synthesia noviny zaměstnanců společnosti
člena skupiny
noviny
ročník XIV / květen 2011
FOTOREPORTÁŽ
STRAVOVÁNÍ
KANADA
z výroby kyseliny sírové
Sčítání „jedlíků“
Po stopách našich výrobků aneb se Synthesií kolem světa
» strana 5
AKTUALITY
VÝROBKY OXY POD VLASTNÍ ZNAČKOU V polovině května byla na BU Oxycelulóza premiérově vyrobena řada hemostatických výrobků pod vlastní registrovanou značkou Okcel připravených k samostatnému prodeji. Více informací přineseme v příštím čísle Novin Synthesia
PŘIJÍMÁME OPERÁTORY VÝROBY Společnost Synthesia, a.s. v současné době nabízí volné dělnické pozice ve směnném provozu. Pokud znáte ve svého okolí někoho, kdo by měl chuť a zájem pracovat pro naši společnost, neváhejte a zkontaktujte ho s personálním oddělením (Libuše Trpkošová – linka 4191, ltrpkosova@synthesia.cz nebo Jana Čermáková – linka 4192, jcermakova@synthesia.cz).
KONFERENCE NÁTĚROVÝCH HMOT 2011 Synthesia, a.s. se stala opět hlavním partnerem prestižního 11. ročníku třídenního setkání odborníků v odvětví nátěrových hmot, které se koná každoročně v Pardubicích. Příspěvek do odborné části přednášek s názvem „Univerzální paleta tekutých barviv na dřevo OSTATON a nové HP organické pigmenty VERSAL“ přednesly specialistky technického servisu SBU PaB Ing. Lenka Chlostová ve spolupráci s Ing. Hanou Šťastnou. Z řad posluchačů byl o toto téma projeven velký zájem.
strana 4–5
» strana 6
SBU PaB LINDA PIKHARTOVÁ
JIŽ SEDM DESETILETÍ JE SVĚT BAREVNĚJŠÍ Letošní rok je významným rokem v historii SBU PaB a důvod je zřejmý – oslava 70 let od zahájení výroby v Rybitví. V červnu 1941 byl položen základní kámen výroby nitrobenzenu, anilinu a byla v provozu mísírna barviv. K datu 1. 7. 1941 byl zahájen provoz všech laboratoří a k 31. 12. 1941 už mělo Rybitví 598 zaměstnanců. Zamysleli jste se někdy nad tím, co bylo podnětem pro výstavbu výrobní základny našeho nynějšího SBU PaB? Historie je to poměrně dlouhá, skoro by se mohlo začít slovy bylo, nebylo… Úplný začátek se datuje už v době protektorátu Čechy a Morava, kdy začal Spolek pro chemickou a hutní výrobu současně budovat dva velké chemické závody, jeden v Neratovicích a druhý s výrobním programem organických barviv, polotovarů a léčiv v Rybitví u Pardubic. Velký posun nastal uzavřením smlouvy mezi Spolkem a Explosií koncem roku 1938. Tato smlouva umožnila Spolku vybudování nového závodu na výrobu organických barviv, barvářských polotovarů a farmaceutik. Podle tehdejšího plánu byla plocha budoucího závodu rozdělena symetricky pro komplex třiceti továrních budov se standardním půdorysem podle vzoru Baťovy továrny ve Zlíně na 90 x 20 metrů. Přípravné práce s výstavbou v rovných ulicích řídil Dr. Ing. Rudolf Dohnálek, který byl též prvním ředitelem závodu do roku 1943. Podmínky pro výstavbu a provoz nebyly vůbec jednoduché, vždyť šlo
SBU
o válečné období. Přesto se podařilo vybudovat základy moderního závodu. V roce 1940 pracovalo v rybitevském závodě 400 zaměstnanců a jejich počet vzrostl do roku 1945
na 1 000. V provozu byla už mísírna barviv, později i výroba azobarviv a některých polotovarů – AZO I. A stavělo se dál… Do roku 1950 zahrnoval závod Rybitví 11 výrob-
ních objektů, 8 pro polotovary a barviva a 3 farmaceutické; k nim náležely i 2 budovy výzkumu a 1 budova pro
» pokračování na str. 2
SBU OCH JAN SADÍLEK
VÝZNAMNÝ PARTNER TESTUJE NAŠE ADITIVA V minulém roce jsme byli kontaktováni společností Werba, významným hráčem gumárenského průmyslu v Rakousku, který se zabývá výrobou aditiv. Aditiva jsou látky, které se přidávají do jiných látek či směsí s cílem upravit jejich vlastnosti. Požadavkem společnosti byla výroba vnitřního lubrikantu, tedy látky snižující tření mezi jednotlivými vrstvami pneumatiky, čímž se prodlužuje její životnost a trvanlivost. Na základě dohody byla zahájena spolupráce s následným
laboratorním ověřením včetně modifikací na technologické vybavení, které bylo nevyužívané. V průběhu měsíce února a března tohoto roku proběhlo pilotní ověření výroby vnitřního lubrikantu s názvem Werbalub. Bylo vyrobeno 10 tun tohoto aditiva v plně vyhovující analytické kvalitě. Testováním u jednotlivých výrobců pneumatik byl výrobek hodnocen velmi pozitivně a zákazníci oceňovali i značně rychlý a vstřícný přístup naší společnosti. Lze předpokládat, že v nejbližší době dojde k dalšímu rozvoji spolupráce.
Nyní připravujeme další pilotní ověření nové řady vnitřních lubrikantů do pneumatik. Tím budou připraveny dvě základní linie výroby, ze kterých se budou vyrábět jednotlivá finální aditiva. Celkem lze počítat s objemem výroby přesahující řádově stovky tun. Poděkování patří pracovníkům střediska 1520 SBU Organická chemie, kteří svým aktivním a vstřícným přístupem opět dokázali, že jsou schopni pružně reagovat na požadavky našich zákazníků. Tím jsme do svých řad získali významného hráče z oblasti gumárenského průmyslu.
synthesia noviny
UDÁLOSTI
2 » pokračování ze str. 1
JIŽ SEDM DESETILETÍ JE SVĚT BAREVNĚJŠÍ poloprovozní výzkum. V průběhu padesátých let byla uvedena do provozu výroba kyselých anthrachinonových barviv, KAB a druhá výrobna azobarviv, AZO II. Od padesátých let byla do Pardubic z Ústí nad Labem postupně přesunuta podstatná část barvářské chemie a výzkumu, a díky tomu se rybitevští chemici stali hybnou silou barvářského výzkumu a výroby. V rybitevské části podniku byly vybudovány provozy na výrobu organických barviv a pigmentů dokonce ve větším rozsahu, než jaký byl v letech 1938 –1939 předurčen tehdejším vedením Spolku. Přibližně do roku 1955 byla ústecká výroba barviv vyšší než rybitevská, ale již od roku 1976 připadala z celkově vyráběného množství jen jedna třetina na Spolek Ústí a dvě třetiny na Výcho-
dočeské chemické závody Synthesia, Pardubice. Následně byl vybudován soubor několika objektů s hlavní šestipodlažní budovou s názvem Speciální barviva a provoz anthrachinonových polotovarů a barviv, KYPY. Tím byla završena výstavba sedmi barvářských provozů v Rybitví, započatá koncem roku 1938. Výroba organických azokondenzačních pigmentů byla zahájena v roce 1990. Historie je to vskutku zajímavá. O SBU PaB by se mohlo napsat ještě mnoho řádků a stále by bylo na co se ptát. Co tedy dodat závěrem? Snad jen popřát mnoho úspěchů do další sedmdesátky a mnoho sil v budování pověsti Synthesie jako zkušené, technicky vyspělé a spolehlivé firmy.
