KNIHY VĚTRNÝCH MLÝNŮ
▪ Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení) odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.
Projekt X představuje deset knih, které na různý způsob reflektují současný a minulý stav Evropy. Osm románů, soubor povídek a sbírku reportáží spojuje prozaická forma, reflexe evropské historie a analýza podloží, na němž se evropská společnost rozvíjí. Jako celek je tato řada literární procházkou křížem krážem starým kontinentem: z Ukrajiny, přes Litvu, Finsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Srbsko, Slovinsko, až k nejzápadnější výspě — na Island.
HALLDÓRA THORODDSEN — DVOJITÉ SKLO, Island, překlad Martina Kašparová
TATIANA ȚÎBULEAC — SKLENĚNÁ ZAHRADA, Rumunsko, překlad Jarmila Horáková
PROJEKT X V ROCE 2022
▪ Financováno s podporou Ministerstva kultury České republiky.
RÉKA MÁN-VÁRHEGYI — MAGNETICKÝ VRCH, Maďarsko, překlad Simona Kolmanová
KNIHY VĚTRNÝCH
■ PROJEKT X
■ PROJEKT X
PROJEKT X V ROCE 2022
ANATOLIJ DNISTROVYJ — B52, Ukrajina, překlad Petr Ch. Kalina
EVALD FLISAR — NA ZLATONOSNÉM POBŘEŽÍ, Slovinsko, překlad Kamil Valšík ONDREJ ŠTEFÁNIK — JSEM PAULA, Slovensko, překlad Barbora Antonová
UNDINĖ RADZEVIČIŪTĖ — RYBY A DRACI, Litva, překlad Vítězslav Mikeš
PIA LEINO — NEBE, Finsko, překlad Michal Švec
MLÝNŮ
IVAN MEDEŠI — JEDENÍ, Srbsko/Slovensko, překlad Miroslav Zelinský
MARGO REJMER — BLÁTO SLADŠÍ NEŽ MED, Polsko, překlad Jarmila Horáková
Ukrajinský spisovatel, vlastním jménem Anatolij Astafjev, narodil se v roce 1974 v západoukrajinském Ternopilu. Vystudoval filologii a historii na Gogolově univerzitě v Nižynu. Disertaci kandidáta filologických věd obhájil v roce 2000 na Ševčenkově univerzitě v Kyjevě. Vyučoval na nejrůznějších ukrajinských vysokých školách, zabýval se vědeckou činností, pracoval jako kulturní redaktor ve společenském týdeníku. Začínal jako básník (Na smrt Kleió, 1998; Opuštěná města, 2004), v próze na sebe upozornil trilogií Město zpomalených činností (2003), Výrostci (2005) a Tibet v osmém patře (2005) o životě mládeže na přelomu 80. a 90. let. Jeho úspěšný román Octomilka nad Kantovou knihou (2010) pojednává degradaci postsovětských univerzit. V posledních letech je aktivní i jako malíř inspirovaný abstraktním uměním a meditativní krajinomalbou. Provozuje vlastní youtubový kanál, kde nabízí autorské přednášky a eseje o ukrajinské i světové literatuře a výtvarném umění.
Úspěšný a respektovaný autor cestopisů záhadně zmizí. Opustil svoji rodinu dobrovolně nebo je za tím něco jiného? Aby jej našel, vydává se jeho syn na cestu subsaharskou Afrikou, která se pro něj stává čímsi jako iniciačním obřadem dospělosti. Černý kontinent ho nemilosrdně vtáhne do srdce temnoty, rozžvýká a proměněného vyplivne. Dokáže se vůbec vrátit zpět? Navzdory románovému stylu autor čtenáři odhaluje mnoho faktických informací a provází jej několika africkými zeměmi. Román Na Zlatonosném pobřeží byl nominován na prestižní evropskou literární cenu The Dublin International Literary Award. Deník The Irish Times knihu zařadil mezi třináct nejlepších románů o Africe napsaných Evropany. Evald Flisar, nejpřekládanější autor Slovinska a sám neúnavný cestovatel, se tak zařadil po bok takových spisovatelů, jakými jsou např. Joseph Conrad nebo Graham Green.
