Houston Stewart Chamberlain: Základy 19. století (Výběr)

Houston Stewart Chamberlain

Základy 19. Století Výběr a překlad Rudolf Jičín

Délský potápěč 2013

2 Všeobecný úvod Umělecké dílo vystupuje… jako uzavřený celek; věda je naopak vždy nutně zlomek.

Umění sjednocuje, věda rozlučuje. Umění utváří, věda rozčleňuje tvary. Muž vědy stojí v archimedovském bodě mimo svět; to tvoří jeho velikost, jako tzv. „objektivitu“; ale také jeho slabost…; neboť jakmile opouští oblast skutečně pozorovaného, aby redukoval rozmanitost zkušenosti na jednotu představy a pojmu, visí… na niti abstrakce v prázdném prostoru. Naproti tomu umělec stojí ve středu světa (to znamená svého světa) a jak daleko dosahují jeho smysly, tak také sahá jeho síla… Proto mu také nelze vytýkat „subjektivitu“, která je podmínkou jeho tvorby.

1–2 Rozumět v dějinách znamená vidět přítomnost vyvíjející se z minulosti.

4 Dědíme sumu znalostí, … dovedností, myšlenek atd., dědíme určité rozdělení hospodářských sil, dědíme omyly a pravdy, představy, ideály, pověry.

5 Kdo vezme vážně devisu „poznej sama sebe“, brzo dojde k poznání, že jeho bytí mu nejméně z devíti desetin nepřísluší. A to platí stejně o duchu celého století.

5 Je nepravdivé, že germánský barbar vyvolal tzv. „noc středověku“; tato noc spíše vyplynula z intelektuálního a morálního bankrotu bezrasového lidského chaosu šířícího se zanikáním římského imperia; bez Germánů klesl by svět do noci věčné.

8–9 Největší omyl je ale názor, že naše civilisace a kultura jsou výraz všeobecného pokroku lidstva… Naše civilisace a kultura, jako každá dřívější a každá jiná současná je dílo určitého individuálního lidského typu, který, jako vše individuální, má vysoké nadání, ale také úzké a nepřekročitelné hranice.

9 Lidé tvoří… atomisovanou, nicméně ale velmi homogenní masu. Kdyby velký duch mohl z hvězd pozorovat naši Zemi a byl schopen sledovat nejen naše těla, ale i duše, jistě by viděl lidstvo nějakého světadílu tak stejnorodé jako my nějaké mraveniště… Vcelku by nabyl dojmu, že veškerá individua poslouchají a musí poslouchat nějaký všeobecný neosobní impuls. Nejen libovůle, ale také vliv velkých osobností je nejvýš omezen úzkými hranicemi.

Všechny velké převraty v životě společnosti se jeví jako „slepé“.

25 Podobně je tomu s ideemi: zmocňují se lidstva silou rozkazu…, nikdo jim neunikne; jakmile zavládne nějaká taková zvláštní představa, nelze nic úspěšně dosáhnout mimo její pouto; kdo necítí jejím způsobem, je odsouzen ke sterilitě, ať je jakkoli nadán. Tak tomu bylo v 2. pol. 19. stol. s Darwinovou vývojovou teorií.

26 Velcí muži jsou květy dějin, ne jejich kořeny. Proto soudím, že je třeba století chápat jako rozvinutí anonymních hnutí spíše než jako výčet významných mužů.

3 28 Přece je zde ale vyjímka. Pokud neuvažujeme pozorující, srovnávající, počítající nebo jen výzkumnou, industriální duchovní činnost sledující boj o život, ale činnost čistě tvořivou, platí zde jen osobnost. Dějiny umění a filosofie jsou dějinami jednotlivých mužů, totiž skutečně tvořivých geniů. Ostatní se zde nepočítá. Čeho se jinak dosahuje v rámci filosofie… patří k „vědě“; v umění to patří k uměleckému řemeslu, tedy k průmyslu.

28–29 Pojem genia… vystupuje v 18. stol.; vzniká z potřeby… výrazu pro specificky tvořivé duchy. Nikdo menší než Kant ale upozornil na to, že „velcí objevitelé vědy se liší jen stupněm od obyčejných lidí, zatímco genius je naproti tomu specifický“. Tato Kantova poznámka je nepochybně správná za předpokladu, že… pojem genia rozšíříme na každou tvorbu, v níž hraje rozhodující… roli fantazie, a pak zde zasluhuje filosofický genius stejné místo jako básník nebo sochař.

29 Má-li mít pojem genia smysl, musíme ho použít pro muže, kteří trvale obohatili naše duchovní vlastnictví tvořivými objevy své fantasie; pak ale pro všechny. Nejen Iliada a Spoutaný Prometheus, nejen Modlitba ke kříži a Hamlet, ale také Platonův svět ideí, Demokritův atomů, tat tvam asi (to jsi také ty) Upanišad a nebeský systém Kopernikův jsou dílem nesmrtelných geniů.

29 Temnou noc našeho lidského poznání vyjasňují pochodně geniů. Goethe pro nás jednu zapálil Faustem, Kant jinou představou transcendentální ideality času a prostoru: oba byli tvůrci mocné fantasie, … geniové.

30 Před lety řekl mi…známý vysokoškolský učitel medicínské fakulty: „u nás učenců záleží méně na mozkových závitech než na výdrži dlouho sedět (Sitzfleischi)“. Znamená být skutečně skromný a klást důraz na vedlejší věci, označíme-li 19. stol. jako století Sitzfleische.

31 Ranke předpověděl, že naše století bude století nacionality; a správně, neboť nikdy předtím nestály proti sobě národy v té míře jako uzavřené, nepřátelské jednotky.

33 Neexistuje snad v této chvíli žádný divošský, v každém případě však polocivilisovaný národ, který by neměl ve svém okruhu více krásy a harmonie než velká masa tzv. kultivovaného Evropana.

36 19. stol. je triumf metody… V dřívějších staletích mohli přinést hodnotu jen geniové, později jen alespoň nadaní; dnes každý, díky metodě! Obligátní školní výchovou sledující obligátní boj o existenci vlastní dnes tisíce „metodu“ jak se účastnit na společné práci lidského rodu jako technici, průmyslníci, přírodní vědci, filologové, historici, matematici, psychologové atd. bez jakéhokoliv zvláštního nadání.

38

4 První díl: PŮVODY Oddíl 1: Dědictví starého světa Úvod Narození Kristovo je nejdůležitější datum celých dějin lidstva.

46 Svět, který odkryl ve svém srdci, obrací k utváření všech ostatních.

47 Je jasné, že přítomnost může jen tehdy nabýt… smyslu, posuzujeme-li ji sub specie necessitatis.

54 První kapitola: Helénské umění a filosofie Bylo řečeno mnoho duchaplného, aby se drasticky vyznačil rozdíl mezi člověkem a zvířetem; důležitější se mi zdá rozlišení člověka a člověka.

57 Uměním vstupuje do kosmu nový element, nová existenční forma.

57 Jakmile se člověk… „staví mimo svět a pozoruje jej“, shledává, že tento svět, svět mimo něj, teprve zřetelně vidí. Byl to sebeklam chtít se osvobodit z lůna přírody, ale teprve tento sebeklam ho vedl k tomu, že tento svět, svět mimo sebe poprvé zřetelně spatřil.

58 Tím ale není význam představy „umění“ pro Schillera vyčerpán…: „Krása je sice forma, protože ji pozorujeme; ale je také zároveň život, protože ji cítíme. Jedním slovem: je zároveň náš stav a náš čin.“ 59 Státní instinkt není u nás na žádném vysokém stupni; ve srovnání s některými zvířecími druhy jsme političtí fušeři. Ve zvláštní účasti rozumu lze vidět… specifický znak člověka, sotva ale zásadně nový přírodní jev… Minula doba, kdy se… zvířatům upíral rozum; nejen opice, pes a všechna vyšší zvířata vykazují vědomé uvažování a správný úsudek, ale také u hmyzu byl experimentálně prokázán.

62 Relativní dokonalost organismu může být podle mého stanovena jen jeho přiměřeností daným poměrům.

66 Co rozlišuje člověka od jiných bytostí? Mnozí odpovědí: objevitelská schopnost, nástroj … Také obyčejná opice vynalézá jednoduché nástroje… a slon… je v používání nástrojů pravý mistr …Vše takové znamená jen novou sílu… v boji o existenci; člověk je zde jen potencované zvíře.

5 66 Lidské objevy spočívají na asimilaci a napodobení; člověk vy-nalézá…a od-krývá, co bylo před ním zahaleno; příroda s ním hraje na schovávanou a na „slepou bábu“.

67 Co člověka činí pravým člověkem, bytostí odlišnou od zvířat, včetně lidských je… objevování bez nutné potřeby, nikoliv pod tlakem přírody, ale svobodně.

67 Tedy okamžikem, kdy se stává umělcem.

68 Pak teprve obsahuje makrokosmos mikrokosmos.

68 Co je mimo tento mikrokosmický kulturní život je jen „civilisace“, tj. stále více potencovaný, stále přičinlivější, pohodlnější a nesvobodnější existence mravenčího státu.

68 Vyšší civilisace znamená positivní zisk („pokrok“) jen vede-li k přírůstku duchovního a uměleckého utváření života a vnitřního morálního vyjasňování. Protože u nás se to nezdá tak být, může Goethe…melancholicky vyznat, že „tyto časy jsou horší, než se myslí“.

69 Athény…představují kulturní stupeň, proti němuž jsme my Evropané 19. stol. stále ještě v mnohém barbaři, spojený s civilisací…, kterou bychom v poměru k naší mohli…označit jako barbarskou.

69 Svobodná tvorba díla lidské fantasie byla u Helénů výchozím bodem jejich tak nekonečně bohatého života: řeči, náboženství, politiky, filosofie, vědy, dějepisu… Všechny formy básnění…, celý veřejný život a vnitřní život jednotlivce, vše vyzařovalo z tohoto díla…Ve středu stojí Homér.

69–70 Právě před 100 lety vyložil F. A. Wolf svou hypotézu, že… Homér byl vlastně pseudomýtické kolektivní označení a Ilias a Odyssea…obratné sestavení, znovu slepení a přebásnění z více básníků – kým znovu slepené?

70 Velké umělecké dílo nemůže povstat spolupůsobením většího počtu malých mužů nebo bezprostředně z temného vědomí masy.

73 Podstatný pro celou moji knihu je…poznatek, že každé dílo umění vždy a bez vyjímky předpokládá jednu silnou individuální osobnost, …genia.

76

6 „Největší štěstí dětí Země je jen osobnost, praví Goethe; toto nejvyšší štěstí měli Řekové jako nikdy žádný jiný národ, a to právě tvoří slunečnost, zářivost jejich jevu. Jejich velké básně, myšlenky nejsou dílo anonymních akciových společností, jako tzv. umění a tzv. moudrost Egypťanů, Asyřanů, Číňanů a tutti quanti.

77 Genius může dýchat jen v atmosféře „geniality“… Prostředí musí být hodno mimořádných osobností … Co by byl platný Homér v Egyptě nebo Fénikii? První by si ho nepovšimli, druzí by ho ukřižovali; také sám Řím… Zde máme experimentální důkaz.

77 Učenost stále stoupá, počet poznaných faktů se neslýchaně rozmnožil, tvořivá síla ale zanikla…, a tak zažívá evropský svět při enormním vzestupu civilisace progresivní zánik kultury – až k holé bestialitě. Nic nemůže být pro lidské pokolení nebezpečnější než věda bez poesie, civilisace bez kultury.

79 U Řeků byl průběh zcela jiný. Pokud kvetlo umění, zářilo světlo ducha ve všech oblastech.

79 Základ evropského života byl od Římanů politický; nyní stále více přechází v hospodářský. U Řeků nesměl svobodný muž obchodovat, u nás je každý umělec rozený otrok; umění je pro nás luxus, říše libovůle, není v našem státě potřebou a v našem veřejném životě není zákonodárcem všepronikajícího pocitu krásy. Již v Římě bylo rozmarem jednotlivých mecenášů.

81–82 Originalita je něco… jiného než libovůle… Originalita je naopak svobodné sledování bezděčně předepsané cesty určitou osobností s její zvláštní přirozeností; svoboda k tomu je ale pro umělce… jen v umělecké kultuře.

83 Bylo by… nespravedlivé upírat dnešnímu evropskému světu umělecké dary, … to vše je ale přídavek pro volný čas a zahálčivé lidi; pak vládnou móda, nálada a mnohostranná lež… I nejsilnější genius je u nás svírán, zadržován, tlačen ze všech stran. A proto žije u nás helénské umění jako ztracený ideál.

83 Platon… se zmocňuje z různých pramenů všeho, co se hodí jeho účelu a vytváří nový celek.

89 Živé má v sobě cosi fragmentárního…Umělecká díla nejsou výjimka: důkaz je Homérova Iliada, Platonův světový názor, Demokritova světová teorie. A zatímco nádherně „logické“… filosofie a teorie…zanikají…, připojují se staré idee jako stále mladé k našim. Vidíme, že nikoliv „objektivní pravda“ je rozhodující, ale způsob utváření.

90

7 Velikost Aristotelova není v tom, že měl pravdu…, ale že ve všech oblastech života „utvářel“, měnil chaos v pořádek.

93 Nesmíme přehlédnout, že geniální čištění skutečnosti od zdání vychází…z pythagorejců a od idealisty Platona…, zatímco zvěstovatel samospasitelné indukce, Aristoteles, se staví celou vahou své empirie proti učení o pohybu Země.

99 V Egyptě, Judei, později v Římě je to zákonodárce, kdo určuje normy náboženství a kultu, u Germánů dekretuje král, v co má lid věřit; v Helladě je to obráceně: básník…, básnící filosof…přivádí k pojetí božství a mravnosti. A…muži, kteří v době rozkvětu dávají zákony, jsou vychováni ve školách těchto básníků a filosofů.

102 Když se s těmito ctnostmi poprvé setkali u Peršanů, referují řečtí historikové překvapeně a zaraženě: šetřit zajatce, přijmout královsky poraženého knížete, nepřátelské vyslance pohostit a obdarovat místo zabít…, to se zdá Herodotovi, Xenofonovi směšné…

104, pozn. „Řekové“, říká Goethe, „byli přátelé svobody, ano! Ale každý jen své vlastní; proto v každém Řekovi vězel tyran.“ 109 Žádný člověk nebyl méně uměřený než tito uměřenost a „zlatou střední cestu“ kážící Helénové.

111 Svoboda, kterou vybojoval Řek lidstvu, nebyla politická – Řek byl a zůstal tyran a obchodník s otroky – byla to svoboda…tvořivého tvarování, svoboda básnění.

112 Znak homérské víry je duchovní a morální svoboda… Tato víra je cizí každému strašidelnictví a kněžourskému formulkaření…; stejně nepřátelská je tato víra všemu rozumářství, všem zbytečným otázkám po příčině a účelu, tedy každému racionalistickému směru, který se ve svých důsledcích odhaluje jako pouhý protějšek pověry.

113-4 Pohřbena byla tato krásná budova dvěma různými směry…, dvěma stranami, které u Homéra nenašly milost: kněžourskou pověrou a rozumářským lovectvím příčin.

114 Pověra je zároveň znak každého nového náboženství a stálý…nepřítel každého starého. O svém náboženství pochybuje snad každý, o svých pověrách nikdo. Vypuzena z bezprostředního vědomí tzv. „vzdělaného“ člověka, hnízdí v nejvnitřnějších záhybech jeho mozku.

115-6 V Helladě ani v době rozkvětu nádherného umělecky oduševnělého náboženství neustal spodní proud zcela jinak utvářených pověr a kultů, který pak později, když řecký duch upadal

8 a víra v bohy se změnila v pouhou sbírku formulí, mocně vytryskl a sjednotil se s různými prameny racionalistického scholasticismu.

116 Lid a myslitelé se staví do protikladu k básníkům a náboženství. Ač poslouchají rozdílné impulsy, pracují lid a myslitelé ruku v ruce; dohromady působí k zániku poesie a náboženství… Filosofové nastupují jako zvěstovatelé náboženství místo umělců. V zásadě básníci i filosofové čerpají materiál z lidu; kdo ale z nich ho lépe zvládl a moudřeji? Kdo směřoval ke svobodě a kráse, kdo k otroctví a ošklivosti?

120 Platonovo učení o idejích a Demokritova atomová hypotéza vše zaštiťují, zatímco Aristoteles, nesrovnatelný jako analytik a metodik se mi jako filosof jeví původcem dekadence helenistického ducha.

123 Není pravda, že Řekové myšlenkově předjímali svět; před nimi, vedle nich a po nich se myslelo hlouběji, ostřeji, správněji… Není pravda, že řečí myslitelé očistili staré náboženství: spíše… ho zbavili umělecké krásy; a zatímco chtěli dosadit racionální pravdu na místo symbolické, dosadili ve skutečnosti na trůn lidovou pověru zahalenou do logické veteše, s níž – ve spojení s luzou – zničili poesii.

127-8 Chtít tvrdit, že Locke, Gassendi, Hume, Descartes, Kant atd. přežvykovali řeckou filosofii, je zlovolný prohřešek helenistického velikášství proti naší nové kultuře… Pádný příklad je… Pythagoras.

128 „Zda existuje putování duší, se v Indii nikdy nikdo neptal; na to se všeobecně a neotřesitelně věřilo“ (Schroeder: Indische Literatur und Kultur, s. 252). Ale existovala malá třída, která ve stěhování duší nevěřila a považovala tuto představu za symbolickou…, tato třída byla (a je ještě dnes) třída filosofů. „Stěhování duší spočívá na nevědomí, zatímco duše ve smyslu nejvyšší reality neputuje“, učí indický myslitel.

129 Šankara: Sútra Vedanta, I, 2.11…Že skutečnost „putování“ byla podle nejstarších Upanišád pro skutečně vědoucího jen představa sloužící populárním účelům, je zřejmé.

129, pozn.

Tato…lidová představa pro veškerý lid…s jedinou výjimkou myslitelů se stává v Řecku nejvznešenějším „tajným učením“ jejich prvního velkého filosofa. To jsou lidé, kteří údajně nás myšlenkově předjímali, „myšlenkově nejbohatší národ“! Ne, Řekové nebyli velkými metafysiky.

129–130 Právě tak málo byli velký moralisty a theology.

130 Řekne-li se, že bůh je „věčná, dokonalá substance, obdařená existencí, ale bez velikosti, která ve věčné aktivitě myslí sama sebe…“, bude ubohý člověk věřit, že se předčítá z Tomáše

9 Aquinského nebo ostatně z G. W. Hegela, ale…je to citát z Aristotela…To je v této oblasti dědictví.

132-3 Helénská filosofie…s výjimkou Platona) slepě míjí jádro vší metafysiky a snaží se o řešení transcendentálních otázek ploše empirickou cestou. Kdyby Řek dále rozvíjel své na jedné straně čistě poetické, na druhé empirické vlohy, byl by lidstvu…požehnáním; takto ale Řek, který v poesii a vědě byl příkladem svobodného tvořivého tvarování, se později stal… brzdícím elementem vývoje lidského ducha.

134 Helénství zde nemá být posouzeno nebo historicky vysvětleno; stačí mi přiblížit našemu vědomí, jak nekonečně mnoho z něj k nám přešlo a ještě tvořivě působí na naši poesii, myšlení, víru, bádání.

135 Druhá kapitola: Římské právo Je nemožné pojmově jasně určit, co jsme z Říma zdědili…, nemáme-li jasnou představu, co Řím byl.

139 Zatímco se otázka existence arijské rasy staví z různých stran jako problematická…, používají badatelé v oblasti právních dějin shodně výraz Arijec, resp. Indoevropan, protože nacházejí určité totožné pojetí práva ve skupině těchto jazykově příbuzných národů, …které se liší od…Semitů, Hamitů atd. Tuto skutečnost nemůže zprovodit ze světa žádné filologické hnidopišství ani měření lebek, a dokazuje se jí existence morálního arijství (v protikladu k neárijství), i kdyby národy této skupiny povstaly z ještě pestřejších částí.

140, pozn.

Národ se nemůže stát pro lidstvo tím, čím se stal Řím, loupežemi a vraždami, ale navzdory loupežím a vraždám… Co tedy nazýváme Římem Herder (Ideen zur Geschichte der Menschheit, 14) a s ním mnozí, je jen část Říma a ne ta nejpodstatnější. Výstižnější shledávám vývody Augustinovy v 5. knize De civitati Dei; upozorňuje zde zvláště na absenci hrabivosti a vlastního prospěchu u Římanů; jejich celá vůle, říká, se dá vyjádřit jediným rozhodnutím: „buď svobodně žít nebo statečně zahynout“ (aut fortiter emori, aut liberos vivere) a velikost římské moci stejně jako její trávní připisuje této morální velikosti.

139–140 Na rozdíl od Hellady je zde vše opravdu veliké „anonymní“, žádný velký muž neční nad velikost celého římského národa. Proto je správné…, co říká Cicero (Republika II,1): „…jinde byli jednotliví muži…, naproti tomu se naše římská pospolitost nezakládá na geniu jednotlivce, ale mnoha mužů…a je dílem staletí…a generací.“ 150 Je možno vůbec… u Římanů mluvit o „dobyvatelích“? Myslím, že sotva. Dobyvateli byli Germáni, Arabové, Turci… Římané se naopak vyznačují…fanatickou vášnivou láskou k vlasti; jsou na tomto místě země… a co je vede do války a propůjčuje jim nezničitelnou sílu, je především láska k domovině, zoufalé rozhodnutí hájit nezávislé vlastnictví této hroudy

10 s nasazením života. Že tento princip musí vést k postupnému šíření státu, neznamená dobyvatelskou vášeň, ale je jen výsledek nutnosti.

150-1 Obrana nestačila; chtěl-li Řím užít klidu, musel mírové dílo organisace a správy šířit od země k zemi.

151 Slyším-li o římské tvrdosti, egoismu, žádostivosti… ne, úspěchy Římanů spočívaly v duchovní a mravní převaze. Ovšem jednostranné převaze. Co ale na tomto světě není jednostranné?

152 Jak říká Dionysius o starých Římanech: „Mysleli si velice o sobě samých a nesměli tedy učinit nic nedůstojného svých předků (I, 6)“, jinými slovy měli ideál sebe samých.

158 Diaspora se nazývají rozšířené židovské obce. Původně se jí rozuměli Židé, kteří se nechtěli vrátit z babylonského „zajetí“, protože se jim zde vedlo lépe než doma. Brzo nebylo žádné zámožné město bez židovské obce; nic není pošetilejší než rozšířená představa, že Židé se rozptýlili po světě teprve po vyvrácení Jerusaléma. V Alexandrii a okolí se počítalo za prvních římských císařů milion Židů a již…Tiberius…to považoval za velké nebezpečí.

165–166, pozn. Že se těžiště kultury nakonec přesunulo na Západ, že bylo zlomeno semitsko-asiatské pouto…bylo dílo Říma.

168 Caracalla propůjčil římské občanství všem obyvatelům říše: tím Řím přestal být Římem.

171 Proces byl…analogický…helénskému umění a filosofii. Římská republika byla živý organismus, na němž národ neustále pracoval a měnil jej; nikdy nebyla vznesena otázka po vedoucích „principech“, nikdy současný okamžik nesvazoval budoucnost. To šlo tak daleko, že nejvyšší soudní úředníci, pretoři, jmenovaní na jeden rok, při nástupu úřadu předčítali tzv. „pretorský edikt“, v němž pretor oznámil zásady, podle nichž chce sledovat právo…Vše bylo elastické, zůstávalo…v potřebách života. Ale stejně jako se poetické plody řecké filosofie v helenosemitské Alexandrii změnily v dogmata víry, změnily se v dogmata také stát a právo a přibližně stejnými lidmi. Tato dogmata jsme zdědili, a není nedůležité vědět, odkud přišla a jak vznikla.

176 „Státní pojem Římanů“, píše Momsen, „spočíval na ideálním přenesení schopnosti jednání jednotlivce na celek…, populus, na podřízení jednotlivé vůle celku….“ 176 Zastupování obecných věcí, tj. věcí státu bylo svěřováno na určitý čas jednotlivcům, kteří při tom měli velké pravomoci a nesli velkou odpovědnost. V případě nouze to šlo tak daleko, že občané jmenovali diktátora.

177-8

11

Všude u nás vznikla absolutní monarchie teprve stykem s Římem. Všude měli nejdříve germánští králové omezená práva.

180 Jurisprudence je technika.

183 Pokroky jurisprudence neznamenají tedy přírůstek vědění… ale…zdokonalení techniky.

184 Říman, jako filosof bez významu, byl velký mistr v abstrakci pevných principů ze zkušenosti života… Zvláštní schopnost pozvednout určité praktické vztahy k pevně zapsaným „pojmům“ znamená velký duchovní čin; nastává pořádek a přehlednost ve společenských vztazích, stejně jako tvoření abstraktních slov…umožňuje vyšší, uspořádané myšlení. Nyní ale se nejedná o temné instinkty, ani o nejasné, měnící se představy o spravedlnosti a nespravedlnosti.

192-3 Také Říman je tvořivý umělec: je jím v jasném, plastickém utváření…státního stroje – žádný teoretik světa by si takový státní organismus nevymyslel; je to dílo umění, ne rozumu.

193 V tomto uměleckém elementu je magická síla římského dědictví; to je…věčně nesrovnatelné.

194 Římské právo je stejně neporovnatelné a nenapodobitelné jako řecké umění.

194 Římský zákon mluví o matronarum sanctitas, svatosti ženy obdařené dětmi.

207 Úcta před božskými příkazy hrála velkou roli. Byl-li otec podle lidského práva neomezený despota ve svém domě, pak božský zákon mu nedovoloval toto právo zneužívat.

207 Také úcta k ženě, kterou se naše civilisace liší od helenistické a různých druhů semitské a asiatské, není, jak učí Schopenhauer a mnozí jiní, „křesťansko-germánský výtvor“, ale výtvor Říma.

209 Křesťanství neznamená posílení idee rodiny. Naopak jeho vlastní podstata je rozbití politických a právních svazků a osamostatnění jednotlivce. Od křesťanského císaře Konstantina, který zrušil suverenitu pater familias, dostala také římská rodina ránu z milosti.

Jako výplod židovství…je křesťanství anarchistická, antipolitická moc. Že šla církev jinou cestou a stala se politickou mocí prvního řádu…je popření Kristova učení a tím pozvednutí římské státní idee. Pro udržení římského práva učinila církev víc než kdokoli.

210

12

Třetí kapitola: Zjev Kristův Narodí se muž a žije život, jímž se zcela změní pojetí mravního významu člověka, celý „morální světový názor“ a jímž se od základu znovu budují vztahy jednotlivce k sobě samému, k jiným a…k přírodě…A máme věřit, že to mohlo být dílo jednoho století? Věřit, že se to mohlo stát nedorozuměním a lžemi, politickými intrikami a ekumenickými koncily, na rozkaz…králů a…kněží, třemi tisíci svazků scholastických důkazů, fanatismem omezených sedláků, válkou, vraždami a hranicemi kacířů, měšťanským zákonodárstvím a společenskou netolerancí? Já tomu nevěřím.

