Vinařský obzor 12/2010 by Časopis Vinařský obzor

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 12, ročník 103/2010 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Maňák šampionem ve Vídni a Izraeli Ochrana biovinic 2010 Odkyselování uhličitanem vápenatým Svatomartinské akce

578

Vinařský obzor (12/2010)

Inzerce

Automatizace a zefektivnění procesu mikroﬁltrace a plnění

1 Filtrační kolona CANDECOL

3 Frekvenční měnič HYDROVAR HV 2.015 M3-5

ho výkonu. Vyšší řady plnících linek, tzv. tribloky, které jsou vybaveny i vystřikovačkou lahví před plněním, mohou využívat pro filtraci vody filtrační těleso instalované na koloně. Pro sanitaci celého systému kolony s plnící linkou se používá externí CIP – Stanice (obr. 4). Sanitovat lze jednu linku kolony souběžně s filtrací a plněním, nebo kolonu a plnící linku zároveň.

Foto archiv autora

Tomáš Macák, HM Hodonín

Foto archiv autora

Na základě poptávky zákazníků i ze zkušeností při řešení problémů, které vyplynuly při instalacích na sebe navazujících technologií od různých dodavatelů, odborníci z těchto firem provázali a sladili systém filtrační kolony CANDECOL (obr. 1) a plnící linky GAI (obr. 2), který umožňuje bezproblémovou a kontinuální předfiltraci, mikrofiltraci a pl-

nění vína do lahví bez přerušení a tlakových rázů. Filtrační kolony CANDECOL jsou vybaveny frekvenčním měničem, který řídí rychlost filtrace v souladu s rychlostí plnění z tanku plnící linky GAI, a to tak, aby nedocházelo k náhlému zastavení a spuštění filtrace spojeného s tlakovými rázy, což by mělo negativní následky na kvalitu filtrace. Filtrační kolony CANDECOL jsou konstruovány pro jednocestnou nebo dvoucestnou filtraci – pro bílé a pro červené víno. Regulaci čerpadla zajišťuje frekvenční měnič HYDROVAR HV 2.015 M3-5 (obr. 3), jenž je umístěn na motoru čerpadla. Zapojení ovládání frekvenčního měniče jde přímo do připravené napájecí zásuvky umístěné na plnící lince. Ovládání frekvenčního měniče řídí relé umístěné na panelu vedle motorového spouštěče, který je hlavním vypínačem celého obvodu. Při spuštění procesu filtrace a plnění je zásobní tank plnící linky prázdný, tedy je k dispozici signál, jenž hlásí čerpadlu, aby začalo plnit zásobník. S klesající hladinou v tanku plničky pak jsou zvyšovány otáčky čerpadla, při naplněném stavu je naopak chod čerpadla zpomalován. Plnící linky GAI jsou podle daného typu vybaveny filtrační kolonou odpovídající-

Foto archiv autora

Spolupráce servisních, výrobních a obchodních organizací HM Hodonín, Unimarco a Hobra-Školník přinesla efektivnější řešení v oblasti mikroﬁltrace a plnících linek pro vinařské provozy.

2 Plnicí linka GAI

4 CIP – Stanice

www.hmhodonín.cz

Veletrh vinohradnické techniky EIMA

Pohled praxe na ročník 2010

Vinařská čerpadla

Svatomartinské

strana 612

strana 619

strana 605

Obsah 12/2010

strana 588

579 Obsah 580 Společné stanovisko: Moravští a čeští vinaři dělají kvalitní vína Spolkové informace 582 Zdeněk Habrovanský: Ohlédnutí za rokem 2010 Právní předpisy 583 Rostislav Gruna: Termín podání povinných prohlášení se blíží 584 Milan Hlaváček: Systém HACCP při výrobě vína Vinohradnictví 586 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Panonia kincse 588 Patrik Burg: Novinky z oblasti vinohradnické mechanizace na italském veletrhu EIMA 2010 591 Milan Hluchý: Výsledky ochrany (nejen) ekologických vinic v roce 2010 602 Pavel Pavloušek: Konference „Odraz vědy a výzkumu ve vinohradnické a vinařské praxi“ (1.) 605 Richard Stávek: Pohled z praxe na ročník 2010 Vinařská technologie 608 Josef Balík: Zásadní analýzy, výpočty a postupy pro odkyselování pomocí uhličitanu vápenatého 610 Mojmír Baroň: Mýtus jménem glycerol 612 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Čerpadla využívaná ve vinařství – III. díl 614 Jan Otáhal: Vrtat, či nevrtat aneb Známe vinařskou minulost? Vinařský marketing 615 Dana Odehnalová, Pavel Krška: Nejčastější chyby a omyly marketingu nejen malých a středních vinařských ﬁrem Vinařské aktivity Dobročinná aukce moravských vín Svatomartinské v Senátu Milan Magni: Svatomartinský košt v Brně Richard Stávek: Svatomartinský gong v Čejkovicích Kateřina Kopová: 2 000 návštěvníků na Svatomartinském v Hustopečích 622 Martin Půček: Svatomartinské také v japonském Tokiu 624 Helena Baker: Vzdělávací program v oboru vína – WSET

618 619 620 621 621

Společenská kronika 619 Jiří Sedlo: Ing. Břetislav Palička, CSc., oslavil 60. narozeniny

MJLZ

Ŕ 4WB[

ī ÈFTL¥ S

MJLZ

Ŕ 4WB[

Vinařská historie 623 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Vinařství v zahraničí 627 Stanislav Rudolfský: Cech českých vinařů v kraji Champagne 627 Helena Baker: 11. Canberra International Riesling Challenge Enogastronomie 628 Pavla Burešová: Vánoční tradice a enogastronomie Zprávy 581 Maňák šampionem v Izraeli 604 Muškát moravský a Svatomartinské v Uherském Hradišti 630 Zdeněk Habrovanský: Top Víno Slovácka 2010 v novém prostředí 633 Abecední a tematický seznam článků a autorů

ĕī

ÈFTL¥ S

Společné stanovisko Svazu vinařů České republiky Českomoravského svazu vinařských podniků Národního vinařského centra Vinařského fondu České republiky ze dne 7. 12. 2010

Moravští a čeští vinaři dělají kvalitní vína V současné době probíhá spor mezi Templářskými sklepy Čejkovice a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI). SZPI tvrdí, že Templářské sklepy Čejkovice dodaly na trh vína neznámého původu hroznů a požaduje jejich stažení. Vinaři v ČR by byli velmi neradi, aby se tento spor dotkl moravského a českého vína a vinařství jako celku. Předně je třeba zdůraznit, že moravští a čeští vinaři dělají svou práci zodpovědně a poctivě. Jednotlivým úmyslným či nedbalostním pochybením však nelze nikdy zcela zabránit. Podporujeme proto SZPI a její systém pravidelných kontrol, které pomáhají vinařům a vínům z Moravy a Čech udržovat si svou dobrou pověst a prvotřídní kvalitu. Nepřísluší nám, abychom hodnotili, na čí straně je ve sporu Templářských sklepů Čejkovice a SZPI právo, jednoznačně však odsuzujeme jakékoli výrobní a obchodní praktiky, byť i v rovině administrativních pochybení, které mohou mít za následek přísun vín s nejasným původem a kvalitou na náš trh. Každé takové jednání poškozuje všechny ostatní vinaře a může v očích spotřebitelů zpochybňovat obecně prvotřídní kvalitu moravských a českých vín. Bylo by chybou vnímat spor jedné vinařské společnosti a státního orgánu jako spor o moravské a české víno a vinařství. Bez ohledu na konečný výsledek tohoto sporu tvrdíme, že moravští a čeští vinaři jsou poctiví a produkují vysoce kvalitní vína, která obstojí i ve srovnání s evropskou špičkou. Úspěchy na mezinárodních soutěžích nejen z posledních dob a jejich celosvětová prestiž jsou toho nezpochybnitelných dokladem. Jménem výše uvedených institucí Ing. Jiří Sedlo, CSc., předseda Svazu vinařů České republiky Ing. Antonín Šťastný, prezident Českomoravského svazu vinařských podniků Ing. Josef Vozdecký, předseda Správní rady Národního vinařského centra Ing. Milan Venclík, předseda Rady Vinařského fondu ĕī

ÈFTL¥ S

FQ MJLZ

Ŕ 4WB[

MJLZ

Ŕ 4WB[

ÈFTL¥ S

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 12, ročník 103 (2010) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel./fax: 519 348 980 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Aleš Gala (gala@oenogala.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Marek Špalek (mikulov@novevinarstvi.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Graﬁcká koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 106 Kč (včetně 10% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2011 V redakci — 1 číslo 46 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 80 Kč (vč. 10% DPH), celý ročník 528 Kč (vč. 10% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 8. 12. 2010 Toto číslo vychází 14. 12. 2010 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele. Foto na titulní straně © Luboš Bárta

Editorial

ĕī

Vinařský obzor (12/2010)

580

Článek roku 2010 ve Vinařském obzoru Vážení čtenáři, rozhodli jsme se po nějaké době obnovit dříve již tradiční hlasování čtenářů o nejlepší autorský článek ročníku 2010. Mezi obálkou a prvním vnitřním listem naleznete hlasovací lístek, který po vyplnění můžete odeslat z vaší pošty na naši adresu. Ten článek a ten autor, který bude vybrán jako nejčetnější z vašich obdržených hlasů (hlasovat můžete též e-mailem na „info@vinarskyobzor.cz nebo prostřednictvím SMS na 602 582 589 s uvedením údajů v tomto pořadí: název článku-jméno autora-vydání VO č.-důvod hlasu-kontakt (chcete-li se zúčastnit slosování o roční předplatné časopisu), bude veřejně pochválen a obdrží mimořádnou odměnu. Redakce

Předplatné / Zprávy

Vinařský obzor (12/2010) 581

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2011 » 528 Kč / 23 €

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

od čísla nejbližšího do čísla ______________ ročníku 2011 od začátku roku 2011 (1/2011) na dva roky — do 12/2012 i minulé ročníky jednotlivě 1999 (20 Kč) 2005 (37 Kč)

2000 (20 Kč) 2006 (39 Kč)

2001 (20 Kč) 2007 (45 Kč)

2002 (30 Kč) 2008 (50 Kč)

2003 (30 Kč) 2009 (50 Kč)

2004 (30 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě 1999 (292 Kč) 2000 (333 Kč) 2001 (333 Kč) 2002 (383 Kč) 2003 (424 Kč) 2004 (454 Kč) 2005 (494 Kč) 2006 (524 Kč) 2007 (565 Kč) 2008 (595 Kč) 2009 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě) 7–8/1998

9–10/1998

11–12/1998

další požadavky ____________________________________________________________________________

platit budu složenkou

platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

Tuzemskému vinařství se ve Svaté zemi dostalo nebývalé pocty. Naše víno dokázalo porazit vína světové scény na mezinárodním konkurzu vín TERRAVINO v Izraeli a stát se šampionem blízkovýchodního klání. Loni to byl Miloš Michlovský s Pálavou, letos se nejlepším stal Štěpán Maňák se Sauvignonem 2009 – slámovým vínem. „Je to neuvěřitelné, opravdu jsem to nečekal, jsem samozřejmě mile potěšen. Vzhledem k tomu, že je to stejné víno, co se stalo šampionem na AWC ve Vídni, jeho kvalita je utvrzena,“ řekl mi pro Vinařský obzor Štěpán Maňák z Žádovic po gratulačním telefonátu a při osobní návštěvě pro snímky na titulní stranu dodal: „Každopádně si vážíme titulu z Vídně stejně jako titulu z Izraele, i když ve Vídni byl náš Sauvignon ‚jen‘ jeden ze tří šampionů (viz jiný článek v témže čísle VO 12 – pozn. red.). Jeho Sauvignon se stal šampionem po obdržení Velké zlaté medaile, současně se stalo vítězem kategorie 106 (vína v ceně mezi 37 a 50 USD) a také tzv. národním šampionem, tedy nejvýše umístěným vínem z České republiky. Takové ocenění se uděluje podobně jako na italské VINITALY v případě, že účastnická země pošle do soutěže alespoň 20 vín. Štěpán Maňák sice uspěl z našich nejlépe, ale oceněných bylo samozřejmě více. Domů putovalo celkem 25 medailí, mezi nimi 3 Velké zlaté (kabinetní VZ 09 z Vinselektu, ledový RR 09 ze Znovínu a ledové CS 07 z VS Lechovice). Nejúspěšnějším zahraničním účastníkem celého konkurzu byl Miloš Michlovský s jednou Velkou zlatou a 7 zlatými medailemi. Na TERRAVINO se sešlo celkem 700 vzorků vín z 29 medailí světa. Richard Stávek

Foto R. Stávek

Adresa plátce

Foto R. Stávek

Maňák šampionem v Izraeli

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2011 ve volném prodeji » 63 Kč / 2,60 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2011 pro předplatitele » 46 Kč / 1,95 € Cena letního dvojčísla 2011 ve volném prodeji » 106 Kč / 4,10 € Cena letního dvojčísla 2011 pro předplatitele » 80 Kč / 3,70 € Jako předplatitel ušetříte » 188 Kč / 6 € za rok.

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

582

Vinařský obzor (12/2010)

Spolkové informace

Zdeněk Habrovanský předseda redakční rady VO, Šlechtitelská stanice vinařská, s. r. o., Polešovice

Ohlédnutí za rokem 2010 Z titulu předsedy redakční rady Vinařského obzoru, kterého se mi dostalo po úmrtí profesora Václava Švejcara před několika lety, bych se měl zamyslet nad uplynulým rokem 2010. Samotné hodnocení nepříliš vydařeného letošního roku nechám až do prvního čísla roku 2011, které bude věnováno právě roku 2010 z pohledu několika vinařů a vinařských ﬁrem. Rok kvapem uběhl, a než se člověk nadechne a za pochodu řeší problém za problémem, je tu konec roku. Každý by měl aspoň na chvíli usednout a porozjímat o tom, co se všechno v běhu času událo a jak postupovat dál. V přírodě se všechno mění a žádná situace se neopakuje dvakrát.

Redakční rada časopisu Vinařský obzor se rozrostla z počtu 11 členů na 17 začátkem roku, rozšířila se o technology zpracování vína, o zástupce SZPI, šlechtitele, zástupce marketingu, praxe a zástupce someliérů. Rozšířením redakční rady se také rozšířil rozhled a tematika článků, což mohou posoudit sami čtenáři. Krédo Vinařského obzoru je být odborným časopisem pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod s vínem. Jeho správcem je Svaz vinařů ČR, který je propojen s časopisem po organizačních změnách přes kumulovanou funkci šéfredaktora a tajemníka svazu v jedné osobě a dále přes samostatného redaktora. Od prvního čísla letošního roku je Vinařský obzor, jak jste si určitě všimli, v novém graﬁckém provedení, což je dle mého názoru pozitivní krok.

Pokud se vcítím do role čtenáře, tak by měl být Vinařský obzor jakýmsi vodítkem v mé práci jak ve vinohradě, tak ve sklepě, a v mém obchodování s vínem. To znamená, že jako čtenář bych očekával články o pěstování révy, připomínky k rozrůstajícímu se počtu odrůd, k nově šlechtěným odrůdám, k podnožím, na nichž je réva naštěpována, a reakci na různé ekologické podmínky, články o způsobech obdělávání vinic. Významnou roli bych hledal v článcích zaměřených na ochranu a výživu vinic, která mnohdy sehrává nepostradatelnou roli až do sklizně. Od sklizně kvalitních hroznů by pak měly následovat články o správných zásadách zpracování hroznů a výrobě vína včetně nových technologií až po nalahvování vín. S tím je spojeno použití různých zátek, skladování a kvalitní prodej.

Upozorňujeme naše čtenáře, že prvním pracovním dnem v lednu budou spuštěny nové webové stránky časopisu Vinařský obzor. Navštivte nás na www.vinarskyobzor.cz redakce »

www.vinarskyobzor.cz

To jsem položil otázky za Vás, milí čtenáři, a táži se Vás, zda tyto tematiky v deseti předložených číslech a dvojčíslech Vinařského obzoru najdete. Odpovídám za Vás – najdete. Odbornost časopisu je dána tím, že se k jednotlivým tematikám můžete kdykoliv samostatně vracet a konfrontovat je s vlastními postřehy a zkušenostmi. Časopis Vinařský obzor vám pravidelně servíroval veškeré dění kolem vína a révy vinné, dění ve Svazu vinařů ČR, ve Vinařském fondu, v Národním vinařském centru a dění na poli jednání Evropské unie. Seznamovali jsme Vás s novinkami ve vybraných zákonech, bez nichž se naše práce neobejde. Výstavy, soutěžení a ctižádost vyniknout a být nejlepší patří k dobrému jménu každého vinaře. Povídání o krajině, kde se réva pěstuje, o biovínech a co nejmenších zásazích do životního prostředí a potravinového řetězce bylo také náplní řady publikovaných článků. Sklepy a zpracovny patří neodmyslitelně k výrobě vína. Nedá se vyhovět všem čtenářům stoprocentně ani kvalitou, ani stupněm odbornosti článků, a právě v letošním roce jsme začali publikovat články s vyšším kreditem odbornosti, což může být pro některé čtenáře přítěží. Vážení čtenáři, věřím, že každý najde v našem časopise svoje oblíbené téma tak jako vzorek svého nejmilejšího vína. Pokud se nám tento záměr podařilo naplit, budu velmi rád, a celé redakční radě děkuji za práci ve Vinařském obzoru v roce 2010 a těším se i s Vámi na lepší vinařský rok 2011.

Právní předpisy

Vinařský obzor (12/2010) 583

Termín podání povinných prohlášení se blíží Aktuální Prohlášení o sklizni a Prohlášení o produkci, která se zpracovávají ke dni 31. prosince 2010, musí být doručena do 15. ledna 2011.

Proč podávat prohlášení? Povinnosti vychází z přímo aplikovatelné evropské legislativy a národního zákona číslo 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů v úplném znění, se všemi důsledky při jejich neplnění. Aplikovanou novinkou přejatou z předpisů (ES) je i posuzování neúplnosti a nepřesnosti podávaných prohlášení. Dále je to jedna z podmínek úspěšného vyřízení žádosti o podporu na restrukturalizaci a přeměnu vinic a také na investice. Kdo musí podávat prohlášení? – Prohlášení o sklizni podávají producenti hroznů, jejichž podniky mají více než 10 arů. Patří sem však i pěstitelé s výměrou méně než 10 arů plochy vinic v případě uvádění i části své sklizně na trh. Producenti hroznů, kteří veškerou sklizeň sami zpracovávají nebo nechávají zpracovat na víno, podávají pouze další typ prohlášení. – Prohlášení o produkci podávají výrobci, kteří ve svých zařízeních získají viniﬁkací nakoupených hroznů více než 10 hektolitrů vína. Při menší výrobě musí taktéž podávat prohlášení o produkci v případě, že byť jen část uvádí na trh. Pro zjednodušení odkazujeme na článek a graf v minulém Vinařském obzoru č. 11 s názvem „Vodítko k vyplňování povinných prohlášení pro vinaře, vinohradníky a obchodníky s vínem“. Kdy podávat prohlášení? – Prohlášení o sklizni se každoročně zpracovává ke dni 31. prosince a musí být doručeno do 15. ledna roku následujícího. – Prohlášení o produkci se každoročně zpracovává ke dni 31. prosince a musí být doručeno do 15. ledna roku následujícího. – Prohlášení o zásobách se každoročně zpracovává ke dni 31. července a musí být doručeno do 10. září téhož roku. Doručením se rozumí termín, kdy již musí být prohlášení doručeno na ÚKZÚZ – Oddělení registru vinic, Oblekovice 16, Znojmo 671 81, nikoli datum podání na poště.

Jak nejjednodušeji podávat prohlášení? Preferovaným a již osvědčeným způsobem podání je již zmíněný způsob podání prostřednictvím Portálu eAGRI – resortního portálu Ministerstva zemědělství na www.eagri.cz (nebo přímo www.registrvinic.cz). Po vyhledání stránky kliknete na Portál farmáře a po přihlášení (zadáte uživatelské jméno a heslo, které získáte na nejbližší Agentuře pro zemědělství a venkov) kliknete na tlačítko Registr vinic v aplikaci pro přihlášené a vyberete Elektronická podání prohlášení, vyplníte formulář a již jen stačí kliknout na tlačítko Odeslat prohlášení. Takto svou povinnost splníte nejjednodušším způsobem s předpokladem úplného a přesného podání. Jak jinak lze podávat prohlášení? Až jako další způsob získání a podání formulářů doporučujeme následující možnosti: – na www.eagri.cz (nebo přímo www.registrvinic.cz) zvolit Portál farmáře → Registr vinic → Formuláře k podání, formulář vytisknout, popřípadě vyplnit a vytisknout, podepsat a poštou zaslat na adresu uvedenou v záhlaví formuláře. – na www.ukzuz.cz – oddíl Trvalé kultury → Registrace vinic → Formuláře ke stažení, formulář vytisknout, podepsat a poštou zaslat na adresu Oddělení registru vinic uvedenou v záhlaví formuláře. Kde lze získat aktuální informace? ÚKZÚZ – ORV rozesílá aktuálně elektronicky hlavní informace vinařům a vinohradníkům, vinařským obcím, agenturám pro zemědělství a venkov, odborným svazům, vinařským institucím, spolkům a jiným známým subjektům, s žádostí o předání informací co nejširšímu okruhu vinařů a vinohradníků. Informace poskytuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský na svých webových stránkách (www.ukzuz.cz), Ministerstvo zemědělství ČR na Portálu farmáře (www.eagri.cz), Svaz vinařů ČR (www.svcr.cz), Národní vinařské centrum (www.vinarskecentrum.cz), Vinařský fond (www.vinarskyfond.cz) a jiné profesní organizace a subjekty.

Pokud chcete být informováni o novinkách nejen v povinnostech vinařů a vinohradníků, nabízí ÚKZÚZ na stránkách www.ukzuz.cz po jednoduché registraci vaší e-mailové adresy, v oddíle „Novinky e-mailem“, veškeré informace vydávané ÚKZÚZ. Tyto informace jsou vždy aktuální a v souladu s legislativou. Příloha: Příklady zařazení vín a moštu podle NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 436/2009 a č. 607/ /2009 platných od 1. 8. 2009 do nově označovaných kategorií (CHOP, CHZO aj.), zejména pro podávání povinného Prohlášení o zásobách, produkci, sklizni. Jedná se zejména o tyto názvy: – nové označování: víno s CHOP (s chráněným označením původu) do této kategorie patří např.: jakostní víno, jakostní víno s přívlastkem, jakostní šumivé s. o., jakostní perlivé, jakostní likérové, VOC – nové označování: víno s CHZO (s chráněným zeměpisným označením) do této kategorie patří např.: zemské víno (odrůdy v SOK + odrůdy určené pouze pro výrobu zemského vína) – nové označování: odrůdové víno bez CHOP/CHZO do této kategorie patří např.: odrůdové víno, perlivé, šumivé, likérové (i směsi, kupáže s uvedením názvu odrůdy) – dříve stolní víno – nové označování: víno bez CHOP/ /CHZO do této kategorie patří např.: víno, perlivé, šumivé, likérové (bez uvedení odrůdy) – dříve stolní víno – nové označování: ostatní do této kategorie patří např.: mladé víno v procesu kvašení, šumivé víno dosycené CO2, perlivé víno dosycené CO2 – nové označování: ostatní hroznový mošt do této kategorie patří např.: částečně zkvašený hroznový mošt z hroznů, burčák ÚKZÚZ – ORV Znojmo-Oblekovice Ing. Rostislav Gruna – vedoucí oddělení

584

Vinařský obzor (12/2010)

Právní předpisy

Milan Hlaváček SZPI Brno

Systém HACCP při výrobě vína Mezi základní povinnosti a cíle provozovatelů potravinářských podniků, výrobce vína a vinařských produktů nevyjímaje, patří mimo jiné výroba jakostních a zdravotně nezávadných potravin. Základní mezinárodní pravidla pro zajištění bezpečnosti potravin jsou obsažena v nařízení č. 2004/852/ ES, potažmo v dokumentu Codex Alimentarius, 1993, „Codes Guidelines for the Application of the Hazard Analysis Critical Control Points (HACCP) Systém“. Systém kritických kontrolních bodů (HACCP) je základním pomocníkem pro dosažení tohoto cíle. Výrobce vína a vinařských produktů v něm uvažuje možný výskyt nebezpečí porušení zdravotní nezávadnosti jím produkovaných výrobků a potenciální rizikovost jejich dopadu na zdraví spotřebitele. V případě identiﬁkace takového „rizikového výrobního kroku“, tj. procesního kroku, kdy nalezené nebezpečí představuje zvýšenou míru rizika produkce bezpečných potravin, pak výrobce stanovuje způsoby udržování tohoto nebezpečí v určitých vymezených intervalech (zvládnutém stavu). Systém HACCP tak slouží výrobcům vín a vinařských produktů jako nástroj k zajištění toho, aby produkovali pouze vína a jiné vinařské produkty bezpečné pro konečného spotřebitele, jemuž jsou primárně určeny k přímé konzumaci. Povinnosti výrobců vín ve vztahu k systému HACCP V součastné době je platným právním předpisem, který se zaváděním a udržováním systémů řízení produkce bezpečných potravin založených na principech HACCP zabývá, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin. V rámci tohoto nařízení je v článku 5 provozovatelům potravinářských podniků stanovena povinnost vytvořit a zavést jeden nebo více stálých postupů založených na zásadách HACCP a postupovat podle nich. Vzhledem k tomu, že je při naplňování této povinnosti nutno zohlednit mimo jiné také to, o jaký typ potravin a typ a velikost výrobního podniku se jedná, případně zda nelze v některých případech nahradit monitorování kritických kontrolních bodů správnou hygienickou praxí, spolu s důrazem na zachování některých tradičních výrobních postupů, byl při vypracovávání a schvalování tohoto nařízení zvolen princip „pružnosti“. Nejsou zde tudíž nastaveny striktní požadavky na systém HACCP. Při výrobě vína a vinařských produktů jsou však z technologických důvodů k ošetření

produktů používány i látky alergenní (oxid siřičitý), případně jinak negativně zdraví ovlivňující látky ve zvýšených koncentracích (soli kyseliny sorbové, kyanové soli při „modrém“ čiření, apod.), proto není v případě tohoto typu výroby možné využití pouze správné hygienické praxe, a systém založený na principech HACCP musí být zaveden a udržován i u malých výrobních podniků. Jeho rozsah však bude u různých výrobců vína a vinařských produktů různý. U malých podniků se tak k zajištění bezpečnosti potravin jeví jako plně postačující zpracování „srdce“ systému HACCP, tj. analýzy nebezpečí, spolu s určením technologických úseků (kritických bodů), ve kterých je největší riziko porušení zdravotní nezávadnosti potravin, provádění jejich kontroly a vedení evidence. Vytvoření a zavedení systému HACCP při výrobě vína Při vytváření a zavádění systému založeného na principech HACCP je vždy nejvhodnější, aby byl zpracován samotným výrobcem nebo jím sestaveným týmem zaměstnanců. Náklady na takto vytvářený systém jsou výrazně nižší než při realizování zakázky externí ﬁrmou (v případě vinaře bez zaměstnanců mohou být nulové) a výhodou je také dokonalá znalost používaných výrobních postupů. Je třeba si pouze uvědomit, k čemu má tento systém sloužit, tj. k produkci bezpečných potravin, a neopomenout zhodnotit žádné z potenciálních nebezpečí. Při jeho vytváření je tudíž nutno brát v potaz jak skladbu produkovaných vín a vinařských produktů, tak i používané výrobní postupy a nebezpečí z nich plynoucí. V dalším textu bude malým výrobcům vína a vinařských produktů prezentován jeden z možných způsobů, jak vytvořit systém založený na principech HACCP tak, aby byl funkční a pokryl nezbytnou oblast působnosti. U větších výrobců by byl jeho rozsah zcela jistě nedostatečný, neboť se v jejich výrobních postupech vyskytují některé další kroky, které s sebou nesou další potenciální rizika

ovlivnění bezpečnosti potravin, a často jsou jejich systémy HACCP taktéž certifikovány nebo k certifikacím připravovány. V případě malých výrobců vín tak může proběhnout vytvoření systému založeného na principech HACCP například v těchto krocích: a) vyráběný produkt – je třeba si uvědomit, co konkrétně vyrábím, tj. víno, a jaká rizika tento produkt může v sobě pro spotřebitele nést, případně jaká rizika představuje používaný obal; b) výrobní postupy – výrobou vína se rozumí několik na sebe navazujících operací, z nichž každá může nést potenciální nebezpečí pro výsledný produkt. Aby nemohlo dojít k opomenutí žádného výrobního kroku a aby mohlo být v každém výrobním kroku provedeno zhodnocení možných nebezpečí, je nejlepším a nejpřehlednějším řešením vytvoření vývojového diagramu prováděných výrobních postupů (např. příjem hroznů–odzrnění–mletí–lisování–atd.); c) analýza nebezpečí – v každém výrobním kroku výrobního postupu je třeba zhodnotit tři druhy nebezpečí (biologické – např. hniloba; fyzikální – např. střepy skla v lahvích, kameny apod.; chemické – např. zbytky sanitačních prostředků, konzervační látky, toxiny vzniklé činností mikroorganismů a plísní apod.); hodnotí se tedy nejen riziko pravděpodobnosti jejich výskytu, ale také riziko možného dopadu identifikovaného nebezpečí na zdraví spotřebitele a jeho možného vyloučení v dalších výrobních krocích. Provedení úplné a správné analýzy nebezpečí spolu se správně vyhodnocenou mírou rizika je nejdůležitější částí systému HACCP a má přímý vliv na správné stanovení kritických kontrolních bodů. V rámci této analýzy musí být identifikována všechna rizika, kterým musí být předcházeno nebo která musí být vyloučena či omezena na přijatelnou úroveň; d) stanovení kritických bodů (CCP) – ty jsou stanovovány na základě provedené analýzy nebezpečí ve výrobních krocích, kdy je třeba provádět kontrolu nezbytnou pro předcházení riziku, pro jeho vyloučení nebo ome-

Právní předpisy / Inzerce

zení na přijatelnou úroveň. V těchto bodech je třeba stanovit kritické limity, které oddělují přijatelný stav od nepřijatelného. V případě malých výrobců vína a vinařských produktů, kteří zpracovávají pouze své hrozny či hrozny od prověřených pěstitelů, při své výrobě používají pouze běžné tradiční výrobní postupy, svá vína konzervují pouze oxidem siřičitým a plní je pouze do nových lahví na ručních podtlakových plničkách, se jako jediné potenciální nebezpečí jeví možné předávkování oxidu siřičitého. Nejlépe je v tomto případě zvolit pouze jediný kritický bod – obsah celkového oxidu siřičitého ve víně. Mezní hodnoty celkového oxidu siřičitého, které nesmí být při uvádění vína do oběhu překročeny, jsou pro jednotlivé kategorie vína stanoveny v příloze 1 B nařízení Komise (ES) č. 606/2009. Způsob monitoringu zvládnutého stavu je jednoduchý – vždy se jedná o laboratorní rozbor (výrobce ho však může provádět ověřenými a funkčními metodami svépomocí). Frekvenci sledování nepřekročení těchto limitů je možno stanovit různě, nejméně však jednou před propuštěním vína do oběhu, tudíž před jeho prodejem spotřebiteli. O tomto sledování je třeba vést a uchovávat evidenci. Ta slouží jako důkaz, že výrobce produkuje pouze bezpečné potraviny; e) stanovení nápravných opatření – pokud ze sledování kritických bodů vyplývá, že ně-

která vína nebo vinařské produkty byly vyrobeny v nezvládnutém stavu, tj. že byly překročeny kritické limity, je nutno stanovit nápravné opatření; f) dále je nutno systém založený na principech HACCP pravidelně podrobovat přezkoumání jeho funkčnosti a aktuálnosti, zejména při každé změně výrobku, procesu nebo fáze, a tyto změny do systému zapracovat. Stejně tak může dojít k legislativní změně (např. změna hodnoty kritických mezí), kterou je třeba do vytvořeného systému rovněž zapracovat. Certifikace systému HACCP Certifikace systému kritických bodů (HACCP) slouží k ověření funkčnosti a účinnosti zavedeného systému HACCP certifikačními společnostmi. Jedná se o dobrovolnou činnost, prostřednictvím které si výrobce, za účelem ještě většího posílení bezpečnosti svých výrobků, do svého systému HACCP přibírá plnění dalších požadavků nad obvyklý rámec vyžadovaný platnou legislativou. Systém HACCP předkládaný k certifikaci musí být řízený a výrazně rozsáhlejší dokument než systém HACCP, u nějž výrobce o jeho certifikaci neuvažuje. Je třeba si uvědomit, že certifikace systému HACCP není jednorázovým aktem, ale certifikát má vždy omezenou platnost. Vlastnímu

SPOLE H LIVÁ FI LTRACE

POUR FÉLICITER 2011

HOBRA

ŠKOLN ÍK

HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

Vinařský obzor (12/2010) 585

certifikačnímu auditu zpravidla předchází příprava na tento audit podle standardů nabízených certifikačními společnostmi (standardy BRC, IFS, ISO 22000, DutchHACCP). Výrobce je následně po certifikaci nucen podstupovat další recertifikační i běžné audity ze strany certifikační společnosti, jež mu certifikát „propůjčila“. Veškeré tyto činnosti jsou certifikačními společnostmi zpoplatňovány. V případě podávání žádostí o čerpání dotací v rámci některých podpůrných programů vyhlášených Ministerstvem zemědělství ČR je však certifikace systému HACCP pro výrobce vín a vinařských produktů povinná. Závěr Závěrem bych rád všem vinařům, kteří investovali nemalé peníze do vypracování příruček systému HACCP od nejrůznějších firem, doporučil, aby si tyto dokumenty pročetli a zamysleli se, zda jejich výroba opravdu probíhá v souladu s postupy, jež jsou v těchto příručkách popsány. V případě, že v nich uvedené výrobní postupy nepoužívají a některá zde vyhodnocená „závažná“ rizika jim připadnou „přitažená za vlasy“, nechť provedou svépomocí přepracování tohoto systému tak, aby dosáhli jeho aktuálnosti a zjednodušení. Neboť jen to, co znám a čemu rozumím, mi může být k užitku a plnit požadovanou funkci – produkovat bezpečná vína.

586

Vinařský obzor (12/2010)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k odrůdě Panonia kincse Panonia kincse je maďarská odrůda, kterou vyšlechtil v roce 1942 Ferenc Poczik. Vznikla jako křížení odrůd ‘Královna vinic’ × ‘Cegléd szépe’. Z Maďarska se rozšířila na Slovensko a odtud okrajově do moravských vinohradnických oblastí. Odrůda je často využívaná ve šlechtění stolních odrůd révy vinné.

Pěstitelské vlastnosti Panonia kincse je velmi náročná na stanoviště. Lze ji pěstovat pouze na velmi teplých stanovištích, kde nedochází k výrazným poklesům zimních teplot. Je citlivá na poškození zimními mrazy. Odrůda je určena pro velkovýrobní pěstování, ale pouze v nejteplejších oblastech a většinou pod doplňkovou závlahou. Ve vinicích v České republice se již velkovýrobně nepěstuje, i když v minulosti tomu tak bylo. Větší výsadby jsou na jižním Slovensku a v Maďarsku. Protože je v našich podmínkách vhodná zejména pro malovinaře a zahrádkáře, vybírá se pro ni nejteplejší místo ve vinici nebo na zahradě. Vhodné jsou zejména slunné stěny zahradních staveb. Půdy jsou nejlepší hluboké, hlinitopísčité, dobře zásobené vodou a živinami. Na velmi těžkých a nadměrně výživných půdách však dochází ke sprchávání květenství. Nesnáší suché půdy, na nichž se nevytváří hezké hrozny. V suchých půdách je nezbytná doplňková závlaha pro vývoj kvalitních hroznů.

Jelikož se jedná o „evropskou odrůdu“ patřící mezi druh Vitis vinifera, je citlivá na houbové choroby a musí se chemicky ošetřovat. Odrůda se musí pravidelně ošetřovat zejména proti plísni révy a padlí révy. Při pěstování v méně větraných sklenících je třeba se zaměřit především na ochranu proti padlí révy, neboť má ve skleníku příznivé podmínky. Odolnost proti šedé hnilobě je dobrá, protože má tato odrůda poměrně volný hrozen a raným dozráváním může unikat silnějším infekcím.

Doporučované zatížení pro tuto typickou velkoplodou stolní odrůdu je 4–6 oček na m2. Stolní odrůdy révy vinné je vhodné v našich klimatických podmínkách pěstovat na vysokých tvarech s dostatečnou zásobou starého dřeva. Nejvhodnější je její pěstování ve tvaru pergoly. Staré dřevo vytváří dostatek zásobních látek a zvyšuje odolnost proti poškození zimními mrazy. Odrůdu lze pěstovat i na středním nebo vysokém vedení s řezem na tažně. Při tomto pěstitelském Foto P. Pavloušek

Ampelograﬁcká charakteristika Vrchol mladého letorostu je jemně ochlupený, zelený s jemně nahnědlými lístky. List je středně velký, vejčitý, středně hluboce pětilaločnatý. Řapíkový výkrojek je otevřený, lyrovitý, u báze řapíku ostrý. Hrozen je velký, tvar je válcovitě kuželovitý, u báze třapiny rozvětvený, rovnoměrně hustý až řidší. Bobule je velká, elipsovitá, pravidelná, se zaokrouhleným vrcholem, žlutá. Slupka je srostlá s pevnou a poměrně šťavnatou dužninou. Jednoleté dřevo je světlehnědé, čárkované.

1 Panonia kincse – keř

3 Panonia kincse – keř

a snížit možnost infekce houbovými chorobami. Je náročná na pěkné počasí v době kvetení. Při deštivém a chladném počasí může docházet ke sprchávání květenství. Podnožová odrůda se vybírá na základě půdních podmínek a velikosti uvažovaného pěstitelského tvaru. Při výběru se vyhneme bujně rostoucí podnoži Kober 5 BB. Ostatní podnožové odrůdy potom můžeme vybírat na základě půdních podmínek stanoviště.

Foto P. Pavloušek

Využití odrůdy Panonia kincse je typická stolní odrůda určená výhradně pro konzum čerstvých hroznů. Konzumace čerstvých hroznů je významná jako zdroj vitaminů, minerálních látek a cukrů. Je určena pro velkovýrobní pěstování v teplých podmínkách.

Foto P. Pavloušek

tvaru je vhodné provádět proředění hroznů, tzn. na letorostu ponechat vždy pouze jeden, nejlépe vyvinutý hrozen. Odstranění hroznů je vhodné provádět brzy po úspěšném odkvětu odrůdy. Tímto zásahem se méně zatíží keř, získá se lépe vyvinutý hrozen a zabezpečí lepší vyzrálost dřeva, a tím nepřímo i lepší podmínky pro úspěšné přezimování. V zóně hroznů je rovněž vhodné provádět vylamování zálistků, a tím zabezpečit lepší osychání listové plochy a hroznů

5 Panonia kincse – list

4 Panonia kincse – hrozen

6 Panonia kincse – pupen

Foto P. Pavloušek

2 Panonia kincse – hrozen

Vinařský obzor (12/2010) 587

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

7 Panonia kincse – vrchol letorostu

588

Vinařský obzor (12/2010)

Vinohradnictví

Patrik Burg Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav zahradnické techniky

Novinky z oblasti vinohradnické mechanizace na italském veletrhu EIMA 2010 Ve dnech 10.–14. listopadu se v italské Bologni konal již 23. mezinárodní odborný veletrh věnovaný speciální zemědělské, zahradnické a komunální technice EIMA International 2010. Po řadě úspěchů, které zaznamenala výstava v roce 2008, byl i letošní ročník této prestižní akce doslova nabitý řadou zajímavých novinek. V expozicích výstaviště byly předváděny výrobky z více než 40 zemí celého světa. Tradičně vysokou úroveň měla zařízení a stroje renomovaných italských, německých a francouzských výrobců. Nechyběli však ani zástupci výrobců z Japonska, Austrálie, Číny nebo Indie.