VALŠÍK
Překlad PETR CH. KALINA
Narozen 1978 v Brně, vystudoval hudební vědu a ukrajinistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde pusobí jako odborný asistent. Z ukrajinštiny překládá prózu i poezii a za své dosavadní překlady byl na Ukrajině opakovaně oceněn (např. Gogolova cena, 2016; Skovorodova cena, 2017; Cena Serhije Vasylkivského, 2020) a roku 2015 byl jmenován akademikem Mezinárodní literárně-umělecké akademie Ukrajiny. Jako muzikolog odborně reflektuje nejruznejší aspekty hudby slovanských národů. Na své domovské fakultě je garantem studijního programu Ukrajinská studia.
KNIHY VĚTRNÝCH MLÝNŮ ■ PROJEKT X Slovinsko EVALD FLISAR NA ZLATONOSNÉM POBŘEŽÍ ANATOLIJ DNISTROVYJ B52 KNIHY VĚTRNÝCH MLÝNŮ ■ PROJEKT X Ukrajina
ANATOLIJ DNISTROVYJ
Kyjev, doba předhipsterská, v čele Ukrajiny stojí Viktor Janukovyč, zemi teprve čeká Euromajdan, krymský poloostrov i východní regiony jsou stále její nedílnou součástí. Miroslav Schäfer, potomek ukrajinských Němců, je úspešný a mediálně známý ekonom korporátní firmy. Na druhé straně je to intelektuál s literárními ambicemi, který hodlá své sociální jistoty opustit a soustředit se výhradně na psaní divadelních her. Svižný a zábavný román úspěšného ukrajinského autora, který možná poodhaluje tajemství spokojeného života.
PŘELOŽIL PETR CH. KALINA
Narozen 1979 v Praze, na Univerzitě Karlově vystudoval slovenistiku a slavistiku. Z pera Evalda Flisara dosud přeložil romány Čarodějův učedník (Čarovnikov vajenec), Praha 2013, Veliké zvíře samoty (Velika žival samote), Praha 2010, povídkovou knížku Příběhy z cest (Zgodbe s poti), Brno 2009 a divadelní hry A co Leonardo (Kaj pa Leonardo) a Nora Nora.
316 stran, brožovaná ISBN 978-80-7443-385-6
299 Kč / 200 Kč při na www.vetrnemlyny.czobjednávce
PŘELOŽIL KAMIL VALŠÍK
EVALD SlovinskýFLISARprozaik, básník, dramatik, esejista, autor rozhlasových her a knížek pro děti, překladatel z angličtiny. Narodil se vroce 1945 v Gerlinci, studoval srovnávací literaturu na univerzitě v Lublani a anglický jazyk a literaturu v Londýně. Píše slovinsky a anglicky, vydal na třicet knih. Mezi literární hvězdy jej vystřelil román Čarodějův učedník (1986) a jeho Překladcestopisy.KAMIL
284 stran, brožovaná ISBN 978-80-7443-406-8
299 Kč / 222 Kč při na www.vetrnemlyny.czobjednávce
Schäfer miluje ten stav samoty, kterému říká „pomalý čas muže“, kdy je jeho srdce nezadané a kdy nemá žádné závazky, kdy dny plynou jeden za druhým a myšlenky jsou hluboké a uvážlivé.
Schäfer si pečlivě vybírá, co si vezme na sebe: přebírá oblečení, pozorně sleduje, zda je všechno v pořádku, jestli mu bude oděv pasovat k jeho náladě, jestli bude odpovídat počasí a situaci. Soustředěně posuzuje, zda se mu hodí kalhoty ke košili a kravata k saku, a v duchu se tomuto svému ženskému rysu směje. Nedá se nic dělat, jsem mámin synáček, říkává si před zrcadlem, když se kochá sám sebou.
ANATOLIJ DNISTROVYJ B52
EVALD FLISAR NA ZLATONOSNÉM POBŘEŽÍ
uprostřed noci. Aby ho objala, aby mu řekla, že ho miluje. Pak Dávidovu fotku zveřejní nafacebooku. Své díte prožívá skrze lajky a komentáře ostatních. Stupňuje se napětí mezi skutečností a očekáváním. Nekompromisně realistický román slovenského copywritera Ondreje Štefánika je výpovědí o době, již právě teď žijeme. Její chorobné symptomy popisuje autor nemilosrdně, skepticky a s jistou dávkou cynismu. Přesto, nebo právě proto je román Jsem Paula po okraj plný humoru a chytrých i překvapivých postřehů. Autor s bravurní lehkostí popisuje rozklad starého světa, kterého si stále nechceme všimnout.
