ParaMRATÍN Lukáš Makovský Ateliér Jana Jehlíka zimní semestr 2012-2013 ATRN
Česká republika
střední Čechy
mratínsko
ParaMratín Zadání Cílem je navrhnout současnou vesnici jako alternativu zástavby venkova v blízkém sousedství Prahy. Současná vesnice by měla reflektovat potřeby dnešního života, dnešní životní styl, ale zároveň by si měla udržet tradiční charakter zemědělské produkční jednotky se vztahem k zemědělské půdě. Východiska ParaMratín je současná vesnice. Vesnice vždy představovala společenskou a hospodářskou jednotku v naší krajině, ne základní (tou by mohla být samota nebo usedlost), ale běžnou a svým způsobem soběstačnou, zapojenou do sítě dalších vesnic. ParaMratín je tedy snahou o nalezení takového sídla, které odpovídá požadavkům současné doby. Základním motivem takové vesnice je svoboda a možnost volby, od které se vše další odvíjí. Tato svoboda musí být jasná i ve vztahu k jiným sídlům, vesnice je autonomní s vlastní samosprávou, s vlastním katastrem, tedy rovnoprávná se svými sousedy. Jednou z motivací, proč bydlet v takovéto vesnici, je samozřejmě neochota podrobovat se společenským nárokům, které jsou na člověka kladeny v prostředí města. Město vyžaduje vzdání se vyššího množství individuálních svobod, ale naoplátku se pak každému dostává městských služeb, které vyžadují větší okruh zákazníků, včetně více specializované občanské vybavenosti. Pokud je ale někdo ochoten vzdát se (do jisté míry) městské vybavenosti, oprávněně místo ní očekává jiné hodnoty. A těmito hodnotami jsou větší volnost při nakládání s vlastním majetkem a zároveň větší podíl na nakládání se společným majetkem/prostorem. Otázkou je, nakolik je vesnice závislá na obcích a zejména městech ve svém okolí, včetně Prahy. Hlavně se to týká otázky každodenního dojíždění za prací. V tradičním pojetí by to byl poměr lidí pracujících v primárním sektoru ekonomiky a lidmi v domácnosti a mezi těmi ostatními, pracujícími v sekundárním, terciérním a kvartérním sektoru ve městech nebo střediskových obcích. V dnešní době ale musíme přistoupit k přehodnocení tohoto pojetí, protože pokud vezmeme v potaz, že v dnešní době je výraznou složku finální hodnoty produktu informace a zároveň informace je v reálném čase distribuovatelná stejnou měrou/rychlostí po celém světě rovnoměrně, můžeme teoreticky prohlásit, že vesnice není v současných ekonomických podmínkách tolik znevýhodněna vůči městu. Důležité je ale říct, že výše zmíněný model je pouze jeden z možných. Hlavním kladem vesnice by mělo být přizpůsobit se mnoha různým scénářům, včetně scénáře kompletně produkční vesnice; vesnice jako držitele konzervativních hodnot. Vesnice je komunitní a aby takovou byla, má hranice počtu obyvatel. Domnívám se, že vesnice o 200 obyvatelích balancuje mezi komunitním společenstvím a dostatečným počtem obyvatel pro racionální správu svého území. Návrh Vesnice se podélně přimyká k nově navržené silnici vedoucí od Mratína směrem do Nové Vsi. Okolo této silnice se koncentruje hlavní hmota vesnice. Směrem do středu se vesnice zahušťuje a vrcholí obecním úřadem spolu s bytovými domy, od středu pak přechází přes rodinné domy, dále přes zahrady s hospodářskými stavbami a řídne směrem ke svým okrajům a je ukončena záhuměnní cestou vedoucí kolem dokola celé vesnice. Za touto cestou se nachází už jen pole a říční niva. Pozemky mají tradiční lánový půdorys, nikoliv však z důvodu tradice, ale čistě z důvodu výhodnosti tohoto řešení. Pokud jsou pozemky užší, je možné více koncentrovat domy podél silnice a zároveň má díky tomuto rozvržení každý pozemek přístup jak ze strany silnice, tak z rubové strany ze záhumenní cesty.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
počet slunečných hodin za rok
roční úhrn srážek
průměrná rychlost větru
173 m.n.m.
