Tecnicall 4/09 by České vysoké učení technické v Praze

TECNICALL

ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE

IV 2009

SVĚTLO OPTIKA AŽ DO VAŠEHO DOMU STRANA 26

SVĚTELNÝ PAPRSEK V ZAJETÍ WEBOVÉ KAMERY STRANA 21

SVĚTELNÝ DESIGN STRANA 22

DRAMATICKÉ OSVĚTLENÍ V ARCHITEKTUŘE STRANA 25

INZERCE

Skupina ČEZ Jsme největším energetickým uskupením ve střední a jihovýchodní Evropě, patříme do evropské desítky největších energetických koncernů. Jsme moderní a dynamicky se rozvíjející ﬁrma – uvítáme všechny, kdo s námi chtějí spolupracovat.

PŘIPOJ SVOU ENERGII K NAŠÍ Pracovní příležitosti na vás čekají na území celé České republiky v elektrárnách, ve společnostech pro distribuci, měření a prodej elektřiny i v našich zahraničních společnostech.

nabízíme perspektivní a zajímavou práci u stabilní a silné mezinárodní společnosti možnost profesního a osobního růstu nadstandardní zaměstnanecké výhody

očekáváme

zima 2009

vysokou profesionalitu, odbornost a vysoké pracovní nasazení pružnost, komunikativnost a schopnost přizpůsobovat se změnám schopnost pracovat v týmu a sdílet společné hodnoty samostatnost

TECNICALL

SKUPINA ČEZ

www.cez.cz/kariera

EDITORIAL / TIRÁŽ

Vážené čtenářky a čtenáři, dostává se vám do rukou nové číslo časopisu TecniCall – zima 2009, jehož hlavním tématem je světlo.

TECNICALL

ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE

Není třeba se zde zabývat definicí světla, k tomu stačí otevřít encyklopedii, technický slovník nebo odbornou učebnici. Světlo je fascinující samo o sobě tím, co nám nabízí. Provází člověka od jeho narození po celý život.

IV 2009

SVĚTLO OPTIKA AŽ DO VAŠEHO DOMU STRANA 26

SVĚTELNÝ PAPRSEK V ZAJETÍ WEBOVÉ KAMERY STRANA 21

SVĚTELNÝ DESIGN STRANA 22

Dává mu možnost vidět svět v podobě, jaký je, či pomocí techniky takový, jaký jej chceme vidět. Umíme je využívat k svému prospěchu i ke své škodě.

DRAMATICKÉ OSVĚTLENÍ V ARCHITEKTUŘE STRANA 25

TecniCall 4/2009 Vydavatel, adresa redakce Rektorát ČVUT Zikova 4, 166 36 Praha 6 IČO: 684 077 00 www.tecnicall.cz tecnicall@cvut.cz

V příspěvcích v tomto čísle časopisu máme možnost nahlédnout, jak se prolíná světlo ve výuce i výzkumu na ČVUT. Vidíme, že se s ním setkáváme jak v oblasti technické vědy, tak i v umění.

Datum vydání 30. listopadu 2009

Podíváme se do světa telekomunikačních, informačních a intermediálních technologií, do světa inteligentních systémů, které využívají energii světelných paprsků. Dozvíme se např. o nasvícení divadelní scény či výstavy, co nového přinesl výzkum v oblasti hologramů nebo jak se osvětloval slavný Langweilův model Prahy.

Periodicita čtvrtletník Náklad 5000 kusů Cena zdarma Evidenční číslo MK ČR E 17564

Nechť tedy světlo, které lidstvo provází celý život, nás v přeneseném smyslu provází i v tento vánoční čas a přinese nám klid a pohodu v duši i nové myšlenky a nápady.

Šéfredaktor Mgr. Andrea Vondráková vondrako@vc.cvut.cz Editorka Alexandra Hroncová hroncova@vc.cvut.cz Redakční rada Ing. Marie Gallová Fakulta stavební ČVUT marie.gallova@fsv.cvut.cz

Přeji vám všem do nového roku 2010 hodně zdraví a úspěchů a časopisu TecniCall mnoho zajímavých příspěvků.

Mgr. Natálie Šeborová Fakulta elektrotechnická ČVUT seborova@fel.cvut.cz Ing. Libor Škoda Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT Libor.Skoda@fjfi.cvut.cz Ing. Zdeněk Říha, Ph.D. Fakulta dopravní ČVUT riha@fd.cvut.cz

DOC. ING. BORIS ŠIMÁK, CSC. děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT

Ing. Ida Skopalová Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT skopalo@vc.cvut.cz Jan Klepal Masarykův ústav vyšších studií ČVUT klepal@muvs.cvut.cz doc. RNDr. Květoslava Lejčková, CSc. Rektorát ČVUT, odbor pro vědeckou a výzkumnou činnost lejckova@vc.cvut.cz Ing. Ivan Šiman, CSc. Fakulta strojní Ivan.Siman@fs.cvut.cz

Obsah „Hospodářská krize výrazně pomohla technickému...

Dramatické osvětlení v architektuře

Cena Hospodářských novin pro ČVUT

Optika až do vašeho domu

Letní univerzity v Dukovanech a Temelíně

Laboratoř inteligentních budov

eScribe: online přepisovací centrum pro neslyšící

Světelná technika na katedře elektroenergetiky

Telemedicína - medicína „na dálku“

Spolupráce ČVUT při osvětlení Langweilova modelu...

Projekt Translab

Moderní aplikace holografie - holografická optická...

Zaměstnankyně ČVUT nafotily kalendář

Vozidla, která mluví za jízdy s řidičem

Kosmičtí delegáti diskutovali na Fakultě elektrotechnické... 13

V celoživotním vzdělávání jsme teprve na začátku

Robot z ČVUT se stal vítězem RoboTour 2009

Industriální stopy 2009

ČVUT a Microsoft otevírají Laboratoř interoperability

Vítězem 3. ročníku soutěže IT diplomka roku je...

Rozšířená realita – princip a některé aplikace ve výuce

Studenti ČVUT dosáhli skvělého umístění...

„Mám astronomii rád, ale sluneční energie nemůže...

Co mají společného jogurty a ČVUT?

Výstava Adheze

Vědecké konference na ČVUT v Praze v roce 2010

Světelný paprsek v zajetí webové kamery

Kariérní kurzy na ČVUT

Řeč světla

Jiří Horský Fakulta architektury jiri.horsky@fa.cvut.cz Korektor Jan Štěpánek 4dudek@gmail.com Design Marek Prchal

Styling & Make-up Kateřina Matásková Inzerce Alexandra Hroncová hroncova@vc.cvut.cz Distribuce ČVUT v Praze Fotograf Bc. Jiří Ryszawy jiri.ryszawy@vc.cvut.cz Tisk K&A Advertising Titul Tomáš Müller www.drawetc.cz Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.

zima 2009 TECNICALL

ROZHOVOR MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì vondrako@vc.cvut.cz

„Hospodářská krize výrazně pomohla technickému pokroku,“ říká doc. Ing. Petr Vysoký, CSc., z Ústavu řídicí techniky a telematiky Fakulty dopravní ČVUT

FOTO „Simulátor

nám pomáhá při výzkumu usínání řidičů. Každou minutu se na světě zabije v autě jeden člověk. Zhruba patnáct až třicet procent případů je způsobeno poklesem pozornosti řidiče. Na vině nemusí být jen mikrospánek,“ tvrdí doc. Vysoký. Jak dlouho se věnujete výzkumu problematiky usínajícího řidiče a jaký jste zaznamenali v této oblasti vývoj? Je to téma na pomezí techniky a medicíny, a s jeho výzkumem jsme proto před deseti lety začínali v Centru biomedicínského inženýrství. Mysleli jsme, že problém rychle vyřešíme, ale za tu dobu jsme udělali malý pokrok. Ukazuje se, že jde o atraktivní, ale komplikovaný problém, a utěšuje nás, že ve stejné situaci jsou i americké i japonské výzkumné instituce s mnohem většími rozpočty. Můžete popsat, jak takový výzkum probíhá? Existují dvě cesty. Buď sledujete chování řidiče s tím, že se měří jeho fyziologická data, nebo se nepřímo sleduje chování automobilu na silnici, které způsobuje řidič. My jsme si vybrali druhou cestu a na Fakultě dopravní jsem se sešel s týmem, který zkoumal první cestu. Snímají EEG řidiče 4

zima 2009

TECNICALL

a zjišťují, v jakých intencích se objevují příznaky spánku. Jedná se o jedinou metodu, která to dokáže objektivně zjistit, ale patří do laboratoře. Představa, že si řidiči tiráků budou nasazovat helmu s EEG elektrodami, je dost iluzorní. Pro technickou praxi jsou vhodné spíše metody, kde sledujeme chování automobilu. Snažíme se zjistit z pohybu automobilu po silnici a z pohybu volantu, jak se mění vlastnosti řidiče. Testy provádíme na dobrovolnících z řad studentů. Během čtyřiadvacetihodinového testu jezdí na simulátoru dvacet minut, ve dne po dvouhodinových intervalech a v noci po hodině. Poté zkoumáme data a na základě výsledků připravujeme další test. Každý řidič udržuje automobil v dopravním pruhu individuálním způsobem, má jistý „řidičský rukopis“, vyjádřený určitým stylem pohybů volantu. Při poklesu pozornosti kvůli únavě se charakter pohybů volantu mění

a z toho lze usuzovat na možnost mikrospánku. Při hledání změn se ale nejprve musíme adaptovat na „rukopis“ příslušného řidiče. Dále existuje všeobecná představa, že unavený řidič mění dlouhodobě své vlastnosti. Po mnoha experimentech se ukázalo, že změny jsou relativně velmi rychlé. I velmi ospalý řidič se posazením do simulátoru a zahájením jízdy probudí natolik, že přinejmenším patnáct minut zcela určitě neusne. Teprve bude-li řídit delší dobu, dvacet až třicet minut, začnou se objevovat příznaky usínání. Záleží zde i na věku řidiče a na dalších okolnostech. Když jsme testovali profesionály, řidiče tiráků, kteří jsou zvyklí jezdit dlouhé trasy, tak jsme na nich za čtyřiadvacet hodin nenašli vůbec žádnou změnu. Odolnost proti vlivům únavy se zřejmě dá nějak vytrénovat. Z hlediska zpracování dat jde o analýzu nestacionárních signálů, kde většinu klasických metod pro analýzu signálů nejde použít. Snažíme se usilovně najít metody pro identifikaci zmíněných krátkodobých změn v těchto nestacionárních procesech. Máte srovnání výzkumu, který děláte na fakultě, s výsledky výzkumu automobilových výrobců? Většina automobilek umísťuje na palubní desku kameru, která snímá tvář řidiče, a počítačově se analyzuje výraz tváře. Na základě očních pohybů, mrkání, napětí různých svalů a tak dále lze usuzovat na pokles pozornosti. Největší automobiloví výrobci ale výsledky svých výzkumů nepublikují, to je patentová záležitost. My se podle ne-

oficiálních zpráv domníváme, že jdeme správnou cestou. Velice dobře se scházíme s tím, co dělá například Daimler-Benz. Zkušenosti s dělicími nebo krajními čarami na silnicích, které se neosvědčily ve výzkumu usínání řidičů, jste využili, když jste testovali chování řidičů v tunelech… Ano, tento přístup jsme použili ve Strahovském tunelu, kde označení bylo čitelné. Je zajímavé, že doposud nikdo nezkoumal, zda se řidič v tunelu chová jinak než na volné silnici. Výzkum jsme prováděli na příležitostných řidičích. Částečně jej financovala firma Eltodo. S překvapením jsme zjistili, že v tunelu se řidiči tlačí blíž ke střední čáře. Mají obavu ze stěny, jezdí proto pomaleji a opatrněji. Všichni mnohem přesněji dodržovali polohu v dopravním pruhu. Po výjezdu z tunelu pak na volné dvouproudé silnici občas přejeli krajní nebo střední čáru. Výsledky výzkumu byly bezprostředně využity pro umístění značek při stavbě tunelu Valík. U nás na fakultě se v rámci jiného projektu dokonce testovalo, jak bude na řidiče působit různé obložení v tunelech na dálnici v Českém středohoří. Jak jste se dostal ke spolupráci se Společností Parkinson? Už během výzkumu v Centru biomedicínského inženýrství jsme začali spolupracovat se 3. lékařskou fakultou UK, konkrétně s neurology, kteří lečí parkinsoniky. Tito lidé jsou obtížně pohybliví a auto jim umožňuje normální život. Když posadíte parkinsonika za volant, sice s ním lomcuje, ale během jízdy se zklidní a umí jet krásně. Třes dokáže vyfiltrovat setrvačnost auta. Pro lékaře je proto obtížné rozhodnout, kdy mají parkinsonikům zakázat řídit. Na našem simulátoru a s metodami, které jsme původně vyvinuli pro testování usínajících řidičů, jsme začali zjišťovat řidičské schopnosti parkinsoniků. Zkoumáme, jak se dokážou s autem udržet ve středu dopravního pruhu. Testem už prošlo osmdesát parkinsoniků. V loňském a částečně v letošním roce výzkum finančně podpořila farmaceutická společnost Glaxto-Smith-

Kline, která vyrábí přípravky pro parkinsoniky. Výsledky jsou pro lékaře velmi zajímavé. Předpokládáme, že vyvineme jednoduchou metodu pro testování motorických schopností využitelnou v ordinaci. Mohla by to být malá krabička s elektronikou, k tomu zkušební volant a speciální software pro počítač. Sledujete nejnovější vývoj v oblasti automobilismu. Jaké jsou podle vás světové trendy v poslední době? Velkým a ostře sledovaným tématem v souvislosti s energetickou situací jsou elektrické automobily. Když jsme zpracovávali příspěvky na Pačesovu zprávu, byly představy, že budou jezdit už v roce 2030. Nedávno představila kancléřka Merkelová plán, kdy chtějí pro Německo do pěti let milion elektrických aut. V USA se těmto vozům dokonce říká freedom car, osvobozují od závislosti na státech produkujících naftu. Hospodářská krize obecně výrazně pomohla k technickému pokroku zejména v automobilovém průmyslu, a tak se roztrhl pytel s elektrickými auty. Zajímat se o to začíná u nás i Mladá Boleslav. Na naší fakultě se připravuje k akreditaci studijní program věnovaný moderním automobilům s elektrickým a vodíkovým pohonem. Skandinávské země investují obrovské úsilí do vodíkových aut. Existuje i vodíková dálnice od Stavangeru přes jižní pobřeží Norska, Švédsko do Dánska. Zkouší se výroba vodíku nejrůznějšími metodami. Vodík

je sice lákavý pro ekology, ale jeho výroba a infrastruktura zatím zanechává výraznou ekologickou stopu. Jeden švýcarský odborník spočítal, že kdyby se měl na frankfurtském letišti převést pohon letadel na vodík, tak to spotřebuje třikrát tolik vody na elektrolýzu, než spotřebuje celý Frankfurt. Od vládní podpory vodíkových pohonů nedávno odstoupily USA, protože mezitím došlo k nesmírnému pokroku ve vývoji elektrických baterií, a elektrických automobilů výrazně přibývá. Pracuje se na projektech, kdy by se baterie elektrických aut využívaly pro vyrovnávání nerovnoměrného zatížení rozvodné sítě. Jisté je, že v budoucnu bude potřeba velké množství odborníků na pohony, distribuci energie, na různé zdroje, superkondenzátory a palivové články. Zabýváte se také fuzzy logikou. Co si pod tím můžeme prakticky představit? Je to způsob popisu neurčitosti. My jsme byli zvyklí neurčitost popisovat jenom statisticky. V poslední době se ukázalo, že je spousta dalších druhů neurčitosti. Jedním z druhů neurčitosti je tzv. vágnost, se kterou se setkáváme právě při verbálním popisu. Takovým vágním pojmem je například zmíněná únava, kterou zatím nedokážeme nijak objektivně změřit. Celý rozhovor s doc. Vysokým si můžete přečíst na www.tecnicall.cz

doc. Ing. Petr Vysoký, CSc. vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT. Po kratším působení v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV přešel na katedru řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Zabýval se adaptivním řízením, obecnou teorií systémů a kybernetikou, biomedicínským inženýrstvím a fuzzy logikou. V letech 1996–2000 vedl laboratoř inženýrsko-medicínské diagnostiky Centra biomedicínského inženýrství ČVUT, kde byl zahájen výzkum vlivu únavy na lidského operátora-řidiče. V současné době se touto problematikou zabývá na Fakultě dopravní ČVUT.

zima 2009 TECNICALL

AKTUALITY ING. MIROSLAV JALOVÝ, PH.D. ì Miroslav.Jalovy@fs.cvut.cz

Cena Hospodářských novin pro ČVUT Ústav výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT bodoval na 51. Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Jeho Mechatronický variabilní manipulační systém pro výuku (VMS) získal Cenu Hospodářských novin a zároveň byl přihlášen do soutěže „Zlatá medaile MSV 2009“. Novinka vznikla ve spolupráci s firmou Festo. projekt č. 2053/2008/A/a Fondu rozvoje vysokých škol „Modernizace laboratoře pneumatiky a NC řízení“, při výběrovém řízení soutěž vyhrála firma Festo, s. r. o., a poslední okolností byla skutečnost, že se na projektu podílel dlouholetý odborník Ing. Josef Heller, CSc. Udělenou Cenu Hospodářských novin ocenili i zástupci ČVUT, a to rektor prof. Ing. Václav Havlíček, CSc., jenž zdůraznil multidisciplinární koncepci celého zařízení VMS v interakci tekutinových a elektrických komponent, děkan Fakulty strojní prof. Ing. František Hrdlička, CSc., a prof. Ing. Petr Zuna, CSc. D.Eng.h.c., proděkan pro zahraniční styky Fakulty strojní ČVUT. FOTO Zástupci

ČVUT v Praze na stánku při MSV Brno 2009 reprezentující svou alma mater V konstrukci VMS jsou využívány jak elektrické, tak pneumatické a hydraulické pohony, které jsou ovládány programovatelnými automaty. Unikátnost celého zařízení je zejména v možnosti porovnání různých prostředků, které mohou vykonávat identické úkony. VMS je od května umístěn ve školicím středisku ústavu. Uplatnění najde jako výukový nástroj nejen pro studenty, ale i pro širokou technickou veřejnost zabývající se automatizací, stavbou průmyslových robotů, programováním, nastavováním a seřizováním automatizačních systémů v průmyslové praxi. Zájem o exponát byl na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně značný, jak ze strany zástupců z firem, tak široké veřejnosti včetně novinářů. „Vzhledem k jediné ceně v dané kategorii, kterou již s desetiletou tradicí udělují prestižní Hospodářské noviny s celorepublikovou působností, má pro nás ocenění VMS velký význam,“ řekl Ing. Miroslav Jalový, Ph.D., z Ústavu výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT.

zima 2009

TECNICALL

Hospodářské noviny ocenily konkrétní spolupráci mezi vědeckou institucí a výrobní firmou. Realizační kolektiv byl tvořen dvěma složkami. První vznikla na akademické půdě na Ústavu výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT. Druhou skupinu tvořili pracovníci firmy Festo. „Není samozřejmostí, aby takto relativně velký projekt ukázal cílenou spolupráci technické univerzity a firmy světového formátu,“ doplnil Ing. Jalový.

Získaná cena má velký význam pro celý řešitelský kolektiv. Díky ní se zvýšil zájem odborné veřejnosti o danou problematiku a došlo k vytvoření nových kontaktů s následnou vazbou na spolupráci akademického pracoviště s průmyslem, což bylo jedním z hlavních cílů celého projektu. Více informací o zařízení VMS včetně poutavého předvedení rádi poskytnou zaměstnanci Ústavu výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT.

