1
Štafí•ina je zvláštní slovo, které se v b
žném hovoru používá málo.
Štafírovat znamená provést barevnou úpravu povrchu d!eva nebo jiného materiálu plastik, oltá!", nábytku... Samotná štafí!ina jde potom ruku v ruce s pozlacováním pravým zlatem, st!íbrem a r"zným jiným pokovováním.
Štafí!inu a pozlacování provád li v minulosti mist!i malí!i. A malí!em byl tehdy nazýván každý, kdo „všelijaké p!edm ty barvou pokládal“ nebo „r"zné obrazy tvo!il“, dokonce i ten, který „prostá díla jako jsou rámy obraz", lavice a stoly vyhotovoval“. P!edstav si, co všechno jen p!edchází vytvo!ení nap!íklad d!ev né sochy – plastiky: Jeden #lov k vyhledá v lese
Jiný strom o#istí od k"ry, v tví,
Další !emeslník ze d!eva vy!eže sochu,
vhodný strom a pokácí ho –
ohobluje, vyrobí #istý kus d!eva,
kterou na záv r jiný pozlatí #i nabarví –
to ud lá D$EVORUBEC.
poleno nebo desku – to je TESA$.
to je práce pro ŠTAFÍ$E.
Nesmí se zapomenout na toho, který sice nep!iloží ruku k dílu, ale všechno zaplatí. To je dárce – DONÁTOR, dnes se mu !íká investor.
Štafí ství
2
P•íb h Mistra a jeho sochy Asi p•ed 150 lety dostal jeden Mistr za úkol vyhotovit pro malý vesnický kostel plastiku svatého Jana K•titele. Podle Bible práv Jan K•titel k•til ve vodách •eky Jordán všechny, kte•í k n mu pokorn p•išli, a pok•til i Ježíše.
Mistr si vybírá pro svou práci strom lípy. Nic mu nevadí, že na ní zrovna hnízdí pták. Hlavn
chce mít d•evo
ze zdravého stromu, rovné, bez suk! a m kké, které se lehce opracovává a dob•e tesá. P•i své práci má nezvaného pozorovatele, který pokácením stromu ztrácí domov.
N kolik týdn! Mistr vy•ezává postavu v kožešinovém plášti, které dá do rukou tenký dlouhý k•íž. Tesá také podstavec pod nohy plastiky. Využívá k tomu podobné nástroje, které m!žeš vid t v dílnách sou"asných Mistr! i dnes: dlátka, •ezbá•ský nožík, hoblíky…
Štafí ství
3
Vy•ezanou plastiku zbývá zkrášlit štafírováním. Znamená to postavu vymalovat t lovou barvou (zabarvení pleti se v malí•ství •íká
INKARNÁT)
a vlasy namalovat hn dou. A pláš! Jana K•titele? POZLATIT. Mistr uvažuje, zda má použít ke zlacení náhradu z levn jších kov" (nap•. metal, tj. slitina m di a zinku, nebo bronz) nebo sta#í, že pláš! jen vymaluje okrovou barvou? Nakonec se rozhodne použít pravé zlato. Malovat a zlatit na d•evo není v"bec jednoduché. Práce má svá pravidla.
POSTUP P$I ZLACENÍ vypadá takto: Mistr nejd•íve celou sochu nat•e 1) KLIHOVOU VODOU – tomu se •íká trenkování, potom položí 2) K$ÍDOVÝ PODKLAD, na n j 3) POLIMENT a na záv r nanese 4) ZLATO.
K•ídový podklad Na obrázku vidíš ve velké nádob
BÍLOU K$ÍDU
– nenechej se mýlit její sypkou konzistencí. Mistr
nebude sochu k•ídou „cukrovat“ nebo obalovat jako vanilkový rohlí#ek na Vánoce. K•ídový prášek smíchá
S ŽELATINOU
nebo
KLIHEM,
které p•edtím rozpustí ve vod (ty jsou na druhém
obrázku v malých nádobkách). Spojením všeho vzniká kašovitá sm s a ta se št tcem opatrn nanáší v n kolika vrstvi#kách na celou postavu (tuto sm s musí p•ed tím nah•át asi na 40°C). Když je tento podklad suchý, obrousí povrch pomocí také na obrázku.
ŠKRABKY,
která je
Štafí ství
4
A následuje další krok. Tím je NANÁŠENÍ POLIMENTU. Poliment p ijde pouze tam, kde bude Mistr pokládat zlato, to je pláš! sv"tce. Získá ho z #erveného nebo okrového pigmentu. Mistr si poliment p ipravuje smícháním pigmentu s vaje#ným bílkem. Kvalitu polimentu zkouší typickým starým zp$sobem:
Pokud je poliment kvalitní, jazyk se k n"mu má mírn" p ilepit. Což se také Mistrovi povede. Mistr nanáší poliment na k ídový podklad plášt" ovšem št"tcem.