Foto archiv autora

Celý sortiment strojů vystavovaný ve více než 20 halách a předváděný na volné ploše výstaviště byl s důrazem na účel využití zastoupen energetickými prostředky, tj. standardními malotraktory a traktory, samojízdnými stroji, multifunkčními portálovými nosiči a dopravními prostředky. Ostatní stroje a zařízení využívaná při pěstování zahradnických plodin nebo v komunální oblasti, jako jsou např. pluhy, kypřiče, secí stroje, sázecí stroje, rozmetadla hnojiv, mulčovače, stroje pro chemickou ochranu rostlin, stroje pro sklizeň zeleniny, ovo-

1 Pásový malotraktor MACH 4

ce, révy vinné, ale také závlahové systémy, byly situovány v ostatních pavilonech výstaviště. Mezi vystavovanými exponáty byly v letošním roce obecnými znaky zejména zvýšení bezpečnosti a komfortu obsluhujícího personálu, rozšíření environmentálních opatření posilujících trend v oblasti snížení možného znečištění životního prostředí a podpora moderních technologií pro oblast precizního zemědělství. Tradiční výrobci traktorů představili širokou nabídku strojů všech kategorií a výkon-

nostních tříd, z nichž v následujícím přehledu uvádíme několik zajímavostí. Vylepšenou verzi pásového malotraktoru s typovým označením MACH 4 doplněného o kabinu (obr. 1) představila italská firma ANTONIO CARRARO, která v letošním roce slaví 100 let od založení. Traktor MACH 4 je konstrukčně nový univerzální malotraktor lámavého typu určený do vinic, sadů a školkařských provozů. Stroj je vybaven pásovými podvozky typu delta a je určen i do nejnáročnějších podmínek. Vedle nových konstrukcí motorů a převodovek zaměřili výrobci svoji pozornost na bezpečnostní prvky. Jako příklad lze uvést dynamický bezpečnostní systém, který představila firma LANDINI společně s koncernem C.O.B.o. a jenž má zabránit možnému převrácení traktoru. Zařízení kontroluje stabilitu traktoru při jízdě tak, že monitoruje řadu parametrů, např. nedostatečné zatížení přední nápravy, příčné naklonění, poruchy řízení apod. V případě nebezpečí varuje traktoristu prostřednictvím zvukového signálu. Na letošním ročníku výstavy byl patrný výrazný trend v oblasti strojů pro chemickou ochranu trvalých porostů (sady, vinice) směřující ke konstrukcím pro omezení úletu postřikové kapaliny. Řada vystavovatelů, např. firmy IDEAL, NOBILI, PROJET, CARRAROSPRAY, BERTONI aj., proto rozšířila svůj sortiment o traktorové tunelové postřikovače i rosiče v jedno- i víceřádkovém provedení (obr. 2). Zastoupeny byly rovněž rosiče konstrukčně řešené jako adaptéry pro multifunkční portálové nosiče. Oproti předcháze-

2 Dvouřádkový tunelový rosič

3 Tunelový dvouřádkový herbicidní rám FRIULI

valých kulturách. Z výrobců lze uvést např. ﬁrmy PUPIN, F.LLI ANNOVI aj. Za zmínku stojí traktorová nesená verze nabíracího rozmetadla ﬁrmy SCIACCO s objemem zásobníku do 0,6 m3 (obr. 5). Ložný prostor rozmetadla ve tvaru lopaty umožňuje snadné nacouvání do hromady nabíraného materiálu. Odpadá tak potřeba nakládací techniky. Rozmetací ústrojí tvoří dvojice válcových rotorů s lopatkami, jejichž pohon je zabezpečen od hydromotorů. Rotory se při nabírání materiálu zvedají, při rozmetání jsou v zadní části korby sklopeny do svislé polohy. Pro rovnoměrný přísun aplikované hmoty je navíc rozmetadlo vybaveno pohyblivým čelem.

Další novinkou v této kategorii bylo rozmetadlo organických i minerálních hnojiv pro řádkovou aplikaci ﬁrmy INDUSTRIAS-DAVID. Princip činnosti stroje spočívá v dávkování aplikované hmoty přímo do brázdy vytvořené rozorávací radlicí, která je uchycena v zadní části rozmetadla. Hmota je tak podle potřeby aplikována do středu meziřadí nebo podél řádků v oblasti příkmenného pásu. Rozmetadla jsou dodávána v širokém spektru modelů s objemem ložného prostoru v rozmezí 2,5–13 m3. Ve spodní části ložného prostoru je umístněn pásový dopravník, který posouvá aplikovanou hmotu do jeho zadní části opatřené výstupním otvorem. Velikost otvoru lze Foto prospekt výrobce

jícím ročníkům vzrostl počet strojů umožňujících elektrostatické nabíjení kapek. Ocenění zde získala ﬁrma FRIULI za „inovační výrobek roku“, kterým je tunelový dvouřádkový herbicidní rám s recyklací postřikové kapaliny (obr. 3). Celé zařízení je řešeno jako traktorové nesené, uchycené přes paralelogram k výškově stavitelnému sloupku. Pracovní část tvoří dvě dvojice záchytných clon vybavené ve spodní části záchytnými žlábky, které umožňují soustředit kapénky postřikové kapaliny, jež neulpěly na cílovém porostu. Ze žlábků je zachycená kapalina transportována potrubím zpět do zásobní nádrže. Podle výrobce je zařízení schopné ušetřit až 60 % postřikové kapaliny, která je navíc efektivně zužitkována, bez zatížení životního prostředí. Díky hydraulicky ovládanému polohovatelnému rámu mohou být tunely neseny nad řádky s osovou vzdáleností 1,6–3,3 m. Další z oceněných novinek v této kategorii strojů byl návěsný typ rosiče od ﬁrmy NOBILI s typovým označením OKTOPUS DOBLE (obr. 4). Rosič je určený pro aplikaci dvou rozdílných pesticidů, u nichž je problém s jejich vzájemnou mísitelností, nebo pesticidu a listového hnojiva. Jedná se o standardní typ rosiče s aplikačními hubicemi, které jsou polohovatelné a mohou být využity při děleném způsobu aplikace. Tento způsob umožňuje aplikovat rozdílné dávky postřiku na jednotlivé části ošetřovaného porostu, a uspořit tak množství použitého postřiku při současné ochraně životního prostředí. Rosič je nově vybaven dvojicí samostatných zásobních nádrží o objemu 600 a 800 litrů. Každá z nádrží je napojena na samostatné čerpadlo a rozvod postřikové kapaliny. Dělenému způsobu aplikace jsou rovněž uzpůsobeny rosicí hubice provedené do „V“ tvaru. Poměrně obsáhlý byl také sortiment rozmetadel pro aplikaci hnoje a kompostu v tr-

Foto prospekt výrobce

Vinařský obzor (12/2010) 589

Foto prospekt výrobce

Vinohradnictví

4 Návěsný rosič OKTOPUS DOBLE

Foto archiv autora

regulovat pomocí hydraulicky ovládaného hradítka. Z otvoru je hnojivo aplikováno do brázdy, kterou vytváří radlice uchycená ve středové části rozmetadla. Některé typy rozmetadel jsou navíc vybaveny příčným dopravníkem, který posouvá vyhrnutou hmotu směrem k oběma bočním stranám rozmetadla, kde jsou stejně jako v předcházejícím případě uchyceny rozorávací radlice. V kategorii strojů využívaných při zpracování půdy v oblasti meziřadí a příkmenných pásů trvalých výsadeb získal ocenění výrobek firmy ARRIZZA. Jedná se o traktorový nesený kultivátor umožňující využít široké spektrum pracovních orgánů v podobě kypřicích a plochořezných radliček včetně bočně nesených výkyvných sekcí s různými typy pasivních i aktivně poháněných pracovních orgánů. V sortimentu výrobků nechyběly ani rotační a rýčové pluhy od známých výrobců, např. firem FALC, GRAMEGNA. Zajímavým exponátem byl rýčový pluh firmy TORTELLA s pracovním záběrem 0,8 m, který je určený pro agregaci s malotraktrory o výkonu motoru nad 11 kW. Stejný výrobce dokonce nabízí variantu ručně vedeného rýčového pluhu o záběru 0,75 m, který je vybaven vlastním motorem o výkonu 4,8 kW. Pracovní hloubka se pohybuje maximálně do 0,2 m (obr. 6). Pro oblast plně mechanizované sklizně hroznů byl představen tradičně velký počet návěsných i samojízdných sklízečů hroznů od předních výrobců NEW HOLLAND, PELLENC, GREGOIRE, DEUTZ-FAHR aj. V konstrukci strojů se projevily také rostoucí požadavky na kvalitu a čistotu sklizeného produktu. Nejnovější typy sklízečů jsou proto doplněny různými typy separačních ústrojí využívajících možnost oddělení nečistot na ploše vibračních nebo válcových sít, případně na aktivních roštech. Inovace v oblasti těchto strojů byly zaměřeny především na zvýšení komfortu obsluhujícího personálu, např. nové typy kabin, ovládacích prvků pro nastavení pracovních režimů funkčních částí sklízečů. Snahy o dosažení vyšší čistoty sklizeného produktu dokládají separátory, které patří v současnosti ke standardnímu vybavení sklízečů. Nejjednodušší variantu představují krátká válcová síta, umístěná těsně před zásobníkem. V jejich vnitřním prostoru se otáčí prstový šnek, který napomáhá posunu sklízeného produktu po jeho vnitřní ploše a zajistí separaci bobulí od zbytků třapin a dalších nečistot jako např. listů, úponků a jiných příměsí. Účinnou separaci zajistí i vibrační rovinné síto umístěné nad zásobníkem nebo perforovaný pásový dopravník. Jinou konstrukční variantu separátoru představuje použití perforovaného pásového dopravníku v kombinaci s několika rotujícími hřídeli opatřenými hvězdicovitými elementy. Při rychlé rotaci hřídelí se prsty

Vinohradnictví

5 Nabírací rozmetadlo SCIACCO

hvězdic pohybují těsně nad dopravníkem a vyhazují příměsi. Velmi účinný separační systém je třídicí (separační) stůl umístěný nad zásobníky. Sklízený produkt obsahující podíl částí hroznů, celé hrozny a příměsi je přiveden mezi kmitající obloukové pruty (zmenšená obdoba sklízecího ústrojí), kde jsou působením vibrací odděleny bobule od zbytků třapin. Produkt dále prochází přes dvojitý rotační rošt, kde v prvním stupni jsou vtahovány listy, třapiny a jiné lehké příměsi, ve druhém stupni propadávají uvolněné bobule do zásobníku. Poměrně velká účinná plocha rotačního roštu dala systému název třídicí stůl (obr. 7).

Letošní ročník výstavy potvrdil i nadále rostoucí požadavky kladené na stroje v oblasti environmentální (omezení znečištění životního prostředí, snížení spotřeby pohonných hmot, snížení půdního zhutnění), ergonomické (bezpečnost obsluhy) a v neposlední řadě také ekonomické (racionalizace operací, šetrnost a kvalita provedeného zásahu). Další ročník této prestižní evropské výstavy bude v roce 2012. »

Kontaktní adresa: doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Valtická 337, 691 44 Lednice

6 Ručně vedený rýčový pluh GRAMEGNA

Foto prospekt výrobce

Vinařský obzor (12/2010)

Foto prospekt výrobce

590

7 Třídicí (separační) stůl

Vinohradnictví

Vinařský obzor (12/2010) 591

Milan Hluchý Biocont Laboratory

Výsledky ochrany (nejen) ekologických vinic v roce 2010 Mluvit o výsledcích ochrany vinic v letošním roce je možná pro mnohé vinaře jako mluvit o provaze v domě oběšencově. Na druhou stranu ale extrémní rok 2010 dokonale celý systém ochrany prověřil a rozhodně si zaslouží detailní analýzu. Extrémně náročný rok prověřil jak funkčnost systémů ochrany vinic, tak účinnost jednotlivých přípravků.

Co je vlastně povoleno k ochraně ekologických vinic? Již první jednoduchá představa, že „ekologičtí“ vinaři nepoužívají chemii, vyjádřená ve výše uvedeném citátu ukazuje na hluboké nepochopení celého systému. Co jiného jsou syntetické feromony používané k matení samců obalečů než produkt špičkového chemického průmyslu? Jedním dechem je ale nutno dodat, že produkt pro člověka, krajinu i ekosystém vinice naprosto bezpečný. Jak je možné něco takového tvrdit? Při průměrné dávce 250 odparníků přípravku Isonet LE se od dubna do října na 1 ha vinice odpaří necelých 50 gramů feromonů. Při průměrné „délce života“ molekuly feromonu, která je asi 5–7 dnů, nám vyjde, že za vegetace je na jednom hektaru na povrchu veškeré zelené hmoty a ve vzduchu rozptýleno asi 1,6 gramu feromonu. Tyto dávky, nota bene s přírodními feromony absolutně totožných látek, mikroorganismy a slunce velmi snadno odbourávají. Právě bezpeč-

nost používání feromonů je důvod, pro jsou tyto produkty celosvětově povoleny i pro ekologické zemědělství. Dál jsou k ochraně ekologických vinic povoleny klasické přípravky na bázi koloidní síry a mědi, tedy klasické pesticidy. Tyto látky jsou ovšem používány v množstvích, ve kterých neznamenají pro půdu a celý ekosystém riziko. I v letošním, extrémně deštivém roce jsme se při devíti aplikacích měďnatého přípravku Kocide 2000 vešli do 5,4 kg použitého přípravku, což znamená při 35% obsahu čisté mědi aplikaci necelých 1,9 kilogramů mědi na hektar. Podle mezinárodních standardů jsou dávky mědi kolem dvou až tří kilogramů bezpečné a neFoto archiv autora

V první řadě ale prověřil pravdivost mnoha informací a představ, jež jsou vinařům z nejrůznějších stran k věření předkládány. Zároveň prověřil i schopnost vinohradníků správně se v kritických situacích rozhodovat. Plným právem tak můžeme o letošním roce mluvit v souvislosti s ochranou vinic jako o „roce pravdy“. Již od začátku července se v tisku začaly objevovat zprávy jako například tato: „Velké problémy budou mít podle odborníků také ekovinaři, kteří nepoužívají žádné chemické postřiky“ (MF dnes, 13. července 2010). Tento citát ukazuje, kromě určitého rysu české povahy, i na základní nepochopení principů ekologického vinařství. Podívejme se tedy velmi stručně nejdřív na to, co vlastně ekologičtí vinaři používají a jaká je logika celého systému ekologické ochrany.

1 Tokaj, polovina července 2010. Fotograﬁe typická pro letošní extrémně komplikovaný rok, a to, jak vidíte, nejen na jižní Moravě. Polovina hroznu je zničená peronosporou, druhá oidiem.

znamenají ani z dlouhodobého hlediska pro půdu a ekosystém riziko. Dále jsou v ekologickém vinohradnictví používány jednoduché anorganické látky, jako je bikarbonát sodný a draselný, vodní sklo a draselné tekuté mýdlo. Tyto látky mění pH na povrchu rostlin a zpevňují povrchová pletiva nebo jen snižují množství patogena na révě. Poslední skupinou jsou různé rostlinné výtažky, jako například preparát HF Mycol na bázi fenyklového oleje, Prev B2 na bázi pomerančového oleje nebo přípravek Alginure, který obsahuje volné fosfonáty, aminokyseliny, sacharidy a další látky vyvolávající a podporující přirozené obranné reakce rostlin. Co je podstatné, všechny tyto látky jsou snadno odbouratelné, v mnoha případech jsou přírodního původu a po náročných testech a procesu certiﬁkace bylo jejich používání organizací IFOAM (International Federation of Organic Farming) povoleno k používání v ekologickém zemědělství. Ekologické zemědělství tedy neznamená rezignaci na moderní znalosti ani návrat o sto let zpět. V podstatě jde o alternativní variantu moderního, vysoce soﬁstikovaného systému ochrany zasazeného do precizního a ekologicky promyšleného vinohradnictví. Co je ale pro ekologické zemědělství, a tedy i pro vinohradnictví jako celek podstatné: Základem celého systému je posílení stability a vitality, a to jak keřů révy vinné, tak celé vinice, posílení života v půdě nezatěžované pesticidy a syntetickými hnojivy, podpora miliard půdních organismů zabezpečujících mimo jiné i dostatek vody a živin révě, organismů zabezpečujících i vhodnou fyzikální strukturu půd. Réva rostoucí v takové půdě má pak podstatně víc energie i k tvorbě látek, které ji přirozeně chrání

592

Vinařský obzor (12/2010)

Vinohradnictví

i před tak agresivními patogeny, jako je plíseň révy či padlí révové. A pokud ještě umíme v krizových momentech přirozenou obranu révy povzbudit, pak začíná být zřejmé, jak je možné, že výsledek ochrany ekologických vinic dopadl v průměru lépe než ochrana chemická. V tomto smyslu byl letošní rok i rokem zázraků. Vidět vinice napadené v době květu sporulující peronosporou na květech a vidět tytéž vinice po měsíci v relativně velmi dobrém zdravotním stavu v důsledku aplikací dvou zvýšených dávek preparátu Alginure a půl kila mědi, to se, alespoň pro mne, rovnalo zázraku. A vidět v polovině srpna oidiem jen slabě napadený Modrý Portugal v pokusné variantě bez další ochrany proti oidiu jen po pěti aplikacích Alginuru a jedné aplikaci síry, to byl také nevšední zážitek. I tento pokus měl samozřejmě čtyřikrát opakovanou neošetřenou kontrolní variantu, která byla již při prvním hodnocení padlí v polovině srpna stoprocentně napadena a při hodnocení před sklizní byly hrozny na kontrolách zcela zničeny.

Průběh počasí, infekční tlaky a ochrana vůči hlavním chorobám révy vinné. Plíseň révy Jak si jistě vinaři pamatují a je zřejmé i z grafu průběhu srážek a teplot, květen a první polovina června byly srážkově výrazně nad dlouhodobým průměrem. Za květen napršelo ve Velkých Bílovicích 140 mm, což je 230 % dlouhodobého normálu, který činí pro květen asi 60 mm. Protože takové množství srážek v průběhu května bylo naposled v roce 1964, naprostá většina dnešních vinařů, včetně mne, si tuto kalamitní situaci z roku 1964 nepamatuje. Došlo tedy k něčemu, s čím naše generace de facto neměla zkušenost. Díky tomu, že již počátkem května bylo dosaženo průměrných denních teplot kolem 15 °C, nastaly s prvními dešti po oteplení od 22. 5. primární infekce a pak každý další déšť v průběhu května a června znamenal další primární a později i sekundární infekce. Pokud navíc byly ve vinicích špat-

Teploty – normál

5. 10.

29. 9.

17. 9.

23. 9.

5. 9.

11. 9.

30. 8.

18. 8.

24. 8.

6. 8.

12. 8.

13. 7.

Teploty 2010

31. 7.

Srážky

Graf 2 Měsíční úhrny srážek v průběhu vegetačního období v roce 2010, Velké Bílovice 160 140

Srážky (mm)

120 100 80 60 40 20 0 březen Normál

duben Srážky 2010

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

Teploty (°C)

19. 7.

25. 7.

7. 7.

1. 7.

19. 6.

25. 6.

7. 6.

13. 6.

1. 6.

26. 5.

14. 5.

20. 5.

2. 5.

8. 5.

Srážky (mm)

Graf 1 Průměrné denní teploty, dlouhodobý teplotní normál a srážky ve V. Bílovicích od počátku května do 9. října

ně očištěné kmínky a od paty kmínků rostly nevylámané letorosty, byly vytvořeny podmínky pro další extrémně silný infekční tlak. Při současné úrovni provádění zelených prací dané nedostatkem pracovních sil, dlouhodobě nízkými cenami hroznů a nedostatkem vhodné mechanizace bylo možné vidět počátkem června vinice, kde u každého kmínku bylo pět a více letorostů s mnoha listy, z nichž na každém bylo několik olejových skvrn. Takový infekční potenciál pak samozřejmě bylo jen velmi obtížné beze ztrát zvládat. Koncem května až počátkem června se na listech révy objevily, někde i relativně hojně, první olejové skvrny. Při výrazném oteplení v prvních deseti dnech června proběhl vývoj patogena uvnitř pletiv listů a první další noční ovlhčení 12. 6. a déšť s nočním ovlhčením révy v celém následujícím týdnu vytvářely podmínky pro sporulaci, a tím i masivní sekundární infekce. Protože tato sporulace se odehrávala při relativně vysokých teplotách, bylo i množství patogenem vyprodukovaných spor velmi vysoké. Pro představu – uvádí se, že při sporulaci kolem 12–13 °C vyprodukuje 1 mm2 porostu mycelia na listu řádově „jen“ několik set tisíc spor, ale při teplotách kolem 23 °C vyprodukuje totéž množství patogena z 1 mm2 již 10 milionů spor. A právě v tomto relativně teplém, ale mimořádně deštivém a pro vývoj patogena vhodném počasí začala většina odrůd révy kvést. To znamená, že zhruba týden v nejcitlivější fenofázi kvetení trvaly masivní sekundární infekce plísně révy doprovázené novými primárními infekcemi. Tyto infekce pak měly pro řadu vinic fatální důsledky. Pokud navíc vinaři ze zvyku s dalším ošetřením čekali, až réva odkvete, udělali druhou fatální chybu. Ve víře ve všemocnost systémových preparátů se domnívali, že infekci uvnitř rostliny je možné zastavit kdykoli. Pravda je ale taková, že i systemické přípravky mají dobrou účinnost jen tehdy, použijí-li se v první polovině infekčního cyklu patogena. Což při teplotách kolem 18 °C je zhruba jen v prvních 2–3, maximálně 4 dnech po infekci. Při pozdější aplikaci pak ani ty nejrazantnější systemické přípravky již nemají dokonalou kurativní účinnost. Protože pak i zbytek června, červenec, srpen a září byly srážkově nadprůměrné (zhruba 15 až 40 % nad dlouhodobým normálem), probíhaly v silně napadených vinicích další infekce až do konce srpna. Hodnocení srovnávacích ploch Aby bylo možno objektivně srovnat účinnost ochrany vinic v ekologickém a integrovaném systému, hodnotili jsme pouze plochy, kde byla tatáž odrůda na téže lokalitě ošetřovaná tímtéž vinařem. Při hodnocení jsme používali standardní metodiku hodnocení pokusů EPPO, to znamená hodnocení 4 × 100 hroznů na variantu. Aby se

Foto archiv autora

Vinohradnictví

to ošetřovaných ekologických vinicích byly peronosporou napadeny průměrně jen 2,2 % hroznů, přičemž výsledná intenzita napadení byla 1,4 %. Na srovnávacích, chemicky ošetřovaných plochách byla frekvence napadení 6,1 % a intenzita napadení 2,6 % (viz graf č. 3). Pro další průběh napadení vinic peronosporou měla úspěšnost ochrany v květnu a první polovině června klíčový význam. Pokud v této době nebyla z jakéhokoli důvodu (podcenění intenzity infekčního tlaku patogena, příliš dlouhé intervaly mezi ošetřeními např. v důsledku snahy ušetřit náklady, nezopakování postřiku smytého v prvních hodinách po ošetření deštěm, nemožnost vjet do porostu a případně další důvody) ochrana zvládnuta, probíhaly další a další masivní infekce až do začátku září a ochrana se velmi komplikovala. Nesmírně cennou zkušeností bylo úspěšné použití zvýšené dávky – 7 l preparátu Alginure ke kurativnímu ošetření již velmi silně napadených vinic. Po dvojím použití tohoto preparátu v odstupu asi 7 dnů jsme jak v Zeleném Veltlínu na jižní Moravě, tak v Rýnském Ryzlinku na severu Maďarska byli svědky zastavení infekce, která byla při prvním ošetření již ve stadiu sporulace patogena v květenstvích. Díky této zkušenosti a zaregistrování Alginuru v Seznamu povolených pomocných látek dále vzrostla jistota ochrany ekologických a nejen ekologických vinic před plísní révy.

2 Detail listu révy vinné po ošetření preparátem Alginure. Na okrajích napadené plochy je zřetelný tmavý okraj. Jedná se o ohraničení již napadené části listové čepele pletivem odumřelým v důsledku hypersenzitivní reakce révy. V okolí je pak vidět několik dalších drobných skvrn v místech, kde rostlina zablokovala vývoj patogena již krátce po napadení. Nejrychlejší obrannou reakcí révy, ke které dochází již v řádu několika desítek minut po ošetření, je tvorba vysokých koncentrací peroxidu vodíku v patogenem napadených buňkách. Takto jsou i evropské odrůdy révy vinné schopny zcela eliminovat již proběhnuvší napadení plísní révy. Podmínkou je však vysoká vitalita révy.

zabránilo byť i jen podvědomému zkreslení výsledků, hodnotili jsme vždy všechny hrozny z druhého keře za každým sloupkem náhodně zvoleného řádku. Ekologičtí vinaři ošetřující na základě poradenství ﬁrmy Biocont ošetřili vinice mezi 21. květnem a 18. červnem celkem 3–4× (to znamená 2–3× před květem a 1× při dokvétání) kombinací preparátu Alginure s 300 g měďnatého přípravku Kocide 2000. Pokud tato ochrana byla kombinována s řádným provedením podlomu a odplevelením příkmenného pásu, pak v tak-

Padlí révy Přestože zimní mrazy částečně omezily intenzitu výskytu tohoto patogena v prvních fázích vývoje révy, extrémně vhodné poča-

Graf 3 Průměrné napadení hroznů peronosporou. Hodnoceno vždy 4 × 100 hroznů na hodnocenou variantu. Datum hodnocení 23.–25. 6. 2010 (srovnání bio a IP)

100

Intenzita, četnost napadení (%)

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 FR M. Bránice

M. Bránice

RŠ

Popice

Kobylí

Popice

Bavory

Četnost napadení (BIO)

Četnost napadení (IP)

Intenzita napadení (BIO)

Intenzita napadení (IP)

Mikulov Hustopeče Průměr

Vinařský obzor (12/2010) 593

sí pro rozvoj padlí od počátku června, kdy byla neustále vysoká vzdušná vlhkost při průměrných teplotách vystupujících k 25 až 28 °C, vedlo k velmi silnému infekčnímu tlaku také tohoto patogena. Dne 10. 6. jsme pozorovali první výskyty padlí na hroznech a od 22. 6. jsme doporučovali aplikovat razantní ochranu proti padlí kombinací bikarbonátu sodného či draselného spolu s preparáty na bázi rostlinných olejů – Prev B2 nebo HF Mycol. Takto bylo uvedenou kombinaci mezi 23. 6. a 11. 8. doporučeno aplikovat celkem 6×. Výsledky – srovnání ekologicky a chemicky ošetřovaných ploch – jsou v grafu č. 4. V průměru byla úroveň napadení při srovnání ekologicky a integrovaně ošetřovaných vinic v ekologických vinicích výrazně lepší. Průměrné napadení sedmi ekologických ploch bylo: četnost napadení 32,6 % při intenzitě napadení 4,1 %. (Do parametru četnost napadení se započítávají jako napadené i hrozny, kde je byť i jen jedna bobule nebo jen malá část třapiny napadena padlím, intenzita napadení pak vyjadřuje matematický průměr vypočtený z údajů o napadení jednotlivých hroznů podle síly napadení od nuly přes napadení do 10 %, do 25 %, do 50 % a nad 50 %, což je prakticky zničený hrozen.) Integrovaně, respektive chemicky ošetřované vinice byly v průměru napadeny takto: četnost napadení 53,4 % a intenzita napadení 11,6 %. V průměru tedy bylo napadení chemicky ošetřovaných vinic při hodnocení dle četnosti napadení asi 1, 6 krát vyšší než napadení ekologicky ošetřovaných vinic, dle intenzity napadení pak byly chemicky ošetřované vinice napadeny zhruba 3× víc než ekologické. Tento rozdíl byl již tak markantní, že byl zřejmý i při letmém pohledu při projití vinicí. Přitom uvedené úrovně napadení chemicky ošetřovaných vinic byly zjištěny ve špičkových podnicích, kde byly používány současně povolené fungicidy s relativně dobrou znalostí situace. Tuto situaci dobře charakterizují slova jednoho kolegy vinaře: „Během dvou týdnů jsem použil tři nejlepší přípravky proti padlí, a nezastavil jsem to.“ Je nezbytně nutné detailně analyzovat příčiny tohoto stavu. Významný podíl na velmi problematickém fungování systému chemické ochrany, respektive na chemických přípravcích, založené na integrované ochraně v letošním roce má v podstatě neexistence přípravku, který by byl schopen eradikativně zastavit napadení révy padlím. V této souvislosti představuje výrazné riziko i velmi úzké spektrum v současnosti registrovaných účinných látek, přičemž u několika z nich je již od roku 2008 pozorována snížená účinnost, jejíž příčinou může být rezistence patogena k těmto látkám. V této souvislosti je mimořádně významná skutečnost, že aktuálně registrované spektrum pomocných látek k ochraně révy vinné před padlím podstatně

Vinohradnictví

Vinařský obzor (12/2010)

Graf 4 Průměrné napadení hroznů padlím révovým. Hodnoceno vždy 4 × 100 hroznů na variantu. Datum hodnocení 9. 8.–2. 9. 2010 100

Četnost a intenzita napadení (%)

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 FR

M. Bránice

Březí

Četnost napadení (BIO) Intenzita napadení (BIO)

RŠ

RR Popice

Bavory

Mikulov

Valtice

Průměr

Četnost napadení (IP) Intenzita napadení (IP)

Foto archiv autora

rozšiřuje spektrum mechanismů ochrany révy, a tím vytváří potenciál pro zpomalení vývoje rezistence i v případě hojně používaných chemických fungicidů. Stejně jako v předchozích letech, i v letošním roce aplikovala úspěšně řada jak ekologicky, tak integrovaně hospodařících vinařů k eradikativnímu potlačení padlí v již napadených vinicích kombinaci ošetření 1–2% draselným mazlavým mýdlem (Cocana) s následným ošetřením kombinací bikarbonátu (VitiSan nebo NatriSan) a přípravku na bázi rostlinných olejů (Prev B2 nebo HF Mycol). Samořejmě, protože se jedná o kontaktně působící látky, je nezbytným předpokladem vysoké účinnosti tohoto ošetření částečné odlistění zóny hroznů. Velmi zajímavé je rovněž zjištění, které jsme vinařům, členům Svazu Ekovín, prezentovali při přehlídce pokusů v Pavlově v polovině srpna letošního roku. Na velmi citlivé odrůdě Modrý Portugal, vysazené navíc na mikroklimaticky nevhodném místě,

3 Detail bobule Modrého Portugalu silně napadené padlím révy. Zřetelná jsou kleistotecia padlí – drobné žluté a černé kuličky na povrchu bobule. Tyto orgány pohlavního množení révy hrají díky genetickým rekombinacím velký význam v mechanismu vzniku a selekce rezistentních populací patogena.

kde bývá pravidelně vysoké napadení padlím, jsme testovali hypotézu, že opakované aplikace přípravku Alginure, po nichž rostliny zvyšují mimo jiné i tvorbu polyfenolů, jako je například známý resveratrol, by měly díky koncentrování těchto látek v hroznech zvýšit i přirozenou obranyschopnost hroznů proti padlí. Takto jsme na jedné z pokusných variant do poloviny července aplikovali 6 ošetření Alginurem, tj. o jedno až dvě ošetření víc, než bylo aplikováno v systému ochrany proti plísni révy. Kromě Alginuru byla na této variantě poté ještě jedenkrát aplikována síra (Suliko K) v dávce 5 kg/ha. Ve srovnání s neošetřenou kontrolní variantou, kde bylo při hodnocení 13. 7. napadených 100 % hroznů při 53% intenzitě napadení (což do konce sezony znamenalo zcela zničené hrozny), byla na pokusné variantě ošetřované Alginurem zjištěna 48% účinnost. Na Alginurem a standardními, v ekologickém systému používanými preparáty (síra, vodní sklo, bikarbonáty, rostlinné oleje) ošetřované variantě byla zjištěna účinnost 82,3 %. Tento experimentálně prokázaný efekt výrazné podpory přirozené obranyschopnosti révy aplikací přípravku Alginure i proti padlí révy částečně vysvětluje velmi dobrou účinnost celého ekologického systému ochrany proti všem třem houbovým patogenům i v extrémně náročném roce 2010. Plíseň šedá Třetím patogenem, který v letošním roce vinařům výrazně zkomplikoval život, je plíseň šedá. Tento patogen se začal škodlivě projevovat již v průběhu silných dešťů doprovázených nízkými teplotami v polovině května. Protože ale rozlišit poškození jak listů, tak především květenství plísní révy, tedy peronosporou a plísní šedou, není bez

potřebné praxe nebo laboratorního vybavení a potřebných zkušeností možné, kolovaly a dodnes mezi vinaři kolují fámy o tom, že zásadní podíl na likvidaci květenství v některých jihomoravských vinicích měla letos na jaře právě plíseň šedá. Vzhledem k tomu, odkud se tyto fámy šířily, bylo zřejmé, že šlo o kombinaci neznalosti a snahy omluvit selhání fungicidní ochrany proti peronospoře napadením vinic méně obvyklým patogenem. Ekologicky hospodařícím vinařům bylo již 26. května doporučeno aplikovat proti šíříci se plísni šedé do základního ošetření proti plísni révy ještě přídavek menšího množství olejových preparátů, které částečně pomáhají potlačovat i tohoto patogena a urychlují osychání povrchu takto ošetřených rostlin. Vzhledem k tomu, že je znám synergismus mezi napadením révy plísní šedou a obaleči, to znamená, že nejen obaleči otevírají svým žírem vstup do květenství a hroznů pro botrytidu, ale i naopak – plíseň šedá významně zvyšuje vitalitu housenek obalečů zkvalitněním jejich potravy – byla v letošním roce ochrana před obaleči ve spojitosti s botrytidou poměrně významná. Pletiva napadená botritidou totiž obsahují větší množství tokoferolů (látky ze skupiny vitaminu E), které zvyšují jak vitalitu housenek obalečů, tak i lidí. Protože i další měsíce letošní sezony včetně září byly srážkově nadprůměrné až výrazně nadprůměrné, mohla infekce plísně šedé na již jednou napadených částech révy (hrozny, listy, letorosty) neustále dál vegetovat. Díky tomu pak mohlo dojít ve srážkově nadnormálním září na dozrávajících hroznech k dalšímu výrazně škodlivému rozvoji tohoto patogena. Vzhledem k tomu, že naprostá většina ekologicky hospodařících vinařů u nás i v letošním roce použila k ochraně vinic před obaleči vysoce účinné feromonové matení, pohyboFoto archiv autora

594

4 Detail částečně odumřelého listu révy v důsledku napadení plísní šedou. Fotografováno 12. 6. 2010. Pro poškození jak listů, tak květenství botrytidou na počátku kvetení je typické ostré ohraničení nekrotizovaných pletiv. Nekrózy po napadení peronosporou mají v tomto období neostré okraje, protože plíseň révy byla v polovině června stále živá a postupovala pletivy dál. Dalším velmi častým znakem bylo, že pletiva odumřelá v důsledku napadení plísní šedou byla velmi často v okolí mechanicky narušených (kroupami, větrem nebo jinak mechanicky poškozených) částí listů či hroznů, což je zřejmé i z této fotograﬁe.

Vinohradnictví

100

Graf 6 Úroveň napadení hroznů obaleči 2. generace (9.–11. 8. 2010) Isonet L plus, LE, celkem 812 ha

9 ha

1 ha

Intenzita (%)

Četnost (%)

Graf 5 Botrytida, 2010. Srovnání napadení hroznů na ekologicky a chemicky ošetřovaných vinicích (hodnoceno v první dekádě října 2010)

Vinařský obzor (12/2010) 595

802 ha

0 FR

RŠ

M. Bránice

Iváň

Popice

Bavory

Mikulov

Březí

Průměr

nulové napadení 0,1–1 %

BIO četnost

IP četnost

BIO intenzita

valo se na takto ošetřených vinicích napadení prakticky na nulové úrovni. Při hodnocení napadení květenství a hroznů housenkami první a následně druhé generace obalečů jsme na naprosté většině z 812 ha hodnocených vinic zjišťovali buď nulové napadení, nebo napadení nižší než jedno procento. To byl také výchozí stav všech ekologicky a s jedinou výjimkou i všech integrovaně ošetřovaných vinic, na nichž jsme začátkem října vyhodnotili i napadení botrytidou. Z grafu č. 5, kde jsou výsledky hodnocení 6 ekologicky ošetřovaných vinic a 5 chemicky ošetřovaných vinic (opět se jednalo o tytéž odrůdy na týchž lokalitách), je zřejmé, že v průměru bylo napadení srovnávaných ekologických vinic o něco nižší. Jestliže byla průměrná četnost napadení ekologických vinic botrytidou 25,7 %, pak četnost napadení hroznů na integrovaně ošetřovaných vinicích byla 39,3 %. Zhruba stejné rozdíly byly i v intenzitě napadení. Intenzita napadení hroznů v hodnocených ekologických vinicích byla 2,4 %, intenzita napadení hroznů na chemicky ošetřovaných vinicích byla zhruba dvojnásobná, přesně 4,4 %. Znovu opakuji, tento rozdíl je dán systémem fungicidní ochrany, protože všechny hodnocené vinice byly ošetřeny feromony, takže napadení obaleči bylo prakticky nulové. Co je příčinou nižšího napadení ekologických vinic botrytidou? Zcela jistě to není samotná vyšší účinnost posledních dvou antibotrytidních zásahů pomocí vodního skla. Celkem bylo od poloviny června do poloviny srpna po počátečních aplikacích Alginuru a mědi doporučeno a většinou i provedeno 6 aplikací směsi bikarbonátů a rostlinných olejů. Tyto látky mají stejně vysokou účinnost jak na padlí, tak na další houby na po-

IP intenzita

vrchu rostlin, to znamená i na plíseň šedou. Dvě poslední aplikace vodního skla tudíž jen „pojistily“ již tak relativně dobrý zdravotní stav hroznů v září. Nelze vyloučit ani vliv polyfenolů akumulovaných v hroznech po jarních aplikacích Alginuru. Tento vliv se ale doposud nepodařilo prokázat. Cenové srovnání integrované a ekologické ochrany Tato, podstatně komplikovanější otázka by si zasloužila samostatný příspěvek. Zde se omezím jen na zcela základní srovnání cen použitých přípravků. Při 8 aplikacích fungicidů proti peronospoře, padlí a botrytidě byla cena použitých přípravků 12 482 Kč. V tomtéž podniku byla cena přípravků použitých při ekologické ochraně 14 054 Kč. Znovu je však nutno říci, že dalším, a pro špičkové podniky jistě mimořádně důležitým parametrem je kvalita, a tedy i hodnota hroznů, dlouhodobý vliv způsobu pěstování na úrodnost půdy a vitalitu vinice a mnoho dalších parametrů, které si zaslouží samostatnou analýzu. Výsledky hodnocení ochrany vinic feromony před housenkami 2. generace obalečů v roce 2010: Hodnoceno bylo 68 vinic, vždy 100 hroznů ve středu a 100 hroznů na návětrném okraji – celkem bylo vyhodnoceno napadení 13 600 hroznů. V roce 2010 bylo v ČR feromony ošetřeno již 2 980 ha vinic, přičemž víc než 60 % ploch je ošetřeno výrazně redukovanými dávkami feromonů. Výsledky hodnocení jsou uvedeny v grafu č. 6. Černá hniloba (Gignardia bidwelii) Protože se relativně blízko našich hranic v Dolním Rakousku jižně od Znojma masivně objevila v létě roku 2010 další, u nás dosud vinařům neznámá choroba – černá hniloba, zmíním alespoň několik základních

nad 1 %

informací o tomto velmi nebezpečném patogenu. Černá hniloba byla do Evropy zavlečena roku 1885 ze Severní Ameriky a rozšířila se především v Itálii a Francii. Roku 1933 se poprvé objevila v jižním Německu v Bádensku a od roku 2002 je trvale přítomná ve Středním Porýní a na Mosele. V posledních pěti letech se stále častěji významná poškození tímto patogenem objevují v Maďarsku, na jihu Slovenska a v Rakousku. Je velmi pravděpodobné, že s pokračující změnou klimatu se tento patogen může v ekonomicky významné míře objevit i na jižní Moravě. Důležitá je jeho včasná a správná diagnóza. Houba napadá stejně jako plíseň révy (peronospora) jak hrozny, tak listy, letorosty a další orgány révy. Na rozdíl od plísně révy ale napadené a posléze odumřelé mumifikované bobule zůstávají viset na rostlině a tyto mumifikované, na révě visící hrozny jsou pak významným zdrojem infekce pro následující sezonu. S tímto vědomím bude velmi důležité všímat si špatně nebo vůbec neobdělávaných vinic, protože především ty jsou významným zdrojem infekce pro okolí. Dalším významným zdrojem infekce jsou kombajnem sklízené vinice, kde napadené a v době sklizně již částečně mumifikované hrozny zůstávají po kombajnové sklizni dál viset na keřích a jsou pak nebezpečnými zdroji infekce. Hrozny, které jsou při sklizni hozeny na povrch půdy, jsou dle výsledků experimentů z Německa z více než 95 % rozloženy, a infekce je tak výrazně omezena. Na rozdíl od ostatních chorob (peronospora, botrytida, bílá hniloba) se na napadených a odumřelých listech i bobulích vytváří typické drobné černé kupičky – pyknidy – viz foto č. 3. Odumřelé části lis-

Vinařský obzor (12/2010)

Ivo Dvořák ve Vinařském institutu Jeden z předních tuzemských sommelierů, známý také jistě čtenářům Vinařského obzoru, Ivo Dvořák, se bude podílet na neziskovém vzdělávacím projektu Vinařského institutu. Cyklus osvětových setkání o víně a u vína bude zaměřen na poznávání českých a moravských vín. Tuzemská vína svoji kvalitu dokazují rok od roku víc a více – a to zejména soutěžními úspěchy na mezinárodním poli. Povědomí o jejich kvalitách je na našem trhu trochu mlhavé, a tak všichni, kteří se o nich budou chtít dozvědět více, budou moci navštěvovat semináře „Za vínem s Ivo Dvořákem“. Projekt bude putovní, a milovníci vín z mnoha koutů republiky tak budou mít možnost se během jednoho večera dozvědět od profesionála informace, které by jinak těžko a pomalu sami získávali při poznávání vína. „O víně se dnes hodně mluví, jeho znalost je v módě. Lidé už slyšeli o Svatomartinském nebo o růžovém víně. Ctějí však vědět více. V rámci vzdělávacích setkání spojených s řízenými ochutnávkami jim představíme vína ze všech podoblastí, vysvětlíme jim, jak poznají doré víno, na co si mají dát při jeho ochutnávání pozor, jak s ním zacházet a jiné praktické informace,“ komentuje projekt sommelier. Jedním z cílů je podle slov organizátorů i zvýšení požadavků zákazníků na kvalitu vín v restauracích. Místa konání kurzů: • 1. 12. Luhačovice (Penzion Vyhlídka), od 19.00 hodin • 2. 12. Olomouc (Gourmet restaurant Kapucín), od 19.00 hodin • 6. 12. České Budějovice (Holet Budweis), od 19.00 hodin • 12. 12. Liberec (Clarion Grand Hotel Zlatý lev), od 19.00 hodin • 15. 12. Ostrava (Hotel Park Inn Ostrava), od 19.00 hodin • 24. 1. Brno (Vinná Galerie), od 19.00 hodin Více informací na www.vinarskyinstitut.cz. (rs) Z redakční pošty (přišlo e-mailem do NVC Valtice) Vážení přátelé dobrého vína, chtěl bych Vás požádat o zveřejnění našeho poděkování všem českým a moravským vinařům za jejich vynikající výsledky, které nám připomínají náš středoevropský původ, lahodí našim smyslům a v některých případech i udržují při normálním společenském životě. Jako pro úředníky reprezentující Českou republiku u Evropského patentového úřadu umístěného v Den Haagu, v nizozemském kraji nepříliš proslulém svou pohostinností a společností s kalvinistickými základy, je pro nás udžování našich vzpomínek a spojení s naším domovem, Českou republikou, opravdovým úsilím. I přes intezivní debaty o změně klimatu nenaznačují ryze přímořské klimatické dispozice našeho nizozemského hostitele jakékoliv zlepšení. A proto si z našich pravidelných cest zpět do Čech a Moravy dovážíme slunce, nasycené v prosluněných hroznech z Moravy a Čech, pečlivou středoevropskou prací přeměněných v nápoj vskutku královský. Během našich pravidelných ochutnávek vína s našimi kolegy z dalších evropských zemí si česká a moravská vína zasluhují velmi pochvalné komentáře a často jsou porovnávána se špičkami ostatních vinařských velmocí. A proto Vám, českým a moravským vinařům, patří naše velké díky za Vaše náramné výsledky, které nám hrdě pomáhají reprezentovat Českou republiku v babylonu evropských národů. S pozdravem a přáním pokračování Vašich úspěchů za české kolegy v Evropském patentovém úřadu Jiří Beran

Vinohradnictví / Zprávy

Foto archiv autora

596

3 Detail části listu odumřelého v důsledku napadení černou hnilobou. Typické jsou drobné černé tečky pyknid na povrchu odumřelého pletiva. Tytéž pyknidy se objevují i na povrchu napadených a odumřelých bobulí. K pozorování je vhodné použít lupu.

tů mají navíc ostré černé lemování. Pro infekce je vhodné zhruba stejné počasí jako pro peronosporu, to znamená deštivo, vlhko a teplo především v první polovině vegetace. Nepříjemné je, že réva je vysoce citlivá vůči tomuto patogenu po relativně dlouhou dobu cca 7 týdnů počínaje začátkem květu. Co je velmi významné – vůči tomuto patogenu má ve srovnání s peronosporou spektrum u nás pěstovaných kultivarů zcela jinou citlivost. Vysoce citlivé jsou odrůdy: Ryzlink rýnský , Müller Thurgau, Cabernet Sauvignon, Tramín, Rulandské (všechny tři) a také mnoho interspeciﬁckých kultivarů – Baco Noire, Johanitter, Cabernet cortis, Regent, Solaris a další. Středně citlivé jsou Chardonnay, Merlot, Sauvignon blanc a Seyval, středně odolná je například Chrupka. Z hlediska ochrany vykazuje tato choroba ve srovnání s peronosporou také jinou míru citlivosti k fungicidům. Velmi dobrou účinnost vykázaly v Porýní přípravky na bázi azolů – penconazol (Topas) a myclobutanilu. Naopak velmi nízkou účinnost vykazoval folpet. Dobrá zpráva pro ekologické vinaře je, že kombinace Alginuru se sírou nebo mědí dosahuje velmi vysoké účinnosti, takže stávající systém ochrany ekologických vinic (evropských odrůd) je vysoce účinný i proti tomuto patogenu. Závěry: 1) Výsledky dosažené při ochraně cca 900 ha ekologicky ošetřovaných vinic v roce 2010 prokázaly vysokou funkčnost celého systému ekologické ochrany, a vytvořily tak podmínky pro široké uplatnění tohoto systému v našem vinohradnictví. 2) V extrémně náročném roce 2010 se projevila výrazná potřeba kvalitního poradenství, a to jak v ekologickém, tak v integrovaném vinohradnictví. Opačně řečeno – rok 2010 ukázal mimořádnou hodnotu přesných informací a mnohdy

i drasticky demonstroval cenu podcenění těchto informací. Projevila se potřeba ověřit a zavést do široké praxe moderní, vysoce funkční prognostický model vývoje plísně révy, případně dalších významných houbových chorob révy. Svaz Ekovín dnes intenzivně pracuje na zavedení takového modelu do vinohradnické praxe u nás. Je předpoklad, že by takový model měl být pracovníky Svazu Ekovín na jižní Moravě ověřován od počátku sezony 2011. Zaregistrování dalších 7 pomocných látek a jejich otestování v extrémních podmínkách roku 2010 výrazně rozšířilo paletu látek použitelných i v systému integrované produkce a značně zvýšilo šance na prodloužení životnosti současného spektra ještě funkčních fungicidů v rámci rozumné antirezistentní strategie, kterou je nezbytné co nejrychleji uvést na plochách, kde je integrovaná produkce uváděna v život. Mimořádně cenné je, že jde o látky se zcela jinými mechanismy účinku, než jaké mají v současnosti používané fungicidy, což je základní předpoklad úspěšné antirezistentní strategie. Na odborných seminářích, jež budou pořádány před začátkem sezony 2011 jak pro integrované, tak pro ekologické vinohradníky, je zapotřebí zevrubně a přesně analyzovat průběh ochrany v sezoně 2010 a detailně seznámit vinaře s aktuálními novými riziky, jako je například výše zmíněná černá hniloba, tak aby vinaři byli na další sezonu co možná nejlépe připraveni. Svaz Ekovín spolu se Svazem vinařů iniciovaly na Mze ČR jednání o možnosti (v oprávněných případech) zvýšení počtu ošetření proti plísni révy a padlí révovému v systému IP ze současných 6 ošetření na 8 ošetření.

