Fotografie v praxi – KRAJINA by Zoner Press

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A F O T O G R A F I E

Michael Freeman

FOTOGRAFIE V PRAXI KRAJINA M ich

TO G

a e l F re e m a n

R AFIE V P R A

ŠÉFREDAKTOR MICHAEL FREEMAN SPOLUPRÁCE GARY EASTWOOD

FOTOGRAFIE V PRAXI KRAJINA

I LE X 210 High Street Lewes East Sussex BN7 2NS www.ilex-press.com Any copy of this book issued by the publisher is sold subject to the condition that it shall not by way of trade or otherwise be lent, resold, hired out or otherwise circulated without the publisher’s prior consent in any form of binding or cover other than that in which it is published and without a similar condition including these words being imposed on a subsequent purchaser. All rights reserved. No part of this book may be used or reproduced in any form or by any means – graphic, electronic, or mechanical, including photocopying, recording or information storage and retrieval systems – without the prior permission of the publisher. Fotografie v praxi Krajina Michael Freeman © ZONER software, a.s. První vydání v roce 2 013. Zoner Press Katalogové číslo: ZRK1310 ZONER software, a. s. Nové sady 18, 602 00 Brno www.zonerpress.cz Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián Odpovědný redaktor: Pavel Kristián DTP: Dan Zůda podle originálu knihy © Překlad: Ing. Slavoj Písek, Mgr. Růžena Písková, Ph.D. Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení sice bylo postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí. Dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, a. s. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz,www.knihyfoto.cz

ISBN 978-80-7413-244-5

Obsah

  

O této edici Profily studentů Úvod

14 Základní prvky krajiny          

Od vesnice k horám Význam oblohy Sledování počasí Cvičení: Umístěte horizont nahoru nebo dolů Cvičení: Fotografujte oblohu Voda jako prvek Cvičení: Odrazy v klidné vodě Voda v pohybu – ostrá, či rozmazaná? Panorama moří Postavy jako měřítko

44 Perspektiva a objektiv           

Otevřený výhled Promýšlíme popředí Spojujeme popředí s pozadím Cvičení: Provázaná kompozice Vrstvy v krajině Komprese teleobjektivu Cvičení: Komprese pomocí teleobjektivu Perspektiva a kompozice Cvičení: Prozkoumejte scénu z různých úhlů pohledu Krajina a panorama Cvičení: Širokoúhlé panorama

76 Vymezení objektu        

Vytvořte něco neotřelého Předejte okouzlení krajinou Cvičení: Vyvolejte náladu Jednoduché, přímočaré a výrazné objekty Cvičení: Prostý a jednoduchý, ale silný motiv Životní prostředí Kritika místo oslavy Cvičení: Krajina v ohrožení

124 Barevný styl         

Věc interpretace Cvičení: Něžná krajina Mlha, opar a zamžení Na stopě dramatu Cvičení: Krajina v intenzivních barvách Černobílá: pro krajinu přirozená Konverze při úpravách Cvičení: Několik černobílých interpretací Cvičení: Černobílé drama

100 Vše se točí kolem světla  Představa atraktivního světla  Cvičení: Stejná scéna v různém světle  Tři úhly pohledu v jednom  Cvičení: Zlatá hodina  Nálada stmívání  Cvičení: Magická hodina  Neočekávané světlo  Práce s duhou

 Slovníček  Rejstřík  Bibliografie a užitečné odkazy

Z ÁKL AD NÍ P RV K Y K R AJ I NY

Od vesnice k horám Venkovské scény mají velký fotografický potenciál. Venkov se nemůže vždy dramatičností rovnat rozbouřenému pobřeží či ponurému pohoří, ale scény vycházející z venkovské krajiny nabízí množství rozmanitých námětů, od rozsáhlých výhledů až po sezonní detaily, jako jsou podzimní listy či jarní květiny. Venkov nabízí zvlněné vršky, svěží údolí, zátoky řek, mlžná rána, barevná pole vlčích máků a řepky, věžičky kostelů, podzimní lesy a mnoho dalšího. Venkovské krajiny navíc nabízí prvky lidské činnosti, jako jsou kamenné zdi, pěkné vesnice, zemědělské vzory,