„Při uplatňování nových nápadů a technologií je nejtěžším úkolem pro jejich tvůrce seznámit s nimi odbornou veřejnost. Jednou z nejdůležitějších cest šíření vědomostí je samozřejmě škola. V tomto smyslu jsme jako firma Festo velmi potěšeni a vděčni za možnost účastnit se tohoto úspěšného projektu,“ doplnil za firmu Festo Ing. Zdeněk Haumer. Podle doc. Ing. Vladimíra Andrlíka, CSc., který vedl řešitelský kolektiv ČVUT, se mechatronický VMS dostal do reálné podoby především díky třem okolnostem. Jednak byl přijat

FOTO

Cena Hospodářských novin

É V PRAZE KÉ UČENÍ TECHNICK SKÉ VYSO RektorČEČeského vysokého učení technického v Praze DÁ Havlíček, CSc. POŘÁ prof. Ing. Václav

T U V Č S E L P Í N Č A T IV. REPREZEN

vás zve na

IV. REPREZENTAČNÍ PLES ČVUT

Termín: sobota 27. února 2010 od 19.00 A 2010, OD 19.00 Místo konání:NŽofín , SOBOTA 27. ÚNOR

ŽOFÍ

Moderuje Tereza Kostková

ZPÍVAJÍ ODERUJE Zahrají aMzazpívají STKOVÁ ROMAN VOJTEK KO REZA OrchestrTE Karla Vlacha HLASOPLET ATLES Dasha PANGEA – THE BE ND Roman Vojtek REVIVAL BA Plesový orchestr pražských symfoniků A DALŠÍ Hlasoplet Pangea The Beatles Revival Band DJ Oldřich Burda

HRAJE VLACHA ORCHESTR KARLA TR ES CH PLESOVÝ OR ONIKŮ PRAŽSKÝCH SYMF & E IN SAXYGIRLSL GBAND PETR SVOBODA BI A DJ OLDŘICH BURD

PŘEDTANČENÍ TRA TANEČNÍ ŠKOLA AS AVA PRAHA ING. MIROSL BROŽOVSKÉHO U NA HUDBU Z FILM ER TT PO HARRY BOHATÁ TOMBOLA, VIZÁŽISTKA

Předtančení na hudbu z filmu Harry Potter Bohatá tombola Více informací o plese najdete na http://www.plescvut.cz/

VSTUPENKY: RUM INFORMAČNÍ CENT ČVUT A VŠCHT TEL.: 224 359 952 A@ KATERINA.TUSKOV REK.CVUT.CZ VÍCE INFORMACÍ

WWW.PLESCVUT.C

PROJEKTY RNDR. OLGA JÁNSKÁ ì olga.janska@cez.cz

ING. PAVEL ŠIMÁK ì pavel.simak@cez.cz

Letní univerzity v Dukovanech a Temelíně V průběhu letních měsíců proběhly na elektrárnách Dukovany a Temelín letní univerzity pro studenty technických vysokých škol z celé České republiky. Na obou elektrárnách se shodně přihlásilo dvacet tři posluchačů ze sedmi českých VŠ technického zaměření a jedné VŠ ze Slovenska (ČVUT Praha, ZČU Plzeň, TU Liberec, MFF UK Praha, VŠCHT Praha, VŠB Ostrava, STU Bratislava a VUT Brno). lupráce. Studenti se k této otázce hlásili již od začátku, měli chuť se bavit o možnosti budoucího pracovního uplatnění. Zájem byl také o stáže a spolupráci na odborných projektech. Většina účastníků potvrdila, že díky této stáži získali konkrétní obraz o fungování energetické společnosti a zkušenosti z letní univerzity je motivují se v budoucnosti na energetiku zaměřit. „Ujasnila jsem si, co chci dělat. Chci zůstat v energetice,“ řekla nám studentka Energetického ústavu VUT v Brně. Účastníci letní univerzity nám také řekli… „Během svého pobytu v JE Dukovany jsem měl možnost poznat zdejší práci ze širšího spektra. Díky této zkušenosti jsem se rozhodl pro práci ve Skupině ČEZ.” FOTO Letní

univerzita je jednou z dobrých možností, jak přitáhnout k energetice studenty vysokých škol Studenti se během čtrnácti dnů zúčastnili řady přednášek na téma jaderná, nejaderná a elektrická část elektrárny. Setkali se například s vedením elektráren, ale i se svými budoucími kolegy – operátory. Během prohlídek provozu elektrárny také měli možnost podívat se až k samotnému reaktoru. „Kvalifikované odborníky potřebujeme neustále, a to bez ohledu na zvažovanou dostavbu elektrárny. Proto s českými vysokými školami spolupracujeme již řadu let. Jejich absolventi jsou totiž našimi možnými budoucími zaměstnanci. Letní univerzita je jednou z dobrých možností, jak přitáhnout k energetice mladé a vzdělané lidi,“ říká ředitel JE Temelín Miloš Štěpanovský. Podle Pavla Šimáka, organizátora projektu, má letní univerzita význam nejen pro ČEZ, ale i pro 8

zima 2009

TECNICALL

studenty. „Prostřednictvím letní univerzity chceme studentům ukázat prostředí naší elektrárny, vzájemně se poznat a třeba s některými začít spolupracovat ještě během jejich studia.“ „Jadernou energetiku nelze dělat bez kvalitních lidí, kteří mají o problematiku zájem. Už to, že studenti investovali do pobytu na Temelíně a Dukovanech svůj volný čas, je pro provozovatele, ale i dozor dobrým signálem. Sama mám setkání s mladými lidmi velmi ráda. Mám možnost od nich čerpat jiný pohled na svět, ale i náměty a otázky, které si v každodenním chodu nekladete. Pomáhá to bojovat s profesní slepotou, které se člověk po určité době nevyhne,“ vysvětluje důvody častých setkání se studenty Dana Drábová, která studenty navštívila. Neméně důležitým cílem celé akce bylo navázání budoucí spo-

„Letní univerzita byla kvalitně zorganizovaná akce na slušné úrovni. Přednášející byli vesměs stoprocentní v odpovědích na dotazy. Pracovníci provozu byli taktéž velmi sdílní a ochotní.“ „Byl tu dobrý kolektiv lidí a dozvěděl jsem se mnoho nového z fungování jaderné elektrárny. Vůbec jsem netušil, o jak komplikovaný systém se jedná!“

FOTO Na

letní univerzitě pravidelně přednáší Ing. Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

PROJEKTY ING. ZDENĚK BUMBÁLEK ì bumbaz1@fel.cvut.cz

eScribe: online přepisovací centrum pro neslyšící Na první pohled se může zdát slovní spojení využití telefonie pro neslyšící jako nesmysl. Že tomu tak není, dokazuje projekt eScribe výzkumně-vývojového centra RDC ČVUT a České unie neslyšících, jehož cílem je vytvořit online přepisovací centrum pro neslyšící. Technické řešení projektu je založeno na IP telefonii a online zobrazení přepisu řeči na webových stránkách. kladních podmínek přepisovatelů na vývoj aplikace pro přepis.

FOTO Společný

projekt RDC ČVUT a České unie neslyšících snižuje komunikační bariéry neslyšících Podle platné legislativy o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob mají sice tyto osoby právo svobodně si zvolit takový komunikační systém, který odpovídá jejich potřebám, ve skutečnosti však dosud nebyly vytvořeny podmínky pro naplňování tohoto práva, zejména pokud jde o zajištění přepisu mluvené řeči. Projekt eScribe rozšiřuje původní projekt České unie neslyšících Simultánní přepis mluvené řeči. Pomocí komunikačních technologií a speciální aplikace pro přepis není nutná přítomnost přepisovatele na místě. Přepisovatel může pracovat odkudkoli, kde je přístup na internet. A jak eScribe technicky funguje? Z místa konání přednášky pro neslyšící je přenášen hlas pomocí VoIP telefonie do přepisovacího centra nebo kamkoli k přepisovateli. Přepis zajišťují speciálně vyškolení rychlopísaři, kteří používají velký seznam zkratek. Ten se expanduje na celá slova nebo věty. K tomu využívají MS Word s velkým seznamem automatického vkládání. Použití MS Word bylo jednou ze zá-

V praxi to probíhá tak, že přepisovatel si pomocí webového rozhraní aplikace vytvoří a otevře dokument MS Word. Na jeho pozadí běží programový kód, který téměř v reálném čase odesílá text na server, odkud je dále zobrazován na webovou stránku. Na místě přednášky je k dispozici projektor a přepisovaný hlas je zobrazován na plátno. Dostupný je však odkudkoli pomocí webového prohlížeče. Do budoucna zamýšlí odborníci z RDC centra postupné zapojování automatického SW na rozpoznávání řeči. Tím se služba zpřístupní ještě širšímu počtu neslyšících. Základ komunikačního systému tvoří SW ústředna Asterisk, což je open source SW určený k provozování telefonních služeb jak na úrovni přepínání okruhů (TDM), tak v síti s přepínáním paketů (VoIP). V rámci eScribe jsou v současnosti ke komunikaci využívány protokoly SIP a IAX. Pomocí těchto protokolů je možné uskutečňovat hovory zdarma odkudkoli s přístupem na internet. V dohledné době bude systém zpřístupněn také z klasických pevných sítí připojením přípojkou PRI do pevné telefonní sítě a pomocí GSM bran do sítí českých mobilních operátorů. Široce dostupné přepisovací centrum umožní poskytovat službu přepisu mnohem většímu okruhu osob s postižením sluchu. Prostřednictvím přepisu na dálku bude možné zajišťovat službu přepisu levněji než při osobní přítomnosti přepisovatele na místě konání akce a bude možné také podstatně zvětšit počet „přepisovaných“ akcí. Díky online přepisu se neslyšícím

zpřístupní kulturní, vzdělávací, společenské či jiné akce, kterých by se kvůli komunikační bariéře nemohli zúčastnit. Přepis lze využít také při individuálních jednáních neslyšících osob například u soudu nebo na úřadě, kde je neschopnost domluvit se pro neslyšící osoby zvlášť tíživým problémem. V tuto chvíli je projekt stále ve vývoji. Probíhají první testy. Po úspěšném testování budou služby centra dostupné všem neslyšícím v ČR a do budoucna i v zahraničí. Sloužit by k tomu mělo vytvoření Live CD systému, po jehož instalaci bude systém připravený ke spuštění i bez složitějších technických znalostí. Samozřejmě bude vždy nutné najít partnera pro automatické rozpoznávání řeči, zejména co se týká méně rozšířených národních jazyků, jako je čeština. V budoucnu by inovativním prvkem projektu mělo být propojení komunikačního systému se speciálním SW na rozpoznávání řeči. Rychlopísaře by pak mohl nahradit automat. V rámci projektu navázalo RDC centrum úzkou spolupráci se společností Newton Technology, která se rozpoznáváním hlasu velmi intenzivně zabývá. Projekt je financován Nadací Vodafone ČR.

Nadace Vodafone Česká republika

zima 2009 TECNICALL

PROJEKTY DOC. MUDR. JOZEF ROSINA, PH.D. ì rosina@fbmi.cvut.cz

Telemedicína - medicína „na dálku“ Může existovat zdravotní péče v širším smyslu tohoto slova na dálku? Myšlenka, která by se před několika léty zdála být sci-fi, má v současné době naprosto reálnou podobu a spektrum lékařských oborů, kde metody telemedicíny nacházejí své užití, se stále rozšiřuje. Může za to vývoj technologických prostředků, nová komunikační řešení, obecné povědomí o nich a značný stupeň integrace těchto prostředků do každodenního života.

tody telemedicíny nacházejí své užití, se stále rozšiřuje. Známé je její využití v oborech diagnostiky, např. v zobrazovacích metodách (radiodiagnostika) či patologii, až po obory klinické medicíny, bylo publikováno užití telemedicíny např. v chirurgii, oftalmologii, ortopedii, kardiochirurgii, anesteziologii, geriatrii, psychiatrii, kardiologii, endoskopii, otorhinolaryngologii, pediatrii, pulmonologii, ale také v oborech genetiky, veřejného zdravotnictví, primární péče či veterinární medicíny.

FOTO Pacient

se díky mobilnímu monitorovacímu systému nemusí zdržovat docházením do

nemocnice

zima 2009

TECNICALL

Pojmem telemedicína označujeme zdravotnické aktivity, služby a systémy provozované na dálku cestou informačních a komunikačních technologií. Smyslem využití telemedicíny je podpora globálního zdraví, prevence, zdravotní péče, ale také vzdělávání, řízení zdravotnických služeb a zdravotnického výzkumu.

poskytované péče – i v takových případech je využití telemedicíny namístě. Telemedicína slouží také pro výměnu validních informací pro diagnostiku, léčbu i prevenci nemocí a úrazů, pro výzkum a hodnocení a pro kontinuální vzdělávání poskytovatelů zdravotní péče v zájmu zlepšení zdraví jednotlivců a společenství.

Vzhledem k současným možnostem informačních a komunikačních technologií přenášet různá data (v medicíně je nejvýznamnější oblastí přenos obrazu a signálu, ale také informace v textu či hovoru) na dálku telemedicína umožňuje poskytovat zdravotnické služby i tam, kde je vzdálenost kritickým faktorem, např. v odlehlých oblastech, ale také v medicíně katastrof nebo válečné medicíně.

Historie a rozvoj telemedicíny jde ruku v ruce s historií a rozvojem informačních a komunikačních technologií: využití rádiového spojení pro řešení zdravotních problémů v odlehlých oblastech lze označit za počátek telemedicíny. Telemedicína se tak stala nástrojem pro zlepšení dostupnosti zdravotní péče a také pro snížení nákladů na její poskytování.

V některých, zejména život ohrožujících případech je i relativně krátká vzdálenost kritickou pro kvalitu a dostupnost

Kde se již setkáváme nebo v budoucnu budeme setkávat s telemedicínou? Spektrum lékařských oborů, kde me-

Monitorování pacientů doma umožní zkrátit dobu hospitalizace, užití telemedicíny zkrátí čekací doby. Užití informačních a komunikačních technologií zmírní izolaci těžce nemocných nebo handicapovaných pacientů. Již existují systémy pro seniory či osoby se specifickými potřebami a s funkcemi pro asistenční a nouzové služby. Jsou to speciálně upravené přístroje s dotykovým displejem, senior nebo postižený pacient ho téměř nebude muset ovládat. Mobil na něj nahlas mluví a v telefonu nejsou implementovány žádné složité funkce. Příbuzní postiženého uživatele budou za pomoci speciální lokalizační služby moci zjistit, kde se telefon aktuálně nachází. Zajímavé je taky řešení, které pomocí speciálního přístroje a mobilního připojení umožňuje pacientovi cvičit a provádět rehabilitaci správným způsobem. Systém cvičícího vede, zasílá výsledky lékaři a v případě potřeby je s ním může pacient následně konzultovat. Pacient se tak nemusí zdržovat docházením do nemocnice, ale díky monitorovacímu systému nemůže zároveň cvičení žádným způsobem šidit. Pro lékaře

k získávání fyziologických a environmentálních parametrů z vojáka pro účel zvýšení jeho bezpečnosti během vojenské operace. Získaná data jsou pomocí informačních a komunikačních technologií přenesena k veliteli jednotky, kde jsou velmi přehledně zobrazena. Na základě těchto dat může být dále optimalizován následný postup zvolený velitelem zásahu s ohledem na stav jednotlivých členů týmu.

FOTO Mobilní

zařízení SeniorInspect

a specialisty existuje systém videokonferencí, který umožňuje konzultace a online prohlížení snímků, laboratorních výsledků, připojení do interních databází. Je tedy zřejmé, že oblast zdravotnictví je pro nasazení moderních technologií naprosto klíčová. Vzhledem k interdisciplinárnímu charakteru Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, spojujícímu inženýrské, fyzikální, matematické i biologické zkušenosti a dovednosti pro řešení praktických otázek medicíny, se fakulta snaží částí svých aktivit působit i na poli telemedicíny. Pro realizaci těchto aktivit založila moderní spin-off firmu CleverTech, která spojuje výzkumný a inovativní potenciál univerzitního prostředí s profesionální komerční realizací. Potenciál firmy je orientován na projekty spojující oblast techniky, medicíny a zdravotních a sociálních služeb. V převážné míře se jedná o projekty mobilních systémů sloužících ke snímání, přenosu a zpracování biologických dat z člověka na dálku, jejich napojení na dohledovou službu a podporu realizace zpětné vazby. Jasnou ukázkou výstupu řešeného projektu je služba SeniorInspect. Umožňuje bezpečnou existenci a aktivní život seniora (nebo uživatele) i ve vyšším věku se zdravotními komplikacemi v domácím prostředí i v okamžiku, kdy by za jiných okolností musel být senior pod trvalým pečovatelským dohledem, popřípadě

umístěn například v domě s pečovatelskou službou. Použití systému zajistí okamžitou reakci v případě potřeby a díky tomu má celá rodina možnost bezpečně umožnit seniorovi trávit podzim života v domácím prostředí se všemi aktivitami, které si senior vymyslí. Systém je totiž plně mobilní (malá krabička do kapsy) a funguje doma i venku. V rámci služby je možno trvale monitorovat seniora, jeho pohybovou aktivitu, orientační polohu a senior má samozřejmě možnost hlasové komunikace s centrálním dohledovým pultem, který je v provozu 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Díky této nepřetržité službě může být v případě zmáčknutí bezpečnostního tlačítka na straně seniora nebo i v případě jiného automaticky detekovaného alarmu (delší nehybnost, vybité baterie, poloha mimo stanovenou oblast) provedeno kontaktování seniorových blízkých nebo sousedů, popřípadě v emergentní situaci vyslání některé ze složek integrovaného záchranného systému (policie, hasiči a záchranná služba). Medicínské periferie umožňují rozšířit parametry snímané z uživatele systému. Systém nevyžaduje prakticky žádnou obsluhu na straně uživatele, a je tak velmi lehce použitelný pro všechny skupiny uživatelů.

Výsledky různých průzkumů mezi pacienty ukazují, že prakticky všichni oslovení pacienti by byli spokojeni s možností použití technologií, které umožňují za vzdáleného videokonferenčního přístupu diagnostikovat a posoudit jejich zdravotní problémy. Nesmíme ale zapomenout, že oblast telemedicíny nejsou jen technická řešení. Užití telemedicínských služeb s sebou přináší řadu otázek a problémů ekonomických, etických, právních, organizačních. Zdá se, že klíčovým faktorem pro další rozvoj telemedicíny je současná organizace zdravotnických systémů, a zejména způsob financování zdravotnictví. Je ale pravděpodobné, že výhody, které s sebou medicínské nasazení informačních a komunikačních technologií přináší (kvalita péče a nižší náklady), si dříve či později vynutí odpovídající změny zdravotnických systémů.