222 Kdyby naše církve v dnešním tvaru i zanikly, křesťanská idea by vystoupila tím mocněji…Kdoví, zda nepřijde den, kdy tzv. dějiny církve prvních 19. stol. budou považovány za zlou dětskou nemoc křesťanství.

222-3 Buddhu, nemluvě o Kristu, si nemohla vymyslet žádná lidská básnická síla, ani jednotlivce ani národa… Žádný básník, filosof ani prorok si takový fenomen nemohou vysnít… Kdyby Kristus a křesťanství byli historickou nutností, jak tvrdí…Hegel… a jiní…, pak by musel povstat ne jeden, ale tisíce Kristů.

225 O Kristu píše Hegel (Filosofie dějin, díl III, oddíl 3, kap. 2): „Tento člověk se narodil jako jeden, v abstraktní subjektivitě, ale tak, že naopak konečnost je jen forma jeho jevu, jehož podstata a obsah je nekonečno… – Přirozenost boží být čistým duchem se ozřejmuje člověku v křesťanském náboženství. Co je ale duch? Je to jediné, sobě samému se rovnající nekonečno, čistá idealita, která se od sebe…odlučuje jako něco jiného od sebe sama, jako bytí pro sebe sama a v sobě samém proti všeobecnu…“ Co řeknou budoucí století této záplavě slov? Dvě třetiny 19. stol. to považují za nejvyšší moudrost.

225-6, pozn.

Odvrhněme tyto úvahy, které vedou jen k tomu, že zastírají to jediné, co může něco vysvětlit…, totiž význam živé, individuální, nesrovnatelné osobnosti.

226 Okolí osobnosti, znalost její všeobecné podmíněnosti v čase a prostoru, může přinést leccos cenného k jejímu poznání…, tj. vidíme ji jasněji. Vysvětlit ji ale, chtít ji určit jako logickou nutnost je zbytečné a pošetilé počínání; každý tvar – i nějakého brouka – je pro lidský rozum „zázrak“; lidská osobnost je ale mysterium magnum existence, a čím víc kritika očišťuje velkou osobnost od…legend, čím víc se jí daří téměř každý její krok vysvětlit jako dannost podmíněnou přirozeností věcí, tím méně pochopitelný je zázrak. To je také výsledek kritiky života Ježíšova v 19. stol.

226 Jádro náboženských představ u všech nadaných lidských ras (s výjimkou…Židů…a jejich antipodů, bráhmanských Indů) spočívá v posledních tisíciletích ne v mytologické přírodní symbolice, také ne v hloubání o transcendentnu, ale ve zkušenosti velkých charakterů.

229

13 Kristus…odpovídá na otázku…významu svého jednání: „Dal jsem vám příklad“.

229 Podobně je založena světová moc Buddhova. Pravý pramen náboženství je…pro převažující část dnes žijícího lidstva nikoli učení, ale život. Nakolik jsme schopni příklad svými slabými silami následovat je druhá věc; ideál je zde, zřetelný a nepopiratelný, a působí staletí…na myšlení a jednání lidí, i nevěřících.

230 Oběma společná je božská vážnost; touha ukázat celému lidstvu cestu ke spáse. A přece… nedocházíme k paralele, ale kontrastu. Buddha a Kristus jsou protiklady.

230 Buddha znamená…východisko kultury na hranici svých možností. Vysoce vzdělaný, mocí nadaný kníže poznává nicotnost svého vzdělání a moci.

230-1 Každý Ind věří…v ustavičné znovuzrození týchž individuí. „Spasení“ tedy nemůže poskytnout obyčejná smrt, ale jen smrt, z níž neplyne další zrození; a tato spasitelná smrt může být dosažena jen tehdy, když člověk…zemře již za živa, tj. že odmítne a zničí vše, co ho váže k životu, všechny lásky, naděje, přání, vše, co má, krátce, jak můžeme dnes říci se Schopenhauerem, že neguje vůli k životu…Za živa zemřít: to je esence buddhismu…Je to sebevražda nejvyšší myslitelné potence.

252 Jaký protiklad ke Kristu…, kde smrt je vstup do věčného života. V celém světě vidí Kristus božskou prozřetelnost…, ani vlas nemůže být nikomu zkřížen na hlavě bez svolení nebeského otce… A co je tato říše boží? Nirvána? Vysněný ráj? Vykoupená budoucí odměna…?…Kristus odpovídá: Království boží je v nás.

233 „Království boží se rovná pokladu ukrytému v zemi“. Země znamená svět… V tomto… životě je tedy skryt poklad… To je „tajemství říše boží“… Nikoli odvrácení se od života (jako u Buddhy) …, ale obrácení životního směru.

233-4 Stejně neexistuje organická souvislost s židovskou moudrostí.

234 Buďte jako Kristus, žijte jako žil on, zemřete jako on, to je království boží, to je věčný život.

235 V 19. stol. se připodobňují idee pesimismu a negace vůle s Kristem; hodí se ale jen k Buddhovi a pro některé jevy křesťanské církve a její dogmata; život Kristův je jejich popření… Jak by mohl být člověk ubohá, k utrpení zrozená bytost, skrývá-li se v jeho prsou božství?

235 Kristus… „nebyl moudrý, ale božský“.

14 236 Všechny výrazy: myšlenky člověka jsou marnost, jeho život je marnost… vše je marnost – pocházejí ze Starého zákona… Slova jako Šalamounova: „pokolení pomíjejí, jiná přicházejí, země ale zůstává věčná“ pocházejí ze světového názoru přímo odporujícího Kristovu: neboť pro něho jsou nebe a země pomíjivé, zatímco lidské nitro skrývá ve své hloubce věčnost. Ježíš je sice příkladem absolutního odvrácení se od mnohého, co vyplňuje život většiny, ale děje se to kvůli životu. Toto odvrácení je onen „obrat“, o němž se praví, že vede ke království božímu, a je to obrat ne vnější, ale čistě vnitřní.

237 Ne mír, ale meč: to je tón, který nesmíme přeslechnout, chceme-li pochopit zjev Kristův. Život Kristův je…vyhlášení války, ne formám civilisace, kultury a náboženství…, ale vnitřnímu duchu člověka, pohnutkám, z nichž pochází jeho jednání, cíli, k němuž směřuje…

Znamená jev nového lidského typu.

238-9 „Nový Adam“…staví volbu: bůh nebo mamon… Zde přestává soucit: kdo je zatracen, je zatracen.

239 Není to pouhé sebeovládání – je-li Buddha jeden protipól Krista, jsou stoikové druhý.

241 Až po Krista byla krevní msta svatý zákon všech lidí…, ale Ukřižovaný praví: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.“…Kdo zde zaměňuje božský hlas soucitu za slabošský humanitarismus, nepochopil žádný rys Kristova jevu… Zde se tříští jako…mořská pěna o žulovou skálu vše, co hýbe…lidskou poloopicí: egoismus, pověra, předsudek, závist, nenávist; tváří tvář smrti…si Kristus sotva všímá své bolesti a strachu, vidí jen, že lidé křižují božské v sobě… Pohlédněme do dějin, zda zde najdeme jediné slovo…takové hrdosti. Zde mluví poznání, které hledí dál než indické, zároveň ale nejsilnější vůle, pevné sebevědomí.

241 Zde…je nesrovnatelný…historický význam života Kristova. Nedá se s ním srovnat žádná politická revoluce.

242 Co znamenalo řectví pro intelekt, učinil Kristus pro mravní život: mravní kultura lidstva začíná teprve jím.

242 Křesťanství se stalo historickým náboženstvím a na oltářích jeho kostelů našly útočiště všechny pověry starověku a židovstva. Zjev Kristův zůstává ale jediný základ mravní kultury.

242-3 Nyní teprve se stává život vpravdě tragický. Dovršuje ho svobodný čin člověka, který se povznesl proti své vlastní animální přirozenosti.

243

15 Člověk se vzpírá morální tyranii přírody a vytváří si vznešenou morálku, kterou chce…, podle svého vlastního mravního zákona.

243 V umění a filosofii jako intelektuální, v manželství a právu jako společenská, v Kristu jako mravní bytost si člověk uvědomuje sám sebe v protikladu k přírodě. Podniká boj. A zde nestačí pokora; kdo chce následovat Krista, potřebuje především odvahu…v boji proti otrockým pudům v sobě…V Kristově jevu je…nejvyšší příklad hrdinství.

244 Kristus…se nestahuje do pouště, ale vrací se z pouště do života…, aby zvěstoval radostná poselství – ne smrt, ale spásu… Buddha znamená konec kultury, Kristus naopak svítání nového dne; dal starému lidstvu nové mládí.

245 Byl Kristus Žid podle rodové příslušnosti?

246 Isaiáš, ano!…Ani slovo, které by nepramenilo z dějin nebo ducha, jeho národa…U Krista ani stopa. Nebo… Homér! Probouzí jako první helénský národ k vědomí sebe sama; aby to mohl učinit, musel mít v srdci kvintesenci všeho řectví. Ale kde je národ, který probouzí Ježíš? … Rozhodně ne v Judsku!

246 Byl Ježíš Žid? Náboženstvím a výchovou nepochybně ano; rasově – v úzkém a vlastním smyslu slova „Žid“ – nejvýš nepravděpodobně.

247 Galilea…byla vzdálena od duchovního středu…a domovem kmenů Naftali a Sebulon. O kmeni Naftali jsou zprávy, že byl „velmi smíšeného původu“… Zatímco ostatní Palestina je svou geografickou polohou odloučena od ostatního světa, vede již dříve, než Israelité zemi obsadili, silnice od jezera Genezaretského do Damašku; Tyrus a Sidon byly odtud rychleji dosažitelné než Jerusalem.

247 Tyrský král Hiram musel…nalézt zemi málo obydlenou, protože využil příležitosti, aby tam usídlil různé cizí národy. Pak přišlo…rozdělení na dvě říše… a spojení s Judeou bylo jen příležitostné…Také v Kristově době byla Galilea od Judei politicky zcela oddělena2) … 720 let před Kristem (tedy asi 150 let před babylonským zajetím…Židů) byla severní israelská říše zpustošena Asyřany a její obyvatelstvo deportováno, a sice na různá a vzdálená místa říše, kde splynulo brzo s ostatním obyvatelstvem. Zároveň byly…přivedeny k osídlení Palestiny cizí kmeny… Osud těchto zemí byl tedy jiný než Judeje.

248-9 2) Galilei a Perea měli vlastního…tetrarchu, zatímco Judea, Samař a Idumea podléhaly římskému prokurátoru. Graetz k tomuto místu připojuje: „Nepřátelstvím Samaritánů, kteří jako kopí dělili Judeu a Galileu…byla doprava…velmi brzděna.

248, pozn.

Není žádný důvod k domněnce, že Kristovy rodiče byli Židé dle rasy.

16 251 Galilejci se od ostatních obyvatel Palestiny lišili povahou. Byli označováni jako horké hlavy, energičtí idealisté, muži činu.

252 V Judei…se v době Kristově mluvilo aramejsky; hebrejština byla mrtvá řeč, přežívající ve svatých spisech. Máme zprávy, že v Galilei se mluvilo zvláštním, cizím dialektem aramejštiny.

253 Nakolik patří Kristus k židovstvu jako morální jev?

257 Staví se to tak, skoro bez výjimky, jako by Kristus byl dovršitelem Židovství…1) Ortodoxní Židé…v něm vidí vedlejší větev na svém stromě a pyšně pojímají křesťanství jako přívěsek židovství. To je omyl.

258 1) Výjimka je… „Ihering, ve svých Vorgeschichte der Indoeuropäer, str. 300 píše: „Z půdy jeho národa Kristovo učení nevytrysklo, křesťanství naopak znamená překonání židovství, vězí v něm již v jeho počátku cosi arijského.

258, pozn.

Ovšem je Kristus v bezprostředním vztahu k židovstvu a vliv…židovství na utváření jeho osobnosti a ještě ve větší míře na vznik a dějiny křesťanství je velký, určitý a podstatný…

Tento vliv je ale jen v nepatrné míře náboženský. V tom je jádro omylu.

258 Všechny větve semitského kmene…jsou odjakživa podivuhodně chudé na náboženský instinkt.

258-9 Tisíciletí před Kristem to vyslovuje Rigveda: „Kořeny existence nacházejí mudrci v srdci“, přesvědčení, které…skoro identicky vyjádřil Goethe: „Není jádro přírody v lidském srdci?“ To je náboženství! Právě toto založení, tento stav cítění, tento instinkt hledat jádro přírody v srdci nápadně chybí Židům. Jsou rození racionalisté. Rozum mají silný, vůli enormně rozvinutou, naproti tomu sílu fantasie a tvorby zvláštně omezenou. Své skromné myticko-religiosní představy, ano i příkazy a zvyky, kultovní předpisy přejali bez výjimky od cizích národů, redukovali vše na minimum a uchovávají je beze změny; tvořivý element, vlastní vnitřní život jim chybí skoro úplně… Vidíme, jaké květy…náboženských představ a pojmů a k tomu také umění a filosofie vyrostli tvorbou Řeků a Germánů…, a pak se tažme, jakými obrazy a myšlenkami obohatil lidstvo tento údajně náboženský národ Židů.

261 Jak bylo ale možné zamlžit natolik naši soudnost, že jsme Židy považovali za religiosní národ?

Napřed to byli Židé sami, kteří se odjakživa…ujišťovali, že jsou „národ boží“; i volnomyšlenkářský Žid jako filosof Filon drze tvrdí, že jen Israelité jsou „lidé v pravém smyslu“.

17 261-2 Dále to bylo umožněno křesťanstvím…, které celé dějiny Židů vybudovalo jako theodiceu, kde ukřižování Krista tvořilo konečný bod.

262 Konečně působil také předsudek, který konec konců pochází z filosofických ideí Řecka, že totiž monotheismus…je symbol vyššího náboženství; aritmetik nemá s náboženstvím co činit; monotheismus může být právě tak ochuzení jako povznesení náboženského života.

262 Renan: „Křesťanství je mistrovské dílo judaismu, resumé jeho vývoje…Ježíš je zcela obsažen v Isaiášovi“2).

265 2) Histoire du peuple d’Israël, V, 415, II, 539… Právě v tomto muži? … Je nezodpovědné… (bohužel nejen u Renana) použití jednotlivých veršů z Isaiáše ke vzbuzení dojmu, že židovství směřovalo k universálnímu náboženství. Zamlčuje se, že pohané mají být poddanými Židů a jejich králové mají…„lízat prach z jejich nohou“. A to má být universální náboženství! … „Pohané nebo říše, která ti nebudou sloužit…budiž vyhlazeni a zpustošeny“ … Všechno zlato a poklady mají být shromážděny v Jerusalémě a Židé mají navždy „vlastnit bohatství země“. Tyto štvavé politické pamflety mají přinášet zjev Kristův!

265, pozn.

Zjev Kristův není…dovršení židovského náboženství, ale jeho popření.

266 Vztah k židovskému náboženství může být nejvýš chápán jako reakce; cit je…prazdroj veškerého pravého náboženství, právě tento pramen ale Židům vzhledem k jejich formalismu…a chladnému racionalismu skoro úplně chybí.

266 Pro Židy je Jahve, pán, člověk jeho otrok.

267 Vidíme-li na jedné straně boha milosrdenství, a na druhé boha tvrdého srdce, na jedné straně boha, který má být z celého srdce milován, na druhé člověka jako otroka, jehož první povinností je strach před bohem, můžeme se ptát…jaké dovršení to má být? To je sofismus, ne pravda.

269 Zvláštní duševní založení Židů, jejich tyranským panstvím vůle potlačená fantasie vede k svéráznému, abstraktnímu materialismu.

270 Židy jako materialisty vidíme jako všechny Semity…stále vyrábět figury a klanět se jim…

Každý obraz…skrývá starozákonnímu Židu nebezpečí, že se stane modlou…Všichni Nežidé jsou pro Židy „modláři“.

270

18 Jinde se náboženství utápí v bohatství mytologie; zde není žádná. Jinde má každý bůh nějakou výraznou fysiognomii, básněním a zobrazováním se stává čímsi individuálním… To není případ Židů.

272 Mluví se o antropomorfismu! Může ale člověk jinak jednat a myslet než jako antropos?

273 Starý zákon je čistě historické dílo… Co obsahuje z náboženství, se v něm vyskytuje jako součást historického vyprávění, ne naopak; mravní příkazy zde nevyrůstají s nutností z hloubky lidského srdce, ale jsou to „zákony“, které byly vyneseny za určitých podmínek určitého dne a mohou být opět v každém okamžiku odvolány.

274 Materialismus ztroskotává, jakmile je nedůsledný; Žida to učí neomylný instinkt; a stejně přesně jako naši dnešní materialisté vědí, jak z pohybu atomů vzniká myšlení, věděl on, jak bůh stvořil svět a člověka z hroudy země.

276 Z ubohého materiálu společného všem semitským kmenům konstruuje Žid celé světové dějiny a hned se staví do jejich středu; …a od…okamžiku, kdy Jahve s Abrahamem uzavírá úmluvu, tvoří dějiny Israele dějiny světové, ano dějiny celého kosmu, jediné, oč se tvůrce světa souží.

276 Starý zákon v dnešní podobě se formoval…teprve při návratu z babylonského zajetí.

276 V minulosti božské zázraky ve prospěch Židů, v budoucnosti očekávání mesiáše a světového panství: to jsou…elementy tohoto pojetí dějin…Okamžik nabývá zvláštní význam tím, že se nechává vyrůst z minulosti jako odměna nebo trest a může být předpovězen… Tím nabývá budoucnost neslýchané reality. Jako bychom ji měli v rukou.

276-277 Vztah Židů k jejich bohu je od začátku politický. Jahve jim slibuje panství nad světem – za jistých podmínek.

277 Talmud učí 13 600 zákonům, jež poslouchat je boží příkaz.

278, pozn.

V tomto prostředí rostl Kristus a nikdy z něho nevystoupil.

278 Židovská mesiášská myšlenka byla zcela politická.

280, pozn.

V historickém náboženství jako je židovské…je vlastnictví budoucnosti… nutnost…jako minulosti; od nejranější doby Židy ovládá myšlenka na budoucnost; ovládá je ještě dnes; v národě chudém na fantasii je…podstatné skálopevné přesvědčení…, že jednou ovládne svět.

19 Je to součást jejich charakteru, viditelná projekce jejich nejvnitřnější podstaty. Je to jejich náhražka za mytologii.

281, pozn.

Království, kde všechny národy spatřoval před sebou v okovech…mělo být najednou… „ne z tohoto světa“… Židé to museli chápat jako podvod.

282 Vůle, která vztahuje ruce po veškerém zlatu světa… ho má nyní odhodit a…skrytý poklad hledat ve vlastním nitru!

282 Židovské synedrium vidělo hlouběji než Pilát (a tisíce křesťanských theologů).

282 Mladá křesťanská církev spojuje řadu prastarých arijských představ – o hříchu, spasení, znovuzrození, milosti atd. (vše věci Židům…neznámé)…s židovským historickým schématem1). Nikdy se nepodařilo jev Kristův od tohoto židovského tkaniva osvobodit; pokusy o to byly hned v prvních křesťanských stoletích, ale neúspěšné, protože tím bylo smazáno tisíce rysů, jimiž osobnost nabývá své specifičnosti a zůstala jen abstrakce.2) 283 1) Mýtus hříšného pádu stojí sice hned na začátku 1. knihy Mojžíšovy, ale…jako přejatý majetek, kterému Židé nikdy nerozuměli a který v jejich systému nikdy nenašel žádné použití.

Kdo nepřekračuje zákon, je podle jejich pojetí bez hříchu. Právě tak málo má jejich očekávání mesiáše společného s naší představou „spasení“.

283, pozn.

2) To je tendence gnose vůbec; dokonale promyšlený, ušlechtilý výraz nachází tento směr v Marcionovi (polovina 2. stol.)…; právě na tomto případě ale vidíme, jak neblahé je ignorovat historickou danost.

283, pozn.

Ani bohové nejsou svobodni. Sám Zeus je podřízen osudu. „Uniknout osudu nemůže ani bůh“, píše Herodot.

284 Naproti tomu je Jahve…inkarnací libovůle… Stojí nad… každým zákonem jako absolutní, neomezený autokrat… Vedle morálních příkazů vysoce mravných a lidských jsou přímo nemravné a nelidské; jiné zase určují nejtriviálnější věci: co jíst a co ne, jak se mýt atd., krátce je zde neomezená svévole… Z indoevropského hlediska je Jahve …idealisovaná modla…

Ostatně s touto boží svobodou úzce souvisí svoboda lidské vůle.

285-6 Pojem svévole, tj. neomezeného panství vůle je pro Židy specificky charakteristický.

287 Abnormálně vyvinutá vůle vede u…Židů k fenomenální elasticitě.

288

20 Indoevropanu je tato cesta uzavřena…Může vykonat nejvyšší jen z vnitřní nutnosti.

Ovšem i u něho může vůle vykonat hrdinské činy, ale jen tehdy, když jeho poznání uchopí nějakou ideu – uměleckou, náboženskou, filosofickou…

288 Musíme uznat…ve srovnání s Buddhou, že je zde židovství v protikladu k arijské negaci vůle. Poslední je plod poznání; Kristus naopak se obrací k lidem, u nichž převažuje vůle, ne rozum.

292 Oddíl 2: Dědici Úvod Kdo převzal dědictví starověku? Tato otázka je přinejmenším stejně důležitá jako otázka dědictví samého… Neboť nás přivádí ke studiu rasového problému.

299 Řím přeložil těžiště civilisace na západ… Napřed to byla jen politika, která se stále více posouvala na západ; duchovně zůstával Řím sám…v závislosti na dřívějších východních centrech. V prvních stoletích našeho letopočtu přicházely…v úvahu jen centra jižně a východně od něho: Alexandrie, Efesus, Antiochie, vůbec Syrie, pak Řecko s Byzancí, Kartago…tyto země stejně jako Řím nebyly obydleny určitým národem, ale…různými rasami a národy. Je to chaos… To je první bod dalekosáhlé důležitosti… Např. základy historického tvarování křesťanství byly založeny a vybudovány tímto mestickým obyvatelstvem…

S výjimkou jednoho Řeka, Origena… můžeme sotva o některém z církevních otců vyslovit domněnku, ke kterému národnímu kmeni patřil.

229–301 Ve středu chaosu národů…čněl jediný, židovský. Tento jediný kmen měl jako základní zákon čistotu rasy; proto jedině on měl fysiognomii a charakter.

301 Ať jakkoli ubohý byl židovský „zákon“,…byl to zákon…a právě proto musel ve světě bezuzdnosti eticky silně působit.

302 Ze Semitů jedině Židé positivně spolupracovali na naší kultuře…a podíleli se také jako dědici na odkazu starověku.

304 Protipól k šíření tohoto nepatrného a přece tak vlivného nárůdku tvoří vstup Germánů do světových dějin.

304 V této knize rozumím slovem „Germáni“ různé severoevropské národnosti, kteří jako Keltové, Germáni a Slovani vstupují do dějin a z nichž…vznikly národy moderní Evropy. Že původně pocházely z jediné rodiny je jisté; přece se ale Germáni v úzkém, tacitovském smyslu ukázali natolik duševně, mravně a fysicky převyšující své příbuzné, že nás to opravňuje jejich jméno použít jako název celé rodiny… Co nás spojuje v organickou

21 jednotu… je germánská krev… Význam každého národa…závisí na poměru germánské krve v jeho obyvatelstvu.

305 Čtvrtá kapitola: Chaos národů Motto: Tolik můžeme s pravděpodobností usoudit: že míšení kmenů, které postupně hubí charaktery, není, pomineme-li všechen domnělý filantropismus, lidskému rodu prospěšné. I. Kant.

308 Jsou národ, rasa pouhá slova? Má pro nás být, jak si myslí etnograf Ratzel rozmělňování lidí v jedinou jednotu „cíl, úkol, naděje a přání“? Nebo dojdeme z příkladu na jedné straně Hellady a Říma, na druhé pseudořímského imperia, stejně jako z jiných příkladů dějin k závěru, že jen uvnitř ohraničených, ostře vyhraněných individuálních národních charakterů dosahuje člověk nejvyšších kvalit?

309 Není pospolitost krve vše? Může být pospolitost paměti a víry nahrazena abstraktními ideály? A především: jedná se zde o věc osobního mínění a není zde žádný přírodní zákon, podle kterého se náš soud musí řídit? Neučí nás biologické vědy, že v celé říši zvířat a rostlin…ušlechtilé druhy – tj. druhy nadané neobvyklými tělesnými a duševními silami – vznikají jen za určitých podmínek omezujících plození nových individuí?

310 Profesor Virchow např. říká, že hnutí kmenového vědomí mezi námi se dá vysvětlit jen „ztrátou zdravého rozumu“.

311 Koně, ale zvláště psi nám dávají příležitost k pozorování, že duchovní hodnoty jdou ruku v ruce s tělesnými; specielně to platí pro morální založení: bastardní pes je nikoli vzácně velmi chytrý, nikdy však spolehlivý, mravně je to vždy lump. Trvalá promiskuita mezi dvěma výbornými zvířecími rasami vede bez výjimky k likvidaci výborných znaků obou. Proč by měl být člověk vyjímka?

311-2 Nerovnost je stav, na němž příroda všude pracuje; nic mimořádného nevzniká bez „specialisace“.

312 Když hrabě Gobineau v padesátých letech uveřejnil své geniální dílo o nerovnosti lidských ras, zůstal nepovšimnut; žádný člověk nevěděl, co má tato úvaha znamenat.

313 Gobineau svůj výklad – tak podivuhodně bohatý na intuitivní tušení, která se později potvrdila a na historické znalosti – založil na dogmatické domněnce, že svět byl obydlen kmeny Sema, Hama a Jafeta; a to stačilo, aby toto dílo navzdory dokumentárnímu základu bylo zařazeno mezi „vědecké fantasmagorie“.

313

22 S tím souvisí další Gobineaova chybná představa: „čisté“ rasy se v průběhu dějin mísí…a odtud plyne bezútěšná pesimistická vyhlídka do budoucnosti…Ušlechtilá rasa ale nepadá z nebe, nýbrž stává se stále ušlechtilejší.