U Jeďte na venkov Venkov nabízí rozmanitost námětů přímo za vaším prahem. Navíc se mění s ročním obdobím. Při focení můžete zúročit i možnost seznámit se dobře s daným místem. © Tomas Sereda

kupky sena, dobytek – nemluvě o chodcích, farmářích atd. Prvky vytvořené člověkem mohou do těchto scén dodat charakter a hloubku nebo poskytnout zajímavé vodicí linie, kompoziční nebo grafické prvky. K největším výzvám při fotografování venkovských scén patří oddělení podstaty nebo základních prvků krajiny, protože v záběru bude spolu soupeřit o pozornost mnoho přírodních i uměle vytvořených prvků. Jaké jsou základní složky potřebné k vyprávění příběhu scény? Které prvky jsou přebytečné nebo strhávají pozornost od hlavního objektu? U venkovských krajinek se často vyplatí jednoduchost – jeden strom, vzor ze zdí, zvonice kostela vyčnívající z ranního oparu, řada kupek sena, omrzlá

větev obalená ledem po velkém mrazu nebo abstraktní mozaika jasně barevných obilných polí. Na vesnické krajinky má velký vliv roční období – například úroda pozdního léta se velice liší od strohých zimních měsíců. Denní nebo roční doba změní výrazně jakoukoli scénu. Vzhledem k tomu je důležité dobře se seznámit s lokalitou. Díky tomu porozumíte místním povětrnostním podmínkám, budete vědět, na kterém místě v různou roční dobu vychází a zapadá slunce, kdy se probouzí místní fauna a flóra a jak různé scény a místa vypadají v různou denní a roční dobu. Například opuštěná vesnická stodola uprostřed pole vlčích máků může být při východu slunce stíněna nejbližším kopcem, ale večer se může utápět v překrásném zlatém světle.

OD VE S N ICE K H ORÁM

Hory Hory nabízejí nejúžasnější scenérie pro fotografy krajináře. V tomto prostředí se světlo rychle mění a nabízí dostatek prostoru k zachycení náladového a působivého nasvícení. Vývoj počasí je v horách rovněž naprosto nepředvídatelný – počasí se může během pár minut změnit ze sněhové bouře na modrou oblohu – a nabízí doslova na každém rohu různé a vzrušující fotografické příležitosti. Horské světlo je prý jedno z nejpůsobivějších, které mohou fotografové krajin najít – od jasných a třpytivých východů slunce přes mocné světlo bezoblačného nebe po paprsky světla dopadající na dno údolí. Vrcholky hor obzvláště vyniknou během zlaté hodiny po úsvitu a před soumrakem, protože vysoké špičky hor bývají často první (a poslední) součástí scény osvětlenou rudou září slunce vycházejícího nebo mizícího nad horizontem. Také roční období může zcela změnit ráz horské oblasti z divokých větrných míst na svěží alpské louky plné lučních květin. Tyto změny poskytují další rozmanitost a důvody k návratům na oblíbené místo v různých částech roku. Jedním z hlavních prvků při fotografování hor je, pochopitelně, sníh a led. Vzhledem ke způsobu, jakým funguje měření expozice ve fotoaparátu, nezapomeňte v těchto případech přidat jeden nebo dva stupně při kompenzaci expozice. Expozimetry jsou nastaveny tak, aby určovaly průměrnou expozici, kterou výrobci fotoaparátů vypočítali jako 18% šedou. To znamená, že se snímač snaží všechny záběry, ve kterých dominuje bílá (nebo naopak černá), zobrazit jako 18% šedé. Takže aby sníh nevypadal šedě a ošklivě, je třeba

přidat jeden nebo dva expoziční stupně a zachovat tak jeho bílý vzhled. Nejlepší úhel záběru můžete získat focením proti vrcholům. Například přidáním zajímavého motivu do popředí, jako je kamenité dno řeky, alpská luční květina, spadlý strom apod., zvýšíte nejen zajímavost, ale v porovnání se vzdálenými vrcholky hor získáte i měřítko, rozměr a hloubku. Na druhé straně, horská jezera jsou často hluboká a krásně barevná. Kromě toho, že jsou sama o sama o sobě pěkným námětem, lze je použít i k zachycení pozoruhodných odrazů hor za nimi. Při focení v pohořích se snažte oddělit srázy, řeky a vodopády. Zvažte, které prvky ve scéně přitahují váš zrak, a zaměřte se na ně, místo abyste se pokoušeli zabrat do snímku celý výhled. Jakou náladu ve vás krajina vyvolává? Promyslíte-li si odpověď pro scénu před vámi, pomůže vám to zjistit, co ji dělá tak přitažlivou, a tím pádem použít vlastní interpretaci.