RETRO OKÉNKO Dnešní snímek zachycuje dobu počátkem padesátých let. Budova vpravo je Ry 15, střecha v dolní části patří objektu Ry 16. Unikátní snímek zachycuje v levé horní části zrušenou obec Blatníkovská Lhotka. V roce 1958 došlo ke spojení závodů v Semtíně a Rybitví do samostatného
JAROSLAV JETMAR podniku VCHZ Synthesia. Závod se postupně rozšiřoval (výroba KAB, AZO II, Rylux) a v roce 1965 zahájila výrobu poloprovozní jednotka vícesložkových hnojiv NPK. Postupné výstavbě musela ustoupit nejen Lhotka, ale i samota Blatník a část obce Rybitví.
Pohled na část Rybitví okolo padesátých let
V článku čerpáno z knihy Historie Synthesie od Ing. Luďka Holuba.
Proti proudu času se vydáme v rozhovoru s pamětníkem Miroslavem Štolovským › Jak se liší Vaše kancelář z přelomu 70. – 80. let od té dnešní? Na první pohled nijak výrazně. Stejné nebo podobné pracovní stoly, dřevěné židle sice nahradily polstrované, většinou na kolečkách, ale sedí se na nich stejným způsobem, telefony mají moderní tvary, displej a kruhový volič je nahrazen tlačítky. Zmizely psací stroje, knihy hlášení i logaritmická pravítka a na každém stole leží minimálně jedno další moderní komunikační zařízení a barevnou obrazovkou svítí počítač. Mladí těžko mohou uvěřit, že jsme se před dvaceti lety s obavou učili využívat tohoto pomocníka a opatrně, až s respektem, váhali, jestli zmáčknutím právě téhle klávesy naše hodinová práce nezmizí v nenávratnu. Dnes už si práci ani komunikaci bez počítače neumíme představit. Má to ovšem i nevýhody. Úplně nás odnaučil psát ručně a podobné je to s pravopisem, ale píšeme a píšeme a zahlcujeme se informacemi, často nepotřebnými a zbytečnými.
› Podobná otázka by mě zajímala ohledně změn v provoze… Zařízení, tedy především reakční nádoby, mnoho změn nedoznalo. Kádě jsou stále stejně velké, srovnané v řadách a začleněné do jednotlivých aparatur. Nemyslím si, že jsou dnes lépe nebo hůře udržované, jsou stejné. Stejný je i průběh chemických reakcí. Podle mě nejzásadnější změna nastala v osvětlení. Ve většině provozů v Rybitví dříve poblikávaly desítky sice 200 W žárovek, ale nedokázaly dosvítit do všech koutů. Dnes jsou nahrazeny výbojkami a světelnou pohodou. Také tehdejší technické vymoženosti – rudlík a paleťák – byly nahrazeny kontejnery, vysokozdvižnými vozíky, big bagy, ale tohle všechno nejde, zvláště ve starších provozech, využít. Spousta manuální práce zůstala, ale na druhé straně přibylo také moderních zařízení i celých provozů, přibylo regulace, některé technologie řídí automatická čidla nebo počítače. › Jak na Vás působili lidé tenkrát a jak dnes? Změnily se postupem
doby mezilidské vztahy na pracovišti? Na ty dvě první otázky je moje odpověď sice subjektivní, ale přece jen snadnější. Tahle odpověď bude těžší. Proč? Je to zkreslené časovým odstupem. Byli jsme tenkrát výrazně mladší, měli jsme více sil, představy, ideály, ale také méně znalostí i zkušeností. Měli jsme ale velikou výhodu, že jsme se dostali mezi „staré mazáky“, kteří nám velmi rychle ukázali, kolik toho ještě neumíme, a stejně rychle nás to začali učit. Mezilidské vztahy se změnily určitě. Téměř úplně se vytratilo kamarádství a soudržnost směny nebo party. Tenkrát se nekončilo po poslední ranní směně „u píchaček“, ale šlo se na kuželky, volejbal nebo na pivo. Dnes jsou lidé více uzavřeni do sebe. Je to částečně dáno dobou, ale část toho je i v nás. Jsme víc sobečtí. › Co považujete za největší nedostatek firmy? Moje odpověď nebude nijak ohromující, ani chytrá. Je to stejné v ce-
Tentýž snímek, květen 2011
lém státě. Chybí učňovské školství. Tohle se už dávno zanedbalo a už v téhle chvíli se nám to vrací, a i když se s nápravou začne ihned, bude to trvat dlouho. V posledním vydání Novin Synthesia jsem si přečetl, že průměrný věk zaměstnanců firmy je 46,2 roku a procento zaměstnanců nad 51 let je dokonce 41,5 %. To je přece děsivé. Vždyť i průmyslová chemie se rychle vyvíjí, přicházejí nové technologie, nové postupy, jen lidé s odborným vzděláním ne. Ve většině provozů se pracuje s žíravinami a obecně látkami nebezpečnými lidskému zdraví a pro práci s nimi jsou třeba jisté znalosti i návyky, a to všechno nově nastupujícím chybí. A chybí jim i to, co se dnes už příliš nenosí – vztah k firmě, která mě zaměstnává.
› Na které ze svých kolegů nejraději vzpomínáte. A proč? Tahle otázka je vždy nebezpečná v tom, že se velmi těžko stanovuje pořadí a hrozí nebezpečí, že na někoho zapomenete. Přesto odpovím. Byla to technologická skupina na oddělení Speciálních barviv v době, kdy jsem tam nastoupil. Pracovala ve složení Ing. Hulcová, Ing. Jandera a Ing. Psotka. Byli to opravdoví odborníci a fandové svého oboru, věděli si vždy rady, uměli vyřešit každý problém a co hlavní, uměli se se svými zkušenostmi podělit se mnou jako s nováčkem a spoustu mě toho naučili. I dnes, s odstupem let, vám, dámo a pánové, děkuji. To poděkování patří zároveň i všem ostatním, se kterými jsem měl možnost pracovat a učit se od nich.
SBU OCH PAVEL SUCHÁNEK
VÝROBA TRIDA MÁ TÉMĚŘ BEZ Historie výroby „triisopropylfenylendiaminu“ (TRIDA) sahá až do roku 1997, kdy byla jeho výroba na odděleních MP V a MP VI zahájena. Původní technologie výroby s sebou přinášela velké množství odpadu, horší kvalitu, nízkou výtěžnost a v neposlední řadě i náročnou regeneraci rozpouštědla. V roce 1999 bylo provedeno pilotní ověření nového výrobního postupu, který u nitrace využíval koncentrovanou kyselinu dusičnou. Tím došlo k výraznému zjednodu-
ODPADOVOU TECHNOLOGII šení technologie, zvýšení kvality produktu i navýšení výtěžnosti z původních 82 % na 97 %. Tato nová technologie ovšem produkovala odpadní kyselinu dusičnou, čímž při vzrůstající tonáži narůstala potřeba regenerace nebo zpracování této odpadní kyseliny. V dubnu letošního roku však byl úspěšně proveden pilotní projekt zpracování této kyseliny ve společnosti LOVOCHEMIE a.s., tím se tato technologie stává takřka bezodpadovou.