FOTO Systém

umožňuje monitorování pohybové aktivity seniora, včetně jeho orientační polohy

Další ukázkou výstupu je systém SoldierInspect. Systém slouží zima 2009 TECNICALL

AKTUALITY MGR. NATÁLIE ŠEBOROVÁ ì seborova@csp.cvut.cz

Projekt Translab V letošním roce zahájilo Centrum spolupráce s průmyslem realizaci projektu Asistenčního centra výzkumu a vývoje pro spolupráci s průmyslem v rámci operačního programu Praha Adaptabilita. Stalo se tak jedním ze 166 úspěšných žadatelů o grantové prostředky a podařilo se mu uspět v ostré konkurenci, z níž vyšlo vítězně pouhých 14 % podaných žádostí. Cílem projektu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a rozpočtem hl. m. Prahy, je podpora rozvoje lidských zdrojů na ČVUT. CSP v rámci projektu Translab poskytuje služby a vzdělávací příležitosti v otázkách problematiky inovačního myšlení a komercializace vědy pro výzkumné pracovníky, management univerzity a vědecké týmy včetně studentů zaměstnaných na výzkumných projektech. Hlavní náplní projektu je vytvoření systému dalšího profesního vzdělávání pracovníků ČVUT v oblasti spolupráce s podnikovým sektorem. Projekt se zaměřuje na rozvoj kompetencí zaměstnanců ČVUT zejména v oblastech ochrany duševního vlastnictví, projektového řízení, medializace vědy, prezentace výsledků výzkumu a oceňování výsledků výzkumu a vývoje včetně oceňování vlastní odbornosti např. u oceňování od-

borných rešerší, analýz či posudků. Další oblasti, jimž se projekt věnuje, jsou rozvoj vzdělání managementu instituce v moderních způsobech motivace, hodnocení výsledků spolupráce s průmyslem a v neposlední řadě i analýza modelu a navržení zlepšení spolupráce univerzity s podnikovým sektorem, které se odrazí v zaměření služeb Centra spolupráce s průmyslem.

V měsíci listopadu se budete moci na půdě ČVUT s realizátory projektu setkat například u kulatých stolů, které jsou zaměřeny

na aktuální témata z různých oblastí akademické činnosti. První stůl, věnovaný PR a marketingu vědy a interní komunikaci v rámci univerzity, proběhl 10. 11. Následoval kulatý stůl pro ekonomické pracovníky ČVUT na téma full cost modelu financování, který je předpokladem pro reálné finanční plánování projektů zohledňující skutečné režijní náklady. Poslední kulatý stůl v tomto měsíci byl věnován problematice patentování a ochrany technických řešení jakožto základního předpokladu jejich úspěšné komercializace. Více o projektu i plánovaných akcích se dozvíte na jeho stránkách www.csp.cvut.cz/ Centrum/Translab

ING. JANA KALIKOVÁ, PH.D. ì kalikova@fd.cvut.cz

Zaměstnankyně ČVUT nafotily kalendář provázejí po tajuplné cestě do bájné země blahobytu, klidu a vzdělanosti.

FOTO Kalendář

pokřtil rektor ČVUT prof. Václav Havlíček

Dvanáct zaměstnankyň ČVUT se rozhodlo podpořit nově vznikající projekt univerzitní školky a s ní související Nadační fond Lvíčata ČVUT tak, že nafotily kalendář na rok 2010. Křest kalendáře proběhl 9. listopadu za účasti rektora ČVUT prof. Ing. Václava Havlíčka, CSc., a jeho ženy, která se stala kmotrou kalendáře. V kalendáři najdete dvanáct zaměstnankyň ČVUT z různých fakult a součástí, které měsíc po měsíci 12

zima 2009

TECNICALL

Založením univerzitní školky vychází ČVUT vstříc svým zaměstnancům a studentům. Zaměstnancům tím umožní dřívější návrat z rodičovské dovolené a studentům dostudování i v případě založení rodiny v průběhu studia. Dalším podnětem pro realizaci byla anketa, která proběhla mezi zaměstnanci a studenty ČVUT, kde se ve prospěch školky vyjádřilo 98,4 % zúčastněných zaměstnanců a 89,3 % zúčastněných studentů. Kapacita školky bude padesát dětí, které budou rozděleny do tří heterogenních tříd. Dětem se kromě odborné péče dostane i předškolního vzdělání v závislosti na jejich schopnostech. Svou organizací se bude

školka snažit přizpůsobit programu a časovým požadavkům rodičů. Školka bude situována v přízemí Masarykovy koleje ČVUT v prostorách univerzitního kampusu v Dejvicích. Tato lokalita byla zvolena jako nejvhodnější vzhledem ke své centrální poloze a je v docházkové vzdálenosti z Rektorátu ČVUT, většiny fakult i studentských kolejí. V současné době se dokončuje stavební projekt a projekt interiéru školky. Kalendář ČVUT na rok 2010 je doplňkovou aktivitou, která má pomoci vzniku univerzitní školky a propagovat její myšlenku. Cena kalendáře je 249 korun a výtěžek z prodeje půjde na podporu školky ČVUT. Prohlédnout si kalendář a zakoupit jej můžete na www.kalendarcvut.cz

PROJEKTY ING. HANA VÝVODOVÁ ì vyvodova@fel.cvut.cz

Kosmičtí delegáti diskutovali na Fakultě elektrotechnické ČVUT České vysoké učení technické v Praze bylo očitým svědkem mimořádné a v Česku dosud ojedinělé události – 22. kongresu účastníků kosmických letů, jehož technické sekce pořádala na půdě Fakulty elektrotechnické (FEL) ve dnech 6. a 8. října 2009 Association of Space Explorers (ASE).

Návštěvníci 22. kongresu účastníků kosmických letů měli jedinečnou šanci setkat se s legendami kosmonautiky foto

Dvaapadesát astronautů ze šestnácti zemí světa si přijelo vyměňovat své profesní zkušenosti a v souladu s mottem letošního kongresu Vesmír: příležitost pro všechny! naplňovali své poslání popularizovat kosmonautiku u nejširší veřejnosti. Technické sekce pořádané na FEL byly jako hlavní části kongresu přístupné veřejnosti. Každý tak měl jedinečnou šanci setkat se s legendami kosmonautiky, mezi které patří např. Alexej A. Leonov či jediný český kosmonaut Vladimír Remek. Nejpočetnější delegace ASE Prague 2009 z celosvětového elitního klubu dosavadních 499 účastníků kosmických letů, kteří byli na oběžné dráze, tvořili astronauté z USA a kosmonauté z Ruska. Astronauté se svého úkolu zhostili během programu technických sekcí výborně. Svými prezentacemi podporovali zájem o vědění a poznávání fyzikálních a společenských zákonitostí. Prestižní setkání bylo inspirativní ke studiu technických a přírodních věd zejména pro mladé lidi. Myšlenku uspořádat setkání v ČR přednesl člen výkonného výboru ASE Vladimír Remek

na loňském kongresu. Pro uskutečnění takové akce celosvětového významu hovořily nesporné úspěchy české vědy v kosmonautice, zájmy českého průmyslu, čerstvé členství ČR v Evropské kosmické agentuře (ESA, r. 2008) a v neposlední řadě ambice umístit sídlo GSA Galileo na našem území.

Nezanedbatelná je také jejich účast na mezinárodních akcích (seminář System Engineering and Technology for Space Missions ve středisku ESA ad.). Během přípravného setkání výkonného výboru v Praze v červnu 2009 se A. Leonov po návštěvě ČVUT svěřil, že ho naši studenti svým zájmem o kosmonautiku nadchli.

Jak později uvedl proděkan pro doktorské studium a výzkum Fakulty elektrotechnické ČVUT prof. Ing. Zbyněk Škvor, CSc., který astronauty na FEL uvítal: „ČVUT se řadí mezi prestižní technické univerzity, které mají svým studentům, a v tomto případě i aplikovanému výzkumu v oblasti kosmonautiky, co nabídnout. To dokazuje i volba místa kongresu astronautů ASE, jež padla na naši akademickou půdu. Atraktivnost kosmonautiky nás dokonce vedla k vytvoření nového studijního oboru naší fakulty Letecké a kosmické systémy, jenž bude otevřen v akademickém roce 2010/11.“

Řada kateder fakulty prezentovala své aktivity související s kosmickým výzkumem během kongresu formou vystavených posterů. Jmenujme alespoň některé z nich: elektrický pohon pro pec orbitální stanice ISS (katedra elektrických pohonů), demonstrátor malého satelitu (katedra měření), kosmické projekty katedry radioelektroniky.

Zapojení studentů FEL, ať už jednotlivců, či týmů, do nejrůznějších i nadnárodních programů souvisejících s kosmonautikou je opravdu bohaté (uveďme například projekt BEXUS 7 – experimentální stratosférický balon).

Návštěvníci kongresu mohli rovněž v laboratoři katedry telekomunikační techniky zhlédnout prezentaci československých družic Magion I a II doprovázenou výkladem zástupce Ústavu fyziky atmosféry AV ČR jako představitele kolektivu, který družice vytvořil. Letošní ASE Planetary Congress byl, slovy jednoho českého účastníka coby velkého nadšence kosmonautiky, fantastický. Spokojenost projevovali také „kosmičtí delegáti“.

Malá československá družice Magion II, vypuštěná 28. 9. 1989, jejímž úkolem bylo měřit fyzikální parametry plazmatu v okolí Země FOTO

zima 2009 TECNICALL

REPORTÁŽ ING. TOMÁŠ KRAJNÍK ì tkrajnik@labe.felk.cvut.cz

ING. VOJTĚCH VONÁSEK ì vonasek@labe.felk.cvut.cz

Robot z ČVUT se stal vítězem RoboTour 2009 Koncem září proběhl v brněnském parku Lužánky čtvrtý ročník soutěže autonomních robotů RoboTour 2009. Z patnácti soutěžících týmů se na prvním místě umístil tým LEE z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT s 218 body, na druhém místě skončil brněnský tým RoboAuto se 168 body a třetí místo obsadil tým Radioklubu Písek s 56 body. odnesly své roboty na startovní pozice, kde je připravily k závodu. Start provedl rozhodčí stiskem speciálního tlačítka a od té chvíle se robot musel pohybovat zcela samostatně. Jeden tým mohl soutěžit až se třemi roboty, které se ale musely pohybovat v koloně s předepsanými rozestupy. Bodování robotů probíhalo na základě ujeté vzdálenosti, počtu robotů v koloně a nákladu, který roboty vezly.

FOTO Před

startem Zmíněná soutěž je zjednodušenou analogií orientačního běhu pro mobilní roboty. Ty se snaží absolvovat zadaný okruh vedoucí po parkových cestách, přičemž nerozhoduje rychlost, ale spolehlivost. Vítězem se stává robot, který ujede nejdelší vzdálenost bez toho, aby vybočil ze správné cesty. Zúčastnit se může jakýkoliv robot schopný absolvovat krátkou testovací trasu. Roboty samozřejmě musí splňovat bezpečnostní podmínky (omezená maximální rychlost, stop tlačítko, detekce překážek). Z devatenácti přihlášených českých, slovenských a italských týmů splnilo tyto podmínky týmů patnáct. Zúčastněné týmy byly z výzkumných ústavů, vysokých a středních škol, zájmových kroužků a firem zabývajících se robotickými aplikacemi.

zima 2009

TECNICALL

Průběh soutěže Soutěž RoboTour je nejen demonstrací navigačních schopnosti robotů v podmínkách blízkých silničnímu provozu, ale především setkáním lidí, kteří se robotikou zabývají. Během soutěže probíhá řada doprovodných akcí a přednášek o mobilní robotice. Letos bylo úkolem robotů autonomně projet téměř kilometrovou trasu tvořenou chodníky v parku. Na zdolání trasy měly roboty půl hodiny a při své jízdě nesměly z chodníků vyjet nebo narazit do náhodně rozmístěných překážek. Soutěž probíhala ve čtyřech kolech, v každém z nich roboty startovaly z jiné pozice a měly za úkol projet jinou trasu. Protože týmy vyjely současně a jejich trasa byla stejná, každý startoval z jiného místa. Deset minut před startem byla týmům oznámena počáteční pozice a trasa daného kola. Týmy pak

Cesta k navigaci Téměř každého jistě napadne, že k řešení této úlohy postačí dobrý GPS přijímač – vždyť přesnost diferenciální GPS se pohybuje v řádu centimetrů. Jenže k dosažení této přesnosti je nutná přímá viditelnost satelitů, ze kterých je pozice přijímače odhadována. Přesnost GPS tak

FOTO Robot

týmu ČVUT – rok

2008 značně klesá nejen uvnitř budov, ale i v lesoparcích a mezi vysokými stavbami. Námi naměřené hodnoty v pražské Stromovce a v brněnských Lužánkách

ukazují, že chyba určení pozice GPS přijímače se pohybuje v řádu desítek metrů. Taková přesnost je pro udržení robotu na typické parkové cestě nedostačující.

komplikují kaluže, spadané listí, nečistoty, stíny okolních stromů, rozmazání obrazu způsobené pohybem robotu, nestálé osvětlení a diváci vstupující do cesty.

Další možnost určení pozice spočívá v měření ujeté vzdálenosti senzory mechanicky spojenými s osami kol. Přesnost odometrie – jak se tato metoda nazývá - dosahuje desetin procent z ujeté vzdálenosti.

Navíc týmy, které se s výše uvedenými problémy vypořádají a zvládnou jízdu po cestě podle dat z kamery, narazí na mnohem obtížnější problém – a tím je spolehlivé rozpoznávání křižovatek.

Metoda klade značné nároky na konstrukci podvozku robota – kola robotu nesmí podkluzovat ani odskakovat od povrchu cesty. Další nevýhodou je fakt, že chyba měření pozice narůstá s ujetou vzdáleností, což je způsobeno zejména chybami měření při otáčení robotu.

Zorné pole a rozlišení většiny kamer jsou totiž nedostačující pro to, aby robot z jednoho obrazu získal celkový přehled o křižovatce a správně se rozhodl, kterou cestou se z ní vydá. Některé křižovatky jsou tak rozlehlé, že robot rozpoznávající cestu se na nich nemá šanci zorientovat.

Nepřesnost pouhých pěti stupňů při zatočení způsobí po ujetí deseti metrů téměř metrovou chybu polohy. Přesnost určení směru lze sice zlepšit použitím kompasu, ale chyby vznikající během jízdy se postupně kumulují a přesnost odhadu pozice se postupně zhoršuje. Jak se ukázalo v předchozích ročnících, při precizní kalibraci kompasu a odometrických senzorů lze bezchybně ujet maximálně několik stovek metrů. Inteligentní robot ale svou pozici nemusí znát přesně a může místo toho cesty a křižovatky rozeznávat na základě dat ze svých senzorů. Většina týmů používala pro rozpoznávání cesty buď laserové dálkoměry nebo digitální kamery. Výhodou laserových dálkoměrů je jejich přesnost, nezávislost měření na okolním osvětlení a jednoduchá interpretace snímaných dat. Laserový dálkoměr ale měří vzdálenosti jen v jedné rovině, a robot tak vnímá jen malou část okolního prostředí. Mnohem lepší přehled o cestě před robotem je možné získat pomocí barevné kamery. Ale rozpoznávat cestu v obrazu z kamery není jednoduché – a to nejen kvůli tomu, že se jednotlivé chodníky od sebe liší v barvě a textuře. V chodnících jsou trhliny, ze kterých vyrůstá vegetace, jejich okraje bývají neostré a šířka proměnlivá. Úlohu dále

Většina týmů se rozhodla založit svůj navigační systém na kombinaci výše uvedených metod. Náš tým se rozhodl pro kombinaci odometrie a rozpoznávání objektů z obrazu barevné kamery. Robot se nejprve musí nové prostředí naučit – během učení provádíme robota parkem a on si zaznamenává pozice a popis rozpoznaných objektů do trojrozměrné mapy. Při vlastní soutěži pak robot měří svoji polohu tak, že porovnává pozici rozpoznaných objektů s objekty

FOTO Snímek

s rozpoznanými

objekty

FOTO Zúčastněné

v mapě. Tato metoda je spolehlivá a přesná – i v případě, kdy robot rozpozná jen zlomek zmapovaných objektů, dokáže určit svou polohu s decimetrovou přesností. Použitý algoritmus rozpoznávání objektů je navíc velmi univerzální a robotu tak nezáleží na tom, v jakém prostředí se pohybuje. Nevýhodou metody je zdlouhavá fáze učení a velikost mapy – více než deset kilometrů cest v parku Lužánky jsme mapovali tři dny a robot si postupně zapamatoval více než milion objektů. Výsledky a význam Tým LEE, reprezentující skupinu Inteligentní a Mobilní Robotiky katedry kybernetiky FEL ČVUT, se soutěže zúčastnil již počtvrté a obhájil první místo z minulého ročníku. Členové týmu nabrali další zkušenosti a měli možnost porovnat úroveň mobilní robotiky na ČVUT s ostatními univerzitami. Data získaná během mapování a vlastní soutěže jsou důležitá pro další vývoj algoritmů navigace mobilních robotů. Více informací lze nalézt na webových stránkách organizátora soutěže www.robotika.cz a na webu skupiny Inteligentní a Mobilní Robotiky http://imr.felk.cvut.cz

FOTO Mapa

parku s vyznačenými

cestami

týmy

FOTO Po

soutěži TECNICALL

PROJEKTY ING. JAN KOČÍ ì koci@fel.cvut.cz

ČVUT a Microsoft otevírají Laboratoř interoperability Laboratoř vznikla jako společný projekt Fakulty elektrotechnické ČVUT a společnosti Microsoft a dává si za cíl napomáhat v oblasti propojování různých systémů a zajištění jejich „spolehlivé a garantované“ spolupráce. Partneři projektu tak reagují na trend propojování systémů a na požadavek jejich maximální komplexnosti. Ředitel divize vývoje společnosti Microsoft Jiří Kareta dodává: „Interoperabilita ulehčuje uživatelům kombinovat různé technologie, včetně těch pro nás konkurenčních, a ČVUT je pro takový projekt vhodným partnerem. K naší dohodě výrazně přispěla spolupráce s Centrem znalostního managementu, které si klade za jeden z cílů doplňovat výuku o praxi, na kterou se někdy zapomíná.“

INZERCE

První pilotní projekty laboratoře byly spuštěny začátkem zimního semestru 2009. Díky nim laboratoř kolem sebe postupně soustřeďuje odborníky z řad pedagogů, studentů a IT průmyslu. Studenti ČVUT, kteří se do projektů zapojí, mají možnost si v dostatečné míře vyzkoušet aplikovat své znalosti na reálných projektech již během studia. A co je důležité, svou práci mohou

zhodnotit i ve výuce získáním zápočtu nebo zkoušky. Laboratoř jim také vytváří podmínky pro finanční ohodnocení. V současné době jsou aktuální tři projekty. Dva z nich odborně zajišťuje katedra počítačové grafiky (prof. Slavík, prof. Žára a Ing. Klíma). Jedná se o Projekt Adminer (propojitelnost produktů PHP s technologií Microsoft SQL Server) a Projekt integrace služeb Windows Live a systému Drupal. Projekt testování serverové vizualizace v heterogenním prostředí (virtualizace linuxových distribucí v prostředí Hyper-V) odborně zajišťuje katedra počítačů (doc. Šnorek a Ing. Kubra). Intenzivní jednání o dalších společných projektech se vedou na katedře kybernetiky Fakulty

elektrotechnické ČVUT. Protože má být laboratoř nejen nezávislá, ale také otevřená, je snahou do její činnosti postupně zapojit jak další pracoviště celého ČVUT, tak i subjekty z praxe, kterým pomůže řešit jejich reálné problémy. Kromě samotné realizace projektů bude laboratoř poskytovat i další činnosti a výstupy. Půjde například o přípravu technických postupů, testování, vývoj softwaru, výzkum a tvorbu aplikací na míru. V neposlední řadě laboratoř pořádá různé semináře a školení na témata související s její činností. Více informací o laboratoři najdete na http://czm.fel.cvut.cz nebo na http://czm.fel.cvut.cz/iol

Hiring the best talents... Do you know… …what is the outlook for global energy market? …what is the impact of technology and investments? Come to learn how we see it…

Energy in the 21st Century presented by ExxonMobil BSC Czechia

When: 8. 12. 2009 from 16:30 Where: poèítaèová místnost 50/03, 4. patro, Národní technická knihovna, Technická 6, 160 80 Praha 6

Light refreshment provided

www.exxonmobil.cz

PROJEKTY ING. VLASTIMIL HAVRAN, PH.D. ì havran@fel.cvut.cz

Rozšířená realita má velký pedagogický potenciál V jakékoliv době se některé nově vyvíjené metody a technologie dají použít k didaktickým účelům. Každý ze čtenářů tohoto listu si jistě vzpomene na inkoustové pero a své první kroky v psaní křídou na tabuli. Nezapomeňme však, že byly i doby, kdy i použití křídy a tabule v pedagogice bylo považováno za významný pokrok, nemluvě o pozdějším rozšíření knihtisku.