W Majestátnost Pohoří mají vlastní jedinečné odlišnosti a nálady. Focení vrcholků s motivy v popředí poskytuje dojem prostoru, vzdálenosti a majestátnosti a také zdůrazňuje výšku hor. Světlo a počasí se v horách mění rychle a nebojácnému fotografovi nabízí úžasné příležitosti.

Při horské fotografii se obecně nespletete, když zařadíte do snímku objekty, jako jsou stromy, lidé a stavby. Zejména v širokoúhlých záběrech tyto prvky dodávají měřítko a hloubku. Stejně tak focení samotného vrcholu hory může v dané chvíli vypadat úžasně, ale výsledný snímek bude pravděpodobně plochý a nezajímavý. Zahrnutí různých prvků do popředí – může to být sousední cesta nebo celé údolí – dodá vizuální atraktivitu, hloubku a rozměr.

Cvičení

Z ÁKL AD NÍ P RV K Y K R AJ I NY

Umístěte horizont nahoru nebo dolů Vysoký horizont To, kam umístíte v záběru horizont, má velký vliv na náladu a vzhled výsledného snímku. Využití kompozičního pravidla třetin a umístění horizontu do horní třetiny záběru přitáhne pozornost k popředí.

V rámci tohoto cvičení si vyberte relativně jednoduchou scénu se zřetelným obzorem, jako je moře, pohoří nebo venkovská krajina, a pečlivě zvažte, kam v záběru umístíte linii horizontu. Při komponování snímku sledujte rozdíly v perspektivě, které vznikají umístěním horizontu.

Pořiďte tolik snímků, kolik chcete, abyste pak mohli porovnat různé kompozice stejného námětu na celé obrazovce. Jde o to detailně prozkoumat, jaké možnosti máte, když fotografujete krajinu – to, co nakonec v klidu u počítače vypadá nejlépe, nemusí být to, co vás na místě napadne jako první.

CVIČE N Í

Poznámky R Mezi jednotlivými snímky zkontrolujte expozici. Kompozice s nízko posazeným horizontem bude obsahovat více oblohy, která je obvykle o několik expozičních stupňů (EV) jasnější než země nebo moře. Pokud je to třeba, tak k vyvážení expozice mezi oblohou a zemí použijte neutrální přechodový filtr.

R Při zdůraznění objektů v popředí při obloze v úzkém pruhu v horní části snímku bude expoziční čas delší než v prvním případě. Vždy ale použijte stativ, nejen proto, abyste zachovali konzistenci mezi jednotlivými kompozicemi, což vám usnadní jejich porovnání, ale také proto, abyste se vyhnuli roztřesení fotoaparátu při dlouhých expozičních časech.

R Snažte se pro focení vybrat zajímavou oblohu. Sledujte předpověď a jděte fotografovat i při špatném počasí. Abyste zachytili dramatickou nebo barevně krásnou oblohu, která bude mít výrazný vliv na atmosféru výsledných snímků, budete muset vyrazit brzo ráno nebo za soumraku.

Nízký horizont Nízký horizont vytvoří panorama oblohy, kde se z oblohy stává hlavní námět snímku. Umístění horizontu na střed snímku může za určitých okolností vytvořit vyvážené obrázky, ale obecně se má za to, že působí staticky a že jim oproti těm s nízko nebo vysoko umístěným horizontem chybí energie a napětí.