TIRÁŽ
synthesia noviny
noviny zaměstnanců společnosti Synthesia, a. s. Vydává: Synthesia, a. s. Evidenční číslo: MK ČR E 13711 Neprodejné Redakční rada: Jaroslava Doležalová, Jaroslav Jetmar, Luboš Kopecký, Jindřich Lněnička, Petr Mako, Martin Pém, Linda Pikhartová, Libor Podmelle, Markéta Stehlíková Adresa redakce: Synthesia, a. s., redakce, Semtín 103 532 17 Pardubice – Semtín Telefon: +420 466 824 527 E-mail: redakce@synthesia.cz Grafické zpracování a tisk: Ing. Simona Formanová, DTP studio Pardubice
synthesia noviny
UDÁLOSTI
ROZHOVOR
3 PERSONALISTIKA MARKÉTA STEHLÍKOVÁ
ROZHOVOR navštívili Synthesii Zástupci Pardubického kraje
S ŘEDITELEM SBU NITROCELULÓZA VIZITKA Ing. Josef Liška ženatý, manželka Lenka dcery Tereza, Bára a Klára
› Loni dosáhla výroba naší nitrocelulózy rekordní výše. Můžeme čekat i letos nějaké rekordy? Pevně věřím, že ano. Výše loňské výroby nitrocelulózy byla opravdu
vysoká, nicméně rád bych k této skutečnosti poznamenal dvě drobnosti. Za prvé – myslím, že jsme mohli být dokonce o něco úspěšnější a dosáhnout na ještě vyšší vrchol. Za druhé – loňský úspěch by určitě nebyl možný bez aktivity, zapojení a vzájemné spolupráce celé řady pracovníků SBU NCL. Chtěl bych jim proto na tomto místě ještě jednou poděkovat a hlavně vyjádřit svou naději, že jejich úsilí letos nejen nepoleví, nýbrž se i zvýší. Ale zpět k současnosti – již v loňském roce jsme položili základy k rozvoji dalšího prodeje anorganických solí a myslím si, že právě zde můžeme letos očekávat výrazné navýšení výroby a prodeje. Zda půjde o objemy hodné zaznamenání (tedy rekordy, chcete-li), to uvidíme. Rovněž průmyslová nitrocelulóza má nakročeno na výjimečné úspěchy – uvidíme, jaké bude celkové roční číslo. › Nitrocelulóza se jeví spíš jako konzervativní produkt. Probíhají zde nějaké inovace nebo rozšíření nabídky? Naše úsilí v roce 2010 bylo soustředěno především na optimalizaci jednotlivých procesů a maximalizaci výkonu ve výrobě nitrocelulózy. Vzhledem k tomu, že se jedná o produkt, jehož cena není obecně příliš vysoká, je zde otázka maximálního výrobního objemu absolutně klíčová. Nicméně i v této oblasti máme zahájeno několik vývojových akcí, které směřují k netradičním, nebo pro nás dosud ne úplně běžným aplikacím nitrocelulózy. Jedná se o možnosti použití našeho výrobku pro výrobu laků na nehty, nebo pro výrobu membrán s konečným použitím ve farmacii. Z oblasti vojenské nitrocelulózy jde o projekt dodávek nitrocelulózy speciální kvality pro výrobu tzv. spalitelné munice.
› Nezanedbatelnou část produkce SBU NCL tvoří anorganické sloučeniny. Jak se daří výrobě kyselin a solí? Jak jsem již zmínil, očekávám v letošním roce dosažení vysokých prodejů anorganických solí. Rozhodně bych nechtěl, aby výroba a prodej anorganických solí a kyselin zůstávala ve stínu nitrocelulózy, není pro to určitě žádný důvod. Výroba kyselin je důležitá pro celou Synthesii mimo
jiné i proto, že obě výroby jsou silně exotermní a technologie jsou schopny dodávat do parních rozvodů obrovské množství tepla, čímž se samozřejmě šetří uhlí. Výroba a prodej kyseliny dusičné navíc navazují na aktivity v rámci celého holdingu Agrofert, čemuž odpovídá i značná aktivita v jednáních mezi naší společností a ostatními firmami ve skupině, které tento produkt vyrábějí. Obecně lze situaci kyselin a solí hodnotit kladně, nicméně i zde máme na letošní rok stanoveny náročné úkoly, ať již ve výrobě nebo v prodeji a v neposlední řadě také v oblasti investic. › A jak se vede nejmenší jednotce – BU Oxycelulóza? To je rozhodně dobrá a zajímavá otázka. Rok 2010 byl pro Oxycelulózu rokem rozporuplného hodnocení. Na jedné straně rok úspěšný, možná nejúspěšnější v její krátké historii, vzhledem k dosaženému kladnému celkovému výsledku. Na druhé straně kvalitativní problém ve výrobě, který vyústil v reklamaci poměrně velkého rozsahu. V průběhu roku navíc došlo k obměně prakticky celého managementu této jednotky, což samozřejmě situaci příliš nezjednodušilo. Jsem rád, že lze konstatovat, že nový mladý kolektiv řídících a technických pracovníků Oxycelulózy přistoupil ke svým úkolům odpovědně, a přestože má skutečně zkušeností poskrovnu, dokázal zatím splnit vše, co se od této jednotky očekávalo. Jak pravidelně informujeme na stránkách Novin Synthesia, bylo dosaženo značného pokroku i v oblasti zavedení našeho nového produktu OKCEL na trzích nejen v České republice a na Slovensku, ale i v zahraničí. Myslím, že jednotka má obrovský potenciál pro růst v příštích letech.
› Ví se o Vás, že jste vynikajícím znalcem historie. Jaké historické období máte nejraději a proč? Byl bych opatrný v používání termínu „vynikající“. Historii mám rád a zajímá mě, nicméně není to moje profese, nýbrž záliba a tomu samozřejmě odpovídají i moje skromné znalosti. Co se týče oblíbenosti historických období – určitě mě zajímá historie 20. století – tyto události ovlivňovaly a stále ovlivňují naše dnešní životy, ať si to kdo připouští, nebo ne. Ale mám rád i celou řadu ostatních období – starověký Řím, zmatek stěhování národů a barbarské kmeny, které položily základ dnešní evropské civilizace, středověk s jeho křížovými výpravami a stoletou válkou, stranou nemůže zůstat ani 19. století s napoleonskými válkami a celou řadou událostí v druhé polovině této epochy. Určitě mě zajímají celé české dějiny, to je asi pochopitelné. › Jak jste se dostal od poklidného studia historie k Vašemu dalšímu velkému mnohem akčnějšímu koníčku – airsoftu? To není až tak složité. Jak jsem už uvedl, já jsem historii nikdy nestudoval, spíše jsem si skládal dohromady různé informace, poznatky a postřehy a samozřejmě jsem se vždycky snažil ta místa, kde se nějaké významné historické události odehrávaly, navštívit a historii si tak trochu osahat. To mě přivedlo na nejrůznější místa bojů u nás i po Evropě, na celou řadu zřícenin, hradů, zámků a měst. Protože mě zajímá i vojenská technika – jak současná, tak historická – vykrystalovala tato moje aktivita v takovou „military turistiku“ – návštěvy bunkrů, specializovaných vojenských muzeí, vzpomínkových akcí spojených s bojovými ukázkami apod. No a pokud se na takovou turistiku vybavíte maskáči, je to už jenom krůček k nákupu airsoftové zbraně a nalezení lidí s podobným zájmem. To nebylo příliš těžké.