Co byste měli vědět o koncových mikrofiltračních elementech A proč po 15 letech zkušeností s několika značkami nabízíme již pouze Domnick Hunter?

Rentabilita na prvním místě

Nepřekonatelná životnost

Prioritou DH není dodávat nejlevnější filtrační elementy, ale takové, které jsou pro zákazníka rentabilní a maximálně spolehlivé.

Elementy vyvinuté speciálně pro víno. Dlouhý filtrační cyklus zaručuje vysoká odolnost vůči proteinům, které mají tendenci ucpávat póry membrány.

Od konkurentů se liší tím, že nenabízí jeden univerzální typ elementu pro všechny odvětví, ale vyvinul speciální produkty přímo pro víno.

Membrána elementu je vyrobena z polyethersulfonu. Tento materiál má vysokou chemickou odolnost, proto vydrží mnoho sterilizačních a regeneračních cyklů.

DH je jedna z mála obchodních firem, která filtrační elementy pouze neprodává, ale je výrobcem s vlastním vývojovým centrem a výrobními továrnami.

Široká chemická kompatibilita s běžně používanými sanitačními prostředky. Při dodržování doporučených sanitačních postupů jsou tyto elementy prakticky nezničitelné.

Maximální spolehlivost

Kapacitní výkon membrány DH navyšuje několik předfiltračních přepážek, které zachycují hrubší nečistoty a tím chrání membránu před ucpáváním.

Na rozdíl od některých jiných filtračních materiálů je membrána je k vínu naprosto šetrná a nijak neovlivňuje jeho charakteristiku.

Výborná regenerovatelnost

Každý element DH je před opuštěním továrny podroben několika kontrolním testům. Každá membrána je testována zda splňuje parametry pro danou aplikaci, včetně testu integrity.

Díky silné pevnostní podpoře membrány je možný její zpětný proplach, který zvyšuje účinnost regeneračního procesu(cyklu) a tím přispívá k delší životnosti elementu.

Membrána je z obou stran chráněna pevnostními podpůrnými vrstvami tak, aby odolala vysokým náporům tlaku a tlakovým nárazům (čerpadlo, plnička, uzavírání armatur).

S možností zpětného proplachu dokážete po filtraci z elementu vypláchnout i nerozpustné kalové částice, které byste ve směru filtrace z elementu nikdy neodstranili.

Bílek Filtry je výhradním dodavatelem filtračních elementů DH do českého a slovenského vinařství

Filtrační elementy DH si můžete zakoupit v sídle firmy Bílek Filtry nebo objednat telefonicky +420 518 372 134

Není sud jako sud BS B S vinařské potřeb potřeby s.r.o.

www.vinarskepotreby.cz Ing. Miloš Balga sudy balga@vinarskepotreby.cz +420 519 347 524 +420 724 155 006

Kam s ním? Tuto v podstatě filosofickou otázku si rok co rok klade nejeden vinař. A dobré víno si zaslouží i odpovídající uložení. Společnost BS VINAŘSKÉ POTŘEBY s.r.o. je výhradním dodavatelem dubových sudů francouzského výrobce Seguin Moreau, který patří k nejvyhlášenějším producentům na světě. Mercedes vedle standardní nabídky, dalo by se říci. Jak vybrat správný dřevěný sud pro vaše víno, poradí Ing. Miloš Balga z firmy BS VINAŘSKÉ POTŘEBY s.r.o. Říká se, že do bariku by mělo přijít jen to nejlepší víno ze sklepa, je to pravda? Určitě. Ze špatného vína barikový sud dobré víno neudělá, spíše naopak může dojít k ještě větší disharmonii. Do dřevěného sudu by mělo přijít jen takové víno, kterému zrání v něm prospěje, obohatí o přírodní taniny, aromatické látky a celkově jeho kvalitu ještě umocní. Jakou dobu zrání doporučujete? Červené víno by mělo v bariku zrát minimálně 6 - 12 měsíců a více. Barikový sud může příjemně doladit i bílé víno, v tomto případě stačí někdy 2 až 3 měsíce, ale vždy je nutné víno průběžně degustovat.

Říká se, že pro červené víno je nejlepší francouzský dub. Proč? Sudy od Seguin Moreau z francouzského dubu dodávají vínu delikátnější aroma i chutě, než středoevropské duby. Půdní podmínky a klima se koncentrují ve dřevě, které předává vínu ty nejlepší enologické vlastnosti. Kombinace francouzského dubu s procesem zpracování, macerace a kontroly TC zaručuje výborné výsledky pro zrání vína a navíc se můžete spolehnout, že pro určitou odrůdu bude vždy stejná příchuť. Pak už je to jen otázka daného ročníku, jaké bude výsledné víno. Určitou novinkou při výrobě barikových sudů je tzv. Aquaflex - ponořením do horké vody před ohýbáním a vypalováním dochází k roztažení pórů ve dřevě a změně vlastností, ovlivňujících i výslednou chuť a aroma. Vína jsou méně cítit po dřevě, ve vůni mají více ovocitější charakter a v chuti jsou vyváženější s menším obsahem surových dubových taninů. Zastupuje vaše firma i jiné výrobce? Ano, poněkud levnější, ale rozhodně ne méně kvalitní alternativou pro vinaře jsou sudy od firmy T.W.Boswell POLONYI ze slovenského dubu, ale rovněž francouzské výroby. Přijďte nás navštívit v síti prodejen BS vinařské potřeby s.r.o.

Jak vybrat správný barikový sud? Zásadní při výběru je rozhodnutí, jaké víno přijde do barikového sudu – bílé nebo červené? Pokud si zákazník není jistý výběrem sudu, pak na základě odrůdy vína a po jeho senzorickém zhodnocení doporučíme nejvhodnější typ. Vína ovocnějšího typu vyžadují sudy s jemnějším dřevem a pálením než plná vína mohutnější struktury.

Velké Bílovice - Čejkovská, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Velké Bílovice - Žižkovská, po-pá 800 až 1700 Mikulov - K vápence, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Znojmo - Brněnská, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Brno - Svitavská, po-pá 900 až 1800

Vinohradnictví – komerční prezentace

Vinařský obzor (12/2010) 599

Sto let historie traktorů Století historie zemědělských strojů, které se dnes staly doslova světovým fenoménem, oslavila rodinná ﬁrma Antonio Carraro 10. listopadu na veletrhu EIMA v Boloni. Obchodní spolupráce Antonio Carraro – PEKASS trvá v České republice již více než 10 let.

Historické údaje Psal se rok 1890, když se v tehdejší vesnici Camodarsego u Padovy, v malé rodině řemeslníka, kováře a podkováře Giuseppa a Mariny Carrarových, narodilo druhé dítě, kterému dali jméno Giovanni. Jako nejmladší začal už ve svých 11 letech pracovat v dílně svého otce. Jeho starší bratr Domenico tam pracoval při výrobě pluhů, věder, vidlí a rozličného nářadí pro zemědělství. Časem Giovanni a Domenico získali dobré jméno coby šikovní, pracovití a vynalézaví kováři. Na radu starého rodinného přítele se Giovanni posléze zapsal do večerního kurzu ve škole v Padově, kde se učil kreslení a základům mechaniky. Za nějakou dobu postavil první revoluční multifunkční stroj. Dnem a nocí pracoval na svých náčrtech, až konečně hotový výrobek vystavil v roce 1910 na Zemědělské a průmyslové výstavě v Padově, kde se účastnil soutěže o stroj s největším podílem novosti. Měl úspěch. Giovanni Carraro, nejmladší z vystavovatelů, ve svých 19 letech obdržel podpůrnou cenu: medaili a „Diplom k povzbuzení a čestnou zmínku“. V onen den mu bylo zřejmé, že jeho úspěch byl tam, v Campodarsego, v jeho dílně. Giovanni měl šest dětí, jedním z nich byl Antonio, narozený v roce 1932, který přinesl na trh první kompaktní traktor s pohonem všech kol, se čtyřmi stejně velkými koly.

Antonio Carraro, vynálezce multifunkčního traktoru a prvního traktoru s otočným pracovištěm řidiče Během světové války firma Carraro, tak jako mnohé jiné, přerušila svou činnost, aby se potom mohla s novým elánem vrátit k původní výrobě. V desetiletí po roce 1945 měl Antonio velký úkol: chtěl postavit stroj, který tehdy na trhu chyběl, multifunkční traktor kompaktní konstrukce, který by mohl nabídnout novodobé a alternativní řešení. A zde, v dílně Giovanniho, byla založena firma „Antonio Carraro di Giovanni“. Stroje byly nejprve vybavovány motory o výkonu 18 koní a potom, rok po roce, byly motory stále silnější a technicky dokonalejší. Brzy se staly traktory vedoucími stroji na trhu a dobyly soutěžní pole s cílem nabídnout zemědělcům nejlepší technická řešení ve specializovaném zemědělství, zejména tam, kde se nacházejí v extrémních podmínkách, a také pro péči o zeleň a komunální služby. Tak se Antonio Carraro brzy stal číslem 1 v Itálii a ve světě, továrna se stala vedoucí značkou v sektoru traktorů s pohonem všech kol a výkonem od 20 do 100 koní. Konstrukční filozofie výrobků Antonio Car-

Prezident společnosti Antonio Carraro

raro je postavena na trvalých technologických inovacích. V roce 1973 zakládá Antonio Carraro „Výzkumné a studijní centrum“, kde se tým odborníků věnuje výzkumu inovativních produktů. V této době začíná spolupráNejdůležitější výsledky centra Antonio Carraro v rámci inovativních projektů: Systém Antonio Carraro RGS™ Rev–Guide – umožňuje během několika sekund otočit pracoviště řidiče o 180 °, a moci tak pracovat ve dvou směrech jízdy s každým druhem závěsných a nebo čelně nesených nářadí; ACTIO™, integrální kyvný rám Antonio Carraro – zvláštní vozidlový rám pro traktory s převěšeným motorem nad přední nápravou, s jedinečnou stabilitou a komfortem; PRVNÍ TRAKTOR S POHONEM NA BIOPLYN – výsledky výzkumu úzké spolupráce s Fakultou pro agrární vědy Univerzity v Padově (prof. De Zanche); VIMAC – stroje Antonio Carraro s hydropohonem, pro komunální práce; ACTIF™ – flexibilní vozidlový rám, kterým jsou vybaveny stroje pro péči o silnice a travní plochy; Zavedení modelu KAIZEN – nová organizace na pracovišti, pracovní model zavedený na základě konzultací s firmou Porsche Consulting ze Stuttgartu; Protector – vývoj a zhotovení první přetlakové kabiny z rodiny „Super Low Profile“ (výška 1 749 cm) s futuristickým stylingem. Počítačem řízený tlak vzduchu v kabině se stará o to, aby byla obsluha oddělena od vnějšího ovzduší a řidič byl při postřikovacích pracích bezpečně chráněn. Dnes je Antonio Carraro jediným výrobcem na světě, který produkuje tyto kabiny.

600

Vinařský obzor (12/2010)

Vinohradnictví – komerční prezentace

BUSINESS UNIT značky MODELOVÁ ŘADA Tractor People: traktory pro specializované zemědělství (vinice, ovocné sady, skleníky, ovocné školky, řádkové kultury). MODELOVÁ ŘADA GROUNDCARE: traktory pro komunální hospodářství (veřejné a soukromé zelené plochy, péče o obecní prostranství, péče o silnice). MODELOVÁ ŘADA DOLCE VITA: traktory a transportéry v základním provedení střední výkonové třídy traktorů pro zájmové zemědělce (hobby).

ce s univerzitami v Padově, Boloni, Berlíně (Humboldtova univerzita) a Sydney. Využití traktorů Antonio Carraro Traktory Antonio Carraro jsou ideální stroje pro zpracování všech druhů půd, pro postřikovací práce, provzdušňování půdy, pískování a pro řadu dalších prací, přitom vše rychle a přesně. Oblast nasazení je široká, od ovocných plantáží k vinohradům, od luk a pastvin ke staveništím, silnicím a sportovním zařízením. Antonio Carraro SpA v číslech 2010: Dnes Antonio Carraro zaujímá v Itálii s 10 % podílu první pořadí v celkovém sektoru traktorů, 20 % v sektoru kompaktních traktorů. Antonio Carraro je s 15% podílem druhým výrobcem v Evropě v segmentu kompaktních traktorů. Roční produkce traktorů: 5 000 kusů. Výrobní plocha: celkem 120 000 m2, z toho 40 000 m2 připadá na moderní výrobní linky. Personál: 400 zaměstnanců, z toho 35 v oddělení R&D, které je ﬁnancováno s rozpočtem 8 % z ročního obratu. Oddělení R&D založené v roce 1973 pracuje s největšími vysokými školami Evropy na projektech technologické inovace a na designu. Obrat 2008: 78 mil. eur.

Firma má ve světě šest poboček (zastoupení): – Barcelona pro španělský trh, – Taren Point pro australský trh, – Napa (Kalifornie) v USA, – Santiago (Chile) pro celou Latinskou Ameriku, – Lognes ve Francii, – a nejnověji založená ACAnadolu se sídlem v Istanbulu pro turecký trh. Kuriozity Během let získal Antonio Carraro mnoho známých zákazníků v Itálii a ve světě. K uživatelským podnikům patří rodina Agnelli (Villa Perosa), rodina Benetton (Golf Club Asolo) či Ignazio Maramotti (Max Mara). Mezi známými hudebníky dlužno zmínit jména jako Sting, Mogol (oba mají zemědělskou usedlost v Toskánsku), Gianni Morandi, známý zpěvák Albano Carrisi, jehož vína jsou vyhlášená. Mezi sportovci pak mnohonásobný mistr světa v silničních závodech motocyklů Giacomo Agostini, mistr světa v koňských dostizích Franke Slootaak, pilot formule 1 Kimi Raikkonen, bývalý tenisový šampion Thomas Muster. Traktory Antonio Carraro nepracují jen v ovocných sadech, vinicích a na polích, najdeme je i na četných golfových a fotbalových hřištích nebo v jezdeckých klubech nejvýznamnějších světových dostihových závodišť, kde udržují a bezvadně připravují různá sportoviště.

» Oslava 100 let společnosti Antonio Carraro

Kontakt: PEKASS, a.s., Přátelství 987, 104 00 Praha 10, pekass@pekass.eu, tel.: 272 705 789, www.pekass.eu

Etikety

za minimální náklady a se špičkovým servisem Vinná etiketa a její textové náležitosti podléhají jednak legislativním změnám, ale i častým grafickým úpravám dle přání klienta. V mnoha případech se stává, že díky těmto změnám platí vinaři neúměrně vysoké vstupní náklady na výsek/razník, polymer/štoček apod. při každé změně grafiky etikety. V posledních třech letech se velmi rychle rozvíjí přechod tisku vinných etiket z klasického ofsetového tisku, popř. flexotisku, na digitální technologii. Tato inovativní technologie 21. století posunuje do popředí i tisk samolepicích etiket díky skvělému poměru kvality a ceny už při malých nákladech tisku. Vinné materiály musí vyhovovat požadavkům vinařského průmyslu po stránce funkční, ale zároveň i splňovat požadavky estetické. S&K LABEL využívá širokou paletu samolepicích materiálů z produkce firmy Avery Dennison, které jsou v kombinaci s vhodnými lepidly ideální pro aplikaci na skleněné povrchy. Nabízíme vrchní materiály texturované, hladké nebo lesklé, s permanentním či smývatelným lepidlem. Samozřejmostí je možnost tisku proměnných dat a široké spektrum zušlechtění etiket např. ražbou, embossingem, reliéfním lakem nebo laminací. S&K LABEL je první česká tiskárna disponující kromě 12 flexo-tiskových strojů i 2 digitálními stroji Hewlett Packard WS4500. Díky ideálnímu umístění v jihomoravském regionu, naší

snaze uspokojit potřeby vinařů bez rozdílu poptávaného množství a zejména špičkové kvalitě tisku a krátkým dodacím termínům jsme se stali spolehlivým partnerem pro mnohá vinařství, a to nejen z našeho kraje. Ve spolupráci s našimi regionálními partnery Vám nyní nabízíme jedinečnou šanci, jak ušetřit náklady na tisk Vašich etiket, navíc s kompletním grafickým servisem přímo ve Vaší oblasti! Využijte naší nabídky a výhod spojených s tiskem na nejmodernějších tiskových strojích. V období od 1. 12. 2010 do 31. 1. 2011 vyhlašujeme akci na dodání dvou grafických podkladů pro vinné etikety z naší produkce zdarma. Jste-li vinař, využijte jedinečné šance! Kontaktujte nás nebo přímo naše spolupracující grafická studia a požádejte o zhotovení 2 grafických návrhů zdarma včetně cenové nabídky střižené na míru Vaší vinici! NÁŠ SERVISNÍ BALÍČEK VINAŘŮM ZAHRNUJE: z 2 grafické návrhy zdarma v případě objednávky tisku etiket z Výseky pravidelných etiket z naší databáze zdarma z Štočky na digitální technologii zdarma z Nápadité návrhy nových grafik z Širokou škálu vinných materiálů firmy Avery Dennison z Krátké dodací termíny

Kontaktujte naše servisní partnery: Agentura Bravissimo Václavské nám. 1 669 02 Znojmo tel.: +420 515 220 066 fax: +420 515 242 011, kl. 32 www.bravissimo.cz MAX REKLAMA Šardice 771 696 16, okr. Hodonín tel.: +420 515 536 618 www.maxreklama.cz medial agency s.r.o. Lidická 48 602 00 Brno tel.: +420 545 421 929 fax: +420 545 214 114 www.medialagency.cz S&K LABEL spol. s r.o. Blanenská 1860 664 34 Kuřim tel.: +420 541 126 536 fax: +420 541 126 599 www.sklabel.cz

medial agency s.r.o. Lidická 48 602 00 Brno

MAX REKLAMA Šardice 771 696 16, okr. Hodonín

Agentura Bravissimo Václavské nám. 1 669 02 Znojmo

602

Vinařský obzor (12/2010)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Konference „Odraz vědy a výzkumu ve vinohradnické a vinařské praxi“ (1.) V květnu 2010 se na Zahradnické fakultě v Lednici uskutečnila odborná konference pro praxi s výraznou mezinárodní účastí. I když témata byla velmi zajímavá, účast vinařů byla nižší. Asi máme v České republice dokonale vzdělané vinaře, kteří nové a aktuální informace nepotřebují…

Na žádost redakční rady Vinařského obzoru proto v tomto článku představím několik aktuálních poznatků z této konference. Stěžejním tématem prvního dne byla odrůda Sauvignon blanc z pohledu pěstitelského a enologického, který zpracovali ve svých přednáškách kolegové z Univerzity v Mariboru (Slovinsko) Stanko Vršič, Janez Valdhuber a Borut Pulko. První přednáška byla zaměřená na téma „Vliv různých podnoží na Sauvignon blanc v podmínkách stresu způsobeného suchem“. Studie byla provedená v podmínkách extrémního stresu suchem v roce 2003 v pokusné vinici univerzitního centra pro vinohradnictví a vinařství Meranovo, Fakulty zemědělství a přírodních věd, blízko Mariboru, Slovinsko (46°53 N, 15°56 E, 420 m

a. s. l.). Roční průměrná teplota oblasti je 10,1 °C, průměrné měsíční minimum v lednu je −0,3 °C a průměrné měsíční maximum v červenci je 20,1 °C. Průměrné roční srážky v oblasti jsou 1 033 mm. Půda je glejová ﬂuviální na holocénních naplaveninách, s pH (0,1 M KCl) 4,4. Půda obsahuje <1 mg rozpustného P2O5, 30,8 mg rozpustného K 2O a 9,1 mg rozpustného MgO na 100 g v horizontu 0–30 cm, a 5,5 mg rozpustného P2O5, 18,9 mg rozpustného K 2O a 12,9 mg rozpustného MgO na 100 g ve vrstvě 30–60 cm. Odrůda Sauvignon blanc byla roubovaná na různých podnožích: (V. berlandieri Planch. × V. riparia Michx.) Kober 5BB, SO4 cl. 13, (V. riparia 183 Gm × V. cinerea Arnold) Börner; (V. vinifera × V. berlandieri) 41B/ 72; (V. vinifera × V. rupestris) × V. riparia)

Graf 1 Výnos a hmotnost 100 bobulí u odrůdy Sauvignon blanc na různých podnožích

300

4 000 3 500

250

196/17 Cl; (V. riparia) Riparia cl. 1. Roubované keře (30 keřů na variantu) byly vysazené v pokusné vinici v roce 1997, s průměrným sklonem svahu vinice 40 %, při hustotě keřů 4 500/ha a Guyotovým řezem na dva tažně. Pokus byl založený ve znárodněných blocích v 6 opakováních (5 keřů na opakování). Během pokusného období byla vinice přirozeně trvale ozeleněná a plocha pod keři (0,6 m) byla ošetřená herbicidy (glyfosát). Výnos V suchých podmínkách (2003) byl výnos nejvyšší na podnoži 41B/72 (3 653 g/keř). Výnos na podnožích SO4 cl.13, Riparia cl. 1 a Kober 5BB byl nižší o více než 1 kg v porovnání s 41B/72 (obr. 1). Mezi podnožemi Kober 5BB, Börner a SO4 cl. 13 nebyly nalezeny rozdíly ve výnosu (p ≤ 0,05). Výsledky Schmid aj. (2005) ukázaly vyšší výnos ve stejných podmínkách roku 2003 u Pinot noir cl. 20 na Börner v porovnání s Kober 125AA cl. 3 Gm. Ezzahouani et Williams (1995) zjistili vyšší výnos a počet hroznů odrůdy Ruby Seedless na podnoži 41B v letech 1989, 1991 a 1992.

200

2 500

150

2 000 1 500

100

1 000 50

500 0 5BB Výnos

BOE 100 bobulí

SO4/13

RIP/1

196/17

41B/72

100 bobulí (g)

Výnos (g)

3 000

Hmotnost 100 bobulí Hmotnost 100 bobulí na podnoži Börner byla vyšší od 30 až 46 % v porovnání s podnožemi SO4 cl. 13, Riparia cl. 1 a 41B/72. Nejnižší hmotnost 100 bobulí byla na podnoži 41B/72 (177,3 g) (p ≤ 0,05). Hmotnost hroznu byla nejvyšší na podnoži Börner a nejnižší na podnoži Riparia cl.1. Ve velmi suchém ročníku 2003 většinou nebylo napadení s Botrytis cinerea na hroznech a nebyly nalezeny statistické rozdíly mezi podnožemi (hrozny nebyly ošetřené botryticidy).

Foto archiv autora

Vinohradnictví

Vinařský obzor (12/2010) 603

Nejzákladnější informace byly rozdělené do několika okruhů:

Chemické složení moštu odrůdy Sauvignon blanc I když byla cukernatost nejvyšší na podnoži 196/17 (92,2 oOe) a nejnižší na podnoži Kober 5 BB (86,7 oOe), nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi podnožemi. Celkové kyseliny byly statisticky nejvyšší na podnoži 196/17 (8,2 g/L) v porovnání s podnožemi Börner, Kober 5BB, SO4 cl. 13 a Riparia cl. 1. Hodnoty pH se pohybovaly od 3,12 (196/17) po 3,34 (Börner), ale nebyly nalezeny statistické rozdíly. Celkové kyseliny v roce 2003 byly docela nízké v porovnání s hodnotami průměrných celkových kyselin v dalších letech. Také Schmidt a Manty (2004) uvádí velmi nízké kyseliny (4,5 až 5,25 g/L) v Německu ve stejném roce 2003, které jsou více výsledkem suchého a horkého počasí než podnože. Hodnoty volného asimilovatelného dusíku (FAN) jsou nejvyšší na podnoži 196/17 (241 mg/ L) a nejnižší na Kober 5BB (95 mg/L) (p ≤ 0,05). Hodnoty FAN v moštu vykazují silnou korelaci s cukernatostí u podnoží Kober 5BB (r = 0,84*) a 41B/72 (r = 0,82*). Korelace mezi hodnotami FAN a hmotností tažně je silná u podnoží SO4 cl. 13, Riparia cl. 1 a 41 B/72. Ročník 2003 může být významný jako extrémně teplý a suchý s velmi vysokými teplotami a velmi nízkými srážkami ve vegetačním období, které vyplývají do významných stresových podmínek pro révu vinnou po celé Evropě (Schmidt aj., 2005). Výsledky naznačují, že podnože používané v této studii mohou být rozdělené do skupin podle vegetativního růstu a výnosu u odrůdy Sauvignon blanc. Jako nejvíce tolerantní pro extrémní podmínky jsou Börner a 196/17. Tyto podnože mají dobrý vegetativní růst a plodnost. Ve skupině s dob-

rým vegetativním růstem a nižší výnosem je podnož SO4 cl.13. Podnož 41B/72 může být umístěná do skupiny s dobrou plodností, ale slabým vegetativním růstem. U této podnože v podmínkách stresu suchem lze nedostatečnou hmotnost dřeva očekávat také v dalších letech. Podnože Kober 5BB a Riparia cl. 1 mohou být zařazeny do skupiny se slabým růstem a nižší plodností. V kontextu s klimatickými změnami mohou být v budoucnosti očekávány extrémnější podmínky počasí. V podmínkách stresu vyvolaného suchem je správný výběr podnože velmi důležitý i z pohledu ekonomické rentability výroby vína. Neméně zajímavá byla také přednáška na téma „Vliv různých vinohradnických a enologických postupů na kvalitu vína Sauvignon blanc“.

Termín sklizně a zdravotní stav hroznů Koncentrace pyrazinů jsou vyšší v méně vyzrálých hroznech. Zelený charakter v aromatu bobulí se snižuje v průběhu celého období zrání hroznů. Správný okamžik pro sklizeň je tak velmi důležitý. Jestliže se provádí příliš brzy, převažuje nezralé, bylinné aroma. V případě pozdní sklizně (> 21°Bx) dává více ovocný charakter, ale intenzita aromatu ve víně je často slabá. Možností, jak zajistit dostatečnou intenzitu a zároveň nemít zelené aroma, je sklizeň ve dvou obdobích. Kolem 1/3 hroznů je vhodné sklidit v ranějším stadiu (19–20 °Bx), z vinice, kde nebylo provedeno žádné nebo pouze slabé odlistění. Víno z této části sklizně přispívá k intenzivnímu a svěžímu aroma. Druhá část (2/3 hroznů) je skliza v pozdějším období (21–22 °Bx), ve vinici se slabým odlistěním zóny hroznů. Tato část přispívá k ovocnému, vyzrálému charakteru a lepšímu extraktu vín. Po oddělené viniﬁkaci dochází k vytvoření směsi. Pro dobré atypické aroma u Sauvignonu blanc není žádoucí ani šedá hniloba, ani ušlechtilá hniloba. Soloton je aromatická sloučenina, kterou vytváří Botrytis cinerea (Mazura et al., 1984). I malé množství této sloučeniny může překrývat typické odrůdové aroma odrůdy Sauvignon blanc. Z toho důvodu jsou požadovány 100% zdravé hrozny. Kontakt se slupkou Kontakt se slupkou (macerace na slupkách) je široce využívaným enologickým postupem používaným zejména při výrobě bílých vín s výrazným aromatickým proﬁlem (jako je Sauvignon blanc). Tímto postupem se může získat intenzivnější aroma ze slupek bobule. Důležité je mít úplně zdravé

Graf 2 Cukernatost a hodnoty FAN v moštu u odrůdy Sauvignon blanc na různých podnožích

160 140 120 100 80 60 40 20 0 5BB Cukernatost (°Oe)

BOE FAN

SO4/13

RIP/1

196/17

41B/72

Vinařský obzor (12/2010)

Vinohradnictví / Zprávy

Foto archiv autora

604

Muškát moravský a Svatomartinské v Uherském Hradišti

Slunečný a skoro teplý jedenáctý listopad letošního roku byl pro náruživé čekatele na svatého Martina na bílém koni velkým napětím na hlavním Masarykově náměstí v Uherském Hradišti. Snad pět stovek návštěvníků pod tribunou se ohlíželo do ulice mezi radnicí a farním kostelem, odkud se měl sv. Martin vynořit. Dobu čekání na příjezd vyplnila na tribuně Bernadetta Vaculíková, vedoucí Městského informačního centra v Uh. Hradišti, rozhovorem s novým starostou města Květoslavem Tichavským. Ten připomněl již čtyřletou tradici vítání svatého Martina od roku 2007 v prostorách náměstí. Na Uherskohradišťsku má tento obřad kořeny ve vinotéce Vinárius, kde ho oživil Ivan Kaňovský. Další z řečníků Petr Gallia, současný provozovatel vinotéky Vinárius, představil Svatomartinská a mladá vína, která jsou pro návštěvníky připravena z letošní produkce k ochutnávce ve velkém vinařském stanu na náměstí. Měl jsem možnost také vystoupit na tribuně a samozřejmě jsem vzpomněl novinku ve Svatomartinských vínech platnou od roku 2010. Jde totiž o nově zařazenou odrůdu pro výrobu svatomartinských vín, a to Muškát moravský vyšlechtěný na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích Ing. Václavem Křivánkem. Tato odrůda byla zapsána do státní odrůdové knihy již v roce 1987, tudíž v letošním roce slaví třiadvacáté narozeniny. Je dobře, že tato raná moštová aromatická odrůda obohatila sortiment svatomartinských odrůd. A byli to právě polešovičtí vinaři, kteří před rokem sepsali petici a navrhli tuto odrůdu Vinařskému fondu k obohacení sortimentu svatomartinských vín. Muškát moravský je dnes rozšířen ve všech vinařských podoblastech ČR, ale největšího rozšíření dosáhl v podoblasti Slovácké. V současné době se pěstuje téměř na 400 hektarech a vstoupil mezi nejrozšířenější tuzemské novošlechtění. Na Moravu se vrátil působivý starodávný rituál žehnání vína jako symboliky naděje dobrého a blahodárného působení podzimní sklizně. Nový uherskohradišťský kněz Mgr. Jan Turko posvětil přinesená Svatomartinská vína, následoval přípitek mladým vínem na tribuně a dav vínomilců směřoval do vinného stanu k ochutnávce vín, kde bylo připraveno 24 Svatomartinských a pět vzorků mladých vín. Ve výčtu převažovaly Müllery a Svatovavřinecké, ale poprvé byl zařazen vzorek Muškátu moravského, a to z vinařství Réva Rakvice. Na pódiu byl ještě pokřtěn nový katalog „Za vinařskými zážitky“, který vydala Centrála cestovního ruchu východní Moravy ve spolupráci s Regionem Slovácko, společností pro rozvoj cestovního ruchu. Jenom pro zajímavost – z TOP 12 vinařských míst Slovácka jsou Polešovice na prvním místě. Jedenáctý listopad se v Uherském Hradišti velmi zdařil. RNDr. Zdeněk Habrovanský Šlechtitelská stanice vinařská, s. r. o. Polešovice

hrozny a nízkou teplotou po odstopkování (<10 °C), aby se bylo možné vyhnout aktivitě oxidativních enzymů a mikrobiální aktivitě (De Rosa, 1993). V průběhu macerace se mohou zvyšovat pyraziny a také těkavé thioly (Dubourdieu, 1996). Na druhé straně kontakt se slupkou má dopad na zvýšení některých nežádoucích sloučenin, jako jsou polyfenoly a proteiny. Při tomto postupu celková kyselost klesá a pH se zvyšuje. Navrhovaná délka macerace na slupkách může být mezi 12 a 20 hodinami (Ribéreau–Gayon et al., 1998). Kvasinky a kvašení Čerstvý mošt odrůdy Sauvignon blanc nemá silnou vůni. Charakteristické aroma se rozvíjí v průběhu alkoholového kvašení, což je způsobeno tím, že většina odrůdového aroma odrůdy Sauvignon blanc je v moštu ve formě prekurzorů. Tyto prekurzory nemohou být uvolňované pomocí β-glucosidáz jako terpenová aroma. V průběhu kvašení se odrůdové aroma stává silnějším díky metabolismu kvasinek, které způsobují přeměnu cysteinových aromatických prekurzorů v hroznech (Ribéreau–Gayon et al., 1998). Výrobci kvasinek často nabízí mnoho kmenů kvasinek, které jsou významné pro získání intenzivního aroma u Sauvignonu blanc (Murat et al., 2001). Teplota kvašení a také použitý kmen kvasinek ovlivňují množství těkavých thiolů. Konečná úroveň 4 MMP a 3 MH ve vínech je vyšší, když je alkoholové kvašení realizované při 20 °C než při 13 °C (Masneuf et al., 2006).

Oxid siřičitý, inertní plyn, kvasniční kaly, čiření Aromatické sloučeniny odrůdy Sauvignon blanc jsou velmi citlivé na kyslík. V současnosti je novou technikou k ochraně před kontaktem s kyslíkem v průběhu macerace na slupkách použití intertního plynu, jako CO2 a dusík. Také přídavek SO2 před kvašením je žádoucí, pro zabránění oxidaci. Ležení vína na kvasničních kalech má ochranný vliv na předčasné stárnutí aroma u Sauvignonu blanc. Ztráta ovocného aroma je omezená při reduktivních podmínkách díky využití glutathionu, peptidu s antioxidačními vlastnosmi (Dubourdieu et Lavigne, 2002). Aromatické sloučeniny Sauvignonu blanc jsou citlivé na kyslík v průběhu celého procesu výroby vína až do láhvování. Aby se bylo možné vyhnout kontaktu se vzduchem, je třeba dostatečný obsah SO2, a to je základní pro uchování aromatického potenciálu. Sauvignon blanc je odrůda s vyšším obsahem bílkovin než jiné odrůdy, které mohou vytvářet bílkovinné zákaly. Bílkoviny mohou být dále zvyšované macerací na slupkách, která je často využívaná k získání lepšího odrůdového proﬁlu odrůdy Sauvignon blanc. Jako prevence proti bílkovinným zákalům se používá bentonit. V dávkách vyšších než 80 g/l může dojít ke ztrátám aroma (Simpson a Miller, 1984). Sauvignon blanc je mezinárodní odrůda, která má svoji pozici na trhu s vínem. Jeho speciﬁcké aroma je velmi citlivé a obtížně uchovatelné v průběhu celého procesu výroby vína. Pro dobré výsledky je požadovaná kombinace správného přístupu ve vinici a vinném sklepě. Pro dostatečně intenzivní aroma jsou vhodné následující postupy: úplně zdravé hrozny, sklizení části hroznů dříve, kontakt se slupkou, inertní plyn, výběr vhodných kvasinek, vyloučení kontaktu s kyslíkem během výroby vína a jemné techniky čiření.

Text byl zpracován podle přednášek ve sborníku: PULKO, B., VRŠIČ, S., VALDHUBER, J., 2010: Vliv různých podnoží na Sauvignon blanc v podmínkách stresu způsobeného suchem. Sborník přednášek z konference „Odraz vědy a výzkumu ve vinohradnické a vinařské praxi“, Lednice, 13.–14. 5. 2010, 25–29. VALDHUBER, J., VRŠIČ, S., PULKO, B., 2010: Vliv různých vinohradnických a enologických postupů na kvalitu vína Sauvignon blanc. Sborník přednášek z konference „Odraz vědy a výzkumu ve vinohradnické a vinařské praxi“, Lednice, 13.–14. 5. 2010, 30–32.

Vinohradnictví

Vinařský obzor (12/2010) 605

Pohled z praxe na ročník 2010 Na letošní ročník se mezi vinaři vyskytují dosti rozdílné názory. Oslovil jsem proto několik lidí z oboru, aby pro Vinařský obzor shrnuli, ať už krátce nebo obšírněji, problematiku sezóny také již přes optiku mladých vín.

