gymnáziu v Jablonci nad Nisou, kde ji trénovali manželé Soukalovi. Dostala se do juniorské reprezentace, potom do ženského B týmu a později do A týmu. Poprvé startovala ve Světovém poháru v Oberhofu, a to ve štafetě v roce 2012. Nejlepší výsledky: 3. místo ve stíhacím závodě v Pokljuce, 8. místo ve sprintu v Pokljuce a 8. místo ve stíhacím závodě v Oestersundu (všechny výsledky z letošní sezóny), glóbus za celkové hodnocení ženských štafet v SP společně s Gabrielou Koukalovou, Veronikou Vítkovou a Jitkou Landovou (2014/2015) Vzdělání: Eva studovala bakalářské studium Speciální edukace bezpečnostních složek a nyní pokračuje magisterským studiem Učitelství TV pro základní školy.

FOTO: PETR SKŘIVÁNEK

FOTO: ARCHIV AUTORKY

FOTO: PETR SKŘIVÁNEK

Čeští fanoušci vytvořili ve Vysočina areně úžasnou atmosféru

kterou můžeme trénovat kdekoliv, třeba i doma. Nakreslíme si 5 malých černých puntíků na papír a pak z určité vzdálenosti trénujeme práci na spoušti. Já upřímně nejsem moc sušící typ, v přípravě sušíme hodně, v závodním období už je to na našich individuálních potřebách. U mě platí, že spíš míň je víc.

Foto © ernst-wukits.de

Biatlonista může jeden rok střílet skvěle a druhou sezónu se trápit, někdy se může střelba zvrtnout i během sezóny. Čím to je? To může souviset s čímkoliv, se sebedůvěrou, s kondicí či případnými problémy v osobním životě. Je to složitá skládanka.

Zajímavosti o Evě Puskarčíkové

Jaký je tvůj oblíbený trénink? Posilování. Jaký trénink nemáš ráda? Dlouhý. Jak dlouho dokážeš sedět na rybách? Týden i déle, podle tréninkového volna. Chytáme klidně celý týden v kuse, kromě pár hodin v noci, kdy je to zakázané. Jak dlouho ti trvá, než zapomeneš na nepovedený závod? Snažím se ještě ten večer, což se mi moc nedaří. Spíš mi to trvá do následujícího rána nebo tréninku, kdy se snažím zlepšit

Eva získala bronzovou medaili na Světovém poháru v biatlonu ve slovinské Pokljuce

si pocit na střelnici a dát pár dobrých položek. Co tě nejvíce motivuje? Lidi okolo mě. Když vidím, kolik nám trenéři věnují času, servismani, kolik stráví hodin s přípravou našich lyží, a rodina, která často riskuje infarkt z fandění. Samozřejmě mě motivuje i můj dětský sen. Máš nějakou úchylku? Vozím na závody svého plyšáka, který je se mnou asi 23 let. Bez něj ani ránu, jak na závodech, tak na soustředěních.

GABRIELA koUkalová (CZE) GenIUS Carbon FIn varIo WWW.LEKI.cz

Celková vítězka hodnoCení SP 2015/2016

TEXT: ADÉLA BOUDÍKOVÁ

Z PRÁCE

DO TRÉNINKU

Jiří Ročárek patří mezi naše nejlepší dálkové běžce na lyžích, ale nikdo nemá na růžích ustláno. V jarních a letních měsících chodí do práce a poté už se zaměřuje pouze na trénink.

atříš mezi naše nejlepší dálkové běžce na lyžích. Jak dlouho se „laufům“ věnuješ a proč zrovna jim? Už to bude devět let, kdy jsem začal jezdil dálkové běhy a kdy jsem se rozhodoval, jestli ukončím svou lyžařskou kariéru. Nakonec jsem se, díky kamarádovi Danielu Šlechtovi, dostal do laufařského týmu a rozhodl se, že to ještě zkusím. Vždycky jsem jezdil lépe delší tratě, teď se mi to hodí a jsem za to rád. Loni jsi poprvé absolvoval více závodů série Ski Classics. Jak hodnotíš tento seriál? Případně preferuješ menší závody, kde není taková konkurence? V loňské sezóně jsem dostal nabídku od Atlas Craft teamu jezdit Ski Classic. Moc dlouho jsem se nerozhodoval a šel do toho. Jsou to závody, kde se sejdou na startu nejlepší závodníci a mohu se s nimi občas porovnat. Byla to velice dobrá myšlenka vytvořit tento seriál, když se laufům věnuje tolik lidí. Určitě jezdím rád menší závody, kde se můžu poprat o bednu, ve Ski Classic je to prakticky nemožné. Na jaře a v létě pracuješ na stavbách. Myslíš, že ti tento druh fyzické práce výkonnostně pomáhá, a naopak ubližuje? Určitě je to velice dobrá silová příprava. Na druhou stranu člověk vstává v 5.30 a domů se vrací

ve 14.30, a to už se vám pak nechce moc trénovat, nedej bože, jet třeba tři hodiny soupaží na kolečkových lyžích. Na podzim a v zimě trénuji celkem dost, ale v létě po práci jde spíš o tréninkovou „údržbu“. Na konci srpna v práci končím a už se nemůžu dočkat, jak začnu tréninkové manko dohánět. Člověk má pak pocit, že jde forma rychle nahoru, a víc ho to baví. Zima pak ukáže. Kolik hodin za měsíc v průměru odtrénuješ (pokud nepočítáš práci jako trénink)? Letos jsem si přestal po několika letech psát tréninkový deník, ale v hlavě nějaká čísla mám. Při práci se dá za měsíc odtrénovat asi 30–50 hodin. Když do práce nechodím, může se čas v přípravném období vyšplhat i na 100 hodin. Někdo si může myslet, že na dálkového běžce to je málo, ale osobně si myslím, že méně je někdy více, a zatím se to vyplácí. Jaký typ tréninku a tréninkový prostředek máš rád? Kde rád trénuješ? Velice rád jezdím na horském kole, jen mě ho pak nebaví čistit. Také pěkný výlet soupaží na kolečkových lyžích není k zahození. Mám rád hory, takže na Vysočině, nebo v Alpách. Jsi sám svým trenérem. Myslíš, že by ti pomohlo, kdyby tě někdo vedl? Případně pomáhal s vylepšením techniky?

Jiří Ročárek Narozen: 18. srpna 1983 v Novém Městě na Moravě Závodní činnost: Závodník Sportovního klubu NMNM, v letech 2002–2004 v Dukle Liberec, od 2007 ve Fischer Racing teamu, od 2015/16 v Atlas Craft teamu Nejlepší výsledky: 2x mistr Evropy v dálkových bězích, 2. místo Bieg Piastow (FIS marathon cup), Visma Ski Classics: 20. místo Jizerská 50, 20. místo La Sgambeda, 24. místo Kaiser Maximilian lauf, 25. místo La Diagonela

Určitě by mi pomohla občas nějaká rada, rozbor videozáznamu z tréninku apod. Jenže u nás, aspoň tedy podle mého názoru, není žádný trenér, který by se otázkou soupaže zaobíral natolik, že by laufařům mohl nějaké dobré rady dát. Myslím, že v tomto případě je nejlepší odjet do Norska a potrénovat třeba 14 dní s nejlepšími světovými laufaři. Ti trénují ve velkých skupinách, a to je u nás nemožné. Občas sleduji videa různých nejlepších závodníků a na tréninku se pak některé věci snažím zkoušet. Kde vidíš své výkonnostní rezervy? Ve zdravé stravě a tu bych detailněji radši nerozebíral. Trochu to ale rozebrat můžeme. Jako jeden z mála závodníků, které znám, jsi schopný si dát před závodem párky. Co si myslíš o vlivu stravy na výkon? To bývávalo. Někdy sekaná, nebo párky. Teď už jím před závody pouze pečivo a míchaná vajíčka, na ně jsem si zvykl a myslím, že už nemám důvod to měnit, prostě mi to vyhovuje. Ohledně vlivu stravy na výkon, já zrovna nejsem ten, který by mohl o tomto tématu znalecky hovořit. Mám rád českou kuchyni a jím všechno. V Novém Městě na Moravě jsi už v mužské kategorii dospělých „poslední mohykán“. Je

FOTO: OTA MRÁKOTA

Jirka dojíždí vítězně do cíle Bedřichovské 30 v roce 2015

10 ELITE

Budeš mít v letošní zimní sezóně nějaký vrchol? Jakého výsledku bys rád dosáhl? Z hlediska přání týmu máme dány dva vrcholy, a to Vasův běh a Jizerskou 50. Nerad se zaměřuji a připravuji na konkrétní závod. Když mám formu, tak se snažím co nejvíc závodit, abych ji využil. Moc rád bych se aspoň v jednom závodě Ski Classics prosadil do 10. místa, jinak každé umístění do 25. místa bude pro mě velký úspěch. Jakých výsledků a skalpů v podobě sportovců si ve své lyžařské kariéře nejvíce ceníš? Nevím. Pár zvučných jmen jsem za svou kariéru porazil, ale to asi každý lyžař, který jezdí tak dlouho jako já. Každý si občas vybere slabší chvilku, to se stává i mně.

Foto © ernst-wukits.de

Co bys vylepšil na českém dálkovém lyžování? Kde vidíš jeho slabá místa v porovnání

GENIUS CarboN FIN VarIo WWW.LEKI.cz

FOTO: PAVEL ONDRÁŠEK

pro tebe těžké trénovat sám, nebo ti to vyhovuje? Podpora dospělých v Nové Městě na Moravě je čím dál menší, ale mám zde zázemí díky posilovně a servisní buňce. Jelikož nejsem odkázaný jen na klub, ale mám své vlastní sponzory a teď i silný tým v zádech, jde všechno líp. Ohledně tréninku ve skupině jednoho muže jsem si zvykl, není to zase tak hrozné, když víte, proč to vlastně děláte, a baví vás to. Ale trénink ve skupině je to nejlepší, jak se na dálkové běhy připravovat.

Jirka rád trénuje na kole. Zářijový výjezd na švýcarskou Berninu

se severskými týmy? Skvělé by bylo, kdyby se všichni čeští laufaři sešli v jednom týmu, nebo se domluvili na společných soustředěních, to by nám určitě hodně pomohlo. Ale to je spíš nesplnitelný sen. Letos jsme byli v šesti na soustředění na Mallorce a myslím, že všichni byli opravdu nadšení. Pravidelně závodíš na doprovodných závodech Jizerské 50. Jaké to je objet 4 závody za víkend? A jak hodnotíš loňskou premiéru na 50km trati? Po loňské porážce od Aleše Razýma se mi bilance vítězství vyrovnala – 7x vítězství na Bedřichovské 30 a 7x na Jizerské 25, asi to tak mělo být, aby se

mi to lépe pamatovalo. Závody na Bedřichově se mi líbí, je to doma a člověk cítí povinnost se zúčastnit. Když k tomu přidám krásnou přírodu a náročné tratě, to se nedá odmítnout. Objet čtyři závody za víkend určitě nikomu nedoporučuji, ne že bych si přál, aby mi tento unikát zůstal, ale není to jak z časového, tak z fyzického hlediska úplně jednoduché zvládnout. Ano, loni se mi díky zkrácení všech doprovodných závodů podařilo konečně nastoupit na padesátku. Trať nebyla standardní, ale myslím, že i tak měl závod díky divákům skvělý náboj. Pro mě bylo 20. místo nejlepším výsledkem ve Ski Classics. Byl jsem maximálně spokojený, když jsem zajel kvalitní závod na domácí půdě.

12 ELITE

Kamila již vyhrála i další extrémní závod, Arctic Circle race v Grónsku. Jedná se o třídenní etapový závod s přenocováním ve stanech, kde obsadila dokonce 6. místo mezi muži

Kamila Bořutová Narozena: 18. července 1975 v Boskovicích u Brna

TEXT: KAMILA BOŘUTOVÁ FOTO: ARCHIV AUTORKY

JAK SE PŘEKONÁVAJÍ

REKORDY

V GUINNESSOVĚ KNIZE? Three-two-one-go! A je odstartováno. Je 12. dubna 2000, pravé poledne, a já zrovna odstartovala závod na 24 hodin. Ještě před týdnem by mě vůbec nenapadlo, že se do něčeho podobného někdy pustím. Dokonce jsem ani nevěděla, že nějaký takový rekord existuje a jakou má hodnotu.

o dlouhé biatlonové kariéře jsem tak trošku hledala další motivaci. Již nějakou dobu dělíme s manželem Richardem a dvěma dětmi svůj život mezi Čechy a Kanadu, kde máme základnu na prahu Skalistých hor. V roce 1988 se zde konaly severské disciplíny v rámci olympiády v Calgary a od té doby tu zůstalo malé lyžařské středisko, kde trénují kanadské národní týmy v běhu na lyžích a biatlonu a kde jsou k tréninku optimální podmínky. Začátkem dubna se u nás objevil jeden známý z opačného konce Kanady, shodou okolností také biatlonista, a sdělil nám, že se chystá na překonání světového rekordu v běhu na lyžích na 24 hodin. Bohužel na východě Kanady již není

sníh, takže přijel do Canmore, kde se v tuto dobu obvykle ještě lyžuje. Všechno měl krásně promyšlené, informace zjištěné, ale pořád hledal někoho, kdo by mu s tím rekordem pomohl. A taky někoho, kdo by jel aspoň část té dlouhé doby s ním a trochu ho podpořil. Trošku mi ho bylo líto, a protože jsem měla nějaké předchozí zkušenosti z multisportovního závodu na 24 hodin, dovedla jsem si představit, jak se tam s tím bude asi trápit. Nakonec jsem neodolala a souhlasila, že s ním tedy pojedu. Z mého pohledu to bylo trošku narychlo, ale s pomocí kamarádů se nám podařilo během nějakých dvou dnů naplánovat strategii, nakoupit potřebné zásoby a za krásného dubnového dne jsem stála na startu. Měli

Životopis: Po ukončení studia na Fakultě tělesné výchovy v Olomouci se s přítelem neplánovaně přestěhovala do kanadského Canmore. V roce 2000 skončila po 16 letech s biatlonem a od té doby se věnuje dálkovým běhům. Se změnou sportovní disciplíny začala podnikat v oblasti masáží. Má dvě děti, trénuje a závodí už jen pro radost. Nejlepší výsledky: 1. místo Jizerská 50 (2002), účastnice většiny závodů seriálu Worldloppet. Dále 1. místo na Sapporo International Maratonu a Arctic Circle race v Grónsku (2015). V roce 2013 a 2016 celková vítězka české Ski tour. Poslední 3 roky je členkou MercedesBenz Salomon týmu.

jsme připravena dvě krátká kola, každé mělo přesně 2,2 km. Jedno z nich bylo osvětlené, abychom mohli jezdit celou noc, ale také pro případ, že by bylo potřeba upravit jednu trať rolbou, tak abychom se nepletli. Vyrazili jsme za teplého dubnového počasí, což bylo sice příjemné, ale těžký jarní sníh, z velké části uměle vytvořený, se pomalu měnil v hluboké oraniště plné olejových skvrn. Stačily dva kilometry a lyže byly úplně černé, nejenom skluznice, ale i boky lyží. Zkoušeli jsme je oživit přejetím hadru namočeného v benzínu, ale stejně jsme je měnili každá dvě kola a členové našeho realizačního týmu se měli co činit. Pomalu jsme se propracovali k večeru a čím dál tím zřetelněji bylo vidět, že můj společník, který to celé vymyslel, má potíže. Ztrácel rychlost a brzy bylo vidět, že rekord určitě nepřekoná. To mu asi vzalo zbytky sil a o půlnoci, po dvanácti hodinách kroužení zabalil. Úžasné! A co teď? Já, která jsem se o to ani neprosila, jsem teď zůstala sama a nevěděla, co vlastně dělat. Aby toho nebylo málo, odněkud se přihnala sněhová bouře. Prudce se ochladilo a začal foukat nepříjemný vítr, který mi vháněl sníh velkou silou do tváří. Bylo to velmi nepříjemné. Také to znamenalo, že jsem jezdila půl kola v silném protivětru, což ubíralo dost mé síly. Naštěstí se pomalu začali scházet mí kamarádi, takže se průběžně střídali a dělali mi na trati společnost. Nad ránem jsem musela zastavit, měla jsem pocit, že už neudělám ani krok. Taky jsem měla boty úplně promrzlé, zpočátku mi totiž nasákly vodou a potom zmrzly. Dostala jsem rychlou masáž, pořádně se najedla a chvilku prospala. Za dvacet minut mě ale probudili a odhodlala jsem se pokračovat dál. Měli jsme spočítané časy, ujeté kilometry a všechno nasvědčovalo tomu, že jsem pořád v tempu a mám šanci pokořit rekord. Když přestalo sněžit a foukat, tak to na umrzlé trati aspoň jezdilo docela rychle. Rozednilo se a už jsem začala odpočítávat, kolik času mi ještě zbývá. Podpůrný tým pro jistotu ještě jednou přeměřil délku tratě a spočítali, kolik přesně musím ujet, abych rekord překonala. V té době už jsem moc nevnímala, takže jsem jenom jezdila a jezdila, dokud mi neřekli, že mám před sebou poslední kolo. Měla jsem za sebou něco přes 23 hodin lyžování a věděla jsem, že ty dva poslední kilometry už dám. Za 23 hodin a 15 minut jsem ujela 333 kilometrů a vylep-

Kamila se kochá přírodou v nejjižnějším místě Ameriky v jižní Argentině, které je nazýváno „Konec světa“. Zde se jezdí Ushuaia loppet na 42 km volnou technikou, kde Kamila obsadila 2. místo za Justynou Kowalczyk (rok 2015)

šila starý rekord, který platil asi 12 let. Manžel se postaral o doložení všech potřebných dokumentů a po čase mi přišel krásný diplom z Guinnessovy knihy rekordů, který oﬁciálně potvrzuje, že rekord je můj. Je pravda, že nohy mi rozmrzaly asi následující dva roky. Kvůli silnému a dlouhodobému podchlazení jsem měla docela potíže, ale nakonec se to naštěstí srovnalo. Původně jsem si myslela, že za pár let rekord někdo překoná a že se vyhecuju, abych to zkusila znovu, ale zatím se zřejmě žádná odvážná žena nenašla. Dokonce jsme v Canmore pořádali několik let 24hodinový závod, aby lidé měli příležitost rekordy překonávat. V mužské kategorii se rekord v posledních dvou letech opakovaně posunul na současných 438 km, a tak trochu doufám, že nakonec padne i ten můj. Tak která bude ta další odvážlivkyně?

14 ELITE TEXT: ANDREA BÍMANOVÁ FOTO: ARCHIV AUTORKY

TÝM, KTERÝ STVOŘIL EVU Trutnov, spádové město u paty Krkonoš, se logicky stal centrem lyžařského sportu – došlo k tomu v době, kdy bylo lyžaření ještě v plenkách, a zůstalo jím dodnes. A ptáte se, který tým a kterou Evu stvořil? Olfin Car Ski team a Evu Vrabcovou Nývltovou.

Eva Vrabcová Nývltová opustila běžecké lyžování a věnuje se atletice

Oddíl Olfin Car Ski team sdružuje přes 150 členů, zejména dětí a juniorů

daleka ale nejen ji. V Trutnově se výchově běžců na lyžích věnují již mnoho let, takže velkých jmen vyrostla celá řada. Samotný klub Olfin Car Ski team vznikl v roce 1995, jeho historie však sahá mnohem dále, neboť navazuje na činnost Lokomotivy Trutnov. V současné době tvoří trutnovský oddíl běžeckého lyžování více než sto padesát mladých nadějí, především v mládežnických kategoriích.

Výsledky našich nejlepších lyžařů

Současnou nejvýznamnější osobností Olfin Car Ski teamu je Eva Vrabcová Nývltová, která startovala šestkrát na mistrovství světa v klasickém lyžování (poprvé již v devatenácti letech) a třikrát na zimní olympiádě. Jejím nejlepším individuálním umístěním z těchto akcí bylo 5. místo v Soči 2014. Na jaře 2016 se Eva zaměřila na atletiku. Na Mistrovství Evropy v Amsterdamu skončila v půlmaratonu na osmém místě a na LOH v Riu se umístila na 26. místě. Další úspěšnou sportovkyní našeho oddílu byla Martina Chrástková, která přivezla v roce 2005 bronz ze štafety z Mistrovství světa juniorů v Rovaniemi a také se stala několikanásobnou mistryní ČR v běhu na lyžích. Barvy trutnovského Olfin Car Ski teamu v minulosti úspěšně hájili i muži, například Ondřej Horyna a Ondřej Bíman, kterému se podařilo v roce 1998 získat zlatou medaili ze štafetového

běhu z Mistrovství světa juniorů, které se konalo ve Svatém Mořici. Uplynulá sezóna byla pro trutnovský oddíl úspěšná. Klub se může pochlubit dvěma mistrovskými tituly, které vybojovala dorostenka Tereza Beranová. Skvělých výsledků dosáhl také Ondřej Dudek, který se nominoval na Mistrovství světa juniorů v Rumunsku a stal se výsledkově druhým nejlepším juniorem v ČR. Oba tito sportovci jsou právem členy reprezentačních družstev a mladší k nim vzhlížejí s respektem. Skvělých výsledků dosahují i mladší závodníci, kteří se pravidelně umisťují na předních příčkách. Úctyhodnou sbírkou zlatých medailí se může pochlubit například starší žákyně Jana Leblochová, která oddíl reprezentovala kromě jiného i na zimní olympiádě. Družstvo trutnovských běžců bylo oceněno jako nejlepší dospělý sportovní kolektiv města Trutnova za rok 2015. To vše je pouze zlomek toho, čeho zdejší běžci za uplynulý rok dosáhli.

Ocenění trenéra

Práce s dětmi není pro každého. Své o tom ví Josef Lábus, který byl ještě do června trenérem přípravky. Tu tvoří nejmladší děti od šesti do deseti let. Lze konstatovat, že přípravka je nejdůležitější částí oddílu. Právě tady se děti učí základům lyžování a disciplíně. Josef Lábus se dětem věnoval neuvěřitelných čtyřicet let, a proto byl letos oceněn za svou obětavou činnost titulem Zlaté

koruny Královéhradeckého kraje. „Práce s nejmenšími mě vždy bavila, protože poměrně brzy vidíte výsledky. Na začátku zimy neumějí nic a na konci zvládají základy lyžování,“ uvedl Josef Lábus. „Tréninky vypadají často náročně, ale vše učíme formou her, aby to děti bavilo.“

Zázemí

Přestože je Trutnov téměř horské město, tak je to tu se sněhem rok od roku horší. Musíme dojíždět do Pece pod Sněžkou, což je zhruba pětadvacet kilometrů. Zázemí Para dráhy v Trutnově, kde běžci absolvují většinu tréninků a kde se ještě před dvěma lety proháněli běžkaři v najetých stopách, zeje v zimě prázdnotou. Sněhu je málo a zasněžování chybí. Většina zimních tréninků probíhala na vrcholku Černé hory, další pak v areálu Vejsplachy v nedalekém Vrchlabí, kde se díky spolupráci se zdejším oddílem podařilo uspořádat i zimní běžecké závody. Zatímco pro nejmladší členy oddílu je cestování za sněhem náročnější, žactvo, dorostenci a junioři jsou již zkušení. Vědí, jak mají být ustrojeni, co jim v batohu nesmí chybět – náhradní triko, rukavice či teplé ponožky.

Letní příprava

Významnou součást tréninků během letní přípravy tvoří samotný běh. Děti se účastní série závodů v přespolních bězích, které začínají pravidelně v září ve Vysokém nad Jizerou. Právě při

těchto sportovních akcích si mohou porovnat svoji formu se závodníky z ostatních oddílů Královéhradeckého i Libereckého kraje. Běhu, i když především silničnímu, se v současné době naplno věnuje jedna z nejvýznamnějších osobností trutnovského oddílu a zdejší rodačka Eva Vrabcová Nývltová, která ještě donedávna reprezentovala Českou republi-

Jejich profesní kolega Vladimír Šlofar pracuje s nejstaršími – dorostenci a juniory. Právě on vedl Evu Vrabcovou Nývltovou k jejím nejlepším výsledkům v lyžařské kariéře. A že je trénování „tvrdým oříškem“, o tom by každý z výše jmenovaných mohl vyprávět. Na druhou stranu, úsměvné historky ze soustředění, závodů i tréninků by nevydaly na jednu, ale hned několik knih.

