Jiří Okounek z Tygřic Písně nicoty
V Brně Léta Páně MMXIX
Jiří Okounek z Tygřic Písně nicoty Novoročenka Spodních proudů přátelům a známým na rok MMXIX
Sepsal Jiří Okounek z Tygřic Na Jižním Městě Pražském Léta Páně MCMLXXXXIIII
Tato sbírka je věnována Branické nádražní hospodě a Jiřímu Karáskovi ze Lvovic
Epitaf Co z tebe zbylo? Lebka, hnát… Chtěl sis prý se životem hrát… Kolikrát byl jsi jím podveden než přišel tvého skonu den… Ach, život – jaký bídný lhář – – on je jen jiná smrti tvář!
11
Smrt Vystydlo srdce, dotlouklo… Nehybné oko jak matné sklo Vystydlo srdce, kdysi tak vřelé Smrt nyní sídlí ve ztuhlém těle Co chtěl jsi? Po čem touhy tvé? Mlčíš jen… Vtěsnán do rakve
13
Obrácen v prach Obrácen v prach a hlínu červů v polní květ u cesty, co v žáru uvadá ve větru dech i v tanec mraků v krkavce let, v jeho stín na skalách ve vody vlny, ve vážky na březích v krvavé bodláčí, co roste u plotu v přehořké slzy, v nejveselejší smích obrácen ve všechno, ponořen v nicotu
15
Zazděná rakev Zazděná rakev ve sklepení… nicota, zmar a zapomnění… V ní můza má teď spočívá nicotná, zmařená, neživá… Však její zpěv slyším z noci věčné: „Vyjdi z té říše neskutečné ze sna, co život zvaného ponoř se do spánku čistého…“ Jediný krok – – a vše se změní v nicotu, zmar a zapomnění…
17
Úsvit Zas je tu ráno, studené a kalné spánek je zahnán v říši podsvětní a bludný vítr kvílí písně žalné z mlhavé dálky umíráček zní Zas další noc jsem přečkal v spánku mdlobném na sen si nevzpomenu a nevím, jestli byl… Úsvite sychravý na poli hrobném – – tiše jak smrt se vléváš do mých žil (XII. X. LXXXXIII)
19
Čekání Za okny skučí sychravice vlhkost se vpíjí do všech kostí a v našich domech kde hoří svíce čekáme tišší, bez radostí Za okny skučí sychravice však uvnitř našich duší – klid V domech, kde ještě hoří svíce čekáme, až přestane mžít Čekáme, až přestanem žít…
21
––– Dnes vychází slunce po setmění svět napůl je a napůl není v ulicích koráby ztroskotané za okny tlení pableskuje a slunce v černi noci plane a v žáru těžké meče kuje Temnotou pláč a lesklé bahno zemřelé listí kleslo ke dnu morové sloupy nebe rozdrásaly v kamenné křeči, když se mraků ptaly: Kde jsou ti andělé morem nakažení? … Utekli… … Do světa, jenž není
23
Pekelná brána Na každé větvi jsem se oběsil cesty jsou mými hroby lemovány a když klesl jsem až na dno sil stanul jsem u pekelné brány Stovky mých já mi vyšly vstříc umrlé stíny vichrem rozervány v temnotě očí – světla voskovic co planuly tam, u pekelné brány Za nehty krev z tisíce vražd tisícem bičů ty stvůry byly hnány a hrůzný řev ve stínu chmurných bašt se rozléhal tam – u pekelné brány Tvář jsem si zakryl, děsem naplněn na kolena před strašnými pány! Mých stínů kvil pak přehlušil můj sten – – tak zahynul jsem u pekelné brány
25
Mrchoviště Modře a zeleně mouchami se blyští stojatý vzduch nad mrchovišti Hle – slavnost života, rej lesklé bzučivosti! Pryč je má samota jen v hlíně zbyly kosti…
26
Obsah Epitaf /11 Smrt /13 Obrácen v prach /15 Zazděná rakev /17 Úsvit /19 Čekání /21 – – – (Dnes vychází slunce…) /23 Pekelná brána /25 Mrchoviště /26
Jiří Okounek z Tygřic Písně nicoty Objevil a k vydání připravil Jakub Žid Redakčně připravili EZT a Honza Bartoň V textu reprodukovány ilustrace Vladimíra Havrana Smýkala, které jsou rovněž použity na obálce knihy Obálku navrhl, typograficky upravil a vysázel EZT Vysázeno písmy Baskerville a Negro ze Střešovické písmolijny Františka Štorma Vydalo nakladatelství Ears&Wind Records v edici Lumen Aventini kterou řídí EZT V Brně Léta Páně MMXIX www.spodniproudy.cz www.drevenacikada.cz