Perspektiva a objektiv Proslulý krajinář Ansel Adams jednou řekl, že umění vytvořit dobrý snímek krajiny spočívá v tom, že víte, kam se správně postavit. Jak správně naznačuje, perspektiva může vytvořit nebo naopak zničit celý snímek krajiny. Máte se postavit pod vodopád a použít podhled, abyste zdůraznili jeho výšku a rozměry, nebo fotit shora, abyste zachytili obrovské množství vody valící se přes okraj? Zvolená perspektiva slouží jako nástroj pro vaši interpretaci přírodní scenerie. Zvolením neobvyklé či odlišné perspektivy navíc můžete vytvořit zcela novou interpretaci často fotografovaného místa nebo oblíbeného objektu a dosáhnout toho, že právě vaše snímky budou vyčnívat z davu. Stejně důležité je i rozhodnutí, jaký objektiv použít – širokoúhlý, který zasadí prvky v popředí do širší scény, nebo teleobjektiv zdůrazňující určitý rys krajiny? Širokoúhlý objektiv použitý z podhledu vytvoří úplně jiný snímek a interpretaci než teleobjektiv použitý z nadhledu a zaměřující se na jeden určitý prvek. Někteří krajináři si předem vytvářejí ideální představu scény, kterou chtějí zachytit, a pak hledají vhodnou perspektivu a objektiv, aby dosáhli svého vysněného výsledku, zatímco jiní pracují na témže místě několik dní, kombinují mnoho různých úhlů a kompozic. V obou případech je výběr perspektivy a objektivu nejdůležitějším krokem při tvorbě kompozice, prostřednictvím níž vytvoříte svou vlastní interpretaci místa nebo přírodní scenérie.

P E R S P E KT I VA A O BJ E KT I V

Promýšlíme popředí Jedna z oblíbených technik fotografů krajinářů je použít širokoúhlý objektiv (například 17–40 mm) ke zdůraznění nejzajímavějšího prvku v popředí – třeba květin, balvanu, lodi, naplaveného dřeva a tak dále – v rámci mnohem hlubší scény. Proč však využívat tuto techniku tak často? Odpověď je prostá: žijeme v trojrozměrném světě, ale fotoaparát umí zachytit snímky pouze dvourozměrně. Zdůrazněné popředí dodává snímkům hloubku a vzdálenost. Prvky z popředí lze také využít k tomu, aby vytvořily spojovací linie, vtáhly pozornost diváka do snímku nebo navodily divákovi pocit skutečnosti a autentičnosti – výrazné objekty v popředí jsou téměř hmatatelné. Širokoúhlý objektiv zdůrazňuje objekty v popředí. Z povahy širokoúhlého objektivu plyne, že zdůrazňuje více blízké objekty než ty vzdálené – efekt známý pod pojmem perspektivní zmenšení. Objekty v popředí jsou zobrazeny jako dominantní a scéna získává hloubku a vzdálenost. Další technika ke zdůraznění objektů v popředí spočívá v naklonění fotoaparátu dolů z úhlu, který je mírně nad nimi. Perspektiva zbytku snímku se tím zkreslí, ale to se dá – pokud je to nutné – napravit při postprodukci. Při uplatňování tohoto efektu je potřeba být z mnoha důvodů opatrný. Skloníme-li přístroj příliš, může například

balvan v popředí zastínit vzdálenější objekty scény a perspektiva přiblíží popředí, střední plán a pozadí příliš blízko k sobě, mohou se překrýt nebo spojit a výsledkem je nevydařený obrázek, který postrádá prostorovost a hloubku. Pokud fotoaparát naopak příliš zvedneme, zdůrazní širokoúhlý fotoaparát relativní prázdnotu ve střední vzdálenosti a dostaneme snímek se spoustou hluchého prostoru mezi popředím a pozadím. Klíčem je zde vyváženost.

W Zdůrazněte prostorovost V kombinaci se širokoúhlým objektivem může metoda zdůraznění objektu v popředí velmi účinně napomoci při dodávání prostorovosti do snímku. Jen si musíte pohlídat proporce – nevýznamné předměty by neměly popředí dominovat.

Další důležitou věcí, kterou musíte brát v úvahu, když využíváte objektů v popředí, je hloubka ostrosti (depth of field, DoF). Hloubka ostrosti určuje