314 Původně použili kolektivního pojmu „arijec“ jazykovědci.

315 Pak přišli anatomičtí antropologové. Tato tzv. „somatická antropologie“ se ale dočkala téhož osudu jako…lingvistika…Nejvýznamnější žák Virchowovův dochází k názoru, že „myšlenka řešit problémy etnografie měřením lebek je neplodná“ …Dnes…může laik…jen mlčet. Když se zeptá odborníků, dozví se u jednoho, že Arijec je „výplod pracoven a žádný pranárod“, zatímco u druhého, že společné znaky Indoevropanů od Atlantiku až do Indie dostačují bez pochyb k důkazu skutečného příbuzenství krve.

316 Příbuznost nemusí být nutně dána společným původem, ale může vzniknout míšením.

317, pozn.

Známe Goethovo tvrzení, že jen nadměrné činí velikost; to je, co…propůjčuje pěstění rasy jednotlivci: nadměrnost… Nebyly květy helénského národa nadměrné?

320-1 Ve dnech, kdy slyšíme tolik nesmyslů o této otázce, nechme se poučit od Disraeliho, že celý význam Židovstva spočívá v čistotě rasy…, a přežilo-li všechny národy starověku, je to jen díky znalosti tohoto přírodního zákona.

322 Anglie je svou ostrovní polohou…oddělena…Poslední invase…se udála před 800 lety, pak sem přesídlilo jen několik tisíc Nizozemců a několik set Hugenotů… a tak se pěstovala nejsilnější…rasa Evropy té doby.

323 Vznik ušlechtilé rasy je závislý na pěti přírodních zákonech: 1. První podmínka je existence výborného materiálu.

2. Existence zdatných lidí ještě dlouho nedává nadměrnost; takové rasy jako Řekové, Římané, Frankové,…jevy jako arijští Indové a Židi povstávají jen trvalým pěstěním uvnitř téhož plemene.

3. S pěstěním musí jít ruku v ruce…výběr. Nejlépe to pochopíme, budeme-li sledovat principy umělého výběru u rostlin a živočichů…Vyřazování slabých dětí…byl…jeden z nejblahodárnějších úkonů Řeků, Římanů a Germánů; tvrdé časy…působí v podobném smyslu.

4. Vznik význačné rasy předchází bez výjimky míšení krve… Kde předchází šťastné míšení, tam vznikne nadměrné nadání… Švábsko, vlast Mozartova a Schillerova, je obydleno polokeltským kmenem; Sasové, kteří dali německému národu tolik velkých mužů, jsou…

23 míšenci se Slovany; … nově vzniklý národ, u něhož míšení s nimi bylo ještě podstatnější, Prusové, se pozvedl k vedení celé německé říše.

326–331 Mystický pojem „čisté rasy“ o sobě a pro sebe…jen překáží. Dějiny ani experimentální biologie nepotvrzují toto pojetí…Jedna z nejušlechtilejších bytostí, …tzv. „pravý“ novofoundlandský pes vznikla…křížením eskymáckého psa a jednoho francouzského loveckého.

332 5. Jen zcela určité, vymezené míšení krve je užitečné zušlechtění rasy nebo vzniku nové… Míšení musí být časově vymezené a účelné, ne libovolné… Časovým omezením chci říci, že příliv nové krve musí být co nejrychlejší a pak musí přestat; trvalé míšení vede i nejsilnější rasu k zániku…; charaktery obou ras mizí a zůstanou jen bezcharakterní bastardi…

Spojení bastarda a bastarda vede k úplnému úpadku…; ukazuje se, …že míšení dvou velmi cizích rodů vede ke vzniku ušlechtilé rasy jen vzácně…, naproti tomu mezi příslušníky téhož základního typu…je úspěšné.

334-5 Co je koni rychlost, co je psu pozoruhodně plastická možnost podoby, to je člověku duch; zde se koncentruje jeho životní síla a proto také jeho variabilita; a právě tyto rozdíly charakteru a inteligence nejsou oku viditelné.

336 Experimenty ve velkém styku provádějí dějiny.

336 Existuje žalostnější pohled než na jihoamerické státy mesticů?

337 Dva extrémní případy jsou Chile a Peru. V Chile, jediném státě, který si činí nárok na jakousi kulturu a vykazuje poměrně uspořádané politické poměry je ještě 30 % obyvatelstva čistě španělského původu…, naproti tomu v Peru, které je…příkladem totálního morálního a materiálního bankrotu skoro nejsou Indoevropané čisté rasy… Tady vidíme Virchowovu a Ratzelovu promiskuitu v praxi a co z ní vzešlo.

338 Kdyby tento stát nebyl uměle podporován…civilisací, která jej obklopuje, kdyby…byl ponechán sám sobě, propadl by v krátké době úplné barbarisaci, a to…bestiální.

338-9 To je tedy pět principů, které se mi zdají základní: kvalita materiálu, vnitřní pěstění, výběr pěstění, nutnost míšení krve, nutnost omezení tohoto míšení ve volbě a době. Platí ještě šestý jako jejich důsledek: že vznik ušlechtilé lidské rasy kromě jiného závisí na určitých historicko-geografických podmínkách.

339 Příroda je nevyčerpatelná; ať jakkoli hluboko spustíme olovnici, nikdy nedosáhneme dna.

340

24 V Italii, kde si…Germáni udrželi čistotu krve až do 14. stol., později postupně míšením se zcela bastardisovanými Italiky a Italioty mizí ze světa.

341 V dnešní Evropě přibývá krátkých kulatých lebek, které tak postupně vytlačují úzké „dolichocefaly“, z nichž, jak dokazují nálezy hrobů, sestávaly skoro celé rody pravých starých Germánů, Slovanů a Keltů.

342 K tomu patří snad také zvláštní skutečnost přibývání tmavých očí nad šedé a modré.

342 „Nejsou již čisté rasy“; kdo dokazuje, že v tomto apriorním smyslu antropologického předpokladu vůbec kdy nějaké byly? Čistě zvířecí rasy jsou výsledek pěstění…; proč by tomu mělo být u člověka obráceně?

342, pozn.

Anglický, pruský, španělský národ mají určitý, zcela individuální charakter.

345 Také hypotetičtí praarijci vznikli. Nevíme o tom ovšem nic.

345 Nyní velký učenec Renan… říká: protože dnešní Angličan není ani Kelt Ceasarových dob, ani Hengistův Anglosas, ani Knutův Dán, ani Norman dobyvatelů, ale směs všech, nelze mluvit o anglické rase. Tedy protože anglická rasa vznikla historicky…, protože je něco nového, pak vůbec neexistuje!

346 O významu národa pro tvoření rasy soudíme zcela jinak. Římská říše v době imperia byla ztělesnění antinacionálního principu; tento princip vedl k bezrasovosti a k duchovnímu a morálnímu chaosu.

346 Individualisace je plod rostoucí diferenciace a odlučování. Proti předpokladu, že organické bytosti vystupovali napřed s ostře vyhraněnými znaky, mluví celá biologická věda; ta nás nutí naopak k opačné hypotéze: že ranné lidstvo byl pohyblivý, poměrně bezbarvý agregát, z něhož vznikly jednotlivé typy přibývající diferenciací a ostrou individualisací; hypotéza, kterou potvrzují veškeré dějiny. Normální, zdravý vývoj člověka není tedy z rasovosti k bezrasovosti, ale naopak z bezrasovosti ke stále ostřejšímu výrazu rasy.

347 Renan říká, že Germáni se smísili natolik se Slovany, že lze…těžko dnešní Němce nazývat Germány; mně se zdá, že není třeba se přít o jména – co dnešní Němci jsou, mohl pan Renan poznat v r. 1870; kromě toho také podle učenců, jejichž píli děkuje za 90 % svého vědění. To je výsledek tvorby ras prostřednictvím národností.

348 Pravý nacionální svazek je nejjistější prostředek proti změtení rasy: znamená společné vzpomínky, naději, duchovní stravu.

25 348 Stejně důležitý…jako vztah rasy a národa je organický vztah rasy a její kvintesence, hrdinů nebo geniů.

348 Působení duchovně vyjímečných individuí v nějakém pokolení…je nezměřitelné v dobrém i zlém.

348 Bez Homéra by se Řecko nestalo Řeckem, bez Helénů by se Homér nenarodil…Je-li velká osobnost „nejvyšší štěstí“, pak je také společenská velikost jediná půda, na níž může vyrůst. Je to např. celá rasa, která tvoří jazyk, tím zároveň určité umělecké, filosofické, religiosní, ano i praktické možnosti, ale také nepřekročitelné hranice. Na hebrejské půdě např. nikdy nemohl vyrůst filosof, protože duch hebrejštiny absolutně vylučuje tlumočení metafysické myšlenky. 1) 1) Podle Renana (Israël, I, 102) není hebrejština vůbec schopna vyjádřit filosofickou myšlenku, ani mytologickou představu, ani pocit nekonečna, hnutí lidského nitra, ani čisté přírodní pozorování.

350, pozn. Řeč není ale sama. Homér musel znát mýty, aby je mohl utvářet; Shakespearedějiny, které prožil anglický národ.

350 Chaos začíná již před Césarem, Caracallou se stává oficiálním principem římské říše…

Křížení probíhalo zvláště…v jižní a východní části, kde se sešli Semité a Indoevropané – tedy v Římě a Konstantinopoli, na severním pobřeží Afriky, stejně ve Španělsku, Galii, především v Egyptě, Syrii a Malé Asii.

351 Dunaj a Rýn…od pramenů k ústím…tvořily…severní hranici římské říše po dlouhou dobu; kromě části v Dacii nikdy Římané tuto hranici trvale nepřekročili.

351 Tato hranice dělí Evropu na dva skoro stejné díly. V jižní probíhala velká transfuse krve… v Britanii, stejně Raetii, severní Galii…nedošlo k vlastnímu pronikání navzdory římskému panství; v ostatní Galii a Hispanii…vznikl stav, který vedl ke vzniku charakteristické galořímské rasy. Na jihovýchodě a zvláště ve všech kulturních centrech došlo naproti tomu k základnímu zkázonosnému pronikání. V Syrii např. …si nelze představit určitý národ, rasu… Určité talenty, často velmi zvláštní krása… se u bastardů často vyskytuje… avšak také bezuzdnost, nedostatek charakteru, krátce morální zkaženost.

352 Nacházíme Syřany na císařském trůně: Caracalla k nim patřil a Heliogabalus, monstrum nastrojené v hedvábí a zlatě jako tanečnice, byl odtud přímo importován; nacházíme je všude ve správě a prefekturách… Podívejme se na jednoho z těchto mužů blíže.

353

26 Ve svém „Snu“ nám říká Lucian, proč se vzdal umění a stal se juristou a literátem.

Umělec ve špinavém kabátě je cele zaměstnán svou prací jako otrok; také Feidias byl „obyčejný řemeslník“, který se „živil prací svých rukou“; - kdo ale místo umění zvolí „vzdělání“ a má na zřeteli bohatství a vysoké úřady, ten, když jde po ulici, upoutává pozornost lidí, kteří se zastavují a říkají: „Hleď, zde kráčí slavný muž“. Rychle rozhodnut opouští Lucian nehezký, namáhavý život umělce a přechází ke „vzdělání“. Dnes sochař, zítra advokát; kdo se narodil bez určení, může volit všechno, komu jde o peníze a slávu, ten nemusí hledět vzhůru a neriskuje nic.

354 Lidé, kteří ve své krvi nezdědili určité ideály, nejsou morální ani nemorální, jsou prostě „amorální“,…jsou mimo dobro a zlo…, stejně mimo krásu a ošklivost, mimo hloubku a plochost… Lucian mohl být krasořečníkem v Marseilli, soudním presidentem v Egyptě, fejetonistou pro všechny časy, ale ne umělcem a myslitelem.

360 Je možno namítnout, že…v chaosu národů se vyskytli vynikající muži…Uprostřed chaosu se ale mohou uchovat jednotlivá individua čisté rasy.

360 Chov zvířat k tomu dodává mnoho experimentálních důkazů.

361 Kde čerpali lidé chaosu národů myšlenky a náboženství? Ze sebe ne, jen od Židů a Helénů.

361 Vezměme Augustina… Židovská víra v Jahveho, helénská mytologie, alexandrijský novoplatonismus, římská hieratika, pavlovská theofanie, pohled na Ukřižovaného…vše je v jeho světě představ pomícháno.

362 Dvanáct let píše knihu proti pohanským modlám, ale věří v jejich existenci. Má je totiž za démony a jako takové za výtvory boží; jen je nesmíme považovat za stvořitele.

362 Je jednání špatné, protože ho bůh zakázal, nebo ho bůh musel zakázat, protože je špatné?

Ve své Contra mendacium se vyslovuje pro druhou alternativu, v ostatních spisech pro první.

362, pozn.

Učí se nenávist a pohrdání ke všem výkonům čisté rasy; Lucian se vysmívá velkým myslitelům, Augustin haní hrdiny Říma heroické doby, Tertullian spílá Homérovi do „lhářů“.

Jakmile přicházejí na trůn ortodoxní císaři Konstantin, Tehodosius atd. (bez vyjímky rasoví bastardi, velký Dioklecian byl poslední císař čisté krve), začíná se se systematickou likvidací všech monumentů starověku.

364 Nic v příkladu Kristově nepodněcovalo k askesi; ranným pravým křesťanům byla zcela neznámá; ještě 200 let po Kr. píše Tertullian: „My křesťané se nerovnáme brahmanům Indie, nežijeme v lesích ani odpoutáni od společnosti lidí: cítíme, že Bohu, pánu a stvořiteli, za vše

27 vděčíme a nezakazujeme užívání žádné z jeho věcí; jde jen o to, abychom těch věcí užívali přiměřeně a nepoužívali je špatně (Apologeticus, kap. 42). Odkud nyní proniká do křesťanství nekřesťanská askese?

365 Kde vládnou zdravé poměry, nekáže se bezpodmínečná cudnost.

365 Oni muži z chaosu tedy, kteří plození považují za hřích a úplnou zdrženlivost za nejvyšší ctnost, se dopouštějí zločinu na nejsvatějším zákonu přírody, neboť prosazují, aby všichni dobří a ušlechtilí muži a ženy zůstali bez potomstva a jen špatní se množili, tj. …vyvolávají zhoršení lidského pokolení.

366 Ušlechtilí se s odporem odvracejí od neřestného světa, zakopávají se v pouštích, skrývají se ve skalních slujích, staví se na sloupy, kastrují se a činí pokání.

366-7 Rasu, jak vzniká a existuje v prostoru a čase, můžeme srovnat se… silovým polem magnetu. Přiblíží-li se magnet k hromadě železných pilin, zaujmou určitý směr…Už to není hromada, ale útvar. Tak se liší lidská rasa, pravý národ od hromady lidí. Jednotlivě členové národa mohou být různě nadáni. Dohromady ale tvoří tvarovou jednotu a síla – nebo lépe význam – každého jednotlivce je daná organickou souvislostí s…ostatními.

369-70 Lidské individuum může…splnit nejvyšší určení jen jako část organického celku, určitého rodu.

370 Chaos národů pozdně římského imperia znamená žalostný stav…Jen jedno světlo září nad tímto zkaženým světem. Přichází ze severu… Na první pohled je Evropa 4. stol. také severně od hranic imperia chaotická… Chaotické jsou však jen politické poměry; národy jsou pravé, čistě pěstěné rasy.

371 Ve 4. stol. existují četné vojenské kolonie z různých germánských kmenů…v celém evropském prostoru římského imperia… Nakonec Germáni bojují proti Germánům.

372 Vstup hrubých Germánů znamená…temnou noc nad Evropou. Je nepochopitelné, jak se takové halucinace mohou tak dlouho udržet. Chceme-li vidět, kam může vést imperiální pakultura, podívejme se do dějin, literatury a vědy pozdní Byzance… Je to žalostné divadlo.

Proti tomu je obsazení západní římské říše Germány světlo… Ovšem muselo být jejich působení napřed politické… Bylo to ale málo? Odkud získala Evropa svou fysiognomii a význam… než založením a vytvářením evropských národů? Právě toto dílo bylo vysvobození z chaosu. Jsme-li dnes něco, vděčíme za to v prvé řadě politickému utváření, které začalo 5. stol. a z něhož vznikly velké národní masy.

373

28 Říká se, že církev byla zachránkyní vědění, kultury: to je pravda jen ve velmi podmíněném smyslu… Ranou křesťanskou církev nelze chápat jako jednoduchý, jednotný organismus, zvláště ne uvnitř západoevropského římského svazku; centralisace a slepá poslušnost Římu, kterou dnes prožíváme, byla v dřívějších stoletích zcela neznámá.

374 Knížata ochraňovala církev, naproti tomu učení klerikové s ní byli ve sporu. Církev ustavičně bojovala proti velkým duchům.

375 Knížata, která chránila církev, chránila také před ní jí pronásledované učence. Již v 9. stol. se objevuje… Scotus Erigena: církev dělá vše, aby ho zničila, ale Karel Holý, týž, který údajně posílal velké dary papeži do Říma, ho chrání.

375 Karel Veliký učinil pro šíření vzdělání a vědění víc než všichni mniši.

376 Velkolepá literatura se rozvíjí… od 9. do 13. stol. …na Islandě; stejně nalézáme ve stranou ležící Anglii květy pravé lidové poesie v 7. – 9. stol.

376 Naši hrubí otcové pěstovali válku místo zdánlivého pořádku, ale také tvořivou sílu místo sterility.

376-7 Dodnes se nepodařilo odstranit všechen jed chaosu… Nevím, zda si někdo všiml, jak zvláštně přesně souhlasí dnešní hranice římské universální církve…s hranicí římského imperia, tedy s hranicí chaotické bastardisace… Rýn… tvoří hranici mezi katolíky a protestanty. Východní část ovšem odpadla vzhledem k příchodu Slovanů… Čistí Slované nikdy nepřijali římskou církev… Hranice je nápadná: Hispanie, Italie, Galie, rýnská oblast, země jižně od Dunaje.

377-8 Pátá kapitola: Vstup Židů do západních dějin Motto: Nezapomínejme, odkud pocházíme! Ne již z „německých“ Židů, ne již z „portugalských“! Rozptýleni po zemi, tvoříme přece jeden jediný národ! Rabín Salomon Lipman-Cerfberr (zahajovací řeč 26. 7. 1806 při přípravném shromáždění k synedriu svolanému Napoleonem na r. 1807). Židé hrají v Evropě a všude, kam dosahují evropské ruce, jinou roli než před sto lety; jak to řekl Viktor Hehn: žijeme dnes v „židovském věku“. 1) 381 1) Gedanken über Goethe, 3. Aufl. S. 40. Nezkráceně místo zní: „Když Goethe 22. března 1832 zemřel, datoval Börne od tohoto dne svobodu Německa. Skutečně se tím uzavřela jedna epocha a začal židovský věk, v němž žijeme nyní.“ 381, pozn.

29 Peněžní majetek je při tom to nejmenší; naše vlády, justice, věda, obchod, literatura, umění…téměř všechny větve života se staly více nebo méně dobrovolnými otroky Židů.

382 Pohleďme, s jakým mistrovstvím používají zákon krve k šíření svého panství: kmen zůstává čistý, ani kapka cizí krve do něho nepronikne; říká se přece v Toře: „žádný bastard nesmí vstoupit do obce Jahvovy, ani po deseti generacích“ (Deuteronomium XXIII, 2); mezitím se ale tisíce vedlejších větví odřezává a používá k infikování Indoevropanů židovskou krví. Bude-li to pokračovat pár století, bude v Evropě jen jediný rasově čistý národ, Židi, všichni ostatní budou stádo pseudohebrejských mesticů, nepochybně duchovně, fysicky a morálně degenerované (velký přítel Židů Renan připomíná: „…že semitská rasa ve srovnání s indoevropskou představuje skutečně nižší lidský typ“).

383 A soudí, že kultura bude mít jen tehdy budoucnost, když se křesťanské náboženství bude stále více „vzdalovat duchu židovstva“ a umožní uplatnění „indoevropského genia“ ve všech oblastech.

383-4 Když Napoleon…dal Židům ultimatum a žádal jejich rozplynutí v ostatním národě, přijali delegáti Židů všechny artikly až na jeden, který pojednával o neomezeném manželství a křesťany. Jejich dcery ano, ty se smějí mimo israelský národ vdávat, jejich synové ne; diktátor Evropy musel ustoupit. To je zákon…na němž je založeno vlastní židovství.

384 V páté knize Mojžíšově, VII, 3 čteme, že „vaše dcery si nemají brát jejich syny a jejich dcery vaše syny“, ale důraz se klade jen na druhý požadavek; např. v druhé knize Mojžíšově, XXXIV, 16 se jen synům zapovídá brát si cizí dcery, ne dcerám cizí syny.

384 Co svazuje disparátní části je tuhá existence nacionální myšlenky. Tato myšlenka vrcholí v neotřesitelné naději na světovládu slíbenou Židům Jahvem…Celé židovské náboženství je založeno na této idei.

386-7 Tyto tři skutečnosti jsou základní pro poznání podstaty židovstva: 1. Izraelský národ vznikl křížením zcela rozdílných lidských typů; 2. Semitský element mohl být morálně silný, fysicky ale tvoří sotva polovinu nového etnologického individua; 3. Vlastní Žid vznikl teprve v průběhu staletí postupným fysickým odlišováním z ostatní israelitské rodiny, stejně jako progresivním vytvářením jednotlivých duchovních vloh…; není to výsledek normálního nacionálního života, ale v jisté míře umělý produkt vypěstovaný kněžskou kastou, která vzpírajícímu se lidu vnutila kněžské zákonodárství, a sice pomocí cizích vládců.

410-11

30 Israelité vznikli křížením tří (snad čtyř) různých lidských typů: semitského, syrského (správněji chetitského) a indoevropského (snad také turanského…nebo…jinak sumeroakkadského).

412 O Israelitech v historickém smyslu můžeme mluvit teprve v okamžiku…útěku z Egypta.

418 Původní obyvatelstvo Syrie bylo od nejstarších časů, jak dokazují prehistorické nálezy… typu, který se zahrnuje pod pojem „arijský“ (Chetité).

423 Tzv. „židovský nos“ je chetitské dědictví. Pravý Arab, nefalšovaný beduin má obvykle krátký, malý a málo ohnutý nos.

427 Od Chetitů se…Israelité naučili písmu, rolnictví a vinařství, zřizování měst a správě, krátce stali se jejich prostřednictvím civilisovanými lidmi, také státem.

431 Baal, bůh rolnické a mírové práce se smířil s Jahvem, bohem války a loupežných výprav… První král Saul nazývá jednoho syna Isbaal, David svého Baallada…

432 Kannanští sestávali převážně, ale nejen z Chetitů; s nimi v úzkém spojení, ale často na odlehlých místech byl usazen kmen… Amoritů. Tito Amorité byli velcí, plavovlasí, modroocí lidé světlé pleti; pronikli „ze severu“, tj. z Evropy. Egypťané je nazývali Tamehu, „lid severu“. Na východ od Jordánu založili mocnou říši, s níž později Israelité vedli válku; jiná část pronikla do Palestiny, kde žila v přátelství s Chetity a Filištíny.

433 K nim náležel Goliáš.

434 Nedaleko Hebronu, hlavního města chetitských přátel, založili Amorité nové město, Jerusalem.

435 Teprve v osmém roce své vlády dobyl David se svými cizími tlupami žoldnéřů tento pevný hrad a zvolil je…za svou residenci.

435-6 David sám byl snad z poloviny Amorita… Bible na různých místech mluví o jeho plavovlasosti.

437 F. von Luschan…shrnuje: „Židé jsou složeni: za prvé ze skutečných Semitů, za druhé z arijských Amoritů, za třetí a především z potomků starých Chetitů.

439

31 Chetit zůstává, Amorit mizí. To je…rozdíl ušlechtilého a neušlechtilého: první se těžko udrží.

448 Ani jeden z tzv. „semitských kulturních států“ starověku nebyl čistě semitský…: ani babylonský, asyrský, ani fénický.

450 Dnes např. víme, že Semité nevynalezli ani hláskové písmo, ani „arabské číslice“.

451-2 Semitská vůle…vede k duchovní sterilitě: vidíme to u Židů po babylonském zajetí, vidíme to na mohamedanismu.

453 Semité změnili charakter národů. To je nejzřetelnější v oblasti náboženství.

463 Člověk všude naráží na neřešitelné protiklady…; tuší, že jeho rozum je adekvátní jen zlomku bytí…, že co mu zprostředkovává jeho pět smyslů, a co z toho konstruuje kombinační logika, nevyčerpává ani podstatu světa mimo něj ani jeho vlastní podstatu; vedle pozorovaného kosmu tuší nepozorovatelný, vedle myslitelného nemyslitelný, jednoduchý svět se mu rozšiřuje na „zdvojenou říši“.

464-5 Tušení, že přirozené je „nadpřirozené“ je všem společné a spojuje australského domorodce s Newtonem a Goethem. Jen Semita stojí mimo. O pouštním Arabu říká Renan: „žádný člověk světa není méně přístupný mystice než tento, žádný člověk není méně určen k úvaze a modlitbě. Bůh je stvořitel světa, vytvořil ho a to mu stačí jako vysvětlení (L’islamisme et la science, str. 380)“. Je to čirý materialismus v protikladu k tomu, co jiní lidé nazývají náboženstvím a pod čím rozumějí nemyslitelné a nevyslovitelné.

465 Vždy se jedná o vnější zkušenost, ne o vnitřní; představy jsou vždy konkrétně materiální.

467 Proto se Semita, který přestane věřit, stává ihned atheistou: … není-li stvořitelem Allah, pak je jím hmota.

467 Nedostatek nebo chudoba fantasie je základní vlastnost Semitů… Mohamedanismus a židovství jsou dostatečné důkazy… „V rukou Semitů se mytologie cizích národů mění v ploché historické zprávy“ (Renan, Israël, I, 49, 77, 78).

470-1 Semité nejenže mají málo tvořivé fantasie, ale potlačují systematicky každé její hnutí.

Jako se člověk nemá ničemu divit, nemá si ani nic představovat. Každý pokus představit si nadlidské je modloslužba… Rafaelova Madona je modla, symbol kříže je modla.

471

32 Kde vůle zotročuje dotazující se rozum a cit bohatý na fantasii, tam nezbývá jiný životní a světový názor než materialistický.

472 Učení Mohamedovo…s jeho zjeveními božími stejně jako rájem s jídlem a pitím je nefalšovaný materialismus; …materialismus je kontrakt, který uzavírá Jakub s Jahvem (Gen. XXVIII, 20-22) …celá historie stvoření v Genesi…, kterou v podobném znění mají všichni Hebrejové a jak se zdá všichni syrští Semité, stejně jako babylonští – je čirý materialismus.

Původně jím nebyla, byla mýtickou symbolickou představou národa nadaného fantasií (snad sumero-akkadského), ale, jak říká Renan, mýtus se v rukou Semitů změnil v historickou kroniku.