FOTO Rozšířená

realita může obohatit výuku ve školách V tomto článku se blíže seznámíme s myšlenkou rozšířené reality (anglicky „augmented reality“), která, ačkoliv se pro výuku zatím prakticky nepoužívá, má v oblasti efektivního zprostředkovávání informace, a tudíž i v pedagogice velký potenciál, a to nejen pro speciální obory, ale i běžnou výuku na všech typech škol. Tato nová metoda pro zprostředkování informace je založena na použití nových informačních, zobrazovacích a komunikačních technologií, jejichž další prudký rozvoj lze i nadále očekávat.

od virtuální reality, kde vnímaný obraz je plně generován počítačem, jak tomu je například u počítačových her. Jak již název napovídá, v rozšířené realitě jde o vnímání běžného, reálného světa rozšířeného o další, virtuální informace, které jsou generovány počítačem a vhodně doplňují kontext reálného světa o potřebná data, která nejsou na první pohled patrná. Přibližme si tento princip rozšířené reality v podobě, která pravděpodobně bude implementována v blízké budoucnosti. Uživatel, tedy například student, si nasadí lehké brýle, které zapojí přes tenký kabel do svého osobního počítače zasunutého do kapsičky u vesty či připevněného k opasku podobně jako dnes mobil či přehrávač MP3 ke sluchátkům. Poté spustí patřičnou aplikaci. Na obou sklech brýlí bude umístěn speciální průhledný displej, přes který uživatel buď vidí skrz reálný svět anebo je tato realita na některých místech brýlí překryta obrazem generovaným počítačem. A k čemu to může sloužit?

Již dnes je rozšířená realita experimentálně používána v lékařství, virtuální archeologii, plánování a výrobě složitých zařízení a dokonce i ve vojenství. Další zlepšení technologické základny rozšířené reality povede k jejímu masovému rozšíření do běžného života a dá se očekávat, že za 10 či 15 let bude tak běžnou, jako jsou dnes běžné mobilní telefony – vzpomeňme si na situaci před patnácti lety, kdy telefonování přes mobil bylo pro naprostou většinu lidí jen utopií.

Například během výletu v cizím městě tyto brýle mohou ukazovat, kde jsou které důležité historické budovy či vchod do metra, při spojení více těchto systémů s lokalizačním systémem také, kde se v davu lidí nachází průvodce zájezdu, popřípadě kde jsou svěřenci průvodce. Eventuálně lze zobrazit, jak vypadalo město z daného místa před 500 lety, pokud je znám počítačový model architektury z této doby. To může být doprovázeno i zvukovým výkladem na žádost v závislosti na použitém aplikačním softwaru.

Nyní si popíšeme princip rozšířené reality a její rozdíl

Tato vize je však vzhledem k dnešnímu stavu zobrazovací

a výpočetní technologie ještě neuskutečnitelná v praxi. Podívejme se tedy na experimenty, které ověřují, že už dnes lze pro některé situace využít rozšířenou realitu pro výuku na základních školách, i když technické zařízení pro rozšířenou realitu lze umístit do kabinetu, a ne do kapsičky u vesty. Doufejme, že technologie rozšířené reality se v příštím desetiletí dostane do praxe, a to v přenosnější formě v úvodu popsaných „kouzelných brýlí“. Prozatímní technologická realizace rozšířené reality popsaná v tomto článku byla testována v rámci projektu ARiSE, o němž se dozvíte více na stránkách projektu (www.arise-project.org) a byla prezentována i v rámci výstavy ScholaNova 2008. Projektu se účastnilo několik zahraničních partnerů včetně zá-kladních škol. V ČR se do projektu po technické stránce zapojilo ČVUT na Fakultě elektrotechnické, na katedře počítačové grafiky a interakce (http://dcgi.felk.cvut.cz).

zima 2009 TECNICALL

ROZHOVOR MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì vondrako@vc.cvut.cz

„Mám astronomii rád, ale sluneční energie nemůže uspokojit energetickou potřebu lidí,“ tvrdí doc. Ing. Josef Zicha, CSc., z Ústavu přístrojové a řídicí techniky Fakulty strojní ČVUT

začalo mluvit o energetické krizi, se sluneční energie ukázala být jedním z možných využitelných zdrojů. Pro získávání sluneční energie musíte mít buď velkou plochu, na které energii zachycujete a dále zpracováváte (transformujete), například fotovoltaickými články nebo černými konvertory, ve kterých se ohřívá voda. Anebo je třeba udělat jiný krok, který znamená energii koncentrovat, například optikou. Potom máte větší hustotu energie a můžete energii výhodněji čerpat.

FOTO „Existuje

program, který se používá při projektování staveb a který bere do úvahy energetické toky z exteriérů do interiérů a naopak, takže můžete tepelnou bilanci stavby připravit s dost velkou přesností. Ing. Jozef Korečko, doktorand u firmy ENKI Třeboň, obohatil tento program o aplikaci skleněných rastrů,“ říká doc. Zicha. K čemu slouží tak zvaný modulární skleník, na jehož vývoji se podílíte? Jedná se o experimentální modulový skleník, který slouží k testování energetické účinnosti pasivních i fokusujících skleněných rastrů používaných v oblasti sluneční energetiky. Měření této energetické efektivity se dají využít pro konstrukci fasád a střech budov za účelem využívání sluneční energie. Více informací je k dispozici v publikaci Skleněné rastry pro stavebnictví a architekturu – využití v modulárním skleníku 18

zima 2009

TECNICALL

v Třeboni, jejímž editorem je Vladimír Jirka a která vyšla ve Vydavatelství ČVUT v Praze. Je podle vás využití slunečního záření pro výrobu elektrické energie optimální? Existuje mnoho systémů pro efektivní transformaci energie, která k nám přichází v podobě slunečního záření, na užitečnou formu. Nevýhoda slunečního záření spočívá v tom, že jeho intenzita dopadající na jednotku plochy není příliš velká. Z toho důvodu vznikaly pochybnosti, zda sluneční energie má, nebo nemá smysl. Ve chvíli, kdy se ale

Proč jste v souvislosti s využitím slunečního záření postavili právě modulární skleník? Základní myšlenka skleníku byla vyvinout nebo postavit zařízení, které dovolí testovat a přesně měřit možné způsoby zachycování a akumulace sluneční energie. Myšlenkovým otcem projektu je Ing. Vladimír Jirka, CSc., z Třeboňského inovačního centra a firma ENKI, s nimiž spolupracujeme. Zatím se velmi málo ví, jak zdivo akumuluje sluneční energii. Můžete mít zdivo, které se celé osluní, a když zapadne sluníčko, rychle vychladne. A pak existuje zdivo, zejména to opatřené barevnými nátěry, které k akumulaci energie využije větší část svého objemu. Když sluníčko zapadne nebo už nesvítí, tak se energie z té stavební konstrukce ve formě tepla

dlouho uvolňuje. A to je z praktického hlediska velmi důležité. V celkové energetické bilanci tedy hrají velkou roli i barvy povrchů – například je rozdíl mezi akumulační schopností bílé a tmavé dlažby. Samozřejmě se uvedené vlivy projeví na tepelně - technických vlastnostech budov a jejich interiérů. Parametrů, které lze ve skleníku měřit, je velké množství. Představa, že někam jen tak zapíchnu teploměr, je naprosto scestná, protože ke kvalitnímu měření je nutné uvést okrajové podmínky. Využíváme systém, který měří sluneční radiaci, která přichází přímo od sluníčka, a to mimo skleník. Uvnitř je instalována velká měřicí ústředna, která v intervalu patnácti minut snímá všechna potřebná data. Skleník a rostliny jsou vděčným předmětem pro pozorování a dá se s nimi dělat velké množství zajímavých experimentů. Například chlorofyl má dvě absorpční pásma. Pokud chcete pěkný skleník, je nejlepší, když rostliny zásobujete světlem, jehož barva (spektrální složení) se kryje s absorpčními pásmy chlorofylu, který v těchto pásmech absorbuje energii s nejvyšší účinností. Jde o modrou a oranžovočervenou barvu světla. Když tedy namalujete část zdi zmíněnými barvami, vytvoříte rostlinám pohodu, protože ony pak energii čerpají s velkou efektivitou. Ve skleníku se dají ještě měřit a zpracovávat data související s větráním a cirkulací vzduchu v budově a mnohá jiná, podle povahy experimentů. Ku příkladu jsou ve skleníku také záhonky s kulturními plodinami a nad nimi je lanovka, která nese termovizní kameru. Na listech kytiček jsou teploměry, takže se měří jak skutečná teplota rostlinky, tak i odezva detekovaná termografickou kamerou. Tímto způsobem se stanovuje emisivita různých plodin, případně i dalších objektů. Je to základní parametr pro radiometrii. Jak je využitelné měření ve skleníku? Radiometrie se používá například pro testování zdravotního stavu

kulturních plodin. Například je možné umístit na traktor infračervená a mikrovlnná čidla a měřit teplotu jetele na poli a zjišťovat pěstební podmínky. Před mnoha léty jsem byl členem týmu, který například měřením v IR (infračervené) oblasti spektra identifikoval ve skladech hnízda brambor napadených hnilobou. Při zpracovávání dat z dálkového průzkumu země jsou hodnoty emisivit velmi důležité, protože teplota rostlinného porostu dává informaci o jeho zdravotním stavu. Další očekávaný výstup je rozšíření spektra znalostí o stavebních materiálech. To je hodně důležité, protože dobrá energetická bilance budovy nespočívá jenom v tom, že ji z venku obložíme minerální vatou. Je tam mnoho dalších možností. Když se například místnost šikovně zaakumuluje speciálním nátěrem, pak si můžete dopřát velká okna a přesto energie zůstane vevnitř. Známý experiment udělali Francouzi před několika desetiletími. Osluněné stěny budovy namalovali černě a před stěnu umístili skleněnou tabuli. V létě byly otevřeny průduchy jak dole, tak i nahoře, takže komínovým efektem letěl mezerou mezi tabulí a stěnou ohřátý vzduch nahoru, čímž se omezovalo přehřívání budovy. V zimě se oba průduchy zavřely a u černé stěny vznikl polštář teplého vzduchu, který přispíval k energetické bilanci budovy.

Mám astronomii rád, ale sluneční energie nemůže uspokojit v extrémně velkém měřítku energetickou potřebu lidí. Jde spíše o to, abychom sluneční energii využili k úsporám, které jsou levně realizovatelné. Plánujete zapojit do výzkumu firmy? Samozřejmě. Můžeme dělat měření, jehož podstatou je interakce čidla nebo nějakého absorbéru se slunečním zářením, které přichází z kolimátoru. Jako kolimačního objektivu je použito velké Fresnelovy čočky, takže je k dispozici průměr svazku čtyři sta milimetrů. O sluneční energii se bezvadně mluví, ale v této oblasti jsou ekonomické nejasnosti. Teď je velká móda mít na střeše fotovoltaickou elektrárnu. Dokonce existuje firma, která pronajímá střechy větší než dvě stě metrů čtverečných a instaluje tam „fotovoltaiku“. Ale ekonomicky je to nesmysl, protože se prodává dráž, než nakupuje. Důsledkem je například to, že se potom ohřívá voda elektřinou místo toho, aby se – dokonce s vyšší účinností – voda ohřívala přímo ve slunečních kolektorech. To je plýtvání. Mohl byste uvést vaše projekty z oblasti sociální medicíny? Spolupracujeme na projektu prolongátorů kostí určeném zejména pro děti postižené růstovými vadami. Celý rozhovor si můžete přečíst na www.tecnicall.cz

doc. Ing. Josef Zicha, CSc. vystudoval v r. 1961 Fakultu strojní ČVUT, specializaci Přesná mechanika a optika. Poté působil na Astronomickém ústavu Akademie věd v Ondřejově jako šéfinženýr 2m dalekohledu, dva roky pracoval ve Výzkumném a vývojovém středisku n. p. Oční optika. Od 90. let vyučuje na Fakultě strojní ČVUT. Zabývá se mj. aplikacemi přístrojové techniky v oblasti přírodních věd, např. v astronomii. Ve spolupráci s firmou ENKI, o. p. s., se podílel na vývoji přístroje na měření absolutního množství vody v definovaném objemu vzduchu, servomechanizmu pro pohyb absobérů v pohyblivém ohnisku Fresnelových čoček a simulátoru slunečního svitu pro laboratorní testy.

zima 2009 TECNICALL

TÉMA ING. VLADIMÍR SMUTNÝ ì smutny@fel.cvut.cz

Výstava Adheze představuje termocitlivé obrazy Federico Díaz je jedním z nejzajímavějších vizuálních umělců současnosti. Vytváří objekty, které obohacuje o další rozměr – zvuk a světlo. Ke zhmotňování kreseb používá nejmodernější technologie, například stereolitografii. Když mu bylo jednadvacet, koupila jeho objekt Nostalgie do své expozice Národní galerie v Praze. Je autorem projektu E-Area, domu pro příští tisíciletí a spolupracuje s katedrou kybernetiky Fakulty elektrotechnické. navrhli a zkonstruovali takzvaný termodisplej, kdy programové vybavení v počítači dává impulzy jednotlivým obvodům, které části povrchu uměleckého díla mají změnit barvu.

FOTO V

pražské Galerii Zdeněk Sklenář otevřel Federico Díaz výstavu Adheze. Její druhá originální série se představí v prestižní newyorské Frederieke Taylor Gallery. „Pan Díaz nás v únoru letošního roku oslovil s tím, že by s námi chtěl spolupracovat na svém příspěvku do českého pavilonu na Expu Shanghai 2010,“ uvedl Ing. Vladimír Smutný z katedry kybernetiky. Prvním hmatatelným výsledkem této spolupráce jsou exponáty projektu Adheze na dvou výstavách v galerii Zdeňka Sklenáře a v galerii Frederieke Taylor v New Yorku.

Taková díla jsme pak zkonstruovali a vyrobili ve spolupráci s firmou Neovision, s. r. o., a týmem spolupracovníků pana Díaze,“ doplňuje Ing. Smutný. „Přestože jsme zvyklí navrhovat různá technická řešení formou brainstormingu, navrhováním a zavrhováním nápadů, přístupů a řešení, množstvím a rozmanitostí myšlenek, které byly v průběhu diskusí předneseny, se tento projekt zcela vymykal. Také profesní rozmanitost týmu a z toho vyplývající bohatost návrhů byla pro nás nová.“

se soustřeďuje na interaktivní díla, kde kamerové systémy jsou přirozeným zdrojem informací o okolí, je spolupráce v budoucnosti více než pravděpodobná. Komunikace s umělci, i když jsou mladí a technicky zaměření, je ve srovnání se zákazníky z průmyslu mnohem náročnější, ale o to zajímavější. Svět umělců a svět inženýrů jsou velmi vzdálené,“ říká Ing. Smutný. „Bylo pro nás velmi objevné alespoň trochu nahlédnout do světa umělců a galerií zevnitř. Kritéria a styl práce se od průmyslových partnerů dosti liší, cíl dokázat něco nového a odvést dobrou práci je ale stejný.“ Více o Centru strojového vnímání naleznete na adrese http://cmp.felk.cvut.cz

Momentálně se připravuje exponát velké termosenzitivní stěny Pulsar pro český pavilon Expo 2010 do Šanghaje. „Pokud jde o budoucnost, tak záleží na panu Diazovi, zda bude mít potřebu využít naše technické a praktické znalosti. Vzhledem k tomu, že

Diaz pro tento projekt vytvořil ve spolupráci s ČVUT sérii speciálně navržených termosenzitivních panelů, reagujících na tepelné změny a zanechávajících na bílých panelech proměnlivou černou stopu, připomínající holé větve suchých stromů nebo urbánní linie při pohledu z letadla. „Začátek naší spolupráce spočíval v diskusi o návrzích Federica Díaze týkajících se aplikace termosenzitivní barvy. My jsme pak hodnotili jednotlivé nápady z hlediska technologické realizovatelnosti a navrhovali technická řešení. Nakonec jsme společně 20

zima 2009

TECNICALL

FOTO Termosenzitivní

prvky reagují na tepelné změny

TÉMA ING. KAMIL MRÁZEK ì Kamil.Mrazek@fs.cvut.cz

Světelný paprsek v zajetí webové kamery Budoucnost v řízení čehokoliv směřuje k bezdotykovému ovládání. A jak se dá řídit bez lidského faktoru, přímo světelným paprskem, nikoliv měřením vzdáleností a úhlů? Na tuto otázku hledají odpověď v Ústavu přístrojové a řídicí techniky Fakulty strojní ČVUT v Praze pod vedením Ing. Kamila Mrázka. Výsledky výzkumu prezentoval toto léto na světovém kongresu WorldComp 2009 v Las Vegas. Navození situace, která by připomínala řízení pomocí očí, bylo kdysi považováno za sci-fi. Dnes existuje několik technologií, které takovéto řízení umožňují. Například brýle, které pomocí snímání pohybu očí pohybují kurzorem myši na počítači. Tuto pomůcku využívají především kvadruplegici. Předpokladem pro tyto technologie je předem daný obraz (oko) a jeho změnou (měřenou vzdáleností a úhlem) se pohne kurzor myši na obrazovce. FOTO V

laboratoři Ústavu informatiky Akademie věd na světelný panel míří IP kamera. V levém horním rohu fotky je mechanický roztěžník, jehož otáčky se mohou měnit v závislosti na rozsvícených LED diodách. Bezdotykové ovládání není ovládání vzdálené. Pod pojmem vzdálené ovládání rozumíme řízení stroje například rádiovým signálem nebo internetem. Jelikož se ovládaného zařízení není třeba dotýkat, může se nám jevit jako bezdotykové. Nicméně saháme na dálkový ovládač nebo klávesnici na vzdáleném počítači. Bezdotykové ovládání v úplném důsledku chápeme tak, že nedojde k dotyku ovládaného stroje, ale ani jakéhokoliv řídicího přístroje. Pokud se nad tím zamyslíme, existují dvě možnosti řízení. První je automatizovaný proces, kde všechno ovládají stroje. Podle daných podmínek lze zjednodušeně říci, že stroj ovládá jiný stroj. Nedojde k zásahu lidským faktorem. Nicméně i stroje se dotýkají ovládacích zařízení. Proto zbývá druhá možnost – řízení jen a pouze pomocí světla, světelných podmínek, respektive světelného paprsku. Jediným lidským orgánem, kterým dokážeme zpracovávat viditelné světelné paprsky, je oko.