188 m.n.m.
morfologie řešeného území, vrstevnice po 1,67 metrech
Mratín leží na přibližně 5 kilometrů severovýchodně od hranice Hlavního města Prahy ve Středočeském kraji v okrese Praha-východ. Mratínsko je mísrně zvlněná rovina Polabské nížiny převážně zemědělsky využívaná. Pro místo jsou chrakteristické velké plochy nedělených polí jen s místy se vyskytujícími mezemi, háji a lesy na obzoru. Řešené místo se nachází na temeni terénní vlny sevřené mezi Mratínským potokem a potokem Vysušilem. Koryto potoku Vysušil bylo zavezeno a dnes je v krajině patrné spíše jen jako vlhčí mez porostlá rákosem a křovinami. Mratínský potok protéká územím zhruba v severojižním směru a je zde tvořen dvěma oddělenými paralelními koryty, mezi kterými je rozšířená plocha nivy, čímž je celý útvar spíš podolí než údolí. V současném stavu je ale východní rameno potoka téměř vyschlé a většina vody proudí v hlavním západním korytu. Samotná niva byla zřejmě v polovině 20. století vysušena tím, že byla zasypána navážkou, výrazně zvednuta nad úroveň potoka a přeměněna na pole.
hranice 100 leté povodně v řešeném území
historické půdní charakteristiky
klimatické regiony
půdní typy
sklonitost
hloubka půdy
expozice
skeletovitost půdy
HISTORIE
Mratín 2012
1783 1852 1880 1880 železnice 2012
soutisk historických trasování cest
1. vojenské mapování 1764-1783
2. vojenské mapování 1836-1852
3. vojenské mapování 1877-1880
letecký snímek, 50. léta 20. století
DOPRAVA
analýza TomTom, dopravní situace v Praze
průměrný denní čas dojíždění za prací v České republice a v dalších zemích
izochrona 45'
Mratín
dojezdová vzdálenost z Mratína při průměrném času dojíždění v České republice
OBYVATELSTVO
(zdroj: Kristýna Smolová, Zelené vdovy jako fenomén současné společnosti, diplomová práce FF UK, 2009) Zelené vdovy jsou v českém prostředí novou sociální skupinou vzniklou jako doprovodný jev suburbanizace. Jde o ženy v domácnostech pracujících mužů žijících v suburbii. Charakteristické pro ně je, že tráví většinu času v prostředí bez společenského života a většina jejich aktivit se soustředí na péči o domácnost. Jde o jev z určité části způsobený nízkou mírou občanské vybavenosti v prostředí satelitních městeček
graf denních aktivit matek v suburbii a fenomén “zelených vdov”
rozložení obyvatelstva dle věku v obcích okolo Mratína
Mratín
Nová Ves
Měšice
Kostelec nad Labem
Sluhy
Polerady
V grafu výše je vidět, že obce s novou satelitní výstavbou (hlavně Mratín a Nová Ves) mají výrazně vyšší podíl zastoupení věkové skupiny, které bylo v době dostavění nové části obce zejména mezi 30-35 lety. Obce bez významější výstavby tyto výkyvy v běžné struktuře obyvatel nemají. Z toho je tedy patrné, že nová satelitní výstavba má poměrně jasnou hlavní klientelu, kterou jsou mladé rodiny mající děti nebo plánující založení rodiny. Velmi vysoké zastoupení dětí do 10 let toto potvrzuje. Svým způsobem jsou tedy nově založené části obcí sociálně segregovanou oblastí jak z hlediska věkového složení, tak z hlediska sociální úrovně. V těchto sídlech totiž mohou žít spíše sociálně silné skupiny obyvatel, z důvodu jak pořizovacích nákladů na individuální bydlení, tak nutnosti vlastnit více vozidel na jednu domácnost pro dosažení zaměstnání a občanské vybavenosti.