BĚŽKOVÁNÍ PRO ŠPIČKOVÉ SPORTOVCE Ramsau am Dachstein je eldorádem klasického lyžování v Rakousku. 150 km stop pro klasický styl a 70 km stop pro bruslení a sportovní běžkování v dechberoucí horské kulise regionu Schladming-Dachstein.

Ramsau am Dachstein gilt als das nordische Eldorado in Österreich. 150 km klassische Loipen und 70 km Skating- und Sportloipen umgeben von atemberaubender Bergkulisse der Region Schladming-Dachstein.

Oskar Šretr připravuje dětem lyže na závod

ku v běhu na lyžích. Díky svým výsledkům si zajistila cestu na letní olympiádu do Ria. Eva na svůj „mateřský“ oddíl nezapomíná, často ji děti vídají na trénincích. Zároveň se stala hlavní tváří Olfincar trutnovského půlmaratonu, který oddíl uspořádal v květnu ve spolupráci s královéhradeckou společností Sportvisio v centru Trutnova. První ročník, jehož se zúčastnily i známé osobnosti sportovního a kulturního života – Dalibor Gondík, Jan Tuna či boxer Lukáš Konečný –, byl velmi úspěšný. Domácí „Olfiňáci“ získali celkem pět zlatých, sedm stříbrných a šest bronzových medailí. Prvenství patřilo oddílové štafetě ve složení Vladimír Šlofar ml., Adam Götz, Matúš Sprintz a Viktor Kuhn. Výsledek pak podtrhla druhým místem štafeta juniorů a šestým místem dívčí štafeta.

Běžecké lyžování do Krkonoš neodmyslitelně patří. Není to jednoduchý, ale krásný sport. Je úžasné, s jakým odhodláním se děti řadí na start závodů, jak často snášejí nevlídné zimní počasí s nadhledem a jak se navzájem podporují a fandí si.

POŽITEK Z BĚŽKOVÁNÍ” * 3 nebo 7 přenocování * 3 nebo 6denní poplatek za běžecké stopy v Ramsau am Dachstein

* 1x zkušební lekce biatlonu s laserovou puškou * Zimní karta plná výhod Ramsau

Trenéři

Důležití jsou samozřejmě i ti, kteří se dětem věnují a sdílí s nimi často víc, než by si kdo dovedl představit. Jedná se o trenéry. Kromě toho, že musejí stejně jako děti několikrát týdně na tréninky, doprovázejí své svěřence na závody, připravují tréninkové plány, pročítají odborné články a studie, chystají soustředění, občas nahrazují rodiče a působí jako psychologové. Zároveň se radují z každého úspěchu a prožívají nezdary a pády. Oskar Šretr a Zdeněk Plecháč, oba pedagogové na Základní škole Komenského v Trutnově, mají dlouhá léta na starosti žactvo.

“

od EUR 124,00 za osobu

REZERVUJTE SI IHNED! Tereza Beranová patří mezi naděje trutnovského oddílu

Schladming-Dachstein Tourismus - 8970 Schladming - RAKOUSKO

+43 (0) 3687/23310, info@schladming-dachstein.at

www.schladming-dachstein.at

VÍTEJTE VE SVĚTĚ BĚŽECKÉHO LYŽOVÁNÍ.

VÍTEJTE VE SVĚTĚ CRAFT! Běžecké lyžování je naše vášeň. Víme, jak bolí tisíce kilometrů nekonečné dřiny při tvrdém tréninku. Byli jsme u mnoha slavných vítězství a stáli na stupních vítězů nejvýznamnějších závodů světa. Známe osamění na trati, vyčerpání za cílovou páskou, zažili jsme gejzíry štěstí a euforie, stejně jako slzy toho nejhlubšího zklamání. Byli jsme u toho všeho. Našemu tréninkovému a závodnímu oblečení za ty desítky let důvěřuje absolutní světová špička. A také další tisíce těch, kteří milují tento nádherný sport. Další velké příběhy jsou před námi...

18 UNIVERZITA

POSILOVÁNÍ TEXT: JAKUB OPOČENSKÝ FOTO: ARCHIV AUTORA

ROZVOJ MAXIMÁLNÍ SÍLY VS. CORE TRÉNINK

S GUMOVÝMI EXPANDERY V předzávodním období a také během nabité závodní sezóny často zapomínáme na doplňkové aktivity. Níže si představíme dva programy na rozvoj silových schopností, které můžeme využívat takřka celoročně.

Jakub Opočenský Narozen: 21. ledna 1986 v Trutnově Trenérská praxe: Třetím rokem působí v Norsku jako trenér běhu na lyžích. V IL Jardar Langrenn zastává funkci vedoucího trenéra mládeže věkové kategorie 13–16 let a v Teamu Vestmarka (výběr z šesti lyžařských klubů v Bærum) je hlavním trenérem juniorů. Tři roky působil na Svazu lyžařů jako metodik severských disciplín a také se podílí na činnosti Kasper – Swix teamu. Vzdělání: Fakulta tělesné výchovy a sportu v Praze, kde nyní pokračuje v doktorském studiu v oboru Kinantropologie

rvní program je zaměřen na rozvoj specifické maximální síly pro běžce na lyžích, při které se zapojují hlavní svalové skupiny. Druhý alternativní silový program s využitím posilovací gumy „powerband“ cílí na posílení posturálního svalstva. Na rozdíl od hlavních svalových skupin, zmíněných v prvním programu, se v druhém programu setkáváme s tzv. synergickými svaly. Ty se zásadním způsobem podílí na celkovém pohybu a spolu s posturálním svalstvem přispívají k udržení těla v rovnováze. Při běhu na lyžích se do pohybu zapojuje celé tělo. Koordinace, technika, časování pohybu a rovnováha mají zásadní vliv na celkovou výkonnost. Výhodou tréninku běžců na lyžích je pestrost využívání tréninkových prostředků, což platí i u silového tréninku. Čím mladší jsou sportovci, tím více by se měli věnovat rozvoji obecné síly, která

by měla mít obratnostní charakter. V tomto období bychom se měli zaměřit na přirozené posilování, čímž rozumíme šplh, úpolové hry, gymnastiku a např. obratnostní dráhy. Ze začátku se zaměřujeme na posilování velkých svalových skupin a postupně přecházíme na specifické posilování. Při rozvoji silových schopností je třeba trénink úměrně přizpůsobit věku a úrovni sportovců. Vždy je třeba klást důraz na technické provedení cviků a po zautomatizování pohybů můžeme cviky provádět rychleji. Je nutné mít dobře připravené posturální svalstvo, zejména velké svalové skupiny kolem břicha a zad, které se zapojuje takřka do všech pohybů. Pokud jsme schopni udržet zpevněné tělo a provádět cviky s vlastní vahou technicky správně, můžeme přistoupit ke specializovanému posilovaní zejména horních a dolních končetin. Osobně nejsem zastáncem příliš časté-

ho posilování na strojích, jelikož v řadě případů dochází k izolovanému posilování pouze větších svalových skupin a nejedná se o komplexní posilování. Silový trénink, který je specificky zaměřený na běžecké lyžování, nám může pomoci zlepšit celkovou výkonnost zejména v kontextu techniky. Zde dochází ke zlepšení ekonomiky pohybu, rychlostních předpokladů a zároveň zvýšení hodnoty VO2max. Jak často se silovému tréninku věnovat? Jako každý jiný trénink i silový trénink by měl být individualizovaný dle potřeb daného jedince, ale 1–2 tréninky týdně jsou takřka nutností. S rostoucími svaly poroste rovněž naše hmotnost, tedy faktor, který zásadním způsobem ovlivní naši aerobní výkonnost. Silový trénink je tudíž třeba vyladit tak, aby odpovídal danému somatotypu.

1) Rozvoj maximální síly – cviky specificky zaměřené na běh na lyžích

na horní polovinu těla s maximálním počtem opakování 4–8 ve třech sériích s 2–3min pauzou. Pokud zvládnete více než 8 opakování, je třeba přidat další závaží. Měli bychom uvažovat také o postupném zlepšování, kterého chceme během sezóny dosáhnout. Program můžeme též rozdělit v závislosti na jednotlivá období

tréninkového procesu. Moderní pojetí běhu na lyžích se zaměřuje především na horní polovinu těla, z důvodu čím dál většího zastoupení soupaže. Zařazení cvičení na dolní končetiny by mělo být nedílnou součástí, jelikož dolní končetiny se podílejí zásadním způsobem na hodnotě VO2max.

Cviky se zaměřují na rozvoj maximální síly horní poloviny těla. Měli bychom si vybrat svalové skupiny, které jsou nejvíce namáhané při běžeckém lyžování. Vyberte si např. 4–5 cviků

CVIK Č. 1: PULL-OVER S JEDNORUČKAMI V LEŽE Provedení cviku: Cvik začíná v lehu na zádech s činkami nad hlavou, s nádechem pouštíme ruce za hlavu a s výdechem vracíme ruce nad hlavu. Záběr rukama zpět nad hlavu by měl být dynamický s celkovým zpevněním těla, zejména břišního svalstva.

CVIK Č. 2: KLIK NA BRADLECH Provedení cviku: Cvik začíná ve vzporu na bradlech, s nádechem provádíme klik s mírným náklonem vpřed. S výdechem se vracíme opět do výchozí pozice na bradlech. Záběr rukama do vzporu by měl být dynamický.

CVIK Č. 4: „BJØRGEN“ CVIK – VZPOR/PODPOR Provedení cviku: Důležité je po celou dobu cvičení udržet zpevněné tělo. Cvik začínáme ve vzporu (zde na obr. obtížnější varianta s nohama zavěšenýma v závěsném posilovacím systému) a přes pokrčené lokty se dostaneme do podporu na předloktí. Z podporu na předloktí se mírným předklonem se současným aktivním záběrem dostaneme opět do vzporu.

2) Posilování s posilovací gumou – cviky specificky zaměřené na běh na lyžích

Jako stabilizační cvičení se většinou využívají různé modifikace závěsných systémů, ale pro zpestření a obměnu v tréninku mohou posloužit posilovací gumy „powerbands“. Základní cviky, které

CVIK Č. 3: SHYBY Provedení cviku: Z visu na hrazdě provádíme s výdechem tahem svisle vzhůru dynamické přitáhnutí, jakmile dosáhneme bradou nad hrazdu, spouštíme se tahem opět do výchozí pozice do natažených rukou. CVIK Č. 5: VÝSKOKY NA NESTABILNÍ PLOCHU Provedení cviku: Z jednooporového klasického postavení provádíme odraz (L-P/ P-L) na nestabilní plochu, kde 1–2 s vydržíme v jednooporovém postavení.

jsme zvyklí provádět na závěsném systému, je na posilovacích gumách třeba provádět s jiným načasováním pohybu a jinou intenzitou kvůli odporu. Intenzivnějšími pohyby můžeme získat lepší pochopení, jak by měl být náš výkon vlastně prováděn. Posilovací gumy jsou barevně odstupňované dle svého odporu a je tedy třeba vždy zvážit výšku zavěšení a jak velký odpor na

jednotlivé cviky použijeme. Počet jednotlivých sérií a opakování závisí na celkové zdatnosti. Cvičení je nutné nejdříve zvládnout technicky správně a postupem času lze přidávat. Cílem tohoto posilování je především posílení středu těla a rozvoj svalové vytrvalosti. Opět můžeme stanovit 4–5 cviků s opakováním 3 x 20 s, nebo 3 x 45 s a s 30s intervalem odpočinku.

20 UNIVERZITA

CVIK Č. 6: PŘITAHOVÁNÍ KOLEN Provedení cviku: Výchozí pozicí je podpor na předloktí s rameny nad lokty. Cílem je přitažení kolen směrem k hrudníku a zpět do natažení.

CVIK Č. 7: HMITY NA BOKU Provedení cviku: Výchozí pozice je podpor na jednom z předloktí. Důležité je zpevnit celé tělo a postupně mírnými pohyby hmitat nahoru a dolů.

CVIK Č. 8: HMITY V PODPORU NA PŘEDLOKTÍ Provedení cviku: Výchozí pozice je podpor na předloktí. Zpevníme celé tělo a snažíme se hmitat nahoru a dolů.

CVIK Č. 9: HMITY V LEHU NA ZÁDECH Provedení cviku: Výchozí pozice je leh na zádech. Opět zpevníme celé tělo a snažíme se o hmitání nahoru a dolů. V případě potřeby se můžeme rukama přidržovat za hlavou nějaké opory.

CVIK Č. 10: ODHODY MEDICINBALU (4–8 KG) Provedení cviku: Výchozí pozice je mírný stoj rozkročný s medicinbalem nad hlavou. Zpevníme břicho a s mírným náklonem vpřed za současného pohybu, jako když provádíme leh sed ve stoji, odhazujeme medicinbal o zem. Kolena pracují podobně jako při soupaži.

www.seiseralm.it

175 km sjezdovek / 80 moderních lanovek a vleků / 80 km běžkařských tratí / 23 km sáňkařských drah / 3 Funparky pro děti 60 km zimních cest pro turistiku / 50 km cest pro sněžnice / nejlepší italský snowpark 2016 Seiser Alm, Tel. +39 0471 709 600, info@seiseralm.it

Seiser Alm: Z Prahy pouze 650 km

Bolzano Bozen

Foto: SAM/Helmuth Rier, F-Tech / Komma Graphik

Living the Dolomites

Vývoj lyžařského potěru musí být všestranný, nejen zaměřený na soupaž

Petr Jakl

SOUPAŽ TEXT: PETR JAKL

V TRÉNINKU MLÁDEŽE 1. DÍL

Je novým trendem, vyvolává vášnivé diskuze, všichni ji zkoušejí, ne každý ji ale ovládne. Je dominantní v dálkových bězích, funkcionáři z Mezinárodní lyžařské federace (FIS) si s ní nevědí rady a proslýchá se, že norští junioři už téměř nic jiného netrénují. Také Sundby ji nově přidal do svého portfolia a opět drtí zbytek světa. Distanční soupaž! Třetí závodní technika, nebo jen dočasná odchylka v evolučním vývoji běžeckého lyžování? Je distanční soupaž pro každého?

tejné otázky padaly i v pionýrských dobách bruslení. Samozřejmě začátečník, který začíná na běžkách nácvikem chůze skluzem napoprvé daleko nedobruslí. Úměrně svým schopnostem a fyzické kondici však může zvládnout techniku bruslení poměrně brzy. Pak již nastupují převážně jen hodiny drilu zlepšující ekonomii pohybu a koordinaci (tj. dynamickou rovnováhu, pocit sněhu atd.). V průběhu vývoje oslovilo bruslení svou jednoduchostí provádění, nekomplikovaností v mazání i stále se zlepšujícím sportovním náčiním masy rekreačních lyžařů i sportovců, pro něž je lyžování doplňkovým sportem. Současná generace dětí, která bruslí od malička, předvádí již v žákovských kategoriích techniku, která by zahanbila

nejlepší borce éry Gunde Swana. Dá se tedy předpokládat, že soupaž, ať jako samostatná závodní technika, nebo jen součást techniky klasické, může jít cestou podobného vývoje. Máme se na co těšit.

Kdy tedy začít s tréninkem distanční soupaže?

Odpověď není jednoznačná. Vycházejme z předpokladu, že se technika klasického střídavého běhu nestane jednou jen hrdinou filmů pro pamětníky, ale bude spolu s ostatními technikami součástí soutěží v běhu na lyžích napříč všemi kategoriemi. V tomto případě by žádná z technik neměla chybět v běžeckém slabikáři lyžaře-začátečníka. Děti rády napodobují, pokusy o distanční soupaž se začínají objevovat již v závodech žactva, a to v celém lyžařském

Věk: Master 50+ Narozen: v Trutnově, nyní žije v Ontariu v Kanadě Vzdělání: FTVS UK v Praze a Georgian College Barrie v Kanadě Trenérská a učitelská praxe: Působil jako závodník i trenér v Trutnově, vedl zrakově postižené paralympioniky, působil jako trenér v USA, Kanadě a Austrálii, učil na základní i střední škole (v ČR), na vyšší odborné škole i universitě (v Kanadě a USA). Spoluzakladatel NORDIC magazínu. Nejlepší výsledky: závodník atletické extraligy (top 10 ve steeplechase), veteránský mistr Kanady v běhu na lyžích, 7. místo na MS veteránů v běhu na lyžích, trénoval 4. lyžařku na MS zdravotně postižených, 5. lyžařku na Paralympijských hrách 2002 a nejryzejšího amatéra-lyžaře na ZOH v Soči 2014.

světě. Trenéři by v tomto směru měli zbystřit pozornost. Vývoj lyžařského potěru musí být všestranný. Vynechá-li se jediná dovednost, nebo se naopak některá z nich upřednostní, výkonnost může být u budoucího potenciálního vrcholového sportovce navždy limitována, borec bude vždy bojovat s nějakou slabinou. Stejně jako plavci trénují po celou kariéru všechny techniky, tak ani biatlonisté si nedovolí pouze bruslit, klasický stříďáček je nedílnou součástí jejich tréninku. Mluvíme-li pak konkrétně o distanční soupaži, tedy schopnosti podat výkon touto technikou i na jiných úsecích závodní trati než rovinách či mírných sjezdech po delší dobu než v řádu jednotek minut, pak je nutné si uvědomit, že se již jedná o speciální dovednost. Teorií dobře vyzbrojení mládežničtí koučové tedy vědí, že specializovaný trénink je u mládeže vývojová etapa,

FOTO: ARCHIV VASALOPPETU

22 UNIVERZITA

FOTO: ARCHIV AUTORA

Tab. 1. Všeobecné zásady nárůstu síly u mládeže prostřednictvím posilování se zátěží vycházející z úrovně individuálních schopností a dovedností Nízké

Schopnosti silového tréninku se zátěží

Série: 1–2 Opakování: Rozmanité Intenzita: ≤ 60 % maxima Cviky: Základní Frekvence: 2x týdně

10.

Série: 2–4 Opakování: 6–12 Intenzita: ≤ 80 % maxima Cviky: Středně pokročilé Frekvence: 2–3x týdně

Nízká ACSM‘s Health & Fitness Journal, 2016

Svalová síla

Vysoké

Série: Mnohočetné Opakování: ≤ 6 Intenzita: ≥ 85 % maxima Cviky: Pokročilé Frekvence: 2–4x týdně Vysoká

24 UNIVERZITA která podléhá určitým zákonitostem a nesmí se uspěchat. Předčasná (nejen) specializace na soupaž může nadělat více škody než užitku.

Nejdříve síla, pak soupaž!

Jestli je daný sportsman na soupaž správně připraven, prozradí případné slabiny jako zahájení odpichu z nízko postavených paží, extrémně pokrčené lokty po celou dobu odpichu („věšení“ se do hůlek), opakovaně předčasně ukončený odpich ještě před boky, hole škrtající o sníh při návratu po odpichu. Dále příliš široké vedení paží, prohýbání v bedrech, „přisedávání“ s omezenou prací paží, hmotnost po celou dobu odpichu převážně na patách, nebo třeba i vzájemný dotek kolen při jejich pokračování. Charakteristické je, především u dětí, zařazování soupaže uprostřed nebo ještě před koncem stoupání z důvodu „odpočinku“. Začínat se specifickým nácvikem distanční soupaže bychom tedy neměli dříve, než bude tělo lyžaře na tuto zátěž dobře připraveno. Což nakonec neplatí pouze pro mládež. Z předchozího vyplývá, že nároky na sílu a současně vytrvalost v případě distanční soupaže jsou výrazné až extrémní. Nabízí se tedy otázka, kdy je ten správný okamžik, anebo zda vůbec, přidat do tréninkového programu mladého lyžaře speciální přípravu na nácvik soupaže. Z rozfázovaných obrázků soupaže je patrné, že taková kompletní soupaž je v podstatě gymnastickým výkonem.

Gymnastický výkon spočívá v koordinaci paží, trupu a nohou, nastavení těžiště těla, načasování jednotlivých pohybových fází a jejich správném navazování, to vše nacvičeno na vratkých lyžích v dopředném pohybu v proměnlivých podmínkách daných skluzností sněhu, jeho konzistencí, ovlivněno povětrnostními podmínkami, momentální úrovní únavy atd. Půjdeme-li do hloubky, problematika správného načasování specifického tréninku soupaže je mnohem širší. Jde tu v podstatě o doposud silně zanedbávanou oblast rozvoje

– neposilovat se zátěží, dokud nejsou zpevněny kosti a šlachy, určitě ne před 12. rokem; hrozí zpomalení nebo zastavení růstu, děvčata získají nadměrnou svalovou hmotu, hrozí zranění nebo úrazy apod. Existují ale výzkumy z posledních let (Velká Británie, USA) dokazující pravý opak. Posilování s postupně narůstající zátěží (viz tab. 1) podložené správnou technikou a spojené s vytrvalostním tréninkem vytvoří mnohem silnější základy pro pozdější silový rozvoj, rozvoj koordinace, zvýšení výkonnosti, pevnější stavbu kostí, s předstihem

Proč tedy nezačít právě u gymnastiky, která, především dětem do 10 let, dá vynikající koordinační i silové základy? síly u mládeže, a to nejen v běžeckém lyžování. Proč tedy nezačít právě u gymnastiky, která, především dětem do 10 let, dá vynikající koordinační i silové základy. Současně s gymnastickým cvičením by měl už trénink dětí kolem tohoto věku obsahovat prvky silové přípravy. Existují určité mýty o posilování mládeže jako

se nastartuje srdečně-cévní rozvoj, v neposlední řadě usnadní kontrolu hmotnosti (důležité především u dospívajících děvčat). Sáhněme si do svědomí. Ukazuje se, že největší překážkou vhodného rozvoje síly dětí je především neznalost a nevzdělanost nás trenérů, učitelů TV i rodičů.

CO MOŽNÁ (NE)VÍTE O NOVÝCH TRENDECH SOUPAŽE

konstrukční přednosti bruslařských a klasických lyží. Zajímavé je téma vhodnosti lyžáků. Borci volí buď mezi bruslařskými, měkčími skiatlonovými, nebo čistě klasickými lyžáky. Vzhledem ke komplexní práci kotníku (stoupání na špičky, polodřepy ve stoupáních, běhy do stromečků), se jeví vhodné spíše ty klasické. Ani Alpina v tomto směru nespí a nabízí nově lyžáky specificky konstruované pro lyžařské maratony klasickou technikou, a to se zvýšenou oporou paty a kotníku. Měření prokázala, že lepší „soupažisté“ mají také lepší výsledky v jednodobém bruslení (tzv. jedna-jedna), které je jednou z nejefektnějších bruslařských technik! Soupaž, tedy technika jízdy po dvou lyžích s minimálním nárokem na dynamickou rovnováhu, se dá osvojit ve výrazně kratším časovém období než standardní klasická technika. Funkční nároky (průměrná či okamžitá spotřeba kyslíku, výdej energie, tvorba laktátu v krvi atd.) jsou u trénovaných borců při vytrvalostní soupaži nižší než v bruslení, natož v klasice. Proto zvládají i extrémní vzdálenosti (např. závody na 220 km, nebo 24 hodin). Zatím chybí detailní výzkumy dokazující, proč tomu tak je, nicméně to poukazuje na velké rezervy ve zlepšování silové vytrvalosti horní poloviny těla.

Jestliže některá z běžeckých technik prošla nejrevolučnějším vývojem za posledních 10 let, pak je to právě soupaž. Od zapichování holí v předklonu, téměř nulového pokrčení kolen, nebo extrémního vypouštění holí za tělem z ještě hlubšího předklonu nastal posun přesně opačným směrem. Vše podstatné se během jednoho pohybového cyklu děje před trupem, s velkou intenzitou a vysokou frekvencí opakování. Jedním z klíčových důvodů úspěšného nástupu čisté soupaže v závodech jsou stále lehčí a pevnější hole stejně jako stálé zlepšování vlastností lyží. Nízká hmotnost a efektní distribuce hmoty v konstrukci holí ovlivňuje mimo jiné i rychlejší návrat hole do výchozího postavení, a tím i vyšší frekvence opakování odpichů („švihání“). Lehké hole umožňují opakované vyšší nastavení paží před zapíchnutím (nebolí tolik ramena). Hole dopadají na sníh již s velkou rychlostí, počáteční akcelerace odpichu je vysoká. Ti nejlepší, především pak ve sprintu, hole dokonce před zapíchnutím mírně předhazují (dříve bráno jako technická chyba). Tento přípravný „švih“ holí opět navýší rychlost zapíchnutí.