BLESKOVÝ PRŮZKUM Nejoblíbenější spisovatel, kniha: Cokoli od F. Forsytha, pokud bych měl vybrat tak asi Boží pěst nebo Ikona. Obdivuji Forsythovu schopnost propojit fikci a skutečnost. Nejoblíbenější skladatel, interpret, druh hudby: Tady nejsem absolutně nijak vyhraněný, prostě se mi nějaká hudba líbí, nebo ne. Obecně mám radši, když je hudba rychlejší, tvrdší a rytmická, hodně taky dělá text. Nejoblíbenější film: To se taky těžko říká, nicméně hodně rád mám Purpurové řeky. Nejoblíbenější jídlo a pití: Zvěřina a červené víno, nejlépe burgundské nebo Chianti.
Pardubice – město chemie. Chemie je přítomna všude okolo nás a synonymem pro Pardubice je právě chemický průmysl. Střední průmyslová škola chemická (dále jen SPŠCH), Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice a společnost Synthesia, a.s. – ucelený řetězec, kterému ale na první pohled něco chybí. Ano, je to chemický učební obor.
hlédli dva výrobní provozy a zajímali se mimo jiné především o možnost uplatnění absolventů nového učebního oboru. Jana Pernicová k tomu dodává: „Otevření učebního oboru chemik na chemické průmyslovce považuji za krok správným směrem. Snažíme se reagovat na skutečnou poptávku na trhu práce po kvalifikovaných pracovnících a tudíž rozvíjíme spolupráci nejen s Úřadem práce, ale také přímo se zaměstnavateli. Zvláště v Pardubickém kraji, kde mají chemické a příbuzné obory dlouhou tradici a perspektivu, má takový učební obor své místo. Jsou tu podniky, které by se bez chemiků jen těžko obešly a které netrpělivě čekají na další šikovné Jana Pernicová (vpravo) při návštěvě Synthesia, a.s. absolventy.“ Vyučených chemických oborníků je na trhu práce nedostatek, a proto „Učební obor chemik Synthesia navázala úzkou spolupráci s Pardubickým krajem, jejímž výsledposkytne Synthesii nové kem je otevření tříletého učebního kvalifikované zaměstnance!“ oboru chemik na SPŠCH. V této souvislosti na počátku května navštívila Synthesii členka Rady Pardubického kraje zodpovědná za školství, kulturu a památkovou péči Ing. Jana Pernicová se svými kolegy. Při návštěvě naší společnosti si zástupci Pardubického kraje pro-
SBU PaB
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků a vysoký věkový průměr našich zaměstnanců (46,2 let) je velkým problémem. Věříme proto, že absolventi nového učebního oboru budou v budoucnu pro Synthesii velkou posilou.
JAROSLAV VOLENEC
UNIKÁTNÍ OPRAVA KANALIZACE Tak jako každý rok i letos zahájila série provozních zastávek na SBU PaB zastávkou na RY 63/73 – oddělení KYPY – KAB ve svém tradičním dubnovém termínu. Informovat čtenáře o průběhu zastávek není sice příliš atraktivní, ale tato zastávka se lišila od mnoha předešlých. Již v polovině roku 2010 totiž naši technici zjistili téměř 20% rozdíl mezi nátokem vody do objektu a jeho odtokem, což vedlo k podezření, že někde pod výrobním objektem se vlivem propadlé kanalizace tvoří „řeka Punkva“ a odtéká neznámo kam. Po domluvě s odborem Dispečink a HBS jsme tedy během energetické zastávky zkontrolovali hlavní kanalizační větve robotem, který provedl záznam jejich stavu. Výsledek nám velkou radost neudělal. Dalo se očekávat poškození jedné, maximálně dvou větví, přece jen se ještě nikdy ve své 38leté historii výroby KYPY žádná neopravovala, ale poškozeny byly hned větve čtyři. Od této chvíle nám bylo jasné, že provozní zastávka 2011 bude výjimečná a bude se lišit od těch ostatních absolutní odstávkou všech výrobních aparatur a také náročnou přípravou všech aparátů do zastávky. Celou akci bylo nutné dobře naplánovat a zvládnout s ohledem na značný rozsah za neuvěřitelných 21 dnů!
Roztočil se kolotoč příprav. Celkové vybourání a odkrytí kanalizačních svodů, aby nedocházelo k žádným odtokům vody do kanalizace, vyčištění větví od mechanických nečistot a vyvložkování PP silnostěnnou trubkou. Následovalo betonování a utěsnění speciálním tmelem EBOLIT v šachtách. Na závěr provedla po vytvrdnutí specializovaná firma tlakovou zkoušku na těsnost včetně položení nových a správně označených poklopů.
Vše bylo zvládnuto 4 dny před dohodnutým termínem, což ve svém důsledku mělo velmi pozitivní vliv na tvorbu dubnového HO stř. 17300. Závěrem patří slova díků všem, kteří se na celé akci podíleli, zejména stavebnímu mechanikovi p. Smetánkovi, za výrobní oddělení vrchnímu mistrovi p. Chvojkovi, ale i dalším pracovníkům, kteří měli velký podíl na výborném zvládnutí celé akce.
synthesia noviny
SYNTHESIA A MY
4 RING VOLNÝ
MILENA VOTAVOVÁ vs. IVETA HAMPLOVÁ BEZPEČNOSTNÍ TECHNIK
LABORANTKA
Důkazem, že Ring není pouze doménou drsných mužů, je duel dvou ostřílených firemních matadorek. Mezi pomyslné provazy ringu nastoupila v barvách Provozního úseku Milena Votavová, za SBU NCL bude usilovně bojovat Iveta Hamplová. Čtenáři se mohou seznámit s jejich profesí i špetkou soukromí a potěšující je, že žádná z nich předčasně pomyslný ručník do ringu nehodila.... › Iveto, co vlastně analyzuješ v laboratořích NCL? Já pracuji v laboratoři kyseliny sírové a solí na N 51. V této laborce se provádí mezioperační kontrola výroby kyseliny sírové, olea, bisulfitu (hydrogensiřičitanu sodného) a dusičnanu sodného. Dále jsme taky kontrolní laboratoří kyseliny sírové, olea, bisulfitu, kyseliny dusičné – tu nám vozí z RY 314, a solí – dusičnanu sodného, dusičnanu amonného a čpavkové vody. Co se týče kyselin, obvykle se analyzuje několik typů (kyseliny o různých koncentracích, např. kyselina sírová technická, koncentrovaná, AKU, a totéž u kyseliny dusičné). U těchto výrobků se kromě jejich koncentrace stanovují další parametry dle požadavků zákazníků, např. kovy, pH, obsah SO2, nerozpustný zbytek nebo zbytek po žíhání, obsah HNO2, chloridy, sírany a jiné kationty nebo anionty. Při své práci se v podstatě setkávám s veškerým anorganickým sortimentem, který se vyrábí v naší firmě. › Už Tě někdy při testování překvapila nějaká nečekaná chemická reakce? Vzpomínám si na jednu překvapivou reakci, když jsme poprvé zkoušeli stanovit obsah chloridů v oleu. Ačkoliv jsme očekávali silnou exotermní reakci, i tak předčila naše očekávání a obsah odměrného 100 ml válce vystartoval ve stažené digestoři jako raketa vzhůru. Díky bohu se nikomu nic nestalo, ale pořádně nás to všechny vyděsilo. › A co pracovní deformace? Podrobuješ doma chemickým rozborům i suroviny na přípravu večeře?