vzdálenost mezi nejbližším a nejvzdálenějším bodem od objektivu, které budou při daném nastavení clony dostatečně ostré. Hloubka ostrosti se mění v závislosti na ohniskové délce objektivu (čím větší ohnisková vzdálenost, tím menší hloubka ostrosti), zaclonění objektivu (při větším zaclonění se hloubka ostrosti zvětší), vzdálenosti, na kterou je zaostřeno (při větší vzdálenosti je hloubka ostrosti větší), a velikosti obrazového snímače (větší snímač má menší hloubku ostrosti). Na starších objektivech najdete hodnoty hloubky ostrosti uvedené na clonovém kroužku, který ale nové objektivy nemají. Krajináři často používají vysoké zaclonění (vysoká čísla), např. ƒ/16 a ƒ/22, protože poskytují velmi velkou hloubku ostrosti. Krajináři využívají i tzv. hyperfokální vzdálenost, což je vzdálenost, od níž bude ostré vše v případě, že je zaostřeno na nekonečno. Zaostříte-li na hyperfokální vzdálenost, budou ostré všechny objekty od poloviny této vzdálenosti až do nekonečna. Kupříkladu při použití plnoformátového 35mm snímače ve spojení s objektivem 24 mm zacloněným na clonu ƒ/16 vychází podle tabulek hyperfokální vzdálenost 122 cm. Zaostříte-li tedy objektiv na vzdálenost 122 cm, znamená to, že bude ostré vše od vzdálenosti 61 cm (polovina hyperfokální vzdálenosti) do nekonečna. Pro krajináře je to užitečná pomůcka, jelikož víme, že při výše uvedeném nastavení všechno, co se nachází ve vzdálenosti od 61 cm od objektivu do nekonečna, bude zaostřeno. A to je dobré vědět, když chceme zahrnout objekty z popředí do širší scény. I když využití objektů v popředí a širokoúhlého objektivu může snímky

skutečně oživit, je velice důležité propojit objekt v popředí se scénou v pozadí, jinak bude výsledný snímek postrádat soudržnost a srozumitelnost.

W Otázka perspektivy Zahrnutím objektů z popředí do širší scény vytvoříme pocit hloubky a vzdálenosti a můžeme ho využít k tomu, abychom vtáhli diváka do snímku.

V Y M E Z E NÍ O BJ E KT U

Cvičení

Vyvolejte náladu

Souběh činitelů Povětrnostní podmínky, kvalita světla, denní a roční doba, perspektiva, kompozice, barvy a další činitelé společně přispívají k vytvoření nálady. Rozhodněte se, jakou náladu chcete zachytit, a pak ke splnění úkolu využijte všechny tyto činitele. © Chungking

Při tomto cvičení využijte techniky, o kterých jsme mluvili v předchozí části – jako například světlo a temnotu, počasí, barvy, perspektivu, kompozici, tvary a linie a tak dále – abyste vytvořili snímek, který zprostředkovává zamýšlenou náladu nebo emoce. Předem se rozhodněte, jaký typ snímku chcete vytvořit – například snímek v poklidných pastelových barvách nebo snímek vzdušného pobřeží v pohybu. Pak si promyslete, které druhy prvků, barev, prostředí, perspektivy a podobně

by mohly při vytváření dané nálady nebo pocitů fungovat. Při tvorbě snímku nejspíše začnete výběrem lokality, denní a roční doby, počasí a podobně, takže před vlastním plánováním bude nutné provést určitý průzkum. Jednodušší varianta spočívá v tom, že se prostě vydáte ven, když jsou venku podmínky vhodné pro zachycení zvolené nálady, nasajete atmosféru a budete experimentovat s tím, jaké pocity to ve vás vyvolává a jak to ovlivní vaše focení a výběr kompozice.

CVIČE N Í

Poznámky R Jsou povětrnostní a světelné podmínky vhodné, aby vyvolávaly tu náladu, kterou jste se rozhodli divákovi zprostředkovat? Zkontrolujte předpověď počasí na pár dní dopředu, abyste si mohli naplánovat focení a zvýšili své šance na maximum; například jasný slunečný den vám pravděpodobně znemožní vytvořit pocit sklíčenosti nebo smutku.

R Dopředu si prostudujte tabulky barev, abyste pochopili, jak lze využít doplňkové (opačné, komplementární) a sousední (podobné) barvy a odstíny k vyvolání různých pocitů u diváka. Opačné barvy vytvářejí dramatičnost a napětí, zatímco podobné tóny naznačují harmonii a klid.

R Focení do formátu RAW zajistí větší pružnost při následných úpravách, zvláště když dojde na nasycenost nebo změnu barvy či barevného tónu. Umožní vám to experimentovat při vytváření různých nálad.

Víc než jen objekt Nastavení expozice taktéž ovlivní emocionální náboj vašeho snímku. Delší expoziční čas pomohl rozmáznout hladinu jezera a tak podpořil vznik klidného a mírumilovného pocitu z tohoto snímku.