Pozlacova•ská dílna A když je poliment suchý, p ichází „t ešni#ka na dortu“ –
ZLACENÍ.
To zákoutí na obrázku je Mistrova pracovní deska se vším možným,
co pot ebuje ke zlacení:
KRABI%KA S POZLACOVA%SKÝMI KNÍŽKAMI
KRABICE NA POZLACOVA%SKÉ NÁ&ADÍ
KNÍŽKA SE ZLATÝMI PLÁTKY
- knížka má asi 25 list$ z jemného hedvábného papíru, mezi které jsou vloženy plátky zlata
ACHÁT
PLÁTEK ZLATA – velikost plátku zlata je historicky daná – #tverec o jedné stran" odpovídající 1/8 lokte, tj. 7,3 cm; knížka obsahuje 0,35 g zlata
ŠT'TEC NAVLH%OVA%
POLŠTÁ&EK - slouží k p íprav" a d"lení zlatých plátk$ - je to dubové prkénko potažené jelenicí nebo teletinou; udržuje se v naprosté #istot" POZLACOVA%SKÝ
– tento kámen slouží k lešt"ní položeného zlata; je zasazen do d ev"né rukojeti a jeho povrch se nesmí poškrábat
z medv"dích chlup$ slouží Mistrovi ke zvlh#ení povrchu polimentu p ed položením zlata
N(Ž – d"lí zlacené plátky; ost í nesmí být moc ostré, aby se nepoškodil polštá ek POZLACOVA%SKÝ
ŠT'TEC – tzv. POKLADA%, je z vever#ích ocásk$ nebo z velbloudí #i jezev#í srsti; tém" každý pozlacova# dodržuje starý postup: aby se zlato lépe na št"tec p ichytilo – „neelektrizovalo“, p ejede jeho št"tinami p es své vlasy nebo vousy, št"tiny št"tce tak „p imastí“
Štafí ství
5
Postup zlacení Pták „bezdomovec“ p•i zlacení plášt ani nedutá. Usadí se v díln na hlav jedné ze soch a vše nev •ícn pozoruje. Mistr opatrn p•enáší pozlacova!ským nožem plátek zlata a pokládá jej na pozlacova!ský polštá•ek. Št tcem navlh!ova!em, namo!eným ve vlh!idle, p•ejede na polimentu místo, kam chce položit zlato. Št tcem poklada!em, kterým si p•edtím p•ejede vlasy a vousy, nabírá zlato z polštá•ku a položí jej na navlh!ený poliment. Další plátky pokládá tak, aby navazovaly na již položené. Malým jemným št te!kem vždy plátek zlata lehce k polimentu p•itiskne. Po technologické p•estávce, která zpravidla trvá 2-4 hodiny, za!íná leštit zlato do vysokého lesku pomocí achátu – netla!í, ale jemn po zlat p•ejíždí. Pokud se v c st•íb•í, dodržuje Mistr stejný postup, jaký je p•i zlacení. St•íbro m#že ješt p•elakovat tzv. zlatolakem a napodobit tak ve výsledku zlatý povrch.
Nyní chybí jen vymalovat zbývající postavu – inkarnát (už víš, co toto slovo znamená), podstavec, vlasy a k•íž.
Jak se postupuje p•i malování inkarnátu?
Než Mistr za!íná „barvit“, nat•e d•evo klihovou vodou a pak položí podkladovou vrstvu, která je zpravidla sm sí k•ídy, b loby, klihové vody a ln né fermeže. Po vyschnutí podkladu nanáší Mistr olejovou barvu v n kolika r#žových a hn dých tónech, vytvá•í stíny, n kde nechá podklad prosvítat, jinde zase zvolí siln jší nános barvy. Se svou prací je spokojený. T lo vypadá jako živé. Na záv r vše p•elakuje, protože laková vrstva ochra"uje povrch a sou!asn dodává malb zvýrazn ní a živost. Hotová plastika se líbí a donátor Mistra pat•i!n odm ní.
Štafí ství
6
Restaurování Každý lov!k i v!c mají sv"j osud. Pták, který Mistra doprovází po celou dobu jeho práce, nakonec nalézá sv"j domov a jeho p#íb!h má š$astný konec.
Plastika sv. Jana K#titele má jiný osud. I když se to ze za átku tak nezdá, nakonec p#ece se š$astným koncem. Neví se, co se s Janem K#titelem n!jakou dobu d!lo…, ani jak se dostal na jednu p"du ve stavu, nad kterým by nejeden
lov!k, ale i sám Mistr, zaplakal. D#evo
prožrané larvami ervoto e, tém!# všechna polychromie oprýskaná… Obrázky mluví za vše…
a áchrana p#išla od novodobého Mistra – RESTAURÁTORA (nikoli restauratéra – to je majitel restaurace) a novodobého DONÁTORA. Zrestaurovaná plastika byla vrácena na své místo do kostela, kam po staletí pat#í.