Další technologií je využití webové kamery místo oka. Jako zdroj světelných paprsků vezmeme panel s vysoce svítivými různobarevnými LED diodami. Vše je napojeno na internet. Lze simulovat bezdotykové i vzdálené ovládání současně. A jak to všechno funguje v praxi? Představme si továrnu, která má mechanický systém, jejž chceme řídit. Připojíme ho k internetu. Pomocí panelu s LED diodami můžeme sledovat stav mechanického systému nebo měnit parametry řízení v závislosti na rozsvícení těchto diod. Panel může být v jiné budově, v jiném městě, v jiné zemi. Nepotřebujeme také žádnou osobu sedící před ním. Jednoduše namíříme webkameru na řídicí panel a monitorujeme diody. Parametry řízeného systému je možné automaticky regulovat v závislosti na zpracovaných obrazech z kamery. Můžeme tak řídit vzdálené stroje nebo monitorovat jejich funkce.

S těmito předpoklady řešíme okolí každé diody jako nezávislou oblast (nový obraz), kterou zpracováváme samostatně. Podobně lze rozlišovat i barvy. Velikost okolí zpracování diody je různá ve dne a v noci, protože jas je ve tmě větší. Aplikujeme například pravidlo: Pokud je LED dioda zapnuta, obrázek je světlý. Pokud je LED dioda vypnuta, obrázek je tmavý. Toto vše lze statistickými metodami nastavit pro různé barvy, tedy různé paprsky tak, aby při rozsvícení, respektive zhasínání byl odpovídajícím způsobem řízen daný systém. Výhoda je nejen možnost řídit vše vzdáleně, bez nutnosti lidského a dotykového ovládání, ale i snadné řešení bez velkých finančních nákladů a bez komplikovaného seřizování. Stačí kameru namířit na řídicí místo, ať už je to panel s LED diodami, nebo místnost s určitými světelnými prvky. Stačí libovolný zdroj světla v místnosti s kamerou. Pomocí metod zpracování obrazu vytvoříme řídicí sekvenci čehokoliv. A tam se ubírá naše budoucnost, nejen k řízení pomocí lidského faktoru (očí), ale i k řízení pomocí světelných paprsků.

Ke zpracování obrazu z kamery využíváme metod RGB barevného modelu a histogramu. Každá barva, každý paprsek (dioda) má odlišné světelné vlastnosti. zima 2009 TECNICALL

TÉMA ING. ROMAN BERKA, PH.D. ì berka@fel.cvut.cz

FRANTIŠEK FABIÁN ì frantisek@svetelnydesign.cz

JAKUB HYBLER ì jakub.hybler@seznam.cz

Řeč světla Světelný design (SD) je disciplína zabývající se vzájemným vztahem světla, prostoru a často i zvuku. Tento obor se uplatňuje ve scénografických projektech, v architektuře při návrhu interiérů, ale i v urbanistických projektech. Znalosti z této oblasti však mohou mít dopad i v naprosto odlišných oborech, jako je doprava a její bezpečnost. Světelný design je dnes stále více propojen s technologiemi z oblasti informatiky, elektrotechniky a dalších technických disciplín. Proto je během projektů z oblasti SD vždy potřeba spolupráce odborníků z oblasti umění i technologií. V oblasti SD spolupracuje s Institutem světelného designu v Praze Institut intermédií na Fakultě elektrotechnické ČVUT. stejného zaměření, která delegují své zástupce. V ČR je touto organizací ČOSDAT, o. s., pod kterou od r. 2008 funguje projekt Institut světelného designu. Je to kontinuální, dlouhodobý projekt, jehož cílem je vytvořit a podporovat u nás dosud neexistující platformu tvůrčí práce v oblasti světelného designu. Proto se logicky protnuly aktivity ISD a Institutu intermédií (IIM) – je nasnadě provázat umělce a technology.

FOTO David Vrbík

– laserová projekce vytvořená v prostoru IIM v rámci výukové dílny světelného designu se studenty ISD Světlo provází člověka od nepaměti jako nezastupitelný prvek interakce se světem. Vedle jeho základní praktické funkce se brzy stalo estetizujícím nástrojem ve specifických oblastech lidské kultury. Světlo formuje prostor a objekty v něm, artikuluje dimenze a charakter – atmosféru viditelného, přisuzuje jim sémantickou rovinu (funkční, estetickou, uměleckou), a je nám tak výrazovým prostředkem – „řečí“. Hovoříme o světelném designu, dnes již celosvětově považovaném za svébytný umělecký obor. Dynamický technický rozvoj včetně technologií, inovativní myšlení, dostupnost techniky i snaha o ojedinělost jsou hybným momentem kreativní práce se světlem. Východiska pro účelnou tvorbu však při složitosti oboru ukazují na nutnost neustálého 22

zima 2009

TECNICALL

vzdělávání v komplexním oboru. Problematika světelného designu v širším významu souvisí s celou řadou oblastí – od elektrotechniky přes legislativu, urbanismus, vizuální umění (estetiku) po koncepční abstraktní myšlení. Ve světě již fungují specializovaná vzdělávací či servisní centra zabývající se oborem světelný design, navázaná převážně na umělecké a (umělecko-)technické vysoké školy, světelný design je předmětem mnoha odborných periodik, oborových konferencí a veletrhů. Zmiňme zde OISTAT, mezinárodní platformu světelných designérů, scénografů, divadelních architektů a techniků, která se pravidelně setkává na konferencích věnovaných aktuálním trendům či projektům s mezinárodním významem a zprostředkovává spolupráci. Většina účastnických zemí má vlastní domácí střediska

Umělecký záměr s náročným technickým řešením může obě skupiny odborníků profesně sblížit a vyústit v další spolupráci. Vedle toho může být perspektivou vzájemné spolupráce i metoda „odpadního materiálu výzkumu“ – vedlejší, ale někdy i nevydařený výsledek technologického řešení může přinést zajímavé podněty pro další využití v umělecké tvorbě. Aktivní spolupráce ISD a IIM na půdě ČVUT již nabírá konkrétních obrysů jak v realizaci jednotlivých tematických workshopů, tak v přípravě komplexních výukových bloků. V uplynulém roce činnosti v IIM proběhly workshopy ISD s prestižními zahraničními odborníky Stevenem Brownem (GB), Henkem van der Geestem (NL), dále s českými odborníky např. Danielem Tesařem (LD), Tomášem Procházkou (SD) a Davidem Vrbíkem (Laser).Vzhledem k poslání IIM jakožto společné platformy ČVUT (FEL, FA), AVU a AMU (DAMU, FAMU) je toto ideální prostor k budování otevřené laboratoře setkávání jednotlivých odborníků. ISD a IIM chtějí působit jako mediátor a exekutivní podpora pro cílové skupiny.

Aktuálně bychom chtěli zmínit také nedávnou interaktivní instalaci „Mapa pohledu“ – Particip č. 97, kterou realizoval ISD ve spolupráci s IIM v rámci výstavy Designblok´09. Ačkoliv nešlo o typicky světelnou instalaci, ISD zde deklarovalo svou tezi spolupráce a vzájemného ovlivňování mezi umělcem (T. Vaněk) a technologickým týmem (Hybler, Jiskra,Vrbík). „Mapa pohledu“ spočívá v interaktivním experimentálním měření tvaru individuálního zorného pole: uživatel zaujme pozici (danou fixací pohledu na centrální bod) a použitím ovladače zastavuje centrálně směrované linie bodů v okamžiku, kdy je zaregistruje. Tato unikátní aplikace při dostatečném počtu referenčních bodů vytvaruje oblast – „brýle“ skrze niž uživatel vidí. (Více o Mapě pohledu viz www.svetelnydesign.cz.) Jak bylo naznačeno, práce se světlem v dané oblasti s sebou vždy nese řadu specifických problémů z různých profesí, ať je danou oblastí architektura/urbanismus, či dramatická umění. Pokud budeme uvažovat směrem do budoucnosti, je nejefektivnější cestou k získání erudovaných odborníků, vybavených sumou znalostí i orientací v současném dění, komplexní vzdělávací program. Takový (z podstaty) mezioborový program musí obsahovat témata z technicko-technologické praxe, teorii umělecko(dramaticko)estetickou a neméně podstatné principy individuálního i objektivního sociálního chování. Vedle vzdělávací role je dnes aktuálním problémem schopnost pracovat v rámci SD ve virtuálním prostředí, tzn. vizualizovat a představit konkrétní projekt bez nákladné techniky či personálního zajištění. Netřeba dodávat, že k tomu jsou nezbytné zkušenosti a teoretické základy oboru. Světelný design oslovuje laickou veřejnost prostřednictvím realizací ve veřejném prostoru (historické památky, design moderních bu-

dov) a divadelním (šířeji vizuálním) umění. Oproti zahraničí však ČR pokulhává zejména v kvalitě realizací – tristní je hra na efekt, nekoncepční řešení, absence respektu k urbanizačnímu stavu či v divadle k dalším složkám inscenace. V oblasti performančního umění a v oblasti využívání těchto technologií však srovnání vyznívá již velmi optimisticky. Pro toto srovnání současné české a zahraniční scény využijeme hostování australské skupiny Chunky Move (Glow) v rámci nedávného festivalu „4+4 dny v pohybu“ a prací projektu TOW z ČR (mj. Noční můra, Touring machine, Teorie). Australané využívají sofistikované řešení na bázi motion. capture, obrazu infrakamery, kontrastu kostýmu tanečnice s pozadím a počítačově generovaného obrazu – zdroje světla. TOW brilantně využívají technologie programovatelného RGB laseru synchronizovaného se zvukovou složkou a promyšlené scénografie sloužící jako projekční plocha. V obou případech je základní složkou performance tanec – tanečnice interagují s prostředím, jež je uvedenými technologiemi přímo generováno. Projekty se však výrazně liší v míře této interakce. Pro člověka, který se zabývá interaktivitou, moderním tancem, videotechnologíí a systémovou integrací právě v oblasti umění je to zajímavý fenomén. Dávné téma: svobody performera – člověka v objetí či zajetí techniky. V současné době mají světelní designéři v počítačových modelech a softwaru již dostatečně kvalitní nástroj pro přípravu jak konceptů, tak i realizací svých projektů. Východiskem pro rozvoj těchto nástrojů může být právě společná práce na experimentech a výzkumu provozovaném ve spolupráci organizací sdružujících odborníky z praxe SD, studenty technických oborů (např. počítačové grafiky), softwaru, vývojáře GUI atd., kteří se aktivně potkávají na pracovištích, jako je právě IIM. Oblast GUI (Graphical User Interface) a např. využití 3D (stereografických) technik

FOTO Instalace

ISD v rámci festivalu FreezeFest v Milovicích u Prahy je otevřená pro nové postupy v přípravě a modelování i v samotném procesu řízení a interakce systémů, které umožní nové (umělecké) postupy a projevy. Samotné zobrazovací techniky mají potenciál využitelný i v jiných oblastech mimo SD. Např. mohou pomoci při modelování bezpečnostní situace ve světelně komplikovaných úsecích pozemních komunikací (vjezdy/výjezdy tunelů), světelné změny v zástavbě a podobně. Institut světelného designu (ISD) je vzdělávací projekt občanského sdružení ČOSDAT (Česká organizace scénografů, divadelních architektů a techniků), který byl odstartován v r. 2008. ISD ideově vychází ze vzdělávacích programů, které jsou ve světě již běžně studijními obory na univerzitách a vysokých školách uměleckých nebo technických směrů (v Evropě např. Theatre Academy of Finland, Helsinky; Politecnico di Milano, Faculty of Design; The Bartlett School of Graduate Studies, University College London; KTH – Royal Institute of Technology, Stockholm). Více informací na www.svetelnydesign.cz Institut intermédií (IIM) je společným projektem tří pražských vysokých škol – Akademie múzických umění, ČVUT v Praze a Vysoké školy umělecko-průmyslové. Jeho cílem je vést studenty, pedagogy a výzkumné pracovníky k mezioborové spolupráci na hranici mezi technikou a uměním. Více informací na http://www.iim.cz zima 2009 TECNICALL

JAK SE STÁT MANAŽEREM V ENERGETICKÉ SKUPINĚ RWE Ve spolupráci s nadřízeným se pak také odehrává kariérní plánování konkrétního účastníka, které jej připravuje na pozdější pracovní zařazení.

Příležitost pro další kariéru

Skupina RWE patří mezi nejlepší zaměstnavatele v České republice. Vzdělávacím programem Perspektivy podporuje osobní i kariérní růst svých zaměstnanců. Dobrý podnik soustavně dbá o své zaměstnance. Neznamená to však, že mají působit na stále stejných nebo obdobných pozicích po celý svůj pracovní život ve ﬁrmě. Dlouhodobá strategie řízení lidských zdrojů ve skupině RWE proto počítá s tím, že schopným zaměstnancům společnosti je třeba umožnit úspěšný kariérní, ale i osobní, růst. Jedním z nástrojů k dosažení tohoto cíle je v RWE program Perspektivy. Vyhledává lidi, kteří mají zájem zvýšit své odborné znalosti a kompetence, aby se mohli v budoucnu ucházet o manažerské pozice. V rámci programu Perspektivy se pak prohlubuje jejich odborná a sociální způsobilost a rozvíjejí se jejich předpoklady pro získání kompetencí v manažerských a podnikatelských oblastech. K tomu je ovšem nezbytné získat širší rozhled a zasadit široké spektrum znalostí do všeobecného i odborného kontextu. Proto se účastníci více seznámí s celým sektorem plynárenství a energetiky, prohloubí si technické znalosti a dostanou informace o nejnovějších trendech v oboru. Samozřejmostí je rozšíření znalostí o skupině RWE v ČR a seznámení se standardy koncernu RWE v různých oblastech.

Šance pro absolventy VŠ Nejde jen o teorii. Součástí programu Perspektivy je i zahraniční stáž v rámci skupiny RWE, vzdělávací akce Plynárenské minimum nebo se účastníci mohou seznámit s řadou projektů RWE v ČR. Program probíhá po dobu půldruhého roku, jednotlivé běhy se skládají z deseti modulů po zhruba dvou dnech. Vždy se upravuje podle individuálních či skupinových vzdělávacích potřeb účastníků. Závěrečný modul (Certiﬁkační workshop) tvoří dvě

části. Na té prezentační účastníci představí podle předem zadaných kritérií výstup projektu za účasti nejvyššího managementu skupiny RWE CZ a pozvaných hostů. Druhá část je teambuildingová, která podporuje vůli účastníků k dalšímu samostatnému rozvoji a rozvoji v rámci týmu. Cílovou skupinou programu jsou ti zaměstnanci skupiny RWE, kteří v současné době manažerskou pozici nezastávají, tj. nemají žádné či pouze minimální zkušenosti s přímým vedením podřízených. Musí však splňovat řadu dalších podmínek. Například ukončené nebo alespoň započaté vysokoškolské studium jakéhokoli směru a dobrou znalost angličtiny. Délka jejich pracovního poměru v RWE musí být minimálně roční. Další kritéria se zakládají na hodnocení nadřízených pracovníků. Nezanedbatelný důraz je kladen na loajalitu ke společnosti a připravenost dál se rozvíjet. Vzdělávací program ovšem klade na účastníky nemalé nároky. Ať již je to nezbytná domácí příprava, pravidelné studium angličtiny, ale musí také poskytovat zpětnou vazbu o přínosech či negativních zkušenostech s programem svému nadřízenému či dalším útvarům skupiny RWE.

„Do vzdělávání pracovníků investujeme nemalé částky,“ říká Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Transgas. Práce v plynárenství už dávno není jen o žlutých trubkách či o zajišťování tranzitu plynu, ale hledá odpovědi na společensko-politické otázky, které hýbou světem. Energetické ﬁrmy proto nabízejí svým zaměstnancům mnohem větší množství různých pracovních příležitostí než v řadě jiných odvětví. Příklady? Ve skupině RWE je to kromě plynárenství například ochrana životního prostředí, alternativní zdroje energií, ekonomika, regulace, obchod, tržní analýzy apod. „Technické odborníky jsme vždy hledali a budeme i nadále,“ potvrzuje Martin Herrmann. „Ale potřebujeme také analytiky pro obchod, marketing, ﬁnance, uplatnění u nás najdou obchodníci a specialisté IT.“ Již sama šíře oborů, kterými se společnost s pěti tisíci zaměstnanci v ČR zabývá, dává šanci každému, kdo na sobě chce pracovat a rozšířit si obzory nad rámec svého současného pracovního zařazení. Absolventi prvních běhů programu Perspektivy to chápou jasně: jde o vzdělávací program, který dává příležitost. Základ, na kterém lze dále stavět. Účastníci vyjmenovávají celou řadu pozitivních rysů programu. Například nastartování profesní kariéry. Získání manažerských dovedností. Seznámení se s kolegy na různých pozicích v RWE v celé republice. Motivaci pro budoucnost. Zkvalitnění zkušeností. Možnost aktivně se podílet na záměrech společnosti. Naučit se vystupovat a prezentovat názory. Kladně hodnotí také možnost učit se něco nového. „Připravit se na převzetí větší odpovědnosti,“ shrnuje jedna účastnice. „Není to jen o získávání znalostí, ale také nových přátel a kontaktů. Získal jsem určitý nadhled, a to nejen pro svoji práci a profesní růst, ale také pro osobní život,“ doplňuje jiný absolvent.

TÉMA DOC. AKAD. ARCH. VLADIMÍR SOUKENKA ì soukenka@fa.cvut.cz

Dramatické osvětlení v architektuře Současná architektura vedle racionality a exaktnosti prezentuje i atributy dnešního tempa doby. Jeho součástí je i glorifikace symbolů permanentního ekonomického růstu. Tím jsou i znaky „společnosti spektáklu“ (Guy Debord). Vše důležité je třeba teatrálně ozvláštnit, jako v reklamě. Hledá se příběh, ,,story“. Ze současné architektury se vytrácí prostorový temporytmus odpovídající času uživatele. Funkční a typologická kritéria formují architektonický prostor do schémat, která odpovídají racionálním východiskům z hlediska konstrukce a stavební technologie. Emocionální výslednicí zůstává pouze fascinace abstraktní exaktností. Tento inženýrský rozměr však postrádá harmonickou rovnováhu obou hemisfér lidského myšlení. Emocionální složky, jako plastika a obraz, již nejsou součástí architektonického konceptu. Tak, jak se stupňuje racionální abstraktnost hmotné kultury kolem nás, musí se stupňovat emocionální kompenzace lidské psychiky. Tyto postupy jsou před nástupem filmu a reklamy dávno vlastní divadlu, které k tomuto účelu formulovalo vlastní vědeckou disciplínu s jasnými principiálními postupy, které fungují dodnes. Městské prostředí kolem nás se nyní stále více stává inscenačním prostorem. Vznikl nový fenomén, „scénografie veřejného prostoru“, který v duchu původního termínu pro jevištní dekorace řeší utváření psychoplasticity prostoru a jeho temporytmu. Dramatické osvětlení užívané na divadelních scénách se díky rozvoji technických prostředků stává stále častěji součástí celkového výrazu architektury. Vždyť po potlačení sochařství a malby v architektuře je osvětlení posledním výrazovým prostředkem, který utváří mimo vlastní formu její emocionální výraz. Vedle statického výrazu budovy „na věky věků“ přináší osvětlení rychlou změnu dynamiky i barevnosti a poutá tím kýženou

pozornost. I nedávná změna instalace osvětlení na Eiffelově věži v Paříži ukazuje trend v ještě větší teatralizaci tradičních ikon civilizace a jejich marketingové užití. Vedle dramatického osvětlení architektury se vyvíjí i nové formy zobrazení. Na letošním veletrhu ForArch se v Praze již objevil vzorek materiálu pro membránové konstrukce, který není jen ze světlovodivých vláken, ale obsahuje i rastr LED diod schopných tvořit ucelený obraz. Znamená to, že již není daleko doba realizace obrazu města ze sci-fi filmů, jako je například Total Recall, kde fasády budov jsou velkými obrazovkami.

grafici a filmaři bez jakéhokoli respektu k principům architektury.