MRATÍNSKÝ POTOK
Kostelec nad Labem 1 2 3
Nová Ves 4
5 6
Měšice
7
Mratín 8 9
Polerady Sluhy 10 11
Veliký Brázdim 12
13
Hovorčovice
Brázdim
14
Veleň
Březiněves
20
Mírovice
18
17
16
15
19
21
Třeboradice 22 24
23
Čakovice Ďáblice
Miškovice
Přezletice
Letňany Vinoř
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
ŘEŠENÉ ÚZEMÍ
ORTOFOTOMAPA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
SOUČASNÝ STAV
Nová Ves
Mratín
Kostelec nad Labem
železniční trať Neratovice-Lysá nad Labem
Mratínský potok
hranice katastrálního území plocha obce
S
1:10 000
ŠIRŠÍ VZTAHY
Nová Ves
Paramratín
Mratín
Kostelec nad Labem
železniční trať Neratovice-Lysá nad Labem
Mratínský potok
navržená turistická stezka Mratín-Kostelec nad Labem
hranice katastrálního území plocha obce niva
S
1:10 000
CHRAKTERY NÁVRHU
pastvina
zahrady a sady
polní cesta do vesnice
záhumenní cesty
remízek
pole nad rybníkem
potok v lese
pozemky u nivy
fotbalové hřiště
plácky u hřiště
louka pod hrází
sedátko ve svahu nad hrází
rozcestník na navržené turistické stezce
mobiliář na břehu
mez na svahu nad rybníkem
VÝKRES PARCELACE
pozemek zastavitelnĂĄ plocha plocha zastavitelnĂŠ zahrady nezastavitelnĂĄ plocha
1:2000
ROZDĚLENÍ PARCEL DLE DRUHU REGULACE
regulace
C
re regulace
D
regulace
regulace
F
B
regulace
C
regulace
E
regulace
D
regulace
B
egulace
G
e regulace
G
regulace
A
regulace
F
regulace
A
1:2000
PARCELACE A FUNKČNÍ VYUŽITÍ
územní rezerva 24 153 m2
č.p. 34 obytné 3376 m2 - m2 - m2 2467 m2
č.p. 32 obytné 2591 m2 - m2 - m2 1777 m2
č.p. 33 obytné 4527 m2 - m2 - m2 3015 m2
č.p. 31 obytné 4247 m2 - m2 - m2 2781 m2
č.p. 29 obytné 3890 m2 - m2 - m2 2490 m2
č.p. 27 obytné 3195 m2 - m2 - m2 1997 m2 č.p. 25 obytné 866 m2 212 m2 112 m2 455 m2
č.p. 30 obytné 2560 m2 - m2 - m2 1348 m2
č.p. 28 obytné 2695 m2 - m2 - m2 1430 m2
č.p. 40 vybavenost 9 m2 - m2 - m2 0 m2
č.p. 26 obytné 3323 m2 - m2 - m2 1947 m2 č.p. 24 obytné 1221 m2 206 m2 112 m2 824 m2
les 6420 m2
č.p. 22 obytné 1460 m2 390 m2 240 m2 520 m2
č.p. 20 obytné 1460 m2 390 m2 240 m2 520 m2
č.p. 35 obytné 525 m2 483 m2 483 m2 0 m2
č.p. 18 obytné 1460 m2 390 m2 240 m2 520 m2
č.p. 16 obytné 1460 m2 390 m2 240 m2 520 m2
č.p. 23 obytné 1200m2 455 m2 280 m2 325 m2
č.p. 36 obytné 525 m2 441 m2 441 m2 0 m2
č.p. 14 obytné 1460 m2 390 m2 240 m2 520 m2
č.p. 21 obytné 1200m2 455 m2 280 m2 325 m2
č.p. oby 120 455 280 325
č.p. 37 smíšené 703 m2 661 m2 661 m2 0 m2
č.p. 12 obytné 1056 m2 191 m2 160 m2 500 m2 č.p. 10 obytné 1110 m2 219 m2 160m2 583 m2
les 1997 m2
č.p. 8 obytn 1035m 211 m 160 m 457 m
19 ytné 00m2 5 m2 0 m2 5 m2
né m2 m2 m2 m2
č.p. 41 nebytové 2992 m2 - m2 - m2 2992 m2