Foto R. Stávek

Richard Stávek

du kyselin je ten, že partie vín, které jsme nechali spontánně prokvášet, jsou v kyselinách oproti jiným vínům srovnanější, některé málem bez kyselin. Svatomartinská vína ukázala, že pokud se víno uspěchalo pro brzký konzum, je ostřejší. Dnes je ale to, co je na kvasnicích, den ode dne lepší. Co se týče stáček, necháváme na kvasnicích déle ta vína, kde si více lisovalo a může tam být více tříslovitých látek. Naše Svatomartinské např. mělo jen 70 mg veškeré síry.

František Mádl, Velké Bílovice

Máme zajímavou zkušenost z letošního ročníku. V užších meziřadích byla normální násada oproti třeba větším sponům. Vychází mi pak z toho, že hlavním problémem byl nedokonalý postřik a nedokonale provedené zelené práce. Tam, kde jsme stihli vše provést v pořádku, problémy s peronosporou nebyly zdaleka takové jako tam, kde jsme to zanedbali. Letos to bylo opravdu náročné – nejdříve bylo chladno, réva rostla pomalu, do toho pořád pršelo, a jakmile se oteplilo, růst povyskočil a nestihly se včas a řádně provádět všechny potřebné práce. V třímetrových sponech bylo nutné zvýšit postřikovou dávku a snížit rychlost – to je jeden z hlavních poznatků pro tento rok. Např. Veltlínské zelené jsme zvládli dobře, ovšem Frankovka nám trošku utekla, objevilo se tam oidium a už byl problém se ho zbavit – udrželi jsme ho, ale jak tam jednou bylo, nešlo vyhnat. Výpadek sklizně jsme neměli, dokonce např. u Tramínu byl výnos vyšší než jiné roky. Také Ryzlink rýnský nebo Sauvignon patřily v našich vinicích mezi odrůdy, které v situaci obstály nejlépe. Samozřejmě něco málo jsme ztratili u Müllerky nebo Veltlínu, ale nebylo to tak zásadní jako jinde. Naši dodavatelé už tak úspěšní nebyli – jejich výnosy oproti průměru byly někde na polovině.

Když se na to podívám z hlediska prostředků chemické ochrany, letošek ukázal, že se nelze na 100 % řídit ochrannými lhůtami – bylo nutné zvýšit dávku na hektar anebo zkrátit periodu mezi ošetřeními. Co se týče ochrany vinic v režimu ekologického vinohradnictví, tak vzhledem k tomu, že pěstujeme tzv. rezistenty, máme situaci možná snažší. Nasadili jsme použití mědi hned v úvodních kritických periodách. Listy byly trošku chycené, ale hrozny jsme měli úplně v pořádku. Sklízeli jsme relativně brzy, zdravotní stav hroznů byl perfektní. Pokud se vyskytla hniloba, tak byla primárně způsobena prasknutím bobule po napadení oidiem. Oproti jiným sklizním bylo vynikající počasí. Začátek září, vlastně 12 z 15 dní, udělal vinobraní. A mladá vína? Kyseliny jsou vyšší, ale jsou vyšší jen v porovnání s tím, na co jsme byli zvyklí posledních 10 let, jinak se jedná o dlouhodobý standard. Prostě jsme zapoměli, jak to bývalo dřív. Ale má to cosi do sebe – tam, kde je kyselý roztok, není místo pro snadný rozvoj chorob. Kdo vydrží se stáčkami, udělá dobře. Aromatický proﬁl je velmi dobrý. Troufnu si říct, že letos opět po letech obecně řečeno dostanou vína znovu moravský výraz, vrátí se jim typičnost a charakter. Zajímavý poznatek v ohle-

Foto R. Stávek

František Mádl

Petr Marcinčák, Mikulov Některé vinice dostaly u nás zabrat už v zimě – teploty kolem −23 °C na starých vinohradech v dolinách udělaly své. Peronospora prověřila jednotlivé tratě – zaznamenali jsme místy i škody na hroznech, které byly obecně lehčí. V rizikových místech tak byl výnos místo kila na hlavu jen zhruba třicet deka. Na hektar to pak v přepočtu vyjde relativně málo, pokud vezmeme u starších vinic v potaz naše větší spony. V nových výsadbách máme již 4 200 keřů na 1 ha. I přes nižší výnos byla kvalita velmi dobrá – surovina byla zdravá a hlavně dobře vyzrálá. Kyseliny jsou v letošních mladých vínech o něco vyšší, což bude chtít větší péči ve sklepě. Převládá kyselina jablečná nad kyselinou vinnou. Vína se zatím jeví jako harmonická (18. 11. – pozn. red.). Problém mohl mít bezesporu ten, kdo měl vyšší násadu – tam, kde bylo hroznů hodně, nemusely úplně optimálně dozrát. Senzorickou úroveň kyselin pak bude možné řešit úpravou hladiny

Petr Marcinčák

Vinařský obzor (12/2010)

zbytkového cukru, což je asi jediný zásah, který bude možné realizovat u přívlastkových vín. Biologické odbourávání u bílých vín nerealizujeme. A ke kvalitě ročníku? Nikdy nebrečím. Je toho méně, všem nám bude chybět množství, ať už těm, kdo hrozny nakupují, nebo těm, kteří hrozny zpracovávají, je evidentní, že to není jednoduché a ještě to nebude jednoduché. Letošního vína bude méně a pocítíme to ekonomicky. Každý, kdo je schopen dobře pracovat ve sklepě, připraví vína, jež budou v první řadě dobrá, a dále pak budou obrazem ročníku. Co se týče různých hlášek, že víno bude dražší, k tomu musím říct, že není příliš šťastné takto komunikovat. Naše ﬁrma má dobře nastavenou cenovou politiku, takže nic takového neplánujeme. Plakat budou možná ti, kdo vína doslova rozdávají a nemají vytvořenu žádnou zásobu – nebudou mít peníze na rozvoj, na nic. Investice jsme do hroznů museli dát letos všichni a možná, že i vyšší než jiné roky. Ukazovat se ale v televizi, že tady to mi zmrzlo, tady to má nějakou chorobu – prosím vás, vždyť je to hloupé. Možná, že je to pro některé jediná možnost, jak se do médií dostat. Nepochopí, že tím škodí jednak sobě, ale i ostatním kolegům v oboru. Opět opakuji: letošní ročník nebyl zdaleka tak špatný, jak mohlo zaznívat v médiích. Ani docukřovat jsme nemuseli. V tomto stavu se pak odráží i kvalita viničních tratí. Jeden z rozpoznávacích prvků je i to, že mrazy, které v dolinách či na rovinatých pozemcích škodí, tak v kvalitní trati ne. Když hodně prší, v kvalitní trati se réva nedusí, hrozny dozrají. Když je naopak hodně sucho, hrozny nezaschnou, ale taktéž dozrají. Kvalitní trať má plně obrážet ročník. Byl kyselý? – tak ve vínech mají být přece kyseliny. Letošní vína budou svěží, některá z nich budou mít též zajímavý archivační potenciál, který zdaleka nebývá pravidlem. V tuzemsku se obvykle totiž vyrábějí vína, která jdou na trh připravená k okamžité konzumaci. Mohou mít pak pitelnost několik až deset let. Ale u většiny z nich se nedá říci, že by se právě v horizontu 10 let jejich kvalita zvyšovala. Jistě, jsou výjimky, ale těch není mnoho. Není moc zákazníků, kteří nakoupí řadu lahví od jednoho vína a pak několik let postupně láhve otevírají, aby zjistili, jak se víno vyvíjí. V letošním roce jsme realizovali celkem 11 ošetření. Loni to bylo 10. Letos 8–9× stříkali i kolegové z IP, což je problém, jak to ustát legislativně, protože je zde omezení v počtu ošetření. Z toho 3 ošetření z 11 byla jen síra a vodní sklo, 2 z nich na počátku na jaře a pak 2× vodní sklo na konci sezóny. Mezi tím jsme používali preparáty Mycosin, Alginure či Kocide. Co se týče limitu mědi, ani zdaleka jsme nedosáhli na povolenou hranici, protože měď jsme nahradili pomocnou látkou Alginure, která dokáže vybudit rost-

Vinohradnictví

linu k vlastní obranyschopnosti. Letos byl u nás tento přípravek poprvé, v Německu s ním mají už zajímavé zkušenosti ze dvou sezón. I v případě aplikace mědi jsme dávali spíše menší dávky, což bylo nahrazeno částečně Alginure. Jistě, v jedné trati jsme poněkud zaspali v případě peronospory, pak ještě hrozny špatně kvůli dešťům odkvetly, ale nakonec se nám podařilo asi 50 % hroznů zachránit. Každopádně se ukázaly odrůdové a lokalitní rozdíly a to značné. Slabým místem některých lokalit i odrůd se taky staly zelené práce: tam, kde nebyly precizně provedeny, vyskočily problémy. Asi měla být některá ošetření razantnější, ale to je každopádně poučení pro příští sezónu. Zajímavé bylo sledovat situaci v konvenčním vinohradnictví. Byli totiž kolegové, kteří měli zdravé hrozny, ale znám i několik takových, kteří přišli prakticky o veškerou úrodu. Když sečtu všechny nepříznivé faktory, vyjde mi, že letošní ročník byl spíše takový komplikovanější. Nakonec to nedopadlo nějakou katastrofou. Asi nejhůře u nás skončila odrůda Veltlínské zelené. Možná v tom ale svoji roli hraje i fakt problematického souseda – jeden rok nestříkal, protože neměl postřikovač, druhý rok to nějak nestihl atd. Takoví sousedé však nebyli ani jinde vzácností – vím o některých, kteří pak v průběhu sezóny ochranu už zcela vzdali, což je samozřejmě následně rizikem pro okolí. Ale jsem životní optimista, takže to beru tak, že i takový ročník k vinaření patří a samozřejmě ukáže mnohé. Jan Pavlica, sklepmistr, ZD Němčičky Tento ročník hodnotím velmi komplikovaně. Surovina nebyla úplně fyziologicky vyzrálá v porovnání třeba s ročníkem 2009 nebo s dalšími předcházejícími, které ovšem nebyly úplně standardní, tak jak to tady na Moravě bývá. Letos je vyšší podíl kyseliny jablečné, a to jak v moštech, tak i v mladých vínech. Cukernatosti byly poměrně solidní, uznávali jsme asi 14 přívlastků. Mladá vína mají vyšší zajímavou aromatiku. Každopádně budou chtít víc času – pro vývoj a zrání. Nicméně potenciál v mladých vínech je. Také letos jsme připravovali Svatomartinská vína. Josef Valihrach, Krumvíř Vinohrady jsme uhlídali (vinice má ve ﬁrmě na starosti bratr J. Valihracha – pozn. red.). Úroda byla sice menší, ale ne zase o tolik, spíše jen tak, že nebylo třeba redukovat úrodu. Hrozny byly zdravé, u některých odrůd jich bylo dokonce více. Nejhůře na tom bylo Veltlínské zelené. Celkově jsme sklidili asi 60 % oproti průměru. Mladá vína jsou samozřejmě kyselejší, tak jako všude jinde. Pokud někdo tvrdí, že je to jinak, je to nesmysl. Nemá cenu to nějak omlouvat, letošní ročník takový byl. Na začátku vinobraní jsem byl trošku skeptický, měl jsem obavy

že pozdní odrůdy nedozrají. Ale zaplať pánbůh, dopadlo to výborně, máme hodně přívlastkových vín – většinou pozdní sběry, ale i několik výběrů z hroznů. Karel Novotný, technolog, Vinařství Maňák, Žádovice Tak samozřejmě kdo ošetřoval dobře chemicky, dostal zdravou surovinu. Ochrana letošního ročníku byla drahá, ale vyplatila se, hrozny byly zdravé a pěkné. Výnos letos odhaduji na asi tunu z hektaru. Cukernatosti byly solidní, většinou kolem pozdních sběrů. Dělali jsme samozřejmě i rozbory moštů – kyseliny dosahovaly i 12 g v litru, což je docela dost. Neodkyselovali jsme v moštech, čekali jsme, až co vypadne. Kyseliny v mladých vínech jsou hodně vysoké, takže se bude v některých případech dělat biologické odbourávání kyselin anebo asi také podvojné odkyselení uhličitanem vápenatým. Nesleduju, že by letošní mladá vína měla nějakou větší potřebu síření. Používáme rovněž antioxidační taniny, které pomohou a snižují potřebu síření. Mladá vína budeme přes zimu držet na 20 mg volné síry v litru, tím dostaneme na jaře relativně dobré hodnoty celkové síry pro zatřiďování vín. Své udělá i vyšší kyselina, která činí vína mikrobiologicky stabilnějšími. Aromatika mladých vín je velmi pěkná i díky optimální vyzrálosti hroznů, a pokud jsme použili dobré kvasinky, dostali jsme z moštů i dobré aromatické látky. Během sezóny jsem měl trochu strach ze zdravotního stavu hroznů, ale nakonec jsem byl příjemně překvapen z krásné suroviny. I první rozbory po jablečno-mléčné fermentaci u mladých červených vín ukazují na dobrý průběh vývoje – jak pH, tak i poměru kyselin. Luboš Kúdelňák, vedoucí vinic, Vinselekt Michlovský Foto R. Stávek

606

Luboš Kúdelňák při kontrole vinic v Perné dne 18. 10.: Hroznů máme dost a hlavně čekáme. Někde už je po sklizni, my jsme v polovině. Uznávám, že letošek nebyl jednoduchý – od jara bylo chladno, do toho hodně napršelo, a jak se oteplilo, réva rostla nebývale rychle. Pletiva byla řídká a náchylná pro infekce hub, takže bylo nutno ošetřovat jinak než v jiných letech a hlavně v kratších periodách. Takové divoké tankmixy, jako jsem připravoval letos, si ještě nepamatuji – ale vše bylo samozřejmě konzultováno s dodavateli a podle pokynů výrobců tak, aby vyhovovalo legislativně. Sledujeme cukernatosti a vyzrálost hroznů vůbec a zdaleka to není tak špatné.

Foto R. Stávek

Vinohradnictví

Vinařský obzor (12/2010) 607

kové stupně – takto poučený konzument pak jen mávne rukou, když nevidí na vinětě přívlastek. Co se právě podle mého názoru nepovedlo – naučit se dělat z našich odrůd dobré obyčejné stolní víno. Není dobré spoléhat na to, že se stolní vína jen dovezou buhví odkud a z čehokoli. V rámci EU je mnoho vín těžko prodejných právě z důvodu, že se jedná pouze o vína základní jakosti. Ve většině vinařských zemí se naučili tomu, že i kvalitní vína, na která jsme zvyklí, mají v obtížném ročníku jinou kvalitu než obvykle, a s tím k tomu přistupují. Velkou vinu na současném stavu u nás má též gastronomie svojí politikou marží. Dát si totiž sklenku kvalitního vína k obědu je dnes v restauraci celkem luxus. Nakonec si zákazník koupí kolu.

Hroznů měli u Michlovského na letošní rok docela slušné množství

Jak to vidí prof. Vilém Kraus, Lednice Pane profesore, letošní ročník patřil ke složitějším. Když se nyní během vinobraní podíváme na inzeráty poptávky/nabídky hroznů, je to úplně naopak oproti loňsku – nabídka téměř žádná, převis poptávky obrovský, cena se snad zvedne. To, jak to na mnoha místech dopadlo, je jistě i vlivem vyšší moci. Ukázalo se taky, a to nejenom kvůli houbovým chorobám, ale už i skrze zimní mrazy, kde třeba vinice nikdy být neměly. Ano, to jistě souhlasím. Totiž, bylo to tak. Po druhé světové válce, kdy se počalo obnovovat vinařství a počínala socializace, bylo potřeba realizovat změny s větším tempem, než bylo možné. Vinohradnictví jako takové nebylo samostatným oborem, ale existovalo v rámci rostlinné výroby, kam patřily i ostatní komodity. Shora byl požadavek na vysoké úrody. Pokud by se nám tehdy nepodařilo toto realizovat, k obnově vinic by tehdy možná vůbec nedošlo, víno by se vozilo z Balkánu a Maďarska a u nás bychom pěstovali jiné plodiny. Proto jsme museli začít uvažovat i o jiných polohách pro vinice, než byly do té doby tradiční tratě. Situace byla taková, že vinice byly hodně zanedbané, jejich výživa skromná nebo spíše žádná, tím byla rentabilita oboru velmi nízká. Ti z nás, kdo chtěli přesvědčit ty, kteří nakonec o všem rozhodovali, museli přesvědčit a následně dokázat, že i u nás se dají rentabilně dopěstovat vyšší výnosy hroznů pro jakostní vína. Škoda, že vinařství bylo tehdy zakomponováno v rámci celé rostlinné výroby a účetnictví, a nebylo tak samostatné. Nebylo tudíž patrné, nakolik je prospěšné pro zemědělský podnik. My jsme ale věděli, že některé prodělečné komodity se často kryly právě výnosy z vinic. Jestliže jsme měli tehdy dosáhnout vysokých výnosů, bylo nutné

přejít na rovinatější pozemky, zvětšit spony, zavést drátěnku – prudké viniční svahy bylo nutno opustit anebo později terasovat. Situace to byla jistě nezáviděníhodná… Tehdy jsem vybízel své kolegy, abychom nejprve osázeli ty plochy, které jsou pro révu po stránce kvality méně příznivé, ale jinak úrodné, a aby tyto vinice dávaly velké výnosy, a pak že budeme moci připravit také stránku kvality pečlivým a postupným osázením svahovitých poloh, kde by měla být právě réva. Jenže k této druhé fázi bohužel nedocházelo. Vinařské závody totiž někdy v 70. letech snížily výkupní ceny hroznů, a tím bylo v oboru méně peněz. Nastala tak velmi osudová situace, že se totiž vyplatí dodávat ty nejméně jakostní odrůdy z vysokých sklizní na hektar. Např. Modrý Portugal se vykupoval za 2,40 Kč, nebo tak nějak, mám ještě ty ceníky založené. Byl to začátek nepochopení, kam by asi vinařství mělo směřovat. Kvalita tratí se zjevně projeví v tak složitých letech, jako byl tento rok. Výživná úrodná půda pak poskytne jiný výnos, ale i kvalitu, než svažitý, jižně exponovaný pozemek s chudou, výsušnou půdou. Patrný byl letos též vliv převažujících větrů v lokalitě, blízkost vodních nebo podmáčených ploch, blízkost lesa, zastínění atd. A také odrůdy ukázaly rozdílnou vnímavost k houbovým chorobám. Domníváte se, že letošní ročník by mohl být signálem pro větší zavádění interspeciﬁckých odrůd do výsadeb? Zatím převažuje názor, že je třeba vysazovat to, co je možné dobře prodat. Nadělali jsme si vinařský zákon takový, že se zatím klade velká váha na to, že nejdůležitější je vysoký obsah cukru a kvalitativní přívlast-

Anebo pivo – to je častěji levnější než voda. Marže gastronomických zařízení jsou opravdu vysoké, většinou až několikanásobné. S vaším tvrzením ohledně tezí vinařského zákona se ztotožňuji – možná připojím, že se asi také klade vysoký důraz na odrůdu… U nás není zatím zvykem připravovat běžně směsná vína, což je škoda. Směsná vína mohou umět vyrovnávat jakési extempore, které může u některých odrůd v určitých letech nastat. Už léta tvrdím, že moravské vinice mají velký potenciál ve třech nosných odrůdách, pokud bychom uvažovali o jednom charakteristickém moravském víně směsného charakteru – když spojíme Müller Thurgau, Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský, dostaneme víno, které je pitelné a nezklame. Škoda, že jsme to opomněli. Podle mého názoru mělo na Moravě nejprve vzniknout takové víno, které bude dostatečně kvalitní, známé a rozšířené a které bude moci každý vinař každý rok vysadit a bude známé jak tuzemským konzumentům, tak i zahraničním znalcům. Neklaďme v první řadě důraz jen na cukernatost nebo dnes tak častý zbytkový cukr. Vždyť ta naše vína jsou sice všude vychválená, ale nakonec nepitelná! Co je nám to platné, takové vítězství? Je škoda, že se vinaři neumí spojit a takové typické bílé suché a hlavně dobře pitelné víno nazvat jedním jménem. Co se týče interspeciﬁckých odrůd, domnívám se, že ať bude vývoj jakýkoli, sláva tradičních odrůd, zejména francouzských, nezanikne a ty se budou i nadále vysazovat a pěstovat. Tak je tomu už tisíce let a tak to zůstane. K tomu se i u nás čím dál víc rodí ponětí polohy, tj. že každé víno je odněkud a že ten kousek rodné země révy je takové kvality, že se může připravit výborné víno určitých odrůd. Je třeba také pamatovat na to, že kalamita chorob podobná té letošní se může při současných klimatických výkyvech opakovat a rozdíly mohou být skutečně velké. Na druhou stranu takové obtíže brzy ukážou, kde je ten pravý kousíček, který rodí skutečnou kvalitu a charakter terroir. Otázky pokládal Richard Stávek

608

Vinařský obzor (12/2010)

Vinařská technologie

Josef Balík Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici

Zásadní analýzy, výpočty a postupy pro odkyselování pomocí uhličitanu vápenatého Aktuální sklizňový ročník je po všech stránkách mimořádný. Cesta vytváření ﬁnální kvality vín bude dlouhá a pro všechny vinaře nelehká. Většina vín bude pro svůj vývoj potřebovat více času a mnoho vinařských znalostí a zkušeností. Jedním z typických parametrů celé řady mladých vín je vysoký obsah kyselin. Způsobů, jak je upravit, není mnoho a odkyselování s uhličitanem vápenatým se zdá být jednoduché. Zopakujme si nejvýznamnější zásady, abychom při této úpravě kyselin neudělali nevratné škody.

Co odkyselovat uhličitanem vápenatým – rmut, mošt, či víno? Odpověď není vůbec lehká a je třeba si zdůraznit několik výhod, ale i problémů či legislativních omezení, která s výběrem souvisí. Chemické odkyselování hroznového moštu či rmutu má tu přednost, že s sebou nese méně rizik s jinými doprovodnými změnami ve složení a senzorické kvalitě budoucího vína než při odkyselování mladého vína. Naopak při odkyselování rmutů či moštů nikdy dopředu nevíme, k jakému přirozenému snížení kyselin by mohlo dojít během fermentace moštu a následné tvorby vína. Část kyseliny jablečné může být odbourána přítomnými mikroorganismy a významné množství kyseliny vinné může vypadnout jako hydrogenvinan draselný (vinný kámen). Vinný kámen je v mladém víně značně nerozpustný. Jeho vypadávání z vín podporuje nízká teplota skladování a alkohol v nich obsažený. Podstatnou roli hraje obsah draslíku, který se v našich moštech vyskytuje zřídka pod 1 g/l a daleko častěji se blíží ke koncentraci 2 g/l. Přitom 1 g/l draslíku dokáže reagovat až s 3,84 g/l kyseliny vinné za vzniku 4,81 g/l vinného kamene. Při vysrážení 1 g/l vinného kamene dojde ke snížení veškerých titrovatelných kyselin vyjádřených jako kyselina vinná o 0,4 g/l. V běžných podmínkách teploty sklepů (8 až 16 °C) a obsahu alkoholu ve vínech, který často atakuje hodnotu 14 % obj., se množství kyseliny vinné snižuje až o 2 g/l a více. Může se tedy stát, že snížení kyseliny jablečné způsobené mikroorganismy a vypadnutí vinného kamene může být pro chuťo-

vou kvalitu dostatečné zejména u mladých vín odrůd Müller Thurgau, Tramín červený, Muškát moravský aj. V mnoha dalších případech tohoto ročníku zůstane ve víně ještě velmi tvrdá kyselina jablečná, která s draslíkem nevytváří nerozpustné soli. Pak zůstávají pouze dvě cesty ke snížení vysoké kyselosti – biologické odbourávání nebo odkyselení uhličitanem vápenatým třemi různými způsoby. Evropské právo je však neoblomné. Předpisy EU povolují libovolné snížení kyselin ve stadiu čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu a mladého vína v procesu kvašení. U hotového vína je povoleno maximální snížení o 1 g/l, vyjádřeno jako kyselina vinná. Toto omezení se nevztahuje na biologické odbourávání kyseliny jablečné. Biologické odbourávání (většinou se jedná o jablečno-mléčnou fermentaci) má však také své hranice v použitelnosti. Je vhodné u bílých vín zejména odrůd burgundské řady, jako jsou Rulandské bílé, Rulandské šedé, Chardonnay aj., kdy spoluvytváří určité typy vín s bohatší chuťovou strukturou a komplexností na úkor odrůdového charakteru. Toto negativum ztráty typického charakteru se může projevit zejména u aromatických odrůd jako Pálava, Muškát moravský, ale i Sauvignon aj. Dále platí, že k úspěšnému vedení jablečno-mléčné fermentace potřebujeme, aby pH vína nebylo nižší než hodnota 3,1. Při vysokém obsahu kyseliny jablečné se její biologické odbourávání vůbec nenastartuje a nepomáhá ani přídavek čisté kultury bakterií Oenococcus oeni, zvyšování teploty vína, jeho míchání

ani snižování hladiny oxidu siřičitého. Bakterie jablečno-mléčné fermentace totiž vůbec nesnášejí vysoké kyseliny, které pod našim dohledem mají redukovat, a nejraději samovolně sníží kyseliny právě tam, kde si to nepřejeme – v bílých vínech ročníků s nízkou kyselinou. Jestliže chceme pomoci nastartovat jablečno-mléčnou fermentaci v kyselých ročnících, pak nám u mnohých vín nezbývá nic jiného, než přistoupit k částečnému snížení koncentrace kyselin chemickým způsobem. Výhodné se jeví zejména při výrobě červených vín, kdy již ve stadiu nakvášení rmutu přidáme uhličitan vápenatý a snížíme obsah kyselin o 1 až 2 g/l. Další výhodou odkyselení moštu jednoduchým způsobem pomocí uhličitanu vápenatého je odstranění významné části kyseliny vinné (vypadne jako vinan vápenatý), která v mladém víně nebude k dispozici pro vysrážení s draslíkem jako vinný kamen. Draslík tak zůstane ve víně ve vyšší koncentraci a svými vysokými tlumícími vlastnostmi dokáže snižovat pocit kyselosti hotových vín bez dalšího odkyselování. Jak použít uhličitan vápenatý při jednoduchém odkyselování? Jednoduché odkyselování s uhličitanem vápenatým (CaCO3) je založeno na reakci s kyselinou vinnou, kdy vypadává krystalický vinan vápenatý za současného prudkého uvolnění plynného oxidu uhličitého. Abychom zabránili nekontrolovatelnému úniku vína z nádoby při odkyselování, je vhodné odkyselit větší část vína v otevřené nádobě s celou navážkou uhličitanu vápenatého, dokud se oxid uhličitý uvolňu-

Vinařská technologie

je, a pak nalít tuto část vína i s vysráženými krystaly do zbytku vína. Při odkyselování hroznového rmutu, např. těsně před zahájením nakvašování v otevřených nádobách, je problém s uvolňujícím se oxidem uhličitým menší, ale rovněž musíme počítat s mícháním a zvětšením objemu odkyselovaného materiálu. Hmotnost 0,67 g uhličitanu vápenatého reaguje s 1 g kyseliny vinné. To znamená, že na odkyselení o 1 g/l je potřeba odvážit 67 g na 100 l vína. Za většinu kyselosti v našich vínech je však zodpovědná kyselina jablečná, kterou jednoduchým odkyselováním z vína nelze odstranit. Z těchto důvodů se nedoporučuje bez znalosti přesné koncentrace kyseliny vinné odkyselovat vína jednoduchým způsobem více než o 1 či 1,5 g/l kyselin. Je zcela nezbytné, aby v odkyseleném víně zůstalo minimálně 0,5–1 g/l kyseliny vinné, jinak hrozí vínu zemitá příchuť po rozpustném jablečnanu vápenatém, příliš velké zvýšení pH, případně dodatečné vápenaté zákaly již vyškolených vín. Jestliže je nutné snížit kyseliny o více než 1,5 g/l, je vhodné přistoupit k podvojnému odkyselování s uhličitanem vápenatým. Co umí podvojné odkyselování s uhličitanem vápenatým? Při správně vypočítaném a vedeném podvojném odkyselování s uhličitanem vápenatým vzniká vedle plynného oxidu uhličitého také krystalická podvojná vápenatá sůl kyseliny vinné a jablečné, a můžeme tak vedle kyseliny vinné odstranit také odpovídající množství kyseliny jablečné. Množství uhličitanu vápenatého na snížení o 1 g/l kyselin je totožné jako při jednoduchém odkyselování, a to 67 g uhličitanu vápenatého na 100 l vína. Podvojná sůl se však tvoří pouze při pH nad 4,5, a proto musíme tyto podmínky vytvořit cíleně, jinak by mohl zůstat jablečnan vápenatý ve víně rozpuštěn. To znamená, že musíme zcela odkyselit jen určitý díl vína (přesně vypočítaný) přidáním celé navážky uhličitanu vápenatého a po oddělení krystalů tento díl vína vrátit ke zbytku vína. Jejich smícháním dosáhne víno požadovaného obsahu kyselin. Na trhu se objevují odkyselovací přípravky, které mimo uhličitanu vápenatého obsahují také malé množství podvojné soli kyseliny vinné a jablečné, která podporuje vytvářením krystalizačních center rychlý vývoj krystalů podvojné soli během odkyselování. V žádném případě ale nenahradí správný výpočet odkyselovaného podílu vína. Jestliže takový přípravek přidáme k celému objemu vína, tak vždy provádíme pouze jednouché odkyselování, při kterém žádná podvojná sůl, a tedy ani kyselina jablečná nevypadne. Dále je potřeba pro správný výpočet podvojného odkyselení zajistit ve specializované laboratoři stanovení přesné koncentrace kyseliny vinné a jablečné v takovém víně.

Máme například 100 litrů vína, které obsahuje 4 g/l kyseliny vinné a 8 g/l kyseliny jablečné, tj. celkem 12 g/l. Koncentraci kyselin snížíme o 4,5 g/l, tj. na 7,5 g/l. Odvážíme 302 g uhličitanu vápenatého (4,5 × 0,67 × 100 litrů) a nejdříve odkyselíme vypočítaný podíl vína, abychom v něm výrazně zvýšili pH vína – v tomto případě: 100 (litrů) × 4,5 / 12 = 37,5, tzn. při odkyselování 100 litrů vína to je 37,5 litru. Někteří autoři navrhují tento vypočítaný objem vždy zvýšit o 10 %, aby nedošlo k totální neutralizaci podílu vína během odkyselování, tzn. asi na 41 litrů (37,5 × 1,1). Uhličitan vápenatý nejdříve rozmícháme asi v 1/10 vypočítaného objemu vína, tj. asi ve 4 litrech, a pak za stálého intenzivního míchání (aby oxid uhličitý nesnižoval pH) pomalu přidáváme zbylých, předem odměřených 33,5 litru vypočítaného objemu vína. Při této operaci víno silně pění a začínají se tvořit krystaly podvojné soli, které musíme následně od zcela odkyseleného vína oddělit. Tyto krystaly hůře sedimentují a zabírají poměrně velkou část objemu. Po jejich usazení víno stočíme z krystalů a vrátíme ke zbytku vína, tj. v tomto případě k 62,5 litrům. Celou operaci je nutno dělat rychle, protože zcela odkyselená část vína je náchylná k oxidaci a jiným změnám. Řešením pro stáčení odkyselené části vína je použití křemelinové filtrace nebo hrubé vložkové filtrace a následná kontrola koncentrace oxidu siřičitého v celém objemu odkyselovaného vína. Pravdou je, že jen stěží se nám podaří celý odkyselený objem vína vrátit zpět (v našem případě 37,5 litru). Jsou určité ztráty, které odpovídají zbytkům vína v krystalizačních kalech, případně filtrech (nelze vytlačit zbytek vína z filtru vínem o jiném složení kyselin či překročit vypočítané objemy), a to znamená, že víno odkyselíme o něco méně, než odpovídá teoretickému výpočtu. Uveďme si další možné případy odkyselování s uhličitanem vápenatým (objem vína 200 litrů; výsledky analýzy: 4 g/ l kyseliny vinné a 8 g/l kyseliny jablečné, tj. celkem 12 g/l). a) maximální stupeň snížení kyselin jednoduchým odkyselením Je třeba si ponechat rezervu kyseliny vinné ve víně minimálně 1 g/l. To znamená, že je možné odkyselit maximálně o 3 g/l kyseliny vinné a ve víně ještě zůstane 9 g/l kyselin. Potřebná navážka uhličitanu vápenatého je 402 g (3 × 0,67 × 200 litrů). b) správný výpočet možného odkyselení podvojným způsobem Výpočet možného podvojného odkyselení je třeba vždy provádět v poměru, ve kterém se ve víně nacházejí kyselina jablečná a kyselina vinná (v našem případě 8/4 = 2; kyseliny jablečné je dva-

Vinařský obzor (12/2010) 609

krát více než vinné). Při ponechání rezervy kyseliny vinné ve víně minimálně 1 g/l můžeme odstranit maximálně 3 g/l kyseliny vinné, a to znamená, že máme pro tvorbu podvojné soli k dispozici jen 1,5 g kyseliny vinné (3/2). Při podvojném odkyselení může vypadnout maximálně 1,5 g/l kyseliny vinné a 1,5 g kyseliny jablečné (vytvoří vápenatou podvojnou sůl) a další 1,5 g kyseliny vinné vypadne po vrácení zcela odkyseleného dílu vína ke zbylému objemu vína jako vinanu vápenatého, přičemž ve víně zůstane rezerva 1 g/l kyseliny vinné. Maximální stupeň podvojného odkyselení je v tomto případě o 4,5 g/l kyselin. Navážka uhličitanu vápenatého je 603 g (4,5 × 0,67 × 200 litrů) a podíl vína, ve kterém provedeme vysrážení podvojné soli, je 75 litrů (200 litrů × 4,5/12), případně 82,5 litru (75 × 1,1). c) nesprávná úvaha možného odkyselení podvojným způsobem Není možné například počítat, že se mi hodí odstranit 3 g/l kyseliny vinné a 3 g/l kyseliny jablečné bez ohledu na jejich skutečný poměr ve víně. Nesprávné předpoklady: celkové odkyselení o 6 g/l; předpokládaná rezerva kyseliny vinné 1 g/l; navážka uhličitanu vápenatého 804 g (6 × 0,67 × 200 litrů); podíl vína pro vysrážení podvojné soli 100 litrů (200 litrů × 6/12). Co se při takovém podvojném odkyselení skutečně stane? Ve 100 litrech vína určeného k vysrážení podvojné soli máme k dispozici pouze 400 g kyseliny vinné (100 × 4 g/l), takže můžeme pomocí vápníku vyvázat stejné množství kyseliny jablečné, tj. 400 g. V podobě krystalů může vypadnout celkem 800 g kyselin, ale my jsme pro srážení museli odvážit 804 g uhličitanu vápenatého. Toto množství je schopno reagovat s 1200 g kyselin (804/0,67). To znamená, že skutečně jen 536 g uhličitanu vápenatého (800 × 0,67) se bude podílet na tvorbě podvojné soli a zbytek 268 g (804 – 536) spolu se stočeným odkyseleným vínem vrátíme k hlavnímu podílu vína, ve kterém bude hned reagovat s kyselinou vinnou za tvorby vinanu vápenatého. Zároveň ve zbývajícím objemu 100 litrů vína (200 – 100) máme 400 g kyseliny vinné a to odpovídá právě 268 g uhličitanu vápenatého (400 × 0,67). Z toho vyplývá, že po takovém podvojném odkyselení nezůstane žádná rezerva kyseliny vinné a hrozí riziko zemitých tónů. Jestliže by byl ve víně poměr kyseliny jablečné k vinné ještě vyšší než v našem příkladu (což se běžně stává, že kyseliny jablečné je více než dvojnásobek), pak by ve víně po podvojném odkyselení zůstal nadbytečný nevysrážený vápník a může dojít k nárůstu pH až na hodnoty 3,5 a více. Následně u takového vína hrozí nekontrolovatelné odbourávání kyse-

610

Vinařský obzor (12/2010)

liny jablečné s tvorbou senzoricky nečistých produktů, případně vypadávání vápenatých krystalických zákalů v pozdějším období. Jaké jsou možnosti podvojného odkyselování s uhličitanem vápenatým s přídavkem kyseliny vinné? Možnosti jsou velké, jestliže správně vypočítáme přídavek kyseliny vinné a jsme ochotni vynaložit prostředky za její koupi, protože během tohoto způsobu podvojného odkyselování ji opět spolu s kyselinou jablečnou vyloučíme a vlastně vyhodíme. Na předcházejícím příkladu jsme si ukázali, že pokud je kyseliny vinné ve víně málo a kyseliny jablečné naopak hodně, má i podvojné odkyselení své omezené možnosti pro odkyselování (z 8 g/l kyseliny jablečné nešlo odstranit více než jen 1,5 g/l). Při použití přídavku kyseliny vinné si můžeme rozsahy odkyselování a stupeň odstranění kyseliny jablečné vybírat. Například jsme se z našeho vína rozhodli odstranit celkem 5 g kyselin. Podíl vína pro vysrážení podvojné soli činí 83 litrů (200 litrů × 5/12). V 83 litrech máme k dispozici 664 g kyseliny jablečné (83 × 8) a 332 g kyseliny vinné (83 × 4). Abychom v tomto podílu veškerou kyselinu jablečnou vysráželi, potřebujeme přidat a rozpustit v 83 litrech ještě 332 g kyseliny vinné (664 – 332). Celkově tedy budeme potřebovat odstranit 1 328 g kyselin, a to znamená navážit 890 g uhličitanu vápenatého (1328 × 0,67). V 1/10 objemu z 83 litrů, to je asi v 8 litrech, rozpustíme 332 g kyseliny vinné. V dalších 8 litrech rozmícháme 890 g uhličitanu vápenatého (ve větší otevřené nádobě) a za stálého intenzivního míchání (aby oxid uhličitý nesnižoval pH) pomalu přidáváme zbylých 67 litrů vypočítaného objemu vína. Potom začneme opět za stálého míchání pomalu přidávat 8 litrů vína s rozpuštěnou kyselinou vinnou. Po sedimentaci podvojné soli víno oddělíme od krystalů a nalijeme do zbytku vína, tj. v našem případě k 117 litrům vína (200 – 83). Výsledkem bude víno o obsahu požadovaných 7 g/l kyselin, a to 4,7 g/l kyseliny jablečné a 2,3 g/l kyseliny vinné. Závěr Jestliže si v podvojném odkyselování není vinař jistý, pak je vhodné neodkyselovat celou šarži, ale pouze jednu polovinu či dvě třetiny a ponechat si víno pro případné scelení. Po každém odkyselování vína je nutné vždy počkat minimálně 4 týdny, aby doběhly všechny fyzikálně-chemické změny vína a hlavně vzápětí po odkyselení hned nelahvovat (např. pro vánoční trh), protože hrozí riziko zákalů. Jestliže jsme víno chemicky odkyselovali, jakákoli kupáž s jiným vínem těsně před lahvováním může vyvolat rovněž krystalickou nestabilitu vína a vypadnutí dodatečných zákalů v lahvi.

Vinařská technologie

Mýtus jménem glycerol Glycerol je možné nejčastěji potkat ve vědeckých i populárních publikacích v kontextu plnosti a viskozity vína. Frekventovaná je také jeho spojitost se sladkým dojmem v ústech. Tímto způsobem se mezi vinaři, odborníky i širokou vinařskou veřejností vytvořil všeobecně uznávaný názor, že glycerol přispívá k vyšší jakosti vína a že jeho příspěvek zvyšuje tzv. mouth-feel efekt a zlepšuje texturu vína. Názory na vztah mezi glycerolem a kvalitou vína se zdají být založené na základě neoﬁciálních a spíše empirických důkazů. Pravdou zůstává, že v některých případech existují anomálie mezi senzorickým vnímáním a analytickými údaji. Dosud nebyl nalezen významný pozitivní vztah mezi glycerolem a zmíněnými atributy vína. Naopak je známo, že existuje řada látek obsažených ve víně majících daleko významnější organoleptické vlastnosti. Patří mezi ně např. koncentrace etanolu, polysacharidů, kvasničních manoproteinů, stejně jako fenolických sloučenin v případě červených vín.