473 V tomto pojetí sleduje náboženství jen praktické, nikoli ideální cíle; má sloužit blahobytu na této zemi a sleduje jmenovitě moc a majetek; kromě toho má zajistit blahobyt v budoucím světě (tam, kde existuje pojem nesmrtelnosti, v israelské víře např. teprve perským, v arabském křesťanským vlivem).

475 Bez Semitů bychom snad ani neměli pojem religiosní víry, fides. Německé slovo „Glaube“ je dvojznačné…; základní význam je pouze „Gutheissen“ (schválení, souhlas).

V latině je…fides důvěra, dál nic…

475-6 Semitská víra nemůže být ničím narušena, ničím dotčena, vzdoruje každé zkušenosti, každému důkazu. Zde triumfuje vůle… a to nejen v důsledku své neobyčejné síly, ale zároveň s potlačením rozumu a fantasie: proti minimu náboženství existuje maximum bezpodmínečné, neotřesitelné…víry… která věřícímu, jemu osobně s vyloučením každému druhého nabízí… celý svět. Charakteristické je…, že každý kmen, i ten nejmenší měl původně svého vlastního boha; Semita se nikdy nechtěl s nikým dělit, jeho vůle je bezpodmínečná, on sám má mít vše; a stejně neomezená je jeho víra… To není žádný monotheismus.

477 Ani dnes, po 3000 letech není Jahve bůh kosmického vesmíru, ale Židů; tento bůh vyhladil všechny ostatní bohy, stejně jako se chystá vyhladit všechny národy, pokud se nestanou otroky Židů. 1) 1) Viz Baruchova Apokalypsa (LXXII), slavné židovské dílo z konce 1. stol. po Kristu: „Muži všech národů nechť jsou podřízeni Israeli a ti, kteří nad vámi vládli, mečem vyhlazeni“.

478, pozn.

Bůh je zde znám z historicky dokládaných theofanií (jevů), nikoli postulován z vnitřní zkušenosti, z pozorování přírody; není vytvořen silou fantasie; vše je zde ještě prostší než dějiny stvoření Ernsta Haeckela. Jediné, co se vyžaduje, je slepá víra a k ní se koncentruje celá síla vedoucích duchů a odpovědných strážců národa: tresty na jedné straně, sliby na druhé, k tomu historické důkazy a zázraky odporující přírodě.

486 Arijský Ind je příklad extrémního protikladu k Semitovi.

33 488 Indickému duchu…chybí dvě věci skoro úplně: nemá historický smysl…, ani stopu kroniky…, na druhé mu chybí schopnost spoutat svou fantasii; proto, jako hyperidealista, nemá správné měřítko pro věci tohoto světa…a ztrácí postavení jako energický tvůrce světa.

Není dost materialistický.

488 Hledí-li semitský zákon jen k úspěchu, nikdy ne k názoru, je zde opačný extrém: úspěch je vyloučen a zcela lhostejný.

491 Nelze v tom spatřovat jen čistě filosofický přístup, je hluboce religiosní.

491 Jen milostí se člověk může účastnit spásy.

491 Náboženství a víra mají pro Semity zcela jiný význam než pro ostatní lidi.

491 „Vstup Židů do západních dějin“ nastal založením křesťanské církve na židovských základech a zavedením pojmů „víra“ a „náboženství“ v semitském smyslu do náboženství, které bylo v základě a už Kristovým životem… popřením tohoto pojetí.

492 Materialismus nazírání, pozvednutí historického momentu proti ideálnímu, …důraz na „spravedlnost“ ve světském smyslu, tj. zákonného a morálního jednání a činnosti (v protikladu ke každému pokusu o vnitřní obrat a ke spáse metafysickým nazíráním nebo božskou milostí), omezení fantasie, zákaz svobody myšlení, principiální netolerance vůči jiným náboženstvím…: to jsou jevy…, s nimiž se setkáváme…, kde pronikla semitská krev nebo semitské idee. Často se s nimi setkáme v průběhu této knihy, i v nejmodernějších, „nejsvobodnějších“ názorech 19. stol., např. v doktrinářském socialismu.

493 Nejstarší křesťané… prosazovali bezpodmínečnou náboženskou svobodu, později naopak podle Starého zákona přijali božský příkaz netolerance.

493 Vlastní Žid vznikl teprve v průběhu staletí postupným fysickým odlučováním z ostatní israelské rodiny stejně jako progresivním zdůrazňováním některých duševních vloh a potlačením jiných; Žid není výsledek normálního národního života, ale v určité míře kněžský produkt, výtvor kasty kněží, která vzpírajícímu se lidu vnutila pomocí cizích vládců kněžské zákonodárství a víru.

494 Na začátku vidíme silné kmeny Josefovy, Efraimovy a Manasseovy, k nimž se ostatní pojili jako rodina s jistým despektem nebo nedůvěrou k Judei. 1) 495

34 1) Již ve Starém zákoně se v pozdější době ostře odlišuje Juda a Israel…; nezřídka se Israel (tj. 10 kmenů kromě Judy a Benjamina) prostě označuje jako „dům Josefův“ v protikladu k „domu Judy“ (např. Zachariáš X, 6).

495, pozn.

Tažení z Egypta a podrobení Palestiny se dělo pod vedením Josefitů, k nimž náležel Mojžíš.

495 Onoho rána 701 př. Kr., kdy obyvatelé Jerusaléma nespatřili již před jeho hradbami armádu Senacheribovu, se zrodila Judea a s ní onen Jahve, kterého známe z bible… I cizí národy viděly v záchraně Jerusaléma božský zázrak. Rázem se dosud hanění a pronásledovaní proroci – Isaiáš a Micheáš stali hrdiny dne; král musel přejít na jejich stranu a nastalo čištění země od cizích bohů. Víra v prozřetelnost Jahveho, v pasivní poslušnost jeho příkazů, že národní neštěstí je zkouška nebo trest, neotřesitelné přesvědčení, že Juda je vyvolený národ boží, vůči němuž jsou ostatní národy méněcenné, krátce celý komplex představ, který tvoří židovskou duši, vznikl nyní… Od 701 do 586, kdy byl Jerusalem vyvrácen, měli Židé čas pracovat na této idei.

504 V r. 622 při úpravách chrámu byl „nalezen zákoník“… Deuteronomium neboli 5. kniha Mojžíšova… přináší ujištění, že jen Židé jsou boží národ, poprvé zákaz smíšených manželství a příkaz vyhlazovat „pohany“ všude, kde žijí Židé, a každého Žida, který není pravověrný… ukamenovat… Svět zbohatl o pojem náboženské netolerance.

505 Deuteronomium je první samostatný čin Židů v náboženské oblasti.

506 Specielní židovství bylo založeno v exilu, a sice Ezechielem; znamení exilu má židovství od začátku; jeho víra není víra zdravého, svobodného… národa, ale dýchá bezmocí a pomstychtivostí…Kniha Ezechielova je z bible nejstrašnější.

507-8 Ezechiel snil, ale návratem se sen stal skutečností; jeho kniha – ne dějiny Israele… – se stala ideálem, podle něhož se organisovalo židovstvo… V jedné generaci, kdy řeč otců byla zapomenuta a rozuměli ji jen kněží. 1) 509-10 1) Brzo nato, více než 400 let př. Kr. vyhasla hebrejská řeč úplně…Její znovuvytvoření mnoho století později je umělé a mělo za účel, aby se Židé v evropských zemích odlišili od svých hostitelů…Žid již od staletí…nemá žádnou rodnou řeč.

510, pozn.

Díky souhře tak neobvyklých okolností bylo nyní možné, co v historii nemá obdobu: že několik cílevědomých mužů vnutilo celému národu uměle vymyšlené…náboženství.

510

35 Již za časů Senacheribových, tedy 100 let před prvním vyvrácením Jerusaléma, byl největší bankovní dům Babylonu židovský; tato firma „Bratři Egibiové“ měla v Orientě podobné postavení jako dnes v Evropě dům Rotschildů.

511, pozn. „Esdráš a Nehemiáš“, říká Wellhausen právem, „stali se z milosti krále Artaxerxa definitivními konstitutory Židovstva“.

516 Co založil Ezechiel, bylo jimi dovršeno; oni Židům vnutili židovství.

516 Podstatou semitských náboženství není představa o bohu…, ale o prostředníku (Paraklet).

Mohamed je sotva menší než Allah a Kristus je bůh sám. A musíme přiznat: Isaiáš, který svá proroctví plakátoval na rozích ulic, Jeremiáš, nejdůvtipnější politik své doby, Deuteroisaiáš…, k tomu Amos, … který viděl nebezpečí v korupci vedoucích stavů, Oseáš, který za ještě nebezpečnější považoval kněze, Micheáš, sociálně-demokratický sedlák, který chtěl vyhladit města (včetně Jerusaléma)…to byli vesměs vzácní mužové…ale náboženští géniové to nejsou naprosto.

524-5 Co nezmohli tito proroci, dokončili kněží a knižní učenci (rabíni). Vztah boha a člověka postavili na… fingované…historické tradici, …obětních službách…a zejména na „zákonu“, tj. stovkách předpisů…, které doprovázejí každý krok člověka…celý den.

525 Je protipřirozené svazovat člověka na každém kroku, mučit celý národ kněžským hnidopišstvím, zakazovat mu zdravou, svobodnou duchovní stravu… Aby bylo možné založit židovství, bylo nutno usmrtit a mumifikovat náboženství.

525-6 Od Peršanů se během zajetí dozvěděli Židé poprvé o nesmrtelnosti, o budoucím životě, také o andělech a ďáblu, nebi a peklu. Na tomto základě vznikla nezměřitelná apokalyptická literatura (o níž dává představu… kniha Davidova).

534 Citát z Baruchovy Apokalypsy (str. 478) ukazuje, jak si Židé představovali tento budoucí svět.

534 Žid jako každý jiný člověk je chytrý nebo hloupý, dobrý nebo špatný… Co naproti tomu není individuální, je to, co Francouzi nazývají les plis de la pensée, vrozený směr myšlení a jednání… A tak vidíme dnes židovské atheisty nejmodernějších směrů s jejich sklonem považovat nesmyslné hypotézy vědy…za materiální, holé skutečnosti, totální neschopností se povznést nad omezené historické stanovisko, talentem plánovat nemožné socialistické a ekonomické mesiášské říše, aniž by se soužili tím, že při tom zajde celá naše namáhavě nabytá civilisace a kultura, s jejich dětinskou vírou, že lze ze dne na den změnit duši národů pomocí dekretů a zákonů, s jejich neschopností porozumět všemu skutečně velkému…kromě svého myšlenkového cirkusu, s jejich směšným přeceňováním každého liliputánského duchovního činu, jen je-li jeho původcem Žid…, vidíme, říkám, tyto údajné

36 volnomyšlenkáře…jako pravé produkty onoho židovského náboženství tory a talmudu, mnohem pravější, než jsou zbožní… rabíni.

536 Nemůžeme pohrdat těmito lidmi…, chtěli zachránit národ… Zvítězit mohli jen okamžitým použitím nejkrajnějších prostředků…Myšlenka isolovat národ přísným zákazem míšení a vypěstovat z beznadějně bastardisovaného Israelity ušlechtilou rasu, je přímo geniální.

538 Muži, kteří zakládali židovství, nebyli vedeni sobeckými zájmy, ale démonickou silou, která se vyskytuje jen mezi čestnými fanatiky.

539 Věčný pomník…dokonalosti je jejich tora, knihy Starého zákona, …které vědecké dílo může kdy doufat, že by mohlo mít podobný vliv na svět lidstva?

539 A v čem spočívá…životní síla tohoto národa, …když ne v této knize?

540 A Judejci!…Nespolehliví, nebojovní vojáci…, nepodnikaví, které děsil pohled na moře…, nehodili se ani k řemeslu, natož k umění, neschopní i v rolnictví, v politice nepřátelé vší stability a uspořádaných poměrů.

540 Takový národ se zdál být predestinován k rychlému zániku, a skutečně, z ostatních, mnohem zdatnějších polosemitských kmenů té doby známe jen jména. Co je chránilo před tímto osudem? … Jen tato kniha…Tato kniha je triumf materialistického světového názoru.

541 Šestá kapitola: Vstup Germánů do světových dějin Vstup Židů do evropských dějin znamenal (jak řekl Herder) vstup cizího elementu…; naopak Germánů… Tento barbar… byl právoplatný dědic Helénů a Římanů, krev jejich krve, duch jejich ducha… Bez něho by byl s Indoevropany konec… Asiatský a afrikánský otrok se pozvedl k trůnu římského imperia, syrský bastard se zmocnil zákonodárství, Žid knihovny v Alexandrii, aby helénskou filosofii upravil podle Mojžíšových zákonů, Egypťan, aby navěky… zbalsamoval přírodovědu…; brzy měl Mongol zničit indické myšlení…; umění neexistovalo už dávno… Byl nejvyšší čas, aby se objevil zachránce. Sice nevstoupil do dějin podle představ kombinujícího, konstruujícího rozumu… Je nestydatost…vidět ve vstupu Germánů do světových dějin něco jiného než záchranu lidstva v agonii.

549-50 Používám-li slovo „Germán“, je to zjednodušení… Nikdy neexistoval národ, který by se označoval jako „germánský“ a nikdy se Germáni… nestavěli společně a jednotně proti Negermánům, naopak od začátku byli ve sporu mezi sebou.

550

37 Cítíme ale ihned jednotnost tohoto silného kmene…, společná příslušnost těchto kmenů je patrná na první pohled. Tacitus míní, že „utváření těla je u všech těchto lidí stejné“ a je přesvědčen, že „různé kmeny Germánů… tvořili zvláštní…národ“ (Germania, 4).

551 Nálezy lebek z pohřebišť nejstarších heroických časů Slovanů k údivu celého učeného světa ukázaly, že Slované z doby stěhování národů byli rovněž vyslovení dolichocefalové a stejně vysocí muži jako staří Germáni.

553 Také Slované byli (resp. v některých krajinách ještě jsou) plavovlasí jako Germáni.

553 Mám důvod… Tacitův pojem Germánů… rozšířit.

553 Že Keltové, Slovani a Germáni pocházejí z jediného čistě vypěstovaného lidského typu je dnes zcela jistý výsledek antropologie a prehistorie.

533, pozn.

Co dnes nazýváme… „slovanské“ – jako např. sražená postava, kulatá hlava…tmavé vlasy…, nebyly…znaky Slovanů, když vstupovali do světových dějin. Ještě dnes ostatně převládá tento plavovlasý typ na severu a východě Ruska, a také Polák se liší od jižních Slovanů barvou pleti (Virchow). V Bosně se vyskytují muži neobvykle vysokých postav a často plavovlasí; tzv. slovanský, v mongolský přecházející typ jsem při své cestě touto zemí, trvající mnoho měsíců, nikdy neviděl, a právě tak málo charakteristický „bramborový obličej“ českého sedláka; totéž platí pro nádherný kmen Černohorců.

560 Hrdinský cyklus, který končí velkou bitvou na Kosově poli (1383), ale svými poetickými motivy se vrací daleko zpět, upomíná a prozrazuje totéž myšlení: věrnost do smrti, hrdinská statečnost…, podceňování majetku ve srovnání s osobní ctí upomíná na keltskou a germánskou… poesii.

561 Stejnou podobnost nacházíme v srbské poesii.

562 Zvláště nápadné je, že mezi všemi křesťany jen Slované (s výjimkou Čechů, kteří podlehli západnímu vlivu) nikdy nestrpěli bohoslužby v jiné řeči než své.

564 Také v Rusku (Malorusku) ještě dnes neustále vznikají sekty s podobným intensivním vnitřním religiosním životem jako ve Würtenbergu a Skandinávii. Příbuznost je nápadná.

Naproti tomu v tzv. „latinských“ zemích po tom není ani stopy.

565 „Reformace“ není církevní záležitost, ale vzpoura… proti cizí vládě, vzepření se germánské duše proti negermánské duševní tyranii.

566

38

Jakmile reformace zapustila kořeny – což se stalo poprvé ve vzdálené Anglii – proudili slovanští katolíci do Oxfordu puzeni… krevní příbuzností nejsvětějších pocitů. Jistě by reforma nebyla tím, čím je bez Luthera… – příroda nezná větší sílu než mocně silného muže – ale přece půda, z níž mohl tento německý muž vyrůst v plné síle, prostředí, z něhož čerpal… vzduch ke svému boji, bylo především dílo Čech a Anglie. 1) 567 2) Luther píše Spalatinovi (únor 1520): „Vide monstra, quaeso, in quae venimus sine duce et doctore bohemico.“ 567, pozn.

Již sto let před Lutherovým narozením byl v Anglii každý třetí muž antipapista a Wiclifův překlad bible byl rozšířen po celé zemi. Čechy nezůstaly pozadu; již ve 13. stol. se četl Nový zákon v češtině, a začátkem 15. stol. revidoval Hus celou bibli v národním jazyce… Je nesprávné…vidět slovanskou reformaci jen jako Husa a husitské války…, převaha politických kombinací jakož i nenávist mezi Čechy a Němci…, zatemnily čisté úsilí, které zde poprvé zazářilo. Již sto let před Husem… Milič vynalezl název Antikrist…pro římskou církev…

Matěj z Janova tuto myšlenku dále rozvíjí…

568 Zde mluvila duše národa.

569 Viděli jsme, jak ušlechtilý Amorita… zmizel ze světa… Naproti tomu jednoduchý homo syriacus je dnes stejný jako před tisíciletími.

574 Nelze, jak se obvykle děje, apodikticky připisovat plavovlasost jako nejpravější znak germánské rasy.

581 Nutné omezení jména „Germán“ na ty, kdo jsou skutečně Germány nebo mají alespoň silné procento germánské krve, nelze provést matematicky, ale vyžaduje to… instinkt.

592 Pozorujme např. obličej Dantův; poučíme se z něho tolik jako z jeho básní. Je to charakteristický germánský obličej. Ani jediný rys nenaznačuje známý helenský nebo římský typ, nemluvě o nějaké asijské nebo africké fysiognomii. Do dějin vstoupil nový člověk!

Příroda… vytvořila novou duši.

592-3 Svoboda není nic abstraktního… Již pouhá představa svobody je většině lidí zcela neznámá… Semité a polosemité přes vysokou inteligenci nikdy nebyli schopni vytvořit trvalý stát, protože každý z nich usiluje vždy jen o to, aby urval celou moc pro sebe, takže jsou stvořeni jen pro despocii a anarchii, což obojí jsou protiklady svobody.

597 „Žádný člověk na světě nepřekonává Germány ve věrnosti“, Tacitus, Anály XIII, 54.

600

39

Věrnost nacházíme u všech čistě pěstěných ras…; kde je větší věrnost než u ušlechtilého psa?

601 Germánská věrnost se vyznačuje… svobodným sebeurčením.

601 Černoch a pes slouží každému pánu… to je morálka slabosti, nebo, jak říká Aristoteles, přirozenosti stvořené k otroctví; Germán si svého pána volí.

601 Montesquieu řekl…, že Germán se stal později barbarem ztrátou své svobody: kdo mu ji však uloupil? Chaos národů ve spojení s ním samým.

612 Jakmile papež rozdával koruny nebo je potvrzoval…byla proměna dokonána a na místě národa svobodných mužů zde byl národ otroků. To nazývá Montesquieu a nikoli neprávem barbarstvím. Germánská knížata, která nejen z touhy po moci a majetku, ale také v důsledku změtení všech pojmů přistoupila na tento fakt, se podrobila nevědomky nepřátelským mocem; stala se ochránci antigermánského úsilí.

613 Že vědci jako Koperník a Galilei…byli dobří katolíci…, Kusánský, Bruno, Campanella a Gassendi dokonce kardinálové, mniši a kněží dokazuje, … že se zde nejedná o religiosní věroučné rozdíly, ale o boj mezi dvěma světovými názory, nebo ještě lépe, mezi dvěma lidskými přirozenostmi, germánskou a antigermánskou, což nalezlo zřetelný výraz v tom, že většina těchto mužů byla pronásledována a jejich spisy zakazovány.

616 V určitém smyslu…můžeme chápat duchovní a morální dějiny Evropy od vstupu Germánů po dnešní dobu jako boj mezi Germány a Negermány.

617 Také v 19. stol., jen… v odlišném rozdělení…sil… nacházíme v Evropě tři dědice: chaos mesticů…, Židy a Germány… Znamená to boj.

631-2 Oddíl 3: Boj Úvod Politická anarchie dosáhla vrcholu v 9. stol.

638 Sedmá kapitola: Náboženství Co začal Alexandr, dokončil Řím: …v oněch krajinách zavládl internacionalismus, o kterém si sotva lze utvořit pojem. Obyvatelstvo masových měst u Středozemního moře a v Malé Asii pozbylo jakoukoli rasovou jednotu: žili zde pohromadě Heléni, Syřani, Židi,

40 Arméni, Egypťané, Peršané, římské vojenské kolonie atd., atd. …Cit pro vlast zcela zmizel…, nebylo národa ani rasy…Tento stav nazývám chaos národů. Tento chaos zprostředkoval bezuzdnou výměnu ideí a zvyků; vlastní mravy, vlastní způsoby byly pryč, člověk horečně hledal v anarchickém pronikání cizích mravů a životních názorů náhradu. Skutečná víra vůbec neexistovala… A přece ještě nikdy nezažil svět takové religiosní opojení, jaké se tehdy šířilo od…Eufratu k Římu. Indický mysticismus,…chaldejské uctívání hvězd, zoroastrovská služba Ormuzdovi…, magie, egyptská askese a víra v nesmrtelnost, syrsko-fénická orgiastika…, mysteria…, pythagorejská, empedoklejská a platonská metafysika, židovská propaganda, stoická etika – to vše všude vířilo. Co je náboženství již lidé nevěděli, pokoušeli se ale nejasně získat, co jim bylo uloupeno a co je člověku tak nutné jako zemi slunce.

650 Do tohoto světa padlo slovo Kristovo; … budova křesťanského náboženství byla napřed stavěna tímto horečkou chorým člověkem.

650-1 Hatch ukazuje ve své přednášce „o řecké a křesťanské etice“, že morálka, která dnes platí v našem praktickém životě je víc stoická než křesťanská. 1) 652 1) The influence of Greek ideas etc., str. 139–170. V této přednášce uvádí Hatch známý spis Ambrosiuv (De officiis ministrorum) a míní, že je zcela, nejen v základě, ale i v rozdělení do detailů stoický. Všude je sice připojeno křesťanství, ale jen jako přídavek; základní pojmy moudrosti, ctnosti, spravedlnosti, uměřenosti jsou… z řecko-římských učení z předkřesťanské doby.

652-3, pozn.

Hlavní sloupy, na nichž křesťanští teologové prvních století budovali nové náboženství, jsou židovská historicko-chronologická víra a indoevropská symbolická a metafysická mytologie… Jde zde o dva zásadně rozdílné světové názory.

653 Boj vypukl ihned po Kristově smrti mezi židokřesťany a pohanskými křesťany, zuřil staletí mezi gnosí a antignosí, mezi ariány a athanasiány, probudil se opět v reformaci…

654 Haman uvádí… toto srovnání: „Ať jdete do jakékoli obce křesťanů, jazyk na svatých místech, jejich vlast a genealogie prozrazují, že to jsou pohanské větve, protipřirozeně naroubované na židovský kmen. (Srov. Římani, XI, 24).

654, pozn.

Neslučitelně stojí židovská náboženská kronika a židovská mesiášská víra vedle mystické mytologie helénské dekadence. Nejen, že se neslučují, ale v mnoha bodech jsou v protikladu.

Tak např. představa božství: zde Jahve, tam staroarijská trojjedinost. Tak představa mesiáše: zde očekávání hrdiny z rodu Davidova, který dobude Židům světové panství, tam inkarnovaný logos spojený s metafysickými spekulacemi, které zaměstnávaly řecké filosofy již 500 let před Kristovým narozením. Do obou systémů proniká Ježíš jako nepopiratelná historická osobnost.

654-5

41 O skutečném porozumění Kristovým slovům tehdy nebyla řeč. Jestliže se ale ono chaotické, bezradné lidstvo jím pozvedlo k religiositě, jak jinak se měl pro tyto ubožáky stavět chrám církve než na základě židovské kroniky, zcela konkrétně historické?

655 Těmto otrockým duším nenacházejícím oporu v sobě, v životě, který je obklopoval ani v pravém národě, mohlo posloužit jen něco zcela hmatatelného, materiálního, dogmaticky jistého; potřebovaly religiosní zákon, ne filosofické úvahy o povinnosti a ctnosti; proto mnozí přecházejí k židovství.

655 Židovstvo – silou vůle nepřekonatelné – mělo však… malou, omezeně semitskou tvořivou schopnost; stavitel tedy musel přijít odjinud; bez…tvořivé síly helénského ducha – řekněme jednoduše bez Homéra, Platona a Aristotela a v pozadí bez Peršanů a Indů – by se… kosmologicko-mytologická stavba křesťanské církve nikdy nestala vyznáním pronikajícím celý svět. Raní církevní učitelé se upínali na Platona, později kromě toho na Aristotela… Díky helénskému duchu nabyla tato mytologie alespoň geometrického a zřetelného tvaru.

655-6 Že se trojice vyskytuje všude u Indoevropanů, je obecně známo… Nacházíme ji ve všech skupinách indických bohů… v trimurti, učení o trojjedinnosti: „ten, kdo je Višna, je také Šiva a kdo je Šiva, je také Brahma: jedna bytost, ale tři bohové“.

658 …Jak praví Homér: vše se dělí na tři.

659 Žádný rys křesťanské mytologie si nemůže činit nárok na originalitu. Ovšem nabývají všechny tyto představy v křesťanském učení odchylný význam…, protože se za prvé v popředí objevila historická osobnost Krista, za druhé, protože metafysika a mýtus Indoevropanů, přepracované lidmi chaosu národů, se zamaskovaly až k nepoznání. V 19. stol. se vykládá jev Kristův jako mýtus; pravdou je opak: Kristus je to jediné nemytické v křesťanství; Kristem, kosmickou velikostí jeho jevu (k němuž přistoupil historickomaterialistický vliv židovského myšlení) se stal mýtus historií.

661 Že např. bůh, který se stal člověkem, se zrodí z panny, je stará představa, nicméně kult „matky boží“ byl křesťanství zprostředkován Egypťany.

661 V pozdějších časech se egyptské náboženství chaosu národů stále více soustřeďovalo na uctívání božího syna Horuse a jeho matky Isis. O tom píše…egyptolog Flinders Petrie: „Tento náboženský obyčej měl na vznikající křesťanství velký vliv… Bez Egypťanů bychom v našem náboženství… žádnou madonu neznali“. Kult Isis se velmi rozšířil již za prvních císařů a byl v celé římské říši, abychom tak řekli módou.

662 1) Zajímavý v této souvislosti je tímto autorem uváděný důkaz, že známý, na starých památkách častý, ale i dnes užívaný křesťanský monogram:

42

je…v Egyptě užívaný symbol boha Hóra.