FOTO Divadelní

osvětlení

Od roku 2007 pracuje na ČVUT Institut intermédií (www.iim.cz), kde se prolíná výuka uměleckých škol FAMU a DAMU s technickými profesemi Fakulty elektrotechnické a Fakulty architektury. Vzniká tím zázemí pro týmovou spolupráci a hledání přístupu k umělecké aplikaci současných mediálních technologií. Jsou zde také podmínky pro cvičení dnes již samostatné profese „lighting designer“. Park světelných zdrojů i softwarové nástroje ovládání vyžadují odbornou obsluhu zároveň schopnou vlastního cítění k utváření atmosféry prostoru pomocí světelných efektů. Scénografický dialog s architekturou ovlivňuje změnu paradigmatu výuky architektů od myšlení ve vektorech k myšlení ve sledu perspektivních obrazů. Pokud budou architekti pracovat i se scénografickým rozměrem inscenace prostoru, jako například Jean Nouvel, Herzog a Meuron, nevytvoří podmínky, aby tento fenomén opanovali

FOTO Současná

architektura

FOTO Fasáda

obrazovkou

FOTO Tradiční

architektura

zima 2009 TECNICALL

TÉMA ING. LEOŠ BOHÁČ, PH.D. ì bohac@fel.cvut.cz

Optika až do vašeho domu Optické záření se dnes vyskytuje v celé řadě aplikací. Odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT se zabývají převážně problematikou využití světelné energie pro účely přenosu informací. jako signálem provádět různé matematické operace, například derivaci. Zesílit optické záření na potřebnou úroveň umožňují na ryze optické bázi optické zesilovače. Oblast vývoje supermoderních optických systémů je ale v podmínkách katedry problematická, především z pohledu nedostatečných financí na výzkum.

FOTO

Cívka s 50 km optického vlákna za úsvitu

Světlo, přesněji řečeno optické záření, se šíří buď volným prostorem (typicky v atmosféře) nebo v uzavřených strukturách, dnes běžně známých pod pojmem optická vlákna. Oba způsoby přenosu lze v praxi použít pro přenos informace, i když většina současných optických systémů je založena na použití optického vlákna. Přenos v optickém vlákně je výhodný především tím, že je v něm světlo uzavřené a neuniká ven. Dnešní optické vláknové systémy s vlnovým multiplexem nabízejí značně velké datové propustnosti, v laboratořích je dosahováno řádově 10 Tbit/s. Pro lepší představu, takový systém je schopen přenést za jednu jedinou sekundu obsah několika stovek DVD na vzdálenost stovek kilometrů. Katedra telekomunikační techniky řeší různorodou problematiku v oblasti optických komunikací a systémů. Zajímavou a progresivní oblastí je návrh speciálních mikrostrukturních optických vláken. Ta se liší od 26

zima 2009

TECNICALL

standardních optických vláken záměrným vložením malých mikroskopických struktur, které způsobí, že se takový materiál chová velice odlišně a vykazuje zajímavé optické vlastnosti. Katedra se také nově zabývá návrhem a simulací fotonických struktur, které umožňují realizaci zajímavých funkcí, jako je třeba ovládání světla světlem. Při návrhu systémů jsou používány osvědčené softwarové nástroje od firmy ARTIS, jako je OPTSIM, BANDSOLVE apod. Další zajímavou problematikou je návrh a simulace pokročilých modulačních formátů, které jsou nezbytné pro vysokorychlostní systémy budoucnosti. Společně se společností CESNET, z. s. p. o., se výzkumní pracovníci zabývali návrhem optických tras s rychlostí 10 Gbit/s. Někteří doktorandi spolupracují s Ústavem fotoniky a elektrotechniky Akademie věd na zajímavých projektech. Jedním takovým je i návrh optických mřížek s dlouhou periodou, které umožňují s optickým zářením

Proto se pracovníci katedry zapojují i do projektů, kde není optické vlákno používáno jen pro přenos informace, ale také pro detekci určité fyzikální veličiny. Zajímavá je z pohledu praxe v rámci ČR problematika speciálních optických senzorů, které umožňují detektovat třeba mechanický tah v různých materiálech (křídla letadel, deformace stěn budov apod.) nebo proniknutí perimetru hlídaného objektu. Možností a kombinací je relativně velké množství. Opomíjeny nejsou ani plně optické sítě s metodami přenosu v nich. Aktuální je dnes problematika přístupových pasivních optických sítí v koncepci označované „optika až do domu“ (FTTH), tj. s optickým vláknem dovedeným až do účastnické zásuvky. Zde odborníci pracují na metodice návrhu, optimalizaci, bezpečnosti a navyšování přenosové rychlosti. Širokou technickou veřejnost a průmyslovou praxi se katedra snaží informovat o nových technologiích a řešeních v online elektronickém časopise Access server, dostupném na adrese http://access.feld.cvut.cz, a provozujeme též podpůrný online simulační a výpočetní Matlab server na adrese http://matlab. feld.cvut.cz/. Zde jsou k dispozici programy také z oblasti optiky, například ze zmíněné oblasti přístupových sítí kalkulátor útlumové bilance pasivní optické sítě.

TÉMA ING. MICHAL KABRHEL, PH.D. ì michal.kabrhel@fsv.cvut.cz

PROF. ING. KAREL KABELE, CSC. ì kabele@fsv.cvut.cz

Laboratoř inteligentních budov Laboratoř inteligentních budov byla otevřena na jaře roku 2009. Je určena pro vytvoření technického zázemí pro realizaci experimentů a ověření technologií používaných v moderních budovách vybavených inteligentními systémy řízení. Největší část laboratoře tvoří pracoviště pro experimenty s inteligentními systémy osvětlení. Laboratoř je využívána pro podporu výuky bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů. řídicího systému budovy nainstalovaného v počítači. Pracoviště pro experimenty s inteligentními systémy osvětlení je určeno pro testování a analýzu vybraných druhů svítidel a pro zkoušení vlivu vybraných parametrů vnitřního prostředí na zrakovou pohodu. Stavebně je pracoviště řešené jako komora s vlastním systémem větrání, vytápění, chlazení a osvětlení. Čelní stěnu tvoří skutečný exteriérový prvek používaný při výstavbě moderních administrativních budov. Prosklené stěny komory jsou vybaveny žaluziemi s elektropohonem, které umožňují kombinovat denní a umělé osvětlení nebo úplné zastínění komory.

FOTO Stojanové

nepřímé svítidlo pro lineární zářivky Laboratoř je rozdělena na jednotlivá pracoviště zaměřená na problematiku dílčích částí systému inteligentních budov. Formou demonstračních panelů jsou zde ukazovány základní prvky komunikačních technologií. V laboratoři je umístěn panel demonstrující systém vytápění budovy, kde je možné vybrané prvky ovládat prostřednictvím

Systém osvětlení v komoře je vytvořen z moderních svítidel napojených na univerzální sběrnici. To umožňuje variabilní změny počtu a typu svítidel. Systém osvětlení lze ovládat pomocí programovatelného ovládače nebo pomocí softwarového ovládání řídicí jednotky z počítače. Nastavit tak lze scénu s velmi proměnnými parametry osvětlení.

Dále je zde umístěno nastavitelné cloněné vestavné svítidlo s halogenovou žárovkou 50 W / 12 V s úhlem vyzařování 24°. Osvětlení interiéru umožňuje také interiérové stojanové nepřímé svítidlo pro lineární zářivky 3 × 28 W, které dovoluje plynule měnit barevné RGB světlo. Svítidlo je vybaveno elektronickými předřadníky s rádiovým řízením pomocí dálkového ovládače. Systém osvětlení pro demonstraci doplňuje dvojice svítidel s LED diodami s modrým světlem 3,6 W s úhlem vyzařování 16° a dále pak svítidlo s halogenidovou výbojkou s keramickým hořákem 70 W s úhlem vyzařování 6°. Tato svítidla jsou zde v odolném venkovním provedení. Více informací na http://tzb.fsv.cvut.cz

Ve stropě laboratoře jsou vestavěna svítidla s nepřímým vyzařováním světelného toku s elektronickým předřadníkem se zářivkami 2 × 55 W a 4 × 18 W, které jsou plně stmívatelné.

Kontaktujte studenty prostřednictvím Kariérního centra ČVUT! • inzerujte volné pracovní pozice na www.kariernicentrum.cz • staňte se mentorem vybranému studentovi z ČVUT na http://mentoring.cvut.cz • připravte soutěž pro týmy studentů na www.econtech.cz Cílem Kariérního centra ČVUT je zajistit komplexní služby v oblasti kariérního poradenství v rozsahu, jaký je běžný na evropských univerzitách, a tím zlepšit pozici studentů na trhu práce.

zima 2009 TECNICALL

TÉMA PROF. ING. JOSEF TLUSTÝ, CSC. ì tlusty@fel.cvut.cz

Světelná technika pod laboratorním dohledem Výuku světelně technických disciplín na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze zajišťuje katedra elektroenergetiky. Její výzkumná činnost se zaměřuje na kvantitativní a kvalitativní osvětlování vnitřních a venkovních prostorů se zohledněním zrakové pohody, životního prostředí a snižování energetické náročnosti osvětlení. a řada dalších. Laboratoř je vybavena třímetrovou fotometrickou lavicí, kulovým integrátorem o průměru 1,5 m a goniofotometrem s otočným fotočlánkem na rameni ve dvoumetrové fotometrické vzdálenosti od zkoušeného zdroje či svítidla, umístěného v ose rotace v provozní poloze.

FOTO Výzkumná

činnost laboratoře se zaměřuje na kvantitativní a kvalitativní osvětlování venkovních prostor, ale i interiérů

Kromě běžných digitálních provozních luxmetrů PU 550 firmy Metra, luxmetru Konica Minolta T-10M a univerzálního fotometru firmy Hagner pro měření jasů i osvětleností jsou v laboratoři pro světelně technická měření ještě k dispozici: digitální radiometr – fotometr typu 211 firmy PRC Krochmann Berlin s čidly a nástavci, digitální jasometr firmy LMT Lichtmeßtechnik Berlin série L 1009, objektivní digitální kolorimetr firmy LMT Lichtmeßtechnik Berlin typu C 1210 s měřicí hlavou pro měření trichromatických souřadnic, digitální přístroj pro měření kontrastu jasu typu 1100 dánské firmy Brüel & Kjaer s referenčními standardy odrazu, spektrometr firmy Oriel s optickou šířkou štěrbiny 1 nm

a s křemíkovým detektorem, speciální měřicí přístroj pro měření rozložení jasu odrazných povrchů atd. Přístrojové vybavení laboratoře umožňuje provádět fotometrická měření na základě požadavků firem a odborných institucí jak ve vnitřních, tak venkovních prostorech. Provádí nejen ověřovací měření osvětlenosti rovinné plochy a jasu, ale i kulové, válcové, poválkové a krychlové osvětlenosti, světelného vektoru, činitele podání tvaru, také spektrální analýzy světla různých zdrojů a kolority povrchů, měření světelného toku a svítivosti zdrojů a svítidel i rozložení svítivosti svítidel. Za poslední dva roky zpracovala katedra kromě výzkumných, habilitačních, doktorských a diplomových prací dvanáct odborných posudků, expertiz, auditů a ověřovacích měření různých světelných zdrojů, svítidel a osvětlovacích soustav pro praxi.

Katedra pro vědeckovýzkumnou i pedagogickou činnost provozuje Laboratoř světelné, osvětlovací, projekční a zobrazovací techniky. Ta je vyhledávaným a ojedinělým pracovištěm, využívaným nejenom pro univerzitní výuku, ale zároveň sloužícím pro odbornou praxi. Původně byla laboratoř světelné techniky akreditována Úřadem pro civilní letectví a byla určena pro měření světelně technických parametrů leteckých pozemních návěstidel. Naměřená data katedra zpracovává a analyzuje se specialisty z univerzit z Brna, Ostravy, Varšavy a s průmyslovými podniky, mezi nimiž nechybí Český metrologický institut, Osram, Philips, Transcom, Etna, Eltodo, Inge Opava, Vyrtych 28

zima 2009

TECNICALL

Ukázka různých typů světlených zdrojů v laboratoři světelné techniky FOTO

TÉMA ING. PETR ŽÁK, PH.D. ì zak@etna.cz

ČVUT pomohlo při nasvícení Langweilova modelu Prahy Langweilův model Prahy je součástí sbírek Muzea hlavního města Prahy. Patří k nejpodrobnějším dobovým urbanistickým modelům města na světě. Model tvoří přes dva tisíce budov a zachycuje podobu Prahy z první poloviny 19. století. halogenové žárovky 50 W a optické kabely byly zakončeny ve směrovatelných koncovkách s možností změny úhlu poloviční svítivosti.

FOTO Langweilův

model Prahy patří k nejpodrobnějším dobovým modelům města na světě V současné době je model vystaven v budově Muzea hlavního města Prahy na Florenci. Osvětlen je podle nového návrhu, na němž spolupracovali odborníci z katedry elektroenergetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, z české společnosti Etna a finské společnosti SAAS Instruments. Hlavní ideou návrhu osvětlení bylo zásadní zlepšení viditelnosti a přehlednosti modelu z pohledu návštěvníka. V současnosti je Langweilův model o půdorysné ploše 11,5 m² umístěn v prachotěsné vitríně na kovovém roštu ve výšce 80 cm. Původní osvětlení modelu mělo dvě úrovně. Celkové, trvale svítící osvětlení, které rovnoměrně osvětlovalo celý model, a dále osvětlení směrové, zvýrazňující vybrané objekty. To se ovládalo tlačítky na předním panelu, umístěném na kolmém stojanu před vitrínou. Původní osvětlovací soustavu tvořil systém optických kabelů, které byly zakončeny a upevněny ve stropních deskách. Pro celkové osvětlení bylo použito šest projektorů pro 150W halogenidové výbojky a optické kabely byly zakončeny v pevných koncovkách. Pro směrové osvětlení bylo použito sedm projektorů pro

Způsob nového osvětlení modelu navázal na předchozí řešení, ale snažil se je vhodným způsobem doplnit a rozšířit. Výsledné řešení vycházelo z reálných testů, počítačové simulace a zohledňovalo architektonická, světelně technická i provozně technická hlediska. Nejdůležitější podmínkou v rámci návrhu osvětlení bylo vytvoření jasově vyváženého světelného prostředí, které by i při nízkých adaptačních jasech umožňovalo velmi dobrý vizuální vjem modelu. Pro to, aby byl návštěvník schopen věrně vnímat barevnost i jednotlivé detaily modelu i při relativně nízkých hladinách osvětlenosti, bylo třeba zajistit, aby hlavní plochy prostoru, ve kterém je model vystaven, měly malý povrchový jas a současně aby návštěvník nevstupoval do výstavní místnosti z prostoru s příliš vysokými hladinami osvětlení. Viditelnost jednotlivých částí modelu je ovlivněna nejen osvětlením, ale i jejich polohou v rámci modelu. Aby mohl divák pozorovat i vzdálenější objekty a přitom neklesala jeho schopnost rozlišovat malé detaily, byla do stropní konstrukce zabudována kamera. Pro ovládání osvětlovací soustavy i kamery je použit dotykový monitor, který je umístěn na stejném místě jako původní ovládací panel. U původního řešení dopadal světelný tok z osvětlovací soustavy kolmo dolů a osvětloval hlavně horizontální plochy. Vertikální plochy, tvořící většinu fasád budov a objektů modelu, byly osvětleny nedostatečně. Z tohoto

důvodu bylo navrženo nové řešení stropní konstrukce, které umožnilo umístit osvětlovací soustavu více ke krajům vitríny. Tím bylo možné dosáhnout dostatečného osvětlení vertikálních ploch modelu. Vzhledem k citlivosti exponátu byl pro osvětlení použit systém optických panelů. Novou osvětlovací soustavu tvoří skleněné optické kabely v délce 380 m, 16 projektorů pro 50W halogenové žárovky, 5 projektorů pro 20W halogenové žárovky a 141 flexibilních koncovek pro optické kabely. Celkový příkon osvětlovací soustavy je 1,0 kW. Projektory jsou u nově navržené osvětlovací soustavy umístěny po obvodu vitríny, tak, aby byly snadno přístupné při údržbě a výměně světelných zdrojů. Projektory jsou napájeny z elektronických stmívatelných transformátorů, napojených na řídicí systém s protokolem DALI. Důležitou součástí návrhu byla minimalizace možných poškozujících účinků světelného záření na exponát. Ze strany konzervátorů byl požadavek, aby trvalá hladina osvětlenosti modelu nepřekročila úroveň 50 lx. Pro maximální omezení expozice exponátu je osvětlovací soustava vybavena čtyřmi pohybovými čidly, která zaznamenávají přítomnost návštěvníků. Pokud v místnosti s modelem nejsou návštěvníci, přejde osvětlení do klidového režimu s nejnižší úrovní osvětlenosti. Jednotlivé světelné scény se pak aktivují přes dotykový panel a každá scéna trvá na pět minut. Pokud se v místnosti pohybuje více lidí, doba trvání scény se automaticky prodlužuje. Výsledné řešení umožňuje nejen minimalizovat namáhání exponátu, ale také snížit spotřebu elektrické energie. zima 2009 TECNICALL

TÉMA ING. MAREK ŠKEREŇ, PH.D. ì marek.skeren@fjfi.cvut.cz

Holografická optická pinzeta manipuluje s buňkami

Holografie jako metoda záznamu a rekonstrukce obrazové informace, která umožňuje zachovat úplnou informaci o zaznamenávaném objektu včetně jeho prostorovosti, je dnes již obecně známou vizualizační technikou. Hologramy vytvářející obraz za účelem pozorování lidským okem představují jenom zlomek. S nástupem optických technologií do oblasti komunikací, medicíny a různých odvětví průmyslu narůstá i potřeba obecného ovládání a tvarování světelných paprsků. Kromě klasických řešení pomocí konvenčních refraktivních prvků (čoček, zrcadel atd.) se zde nabízí také řešení holografické. V takovém případě je na hologram nahlíženo jako na obecný transformační prvek, který transformuje dopadající světelný svazek do požadovaného tvaru. Jednou ze současných speciálních aplikací optických technologií je manipulace s částicemi pomocí optické pinzety. Lze ukázat, že pokud se v blízkosti silně fokusovaného světelného svazku s dostatečným prostorovým spádem světelné intenzity nachází částice s velikostí srovnatelnou s rozměrem fokusu, může vzniknout síla, která tuto částici vtahuje do místa světelného fokusu a fixuje její polohu obecně v prostoru.

v oblasti mikrometrů, resp. stovek nanometrů. Do této kategorie patří i celá řada biologických objektů, jako jsou různé buňky a objekty uvnitř buněk. Pokud ale chceme ovládat více částic v prostoru najednou a dynamicky měnit jejich polohu, stává se vytvoření příslušného optického pole značně komplikovanou úlohou. Z několika málo přístupů, které tento problém umožňují alespoň částečně řešit, je nejslibnější a nejflexibilnější řešení pomocí dynamických hologramů. Systém optických pastí je generován jako rekonstrukce hologramu nasvětleného laserovým paprskem. Místo prostorového obrazu předmětu tak hologram vytváří v různých místech prostoru optické pasti, které mohou být různého tvaru, mít různé rozložení energie apod. Počítačem generovaný hologram je realizován pomocí speciálního mikrodispleje s vysokým rozlišením. Při pozorování objektů v mikroskopu (například živých buněk) můžeme potom označit (například počítačovou myší) vybrané objekty a v reálném čase s nimi ve vzorku bezkontaktně a nedestruktivně manipulovat pomocí optického pole.