Z těchto a dalších důvodů široká světová špička stále používá i na vytrvalostní soupaž hole klasické délky, nikoliv hole na bruslení (stanovený limit dle FIS 83 % výšky lyžaře je úsměvný, většina závodníků Světového poháru má hole dokonce i kratší). Fyzikální měření skutečně prokazují výrazně větší efektivitu odpichu z delších holí. Realita je ale taková, že kdo to zkusil, ztrácel na soupeře při každém zrychlení či stoupání. Nestíhal frekvenčně. Při správně technicky provedené soupaži se kromě svalů paží, ramen a zad významně zapojují především svaly břicha, dále pak kyčlí, stehen, a dokonce i holení a lýtek, soupaží tedy celé tělo. Silové výkony současných soupažových specialistů tak přinášejí zcela nový přístup k běžeckému-lyžařskému tréninku. V závodě, kde ti nejlepší absolvují celou trať pouze na naparfínovaných lyžích, není soupaž jedinou používanou technikou, někdy se hodí i starý dobrý stromeček. Je to prostě rychlejší. Přizpůsobují se i výrobci lyží. Používají se přednostně klasické lyže, jsou delší, lépe vedou i mimo stopu, nabízejí lepší skluz (samozřejmě se jich nikdy nedotkne stoupací vosk a smirkový papír). Několik firem dokonce přichází s novinkou v podobě klasických lyží pouze na soupaž, u kterých kombinují nejlepší

HORKÉ ZPRÁVY ZE SEVERU – CO SE CHYSTÁ V LAHTI? Na úvod pár informací pro ty, co ještě nevědí, že: na přelomu února a března 2017 se ve finském Lahti koná Mistrovství světa v klasickém lyžování VAUHTI (v českém překladu „tempo“) je celosvětově nejstarší značka lyžařských vosků a je partnerem finského reprezentačního družstva první lyžařský vosk Vauhti byl vyroben v roce 1910 pod názvem Salaisuus

Nejstarší značka lyžařských vosků na světě má nejmodernější výrobu

Společnost Vauhti Speed OY, která ve finském Joensuu vyrábí již více než sto let lyžařské vosky VAUHTI, vstupuje díky intenzivnímu vývoji a robotické automatizaci do nové éry. Jako jeden z nejsilnějších hráčů na světovém trhu udává Vauhti Speed i nové směry v technologii výroby a komfortu aplikace lyžařských vosků.

Výsledky výzkumů budou oporou finské reprezentace na MS 2017 v Lahti

Závodníci finské reprezentace, kteří finišují s přípravou na blížící se světový šampionát v Lahti, výsledky těchto výzkumů využívají v nejširším možném rozsahu. Jestli se odrazí v jejich výsledcích, se dozvíme už za pár týdnu.

Rekreační lyžaři oceňují jednoduchost

Univerzitní výzkum vylepšuje receptury lyžařských vosků

Vývoj nových vosků probíhá ve spolupráci s Chemickou fakultou University of Eastern Finland sídlící právě v Joensuu. Výsledky výzkumu v oblasti studia povrchů polymerů, jejich chování a pohyb na vodě, sněhu a ledu se promítají do stále vylepšovaných receptur vosků VAUHTI. Infomace z výzkumu jsou využívány i ve spolupráci s výrobci lyží a mají vliv na inovace ve výrobě skluznic. Výkonný ředitel Vauhti Speed OY Esa Puukilainen, bývalý finský juniorský reprezentant v běhu na lyžích a absolvent této univerzity v oboru výzkumu hydrofobních polymerů, je garantem této spolupráce.

Vedle klasických kluzných parafínů s různou úrovní fluorizace, stoupacích vosků a klistrů, které používají závodníci, se čím dál silněji prosazují tekuté vosky z řady VAUHTI QUICK. Jejich snadné použití a jednoduchá aplikace na skluznice lyží vyhovuje nejen rekreačním lyžařům. Nově zahájená spolupráce s výrobcem lyží Fischer přibližuje tekuté vosky VAUHTI QUICK i těm nejkonzervativnějším lyžařům, kteří zatím nedali dopustit na žehličku. Pro český trh Vauhti zastupuje společnost LERKO SPORT, s.r.o.

www.vauhti.eu

FOTO: ARCHIV REDBULLU

26 UNIVERZITA

Cílem této statistické analýzy bylo zjistit, do jaké míry je pro běžce na lyžích nutné se specializovat na dálkové běhy. Do testu bylo zahrnuto nejlepších deset závodníků v každém závodu seriálu dálkových běhů na lyžích Skiclassics od roku 2011–2016, přičemž tito závodníci byli rozděleni na dva soubory: na profesionální závodníky z SP a na „laufařské“ specialisty.

Úspěšnost závodníků ze Světového poháru v dálkových bězích

V grafu je znázorněna procentuální úspěšnost závodníků, kteří se připravují na SP a občas se zúčastní dálkových běhů na lyžích. Až na první rok, kdy seriál Skiclassics začínal, se úspěšnost závodníků ze SP rychle snižuje. V roce 2012 se téměř jedna čtvrtina (23 %) závodníků z SP startujících v „laufech“ umístila v nejlepší desítce. V loňské sezóně to bylo pouze 7,9 % závodníků,

TEXT: ADÉLA BOUDÍKOVÁ

SPECIALIZACE NA

DÁLKOVÉ BĚHY. ANO ČI NE? Dříve si na dálkové běhy na lyžích „odskočili“ závodníci ze Světového poháru a byli schopní konkurovat nejlepším dálkovým běžcům. V současnosti dochází k cílené specializaci na dálkové běhy na lyžích a soupaž, bez které by už neměli závodníci v mužské kategorii šanci se umístit na předních pozicích.

takže asi jeden ze třinácti. Zbylých 92,1 % míst v nejlepší desítce obsadili „laufařští“ specialisté. Samozřejmě musíme brát v úvahu, že každý rok startuje jiný počet závodníků ze SP, takže mohou být tyto výsledky částečně zkresleny, ale právě v letech 2014 a 2015 startoval největší počet závodníků ze SP v dálkových bězích a právě v těchto sezónách nastal výrazný pokles počtu umístěných závodníků ze SP v elitní desítce.

restižní seriál závodů Skiclassics vytváří každým rokem kvalitnější startovní pole závodníků a vede k tomu, že lyžaři ze Světového poháru (dále zkratka SP) mají velký problém obsadit medailové pozice. V opačném případě je to obdobné. Většina nejlepších „laufařů“ původně závodila ve světových pohárech, ale kvůli přechodu a specializaci na dálkové běhy by také již neměli šanci výrazně v SP uspět.

Medailové pozice v „laufech“ pro závodníky Světového poháru

Vysoké objemové dávky, větší důraz na sílu a soupaž jsou toho z velké části příčinou. Běžci na lyžích většinou dávají přednost národní reprezentaci před dálkovými běhy a jejich cílem je absolvovat světové poháry, mistrovství světa a zimní olympijské hry. Pokud se tam nedostanou, tak buď skončí, nebo se snaží překlenout dálkovými běhy další rok, než zkusí další nominaci do národní skupiny.

Procentuální úspěšnost závodníků z SP v TOP10

Pokud se zaměříme pouze na medailové pozice, tak ve třech sezónách 2012–2014 se vždy tři závodníci umístili na medailových pozicích. V roce 2015 to byl pouze jeden závodník ze SP a v loňské sezóně už ani jeden nestál v žádném „laufu“ na stupních vítězů.

Počet umístění závodníků z SP v TOP 3

3,5 3

2,5 15

2 1,5

5 0

0,5 2011

2012

2013

2014

2015

Procentuální úspěšnost závodníků SP, kteří se umístili v nejlepší desítce dálkových běhů na lyžích.

2016

2011 2012 2013 2014 2015 2016 Počet umístění závodníků ze SP na medailových pozicích v dálkových bězích na lyžích

Nastupující mladá generace „laufařů“

V kategorii mladých do 26 let bylo cílem zjistit, jestli se tito specializovaní závodníci na dálkové běhy na lyžích mají šanci dostat pravidelně do nejlepší desítky. Opět byla hodnocena nejlepší desítka závodníků ve všech závodech seriálu Ski Classics v letech 2011–2016, z které byli ve dvou skupinách porovnáváni mladíci a dospělí.

Dalším ukazatelem specializace a profesionalizace v dálkových bězích na lyžích je vznik nové mladé generace, která nikdy nebyla v národní reprezentaci a která se velmi úspěšně zaměřuje pouze na dálkové běhy.

Stian Hoelgaard (LeasePlan Go, *1991) nejlepší mladík 2016, 2. nejlepší mladík 2015 Anders Høst (LeasePlan Go, * 1991) 2. nejlepší mladík 2016, nejlepší mladík 2015 Andreas Nygaard (Santander, *1990) nejlepší sprinter 2016, 2. nejlepší sprinter 2015

Progres mladých I

Procentuální úspěšnost mladíků v TOP10 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Procentuální úspěšnost mladých v elitní desítce dálkových běhů

Průměrné umístění mladíků v TOP10 10 9 8

Progres mladých II

7 6 5 4 3 2 1 0

V grafu je vidět stoupající tendence úspěšnosti mladíků v „laufařské“ elitní desítce. V roce 2014 došlo k výkyvu (16 %), jelo se pouze pět závodů a mladí závodníci se mohli zřejmě více prosadit, než třeba v posledních dvou sezónách, kdy bylo na programu více náročných závodů (8 závodů – rok 2015 a 9 závodů – rok 2016). V loňské sezóně dosáhlo na elitní desítku 12 % mladých závodníků – specialistů na dálkové běhy –, čímž byli úspěšnější než závodníci z SP (7,8 %).

expert na běžecké lyžování

FOTO: ARCHIV LEASE PLAN

Anders Høst je při rychlém tréninku na kolečkových lyžích následován týmovým kolegou Stianem Hoelgaardem

2012

2013

2014

2015

Průměrné umístění mladých v elitní desítce dálkových běhů

2016

O tom, že se mladíci každý rok výkonnostně zlepšují, svědčí i tento graf, kde je znázorněno průměrné umístění mladých v elitní desítce. Jejich výsledky se v loňské sezóně pohybovaly průměrně mezi 5. a 6. místem.

Dálkové běhy na lyžích se neustále vyvíjejí a konkurence narůstá. Lyžaři, kteří trénují na krátké tratě, mají čím dál menší šanci se v dálkových bězích prosadit. I nová mladá generace „laufařů“, kteří se na dálkové běhy specializují již několik let, potvrzuje, že zaměřit se na dálkové běhy je jednou z cest, kterou mohou jít.

www.xcsport.cz

FOTO: DEPOSITPHOTOS

28 UNIVERZITA Červené krvinky obsahují molekuly hemoglobinu, které jsou zodpovědné za transport kyslíku. Čím větší je množství červených krvinek, tedy hemoglobinu, tím se naváže více molekul kyslíku a transportuje např. do svalových buněk

TEXT: LIBOR VÍTEK

DOPING 21. STOLETÍ

JAKÝ JE VZTAH MEZI VÝKONNOSTÍ A KONCENTRACEMI HEMOGLOBINU V KRVI?

Každý sportovec, ať vrcholový, výkonnostní nebo rekreační usiluje přirozeně o co nejvyšší výkonnost. Té se dá dosáhnout většinou kombinací více faktorů – zejména kvalitním tréninkem, tréninkovými podmínkami, dokonalou výživou, lékařskou péčí a možnostmi regenerace.

některými dispozicemi se však sportovec už narodí, u vytrvalostních sportů, mezi které patří samozřejmě i běžecké lyžování, se jedná zejména o schopnost přenosu kyslíku do svalů. O tento transport se starají červené krvinky, erytrocyty, které obsahují krevní barvivo hemoglobin – a o ten jde především. Existují totiž jasné důkazy o vztahu mezi koncentrací hemoglobinu v krvi a aerobní výkonností, a také proto je zvyšování koncentrace hemoglobinu zakázanými prostředky jedním z nejrozšířenějších dopingových prohřešků. Nejprve však několik slov úvodem k fyziologii krvetvorby. Červené krvinky se tvoří v kostní dřeni, žijí pouze 4 měsíce a jsou nahrazovány nepřetržitou krvetvorbou. K té je ovšem zapotřebí

i dostatečný přísun železa, vitaminu B12 a kyseliny listové potravou. Zatímco dietní příjem vitaminu B12 a kyseliny listové většinou nebývá problém, s železem je to horší, zejména u dívek a žen, mezi jejichž preference nepatří červené maso, nejvýznamnější zdroj železa v potravě. Nejsilnějším stimulátorem tvorby červených krvinek je hormon erytropoetin produkovaný v ledvinách. Erytropoetin (často označovaný zkratkou EPO) má velký význam v klinické medicíně, kde se používá v léčbě některých typů anémií (chudokrevnosti), zejména u nemocných s chronickými chorobami ledvin. Tento tzv. rekombinantní erytropoetin (připravený metodami genetického inženýrství) byl uveden na trh v roce 1987.

Prof. MUDr. Libor Vítek, Ph.D., MBA p rofesor lékařské chemie a biochemie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy lékař internista – hepatolog výživový poradce řady českých vrcholových sportovců autor řady odborných i populárních textů o zdravé výživě, dopingu ve sportu a dalších souvisejících tématech autor počítačového programu na analýzu jídelníčku, který si můžete zdarma vést na webových stránkách: www.sportvital–nutrition.cz Webové stránky: www.sportvital.cz Příspěvky v médiích: Sama Doma: ČT1: Vyvážená strava, nejnovější trendy (24. 3. 2016) Hyde Park Civilizace: ČT24: Doping ve sportu (12. 3. 2016) v případě zájmu o výživové poradenství pište na vitek@cesnet.cz

Jak je to tedy se vztahem mezi červenými krvinkami a výkonností?

Již v roce 1947 bylo popsáno, že krevními transfúzemi lze zvýšit toleranci k hypoxii, tedy zlepšit okysličování tkání. Tato technika se tak stala oblíbeným dopingovým prostředkem už v 60. letech minulého století. Bylo skutečně prokázáno, že krevní doping může zvýšit sportovní výkonnost ve vytrvalostních sportech až o 10 % a podávání erytropoetinu dokáže zvýšit maximální aerobní kapacitu až o 20 %! Podávání erytropoetinu v dávce menší, než se běžně podává u pacientů s anémií doprovázející selhání ledvin, vedlo u trénovaných sportovců za

FOTO: ARCHIV FISCHERU

6 týdnů ke zvýšení hematokritu (procento červených krvinek na 100 ml krve) o celých 10 %, k prodloužení doby do vyčerpání o 17 % a ke zvýšení spotřeby kyslíku o 8 %. Ze všech těchto důvodů je velmi účelné a žádoucí sledovat koncentrace hemoglobinu u všech vrcholových vytrvalostních a silově-vytrvalostních sportovců a adekvátně reagovat na zjištěné hodnoty.

Jaké koncentrace hemoglobinu mají tedy lyžaři běžci?

Běžecké lyžování občas také řeší dopingové skandály, Therese Joahugová měla pozitivní vzorek na steroid clostebol během letní přípravy

Jakmile stanovila FIS v roce 1997 limitní koncentrace hemoglobinu, poklesly jeho hladiny u lyžařů běžců z ohromných 195 na 180 g/l, u žen dokonce ze 197 na 155 g/l. A jak tedy vypadaly hodnoty hemoglobinu u lyžařů běžců před 30 lety?

V roce 1987 při letní přípravě měli členové švédské reprezentace následující hodnoty hemoglobinu: 153 g/l (muži) a 138 g/l (ženy). V roce 1989 na Mistrovství světa v severském lyžování ve finském Lahti měli lyžaři dokonce o 8,5 g/l méně hemoglobinu, než byl průměr FOTO: ARCHIV FISCHERU

Výše uvedená fakta poukazují na důležitost hemoglobinu. Podívejme se tedy, jak se u lyžařů běžců vyvíjely koncentrace hemoglobinu v průběhu posledních 30 let (tedy v podstatě od nástupu erytropoetinu na farmaceutický trh). V roce 1988 rozhodla Mezinárodní lyžařská federace (FIS) o kontrole krevního dopingu testováním lyžařů na heterologní krevní transfúze (tj. transfúze od jiného člověka). To umožnilo získat informace o hladinách hemoglobinu u elitních lyžařů běžců od roku 1989 (některé skandinávské lyžařské federace začaly s kontrolou hladin hemoglobinu dokonce o 2 roky dříve). V roce 1996 přistoupila FIS k novému opatření, které spočívalo v zákazu startu na závodech, pokud byla u závodníka zjištěna koncentrace hemoglobinu přesahující o 3 směrodatné odchylky průměrné hodnoty. Jiné sankce však FIS neuplatňovala, neboť neměla důkaz, proč by u konkrétního závodníka měla být hladina hemoglobinu tak vysoká (kromě krevního dopingu mohl být teoretickým důvodem dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí nebo v hypoxických stanech – je skutečně prokázáno, že 3–4 týdenní pobyt ve výškách nad 2 000 m nad mořem zvyšuje hladiny hemoglobinu o 10 až 15 g/l). V roce 1997 přijala FIS nové pravidlo, které stanovilo maximální hladinu hemoglobinu u mužů na 185 g/l a 165 g/l u žen.

Inhalace xenonu měla být údajně využívána ruským lyžařským týmem, o čemž přinesla média zprávy po olympijských hrách v Soči

v běžné populaci (148 g/l muži, 135 g/l ženy). Tento paradox je pouze zdánlivý. Je dlouhou dobu známo, že u vytrvalostních sportovců dochází k výraznému zvětšení objemu krevní plazmy, čímž vlastně dochází k naředění červených krvinek. Dokonce se uvádí, že pokud má elitní vytrvalec „normální“ hladiny hemoglobinu, je to již nefyziologický stav. Výsledky z Lahti tedy nebyly žádným překvapením a byly v souladu s předpoklady. O to větší poprask vzbudily výsledky hladin hemoglobinu elitních lyžařů z roku 1996. Jejich koncentrace hemoglobinu byly výrazně vyšší i v porovnání s lidmi žijícími trvale v nadmořských výškách 2 000 – 2 500 m. Jakmile zavedla FIS v roce 1997 výše uvedená opatření, poklesly hladiny hemoglobinu u lyžařů běžců z ohromných 195 na 180 g/l, u žen dokonce ze 197 na 155 g/l. Tento dramatický trend v hladinách hemoglobinu nemůže být překvapením. Běžecké lyžování je vysloveně ideálním sportem pro krevní doping. Bývá obvyklé, že prvních 50 závodníků na vrcholných soutěžních akcích v běžeckém lyžování končí s odstupem do 10 % od vítězného času – a na začátku článku jsem uvedl, že krevní doping je schopen 10% zvýšení výkonnosti skutečně dosáhnout. O tom, že běžecké lyžování není (pravděpodobně ani dnes) čisté, hovoří výsledky hladin hemoglobinu lyžařů na Mistrovství světa v severském lyžování v roce 2001. Analyzováno bylo

50 nejlepších lyžařů běžců. Z celé padesátky mělo 17 % lyžařů vysoce abnormální hodnoty hemoglobinu. Při analýze lyžařů na 4. až 10. místě vzrostlo toto procento na 33 %, z medailistů měla abnormální hladiny hemoglobinu celá polovina. Mezi lyžaři, kteří se umístili na 41. až 50. místě, mělo tyto abnormální hodnoty jen 3 % běžců. Předpokládaný výskyt abnormálních hodnot hemoglobinu v běžné populaci je přitom jen 0,3 %. Autoři tohoto výzkumu uváděli, že je extrémně nepravděpodobné, že by za takto vysoké hladiny hemoglobinu mohl pobyt ve vysokohorském prostředí nebo v hypoxických stanech, a vyjádřili přesvědčení, že příčinou je krevní doping. U všech sportovců však za vysokým hemoglobinem určitě doping hledat nemůžeme, mnoho z nich má koncentrace hemoglobinu přirozeně vysoké – moje osobní zkušenost hovoří, že skuteční šampióni mají opravdu vysoké koncentrace hemoglobinu, pravděpodobně díky genetickým dispozicím. Podobně lze upozornit na známý případ finského olympijského vítěze Eero Mäntyranty, který měl v důsledku vrozené genetické abnormality receptoru pro erytropoetin zhruba o 20 % vyšší počet červených krvinek (což mu ovšem nijak nezabránilo v tom, aby se stejně stal dopingovým hříšníkem). To, že krevní doping opravdu je (či v nedávné minulosti skutečně byl) realitou, dokazují známé dopingové skandály. Jen pro zajímavost, tři chycení dopingoví hříšníci v běžeckých disciplínách na olympijských hrách v Salt Lake City v roce 2002 (v jejich případě se jednalo o darbopoetin, derivát erytropoetinu) získali na předchozích olympiádách a mistrovstvích světa celkem 38 medailí! Existují i další metody krevního dopingu spočívající v autotransfúzích krve nebo používání

transportérů kyslíků na bázi rekombinantního, hovězího nebo lidského hemoglobinu nebo perfluorokarbonových emulzí, které se používají například ve válečné medicíně (tzv. krevní náhražky). Tyto techniky se objevily záhy poté, co byly zavedeny metody stanovení rekombinantního erytropoetinu v krvi (které mimochodem nejsou zcela přesné a vedou občas i k falešně pozitivním výsledkům, což je další velký problém sportovní medicíny). Nejnověji jsou pak na trhu moderní preparáty ze skupiny označované zkratkou ESA (Erythropoietic Stimulating Agents). Mezi takové patří naHypoxický stan, do něhož je z kompresoru vháněn vzduch se sníženým obsahem kyslíku příklad tzv. CERA (Continuous Erythropoiesis Receptor Actinavozujících hypoxémii, která ve svém důsledvator, tedy kontinuální aktivátor receptoru pro ku vede ke zvýšení počtu červených krvinek. erytropoézu). Patří mezi tzv. třetí generaci látek Tyto „čisté“ způsoby zvyšování hladin hemoESA, má podstatně delší poločas v organismu, globinu si však nemůže dovolit každý sportojinými slovy, neodbourává se tak snadno jako vec. Zatímco hypoxický stan stojí zhruba 7 000 erytropoetin nebo darbopoetin. Preparát CERA amerických dolarů a dlouhodobá soustředění je tedy možné užívat 1–2x za měsíc s výsledky, ve vysokohorském prostředí často ještě mnokteré jsou srovnatelné s podáváním rekombihem více, je užívání erytropoetinu prakticky za nantního erytropoetinu třikrát týdně. Prvním babku – v průměru několik tisíc korun za měsíc. usvědčeným dopingovým hříšníkem zneužíPodíváme-li se na webové stránky společnosti vajícím tuto látku byl v roce 2008 italský cykliHypoxico prodávající hypoxické stany, naleznesta Riccardo Ricco, následovala ho řada dalších me zde video Michaela Phelpse, který přiznává, cyklistů, ale také s ročním zpožděním olympijský že tyto prostředky využívá ke zvyšování hladin vítěz na 1 500 m z Pekingu Rashid Ramzi… hemoglobinu – otázkou je, jak moc je toto ještě A to se ještě hovoří o reálném nebezpečí geetické… nového dopingu, který by měl pomoci sportovcům zvýšit produkci erytropoetinu. Co říci závěrem? Na obzoru se však ukazují další možnosti, Červený krevní obraz, tedy množství červených jako je například inhalace xenonu, údajkrvinek a koncentrace hemoglobinu by měly ně využívaná ruským lyžařským týmem, zajímat každého vytrvalostního a silově vytrvao čemž přinesla média zprávy po olymlostního sportovce. Pomiňme teď samozřejmě pijských hrách v Soči. Xenon je vzácný doping – o červené krvinky se dá starat i fyzio(a drahý) plyn, který má nepochybné logickými způsoby. Tyto parametry, stejně tak anestetické účinky. Jako první země jako parametry metabolismu železa by měly být ho pro klinické využití schválilo pravidelně sledovány a konzultovány s trenéry, v roce 2000 právě Rusko. Kromě spolu s optimalizací jídelníčku k zajištění dovyužití v anestezii xenon zvyšuje statečného přísunu substrátů nezbytných pro krvetvorbu – opět zvýšením krvetvorbu. produkce erytropoetinu. Až do roku 2014 nebyl xenon na dopingové listině, byla to tedy „ideální“ látka pro získání konkurenční výhody nad soupeři.