663, pozn.

Již staletí před Kr. existovala v Řecku tzv. mysteria, kde se zasvěcovalo očištěním (křtěním) a kde se společným pojídáním božského masa a krve…nabývalo účasti na božské bytosti a nesmrtelnosti; přece se ale tyto bludy vyskytovaly výhradně ve stále přibývajících vrstvách „cizinců a otroků“ a u všech pravých Helénů vzbuzovaly odpor a pohrdání. 1) 663 1) Viz zejména slavnou řeč Demosthenovu De corona (O věnci).

663, pozn. Čím hlouběji nyní klesalo religiosní tvořivé vědomí, tím drzeji zvedal hlavu tento chaos národů… Když pak Konstantin II na konci 4. stol. proklamoval křesťanství jako státní církev… pronikly do něho chaotické představy hluboce zvrhlého „pohanství“ a vytvořily – alespoň pro velkou většinu – podstatnou část dogmatu.

664 Tento okamžik znamená tedy bod obratu ve výstavbě křesťanského náboženství.

664 Jádro křesť. náboženství představuje myšlenka spásy lidí: tato myšlenka je Židům odjakživa až do dneška zcela cizí…, je prostě celému jejich religiosnímu názoru protismyslná, neboť se nejedná o viditelnou historickou skutečnost, ale o vnitřní zážitek…Naopak tvoří tato myšlenka střed všech indoiránských náboženských názorů; všechny se točí kolem touhy po spáse, naděje ve spásu; také u Helénů…, u Platona velmi zřetelně (VII kniha Ústavy).

665 Pojem spásy – …lépe mystická představa spásy – zahrnuje dvě jiné: přítomné nedokonalosti a nutného zdokonalení nějakým neempirickým, tj. v jistém smyslu nadpřirozeným, totiž transcendentálním postupem: první symbolisuje mýtus zkažení, druhý mýtus milosti pomocí vyšší bytosti… Názorně je mýtus zkažení představován… hříšným pádem; proto je to nejkrásnější část křesť. mytologie.

665-6 Definuje-li Augustin „hřích jako porušení věčného zákona slovem, činem nebo přáním“, je to jen povrchní rozšíření židovské představy.

669 Teprve pojetí hříchu jako stavu, ne jako překročení zákona, vede k představě nutnosti spásy a milosti.

669 První tvůrci křesťanské myšlenky pečovali o to, aby „spasitel“ nebyl…zasvěcen židovskému národu… Kristus nepochází z domu Davidova1); není také syn Jahveho, boha Židů, ale syn kosmického boha, kterého znají všichni arijci jako „ducha svatého“.

670

43 1) Viz…genealogie v Matoušovi I a Lukášovi II, které obě vedou k Josefovi, ne k Marii.

670, pozn.

Myšlenka spásy člověka je…Židům zcela cizí a s ní představa zkažení a milosti.

Nejhlubší důkaz toho je, že ačkoli mají mýtus hříšného pádu na začátku své svaté knihy, nikdy nic nevěděli o dědičném hříchu.

670 Všechny mýty… které vypráví bible, jsou bez výjimky dědictví, vtěsnané autory Starého zákona z mytologické mnohoznačnosti do úzkého významu historické kroniky. Proto se také o mýtus spásy rozpoutal boj uvnitř křesť. církve, který zuřil v prvních stoletích…, neskončil ani dnes a neskončí, dokud dva protikladné světové názory budou…tvořit jedno náboženství. Žid, jak nás ujišťuje profesor Darmesteter, „si nikdy nelámal hlavu s historií o jablku a hadu“; pro jeho mozek bez fantasie to nedávalo žádný smysl; naopak Řekům a později Germánům se stala ihned východiskem… celé morální mytologie lidstva.

671 Odmítli-li lidé hříšný pád, rozbili tím zároveň víru v boží milost a tím zmizela i představa spásy, krátce tím bylo zničeno náboženství v našem indoevropském smyslu, a zůstal jen židovský racionalismus.

671 Naopak ale chápeme-li tuto prastarou sumersko-akadskou bajku, která má probouzet poznání, jako poznání samo, chápeme-li ji po židovském způsobu, který vše mytické pojímá jako historickou, materiální kroniku, vyplyne z toho úděsné a odpuzující učení, neboli, jak řekl biskup Julianus z Eclanumu (zač. 5. stol.): „hloupé a bezbožné dogma“.

671 Spasení poznáním, spasení vírou, dvojí pojetí, nepříliš odchylné… Indové zdůrazňují intelekt, Řeko-Germáni, poučeni Kristem, vůli: dvojí znění téhož vnitřního zážitku. Přece je ale druhé většího dosahu… Náš bůh je pevný hrad!…Židovskému náboženství jsou obě pojetí stejně cizí.

674-5 Nic není chybnější než židovskou účast na tvorbě křesťanství chápat jen jako negativní, rozkladnou, zhoubnou… V tomto manželství byl židovský duch mužský princip…, vůle.

675 Jak jinak bychom vysvětlili, že židovstvo samo v době narození Krista, uzavřené v sobě, odmítavé ke všemu cizímu…, začalo triumfální pochod své propagandy? Židovské náboženství je nepříznivé každému obracení na víru, a přece k němu jiní z touhy po víře v zástupech přistupují. A to přesto, že Žid byl nenáviděn. Mluví se o dnešním antisemitismu; Renan nás ujišťuje, že toto hnutí odporu proti všemu židovskému a nechuti k němu, zuřilo ve století před nar. Krista mnohem mocněji (Histoire du peuple d’Israël, V, 227). Co tvoří tajemnou přitažlivost židovství? Jeho vůle. Vůle, která v religiosní oblasti vytváří… bezpodmínečnou, slepou víru. Básnictví, filosofie, věda, mystika, mytologie, … to vše ochromuje vůli; pocházejí ze spekulativního, ideálního smýšlení, které u všech ušlechtilejších vyvolává podceňování života…Vůle je zde zaměřena dovnitř… Zcela jinak u Žida. Jeho vůle se obrací pro všechny časy na venek; je to bezpodmínečná vůle k životu. Tato vůle k životu je první, co věnovalo židovství křesťanství; odtud onen protiklad, který ještě dnes mnohým

44 připadá jako neřešitelný, mezi učením o vnitřním obratu, soucitem a milosrdenstvím a náboženstvím výlučného sebepotvrzování a fanatické nesnášenlivosti.

676-7 Hatch…píše: „Mladým křesť. obcím přišla vhod především reakce proti čisté filosofické spekulaci, touha po jistotě. Velký počet lidí byl přesycen teoriemi; chtěli jistotu; tu jim slibovalo učení křesť. věrozvěstů. Toto učení se odvolávalo na určité historické události…Jednoduché líčení života, smrti a zmrtvýchvstání Krista uspokojovalo potřebu tehdejších lidí.

677 To byl začátek. Potom se zaměřovala pozornost stále více na Krista; svaté spisy Židů platily za velmi podezřelé dokumenty… Mnozí gnostikové je zcela odmítali, Marcion je považoval přímo za dílo ďáblovo.

678 Vnějšně pronikl Indoevropan se svou trinitou, mytologií a metafysikou, ale vnitřně vytvořila v průběhu prvních století páteř křesťanství židovská historie.

678 Povznesení duchové sice dali této historické postavě symbolický význam; co ale bylo lidu do loga, demiurga, emanací božského principu atd.? Jeho zdravý instinkt hledal něco pevného a to byla židovská historie.

678 Mesiášská myšlenka…dodala spojující článek řetězu a nyní mělo lidstvo nejen…božský obraz Ukřižovaného, ale celý světový plán stvoření od okamžiku vzniku nebe a země až k okamžiku, kdy nastane soud, „což se stane v krátké době“. Touha po materiální jistotě se neuklidnila, dokud nebyla vymýcena každá stopa nejistoty. To znamenalo triumf židovského…světového názoru a náboženství.

678-9 S tím souvisí vznik náboženské nesnášenlivosti… Semitům je netolerance přirozená, vyjadřuje se v ní podstatný rys jejich charakteru. Zvláště Židům byla neotřesitelná víra v dějiny a určení jejich národa otázka života: tato víra byla jejich jediná zbraň o život jejich národa… Nyní ale padl tento mocný podnět do zcela jiného světa. Zde nebyl žádný národ, žádná tradice; chyběl…morální moment…Uvedení nucené víry do chaosu národů (a také mezi Germány) znamenalo tedy účinek bez příčiny…, panství svévole…Co byl u Židů objektivní výsledek, byl zde subjektivní příkaz.

679 Odtud divoký boj o zvěstování dogmat v prvních stoletích.

679 Odtud absurdity…, že přirozenost boží, poměr otce a syna, věčnost pekelných muk atd., se rozhodovaly většinovým hlasováním (biskupů, kteří často neuměli číst a psát) a stávaly se pro všechny lidi od určitého dne závaznými, jako když naše parlamenty většinově odhlasují daně.

680

45 Musíme však…přiznat, že bez dogmat a nesnášenlivosti by nedošlo k vytvoření křesť. církve v této úplnosti. I zde jsme tedy zavázáni židovstvu za element síly a vytrvalosti.

680 Založení víry a ctnosti…je v křesť. církvi zcela židovské, protože spočívá na strachu a naději: věčné odměně a trestu.

680 Je základní rozdíl mezi náboženstvím, které se obrací na egoistické sklony, na strach a výhody, a náboženstvím jako je bráhmanské, pro které je „zřeknutí se zisku na tomto i onom světě“ první stupeň zasvěcení do pravé zbožnosti.

681 Nejpropracovanější nacházíme tento systém u Egypťanů, podle nichž se srdce zemřelého klade na váhu a váží podle ideálu práva a spravedlnosti; idea božskou milostí způsobeného vnitřního obratu člověka jim byla zcela cizí. Židům chyběla hloubka egyptské představy, odměna pro ně byla původně prostě dlouhý život individua a budoucí světové panství národa, trest smrt a bída příštích pokolení. Později převzali pověru světsky pojaté říše boží a jako její protějšek zcela světsky pojaté peklo (o němž ještě Origenes nic nevěděl, kromě muk svědomí!), zatímco novoplatonismus a egyptské představy vedou ke křesťanskému nebi.

681, pozn.

V nejstarších spisech nenacházíme pohrůžky trestem a také nebe je jen důvěra ve…štěstí nabyté Kristovou obětí. Kde převládal židovský vliv, nacházíme…chiliasmus, tj. víru v brzkou…říši boží na zemi; kde naopak filosofické myšlení…jako u Origena, vystupují názory sotva rozlišitelné od putování duší Indů a Platona.

682 Brzy však vítězí židovský duch…Pekelné tresty a nebeská blaženost, strach před prvním a naděje v druhé, se stávají v celém křesťanství jedinými…hnacími motivy…Spásou se rozumí spása před pekelnými tresty…Lidé chaosu…ničemu jinému nerozuměli.

683 Již afrikán Tertullian vysvětluje, že jen jediné může člověka zlepšit: „strach před věčným trestem a naděje na věčnou odměnu“ (Apol. 49). Výjimeční duchové se ovšem stavěli proti této materialisaci a judaisaci náboženství.

683 Svět je buď trestanecký ústav, který máme nenávidět, jak řekl již Clemens Římský ve 2. stol. (a po něm celá oficiální církev), nebo je svět posvěcená půda, v níž je skryta nebeská říše jako zakopaný poklad, jak učil Kristus. Jedno tvrzení odporuje druhému.

683 S pyšným sebevědomím pravého indoevropského aristokrata míní Origenes, že „jen sprostému muži může stačit vědomí, že křivdy budou potrestány“, nyní ale se stali všichni muži chaosu „sprostými muži“ … Jistotu, nebázeň a určení propůjčuje rasa a národ; lidské šlechtictví je kolektivní pojem; nejušlechtilejší, ale vyřazený jedinec – jako např. Augustin – zůstává vězet v představách sprostých… Tito „sprostí“ lidé potřebují pána, který by k nim mluvil jako k poddaným po vzoru židovského Jahveho: úřad, který převzala od Říma církev.

Umění, mytologie a metafysika byly ve svém tvůrčím významu… tehdejšímu člověku zcela

46 nepochopitelné; náboženství tak muselo klesnout na úroveň nacházející se v Judei. Lidé potřebovali náboženství čistě historické a dokázané, které nenechává žádnou pochybnost: to dodávala jen židovská bible.

684 Zda byl Pavel rasově čistý Žid…je velmi pochybné…Je možná domněnka, že jeho otec byl Žid z kmene Benjamin a matka helenistická, přistoupivší k židovství…Tato hypotéza by vysvětlovala, že u něho zcela židovský charakter (houževnatost, přizpůsobivost, fanatismus, sebedůvěra) doprovází zcela nežidovský intelekt.

690 Pavel nevyrůstal jako ostatní apoštolové v židovské zemi, ale ve… středisku řecké vědy…

Od mládí mluvil a psal řecky.

691 Křesťanství se nešířilo napřed mezi chudými a nevzdělanými, jak se dosud soudilo, ale naopak mezi vzdělanými a dobře situovanými. „Kde pronikly římská organisace a řecké myšlení, tam se obracel Pavel,“ sděluje Ramsay (The Church. a Karl Müller dosvědčuje: „Kruhy, které získával Pavel, byly většinou nežidovské“. – A přece tento muž je Žid; je hrdý na svůj původ.

693 V srdci není Pavel racionalista, ale mystik… Pravé náboženství mu není… kronika světových dějin, ale myticko-metafysické poznání… Jako jádro nalézáme představu spásy…

A co je tato spása? „Znovuzrození“, neboli, jak řekl Kristus, „obrat“.

694 Byl to právě Pavel,…kdo usiloval o organické spojení nového učení se Starým zákonem.

696 Celé křesťanské dějiny světa probíhají podle přehledného, lidsky pochopitelného, tak řečeno „empirického“ božského plánu.

696 Na místě úzce židovského pojetí stojí ovšem universální plán spásy, ale princip je týž. Je to zase… zcela lidsky myšlený Jahve, který tvoří, přikazuje, zakazuje, hněvá se, trestá, odměňuje; Israel je také vyvolený národ, na nějž se pohanské jen roubuje (Řím, XI, 17…)

697 Nyní je vše pěkně logicky a racionalisticky pohromadě: stvoření, náhodný hříšný pád, trest, výběr zvláštního národa, z jehož středu povstane mesiáš, smrt mesiáše jako oběť za hříchy (přesně ve starožidovském smyslu), poslední soud, … kde se rozdílí odměna a trest podle skutků člověka. Nelze být židovštější… O potřebě spásy v indickém smyslu není řeč, ani o znovuzrození, jak je kázal Kristus svým učedníkům, pojem milosti…zde nemá smysl.

697 Mezi obojím religiosním pojetím je u Pavla… neřešitelný rozpor. Ten musel vést k boji…

Ne nutně v srdci původce…V různých rovinách našeho světového názoru stojí věci, které mezi sebou nijak neharmonují, aniž bychom to tušili; uvažujeme-li o jednom, mizí obrysy druhého a naopak.

47 698-9 V těchto prsou sídlily dvě duše: …okřídlená nežidovská, spoutaná židovským myslícím strojem. Pokud velká osobnost žije, působí jako jednota… Po smrti…je boj nevyhnutelný. Vnějšně… ve vzniku dogmat a sekt… Vnitřně v prsou každého jednotlivého křesťana, od Origena k Lutherovi, až po každého církevně křesťansky smýšlejícího člověka dnešních dnů.

699–700 Pavel sám se nenechal žádnými dogmaty vázat ani v nejmenším.

700 Jmenuji-li Pavla, jsem dalek ho chápat jako jediný pramen vší křesťanské teologie…

Pavel je ale bez diskuse nejmocnější „stavitel“ křesťanství (jak se sám nazývá) a na mně bylo, abych ukázal: za prvé, že zavedením židovského kronikářského a materiálního hlediska založil i nesnášenlivý dogmatismus…, za druhé, že…v paulismu narážíme na neřešitelné rozpory…, které zasely svár…Tato osudová, neblahá hybridita byla od začátku znakem křesťanství.

702 Poslední příčiny sporů jsou…v hybridnosti křesťanství…, v rasovém antagonismu a ve skutečnosti, že zde jsou sloučeny věčně neslučitelné, navzájem se vylučující religiosní ideály.

A tak se stalo, že…náboženství lásky vedlo k náboženství nenávisti, jakou svět dosud nezažil.

703 Žádný člověk nám nedává tak vznešený a přece tristní příklad rozvrácenosti, kterou způsobilo v srdcích takto organisované křesťanství, než Augustin.

Základy křesťanské dogmatiky vytvořilo helenistické duchovní založení.

715 Kvetl novoplatonismus…Všichni helenisticky vzdělaní se zabývali pseudometafysickými spekulacemi… Pavel byl sice velmi opatrný v užívání filosofických argumentů…; naproti tomu autor Janova evangelia bez dalšího spojuje život Ježíšův a mytickou metafysiku pozdního helenismu. Od tohoto začátku byly dvě století dějin křesťanského myšlení a věrouky výhradně řecké… Řím byl ihned organisační centrum…Nevyšly však odtud žádné teologické myšlenky; když konečně na zač. 3. stol. vznikla „latinská teologie“, stalo se to nikoli v Itálii, ale v Africe.

716 Jedná se zde o boj mezi zcela bezuzdným, ale v administrativních věcech virtuosním císařským Římem a…starým duchem tvořivého helénství.

717 Že v tomto boji musel zvítězit Řím, je jasné… Byl to Konstantin, kdo svolal první ekumenický synod (325 v Nice) a jenž proti… většině biskupů (dozorců) prosadil svou vůli, tj. učení svého egyptského chráněnce Athanasia.

717

48 Tak vzniklo tzv. nicejské vyznání víry: na jedné straně chytrý výpočet…zcela nekřesťanského politika…, na druhé zbabělá neupřímnost…prelátů, kteří podepsali, co považovali za falešné a jakmile se vrátili do své diecése, ihned začali proti tomu agitovat…

Nejdůležitější je skutečnost, že většina biskupů jako praví žáci Origenovi byla proti svázání svědomí do takovéto duchovní svěrací kazajky a žádali formuli víry dosti širokou, aby ponechala volný prostor pro věci, které přesahují lidský rozum, tedy k zajištění existenčního práva… theologii a kosmologii. Co tedy žádali helenističtí křesťané, byl stav svobody uvnitř ortodoxie, srovnatelný ke stavu panujícím v Indii. Právě to ale bylo, čemu chtěl zabránit Řím i císař; nic nemělo zůstat…nejisté…, jako v každé jiné oblasti i v náboženství měla být v celé říši zákonem absolutní uniformita.

718 Druhý všeobecný synod v Konstantinopoli (381) vyznání víry ještě doplnil, …aby odstranil poslední mezery a na třetím… v Efesu (431) bylo výslovně stanoveno, že „k tomuto vyznání se pod trestem exkomunikace nesmí nic přidávat ani ubírat“. Tak bylo duchovní hnutí umírajícího helenismu, trvající tři století, definitivně umlčeno.

719 Na tomto ekumenickém koncilu v Efesu nebylo vlastní helenistické téma, mytologická mystika, již v popředí; začalo specifické římské tvoření dogmat, a sice zavedením mariánského kultu a kultu dítěte Krista.

720 Byl to začátek nové periody…: zavádění pohanských mysterií do křesť. církve.

721 Všechny nároky Říma jsou historické, … také jeho apoštolský primát se odvozuje z historie, ne z nějaké duchovní nadřazenosti.

732 Stojí zde proti sobě dav názory: papež Řehoř II učí: určité obrazy mají zázračnou působnost, Karel naopak tvrdí: všechny obrazy jsou jen umělecky hodnotné, samy o sobě jsou… bezvýznamné, opačná domněnka je modloslužebnictví.

736 A tak je tomu dodnes… V každém římském poutním kostele se nacházejí určité obrazy, sochy, krátce artefakty, jímž se připisuje… určitá působnost; nebo je to studánka…, kde se objevila matka boží atd.; to je prastarý fetišismus, který v lidu nikdy nevymřel, který byl však kulturními Evropany…překonán již v době Homérově. Tento fetišismus Řím znovu posílil… snad právem, snad veden instinktem…, že je zde moment pro tehdejšího člověka… nepostradatelný – a proti tomu se pozvedl Karel. Rozpor je zřejmý.

736-7 Co dosáhl… Karel? Pro okamžik mnohé, natrvalo nic.

737 Ještě méně dosáhl Dante, … Dante…byl katolický reformátor…Právě proto přes svého mocného genia neměl na církev sebemenší vliv, ani za života ani po smrti. „Katolický reformátor“ je contradictio in adjecto.

737

49

Dante šel dál než Karel Veliký…Požadoval odloučení církve od státu.

739 Již za starých časů Israelité „převedli celou ideu dobra a zla na peněžní tarif“ (R. Smith: Prophets of Israel, str. 105).

744, pozn.

Germáni neměli profesionální kněžstvo, každá theokracie jim byla cizí, což ostatně, jak ukazuje Wietersheim, velmi ulehčilo pronikání římského křesťanství.

745 Pravý zakladatel římského křesťanství jako světové moci nebyl žádný papež, církevní otec nebo koncil, ale císař Theodosius… Ediktem z 10. 3. 381 nařídil zákaz všech sekt kromě státního náboženství a všechny církve zkonfiskoval ve prospěch Říma; …zavedl úřad „říšského inkvisitora“…a trestal smrtí každou odchylku od orthodoxie… Nakolik bylo jeho pojetí „imperiální“ a ne religiosní nebo snad apoštolské, ukazuje dostatečně jediná skutečnost, že kacířství a pohanství se juristicky označovalo jako „zločin proti majestátu“.

746 Herese jako zločin je…dědictví římského imperiálního systému. Tato myšlenka nespočívala…na náboženských předpokladech, ale na představě, že je urážka majestátu věřit jinak než císař.

747 Svět byl zvyklý přijímat zákony z Říma a jen z Říma; … Řím a vláda byla synonyma. Pro lidi chaosu národů…byl Řím to jediné, co je drželo pohromadě, jediná organisátorská idea, jediný talisman proti pronikajícím barbarům… Řím měl prestiž jako žádné jiné město Evropy.

Odjakživa byl pro Římany „svatým městem“; že ho tak nazýváme ještě dnes, není křesťanský zvyk, ale pohanské dědictví.

747 Staří Římané, jak nevynalézaví, byli mistři dramatických forem důležitých symbolických úkonů… Zde a jen zde našlo křesťanství již existující formu…, tradici…Nalezlo nejen státnické ideje, ale také státníky. Tertullian např. zasadil…první smrtelný úder svobodně spekulativnímu helenistickému křesťanství, když zavedl v církvi latinský jazyk místo řeckého – jazyk, v němž je nemožná jakákoli metafysika a mystika.

750 Ambrosius např., pravá ruka Theodosia, byl civilní úředník a stal se biskupem dříve, než byl pokřtěn! …Císař ho potřeboval na jiném místě, totiž v církvi.

750 Tito lidé položili základy římské církve, ne následovníci Petrovi v Římě, jejich jména jsou v prvních stoletích sotva známá.

750-1 Křesťanství jako obligatorní světové náboženství není tedy religiosní, ale prokazatelně římská imperiální myšlenka.

752

50

Řím znal… přesně charakter a potřeby mestického obyvatelstva…Nebyl jen jedinou pevnou církevní mocí prvních století, ale také nejelastičtější.

752 Řek příliš hloubal…, religiosní Germán myslel vše příliš vážně; Řím naopak se nikdy neuchýlil od zlaté střední cesty, která se tak líbí většině lidí… Duch chaosu národů propůjčil křesťanství zvláštní zabarvení, které vládne do dnešních dnů ve všech konfesích (i odloučených od Říma).

757 Proti absolutnímu idealismu, který usiluje o úplný vnitřní obrat člověka, jeho motivů a cílů, se staví až k šílenství vystupňovaný materialismus, který slibuje magickou proměnu pomíjivého těla v nesmrtelné tajemným pokrmem. Tato představa znamená morální atavismus, jaký může zplodit jen doba absolutního úpadku.

756-60 Rané, pravé křesťanství působilo na tato mysteria idealisačně a používalo forem své doby, aby je naplnil novým obsahem. V nejstarším poevangelickém spisu Učení dvanácti apoštolů, nalezeném r. 1883 a pocházejícím z 1. stol. po Kr. je mystické jídlo jen děkovná oběť (eucharistie) … O proměně elementů v tělo a krev Kristovu tehdy nikdo nic nevěděl.

760 Nejlepší duchové přece ale… bojovali proti postupnému zavádění materialismu a kouzelnictví do náboženství… Podle Origena je účast na přijímání lhostejná…, ale záleží jen na smýšlení.

760-1 Také Augustin zastává stanovisko, že všechny svátosti jsou jen symboly.

761 Tyto dva směry procházejí nyní staletími vedle sebe, aniž by došlo k rozhodujícímu boji.

762 V 9. stol. poprvé uvádí opat Radbert neotřesitelné dogma magické proměny chleba v objektivně existující tělo Kristovo, které na každého, kdo ho pojídají – také na nevědoucí a nevěřící – působí magickou silou propůjčující nesmrtelnost.

762 Kdo zvedl rukavici?…Král Franků později podpořený králem Anglie! Jako vždy byl první instinkt správný… Z příkazu Karla Holého vyvrací toto učení Ratbertovo napřed Ratramnus, později… Scotus Erigena…Germánský duch se začíná probouzet.

763 Řím ale stál v tomto okamžiku v zenitu své moci, rozděloval koruny, zbavoval krále trůnů… Bylo zakázáno překládání bible do národních jazyků…; vyhlášeno dogma transsubstanciace.1) 766

51 1) Innocenc zakázal již 1198 čtení bible… Synod v Toulousu r. 1229 a další koncily vždy znovu zpřísňovaly zákaz.

766, pozn.

Tím byla stavba dovršena, a sice zcela logicky.

767 Probuzení germánské duše v religiosní oblasti byl ale jen symbol všeobecného sebecítění a sebeustavování;…už nešlo jen a zvláště o náboženství, ale vzniklo vše lidské zahrnující vzepření se proti principům a metodám Říma vůbec.

768 Osmá kapitola: Stát Boj mezi císařem a papežem patří minulosti…, boj mezi nacionalismem a universalismem pokračuje ještě dnes.

781 Jak by se mělo myslet na Francii, Německo, Španělsko, dříve než zde byly?

789 Postavíme-li proti sobě universalismus a nacionalismus, odkryjeme konkrétní základní skutečnosti dějin… Jde o dva světové názory, které se navzájem zcela vylučují natolik, … že je mezi nimi nutný boj na život a na smrt.

791 Goethe…ve svých „Průpovědích v prose“ píše o živé individualitě, že je… „vnitřně neomezená, vnějšně ohraničená“ …Tím je vysloven základní zákon všeho duchovního života.