Po etanolu a oxidu uhličitém je glycerol nejhojnějším produktem alkoholové fermentace. Bylo prokázáno, že na jeho konečnou koncentraci ve víně má vliv několik parametrů. Patří mezi ně zralost hroznů, mikrobiální ﬂóra na bobulích, stejně jako pH moštu, teplota fermentace, koncentrace oxidu siřičitého, množství a kvalita výživy či kmen kvasinek. Glycerol se obvykle v suchých vínech nachází v koncentraci 4–10 g/l a v případě hroznů napadených „botrytidou“ nejsou neobvyklé koncentrace nad 20 g/l. V druhém případě, bobulí nakažených plísní Botrytis cinerea (nově Botryotinia fuckeliana), obsahují hrozny již významné množství glycerolu v důsledku metabolismu plísní. To vysvětluje vysoké úrovně glycerolu běžně se vyskytující v těchto speciálních vínech. Glycerol tvoří kvasinky především na začátku fermentačního procesu (prvGraf 1 Glyceropyruvátová fermentační cesta

ních 50 g cukru), což je způsobené vyšším uplatněním tzv. glyceropyruvátové fermentační cesty. Kvasinky v podstatě neustále hledají způsob, jak zajistit regeneraci hlavního koenzymu oxidoreduktáz – NAD+ (nikotinamidadenindinukleotid). V této fázi je ještě příliš nízká koncentrace acetaldehydu, který slouží jako běžný akceptor vodíků NADH + H+ za vzniku etanolu, a tak musí kvasinky sáhnout po akceptoru jiném – dihydroxyacetonfosfátu (viz graf 1). V takovém případě vzniká molekula glycerolu. Velice důležitým sekundárním jevem gylceropyruvátové cesty je vznik mnoha vedlejších produktů, jako jsou například kyselina jantarová, diacetyl a jiné senzoricky velmi aktivní látky, jejichž vliv na výslednou jakost vín je rozhodně významnější. K tomuto jevu nedochází automaticky pouze v první fázi fermentace, nýbrž i v případě blokace acetaldehydu oxidem siřičitým (sířením do kvasu). Na tomto místě by se selským rozumem mohlo zdát výhodné „šikanovat“ kvasinky během fermentace za účelem vyšší koncentrace glycerolu, a tudíž vyšší plnosti vína. Tak tomu ovšem není. Glycerol má sice v kombinaci s etanolem lehce nasládlou chuť, která posiluje sladkost etanolu v suchých vínech. V žádném případě však není zodpovědný za vnímatelnou sladkost vín s vyšším zbytkovým cukrem, a jak ukazují výsledky slepé degustace (graf 2), i v případě suchých vín jde o dosti vysoké koncentrace glycerolu, které byly vyhodnoceny jako rozpoznatelné. I v případě suchého, neutrálního, bílého vína byl rozdíl ve sladkosti vyhodnocen (8 hodnotitelů) v párových testech až od rozdílu koncentrace glycerolu 5,2 g/l, a to pouze na hladině 75% pravděpodobnosti. Ještě hůře vyšly testy porovnání viskozity vína, kdy bylo se 75% pravděpodobností rozpoznáno víno,

Vinařská technologie

Graf 2 Práh vnímání sladkosti na základě přídavku glycerolu do bílého, suchého vína (Noble a kol. 1984)

Graf 3 Vliv přídavku glycerolu na viskozitu bílého, suchého vína (Noble a kol. 1984)

100

Vinařský obzor (12/2010) 611

Graf 4 Vliv teploty na produkci exocelulárních polysacharidů. Pevné linky (-) uvádí délku alkoholové fermentace, čerchované linky (- -) uvádí vývoj během zrání (RIBÉREAU-GAYON P. a kol. 2006).

90 400

70 60 50

1,70

1,60 1,55

40 0

35 °C 22 °C

1,65

2,5 5,0

10,0

15,0

20,0

25,0 30,0

polysacharidy (mg/l)

viskozita (mPa s)

% správná odpověď

1,75 80

300

200

100

glycerol (g/l) 0

2,0

3,0

4,0

5,0

6,0

7,0

8,0 0

glycerol (g/l)

čas (dny)

které mělo vyšší viskozitu (o 0,141 mPa s). Takové víno by muselo obsahovat o 25,8 g/l (viz graf 3) více glycerolu, což je v reálných podmínkách nemožné. Pozitivní přínos glycerolu na kvalitu vín je tedy všeobecně přeceňován. Látky ovlivňující vnímatelnou plnost, viskozitu a sladkost suchých vín musí být buďto dominantní složky vína, jako je třeba alkohol či fenolické látky (především v případě červených vín), nebo látky se speciﬁckými, velmi efektivními vlastnostmi i při nízkých koncentracích. Do druhé kategorie patří např. polysacharidy či manoproteiny uvolňující se do vína během fermentace nebo následně při autolýze z buněčných stěn kvasinek (obecně mikroorganismů). Polysacharidy se přirozeně nachází ve vínech v koncentracích stovek miligramů až gramů na litr. Pochází z hroznů či z produkce mikroorganismů. Hlavní skupinu polysacharidů tvoří réva ve formě pektinů. Pektinům se často připisovala role tělnatosti vín a je pravda, že vína, která disponují těmito vlastnostmi, téměř vždy obsahují velké množství pektinů. Izolace těchto látek a následné přidání do jiného vína však tyto domněnky vyvrátily. Pektiny také nezvyšují viskozitu vína, v souladu s jejich spíše kompaktní konstrukcí. Jedinou známou vlastností tak zůstává schopnost interakce s tříslovinami za vzniku méně adstringentních sloučenin. Kvasinky jsou druhým hlavním zdrojem polysacharidů (tzv. exocelulárních) ve víně. Jejich uvolňování může variovat v řádu stovek miligramů na litr v závislosti na druhu kvasinek, podmínkách fermentace a především délce a teplotě zrání na kvasnicích. Množství polysacharidů uvolněných při zrání na jemných kvasničných kalech je přímo úměrné teplotě (viz graf 4). Kvasinky uvolňují polysacharidy přede-

vším do suchého bílého vína během zrání a míchání na jemných kvasničních kalech. Tento jev je pomalý, protože teplota je nízká (12–16 °C). V případě červených vín je intenzívní uvolňování polysacharidů zajištěno během fermentace, kdy je teplota média vyšší (25–35 °C), ale jde pouze o krátký časový úsek a následně je velké množství kvasničních kalů odstraněno stáčkou. Speciální skupinou polysacharidů jsou manoproteiny, tvořící až 80 % všech exocelularních polysacharidů. Obsahují přibližně 90 % manózy a 10 % bílkovin. Manoproteiny mají k dispozici širokou škálu molekulových hmotností (od 100 000 po více než 2 miliony). Průměrná molekulová hmotnost se odhaduje na 250 000. Hlavní role manoproteinů je: • ﬁxování aroma vína – především ochrana na delší časové období, • stabilizace vypadávání vinného kamene (mnohem účinnější než kyselina metavinná), • prevence před bílkovinnými zákaly – vázání termolabilních proteinů (nižší dávky čiřidel. Vína s vysokým obsahem manoproteinů jsou stabilnější, bohatá na extrakt, jemnější, plnější v chuti a často z důvodu malolaktické fermentace hladká. Další skupina exocelulárních polysacharidů pochází z plísní Botryotinia fuckeliana. Oproti jiným polysacharidům se jedná o vysoce nežádanou skupinu β-glukanů, která je přímo zodpovědná za velice obtížně ﬁltrovatelná vína. V tomto případě lze doporučit pouze enzymatický přípravek obsahující β-glukanázu. Poslední skupinu exocelulárních polysacharidů můžeme najít ve vínech po dlouhém čase archivace. Tato vína, viskózní až olejovité konzistence, byla popsána již

Pasteurem. Značné zvýšení viskozity těchto vín je způsobeno heteropolysacharidy produkovanými především bakteriemi Pediococcus. Již několik miligramů tohoto speciﬁckého glukanu způsobí značnou olejovitost napadeného vína. Do jaké míry tato infekce a následné zvýšení viskozity vína souvisí s tolik dotazovanou, nesmyslnou rosolovitostí velmi starých vín, často spojovanou s termíny „matka“ či „podstata“ vína, je již otázka jiná. V každém případě je potřeba připomenout, že nejzastoupenější složkou vína je voda a alkohol, což je směs, která přirozeně rosolovití velmi špatně. Mojmír Baroň

Literatura GAWEL, R., VAN SLUYTER, S., WATERS, E. J. (2007) The effects of ethanol and glycerol on the body and other sensory characteristics of Riesling wines. Australian Journal of Grape and Wine Research, 13, 38–45. LOUW C, LA GRANGE D, PRETORIUS IS, VAN RENSBURG P. 2006 The effect of polysaccharidedegrading wine yeast transformants on the efficiency of wine processing and wine ﬂavon. J. Biotechnol. 125(4): 447–61. NOBLE, A. C., BURSICK, G. F. (1984). The contribution of glycerol to perceived viscosity and sweetness in white wine. Am. J. Enol. Viticult. 35, 110–112. OUGH, C. S., FONG, D., AMERINE M., A. (1972). Determination and some factors affecting glycerol in wine. Am. J. Enol. Vitic. 23: 1–5. RIBÉREAU-GAYON P., DUBOURDIEU D., DONECHE B., LONVAUD A. Handbook of Enology, Volume I: The Microbiology of Wine and Viniﬁcations. 2006 John Wiley & Sons, Ltd ISBN: 0-470-01034-7. VIDAL, S., FRANCIS, L., WILLIAMS, P., KWIATKOWSKI, M., GAWEL, R., CHEYNIER, V., WATERS, E. (2004) The mouth-feel properties of polyshaccharides and anthocyanins in a wine like medium. Food Chemistry, 85, 519–525.

612

Vinařský obzor (12/2010)

Vinařská technologie

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Čerpadla využívaná ve vinařství – III. díl Inovace zpracovatelských technologií využívaných ve vinařské produkci směřují stále častěji k vývoji a konstrukci nových zařízení, která umožňují šetrnou dopravu a zpracování hroznů. Řada moderních vinařských provozů proto stále častěji využívá technologie spojené se zpracováním celých hroznů bez jejich předchozího podrcení. Hrozny, které jsou dopraveny do vinařského provozu, tak musí být co nejšetrnějším způsobem transportovány do lisu. Vedle popisu konstrukčního řešení lamelových čerpadel se třetí díl příspěvku zabývá problematikou peristaltických a rotorových čerpadel se záklopkou, která transport celých hroznů umožňují.

Foto P. Burg

Lamelová čerpadla nacházejí uplatnění při čerpání moštu i vína. Jedná se o konstrukčně poměrně jednoduchá čerpadla, která jsou však velmi citlivá na přítomnost pevných příměsí v transportovaném produktu. Právě z těchto důvodů se od jejich využívání ve vinařských provozech postupně upouští. Pracovní část čerpadla tvoří rotor s lamelami, které jsou uloženy v radiálně rozmístěných drážkách. Při rotaci se jednotlivé lamely působením odstředivé síly postupně vysouvají z drážek a jejich volné konce dosedají na vnitřní stě-

1 Schéma činnosti lamelového čerpadla

nu pracovní komory (obr. 1). Některé typy lamelových čerpadel mají rotor v pracovní komoře uložen excentricky, jiné mají pracovní komoru eliptického tvaru. Pracovní tlak se pohybuje běžně kolem 0,2–0,8 MPa. Počet otáček rotoru se pohybuje v rozmezí 1 000–1 400 za minutu. Jedná se o čerpadla se samonasávací schopností, s možností chodu bez zaplnění pracovní komory. Výkonnost se u lamelových čerpadel běžně pohybuje v rozmezí 500–2 000 l.h-1. Orientační pořizovací cena se pohybuje kolem 5 000–40 000 Kč.

Při dopravě hroznů je upřednostňován takový způsob, který dopravované hrozny ve směsi šťávy co nejméně porušuje. Pro šetrný způsob dopravy se využívají např. peristaltická nebo rotorová čerpadla se záklopkou. Jejich společným znakem je pomalý a tichý chod. Peristaltická čerpadla představují moderní a progresivní konstrukční řešení objemových čerpadel, která se vyznačují vysokou šetrností k dopravovanému produktu. Nacházejí uplatnění při transportu moštu, vína, rmutu a v řadě případů také celých hroznů. Pracovní část čerpadla tvoří rotor křížového tvaru poháněný elektromotorem o výkonu 2–18 kW. Konce rotoru jsou zakončeny otočně uchycenými válečky, které při pohybu odvalují a dosedají těsně na plastovou hadici, uloženou po obvodu pracovní komory čerpadla (obr. 2). Dopravovaný produkt o určitém objemu je tak v hadici mezi sousedními válečky uzavřen a posouván ve směru pohybu rotoru. Počet otáček se běžně pohybuje v rozmezí 30–90 za minutu a lze ho regulovat např. pomocí frekvenčního měniče u elektromotoru. Samozřejmostí je reverzní chod rotoru ovládaný třípolohovým vypínačem. Hadice je vyrobena z ﬂexibilního paměťového materiálu s potravinovým atestem (PVC, EPDM, HYPALON aj.). Životnost hadice je ovlivněna použitým materiálem a lze ji prodloužit jejím postupným pootáčením pro rovnoměrnější namáhání stěn. Pracovní tlak se pohybuje kolem 0,8 až 1,5 MPa. Nejnovější konstrukce těchto čerpadel bývají doplněny o přetlakovou pojistku, která může být s výhodou využita např. při plnění nádob. Nárůstem tlaku při

Vinařský obzor (12/2010) 613

Foto P. Burg

Foto prospekt výrobce

Vinařská technologie

2 Schéma činnosti peristaltického čerpadla

Foto P. Burg

naplnění nádoby dojde k odstavení chodu čerpadla. Peristaltická čerpadla (Obr. 3-1, 3-2) mají samonasávací schopnost, při chodu naprázdno nehrozí riziko poškození hadice ani čerpadla. Výkonnost čerpadel může ovlivnit počet otáček rotoru, počet rotorů (dvourotorové konstrukce čerpadel), počet válečků (kladek) uchycených na rotoru a průměr plastové hadice. Ve vinohradnických provozech se výkonnost peristaltických čerpadel pohybuje v rozmezí 1 500–35 000 l.h-1. Nejvýkonnější čerpadla mohou dosahovat výkon-

3 Peristaltické čerpadlo

nosti až 50 000 l.h-1. Tyto typy čerpadel jsou v současné době dostupné především pro velké vinařské podniky, pořizovací ceny dosahují v závislosti na konkrétním typu 120 000–300 000 Kč. U čerpadel využívaných v příjmových částech vinařských linek jsou čerpadla doplněna násypkou se šnekovým dopravníkem pro posun zpracovávaného produktu. U nás méně známou konstrukční variantu objemových čerpadel využívaných ve vinařských provozech k dopravě celých hroznů, příp. rmutu, představují rotoro-

vá čerpadla se záklopkou. Pracovní část čerpadla tvoří rotor plošně oválného průřezu umístněný ve vnitřním prostoru pracovní komory čerpadla. Zaoblené konce rotoru dosedají těsně na vnitřní stěnu komory, a posunují tak dopravovanou surovinu směrem k výstupnímu otvoru (obr. 4). Na vnitřní straně komory je v blízkosti rotoru umístěna záklopka, která zahnutým koncem neustále dosedá na jeho povrch, a zamezuje tak zpětnému posunu dopravovaného materiálu. Počet otáček rotoru běžně dosahuje 150–300 za minutu. U některých modelů je možné provádět plynulou regulaci počtu otáček pomocí frekvenčního měniče. Tato čerpadla jsou s ohledem na konstrukční řešení charakteristická pulzacemi dodávky. Pohon rotoru zabezpečuje elektromotor s výkonem 0,3 až 5,0 kW, přes převodovku nebo klínový řemen. Pracovní komora čerpadel je osazena sacím a výtlačným hrdlem s armaturami o průměru 100–150 mm. Jedná se o čerpadla se samonasávací schopností, s malou citlivostí na chod naprázdno. Dosahovaná výkonnost se pohybuje v rozmezí 3 000–25 000 l.h-1. I přes konstrukční jednoduchost a příznivé parametry je využívání peristaltických a rotorových – záklopkových – čerpadel ve vinařských provozech méně časté. Větší rozšíření lze očekávat tam, kde porostou nároky na šetrnou a bezztrátovou dopravu zpracovávaného produktu.

» 4 Schéma činnosti rotorového čerpadla se záklopkou

Kontaktní adresa: doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Valtická 337, 691 44 Lednice

614

Vinařský obzor (12/2010)

Vinařská technologie

Vrtat, či nevrtat – aneb Známe vinařskou minulost? Ve Vinařském obzoru č. 11 jsou rozebírány výhody a nevýhody současných uzávěrů na láhvové víno. A také vinařská minulost s malými možnostmi výběru – jak to vlastně tedy bylo v té nedávno minulé době vinařské velkovýroby?

Rozvoj velkovýrobních vinařských závodů v šedesátých letech minulého století znamenal také stále větší prodej přírodního révového vína v láhvích, a tím současně stoupala spotřeba uzávěrů na láhvové víno. K dispozici ale byly jen korkové zátky, které bylo třeba dovážet za nedostatkové devizy, a proto se problém řešil na úkor kvality korkových zátek. Jenom malý podíl dezertních vín a vermutů měl šroubové uzávěry. Nutno ale zdůraznit, že na rozdíl od současnosti platilo při prodeji alkoholických nápojů cenové moratorium, byla zakázána propagace a jenom vinařské závody a některé státní statky a JZD měly povolené uvádění láhvového vína na trh. V polovině sedmdesátých let nastoupilo období rozvoje výroby umělohmotných předmětů, a tak se ve státním podniku GUMOTEX Břeclav počaly vyrábět také umělohmotné záklopky, které řešily i uzavření láhve s vínem a pro něž se vžil název „zátkozáklopky“ – řešily uzávěr i záklopku zároveň, a to se svými klady i zápory – do vína se neprášilo a oxidaci také bylo celkem účinně zabráněno – pokud náhodou nebylo narušeno hrdlo. A protože jejich cena byla podstatně nižší než korkové zátky se záklopkou, a roli hrála také dostupnost z výrobního závodu na jižní Moravě, jejich používání se ve vinařských závodech rychle rozšířilo a většina známkových vín v litrovém balení byla takto zátkována (Vinné sklepy Valtice používaly zátkozáklopky i na známková vína Grácie v balení 0,7 litru, vkusně tvarované prázdné láhve se málo vracely a na nových láhvích zátkozáklopky dobře těsnily). Láhvové víno bylo skladováno ve velkoobchodech i maloobchodech v přepravkách hrdlem nahoru a reklamace u zátkozáklopek vytečením téměř nebyly – ostatně ani teď tomu není většinou jinak. Odrůdová vína především pro přímé dodávky do gastronomie se i nadále zátkovala dostupnými korkovými zátkami. Pro vína „láhvově zralá a archivní“ se vždy podařilo nějaké devizy

na kvalitnější korky získat. Koncem sedmdesátých let monopolní výrobce korkových zátek KOREK, s. p., Klášterec nad Ohří, poslal první vzorky „lepených zátek“ z korkových zlomků. Než se počaly nakupovat – a to jen pro zátkování nejlevnějších stolních vín – bylo několik naplněných láhví vínem a s těmito korky uvnitř voženo asi měsíc ve služebním autě – žádné syntetické pachutě způsobené lepidly zjištěny nebyly – ale většina vín obsahovala jenom kolem 11,5 % alkoholu. Výběr a dostupnost vinařských materiálů, a tudíž i korkových či jiných uzávěrů, je v současné době podstatně jiná, vlastně i ve vinařství je všechno úplně jinak. Ale zdá se mi, že mnohé poznatky o problémech v současném vinařství jsou posuzovány mnohdy jen z hledisek malých rodinných vinařství a skutečnost ve vinařské velkovýrobě se zveřejňuje jenom okrajově – viz např. i vína na našem trhu nebo naše výstavnictví, kde se ponejvíce hovoří a píše o vínech přívlast-

kových, jako by převážnou část koláče sortimentu vín v prodeji nepředstavovala vína jakostní, potažmo i stolní nebo zemská. Někteří vinaři dávají i navzdory velké nabídce kvalitních korkových zátek (samozřejmě platí, že ty více kvalitní také stojí více peněz) na výstavní vína levné lepené korky, zátkují málo kvalitními korky přívlastková vína, a šetří tak na nesprávném místě. Nebo využívají poznatku, že i v současné době, kromě vyhlášených vinoték, je láhvové víno také skladováno převážně uzávěrem nahoru? Musím se přiznat z vlastní zkušenosti, že výběr korkových zátek pro archivaci i v té dražší kategorii je vždy krokem do neznáma, zátky bývají pěkně naleštěné na povrchu, ale při rozlomení se někdy odkryje červotočivý zmar – ostatně jako i u některých málo profesních vinařů.

Ing. Jan Otáhal, Valtice

Sklepní hospodářství Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní technologii sklepního hospodářství od zpracování hroznů až po marketing vína, je založena na současných technologických poznatcích a moderních přístupech při výrobě vína. Vychází z rakouských zvyklostí a právních předpisů, ovšem text je doplněn poznámkami vysvětlujícími aplikace příslušných témat na naše podmínky.

472 Kč (včetně DPH)

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský marketing

Vinařský obzor (12/2010) 615

Dana Odehnalová generální ředitelka 5P Agency, lektorka programu MBA vysoké školy Brno International Business School

Pavel Krška ředitel Národního vinařského centra, o. p. s.

Nejčastější chyby a omyly marketingu nejen malých a středních vinařských firem Základem úspěšného strategického řízení marketingu firmy je kombinace dvou základních faktorů: znalosti strategického řízení a schopnosti systematického a racionálního rozhodování na straně jedné a logiky zdravého rozumu, intuice a kreativity na straně druhé. Co je charakteristickým rysem marketingu moderních úspěšných firem? Podnikatelský úspěch firmy v tržním hospodářství závisí hlavně na včasném předvídání tržních příležitostí a řešení potenciálních problémů strategického charakteru. Úspěšné firmy jsou orientovány na zákazníka a mají snahu mu poskytnout přidanou hodnotu. Mezi jejich hlavní priority patří zlepšování kvality produktu, služeb a marketingových procesů. S prognózováním vývoje trhu úzce souvisí přizpůsobení marketingu firmy a její marketingové strategie. Přitom je potřeba mít na zřeteli i ekonomické aspekty: • tržní expanze – podpoření marketingových aktivit rostoucím rozpočtem, • posilování tržní pozice firmy – marketingové aktivity přispívají k jejímu posilování bez radikálního navyšování rozpočtu, • hledání nové tržní příležitosti – přeorientování marketingových aktivit na nový trh pouze s malým navyšováním rozpočtu, případně bez jeho navýšení,

• racionalizace a zvyšování konkurenceschopnosti firmy – marketing by měl přispívat nejen k udržování, ale i k posilování tržní pozice firmy se zvýšeným rozpočtem. V řadě firem však stále ještě marketingová strategie buď chybí zcela, nebo není dodržována, přizpůsobována tomu, v jakém prostředí (trhu) se firma nachází. Přitom právě naplánování dobré marketingové strategie je základem úspěšného marketingu firmy. Sedm častých mýtů a pověr o marketingu V dnešní době ještě stále pohlíží řada firem na finanční prostředky do marketingu jako na výdaj, nikoli na investici. To dokládá fakt, že při ekonomické recesi výdaje na marketing patří u řady firem k prvním, které redukují. Přitom v ideálním případě by měly být marketingové výdaje těmi, které budou redukovány mezi posledními, pokud ne (samozřejmě v rámci finančních možností) navyšovány. Uvedené tvrzení lze snadno odůvodnit základními poznat-

Otázka č. 12 financování marketingu jsou vyhozené peníze, a těch není nikdy nazbyt marketing nepotřebuji, naše firma dosahuje i bez něho pěkného obratu v době krize musím šetřit, peníze na marketing jsou první, bez kterých se obejdu zákazníků máme dost a o ty, kteří nás znají, se starat nemusíme když snížím cenu svých produktů, budu mít dostatek nových zákazníků stačí mít pěkné webové stránky firmy a zákazník si nás najde sám

Otázka č. 12: Se kterými mýty a pověrami o marketingu se ve svém okolí setkáváte nejčastěji? Odpověď

Počet odpovědí

ﬁnancování marketingu jsou vyhozené peníze, a těch není nikdy nazbyt

marketing nepotřebuji, naše ﬁrma dosahuje i bez něho pěkného obratu

v době krize musím šetřit, peníze na marketing jsou první, bez kterých se obejdu

zákazníků máme dost a o ty, kteří nás znají, se starat nemusíme

když snížím cenu svých produktů, budu mít dostatek nových zákazníků

stačí mít pěkné webové stránky ﬁrmy a zákazník si nás najde sám

výdaje na marketing se rovnají výdajům na reklamu

100

celkem

ky fungování trhu zboží a služeb. Klesá-li při ekonomickém útlumu poptávka ﬁrmy, potom je třeba ji vhodnými způsoby „podepřít“, a zamezit tak jejímu klesání. Jednou z možností, kterou toho lze docílit, jsou marketingové aktivity. To je jeden z nejčastějších omylů ﬁrem, což potvrdily i odpovědi dotazovaných účastníků konference Moderní trendy propagace vína, konané 16. června 2010 v Best Western Premiér Hotel International Brno. Konferenci pořádalo Národní vinařské centrum s podporou Vinařského fondu. V rámci konference

výdaje na marketing se rovnají výdajům na reklamu

12 % 25 % 11 %

5% 8%

33 % 6%

616

Vinařský obzor (12/2010)

Vinařský marketing

Otázka č. 10: Považujete za důležitý aspekt pro úspěch ﬁrmy to, že si ﬁrma stanovuje cíle pro oblast marketingu včetně způsobů, jak jich chce dosáhnout?

Otázka č. 10 ano, plánování marketingových cílů patří ke klíčovým faktorům úspěchu

Odpověď

Počet odpovědí

ano, plánování marketingových cílů patří ke klíčovým faktorům úspěchu

ano, ale úspěch je významně závislý i na dalších faktorech než jen na faktu, zda ﬁrma plánuje, či nikoli

ano, ale většinou na plánování není čas

ne, marketingové plány v dnešním turbulentním prostředí neobstojí, vše se změní ještě před tím, než jsou vytvořeny

ne, klíčové je správné řízení především operativních záležitostí marketingu

ne, a navíc na plánování není ani čas

nevím, nedokážu odpovědět

100

celkem

ne, klíčové je správné řízení především operativních záležitostí marketingu ne, a navíc na plánování není ani čas nevím, nedokážu odpovědět 0% 3% 0% 9%

se mohli její účastníci zapojit do vyplnění dotazníku ke strategickému řízení a strategickému marketingu ve firmách. Odpovědi jsme získali od 64 účastníků, u některých otázek byla možnost označit více odpovědí současně. S výsledky byli účastníci seznámeni ředitelem Národního vinařského centra Ing. Pavlem Krškou v závěru konference. Na otázku „Se kterými mýty a pověrami o marketingu se ve svém okolí setkáváte nejčastěji?“ uvedlo 33 % dotazovaných účastníků konference, že se ve svém okolí nejčastěji setkávají s názorem, že „v době krize musím šetřit, peníze na marketing jsou první, bez kterých se obejdu“. Druhým nejčastějším omylem je podle dotazovaných to, že někteří manažeři i majitelé firem dávají rovnítko mezi reklamou a marketing. A jaké jsou další nejčastější mýty a pověry o marketingu podle dotazovaných? Současný trend marketingu malých a středních firem – příležitost, nebo nezbytnost? Mezi charakteristickými znaky marketingu převažuje v řadě firem stále ještě roztříštěnost jeho jednotlivých aktivit, jejich vzájemná nekonzistentnost, a v některých případech dokonce jejich protichůdnost. Důsledkem toho jsou pak zbytečně vysoké marketingové náklady. Zavedení strategického řízení marketingu (a nejen marketingu) zvyšuje pravděpodobnost úspěšnosti firmy z dlouhodobého hlediska stejně jako zvýšení její konkurenceschopnosti. Nezanedbatelným přínosem naplánování dobré marketingové strategie je i úspora prostředků vložených do marketingu na straně jedné a zvýšení celkové efektivity marketingových aktivit na straně druhé. Marketingová strategie je vyjádřením základních záměrů, kterých chce firma dosáhnout v dlouhém časovém horizontu v oblasti marketingu tak, aby pomocí marketingových činností: • naplnila nadřazené obchodní cíle, • dosáhla konkurenční výhody.

Současně je potřeba mít na paměti, že marketingová strategie je kontinuálním procesem současně probíhajících strategických marketingových činností: • marketingové strategické analýzy, • definování marketingové strategie, • implementace marketingové strategie, • kontroly dosažení marketingových cílů. Právě do oblasti stanovování cílů pro oblast marketingu směřovala další otázka dotazníku. Pozitivní skutečností je, že 75 % všech dotázaných považuje stanovování cílů pro oblast marketingu včetně způsobů, jak jich chce firma dosáhnout, za důležitý aspekt pro úspěch firmy. Z toho 34 % dotázaných připouští, že úspěch firmy je významně závislý i na dalších faktorech než na jen faktu, zda firma plánuje, či nikoli. S těmito odpověďmi korespondují i odpovědi na následující otázku: „Domníváte se, že jsou cíle vaší firmy i způsoby, jak jich dosáhnout, nadefinovány tak, že je reálné, že jich firma dosáhne?“ Celkem 86 % dotazovaných se domnívá, že ano, z toho však 64 % dotazovaných připouští, že některé cíle reálné zřejmě nejsou. S oblastí stanovování cílů pro oblast marketingu souvisela i následující otázka: „Mají cíle vaší firmy a navržené způsoby jejich dosažení podporu ze strany vlastníků firmy, managementu a dalších významných skupin lidí, kteří jsou pro rozvoj firmy důležití?“ Z hlediska plnění stanovených cílů je velmi důležité, aby tyto cíle měly podporu pokud možno všech důležitých zájmových skupin, tj. vlastníků firmy, managementu, ale i zaměstnanců, zákazníků, dodavatelů a dalších. Pouze 55 % dotazovaných odpovědělo, že cíle firmy a způsoby jejich dosažení podporují všechny významné zájmové skupiny. Celkem 4 % dotazovaných odpovědělo buď záporně, nebo že neví. Celkem 34 % dotazovaných připustilo, že existují i některé významné zájmové skupiny, které s vytyčenými cíli anebo způsoby jejich dosažení nesouhlasí a nepodporují je. To je ve-

13 %

41 %

34 %

lice alarmující zjištění, které pro tyto firmy představuje potenciálně velké riziko. Jak můžeme zvýšit zisk firmy pomocí marketingových aktivit? Tři základní skupiny marketingových aktivit Marketingové aktivity můžeme rozdělit do tří základních skupin na: • marketingové aktivity vedoucí ke zvýšení obratu, • marketingové aktivity vedoucí k úsporám zdrojů firmy (finančním, materiálovým, informačním, lidských zdrojů), • marketingové aktivity vedoucí ke zvýšení obratu a současně k úsporám zdrojů firmy. Marketingové aktivity vedoucí ke zvýšení obratu Tyto aktivity jsou spojené se získáváním nových zákazníků, budováním dlouhodobých vztahů s nimi a v neposlední řadě zahrnují i aktivity vedoucí k rozšíření spolupráce se stávajícími zákazníky. Jedním z klíčových rozhodnutí je odpověď na otázku „Jak pro daný produkt správně vybrat cílovou skupinu?“ a volba formy oslovení této skupiny. S tím souvisí i to, že o sobě musíme jako firma dávat co nejefektivněji vědět. Buďme všude tam, kde je zákazník, a učiňme takové kroky, aby nás zákazník mohl co nejsnadněji najít. Jak můžeme zákazníkovi usnadnit jeho hledání? Pro firmy, které mají webové stránky, je dobré se držet ve vyhledávačích co nejvýše. K tomu přispívá zejména SEO –

Vinařský marketing

Otázka č. 5: Domníváte se, že jsou cíle vaší firmy i způsoby, jak jich dosáhnout, nadefinovány tak, že je reálné, že jich firma dosáhne? Odpověď

Počet odpovědí

ano, bez výjimky

ano, ale jsou i výjimky, některé reálné zřejmě nejsou

v podstatě žádný anebo drtivá většina z cílů anebo cest, jak jich dosáhnout, není reálná

ne, naše ﬁrma nemá vůbec deﬁnovány cíle a způsoby jejich dosažení

nevím, nedokážu odpovědět

100

celkem

optimalizace www stránek pro vyhledávače, dále placené PPC (pay per click) kampaně, firemní profily na Facebooku, Twitteru, firemní blogy apod. Nezanedbatelnou úlohu hraje v prodeji vína i doporučení zákazníka, tzv. Word of mouth (šeptanda), na internetu označovaná termínem virální marketing. Patří sem i všechny marketingové aktivity, které přispívají k budování a posilování kvalitní značky. Velmi důležitým rozhodnutím je pro firmu stanovení cenové strategie. V poslední době se osvědčují balíčky produktů či služeb s přidanou hodnotou pro zákazníka. Nabízejme řešení problémů zákazníka, buďme kreativní a vytvářejme přidanou hodnotu pro zákazníka. Při budování dlouhodobých oboustranně výhodných vztahů se firmám vyplácí na zákazníky nahlížet jako na rovnocenného partnera. Dostatek výhod pro obě strany přináší zájem ve vztahu pokračovat. Velmi pozitivní výsledky mohou firmám přinášet věrnostní programy, je potřeba mít na paměti, že zákazníkům nenahrazují hodnoty dlouhodobě poskytované firmou. Ptejme se zákazníka na jeho spokojenost nejen po prvním nákupu nebo realizaci služby a hledejme a předvídejme, co dalšího může ještě potřebovat. Marketingové aktivity vedoucí k úsporám zdrojů firmy • Využívejme outsourcing marketingových služeb • Koordinujme jednotlivé marketingové aktivity

Vinařský obzor (12/2010) 617

Otázka č. 5 ano, bez výjimky ano, ale jsou i výjimky, některé reálné zřejmě nejsou v podstatě žádný anebo drtivá většina z cílů anebo cest, jak jich dosáhnout, není reálná ne, naše ﬁrma nemá vůbec deﬁnovány cíle a způsoby jejich dosažení nevím, nedokážu odpovědět

• Využívejme synergického efektu integrované marketingové komunikace • Volme nejefektivnější formy komunikace se stávajícími a potenciálními zákazníky a provádějme zkušební pilotní projekty • Soustřeďme se na měření účinnosti a vyhodnocování kampaní včetně sledování návratnosti investic ROI (Return of Investment) • Vytvářejme tlak na dodavatele • Klaďme důraz na kvalitu produktů a nízký počet reklamací • Zařaďme mezi své hlavní priority zlepšování kvality produktů, služeb a marketingových procesů • Proveďme revizi efektivity organizační struktury • Věnujme pozornost firemní kultuře a vnitřnímu marketingu – posílení odpovědnosti a motivace zaměstnanců, zvýšení jejich informovanosti a podpora rozvíjení týmové spolupráce • Snižujme náklady firmy a zákazníkům nabízejme přidanou hodnotu • Využívejme marketingové informační systémy pro práci s daty a informacemi získanými o vlastních zákaznících • Vytěžujme data z dostupných databází firem a spotřebitelů • Provádějme segmentaci cílových skupin i na internetu • Rozhodněme se, zda marketing firmy zůstane v rukou vlastního zaměstnance, nebo budeme spolupracovat s marketingovou agenturou

22 %

62 %

Marketingové aktivity vedoucí ke zvýšení obratu a současně k úsporám zdrojů ﬁrmy Vytvoření dobré marketingové strategie v závislosti na vývoji trhu, stanovení odpovídajících pravomocí a odpovědností za její stanovení, implementaci a kontrolu jejího plnění může přinést jak úspory zdrojů ﬁrmy, tak i zvýšení jejího obratu. Pohlížejme na marketingové výdaje jako na investice, nikoliv náklady!

Otázka č. 6 ano, cíle firmy a způsoby jejich dosažení podporují všechny významné zájmové skupiny ano, ale existují i některé významné zájmové skupiny, které s vytyčenými cíli anebo způsoby jejich dosažení nesouhlasí a nepodporují je cíle naší firmy a způsoby jejich dosažení nepodporuje převážná část důležitých zájmových skupin lidí ne, naše firma nemá vůbec definovány cíle a způsoby jejich dosažení nevím, nedokážu odpovědět

Otázka č. 6: Mají cíle vaší firmy a navržené způsoby jejich dosažení podporu ze strany vlastníků firmy, managementu a dalších významných skupin lidí, kteří jsou pro rozvoj firmy důležití? Odpověď

Počet odpovědí

ano, cíle ﬁrmy a způsoby jejich dosažení podporují všechny významné zájmové skupiny

ano, ale existují i některé významné zájmové skupiny, které s vytyčenými cíli anebo způsoby jejich dosažení nesouhlasí a nepodporují je

cíle naší ﬁrmy a způsoby jejich dosažení nepodporuje převážná část důležitých zájmových skupin lidí

ne, naše ﬁrma nemá vůbec deﬁnovány cíle a způsoby jejich dosažení

nevím, nedokážu odpovědět

100

celkem

34 %

54 %

618

Vinařský obzor (12/2010)

Vinařské aktivity

Dobročinná aukce moravských vín Jak jsme již čtenáře Vinařského obzoru na našich stránkách informovali, 22. listopadový den proběhla na slavnostním večeru v pražském hotelu Marriott Dobročinná aukce vín darovaných moravskými vinaři.

Akci, jejíž další ročník zorganizovala Nadace VIA ve spolupráci s Jihomoravskou komunitní nadací, navštívilo přes 300 lidí ze světa byznysu, politiky či diplomacie, aby zakoupením dražených položek, z nichž většinu tvořilo víno, podpořili komunitní projekty na území Břeclavska a Hodonínska z oblasti kulturní, výchovné, ekologické či sportovní a díky nadaci VIA též v ostatních regionech Čech a Moravy. Významným patronem nadačních aktivit je Madeleine K. Albright, která k Nadaci VIA již v roce 2006 poznamenala: „Během posledních let jsem pomáhala mnoha nadacím a myslím si, že právě Nadace VIA je založena na správných principech. Podpora těch, kteří jsou aktivní; partnerství veřejného a soukromého sektoru; posilování demokracie na místní úrovni; různorodost ﬁnančních zdrojů a zaměření, jež nachází rovnováhu mezi individuální odpovědností a důrazem na komunitu. Všechny tyto ingredience jsou vskutku ta správná cesta, správná via, jež posiluje svobodný život v České republice.“ Společenská událost začala prohlídkou dražených vín a položek tiché aukce a následovala ochutnávka vín vinařů, kteří přispěli svými víny do aukce. Po bufetové večeři byla zahájena klasická aukce, tichá aukce mezitím již tiše (a úspěšně!) probíhala. Draženo bylo celkem 34 položek, většinou se jednalo o kolekce vín o 2 až 4 lahvích, které vinař věnoval. Jednalo se jak o odrůdová vína, tak o cuvée, byla zde vína mladších ročníků, ale i skvosty archivů. Nejvyšší vydražené částky v poměru k vyvolávací ceně dosáhla kolekce 3 lahví Chateau Lednice ze 600 Kč na 11 tis. Kč. Nejvyšší částku za moravské víno dal dražitel, který si odnesl dražební položku č. 3 –

Raritou aukce byl výběrový Sauvignon ročníku 1936, který věnoval Radomil Baloun. Láhev byla vydražena za 107 000 Kč.

Své víno do tiché aukce věnoval i letos jmenovaný guvernér České národní banky Ing. Miroslav Singer, který vinaří v severočeských Žalhosticích

čtyři láhve od vinaře Františka Foretníka ze Šardic za 13 000 Kč. Všem organizátorům, samotným dražitelům, partnerům aukce a samozřejmě všem vinařům, kteří do aukce přispěli, patří díky – i jejich úsilím byla pro beneﬁční účely vybrána rekordní částka 829 913 Kč.

Pavlovice – Vinařství Osička, Velke Bílovice – Vinarství Josef Uher, Lanžhot – Víno Hradil, Čejkovice – Víno Škrobák, Čejkovice – Zemědelské Družstvo Sedlec – Lubomír a Helena Glosovi, Moravská Nová Ves – Moravíno, s. r. o., Valtice – Petr Holec, Dolní Dunajovice – Stanislav Omasta, Boleradice – Rodinné vinařství Ševela, Brumovice – Stapleton– Springer, Bořetice – Jiří Šmerák, Hrušky – Templářské sklepy, Čejkovice – Ing. Richard Tichý, Hrušky – Vinařství Baloun, Velke Pavlovice – Vinařství Fojtík, Čejkovice – Vinařství Foretník, Šardice – Vinařství Helena, Velke Pavlovice – Vinařství Hřiba, Čejkovice – Vinařství Chateau Lednice.

Dobročinnou aukci podpořili svými víny tito vinaři: Josef Mráz, Stará Břeclav – Vinařství Koráb, Boleradice – Vinařství Kořínek, Hnanice – Vinařství Kosek, Mikulov – Vinařství Lacina, Velke Pavlovice – Vinařství LTM Dvořáček, Mikulčice – Vinařství Madeřič, Moravský Žižkov – Vinařství Mikulica, Velké

(vo)

Nadace VIA – vznikla v roce 1997 – od svého vzniku rozdělila více než 230 mil. Kč – podpořila přes 2 500 projektů – na jejím řízení se též v rámci správní rady podílí Jan Školník, ředitel vinařům známé ﬁrmy HOBRA-ŠKOLNÍK

Právě se začínají dražit 4 láhve Františka Foretníka ze Šardic. Zcela vpravo licitátor Miloslav Zika, uprostřed a první řadě dam zprava someliérka Klára Kollárová, která zkušeně komentovala vína jdoucí do aukce, a bezesporu tak měla zásluhu na nebývalém navyšování z vyvolávacích cen.

Dražitelé na aukci klasické a tiché utratili celkem 829 913 Kč, což je číslo pro tuto tradiční Dobročinnou aukci vín zcela rekordní

Jihomoravská komunitní nadace – vznikla v roce 2008 z iniciativy sdružení Echo Moravia – působí na území Břeclavska a Hodonínska – podporuje projekty, které přinášejí prospěch místním obyvatelům a přispívají k rozvoji regionu

Břetislav Palička oslavil 60. narozeniny

Foto archiv autora

Narodil se 28. října 1955 v Uherském Hradišti. Dětství prožil a základní školu navštěvoval v Lednici na Moravě. Středoškolské zahradnické vzdělání získal v letech 1966 až 1970 na SZTŠ Znojmo. Po maturitě Břetislav v letech 1970 až 1975 studoval na Vysoké škole zemědělské v Brně, zahradnickém oboru v Lednici na Moravě. Tématem jeho diplomové práce bylo zpracování půdy ve vinicích.