V Y M E Z E NÍ O BJ E KT U

Cvičení

Prostý a jednoduchý, ale silný motiv Africká akácie U dostatečně zajímavého objektu a se správným osvětlením si můžete dovolit věnovat samotnému objektu poměrně malou část snímku a větší část nechat úplně prázdnou. Tento tzv. negativní prostor dodává o to větší význam hlavnímu motivu. © Ana Gram

Při tomhle cvičení si budete muset pořádně promyslet, jaký objekt si pro fotografování zvolíte. Musí být dost zajímavý na to, aby mohl stát sám o sobě v roli hlavního motivu. Důležitým faktorem bude také perspektiva, jelikož daný objekt je třeba izolovat od okolí a od rušivých prvků. Pozadí by mělo být co možná nejprostší, abyste se vyhnuli tomu, že pohled

diváka bude utíkat pryč od hlavního objektu; dobrou volbou bude například jednoduchá obloha, prázdná pláž, zelené pole a tak dále. Velice důležitá bude kvalita a typ světla, jelikož bude vytvářet formu, texturu, prostorovost a zvyšovat zajímavost objektu. Vyfotit správně prostý motiv není snadné, vyžaduje to vytrvalost a ideálně víc než jednu návštěvu zvolené lokality, abyste pořídili snímek, který chcete.

CVIČE N Í © Mario Bono

Poznámky R Rozmyslete si, co chcete o daném objektu vyjádřit – jeho texturu, náladu, příběh? Jaký typ světla nebo denní doba by nejlépe vyjádřily vaši zamýšlenou interpretaci daného objektu?

R Vytvoření správné kompozice bude možná vyžadovat chvilku experimentování. U prostých kompozic vždy přemýšlejte o tvarech a textuře; když přivřete oči nebo jedno oko zavřete, může vám to pomoci lépe si představit tyto kompozice. Také využití barev může jednoduché snímky velmi posunout; barvy se mohou stát také samy o sobě motivem snímku.

R Prosté působivé snímky vznikají při využití siluet, ale důležitou roli při postižení nálady a zachycení času nebo místa zde hraje pozadí. Najděte zajímavý tvar a pak si promyslete, která denní doba vám poskytne nejlepší pozadí a osvětlení. Pozadí musí být o několik expozičních stupňů světlejší než objekt.

Světlo jako objekt Budete muset dávat velký pozor na kompozici, náladu, kvalitu světla, barvy, expozici a další faktory, abyste vdechli tomuto objektu život. U minimalistických snímků často dobře fungují odvážné tvary a vzory.

128

BAR E V NÝ S T Y L

Cvičení

Něžná krajina

Odlehčená paleta barev Použití podobných a pastelových barev či odstínů téže barvy dodává snímku lehkou, pokojnou náladu. Opar, mlha a klidné povětrnostní podmínky fungují také výborně.

Jemné, něžné barvy v krajinářské fotografii mohou evokovat pocity klidu a míru a vytvářet poklidné až zádumčivé snímky. Dva hlavní způsoby, jakými to můžeme při samotném fotografování ovlivnit, je volba, kdy a co budeme fotit. Před východem slunce a po jeho západu nastávají dvě časová období, během nichž se nejspíše setkáme s tlumenými odstíny růžové, zlaté a modré, a tak se na tuto denní dobu v našem cvičení zaměříme. Toto cvičení tedy bude o předpovídání vhodných povětrnostních podmínek a o čekání na správné světlo. Po východu slunce

a před jeho západem svítí slunce nízko nad obzorem a vytváří nasycené barvy, takže si budete muset dobře vybrat, kdy budete fotit. Výjimku tvoří mlha nebo opar, které rozptylují světlo odrážející se od povrchu předmětů i přímé sluneční světlo, a tím vytvářejí pastelové barvy a někdy zvýrazňují odstíny jediné barvy, takže vznikají skoro jednobarevné snímky. Opar se vyskytuje v době kolem východu slunce a spíše na jaře nebo na podzim – vlhkost v kombinaci s relativně čistou oblohou (tzn. slunečním světlem) jsou poměrně jistými známkami toho, že se opar objeví.

CVIČE N Í

Poznámky R Promyslete si, jakou náladu chcete snímku dodat a které barvy vám v tom pomohou. Pro inspiraci se podívejte na některé podobné snímky na internetu.