Pro lidské individuum znamená totiž vnější omezenost tolik co personalitu, vnitřní bezmeznost tolik co svobodu; pro národ rovněž.

791 Obě představy se navzájem podmiňují. Bez vnějšího omezení nemůže existovat vnitřní neomezenost; usiluje-li se naopak o vnější neomezenost, musí být hranice vymezeny vnitřně.

To je také formule novořímského církevního imperia: vnitřní omezení, vnějšně bez hranic.

Obětuj mi svou lidskou osobnost a já ti daruji podíl na věčnosti; obětuj mi svou svobodu a já ti dám říši, která zahrnuje celou zemi a v níž vládne věčný pořádek a mír; obětuj mi svůj úsudek a já ti sdělím absolutní pravdu; obětuj mi čas a já ti daruji věčnost.

792 Slovo dogma znamenalo u starých Řeků mínění, domněnku, filosofické učení, v římské říši císařské nařízení, nyní ale, v římské církvi, božský zákon víry, kterému se musí bezpodmínečně podřídit všechny lidské bytosti pod věčným trestem.

793 Vnějšně se žádá oběť osobnosti, vnitřně svobody. Právě tak málo může tento systém uznávat individuality… národní; jsou nejvýš neodstranitelné zlo.

793

52 Státní ideál římské hierokracie je Civitas Dei na zemi, jediný nedělitelný boží stát: každé členění, které tvoří vnější hranice, ohrožuje neohraničený celek, neboť vytváří personalitu.

793 Že je velký počet římských katolíků přesto… patrioty, je nedůslednost.

795 Jen jako přísně vymezený individuální jev nám genius sděluje neomezený svět svého nitra.

795 Dějiny nás učí, že jen vymezené, k nacionální specifičnosti vyrostlé národy mohou vykonat něco velkého.

796 Nejživější rasové vědomí a nejužší městská organisace tvořily nutnou atmosféru nesrovnatelných činů helénství.

796 Z těchto… úvah plyne, že omezení je přírodní zákon stejně všeobecný jako úsilí o bezmeznost. Člověk musí směřovat ven v neomezené, to žádá jeho…přirozenost; aby to mohl, musí se omezit…Vymezujeme-li se vnějšně – ve vztahu k rase, vlasti, osobnosti tak ostře, tak resolutně, jak je to jen možné, otevírá se nám vnitřní říše neomezeného; usilujeme-li naopak vnějšně o neomezené…, můžeme to budovat jen na úzce vymezeném vnitřním základu…: to nám ukazuje každé velké imperium, každý absolutní a jako jedině platný pojímaný filosofický nebo religiosní systém.

797 Boj… prvních dvanácti století…byl…boj mezi těmito dvěma principy, na politickém poli boj mezi universalismem a nacionalismem.

797 Jednalo se o existenční právo nezávislých nacionalit. Kolem r. 1200 už budoucí vítězství…nacionální vymezenosti…bylo sotva pochybné…Papežství bylo sice na nejvyšším vrcholu…, ale tato „výška“ byla jen vítězství nad interními konkurenty o světovou monarchii, císaři…Mezitím se posílily národy a knížata.

797 Boj zde byl jiný než mezi císařem a papežem: knížata útočí na existenční právo římského universalismu; ve světských věcech chtějí být nezávislá, v církevních – pány ve vlastní zemi.

798 Ani císař, ani papež, ale národy.

798 Kde se setkáme s universalismem, jsou jeho nutnými koreláty antinacionalismus a antiindividualismus… Tak vede např. každý důsledný socialismus k absolutnímu státu…

Socialismus znamená nebezpečí pro jednotlivý národní stát jako vůbec pro…individualismus, ale ne pro ideu státu… Vyhlašuje čestně internacionalismus, ale jeho podstata je nikoli v rušení… organisace, ale naopak v organisaci důsledné jako stroj. V obojím prozrazuje

53 příbuznost s Římem. Ve skutečnosti zastává stejnou katolickou ideu jako církev… Proto není v jeho systému žádný prostor pro individuální svobodu a rozmanitost, ani pro osobní individualitu. „Co spojuje všechny socialisty, je nenávist ke svobodě“, jak řekl Flaubert (Korespondence III, 269). Kdo rozbíjí vnější hranice, zřizuje vnitřní. Socialismus je zakuklený imperialismus… V katolické církvi nachází vzor socialistické, antiindividualistické organisace.

813 Podobný směr k neomezenému se stejnými… důsledky potlačení jednotlivce nacházíme ve velkoobchodu a velkoprůmyslu… Tento vývoj k anonymitě a masové produkci znamená vypovězení války osobnosti, která se může uplatnit jen v úzce vytvořených mezích.

814 Od jednotlivých osob se tento pohyb šíří na osobitost národů.

814 Příklad úsilí universalismu je… tomistické hnutí, zplozené papežskou encyklikou Aeternis patris r. 1879… Co obdivujeme u Tomáše? Jeho universalitu. Skutečnost, že vytvořil všezahrnující systém, v němž nacházejí smíření všechny protiklady, všechny antinomie řešení, všechny otázky lidského rozumu odpověď.

815 Je to stále týž princip: nech si spoutat ruce a nohy a zažiješ zázrak. Měj před očima určitá dogmata (nadekretovaná většinovým rozhodnutím biskupů, kteří snad ani neuměli číst a psát, z doby nejhlubšího úpadku člověka) a předpokládej, že pokus… helénského systematika je věčná, celá, absolutní pravda… a já ti věnuji universální systém! To je atentát… na nejvnitřnější svobodu člověka.

816 Hegel…, protestantský Tomáš Akvinský: to říká vše!

816 A mezitím žil přece Kant, Luther filosofie…, ničitel všech systémů, a upozorňoval na „meze našeho myšlení“; tím ale, že nás vnějšně tak přísně omezil, otevřel nám bránu… k vnitřnímu světu bezmeznosti.

816 Nebyli bychom úplní, kdybychom se…nezmínili též o židovském Tomáši, …Spinozovi, „obnoviteli staré hebrejské kabbaly“, tj. magického tajného učení, jak to nazval Leibniz.

816-7, pozn.

Velká přitažlivá síla veškerého universalismu spočívá v lidské slabosti.

817 …nekonečně hluboký výrok Richarda Wagnera: „Musíme jen vědět, co nechceme, pak dosáhneme…nutně, co chceme, …neboť stav, v němž jsme odstranili, čeho jsme nechtěli, jest právě ten, do něhož jsme se chtěli dostat. Tak jedná národ a jedná tak zcela správně. Bývá považován za neschopný, protože neví, co chce: jenže co víte nyní vy? Můžete myslet a chápat něco jiného, než co skutečně existuje, tj. dosažené? Můžete… tušit, ale ne vědět“.

(Spisy z pozůstalosti, 1895 str. 118).

54 818-9, pozn.

Nic není na tomto světě absolutní, ani svoboda a nesvoboda… Přece ale večer onoho 15. června 1215, kdy spatřila světlo světa Magna charta…, byl rozhodnut pro celou Evropu směr.

819-20 Druhý díl: VZNIK NOVÉHO SVĚTA Devátá kapitola: Od roku 1200 do roku 1800 A. Germáni jako tvůrci nové kultury Je nemožné správně posoudit existenci naší severoevropské kultury, neuvědomíme-li si…, že spočívá na fysickém a morálním základu určitého typu člověka… Neboť čím méně je země germánská, tím méně je civilisovaná. Kdo dnes cestuje z Londýna do Říma, spěje sice z mlhy ke slunci, ale zároveň z nejrafinovanější civilisace a vysoké kultury do polovičního barbarství špíny, ignorance, lži a bídy.

825 Jak nádherně kvetla Itálie ukazujíc jiným zemím…cestu k novému světu, když byla sice…vnějšně latinisovaná, ale vnitřně obsahovala čistě germánské elementy.

826 Máme-li zde spatřovat renesanci, pak ne jako návrat starověku, a nejméně neuměleckého, afilosofického, nevědeckého Říma, ale prostě znovuzrození svobodného člověka ze vše nivelisujícího imperia: svobodu politické, nacionální organisace v protikladu k universální šabloně, svobodu…individuální samostatnosti v práci, tvorbě…v protikladu k uniformitě civitas dei…, svobodu zkoumání a myšlení v protikladu k umělému systému Tomáše Akvinského, svobodu uměleckého objevu a tvaru v protikladu k hieraticky stanoveným formulím, a nakonec svobodu vyznání v protikladu k nesvobodě svědomí.

828 Dvě kultury nemohou existovat rovnoprávně vedle sebe… helénská nemohla přežít pod římským vlivem, římská umírá, když se v jejím středu šíří egypsko-syrská.

832 Čtenář… všude nalezne příklady, že současná civilisace a kultura Evropy jsou specificky germánské, zásadně rozdílné od všech nearijských, ale rovněž podstatně jinak utvářené než kultura indická, helénská a římská, přímo pak antagonické mestickému ideálu antinacionálního imperia a tzv. „římskému“ směru v křesťanství.

833 Plasticita germánství je jedinečná a nesrovnatelná v dějinách.

836 Každý významný Germán je virtuálně výchozím bodem nového kmene, nového dialektu, nového světového názoru.

836

55 Jakmile mluvíme o lidstvu všeobecně, chceme vidět v dějinách vývoj, pokrok, výchovu (atd.) „lidstva“, ztrácíme tak pevnou půdu skutečnosti a vznášíme se v abstrakcích. Toto lidstvo, o kterém se toho už tolik nafilosofovalo… neexistuje. Příroda a dějiny nám ukazují velký počet různých lidí, ale ne jediné lidstvo. Už hypotéza, že všichni lidé jako potomci jednoho prakmene jsou fysicky vzájemně příbuzní, má sotva tolik ceny jako Ptolemaiova teorie nebeských sfér…, neboť každá spekulace o „původu“ lidí se vztahuje na problém…, který existuje jen ve fantasii myslitele a není dán zkušeností.

837 „Zkušenost je bezmezná, protože vždy může být ještě odhaleno něco nového“, jak poznamenává Goethe v kritice Bacona Verulamského a… induktivní metody; naproti tomu podstata a účel usuzování je omezování. Ostrost, ne rozsah podmiňuje znamenitost úsudku; proto odjakživa méně záleží na tom, kolik náš pohled zahrnuje než na tom, jak přesně viděné spatřuje.

838 Vše, co víme o lidstvu, vytvářejí skutečně existující, individuálně vymezení, nacionálně různí lidé; na ně se musíme soustředit. Takové konkretum je např. helenský národ.

839 Osobnost Číňana je pro nás stejně neproniknutelná, jako naše pro něho: lovec rozumí duši svého psa a pes duši svého pána víc než tento lovec duši Číňana, který s ním jde na lov.

846 Jedna kultura může druhou zničit, ale ne proniknout. Považujeme-li za začátek historie Egypt – nebo podle nejnovějších objevů Babylonii – a necháme lidstvo se chronologicky vyvíjet, postavíme zcela umělou budovu. Neboť egyptská kultura např. je zcela uzavřený, individuální jev, o němž nemůžeme usuzovat o mnoho lépe než o nějakém státě mravenců.

847 Helénům vděčíme za mnoho podnětů… naší kultury; tím jsme se ale nestali ani Řeky ani Římany. Není v dějinách nesmyslnějšího pojmu než renesance. Neboť se s ním spojuje iluse znovuzrození latinské a řecké kultury, myšlenka důstojná mestických duší zkažené jižní Evropy, jímž je „kultura“ něco, co si člověk může osvojit zvenčí.

848 Není náhoda, že nejmohutnější básník této doby údajného znovuzrození, Shakespeare, a nejmohutnější výtvarný umělec, Michelangelo, neznali žádnou ze starých řečí. Uvažme, s jak mocnou nezávislostí by stál před námi Dante, kdyby své peklo hledal u Vergilia a své státní ideály v konstantinopolském pseudoprávu a v…Augustinovi.

849 Břídil věří, že každý může všechno; nechápe, že napodobování je nejhloupější nestydatost.

849 Postupný vývoj a úpadek jsou fenomeny vázané na individuální život, u obecných jevů přírody je lze použít jen alegoricky, ne sensu proprio (ve vlastním smyslu). Vše individuální vykazuje vývoj a úpadek… tedy také individuální rasa, národ, kultura; to je cena, která se platí

56 za individualitu; naproti tomu u obecných neindividuálních jevů jsou pojmy pokroku a úpadku zcela bez významu…a jen zneužívaným opisem pro změnu nebo pohyb.

851 Kde…chybí vymezení…, může být řeč jen o pohybu.

852 Přizpůsobení daným poměrům je jen vyrovnávání, a údajná evoluce z jednoduchých ke složitým životním formám může být chápána stejně dobře jako pokrok i jako úpadek; není to však jedno ani druhé, ale jen pohyb. To uznává i filosof darwinismu Spencer, pojímá-li evoluci jako rytmickou pulsaci.

852 Individuální je nezvratné…, uzavřené a absolutní. Můžeme tvrdit, že Michelangelo znamená pokrok proti Feidiovi? Shakespeare proti Sofoklovi? Nebo úpadek?

855 Žvanivá většina věří v nekonečný „pokrok lidstva“ tak pevně jako jeptiška v neposkvrněné početí; významní, myslící duchové – od Hesioda k Schillerovi, od prababylonské symboliky k Schopenhauerovi – tuší ve všech dobách úpadek.

855 Zdá se mi, že dnešní makedonský pastýř vede stejně užitečný a mnohem důstojnější a šťastnější život než tovární dělník v Chaux-de-Fonds, který od svých 10 let až do smrti 14 hod. denně mechanicky vyrábí určité kolečko do kapesních hodinek…Progres je vždy vykoupen regresem. Podobně je tomu všude.

856 Prázdné hlavy, slepé vůči našemu všeobecnému omezení, a aniž by měly tušení o hodnotě našich speciálních schopností…, pohřbívají vážné, dosažitelné cíle a staví před nás nemožnosti, absolutna: vrozená lidská práva, věčný mír, všeobecné bratrství…, atd.

858 Zaměňovat germánské a německé je…nesprávné… Neboť přímé napojení Němců na staré Germány zakrývá skutečnost, že německý sever Evropy je skoro čistě germánský v úzkém smyslu, a přehlíží fakt, že právě Německo, ve středu Evropy, povstalo promíšením tří větví – Keltů, Germánů a Slovanů – jímž nabyl tento národ své zvláštní nacionální zabarvení a bohatství svých schopností.

866 Čínská civilisace existuje, ne ale francouzská nebo německá: proto nelze psát jejich dějiny.

867 B. Historický přehled Různé jevy našeho života lze dle mého zahrnout do tří velkých oblastí: vědění, civilisace a kultury… Následující tabulka je pokus o… nejjednodušší třídění: 1. Objevy

57 + 2. věda 3. Průmysl, 4. hospodářství, 5. politika a církev

= vědění.

= civilisace.

6. Světový názor (včetně náboženství a etiky) + = kultura; 7. umění 870 Rozdíl mezi objevováním a vědou objasní příklad. Již Aristoteles řekl: „napřed sbírat fakta, pak je spojovat myšlením“; první je objevování, druhé věda.

871 Hospodářstvím rozumím celou ekonomickou situaci národa: často při vysoké kultuře jednoduchý obraz, jako např. v nejstarší Indii.

874 Politikou rozumím nejen vztahy národa k jiným, nejen spory o vliv uvnitř státu mezi kruhy a osobami, ale celou…organisaci společenského života.

875 Světový názor (Weltanschauung) jsem dosadil místo filosofie… řecký výraz je smutně bledý a studený… Naproti tomu němčina zde, jako často, je nekonečně hlubší… „Svět“ znamená původně nikoli Země nebo kosmos, ale lidstvo… Člověk může poznávat jen sama sebe, jeho moudrost je vždy lidská moudrost, jeho světový názor, … je vždy mikrokosmický obraz… jednotlivého člověka. První člen tak poukazuje na naši lidskou přirozenost a její hranice. O absolutní „moudrosti“ (jak to chce řecký recept) … nemůže být řeč, ale jen o lidském vědění, o tom, co různí lidé v různých dobách mysleli, že vědí… A co je toto lidské vědění? Na to odpovídá německé slovo… Jak praví Schopenhauer: „Všechna pravda a moudrost nakonec spočívají v názoru“ … Proto záleží více na schopnosti vidění než na schopnosti abstraktního myšlení, tedy na správné perspektivě, živosti obrazu, na těchto uměleckých vlastnostech… než na množství viděného. Rozdíl mezi nazíraným a věděným se rovná rozdílu mezi Rembrandtovou „krajinou mezi třemi stromy“ a fotografií téhož místa…Vidění je velice vzdáleno pasivnímu přijímání vjemů, jak ukazuje příklad s Rembrandtem… Příroda o sobě pro nás není viditelná…; právě tak málo je obraz v našem mozku osvětlen zvenčí: abychom ho přesně spatřili, musí být zapálena jasná pochodeň uvnitř.

Krása je přídavek člověka: jí se stává z přírody umění, a jím z chaosu názor.

877 „Na začátku byl všude chaos“, zpívá už Hesiodos…Ne, chaos je doma v lidské hlavě, nikde jinde, dokud se právě „názorem“ neformuje v jasný tvar…; a toto tvořivé utváření nazýváme světovým názorem.

878 Jestliže prof. Virchow a jiní jsou nadšeni, že naše doba „nepotřebuje žádnou filosofii“, protože je „věkem vědy“, pak prostě oceňuje pozvolný návrat z tvaru do chaosu.

878

58

Bez světového názoru by byl člověk…jen velký dvounohý mravenec.

878 Pravý, živý světový názor nelze oddělit od pravého, živého náboženství; tato dvě slova neoznačují dvě různé věci, ale dva směry mysli, dvojí ladění. Tak je např. u kontemplativních Indů náboženství skoro světovým názorem, a tudíž je středem jeho poznání, zatímco u mužů činu (Pavel, František, Luther) je osou celého světového názoru víra a filosofické poznání tvoří …okrajovou linii; do očí bijící zde rozdíl ve skutečnosti není tak hluboký, zatímco skutečně zásadní rozdíl je mezi idealismem a materialismem světového názoru – lhostejno, zda ve filosofii nebo náboženství.

879 Liebig… tvrdí: „99 % přírodního zkoumání je umění“. Liebig má… na mysli zaprvé spolupůsobení fantasie při každé vyšší vědecké práci, za druhé rozhodující význam vynálezů v oboru přístrojů pro pokrok každé vědy; fantasie ale není umění, ale jen nástroj a vědě sloužící artefakty jsou sice „umělost“, ale svým původem i účelem… patří do oboru průmyslu.

880 Rozdílnost civilisací… spočívá v rozdílnosti vztahů mezi věděním, civilisací (v uzčím smyslu) a kulturou.

880 Extrémní příklad je,…židovství. Zde chybí vědění a kultura…chybí objevování, věda, …umění, náboženství je rudiment, filosofie přežvykování špatně pochopených helénskoarabských formulí a zaklínadel. Naopak abnormálně rozvinutý smysl pro hospodářské vztahy, malé nadání pro objevy v oblasti průmyslu, ale nejvýš obratné využívání jejich hodnoty…

Nevím kdo – myslím, že Gobineau (který „po francouzsku“ nerozlišoval mezi kulturou a civilizací: la civilisation, pozn. red) – nazval Židy anticivilisační mocí; naopak jsou, a spolu s nimi všichni semitští bastardi, Féničané, Kartaginci atd., výhradně civilisační mocí.

881 Opačný extrém nacházíme u Indoarijců, u nichž je civilisace…redukována na minimum.

881 O vznešenosti indoarijské etiky není třeba ztrácet slov…Jejich poetická literatura je nejrozsáhlejší na světě… Indičtí učenci musejí rozlišovat 36 druhů dramat, aby vnesli do tohoto typu poetické produkce pořádek.

881-2 Že Číňané byli kdysi jiní než dnes – objevitelští, tvořiví, vědečtí – a pak náhle po několika tisíci letech změnili svůj charakter, jenž pak zůstal stabilní – takové fintě ať uvěří, kdo může. Tento národ… nejeví dnes žádnou stopu úpadku, hemží se, roste a šíří se; vždy to bylo jako dnes, jinak není příroda přírodou. A jací jsou? Pilní, obratní, trpěliví, bezduší.

V některých věcech připomíná tento lidský typ židovský, zvláště v úplné absenci kultury a jednostranném zdůraznění civilisace; Číňan je ale mnohem pilnější… a ve všech manuálních věcech daleko obratnější; kromě toho má, když ne umění (v našem smyslu), tedy přece vkus.

882-3

59 Že papír nevynalezli Číňani ani Arabové, ale arijští Peršané, je dnes jisté. Richthofen… se kloní k mínění, že všechny „znalosti a civilisační metody“ Číňanů…jsou import… Ostatně z prací Ujfalviho (Memoires sur les Huns blancs, v: L´Anthropologie, 1898, str. 259 a násl.) je… jasné, že rasy, které…označujeme jako arijské, obývaly dříve celou Asii… Sakové (původně arijský kmen) byli z Číny vypuzeni teprve půldruhého století př. Kr. 883-4, pozn. Číňané tiskli encyklopedie o 1000 svazcích! Mají tak obšírné historické anály jako žádný národ na světě, přírodně historickou literaturu…, celé knihovny morálních učebnic atd. ad infinitum. A k čemu jim to vše bylo? Vynajdou (?) střelný prach a bývají poraženi a ovládnuti každým malým národem; …měli papír a nezplodili dodnes muže, který by na něj vážně psal, tiskli tisícisvazkové encyklopedie a nevědí nic…; mají rozsáhlé historické anály a žádnou historii… Číňana je možno nazvat „člověkem, který se stal strojem“ … Pokud se ve svých komunisticky… organisovaných vesnicích zabývá zemědělstvím a výchovou dětí, je obdivuhodný…, překročí-li tyto hranice, je z něho směšná figurka; neboť celá tato jeho horečná industriální a vědecká práce, sbírání materiálu a studium…, velkolepé státní zkoušky, toto pozvednutí učenosti na nejvyšší trůn, státem podporované vzdělání v uměleckém řemesle a technice nevedou vůbec k ničemu: chybí duše…, to, co nazýváme kulturou. Číňané mají moralisty, ale žádné filosofy, mají hory básní a dramat – neboť básnictví u nich patří k výchově a k bontonu…, ale nemají ani jediného Danta nebo Shakespeara.

884-5 O hudbě a hudebním dramatu soudí Ambros (Dějiny hudby, 2. vyd., 37): „Tato Čína vskutku činí dojem, jako bychom viděli kulturu jiného národa v reflexním obraze karikujícího zrcadla.“ 885, pozn.

Konfucius… je etik, politik a pedant bez fantasie… Nesrovnatelně zajímavější je Lao Tse…a taoismus. Zde se setkáváme skutečně s originálním světovým názorem, ale přece jen výhradně zaměřeným na praktický život… Taoismus je…nihilistická reakce, zoufalé odvrácení se od…čínské civilisace. Je-li Konfucius Jules Simon…, je Lao Tse J. J. Rousseau.

885, pozn. „Odvrhněte od sebe své mnohé vědění a svou učenost a lidu se bude dařit lépe…“ (Tao, I, 19, 1). To je základní ladění, vidíme, že je čistě morální, nefilosofické…Kvang-Tse, vynikající taoista, říká…: „Člověk je otrokem všeho, co objevuje a čím víc věcí kolem sebe shromáždí, tím nesvobodněji se pohybuje“ (XII, 2, 5) …Tato negace je vrchol dosažitelný čínským duchem.

885-6, pozn.

Tento příklad je neobyčejně poučný, protože dokazuje, že vědění a civilisace ještě samy od sebe nevedou ke kultuře jako svému nutnému výtvoru…, kultura není důsledek takové evoluce, ale je podmíněna typem a personalitou, národní individualitou. Arijský Ind má při látkově omezeném vědění a velmi málo rozvinuté civilisaci k nebesům se vzpínající kulturu, Číňan při obrovsky rozsáhlých detailních znalostech a rafinované, horečně aktivní civilisaci, vůbec žádnou… Kulturu nelze vštípit. Každý z nás zůstává, čím je a čím byl. Co nazýváme chybně pokrokem je jen rozvinutí již existujícího.

887

60 Bez kultury však, tj. bez vloh ducha ke všepojícímu, všeosvětlujícímu světovému názoru neexistuje skutečné vědění. Můžeme a musíme rozlišovat vědu a filosofii, zajisté; přece ale vidíme, že bez hlubokého myšlení nemůže vzniknout…věda; výhradně praktické, na fakta a průmysl zaměřené vědění tak nelze nazvat.

887 Mysterium existence zůstává stejné, ať vidíme málo nebo hodně.

887 Velcí tvůrci bájí, Sumero-akkadové, byli zároveň vynikající v oblasti pozorování přírody a v matematice…přes všechnu střízlivost a jistotu pozorování tedy objevy mocně podněcovaly jejich obrazotvornost…vidno, kterak mnohonásobně se kořeny splétají.

888 Jen u Helénů jsou ale všechny elementy lidského života v nejkrásnějším květu: objevování, věda, průmysl, hospodářství, politika, světový názor, umění. Zde před námi stojí skutečně „celý člověk“… Není „evolucí“ Egypťanů…, neznamená „pokrok“ nad fénické podomní obchodníky…, ale v barbarské krajině… se dále zušlechťuje určitá ušlechtilá lidská rasa.

888-9 Germán je jediný člověk srovnatelný s Helénem.

890 U Řeků byla převažujícím elementem kultura: měli nejúplnější a nejoriginálnější básnictví… v době, kdy jejich civilisace… nesla ještě stopy nesamostatnosti a barbarství…

Později právě věda všude se mocně rozvíjí, a sice v úzkém, šťastném sepjetí s vysokým světovým názorem. Ve srovnání s těmito…výkony zůstává u Helénů civilisace pozadu.

891 V politice – bez níž žádná civilisace nemá trvání – nemají Helénové výjimečné nadání Římanů; právo a stát byly u nich míčem v rukou ctižádostivců.

891 U Germánů je tomu podstatně jinak.

891 U nás tvoří střed civilisace…, který však skrývá nebezpečí, že se „staneme Číňany“, nebezpečí, které by se mohlo stát velmi reálné, kdyby se do popředí dostaly negermánské elementy. Neboť pak by byl ihned neuhasitelný pud po vědění postaven do služeb pouhé civilisace a tím – jako v Číně – bychom propadli prokletí věčné sterility. Co jediné nás před tím chrání je to, co nám propůjčuje důstojnost, velikost, nesmrtelnost, ano – jak říkali staří Řekové – božskost: naše kultura. Ta ale nemá v našem nadání převažující význam jako v helénství… Nikdy nemůžeme tvrdit, že u nás umění utváří život nebo že filosofie (v ušlechtilém smyslu světového názoru) má podobný podíl v životě našich vedoucích mužů jako v Athénách, nemluvě o Indii.