Naštěstí se mne pracovní deformace moc netýká, jenom, když si píšu nákupní seznam, tak místo minerální vody píšu H2O nebo místo sůl – NaCl s F a I. › Na jednom SBU pracuješ spolu se svým manželem. Máte si po šichtě doma ještě vůbec co říci? No musím přiznat, že být s manželem na jednom pracovišti není žádná výhra, po čase se člověk neubrání tzv. ponorce. Snažíme se v práci vidět co nejméně, chodíme ale spolu na obědy. Já pracuji do dvou a on tady pobývá déle, někdy i do pozdních odpoledních hodin, takže mám doma chvilku bez něj. A po večerech se snažíme věnovat každý svým zálibám. Máme osmiletého syna, takže v hlídání se buď střídáme, nebo ho občas pohlídá šestnáctiletá dcera. Ale je pravdou, že rozhovorům o práci se občas ani doma nevyhneme. Ovšem témat k rozhovorům při dvou živých a temperamentních dětech je pořád dost a dost. › Tvým oblíbeným koníčkem je tanec, zumba, latinsko-americké tance. Můžeme někde vidět Tvé pravidelné svíjení boků nebo jen občas lákáš manžela „Počkej, až přijdeš domů, tak uvidíš ten tanec !!“ Ano, tanec a hlavně posledních asi 10 měsíců zumba je mojí velkou láskou a koníčkem. Je to pro mě neskutečné odreagování a dobíjení baterek a tak trochu splnění si dávného snu – tancovat. Manželovi doma žádný „tanec“ nepředvádím, poněvadž jsem samozřejmě hodná, klidná a nekonfliktní manželka (ale radši si to u něj neověřuj), svůj přirozený tempera-
potlačuje vědomé jednání, přestávají u práce přemýšlet. Bohužel je dokázáno, že máme ve zvyku měnit své chování, až když jsme s ním měli špatnou zkušenost. Ale to už může být pozdě.
ment si právě vybíjím u svých zálib. Jinak na opravdové tancování ho moc neužije, není to jeho parketa. Dokonce se ještě nebyl ani podívat na mé zumbování, zatím je jen u slibů, což mne trochu mrzí. Ale když se to teď zveřejní, tak třeba.... › Mileno, ve firmě jsi nejatraktivnější bezpečák. Až do jakých bezpečnostních sfér sahá Tvoje práce? Od nejnižších až do těch nejvyšších samozřejmě, bezpečně se musí přece chovat všichni. Ale já pochopitelně nejsem na všechno sama, mám kolegu, který zodpovídá za SBU Organická chemie a SBU Pigmenty a barviva. Do mého pole působnosti spadá SBU Nitrocelulóza, SBU Energetika, úseky GŘ (včetně odboru Nákup), Finance, Provozní a Personální. Proto chodím na kontroly i k vám do laborky. Rozsahem práce pak od prevence, školení, kontrol na jednotlivých pracovištích, šetření a evidenci pracovních úrazů až po spolupráci s oblastním inspektorátem práce.
› Dokážeš si vzpomenout, jaký nejkurióznější pracovní úraz jsi během své praxe zaznamenala? Kdyby nějaký takový byl, určitě bych si vzpomněla, bezpečáka dělám teprve rok a zase tak špatně na tom s pamětí nejsem... Kuriózní mi ze začátku připadalo evidovat bodnutí vosou nebo přisátí klíštěte jako pracovní úraz, ale teď už vím, že i to mezi úrazy patří, vzhledem k možným následkům. Ze školení si vzpomínám na případ, kdy ředitel menší společnosti chtěl ukázat objednané firmě, kde je třeba opravit střechu nad výrobním objektem a při lezení po ní se propadl a spadl z několikametrové výšky. Pracovní úrazy se opravdu týkají všech… › Úrazy se bohužel nevyhýbají ani naší firmě. V čem podle Tvého názoru lidé nejvíce chybují? Podceňují rizika a podléhají iluzi nezranitelnosti. Zpočátku možná z mladické nerozvážnosti, později se pro ně práce stává rutinou, která
› Vyžaduješ plnění bezpečnostních předpisů po svých blízkých při práci doma a jak je v případě úrazu odškodníš? Těsně po tom, co jsem se stala odborně způsobilou osobou v prevenci rizik, jsme zateplovali domeček a bylo nutné postavit lešení. Já, ještě plnou hlavu paragrafů, jsem se snažila svému manželovi vysvětlit, že to, co postavil, se ani lešením nazvat nedá a že není bezpečné na něj lézt. Tak tam poslal mě. Pochopila jsem, že to nemá smysl a od té doby už se o to nepokouším. Z toho je jasné, že v případě úrazu nemá „při porušení pracovních postupů nebo bez ochranných pomůcek“ na žádné odškodnění nárok. › Je pravdou, že jsi nadšencem drsných chlapských sportů? Ano, ale ne všech, například box nesnáším. Ale Ty určitě narážíš na to, že oba moji synové ve věku skoro 7 a 9 let hrají hokej a já je v tom podporuji. Pro mne to znamená občas také nazout brusle a vyjet na led, ovšem dělám to jen velmi nerada, protože oba bruslí mnohem lépe než já a mají pak ze mě velkou legraci (obzvlášť když se jim podaří dostat mě k ledu). Samozřejmě s nimi jezdím na tréninky a zápasy a jako správná matka jim fandím. Vím, že i v tomto sportu hrozí nebezpečí úrazu, takže jsem vlastně i „bezpečákem“ na kolbišti.
STRAVOVÁNÍ LIBOR PODMELLE
POLÍVČIČKA BYLA?
Průměrně vydaný počet teplých jídel v jídelnách dle menu
V minulém čísle našich Novin jste se v rámci sčítání „Syntézáků“ mohli dozvědět, kolik nám chodí po firmě Janiček, jestli jsou Panny nebo Lvice nebo např. jak se hodně v mládí vzdělávaly. Tentokrát jsme pro naše čtenáře připravili sčítání jedlíků. Podívejme se na to, kolik nás chodí na oběd, jak našim zaměstnancům chutná a jaká jsou jejich nejoblíbenější jídla. Průměrný počet vydaných teplých jídel v jídelnách za den
Průměrný počet vydaných teplých jídel v jídelnách dle útvarů/SBU za 1 den 7% 1% 8% 1%
30% Externí Synthesia Explosia VÚOS Důchodci Celkem
42 503 202 112 27 887
15%
17% Provozní NCL OCH PaB Energetika GŘ Finanční Personální
22%
68 99 78 136 37 5 31 6
Naše redakce se vydala do terénu, aby zjistila názor lidu. Průzkum veřejného mínění jsme uskutečnili dle podmínek agentury STEM pro reprezentativní výzkum, ale proti běžnému výběru okolo 0,01% populace jsme oslovili skoro 17% všech strávníků naší společnosti. Respondenti známkovali jako ve škole, Vaše známka průměrná spokojenost s úrovní stravování v květnu 2011 tak činila 3,2.
