Toto dílo lze šířit za podmínek CC-BY-NC-SA 3.0 http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/3.0/cz/
Inovace textu byla podpořena z projektu: Národní klastr informačního vzdělávání (NAKLIV) - podpora spolupráce, sdílení a transferu znalostí. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.4.00/12.0060
Web of Science přehledně: Producent: Thomson Reuters Počet záznamů: více než 46 milionů Pokrytí: multidisciplinární Typ databáze: bibliografická Přístup: placený URL: http://thomsonreuters.com/products_services/science/science_products/az/web_of_science/
Co je Web of Science? Web of Science je významnou součástí platformy Web of Knowledge. Tento systém je původně produktem ISI (Institute for Scientific Information), který Eugene Garfield založil roku 1958. Vůbec prvním produktem ISI je Current Contents of Chemical, Pharmaco-Medical & Life Sciences. V následujících letech pak byly postupně vydávány citační rejstříky, které dnes tvoří základní součásti Web of Science. Významným průlomem bylo hlavně vydání prvního citačního rejstříku Science citation index, jehož autorem byl sám Eugene Garfield. V roce 1992 se ISI získává společnost Thomson Corporation, ta je později sloučila se známou agenturou Reuters a vznikla tak obrovská společnost Thomson Reuters. O popularitě Web of Knowledge svědčí fakt, že v roce 2006 měl systém více než 20 milionů uživatelů. Mimo Web of Science jsou součástí této platformy také některé známé databáze, jako napříkad CAB Abstracts, Biological Abstract nebo Medline. Za zmínku také stojí analytická databáze Journal Citation Reports, která na základě citačních údajů získává statické informace a pomocí tzv. impakt faktoru hodnotí kvalitu předních světových časopisů. Citační rejstřík – rejstřík kde jsou vybrané vědecké časopisy xcerpovány a v záznamu každého článku v databázi je uvedena kompletní bibliografie. Probíhá tak vlastně spojení identifikačních záznamů o citovaných a citujících dokumentech. Impakt faktor – vyčíslení kvality a prestiže vědeckého časopisu na základě citovanosti článku v něm publikovaných za určité období. Platí pravidlo čím vyšší číslo, tím vyšší kvalita časopisu. Impaktované jsou však pouze ty nejkvalitnější časopisy.
Na časové ose níže jsou znázorněny historické milníky při vývoji Web of Science.
1958 Eugene Garfield zakládá ISI
1961 je vydán 1. citační rejstřík Science Citation Index (SCI)
1972
1978
1992
1997
2006
databáze ISI využívá milion uživatelů a také vychází Social Sciences Citation Index (SSCI)
uvedení citačního rejstříku Arts and Humanities Citation Index (AHCI)
společnost ISI zíkává Thomson Corporation
je představen systém Web of Science zpřístupňují cí citační rejtříky SCI, SSCI, AHCI
k databázím přístupuje více než 20 milionů uživatelů z 81 zemí světa
Samotná databáze Web of Science poskytuje svým uživatelům rychlý a efektivní přístup k souboru světově významných citačních rejstříků. Multidisciplinární obsah těchto rejstříků pokrývá více než 12000 impaktovaných časopisů, které jsou vydávány po celém světě. Jsou zahrnuty také nejvýznamnější časopisy vydávané v režimu Open Access. Mezi další informační zdroje, které jsou indexovány, patří konferenční sborníky, kterých je více než 150000. V citačních rejstřících nalezneme vědecké informace z přírodních věd, společenských věd, umění a humanitních věd. Vedle nejaktuálnějších informací jsou pokryty zdroje s retrospektivou až do roku 1900. V současnosti lze o citačních rejstřících Web of Science tvrdit, že patří nejvýznamnějším světovým informačním zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje.