891-2

61 V nedostatku opravdového, z našeho vlastního typu vyrostlého a jemu přiměřeného náboženství vidím velké nebezpečí pro budoucnost Germánů; je to jejich Achilova pata; kdo ho zde zasáhne, způsobí jeho pád.

893 U Helénů byl slabý bod…politika… I zde marnotratně nadáni… zůstalo jim odepřeno, čeho dosáhli v jiných oblastech: vytvořit v ní něco velkého a trvalého; na to zašli… (nelze přehlédnout symptomu přímo proticivilisačních ustanovení Sparty, nejtrvalejšího řeckého státu, 893), ubohý politický stav vydal je Římanům; se svobodou ztratil se i život; první harmonicky dokonalý člověk zmizel a jenom jeho stín putoval ještě po zemi. Podobně se mi jeví postavení Germánů v souvislosti s náboženstvím.

894 Nikdy dějiny neviděly tak hluboce vnitřně religiosní lidský typ…Germáni zaujali místo mezi Indoarijci a Hellény; vrozená metafysicko-náboženská potřeba nutí je k daleko umělečtějšímu, tj. jasnějšímu světovému názoru než byl názor Indův, k daleko vnitřnějšímu a tudíž hlubšímu než byl umělecky vyšší názor helénský. A právě toto stanovisko zasluhuje jména náboženství na rozdíl od filosofie a umění. … Co vidíme dnes?

894 1. Objevování (od Marca Pola ke Galvanimu) Shakespeare píše: „If thou art rich, thou’rt poor“, když jsi bohatý, jsi chudý. A skutečně nás život učí, že mezi bohatstvím a tím, co můžeme, není žádný jednoduchý, bezprostřední vztah… Často vidíme, jak snadno velké bohatství ochromuje. Stejně je tomu s věděním.

897 Rozšířené úsloví „vědění je moc“ neplatí tedy jen tak bez dalšího, ale závisí na tom, kdo je vědoucí.

897 Rousseauův výrok „jen velké vášně plodí velké věci“, není asi tak obecně platný, jak on věřil, platí ale neomezeně pro nás Germány.

902 Je to zvláštní jev idealistického pudu, který je velmi příbuzný uměleckému a religiosnímu; zde nacházíme vnitřní souvislost mezi kulturou a věděním.

902 Vlohy Helénů k vlastní vědě byly velké, v mnoha směrech větší než naše…; jejich vlohy k objevování naproti tomu byly velmi malé.

904 Pytheas, řecký cestovatel…je osamocen; všemi vysmíván…To ukazuje nápadný nedostatek zvědavosti…, úplnou slepotu pro slovo fakt.

905

62 Ještě i dnes nejplodnější pozorovatelé většinou nejučenější muži a často jsou v teorii… nápadně slabí. Tak např. Faraday (snad nejpodivuhodnější objevitel 19. stol.) vyrostl jako knihvazačský pomocník skoro zcela bez vzdělání; svoje fysikální znalosti čerpal z konversačních lexikonů, které vázal, chemické z populární příručky pro mladé dívky; takto vyzbrojen se dal na cestu objevů, na nichž stojí skoro celá elektrotechnologie dnešních dnů.

905 Řek pozoroval jen málo a nikdy nezaujatě; ihned se vrhal do teorií a hypotéz, tj. do vědy a filosofie; vášnivá trpělivost, kterou vyžaduje objevitelské dílo, mu nebyla dána.

906 Celé tajemství objevování je v tom, abychom nechali mluvit přírodu. K tomu patří sebeovládání; to chybělo Helénům.

906 Příroda neposlouchá rozkazy, neříká, co člověk chce slyšet…; nýbrž nekonečnou trpělivostí…je nutno zjistit, jak chce být dotazována a které otázky je ochotna zodpovědět a které ne.

906-7 Lidé, které nazýváme genii, … jsou nekonečně jemně organisovaní pozorovatelé; ovšem ne ve smyslu hloubání a hloubení, ale ve smyslu vidění…a přepracování…viděného.

907 Proč se germánský objevitelský pud objevil tak pozdě? … Byl systematicky potlačován cizími silami… Scotus Erigena (9. stol.) říká, že příroda může a má být zkoumána…Na rozkaz papeže Mikuláše I. byl…vyhnán z Paříže a nakonec zavražděn, a ještě čtyři století potom byla jeho díla…všude vyhledávána a pálena.

908 Druhý velký duch je Roger Bacon.

908 Skutečné, konkrétní vědění, tedy velké dílo namáhavého objevování, má smrtelného nepřítele: vševědoucnost. Vidíme to již u Židů; má-li kdo svatou knihu, která obsahuje všechnu moudrost, je každé další bádání stejně zbytečné jako hříšné: křesťanská církev převzala židovskou tradici.

909 Staří církevní otcové jednohlasně kázali s odvoláním na židovskou toru pohrdání uměním a vědou.

909 Tomáš, který tvrdil, že svaté církevní učení spolu s… Aristotelem stačí, aby zodpovědělo apodikticky každou myslitelnou otázku, a že všechno ostatní zkoumání je zbytečné…, byl vyhlášen za svatého, Bacon byl uvržen do žaláře! Vševědoucnost Tomáše Akvinského skutečně stačila, aby začínající dílo matematického, fysikálního a filologického bádání úplně inhibovala.

911

63 Nikoli nevědomost, ale vševědoucnost je smrtící atmosféra pro vědecké bádání… Je… možno dokonce tvrdit, že každá, i pravá věda, je nebezpečím pro bádání, jestliže ochromuje nezaujatost.

911 Když r. 1874 Tyndall v… řeči před British Association v Belfastu žádal bezpodmínečnou svobodu bádání, zvedla se v anglikánské i všech disidentských církvích bouře odporu. U nás nemůže být nikdy mezi vědou a církví upřímná harmonie, jako tomu bylo v Indii: mezi kronikářským, absolutistickým, z židovství odvozeným věroučným systémem a badatelským instinktem germánské osobnosti je to nemožné.

913 Je zcela lhostejné, svítíme-li svíčkami nebo elektrickými lampami; rozhodující není jak se svítí, ale kdo svítí.

913 Kolumbus… se při svých výpočtech více než na Toscanelliho mapu a mínění Seneky, Plinia atd. spoléhal na Písmo svaté, a sice na Ezdrášovu Apokalypsu, kde se říká, že voda pokrývá jen sedmý díl země. Skutečně pravý germánský způsob, jak židovskou apokalypsu učinit nějak užitečnou!

914-5 Darování všech zemí na západ od Azor…papežem Španělsku nutilo Portugalce k hledání východní cesty do Indie. Pak ale byli Španělé v nevýhodě: neboť papež věnoval Portugalcům celou východní cestu…; a tak si Španělé nedali pokoj, dokud Magalhäes…nepronikl do Indie ze západu.

915 Tomáš Akvinský varuje před tendencí chápat peklo jen duchovně; naopak, lidé tam budou trpět… tělesné tresty, a plamenům pekelným… je třeba rozumět doslovně, což podmiňovalo představu místa – totiž „pod zemí“.

917 Magalhäes s velkou námahou uklidňoval své lidi, kteří se v Tichém oceáně denně obávali, že najednou dosáhnou „okraje světa“ a spadnou přímo do pekla.

918 A nyní byl dán konkrétní důkaz. Země byla kulatá; tedy se vznášela v prostoru…Proč by se pak ale neměly volně vznášet také slunce, měsíc a planety? Tak přišly opět ke cti geniální hypotézy starých Helénů. Před Magalhäesem nestály tyto hypotézy (např. Regiomontanova) na půdě… jistých skutečností.

918-9 Mechanické pojetí světa mohlo lidem přijít na mysl teprve tehdy, když svýma očima spatřili mechanickou strukturu kosmu.

921 Již Leonardo…praví, že „Země je hvězda“ a připojuje…, že „Země se nenachází ve středu universa“.

921

64

Sto let později vidí již…Bruno…pohybovat se celý sluneční systém v nekonečném prostoru, Zemi…jako atom mezi nesčíslnými atomy. To bylo již ovšem velice daleko od mojžíšovské kosmogonie a od boha, který si zvolil malý národ Židů, „aby ho uctíval“, a stejně daleko od Aristotela. Teď mohla začít výstavba zcela nového světového názoru odpovídající potřebám germánských duchovních kruhů a germánského duchovního směru.

921-2 Všechny církve milují…zlato… Tak se geografické objevy staly základem ostatních.

922 Mechanismus ve světovém názoru a materialismus v náboženství jsou…neslučitelné. Kdo vykládá… přírodu mechanicky, má buď ideální náboženství, nebo žádné… Žid nezná mechanismus: od stvoření z ničeho až ke snům o mesiášské budoucnosti…vládne všude … libovůle; proto také nikdy nic neobjevil; potřebuje jen jedno: stvořitele; jím je vše vysvětleno.

924-5 Mechanismus, který jsme vytvořili my Germáni, a od něhož se nemůžeme odloučit, snáší jen čistě ideální…náboženství, jak ho učil Kristus: říše boží je v nás. Nikoli kronika, ale zkušenost – vnitřní, bezprostřední zkušenost – nám může být náboženstvím.

925 2. Věda (od Rogera Bacona v Lavoisierovi) U Řeků byl směrodatný respekt člověka před sebou samým; Germán naopak cítí…respekt před přírodou.

931 Mechanika je ale oceán, po kterém lze plout jen na lodi matematiky.

934 Náš cíl není krása tvaru ani uzavřený, člověka dokonale uspokojující tvar, ale ustavení provisoria, které…umožňuje další poznání.

937 Helénský duch spěl nejrychleji k závěru, protože se neupokojil, dokud neměl před očima hotové, symetrické, zcela racionální učení… V tom není lenost, také ne přelétavost a ještě méně diletantismus, ale předpoklad…, že organismus člověka je zcela adekvátní organisaci přírody.

937-8 Germánská věda je… od začátku na jiné cestě.

938 Náš vědecký postup je… popření absolutního.

939 Řecké slovo idea… znamená výhradně okem viděné, jen tvar; také Platon rozumí ideou… kvintesenci viděného…, kde individuum je stín pravé ideje.

947

65

Musíme se mít na pozoru, abychom nezaměňovali ideje a teorie; … geniální ideje nejsou žádné teorie. Teorie je pokus organisovat jistou množinu zkušenosti tak, aby tento umělý organismus sloužil potřebám specifického lidského ducha… Vidíme, že relativní hodnota teorie je v bezprostředním vztahu k počtu známých skutečností, což o ideji neplatí.

948 Leonardo…uhodl krevní oběh…, tj. měl ideu, ne teorii cirkulace.

949 Věda nic nevysvětluje…Kyslík a vodík se slučují ve vodu; dobrá: která skutečnost je zde vysvětlující a která vysvětlovaná? Vysvětluje kyslík a vodík vodu? Nebo jsou vysvětlovány vodou?

950 Goethe: „Každé řešení problému je nový problém.“ 951 Věda skutečnosti nevysvětluje, ale…odhaluje a…schematisuje.

951 Čím exaktnější věda, tím víc potřebuje fantasie.

951 Filosofie a věda kladou na fantasii větší nároky než poesie. Čistě tvořivý moment je u mužů jako Demokritos nebo Kant větší než u Homéra nebo Shakespeara.

952-3 Bez geniálních nápadů by vyšší matematika (a stejně fysika nebe, světla, elektřiny) byly nemožné… Dějiny našich věd mezi 1200 a 1800 jsou nepřetržitá řada takových velkolepých nápadů fantasie.

954 Chtít „vysvětlovat“ je iluse; co nazýváme porozuměním, vždy předpokládá tvořivý příspěvek člověka.

955 „Flogistonová teorie Stahlova byla pro vědeckou chemii… mocným podnětem, protože nikdy předtím nebyl shrnut takový počet chemických skutečností jako analogický postup a tak jasným a prostým způsobem vzájemně spojen.“ Není-li to dílo fantasie, nemají slova žádný smysl.

956 Dějiny naší vědy jsou dějinami takových flogistonů (imaginárních živlů a veličin, pozn. red.). …Nejeklatantnější flogiston 19. stol. nebylo nic nepatrnějšího než Darwinova teorie přirozeného výběru.

957 Naše fantasie je omezená… Jen pozorování přírody obohacuje naši fantasii, zatímco… myšlení…k ní nic nepřidává.

66 959-60 3. Průmysl (od zavedení papíru k Wattově parnímu stroji) Také věda obsahuje… prvky, které si mohou činit jako dokonalé umění nárok na nesmrtelnost; zde tedy minulé žije stále v současném. O civilisaci to nelze tvrdit.

963 Nový stroj ruší starý, nový zákon ruší starý zákon.

963 Uvažujeme-li vlastní politiku, nacházíme chaos křížících se událostí, kde mocně působí nevypočítatelná náhoda.

963-4 „Pro politika jsou dějiny skličující, neboť to největší plodí okolnosti“ … Johannes von Müller.

964 Co platí o politice, platí stejně…o celém řemeslném a hospodářském životě.

965 Civilisace…je věc pomíjivá.

966 Minulou civilisaci lze sotva považovat za ještě žijící „základ“ současnosti v jakémkoli vztahu.

967 Průmysl je odvozený jev, který vzniká z požadavků společnosti a ne ze schopností vědy.

967-8 Proto jsou jeho jednotlivé etapy navzájem málo nebo vůbec organicky spojeny.

968 Živý pramen nového věku nemůže prýštit z toho či onoho objevu, ale jen ze srdcí určitých lidí; nový věk začíná…když začíná Germán zakládat samostatné státy.

970 Knihtisk vzniká jako použití papíru. Jakmile je zde papír – tj. použitelná, levná látka k rozmnožování – …začíná na sto místech úsilí o praktické řešení starého problému, jak knihy tisknout mechanicky.

971 Čínští váleční zajatci přinesli (snad v 7. stol.?) tento průmysl do Samarkandu…Iránci vynalezli přípravu papíru z hadrů…Samarkand byl dlouho metropolí výroby papíru. V r. 795 Harum al Rašíd pomocí dělníků ze Samarkandu zřídil továrnu na papír v Bagdádu. Příprava byla státní tajemství; ale všude, kam Arabové přišli, přinášeli papír, hlavně do…Španělska…, kde měli velké slovo Židi… Žádný papír se však skoro nedostal do germánské Evropy… To trvalo až do 13. stol. … V posledních letech 12. stol. dospěly informace o výrobě papíru do

67 Evropy; v r. 1290 stál již mlýn na papír (v Ravensburgu), sotva za sto let se rozšířil dřevotisk (též celých knih) a za dalších 50 let byl již v chodu knihtisk s obvyklými typy. Lze věřit, že to byl teprve knihtisk, který „dal křídla našemu duchu“?

974 Den ze dne roste touha číst a vědět… Objev knihtisku byl vynucen. Odtud jeho zvláštní dějiny.

975 V témže okamžiku, kdy Gutenberg zkoušel lití písmen, zkoušeli to jiní v Bambergu, Haarlemu, Avignonu, Benátkách.

975 1450 zahájila provoz Gutenbergova tiskárna a za 25 let kvetl knihtisk skoro ve všech státech Evropy.

976 Germán papír nevynalezl; co ale byl pro Semity a Židy bezvýznamný cár, stalo se jeho talentem korouhví nového světa.

977 4. Hospodářství (od lombardského městského svazu k Robertu Owenovi, zakladateli kooperace) Tito učenci (A. Smith, Proudhon, Karl Marx, J. S. Mill…)…mluví o kapitálu a práci, hodnotě, poptávce atd. stejným způsobem jako dříve juristé o přirozeném o božském právu, jako by to byly o sobě jsoucí, nadlidské substance, které nad námi všemi trůní.

978 Sledujeme-li Germány od počátku, nacházíme dva protikladné a doplňující se rysy…: pud sebeurčení individua…a sklon…spojovat cesty svého podnikání s jinými…Monopol a kooperace…, to jsou protipóly naší dnešní hospodářské situace, a nikdo nepopře, že ovládají celé 19. stol. Co nyní tvrdím je, že tato…polarita ovládá naše hospodářské poměry od začátku.

979 Forma hospodářských poměrů, kterou přijímá určitý typ člověka, je přímý výplod jeho charakteru.

980 Nevěřím, že zde přechází něco všeobecně lidského; dějiny zde neukazují žádnou podobnost, nebo jen podobnost povrchní.

980 V základě obou těchto jevů našeho charakteru je touha po svobodě… Odtud plyne pro Indoevropany zcela jiný hospodářský život, než je u semitských národů, Číňanů, atd.

780 Bez vrozeného instinktu ke kooperaci by zůstali Germáni stejnými otroky jako Egypťané, Kartaginci, Byzantinci nebo obyvatelé kalifátu.

981-2

68

Že dělník 13., 14., 15. stol. žil v průměru mnohem lépe než dnešní, vysvětluje Leber ve své Essai sur l’appréciation de la fortune privée au moyenage, 1847 důkazem, že „peníze chudých měly tehdy relativně větší hodnotu než bohatých, protože…luxusní předměty… dosahovaly nesmírně vysokých cen nedosažitelných těm, kdo neměli velmi velké jmění, zatímco nepostradatelné věci jako prosté poživatiny, bydlení, oděv atd. byly mimořádně levné.“ 982, pozn.

Výnosy obilí 18. stol. byly čtyřnásobné ve srovnání s 13. stol. …Ovce dávaly čtyřikrát více vlny! To byl úspěch monopolu; úspěch, který nutně dříve či později musel prospět celku.

991 Jedni poukazují na velké monopoly, jiní naopak na socialismus a věří, že vidí blížit se konec světa: zajisté obojí hnutí představuje nebezpečí, jakmile se v nich zmocní vlády antigermánské síly.

993 Století až po šestnácté byla socialističtější než devatenácté, přes všechny socialistické řeči a teoretisování.

994 Ale ani tato teoretisování nejsou nová: abychom jmenovali jediný nejstarší příklad: Roman de la Rose, od 13. stol. dlouho nejvíc rozšířená kniha Evropy, napadá všechno soukromé vlastnictví… Utopie Tomáše Mora obsahuje teoretický socialismus tak promyšlený, že vše, co se od té doby objevilo, je určitým způsobem jen jeho…rozvinutí. 1) 995 1) To uznává i…Kautsky (Die Geschichte des Sozialismus, 1895, I, 468), když soudí, že Morovo pojetí byl pro socialismus směrodatné do r. 1847, jinými slovy do Marxe. Je ale jasné, že může být jen málo společného mezi myšlenkami jmenovaného vysoce nadaného Žida Marxe, jenž se pokusil přesadit mnohé nejlepší ideje svého národa z Asie do Evropy a přizpůsobit je moderním životním podmínkám…severního Germána…, a veskrze aristokratického a nekonečně jemného ducha Morova, jehož nevyčerpatelný humor podnítil…

Erasma ke „Chvále bláznovství“ …Když Morus vynalezl pro svůj stát budoucnosti název „Utopia“, tj. „Nikde“, byl to zase humoristický rys; neboť ve skutečnosti pojímá společenský problém zcela prakticky, mnohem praktičtěji než mnozí socialističtí doktrináři… More se staví…proti tehdy teprve vznikajícímu monarchickému absolutismu…, ale není republikán, Utopie má mít krále. Neomezená svoboda svědomí má být… zákonem: ale nestává se tím antireligiosním etickým doktrinářem jako dnešní pseudomojžíšští socialisté… Co tedy rozlišuje Mora od Marxe a soudruhů není pokrok doby, ale protiklad mezi germánstvím a židovstvím.

995, pozn.

Zdá se mi pravděpodobné, že 19. stol. je „nejvíce plné utrpení“ ze všech známých dob, a sice hlavně v důsledku náhlého rozvinutí stroje.

997 5. Politika a církev (od zavedení nucené zpovědi 1215 až k francouzské revoluci)

69 Luther je první muž, který si je plně vědom boje mezi imperialismem a nacionalismem.

1003 Nic není nebezpečnější než chtít konstruovat dějiny z jediného principu; příroda je nekonečně rozmanitá; co označujeme jako rasu je uvnitř určitých mezí plastický fenomen a jako působí fysické na intelektuální, je tomu i naopak.

1006 Tvrzení Lagardovo, že „vše zůstalo při starém“ je zcela falešné. Odluka od Říma…byl největší politický převrat, který se vůbec mohl udát…Luther… emancipoval celý svět a dnešní katolík, je-li to svobodný muž, je mu zavázán stejně jako kdokoli jiný.

1009 Reformace je politický čin, a sice nejdůležitější… Ona teprve vrátila Germány jim samým.

1011 Protestanti nebojovali jen proti Římu, ale zároveň proti království… Silné království je ale podle zkušenosti všude, i v katolických zemích, baštou proti římské politice… Tak stála věc na chybném základě. Ještě hůř se jí ale vedlo, když se hugenoti konečně podřídili, vzdali se politických nadějí a zůstali pouhou religiosní sektou; neboť právě nyní mohli být ničeni a pronásledováni. Počet exulantů (nepočítaje zavražděné) se odhaduje na milion… A byli to nejlepší v zemi… Francie tuto ztrátu jádra svého obyvatelstva dodnes nepřekonala. Nyní byla vydána chaosu národů a (brzy nato) židovstvu. Nyní víme, že … pronásledování protestantů nebylo dílo krále, ale jesuitů.

1011-2 „Nikdy nebylo tak velké dílo prováděno tak malými lidmi“, říká Carlyle o francouzské revoluci.

1014 Nepodceňuji hospodářskou situaci; přece ale neznáme v dějinách ani jediný příklad mocné vzpoury, která by byla podnícena jen hospodářskou situací.

1014 …dějiny to také potvrzují: francouzskou revoluci neprováděl chudý, utlačený sedlák, také ne luza, ale měšťanstvo, část šlechty a část ještě nacionálně smýšlejícího kněžstva, a tito všichni probuzeni a provokováni duchovní elitou národa. Zápalnou látkou francouzské revoluce byla „šedá kůra mozková“ … Než vypukla revoluce, bylo Francouzům uloupeno náboženství a oni cítili…, co jim chybí… Na oltář byla vyzdvižena – mimochodem pravý jesuitský nápad – bohyně rozumu; deklarace lidských práv je religiosní vyznání: běda tomu, kdo se k němu nemodlí.

1015 Ale ve všech těchto věcech se ukazovala taková neznalost lidské přirozenosti, že se zdá dílem dětí nebo bláznů.

1015-6

70 Revoluce byl závěr tragedie trvající dvě století, jejíž první jednání končilo zavražděním Jindřicha IV, druhé zrušením Nantského ediktu, zatímco třetí začalo bullou Unigenitus a končilo neporovnatelnou katastrofou. Revoluce není začátek nového dne, ale začátek konce.

1016 Když se mluví o Napoleonově státnickém geniu, nemělo by se zapomínat, že definitivně zničil galikánskou církev a…každou možnost pravé národní církve a pozvedl na trůn Židy.

Tento muž… je ztělesnění zločinné svévole…, ne tvůrce, ale v nejlepším případě kodifikátor; je to vyslanec chaosu, pravé dovršení Ignáce z Loyoly, nová personifikace antigermánství.

1016, pozn.

Francie obdarovala svět novou bohyní…: frází. Vezměme jen tato… droits de l’homme, proti nimž marně horlil velký Mirabeau („Nejmenujte to alespoň právy…“). …Nikoli, že by Francouzové byli nedbali nebo pohrdali lidskými právy, nýbrž že zapomínali a podceňovali lidské povinnosti, přivodilo veřejné neštěstí.

1017 Snad přijde den, kdy každý rozumný člověk bude vědět, kam tyto věci jako je Déclaration patří: do odpadového koše.

1017-8 Rozšíření Anglosasů po světě je snad politický jev nové doby s největšími důsledky.

1018 Toto nesmírné rozšíření malého, ale silného národa rovněž koření v reformaci…

Dogmatické boje zde nebyly skoro žádné: již od 13. stol. věděl celý národ, že nechce patřit k Římu… Bylo tedy po reformaci vše při starém: a přece bylo vše od základu nové.

1019 Skutečná expansivní síla existuje vůbec jen u Anglosasů, Němců a Skandinávců…; ruské šíření je čistě politické, francouzské čistě obchodní.

1022 Kdyby se lidé neztráceli v detailech dějin, pochopili by již dávno rozhodující důležitost dvou věcí: rasy a náboženství. Také by věděli, že politické utváření společnosti vynáší na světlo všechny skryté síly rasy a jejího náboženství, a tím se může stát buď úspěšným podnětem civilisace a kultury, nebo naopak brání rozvoji schopností národa a podporuje vývoj nejpovážlivějších jeho vloh… Dosvědčuje to význam Lutherův pro politické utváření světa. „Římskou říši zlomiti a nový svět uspořádati“, považoval Goethe za první a hlavní historickou úlohu Němců (Gespräch mit Luden, 1813).

1022 6. Světový názor a náboženství (od Františka z Assisi k Immanuelu Kantovi) Vidím v našich dějinách filosofii všude kořenit v náboženství a ve svém vývoji k němu opět směřovat…Vynikající duchové…jsou ovšem vzácně církevně zbožní, ale vždy jsou nápadně „religiosní“ povahy.

1023 Nehlásím se k žádné škole, ale těším se z růstu a uskutečňování germánského díla.

71 1024 V…křesťanství nejde o normální religiosní světový názor, ale o umělý, násilně zkovaný.

Jakmile se probudilo pravé filosofické hnutí…musela se pociťovat germánství protikladná přirozenost této víry. Tak stály před filosofií dvě… cesty: otevřené přiznání inkompatibility mezi ní a teologií…, cesta opravdovosti a…cesta neopravdovosti.

1025-6 Při klasifikaci, kterou jsem naskicoval (teologové, mystici, humanisté a přírodovědci) zcela vypadl pojem… „scholastické periody“. Skutečně věřím, že je pro živé pojetí filosoficko-religiosního vývoje germánského světa postradatelný, ne-li přímo škodlivý.

1030 Co např. má znamenat, když se ve všech učebnicích uvádí Scotus Erigena jako zakladatel scholastické filosofie? Erigena! Jeden z největších mystiků všech dob, který vykládá bibli… alegoricky, bezprostředně navazuje na řeckou gnosi a stejně jako Origenes učí, že peklo jsou muka vlastního svědomí, nebe jeho radost (De divisione naturae, V, 36), že každý člověk bude nakonec spasen…a věčnosti, že je třeba rozumět tak, že „prostor a čas jsou falešná mínění“ (III, 9), atd. Co spojuje tohoto statečného Germána s Anselmem a Tomášem?

1031-2 Kdo nám chce namluvit, že se zde jednalo pouze o jemné metafysické diference mezi realismem a nominalismem? Naopak, právě toto metafysické hnidopišství je jen vnější slupka.