Literatura:

Co jsou ale povolené způsoby zvyšování krvetvorby?

Struktura molekuly hemoglobinu. Hemoglobin je bílkovina, která v sobě obsahuje 4 ionty železa. Každý ion na sebe váže v plicích 1 molekulu kyslíku a transportuje ho do místa potřeby. Při uvolnění kyslíku do buňky na sebe naváže oxid uhličitý a transportuje ho zpět do plic, kde dochází k uvolnění oxidu a navázání kyslíku

Etický problém představuje v podstatě jakékoli „umělé“ zvyšování hladin hemoglobinu (snad s výjimkou vysokohorských soustředění). Erytropoetin a další příbuzné hormony zvyšující tvorbu červených krvinek jsou samozřejmě zakázané. Ale ke stejnému účinku dochází i při dlouhodobém tréninku ve vysokohorském prostředí nebo při používání speciálních stanů

Videman T et al. Changes in hemoglobin values in elite cross–country skiers from 1987 to 1999. Scand J Med Sci Sports 2000;10:98–102. Stray–Gundersen J et al. Abnormal hematologic profiles in elite cross– country skiers: blood doping or? Clin J Sport Med 2003;13:132–7.

FOTO: ARCHIV HYPOXICO

30 UNIVERZITA

VYLADĚNÉ ZKUŠENOSTMI

WWW.SPORTEN.CZ

FOTO: ARCHIV VASALOPPETU

Pokud se závodu chcete jen zúčastnit, například se svým partnerem, tak si to opravdu užijte.

32 UNIVERZITA

Eva Chalupová Narozena: 9. února 1977 v Praze TEXT: EVA CHALUPOVÁ FOTO: ARCHIV VASALOPPETU

DOBROU MOTIVACÍ

PROTI TRÉMĚ

Vzdělání: Získala doktorát v oblasti sportovní psychologie, obor klinická psychologie a trenérství. Při mateřské dovolené s třetím potomkem stále učí sportovní psychologii na trenérských kurzech na FTVS UK. Trenérská činnost: Trenérka plavání a majitelka plaveckého klubu Prague Sharks

Ať už jste zkušený závodník nebo nadšený amatér na prvním závodě v životě, máte před startem trému. Ano, i mistři světa ji mají. jsou připraveni na důležitý závod. Pokud je některý příznak příliš obtěžuje, naučili se ho zvládnout pomocí určitého druhu relaxační techniky (o tom více v příštím čísle Nordicu). S negativními myšlenkami bojují předem připravenými zbraněmi (viz minulé číslo). A vědí, co mají dělat, protože si to předem připravili a, ovšem, mají spoustu zkušeností. V tomto článku bych se ráda věnovala ještě jedné dovednosti, která určuje, jak dobře se závodník bude cítit před startem, jak se vyrovná se svou trémou a jak pojede. Je to dovednost udr-

žet si dobrou motivaci. Dobře motivovaný sportovec má dobře stanovený cíl pro daný závod, má pocit, že má jeho dosažení pod kontrolou, těší se na trať a je odhodlán vydat ze sebe vše.

Chyby v motivaci a jak jim předcházet

Každému zkušenějšímu závodníkovi se někdy stalo, že byl takzvaně „přemotivovaný“. Co to vlastně znamená? Je to stav, kdy vědomě chceme dosáhnout nějakého výkonu (umístění; čas; dojet v pohodě apod.), ale naše podvědomí vyhodnoC

FOTO: ARCHIV VASALOPPETU

áš mozek z okolních údajů vyhodnotí, že se právě jdete fyzicky poměřit s davem dalších lidí, a nemůže si dovolit nechat vás klidné. Nastartuje tělo na závodní režim a vy si všimnete fyzických příznaků – trémy. Divné pocity až křeče v břiše, závratě, sucho v ústech, nucení na záchod, třes, ztuhlost ve svalech, tlukot srdce a změny dýchání jsou ty nejobvyklejší. Hlavou vám běží nejrůznější myšlenky, týkající se závodu a vašeho výkonu v něm. Pokud si to obzvlášť „užíváte“, připomenete si, co negativního vás čeká, pokud nezajedete dobře, a živě si vybavíte, jak se budete cítit, až to zase pokazíte. A/nebo začínáte mít pocit, že sem nepatříte, a uvědomíte si, že vlastně vůbec nevíte, co máte dělat. Tak nějak se dá popsat člověk, který má před závodem trému, trému toho druhu, který mu k dobrému výkonu nepomůže. Negativní emoce vyvolané špatně interpretovanou trémou negativně ovlivní výkon – zhorší se svalové napětí, schopnost koncentrace a efektivita metabolismu. Trému ovšem není nutné prožívat takto negativně. Úspěšní sportovci trému mají, a objektivně vzato, mají reálné důvody ji mít – jde jim o hodně. Ale dokáží se s ní vyrovnat. Fyzické příznaky trémy mají rádi, je to pro ně známka toho, že

CMY

Jaké si tedy stanovit cíle pro závod?

Pro výkonnostní a vrcholové běžce jsou samozřejmě nutné výkonové cíle. Vítězství, umístění do určitého místa, někoho konkrétního porazit. Pokud jsou stanovené racionálně a doplněné taktickou přípravou na závod, stav „přemotivování“ nevyvolají. Jen pozor na takzvané „vysněné cíle.“ Vysněný cíl je ten, kterého by šlo dosáhnout, pokud by všechno vyšlo na sto procent. Vysněný cíl je skvělou motivací, ovšem jen pokud je doplněn cílem racionálním (žádný závod na sto procent nevyjde).

FOTO: ARCHIV VASALOPPETU

cuje veškeré informace – jak máme natrénováno, podněty z okolí (stav tratě, informace o našich soupeřích…) a z našeho těla a „dojde k názoru“, že to nejspíš nepůjde. V takovémto konfliktním stavu náš mozek nefunguje moc dobře, ztrácíme pozornost a děláme chyby. Také se objevují negativní emoce, špatně prožíváme příznaky trémy a výkon jde dolů. Tomuto stavu se dá zabránit dobrým plánováním. Správné vyhodnocení přípravy a dobře naplánovaný cíl pro závod udělají své – jen je potřeba se ho držet, nejlépe za pomoci trenéra. Mluvit o něm i těsně před závodem, neustále si ho připomínat, případně ho racionálně upravit podle okolností před startem. Druhou chybou je takzvaná „ztráta motivace“. Pod tíhou okamžiku (často pod tíhou „přemotivovanosti“) ztrácíme sebevědomí, přestáváme věřit, že závod zvládneme, rezignujeme na své cíle a necháme se zahltit negativními emocemi. Třetí chybou je vyjet na trať bez jakéhokoli cíle. Bez (psychické) úhony to lze přežít na pár prvních závodech v životě. Pak už máte zkušenosti = máte v paměti dost informací pro vznik konfliktu v případě „přemotivování“. A také začíná fungovat přirozený (= iracionální) „cit pro spravedlnost světa“ – když jsem trénoval, musí se to projevit v závodě, když už mám zkušenosti, bude to lepší než minule… a když to tak nebude, bude to hrozné… a negativní emoce jsou tu.

Naplánujte si, kde a jak pojedete, zejména po startu. Budete mít jistotu, že to máte pod kontrolou a tréma zmizí.

Výkonové cíle jsou bohužel psychologicky náročné – jejich splnění nemáme vzhledem k přítomnosti a snaze soupeřů úplně pod kontrolou, což je stav, který vyvolává úzkost. Pro její snížení se doporučují dvě taktiky: 1. Dejte si úkoly. Zaměřte svoji pozornost na něco, co máte pod kontrolou. Hlídejte si tepovou frekvenci. Naplánujte si úseky, kde budete myslet na techniku, nebo kde změníte úsilí. 2. Zaměřte se na pocity při běhu. Podle vědeckých studií je to nejúčinnější technika zvládnutí trémy pro ty, kdo kvůli ní selhávají. Pojmenujte své úsilí a technické provedení v určitých úsecích. Prožívejte to. Jedu plynule, rytmicky, hladce, kloužu se… NAPLÁNUJTE si, kde jak pojedete, obzvlášť v úsecích po startu, od začátku budete dělat něco, co máte pod kontrolou, a tréma zmizí. Cíl „jet co nejlépe“ je velmi častý u „neprofesionálů“. Nemají čas ani ambice (ani dovednosti a ani trenéra, který by jim s tím pomohl) takticky se připravovat na závod. Nijak zvlášť nevyhodnocují svou tréninkovou přípravu. Tento typ cíle je také psychologicky nevýhodný, obzvlášť pro

závodníky povahou pesimisty, těžko se totiž plní a ve skutečnosti neexistuje kritérium, podle kterého lze jeho splnění posoudit. Lepší jsou cíle typu úkol nebo pocitový běh viz výše. Dobrým a psychologicky přijatelným cílem je „pobavit se svými chybami“ (a hlavně se z nich poučit). Pokud víte, že tento typ závodu pro vás bude nový, nebo se vracíte po dlouhé pauze, může to být ideální motivace. Zajímavou motivací může být plánování takzvaného „kalkulovaného risku“. Je možné se plánovaně připravovat na nějakou riskantní strategii (ten první kopec se pokusím ujet, nebo naopak, budu výrazně šetřit síly a nastoupím tam a tam a podobně). Ve skutečnosti z ní nejvíce vytěžíte, pokud jste amatéři/hobíci – zaměří vaši pozornost na úkol, budete se těšit na nový zážitek a tréma se změní v očekávání. A pokud je vaším opravdovým cílem „zúčastnit se“, jet v pohodě, užít si to, strávit společné chvíle s partnerem… Do toho! Lyžování je krásný sport. Aby se to povedlo, můžete třeba zapracovat na odhodlání, že se nebudete zlobit, když vám někdo několikrát přejede lyže, neuhne nebo špatně namažete. Ale to je na jiné povídání.

34 UNIVERZITA

KARTÁČE, TEXT: JAROSLAV KNÁPEK FOTO: ARCHIV AUTORA

ŠTĚTINY A KARTÁČOVÁNÍ

Kartáče jsou velké, často dotazované a diskutované téma. Každý profesionální servisman má své individuální zvyklosti a postoje ke kartáčování lyží – ve své podstatě se však servismani shodnou na základních principech.

artáče se při přípravě lyží používají jak ve fázi před aplikací skluzných vosků, tak i následně po jejich aplikaci. Výrobci servisních nástrojů a vosků nabízí široké spektrum kartáčů: bronzový, ocelový, nylonový atd. Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s jednotlivými typy kartáčů a s jejich použitím v průběhu voskování lyží. Prvního rozdílu, kterého si mezi kartáči všimnete, je jejich velikost. Důvod velikostního rozdílu je dvojí. Nejzřetelnějším důvodem je ekonomika: čím je kartáč menší, tím menší náklady na jeho pořízení musíme vynaložit. Na druhou stranu: čím je kartáč větší, tím větší je účinná plocha při vlastním kartáčování a menší úsilí vede ke kvalitnímu výsledku. S větším kartáčem proběhne proces kartáčování rychleji a zároveň se větší kartáče mnohem lépe drží. Těžko byste hledali profesionální servis, který nepoužívá při přípravě lyží velký oválný, obdélníkový, nebo rotační kartáč. Do kategorie kartáčů by se také daly zařadit tzv. Fibertexy, které při přípravě lyží hrají významnou roli. Další důležitou charakteristikou jsou štětiny. Štětiny na kartáčích jsou vyrobeny z různých materiálů a mají různý průměr, délku a tuhost. Tyto vlastnosti štětin předurčují, k jakému účelu bude daný kartáč nejužitečnější. Kartáče s větším průměrem štětiny jsou nejlepší k čištění velkých ploch, hrubému

odstranění vosku a odstranění nečistot, zatímco kartáče s menšími štětinami jsou určeny pro dokončovací činnosti jako leštění a jemné odstraňování zbytků vosků, zejména při vykartáčování vosku ze struktury skluznice. Podobně je tomu s tuhostí štětin. Kartáče s více tuhými štětinami se obvykle používají k čištění a naopak kartáče s měkčími štětinami k leštění. Vlastnit jeden univerzální kartáč se středně velikou a tuhou štětinou pro všechny činnosti při přípravě lyží není úplně ideálním řešením. K dobře připravené a skluzné lyži je optimální mít ve výbavě tři až čtyři kartáče: pro přípravu skluznice před voskováním, k odstranění vosku a k vyleštění.

Kartáče pro přípravu skluznice před voskováním Správná péče o skluznici před vlastním voskováním ovlivní výsledek vaší práce. Cílem přípravy lyží před aplikací vosku je vytvořit nejlepší pod-

Jaroslav Knápek Narozen: 17. srpna 1974 v Moravské Třebové Sportovní činnost: do 21 let závodník v biatlonu Profese: IT ERP specialista. Navíc s manželkou provozují specializovaný velkoobchod a maloobchod pro běžkaře XCSPORT.cz

mínky pro následnou absorpci vosku. V tomto případě jsou nejužitečnějším pomocníkem kovové kartáče, které slouží k odstranění nedokonalostí skluznice, jakými jsou oxidace a nečistoty.

Kovové kartáče

Velmi užitečné při přípravě skluznice před aplikací vosku jsou kovové kartáče s hrubou štětinou. Hrubé ocelové, bronzové a měděné kartáče se používají k čištění skluznice, odstranění oxidace a uvolnění základní struktury. Výsledkem vaší práce je skluznice s vyšší absorpcí vosku, jenž bude mít v konečném důsledku lepší skluznost. K čištění skluznice je nejúčinnějším z těchto kartáčů kartáč ocelový, zatímco bronzový nebo měděný je více univerzální. Tyto kartáče nejsou tak efektivní při čištění a odstraňování oxidace – měděné a bronzové kartáče jsou trochu měkčí a mohou být také používány jako první kartáč po seškrábání vosku, čímž zredukujeme množství potřebných kartáčů. Nevýhodou používání pouze jednoho kartáče k čištění a zároveň k odstraňování vosku je, že si již odstraněné nečistoty částečně zanesete zpět do skluznice. Kromě kovových kartáčů se na údržbu skluznice před voskováním používá Fibertex.

35 KATEGORIE PRŮMĚRU ŠTĚTINY KARTÁČE

Velmi jemná ocel

Jemná bronz ocel nylon

Střední bronz ocel nylon koňská žíně kančí štětiny

Hrubá ocel nylon

V obchodech můžete zakoupit různé velikosti kartáčů

Kartáče po aplikaci vosku – „po seškrábání“

Průměr štětiny kartáče

Po aplikaci skluzného vosku a následně po seškrábání přebytečného vosku škrabkou na drážku a plexi škrabkou je důležité skluznici vykartáčovat a vyleštit. Pokud bychom tento přebytečný vosk neodstranili, tak skluznice nebude moct optimálně vytlačit vodu, která vzniká při skluzu lyže. Po samotném seškrábání vosku škrabkou se totiž budou stále nacházet zbytky vosku, jak na povrchu skluznice, tak i ve struktuře skluznice. Cílem kartáčování je tyto zbytky vosku dostat nejprve hrubšími kartáči z povrchu skluznice a potom jemnějšími kartáči i ze struktury skluznice.

Kovové kartáče

Po seškrábání vosku je vynikající použít střední měděné a bronzové kartáče. Jejich kratší a středně tuhé štětiny velmi snadno odstraní velké množství vosku z povrchu skluznice a částečně i ze struktury skluznice. Obvykle jsou štětiny obklopeny na krajích kartáče nylonovými štětinami, které pomáhají zachytit a vymést vzniklý voskový prach. Z důvodu univerzálnosti a čistící schopnosti najdete střední bronzový kartáč ve výbavě každého profesionálního servismana. Obecně se tyto kartáče označují jako „první kartáč“. Alternativou k použití měděného nebo bronzového kartáče je použití středního ocelového kartáče, nebo kombinace použití ocelového kartáče s delší hrubou štětinou a následně ocelového kartáče s velmi jemnou štětinou.

Nylonové kartáče

Nylonové kartáče lze použít i jako první kartáče po seškrábání na místo kovových kartáčů. Na trhu jsou dostupné kartáče s bílou střední štětinou, černé s tuhou štětinou a modré s velmi měkkou štětinou. Bílé a černé nylonové štětiny mají o něco málo větší průměr než střední bronzové kartáče, takže je možné je používat jako první kartáč pro seškrábání, ale

Srovnání velikostí štětin kartáčů

s tím rozdílem, že je nutné skluznici vykartáčovat ve vícero průchodech. Většina rekreačních lyžařů sáhne právě po bílém nylonovém kartáči z důvodu ceny. Jemnější a měkčí modrý nylonový kartáč se používá jako druhý kartáč po seškrábání. Velmi jemné a měkké štětiny kartáče proniknou hluboko do struktury skluznice a vytáhnou veškerý zbývající vosk, aniž by nějakým způsobem ovlivnily strukturu. Výsledkem by měla být čistá a vyleštěná skluznice, která bude mít mimořádný skluz.

Kartáče s koňskou žíní nebo s kančí štětinou

Kartáče s koňskou žíní nebo s kančí štětinou jsou obvykle vyhrazeny ke kartáčování produktů ze 100% fluoru (prášky, bloky, gely, spreje). Tyto kartáče mají podobné štětiny na většinu možností Soft Nylon, a proto je možné je zaměnit. Kartáče s kančí štětinou jsou tužší a mají větší průměr štětiny, než je tomu u kartáčů s koňskou žíní. Kartáče s kančí štětinou se zpravidla používají jako druhý kartáč po zažehlení produktů ze 100% fluoru. Důležité je si uvědomit, k jaké činnosti daný

kartáč používáme. Nepoužívejte stejný kartáč ke kartáčování parafínů a zároveň ke kartáčování produktů ze 100% fluoru. Pokud toto uděláte, tak riskujete, že si zanesete parafín do čistého fluoru a výsledek vaší práce bude méně efektivní.

Rotační kartáče

Hlavní předností celého systému rotačních kartáčů je jejich účinnost, která celý proces mazání lyží výrazně zrychlí. Rychlou práci rotačních kartáčů oceníte zejména, pokud připravujete více párů lyží. Rotační kartáče jsou na trhu dostupné ve všech standardních variantách, v jakých jsou v nabídce ruční kartáče. Rotační kartáče se nasazují na rukojeť, která se upne do sklíčidla vrtačky. Důležité je zvolit takovou vrtačku, která má vhodné otáčky – pro kovové kartáče výrobce rotačních kartáčů Red Creek se udává rychlost otáček 1 000 – 2 000 ot./ min, pro ostatní kartáče (2 000 – 4 000 ot./min). Rukojeti jsou dodávány ve čtyřech šířkách: 100 mm (XC kartáče), 140 mm (pro kombinované XC kartáče), 200 mm (kartáče pro sjezd nebo dvojité XC kartáče) a 300 mm (kartáče pro snowboard).

MOŽNÉ POUŽITÍ KARTÁČŮ PŘI PŘÍPRAVĚ LYŽÍ

Před voskováním Turistika (jeden kombi kartáč)

Voskování

Škrábání drážky

Škrábání povrchu skluznice

Po seškrábání Po seškrábání 1. 2.

žehlička

škrabka na drážku

škrabka plexi

bronz-bílý nylon

1. zažehlení 100% fluor

Nakartáčování fluor

2. zažehlení 100% fluor

Vykartáčování fluor

Hobby (4 kartáče)

střední ocel

žehlička

škrabka na drážku

škrabka plexi

bronzový / střední ocel

nylonový

žehlička / korek / filc

koňská žíně

žehlička / korek / filc

koňská žíně

Profi

střední ocel + nylon

žehlička

škrabka na drážku

škrabka plexi

hrubá ocel + velmi jemná ocel

nylonový

žehlička / korek / filc

koňská žíně

žehlička / korek / filc

kančí štětina + nylon

Seriál závodů v běžeckém lyžování, 7. ročník

2017

5 lokalit, 5 termínů, 5 příležitostí strávit nezapomenutelný víkend na běžkách

Stopa pro život za uplynulých 6 sezón pevně zakotvila v kalendáři všech českých příznivců běžeckého lyžování. Letos seriál odstartuje pod šťastným číslem sedm (7. ročník v roce 2017), a i proto organizátoři věří, že české hory zasype pěkný příval sněhu a všem účastníkům poletí lyže po bílých pláních a pod pocukrovanými větvemi lesů rychleji než kdykoliv před tím. Kompletní informace o seriálu a závodech najdete na následujících stránkách.

původního trojlístku akcí se seriál postupně rozrostl na pět vysoce kvalitních závodů. A tak se i letos může každý, kdo má rád běžky, přihlásit na Prolog v Novém Městě na Moravě, Jilemnickou 50 v Jilemnici, Karlův běh na Božím Daru, Šumavský Skimaraton na Kvildě a Krkonošskou 70 ve Špindlerově Mlýně. Na startu je vítán úplně každý. Vedle závodníků, kteří jezdí na úzkých prkénkách pravidelně a na té nejvyšší úrovni, včetně borců ze zahraničí, se za víkendovými podniky Stopy vydává čím dál tím víc amatérů, svátečních běžkařů, výletníků i kompletních rodin s dětmi, kteří nechtějí ani v zimě lenošit. Zjistili totiž, že si mohou vybrat i kratší a méně náročné závodní trasy, nebo dokonce nezávodní vyjížďky, speciální závody pro děti nebo školu lyžování. Na všech akcích Stopy pro život je navíc klidněji a domáčtěji než na rušných sjezdovkách a kromě perfektně připravené stopy je přichystán pro startující i jejich fanoušky skvělý servis a služby v zázemí závodu. Právě nadstandardní služby pro závodníky jsou spolu s bezchybnou organizací závodů hlavní devízou zimní „proživotní“ série a maximální spokojenost účastníků je jejím hlavním cílem.

Závod Stopy pro život krok za krokem

Vše je připravené od příjezdu na parkoviště až po vyhlášení vítězů

Mazací servis

Základna ZP MV ČR

Zdarma mazací servis České spořitelny. Za malý poplatek nadstandardní mazací servis Bezva běžky

Vyhřívaný velkokapacitní stan s jídelnou, převlékárnou, mazárnou a úschovnou ošacení i lyží ZDARMA

Test centrum Rossignol

Profesionálně připravené trasy

Prezence

Po přihlášení přes webové stránky www.stopaprozivot.cz nebo na místě získáte startovní balíček, který obsahuje: závodní číslo s nevratným čipem a dárek za účast (čepice, čelenka nebo šátek)

Šance otestovat a vyzkoušíte v závodě prvotřídní lyže Rossignol 2016/2017!

Organizátoři a dobrovolníci udělají maximum pro vaše skvělé sklouznutí

Občerstvení na trati a v cíli

Dobře zásobené občerstvovačky včetně produktů Nutrend na trati. Kvalitní teplé jídlo, bohatý výběr menu. Teplé i studené nápoje v cíli

Doprovodný program

Výsledkový servis

Odborníci na časoměrné služby ze SportSoft se postarají o přesné změření a vyhodnocení výsledků. Slavnostní vyhlášení a dekorování vítězům originálními medailemi na pódiu

Na partnerech záleží

INSTITUCIONÁLNÍ PARTNEØI

Na všech závodech kromě K70 samostatné dětské závody Škola lyžování pro děti i dospělé v XC Free Style Areně ZDARMA Nezávodní Open jízdy pod vedením instruktorů a půjčovna základního běžeckého vybavení ZDARMA Samostatné závody fatbiků na 3 závodech Stopy 2017 Na Prologu možnost vyzkoušet ZDARMA střelbu na biatlonové střelnici s instruktory

HLAVNÍ PARTNEØI

GENERÁLNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER

HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER

PARTNEØI

OFICIÁLNÍ DODAVATELÉ

MEDIÁLNÍ PARTNEØI

Jakub Pšenička:

Nejraději mám Jilemnickou padesátku Je jedním z pravidelných účastníků seriálu Stopa pro život. Pětadvacetiletý rodák z Prahy, Jakub Pšenička, pevně zakotvil v Jilemnici a pilně se pod hlavičkou týmu Silvini Madshus věnuje běžkám. Je vítězem Jilemnické 50, vybojoval 2. a 3. místo na Karlově běhu i Šumavském Skimaratonu, špatně si nevede ani za kopečky, kde si vyjel 6. místo na Vasallopet China a 42. místo v závodě La Sgambeda. Vedle toho sympatický závodník s logickou přezdívkou „Pšenda“ stihnul získat titul Bc. z Technické univerzity v Liberci, obor Rekreologie, a nyní je v 1. ročníku magisterského studia na textilní fakultě TUL, kde studuje průmyslové inženýrství – řízení jakosti. A také čeká prvního potomka.

kolika letech jsi poprvé stál na lyžích a kdo tě k nim přivedl? Na lyžích jsem stál poprvé v 5. třídě na základní škole, když jsem jel na povinný zimní kurz. Do té doby jsem byl atlet, ale po prvním soustředění se ze mě stal 100% lyžař. K lyžování mě přivedl a hodně mi na začátku se vším pomáhal především trenér Vašek Jindřišek z Jilemnice.

