PRVNÍ KAPITOLA
8 Jeruzalém „Neviděli jste mého pána? Sira Viléma z Mandevillu?“ Templářský pomocník orientálního vzhledu se proplétal mezi rytířskými mnichy na koních a hledal rytíře, kterého viděl naposled před mnoha hodinami. Hrudník mu kryl šupinový zlatý kyrys. Na hlavě měl kuželovitou přílbu podloženou červenobíle pruhovaným turbanem, jehož cíp spadal muži na záda. Jeho pokožka byla viditelně snědší než pleť křižáků a vlasy měl černé jako eben. Potahoval se za kozí bradku a oči mu horečně těkaly. „Neviděli jste mého pána?“ Jeden templářský rytíř si přidržoval dlaň na vypíchnutém oku a nic neříkal. Pathros se přesunul od této otřesené postavy k maršálovi, který pod pravou paží dosud třímal černobíle kostkovanou zástavu templářského řádu. Teprve když byla zástava skloněna, směla templářská švadrona ustoupit. Toho dne nebyla skloněna už po mnoho hodin. Tak bojovali templáři: první do bitvy a poslední z boje. Za svou odvahu však platili vysokou daň. Maršál se lhostejně obrátil k Pathrosovi. V jeho očích to byl podřadný turkopol*, kmán najatý mezi kacířskými východními * turkopolové byli arabští žoldnéři, během křížových výprav často najímaní jako lučištníci nebo lehká jízda
j7i