R Najděte si vhodnou lokalitu – louka s jasnými pestrobarevnými květy tlumené pastelové barvy vašemu snímku nedodá.

R Podívejte se na předpověď počasí a hledejte mlhu nebo ranní opar. Rozmyslete si, v kterou denní dobu půjdete fotit. Čas před východem nebo po západu slunce často poskytuje paletu tlumených pastelových barev.

Detaily nejsou všechno Z této krajinky by se daly při správném použití HDR nebo neutrálního přechodového filtru vytáhnout všechny detaily, ale není to nutné. V tomto případě jsou barvy a linie křivek na svahu s terasami důležitější než detaily.

129

132

BAR E V NÝ S T Y L

Mlha, opar a zamžení Mlha, opar a zamlžení jsou pro krajinářskou fotografii povětrnostními podmínkami s nejpůsobivější atmosférou, jelikož mají potenciál pro vytváření snímků nabitých emocemi a náladou, od éterických, mystických scenérií až po melancholické a zlověstné. Když se tyto povětrnostní podmínky objeví v předpovědi počasí, rozhodně nezůstávejte doma. Nabízejí vám totiž obrovské fotografické možnosti a mohou proměnit i jindy neatraktivní místa a scenérie. Mlhu a opar tvoří vlhkost rozptýlená © NH

ve vzduchu – když se atmosférická vlhkost nasytí natolik, že nevydrží v podobě aerosolu, voda začíná kondenzovat a ve vzduchu se objevují drobné vodní kapičky. Na dně údolí se mlha nebo opar může vyskytnout v kteroukoli roční dobu. V takovém případě se pokuste dostat nad vrstvu mlhy a vyfoťte scénu z nadhledu. Budete však muset dorazit na místo brzy, protože jakmile začne slunce ohřívat vzduch, mlha se vypaří a zmizí. Mlhu lze také často spatřit, jak se zvedá při odpařování vlhkosti z údolí, a když se vám podaří zachytit tento proces, vytvoříte snímky se

silným nábojem. Jinak se mlha a opar mohou vyskytnout i za různých dalších povětrnostních podmínek. Například při přechodném vyjasnění, když jsou dny teplé, ale chybějící oblačnost způsobí, že teplota během noci prudce klesne. Pak se ráno udělá mlha. Mlhu způsobuje i teplý vlhký vzduch, který zasáhne studenější vzduchovou masu nebo chladnější povrch, například vodní hladinu; proto je mlha nad vodními plochami relativně běžným jevem. Přicházející fronta, která následuje po pěkném počasí, také může způsobit mlhy. Jak jsme již zmínili, vodní plochy jsou často zakryté mlhou, protože voda se ohřívá pomaleji a pomaleji se ochlazuje než země, takže teplotní rozdíly vznikající mezi vzduchem a vodou mohou být poměrně značné. Krása oparu a mlhy spočívá v tom, že dokáže proměnit krajinu, která je za jiných okolností z nějakého důvodu nezajímavá. Například se v mlze ztratí neatraktivní součásti pozadí, objekty v popředí jako by se zjevovaly z mlhy, jsou izolované a značně dominantní. Pokuste se najít zajímavý objekt, jako například neobvyklý strom či skálu, květiny nebo plot, který v dálce mizí v mlze. Jak už jsme řekli, mlha nebo opar pravděpodobně ztlumí barvy a vytvoří jednoduché, jemné a velice půvabné pastelové tóny, někdy až jednobarevné; takže takto zobrazené objekty vypadají umělecky.

O Dlouhá expozice, válející se mlha Zamlženo představuje skvělý fotografický potenciál k tomu, aby dalo vzniknout dramatickým snímkům s působivou atmosférou.