Kdy a proč ses rozhodl specializovat se na běžecké lyžování? Netáhly tě i jiné sporty? Rozhodl jsem se v průběhu základní školy, původně jsem zkoušel kombinovat horské kolo, atletiku a běžecké lyžování, ale s postupujícím věkem byla nezbytná větší specializace. Nakonec padlo rozhodnutí, že to bude běžecké lyžování.

Jak jsi byl spokojený s loňskou sezónou a s jakými ambicemi a cíli vstupuješ do té nové? S loňskou sezonou jsem byl celkem spokojený, až na pár závodů, které se vyloženě nepovedly. V letošní sezoně bych rád obhájil umístění na stupních vítězů na českých závodech a vylepšil dosavadní výsledek ve SKI-CLASSICS. Rád bych se také podíval do TOP 30, ale tuším, že to rozhodně nebude lehké.

Soutěž Ski Prestige Trophy Individual (SPTI)

Přibliž nám svůj běžný tréninkový režim. Běžný tréninkový program „moc nevedu“, jediná místa, kde můžu pořádně trénovat, jsou soustředění a těch mám poskrovnu. Obvykle trénuju, když mi vyjde trocha času mezi školou a brigádami.

Na kterých závodech 7. ročníku se letos ukážeš? Většinou si závody neplánuju dopředu a vybírám si podle nálady a formy, ale letos bych se určitě rád ukázal na Prologu a Jilemnické 50. Dál se uvidí…

A co výživa? Musel ses třeba o Vánocích krotit, nebo si klidně dáš, na co máš chuť, včetně cukroví a bramborového salátu? Nejsem příliš zastánce speciální sportovní výživy, a proto jím všechno, ale samozřejmě s určitou mírou. O Vánocích cukroví a dalším dobrotám nikdy neodolám.

Myslíš si, že české běžecké lyžování může zachvátit stejné šílenství, jako je tomu u biatlonu? ROZHODNĚ ANO. Pokud budou mít české hory dostatek sněhu, děti skvělé vzory a čeští běžkaři výsledky, nic tomu nebrání. Už teď jezdí na závody Stopy spousta šikovných dětí a dokonce celé rodiny. To je dobrý začátek.

Od kdy jezdíš seriál Stopa pro život a s jakými úspěchy? První závody Stopy jsem jel cca před třemi lety. Od té doby se každoročně zúčastním přibližně 2–3 závodů za zimu. Výsledky se samozřejmě pokaždé snažím mít co nejlepší, ale ne vždy se to povede. Jednou je to rychlou změnou počasí, špatným výběrem lyží anebo to prostě ten den nejde. Které závody Stopy máš nejraději a proč? Nejraději mám Jilemnickou padesátku. A důvod? Tento závod se jede na mých domácích tratích, kde jsem na lyžích strávil nespočet hodin a znám tu každou zatáčku. Dají se podmínky na našich domácích běžkařských podnicích srovnat s těmi zahraničními? Podmínky na domácích závodech jsou dobré a každý rok se zlepšují. Podle mého názoru jsou srovnatelné, někdy i lepší než na závodech v zahraničí. Právě na Stopě je vidět, že organizátoři věnují spoustu úsilí, aby v rámci možností připravili účastníkům kvalitní stopu a co nejkomfortnější zázemí ve vyhřívaném stanu a skvělé služby pro závodníky i jejich doprovod.

Co bys popřál českým běžkařům do roku 2017? Především mnoho najetých kilometrů, skvělé výkony a krásnou upravenou stopu s dostatkem sněhu.

Jedná se o soutěž jednotlivců v rámci seriálu Stopa pro život 2017 na vybraných tratích. Závodníci soutěží mezi sebou v příslušných kategoriích podle věku, zvlášť muži a ženy. Body získané za umístění v jednotlivých závodech se sčítají. Z jednotlivých závodů se přidělují body na základě absolutního pořadí dle bodovací tabulky. Tyto body se následně vynásobí koeficientem tratě a vyjde konečný bodový zisk. V případě, že závodník startuje ve dvou závodech (např. v sobotu volně a v neděli klasicky), započítá se mu do soutěže SPTI výsledek s vyšší bodovou hodnotou. Počítají se vždy 3 nejlepší výsledky ze 4. Trasy započítávané do Ski Prestige Trophy Individual 2017 Jilemnická 50 25/50 km klasicky/volně Šumavský Skimaraton 23/46/45 km klasicky/volně Krkonošská 70 25/50 km volně Karlův běh 22/42 km klasicky/volně Soutěžní kategorie M/Ž17–39 muži / ženy M/Ž40+ muži / ženy Muži Abs. muži absolutně Ženy Abs. ženy absolutně

1999–1977 1976 a více 1999+ 1999+

(28.–29. 1. 2017)

JILEMNICKÁ 50 ZP MV ČR Oslavte s námi první kulatiny!

Jilemnická 50 si za 9 let své existence rychle získala jméno a zařadila se mezi největší dálkové běhy pořádané v České republice. Svědčí o tom stovky účastníků, kteří se každoročně na závod do Krkonoš vracejí. Na letošní jubilejní 10. ročník vás opět zvou pořadatelé z ČKS Ski Jilemnice a organizátoři série SPŽ z Petr Čech Sport, a.s. a Stopa pro život, z.s.

ilemnická 50 ZP MV ČR 2017 se pojede jako druhý závod seriálu ČUS Stopa pro život 2017. Zúčastnit se alespoň jednoho ze tří vypsaných závodů může opravdu každý, kdo má rád běh na lyžích a líbí se mu atmosféra dálkových běhů. Navíc zde máte možnost postavit se na start s předními českými běžci a porovnat si svoji výkonnost. Každý, kdo dokončí závod, bude automaticky zařazen do pořadí celého seriálu. Na webových stránkách Stopy je po každém závodě aktualizované pořadí v rámci soutěže Ski Prestige Trophy Individual, včetně získaných bodů a rozdělení do věkových kategorií.

Závody v Jilemnici se uskuteční v lyžařském areálu Hraběnka. Zde bude start i cíl závodu, veškeré zázemí, výdej startovních čísel a doprovodné akce. Parkování v Jilemnici bude zajištěno jednosměrně na uzavřené komunikaci od areálu na Hraběnce a na autobusovém nádraží. I letos mohou účastníci využívat zázemí a služby ve velkých vyhřívaných stanech, mazací servis pro závodníky obstará firma SWIX a mistři mazači z Bezva běžky.cz. Sobotní program bude nově zahájen závodem pro děti na tratích od jednoho do 5 km volnou technikou. Odpoledne ve 13 hodin odstartuje závod na 25 km volně. V neděli se bude

PROPOZICE Termín: 28.–29. 1. 2017 ísto: Jilemnice – areál Hraběnka M Start / Cíl: Jilemnice – areál Hraběnka (v případě nedostatku sněhu Roudnice) Místo prezence: závodní kancelář v areálu Hraběnka Registrace: online do 25. 1. 2017 na www.stopaprozivot.cz , na místě pátek 27. 1. 15:00–18:00, sobota 28. 1. 9:00–16:00, neděle 29. 1. 8:00–9:30 Závody a trasy: Sobota 28. 1. 2017 Dětské závody na 1, 2 a 5 km, starty od 11:00 Závod volnou technikou na 25 km – start 13:00 Neděle 29. 1. 2017 Závod klasickou technikou na 50 km – start 10:00 Závod klasickou technikou na 25 km – start 10:30 Startovné: 25 km – volně, klasicky: online 600 Kč / na místě 700 Kč 50 km – klasicky: online 600 Kč / na místě 700 Kč Kombinace volně + klasicky: pouze online 900 Kč Dětské závody – 100 Kč online i na místě Více informací:

www.stopaprozivot.cz www.skijilemnice.cz

41 závodit klasicky na trati 50 km nebo 25 km. Starty závodů budou hromadné, do první vlny budou zařazeni nejlepší závodníci z loňských výsledků a závodníci s prokázanou výkonností. Vyhlášení výsledků proběhne po závodě v prostoru startu a cíle. První tři závodníci a závodnice ve všech věkových kategoriích vypsaných v propozicích závodu obdrží hodnotné věcné ceny od partnerů závodu. Přihlásit se na závody lze na www.stopaprozivot.cz, nebo osobně v prodejně INTERSPORT v Jilemnici, nebo zaslat přihlášku poštou či faxem. Těšit se můžete i na oblíbenou poukázku na slevu do prodejny Intersport v Jilemnici a dárek pro každého účastníka. Pro závod je připraven jeden okruh o délce 25 km v okolí Jilemnice směrem na Mříčnou, Kruh a Roztoky. Na tomto okruhu budou i dvě občerstvovací stanice. Jde o okruh se zvlněným profilem, nechybí zde táhlá stoupání a sjezdy. Z nejvyššího bodu trati je krásný výhled na panorama západních Krkonoš s dominantou Kotle. Pro případ nepříznivých sněhových podmínek na trati v Jilemnici je připravena nová náhradní trať na Roudnici. Své závodní premiéry se málem dočkala již loni, ale v týdnu před závodem sníh odtál i tam a závod se konal nakonec na Mísečkách, tak uvidíme, co nám přichystá letošní zima. Také náhradní trať má zvlněný profil a přivede závodníky do nepříliš známých koutů Krkonoš. V případě pěkného počasí se můžete těšit na krásné výhledy na hřebeny Krkonoš, ale třeba i na Ještěd a Černou horu. Nezapomeňte si v kalendáři rezervovat poslední lednový víkend pro návštěvu Jilemnice. Pořadatelé z ČKS SKI Jilemnice se vždy snaží udělat maximum pro spokojenost vás, závodníků, abyste si odvezli spoustu zážitků a měli důvod se sem vracet. Veškeré další informace o závodě budou průběžně aktualizovány na stránkách www.skijilemnice.cz a www.stopaprozivot.cz.

Předpokládaná trasa závodu

Rezervní varianta pro případ horších sněhových podmínek

(11.–12. 2. 2017)

KARLŮV BĚH ČESKÉ SPOŘITELNY Druhý nejstarší závod na běžkách v srdci Krušných hor

Rok se s rokem sešel, naše nejzápadnější hory přes Vánoce a na Nový rok přikryla načechraná sněhová peřinka a to je ten správný čas pozvat všechny běžce na jeden z nejstarších zimních závodů v Čechách – Karlův běh.

iž 46. ročník tradiční akce odstartuje v sobotu 11. února 2017. Závod se opět uskuteční v nejvýše položeném městečku Krušných hor, kam před Vánoci letělo tisíce dopisů Ježíškovi, na Božím Daru. Po sedmé v historii bude Karlův běh součástí seriálu závodů v běhu na lyžích pro širokou veřejnost, Stopa pro život, protože je jednou ze tří akcí, které patří do „Stopy“ od jejího prvního ročníku.

Karlův běh je pojmenován po jedné z největších osobností české historie, císaři Karlu IV., jehož 700. narozeniny v uplynulém roce slavila celá naše země. O vzniku Karlova běhu hovoří dnes již proslulá legenda, ve které se náš nejslavnější a nejoblíbenější panovník vydal na západ od Prahy, kde měl položit základní kámen k městu s četným výskytem termálních pramenů a cestou se rozhodl na

PROPOZICE Termín: 11.–12. 2. 2017 ísto: Boží Dar M Start / Cíl: Boží Dar Místo prezence: Obecní úřad Boží Dar Registrace: online do 8. 2. 2017 na www.stopaprozivot.cz, na místě pátek 10. 2. 16:00–20:00, sobota 11. 2. 7:30–9:00. 12:00–16:00, neděle 12. 2. 7:30–9:30 Závody a trasy: Sobota 11. 2. 2017 Dětské závody na 0,5 km, 1,5 km, 6 a 12 km, starty od 10:00 Závod volnou technikou na 22 km – start 11:15 Závod na 22 km Fatbike – start 12:00 Neděle 12. 2. 2017 Závod klasickou technikou na 45 km – start 10:30 Závod klasickou technikou na 22 km – start 11:15 S tartovné: 22 km – volně: do 5. 2. 500 Kč / do 8. 2. 600 Kč / na místě 700 Kč 22 km – fatbike: do 5. 2. 500 Kč / do 8. 2. 550 Kč / na místě 600 Kč 45 km – klasicky: do 5. 2. 600 Kč / do 8. 2. 700 Kč / na místě 800 Kč Kombinace volně + klasicky: do 5. 2. 900 Kč / do 8. 2. 1100 Kč Dětské závody – 100 Kč online i na místě Více informací:

www.stopaprozivot.cz www.karluvbeh.cz vrcholcích Krušných hor sledovat coby „šusař“ překrásné stopy místních lyžníků… Právě na počest této veselé historky vznikl název Karlův běh. Po dalších slavných lyžařských osobnostech jsou pojmenovány také sobotní i nedělní závody. Memoriál Jana Pravečka se poběží v sobotu volnou technikou na trati 22 km a přivítá i nejmladší účastníky, kteří změří síly na tratích 0,5 km, 1,5 km, 6 km a 12 km. Účast dětí na Karlově běhu je ročník od ročníku stále vyšší a pořadatelé se opět těší na výkony našich budoucích nadějí běžeckého lyžování. Hlavní nedělní závod (Memoriál Jiřího Čáslavského) se jede klasicky na tratích 22 km a 45 km.

Součástí sobotního závodu bude již potřetí v řadě stále populárnější cyklistický závod speciálních horských kol s širokými galuskami, tzv. fatbiků. Lyžaři se nemusí obávat o svoji stopu. Cyklisté vyrazí až za nimi a rolba opět upraví případné nedokonalosti stopy na nedělní závod. Po nádherných božídarských pláních se mohou rozjet i méně zdatní jedinci pod dohledem instruktorů v nezávodních Open jízdách a vyzkoušet tak běžecké lyžování na vlastní kůži a bez obav, stejně jako na všech ostatních závodech Stopy. V zázemí závodu na Božím Daru čekají na Partneri účastníky i jejich doprovod vyhřívané převlékárny, úschovny oblečení a lyží, bezplatný základní mazací servis, příjemná jídelna s výběrem teplých chodů a kavárnou s nějakou tou sladkou tečkou navrch. On-line registraci můžete uskutečnit do 8. února na www.stopaprozivot.cz a v den závodu také na místě. Podrobné informace naleznete jak na stránkách Stopy, tak na webu StrÆnka 1 Mazaci servis_2017.qxd 29.12.2016 12:46 www.karluvbeh.cz.

zavodu 2017.qxd

S námi Vám to pojede jako po másle. Stavte se u nás!

SKI Servis České spořitelny služby profesionálních servismanů pro vaše běžky dle aktuálních podmínek a trati

přijďte včas, posaďte se v teple a nechte péči na nás

zdarma na všech závodech Stopa pro život

5.1.2017

11:55

StrÆnka 2

PARTNEŘI ZÁVODU

(25.–26. 2. 2017)

ČT ŠUMAVSKÝ SKIMARATON Změřte síly s nejlepšími!

Poslední víkend nejkratšího měsíce v roce je tradičně svátkem lyžařů běžců na Šumavě. Již po třicáté druhé se malí i velcí nadšenci bílé stopy postaví na start ČT Šumavského Skimaratonu, který je jedním ze závodů seriálu Stopa pro život, neodmyslitelnou součástí evropského seriálu dálkových běhů Eurolopet a druhým největším zimním běžeckým podnikem v ČR.

PROPOZICE Termín: 25.–26. 2. 2017 ísto: Kvilda M Start / Cíl: Kvilda Místo prezence: obecní sál Kvilda Registrace: online do 22. 2. 2017 na www.stopaprozivot.cz, na místě pátek 24. 2. 15:00–18:00, sobota 25. 2. 8:00–18:00, neděle 26. 2. 8:00–11:00 Závody a trasy: Sobota 25. 2. 2017 Dětské závody na 1, 2 a 5 km, starty od 10:00 Závod volnou technikou na 46 km – start 10:00 Závod klasickou technikou na 23 km – start 11:00 Neděle 26. 2. 2017 Závod klasickou technikou na 45 km – start 10:00 Závod klasickou technikou na 23 km – start 12:00 S tartovné: 23 km – volně, klasicky: online do 19. 2. 600 Kč / od 20. 2. a na místě 800 Kč 45 / 46 km – volně, klasicky: online do 19. 2. 600 Kč / od 20. 2. a na místě 800 Kč Dětské závody – 100 Kč online i na místě Ceny pro držitele Euroloppet pasu: volně / klasicky – do 19. 2. 600 Kč / od 20. 2. 640 Kč Více informací:

www.stopaprozivot.cz www.skisumava.cz

ávodů se pravidelně účastní závodníci z mnoha zemí Evropy, a tak se na startu můžete setkat s Němci, Italy, Rakušany, Rusy, Poláky, Slováky, Švédy, Nory i závodníky z Velké Britanie. Není divu, že titulárním partnerem závodu je Česká televize. V sobotu je pro lyžaře připravený závod volnou technikou na 23 a 46 km (2 x 23 km), kdy se borci vydají z místa startu na Kvildě nádhernými zákoutími v okolí Horské Kvildy a Zhůří. Pořadatelé nezapomněli ani na naše nejmladší lyžařské naděje. Pro malé skimaratonce jsou ošetřeny tratě v délce 1 km, 2 km, 5 km a 8 km v okolí Kvildy. V neděli je na pořadu tradičně klasika. Hlavní a velmi náročný závod na 45 km vede v úvodní části po sobotní trase, na Filipově Huti však pokračuje dál a závodníky zavede na Lovčí skálu,

Ptačí nádrž, Modravský most i na legendární Černou horu. Za ideálních sněhových podmínek se závodníci projedou nádhernými místy Šumavského národního parku. Účastníci, kteří zvolí poloviční vzdálenost na 23 km, pojedou identickým okruhem jako v sobotu. Pořadatelské zajištění a zázemí závodu bude opět v duchu vysokého standardu seriálu Stopa pro život. Připočteme-li mnohaletou zkušenost a obětavost pořadatelů z Fischer Ski klubu Šumava Vimperk, kteří závodníky nenechali ve štychu ani v sezónách téměř beze sněhu, je se určitě na co těšit. Bezkonkurenční zázemí závodu situované na okraj nejvýše položené obce v republice na Kvildě, kvalitní ozvučení, moderátorský doprovod, precizně upravená trať, ochotné, usměvavé a perfektně vybavené občerstvovací stanice na trati, mazací servis i výborně fungující prezenční team …to vše jsou devizy vynikajícího závodu. K dispozici bude opět zdarma parkování v obci Kvilda. Součástí maratonského klání bude jako vždy v sobotu večer doprovodný kulturní program. Registrace je spuštěna na www.stopaprozivot.cz. Doporučujeme všem závodníkům přihlásit se včas a využít tak možnost platby sníženého startovného.

Partneri zavodu 2017.qxd

5.1.2017

11:55

StrÆnka 3

PARTNEŘI ZÁVODU

(4. 3. 2017)

KRKONOŠSKÁ 70 LAWI

Legendární závod týmů i jednotlivců po hřebenech Krkonoš Jeden z nejstarších lyžařských závodů v Evropě i na světě, Krkonošská 70 odstartuje svůj 62. ročník první sobotu v březnu a uzavře tak letošní sérii ČUS Stopa pro život. Trasa závodu povede rájem českých lyžařů, Krkonošemi, je ovšem velkou neznámou, pro koho se právě v letošním ročníku závod stanem rájem a pro koho se promění v peklo.

PROPOZICE Termín: 4. 3. 2017 ísto: Špindlerův Mlýn – Svatý Petr M Start / Cíl: Špindlerův Mlýn – Svatý Petr Místo prezence: Špindlerův Mlýn – Svatý Petr, stan Registrace: online do 1. 3. 2017 na www.stopaprozivot.cz, na místě pátek 3. 3. 15:00–21:00, sobota 4. 3. 6:00–7:00 Sobota 4. 3. 2017 Závod 5členných družstev na 25 km, 50 km, 70 km – start od 8:00 každých 30 sekund 3 družstva dle dopředu vylosovaného pořadí Závod jednotlivců na 25 km a 50 km – start od 8:45 každých 30 sekund 20 závodníků dle dopředu vylosovaného pořadí Závod fatbiků na 25 km – hromadný start v 9:00 S tartovné: Hlídky – do 1. 3. 2 500 Kč, na místě 2 800 Kč Jednotlivci – do 26. 2. 500 Kč, do 1. 3. 550 Kč, na místě 600 Kč

www.stopaprozivot.cz www.lokotrutnov.cz

radiční jízda pětičlenných hlídek, které musí trať absolvovat společně od startu až do cíle, je nesmírně přitažlivá svojí ideou kamarádství, parťáctví i obětavostí, a je každoročně ozdobena neopakovatelnými výkony jednotlivých členů týmů i překrásnými výhledy do kraje z vrcholů zasněžených horských plání. Na druhé straně je závod hlídek neuvěřitelně fyzicky i psychicky náročný, plný prudkých stoupání a boje proti větru na otevřených pro-

stranstvích. Kdo ho však jednou absolvuje a zažije převelikou kolektivní radost v cíli, chce ten pocit zažít znovu a znovu. Ve stopě týmového závodu se pravidelně schází okolo 1 000 účastníků, nadšenců. Někteří pojímají Krkonošskou 70 jako prestižní závod, jiní jako výlet v pohodovém tempu, ale všechny spojuje jedno: absolvovat ve stanoveném časovém limitu předepsanou trať. Dlouhověkou a výjimečnou historii jednoho z nejstarších lyžařských vytrvalostních závodů

podtrhuje skutečnost, že právě Krkonošská 70 byla příčinou vzniku dnes populárního lyžařského maratonu Jizerská padesátka. U kolébky 1. ročníku Jizerské padesátky stála totiž hádka členů horolezeckého oddílu z Liberce o nominaci do družstev, která se měla účastnit vytrvalostního závodu Krkonošská70… Původně výhradně týmový závod se od roku 2000, kdy K70 vstoupila do série Stopy, otevřel i pro jednotlivce a poslední 3 roky se zde pravi-

47 delně konají i bikerské závody v nové disciplíně, fatbiky. Díky těmto novým kategoriím počet účastníků neustále stoupá a celý projekt se otevírá potřebám široké veřejnosti, rekreačních sportovců i aktivních závodníků. Start a cíl celé akce je tradičně umístěn ve Špindlerově Mlýně, v areálu Svatý Petr. Trasy pro 5členné mužské hlídky jsou vypsány na 25 km, 50 km a 70 km volně, pro ženy na 25 km a 50 km stejnou technikou. V individuálních kategoriích lze volit mezi 25 km a 50 km volně. Všechny tratě jsou díky precizním pořadatelům z TJ Lokomotiva Trutnov pečlivě značeny a nebezpečné či nepřehledné úseky dozorují dobrovolníci, na tratích nechybí dobře vybavené občerstvovací stanice s milou obsluhou. Na Krkonošské 70 se již 62 let scházejí lyžaři běžci, borci a amatéři, aby si vychutnali přátelskou atmosféru v běžeckých stopách, změřili své síly nejen s nástrahami krkonošských hor a jejich nevyzpytatelným počasím, ale především aby si ověřili vlastní vůli a prověřili týmového ducha. O oblíbenosti závodu svědčí rovněž účast známých osobností z oblasti kultury a jiných odvětví sportu, kteří si zde, bez pozornosti velkých medií, ponecháni v anonymitě, užijí krásný den na horách. Dopřejme jim tento komfort a nechme jim stejnou volnost, jako nám ostatním! Přihlásit se do závodu a získat další potřebné informace můžete na www.stopaprozivot.cz a www.lokotrutnov.cz.