FOTO Zjednodušené

schéma holografické optické pinzety I když je tento efekt na absolutních rozměrech částice do jisté míry nezávislý, prakticky je nejlépe využitelný pro objekty a světelné fokusy s rozměry 30

zima 2009

TECNICALL

Tato „aktivní“ mikroskopická technika je závislá zejména na výpočetně velice náročném počítačovém návrhu hologramů probíhajícím v reálném čase. Optickou manipulaci lze provádět s objekty o velikosti až desítky mikrometrů, ale na druhé straně lze pracovat i s nanometrovými částicemi, molekulami, řetězci DNA atd. Ve Skupině optické fyziky na katedře fyzikální elektroniky

Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT jsou holografie a její aplikace studovány již od sedmdesátých let minulého století.

FOTO Manipulace

s buňkami Saccharomyces cerevisiae pomocí holografické pinzety

Dnes se na tomto pracovišti věnuje pozornost kromě klasických hologramů pro vizualizační aplikace také výše zmíněným moderním aplikacím v optických komunikacích, obecném ovládání laserových svazků a také v optických manipulacích. Byla zde realizována i řada experimentů s využitím sestrojené holografické optické pinzety. V současnosti jsou zkoumány různé možnosti rozšíření manipulačních technik pro další aplikace.

PROJEKTY ING. PETR BOUCHNER, PH.D. ì bouchner@fd.cvut.cz

Vozidla, která mluví za jízdy s řidičem

Již druhým rokem pořádala Fakulta dopravní ČVUT (FD) spolu s Českým národním uzlem pro neuroinformatiku úzce zaměřenou mezinárodní konferenci „Driver-Car Interaction & Interface“ (DCI&I). Hlavním tématem konference DCI&I je právě problematika interakce řidiče s vozidlem, a to v těch v nejrůznějších aspektech. ke středu vozovky nebo krajnici. Simulátory umožňují také měřit pohyby pedálů plynu a brzdy a pohyby volantu. Na testovaného řidiče se připojují i další senzory, sloužící např. pro měření takových psychofyziologických veličin, jako jsou EEG, EKG, EOG či kožní impedance. Otázky spojené s HMI ve vozidlech jsou v posledních letech stále aktuálnější. Svědčí o tom nejen zájem automobilek a výrobců různých asistenčních či komunikačních systémů, ale i aktivity národních i mezinárodních organizací a tvůrců legislativy. FOTO Pohled

na full simulátor Škoda Octavia II s plně obklopující projekcí (7 projektorů) Téma interakce řidiče s vozidlem je v podstatě podoborem oblasti „Interakce mezi člověkem a strojem“ („Human-Machine Interaction“, zkráceně HMI), zaměřené na úzce profilovanou, avšak velmi významnou problematiku. Sdružuje jak různorodé vědní obory, které se bezprostředně týkají např. konstrukce a návrhů strojů a přístrojů v automobilovém průmyslu používaných, tak i obory, které se zabývají poznáním člověka samotného.

odvádí řidičovu pozornost. Kromě řidiče a jeho vozidla jsou dalšími objekty zájmu i dopravní stavby, jejich návrh či výtvarné řešení (tunely, křižovatky, železniční přejezdy apod.).

Mezi ty nejzajímavější patří např. aktivita Evropské rady „Doporučení pro návrh a instalaci přístrojů a asistenčních systémů do osobních automobilů“, na jehož poslední revizi se aktivně podílela také FD ČVUT.

Výhoda používání simulátorů oproti skutečným vozidlům spočívá v tom, že řidič, obklopen prostředím, které víceméně přesvědčivě navozuje iluzi reálného světa, může provádět v podstatě jakékoliv úkony a manévry v podmínkách naprosto bezpečných pro něj i jeho okolí.

Zatímco systematický rozbor funkcí umělých systémů (tj. v našem případě zařízení automobilu) je spíše technickou záležitostí, rozbor chování člověka, jeho výkonu, psychiky či složitých funkcí centrální nervové soustavy je v podstatě rozborem velmi měkkého systému.

Vozidlové simulátory jsou sestaveny z reálných částí automobilového kokpitu, které jsou napojeny na simulační systémy běžící na několika vzájemně propojených počítačích. Simulátory jsou vyvíjeny na FD ve spolupráci s výrobci automobilů.

V laboratořích FD je řidič zkoumán v různých standardních i zátěžových situacích, jako je např. únava („mikrospánek“), rušení či nadměrná zátěž způsobená používáním různých zařízení během jízdy, která

Pro důkladné zmapování dějů, které probíhají v řidičově těle i mysli, se používá celá řada měřicích zařízení. Základními výstupy ze simulátoru jsou rychlost, trajektorie jízdy a odchylka od ideální jízdní dráhy vztažená

FOTO Lehký

simulátor Superb s přípravou pro měření simulovaného asistenčního přístroje

zima 2009 TECNICALL

PROJEKTY ING. JIŘÍ KAUFHOLD ì kaufhold@trainingpoint.cz

V celoživotním vzdělávání jsme teprve na začátku Celoživotní vzdělávání (CŽV) je všeobecný pojem, který zahrnuje široké spektrum postsekundárních vzdělávacích aktivit a programů. Dostat jej na úroveň nabídky západoevropských univerzit se na ČVUT snaží Centrum podpory vzdělávání – Trainingpoint, působící na Fakultě elektrotechnické. Je zřejmé, že oba systémy CŽV mají zásadní a pozitivní vliv na rozvoj všech složek hospodářství, a proto se těší zvýšené pozornosti veřejných institucí.

Zatímco v Evropě se pro CŽV používá pojem „lifelong learning“, v USA se ustálilo „continuing education“. Zde již v roce 1907 vytvořila University of Wisconsin za podpory millwaucké Asociace výrobců a obchodníků systematický trénink zaměstnanců v rozličných oborech jako matematika v praxi, příprava plánů a návrhů, rýsování atd. Tyto aktivity dalšího vzdělávání nekopírovaly tradiční přednášky, nýbrž využívaly inovativní metody a postupy a nebyly přívěskem, naopak tvořily samostatnou jednotku univerzity. Hlavně po druhé světové válce a v letech šedesátých a sedmdesátých byl rozvoj nejrůznějších forem CŽV urychlen a prakticky každá americká univerzita měla ve svém portfoliu vlastní specifické řešení. Rozlišujeme mezi systémy CŽV se zaměřením společensko-kulturním a společensko-ekonomickým. První umožňuje další zkvalitnění života především vrstev starších občanů (univerzita třetího věku). Druhý je cílený na skupinu zájemců motivovanou hospodářskými aspekty razantního vývoje globálních ekonomik. 32

zima 2009

TECNICALL

Současná situace v Evropě V roce 2007 požádal francouzský premiér François Fillon Evropskou asociaci univerzit o vytvoření listiny, která by shrnovala klíčová témata univerzit, ovlivňující vývoj společnosti v budoucnosti. Jedním z nejvýznamnějších témat se jednoznačně stalo CŽV – lifelong learning. Drastické změny v hospodářském sektoru, zvyšující se tempo technologických změn a rostoucí vliv globalizace a v neposlední řadě zvyšující se průměrný věk evropské společnosti vyžadují přehodnocení trhů práce a napasování stávajících struktur vyššího, postsekundárního vzdělávání na nové podmínky. Vlády jednotlivých zemí a univerzity napříč Evropou doporučují specifické kroky, které mají sloužit k zefektivnění CŽV a podstatnému zlepšení vazeb mezi univerzitami, průmyslem, státními institucemi a rozličnými podpůrnými organizacemi, které by odpovídaly požadavkům kladeným na znalostní společnost. Toto je však pouze jedna z mnoha studií a analýz, které najdeme jak v nadnárodní, tak i prakticky totožně interpretované národní verzi. Všechny mají jedno společné. Poskytují obrovské množství cenných informací a konkrétních návrhů založených na již osvědčených a aplikovatelných poznatcích. Využití zmiňovaných zdrojů je potom záležitostí univerzity a to znamená, jaký koncept CŽV bude vyvinut a jakým způsobem bude

implementován do nabízeného portfolia studijních aktivit programů jednotlivých fakult. CŽV v jiných zemích Technická univerzita (TU) ve Vídni vytvořila samostatnou organizační jednotku založenou na ekonomickém modelu fungování Continuing Education Center (CEC). Produktový a operativní management, zabývající se výhradně CŽV, zodpovídá za koordinaci procesů, komunikaci se zákazníkem, marketing a všechny další aktivity spojené s vývojem vzdělávacích programů. TU Vídeň si uvědomuje prioritu CŽV a jeho společenskou hodnotu, proto vstup na web CEC prezentuje již na své úvodní webové stránce. Samozřejmostí zůstává totožnost obsahu v jazykových mutacích stránek. Cílem vícejazyčnosti je nejen oslovení zahraničních zájemců o program CŽV, které je při úzké specializaci a stále se zvyšující mobilitě lidí nutností, ale i příprava domácích postgraduantů na práci v zahraničí nebo v mezinárodních korporacích. Nabízené studijní programy jsou rozděleny do tří skupin: technika, management a specifická nabídka učebních kurzů. CEC v kooperaci s mnoha domácími i zahraničními partnery nabízí vysoce atraktivní a aktuální vzdělávací programy. Jedním z nejvýznamnějších lokálních partnerů je společnost WIFI (Wirtschaftsförderungsinstitut). Přes mnohé rozdíly mezi jednotlivými vysokými školami mají úspěšné programy CŽV něco společného: zprostředkování fundovaných odborných znalostí je vždy hlavním cílem veškerých aktivit a programů

CŽV a křivka cyklu profesního vzdělávání

ÚROVEŇ VZDĚLÁVÁNÍ

CŽV včetně specifických zájmů, postgraduálního studia a další specializace

Vysokoškolský a předkariérní vývoj dovedností: všeobecné a specifické znalosti

Udržování a rozšiřování obecných znalostí včetně implementace nových poznatků

Vysokoškolský

Předkarierní

Profesní

Další profesní rozvoj

Stupeň

ŽIVOTNÍ CYKLUS PROFESNÍHO RŮSTU

a je založené na tržních podmínkách, vzájemné spolupráci mezi univerzitou a partnery v různých oblastech vědy a techniky doma i v zahraničí a vytváření mezioborových inovativních kurzů a vysoké motivaci týmů. Koncepce CŽV na Fakultě elektrotechnické ČVUT Příští rok se Trainingpoint pouští do realizace rozvojového projektu MŠMT na podporu dalšího vzdělávání na ČVUT prostřednictvím pilotního projektu ověřeného právě na Fakultě elektrotechnické. Podpora rozvoje CŽV vyžaduje především vytvoření moderní infrastruktury, zlepšení prezentace programů CŽV a následně rozšíření

spolupráce i se zahraničními partnery – to vše směřuje ke zkvalitnění nabídky kurzů. Obrovská nabídka kurzů ČVUT uvedená na webových stránkách a donedávna navíc prezentovaná tištěnými brožurkami nenajde své optimální uplatnění. Chybí zde orientace na aktuální potřeby trhu. Propojení mezi průmyslem a průmyslovými svazy na straně jedné a ČVUT a jejími částmi na straně druhé není využíváno. Prvním krokem ke zlepšení nabídky CŽV je vytvoření centrální databáze, která bude poskytovat přehledné aktuální informace zájemcům o další vzdělávání. Vytvoření nových distribučních cest za využití moderní tech-

niky pomůže atraktivnějšímu prezentování nabídky kurzů. Druhý krok sleduje využití znamenité image a dobrých vztahů ČVUT v zahraničí a vytvoření strategických partnerství s cílem využít synergii a rozšířit nabídku kurzů ČVUT i na zahraniční trhy. Tento fakt zdůrazní internacionalitu ČVUT a podpoří zájem zahraničních zájemců o formální i další vzdělávání. Těm, kteří se po několika letech úspěšné profesní dráhy rozhodnou rozšířit nebo prohloubit své znalosti, umožní cizojazyčné studium akceptaci na globálním trhu práce. Třetím a posledním krokem ve fázi celkové proměny konceptu CŽV na ČVUT bude mravenčí práce přepracování stávající nabídky kurzů v následujících oblastech: ověření ekonomického přínosu a evaluace cenové nabídky jednotlivých kurzů, nová dokumentace, administrace a prezentace nabízených kurzů, využití strategických partnerství při aplikaci kurzů CŽV ČVUT v zahraničí, postupné vytváření autonomní jednotky odpovídající za CŽV na ČVUT. Na závěr je nutné říci, že CŽV je bezesporu velmi důležitou oblastí terciárního vzdělávání, která se dnes už stala jedním z hlavních pilířů znalostní společnosti. Více informací najdete na http://www.trainingpoint.cz/

Přečtěte si všechna dosavadní vydání a články, které se nevešly, objednejte si TecniCall nebo se zúčastněte ankety na www.tecnicall.cz

zima 2009 TECNICALL

PROJEKTY MGR. JAN ZIKMUND ì Jan.Zikmund@vc.cvut.cz

Industriální stopy 2009 Během září a října proběhlo 5. mezinárodní bienále Industriální stopy, které uspořádalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT a Kolegium pro technické památky ČKAIT & ČSSI ve spolupráci s Českým národním komitétem ICOMOS, Národním památkovým ústavem, Ekotechnickým museem a British Councilem. přednášky, workshopy a konference po celou dobu tvořily příznivou atmosféru k setkávání jak odborníků, tak především neustále vzrůstajícího počtu nadšenců, pro které jsou pozůstatky industriální éry přitažlivým tématem v nejrůznějších polohách.

FOTO Dvoudenní

konference přinesla mimo jiné řadu impulzů, jak postupovat při záchraně průmyslového dědictví Akce se konala pod záštitou ministra kultury České republiky a za finanční podpory visegrádského fondu. Kromě tradičních hostitelských měst bienále – Prahy, Ostravy, Kladna a Liberce – se program letošního ročníku rozšířil mimo jiné také do Brna, Jablonce nad Nisou, Plzně, Zlína a Žatce. Výstavy, koncerty, divadelní představení, performance, exkurze,

FOTO Přes

K vyjasnění i této situace měla přispět dvoudenní mezinárodní konference s letošním leitmotivem Průmyslové dědictví: ve vzduchoprázdnu mezi profesionály a amatéry, která se jako vždy uskutečnila ve Staré kanalisační čistírně v Praze-Bubenči. Zkušenosti se zpřístupněním, popularizací, záchranou a novým využitím průmyslového dědictví příblížila řada zahraničních hostů, jako například Steve Miller, ředitel Ironbridge Gorge Museum Trust, Bill Ferris, výkonný ředitel Chatham Historic Dockyard a předseda Association of

Independent Museums, Norbert Tempel z Westfalisches Industriemuseum Dortmund, Lars Scharnholz z Institut für Neue Industriekultur Forst a řada dalších odborníků z Polska, Ruska, Skotska, Francie a Maďarska. Situaci v České republice nastínil ředitel VCPD ČVUT Benjamin Fragner, Jan Hozák z Národního technického muzea, Miloš Matěj z Národního památkového ústavu v Ostravě a další. Konkrétním akcím, projektům, metodám a postupům při záchraně průmyslového dědictví pak byl věnován druhý den konference, jejíž odpolední blok doplňoval workshop v rámci projektu Creative Cities. V atraktivních prostorech čistírny probíhaly po celou dobu bienále rovněž výstavy – Co jsme si zbořili… / deset let (doprovázená stejnojmennou publikací), posterová

130 průmyslových objektů a areálů zbořených v posledních deseti letech připomněla výstava Co jsme si zbořili 34

zima 2009

TECNICALL

prezentace sdružení a projektů bojujících za záchranu průmyslového dědictví Industriální propojení, fotografické cykly INDUSTRIALife a Uhlí je naše moře, audiovizuální instalace Čistírna jako nástroj a další doprovodné akce. Vnímání a nové vstupy nejmladší generace architektů do struktur průmyslové architektury ukázala prezentace studentských projektů AID (akceptace – intervence – destrukce) v Centru současného umění DOX. Muzeum pražského vodárenství představilo fotografie industriálních a technických staveb na území Prahy 4 – industriál Prahy 3 zase přiblížila exkurze do běžně nepřístupných objektů a publikace. Bohatý program probíhal v Kladně a okolí. Centrem se tradičně stal hornický skanzen na bývalém dole Mayrau a areál huti Koněv, kde se odehrávaly desítky kulturních akcí, skvěle využívajících atmosféry specifického prostředí. V Ostravě se návštěvníci mohli zúčastnit řady exkurzí a komentovaných projížděk, které po-skytly pohled na město s bohatou průmyslovou historií z neobvyklých úhlů – podobně koncipován byl i program v Liberci a okolních městech, Žatci a Zlíně. Další informace naleznete na www.industrialnistopy.cz

FOTO Od

citlivých rekonstrukcí, přes ambiciózní konverze, po radikální demolice – studentské práce v uměleckém centru DOX

Výzkumné centrum průmyslového dědictví vzniklo při ČVUT v Praze roku 2002 a stalo se koordinační platformou pro spolupráci odborníků Českého vysokého učení technického v Praze, zejména Fakulty architektury a Fakulty stavební, a dalších institucí, zabývajících se historií, architekturou, urbanistickými souvislostmi, vývojem technologií, stavebně technickými kritérii a ekologickými i ekonomickými hledisky výzkumu, záchrany a nového využití technických památek a průmyslových staveb a industriálních areálů. Je referenčním pracovištěm pro oblast průmyslo-vého dědictví a regenerace browfield v České republice a výsledky své činnosti široce publikuje. Mezinárodní bienále Industriální stopy 2009 patřilo k mnoha akcím, které přispěly k zapojení České republiky do spolupráce s mezinárodními organizacemi zabývajícími se ochranou průmyslového dědictví. Od roku 2010 Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze prochází významnou transformací a stává se pracovištěm Fakulty architektury ČVUT. Cílem je využít shromážděného duševního vlastnictví vzniklého za dobu dosavadní existence VCPD (reprezentované především unikátním Registrem průmyslového dědictví ČR), současně také rozvinout dosavadní výzkumnou činnost z hlediska teorie architektury, památkové péče a urbanismu a výsledky propojit s vědeckou a pedagogickou činností Fakulty architektury ČVUT v Praze. Benjamin Fragner

FOTO Konverze

areálu továrny Walter v Praze-Jinonicích – projekt studentky fakulty stavební ČVUT Venduly Wildové

FOTO Konverze

areálu podniku Technoplyn v PrazeHlubočepích – projekt studenta fakulty architektury ČVUT Martina Rezka

FOTO Exkurze

do Liberce – návštěva areálu bývalé továrny Textilana

zima 2009 TECNICALL

STUDENTI ING. ILONA PRAUSOVÁ ì prausova@vc.cvut.cz

Vítězem 3. ročníku soutěže IT diplomka roku je absolvent ČVUT Třetí ročník soutěže IT diplomka roku zná jméno svého vítěze. Stal se jím na začátku září Jiří Mlejnek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Během slavnostního ceremoniálu vítěz převzal šek na 100 000 Kč z rukou Tomáše Pavlíka, generálního ředitele společnosti Profinit. Autor dokázal zohlednit technologické i legislativní omezení včetně mnoha dalších funkčních i nefunkčních požadavků. Oceňujeme autorův přístup k analýze a řešení jednotlivých kritických aspektů problému a také to, že dovedl řešení do praktické realizace,“ uvedl Ondřej Zýka ze společnosti Profinit, který psal na práci odborný posudek.