Ing. Břetislav Palička, CSc.

Po návratu ze základní vojenské služby nastoupil jubilant v roce 1976 do JZD Mikulov, kde pracoval jako vedoucí vinic. V roce 1979 přešel na KVÚVV Bratislava, Výzkumnou stanici vinohradnickou v Mutěnicích. Po šesti letech, v roce 1984, byl ustanoven vedoucím této stanice. Působil také jako předseda dozorčí rady KVÚVV Bratislava. Po rozdělení Československa v roce 1993 vznikla z této stanice společnost s ručením omezeným, jejímž je jednatelem. V letech 1979 až 1998 byl řešitelem, případně spoluřešitelem celé řady výzkumných úkolů, zejména v oblasti šlechtění, množení, ekonomiky pěstování révy vinné a adaptace vinařství ČR na vstup do EU. V roce 1984 úspěšně obhájil dizertační práci na téma Vliv biologické hodnoty množitelského materiálu na výtěžnost révových sazenic. V roce 1993, při vzniku Českomoravské vinohradnické a vinařské unie, byl Ing. Břetislav Palička, CSc., zvolen jejím předsedou a v této funkci působil až do roku 2000, kdy se již pro časové zaneprázdnění o předsednictví neucházel. V září 2000 jej předsednictvo ČMVVU jmenovalo čestným členem unie.

Byl členem rezortní komoditní rady pro víno a členem pracovní skupiny pro víno odboru evropské integrace MZe. Aktivně pracuje v Komisi expertů, až do roku 1993 byl členem ústředního výboru Českého zahrádkářského svazu. Trvale je členem představenstva Svazu vinařů ČR, na který se bývalá ČMVVU v roce 2004 transformovala. I jeho zásluhou vznikl v roce 1992 mezinárodní vinařský veletrh VINEX, stejně jako v roce 1994 mezinárodní soutěž vín GRAND PRIX VINEX. V Národním vinařském centru ve Valticích je členem správní rady. Od dětství se aktivně věnoval sportu a rovněž v současnosti většinu volného času tráví při tenisu, kopané nebo rybolovu. Při příležitosti deseti let od založení ČMVVU v roce 2003 byl oceněn pamětní medailí ČMVVU a jeho zásluhy o rozvoj zemědělství ocenila v roce 2004 pamětní medailí i Agrární komora České republiky. Břetislave, jako Tvůj bývalý tajemník Ti přeji k jubileu hodně zdraví, osobního štěstí, úspěchů v podnikání i uspokojení při sportu. Ing. Jiří Sedlo, CSc. předseda SV ČR

Vinařský obzor (12/2010) 619

Svatomartinské v Senátu

V úterý 16. 11. proběhla poslední oﬁciální akce ke Svatomartinskému vínu taktéž v Senátu Parlamentu České republiky pod záštitou senátora Jana Hajdy. Program akce byl koncipován opět formou odborného semináře, na kterém vystoupil za Ministerstvo zemědělství Oldřich Černoch, náměstek ministra, který hovořil velmi pozitivně o stavu vinohradnictví a vinařství v ČR, a Antonín Králíček, jenž vzpomenul problematiku novely vinařského zákona. Jakub Šebesta, ústřední ředitel SZPI, hovořil o zvyšující se kvalitě vín, ale současně vyjádřil znepokojení nad zjištěními SZPI v souvislosti s uváděním vín neznámého původu do oběhu. Ubezpečil přítomné, že Inspekce bude v kontrolách pokračovat a taková vína bude bezpodmínečně zakazovat uvádět do oběhu. Ředitel SZIFu Tomáš Revész společně s Vítězslavem Vopavou hovořili o aktuální problematice kontrol při udělování výsadbových práv. Konkrétní podrobnosti jsou uvedeny v členské sekci na webu Svazu vinařů ČR. Pavel Novotný, ředitel Generálního ředitelství cel, přednesl stručnou informaci o možnostech kontroly dovozů vína do ČR, potažmo celé EU, a o možnostech kontroly přepravy v rámci vnitřního trhu EU. Předseda SV ČR následně shrnul celou situaci v oboru a ve stručném, ale výstižném vystoupení hovořil o problémech, které vinaře trápí. Konkrétně jde o nefunkční systém povolování výjimek, ať již na možnost vyššího přídavku kyselin, anebo umožnění zvyšování cukernatosti v letech s nepřízní počasí. Problémem je nové nařízení Komise (ES) č. 772/2010, které SZIF dle názoru SV ČR právně vykládá jinak, než je v něm uvedeno, a tento výklad ohrožuje čerpání peněz ze SOT s vínem v EU. Zásadním problémem pro Svaz je také uvádění vín neznámého původu na trh. SV ČR plně podporuje kroky SZPI, které v současné době činí. Závěrem semináře se účastníci přesunuli do Hlavního sálu Valdštějnského paláce, kde společně s dalšími pozvanými významnými hosty mohli ochutnat 100 mladých Svatomartinských vín. Hosty v sále přivítal designovaný předseda Senátu Milan Štěch společně se senátorem Janem Hajdou a ředitelem Vinařského fondu Jaroslavem Machovcem. Všichni vyzvedli význam výborné práce vinařů ve spojení s marketingovou podporou Fondu. Příjemnou náladu podbarvil Jožka Šmukař s cimbálovou muzikou. (mp)

Foto archiv autora

Společenská kronika / Vinařské aktivity – Svatomartinské

620

Vinařský obzor (12/2010)

Vinařské aktivity – Svatomartinské

Svatomartinský košt v Brně

Foto archiv autora

Dobrou náladu zatím ladí osvědčený Jožka Šmukař, sluníčko opatrně vykukuje zpoza mraků a v 10.45 je již podle odhadu pořadatelů prodáno více než 300 skleniček. Ve stanech to už někde nevydrželi a začínají nalévat a je tu jedenáctá, ozývá se zpěv a na bílém koni přijíždí Martin v doprovodu krojované chasy. A pak to už jde ráz na ráz, na pódiu se objevuje hejtman Jihomoravského kraje Mgr. Michal Hašek s předsedou Rady Vinařského fondu Ing. Milanem Venclíkem, po několika neformálních slovech se už otevírá první letošní láhev s logem sv. Martina na koni a křtí se plody vinorodé Moravy na vozíku pod pódiem. Potlesk na otevřené scéně střídá muzika, Jožka to se svým publikem umí a moravské lidové písničky působí – obloha i tváře přítomných se deﬁnitivně rozjasňují a všude vládne družná pohoda. V obou dvou stanech s víny je už nesnesitelně přeplněno, dostat se k pultu je téměř nemožné, komu se to po několikaminutovém úsilí podaří, je příjemně překvapen profesionalitou rozlévajících (zřejmě dobře proškolených). Celkem je k dispozici 238 vzorků od 100 vinařů a vinařských ﬁrem z celé ČR (i když z Čech je tady pouze Müller Thurgau z Chrámců). Dotazem u prodeje skleniček ve 12.00 zjišťuji, že se jich prodalo už 1 000 kusů, opatrné prognózy naznačují, že by to letos mohlo být s účastí dokonce lepší než loni. Mezitím se prostor náměstí, vymezený stany a pódiem, zcela naplnil, zpívá se na pódiu i pod ním, čtvrhodinové bloky hudby

střídají moderované pasáže, Jožka komunikuje, losuje, obdarovává šťastné výherce lahvemi Svatomartinského. Je vidět, že Brňané na „své“ Svatomartinské nedají dopustit, kolem 15. hodiny už by tady špendlík nepropadl, do Brna ale letos dorazili i přespolní: vedle poznávám známé tváře kolegů z Prahy, kteří uznale pokyvují nad plnými pohárky, ve stanu VIP se střídají novináři s delegací z daleké Moldávie, ale to už se na pódiu objevuje skupina Neřež. Jejich kultivovaný rock-pop-folkový mainstream zaujal stejně jako minulý rok a já konečně vyrážím v doprovodu Ing C. Dolanského z Vinařského fondu ochutnávat to letošní. K pultům se skoro nelze prodrat, je zde doslova husto – na první pohled je evidentní, že největší zájem je o bílá a růžová vína, nedivím se, po pravdě řečeno, ty letošní kyselinky jsou u červených vín občas na hraně, nicméně i mezi nimi se dá najít to pravé, moravské, lahodné. To platí například pro Portugal od Ing. L. Musila z Dolních Kounic, který je báječně ovocitý, svěží, a přitom hutný, oslovilo nás také Svatovavřinecké ze Zaječí, excelentní „Večerku“ letos připravili v Rakvicích (Ravis), krásný klaret ve Velkých Bílovicích (H. Mádlová), ale největší rozruch vzbudilo rosé z malého vinařství rodiny Křížů ve Viničných Šumicích – tak „tvrdé“ víno se jen tak nenajde, poznamenává kdosi za mnou a má naprostou pravdu. (Můj soukromý odhad, že právě tento vzorek měl nejvyšší obsah kyselin ze všech 320 letos hodnocených, byl později oﬁciál-

Foto archiv autora

Je čtvrtek 11. 11. něco kolem půl jedenácté dopoledne a na brněnské náměstí Svobody se stékají praménky lidí, kteří se ukázněně staví do fronty na skleničku a žetony (degustační tolary), za které si ve dvou stanech konečně koupí tak toužebně očekávané Svatomartinské: ano, očekávání je veliké, letošní ročník nebyl ideální, a tak se už ve frontě diskutuje – jaké bude to letošní, co ty vysoké kyselinky, napravil krásný podzim to, co jaro a léto nestihlo?

ně potvrzen.) Naštěstí hned vedle rozšafného P. Kříže, který společně se svým synem osobně prezentoval tuto nejsevernější vinařskou lokalitu na Moravě, rozléval svá vína i pan J. Hnidák z úrodného Podluží, který svým elegantním polosuchým cuvée (MT+MM) zkonejšil šumickými kamenicemi podrážděné chuťové pohárky. Těch vín, která nás upoutala, bylo samozřejmě mnohem více, za jiné lze snad vyzdvihnout rosé ze Znovínu a od J. Plačka z Mor. Bránic, z bílých to bylo hebké Veltlínské červené rané od P. Halma z Vel. Pavlovic, také Muškát z Patrie Kobylí bodoval (zařazení Muškátu moravského mezi povolené odrůdy pro přípravu Svatomartinského se ukázalo dobrým tahem, jak lze soudit podle reakcí přítomných) a rozhodně nelze zapomenout na povidlovo-skořicové Svatovavřinecké od p. Plešingra z Rohatce – mimochodem, toto víno jsem servíroval k báječně vypečené husičce, která na mne čekala večer doma. Kolem 16. hodiny se rychle šeří, náměstí je stále plné, na rozdíl od minulých ročníků a také díky novému systému (víno u pultů se pořídí pouze za kovové žetony) zde nejsou vidět žádné excesy, zdá se, že tentokrát přišli především ti slušní a praví milovníci ušlechtilého moku, tramvaj cinká, Neřež balí, v hloučcích se rozlévají poslední zakoupené lahve. Tak letos bylo prý prodáno více než 3 000 skleniček, a to je jednoznačný úspěch. Díky všem, kteří se na této podařené akci podíleli, letos to v Brně zase vyšlo. Milan Magni

Svatomartinský gong v Čejkovicích

Foto archiv autora

Svatomartinské. Před patnácti lety o něm možná ještě nikdo neslyšel a ve čtvrtek 11. 11. 2010 se na nás valilo ze všech sdělovacích prostředků. Fenomén mladého vína je tu. 11. 11. v 11.11 hod. jsem postával jako ostatně stovky dalších na nádvoří čejkovické Tvrze či, chcete-li, zámku, abych spatřil svatého Martina, jak přijíždí na koni a přiváží demižon mladého vína.

Ostatně v Čejkovicích jsem v toto datum již poněkolikáté; doposud komorní atmosféra, blízké prostředí a mnoho známých… Ale nepředbíhejme: sdružení místních vinařů, mezi kterými jsem se před nějakým pátkem jednou ocitl, se schází ve čtvrtky a tvoří je zejména mladší ročníky. Kluci jsou aktivní a založili sdružení Čtvrtečníci, které provozuje společný marketing a společně se prezentují na webové stránce vinozcejkovic.cz. S mnohými z nich se znám z dob -náctiletí, kdy jsem do Čejkovic (rodné obce mého prapradědečka Bartoloměje Stávka – *1850) hojně jezdíval nejenom za vínem. Ač letos nenapadl sníh, vyšlo počasí alespoň vysvítajícím sluncem – loni spoustu lidí odradil déšť, letos bylo na nádvoří nabito. Podle organizátorů mladá čejkovická vína ochutnalo 285 lidí. Patnáctka místních vinařů nabídla hostům svá vína ročníku 2010, přičemž 34 z nich bylo certiﬁkovaných a se Svatomartinským logem. Také letos mohou vinaři připravovat bílá, růžová a červená a letos poprvé i z odrůdy Muškát moravský. Čejkovice měly v tomto roce jeden unikát: svatomartinské odstartování v 11 ho-

din a 11 minut probíhalo online přímo do éteru Českého rozhlasu v celostátním vysílání, a to klasickým pípacím časovým znamením, takže nezasvěcený posluchač mohl být zmaten, že slyší tuto znělku po jedenácti minutách znovu. Reportáři ČRo i přenosový vůz byli na místě a mikrofon běhal tu k soudku s klokotajícím vínem, tu ke knězi žehnajícímu úrodu, tu k cinkotu skleniček připíjejících vinařů anebo k přípitkům svatého Martina. Klapot koňských kopyt spolu s gongem a fanfárami byl předzvěstí, že za několik okamžiků Svatomartinské poteče proudem. Bránou na nádvoří vešel kůň nesoucí muže oděného ve svatomartinském rouchu, který v jedné ruce třímal otěže a v druhé demižon mladého vína. Vinaři jej přivítali, za demižon poděkovali, víno se nalilo do sudu, odkud se již přes pípu rozčepovalo do džbánku, a z něj jako již tradičně jeden z vinařů, tentokrát Jakub Šamšula, naléval a naléval… …pak už se nalévalo i na každém z patnácti stánků – bílé, červené a růžové. Škoda nám abstinujícím řidičům! Příště na kole anebo taktéž koňmo, aby se dalo něco přelíznout. I když, dokážu si to možná představit – šťavnatá kyselinka, svižné útlé tělo – typické atributy letošního ročníku v mladých vínech. Co bylo letos trošku čejkovickým zklamáním, byl skromnější doprovodný gastronomický program – zdejší kdysi „prvoligový“ Zlatý kopeček ani neotevřel, ve vinárně i v zámecké restauraci měli „jen“ kačenu, v Alboru prý „husokačenu“, když jsem se na ni stavil, po huse ani stopy, a to i přesto, že v nabídce menu jasně tvrdili, že je „husa“. Dokonce „po berbersku“, s ovocem a karlovarským knedlíkem. Ovocem byly třešně, švestky, možná nějaké jablíčko a šťáva z něj substituovala zelí, docela úspěšně. Když jste ale naladění na husu, později pak na husokačenu a pak zase na husu, a oni vám přinesou cosi připomínající kačenu, moc se neusmíváte. Ale bylo to dobré. Mastnotu spláchlo kyselkavé mladé víno, tak jak to má být. Richard Stávek

Vinařský obzor (12/2010) 621

2 000 návštěvníků na Svatomartinském v Hustopečích Mladé víno a křupavá husa již neodmyslitelně patří ke Svatomartinským oslavám na hustopečském náměstí. Slunné počasí a již dlouho avizované pozvání přilákalo v sobotní dopoledne 13. listopadu více než dva tisíce návštěvníků. Náměstí vévodil velký stan se širokou nabídkou mladých vín a pečenou husou s knedlíkem a zelím. „Lidé zde měli možnost ochutnat z padesáti nabízených vzorků vín pocházejících z podzimní sklizně od vinařů nejen z Hustopečí, ale i z blízkého okolí, a také zhodnotit, jak jim mladé víno chutná,“ uvedl vedoucí Stálé vinařské expozice a pořadatel Radek Sedláček. Letošní vinice byly podle odborníků poněkud skoupé na množství úrody. Zato vína z nich poskytnou více chuťových a čichových požitků než jindy. „Letošní Svatomartinská vína jsou svěží s vyšším obsahem kyselin, než tomu bylo v předcházejících ročnících. Rozhodně bych však letošní vína nezatracoval jako někteří vinaři, protože i víno chce svůj čas,“ dodává Sedláček. Pozvání ani v letošním roce neodmítla celá řada čestných hostů. Mezi pozvanými byla stále usměvavá mistryně světa v krasojízdě Martina Štěpánková, automobilový závodník Martin Rada, nebo „nejvyšší“ Martina Klemešová. Ti pak společně se starostou města přivítali přesně v 11 hodin a 11 minut za slavnostního zvuku fanfár kostýmovaný průvod s dětmi a Sněhovou královnou, kterému vévodil sv. Martin na bílém koni. Ten si před radnicí podle tradice připil mladým vínem a popřál všem příjemnou zábavu. „Je to již zavedená tradice a letošní počasí je opravdu moc pěkné. Snad by to chtělo i trochu toho mrazu a sněhu, jak říká pranostika,“ konstatuje starosta města Luboš Kuchynka. Atmosféru a vydařený den si pochvaluje ale i hlavní organizátor Oslavy svatomartinských vín a husí Ing. Jiří Teplý. „Letos máme mimořádné štěstí a podle počasí to nevypadá jako svatomartinské, ale spíše jako prvomájové oslavy. Vysoká návštěvnost a spokojené výrazy lidí jsou důkazem, že hustopečské akce jsou veřejností přijímány jako záruka dobré zábavy a dobrého vína,“dodává Teplý. Skvělá, vynikající, křupavá. Taková byla podle milovníků dobrého jídla Martinská husa. Pochvalně zněla i slova na letošní mladá vína. Kateřina Kopová Foto archiv autorky

Vinařské aktivity – Svatomartinské

622

Vinařský obzor (12/2010)

Vinařské aktivity – Svatomartinské

Svatomartinské také v japonském Tokiu 11. 11. v 11.00 hodin SEČ, tedy 19.00 hodin japonského času proběhla prezentace Svatomartinských vín taktéž v japonském Tokiu. Po loňském rozšíření oﬁciálních akcí na Slovensko bylo rozhodnuto o uspořádání prezentační akce v jediné české restauraci Cafe ANO v japonském Tokiu, která je otevřena u rušné a velmi známé ulice Omotesando. Organizátorem prezentace byla zmíněná restaurace, která poskytla nutné prostory a veškeré občerstvení ve formě české kuchyně. V Česku byl organizací pověřen Svaz vinařů České republiky, který s podporou Vinařského fondu zajistil účast vinařů, nákup vín k prezentaci a vlastní leteckou dopravu vín do Japonska. Japonsko je velmi zajímavou zemí, kde slovo „obchod a čest“ opravdu něco znamená a v případě úspěšné dohody se člověk nemusí bát o vloženou investici. Cílem celé prezentace zajisté nebylo prorazit s moravským vínem na tento trh, ale Japonci jsou národem velmi zdvořilým a zajímajícím se o cokoliv přitažlivého na celém světě. Česká republika je jim velmi blízká a všichni, kdo zde byli, měli možnost navštívit hlavní pamětihodnosti Prahy a blízkého okolí. Řada z nich prohlašuje, že by se do Česka vrátili, ale rádi by viděli něco nového. Při rozhodování o uspořádání akce tak bylo přihlédnuto i k této skutečnosti a my jsme se pokusili, alespoň v omezené podobě, přivézt trochu slunné jižní Moravy do Japonska. Za tímto účelem jsme oslovili vinařské podniky, kterým bylo Svatomartinské zatříděno již v prvním kole 21. 10. 2010, a dali jsme dohromady 360 lahví vín Svatomartinského. Firma Bohemia Sekt dodala prostřednictvím své dcery Víno Mikulov velmi pěkný, kořenitý Müller Thurgau a krásně voňavé růžové Svatovavřinecké, ﬁrma Réva Rakvice dodala velmi chutné, zajímavé a svěží Veltlínské červené rané, růžové Svatovavřinecké s nádhernou barvou a odbouraný a příjemně pitelný červený Modrý

Portugal a ﬁrma Vinselekt Michlovský se na akci podílela velmi svěžím a pikantním vínem odrůdy Müller Thurgau. Celou zásilku včetně zajištění přepravy propagačních materiálů subdodavatelsky a velmi kvalitně provedla ﬁrma Aleše Macka Vinum Bonum, za což bychom jí chtěli i touto cestou velmi poděkovat. Nejproblematičtější fází celé prezentace byla zajisté vlastní přeprava a vyclení vín v Tokiu tak, aby víno určené pro prezentaci bylo k dispozici právě 11. 11. Vše dopadlo na jedničku a na Svatého Martina bylo možno prezentaci uskutečnit. Celá restaurace Cafe ANO byla vyzdobena vlaječkami s nám všem dobře známým bryndáčkem na lahvích a také, jak jinak, plnými lahvemi mladého vína. Na prezentaci byli sezváni místní zajímaví hosté. Jednak představitelé umělecké a kulturní veřejnosti, zástupci novin a časopisů Vogue, Elle, Nikkei shinbun, Japan times, kteří byli velmi zvědaví na velmi zajímavý a pro mnohé až exotický produkt. Naše víno poznali také dovozci vína a piva z Evropy. Tak jako v jiných částech světa neměli ani zdání, že v Česku produkujeme víno. Víno mohli ochutnat také zástupci agentury Czechtourism či majitelé japonských restaurač-

ních řetězců. Akce se účastnili také krajané žijící v Japonsku, představitelé české ambasády nebo fotbalisté, kteří v Česku hráli fotbal. Konkurenci přišli ochutnat také zástupci společnosti Sapporo beer, která je známá produkcí piva. V 18.45 hodin místního času byla prezentace oﬁciálně zahájena. Všem přítomným asi 100 účastníkům byla podána informace o vinařství v ČR, ale zejména o fenoménu v ČR, kterým je mladé Svatomartinské víno. V 19.00 hodin byla otevřena první láhev Svatomartinského a stejně jako ve stejný čas v Brně a Bratislavě zazněly první zvuky skleniček s novým vínem. Reakce přítomných byla více než pozitivní. Svatomartinské bylo vychlazeno na optimální teplotu a z překrásně orosených skleniček se linula výrazná vůně mladého vína. Japonci byli jednoznačně překvapeni kvalitou dovezených vín, jejich svěžestí a pitelností. Při vzájemných diskusích nemohlo být vynecháno srovnání s tradičním a v Japonsku oblíbeným Beaujolais. Pozitivně hodnotili přítomní zejména pestrost s možností ochutnat bílá, růžová, ale i červená vína. Pohodový večer byl doplněn promítaným ﬁlmem o vinařství v ČR a vše dokreslila reprodukovaná cimbálová muzika. Akce probíhala pro širší veřejnost a kolemjdoucí také následující den, vše v doprovodu tradičních českých jídel. Je až s podivem, kolik různých národností z okolních států je možno v Tokiu potkat. Česká kuchyně zde opravdu táhne, a tak Svatomartinské ochutnali také Slováci či Poláci a byli velmi příjemně překvapeni. Martin Půček, tajemník SV ČR

Vinařská historie

Vinařský obzor (12/2010) 623

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Úvaha o názorném vinaření K úvahám těmto dal mi podnět dopis Kosíkův v 6. č. »V. O.«, který zase navazoval svůj dopis na článek Urbáškův v č. 5. »V. O.«. Takovéto navazování rozprav o přesvědčení a zkušenostech v oboru vinařství nabytých se mi nejlépe zamlouvá. »Vinařský obzor« jest naším jediným českým listem, i měli by ho všichni vinaři k takovýmto rozpravám používati. Jest to pro pisatele nejlepší vysvědčení, že o tom, co čte nebo slyší, uvažuje. Kdyby tak všichni uvažovali o tom, co čtou nebo slyší ze zkušenosti jiných, byla by to vděčná úloha poučovat takové rolníky-vinaře, a tu jistě zase brzy zaskvěly by se vinice slovácké tou starou slávou, kterou se honosily, kdy ještě »stařeček-hospodář« vinařil, kterého p. nadučitel Urbášek líčil. Leč žel, že všichni tak bystrými pozorovateli nejsou a nemohou být při té rozdílnosti lidských povah a snah. A těmto druhým právě musí se věnovati ta největší pozornost, má-li se vinařství opravdu pomoci, a tou nejlepší pomocí k obrodě slováckého i veškerého vinařství vůbec dle mého mínění bude takovéto názorné vinaření, jaké p. Kosík míní. Uvažuje o stavu nynějšího vinařství a o pomoci v obrodě tohoto, připadl jsem na myšlenku tuto již dříve. Hned, když náš zem. vinařský spolek moravský byl v začátcích, navrhl jsem při jedné valné schůzi ve Bzenci, by výbor našeho spolku zasadil se o to, by ustanoveni byli takoví odborníci praktičtí, tedy učitelé, instruktoři vinařští, kteří by byli podrobeni vinařskému komisariátu neb inspektorátu, od kterého by též instrukce dostávali. Tito praktičtí učitelé by byli v ustavičném styku s rolníky-vinaři každý by měl svůj obvod, ve kterém by působil, ve svém obvodu do všech obcí vinařských by docházel a přednášky s praktickými demonstracemi pořádal. Hlavně kladu váhu na praktické demonstrace. Ve vinicích by ukazoval, jak se všechny práce provádějí, tedy přímo na hlavě, případně ve sklepě na víně. To by tedy musel ukazovati a prováděti v čase, v kterém se ta která práce provádí,

jako: řez, kopání, postnice, ramování kořínků, smítka (podlom), vyplívání, uvazování, hubení různých škůdců (postřikování atd.) hnojení, zakládání nových vinic atd., včechny obce ve svém obvodu obejít a tu každou práci podrobně ukázati, znázorniti. Tu by se jednotlivé obce uvědomily, kdy tam dotyčný učitel vinařský přijde, by se všichni vinaři sešli. Starosta obce neb důvěrník by měl s občany již umluvenou dobu a horu, po případě vinici, ve které by se takové názorné práce spojené s přednáškou prováděly. Jsem jist, že by se na takové přednášky, spojené s názorněním praktické práce, všichni občané dostavili a že by pak každý vinař hleděl, by měl svoji vinici jak možno v pořádku. Při takovýchto schůzích přišlo by i na rozhovor, do jaké míry jsou přípustny neb jsou-li vůbec přípustny nějaké mezisadby (fazole atd.), když naši vinaři v mnohých místech nemohou se obejíti bez těchto. Do nové vzorně zařízené vinice nepatří vůbec mezisadby, ale jsou různé sádky, které nějakou jinou kulturou (ovocným stromovím, bobulovým ovocem atd.) se nejlépe využitkují. Takový praktický učitel, který bude míti již více zkušeností o tom, bude moci již něco poraditi. Doufám, že by pak každý vinař stal se členem vinařského spolku, když by poznal, že za ty 2 K, které tam dá, získá stonásobně na vzdělání.*) Každý, který jen poněkud věc pozoruje, musí doznati, že ještě velké procento je těch, kterým jest vinařství španělskou vesnicí, že odrůd vinné révy neznají, natož pak víno z nich. Hlavních prací: řez, smítka, různé škůdce a prostředky proti nim vůbec neznají anebo jen povrchně a falešně. Nelze ovšem popřít, že přednáškami, které nyní hojně na různých místech se pořádají, dociluje se nápravy, leč to je zase jenom pro ty inteligentnější, kteří dovedou samostatně mysliti a jsou zaujati a snaživí, a velké procento zase je těch, kterým brzy přednáška vymizí z paměti. Sám jsem byl svědkem takové přednášky při hospodářské besídce v jednom městečku na Slovácku

pořádané, kdy účastníci po přednášce ještě dlouho o všem možném hovořili, jen ne o thematu přednášky samé. Hlavně se hovořilo o panu řečníkovi, který chválil účastníky, že se v tak hojném počtu dostavili, a že pravil, že ten bílý kabát, v kterém přišli, sám dříve nosíval. Toto podotýkám jen proto, že u takových myšlení nezvyklých lidí vymizí taková přednáška brzy z paměti, není-li ukázkou praktické práce názorně doprovázena. A z toho důvodu zdůrazňuji vlivným činitelům našeho vinařství, by uvažovali dobře o tom, i musí dojíti přesvědčení, že jenom tímto způsobem náprava ve vinaření je jistá, neb tak se každý přinutí mysliti a vryje se mu v pamět to, co slyšel a viděl provozovati ve skutečnosti. Vinařství jest důležitým odborem hospodářským a nemůže býti lhostejno při dnešních drahých pracovních silách, obdělává-li vinař vinici, kde sem tam některý hrozínek na polo sprchlý se krčí, neb obdělává-li vinici plnou zdraví a svěžesti, kde zdravé plody v hojném počtu z daleka lákají vinaře, by se pokochal pohledem na dar přírody, který jest mu odměnou za svědomitou a včas vykonanou práci, kterou své vinici věnoval. Platiti daň musí oba a kdežto tento má ze své rozumně obdělávané vinice hmotný užitek a potěšení, má onen z nevhodně obdělávané vinice jenom citelnou škodu a zármutek. Představuji si, jak bude vinařství utěšeně zkvétati, až vinaři vycvičení takovýmto názorným poučováním budou své vinice obdělávati, že přestane i pořekadlo »vinice bídnice«, které až podnes bohužel se užívá. A tuto dobu vítáme. Jan Dřímal, Bzenec Zdroj: Vinařský obzor, č. 10, roč. 1910, str. 173–174

*) Každý člen zem. vin. spolku dostává časopis „Vinařský Obzor“ zdarma, jenž má zajisté větší cenu než 2 K; již to je veliká výhoda pro vinaře. (P. r.)

624

Vinařský obzor (12/2010)

Vinařské aktivity

Vzdělávací program v oboru vína – WSET

Foto archiv autorky

Podívejme se nyní na instituci neméně významnou – Wine & Spirit Education Trust (ve zkratce WSET), odnož organizace Wine & Spirit Association, která spolu s nejstarší cechovní společností Spojeného království – Worshipful Company of Vintners (zal. 1437) – sehrála ve vzdělávání obchodníků s vínem 20. století velmi důležitou roli. Tyto dvě instituce se po druhé světové válce rozhodly zvýšit úroveň znalostí osob zabývajících se trhem s víny, který se ve Velké Británii bohatě rozvinul ještě v dobách, kdy Anglie přes tři století vlastnila oblast Akvitánie (včetně Bordeaux). Nezisková společnost Wine & Spirit Education Trust (WSET) byla založena 17. října 1969 jako odezva na Zákon o vzdělávání pracujících v průmyslu (Industrial Training Act 1964) a jejím cílem bylo vzdělávání osob pracujících v nápojovém odvětví tohoto průmyslu. Moto instituce Wine & Spirit Education Trust zní: gustibus mens dat incrementum, což z latiny volně přeloženo znamená „vědomost obohacuje smyslové vjemy“. WSET nabízí kurzy několika stupňů: od základních Foundation (Level 1), přes Intermediate (Level 2) a Advanced (Level 3) až po Diploma (Level 4) a Honours Diploma (Level 5), přičemž titul Diploma WSET získalo od roku 1970 až do současnosti asi 7 000 absolventů na světě (viz následující odkaz: http://wsetworld.com/documents/ diploma_graduates_19702010_march_10_ by_name.pdf). Mimochodem, jedna ze dvou posledně jmenovaných kvaliﬁkací, tj. Diploma Level 4 nebo 5, je nezbytná k přijetí ke studiu Master of Wine na IMW. Česká republika má doposud, domnívám se, pět držitelů titulu WSET Diploma, z nichž však převážná většina žije v zahraničí. Jsou to: Štěpán Mlejnek (2010 Velká Británie/ČR), Lenka Sedláčková (2009 Velká Británie), Jan Rokyta (2009 Benelux), Radana Orságová (2006 Irsko) a autorka (1996 Velká Británie/ČR), zatímco ze Slovenska je nositelkou tohoto titulu Viera Pompurová (2005 Rakousko). Pokud byl někdo vynechán, nechť promine a napíše autorce na adresu: helena@bakerwine. cz, neboť Zákon o ochraně dat 1998 nedo-

Foto archiv autorky

O nejvyšší vinařské vzdělávací instituci – Institute of Masters of Wine (IMW) – se na stránkách Vinařského obzoru již psalo (v č. 9/2009 i v čísle minulém). Není třeba připomínat, že co se kvaliﬁkace v oboru vína týče, jedná se zde o metu nejvyšší – vždyť po 55 letech jeho trvání získalo titul Master of Wine pouhých 289 kandidátů na světě!

voluje institutu WSET poskytovat osobní informace, a tak například Rudolf Pavlovsky (2005 Velká Británie), jenž může být jak Čecho-Slovák, tak Brit nebo Polák, Němec, Rakušan, Belgičan, Američan, Australan…, není uveden mezi absolventy WSET původem z ČR výše, stejně jako Jana Petkova (2009 Rakousko). Následující příběh mi zaslala Lenka Sedláčková z Londýna, kde žije již 12 let: „O WSET jsem poprvé slyšela v roce 2006, když jsem začala pracovat pro malou ﬁrmu obchodující s vínem v jižním Londýně, kde jsem získala dostatečné znalosti o víně na to, abych si udělala zkoušky Intermediate a Advanced (Level 2 a 3). O rok později mi

nabídli práci Berry Bros. & Rudd, což je nejvýznamnější a nejstarší firma vůbec zabývající se obchodem s vínem ve Velké Británii. Zde pracuji jako Sales & Marketing Manager v divizi velkoobchodu dodnes. Jelikož jsem ve stálém kontaktu nejen se špičkovými vinaři z celého světa, ale také s autory píšícími o víně a sommeliery top gastronomických zařízení, je pro mne nutností mít přehled a dokonalé vědomosti v tomto oboru. Kurz Diploma WSET mi umožnil nejen prohloubit si doposud získané znalosti o víně, ale také zdokonalit se v umění degustátorském. Určitě bych studium doporučila všem, kdo mají zájem věnovat se vínu profesionálně, i těm, kdo víno milují a chtějí si rozšířit nadhled a repertoár.“ V minulosti byli čtenáři Vinařského obzoru již obeznámeni s náročností zkoušky MW. Nyní se podívejme, jaké mohou být otázky u zkoušek WSET Diploma: 1. Popište fyzikální jevy a vinohradnické postupy ve vinici, které ovlivňují kvalitu hroznů. 2. Porovnejte a popište kontrastní styly vín vyrobených z odrůd Muscadet, Chenin Blanc a Sauvignon Blanc v údolí řeky Loiry. 3. „Červená vína z údolí Rhôny nemají společnou specificikou charakteristiku.“ Diskutujte a obhajujte. 4. Jaký vliv mají na styly vín Vinho Verde, Dão a Alentejo klimatické podmínky, odrůdová skladba a způsob vinifikace? 5. „Beaujolais produkuje pouze jeden styl vín.“ Diskutujte a obhajujte. 6. Popište jednotlivé styly vín z oblastí Graves, Pomerol a St. Julien a uveďte jejich rozdíly. 7. Vysvětlete jedním odstavcem pro každou položku následující pojmy: – Estufagem – LBV – Vila Nova de Gaia – Levadas – Malmsey – Douro Bake 8. Jaké faktory ovlivňují styly a kvality vín vyrobených v Novém světě? Svoji odpověď formulujte s uvedením konkrétních příkladů ze tří různých zemí.

Vinařské aktivity / Inzerce

Kurzy WSET však již není třeba studovat pouze v angličtině ve Velké Británii, USA či Austrálii, ba ani v němčině (a od roku 2011 rovněž v angličtině) v sousedním Rakousku. Po celém světě, dokonce již ve více než 50 zemích, existuje přes

400 tzv. Approved Programme Providers (APP), kteří jsou oprávněni vyučovat kurzy od těch nejnižších až po Diploma WSET pod přísným dohledem instituce Wine & Spirit Education Trust v Londýně, mnohdy i v řeči té země, ve které jsou nabízeny. Doposud byly kurzy WSET přeloženy do 13 jazyků. Jsou to: němčina, francouzština, španělština, portugalština, vlámština, řečtina, ruština, maďarština, ﬁnština, slovinština, čínština, japonština a korejština. Doufejme, že k dosavadním APP také brzy přibude Česká

republika! Kdyby se našel sponzor, který by charitativním a neziskovým společnostem, jako jsou instituty WSET a IMW, přispěl na překlady do českého jazyka (jak nedávno v Maďarsku učinila státní organizace Wines of Hungary, která je nyní jedním z hlavních partnerů Institutu of Masters of Wine), studium kurzů WSET (což je přímý předstupeň studia pro titul Master of Wine na IMW) v naší mateřštině by již nemuselo být pouhou utopií. Helena Baker, AIWS

Encyklopedie révy vinné Autor: Pavel Pavloušek Nová výpravná encyklopedie vám v ucelené formě předkládá odrůdy vín dlouhodobě pěstované a registrované v České republice, nové odrůdy tuzemské i zahraniční, ale i tradiční odrůdy střední Evropy. Popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotograﬁí. U každé odrůdy naleznete její ampelograﬁckou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. Formát knihy: 225 mm × 297 mm, 320 str. plnobarevných.

828 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

inzerce©

A jelikož se jedná o zkoušku, která probíhá v anglickém jazyce, závěrem ještě příklad otázek (dvě z teorie a jedna z praxe) z písemných testů v originále, přičemž se od kandidáta očekává napsání odpovědi, resp. popisu každého vzorku, nejméně na jednu stranu formátu A4 (také v angličtině, samozřejmě): 1. Compare and contrast kieselguhr ﬁltration and membrane ﬁltration. 2. Summarise the objectives of a Master Blender when preparing a blended Scotch whisky and describe the part whiskies from the different regions of Scotland play in achieving these objectives. 3. Wines 1–3 are all Riojas. Describe them under the headings below: Appearance Nose Palate Assessment of quality State of maturity Estimated off-trade retail price per bottle incl. VAT

Vinařský obzor (12/2010) 625

626

Vinařský obzor (12/2010)

Foto archiv autora

Maňák šampionem Vynikajícího úspěchu opět dosáhla vína tuzemských vinařů, a to tentokrát na největší světové soutěži vín v rakouské metropoli AWC Vienna 2010. Sedmého ročníku tohoto obra mezi světovými konkurzy vín se zůčastnilo celkem 10 951 vín od 1733 výrobců z 36 zemí a 5 kontinentů. NVC za podpory VF vyslalo do boje 221 tuzemských vín, z nichž plných 218 získalo ocenění: 25 zlatých a 138 stříbrných medailí bylo doplněno 55 čestnými oceněními, což je vskutku neuvěřitelný výsledek. Vůbec největšího úspěchu z tuzemských vinařů dosáhla společnost Vinařství Maňák ze Žádovic. Za přihlášený vzorek Sauvignonu 2009, slámové víno, získala v kategorii sladkých vín titul šampiona. Tyto tituly byly v celé soutěži uděleny pouze tři. Unikátní je to, že v této kategorii, kde tradičně dominují věhlasné vinařské domy Rakouska, Německa či Francie, si vydobyla své místo malá rodinná vinařská ﬁrma ze Slovácka. Štěpán Maňák si vedle titulu šampiona odnesl ještě jednu zlatou a pět stříbrných medailí a jeden čestný diplom. Mezi další nejúspěšnější ﬁrmy patřila ve Vídni společnost Vinselekt Michlovský se 4 zlatými a 7 stříbrným medailemi a 2 diplomy a také bořetická společnost Rodinné vinařství Jedlička a Novák, kteří získali 4 zlaté a 4 stříbrné medaile a jeden diplom. Hodnocení vín probíhalo na vinařské škole v Klosterneuburgu, a to po dva týdny za účasti tří stovek hodnotitelů ze sedmi zemí. Nechybělo ani 23 degustátorů z České republiky. Držitelé zlatých medailí: Dufek Josef – Mikrosvín Mikulov – Miloš Michlovský – Réva Rakvice, s. r. o. – Rodinné vinařství Jedlička & Novák – Skoupil Petr Winery – SONBERK, a. s. – Vinařství Čech – Vinařství Kovacs, s. r. o. – Vinařství Maděřič – Vinařství Maňák Štěpán – Vinné sklepy Lechovice, spol. s r. o. – Vinné sklepy Valtice, a. s. – Vinselekt Michlovský, a. s. – Vinařství Lahofer, a. s. – ZNOVÍN ZNOJMO, a. s. (ss)

Zprávy / Inzerce

VINOHRADNICKÁ MECHANIZACE

Knižní publikace s titulem „Vinohradnická mechanizace” podává na cca 200 stranách ucelený přehled o moderních mechanizačních prostředcích, využívaných ve vinohradnických podmínkách u nás i ve světě, a to jak při zakládání nových výsadeb, tak také v plodných vinicích. Jednotlivé kapitoly knihy přibližují konstrukční řešení a principy činnosti u jednotlivých skupin mechanizačních prostředků. Bohatý schématický i obrázkový materiál obsažený v knize umožní laicky i odborně zaměřeným čtenářům orientaci v technických popisech strojů. Kniha nabízí vedle vhodného výběru mechanizačních prostředků do vinohradu i ekonomický aspekt výrobních nákladů při pracech na vinici.