Thomson Reuters: Historie společnosti Thomson Reuters sahá až do 18. století, přesněji do roku 1799, kdy bylo v Londýně založeno vydavatelství Sweet & Maxwell. Hlavní rozvoj však nastává v roce 1851, kdy se do Londýna přistěhoval němec Paul Julius Reuter, který šířil informace o cenách akcií. Zajímavé je to, že kombinoval různé technologie od telegrafu po flotilu asi 200 poštovních holubů. Díky tomu se staly Reuterovy informace známé jako rychlé, spolehlivé, nestranné a hlavně přesné. Ostatně i dnes je agentura Reuters považována za jednu z nejvýznamnějších zpravodajských agentur. Druhá polovina 19. století byla ve znamení expanze přes Atlantik do Ameriky a také do zemí Dálného východu. Důležitým rokem ve vývoji Reuters byl 1878, kdy Paul Julius Reuter ze společnosti ze zdravotních důvodů odešel. Nakonec zemřel v roce 1899 v Nice ve Francii. Reuters poté fungovala jako zaběhlá agentura, která se podílela například i na zpravodajství z obou světových válek. Pro společnost Thomson je nejdůležitější rok 1894, kdy se narodil Roy Thomson (pradědeček dnešního ředitele). V roce 1934 koupil Thomson první novinový deník The Timmins Press, následovaly i další akvizice jako například The Scotsman v roce 1953, jako první noviny vydávané na území Spojeného Království. Další podstatný rok je 1985, kdy se společnost Thomson začíná dotýkat i oblasti knihovnictví, když koupila společnost Gale, který byla tehdy předním producentem informací pro knihovny a školy. I v dalších letech Thomson nakupuje producenty informací. Velmi důležitý je rok 1992, kdy kupuje společnost ISI (Instituce for Scientific Information). V roce 2007 pak společnosti Thomson Corporation a Reuters Group PLC oznamují fůzi, ke které konečně dochází roku 2008 a od té chvíle obě korporace vystupují jako Thomson Reuters.
Co Web of Science umí a jaké jsou jeho vlastnosti?
Vyhledávání odborných článků – časopisy, které jsou indexovány databází, jsou vybírány podle velice přísných kritérií. To uživateli zaručuje, že nalezené informace jsou důvěryhodné a velice kvalitní.
Výstupem vyhledávání jsou většinou bibliografické
záznamy, v některých případech je však dostupný i plný text dokumentu. Plný text dokumentu však lze případně objednat přes službu Thomson Reuters Document Solution.
Zjištování nejnovějších trendů v oblasti vědy a výzkumu – citační rejstříky jsou zdrojem nejnovějších informací. Pomocí Web of Science lze získat nově publikované práce a mít tak přehled o nových trendech. Výhodou také je propojení jednotlivých záznamů
citacemi. Lze tak například nalézt i nalézt potenctionální spolupracovníky, kteří se zabývají stejnou oblastí výzkumu.
Komplexní a relevantní pokrytí – každý časopis ve Web of Science musí splňovat vysoké standardy a projít přísným objektvním hodnotícím procesem, který má za úkol zamezit zpřístupnění nepotřebných a přebytečných dat a naopak zpřístupňovat údaje, které jsou přesné aktuální a smysluplné.
Vyhledávání citovaných odkazů – tato služba nám dává možnost sledovat předchozí výzkum nebo aktuální vývoj a úplné novinky. Můžeme výsledky procházet v čase dopředu či dozadu po článcích v časopisech a ve sbornících a zjistit koho citoval autor daného článku. Můžeme také zjistit kteří autoři se zabývají podobnou problematikou a změřit jejich výsledky.
Jednoduchá identifikace autora – jednoduchým dotazem ve vyhledávání „Author Finder“, je možné najít a jednoznačne idenfikovat autora. Po úspěšeném vyhledávání je možné podívat se na jeho veškeré články, které jsou ve Web of Science.
Možnosti analýz – Web of Science přínáší řadu analytických možností, které nám mohou pomoci naleznou některé skryté trendy, přední vědce a instituce, které se zabývají danou problematikou. Analýzy lze provádět podle autora, roku publikování, předmětové kategorie, instituce, jazyku a zdroje. Výsledky analýz lze reprezentovat numericky, procetnuálně a graficky.