územní rezerva 4163 m2
č.p. 17 obytné 1200m2 455 m2 280 m2 325 m2 č.p. 15 obytné 959 m2 220 m2 160 m2 440 m2
č.p. 42 nebytové 4172 m2 - m2 - m2 4172 m2 č.p. 13 obytné 959 m2 220 m2 160 m2 440 m2
č.p. 11 obytné 959 m2 220 m2 160 m2 440 m2
č.p. 9 obytné 959 m2 220 m2 160 m2 440 m2
č.p. 7 obytné 959 m2 220 m2 160 m2 440 m2
č.p. 5 obytné 959 m2 220 m2 160 m2 440 m2
č.p. 3 obytné 959 m2 220 m2 160 m2 440 m2
č.p. 1 obytné 1444 m2 220 m2 160 m2 767 m2 č.p. 39 obytné 121 m2 121 m2 121 m2 0 m2
č.p. 6 obytné 1034 m2 212 m2 160 m2 458 m2
č.p. 4 obytné 1034 m2 212 m2 160 m2 457 m2
č.p. 2 obytné 1513 m2 361 m2 160 m2 783 m2
č.p. 38 vybavenost 345 m2 121 m2 121 m2 0 m2
územní rezerva 1396 m2
rybník 48 717 m2
č.p. x obytné xxxx m2 xxxx m2 xxxx m2 xxxx m2
číslo pozemku hlavní funkční využití plocha pozemku zastavitelná plocha maximální plocha objektu v zastavitelné ploše plocha zastavitelné zahrady
1:2000
Povinná zeď o výšce 2,5 metru mezi pozemky je vyžadována u regulace typu A ve všech případech a u typu B v případě, že objekt stojící v zastavitelné ploše je umístěn blíže než 2 metry od hrany pozemku. Dále nad horní hranu zdi nesmí zasahovat okno ve svislé rovině fasády orientované směrem ke zdi. Zároveň objekty ve zmíněné ploše nesmí mít šířku větší než 8 metrů.
REGULACE Obecná pravidla regulace Základním prvkem regulace vesnice Paramratín je rozdělení pozemků na části z různým možným způsobem využití. Obecně jde o plochy nezastavitelné (ve schematech vyznačené tmavě zelenou barvou), na kterých není možné stavět žádné stavby, jejich povrch ale může být zpevněn. Další plochou jsou zastavitelné plochy zahrad (ve schematech označené světle zelenou barvou), které jsou především určeny k tomu, aby byly zahradami, ale v případě jednotlivých typů regulací moho být za uvedených podmínek zastavěny. Dále je plochou zastavitelné území pozemku (ve schematech označené bílou barvou), na kterém je možné dle podmínek regulace jednotlivých pozemků stavět obytné a další budovy. Některé pozemky tuto plochu vyznačenu nemají a výstavba na nich podléhá dalším regulacím.
Pokud je na pozemku vystavěna z důvodu regulace zeď- v případě typu regulace A vždy a případě regulace typu B dle umístění objektu- je minimální délka zdi stanovena pravoúhlým průmětem přední a zadní fasády do roviny zdi.
Kromě regulace ploch pro výstavbu jsou pozemky regulovány dalšími principy, a to zdmi mezi pozemky v závislosti na umístění domu na pozemku, umístění oken, maximální šířkou objektu, obálkovou metodou, závaznými ploty a závaznými stavebními čarami. Tyto regulativy jsou užity v některých případech u některých pozemků.