1032 Je… směšné zahrnovat Rogera Bacona, vynálezce teleskopu, zakladatele vědecké matematiky a filologie, zvěstovatele přírodního bádání do jednoho hrnce s lidmi, kteří soudili, že všechno vědí a proto ho…uvrhli do vězení.

1033 Místo umělého schematu…usiluji o živý názor. Tento názor musí přirozeně…vycházet ze života samého, ne z pojmů. Nalézám zde skrytý boj…jako jinde: na jedné straně chaosem národů zplozený římský ideál, na druhé germánství.

1033-4 Tomáš – odkojen jižním jedem – staví germánskou vědu…do služeb antigermánské věci.

Dříve posílali Germáni vojáky…do pole proti vlastním národům, nyní se staví do služeb nepřítele teologové a filosofové, jako před 2000 lety.

1034 Neříkám, že…lhali, …ale fascinováni ideálem římského bludu podlehli sugesci a bojovali za pojetí světa, které ničilo jejich osobnost a důstojnost…Proto nazývám tuto cestu neopravdovostí. Neboť kdo jí jde…, obětovává sama sebe.

1034 Duns Scotus např. … odhaluje celé předivo…na němž je vybudován Tomášův umělý systém: není pravda, že dogmata církve předcházejí rozumu, tím méně, že (jak učí Tomáš) jsou rozumem dokazována jako nutné pravdy; již…důkazy existence boží a nesmrtelnosti duše jsou ubohá sofismata…; pro náboženství nemá hodnotu sylogismus, ale jen víra; jádro lidské přirozenosti není rozum, ale vůle: voluntas superior intellectu! I kdyby byl Duns

72 Scotus osobně ještě stokrát církevněji netolerantnější a jednostrannější než Tomáš, cesta, kterou nastoupil, byla…bezpodmínečně opravdová…

1035 Co teolog Duns Scotus učil, to mystik František z Assisi žil: primát vůle, bůh jako bezprostřední vjem, ne logický důsledek, osobnost jako „svrchované štěstí“.

A na druhé straně Occam, žák Scotův, dokázal, že právě nejdůležitější dogmata církevní jsou přímo protismyslná, hájil také věc králů proti papežské stolici, tj. bojoval pro germánský nacionalismus a proti římskému universalismu.

1036 Toto dělení se neomezuje na několik století, ale dovoluje tisíciletý přehled od Scota Erigeny až k Schopenhauerovi… Neptám se tolik po obsahu světového názoru, nýbrž je-li svobodný nebo nesvobodný, osobní nebo neosobní?

1036 Františkovo náboženství lze shrnout slovy Lutherovými: „Kristův zákon není učení, ale život, ne slovo, ale podstata…“ 1040 František…je ztělesněná víra.

1041 Pravá vysoká škola osvobozování z hieraticko-historického tlaku je ale mystika…

Náboženství není mínění, …přesvědčení, ale zkušenost života, …bezprostřední stav mysli.

1044 Nejdokonalejší výraz absolutně mystického náboženství nacházíme u arijských Indů.

1044 Mystika ve svazku semitské historie a pseudoegyptské magie nemá místo, proto je našimi konfesemi v nejlepším případě trpěna, většinou ale je a bude pronásledována.

1044 Mistr Eckhart… To je učení o átmanu… naproti němuž je teologie Duns Scotova právě tak nezávažna jako teologie Tomášova. A… takové mystické učení bylo Kristovo… „Nebeská říše v nás“ nepřipouští žádný empirický nebo historický význam.

1045 Naštěstí…nepatří k naší germánské přirozenosti sledovat své myšlenky až do posledních konsekvencí, jinými slovy nechat se od nich tyranizovat, a tak vidíme, kterak Eckhart přes své átmanovské učení zůstává dobrým dominikánem…

1046 Nápadný je odpor ke všemu židovskému náboženskému učení; každý mystik (ať chce nebo ne), je rozený antisemita.

1046 Tomáš Kempenský se modlí s dojemnou naivitou k bohu: „Ať to není Mojžíš nebo proroci, kdo ke mně mluví, ale mluv ty sám… Od nich přijímám slova, ale chybí duch; co

73 říkají, je sice krásné, ale nehřeje srdce (De imitatione Christi, kniha 3, kap. 2). S tímto cítěním se setkáváme skoro u všech mystiků; nikde v tak půvabném tvaru jako u Jakoba Böhma, který vida, že to dále nejde, pomáhá si slovy: „Zde leží Mojžíšovi přikrývka na očích“ a vyloží věc volně po svém způsobu.

1047 Böhme…popírá absolutní rozdíl dobra a zla: vnitřní základ duše…není dobrý ani zlý, bůh je obojí: „On sám je vše, je dobré i zlé, nebe i peklo, světlo i tma“ (Mysterium magnum, 8, 24) …To je čistě indické učení.

1050 Náboženství není jednání se zřetelem na budoucí zisk nebo trest, ale současný čin, uchopení věrnosti v současném okamžiku. Odtud vzniká…jiný pojem hříchu…a ctnosti než ten, který zdědila křesťanská církev od židovství… Tak např. Eckhart: „Modlitbou se neočišťuje srdce, ale z čistého srdce proudí čistá modlitba.“ …Kant: „Nic nelze na tomto světě… bez omezení chápat jako dobré – kromě dobré vůle.“ (Zákl. met. mravů, od. I).

1057 Paracelsus byl fanatický mystik, soudil že „vnitřní světlo stojí vysoko nad kravským rozumem“.

1059 Humanisté…rovněž rozrušují římský…světový názor jako mystici…jen je těžiště jejich úsilí na jiném místě. Jejich…zbraní je skepse; naproti tomu zbraní mystiků byla víra.

1063 Mystici popírali čas a tím historii – oprávněná reakce proti zneužití dějin církví; úkol humanistů byl znovu vybudovat pravé dějiny.

1065 Bez pomoci našich vlastních germánských jazyků by se nám nikdy nemohlo zdařit vytvoření našeho světového názoru.

1067 Německý jazyk, méně poetický a kompaktní než anglický, je nesrovnatelně lepším nástrojem pro filosofii: v jeho výstavbě převažuje logický princip, a kromě toho bohatá škála významových nuancí dovoluje postižení nejjemnějších rozdílů, a tedy se hodí pro nejpřesnější analysu… Skotští myslitelé se přes mimořádné nadání nedostali nad…Humovu kritiku; Im. Kant… mohl dokončit toto myšlenkové dílo… Jeho dílo není přeložitelné do angličtiny žádným překladatelským uměním.

1067, pozn.

Humanistická výchova uvádí do popředí lidského zájmu význam osobnosti v protikladu k tyranii…nadosobních zjevení a zákonů.

1069 Jen rozlišením mezi individui…vystupuje plný význam vynikajících osobností…Toto rozlišení bylo nejsvatějším činem…pro vznik naší nové kultury; …uznání lidské osobnosti nám vrátili humanisté; teď ho musíme všemi silami bránit. Kdo by nám ho chtěl uloupit…, je náš smrtelný nepřítel.

74 1069 Jen oči genia nám mohou zprostředkovat jasný světový názor a jen v naší vlastní řeči může nabýt tvaru.

1070 Mystikovu metodu…lze nazvat objektivisací subjektivně dané světové války. Úloha humanistů byla naopak sbírat všechna různá lidská svědectví a prověřovat je.

1071 Francis Bacon…vytváří tabulu rasu pro pravou vědu a vědeckou filosofii.

1073 Základním bodem nového filosofického úsilí – od Rogera Bacona…ke Kantovi… – je tedy zásadní potvrzení pozorování jako pramene vědění.

1073 V protikladu k Jedinému (všejednomu) ve spinozismu je pro Leibnize základem poznání „individualisace“, „specifikace“. „Na celém světě nejsou dvě věci, které by byly absolutně nerozlišitelné“. Zde vidíme pravého germánského myslitele.

1075, pozn.

Tento obrat k přírodě – nová orientace ducha, velký čin germánské duše – znamená mocné, přímo nezměřitelné obohacení lidského ducha: neboť mu poskytuje nevyčerpatelně novou látku (tj. představy) a nové vazby (tj. ideje).

1082 Dříve se člověk rovnal oslu, který čerpá vodu ze studně v jižní Evropě a celý den se musí otáčet v kruhu, kolem svého ubohého já, aby vyčerpal trochu vody k zahnání žízně.

1083 Naše vědění o přírodě…před nás klade stále rozsáhlejší nevědění.

1086 Zkoumání přírody znamená napřed jen extensivní rozšíření vědění…, tj. více víme, ale nejsme moudřejší.

1086 Teprve směr k exaktnímu zkoumání ozřejmil myslitelům neprozkoumatelnost přírody…, kterou předtím nikdo netušil.

1086 Před érou velkých objevů se lidé…styděli pozorovat a provádět pokusy: připadalo jim to dětinské.

1087 Již Descartes…věnuje celou knihu otázce, zda „ve skutečnosti existují materiální věci“ … „Z tělesné přírody nelze čerpat ani jediný argument, z něhož by bylo možno s nutností usoudit na existenci tělesa“ (Méditations métaphysique, 6).

1087

75

Myšlení je mi dáno jedině osobní vnitřní zkušeností; každý jev, i takový, který z analogie s největší jistotou připisuji myšlení a cítění jiných, musí být možno vysvětlit mechanicky: toto zjištění je právě nepomíjivá zásluha Descartesova.

1091 Skribenti stále klamou publikum tvrzením, že Fichtova a Heglova filosofie jsou v organickém vztahu ke Kantově…Kant…v r. 1799 označil Fichteho učení za „zcela neudržitelný systém“ a brzy na to vysvětlil, že mezi jeho „kritickou filosofií“ a touto „scholastikou“ … není žádná příbuznost… Srovnej…malý spis z r. 1796: Von einem neuerdings erhobenen vornehmen Ton in der Philosophie.

1095, pozn.

Kardinální rozdíl zůstává…: zda problém, který vznikl z čistě přírodovědných úvah, může být také vědecky zodpovězen, nebo zda se má rozžvýkávat podle metody starých teologů ku prospěchu nějakého libovolného rozumového dogmatu. První metoda podporuje vědu a náboženství, druhá obojí ničí; první obohacuje kulturu a vědění, druhá je antigermánská a nasazuje vědě ve všech odvětvích pouta, stejně jako to kdysi činila Aristotelova teologie.

1095 Z nového ducha a nové metody vznikly nové výsledky a z nich opět zcela nové filosofické problémy… dějepisci filosofie líčí náš světový názor vždycky tak, jakoby pozvolna povstal z helénského a scholastického názoru, což prostě není pravda. Náš světový názor spíše povstal v přímém protikladu k helénské a křesťansko-helénské filosofii.

1096 Descartes a Locke jsou od paty až k temeni jevy nové, oni nenavazují u Platona a Aristotela, nýbrž energicky se jich odříkají, a co ještě ze scholastiky lpí na jejich době, není na nich věcí podstatnou, nýbrž vedlejší…

1097 Kant je pravá rocher de bronze (tvrdý základ, pozn. red.) našeho nového světového názoru.

1101 Bylo to množství nového materiálu, velké rozšíření představ, co probudilo vědomí o sobě samém a o vztahu člověka a přírody.

1104 „Rozum nečerpá svoje zákony z přírody, ale předepisuje jí je… Nejvyšší zákonodárství přírody je v nás samých, tj. v našem rozumu“ (Kat, Prolegomena)… Nyní konečně chápeme, proč každé přírodní zkoumání, také přísně mechanické, nakonec všude vede zpět k metafysickým otázkám, tj. otázkám o lidském nitru.

1107 Naopak také…chápeme, jakým právem mystikové spatřovali všude ve vnější…přírodě své vlastní nitro.

1108

76 Celý jev přírody je specificky lidský, tedy utvářený lidským rozumem tak, jak ji vnímáme; na druhé straně ale je tento rozum živen výhradně zvnějška, tj. přijímanými vjemy: rozum se probouzí jako reakce, tj. jako zpětné působení na něco, co není člověk.

1108-9 Rozum nemůže…jako Jahve něco vytvořit z ničeho, ale jen přetvářet, co je dané.

1109 Tím padají kosmogonické představy Semitů, které utlačovaly a ještě utlačují naši vědu a náboženství. K čemu je mi historické náboženství, je-li čas pouze nazírací forma mého smyslového mechanismu? K čemu je mi stvořitel jako vysvětlení světa, jako prvá příčina, když věda mi ukázala, že: „kausalita má význam…jen ve smyslovém světě“ … Nazval jsem Israelity… „abstraktními materialisty“ …tato metafysika nás osvobozuje od tohoto modlářství a tím nám ukazuje živé božství v našem vlastním nitru.

1110-1 Mechanismus přírody má svůj původ v… lidském rozumu…, mechanismus není dostačující vysvětlovací princip přírody, protože člověk ve vlastním nitru odkrývá universum, které zůstává zcela mimo mechanické představy. Descartes a Locke chtěli překonat toto zjištění, které se jim zdálo nebezpečné pro přísně vědecké poznání tím, že toto nemechanické universum chápali jako nad a mimo přírodní. Na základě tohoto… kompromisu nebyl možný živý světový názor.

1111-2 Boha nelze postulovat jako mechanické primum mobile, ale zjišťovat v srdci.

1112 Nyní…bylo toto poznání získáno zcela objektivním přírodním poznáním.

1113 Nepoznatelné…není na konci dráhy, ale hned na začátku.

1113 Já stojí mimo čas a sleduje jeho běh jen ve vnějších jevech.

1113 „V nás“ a „mimo nás“ je…metafora. O vytýčení…mezní linie…se pokusil Kant rozlišením, které stanovuje v Kritice prakt. rozumu (1, 1, 1, 2), mezi přírodou, „které je vůle podřízena“ a přírodou, „která je podřízena vůli“.

1116-7 Držíme-li se uchopitelného, pak musíme říci: co nám dává zkušenost, je…mechanicky se jevící svět a nemechanicky se jevící svět; mezi nimi leží hraniční linie.

1117 Ve smyslu tohoto rozlišení…Kant tvrdí, že „náboženství musíme hledat v nás, ne mimo nás“ (Religion, 4. část, 1. díl, 2 oddíl) … Náboženství musíme hledat v nemechanickém světě.

V mechanickém světě jevů nenacházíme svobodu, mravnost, božství. Kdo klade pojem svobody do mechanické přírody, likviduje přírodu a zároveň ruší pravý význam svobody; o bohu platí totéž; a co se týče mravnosti, příroda není morální ani rozumná.

77 1117 Věda je Germány objevená a prováděná metoda mechanického chápání světa jevů; náboženství je jejich chování k tomu dílu zkušenosti, který není jevem, a tudíž nepřipouští mechanický výklad. Tyto dva pojmy – věda a náboženství – …tvoří náš světový názor.

1118 Vedle mechanického učení o přírodě může obstát jedině čistě ideální náboženství…To nás osvobozuje z bezmocnosti jevů a překračuje všechny hvězdy, směje se…smrti…a kouzlí věčnost…a spásu; …vztahuje se ale jen… k vlastnímu nitru; tyto hranice nesmí překročit.

V…nitru musí být hledán základ náboženství.

1119 První krok ke skutečně mravnímu stanovisku…je vyhladit pohrdání sebou samým a lidským rodem, jak k němu v protikladu ke Kristovu učení vychovávala křesťanská církev.

1120 Říše ideálního neexistuje, ale vaším jednáním se může stát existující; jako „jev“ jste sice podřízeni zákonu mechanické nutnosti…, ale zkušenost vás učí, že ve vnitřní říši máte autonomii a svobodu; využijte ji tedy!

1122 Smýšlení vnitřního světa určuje význam vnějšího světa: to nás denně učí svědomí, umění, láska a soucit a celé dějiny lidstva; zde jsme svobodni, pokud víte a chcete…

Náboženství pro vás nesmí být víra v minulost a naděje v budoucnost, také ne (jako u Indů) jen metafysické poznání, ale čin současnosti! Věřte jen v sebe, tak získáte sílu uskutečnit novou „možnou říši“.

1122-23 Kdo si nevšimne ihned příbuznosti tohoto Kantova religiosního světového názoru – získaného cestou…kritického přírodního zkoumání – s živým jádrem Kristova učení?

1123 Kant žádá víru v boha, „jehož říše není z tohoto světa (tj. ze světa jevů)“.

1123 Věda…a náboženství…dohromady tvoří živý světový názor, bez nich nemáme kulturu; naproti tomu čistá filosofie jako disciplina a gymnastika rozumu…zde nemá místo.

1126 Kant…je první dokonalý vzor zcela svobodného Germána, který odvrhl každou stopu římského absolutismu, dogmatismu a antiindividualismu… A jako od Říma…emancipoval nás také od židovstva: ne cestou nenávisti a pronásledování, ale tím, že pro vždy zničil historickou pověru, spinozovskou kabalistiku a materialistický dogmatismus.

1127-8 7. Umění (od Giotta ke Goethovi) Naši učenci se opět chápou Lucianova pojetí umění, je to pro ně technika, řemeslo, a protože práce rukou v poesii a hudbě nic neznamená, nepočítají je do umění; umění je pro ně

78 jen výtvarné umění, pak ale každá výtvarná činnost, každé… vytváření artefaktů! Pojem je tedy nejen…zúžen, ale i nesmyslně rozšířen k synonymu techniky. To hlavní, jediné, z čeho umění povstává – pojem tvořivého – se zcela ztrácí.

1129 Kant dává nejkratší…definici umění: „Krásné umění je umění genia“. Dějiny umění jsou tedy dějinami tvořivých geniů, kde všechno ostatní, pokrok techniky, vliv okolního uměleckého řemesla, změny vkusu atd. jsou vedlejší.

1129-30 Bůh mě chraň, abych se pouštěl…do umělecké estetiky! Nejde mi o estetiku, ale o umění.

1)

1130 1) „Veškerou teorií umění si uzavíráme cestu k uměleckému prožitku: neboť škodlivější nic než je ona, neexistuje.“, Goethe.

1130, pozn.

Náboženství u všech Indoevropanů je tvořivé v uměleckém smyslu a proto příbuzné umění. Naše náboženství nebylo nikdy historií, chronologickým výkladem, ale vždy vnitřní zkušeností…; na druhé straně vychází celé naše umění z religiosních mýtů.

1133 Buddhou a Kristem se náboženství stalo realistickým… Co tito muži prožívali a co se my dozvídáme od nich, není ale mechanicky „reálné“, ale cosi mnohem reálnějšího, je to zážitek vnitřní existence. A to chápeme zcela jasně teprve ve světle našeho nového světového názoru… Teprve nyní můžeme očistit náboženství od posledních stop materialismu. Tím se ale umění stává stále nepostradatelnější. Neboť co znamená zjev Ježíšův, co zvěstuje, nelze slovy světlit; je to vnitřní, bezčasové a bezprostorové, nevyčerpatelné logickým řetězením myšlenek.

1133 Jde tedy o onu přirozenost, v níž je doma umělec… Umění genia nutí viditelné sloužit neviditelnému. Tělesný jev Krista je viditelné…zjevení neviditelného; tato alegorie je nepostradatelná, neboť to byla osobnost…, ne dogma, systém, ani ne myšlenka…, co působilo…nemá-li křesťanství ztratit charakter skutečné zkušenosti, musí se postava Ježíše vždy znovu rodit, jinak zůstane z křesťanství jen předivo dogmat, a osobnost, jejíž výjimečné působení bylo jediným pramenem tohoto náboženství, ztuhne v abstraktní myšlenkovou soustavu. Jakmile oko osobnost nevidí a ucho neslyší, mizí osobnost v dálce a na místě živého…, realistického náboženství zůstává buď stupidní idolatrie, nebo naopak aristotelská…abstraktní myšlenková konstrukce.

1134 Jen jediná lidská síla je schopná zachránit náboženství před tímto dvojím nebezpečím: umění. Neboť jen umění může znovu zplodit původní zkušenost.

1135 Umění je věčná přítomnost. Zaprvé láme čas…, umění genia nestárne. Kromě toho je umění přítomností v tom smyslu, že jen to, co je absolutně bez trvání, je skutečná

79 přítomnost… Jeho díla působí zcela okamžikově a probouzejí zároveň vjem naprosté nepomíjivosti.

1136 Viditelné je donuceno propůjčit tvar neviditelnému.

1137 Leonardo nám daroval podobu, Bach hlas Ježíše Krista, nyní věčně přítomné.

1137 Umění sice není náboženství, …ale přenáší nás do atmosféry náboženství… Mnozí lidé teprve uměním pochopili, co je náboženství.

1138 Poesie…je bezprostřední pramen skoro všeho uměleckého tvoření… Uvažme jen, jak by bylo možné výtvarné umění Helénů bez básnictví.

1139 Umění tónů bylo u Řeků právě tak vysoce ceněno jako básnictví a výtvarnictví… Co obdivujeme na helénském básnictví, je jen torzo; neboť teprve k němu organicky patřící hudba přivádí pindarovskou ódu a sofoklovskou scénu k plnému světlu helénského dne.

1143 Germán je nejmuzikálnější člověk na zemi… Hudba je jeho specifické umění…v němž je mezi všemi ostatními lidmi nesrovnatelným mistrem.

1143 Prof. Alwin Schulz…pražský učenec: „Umění a věda nejsou nikdy národy úspěšně pěstovány ve stejné době; většinou umění předchází vědě. Věda nastupuje…, když zářivá epocha umění již patří minulosti a čím více roste věda a nabývá na významu, tím více ustupuje do pozadí umění.“ 1146-7 Tvrzení, že umění a věda nemohou být úspěšně pěstovány zároveň je ještě chatrnější ve vztahu k naší…germánské kultuře.

1150 Koperník je o 21 let mladší než Leonardo, o 2 než Dürer, o 2 roky starší než Michelangelo, o 4 starší než Tizian. Všichni tito muži byli na vrcholu svého působení mezi 1500 a 1520.

1153 Umělecké řemeslo patří zcela k industrii, tj. do oblasti civilisace; může kvést (jako u Číňanů) beze stopy po skutečné tvořivosti.

1161 Umění je třeba napřed chápat jako jednotný celek a tak ho sledovat. To je první všeobecný princip.

Druhý princip…: každá pravá umělecká tvorba podléhá bezpodmínečně primátu poesie.

1161

80

Výtvarný umělec se stává produktivní, když se upne k tvarům, které vykouzlila fantasie básníka.

1162 Existuje dnes jak známo tendence považovat maďarské Cikány za časně oddělenou větev indických Arijců a hudební odborníci vidí v nesrovnatelném a svérázném muzikálním nadání těchto lidí analogon pravé indické hudby… Kdo někdy celou noc…poslouchal pravý maďarský cikánský orchestr, dá mi za pravdu, když tvrdím, že zde jde o bezpodmínečnou muzikální genialitu… Tato hudba…, která je vždy improvisací…, působí bezprostředně…, tedy absolutně muzikálně, muzikálněji než vše naučené a nadrilované. Bohužel ale…z toho nemohou vzniknout trvalá díla.

1165, pozn.

Základem helénské hudby byl slovní výraz… Odtud nemohla vyrůst hudba jako samostatné umění… Možnost k němu nacházíme teprve u Germánů.

1166 Hudba se nikdy nevyvíjela mimo básnictví.

1168 Pravé germánské umění je naturalistické… Viděli jsme, že naše věda je „naturalistická“ a tím se podstatně liší od helenistické, antropomorfně-abstraktní vědy… Jak by to nemělo mít vliv na umění?

1181 Malířství se obrací ihned k přírodě.

1182 Existují skutečně „věčné zákony“…; první zní: zůstaň si věrný!

1184 Dogma „klasického umění“ (tj. umění odvislého od antického, pozn. red.) je… patologický fenomen.

1184 Goethe…: „Nemůžeme vidět jako Řekové, a nemůžeme nikdy jako oni básnit, zobrazovat…“ 1187, pozn.

Vidíme helénské umění…vyrůstat jako umění zvláštního lidského kmene; co má pak za smysl, když vidíme, že naše duševní založení je od jejich zcela odlišné, považovat přesto helénské umělecké principy za normu a ideál?

1188 Dějiny našeho umění jsou z velké části boj: mezi vlastním založením a vnucovaným cizím.

1189

81 Goethe…, naše umělecká díla mají být „přirozená a zároveň nadpřirozená“… Co se týče nadpřirozeného…, jedině hudba je bezprostředně…nadpřirozená; nadpřirozené v dílech ostatních umění lze tedy…označit jako muzikální. Oba tyto směry, nebo vlastnosti, nebo instinkty… – na jedné straně muzikální, na druhé naturalistické – jsou…základní síly všeho našeho uměleckého tvoření.

1189 Muzikální schopnost nás přenášela…do oblastí, kam ještě člověk nikdy nedospěl.

Naturalismus byla záchranná kotva, bez níž by se naše umění brzo ztratilo ve fantasírování, alegorii, kryptografii idejí.

1190 Schiller píše Goethovi: „Je mi nápadné, že charaktery řeckých tragedií jsou více méně ideálové masky a ne vlastní individua, jak je nacházím u Shakespeara a také ve vašich kusech.“… Co spojuje Goetha a Shakespeara je věrnost přirozenosti.

1191 Nejde o věrnost přírodě ve smyslu tzv. „realismu“.

1191 Kdo se domnívá, že kinematografické přenášení denního života na scénu je naturalistické umění, stojí na nejnaivnějším panoptikálním stanovisku a je zbytečné s ním diskutovat.

1192 Umění a věda u nás nikdy neodpočívaly. Stane-li se to, nebudeme už Germány.

1195

Ediční poznámka Délského potápěče: Text je přizpůsoben současné pravopisné normě, ovšem s přihlédnutím k osobitosti stylu a slovníku překladatele, především v psaní slov a jmen cizího původu (civilisace, fenomen, improvisace; atomisovanou, idealisovaná; Prometheus, Arijec aj.). Opraveny jsou zjevné strojopisné chyby. Zvýraznění podtržením je naše. Na několika místech jsme pro lepší porozumění také doplnili citovanou pasáž podle českého vydání z roku 1910. Čtenáře také upozorňujeme, že autor užívá některé zásadní pojmy (rasa, národ, Germáni, Židé) velmi osobitým způsobem a stanovuje i vlastní časově historické schéma (oproti běžnému starověk – středověk – novověk), jejichž výkladu věnuje celé odstavce a kapitoly.

Bez jejich znalosti je správné pochopení většiny jeho tezí velmi ztíženo, ne-li znemožněno.

Zájemci, kteří nemají k dispozici původní české vydání ani německý originál, najdou poučení alespoň na našich stránkách: nejprve stručné v článcích o Houstonu Stewartu Chamberlainovi, které na Délském potápěči provázejí toto „výběrové“ vydání „Základů 19. století“, podrobnější pak na Tradici budoucnosti v rámci edice Fascikly. Tento „chamberlainovský svazek“ bychom rádi uveřejnili v horizontu několika příštích měsíců, nejpozději však do konce roku 2014.