Foto archiv autora

Podklady pro zpracování této publikace byly čerpány zejména z provozu strojů ve vinohradnických podnicích, z konzultací s uživateli strojů, z prací prováděných v Ústavu zahradnické techniky Zahradnické fakulty a též z ﬁremní literatury českých i zahraničních výrobců. Autory knihy jsou doc. Ing. Pavel Zemánek, CSc., a doc. Ing. Patrik Burg, CSc., z Ústavu zahradnické techniky Zahradnické fakulty MU v Lednici. Knihu můžete objednat v redakci Vinařského obzoru: tel.: 519 348 980 nebo e-mailem: info@vinarskyobzor.cz

Štěpán Maňák na snímku uprostřed

Cech českých vinařů v kraji Champagne Ve dnech 22.–24. října navštívila delegace českých vinařů jednu z nejznámějších a nejproslulejších vinařských oblastí světa, francouzskou Champagne. Návštěva se uskutečnila na základě pozvání francouzské strany. Město Kutná Hora má dlouholetou velmi plodnou spolupráci s Městem Remeš (výměna studentů středních škol, kulturní programy, propagace Kutné Hory na úžasných trzích Johanky z Arku a naopak návštěvy francouzských vinařů na Svatováclavských slavnostech v Kutné Hoře), která v letošním roce vyústila v pozvání zástupců Města Kutná Hora se samostatnou delegací českých vinařů. Za vinaře se zúčastnili Jiří Čábelka, předseda CČV, Jan Podrábský, ředitel Lobkowiczkého zámeckého vinařství Roudnice nad Labem, Vojtěch Kušina, hlavní enolog Školního statku Mělník, a Stanislav Rudolfský, místopředseda Rady Vinařského fondu ČR. Těžiště oﬁciálního programu se odehrávalo v sobotu. Zatímco zástupci Města Kutná Hora měli vlastní program, vinařskou delegaci čekal speciální program a velmi náročný den. Dopoledne nás přijal v reprezentativním sídle C.I.V.C. v městě Épernay ředitel instituce Dominique Moncomble. Comité interprofessionnel du vin de Champagne, jak zní celý název v originále, združuje producenty (vinaře a vinohradníky) této oblasti. Jejich budova odpovídá svojí velikostí, vybavením i majestátem významu celé oblasti Champagne. Při degustaci vín nám pan ředitel ozřejmil hlavní poslání a úkoly organizace – kontrola kvality a kvantity produkce, ovlivňování konečné ceny za lahev a ochrana známky „Champagne“. Největší problémy s ochramou známky mají především v USA a Číně. Na závěr setkání došlo i na degustaci vín z našich luhů a hájů. Následoval oběd s našim milým průvodcem a hlavním organizátorem akce Jacquesem Lorenzim. Všímali jsme si, zda i prostí Francouzi konzumují k obědu Champagne, a byli jsme velmi překvapeni. Přestože cena lahve začíná na 20 eurech, téměř žádný stůl se bez „bublinek“ neobešel. Až se i nám podaří takto vychovat spoluobčany, budou mít naši vinaři vyhráno. Odpoledne následovala návštěva vinařského družstva ve vesnici Passy-Grigny. Družstvo obhospodařuje 125 ha vinohradů a sdružuje 82 vinohradníků. V celé oblasti Champagne je 34 000 ha vinohradů a cca 140 vinařských družstev. A právě ona mají velmi silné slovo v určování výkupních cen hroznů. V současnosti je cena 5 eur/kg. Sklizeň probíhá většinou v září při cukernatosti 17–18 °NM, aby víno mělo

10,5 st. alk. Hrozny se lisují celé, následuje sedimentace atd., stejně jako všude jinde. Do dorzážního likéru se používá sacharóza, do tirážního likéru rektiﬁkovaný mošt. Většina produkce tvoří vína kupážovaná ze všech tří odrůd (Pinot noir, Menieur a Chardonnay), oblastí a ročníků, pouze cca 8 % produkce tvoří vína ročníková, tzv. millésimée. Ta musí zrát na lahvi min. 36 měsíců. Dozvěděli jsme se mnoho údajů a zajímavostí. Zřejmě nejvíc nás zaujalo, že počet keřů na ha začíná na 8 tisících a konkrétně v tomto družstvu je 9,5 až 10 tisíc. Poté člověk pochopí povolenou produkci na 1 ha 10 050 l. U nás těžko myslitelné. Celý den vyvrcholil slavnostní večeří v legendárním skepení Mumm v Remeši, které patří k pěti nejvyhlášenějším kultovním sklepením celé Francie. Možná ještě ani nyní nedokážeme docenit pocty, které se nám a našim českým vínům dostalo. Doposud se zde při takovýchto slavnostních příležitostech jiné víno než Champagne nepodávalo, až nyní. Padesát významných představitelů veřejného života, ředitelů vinařských podniků a politiků v čele s prefektem oblasti Champagne-Ardenn Jean-Paulem Bachym (zároveň president sdružení AREV) ochutnalo Ryzlink rýnský z Mělníka, Sylvánské zelené z Roudnice a Pinot noir z Kutné Hory. Závěr večera jsme strávili v diskusích s kolegy vinaři a především s J. P. Bachym, který rozváděl své vize o činnosti vinařského sdružení AREV. Stanislav Rudolfský

Vinařský obzor (12/2010) 627

11. Canberra International Riesling Challenge Soutěží Ryzlinku rýnského – krále vín – se ve světě pořádá bezpočet: kromě naší srpnové „Bzenecké galerie ryzlinků“ je tu ještě „Riesling du Monde“ ve Štrasburku, ryzlinkové bienále „Best of Rieslings“ na falckém zámku Hambacher Schloss, které se odehrálo letos v červenci, a konečně přehlídka ryzlinků u protinožců, výše zmíněná soutěž v australské Canbeře, která se letos v říjnu konala tamtéž již pojedenácté. Canberra International Riesling Challenge je duchovním dítětem Kena Helma, vědce, vinaře a spisovatele, jehož pradědeček se spolu s dalšími 16 německými rodinami z okolí Heidelbergu přistěhoval v roce 1854 do Albury v Murray Valley, kde vysadil vinice. Ken, jenž v roce 1973 přesídlil z Albury do Canberry, reprezentuje již čtvrtou generaci vinohradníků. V lokalitě Murrumbateman založil vinařství Helm Wines a svůj první australský Riesling vyrobil v roce 1977. Do letošního 11. ročníku soutěže vín vyrobených z odrůdy Ryzlink rýnský nazvané Canberra International Riesling Challenge, která se koná každoročně v hlavním městě Austrálie, byly poprvé přihlášeny i vzorky z České republiky – a zabodovaly! Chief Minister Jon Stanhope ve svém úvodním slovu k zahájení soutěže zdůraznil její mezinárodní význam a porovnal první ročník, do kterého se přihlásilo 137 místních vín, s poslední edicí, jíž se zúčastnilo již na 500 vzorků těch nejlepších ryzlinků světa – některé z tak vzdálených zemí, jako jsou Kalifornie, Argentina, Česká republika a jižní Afrika… Získat ocenění v tak tvrdé konkurenci a mezi takovými zvučnými jmény, jako jsou například Wolf Blass (Eden), O’Leary Walker (Clare) nebo Kate Hill (Tasmánie), washingtonský Château Ste Michelle nebo kapský Nedeburg, je opravdu chvályhodné. Ryzlink rýnský z vinice Šobes 2009 a ledové víno rovněž ročníku 2009 Znovínu Znojmo se svými bronzovými medailemi tak stojí bok po boku ryzlinků z věhlasné usedlosti z 12. století Schloss Vollrads v Porýní a neméně slavného vinařství Dopff-au-Moulin, založeného roku 1574 v šarmantní alsaské vinařské obci Riquewihr – bravo! Za účelem vyhledání dalších informací a výsledků navštivte: www.rieslingchallenge.com Helena Baker Foto H. Baker

Vinařství v zahraničí

Ken Helm, organizátor mezinárodní soutěže „Canberra International Riesling Challenge“ (vintage 1945) – na jeho počest otevřel Gunther Hauck, generální ředitel vinařství Bassermann-Jordan, láhev ryzlinku rýnského ročníku 1945, které panel zahraničních degustátorů ohodnotil takto: ...ač barvy „tawny“, víno je velmi živé, s výrazným germánským charakterem ve vůni i v chuti, s dlouhým medovým dozníváním...

628

Vinařský obzor (12/2010)

Enogastronomie

Vánoční tradice a enogastronomie

Vánoce jsou spojeny s mnohými tradicemi a zvyky V minulosti se na vánoční stůl pod ubrus kladla semínka a plody všeho, co vyrostlo na polích, ale také seno se používalo na výzdobu košíků s ovocem (symbol narození Ježíše). Vše zůstávalo na stole po celé svátky až do Štěpána a poté byla semínka zamíchána do dalšího, co hospodář na jaře vyséval. Nohy od stolu se svazovaly řetězem proto, aby rodina držela po hromadě. Prostíralo se jedno místo navíc, pokud by se zastavil pocestný (někdo opuštěný). Ryby se pojídaly pouze tam, kde byly rybníky. Jinak hodovali naši předkové poměrně skromně. Mezi tradiční pochoutky patřil houbovec, štědračka a zajíc načerno se sušeným ovocem. Alkohol byl na štědrý den přísně zapovězen. Každý se těšil na malý dárek v podobě švestkového panáčka (sušené švestky napíchané na špejli v podobě panáčka, nablýskané omaštěnou mašlovačkou s bílou papírovou čepičkou), ale nikdo ho nesnědl. Byl postaven na čelním místě na vánočním stole, uchovával se do Nového roku i déle a pak byl vhozen s náležitým rozloučením do ohně. Vánoce v zahraničí První jesličky měl František z Assisi. O tři sta let později v 16. století se již používaly betlémy, které se vystavovaly v kostelích. V 18. století se počaly slavit i v domácnostech. Vánoce jsou spojeny s radostí a láskou, kterou si lidé kromě jiného projevují obdarováním blízkých. V každé zemi nerozdává dárky Ježíšek, tak jako je tomu u nás. V Holandsku nacházejí děti dárky v typických dřeváčcích pod stromečkem. Do bot je ukládá také duch Noel v Peru, jenž přichází do domu komínem. Stejnou cestou přijíždí na saních, které táhne osm sobů, rozdávat dárky i americký Santa Claus. Dárky ukrývá do punčoch. O Štědrém dnu v USA pořádají večírky. Hlavním vánočním jídlem je krocan a nechybí ani tenké koláčky a sladký likér. Na velkých saních přijíždí také ruský Děda Mráz společně s krásnou Sněhurkou. Švédský „Ježíšek“ má podobu vánočního kozla s rohy ozdobenými červenou stuhou. V Itálii, zvláště pak na Sicílii, nacházejí děti dárky pod stromečkem od nehezké, ale dobrotivé čarodějnice Befany.

Foto archiv autorky

Vánoce jsou nejhezčími svátky v roce začínající slavnostní štědrovečerní večeří, která přichází ihned po adventním půstu. U slavnostně prostřeného stolu v rodinném prostředí můžeme nahradit vše, co jsme v současné uspěchané době nestihli. Tradičním vánočním pokrmem je v mnoha krajích smažený kapr, případně jiná ryba s bramborovým salátem a vánoční pečivo.

Tradice slavení Vánoc se liší jedna země od druhé. Co nám vytváří pravou vánoční atmosféru dnes? Stejně jako se vyvíjí vše kolem nás, tak se mění tradice, ale zejména design Vánoc. Každoročně přicházejí do módy barvy představující nové vánoční trendy, které se poté odrazí ve výzdobě našich domovů. Některé znaky se však nemění. Vánoce od nepaměti symbolizuje jmelí, jehličnany – případně jejich větve, svícny se svíčkami, vánoční cukroví, ovoce, ořechy a ozdobený vánoční stromek. K Vánocům neodmyslitelně patří svátečně prostřený stůl. Prostření a výzdoba slavnostního stolu má svá pravidla. Základ při jeho aranžování tvoří slavnostní ubrus, porcelánové, skleněné nebo kovové talíře, příbory, sklenice z tenkého, čirého skla, vhodně složené a barevně sladěné ubrousky a charakteristické doplňky, které podtrhnou slavnostní atmosféru. Všichni stolovníci ocení malou vizitku např. v podobě drobného přáníčka či dárku (může to být zabalený bonbon či jiná drobnost). Prostření stolu se odvíjí vždy od podávaného menu. Nabízím příklad menu, které může být rozšířeno o malý předkrm ze zeleniny apod., případně kousek sýra v podobě dezertu podávaný před sladkým moučníkem.

Štědrovečerní menu Aperitiv: Veltlínské zelené, pozdní sběr, 2009 Rybí vývar 1,5 l rybího vývaru, 2 lžíce másla, 3 lžíce mouky, vejce, polévkové koření, sůl. Rybí hlavu a kůstky omyjeme (vyřízneme žábry) a vložíme do studené vody, přidáme bobkový list, velkou cibuli, kořenovou zeleninu (1 mrkev, 1 petržel, plátek celeru), nové koření, pepř a sůl. Vaříme půl hodiny. Scedíme a kořenovou zeleninu rozmixujeme ve vývaru nebo ji do něj nakrájíme na nudličky, přidáme máslovou jíšku a obrané a nasekané maso z hlavy. Zdobíme nasekanou zelenou petrželí a podáváme s opečenou, na kostky nakrájenou houskou. K polévce z kapra se zeleninou a opečenou houskou se bude příjemně popíjet víno s pikantní kyselinkou, např. stejné jako aperitiv z odrůdy Veltlínské zelené. Kapr na černo Kapr je očištěný, omytý, rozdělený na poloviny a pak jej nasekáme na řezy (150 g). Porce povaříme táhnutím v mírně osolené vodě asi 20 min. Poté maso vyjmeme a vložíme do jiné nádoby. Očištěnou, nakráje-

Enogastronomie

nou kořenovou zeleninu a cibuli osmahneme na tuku s cukrem dohněda. Přidáme na plátky nakrájený citron, ocet a vývar z ryb. Z tuku a hladké mouky uděláme jíšku a zahustíme jí základ, rozšleháme, přidáme nastrouhaný perník a švestková povidla. Vše povaříme asi hodinu. Nakonec dochutíme solí, červeným vínem, cukrem a procedíme. Vložku do této omáčky tvoří na nudličky krájené spařené, oloupané mandle, spařené rozinky a uvařené, na kousíčky nakrájené suché švestky. Kapra přelijeme horkou omáčkou. Přílohou může být knedlík, noky, brambory apod. Výbornou kombinací ke kaprovi na černo bude víno, které jsme použili na dohotovení pokrmů. Vzhledem k použitým surovinám by velmi dobře posloužilo víno vyrobené z tradiční české odrůdy Svatovavřinecké ve stylu dobré vyzrálosti a plnosti vína, případně Rulandské modré. Křehké vanilkové rohlíčky Ze 300 g mouky (150 hladké a 150 polohrubé), 250 g másla, 70 g moučkového cukru, 1 žloutku, 100 g mletých ořechů a citronové kůry z 1 chemicky neošetřeného citronu zpracujeme těsto, které vložíme na pár hodin do chladničky. Z těsta tvarujeme malé rohlíčky, které upečeme při teplotě 175 °C. Teplé je obalujeme v moučkovém cukru s vanilkou. Vanilkové rohlíčky velmi dobře doprovodí kvalitní přírodně sladké víno z typické odrůdy Vlašský ryzlink. Dobrou variantou bude polosladký Moravský muškát nebo také Pálava. Nezapomínejme na vodu. Vánoce pokračují dalšími svátky a svátečními pokrmy, které je vhodné doplnit nápoji. Připojuji několik doporučených kombinací. Studené předkrmy • Carpaccio nebo tartar z lososa doplní Bohemia Sekt Prestige, Brut; vyzrálý minerální Rýnský ryzlink a také pikantní Chardonnay • Kaviár či také čerstvé ústřice podáváme nejlépe s pravým suchým bílým vínem, rovněž z odrůdy Chardonnay, v Rusku se pije vodka • Avokádo – Chardonnay s exotickou vůní, případně Tramín • Domácí paštiky – Tramín červený, Muškát, Pálava, z modrých odrůd ovocitý Modrý Portugal, Zweigeltrebe, v případě vepřové kořenité Svatovavřinecké Ryby • Ke pstruhům je vhodný Müller Thurgau, Pinot Blanc, např. Rýnský ryzlink, suchý ze Slovácka, se svěží kyselinkou ke pstruhovi po mlynářsku • Ušlechtilé ryby s jemnou omáčkou si žádají plnější Sauvignon, např. ze Znojemska

• Mořské plody doprovodí např. suché šumivé víno, Rulandské šedé, Ryzlinky se svěží kyselinkou, Sauvignon, Chardonnay Masa • Hovězí bílkovinné si žádá převážně červená vína, Pinot Noir, cuvée Cabernetů, guláš doplní Frankovka nebo Svatovavřinecké nebo také sklenka piva • Vídeňská roštěná je vhodnou kombinací s Merlotem, Cabernetem Moravia, případně s plným Svatovavřineckým • Mletá hovězí masa budou chutnat s mladými víny, např. Modrým Portugalem • Anglický rostbíf doplní např. Svatovavřinecké, suché z Velkých Pavlovic, Merlot, Cabernet Moravia • Vepřová masa dušená je vhodné spojit s plnými červenými víny nebo bílými víny s pikantní kyselinkou, k pečením se hodí Zweigeltrebe, Modrý Portugal, k řízku je příjemné Veltlínské zelené • Telecí masa pečená vytvoří pár s Neuburským, Veltlínským zeleným, Müllerem Thurgau • Jehněčí pečeně s rozmarýnem si žádá výrazné víno, např. Cabernet Sauvignon, Merlot, Zweigeltrebe Drůbež • Grilované kuře podáme např. s Rulandským bílým nebo Chardonnay, smažené kuře – Veltlínské zelené, Vlašský ryzlink, studené kuře a galantiny – Tramín červený, krůtí řízky – Veltlínské červené rané a Sylvánské zelené • Husu kombinujeme v závislosti na úpravě např. s mladším Rulandským bílým, vhodný je také Rýnský ryzlink, Pinot Noir, André; k pečené huse se hodí mladé Svatomartinské • Kachní prsíčka konﬁtovaná – Rulandské šedé, Sylvánské zelené, Vlašský Ryzlink, kachna s pomerančovou omáčkou bude delikátní se Chardonnay Zvěřina • Bažant nadívaný – Svatovavřinecké, suché šumivé víno – Château Belveder suchý, Chardonnay • Zajíc na černo – lehké červené Zweigeltrebe, Pinot noir • Srnčí bifteky a medailonky se snoubí se Svatovavřineckým z Mělníka, Modrým Portugalem a vhodné je také Roučí z Moravy Vnitřnosti a uzeniny • Vnitřnosti jako např. ledvinky vzhledem k pikantnosti snesou vyzrálé červené víno, kuřecí játra naopak jemné Sylvánské zelené nebo mladý Modrý Portugal • Husí játra s charakterem jemné a nasládlé lahůdky jsou obvykle podávána s pozdními sběry, slámovými a ledovými víny

Vinařský obzor (12/2010) 629

• Uzeniny je možno podat s mladým červeným vínem, vhodný je Modrý Portugal nebo lehká bílá vína Sýry • Tradiční podávání červeného vína k sýrům bylo účelově vytvořeno v Bordeaux. Spoustu sýrů je lépe kombinovat s bílým vínem například: • Kozí sýr se dobře doplňuje s aromatickým Tramínem, Sauvignonem, ale i s mladým Modrým Portugalem • Smetanové sýry – Moravský muškát, Rulandské modré • Plísňové – pozdní sběry, Tramíny, šumivá vína • Camembertové typy sýrů – zralý Cabernet Sauvignon nebo Svatovavřinecké, Zweigeltrebe; rovněž jsou vhodná přírodní sladká vína a svěží růžová • Tvrdé sýry – Tramín, Sauvignon ve stylu pozdního sběru s menším zbytkovým cukrem • Čedar – Rulandské šedé • Ementál – Ryzlink rýnský pozdní sběr, Rulandské šedé • Niva – Tramín červený, výběr z hroznů, šumivé víno • Koliba uzený sýr se vhodně páruje s Pálavou pozdní sběr z Mikulovska, z červených vín Svatovavřinecké, pozdní sběr • Olomoucké tvarůžky – Tramín výběr z hroznů, Moravský muškát, pozdní sběr, Irsai Oliver, ale také pivo • Gouda – Svatovavřinecké z Velkých Pavlovic, Merlot, Cabernet Sauvignon • Blaťácké zlato se zeleným pepřem – Veltlínské z Velkých Bílovic, Vlašský ryzlink kabinetní, Modrý Portugal Dezerty, moučníky • Slámová a ledová vína, pozdní sběry, výběry a bobulové výběry • Jablkový závin doprovodí Tramín v pozdním sběru nebo Pálava polosladké • Ořechové zákusky se budou doplňovat s vyzrálým máslovo-oříškovým Chardonnay, Moravským muškátem, Rulandským bílým v pozdním sběru • Piškotové moučníky a rolády se snoubí s polosuchým šumivým vínem, případně se sladkými aromatickými odrůdami • Čokoládové dorty budou chutnat se sladkými víny z modrých odrůd, výrazného charakteru Uvedené příklady nemohou vyčerpat všechny možné kombinace, aplikovatelné v konkrétním případě. Podle starého čínského přísloví „Život je jako víno“ Vám přeji krásný rok 2011 a stejně zdařilá vína. Zdroj: Burešová. P.: Sommelier v současné české gastronomii, VŠH Praha: 2007, ISBN 978-80-86578-72-9

630

Vinařský obzor (12/2010)

Vinařské aktivity / Zprávy

Top Víno Slovácka 2010 v novém prostředí

Vyhlášení výsledků soutěže pořádané Okresní agrární komorou pro okres Uh. Hradiště a Zemědělským svazem ČR proběhlo v sobotu 4. září na Slavnostech vína v Polešovicích za účastí prezidenta AK ČR Ing. Jana Veleby a hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka, kteří předali ocenění vystavovatelům. Jde o regionální ocenění výrobku – vína ve Zlínském kraji. Do soutěže, která je uznána Ministerstvem zemědělství, se přihlásilo 23 vystavovatelů ze Zlínského kraje a přilehlých obcí Blatnice pod Sv. Antonínkem a sousední Blatničky. Přihlášená vína mohla být pouze z předchozího ročníku 2009 a mohla pocházet z hroznů vyprodukovaných na území ČR. Porotci mající platné osvědčení SZPI ohodnotili celkem 97 vzorků, z toho bylo 68 vzorků bílých vín, 19 červených a 10 vzorků růžových. Zástupce SZPI Ing. Milan Hlaváček dohlížel na regulérnost celého bodování přihlášených vín. Novinkou třetího kola soutěže Top Víno Slovácka bylo objektivní rozdělení vín podle obsahu zbytkového cukru do tří kategorií, a to na vína suchá (do 4 g na litr), polosuchá (4–12 g na litr) a polosladká a sladká (nad 12 g na litr). Bylo vybráno a oceněno 10 nejlepších vín, jejichž výrobcům byl udělen certiﬁkát a medaile Top Víno Slovácka 2010, kterou mohou být oceněná vína označována na obalu.

První tři místa a zároveň medaili za kolekci 5 nejlepších předložených vzorků získalo Vinařství Ing. Jaroslava Vaďury z Polešovic, k čemuž mu srdečně blahopřejeme. Po předání cen proběhl v amﬁteátru slavnostní kulturní program, od vystoupení dětiček z mateřské školy až po dospělé zpěvačky Drmolice za doprovodu cimbálové a dechové muziky. V přistaveném stanu mohli účastníci degustovat všech 97 vzorků přihlášených vín. Po skončení akce v amﬁteátru návštěvníci volně putovali po otevřených sklepech ve Vinařské ulici a přilehlém okolí. Pořadí oceněných vín uvádí následující tabulka: poř.

odrůda

dourčení

Foto archiv autora

Historicky třetí vyhlášení regionální soutěže Top víno Slovácka se přesunulo z provizorního areálu ve Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích do nově zbudovaného a na podzim 2009 otevřeného multifunkčního zařízení – amﬁteátru u základní školy v Polešovicích.

Příprava soutěžních vín k degustaci – na snímku Zdeněk Doložílek, jednatel ČZS Polešovice

RNDr. Zdeněk Habrovanský Šlechtitelská stanice vinařská, s. r. o., Polešovice

přihlašovatel

Tramín červený

VzH

Vaďura Jaroslav, Ing.

Tramín červený

ledové

Pálava

VzH

Rulandské bílé

Blatnický Roháč

místo

poč. bodů

Polešovice

87,20

Vaďura Jaroslav, Ing.

Polešovice

86,20

Vaďura Jaroslav, Ing.

Polešovice

85,80

Škopík Josef, Ing.

Uh. Hradiště

85,60

Vinařství Cícha Antonín

Blatnice pod Sv. Ant.

85,40

Chardonnay

VzH

Šlechtitelská stanice vinařská

Polešovice

85,00

Aurelius

VzB

Vin. Ing. Václav Cícha

Blatnice pod Sv. Ant.

85,00

Merlot

VzH

Víno Blatel, a. s.

Blatnice pod Sv. Ant.

84,80

Merlot

MZV

Štěrba Vojtěch

Uh. Hradiště

84,80

Ryzlink rýnský

Mladé vin. Frant. Polehňa

Blatnice pod Sv. Ant.

84,80

10.

Kalendář vinařských akcí DATUM

AKCE

MÍSTO

KONTAKT

11. 12. 2010

Mikulášská výstava vín v Klentnici

Sál místního hostince

Petr Gondáš 608 383 758, petr.gondas@seznam.cz

11. 12. 2010

Domácí zabijačka a ochutnávka mladých vín

Areál vin. sklepů Hradíštěk, Týnec Jůva Martin 721 409 093, martinjuva@seznam.cz

26. 12. 2010

Žehnání mladému vínu

Kulturní dům, Bořetice

Václav Petrásek – 606 608 948, vaclav.petrasek@boretice.cz

26. 12. 2010

VII. ročník svěcení mladých vín s ochutnávkou

Přísnotice

Flodr Jan 728 183 700, zk.zab@selfnet.cz

26. 12. 2010

Svěcení vína Moravská Nová Ves

Moravská Nová Ves

Městys Moravská N. Ves 519 342 202, podatelna@mnves.cz

26. 12. 2010

Místní výstava vín – Židlochovice

Židlochovice

Jan Šotnar 547 234 024, senkyrik@zidlochovice.cz

26. 12. 2010

Svěcení vína Tvrdonice

Slovácká chalupa

Paulík Miroslav, Helešic Jaroslav – 732 860 705, 723 970 557

27. 12. 2010

Svěcení vína v Kobylí

Kobylí

www.kobyli.cz

27. 12. 2010

Žehnání mladých vín 2010

Sál KD Vrbice

Tomáš Bílek 602 459 336, predseda@vinarivrbice.cz

27. 12. 2010

Svěcení vína v Moutnicích

Místní orlovna

Ing. Jiří Novotný 733 687 241, jirnov@email.cz

29. 12. 2010

Svěcení mladých vín

Vranovice

Drahomír Dofek 739 051 137, d.dofek@seznam.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji online například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

Vinařský obzor (12/2010) 631

Místa distribuce Vinařského obzoru

Řádková inzerce

BS vinařské potřeby, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, 519 346 236 BS vinařské potřeby, Čejkovská 35, 691 02 Velké Bílovice, 519 346 238

Koupím kameninovou (keramickou) nádobu na víno. Tel.: 602 582 589

BS vinařské potřeby, Svitavská 15, 614 00 Brno, 545 216 311 BS vinařské potřeby, K Vápence 3203/10, 692 01 Mikulov, 519 500 516 BS vinařské potřeby, Dobšická 2296/4, 669 02 Znojmo, 515 260 600 Bureš Jaroslav, Ořechová 1, 691 06 Velké Pavlovice, 519 428 733 Bureš Jaroslav, Na Hlavní 276, 691 08 Bořetice, 519 430 515

Prodám sazenice révy vinné, široký výběr odrůd. Moštové, stolní i rezistentní. Velké Bílovice, tel.: 608 670 068

Kdo daruje a nebo levně prodá starší vinařské knihy a časopisy, např. i z pozůstalosti. Tel.: 775 197 443

Bureš Jaroslav, Krumvíř 14, 691 73 Krumvíř, 519 419 006 M&Š Vinárske potreby, s. r. o., Dľhá 2, 949 01 Nitra, 421 908 800 237 NEREZ Blučina, Návrší 483, 664 56 Blučina, 547 235 111 ROSENBERG TECHNIC, s. r. o., Brněnská 10/58, 693 01 Hustopeče, 608 889 967

TAKÉ ZDE MŮŽE BÝT VÁŠ INZERÁT

Štěpánová Eva, Březí 20, 691 81 Březí, 519 514 259, 602 734 499 Vinařské potřeby, spol. s r. o., Národních hrdinů 22, 690 02 Břeclav, 519 321 235 Vinařský dům KOBERN, s. r. o., Hodonínská 306, 696 03 Dubňany, 777 901 761 Vincoop Mikulov, Brněnská 32, 692 01 Mikulov, 519 510 691

Tel.: 519 348 980 E-mail: info@vinarskyobzor.cz

inzerce©

Inzerce

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

176 Kč

Vady vína

304 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

199 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína

42 Kč

Vinohradnické stavby na Moravě

618 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč

Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli)

79 Kč

(množstevní slevy, slevy prodejcům)

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

62 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

41 Kč

VINOHRADNICKÁ MECHNIZACE – STROJE PRO CHEMICKOU OCHRANU RÉVY VINNÉ Široké odborné veřejnosti známá autorská dvojice z Ústavu zahradnické techniky ZF Mendelovy univerzity poskytuje ucelený pohled na problematiku vinohradnické mechanizace v části strojů pro chemickou ochranu ve vinohradnictví. 70 stran, formát 210 × 210 mm 150 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest. Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 696 Kč VAZBY ROČNÍKU 1999 VAZBY ROČNÍKU 2000 VAZBY ROČNÍKU 2001 VAZBY ROČNÍKU 2002 VAZBY ROČNÍKU 2003 VAZBY ROČNÍKU 2004 VAZBY ROČNÍKU 2005 VAZBY ROČNÍKU 2006 VAZBY ROČNÍKU 2007 VAZBY ROČNÍKU 2008 VAZBY ROČNÍKU 2009

292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 595 Kč 595 Kč

Velký vinařský slovník

618 Kč

Nové šľachtenie viniča na Slovensku

355 Kč

Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

94 Kč 94 Kč

Vinařství – návody do laboratorních cvičení

157 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

304 Kč

Vinařský marketing

209 Kč

Zrání vína v sudech barrique

176 Kč

Pěstujeme révu vinnou

103 Kč

Citáty o víně

70 Kč

Přehled odrůd 2007

100 Kč

Filosoﬁe vína – Průvodce po Onom světě

222 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

500 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

352 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

262 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

150 Kč

Trpké býti zdá se?

240 Kč

Encyklopedie révy vinné

828 Kč

(v černé deskové vazbě s raženým písmem)

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

Abecední a tematický seznam článků a autorů

Vinařský obzor (12/2010)

633

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem Adresa redakce a vydavatele: SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, www.vinarskyobzor.cz • Šéfredaktor: Ing. Martin Půček • Editor: Ing. Richard Stávek • Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), Ing. Petr Ackermann, CSc., doc. Ing. Josef Balík, Ph.D., doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Ing. Aleš Gala, Lubomír Glos, Ing. Tomáš Javůrek, Ing. Antonín Králíček, Ing. Pavel Krška, Mgr. Lukáš Lukáš, Ing. Bronislav Pavelka, doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc., Ing. Martin Půček, Ing. Jiří Sedlo, CSc., Bc. Milan Sedláček, Ing. Richard Stávek, Ing. Marek Špalek

Abecední seznam autorů a článků ročníku 2010 Ackermann Petr Výskyt chorob a škůdců ve vinařské oblasti Morava v roce 2009 a některá doporučení pro rok 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 (VO č. 3) Rezistence houbových patogenů k fungicidům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 292 (VO č. 6) Možnosti použití přípravků na bázi mědi a síry v ekologickém vinařství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 (VO č. 7, 8) Bábíková Petra Hon na mineralitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

(VO č. 3)

Babisz Marek Novinky v degustační expozici Salonu vín ČR 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . 518

(VO č. 10)

Bagar Martin Studijní cesta po maďarských vinařstvích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 (VO č. 1, 2) Baker Helena Moldávie – země plná vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Concours Mondial de Bruxelles 2010 – Palermo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poznatky z mezinárodních veletrhů: London International Wine Fair, Londýn versus VieVinum, Vídeň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pardubický festival vína 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Světová ročenka vín 2009 (Hugh Johnson´s Pocket Wine Book 2009) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kruh přátel vína „Nosey Parker“ založen v Lednici . . . . . . . . . . . . . . . . . Institute of Masters of Wine v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vzdělávací program v oboru vína – WSET . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11. Canberra International Riesling Challenge . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

254 319

(VO č. 5) (VO č. 6)

394 (VO č. 7, 8) 454 (VO č. 9) 456 508 566 624 627

(VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 12)

Balík Josef Vliv křemelinové a deskové ﬁltrace na barevnost rosé vín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 (VO č. 4) Význam teploty kvašení v technologii bílých a červených vín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 369 (VO č. 7, 8) Zásadní analýzy, výpočty a postupy pro odkyselování pomocí uhličitanu vápenatého . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 608 (VO č. 12) Baroň Mojmír Hon na mineralitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obsah asimilovatelného dusíku v moštech z jižní Moravy . . . . . . . . . . . Omyly, mýty a polopravdy ve světě enologie (1.) – kyselina askorbová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mýtus jménem glycerol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

120 (VO č. 3) 372 (VO č. 7, 8) 556 610

(VO č. 11) (VO č. 12)

Bílek František Kde dělám chybu při deskové ﬁltraci? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 (VO č. 1, 2) Dovětek k „Trialogu o ﬁltraci“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 368 (VO č. 7, 8) Burešová Pavla Letní menu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stručný úvod do enogastronomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Enogastronomie ve stylu mladých vín a tradičních pokrmů . . . . . . . . . Vědecká – molekulární – gastronomie a víno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vánoční tradice a enogastronomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Burg Patrik Provozní náklady při kultivaci půdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mechanizační prostředky využívané při instalaci opěrných konstrukcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pneumatické lisy a jejich konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dřevní štěpka z réví a její výhřevnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mechanizační prostředky pro údržbu rostlinného pokryvu ve vinicích a nákladovost jejich provozu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

381 (VO č. 7, 8) 460 (VO č. 9) 498 (VO č. 10) 564 (VO č. 11) 628 (VO č. 12)

109

(VO č. 3)

164 176 225

(VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5)

280

(VO č. 6)

Novinky z veletrhu Intervitis-Interfructa 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Den vinohradnické a komunální techniky ﬁrmy PEKASS . . . . . . . . . . . Hodnocení velikosti listové plochy u moštových odrůd révy vinné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hodnocení nákladovosti při sklizni hroznů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Čerpadla využívaná ve vinařství – I. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Čerpadla využívaná ve vinařství – II. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Novinky z oblasti vinohradnické mechanizace na italském veletrhu EIMA 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Čerpadla využívaná ve vinařství – III. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

300 (VO č. 6) 350 (VO č. 7, 8) 356 (VO č. 7, 8) 428 (VO č. 9) 486 (VO č. 10) 548 (VO č. 11) 588 612

(VO č. 12) (VO č. 12)

Čepička Jaromír Terroir znojemských vín 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 (VO č. 1, 2) Za Adolfem Buzkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 (VO č. 3) Tradiční znojemská výstava vín – Znojemský košt . . . . . . . . . . . . . . . . . 393 (VO č. 7, 8) Drábek Jiří Polyfenoly červeného vína reagují s estrogenovým receptorem alfa . . 240

(VO č. 5)

Dvořák Ivo Marketing vína v gastronomii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 449 Typy uzávěrů vín z pohledu sommeliera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 554

(VO č. 9) (VO č. 11)

Faitová Kateřina SZIF a podpora vyplácená v rámci SOT s vínem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 (VO č. 1, 2) Fiala Václav Síra ve sklepním hospodářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 (VO č. 1, 2) Plot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 (VO č. 3) Ve starých vinohradech nejen na Hustopečsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 (VO č. 3) Révokaz a úbytek vinic počátkem 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 (VO č. 4) Koňáci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263 (VO č. 5) Ochrana révy vinné a aplikace přípravků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284 (VO č. 6) Invazivní slunéčko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299 (VO č. 6) Patoky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 318 (VO č. 6) Na frédě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 408 (VO č. 7, 8) Pantáta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 519 (VO č. 10) Jaký sud, takové víno. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 572 (VO č. 11) Gala Aleš Extrakce a stabilizace barviv u červených vín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 (VO č. 1, 2) Poznatky z Nového Zélandu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 314 (VO č. 6) Příprava moštů na bezproblémovou fermentaci okem technologa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 436 (VO č. 9) Korek vs. šroubovací uzávěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 553 (VO č. 11) Metody odkyselení moštu a vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 555 (VO č. 11) Glos Lubomír Nově povolená odrůda Fratava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 (VO č. 1, 2) Cabernet Moravia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 (VO č. 3) Rozšíří se sortiment pěstovaných odrůd? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 (VO č. 4) Nové stolní odrůdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 364 (VO č. 7, 8) Nové bezsemenné stolní odrůdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 480 (VO č. 10) Gondáš Petr Úspěšně pokračuje projekt Certiﬁkace vinařské turistiky . . . . . . . . . . . 506 Možnosti propagace vinařských akcí na internetu . . . . . . . . . . . . . . . . . 559

(VO č. 10) (VO č. 11)

Gruna Rostislav Vinaři – jednoduché podání povinného prohlášení! . . . . . . . . . . . . . . . . 341 (VO č. 7, 8) Vodítko k vyplňování povinných prohlášení pro vinaře, vinohradníky a obchodníky s vínem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 532 (VO č. 11) Termín podání povinných prohlášení se blíží . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 583 (VO č. 12)

634

Vinařský obzor (12/2010)

Abecední a tematický seznam článků a autorů

Habrovanský Zdeněk Ohlédnutí za rokem 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 582 Top Víno Slovácka 2010 v novém prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 630 Hladík Jaroslav Pojďme společně „Putovat za znojemským veltlínem“ . . . . . . . . . . . . . . Festival otevřených sklepů na Znojemsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Apelační systém VOC Znojmo vstoupil do druhého roku . . . . . . . . . . . . 115 let od založení Šlechtitelské vinařské stanice ve Znojmě . . . . . . . .