Citační reporty a mapy– tento užitečný nástroj sleduje naši činnost a zachycuje citace. Z výsledků je pak schopen vytvořit grafické znázorění. Z reportu také můžeme vyčíst informace o citovanosti jednotlivce nebo celé instituce. Citační mapa je pak vizualizace
propojenosti různých článků citacemi. Mapu můžeme procházet v čase směrem dozadu i dopředu a vidět trendy v citacích a také citační aktivitu.
Integrovaný citační manažer – v rámci Web of Science je zdarma k dispozici citační manažer EndNote Web, který uživateli umožňuje jednoduchou správu a organizaci použitých zdrojů.
Researcher ID – tato funkce pomáhá při jednoznačné identifikaci autora. Vědci se mohou dobrovolně registrovat a tím získají unikátní alfanumerický identifikační znak.
Další služby – z řady nástrojů, které můžeme v rámci databáze využít bych ještě zmínil možnost vyhledání souvisejících záznamů, v některých případech přístup k plnému textu článku a nebo vytvoření vlastních RSS kanálů.
Citační manažery – umožňují přehledně a jednoduše spravovat bibliografické citace dokumentů, vytvářet strukturované seznamy. Přední databáze obvykle umožňují export bibliografického článku přímo do některého z citačních manažerů. Tyto záznamy pak lze upravovat, případně i převést do jiného citačního stylu. RSS kanály – technologie RSS umožnuje uživateli přihlásit se k odběru novinek, které nabízí RSS. Pokud se ve sledovaném kanále objeví něco nového, je na to uživatel automaticky upozorněn.
Web of Science obsahuje? Jak již bylo zmíněno, Web of Science je souborem několika citačních rejstříků, které dohromady přináší přes 46 milionů záznamů od přírodních věd, přes společenské vědy až humantním vědám a umění. Vyhledané informace v citačních rejstřících mohou posloužit k mnoha účelům, například autor článku může zjistit kdo jeho práci citoval a jak jeho výsledky ovlivnily novější výzkum nebo uživateli prostě poslouží jako bibliografická databáze. Druhy dokumentů, které v citačních rejstřících nalezneme jsou velice různorodé, protože je indexována každá položka časopisu, která je shledána významnou. Mimo záznamů článků můžeme v databázi nalézt například i dopisy, recenze, novinové články nebo korektury. Další druhy dokumentů nalezneme pouze v citačním rejstříku Arts & Humanities. Jedná se převážně o recenze (filmové, hudební, výstav, atd.)
Následující 3 citační rejstříky můžeme považovat za nejvýznamnější.
Science Citation Index Expanded (SCI-EXPANDED) Tento citační rejstřík se zaměřuje na přírodní vědy a indexuje více než 8300 odborných časopisů ze 150 disciplín. Jedná se o rozšířenou verzi původního Science Citation Index a je základní a také největší součástí celé databáze. Podle údajů Web of Science je tydení přírůstek záznamů v citačním rejstříku více než 24000. Citací pak týdně přibude více než 450000. Retrospektiva je od roku 1900 po současnost. Social Science Citation Index (SSCI) Citační rejstřík zamřený na společenské vědy. Indexuje více než 4500 časopisů z 50 disiplín z oblasti společenských věd. Týdení přírůstek záznamů u tohoto citačního rejsříku je přes 3000 záznamů, přírůstek bibliografických citací je asi 72000. Stejně jako u SCIEXPANDED je od roku 1900. Arts & Humanities Citation Index (A&HCI) Tento citační rejstřík se zaměřuje na umění a humanitní vědy. Je plně indexováno asi 2300 časopisů zaměřujících se na umění a humanitní vědy a také jsou vybírány články z asi 250 časopisů z oblasti společenských věd. Týdení přírůstek záznamů u tohoto citačního rejsříku je asi 2000 záznamů, přírůstek bibliografických citací je asi 16500. Retrospektiva je od roku 1975.