3-
Provozní NCL OCH PaB Energetika Finanční Personální
1 0 0 0 0 0 0 0
hodnocení 2 3 4 2 6 1 2 6 4 3 5 3 1 5 4 6 5 1 4 7 5 0 3 3
5 2 0 1 2 0 2 1
Počet hodnotících 36 38 38 43 31 59 26 271
Průměr 3,27 3,17 3,17 3,58 2,58 3,28 3,71 3,23
» pokračování na str. 5
synthesia noviny
UDÁLOSTI
5
FOTOREPORTÁŽ
JAROSLAV JETMAR
JÁMALA LICHA, I PAPRŤÁLA. PAPRŤÁLA ACHÁNO, DŽALALA FISKURTI PATLÁMA, PATLÁMA ŽBRUCH… Už na dvoře císaře Rudolfa II. se alchymisté zabývali chemií. Lučebnické pokusy transmutace kovů sice ke zlatu nevedly, ale mnohdy alespoň ukázaly, kudy cesta nevede. Síra, jedna z hlavních ingrediencí pro přípravu kamene mudrců, si nakonec našla jiné, ale přesto užitečné uplatnění. Mimochodem, tušíte, co má společného Acidum sulphuricum, Sulfuric acid, Schwefelsäure a vitriol? Ať už v latině, angličtině, němčině či zastaralém českém názvu se jedná o stejný produkt – H2SO4 neboli kyselinu sírovou. Její použití je velice rozsáhlé, a to nejen v chemickém průmyslu. Dnešní díl fotoseriálu vás provede její výrobou od prvopočátku až po finální výrobek. Historie výroby v Synthesii se datuje od roku 1930, kdy pro potřeby tehdejší Československé akciové továrny na látky výbušné byl postaven provoz na výrobu kontaktní kyseliny sírové. Dalším rozvojem chemické výroby v roce 1939 – zejména v lokalitě Rybitví – došlo i k rozšíření výroby na „sírovce“. Ve zjednodušené teorii se spalováním síry vytváří oxid siřičitý (SO2), v druhé fázi oxidací za pomoci katalyzátoru vzniká oxid sírový (SO3). Třetím krokem reakcí oxidu sírového s koncentrovanou H2SO4 vzniká již zmiňovaný finální výrobek pro další zpracování. Výroba probíhá kontaktním způsobem kontinuálně. Vyrábí se různé druhy kyselin a olea (roztok oxidu sírového v koncentrované kyselině). Vstupní surovinou pro výrobu kyseliny sírové je nerost zvaný síra. Do první poloviny devadesátých let se síra používala v pevném stavu. V roce 1995 byla odstavena stará výrobna a zahájena výroba v nových prostorách. Dnes se již zpracovává síra kapalná s obsahem síry minimálně 99,95 %, která se dováží silničními nebo železničními cisternami do zásobníků . Čistá kapalná síra se spaluje vzdušným kyslíkem v peci . Přísun atmosférického vzduchu, který se vysuší a předehřeje, do systému zajišťuje dmychadlo. Vzniklý plyn, který má teplotu okolo 1100 °C, obsahuje cca 9 % oxidu siřičitého. V parním kotli se plyn ochlazuje na 415 °C a spalného tepla síry se
využívá k výrobě páry. Již ochlazený plyn dále prochází kontaktním reaktorem , kde za pomoci vanadiového katalyzátoru dochází k dvoustupňové oxidaci SO2 na SO3. Absorpcí se ve věžích – zjednodušeně řečeno – získává kyselina sírová a oleum. Výsledné produkty se dopravují potrubními mosty do nadzemních zásobníků, odkud je lze stáčet do železničních a automobilních cisteren . Při pořizování fotodokumentace jsem s vedoucím Ing. Michalem Hamplem nepotkal téměř ani živáčka. Dá se říci, že veškeré technologické procesy jsou řízeny z velínu obsluhy , ať už se jedná o záznamová nebo indikační data, automatizační procesy či ovládání částí aparatur od pověstného A do Zet. Na konci výroby nejsou jen finální produkty pro prodej zákazníkům či další vnitropodnikové zpracování, ale doslova a do písmene i vlastní neutralizační stanice odpadních kyselých vod, kde se pomocí vápenného mléka voda zbavuje kyselosti. Kyselina sírová je jeden z nejzákladnějších produktů chemického průmyslu. Její využití nalezneme ve spoustě průmyslových odvětví. Neobejdeme se bez ní při výrobě chemikálií, průmyslových hnojiv, plastů a barviv, léčiv, výbušnin. Je potřebná pro papírenský a textilní průmysl, pro úpravu rud, pro zpracování ropy. Využívá se i pro úpravu pH vody v akvaristice i bazénové chemii. Ne-
lze opomenout také elektrotechnický průmysl, se kterým přicházíme do styku takřka všichni. Dříve, než otočíte klíčkem ve svém osobním automobilu, třeba si vzpomenete na pracovníky tohoto oddělení. Bez akumulátorové kyseliny sírové, která je jedním z produktů této výroby, nikdo z nás asi vůz nenastartuje.
Touto cestou bych rád poděkoval vedoucímu oddělení p. Hamplovi a také kolektivu výrobny za vstřícnost a ochotu při vzniku tohoto dílu fotoseriálu. A naši věrní čtenáři se již mohou těšit na další číslo, které přiblíží netradiční námět z nedávné historie firmy.
» pokračování ze str. 4
POLÍVČIČKA BYLA?
Letem světem z aktuálních zápisů v jídelních knihách připomínek
Připomínka: Pokrm č. 6 (kuřecí plátek tvrdý, nedodělaný). Kdo dokáže pokazit kuřecí plátek, nemá v kuchyni co dělat. Odpověď: Kuřecí plátek smažený v těstíčku a generovaný v páře – nedokážu si představit, že po těchto technologických úpravách mohlo být kuřecí maso tvrdé a nedodělané zároveň.