Partneri zavodu 2017.qxd

30.12.2016

15:46

StrÆnka 1

PARTNEŘI ZÁVODU

Přidejte se k největší zaměstnanecké pojišťovně Přestupní termín pro změnu zdravotní pojišťovny platí od 1. ledna do 31. března, mezi našimi spokojenými pojištěnci vás přivítáme od 1. července. Nabízíme spolehlivou pojistku pro vaše zdraví. Spolupracujeme s více než 26 000 lékaři a zdravotnickými zařízeními po celé ČR. Jsme otevřeni pro všechny, kdo stojí zejména o kvalitní zdravotní pojištění. Hradíme i tu nejmodernější a nejdražší zdravotní péči. Nabízíme spoustu zajímavých a výhodných bonusů pro celou vaši rodinu. Přihlásit se můžete z pohodlí domova na www.211.cz

www.zpmvcr.cz

ROSSIGNOL

A STOPA PRO ŽIVOT Chystáte se na start slavného Šumavského maratonu, Krkonošské 70 nebo některého z dalších závodů Stopy pro život? Navštivte stánek Rossignol a zažijte na vlastní kůži profesionální servis.

aše běžecká výbava není v ideálním stavu? Chcete vyzkoušet přední novinky ze světa běžeckého lyžování? Nebo si jen netroufnete sami namazat svá běžecká prkýnka? Právě pro vás bude Rossignol Racing Team přítomen na každé zastávce Stopy pro život. Partnerem seriálu Stopa pro život je firma Rossignol již několikátým rokem a letos pro vás opět připravila jedinečnou možnost vyzkoušet si nové modely běžek přímo v závodě!

Co k tomu potřebujete?

Předem je potřeba si vybrat model, který vás zajímá. Dále je nutné napsat žádost na info@skolarossignol.cz, kde uvedete údaje o sobě (výška, váha, tel. kontakt), model, který byste rádi vyzkoušeli, a datum závodu, na němž chcete běžky otestovat.

Další instrukce:

V šechny běžky jsou osazeny pouze typem vázáním NNN. Běžky jsou půjčovány ZDARMA proti předložení jednoho dokladu totožnosti. 3. Běžecké boty a hůlky nejsou součástí půjčovny. 4. Všechny běžky jsou zdarma připraveny základním parafínem. 5. Na požádání jsou na testovací běžky zdarma nanášeny základní stoupací vosky. 6. V případě zájmu je možné po domluvě aplikovat také závodní mázu. 7. Běžky lze vždy vyzvednout v místě startu již cca 1 h před startem závodu. 8. Rezervace běžek na webu je vždy ukončena v úterý před závodem. 1.

TURNAMIC® ROSSIGNOL A FISCHER SPOJILY SVÉ SÍLY PŘI VÝVOJI Jako dvě světově proslulé značky v oblasti běžeckého lyžování, se Fischer a Rossignol rozhodly spojit síly a aktivně se podílet na budoucnosti významného sportovního odvětví. Tyto dvě společnosti si stanovily společné cíle dalšího zlepšování výkonnosti a funkčnosti svých produktů. Nově vyvinuté vázání a podrážky pro běžecké boty budou v kolekci 17I18 prezentovány pod značkou TURNAMIC®. Nové podrážky TURNAMIC® a vázání TURNAMIC® jsou kompatibilní s celosvětově zavedeným profilem podrážek NNN*. Lyžaři všech výkonnostních úrovní, od závodníků Světového poháru až po rekreační lyžaře všech věkových kategorií, budou profitovat z této partnerské spolupráce. Díky inovativním technologiím jsou nové produkty snadno a intuitivně ovladatelné, což je významné pro zvýšení přitažlivosti nesmírně zajímavého sportu, běžeckého lyžování, u nových zájemců. Obě značky nyní přicházejí s kompletní paletou produktů pro běžecké lyžování pod svou vlastní značkou.

TURNAMIC® – Take the right turn.

Přesvědčivým argumentem nového systému TURNAMIC® je jeho jednoduchá obsluha. Díky inovativní páčce Turn Lock bude nazutí a vyzutí z lyží lehčí, než kdy bylo. Také při montáži vyniká TURNAMIC® jednoduchostí a rychlostí nastavení. Poprvé je možné nastavování vázání zcela bez nástrojů a to v rámci celé škály modelů. Toto umožňuje především u klasických lyží, které se voskují, i u lyží s odrazovými segmenty (skin) a ostatními podporami stoupání, ale také u lyží pro skating, bleskurychlé nastavení pro optimální výkonnost. Díky ideálnímu nastavení můžete pocítit více dynamiky při jízdě a zvýšenou výkonnost. Z nových poznatků ze spolupráce Fischer a Rossignol budou profitovat všichni.

50 MAG

Jakub Škoda Narozen: 21. 12. 1988 v Liberci

TEXT: JAKUB ŠKODA TEXT: SIMONA KAROCHOVÁ

PROČ ZKUSIT LEGENDÁRNÍ

SJUSJØEN? Zatímco v Česku je brzký a vydatný příchod zimy – třeba takové, jako je ta letošní – bohužel dost málo obvyklý, ve Skandinávii je tomu jinak. Stále více fanoušků běžek na ni směřuje svůj předsezónní zájem.

éž by tomu tak být nemuselo a mohli jsme zůstávat pěkně v domácích stopách. A výlety na sever brát jako zážitkové cesty, běžkařské cestování do neznámých a exotických míst za poznání a tréninkem. Počasí neovlivníme, ale zůstane trvalá pravda, že dovolená s běžkami v Norsku bude tak či onak vždy atraktivní alternativa. Nejznámější z těch norských je oblast u vesničky Sjusjøen. O proslavení nejen této oblasti, ale i své osoby a do určité míry i celého dálkového běžeckého lyžování, se postaral Stanislav Řezáč v památném cílovém rozhovoru po závodě Birkenbeinerrennet. I přes mnohé Standovy jazykové hříčky se však neznalí smáli i jeho správnému vyřčení názvu této, do té doby v Čechách všeobecně nepříliš známé, vesnice. I mezi lyžaři se určitě najdou tací, kteří o tomto místě ještě neslyšeli, nebo ti, kteří stále váhají, zda se tam za lyžováním vydat. Proč tedy zkusit zrovna „šůšn“? Lyžařská

oblast kolem vesničky Sjusjøen leží přibližně 20 km od Lillehammeru, dějiště Zimních olympijských her v roce 1994. Cesta z norského hlavního města Osla trvá přibližně dvě a půl hodiny, od českých hranic pak o trošku déle – je to asi 1 500 km. Pokud však vyrazíte na cestu navečer a správně načasujete trajekty, dá se již následující odpoledne lyžovat ještě za světla. Rovnou však přijměte několik varování. I když podle mapy či navigace naleznete po dlouhé cestě své ubytování a rovnou vyrazíte na často první lyžařské radovánky v sezóně, nesnažte se, byť jako zkušení závodníci či vysoce trénování nadšenci, zdolat ihned všechny projeté cesty. Rolbou tu totiž bývá upraveno až 300 km lyžařských tras. Ty nejhlavnější z nich jsou denně perfektně obnovovány rolbou. Pokud stihnete vyrazit na první vyjížďku za slibovaného světla, pořádně si zapamatujte, kde přesně se vaše chata nachází a kudy se k ní lze dostat. Po setmění totiž vypadá vše jinak, podobných chatek a roubenek nejrůznějších velikostí je v okolí několik stovek a není těžké se zde za tmy ztratit. Některé chaty lze pro-

Nejlepší výsledky: 3. místo ze štafety na Mistrovství světa (MS) v Norsku v lyžařském orientačním běhu (LOB) (2015), 3. místo akademické MS v LOB v Rusku (2016), 63. a 65. místo na Jizerské 50. Vzdělání: doktorské studium na MFF UK (biofyzika, chemická a makromolekulární fyzika)

najmout, velká část z nich je ale soukromá, vlastněná především Nory, o kterých se říká, že se již narodili s lyžemi na nohou. Když tu pak mnoho z nich tráví od dětství většinu zimy, můžeme snadno pochopit jejich současnou dominanci v běžeckém lyžování. Výchozím bodem pro většinu lyžařů je již zmíněná chatová oblast Sjusjøen rozložená okolo stejnojmenného jezera. V centru malé vesničky vás po příjezdu přivítá několik menších obchůdků se sportovním (resp. téměř výhradně lyžařským) vybavením a potravinami a také lyžařský stadion s umělým osvětlením. Kolem něj jsou namotány závodní tratě s větším převýšením a vychází odsud dvě hlavní turistické trasy. Ty se však záhy větví a vyrazit tak můžete takřka do všech světových směrů. Na každé křižovatce lze najít mapu všech okolních lyžařských tratí (z nichž valná většina bývá celou zimu kvalitně upravená), na které se dá téměř vždy zjistit také aktuální pozice. Někdy ale bývají tabule s mapou pokryty tlustou vrstvou ledu, občas je zase toto místo na mapě poškrábané od turistů, kteří ukazují příliš důrazně hůlkou vybranou trasu. Na západ vedou ze Sjusjøenu cesty do Lillehammeru, směrem na severozápad pak do vesničky Nordseter. Severně a na východ od stadionu jsou pak rozlehlé planiny s menšími či většími jezery, kolem kterých jsou pravděpodobně nejhezčí trasy pro lyžaře. Mírně zvlněné stopy střídají dlouhé roviny, dále na východ je pak místy vystřídají i prudká stoupání. Jihozápadně od centra vesnice a jezera se nachází vrchol Nattrudstilen, odkud je krásný výhled jak do okolní zalesněné

51 krajiny a dvě velká jezera směrem na jih, tak i na Sjusjøen a jeho okolí na opačné straně. Na jižním úpatí tohoto kopce je vybudováno lyžařské centrum, odkud na vrchol vede lanovka. Na své si tu přijdou také sjezdaři, směrem dolů totiž vedou dvě sjezdovky a nechybí zde ani snow-park. Nedaleko dolní stanice lanovky leží biatlonový stadion s náročnými běžeckými tratěmi, kde na počátku zimy můžete zastihnout i světové hvězdy biatlonu. Zpět na otevřenější planiny nedaleko Sjusjøenu se dostanete prudkým stoupáním a trasou východně okolo kopce. Při zmínění oblasti Sjusjøen by se měl většině příznivců běžeckého lyžování vybavit slavný závod Birkenbeinerrennet. Jeho detailní popis a zážitky z jeho absolvování určitě vydají na samostatný článek. Za zmínku nicméně stojí, že závodníci jsou při něm povinni nést batoh o váze 3,5 kg jako připomínku zachránců ročního batolete, nástupce norského trůnu na počátku 13. století, kteří obdobnou trať s malým princem na zádech absolvovali. Start závodu je ve městě Rena, odkud se dlouhým stoupáním směrem na západ dostávají závodníci právě do oblasti Sjusjøen, kde projíždí lyžařským stadionem a začínají klesat, a po 54 celkových kilometrech dorážejí do cíle v Lillehammeru. Celkem čtyřikrát, v letech 2002, 2005, 2008 a 2011, zde dokázal finišovat jako první již zmíněný český fenomén běžeckého lyžování Stanislav Řezáč, a je tak po boku Nora Anderse Auklanda třetím nejúspěš-

nějším lyžařem co do počtu zdejších vítězství. Závod byl v celé své historii pouze dvakrát zrušen – v letech 2007 a 2014. Důvodem však nebyl nedostatek sněhu, na který si už doma bohužel pomalu musíme zvykat, nýbrž vichřice v nejvýše položených místech na náhorních plošinách, která pořadatele donutila v rámci bezpečnosti všech účastníků k takto radikálnímu řešení. Počasí během zimy v této krajině zaslíbené lyžování je vůbec samostatnou kapitolou. Občasná ranní mlha může odradit od brzkého naskočení do stopy, po jejím rozplynutí je však o to hezčí dopolední jasná modrá obloha při brázdění čerstvě projetého manšestru. Během slunečného dne si pak budete moci užívat nádherné výhledy na blízké kopce či vzdálené pohoří na hranicích se Švédskem. Jestliže ale vyrazíte za ne úplně pěkného počasí, může se příroda velmi rychle obrátit proti vám. Silné vichřice tu nejsou výjimkou a na otevřených planinách mnohdy znemožňují pohyb vpřed. Po setmění se navíc velmi prudce ochlazuje, zejména pak v okolí mokřadů

a řek, kde je pocitová teplota i o 10 stupňů nižší oproti okolí. Posledních několik kilometrů při návratu do chaty pak může leckdy být náročnější než celodenní výlet při pěkném počasí. Ať už patříte mezi lyžaře profíky či ty občasné, pokud přemýšlíte právě o Sjusjøenu jako destinaci své příští lyžařské dovolené, rozhodně neváhejte a vyrazte! Každý zde nalezne trasy odpovídající jeho ambicím a možnostem, které může stále a téměř neomezeně obměňovat a objevovat tak pokaždé nové vrcholy, jezírka či vesničky podél skvěle připravených lyžařských stop. I přes značnou vzdálenost z české kotliny si pravděpodobně toto místo natolik zamilujete, že stejně jako spousta dalších, kteří sem už někdy dříve zavítali, vyrazíte zkusit Sjusjøen znovu a znovu.

«You glide along like it‘s a dream. No suffering, pure joy.» – Florence Dubois, Switzerland –

49th Engadin Skimarathon Sunday, 12 March 2017

1st Engadin Night Race NEW! Thursday, 9 March 2017

Maloja – S-chanf 42km, for women & men born before or during 2000

Sils – Pontresina 17 km, for women & men born before or during 2002

10th Half Marathon

Online-registration: www.engadin-skimarathon.ch

Sunday, 12 March 2017 Maloja – Pontresina 21km, for women & men born before or during 2002

Engadin Skimarathon · Quadratscha 18 · CH-7503 Samedan T +41 81 850 55 55 · info@engadin-skimarathon.ch

18th Women’s Race Sunday, 5 March 2017 Samedan – S-chanf 17km, for women born before or during 2002

Presenting-Sponsor:

Main Sponsors:

Hlavní závod volnou technikou

52 MAG

Informace: TEXT: ADÉLA BOUDÍKOVÁ FOTO: ARCHIV AUTORKY

VYRAZTE DO RÁJE

DO ITALSKÉHO GSIESER TALU Malebné údolí Gsieser Tal na jihu tyrolských Alp láká stále více běžců na lyžích, a to nejen kvůli místnímu závodu Gsieser Tal Laufu, ale také kvůli krásné krajině a kvalitně připraveným běžkařským tratím.

sieser Tal leží asi 20 km od známého lyžařského centra Toblach, z kterého musíte nastoupat výškové metry až do 1 300 m n. m. položeného Svatého Martina nebo do 1 500 m n. m. Svaté Magdaleny. Ve vedlejším údolí leží známý biatlonový areál Anterselva a nedaleko i atraktivní sjezdařské středisko Kronplatz. Přestože se nacházíte na italském území, obyvatelé mluví německy. Jedna zdejší paní nám prozradila, že neumí ani slovo italsky a není jediná. Jihotyrolané jsou povahou a pracovitostí více podobní Rakušanům a jižní krajany Italy berou jako darmožrouty, na které musí vydělávat. Téměř každá rodina vlastní několikagenerační dům, kde má v přízemí ustájený dobytek a v části domu vybudované apartmány pro rekreanty. Většina z nich pracuje v lesnictví nebo zemědělství a jsou to velmi pohostinní a přátelští lidé. Místní krajina je nádherná a často prosluněná. Můžete si vybrat od rovinatých krásně upravených lyžařských tratí až po výživné stoupání ze Svatého Martina na Svatou Magdalenu. Jediný-

mi negativy je, že trať je občas narušena asfaltovými cestami vedoucími k domům, kde musíte sundávat lyže, a že platíte za užívání tratí 6 eur na den. Jestliže si pořídíte týdenní permanentku, tak zaplatíte 25 eur, a pokud by se vám tam velmi zalíbilo, tak sezónní lístek stojí 60 eur. Jak se říká, že svět je malý a o náhody není nouze, tak ve Svatém Martinu si můžete na místní faru zajít k českému faráři ke zpovědi nebo na mši. Žije zde už mnoho let a ubytovává hlavně české a slovenské turisty. Je to velká rarita potkat českého faráře v zahraničí, ale ještě větší je ta, že prodává různé druhy českého piva v plechovkách za české ceny. Není nad to, když vám sám farář požehná k pití piva. Pobyt si můžete zpříjemnit i místním závodem – Gsieser Tal Laufem, který je zařazen do seriálu dálkových běhů na lyžích Euroloppet. Pořadatelé jsou velmi snaživí a chtějí všem závodníkům vyhovět, ať už se jedná o profesionální nebo amatérské lyžaře. Pravidelně nachystají perfektně upravenou trať, výborné zázemí

Web: www.valcasies.com/en/info-race/course informace k závodu a registrace do závodů report o počasí report o počtu km upravených tratí Kontakt na pořadatele: Tel.: 0039 0474 978393 E-Mail: granfondo@valcasies.com Ubytování: www.kronplatz.com/de/ gsiesertal-welsberg-taisten cena nejlevnějšího ubytování okolo 25 EUR/noc Délka cesty: z Prahy do Svatého Martina (650 km, 7 hodin) Informace k závodu: datum: 18.–19. 2. 2017 cena startovného: do 31. 1. 2017 (klasika – 48 EUR, bruslení - 49 EUR, oba závody – 79 EUR) do 16. 2. 2017 (klasika – 55 EUR, bruslení – 56 EUR, oba závody – 86 EUR) do 19. 2. 2017 (klasika – 59 EUR, bruslení – 59 EUR, oba závody – 97 EUR) cena startovného pro děti je s 50% slevou 4 startovní vlny 6 občerstvovacích stanic servis lyží na trati a kvalitní občerstvení nejen na trati, ale i v cíli. O tom, jaká to je pro pořadatele srdeční záležitost, svědčí i to, že ještě ani jeden ročník nebyl zrušen, přestože se několikrát prali s nepřízní počasí. V únoru to bude již 37. ročník! Během víkendových závodů nepotřebujete kupovat ski-

Pohled na Svatou Magdalenu z nejvyššího bodu trati

pas, takže se můžete na tratích volně pohybovat, pokud vás nezašlapou závodníci. V sobotu se závodí klasickou technikou na 30 a 42 km a v neděli na stejných vzdálenostech, ale volnou technikou. Je to jeden z mála závodů, kde se můžete pro jeho délku rozhodnout přímo na trati. Takže pokud vám nestačilo 30 km po téměř rovinatém profilu, tak si můžete ještě dát 12 km bonus, kde vás čeká 3km náročné stoupání na Svatou Magdalenu a kde možná zapochybujete, proč jste se sem odvážili. Pak ještě další 3 km, kdy se střídají roviny s několika výživnými stoupáními, až se dostanete na nejvyšší bod závodní trati. Poté už sjíždíte točivými serpentinami směrem do Svatého Martina, kde jsou po cestě do cíle ještě dva kratší výjezdy, které mohou překvapit.

LERKO SPORT, s.r.o. Černošická 633, Praha 5

Během závodů se můžete posilnit na šesti občerstvovacích stanicích, takže hlady trpět nebudete. Ani děti se nemusí nudit, protože v sobotním programu jsou vedle hlavních závodů zařazeny i dětské závody. V cíli můžete využít pěkných sprch v místní škole a zajít na oběd, který se skládá snad z pěti různých druhů výborných jídel, a na závěr se můžete dorazit domácím štrúdlem. Co se týká gurmánského požitku, tak bych to hodnotila jako jedno z nejchutnějších pozávodních občerstvení, které jsem kdy jedla, a myslím, že nikoho nezklame. Vždy, když na tyto závody odjíždíme, tak na nás děda volá: „ Hlavně přivezte jablka!“ Oblast Jižního Tyrolska je totiž proslulá pěstováním jablek a pořadatelé s nimi nešetří. Každý vyhlášený zá-

vodník v celkovém pořadí do pátého místa a prvních pět, kteří projeli prémiovými body, dostanou bednu s jablky. Takže když se nám zadařilo, mohli jsme doma skoro otevřít obchod s ovocem. Každý rok se závodů účastní část italského reprezentačního výběru, takže o konkurenci zde není nouze. Na pamětní desce vítězů si můžete přečíst jména jako Giorgio Di Centa, Roland Clara, Ole Einar Bjoerndalen, Florian Kostner, Marco Cattaneo, Bruno Debertolis, Mikhail Botwinov, Maurilio De Zolt a další. Dokonce je zde vyryta i česká stopa – Petr Novák, Kateřina Smutná, Veronika Vítková a nerada se chlubím, ale jsem tam taky. To ale není důvod, proč vám o tomto závodě a regionu píši, ale proto, abyste tento nádherný kraj navštívili. Nebudete litovat.

www.vauhti.eu

Tomáš Gnad na vyhlídce, na nejvyšším místě trasy Harimägi

54 MAG

TEXT: TOMÁŠ GNAD FOTO: ARCHIV AUTORA

ESTONSKEM PO STOPÁCH

TARTU MARATONU Cestovatelské touhy lyžařů, milujících projížďky na běžeckých lyžích zimní přírodou, často míří na sever do Skandinávie. Příroda je tam nádherná a od našich středoevropských podmínek zvláště odlišná.

ůžete zde najít spoustu jezer a fjordů, smíšené lesy, málo lidí, dostatek sněhu a lyžařských stop. V nejsevernější části pobaltských zemí, přibližně na stejné rovnoběžce, jako je jižní třetina území Švédska i Norska, je země, která dříve patřila Sovětskému svazu – Estonsko. Můžeme si klást otázku, proč jsme jeli lyžovat právě sem, kde je průměrná nadmořská výška

Pečlivě uschované historické lyže

Tomáš Gnad Narozen: 1958 v Praze, ale srdcem na horách Zaměstnání: Pedagog na Katedře sportů v přírodě na FTVS. Vedoucí oddělení lyžování, výuka především lyžování, snowboardingu a dalších outdoorových sportů a forem turistiky. Nejraději je mimo civilizaci, nejlépe na horách.