Regulace typu A a B Krom výše zmíněných pravidel regulace jsou pro tyto pozemky závazné následující regulativy: Objekt určený k bydlení musí být umístěn pouze v zastavitelné ploše tak, aby se celý vešel do objemu určeného obálkovou metodou a zároveň jeho šířka nepřekročila 8 metrů. Mimo obálku mohou vystupovat pouze předsazené konobálková metoda regulace typu A strukce do vyložení maximálně 1,5 metru, pokud se jejich půdorysný průmět nachází na vlastním pozemku. Vzdálenost domu od hranice pozemku se pak počítá od předsazené konstrukce. Do prostoru obálky se vejde objekt s plochou střechou o maximální výšce 7 metrů nebo dům se sedlovou střechou s výškou zdi 4,5 metru a střechou se sklonem 35°. Nad výškou 7 metrů nad zemí se může nacházet pouze konstrukce šikmé střechy. Objekt v zastavitelné ploše může mít maximálně dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží. V ploše zastavitelné zahrady je možné stavět neobytné objekty maximální výšky 5 metrů s výjimkou staveb pro zemědělskou a podobnou techniku vyžadující vyšší výšku s maximálně jedním nadzemním a jedním podzemním podlažím. Výjimka je posuzována individuálně. Maximální plocha objektů v ploše zastavitelné zahrady je 15% celkové plochy pozemku.
příklad umístění objektu 3
příklad umístění objektu 4
příklad obálky 1
příklad obálky 2
příklad obálky 3
příklad obálky 4
příklad umístění objektu 1
příklad umístění objektu 2
příklad umístění objektu 5
příklad umístění objektu 6
obálková metoda regulace typu B
příklad umístění objektu 1
příklad umístění objektu 2
Regulace typu C Regulace typu C nemá stanovenu zastavitelnou plochu, pouze plochu zastavitelné zahrady, kde mohou být stavěny objekty. Krom obecných pravidel regulace jsou pro tyto pozemky závazné následující regulativy: Objekt určený k bydlení musí být umístěn v ploše zastavitelné zahrady tak, aby se celý vešel do objemu obálková metoda regulace typu C příklad umístění objektu 1 určeného obálkovou metodou. Tento objekt může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a zároveň jeho půdorysná stopa nesmí přesáhnout 300 metrů čtverečních. Dále v ploše zastavitelné zahrady je možné stavět neobytné objekty maximální výšky 5 metrů s výjimkou staveb pro zemědělskou a podobnou techniku vyžadující vyšší výšku s maximálně jedním nadzemním a jedním podzemním podlažím. Výjimka je posuzována individuálně. Celková plocha těchto objektů nesmí přesáhnout 10% celkové plochy pozemku.
Regulace typu E Na pozemcích regulace typu E mohou krom rodinných domů být umístěny i domy bytové a zároveň na pozemku na hraně návsi musí být vyčleněn prostor pro obecní úřad a služby. Krom obecných pravidel regulace jsou pro tyto pozemky závazné následující regulativy: Objekt určený k bydlení musí být umístěn pouze v zastavitelné ploše tak, aby se celý vešel do objemu určeného obálkovou metodou. Zároveň je na hranách pozemku vymezena závazná uzavřená stavební čára, tedy po celé délce této čáry musí být fasáda objektu o minimální výšce jednoho nadzemního podlaží. Mimo obálku mohou vystupovat pouze předsazené konstrukce do vyložení maximálně 1,5 metru. Objekt může mít maximální výšku 10 metrů a nejvýše tři nadzemní a jedno podzemní podlaží.
Regulace typu D Regulace typu D je shodná s regulací typu B s výjimkou toho, že v čelní straně zastavitelné plochy je stanovena povinná stavební čára, tedy čelní fasáda objektu v této ploše musí ležet na této čáře.
*jako referenční umístěné objekty jsou použity katalogové domy firem DOMI a ATELIÉR NÁŠ DŮM
Regulace typu F
Regulace typu G
Objekty v tomto typu regulace jsou specifické objekty občanské vybavenosti a technické infrastruktury a všechny mají stanovenu závaznou uzavřenou stavební čáru. Objekt zvonice má zároveň stanovenu minimální výšku 15 metrů. Zbylé objekty mají nejvýše 2 nadzemní a jedno podzemní podlaží a maximální výšku 7 metrů.