Štafí ství
7
Mramorování Mistr rád štafíruje mobiliá ze d eva (tj. nábytek a další vnit ní vybavení). Používá zejména tzv. mramorování, což je technika malby napodobující mramor nebo povrch vzácných kamen!. Provádí to pomocí r!zných pracovních pom!cek a technik, nap . hadru, houby, husí peroutky, lihu, vodových a olejových lazur (lazura je tenká vrstva polopr!hledné barvy), což je na dlouhé povídání. Náro"né dílo se nemusí vždy povést a Mistr pak mívá pokaženou náladu.
N#kdy se snaží vytvo it nap .
NAPODOBENINU TZV. SLIVENECKÉHO MRAMORU:
základem je hn#do"ervená sytá barva, do které Mistr po vyschnutí
nanese "ernošedou lazuru a do ní namaluje nepravidelné „fleky“ ve dvou hn#dých odstínech. Tyto potom do nepravidelnosti. Pak vezme
HADR,
M$KKÝM ŠT$TCEM
„rozmaže“
zmuchlá ho
do koule a set e vrchní barvy na hn#do"ervený základ. Efekt o"ek vytvo í
ROZPRAŠOVA%EM,
do kterého na edil
vodu s lihem. %ervené a bílé žilky namaluje. Pro srovnání se podívej vpravo na obrázek skute"ného sliveneckého mramoru.
Jindy se naopak Mistr nechá unést svou vlastní fantazií a n#kdy rozhoduje i náhoda: ZELENÝ
MRAMOR:
základem je zelená barva, na kterou po vyschnutí Mistr nanáší
"ernohn#dou lazuru. Do této vrstvy, ješt# mokré, pak širokým "istým ŠT$TCEM (bez barvy) vytvo í kresbu kamene. Když je povrch suchý, vezme Mistr
GUMU
a odebíráním
(gumováním) vrchní vrstvy prosvitnou z podkladu sv#tlé žilky.
SV$TLE
HN$DÝ MRAMOR S TMAVÝMI ŽILKAMI:
základem je fialová barva, na kterou se
po vyschnutí nanese op#t "ernohn#dá lazura. Do ní za mokra Mistr namaluje ŠT$TCEM
okrové a hn#dé pruhy. Potom vezme jiný
M$KKÝ ŠT$TEC
M$KKÝM
a vše nepravideln#
„rozmaže“. Na záv#r namaluje MALÝM M$KKÝM ŠT$TCEM "erné žilky.
%ERNOBÍLÉ
MRAMOROVÁNÍ:
základem je bílá barva, na níž po vyschnutí Mistr nanáší
"ernošedou lazurní barvu. Ješt# do mokré d#lá št#tinami tzv. FLÁDROVACÍHO ŠT$TCE (bez barvy) vrstvení kamene. MALÝM žíly a
VELKÝM ŠT$TCEM
ŠT$TCEM
namo"eným do "erné barvy vytvá í
(bez barvy) vše roztírá do nepravidelnosti a zm#k"ených
obrys!. Bílé žilky Mistr op#t provádí set ením (VYGUMOVÁNÍM) vrchní vrstvy.
Štafí ství
8
Fládrování Na výzdobu dve í, obložení st!n "i kostelních lavic Mistr ovládá další z mramorovacích technik – tzv. FLÁDROVÁNÍ, neboli malí ské napodobení p írodní struktury d eva. P#vodn! bylo fládrování provád!no na p edm!tech z d#vodu vytvo ení dokonalé plochy s kresbou d eva bez kaz# a výrazným barevným odstínem. Záhy p ibyl d#vod napodobení nap . drahého exotického d eva, které bylo na trhu t!žko dostupné a bylo finan"n! nákladné. Fládrovací technika pat í mezi emesln! velmi náro"né a vyžaduje od zhotovitele zru"nost a výtvarné nadání. Ve zjednodušené form! bylo mramorování i fládrování používáno na malovaný nábytek.
Malovaný nábytek Další zálibou Mistra štafí e je zdobit MALOVANÝ NÁBYTEK. Ornamenty maluje temperovou barvou, kterou si sám p ipravuje smícháním zemitých pigment# s vodou a pojidlem.
I když Mistr již dávno nežije, a nežijí ani další mist i ze starých "as#, dodnes se setkáváme s výsledky jejich práce. I dnes "erpají novodobí mist i z jejich poznatk# a zkušeností. $emeslný um a krása dochovaných p edm!t# nám pomáhá pochopit minulost a najít v ní odkaz pro p ítomnost.
Techniku zlacení i štafí iny jsme si popsali tím nejjednodušším zp#sobem. Vše je však daleko složit!jší a r#znorod!jší. Tento emeslný obor se studuje na st ední i vysoké škole n!kolik let. Pokud T! informace zaujaly a chceš se dozv!d!t více, je "as navštívit knihovnu "i internet, muzeum, hrad, zámek, galerii… je toho kolem Tebe spousta, jen m!j o"i i hlavu otev enou.