50 m n. m. a nejvyšší bod Estonska je pouhých 318 m vysoký Suur Munamägi, což je přibližně nadmořská výška v Praze. Ale hustota zalidnění Estonska (28 obyvatel na 1 km2, ČR – 133 obyv. na 1 km2) a poloha na severu Evropy dávají naději na rozsáhlou přírodu a snad i dostatek sněhu. Nejvíce je v Estonsku s běžeckým lyžováním spojeno čtyřtisícové městečko Otepää, na které má asi nejlepší vzpomínky Lukáš Bauer, který zde získal celkem tři vítězství (2008–2010) a dvě druhá místa v běhu na 15 km klasickou technikou ve Světovém poháru. Tyto závody se zde téměř každoročně pořádají v lyžařské areálu Tehvandi Centre, známém i ze závodů Světového poháru biatlonistů. V útrobách stejné tribuny stadionu, kde je v létě fotbalové hřiště a v zimě lyžařský stánek, je umístěno kromě jiného i zajímavé lyžařské muzeum. To skrývá kromě různých cenností a obrázků s lyžařskou tématikou i krásné historické památky v podobě různých patentů lyžařských vázání a dřevěných lyží. Také je zde možné shlédnout sbírku medailí a pohárů nejznámějších estonských běžců Kristiny Šmigunové a Andruse Veerpalu, který na ZOH v Turíně 2006 a na MS v Liberci 2009 připravil Lukáše Bauera o zlato na jeho nejoblíbenější trati 15 km klasicky. V roce 2011 ohlásil ukončení závodní činnosti a pak

dodatečně obdržel od antidopingové komise FIS tříletý zákaz závodní činnosti. I jeho slavná kolegyně Kristina bude asi zpětně obrána o zlatou medaili, která poputuje Kateřině Neumannové. Přírodní podmínky obce jsou dány jejím umístěním v Otepää národním parku, který bývá také nazýván „perlou Estonska“. Krajina je mírně zvlněná a většinou zalesněná. Krajinné tvary odpovídají jejímu vzniku. Mezi morénovými pahorky se nachází několik jezer, z nichž největší je 3,5 km dlouhé Pühajärv, často označované za nejkrásnější jezero Estonska. Asi 40 km jihozápadně od Otepää je univerzitní město Tartu, podle kterého je pojmenován i nejznámější lyžařský maratón v Estonsku – Tartu Maraton. První ročník tohoto závodu se startem v Tartu se konal v roce 1960 a účastnilo se ho 210 závodníků. Nejvíce závodníků, 9 858 účastníků, se na start postavilo v roce 1986, v době největšího rozkvětu lyžařských maratonů v Evropě. V roce 1995 byl Tartu Maraton zařazen poprvé do seriálu Worldloppet a po dvou letech organizátoři přestěhovali místo startu právě do Otepää. Rozhodli jsme se zúčastnit slavného závodu. Sněhu v té době bylo málo po celé Evropě, Estonsko nevyjímaje, ale předpověď byla pořádání závodu nakloněna. Už před naším odjezdem z Čech, více jak týden před konáním závodu, jsme se dozvěděli, že organizátoři závod definitivně zrušili. A to ještě navzdory předpovědím z několika různých pramenů, že bude čtyři dny před závodem poměrně dost sněžit. Vzhledem

55 k tomu, že jsme měli již zajištěnou a zaplacenou dopravu i ubytování, jsme se tam právě ty čtyři dny před závodem vydali. Jaké bylo ale překvapení, když jsme vypůjčeným autem poslední kilometry k našemu srubu v hlubokém sněhu málem nevyjeli. Srub byl po příjezdu příjemně vytopen a na stole přichystáno uvítací občerstvení z místních specialit od paní majitelky. Ráno jsme se hned vydali do stopy, tedy spíše hledání stop, které jsme měli mít asi 100 m od pronajatého srubu. Na trati zatím příliš velká vrstva sněhu nebyla a upraveno nebylo vůbec nic. Vytáhli jsme z vaků starší lyže a vypravili se na toulky krásnou přírodou. Toulali jsme se ve 20 cm sněhu lesem, po zasněžených pláních, přes jezera (i když to zrovna vzhledem k mírné zimě příliš bezpečné nebylo) a také zamrzlými bažinami, kde někteří váhově silnější jedinci občas skončili zabořeni až po kotníky. Zřídka se objevila nějaká osada, zdánlivě opuštěná, ale jinak většinou téměř panenská příroda. Cestou zpět jsme ale narazili na čerstvě upravenou lyžařskou trať na klasickou techniku i bruslení a bylo vyhráno. O to větší bylo překvapení, že se jednalo o upravenou trasu zrušeného Tartu Maratonu. Lidí na tratích moc nebylo, první den jsme potkali dva lyžaře, další den už tři. Večer nás očekával vytopený sroubek, oheň v krbových kamnech a pro některé jedince i sauna. Bydleli jsme na samotě s malým sjezdovým areálem pod kopcem Kuutsemägi – dvě krátké sjezdovky, jedna hospodářská budova a dvě ubytovací zařízení, domácí osadník však žádný. Areál byl ale využíván jen ve středu a v sobotu, a tak jsme tam po zbylé dny zůstali o samotě. Nic nám nechybělo, i když nejbližší civilizace byla vzdálena asi 8 km. Další dny sněhu přibývalo a my jsme si mohli jen s občasným vyhýbáním se krtincům či větvím vcelku bez problémů projet celou trať závodu. Vzhledem k tomu, že náš sroubek byl přibližně v půlce 63km závodu, mohli jsme si celou trasu projet postupně. Nejdříve jsme to vzali proti směru kolem jezera Kingsepa järv s nej-

Na lyžích cestou necestou

větším stoupáním na nejvyšší vrchol celé trasy Härimägi ve výšce 220 m n. m. s dřevěnou rozhlednou. Závod jsme nejeli, a tak bylo dostatek času se na ni vyšplhat a pozorně si prohlédnout široké okolí. Výhledy nám potvrdily, že popisy charakterizující Estonsko s velkým množstvím jezer se zakládají na pravdě. Bylo jich zde dost. Přestože všude ležel sníh, rovné zasněžené plochy jezer se nedaly přehlédnout. S čím jsme se setkávali tady stejně jako jindy ve Skandinávii, byla turistická odpočívadla s ohništěm, sezením i zástěnami proti větru při špatném počasí. Pak následoval sjezd až k velkému sportovnímu centru zimních sportů Käärika na břehu obrovského jezera Kääriku järv. Odtud také vedly jak závodní, tak i kondiční okruhy pro běžce na lyžích, které měly oproti klasické trase Tartu Maratonu náročnější profil. Na druhou stranu nás zavedly do velice krásných horských zákoutí. Tratě byly technicky pestré s častými mírnými i zákeřnějšími zatáčkami, stále nahoru a dolů. Jejich prozkoumání jsme si ale nechali na samostatný den a raději pokračovali až na stadion Tehvandi Centre v Otepää. Zdejší závodní tratě, velice pečlivě připravené i s biatlonovým

Medaile Kristiny Šmigunové. Jednu bude možná dodatečně přebírat Kateřina Neumannová

kolečkem za střelnicí, jsme si museli projet, abychom se přesvědčili o technicky a fyzicky náročných tratích s homologací pro světové poháry, které v minulosti svědčily Lukáši Bauerovi. Vzdálenější část standardních tratí z výšky hlídají dvě věže pro skoky na lyžích v pozadí s krásným kostelem v Otepää. Vrchní část hradu připomíná svým tvarem hlavu medvěda, která je také v erbu tohoto nejznámějšího pobaltského střediska zimních sportů. Otepää bylo poprvé zmíněno v písemné formě v roce 1116, kdy ruský vůdce Mstislav napadl hrad. Další den jsme vyjeli od našeho srubu na 30. km směrem k cíli. Tato část tratě vedla někde po pastvinách, jinde zase po lesních cestách. Kolem tratě byly osamocené domky, napůl opuštěné osady, někdy jen pozůstatky polorozbořených stavení. Některé pohledy byly docela smutné. Na této části trati již bylo znát, že jsme se dostávali do nižších nadmořských výšek a sněhu ubývalo. Vždyť cíl závodu v městečku Elva je v nadmořské výšce pouhých 50 m n. m. Byly zde sice úseky, kde jsme museli lyže sundat, ale při troše snahy pořadatelů by se daly ke spokojenosti lyžařů den před závodem snadno zavézt sněhem. Poslední úsek tratě pak vedl podél meandrující řeky Elva jögi až do cíle ve sportovní areálu. Elva je letovisko s nádhernou dřevěnou architekturou a krásnou přírodou kolem. Okolí také zdobí několik jezer – Verevi, Arbi a Paisjärv, ideální pro vodní sporty na léto. Třetina z celkového území městečka leží v lesoparcích, kde je 90 % borovic. Estonci nás zklamali, že závod zbytečně předčasně zrušili. Po zkušenostech s improvizací některých loňských závodů La Sgambeda či Jizerská 50 by se jistě našla varianta, jak závod uspořádat třeba na zkrácené trati v okolí lyžařského areálu Tehvandi v Otepää. Pořadatelé se však rozhodli jinak. Nám to ale zase tak nevadilo, alespoň jsme měli možnost si projet jak trať lyžařského maratonu, tak i tratě závodní, a vše bez závodního stresu. Čárku za účast v závodě jsme si neudělali, ale přírodní krásy Estonska jsme si na lyžích užili dokonale.

56 MAG

V roce 1948 skáče sedmnáctiletý Drahoš na Masarykově můstku u Dívčích lávek ve Špindlerově Mlýně, kde padl tehdy rekord 81,5 m

TEXT: ALEŠ SUK

MISTR

svůj stabilní můstek neměly. Přesto se každoročně na Hůře stavěl provizorní skok, dovolující „lety“ lehce nad 30 m. Tady začínali i bratři Jebaví. První skokačky si Drahomír dělal sám. „Strýc Oldřich Buďárek (olympionik z Ga-Pa 1936) si u tatínka občas spravoval štípnuté a zlomené skokačky; jednou už byly tak poničené, že je odložil. Právě z nich jsem si podomácku sám v otcově dílně vyrobil první opravdové skočky,“ vypráví skokan. Drahoš Jebavý byl šestkrát mistrem republiky. Od roku 1920 do roku 1968, kdy se naposledy uděloval jeden titul ve skoku, ho mezi skokany a sdruženáři předčil jediný borec – Vlastimil Melich, osminásobný šampión v závodě sdruženém. Jebavý drží jiný primát – v roce 1953 získal double: na Štrbském Plese se stal československým mistrem jak ve skoku, tak v kombinaci. V jednom roce se to nikomu jinému z Čechů a Slováků nepovedlo ani předtím, ani potom. Těch titulů mohlo být sedm. „V roce 1957, to jsem měl fazonu jako hrom a neprohrál snad žádný závod, bylo mistrovství ve Špindlu, ale pozdě na jaře a můstek uplaval, takže se v tom roce titul neuděloval,“ dodává Jebavý. Řeč šla také o těžkých můstcích, mezi ně řadí skokan starý můstek v Harrachově a hlavně šanci v rakouském Kulmu. Reminiscence na

kolo – měl jsem obavy z toho nezvyklého profilu a také proto, že jsem tady neměl ani jeden tréninkový pokus. Ale podařilo se nad očekávání a doskočil jsem, jediný Čechoslovák v závodě, za 90 m a byl hodně vpředu. Říkám si, v prvním kole za to vezmeš! Ale v euforii jsem odskočil brzo, a to je vždycky malér. Špičky se mi dostaly pod vzduch, rotovalo mě to, zbýval jediný manévr – intuitivní záchranné „véčko“ – lyže roztáhnout a přepadal jsem na pravou nohu dopředu. Přesně si uvědomuji dopad na jednu; první kotrmelec, druhý a další a další a pořád se to zrychlovalo a já to všechno vnímal – ostré a čisté jako ve zpomaleném filmu. Najednou prázdno, ztratil jsem vědomí a dorotoval na dojezd. Ztráta vědomí však byla jen kratičká, vstal jsem, lyže na dračku, a nějak kulhám – proboha, mám jednu nohu kratší! A studí to! Jdu po ponožce. Utrhl jsem podešev i s kramflekem a to jsou ty 3 cm, to je to kulhání. Péro od Kandaharu o půl metru delší, ze šponovek toho moc nezbylo, možná na hadříky na stahování vosku, košili, svetr, rukávy – všechno pod krkem. Tak jsem předvedl gladiátorsky kaskadérský skokanský striptýz, biomechanicky podobný jako tolikrát opakované desetinásobné salto Tomáše Ploce na mamutu v Harrachově.“ Jak si povídáme o profilech, lehkých a těžkých můstcích a o snaze mít co nejrychlejší lyže, Drahomír podotýká: „Přemýšlel jsem hodně o mazání, sice se nějaké politury dovážely (Tento, Swix…), já si na určité podmínky vyrobil originální recepturu – nastrouhaný celuloidový hřeben na vlasy, rozpuštěný v acetonu! Soupeři se divili, čím že to mám napinzlovanou superrychlou skluznici?!“

DRAHOŠ JEBAVÝ Začátkem října odešel z lyžařské party navždy skvělý skokan na lyžích, výborný sdruženář a prima chlap.

tačí zavzpomínat na horký červnový den roku 2007, kdy jsme nad Drahošovým archivem vzpomínali a chechtali se jeho příběhům z bílé klasické sportovní éry. Pionýrů náročné dřiny a oslňujících výkonů ubývá, nechť je následující vzpomínka vyjádřením díků a poklonou práci, kterou D. Jebavý pro náš lyžařský sport vykonal. Skokan na lyžích Drahomír pocházel z Martinic, kde se v roce 1930 narodil v rodině mistra koláře. Tehdy byly v Podkrkonoší desítky lyžařských můstků v mnoha klubech: ve Mříčné, Studenci, Libštátu, Roztokách, Horkách, Lomnici n. P. a také v Nové Pace, Dvoře Králové, Dolní Kalné, Čisté a ještě v Klášterské Lhotě, Černém Dolu, Dolní Brusnici, Hořicích, Levínské Olešnici, Příkrém, Semilech, ba i v Turnově, ve Vazovci, v Rovensku a na Volavci se skákalo. Martinice

Kulm vyvolala u vypravěče lehounké pousmání:“Tehdy už jsem byl v reprezentaci, ale otec byl živnostník a mne do ciziny z politických důvodů často nepouštěli. Rakousko a velký můstek tolik lákaly! Tak jsem se s kolegou Schröfflem přihlásil na turistický zájezd na skokanské FIS závody. Pořadatelům jsem napsal, že bych si rád zaskákal jako předskokan. Organizátoři ale znali mé jméno a nalosovali mě do hlavní soutěže. Den před závodem jsme si za husté mlhy šli pěšky prohlédnout můstek. Doskočištěm jsme vystoupali až na oblouk bubnu a šli jsme a šli a stůl nikde, odraz nikde. Skok v Kulmu měl extrémně dlouhou část od hrany po buben, bylo to snad 40 metrů. Hochu, to musíš mít extra rychlé lyže, abys tu rovinu přeskočil. A to se tehdy na nájezdech už jezdilo hezky svižně – v tom Kulmu to bylo přes 100 km/h. Přišel závod a zkušební

„V roce 1953, kdy jsem vyhrál kombinaci i skok na mistrovství ČSR, byl Melich reprezentovat v zahraničí. V ATK, kde jsem trénoval, se tehdy hodně běhalo, a to pod dohledem trenéra V. Mečíře z Jilemnice. Přesto jsem šel na start 18 km běhu s obavami. Ve skoku na Štrbském Plese, kde se tehdy skákalo těsně za 50 m, jsem dokázal uletět na 71 m. To byl veleskok a zaručil mi obrovský náskok v závodě sdruženém. Dokonce dobový tisk zmínil onen skok jako něco úžasného,“ vzpomíná Jebavý. „Na reprezentačních srazech se mnohdy skákalo až do tmy, trénovali jsme ve Vysokém na Šachtách na sedmdesátce. Byl odměk a na doskoku už byly od našich dopadů díry. Na tribuně stáli trenéři Bělonožník a Bulín a dali mi pokyn, abych sešlapal místo, kam se nejvíc přistávalo. Měl skákat ještě Mojma Stuchlík. Ten, když se mu zrovna nedařilo, skákal tak dlouho, než byl alespoň s tím posledním pokusem spokojený. Trenéři si už za šera vyprávěli anekdoty doprovázené salvami smíchu a sem tam i peprnějšími vý-

57 razy. Tak šlapu a najednou absolutní ticho, žádné vtípky, žádný smích. A během okamžiku zvuk šponovek, fofrujících o vzduch. Instinktivně jsem udělal krok vzad, současně s ním mi před obličejem dopadl Stuchlík, doskakující pár centimetrů před špicí mých couvajících skokaček. On se totiž opakovaně dožadoval skoku z věže: „Volno? Volno?“ a slyšel už jen poslední slabiku řehtajícího se dua trenérů, kdy Jáchym Bulín křičel „… hovno!“, což Stuchlíka spustilo z nájezdu,“ vypráví Drahoš. Skokani se vidět nemohli, protože nad šlapajícím byla masa bubnu. Ke stejnému můstku zaletěla další vzpomínka – na závodech se tu a tam objevil obrovitý Lukeš z Náchodska, věnující se atletickému desetiboji. Skákat moc neuměl, spíš takový bubeník, ale chuti a elánu nadbytek. Tehdy byla v Šachtách zledovatělá stopa, vůbec nevedla. Diváci, ani aktéři toho závodu nikdy nezapomenou na první Lukešův skok, jak tam napůl skrčený jel po nájezdu cik – cak, a vždycky ho zábradlí buzarem o rameno vrátilo do stopy. Jednou zleva, pak zprava. Startérem na hraně byl tehdy bývalý skvělý reprezentant, mistr Bartoň. Před zleva zprava přijíždějícím skokanem se spasil skokem pod hranu stolu. Před tisícovkou diváků! Osobní rekord Drahoše Jebavého 104 m je z rakouského Kulmu. Vždycky byl počítán mezi excelentní stylaře; při letu dlouho držel klasického „lomeňáka“. Nepatřil k výbušným, silovým typům. Na začátku 60. let přišlo vedení skokanského úseku se strategií omlazení týmu. Jebavého vyřadili kvůli „stáří“. Nedostal podporu k přípravě, neměl refundaci. Dostal však impuls dokázat svou třídu. Trénoval individuálně po zaměstnání. Z recese si nechal narůst i vousy. Do přípravy se neskutečně zakousnul; skákal, posiloval, imitoval. Stále si držel závodní váhu 81 kg. V té sezóně vyhrál všechny závody, ve kterých startoval, a znovu se do týmu vrátil. Díky kvalitní přípravě získal v roce 1961 šestý titul mistra. Prohrál jen jeden závod v Banské Bystrici, kde skočil 99 m a na technické body ho porazil jen budoucí olympijský vítěz a vycházející hvězda československého lyžování Jiří Raška. V konci našeho rozhovoru přidal mistr Jebavý další živou, půl století starou historku: „V čase vojenské služby v ATK Praha nás vyslali na meziná-

D. Jebavý šampionem na Mistrovství ČSR 1956, další v pořadí 2. Z. Remsa, 3. M. Stuchlík, 4. J. Bulín, 5. H. Rieger

rodní závody do Zakopaného. Vedl nás důstojník Kraus z Poniklé. Při namáhavějších trénincích jsme dostávali kostky hroznového cukru jako výživový doplněk. Po skoku jsem vedl, měl jsem velký náskok,“ usmívá se Jebavý. „Před běžeckou částí kombinace mi dal Kraus nějakou pokroutku. Povídám, to není hroznový cukr, tohle je něco jiného. Jen ber, tenhleten je v jiném balení, starý došel. Tak jsem vyrazil, ale co jsem dostal, dodnes nevím – vlétla do mne neskutečná energie, na startu jsem se cítil jako bůh, po 5 km jsem předjel specialistu Malínského z Dolní Branné. Startoval 2,5 minuty přede mnou, a když jsem šel před něj, nevěřícně kroutil hlavou. V půlce tratě mi došlo, krize, ztráta tempa. Rupnul

On se totiž opakovaně dožadoval skoku z věže: „Volno? Volno?“ a slyšel už jen poslední slabiku řehtajícího se dua trenérů, kdy Jáchym Bulín křičel „…hovno!“, což Stuchlíka spustilo z nájezdu.“

jsem, jak zákon káže, a potácel se do cíle. Ouha, posledních sto metrů se z boku najíždělo na doskok můstku, po něm dolů a v polovině dojezdu stála cílová branka. Stále mírně z kopce. Bože, jak já jsem měl vybráno! Cílem jsem projel na bobku a neschopen se zvednout jsem jel a jel přímo proti půlkruhové betonové zdi, oddělující doskočiště od divácké tribuny. Moji totální krizi zaregistroval jeden z bystrých pořadatelů, rozjel se a z boku do mne vrazil. Upadl jsem a šťastně zakončil mezinárodní sdruženářské klání,“ povídá Drahoš. Díky obřímu náskoku za skoku stačil být celkově druhý! Na závěr kariéry ho přemluvili k trenéřině. Vystudoval a rok pracoval u národního manšaftu. Veledůležitou součástí trenérovy činnosti byla politickovýchovná práce. „Pořád do toho někdo kecal a chtěl, abych ideologicky působil. Narazili. Nedělal jsem to, vyžadoval svou osobní autonomii bez politruků, příruček a komunistických plků. Vrátil jsem se ke své profesi ve stavebním podniku a družstvo převzal Zdeněk Remsa,“ vysvětluje Drahoš. Drahomír Jebavý z Vrchlabí vyprávěl svou sportovní anabázi poutavě, s osobitým nadhledem skokana. Když se po šestnácti letech reprezentační kariéry loučil se závoděním, spočítal, že naskákal 4 500 skoků, ve vzduchu byl čtyři a půl hodiny a nalétal neskutečných 225 km. V roce, kdy jsem ho zpovídal, byl uveden do vrchlabské síně slávy.

JAKO DOPLNĚK K SYSTÉMU SNS UVÁDÍ SALOMON NA TRH

NOVÝ SYSTÉM PROLINK VOLBA JE NA VÁS V roce 2016 nabízí Salomon lyžařům možnost vybrat si boty a vázání podle toho, zda se přiklánějí spíše k větší kontrole (SNS), nebo k intenzivnějšímu kontaktu se sněhem (Prolink). Doposud byli lyžaři, kteří touží po výjimečném tvaru a výkonu bot Salomon a technologii lyží Salomon, odkázáni pouze na systém SNS.

alomon nyní přichází se systémem Prolink, který systém SNS doplňuje, a nabídne tak ucelený sortiment bot a vázání XC v provedení SNS i Prolink. Systém SNS poskytuje díky řízení lyže a dlouhé vodicí liště mimořádnou kontrolu. Systém Prolink umožňuje prostřednictvím úzkoprofilového vázání vnímat sníh s neobyčejnou intenzitou, kterou ještě umocňuje nízké, lehké a přímé uchycení k lyži. Prolink je systém vyvinutý společnostmi Salomon a Atomic na základě veřejně dostupné technologie. Umožňuje nevšední kontakt se sněhem a navíc je kompatibilní s dalšími základními systémy vázání na trhu. Salomon ručí za kvalitu i kompatibilitu systému Prolink.

BOTY

Boty SNS a Prolink mají stejný tvar, paramet-

ry i design. Jediný rozdíl je v podrážce, která je kompatibilní buď se systémem SNS, nebo se systémem Prolink.

VÁZÁNÍ

Každá z ucelených řad SNS a Prolink má vlastní standardizovaný systém uchycení.

LYŽE

Všechny běžecké lyže Salomon jsou dostupné s již předvrtanými otvory, vázání lze tedy snadno namontovat do optimální pozice. Volba je na vás.

Rozjeď zimu na běžkách www.ski-tour.cz ČEZ Bedřichovský NLM 30. 12. 2016

Kašperská 30 21.–22. 1. 2017

Karlovská 50 28. 1. 2017

Orlický maraton 4.–5. 2. 2017

ČEZ Jizerská 50 17.–19. 2. 2017

JeLyMan 25.–26. 2. 2017

Přidej se! Tratě už od 10 km na všech závodech SkiTour. hlavní partneři

generální mediální partner

mediální partner

marketingový partner

60 MAG TEXT: ADÉLA BOUDÍKOVÁ FOTO: ARCHIV AUTORKY

JAK SE RODÍ LYŽE Každý běžkař vlastní minimálně jeden pár lyží, ale málokterý ví, jak se čertovská prkénka vyrábí a že to je opravdu věda. Nahlédnutí pod šikovné ruce pracovníků největšího českého výrobce lyží Sporten mě v mnoha směrech překvapilo, přestože jsem si myslela, že o lyžích něco vím. Vše začíná v lese

bvyklými dřevinami pro výrobu lyží je topol, buk nebo paulovnie. Dřevěné jádro závodních a sportovních modelů se pro odlehčení váhy vyrábí v kombinaci lehkého dřeva se speciální voštinou, která připomíná strukturu včelí plástve. Vlastnosti dřeva musí být předem ustálené. Surové dřevo odpočívá na složišti 1–2 roky, následně se stabilizuje programově řízenými cykly zvlhčování a vysušování, ideální vlhkost na konci operace je přibližně 8 %. Z pečlivě vybraných asi 1 m dlouhých přířezů výrobce odstraňuje suky a všechny vady. Následně se dřevo příčně i podélně skládá a spojuje. Polotovar poté vstupuje do počítačem řízené linky na profilování, z jehož dopravníku již sjíždí hotové jádro. Kvalitní jádro je složeno z více kusů dřeva, čímž je dosažena maximální stabilita mecha-

Zubový spoj, kterým se spojují jednotlivé přířezy

Dřevěné jádro pro backcountry lyže

nických vlastností přírodního materiálu. Špičková kvalita jader je důležitým základem pro užitnou hodnotu dřevěné větve běžkových a sjezdových lyží i snowboardů.

Z komponent se vyrobí lyže

Ve výrobně se nachystají jednotlivé dílce, ze kterých se bude hotová lyže skládat. Je třeba s přesností na desetiny milimetru připravit tvary skluznic (hladké, nebo s lisovaným protismykem), různé druhy výztuh (lamináty, stuhy), gumy pro tlumení vibrací, dekorované vrchní fólie. To se může zdát jako jednoduchý úkol, ale velkou roli zde hraje značná tepelná smrštitelnost materiálů, takže na zajištění stálých podmínek prostředí jsou kladeny velké nároky. Všechny plastové části musí být před lepením okysličeny plamenem nebo koronou. Tím dochází ke snížení povrchového napětí,

jinak by materiály nebyly lepitelné. Dílce jsou opracovány na nejmodernějších CNC řízených strojích. Nápisy, loga a intarzie do skluznic vyřezává vodní paprsek, další složky lyže tvaruje frézka Pade.