MLH A, OPAR A ZAMŽE N Í © Qing Ding

Technika fotografování Mlha a opar nejsou statickými jevy. Během relativně krátkého časového období, zvláště když slunce vychází nebo zapadá a teplota v závislosti na tom kolísá, se může mlha přesouvat a vířit kolem, roztrhat se nebo docela zmizet. To může znamenat velké rozdíly v nastavení expozice. Tam, kde jsou opar nebo mlha řídké, bude slunce téměř pronikat a za rozptylujících účinků mlhy může vytvořit relativně světlá místa oproti tmavším, hustším chuchvalcům mlhy. Ten rozdíl může být pro snímač fotoaparátu příliš velký a jediným řešením zde může být použití více expozic, jejich zprůměrování a následná úprava snímku. Někdy zase může být malý tonální rozsah, ale rychle se může změnit v rozsah široký a dynamický. Snažte se tyto rozdíly pokrýt a zjistěte, jak transformované světlo ovlivňuje vzhled běžných objektů. Bez ohledu na tuto proměnlivost je důležité přeexponovávat o jeden expoziční stupeň, protože jinak bude expozimetr fotoaparátu nastavovat na 18% šedou, díky čemuž by mlha vypadala šedě a zamračeně. Zvýšením expozice o polovinu až jeden a půl expozičního stupně donutíme fotoaparát zaznamenat mlhu jasněji, téměř bíle (je to obdobná situace jako při fotografování na sněhu). Pokud máte pochybnost o kolik expozici posunout, pořiďte testovací snímek a zkontrolujte histogram. Případně můžete použít bracketing expozice.

W Tajuplné pozadí Mlhu lze využít k izolování objektů v popředí. Zdá se pak, jako by se zjevovaly na pozadí. Opar nebo mlhy také často přetvoří za běžných okolností nezajímavou scenérii tím, že skryjí nevzhledné pozadí.

R Vést oči… … nebo dokonce vtáhnout pozornost do snímku směrem k zahalenému tajuplnému pozadí funguje na tomto snímku skvěle. © NH

133

MICHAEL FREEMAN FOTOGRAFIE V PRAXI Unikátní edice představuje řadu publikací zaměřených na speciﬁcké oblasti fotograﬁe. Knihy v nabídce vydavatelství Zoner Press:

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A F O T O G R A F I E

Michael Freeman

FOTOGRAFIE V PRAXI DIGITÁLNÍ ÚPRAVY M ich

TO G

a e l F re e m a n

R AFIE V P R A

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A F O T O G R A F I E

Michael Freeman

FOTOGRAFIE V PRAXI KOMPOZICE M ich

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A F O T O G R A F I E

TO G

a e l F re e m a n

R AFIE V P R A

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A F O T O G R A F I E

Michael Freeman

FOTOGRAFIE V PRAXI EXPOZICE

FOTOGRAFIE V PRAXI ČERNOBÍLÁ FOTOGRAFIE

M ich

TO G

a e l F re e m a n

R AFIE V P R A

M ich

TO G

a e l F re e m a n

R AFIE V P R A

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A F O T O G R A F I E

Michael Freeman

FOTOGRAFIE V PRAXI POULIČNÍ FOTOGRAFIE M ich

Michael Freeman

FOTOGRAFIE V PRAXI

KRAJINA Krajiny fascinují fotografy od samého vzniku fotografie a velmi rychle se staly oblíbeným žánrem — to jim vydrželo až dodnes. Michael Freeman se v této knize podělí o své nespočetné zkušenosti s uměním zachycení nádherných krajin. Svou cestu za poznáním začnete tím, že si rozeberete jednotlivé prvky správné krajinářské fotografie — od klasických kompozicí po výběr těch nejspolehlivějších míst. Dále zjistíte, jak se vhodně postavit na ta správná místa, abyste byli schopni zachytit krajiny před vámi v kreativním a originálním světle. S použitím správné výbavy a techniky dokážete na fotografie přenést velikost a hloubku všech míst na Zemi. Naučíte se používat nebe jako svůj ateliér a spolupracovat s počasím tak, abyste vždy měli to nejlepší světlo. Michael Freeman však nezůstává u čistě technické stránky fotografie, ale pouští se i do mysli krajinářského fotografa. Přemýšlí nad náladou krajiny a nad tím, jak ji různé barvy dokážou ovlivnit. Jakmile začnete prozkoumávat krásy okolní krajiny, budete si připadat v ateliéru velice stísněně.

a e l F re e m a n

Více informací o knihách, foto-recepty, tutoriály a videa najdete na www.knihyfoto.cz. FO

TO G

R AFIE V P R A

Sledujte přehled akcí pro fotografy na www.fotoden.cz. DOPORUČENÁ CENA: 269 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK1310

ISBN 978-80-7413-244-5

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

9 7 8 8 0 7 4 1 3 2 4 4 5