Pozemky v regulaci typu G nejsou určeny pro bytovou výstavbu. Parcelace těchto pozemků bude dle potřeby provedena obecní samosprávou. Na těchto pozemcích mohou být vystavěny objekty do celkové plochy 20% plochy pozemku s nejvýše jedním nadzemním a jedním podzemním podlažím a maximální výškou 5 metrů s výjimkou staveb pro zemědělskou a podobnou techniku vyžadující vyšší výšku. Výjimka je posuzována individuálně.
SOUHRNNÝ REGULAČNÍ VÝKRES
místa závazných zdí závazné umístění plotů hranice pozemků hranice katastrálního území zastavitelná plocha- různé typy s podmínkami pro zastavění plocha zastavitelných zahrad s podmínkami možné plochy zastavění nezastavitelná plocha územní rezerva
1:2000
SCHEMA PROSTORU
silnice zahrady
potok
u zvonice ulice
zahrady
náves
niva
remízek hráz mez rybník
schema
1:4000
zastavěné-nezastavěné
1:4000
zpevněné-nezpevněné
1:4000
veřejné-soukromé
1:4000
NÁVRH UMÍSTĚNÍ INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ
kanalizace ostatní sítě regulace rybníka Splašková kanalizace je vedena středem zpevněné komunikace, případně u kraje komunikace pokud jsou objekty umístěny jednostranně u komunikace. Ostatní sítě jsou vedeny v nezpevněném zatravněném pásu mezi komunikací a pozemky. Délka splaškové kanalizace v obci k nejnižšímu bodu u hráze rybníka je přibližně 730 metrů. Kanalizace by byla napojena na kořenovou čističku umístěnou v nivě popřípadě by byla tlakově čerpána do kanalizační sítě obce Mratín. Délka ostatních inženýrských je přibližně 1000 metrů
1:2000
POVRCHY
bilance ploch: celková plocha navržených asfalových komunikací: 17 067 m2 z toho v katastrálním území Paramratín: 13 497 m2 celková plocha navržené betonové dlažby: 181 m2 celková plocha navržených nezpevněných cest: 32 520 m2 z toho v katastrálním území Paramratín: 31 566 m2 celková plocha navržených zatravňovacích tvarovek: 488 m2 celková plocha trávníků ve veřejném prostoru: 7866 m2 z toho plocha trávníku na návsi: 2837 m2 plocha trávníku před zvonicí: 1069 m2 plocha trávníku na břehu rybníka: 2019 m2
Hlavní silnice vedoucí od Mratína a Kostelce nad Labem je na území vesnice vyasfaltována s vloženými pruhy dlažby podél vozovky a příčně skrze vozovku. Příčné pruhy dlažby nezabírají celou šířku komunikace, aby neznepříjemňovaly pohyb bruslařů a cyklistů. Záměrem tohoto řešení je zpomalení automobilové dopravy uvnitř vesnice, kde je tato komunikace významnou součástí veřejného prostoru spojující náves s prostorem zvonice.
Ostatní zpevněné komunikace mimo silnici jsou z prostého litého asfaltu s nezpevněnou krajnicí přecházející v pás trávníku před jednotlivými pozemky.
Prostor před obecním úřadem a hospodou je vydlážděn betonovou dlaždou v celé své ploše
Na hraně mezi komunikacemi a vnitřní nezpevněnou částí návsi je pás betonových zatravňovacích tvarovek. Tento pás je určen ke krátkodobému parkování a k parkování v případě konání akcí na návsi . Pás je široký 2 metry a je vyspádován směrem do komunikace pod úhlem 10%.
Nezpevněné záhumenní cesty, pěší průchody a nezpevněné cesty vedoucí z vesnice jsou vyštěrkované.
Ve středním prostoru návsi a v prostoru okolo zvonice je navržen trávník.