Mimo výše zmíněných nejvýznamnějších citačních rejstříků jsou součastí Web of Science i další. Za zmínku stojí citační rejstřík Conference Proceedings Citation Index, který indexuje více než 148000 konferencí ve dvou edicích, které celkem zahrnují 256 oborů. Jsou to:
Conference Proceedings Citation Index- Science (CPCI-S)
Conference Proceedings Citation Index- Social Science & Humanities (CPCI-SSH)
Dalším rejstříkem je Index Chemicus, kde je možné najít asi 2,6 milionu chemických sloučenin, které jsou mnohdy i graficky reprezentované. Každoročně zde přibude asi 200000 nových sloučenin.
Jak ve Web of Science vyhledávat? Po připojení do datábáze se uživatel dostane na hlavní vyhledavací rozhraní, které můžete vidět na obrázku níže. Čísly 1-8 jsou označeny možnosti, které Web of Science při vyhledávání nabízí.
1) Search – rešeršní formulář, který umožňuje sestavení rešeršního dotazu zadávání vhodných slov a slovních spojení do vyhledavacích polí. V rozbalovacím menu lze nastavit, kde chcete vyhledávat (dle názvu, tématu, autora, atd.). K tomuto typu vyhledávání se také váží body 7 a 8 na obrázku. Pomocí volby „Timespan“ lze nastavit v jakém období zpětně chceme vyhledávat nebo také nastavit konkrétní rozsah let. Také je možné pro vyhledávání zvolit jeden nebo více výše zmíněných citačních rejtříků. 2) Author Finder – pomocí tohoto nástroje můžeme nalézt konkrétní informace o autorovi. Např. instituci, ve které působí nebo kolik článku a v jakých letech publikoval. 3) Cited reference search – zde můžeme najít články, které citovaly některou původní práci. Můžeme je vyhledat pomocí údajů o autorovi práce, jména článku nebo roku. V případě, že je vyhledaných výsledků více, je možné v dalším kroku vybrat ze seznamu ten, který potřebujeme. 4) Structure search – zajímavá možnost vyhledávací chemických sloučenin, zadání dotazu probíhá tak, že sloučeninu nakreslíme a Web of Science podle nákresů vyhledá záznamy.
5) Advanced search – rozšířené vyhledávání, kde si můžeme sestavit vlastní rešeršní dotaz pomocí booleovských operátorů a použití vhodných návěstí, stejně jako základní vyhledávání i rozšířené umožňuje nastavení časového rozsahu nebo výběr konkrétního citačního rejstříku. Pro úspěšnější a efektivnější vyhledávání můžeme ve Web of Science využívat některé proximitní operátory nebo zástupné znaky. znak
význam
Příklad
?
zástupce za jeden znak
filo?ofie=filozofie/filosofie
*
žádný nebo více znaků
věd*=věda/vědecký/vědní/vědro
$
jeden nebo žádný znak
hra$=hra/hrad
„“
vyhledání přesné fráze
„kyselé deště“
SAME
výrazy musí být v jedné věte, ale nezáleží na pořadí
Holík SAME Radek
NEAR/n slova nacházející se v určitém rozsahu od sebe
spánek NEAR/2 noc
Samozřejmě lze využít i booleovských operátorů AND, OR a NOT, jejihž význam je popsán v hlavní částí skript.
Použité zdroje:
THE DEFINITIVE RESOURCE FOR GLOBAL RESEARCH WEB OF SCIENCE: ACCESS POWERFUL CITED REFERENCE
SEARCHING
AND
MULTIDISCIPLINARY
CONTENT.
©2011.
Dostupné
z:
http://thomsonreuters.com/content/science/pdf/Web_of_Science_factsheet.pdf ISI Web of Knowledge - Web of Scie. CIKS: Centrum informačních a knihovnických služeb [online]. 2011 [cit. 2012-07-05+. Dostupné z: http://www.econlib.cz/letaky/wos.pdf Thomson Reuters *online+. © 2012 *cit. 2012-07-05+. Dostupné z: http://thomsonreuters.com Thomson
Reuters:
Web
of
Science
8.0
*online+.
2009.
Dostupné
z:
http://thomsonreuters.com/content/science/pdf/ssr/training/wos_workbook_en.pdf THOMSON REUTERS. Web of Knowledge: IP & Science [online]. 2012 [cit. 2012-07-05+. Dostupné z: http://wokinfo.com/