Bez_matky_ne_zlom.qxd
5.11.2014
21.47
Stránka 15
1 Hamidovy sny KdyÏ jsem se zaãátkem osmdesát˘ch let narodila v Mönchengladbach-Rheydtu, manÏelství m˘ch rodiãÛ uÏ byla naprostá katastrofa. Na jedné fotografii sedí matka na nemocniãní posteli, kráska v orientální noãní ko‰ili jako pro princeznu, pfiekrásnou tváfi orámovanou lehce zvlnûn˘mi tmav˘mi vlasy. Nebylo jí to nic platné. MÛj otec nechtûl Ïádné dûti, jenÏe Saliha, která doufala, Ïe pfiírÛstek v rodinû by ho mohl obmûkãit, tajnû vysadila pilulky. Místo vytouÏeného syna jsem na svût pfii‰la já, otec v‰ak svÛj pfiístup nezmûnil. Sotva ji propustili domÛ, mlátil Salihu celou cestu po schodech k jejich spoleãnému podkrovnímu bytu v domû rodinného klanu, protoÏe mu pr˘ ani nedokázala porodit syna – jak to pozdûji vyprávûli sousedé. Nebo to tak vÛbec nebylo? Nemiloval mû Hamid uÏ od prvního okamÏiku? NedrÏel mû celé dny v náruãí a v‰em mû hrdû neukazoval? Proã by jinak trval na tom, Ïe musím zÛstat s ním? V tomto pfiíbûhu existuje tolik zatajovaného, Ïe je tûÏké zjistit, jak to skuteãnû bylo. MÛj otec Hamid Al-Mer a nejménû ‰est jeho sourozencÛ se narodilo v Turecku, ve vesnici v blízkosti Antakyje, nedaleko turecko-syrské hranice. Tato oblast patfiila pÛvodnû k S˘rii a teprve v ‰edesát˘ch letech byla po referendu pfiipojena k Turecku. Proto star‰í ãlenové mé rodiny mluví jak arabsky, tak i turecky. 15