FOTO Jiří

Mlejnek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze s Ondřejem Zýkou ze společnosti Profinit Oceněn byl i vedoucí diplomové práce Ing. Pavel Pačes. Soutěž o nejlepší diplomovou práci v oblasti Software Engineering a Computer Science organizuje Profinit za podpory vysokých škol. Tento ročník soutěže byl otevřen pro studenty českých a slovenských vysokých škol, kteří v akademickém roce 2008/09 vypracovali diplomovou práci na téma z oblasti Software Engineering nebo Computer Science. Do soutěže přišlo padesát dva přihlášek, což je rekord v její historii. Z deseti finálových prací poté odborná porota vybrala vítěze. Odbornou porotu tvořilo šestnáct zástupců vysokých škol a dvacet představitelů významných soukromých firem. „Jsme rádi, že jsme mohli ocenit práci Jiřího Mlejnka. V oblasti Software Engineering a Computer Science se každoročně scházejí vysoce zajímavé a velmi kvalitní diplomové práce. V této vítězné práci se podařilo organicky skloubit hardwarové a softwarové technologie a zároveň teoretickou a praktickou rovinu řešené problematiky. 36

zima 2009

TECNICALL

Jiří Mlejnek zvítězil s diplomovou prací na téma Realizace online systému sledování letadel v průběhu plachtařských závodů. Do soutěže se přihlásil na doporučení vedoucího diplomové práce Ing. Pavla Pačese. „Za velký úspěch jsem považoval zařazení mezi deset finalistů soutěže. Proto mě velmi mile překvapilo, když jsem zaslechl své jméno při vyhlášení vítěze. Myslím, že mezi deseti finalisty byla velká konkurence,“ řekl Jiří Mlejnek bezprostředně po svém vítězství. Jiří Mlejnek začal na ČVUT v roce 2003 studovat obor Výpočetní technika, který po třech letech završil bakalářskou zkouškou. Vzhledem ke svému koníčku, kterým je bezmotorové létání, přestoupil do magisterského studia na obor Kybernetika a měření se zaměřením na letecké informační a řídicí systémy. Při výběru tématu diplomové práce pak spojil příjemné s užitečným a jako téma si vybral systém pro sledování polohy bezmotorových letadel v průběhu plachtařských závodů. Ke své práci Jiří Mlejnek poznamenal: „Cílem mé práce bylo vytvořit systém, který by v reálném čase přenášel informaci o poloze soutěžních větroňů na pozemní stanici a v přehledné podobě takto získaná data prezentoval široké

veřejnosti prostřednictvím internetu. Aby výsledky mé práce měly náležitou formu, se postaral vedoucí mé diplomové práce Ing. Pavel Pačes z katedry měření.“ Vytvořený systém sledování bezmotorových letadel si autor během léta úspěšně odzkoušel na domovském letišti v Mladé Boleslavi v rámci druhého ročníku plachtařské grand prix. Dále byl systém použit také na plachtařském mistrovství regionů ve Vysokém Mýtě, kterého se Jiří Mlejnek zúčastnil jako soutěžící. Zařízením pro sledování polohy byly vybaveny tři kluzáky a jejich let mohla během závodů sledovat veřejnost na webových stránkách soutěže. To, že se Jiří Mlejnek v praxi neztratí, bylo jasné již během studia, kdy začal spolupracovat se společnostmi INDUKCE, s. r. o., a NOVEX-KLADNO s. r. o., pro které vyvíjel elektroniku na zakázku. Po skončení studií se rozhodl pokračovat v takto započaté kariéře a nyní podniká v oblasti vývoje regulačních systémů v průmyslu. „Přejeme Jiřímu Mlejnkovi mnoho úspěchů v další práci a těšíme se, že příští ročník soutěže bude stejně kvalitní,“ doplňuje Ondřej Zýka ze společnosti Profinit.

STUDENTI VERONIKA LOBREISOVÁ ì lobreisova@vc.cvut.cz

Studenti ČVUT dosáhli skvělého umístění v architektonické soutěži První ročník této studentské architektonicko-urbanistické soutěže byl výzvou pro studenty Fakulty architektury ČVUT Markétu Sekerovou a Jana Slaninu (1. místo), Miroslava Klofáče a Radovana Vacíka (3. místo) a Jakuba Bešťáka (zvláštní cena poroty).

Soutěž pořádala architektonická a projekční kancelář Helika s cílem navrhnout novou, co nejvhodnější podobu městské části Praha 11 – Háje. Ta je známá jako klasické velké panelové sídliště budované v 60.–80. letech minulého století. Zeptali jsme se výherců, proč se do soutěže přihlásili: „Pro každého studenta architektury je dobré a přínosné si během studia vyzkoušet soutěž se zadáním, které je pro něj určitou výzvou a také možností poměřit se s konkurencí,“ vysvětlil nám Miroslav Klofáč, který studuje 2. ročník magisterského studia.

Tohle byla skvělá příležitost, jak obojí spojit,“ prozradila Markéta. Jan svoje důvody ještě upřesnil: „Největší výzvou bylo vytvoření konceptu nového městského centra v srdci stávající panelové zástavby tak, aby vytvářel funkční a harmonický celek pro 21. století.“

Při seznamování se s prostředím a hledáním alternativ jsme museli místy překročit onu pomyslnou čáru území, kde začínala a končila hranice návrhu.“ Jan, jehož profesním vzorem je lord Norman Foster, byl 1. místem mile překvapen: „Jsem rád, že někdo takto vysoce ocenil naši práci.“

Jan Slanina očekával od účasti v soutěži hlavně zkušenost s velice zajímavým a aktuálním tématem. Společně s Markétou vytvořili vítězný tým a vyzkoušeli si, jaké to je „spolupracovat s dalším člověkem, dělat kompromisy, hádat se, diskutovat, ale také užít si legraci, sdílet starost, stres i radost“. Miroslav Klofáč získal díky práci na projektu mnoho zkušeností, jak při analýze a průzkumu území, tak při pochopení problémů veřejného a soukromého prostoru v takto specifickém území.

Markéta k tomu dodává: „Architektura a navrhování ovlivňuje všechno, co dělám. Ocenění beru jako znamení, že v té velké konkurenci architektů mám šanci se prosadit, i když to ještě bude stát spoustu času a dřiny.“

A co bylo největším problémem při vzniku projektu? Markéta i Jan se shodují: „Nejtěžší bylo držet se vymezeného území. Společnost Helika stanovila orientační požadavek na podlažní plochy, které jasně vyměřila.

Mirek Klofáč se svěřil, že největším problémem bylo zohlednění co největšího počtu faktorů, které ovlivňují výsledné urbanisticko-architektonické řešení, je v Praze – Hájích velmi netypické. „Cílem návrhu bylo totiž respektovat současnou zástavbu.“ Pro Mirka je 3. místo v soutěži velkým úspěchem a povzbuzením do další práce. Jako cennou zkušenost hodnotí také nutnost prezentovat svůj návrh před veřejností a médii.

Svůj soutěžní návrh vytvořil v ateliéru urbanismu pod vedením Ing. arch. Jana Jehlíka. S grafickou stránkou pomáhal student Radovan Vacík. První místo v soutěži získala Markéta Sekerová společně s Janem Slaninou, také studenti 2. ročníku magisterského studia. Jejich motivací bylo hlavně to, že se dosud podobné architektonické soutěže neúčastnili. „S Honzou jsme se shodli, že dělat jeden projekt do školního ateliéru a další do soutěže by bylo kontraproduktivní – ani jedno bychom neudělali pořádně.

FOTO Jakub

Bešťák, Tereza Dědková (2. místo), Markéta Sekerová (1. místo), Jan Slanina (1. místo), Miroslav Klofáč (3. místo) a akad. arch. Vladimír Kružík zima 2009 TECNICALL

PARTNERSTVÍ ING. ILONA PRAUSOVÁ ì prausova@vc.cvut.cz

Co mají společného jogurty a ČVUT? Na to jsme se zeptali Milana Jeřábka, ředitele výrobního závodu v Benešově objemy mají jedno společné – převažuje Activia, která je vlajkovou lodí naší společnosti.

FOTO Výrobní

závod Danone v Benešově Jaké jsou povinnosti ředitele výrobního závodu? Tento typ práce patří k nejzajímavějším a nejkomplexnějším. Zvláště když mám na starosti výrobní jednotku, která funguje odděleně od ústředí firmy. My se nacházíme v Benešově, ředitelství společnosti sídlí v Praze. Proto musíte být dobrým partnerem pro místní komunitu, pro radnici a orgány státní správy – a k tomu náleží základní zodpovědnosti za bezpečnost práce, bezpečnost a kvalitu potravin, efektivitu, náklady, plánování a realizaci investic, rozvoj lidí. Musíte být současně personalistou, technikem, finančním manažerem, kvalitářem i nezpochybnitelným lídrem týmu. Jaké výrobky vyrábíte a pro koho jsou určeny? Vyrábíme jogurty a jogurtové nápoje výhradně z českého mléka té nejvyšší kvality. Pro tuzemský trh připadá padesát procent naší produkce, kdy se jedná o známé značky Activia, Dobrá Máma a Kostíci. Z toho vyplývá, že v současné době je benešovský závod i velmi významným exportním závodem pro Danone v Evropě. Druhá polovina naší roční výroby, která letos dosáhne hodnoty přes osmdesát tisíc tun, je určena pro naše exportní partnery, z nichž největší jsou Rakousko, Slovensko, Finsko a ostatní skandinávské státy, Itálie, Španělsko. Jak český trh, tak exportní

zima 2009

TECNICALL

Jaké technologie v Benešově používáte? Vyrábíme výrobky s vysokou přidanou hodnotou, které vyžadují ty nejvyspělejší technologie. Benešovský závod patří z pohledu technologie ke špičce ve svém oboru, ať se již jedná o procesní linky fermentace a skladování jogurtů, používání unikátních kultur pro výrobu, či balení finálního výrobku ve vysoce hygienickém prostředí. To vše s vysokým stupněm automatizace. Není bez zajímavosti, že jediná z našich balicích linek pro výrobu Activie vyrobí za jeden den téměř jeden milion kelímků. Jak si výrobní závod v Benešově stojí ve srovnání s výrobními závody Danone v Evropě a s ostatními státy světa? Profesionálně zdatný, konsolidovaný a motivovaný tým zaměstnanců, který se zde tvoří, si může klást ty nejvyšší cíle. A v oblasti našich ambicí jsme se za poslední roky podstatně změnili. Mám na mysli jak ambice technické, být tedy na špičkové technologické a technické úrovni, tak i ambice v oblasti výsledků závodu a jejich srovnání s ostatními společnostmi skupiny Danone ve světě. Například v kvalitě našich výrobků patříme k naprosté špičce – v roce 2008 jsme zvítězili v soutěži kvality středoevropské zóny skupiny Danone a v témže roce jsme dosáhli při mezinárodním nezávislém auditu hygieny a bezpečnosti potravin nejvyšší možné úrovně hodnocení, které zařadilo benešovský závod mezi pět nejlepších Danone závodů na světě. Zároveň jsme v konkurenci padesáti závodů divize čerstvých mléčných výrobků skupiny Danone zvítězili v soutěži o nejvyšší úroveň zlepšení klíčových parametrů a efektivity výroby. To přineslo závodu Benešov zvýšení pozitivního povědomí a upevnění pozice

v rámci Danone celosvětově a našim zaměstnancům potvrzení oprávněnosti a reálnosti našich ambicí a cílů. Mimochodem – ve stejném srovnání je benešovský závod na prvním místě i letos. Mít vysoké ambice je nezbytné – v podniku se tím vytváří prostředí pro zdravou osobní i týmovou motivaci a jen ty nejvyšší ambice nás táhnou kupředu. V čem je práce pro Danone unikátní a v čem se liší od ostatních nadnárodních firem? Danone je jedničkou na trhu fermentovaných mléčných výrobků, vyrábí produkty v té nejvyšší kvalitě s vysokou přidanou hodnotou. To ale není všechno – naše společnost se zaměřuje na trvale udržitelný rozvoj a chce být aktivní v oblasti společenské zodpovědnosti firem. Z pohledu zaměstnanců Danone je zde jeden významný pozitivní rozdíl oproti klasickým nadnárodním společnostem. Tím je vysoká míra autonomie jak lokálních společností Danone, tak i týmů a jednotlivců. Umožňuje to dokonale využívat lokální příležitosti v trhu. Z pohledu rozvoje zaměstnanců je to fantastickou příležitostí – máte možnost zlepšovat, vymýšlet, přicházet s novými a neotřelými řešeními. Co je podle vás klíčem k úspěchu v Danone? Naprosto klíčovým faktorem je chuť něco dokázat. Nespokojit se s průměrností, nebát se nových věcí, učit se a ctít princip osobní zodpovědnosti za svoji práci a svůj tým. To vše zarámováno vysokým smyslem pro týmovost, schopností obětovat se pro druhého a chyby začít hledat nejdříve vždy u sebe. Zkušenosti přijdou, technické věci se schopný člověk naučí. Profil člověka je pro nás nejdůležitější – zejména jeho ochota na sobě pracovat.

KALENDÁŘ AKCÍ

Vědecké konference na ČVUT v Praze v roce 2010 18.–23. 4. 2010 16th Radiochemical Conference Konference má v České republice již padesátiletou tradici a v současné době je spolu se sérií „International Conference on Nuclear- and Radiochemistry“ jedním ze dvou pilířů nové celoevropské série konferencí garantované přímo DNRC (Division for Nuclear and Radiochemistry) EuCheMS (European Association for Chemical and Molecular Sciences). Organizátoři se snaží vytvořit vhodné podmínky pro rozšíření komunikace mezi radiochemiky pracujícími jak v základním, tak v aplikovaném výzkumu ve všech oblastech jaderné chemie a radiochemie. Mezi hlavní témata konference patří chemie radioaktivních prvků, radioanalytické metody, radiochemické separační a speciační metody, radioaktivita v životním prostředí, radioekologie, aplikace radionuklidů a ionizujícího záření a zpracování a ukládání radioaktivních odpadů. Během posledních dvou konferencí (v letech 2002 a 2006) zaznamenaly významný rozvoj i sekce zahrnující jaderné metody v medicíně, radiofarmaka a radiodiagnostiku. Kontaktní osoba: prof. Ing. Jan John, CSc. E-mail: Jan.John@fjfi.cvut.cz Místo konání: Mariánské Lázně Webové stránky: www.radchem.cz

7.–9. 6. 2010 9th IFAC Workshop on Time Delay Systems Pražský IFAC workshop se zaměřením na systémy s dopravním zpožděním (TDS 2010), který je pořádán Fakultou strojní ČVUT a Centrem aplikované kybernetiky, navazuje na tradici předchozích osmi workshopů s danou tematikou, z nichž první se konal v roce 1998 ve francouzském Grenoblu a poslední v září 2009 v rumunské Sinaii. V rámci workshopu bude prezentováno 60–70 příspěvků předních expertů daného vědního oboru se zaměřením zejména na syntézu a teorii řízení, stabilitu, robustnost či numerické a aplikační aspekty systémů s dopravním zpožděním. Nedílnou součástí workshopu budou tři vyzvané plenární přednášky, z nichž první přednese prof. Nejat Olgac (University of Connecticut) se zaměřením na inženýrské aplikace systémů s dopravním zpožděním. Kontaktní osoba: prof. Ing. Pavel Zítek, DrSc., doc. Ing. Tomáš Vyhlídal, CSc. E-mail: Pavel.Zitek@fs.cvut.cz, tomas.vyhlidal@fs.cvut.cz Místo konání: Masarykova kolej (konferenční místnost), Thákurova 1, Praha 6 Webové stránky: www.tds2010.fs.cvut.cz

14.–16. 6. 2010 International Symposium on Measurement, Analysis and Modeling of Human Functions 2010 Mezinárodní sympozium o fyziologických funkcích člověka (ISHF) je pořádáno od roku 2001 každé tři roky. Sympozium ISHF pořádané v Praze nám poskytuje rozsáhlé mezinárodní fórum pro prezentaci a diskusi o nejnovějším výzkumu v oblasti měření, analýzy a modelování fyziologických funkcí člověka, jeho vnímání, poznání a pohybu. Pozornost je věnována i blízkým oborům, jako jsou vědy o mozku, komunikaci mezi lidmi, rehabilitaci a prosperitě a sportovní vědy. Témata: lidský pohyb a akce, lidské vnímání a poznávání, interakce lidského vnímání a poznání s pohybem a reakcemi a metrologie veličin charakterizujících fyziologické funkce člověka. Kontaktní osoba: doc. Ing. Stanislava Papežová, CSc. E-mail: ishf2010@ishf2010.cz Místo konání: Fakulta strojní ČVUT, Technická 4, Praha 6 (konferenční místnost) Webové stránky: www.ishf2010.cz

Kariérní kurzy na ČVUT v Praze v roce 2010 Manažer stavby – 7. běh 19. 11. 2009 – 21. 1. 2010 Cílovou skupinou pro tento kurz jsou vedoucí pracovníci v úrovni stavby – stavbyvedoucí a mistři. Dále to mohou být přípraváři, kalkulanti, ekonomové a další servisní pracovníci, jejichž pozice vyžaduje znalosti z této problematiky. Účastníkům kurzu budou rozšířeny okruhy z oblastí legislativy, inovací, ekonomického managementu, řízení stavby a základů manažerských znalostí. Studium je akreditováno ČKAIT a je zahrnuto do studia v rámci celoživotního vzdělávání. Kontaktní osoba: Ing. Dana Měšťanová, CSc. Tel.: 224 354 522 E-mail: dana.mestanova@fsv.cvut.cz Místo konání: Fakulta stavební ČVUT, Thákurova 7, Praha 6 Cena: 23 800 Kč včetně DPH (kurzovné, studijní literatura, drobné občerstvení)

Specifický trénink pro kouče Coach Specific Training (CST) 3. 2. – 15. 5. 2010

Manažerské informace termín dle dohody – pátek a sobota

Program vychází z hlavního dokumentu ICF (International Coach Federation), nazvaného „ICF Professional Core Competencies“, a klade si za cíl seznámit studenty s hlavními aspekty kvalitního moderního koučování jak v podnikatelské, tak i osobní sféře.

Kurz je určen zejména manažerům, kteří chtějí získat základní znalosti v oblasti manažerských informací, potřebných pro manažersko-ekonomickou analytickou a rozhodovací činnost. Osvojení těchto znalostí je předpokladem pro kompetentní manažerskou činnost. Kurz je zaměřen na řešení aplikačních úloh z hlediska taktického a strategického řízení firmy. Obsah kurzu: užití manažerských informací v podniku, účetnictví, bilanční analýza jako základ strategického řízení podniku, kalkulace nákladů, rozpočtování. Controlling a jeho úloha v managementu.

Kontaktní osoba: Mgr. Pavla Brettová Tel.: 224 359 125, 731 192 600 E-mail: brettova@muvs.cvut.cz Místo konání: Masarykův ústav vyšších studií ČVUT, Horská 3, Praha 2 (4. patro) Cena: 29 800 Kč bez DPH

Kontaktní osoba: prof. Ing. Karel Macík, CSc. Tel.: 224 359 286 E-mail: Karel.Macik@fs.cvut.cz Místo konání: Fakulta strojní ČVUT, Horská 3, Praha 2 Cena: 5000 Kč

CST je ucelený odborný jednosemestrální program zaměřený na výuku základních principů a klíčových kompetencí pro oblast koučování. Program je strukturován do šestnácti výukových bloků v celkovém počtu 64 hodin.

zima 2009 TECNICALL