(VO č. 12) (VO č. 12)

204 (VO č. 4) 261 (VO č. 4) 320 (VO č. 6) 398 (VO č. 7, 8)

Hlaváček Václav Systém HACCP při výrobě vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 584

(VO č. 12)

Hluchý Milan Ekologické vinohradnictví v roce 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 (VO č. 1, 2) Petře, na zdraví! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 (VO č. 1, 2) Výsledky ochrany (nejen) ekologických vinic v roce 2010 . . . . . . . . . . . 591 (VO č. 12) Hrabětová Simona Návštěva generálního ředitele OIV v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . 8 (VO č. 1, 2) Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 338 (VO č. 7, 8) Hrnčíř Michael Chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení vín a lihovin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 353

(VO č. 12)

Křístek Martin V. Konvent polských vinařů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 570

(VO č. 11)

Křivánková Veronika Studijní cesta po maďarských vinařstvích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 (VO č. 1, 2) Kumšta Michal Hon na mineralitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

(VO č. 3)

Lampíř Lubomír Lalokonosci jako škůdci révy vinné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 (VO č. 1, 2) Litschmann Tomáš Povětrnostní podmínky v roce 2009 ve vinařské oblasti Morava . . . . . . 18 (VO č. 1, 2) Výskyt mrazíků v jarním období v Lednici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 (VO č. 5) Lužný Jan Vzpomínka na doc. Dr. Ing. Josefa Blahu u příležitosti stodesátého výročí narození . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 (VO č. 1, 2)

(VO č. 11)

Hubáčková Marta Náuka o poľnohospodárstve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 (VO č. 1, 2) Niečo málo o adaptácii očiek viniča k mrazom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 (VO č. 4) Réva vinná a vinné lisy v historickém centru Prahy . . . . . . . . . . . . . . . . 403 (VO č. 7, 8) Jeglová Alexandra Aktuální dotační tituly pro vinaře a vinohradníky . . . . . . . . . . . . . . . . . 323

Sedm způsobů, jak zvýšit zisk nejen vinařské ﬁrmy pomocí marketingových aktivit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 562 Nejčastější chyby a omyly marketingu nejen malých a středních vinařských ﬁrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 615

(VO č. 6)

Jelen Pavel Kdo klučil hvozdy zdejší a sadil tady révu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 517

(VO č. 10)

Jurečka Daniel Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2010 (dokončení) . . . . . . . . . . . 419

(VO č. 9)

Macák Tomáš Crossﬂow ﬁltrace – výsledky jednoho testu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 441

(VO č. 9)

Magni Milan Výstava vín v Dolních Kounicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 Svatomartinský košt v Brně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 620

(VO č. 4) (VO č. 12)

Mach František III. Strekovský pivničný festival . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 567

(VO č. 11)

Markant Antonín Normální sortiment odrůd révy vinné pro Moravu a jeho patrné změny v nejbližších letech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 407 (VO č. 7, 8)

Kavan Tomáš SZIF a podpora vyplácená v rámci SOT s vínem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 (VO č. 1, 2)

Minárik Erich Tlakové fermentery pre výrobu červených vín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 (VO č. 1, 2) Barikové sudy a barikové víno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 (VO č. 3)

Kočan Michal Tisková zpráva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 392 (VO č. 7, 8)

Mikeš Ondřej Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 275

(VO č. 6)

Kolek Richard Výzkumná stanice vinařská v Karlštejně – historie a současnost . . . . . . . 64 (VO č. 1, 2)

Mrštný Martin Průmyslová podlaha v potravinářském provoze 2010 . . . . . . . . . . . . . . 442

(VO č. 9)

Konečný Antonín Posílení a stabilizace barvy červených vín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 (VO č. 1, 2) Proti Botrytis a jiným ve sklepě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 (VO č. 1, 2) Konečně seriózní studie o příznivých účincích vína . . . . . . . . . . . . . . . . 100 (VO č. 3)

Muška František Lalokonosci jako škůdci révy vinné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 (VO č. 1, 2) Upozornění na škody od chroustů a ponrav v roce 2010 . . . . . . . . . . . . 168 (VO č. 4)

Kopička Ondřej PWW – Prague Wine Week . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

(VO č. 3)

Kopová Kateřina 2 000 návštěvníků na Svatomartinském v Hustopečích . . . . . . . . . . . . . 621

(VO č. 12)

Koudelka Zdeněk Košer a mešní víno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236

(VO č. 5)

Kraus Vilém Robert Parker: Wine Buyer´s Guide . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 511

(VO č. 10)

Králíček Antonín Chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení vín a lihovin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 535

(VO č. 11)

Krška Boris 100 let od narození profesora Vávry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 402 (VO č. 7, 8) Krška Pavel Informace z Národního vinařského centra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 (VO č. 1, 2) OIV: nové hodnoticí tabulky stobodového systému . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 (VO č. 1, 2) Hodnocení vín v NVC již na počítači . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 (VO č. 3) 30. ročník mezinárodního veletrhu London International Wine Fair . . 396 (VO č. 7, 8) Webové prezentace ve vinařství (1.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 446 (VO č. 9) Webové prezentace ve vinařství (2.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 504 (VO č. 10) Úspěšně pokračuje projekt Certiﬁkace vinařské turistiky . . . . . . . . . . . 506 (VO č. 10)

Odehnalová Dana Způsoby budování loajality zákazníka a její význam při prodeji vína . 451 Sedm způsobů, jak zvýšit zisk nejen vinařské ﬁrmy pomocí marketingových aktivit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 562 Nejčastější chyby a omyly marketingu nejen malých a středních vinařských ﬁrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 615

(VO č. 9) (VO č. 11) (VO č. 12)

Ondrášek Petr Žádáte o zatřídění vína? Nově elektronicky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 344 (VO č. 7, 8) Otáhal Jan Není salon jako SALON . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 (VO č. 1, 2) Šedesátiny Jana Pavelky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 (VO č. 1, 2) 43. Valtické vinné trhy měly co nabídnout . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 322 (VO č. 6) „Blbý rok“ moravského vinaře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 558 (VO č. 11) Vrtat, či nevrtat aneb Známe vinařskou minulost? . . . . . . . . . . . . . . . . . .614 (VO č. 12) Pavelka Bronislav Vína ročníku 2009 je možné přikyselit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 (VO č. 1, 2) Ověřování hroznů révy vinné sklizně 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 422 (VO č. 9) Pavloušek Pavel Praktické poznatky k odrůdě Rubinet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 (VO č. 1, 2) Proč potřebuje vinohradnictví a vinařství výzkum a vzdělávání? . . . . . . 15 (VO č. 1, 2) Rezistence révy vinné – část 1. Objasnění genetické podstaty rezistence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 (VO č. 1, 2) Tvorba zásobních látek u révy vinné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 (VO č. 3) Praktické poznatky k odrůdě Tramín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 (VO č. 3)

Abecední a tematický seznam článků a autorů

Rezistence révy vinné – část 2. Ontogenetická rezistence u révy vinné Praktické poznatky k odrůdě Pálava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CERASON – nová interspeciﬁcká odrůda pro ekologické vinohradnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Významné životní jubileum Eduarda Postbiegla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Praktické poznatky k odrůdě Irsai Oliver . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Význam osečkování pro výnos a kvalitu hroznů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Černý úhor ve vinicích a jeho vliv na révu vinnou . . . . . . . . . . . . . . . . . Praktické poznatky k odrůdě Kerner . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Aktuální pohled na odlistění zóny hroznů pod vlivem klimatických změn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Praktické poznatky k odrůdě Aurelius . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ozelenění vinic v podmínkách České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zralost modrých hroznů ve vztahu k typu vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Praktické poznatky k odrůdě Neuburské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Může letošní ročník ukázat skutečnou kvalitu „terroir“? . . . . . . . . . . . . Praktické poznatky k odrůdě Arkadia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Možnosti využití jablečno-mléčné fermentace u vín ročníku 2010 . . . . Praktické poznatky k odrůdě Olšava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zrání vína na jemných kvasničných kalech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Praktické poznatky k odrůdě Panonia kincse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Konference „Odraz vědy a výzkumu ve vinohradnické a vinařské praxi“ (1.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

112 158

(VO č. 3) (VO č. 4)

170 205 223 230 232 278

(VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6)

296 (VO č. 6) 346 (VO č. 7, 8) 352 (VO č. 7, 8) 360 (VO č. 7, 8) 424 (VO č. 9) 432 (VO č. 9) 476 (VO č. 10) 490 (VO č. 10) 536 (VO č. 11) 550 (VO č. 11) 586 (VO č. 12) 602

(VO č. 12)

Peřina Josef Vzpomínka na velkou vinařskou osobnost – 100 let od narození Františka Ferta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 316

(VO č. 6)

Půček Martin Vinařský obzor – co nás čeká? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 (VO č. 3) Národní soutěž vín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 (VO č. 3) Šampionem GP Vinex poprvé biovíno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 (VO č. 3) Březen hektický . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 (VO č. 4) Evropský b…, ehm, nepořádek! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 (VO č. 5) Z jednání řídicího výboru CEPV při AREV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 (VO č. 5) Vinařství po reformě, ať žije nová reforma. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274 (VO č. 6) Dočasný konec biovína v Evropě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 334 (VO č. 7, 8) XVIII. valné shromáždění AREV v Poreči (Istrie) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 335 (VO č. 7, 8) Jaká bude letošní sklizeň? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 418 (VO č. 9) VINOFORUM 2010 Ostrava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 455 (VO č. 9) Kolik a za kolik? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 474 (VO č. 10) Mainz (Porýní-Falc) jednání k SOT s vínem, 2. mohučská rezoluce . . . 482 (VO č. 10) Jak jsme si obohatili sklizeň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 530 (VO č. 11) Svatomartinské také v japonském Tokiu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 622 (VO č. 12) Richter Miloslav Opravdu dobré rady? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 568

(VO č. 11)

Rudolfský Stanislav Cech českých vinařů v kraji Champagne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 627

(VO č. 12)

Rychtr Milan SZIF a podpora vyplácená v rámci SOT s vínem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 (VO č. 1, 2) Říhová Tatiana Závislost kvality hroznového moštu na síle růstu letorostů . . . . . . . . . . . 15 Závislost plodnosti révy vinné na síle růstu jejích letorostů . . . . . . . . . . . 17 Efektivita zavlažování vinice podle energetických ukazatelů . . . . . . . . . 37 Faktory ovlivňující kvalitu moštu a vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Přeměny fenolů odrůdy Cabernet Sauvignon v důsledku karbonické macerace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Antiradikálové působení červených vín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 Vliv odlistění a regulace úrody na kvalitu moštu a vín . . . . . . . . . . . . . . 173 Zpracování bílých odrůd révy vinné podle kachetinské technologie . . 242 Závislost produktivity letorostů révy na jejich biometrických vlastnostech a struktuře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 427 Vliv korkové zátky a podmínek skladování vín na biochemické procesy ve víně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 427 Fyzikálně-chemické vlastnosti různých typů dubových třísek (pilin) ve výrobě vín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 439 Obsah malvidin-3,5-diglukosidu v révových vínech . . . . . . . . . . . . . . . . 439 Používání polyaminosacharidů z hub ve vinařství . . . . . . . . . . . . . . . . . 488

(VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10)

Salaš Petr Vzpomínka na doc. Dr. Ing. Josefa Blahu u příležitosti stodesátého výročí narození . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 (VO č. 1, 2) Sedlo Jiří Ohlédnutí za minulým rokem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 (VO č. 1, 2) Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 (VO č. 1, 2) Prezident Svazu vinařů Rakouska oslavil 60 let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 (VO č. 1, 2)

Vinařský obzor (12/2010) 635

Jednání o víně 10. 2. 2010 v Bruselu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 (VO č. 3) Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 2009 . . . . . . . . . . . 195 (VO č. 4) Z jednání řídicího výboru CEPV při AREV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 (VO č. 5) Vinařství v Německu z ekonomického pohledu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256 (VO č. 5) Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA . . . . . . . . . . . . . . 312 (VO č. 6) XVIII. valné shromáždění AREV v Poreči (Istrie) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 335 (VO č. 7, 8) Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA, Brusel, 9. 7. 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 378 (VO č. 7, 8) Mainz (Porýní-Falc) – jednání k SOT s vínem, 2. mohučská rezoluce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 482 (VO č. 10) Zahraniční obchod s vínem České republiky ve vinařském roce 2009/2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 499 (VO č. 10) Jednání pracovní skupiny Víno při COPA/COGECA 19. října a poradní skupiny Víno při Komisi EU 20. října v Bruselu . . . . . . . . . . . 540 (VO č. 11) Ing. Břetislav Palička, CSc., oslavil 60. narozeniny . . . . . . . . . . . . . . . . . 619 (VO č. 12) Seidlová Vladimíra Informace z Valné hromady Moravínu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

(VO č. 3)

Singer Milan 4. ročník žernoseckého koštu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 319

(VO č. 6)

Sotolář Radek Vzdálená hybridizace a genetické manipulace u révy . . . . . . . . . . . . . . . 12 (VO č. 1, 2) Vinařská architektura – vyhlášené španělské bodegas stavby . . . . . . . . . 57 (VO č. 1, 2) Turecko: vinařská země známá-neznámá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 (VO č. 1, 2) Hon na mineralitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 (VO č. 3) Habánské vinařské dědictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 (VO č. 4) Nádoby na zrání a přepravu vína ve starověku – sudy versus amfory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258 (VO č. 5) Soukupová J. Slávnosť vína na MVC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 397 (VO č. 7, 8) Stávek Jan Vliv křemelinové a deskové ﬁltrace na barevnost rosé vín . . . . . . . . . . . 179 Význam kontroly teploty při viniﬁkaci rosé vín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 492

(VO č. 4) (VO č. 10)

Stávek Richard Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Veletrhy cestovního ruchu na vinné notě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Soutěž v řezu révy vinné 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 PWW – Prague Wine Week . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 Vinaři podporují benefiční aktivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Trpké býti zdá se? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 Evropské BIOlogo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 Valašský barrique? Zajeďte si do Vlachovic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 Trialog: Filtrovat, či nefiltrovat? (1.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 Moravští vinaři na Vignerons dÉurope . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 BIO je trendem. Bio jede. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 Trialog: Filtrovat, či nefiltrovat? (2.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245 S Janem Gallasem o systému kontrol ekologického vinohradnictví . . . 250 BioFach 2010: BIO odolává krizi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 Trialog: Filtrovat, či nefiltrovat? (3.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 Poznatky z Vinexu: technologie mikrooxidace vína . . . . . . . . . . . . . . . . 305 Společnost COMPO oslavila 20 let existence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 306 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 332 Vinohradnická mechanizace ve Valticích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 362 Proměny vinařské krajiny – kam až to zajde? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 386 Jak je to u nás s červeným? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 388 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 Nový stroj pro biovinice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434 O paměti mělnické vinařské krajiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 458 Studenti na Zemědělské mají svoji Akademickou vinotéku . . . . . . . . . . 464 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 472 František Mádl: Na sudu záleží . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 495 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 528 Traktory Fendt – značka kvality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 538 Vinařství 2× Nové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 560 Ano, opravdu dobré . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 569 Emoce a hrdost ve víně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 580 Pohled z praxe na ročník 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 605 Svatomartinský gong v Čejkovicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 621

(VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12)

Stávková Jana Využití marketingu pro rozhodování zákazníka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 502

(VO č. 10)

Suchomel Tomáš SZIF a podpora vyplácená v rámci SOT s vínem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 (VO č. 1, 2)

636

Vinařský obzor (12/2010)

Abecední a tematický seznam článků a autorů

Špalek Marek Prowein 2010: o promarněných šancích našich vinařů . . . . . . . . . . . . . 252 Vrtat, či nevrtat? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 552

(VO č. 5) (VO č. 11)

Štěpánek Martin Chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení vín a lihovin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 535

(VO č. 11)

Šuranská Zdenka Dorota Pospíšilová – prvá dáma šľachtenia viniča – jubiluje . . . . . . . . . 146

(VO č. 3)

Šustek Kamil SZIF a podpora vyplácená v rámci SOT s vínem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 (VO č. 1, 2) Švábíková Eliška Aktuální dotační tituly pro vinaře a vinohradníky . . . . . . . . . . . . . . . . . 323

(VO č. 6)

Vachůn Zdeněk 100 let od narození profesora Vávry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 402 (VO č. 7, 8) Váňa Ivan Doc. Hubáčková oslavila 70 let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205 Postřehy z vinařské praxe na Mostecku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229

(VO č. 4) (VO č. 5)

Vašíčková Jana Další stupeň pojetí vína – snoubení chutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 (VO č. 1, 2) Dekantace – jednou potřebná, jindy zbytečná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 (VO č. 3) Lehké jarní kombinace – útěk únavě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203 (VO č. 4) Předkrm dostává zelenou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253 (VO č. 5)

Večerková Hana VINSELEKT Michlovský – Vinařství roku 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 Další ﬁnalisté nominovaní na Vinařství roku 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . 189

(VO č. 4) (VO č. 4)

Večeřa Pavel Informace z Vinařského fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 (VO č. 1, 2) Informace z Vinařského fondu: Růžové CZ – průzkum . . . . . . . . . . . . . 448 (VO č. 9) Svatomartinské 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 496 (VO č. 10) Vejvodová Anna Agroenviromentální podpory pro vinaře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

(VO č. 3)

Vrbík Zdeněk SIMEI a Enovitis 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 (VO č. 1, 2) Zajíček Miroslav Šedesátiny Jana Pavelky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 (VO č. 1, 2) Zemánek Pavel Provozní náklady při kultivaci půdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mechanizační prostředky využívané při instalaci opěrných konstrukcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pneumatické lisy a jejich konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hodnocení velikosti listové plochy u moštových odrůd révy vinné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hodnocení nákladovosti při sklizni hroznů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Čerpadla využívaná ve vinařství – I. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Čerpadla využívaná ve vinařství – II. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Čerpadla využívaná ve vinařství – III. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

109

(VO č. 3)

164 176

(VO č. 4) (VO č. 4)

356 (VO č. 7, 8) 428 (VO č. 9) 486 (VO č. 10) 548 (VO č. 11) 612 (VO č. 12)

Předmětový seznam článků ročníku 2010 Z redakční pošty Z redakční pošty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215

(VO č. 5)

Postřehy z vinařské praxe na Mostecku (I. Váňa) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229 (VO č. 5) Z redakční pošty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 417 (VO č. 9) Z redakční pošty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 505 (VO č. 10) „Blbý rok“ moravského vinaře (J. Otáhal) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 558 (VO č. 11) Spolkové informace Ohlédnutí za minulým rokem (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Informace z Národního vinařského centra (P. Krška) . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Terroir znojemských vín 2009 (J. Čepička) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Vinařský obzor – co nás čeká? (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 Informace z Valné hromady Moravínu (V. Seidlová) . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Březen hektický (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 Evropský b…, ehm, nepořádek! (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 Vinařství po reformě, ať žije nová reforma. . . (M. Půček) . . . . . . . . . . . . 274 Dočasný konec biovína v Evropě (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 334 Jaká bude letošní sklizeň? (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 418 Kolik a za kolik? (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 474 Jak jsme si obohatili sklizeň (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 530 Ohlédnutí za rokem 2010 (Z. Habrovanský) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 582 Česká republika a Evropská unie Jednání o víně 10. 2. 2010 v Bruselu (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 Z jednání řídicího výboru CEPV při AREV (J. Sedlo, M. Půček) . . . . . . . 219 Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA (J. Sedlo) . . . . . . . 312 XVIII. valné shromáždění AREV v Poreči (Istrie) (J. Sedlo, M. Půček) . . 335 Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA, Brusel, 9. 7. 2010 (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 378 Mainz (Porýní-Falc) – jednání k SOT s vínem, 2. mohučská rezoluce (J. Sedlo, M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 483 Jednání pracovní skupiny Víno při COPA/COGECA 19. října a poradní skupiny Víno při Komisi EU 20. října v Bruselu . . . . . . . . . . . . 540 Vinohradnictví Praktické poznatky k odrůdě Rubinet (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Vzdálená hybridizace a genetické manipulace u révy (R. Sotolář) . . . . . . 12 Proč potřebuje vinohradnictví a vinařství výzkum a vzdělávání? (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Závislost kvality hroznového moštu na síle růstu letorostů (T. Říhová) . . 15 Závislost plodnosti révy vinné na síle růstu jejích letorostů (T. Říhová) . 17 Povětrnostní podmínky v roce 2009 ve vinařské oblasti Morava (T. Litschmann) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Biofach 2010: Víno z ekologické produkce odolává krizi . . . . . . . . . . . . . . 20 Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2009 (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . 22 Nově povolená odrůda Fratava (L. Glos) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

(VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12)

(VO č. 3) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 10) (VO č. 11)

(VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2)

Rezistence révy vinné – část 1. Objasnění genetické podstaty rezistence (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Ekologické vinohradnictví v roce 2009 (M. Hluchý) . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Lalokonosci jako škůdci révy vinné (L. Lampíř, F. Muška) . . . . . . . . . . . . . 36 Efektivita zavlažování vinice podle energetických ukazatelů (T. Říhová) 37 Faktory ovlivňující kvalitu moštu a vína (T. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 IVIF jako globální fórum inovace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Tvorba zásobních látek u révy vinné (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Výskyt chorob a škůdců ve vinařské oblasti Morava v roce 2009 a některá doporučení pro rok 2010 (P. Ackermann) . . . . . . . . . . . . . . . . 101 Praktické poznatky k odrůdě Tramín (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Cabernet Moravia (L. Glos) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Provozní náklady při kultivaci půdy (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . . . . . 109 Rezistence révy vinné – část 2. Ontogenetická rezistence u révy vinné (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Intervitis-Interfructa 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 TECHAGRO 2010: nejen biomasa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Praktické poznatky k odrůdě Pálava (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 Rozšíří se sortiment pěstovaných odrůd? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 Niečo málo o adaptácii očiek viniča k mrazom (M. Hubáčková) . . . . . . 162 Mechanizační prostředky využívané při instalaci opěrných konstrukcí (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 Upozornění na škody od chroustů a ponrav v roce 2010 (F. Muška) . . . 168 CERASON – nová interspeciﬁcká odrůda pro ekologické vinohradnictví (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 Vliv odlistění a regulace úrody na kvalitu moštu a vín (T. Říhová) . . . . . 173 Výskyt mrazíků v jarním období v Lednici (T. Litschmann) . . . . . . . . . . 220 Praktické poznatky k odrůdě Irsai Oliver (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . 223 Dřevní štěpka z réví a její výhřevnost (P. Burg) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 Význam osečkování pro výnos a kvalitu hroznů (P. Pavloušek) . . . . . . . 230 Černý úhor ve vinicích a jeho vliv na révu vinnou (P. Pavloušek) . . . . . . 232 Praktické poznatky k odrůdě Kerner (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . 278 Mechanizační prostředky pro údržbu rostlinného pokryvu ve vinicích a nákladovost jejich provozu (P. Burg) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280 Ochrana révy vinné a aplikace přípravků (V. Fiala) . . . . . . . . . . . . . . . . . 284 Rezistence houbových patogenů k fungicidům (P. Ackermann) . . . . . . . 292 Aktuální pohled na odlistění zóny hroznů pod vlivem klimatických změn (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 296 Invazivní slunéčko (V. Fiala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299 Novinky z veletrhu Intervitis-Interfructa 2010 (P. Burg) . . . . . . . . . . . . . 300 Praktické poznatky k odrůdě Aurelius (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . 346 Den vinohradnické a komunální techniky ﬁrmy PEKASS (P. Burg) . . . . 350 Ozelenění vinic v podmínkách České republiky (P. Pavloušek) . . . . . . . 352 Možnosti použití přípravků na bázi mědi a síry v ekologickém vinařství (P. Ackermann) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 Honocení velikosti listové plochy u moštových odrůd révy vinné (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 356

(VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8)

Abecední a tematický seznam článků a autorů

Zralost modrých hroznů ve vztahu k typu vína (P. Pavloušek) . . . . . . . . 360 Vinohradnická mechanizace ve Valticích (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . 362 Nové stolní odrůdy (L. Glos) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 364 Ověřování hroznů révy vinné sklizně 2009 (B. Pavelka) . . . . . . . . . . . . . 422 Praktické poznatky k odrůdě Neuburské (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . 424 Závislost produktivity letorostů révy na jejich biometrických vlastnostech a struktuře (T. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 427 Vliv korkové zátky a podmínek skladování vín na biochemické procesy ve víně (T. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 427 Hodnocení nákladovosti při sklizni hroznů (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . 428 In vino veritas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 431 Může letošní ročník ukázat skutečnou kvalitu „terroir“ (P. Pavloušek) . 432 Nový stroj pro biovinice (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434 Finalista Vinařství roku: Vinné sklepy Valtice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 435 Praktické poznatky k odrůdě Arkadia (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . 476 Nové bezsemenné stolní odrůdy (L. Glos) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 480 Praktické poznatky k odrůdě Olšava (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . 536 Traktory Fendt – značka kvality (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 538 Praktické poznatky k odrůdě Panonia kincse (P. Pavloušek) . . . . . . . . . 586 Novinky z oblasti vinohradnické mechanizace na italském veletrhu EIMA 2010 (P. Burg) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 588 Výsledky ochrany (nejen) ekologických vinic v roce 2010 (M. Hluchý) . 591 Konference „Odraz vědy a výzkumu ve vinohradnické a vinařské praxi“ (1.) (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 602 Pohled z praxe na ročník 2010 (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 605 Vinařská technologie Posílení a stabilizace barvy červených vín (A. Konečný) . . . . . . . . . . . . . . 43 Vína ročníku 2009 je možné přikyselit (B. Pavelka) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 SIMEI a Enovitis 2009 (Z. Vrbík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Proti Botrytis a jiným ve sklepě (A. Konečný) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Extrakce a stabilizace barviv u červených vín (A. Gala) . . . . . . . . . . . . . . 50 Síra ve sklepním hospodářství (V. Fiala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Tlakové fermentery pre výrobu červených vín (E. Minárik) . . . . . . . . . . . 56 Vinařská architektura – vyhlášené španělské bodegas stavby (R. Sotolář) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Přeměny fenolů odrůdy Cabernet Sauvingon v důsledku karbonické macerace (T. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Kde dělám chybu při deskové filtraci? (F. Bílek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Antiradikálové působení červených vín (T. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 Hon na mineralitu (M. Baroň, M. Kumšta, P. Bábíková, R. Sotolář) . . . . 120 Barikové sudy a barikové víno (E. Minárik) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 Valašský barrique? Zajeďte si do Vlachovic (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . 174 Pneumatické lisy a jejich konstrukce (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . . . . 176 Vliv křemelinové a deskové filtrace na barevnost rosé vín (J. Stávek, J. Balík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 Trialog: Filtrovat, či nefiltrovat? (1.) (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 Polyfenoly červeného vína reagují s estrogenovým receptorem alfa (J. Drábek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 Zpracování bílých odrůd révy vinné podle kachetinské technologie (T. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242 Trialog: Filtrovat, či nefiltrovat? (3.) (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 Poznatky z Vinexu: technologie mikrooxidace vína (R. Stávek) . . . . . . . 305 Společnost COMPO oslavila 20 let existence (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . 306 Dovětek k „Trialogu o filtraci“ (F. Bílek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 368 Význam teploty kvašení v technologii bílých a červených vín (J. Balík) 369 Obsah asimilovatelného dusíku v moštech z jižní Moravy (M. Baroň) . . 372 Příprava moštů na bezproblémovou fermentaci okem technologa (A. Gala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 436 Fyzikálně-chemické vlastnosti různých typů dubových třísek (pilin) ve výrobě vín (T. Říhová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 439 Obsah malvidin-3,5-diglukosidu v révových vínech (T. Říhová) . . . . . . 439 Crossflow filtrace – výsledky jednoho testu (T. Macák) . . . . . . . . . . . . . . 441 Průmyslová podlaha v potravinářském provozu 2010 (M. Mrštný) . . . . 442 Čerpadla využívaná ve vinařství – I. díl (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . . 486 Používání polyaminosacharidů z hub ve vinařství (T. Říhová) . . . . . . . . 488 Možnosti využití jablečno-mléčné fermentace u vín ročníku 2010 (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 490 Význam kontroly teploty při vinifikaci rosé vín (J. Stávek, J. Balík) . . . . 492 František Mádl: Na sudu záleží (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 495 Kvalitní technologie na postupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 544 Čerpadla využívaná ve vinařství – II. díl (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . 548 Zrání vína na jemných kvasničných kalech (P. Pavloušek) . . . . . . . . . . . 550 Vrtat, či nevrtat? (M. Špalek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 552 Korek vs. šroubovací uzávěr (A. Gala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 553 Typy uzávěrů vín z pohledu sommeliera (I. Dvořák) . . . . . . . . . . . . . . . . 554 Metody odkyselení moštu a vína (A. Gala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 555 Omyly, mýty a polopravdy ve světě enologie (1.) – kyselina askorbová (M. Baroň) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 556 Zásadní analýzy, výpočty a postupy pro odkyselování pomocí uhličitanu vápenatého (J. Balík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 608

(VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12)

(VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12)

Vinařský obzor (12/2010) 637

Mýtus jménem glycerol (M. Baroň) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 610 (VO č. 12) Čerpadla využívaná ve vinařství – III. díl (P. Burg, P. Zemánek) . . . . . . . 612 (VO č. 12) Vrtat, či nevrtat aneb Známe vinařskou minulost? (J. Otáhal) . . . . . . . . 614 (VO č. 12) Vinařství v zahraničí Studijní cesta po maďarských vinařstvích (M. Bagar, V. Křivánková) . . . . 72 Turecko: vinařská země známá-neznámá (R. Sotolář) . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Moldávie – země plná vína (H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 Výstava vín Vitis Aurea v Modre (F. Mach) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256 Vinařství v Německu z ekonomického pohledu (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . 256 BioFach 2010: BIO odolává krizi (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 Miloš Vidlář: Hodnotitelem na Vinitaly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 313 Poznatky z Nového Zélandu (A. Gala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 314 Slávnosť vína na MVC (J. Soukupová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 397 III. Strekovský pivničný festival (F. Mach) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 567 V. Konvent polských vinařů (M. Křístek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 570 Cech českých vinařů v kraji Champagne (S. Rudolfský) . . . . . . . . . . . . . 627 11. Canberra International Riesling Challenge (H. Baker) . . . . . . . . . . . 627 Vinařská historie O úrodě a cenách vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Poškození révy vinné způsobené bleskem na Mělnicku v roce 1925 (F. Muška) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Náuka o poľnohospodárstve (M. Hubáčková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 Vzpomínka na doc. Dr. Ing. Josefa Blahu u příležitosti stodesátého výročí narození (P. Salaš, J. Lužný) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Ve starých vinohradech nejen na Hustopečsku (V. Fiala) . . . . . . . . . . . . 140 Révokaz a úbytek vinic počátkem 20. století (V. Fiala) . . . . . . . . . . . . . . 199 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 Habánské vinařské dědictví (R. Sotolář) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 Nádoby na zrání a přepravu vína ve starověku – sudy versus amfory (R. Sotolář) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258 Výběr a konservování tyčí viničných . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260 Vzpomínka na velkou vinařskou osobnost – 100 let od narození Františka Ferta (J. Peřina) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 316 Réva vinná a vinné lisy v historickém centru Prahy (M. Hubáčková) . . . 403 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Stará slovácká vinice . . . 406 Normální sortiment odrůd révy vinné pro Moravu a jeho patrné změny v nejbližších letech (A. Markant) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 407 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety. . . O stavu vinic v roce 1910 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 459 Kdo klučil hvozdy zdejší a sadil tady révu? (P. Jelen) . . . . . . . . . . . . . . . 517 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 623 Hodnocení vín Veletrhy cestovního ruchu na vinné notě (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Není salon jako SALON (J. Otáhal) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 OIV: nové hodnoticí tabulky stobodového systému (P. Krška) . . . . . . . . . 70 Národní soutěž vín (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 Šampionem GP Vinex poprvé biovíno (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 Hodnocení vín v NVC již na počítači (P. Krška) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 Pardubický festival vína 2010 (H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 454 VINOFORUM 2010 Ostrava (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 455 Institute of Masters of Wine v Praze (H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 566 Vinařské aktivity Soutěž v řezu révy vinné 2010 (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 PWW – Prague Wine Week (O. Kopička, R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 Vinaři podporují benefiční aktivity (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Novinky z NVC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Galavečer „Vinařství roku 2009“ – fotogalerie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 Ocenění Vinařství roku 2009 získal VINSELEKT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 VINSELEKT Michlovský – Vinařství roku 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 Další finalisté nominovaní na Vinařství roku 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 Pojďme společně „Putovat za znojemským veltlínem“ (J. Hladík) . . . . . 204 Moravští vinaři na Vignerons dÉurope (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . 206 Festival otevřených sklepů na Znojemsku (J. Hladík) . . . . . . . . . . . . . . . 261 Veletrh London International Wine Fair (LIWF) potřicáté . . . . . . . . . . . 262 Concours Mondial de Bruxelles 2010 – Palermo (H. Baker) . . . . . . . . . . 319 4. ročník žernoseckého koštu (M. Singer) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 319 Apelační systém VOC Znojmo vstoupil do druhého roku (J. Hladík) . . . 320 43. Valtické vinné trhy měly co nabídnout (J. Otáhal) . . . . . . . . . . . . . . . 322 Mistrovství přineslo čtyři české rekordy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 380 Vinařský ráj otevřel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 III. kolo projektu „Certifikace vinařské turistiky“ a zahájení pravidelných kontrol certifikovaných zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 392 Tisková zpráva (M. Kočan) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 392 Tradiční znojemská výstava vín – Znojemský košt (J. Čepička) . . . . . . . 393 Gotberg otevřel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 463 Kruh přátel vína „Nosey Parker“ založen v Lednici (H. Baker) . . . . . . . . 508 Novinky v degustační expozici Salonu vín ČR 2010 (M. Babisz) . . . . . . 518

(VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 12)

(VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 12)

(VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 11)

(VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10)

638

Vinařský obzor (12/2010)

Abecední a tematický seznam článků a autorů

Možnosti propagace vinařských akcí na internetu (P. Gondáš) . . . . . . . . 559 Dobročinná aukce moravských vín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 618 Svatomartinské v senátu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 619 Svatomartinský košt v Brně (M. Magni) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 620 Svatomartinský gong v Čejkovicích (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 621 2 000 návštěvníků na Svatomartinském v Hustopečích (K. Kopová) . . . 621 Svatomartinské také v japonském Tokiu (M. Půček) . . . . . . . . . . . . . . . . 622 Vzdělávací program v oboru vína-WSET (H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . 624

(VO č. 10) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12) (VO č. 12)

Ekonomika SZIF a podpora vyplácená v rámci SOT s vínem (K. Faitová, T. Kavan, M. Rychtr, K. Šustek, T. Suchomel) . . . . . . . . . . . . . 40 (VO č. 1, 2) Agroenviromentální podpory pro vinaře (A. Vejvodová) . . . . . . . . . . . . . 125 (VO č. 3) Místopis Výzkumná stanice vinařská v Karlštejně – historie a současnost (R. Kolek) 64 (VO č. 1, 2) Společenská kronika Vzpomínka na Jana Leblocha (K. L.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Šedesátiny Jana Pavelky (J. Otáhal, M. Zajíček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Prezident Svazu vinařů Rakouska oslavil 60 let (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . 84 Petře, na zdraví! (M. Hluchý) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 Za Adolfem Buzkem (J. Čepička) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 Dorota Pospíšilová – prvá dáma šľachtenia viniča – jubiluje (Z. Šuranská) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 Významné životní jubileum Eduarda Postbiegla (P. Pavloušek) . . . . . . . 205 Doc. Hubáčková oslavila 70 let (I. Váňa) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205 100 let od narození profesora Vávry (Z. Vachůn, B. Krška) . . . . . . . . . . . 402 Ing. Břetislav Palička CSc., oslavil 60. narozeniny (J. Sedlo) . . . . . . . . . 619

(VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 4) (VO č. 7, 8) (VO č. 12)

OIV Návštěva generálního ředitele OIV v České republice (S. Hrabětová) . . . . 8 (VO č. 1, 2) Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2010 (S. Hrabětová) . . . . . . . . . 338 (VO č. 7, 8) Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2010 (dokončení) (D. Jurečka) 419 (VO č. 9) Právní předpisy Vinaři, podávejte výkazy elektronicky! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Informační technologie a vzdělávání vinařů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 Košer a mešní víno (Z. Koudelka) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2010 (O. Mikeš) . . . . . . . . . . . . . 275 Vinaři – jednoduché podání povinného prohlášení! (R. Gruna) . . . . . . . 341 Žádáte o zatřídění vína? Nově elektronicky (P. Ondráček) . . . . . . . . . . . 344 Vodítko k vyplňování povinných prohlášení pro vinaře, vinohradníky a obchodníky s vínem (R. Gruna) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 532 Chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení vín a lihovin (A. Králíček, M. Štěpánek, M. Hrnčíř) . . . . . . . . . . . . . . . . . 535 Termín podání povinných prohlášení se blíží (R. Gruna) . . . . . . . . . . . . 583 Systém HACCP při výrobě vína (V. Hlaváček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 584

(VO č. 1, 2) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 11) (VO č. 11) (VO č. 12) (VO č. 12)

Koňáci (V. Fiala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263 (VO č. 5) Patoky (V: Fiala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 318 (VO č. 6) Na frédě (V. Fiala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 408 (VO č. 7, 8) Pantáta (V. Fiala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 519 (VO č. 10) Jaký sud, takové víno. . . (V. Fiala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 572 (VO č. 11) Obchod vínem Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 2009 (J. Sedlo) . . . 195 Prowein 2010: o promarněných šancích našich vinařů (M. Špalek) . . . . 252 Svátek růžových vín 1. května . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 310 Poznatky z mezinárodních veletrhů: London International Wine Fair, Londýn versus VieVinum, Vídeň (H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 396 30. ročník mezinárodního veletrhu London International Wine Fair (P. Krška) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 396 Webové prezentace ve vinařství (1) (P. Krška) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 446 Informace z Vinařského fondu: Růžové CZ – průzkum (P. Večeřa) . . . . 448 Marketing vína v gastronomii (I. Dvořák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 449 Způsoby budování loajality zákazníka a její význam při prodeji vína (D. Odehnalová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 451 Studenti na Zemědělské mají svoji Akademickou vinotéku (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 464 Svatomartinské 2010 (P. Večeřa) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 496 Zahraniční obchod s vínem České republiky ve vinařském roce 2009/2010 (J. Sedlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 499

(VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 10)

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety. . . Zpráva zem. výboru o zvelebení vinařství na Moravě od r. 1908 . . . . . . 201

(VO č. 4)

Informace z Mze ČR Dotace – důležité upozornění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215

(VO č. 5)

Rozhovor Trialog: Filtrovat, či neﬁltrovat? (2.) (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245 S Janem Gallasem o systému kontrol ekologického vinohradnictví (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250

(VO č. 5) (VO č. 5)

Portrét Vinařství roku: Soustřeďujeme se na tuzemský trh . . . . . . . . . . . . . . . . . 247 (VO č. 5) Finalista soutěže Vinařství roku: Moravíno Valtice . . . . . . . . . . . . . . . . . 308 (VO č. 6) Finalista soutěže Vinařství roku: Sonberk, a. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 383 (VO č. 7, 8) Pátý ﬁnalista Vinařství roku 2009 – Znovín Znojmo . . . . . . . . . . . . . . . . 514 (VO č. 10) Informace ze SZIF Aktuální dotační tituly pro vinaře a vinohradníky (E. Švábíková, A. Jeglová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324

(VO č. 6)

Vinařství a krajina Proměny vinařské krajiny – kam až to zajde? (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . 387 (VO č. 7, 8)

Vinařský fond Informace z Vinařského fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 (VO č. 1, 2) Informace z Vinařského fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 (VO č. 4) Informace z Vinařského fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216 (VO č. 5) Informace z Vinařského fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343 (VO č. 7, 8) Témata podpor z Vinařského fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 534 (VO č. 11)

Polemika Jak je to u nás s červeným? (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 388 (VO č. 7, 8)

Enogastronomie Další stupeň pojetí vína – snoubení chutí (J. Vašíčková) . . . . . . . . . . . . . . 75 Dekantace – jednou potřebná, jindy zbytečná (J. Vašíčková) . . . . . . . . . 139 Lehké jarní kombinace – útěk únavě (J. Vašíčková) . . . . . . . . . . . . . . . . . 203 Předkrm dostává zelenou (J. Vašíčková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253 Letní menu (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 381 Stručný úvod do enogastronomie (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 460 Enogastronomie ve stylu mladých vín a tradičních pokrmů (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 498 Vědecká – molekulární – gastronomie a víno (P. Burešová) . . . . . . . . . . 564 Vánoční tradice a enogastronomie (P. Burešová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 628

Recenze Světová ročenka vín 2009 (Hugh Johnson´s Pocket Wine Book 2009) (H. Baker) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 456 (VO č. 9) O paměti mělnické vinařské krajiny (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 458 (VO č. 9) Robert Parker: Wine Buyer´s Guide (V. Kraus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 511 (VO č. 10) Opravdu dobré rady? (M. Richter) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 568 (VO č. 11) Ano, opravdu dobré (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 569 (VO č. 11)

(VO č. 1, 2) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12)

Editorial Vinex je tu (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Evropské BIOlogo (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 BIO je trendem. Bio jede. (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 Pozor na pátou kolonu (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 Letní směs (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 332 Dobrý – lepší – VINIUM? (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 Hrozny jsou (nejen letos) žádaná komodita (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . 472 Wine-bloggeři všech zemí, spojte se! (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 528 Emoce a hrdost ve víně (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 580

(VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 5) (VO č. 6) (VO č. 7, 8) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12)

Povídka Plot (V. Fiala) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

(VO č. 3)

Vinařský místopis 115 let od založení Šlechtitelské vinařské stanice ve Znojmě (J. Hladík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 398 (VO č. 7, 8)

Vinařský marketing Využití marketingu pro rozhodování zákazníka (J. Stávková) . . . . . . . . 502 Webové prezentace ve vinařství (2.) (P. Krška) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 504 Úspěšně pokračuje projekt Certifikace vinařské turistiky (P. Krška, P. Gondáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 506 Sedm způsobů, jak zvýšit zisk nejen vinařské firmy pomocí marketingových aktivit (D. Odehnalová, P. Krška) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 562 Nejčastější chyby a omyly marketingu nejen malých a středních vinařských firem (D. Odehnalová, P. Krška) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 615

(VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12)

Reportáž Vinařství 2x Nové (R. Stávek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 560 (VO č. 11) Zprávy Maňák šampionem v Izraeli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 581 (VO č. 12) Muškát moravský a Svatomartinské v Uherském Hradišti . . . . . . . . . . . . 604 (VO č. 12) Top Víno Slovácka 2010 v novém prostředí (Z. Habrovanský) . . . . . . . . 630 (VO č. 12)

26. - 29. LEDNA 2011 MIKULOV / ČESKÁ REPUBLIKA

MEZINÁRODNÍ

SOUTĚŽ VÍN Organizátor soutěže Sauvignon Forum 2011, společnost Vinselekt Michlovský a.s. ve spolupráci s Vinařským fondem České republiky, Svazem vinařů České republiky a Národním vinařským centrem, o.p.s. zve k účasti všechny výrobce vína z odrůd Sauvignon Blanc a Cabernet Sauvignon ze všech zemí světa. V. ročník mezinárodní soutěže vín Sauvignon Forum 2011 navazuje na ročníky konané v letech 1998, 2000, 2004 a 2008 a je pořádán s cílem vyzvednout význam vín z odrůd révy vinné - Sauvignon Blanc a Cabernet Sauvignon. Tato soutěž přináší jedinečnou možnost porovnání vín odrůd Sauvignon Blanc a Cabernet Sauvignon z různých oblastí Evropy i světa, jež se vyznačují odlišnými klimatickými a půdními podmínkami, ale i vín vyrobených různými, často diametrálně odlišnými technologiemi. Tento ročník bude výjimečný tím, že v porotě soutěže zasedne světová degustátorská elita - nejzkušenější hodnotitelé z celého světa, ti samí, kteří hodnotí na Vinalies Internationales v Paříži, MUNDUS vini v Neustadtu, Bacchusu v Madridu nebo Terravinu v Izraeli! Sauvignon Forum je pořádáno striktně podle regulí Mezinárodní organizace pro víno a vinohradnictví O.I.V.; zahraniční degustátoři musí a budou tvořit nadpoloviční většinu mezi porotci.

Doc. Ing. Miloš Michlovský, DrSc. ředitel soutěže Sauvignon Forum 2011

tuto akci podporuje Vinařský fond ČR

pořadatel

hlavní partneři

informace / přihlášky / statut soutěže

partneři soutěže

hlavní mediální partner

Panona kincse – hrozen a list, foto k článku na str. 586