Nejčastěji objednávaná jídla (počet za rok 2010 a 1. Q. 2011) Vepřová plec pečená Čočka na kyselo Holandský řízek Uzená krkovička Svíčková hovězí pe čeně Srbské rizoto se sýrem Čevabčiči Smažená kuřecí prsa Maďarský guláš Vepřový řízek
6 077 5 382 5 210 5 071 4 686 3 804 3 792 3 719 3 624 3 522
Připomínka: Za 8 zákazníků konstatuji, že s jídlem a obsluhou jsme byli všichni velmi spokojeni Odpověď: Děkujeme za pochvalu Připomínka: Bramborová kaše – HNUSNÁ Odpověď: Na základě dohody mezi DOROU GASTRO a SYNTHESIÍ nepoužíváme konvenience při přípravě bramborové kaše, jedná se tedy o pokrm vyrobený z čerstvě uvařených brambor, mléka a másla. Výše zmí-
něnou kaši jsem osobně chutnal, byla pouze méně slaná. Připomínka: Dobrá a pozorná obsluha, sortiment nápojů a podávané jídlo naprosto bez připomínek. Zahraniční hosté byli určitě spokojeni. Odpověď: Děkujeme za pochvalu
Připomínka: Hovězí maso příšerně tvrdé, jsem ráda, že mi zůstaly všechny zuby Odpověď: x
Největší propadáky (počet za rok 2010 a 1. Q. 2011) Zeleninový talíř s ančovičkami Zeleninový talíř s kukuřičným klasem Kuřecí sóté s omáčkou z lišek a žampionů Zapečené těstoviny Brokolice s koprem na sýrové omáčce
7 14 26 26 28
synthesia noviny
SYNTHESIA A MY
6
PO STOPÁCH NAŠICH VÝROBKŮ ANEB SE SYNTHESIÍ KOLEM SVĚTA
KANADA
Při našem putování za výrobky Synthesie se poprvé podíváme na západní polokouli. Do chladné ale nádherné Kanady nás zavede vedoucí prodejce vojenské nitrocelulózy Lukáš Reisz. Hlavní město: Ottawa
Státní zřízení: federativní konstituční monarchie Měna: kanadský dolar
Vzdálenost od hlavní vrátnice Synthesia: 6 334 km Neoblíbená fráze: Hold your horses! (volný překlad „Laskavě se mírněte“, doslovný „Držte své koně“) Typická kanadská reakce na požadavek skokového navýšení naší ceny alespoň o 30 %. › Můžete na úvod vzpomenout, kdy a za jakých okolností byla zahájena spolupráce s kanadskými zákazníky? V Kanadě máme pouze jednoho zákazníka a to z toho důvodu, že se jedná o jediného výrobce bezdýmných prachů v této zemi. Z pohledu důležitosti a objemů se však řadí mezi naše strategické odběratele. Historie kontaktů s tímto zákazníkem je celkem dlouhá, první kontakty a jednání začala již v roce 1996. Ovšem tehdy byla situace naprosto odlišná, zákazník sice komunikoval, všechny kontakty však vyžadoval přes „spřátelenou“ kanadskou obchodní firmu, ale především bylo cítit, že v podstatě nemá moc zájem o jakýkoli nákup nitrocelulózy ze zámoří. Tehdy na všechny aplikace používal pouze nitrocelulózu z USA, kde působili dva výrobci – státní a soukromý. K současnému stavu nám částečně pomohl vývoj na trhu – když v roce 2003 z týdne na týden zbankrotoval v USA onen soukromý výrobce NC, náš kanadský zákazník si uvědomil, že je v kritické situaci, a měl enormní zájem na rychlém otestování a schválení NC ze Synthesie a několika dalších zdrojů a na co nejrychlejším zahájení pravidelných dodávek. › Jaký byl další vývoj dodávek naší nitrocelulózy do Kanady a jaké má perspektivy? Od roku 2004 realizujeme pravidelné dodávky, naše obchodní spolupráce funguje napřímo bez jakýchkoli prostředníků a je na velmi dobré úrovni. Dosud je naše nitrocelulóza u zá-
kazníka používána pouze pro vojenské aplikace kanadských ozbrojených sil a věříme, že tento obchod bude pokračovat ještě mnoho let. V letošním roce navíc chceme s tímto zákazníkem nastartovat nový projekt dodávek naší nitrocelulózy také pro použití v komerčních aplikacích (civilní, lovecká a sportovní munice). Nebude to sice jednoduchý proces už jen proto, že to znamená vytlačit našeho čínského konkurenta, nicméně si myslím, že máme dobrou šanci na úspěch.
me, je fakt, že tito partneři patří do té menší skupiny zákazníků, kteří nejdou u všeho do extrémů a netlačí ceny „až na krev“, ale spíš se přiklánějí k heslu: „Když dostaneme našeho dodavatele do velkých problémů, budeme v problémech i my“. Navíc, když už se vyskytne nějaký problém, snaží se ho aktivně řešit (pokud to jde) i na své straně, což také nebývá vždycky samozřejmost.
› Většinu lidí u nás v souvislosti s Kanadou napadne jako hlavní společné konverzační téma hokej. Je tento sport skutečně neformálním námětem číslo jedna při hovoru s Kanaďany? No, asi vás trochu zklamu. Samozřejmě se při každém setkání prohodí pár vět o hokeji, ale netvrdil bych, že je to téma číslo jedna a že by naši partneři byli nějací hokejoví nadšenci. A navíc je spíš vždycky řeč o NHL. Vypadá to, že například mistrovství světa je moc nebere. Ale „naši“ kanadští partneři jsou trochu specifičtí obecně – nejsou vášniví lovci, skoro se nedotknou piva ani vína (o kanadské whiskey ani nemluvě) a vypozorovali jsme, že nejraději zalijí steak dietní colou. Nemyslím si ale, že by v tomto ohledu byli standardním vzorkem kanadské populace. Na druhé straně musím říci, že při neformálním rozhovoru jsou naprosto lidští, normální a otevření. Témata jsou většinou obecná – o světě, o životě, ekonomice, politice apod. V Montrealu jsem při neformálním rozhovoru po jednáních chtěl nadhodit nějaké pozitivní téma o Kanadě, tak jsem začal s tím, jak je určitě úžasná kanadská příroda. Odpověď zněla, že když člověk jede autem z Montrealu do Winnipegu, vyjede pár desítek mil za město a už projíždí rovnou silnicí mezi nekonečnými lesy a horami, kde zní pouze řev medvědů, tak to určitě úžasný pocit je. Pak když jede druhý den a třetí den pořád tou rovnou silnicí mezi nekonečnými lesy a horami a kromě pumpy nikde ani živáčka, tak prý to uchvácení přírodou nějak mizí a medvědí řev už vyloženě štve. Podobně, poučen výrokem jedné kanadské ministryně pro imigraci při její návštěvě Prahy o tom, že oni na rozdíl od Čechů vidí v každé přicházející národnostní menšině přínos, který je kulturně obohatí (to bylo předtím, než pro nás opět zavedli víza), jsem se zeptal na kulturní přínos indiánských rezervací a obecně obyvatelstva z Northwest Territories a byl jsem poučen, že tam lidi žijí proto, aby mohli tahat prachy ze státního rozpočtu (a potažmo z daňových poplatníků) a spokojeně za ně požívat ohnivou vodu (nebo lépe přímo chlastat).
› Jsou při jednáních s kanadskými obchodníky povoleny kanadské žerty? Jednání probíhají většinou v uvolněné atmosféře, občas se zavtipkuje, ale kanadské žerty u jednání určitě povoleny nejsou. Navíc si nejsem jistý, jestli Kanaďané termín „kanadské žerty“ vůbec znají, mám pocit, že se jedná o čistě český termín.
› Vzpomenete si na nějakou zajímavou příhodu, která Vás při jednáních nebo pobytu v Kanadě potkala? Tak veselé příhody z natáčení zrovna nemám po ruce. Co mne docela překvapilo, bylo to, že když jsme přijeli před lety poprvé do jejich firmy, přivítala nás hned na vstupní recepci česká vlajka v plné velikosti a velká tabule se svítícím nápisem Welcome Synthesia.