1:2000
NÁVRH MOŽNÉ ZÁSTAVBY
zvonice
obecní úřad
d
turistická stezka
fotbalové hřiště
rybárna
molo
sedátko
cesta na břehu
1:2000
ŘEZY
řez 1
řez 2
objekty regulační obálka zastavitelné plochy regulační obálka zastavitelné plochy zahrad
řez 3
objekty regulační obálka zastavitelné plochy regulační obálka zastavitelné plochy zahrad
řez 1 řez 2 řez 3 řez 4
řez 4
1:1000
BILANCE
katastrální území velikost katastrálního území: 269,5 ha velikost území vesnice: 12,1 ha plocha rybníku: 4,9 ha
pozemky počet pozemků pro rodinné domy: 34 počet pozemků pro bytové domy: 3 nejvyšší předpokládaný počet bytů: 25 předpokládaný počet obyvatel při průměrném počtu 4 osob/byt: 236 počet pozemků pro rodinné domy do 1000 m2: 8 počet pozemků pro rodinné domy do 1500 m2: 16 počet pozemků pro rodinné domy do 3000 m2: 4 počet pozemků pro rodinné domy nad 3000 m2: 6 celková plocha pozemků pro rodinné domy: 59530 m2 celková plocha nejvyšší možné půdorysné plochy rodinných domů: 7484 m2 celková plocha nejvyšší možné podlažní plochy rodinných domů: 14968 m2 celková plocha nejvyšší možné podlažní plochy hospodářských stavení zastavitelné ploše zahrad: 4500 m2 celková plocha plocha pozemků pro bytové domy: 1753 m2 celková plocha nejvyšší možné půdorysné plochy bytových domů: 1585 m2 celková plocha nejvyšší možné podlažní plochy bytových domů: 4755 m2
infrastruktura a povrchy celková plocha navržených asfalových komunikací: 17 067 m2 z toho v katastrálním území Paramratín: 13 497 m2 celková plocha navržené betonové dlažby: 181 m2 celková plocha navržených nezpevněných cest: 32 520 m2 z toho v katastrálním území Paramratín: 31 566 m2 celková plocha navržených zatravňovacích tvarovek: 488 m2 celková plocha trávníků ve veřejném prostoru: 7866 m2 z toho plocha trávníku na návsi: 2837 m2 plocha trávníku před zvonicí: 1069 m2 plocha trávníku na břehu rybníka: 2019 m2 délka spalškové kanalizace: 730 m délka ostatních inženýrských sítí: 1000 m na jeden dům/byt (celkem 59) připadá část veřejné investice: 289 m2 asfalových ploch z toho v katastrálním území Paramratín: 229 m2 3,1 m2 plochy navržené betonové dlažby 551 m2 plochy navržených nezpevněných cest z toho v katastrálním území Paramratín: 535 m2 488 m2 plochy navržených zatravňovacích tvarovek 133 m2 celkové plochy trávníků ve veřejném prostoru 12 m spalškové kanalizace 17 m ostatních inženýrských sítí
OBRAZY VESNICE
příjezd od Nové Vsi
vstup remízkem od Mratína
příjezd podél rybníka od Mratína a Kostelce nad Labem
pohled z nivy přes fotbalové hřiště
pohled ze silnice od Nové Vsi
nadhled z jihovýchodu
OBRAZY VESNICE
veduta
nadhled ze severozápadu
nadhled z východu
nadhled ze severovýchodu
nadhled z východu
nadhled ze severu
REFERENCE, ZDROJE
Commuting and Happiness, Alois Stutzer, 2009 Krajina a povodeň, Jan Pokorný Identifikace lokalit koncentrace sociálních skupin a jejich typologie, Luděk Sýkora, Jana Temelová, Darina Posová TomTom European Congestion Index Náčrt problematiky etnoekologických vztahů, Vítězslav Štajnochr Znovu-vystavění venkovského prostředí, Jan Trejbal, diplomová práce 2012 Zelené vdovy jako fenomén současné společnosti, Kristýna Smolová, diplomová práce FF UK, 2009) www.mapy.cz www.maps.google.cz http://www.financninoviny.cz/zpravy/satelity-kradou-rodinne-stesti/407111&id_seznam=4995 Český statistický úřad