Toto je reportáž o zemi sužované hrůzovládou diktátora Envera Hodži, který po roztržce s Jugoslávií, Sovětským svazem a Čínou uvěřil tomu, že se Albánie může stát soběstačnou komunistickou pevností. Autorka zde vypráví o lidech, kteří byli ze dne na den posláni do vyhnanství jen proto, že se narodili do nesprávné rodiny nebo se doma šeptem pokoušeli samostatně myslet. Také o krvavých povstáních v pracovních táborech a tragických útěcích ze země, z níž se stal bunkr. O životech obětovaných na oltář ideologického ráje i o lidech, kteří mučili a týrali ostatní bez ohledu na následky. Příběhy hrdinů této knihy poodhalují nejtemnější období albánských dějin a hovoří o úpadku lidství ve 20. století.
ISBN 978-80-7443-425-9
Překlad JARMILA HORÁKOVÁ
PŘELOŽILA JARMILA HORÁKOVÁ
389 Kč / 289 Kč při na www.vetrnemlyny.czobjednávce
ONDREJ ŠTEFÁNIK
312 stran, šitá, pevné desky
396 stran, šitá, pevné desky ISBN 978-80-7443-415-0
Překlad BARBORA ANTONOVÁ Narozena 1968 v Brně, vystudovala ceštinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Zabývá se překlady, redakcí a korekturami, vyučuje češtinu pro Paulacizince.synaprobudí
349 Kč / 299 Kč při na www.vetrnemlyny.czobjednávce
PŘELOŽILA BARBORA ANTONOVÁ
MARGO REJMER
Ročník 1985, prozaička a reportérka. Absolventka kulturologie na Varšavské univerzitě. Debutovala v roce 2009 románem Toksymia. O čtyři roky později vydala sbírku reportáží o Rumunsku Bukareszt. Kurz i krew, za který obdržela mj. Cenu Teresy Torańské udělovanou týdeníkem Newsweek a Literární cenu pro autorky Gryfia. V roce 2019 jí bylo uděleno prestižní ocenění Paszport Polityki za knihu Błoto słodsze niż miód, tentokrát věnovanou Albánii, která vypráví příběh země decimované terorem Envera Hodži, diktátora, který uvěřil tomu, že jeho země se může stát soběstačnou komunistickou tvrzí.
KNIHY VĚTRNÝCH MLÝNŮ ■ PROJEKT X Polsko MARGO REJMER BLÁTO SLADŠÍ NEŽ MED ONDREJ ŠTEFÁNIK JSEM PAULA KNIHY VĚTRNÝCH MLÝNŮ ■ PROJEKT X Slovensko
Narozen 1978 v Bratislavě, na tamější Filozofické fakultě Univerzity Komenského vystudoval žurnalistiku. Pracuje jako copywriter v reklamní agentuře. Vydal sbírku povídek Pštrosí muž (2011) a romány Bezprsté mesto (2012) a Som Paula (2016). „Kriticky, skepticky, avšak tiež s fantáziou a zmyslom pre jemné nuansy štýlu a žánru. S vysokou dávkou humoru, niekedy trochu cynicky, vždy však s textami, v ktorých sú aj použité vulgarizmy funkčné,“ napsala o jeho díle Zora Prušková.
Narozena 1980 v Praze, vystudovala polonistiku, slavistiku a rumunistiku na FF UK v Praze, kde přednáší rumunskou literaturu, kulturu a reálie. Publikuje v tisku recenze, rozhovory a články o polské a rumunské literatuře, je redaktorkou rumunské sekce časopisu iLiteratura.cz. Překládá z polštiny (mimo jiné reportáže M. Rejmer, K. SurmiakDomańské, W. Szabłowského) a rumunštiny (prózy V. Vosganiana a D. Țepeneaga aj.).
ONDREJ ŠTEFÁNIK JSEM PAULA
MARGO REJMER BLÁTO SLADŠÍ NEŽ MED
Před několika týdny se pohádala se svou nejlepší přítelkyní.Kamarádila s ní přes dvacet let.
Ten A rozhodlaživot. se, že ho začne měnit od Babičky Amigoreny.
Pohádala se s ní tak, že i její jméno vymazala z paměti.