Následně se dřevo příčně i podélně skládá a spojuje

Kvalitní jádro je složeno z více kusů dřeva

Dřevěné jádro pro snowboard

Vložený pruh voštiny do dřevěného jádra pro odlehčení lyže

Pečlivě vybrané 1 m dlouhé dřevěné přířezy

KILPI TAKASET-M

Pánský thermo set KILPI TAKASET-M. Set obsahuje tričko s dlouhým rukávem a dlouhé kalhoty. Materiál je přizpůsobivý tělu a plně elastický. Materiál OPTI-DRY.

Na klížírně se jednotlivé komponenty s naneseným speciálním dvousložkovým epoxidovým lepidlem zakládají do hliníkových kazet

Na klížírně se jednotlivé komponenty s naneseným speciálním dvousložkovým epoxidovým lepidlem zakládají do hliníkových kazet. Jen pro představu, každá forma se musí vyrobit pro každý typ a délku lyže zvlášť. Při představě, že jeden model běžek se vyrábí třeba v sedmi délkách, roste počet potřebných forem astronomickou řadou. Firma si vyrábí své vlastní kazety s vysokou přesností na pětiosé fréze. Tvrzený hliník je velmi drahý materiál, ale ideální tepelný vodič. Patří však mezi měkčí kovy, a proto za nějaký čas forma přestane splňovat potřebné parametry a musí se vyrobit nová. Zakládání dílců do kazet je precizní ruční práce zkušených pracovníků, která se jako jedna z mála operací nedá strojově nahradit. Podle typu lyže se liší i skladba použitých materiálů, např. u elitních modelů sjezdových lyží se pro zpevnění torzní tuhosti lyže použí-

vají karbonové a titanalové výztuhy. Existuje nepřeberné množství kombinací materiálů a výztuh, které si může zákazník přát, aby vlastnosti výsledné lyže byly vyladěny pro konkrétní požadavky a jízdní schopnosti. Vývoj jde stále kupředu a i firma se snaží držet krok, což promítá do svých výrobků nejen trendy v lyžařském sportu (skiny, nejrůznější typy protismyků), ale i nejmodernějšími technologiemi a materiály vyvinutými primárně i pro, na pohled, nepříbuzné obory (letecký průmysl, nanotechnologie). Po uložení hran a jednotlivých dílců budoucí lyže do kazety, dochází k zalisování a vytvrzení lepidla, které trvá okolo 20 minut (cca 15 min. topení a 4 min. chlazení při teplotě 90 °C). Po ořezu přetoků z klížírny na bocích lyží následuje jedna ze stěžejních operací, která významně ovlivní jízdní vlastnosti, chráněné know-how každého výrobce – alchymie

CENA

1 799 Kč

www.kilpi.cz

KILPI NEKTARIA

CENA

2 999 Kč

Dámská prošívaná bunda KILPI NEKTARIA má stretchové díly po bocích k volnému pohybu těla. Bunda má kapuci, disponuje 2 vnějšími kapsami a vnitřní náprsní kapsou. Bunda je lehce sbalitelná do kapsy.

www.kilpi.cz

KILPI KARANG-M Pánské technické stretchové kalhoty KILPI KARANG-M jsou zkombinované ze dvou materiálů. Materiál je velmi pohodlný a plně se vám přizpůsobí. Přední část kalhot je větruodolná. Kalhoty jsou vybaveny reflexními prvky a malou zadní kapsou. CENA

2 599 Kč

Lis, který stlačuje jednotlivé komponenty v hliníkové kazetě do sebe

www.kilpi.cz Automat na lepení NIS podložky na lyže

KILPI MATIRA-W Dámská prošívaná sukně KILPI MATIRA-W má rozepínání na bocích s vloženým stretchovým pásem, který umožňuje volnost pohybu. Sukně má dvě kapsy a přizpůsobivý pas ze stretchového materiálu. CENA

1 599 Kč

www.kilpi.cz Dekorování vrchních fólií lyží sítotiskem

První fáze sublimačního tisku – tisk na sublimační papír

62 MAG

Druhá fáze: přenos designu sublimací z papíru na polyamidovou fólii

broušení. V první fázi se lyže srovnají nahrubo přebroušením pásem, následuje broušení kamenem. Předúhlování se děje postupně pásem a diamantovými a keramickými kotouči. Tím jsou sjezdové lyže připraveny na finální broušení, úhlování hran a strukturování skluznic na nejmodernějším, počítačem řízeném stroji Saphir Pro, vyrobeném na zakázku ve spolupráci se švýcarskou firmou Montana. Počet kontaktů při broušení kamenem se pohybuje dle typu lyže mezi 15 a 30. Unikátem je, že bruska umí při procesu rozpoznat oblast protismyku a naúhlovat hrany lyží až za ohbí špičky. Běžecké lyže se tvarují podle křivek v počítači. Po průchodu automatickou linkou a podle typu jsou buď hotové, nebo v případě závodních modelů, připraveny na následné broušení struktur. Strukturování se provádí na každý typ lyže a sněhu jiným programem.

Kontrola a párování lyží

Nakonec se lyže kontrolují, zda neobsahují nějaké vady v materiálu či dekoru a následně se párují na základě stejných tvrdostí a výšky šponu. Do této fáze se tedy každá lyže vyráběla jednotlivě, nezávisle na druhé. Po kontrole se každá lyže očísluje a putuje do zásobníku. Následuje automatizovaná operace – montáž vázání, kdy robot nanese lepidlo, aplikuje NIS podložku a zcela dokončí operaci. Hotový pár se zabalí do fólie, do papírového kartonu a je připraven na expedici do skladu. Pokud zlomíte lyži a není možné ji opravit, lze v podniku spárovat vaši druhou nepoško-

Kusová výroba lyží na zakázku

Vložený pruh mohéru do skluznice u skin lyží

zenou lyži s novou, která splňuje podobné parametry. Zaplatíte cenu pouze za jednu lyži a nemusíte pořizovat celý pár.

Výroba designu na fólie

Jednou z možností dekorování vrchních fólií je sítotisk. Princip spočívá v protlačování barvy přes prostupná místa šablony síta na vrchní fólii. Na každou barevnou linku je třeba vyrobit zvláštní síto, což se vyplatí až od sérií alespoň 500 ks. Následně se fólie s naneseným dekorem polije bílou barvou, tím se potisk zvýrazní a zlepší držení lepidla. Po polití se dílce nechávají sušit 24 hodin a poté mohou jít na další zpracování. Systém je levnější, barvy jsou sytější, ale technologie má svá omezení. Lze ji použít jen pro omezený počet barev a nelze docílit jemných barevných přechodů. Speciální sítotiskové barvy se dovážejí převážně z Rakouska a Švýcarska. Druhou variantou je sublimace, která je dražší, ale umožňuje využít celou škálu různých barevných odstínů. Nejdříve se digitálně zpracovaný motiv natiskne na sublimační papír s gelovou vrstvou a poté se barva při 160 °C přenese na polyamidovou fólii na speciálním sublimačním lisu. Sublimace dává prostor pro práci v malých sériích a výrobu lyže s vlastním návrhem zákazníka, např. autoportrétem, věnováním apod. Cílem všech výrobců lyží je přímý digitální tisk na vrchní fólii lyže, technologie však zatím není ze strany výrobců fólií ani barev dopracovaná do takové fáze držení, aby se lyže v náročných podmínkách nerozlepovala.

Lyže s lisovaným protismykem

Zajímavosti o Sportenu znik firmy: Kořeny firmy Sporten V sahají až do minulého století, kdy na Novoměstsku byly vyrobeny první lyže. Hned potom odstartovalo výrobu lyží několik řemeslných dřevodílen, které byly po druhé světové válce znárodněny. V roce 1989 došlo k privatizaci firmy na akciovou společnost. Výhodou Sportenu je dlouhá tradice výroby, kde se pracovní místa ve firmě dědí z generace na generaci. Počet zaměstnanců: 160 O cenění: patří mezi 100 nejobdivovanějších firem v ČR a již třetím rokem dosahuje ratingu AAA. Za rok vyrobí asi 100 000 párů lyží, 40 % produkce jsou sjezdovky a snowboardy a 60 % běžky, 90 % produkce lyží na export – pro zahraniční značky lyží (Rossignol, Alpina atd.). Vyrábí backcountry lyže, které patří kvalitou mezi nejlepší na světě, tyto lyže produkuje například pro značku Åsnes. Podnik vyrábí také ekologické sjezdové lyže pro značku Grown Ski (jednotlivé části jsou z akátového dřeva, kořene. břízy a jalovce a intarzie z parohů soba) Lze vyrobit i lyži na zakázku s vlastním vzhledem.

Dřevěné profily pro kolečkové lyže

PIONÝR KLASIKY BEZ VOSKU

ATOMIC SKINTEC

Mazání lyží na klasiku může být příjemný předzávodní rituál, ale taky nepříjemná povinnost, která v součtu sebere spoustu času, který by šel jinak strávit ve stopě. A právě zmařený čas byl hlavní motivací vývojářů Atomicu, aby přinesli Skintec – protiskluzový segment integrovaný do odrazové komory, který nahradil stoupací vosk. Dnes podobné systémy sice nabízí skoro každý, ale právě a jen Atomic byl první – a z toho logicky pramení i technologický náskok, který si před ostatními uchovává.

nebrzdí. Lyže je dále vybavena elastickou vložkou, která ulehčuje prošlápnutí odrazové plochy a vylepšuje odraz. Atomic začal s testováním nové technologie v roce 2002 na olympijských hrách v Salt Lake City. Žádná jiná lyže neprošla tak dlouhým testováním předtím, než byla dána k dispozici veřejnosti. S pomocí elitních závodníků se Atomicu podařilo vyvinout průběh tuhosti lyže tak, aby odstranil všechny někdejší nešvary běžeckých lyží se segmenty z tuleních pásů. Redster Skintec se od roku 2011 dále technologicky posunul a oblíbili si ho jak hobíci, tak závodníci. Technologie Skintec se v minulých letech rozrostla napříč celou produktovou řadou. Závodníci mají Redster Skintec, výkonnostní běžkaři Sport Pro Skintec, které jsou k dispozici i v dámské verzi. Ti, kteří užívají běžky hlavně jako nástroj k udržení kondice, se mohou spolehnout na Pro Skintec. Pro rok 2016/17 se Atomic rozhodl zařadit i juniorský model Redster Skintec Jr, mo-

del pro mladé závodníky mimo jiné s nejrychlejší skluznicí. Na opačném spektru přichází zase model pro rekreační lyžaře a turisty. Motion Skintec nabízí vedle výhod s nemazáním lyží i vyšší stabilitu a všechny ostatní specifické požadavky lyžařů turistů. Ve verzi xstiff (vyšší tuhost) a délce 204 cm je připraven i pro ty nejtěžší lyžaře. Důvod, proč je bezvosková technologie Skintec tak populární, je velmi prozaický. Lyžařům odpadá veškerá příprava. Stačí ráno naskočit do stopy a pustit se do tréninku. Skintec je navíc velmi univerzální. Odrazová plocha je vyrobena z mohéru, který poskytuje silné držení při odrazu a výjimečný skluz. Skintec moduly lze bez problému vyměnit. Silně použitý či poškozený modul tak neznamená nutnost výměny lyže. Závodní lyže Redster Skintec nabízí dvě různé varianty: širší modul pro silnější odraz a užší pro lepší skluz. Zbylé dva modely Skintec pak mají jen jeden vyměnitelný pás. Bezvosková technologie není již zdaleka výsadou pouze hobíků, kteří nechtějí ztrácet čas přípravou lyží. I zkušení závodníci oceňují velice lehkou manipulaci a výborný skluz lyží. Norský dálkový expert Jorgen Aukland tvrdí, že je to nejrychlejší bezvosková lyže, na jaké kdy jezdil. Skintec se tak stává oblíbenou volbou pro trénink napříč závodním polem.

ATOMIC REDSTER SKINTEC HARD

tomic přišel s technologií Skintec již v roce 2011, aby přinesl lyžařům pocit z dokonale navoskované lyže bez nutnosti trávit hodiny s žehličkou a škrabkou v ruce. Po deseti letech testování vyvinul lyži, která byla mílovým posunem oproti prvním lyžím s mohérovou komorou ze sedmdesátých a osmdesátých let. Tyto lyže měly dva podstatné problémy: Málo klouzaly a mohérová komora často namrzala. Atomic musel udělat dvě věci, aby zmíněné problémy vyřešil. Za prvé, vývojáři použili mohér ze švýcarských tuleních pásů Kohla. Tyto pásy používají syntetické vlákno na bázi teflonu, které zabraňuje problémům s námrazou. Poskytuje navíc mnohem lepší skluz bez ztráty přilnavosti. Druhým krokem bylo vytvoření speciální konstrukce lyže, která by nabídla flexi odladěnou výhradně pro Skintec. Oproti klasickým lyžím je Skintec vybaven symetrickým camberem a odrazová plocha je tak po celou dobu skluzu nad sněhem. Jinými slovy vás pásy při skluzu nijak

ATOMIC PRO SKINTEC

REDSTER SKINTEC JR

CRAFT

SKI EXPERT Expertní prodejci XC kolekce CRAFT nabízejí ucelenou nabídku oblečení pro běžecké lyžování od 1. po 3. vrstvu. IG sport – Bedřichov Firma iG sport s.r.o. působí v Bedřichově od roku 1998 a od začátku funguje jako vzorková prodejna firmy VAVRYS CZ s.r.o., která je dovozcem sportovních značek CRAFT, INOV8, DIDRIKSONS1913, SILVA, LILLSPORT, GERBER. Sortiment těchto značek můžete u nás v celé šíři nakoupit. Dále nabízíme brýle 3F a BLIZ, vosky TOKO, ENERVIT a další doplňky. Výrobky u nás prodávané sami testujeme a aktivně používáme, jak při lyžařských běžeckých závodech, tak i v létě při závodech v orientačním běhu a na kole i koloběžce. Provádíme poradenství k běhu na lyžích včetně mazání a rádi vám poradíme i se stylem běhu jak v zimě,

tak v létě. Majitel Ivan Šmaus závodil v běhu na lyžích za Ski klub Jablonec n. N. (dříve ELITEX), dva roky také za DUKLU Liberec. Byl dlouholetým reprezentantem ČR v lyžařském orientačním běhu. Spolumajitelka Gabriela Šmausová Hippmanová úspěšně reprezentovala oddíl BKT na snowboardu. Bedřichov 307, 468 12 Bedřichov

www.igsport.cz

INTERSPORT – Jilemnice Sportovní prodejna v Jilemnici byla otevřena v roce 1994. Již od počátku se profilovala hlavně jako speciálka na běžecké lyžování. Dlouhé roky byla jediným FISCHER racing centrem XC v ČR. Vyškolení prodavači zde dokáží vybavit jak úplného začátečníka, tak i závodního běžkaře. Při prodeji běžek využíváme měřicí přístroje, pomocí nichž dokážeme vybrat správnou délku a tvrdost běžek a určíme i mazací zónu u lyží na klasiku. V nabídce lyží převažuje téměř kompletní sortiment od firmy FISCHER, dále pak běžky ATOMIC a SALOMON. V běžeckých botách nabízíme hlavně FISCHER, ALPINA a SALOMON. Běžecký textil máme

od firem CRAFT, SWIX, SILVINI, BJORN DAEHLIE, ODLO, KARI TRAA, OW a dalších. Samozřejmostí je velký výběr vosků a servisního materiálu od firem SWIX, TOKO, RODE a HOLMENKOL. Nabízíme i servis běžeckých lyží včetně broušení různých druhů struktur a přípravy a mazání běžek na závody. Otevřeno máme denně. Dolení 54, 514 01 Jilemnice

www.sporthenych.cz

KUR sport – Ústí nad Labem Rádi vám poradíme, jak se nejlépe obléci, aby vám nebyla zima a zároveň jste se zbytečně nepřehřívali při zimních sportech. Máme SKLADEM širokou škálu pánského, dámského i dětského funkčního prádla, kalhot a bund od švédské značky CRAFT. Již přes 20 let se věnujeme prodeji jízdních kol, běžeckých lyží a sportovního oblečení. V zimních měsících se specializujeme na prodej běžeckých lyží, bot a holí od elitních značek Fischer, Salomon a Rossignol. U nově zakoupených klasických běžeckých lyží měříme ZDARMA digitálně stoupací zónu. V nabídce máme i potřebné vybavení pro běžkaře – servisní žehličky, vosky,

kartáče atd. Veškeré vybavení koupíte i na našich prodejnách (Děčín, Česká Lípa) a e-shopu. Zima ještě zdaleka nekončí a my už jsme odstartovali SLEVY až 50 % na oblečení pro běžkaře, běžce, cyklisty atd. Neváhejte a přijďte se poradit ke specialistům.

Přístavní 483/27, 400 07 Ústí n. L.

www.kursport.cz

Kompletní sortiment oblečení CRAFT a seznam všech prodejců najdete na:

www.craft.cz

MADEJA sport – Ostrava MADEJA sport funguje v Ostravě jako první lyžařská speciálka již více než 20 let. Postupem času rozšířili svou specializaci i na cyklistiku, běhání a skialpinismus. Kromě maximálního výběru kvalitního zboží, mezi které patří ucelná kolekce funkčního oblečení švédské značky CRAFT, zde kladou důraz především na odbornost personálu a služby. Sjezdové i běžecké lyže včetně snowboardů zde servisují na špičkovém automatu Montana Challenge a dobře si poradí i se závodním servisem (strukturování skluznice a broušení požadovaného úhlu na přání klienta). Kromě skiservisu se specializují na bootfitting (tvarování,

broušení a frézování skeletů i vnitřních botiček), tvarování vložek na míru a změří vám i sedací kosti při výběru vhodného sedla. Samozřejmostí je měření stoupací komory u běžeckých lyží. V půjčovně pak najdete i běžecké a skialpinistické vybavení, elektrokola a aktuální modely testovacích lyží. 28. října 227, Ostrava – Mariánské hory

www.madejasport.cz

Sun Sport – Brno V zimě se specializujeme na prodej vybavení pro běžecké lyžování, který rozšiřujeme celoročně o prodej kolečkových lyží. Pracují u nás profesionálové z oboru běžeckého lyžování (20 let trenérské praxe) a biatlonu. Poradíme s výběrem vhodného vybavení na běžecké lyžování. Pořádáme pravidelné workshopy o mazání běžek a výukové kurzy běhu na lyžích. Na prodejně provádíme i specializovaný servis běžeckých lyží. V Brně máme jako jediní komplexní nabídku oblečení z XC kolekce CRAFT. Naše speciálka nabízí ucelený sortiment nejen běžcům na lyžích, ale také vodákům, horolez-

cům a turistům. Kromě prodeje poskytujeme servis, dále máme plně vybavenou půjčovnu vybavení a také naše cestovní agentura organizuje akce na řekách, mořích, na běžkách, v horách…

Kšírova 32, 619 00 Brno

www.sunsport.cz

Vivatsport – Valašské Meziříčí Zrodili jsme se k běhu! Letos je tomu již deset let od založení naší speciálky pro běžecké lyžování. Běžecké lyžování a fenomén běhu obecně jsou doménou prodejny Vivatsport. Našim spokojeným zákazníkům nabízíme individuální přístup a širokou paletu kvalitních značek. Jsme tu pro skutečné běžecké profesionály i pro úplné začátečníky. Najdete u nás široký výběr běžek značek Fischer, Rossignol, Sporten, oblečení a funkční prádlo CRAFT a veškeré doplňky k běžeckému lyžování. Samozřejmostí u nás je kontrola tvrdosti běžek, montáž vázání a servis – voskování běžek. Zažijte s námi radost z běhu

a prožijte ji spolu s námi na některé z akcí, které pro veřejnost pravidelně pořádáme. Buďte zrození k běhu spolu s námi.

Bratří Čapků 104, Valašské Meziříčí

www.vivatsport.cz

Staněk sport – Turnov Firma Staněk Sport vznikla v roce 1997 a letos tedy slaví 20 let na trhu. Hlavním sortimentem naší sportovní prodejny jsou kola a cyklistické vybavení značek Trek, Giant a špičková elektrokola KTM. V oblasti běžeckého lyžování se zaměřujeme na prodej kvalitního funkčního oblečení od výrobců CRAFT, Bjorn Daehlie a Fischer. Běžeckým lyžím a botám u nás vévodí firma Fischer, Rossignol a Salomon. Pokud máte raději sjezdove lyžování, můžete u nás vybírat z lyží a sjezdových bot značek Fischer, Atomic a Head. Samozřejmostí je odborný servis, který nabízíme ve všech výše uvede-

ných oblastech. Těšíme se na vaši návštěvu, tým Staněk Sport.

Hluboká 140, 511 01 Turnov

www.stanekturnov.cz

Vázání na klasiku Klasické běžecké lyže SALOMON AERO 7 SKIN Bezpečná tréninková lyže s bezvoskovou úpravou Vhodný styl: klasika Hmotnost: 1280 g Skluznice: G3 skluznice Technologie: D2FC - Digital Dynamic Flex Control, DENSOLITE 2000, S-Cut, Skingrip+

místo 4 590,-

SLEVY AŽ

30 %

Pánská obuv na klasiku

SALOMON PROLINK ACCESS CL

SALOMON EQUIPE 8 CLASSIC CF

Snadno použitelné a stabilní turistické vázání s pevným spojením s lyží, které nabízí výjimečný kontakt se sněhem a snadný odraz. Široký nášlapný systém - snadné zapínání a vypínání.

Výkonnostní obuv na klasické lyžování, systém SNS® PILOT® Technologie: QUICKLACE™, šněrování překryté zipem, ﬂexe pro klasický styl, nastavitelný patní pásek, sportovní tvar místo 3 590,-

2 499,-

místo 990,-

3 199,-

699,-

92 prodejen + e-shop www.sportisimo.cz

Inzerce

Pro všechny, kteří rádi

sportují

Lék Wobenzym® urychluje hojení po úrazech zkracuje dobu léčby

Informujte se u svého lékaře. Více na www.wobenzym.cz

Účinná pomoc při zranění Ve vrcholovém sportu se už řadu let osvědčuje především k urychlení hojení po úrazech a při léčbě poruch imunity enzymový lék Wobenzym. Velmi dobré zkušenosti s ním mají fotbalisté, atleti, lyžaři, hokejisté, boxeři, cyklisté a mnozí další. Také tisíce rekreačních sportovců mohou z vlastní zkušenosti potvrdit, že jim Wobenzym pomohl urychlit hojení po úrazu a návrat do zaměstnání a že díky tomuto léku mohli začít dříve znovu sportovat.

Pomáhá už 50 let Letos je tomu přesně 50 let, kdy byl Wobenzym poprvé uveden na trh v tehdejším západním Německu, a 25 let u nás. Jen v ČR si lidé za rok koupí kolem 200.000 balení tohoto léku, mnozí z nich opakovaně. Potvrzuje to, že jsou s ním spokojeni a že pomáhá. Wobenzym - originální tradiční enzymový lék z přírodních zdrojů k vnitřnímu užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci. www.wobenzym.cz / konzultace s lékařem na tel.: 800 160 000 / MUCOS PHARMA CZ, s.r.o., Uhříněveská 448, 252 43 Průhonice

UNIVERZÁLNÍ WAXLESS TECHNOLOGIE Neztrácíte čas voskováním

JEDINEČNÁ WAXLESS TECHNOLOGIE Atomic Skintec je unikátní bezvosková technologie s vyměnitelnými mohérovými odrazovými moduly.

JEDNODUCHÁ VÝMĚNA

Dva Skintec moduly – jeden pro silný odraz a druhý pro rychlejší skluz. Vyměnitelné jedním snadným pohybem.

ATOMIC SKINTEC UNIKÁTNÍ BEZVOSKOVÁ TECHNOLOGIE PRO VÝKONNOSTNÍ LYŽE DO VŠECH SNĚHOVÝCH PODMÍNEK A TEPLOT.