Překlad VÍTĚZSLAV MIKEŠ
Litevská prozaička, narozena 1967, vystudovala dějiny umění, pracovala v reklamě, dnes spisovatelka na volné noze. Na parnas světové literatury ji vystřelil román Ryby a draci (Žuvys ir drakonai), za nějž v roce 2015 obdržela Cenu Evropské unie za literaturu a který bývá označován jako jedna z nevýznamnějších knih posledního desetiletí. Svůj úspěch potvrdila i romány, které následovaly: 180 (2015), Krev je modrá (Kraujas melynas, 2017) či Knihovna krásy a zla (Grožio ir blogio biblioteka, 2020). Její styl je osobitý, snadno rozpoznatelný. Opírá se o úsporné jazykové prostředky, hypnoticky se opakující slova, specifické zacházení s litevštinou a její větnou skladbou, v očích litevských literárních kritiků mnohdy hodnocené jako „nelitevské“. Všudypřítomné jsou v jejích knihách černý humor a břitká ironie.
UNDINĖ RADZEVIČIŪTĖ
A tehdy se rozhodla: je třeba ho změnit.
Don Pedrini neměl plout do Číny, říká Otec Ripa. Ale Takovoudo Paraguaye.myšlenku Castiglione doteď neslyšel. Tam by z něj bývalo bylo víc užitku, říká Otec Ripa. Taková myšlenka je možná správná, akorát že Don Pedrini sám od sebe do Paraguaye plout nechtěl a poslat ho tam nikdo nemohl. Není to jezuita.
A hned druhý den pochopila: začít nový život nedokáže, došla v něm už příliš daleko.
Román Ryby a draci vystřelil litevskou spisovatelku Undinė Radzevičiūtė na parnas světové literatury. Autorka v něm prolíná dva nesourodé světy, samotný název je symbolickým odkazem na křesťanskou Evropu a starobylou Čínu. První linie příběhu má povahu historického románu a ústřední postavou je zde reálná historická osobnost malíře Giuseppa Castiglioneho, jezuitského misionáře působícího na čínském císařském dvoře. Druhá, současná, připomíná beletrizovaný scénář sitkomu a čtenáři se v pointách nutkavě vtírá představa umělého smíchu. Dvě střídající se linky tvoří dialog mezi oběma kulturami i nepolevující napětí. Takové, že četba knížky se prakticky nedá zastavit. Svědčí o tom i její mezinárodní úspěch a překlady do mnoha světových jazyků.
41
Rozhodla se: „konec“, když se ani po pár týdnech neusmířily.Rozhodla se: „konec“, je třeba začít nový život.
„Takhle už to dál nejde,“ řekla Máma Nora.
„Takhle už to dál nejde,“ řekla Máma Nora. „Musí to skončit. V tom kouři se žít nedá.“
Narozen 1977, vystudoval muzikologii na FF UP v Olomouci, absolvoval několik semestrů na FF UK v Praze v oborech litevská a ruská filologie, opakovaně pobýval na několikaměsíčních studijních stážích na Vilniuské univerzitě. Doktorské studium na FF UK završil obhajobou disertace na téma Hudba a text v dílech Broniuse Kutavičiuse a Sigitase Gedy. Věnuje se publicistice (pořady pro Český rozhlas Vltava, texty pro periodika Harmonie, HIS Voice, Czech Music, Opus musicum, A2 atd.). Od roku 2012 dramaturg Filharmonie Brno a festivalu Moravský podzim. V rámci svého hlavního profesního zaměření — činnosti v oblasti hudebního managementu — i mimo ně rád šíří povědomí o Litvě a litevské kultuře, což zahrnuje též překlady z litevštiny. V červnu 2018 obdržel od tehdejší litevské prezidentky Dalii Grybauskaitė řád „Za zásluhy Litvě“ — Rytířský kříž.
Pohádala se s ní a rozhodla se: „konec“.
„ Gatos,“ řekla Babička Amigorena a položila rozkouřenou cigaretu na okraj skleněného popelníku. „ Perros,“ řekla Babička Amigorena a hrozivě pohlédla do zelených očí Mámy Nory. „Naprostá tristeza 4,“ řekla Babička Amigorena a odšourala se do svého pokoje.
408 stran, šitá, pevné desky ISBN 978-80-7443-411-2 429 Kč / 329 Kč při na www.vetrnemlyny.czobjednávce
PŘELOŽIL VÍTĚZSLAV MIKEŠ
— — —
UNDINĖ RADZEVIČIŪTĖ RYBY A DRACI KNIHY VĚTRNÝCH MLÝNŮ ■ PROJEKT X Litva