› Dle obchodních příruček jsou kanadští byznysmeni pečliví, korektní a hlavně velmi nároční. Můžete to potvrdit ze svých zkušeností? Jak jsem už zmínil na začátku, máme jen jednoho kanadského zákazníka, takže nemohu mluvit o zvyklostech kanadských obchodníků obecně. Když shrnu naše zkušenosti, mohu říci, že korektní jsou určitě a nikdy na nás nezkoušeli žádné kličky. Zákazník sídlí v provincii Québec, pár mil od Montrealu. Naši partneři jsou francouzští Kanaďané, ale rozhodně jsme u nich nezaregistrovali nějaký „ležérní a někdy až chaotický“ přístup, se kterým je občas možné se setkat u evropských jižních národů. A velmi nároční? V našem případě jsou jejich požadavky trochu nad průměr, ale nejedná se o nějakou mimořádnou náročnost. A čeho si opravdu cení-
Já si tedy moc nepotrpím na pompézní gesta, ale je pravda, že jinde jsme se s tím nesetkali. Taky mne zaujalo, že jsem tak nějak vycítil z náznaků při neformálním povídání, že Kanaďané nejsou zrovna dvakrát fascinováni svým Velkým bratrem na jihu (USA). O Američanech mají zřejmě svoje mínění a svůj kanadský systém považují za mnohem lepší pro život. Ovšem samozřejmě to nikdo přímo neřekl. Jediná věc, kdy se otevřeně projevili, byla večeře ve steakhousu v Montrealu. Obrovské kusy masa tam visely ve výkladní skříni právě v tom správném stadiu pro přípravu a člověk si mohl
vybrat, který kus se mu líbí (mimochodem sníst celý steak nebylo podle mne v lidských silách a to rozhodně nejsem dietní typ). Bylo nám doporučeno, abychom si tento okamžik uložili do paměti, protože všude více na jih nám všichni budou tvrdit, že ten jediný úžasný správný pravý steak je ten v USA. Ale že každý Kanaďan ví, že je to jen americký blábol a že sice ty US steaky jsou poživatelné, ale těm kanadským nesahají ani po kotníky. Steak byl fakt výborný, ale zatím jsem v USA neochutnal ten trapný americký, takže opravdu nemohu posoudit, kde je pravda.
V příštím čísle se můžete těšit na návštěvu Srí Lanky s Martinem Němcem.
VÍTE ŽE... ›› Hranice mezi Kanadou a Spojenými státy americkými je nejdelší pevninskou hranicí na zemi. Její východní část je tvořena Velkými jezery a řekou sv. Vavřince. Hořejší a Huronské jezero jsou 2. resp. 4. největším jezerem světa. Velká jezera jsou největší sladkovodní zásobárnou světa a pro srovnání: jejich plocha více než trojnásobně převyšuje rozlohu celé České republiky. ›› Historie velmi populární a efektní státní vlajky s javorovým listem je relativně krátká. Vznikla teprve v roce
1965 a její přijetí tehdy provázely ostré debaty o tom, jestli si může Kanada dovolit tak výrazné vyhranění vůči mateřskému britskému království. Formální hlavou Kanady je totiž stále britská královna, kterou zastupuje generální guvernér. ›› Na jihovýchodě Kanady u poloostrova Nové Skotsko dochází k největšímu mořskému přílivu na naší planetě. Maximální výškový rozdíl hladiny mezi přílivem a odlivem zde činí téměř 20 metrů.
JUBILEA V MĚSÍCI KVĚTNU V měsíci květnu oslavili svá životní a pracovní výročí ŽIVOTNÍ JUBILEA SBU Pigmenty a barviva Iveta Kaštánková Zdeněk Podroužek Miroslav Diviš SBU Nitrocelulóza Jaroslav Pokorný Stanislav Kulich Stanislav Bouška SBU Energetika Zdeněk Pugner Úsek Provozní Jana Hakenová
PRACOVNÍ JUBILEA 40 let v Synthesii SBU Nitrocelulóza Švrčina Jiří
35 let v Synthesii Úsek Personální Longová Dobroslava SBU Nitrocelulóza Filip Vlastislav 25 let v Synthesii SBU Pigmenty a barviva Hasoňová Ilona 20 let v Synthesii SBU Pigmenty a barviva Handlíř Petr Úsek Provozní Doležal Josef SBU Energetika Jerman František SBU Nitrocelulóza Šolc Vladimír
synthesia noviny
PO PRÁCI UPOZORNĚNÍ JAROSLAV JETMAR
KAM ZA KULTUROU T
KCOEVÁ A D E I P R P I K H A RT LIND
A
Divadlo 1.–3., 10.–12., 17.–19. červen VČD – Malá scéna ve Dvoře I. Lausundová: Benefice aneb zachraňte svého Afričana – komedie
16. června | Dům hudby Pardubice BSG – Jiří Stivín & Collegium Quodlibet 18. června | Pardubický pivovar Tři sestry Gambrinus Tour 2011
3.–5., 10.–12., 17.–19. červen Kunětická Hora J. Verne: Tajemný hrad v Karpatech dobrodružná parodie V Pardubicích proběhne Mistrovství světa v in-line hokeji 2011 Pokud byste si rádi vylepšili náladu z posledního Mistrovství světa v ledním hokeji, je tu další možnost pro fanoušky hokeje. Od 19. června budou na necelý týden pardubickému zimnímu stadionu vládnout kolečkové brusle. ČEZ ARENA Pardubice totiž bude hostit mistrovství světa v inline hokeji pod hlavičkou mezinárodní hokejové federace IIHF. V malé a velké hale se představí mužstva z 16 zemí světa. Česká republika by měla plnit roli jednoho z favoritů, jelikož je obhájcem loňského stříbra ze švédského Karstadu. V historickém pořadí mistrovství světa pořádaném IIHF patří ČR 5. místo se ziskem 2 stříbrných a 1 bronzové medaile. Složení českého reprezentačního týmu pro mistrovství světa je zatím velkou neznámou, i když se už v médiích objevila jména hokejistů hájících barvy klubů NHL či KHL... Tak držme palce! Více informací naleznete na: www.inlinehockey2011.com
24. června | VČD Pardubice 40 úLETů divadla Sklep Besídka Grund Poutě & festivaly 3. června | Pernštýnské náměstí Perštýnská noc XX. ročník folklorního festivalu
29.–30. června | VČD Pardubice Ch. Hampton: Nebezpečné vztahy – slavné historické drama Hudba 3. červen | RC Žlutý Pes Škwor – Drsnej kraj
Fejeton. Fejeton spojuje konkrétní událost s fantazií. Předkládá aktuální témata všedního dne v novém světle. Má ironický nebo humorný podtón. Má vyvolat reakci u čtenářů…
PO OBĚDĚ HNED K ZUBAŘI? Když se zeptám, co je pro vás v životě nejdůležitější, určitě vás napadnou různé věci, od těch nejušlechtilejších (láska, zdraví, rodina, štěstí, sex), přes ty méně ušlechtilé (syslování peněz a majetku), až po ty vyloženě prospěchářské (konexe, volňásky do striptýz baru, ať už konečně sousedovi chcípne koza). Jenže co se všemi těmi více či méně bohulibými přáními budete dělat na pustém ostrově? Síť mobilního operátora asi bude nedostupná, a tak ze všeho nejdříve se začnete shánět po kousku žvance. Na co mi bude zdravá, šťastná, milující zazobaná kráska, když mi bude kručet v žaludku, že… Nedávno jsem byl 14 dnů v nemocnici. Vybíravý rozhodně nejsem, ale po absolvování trojkombinace lečo – koprovka – rýžový nákyp jsem se opravdu těšil na naše závodní stravování s tím, že nic horšího mě přece nemůže potkat. Jaký krutý omyl.
Bohužel, hned první den mi v jídelně mladá síla se stopami omáčky na umolousaném tričku kydla na talíř čtyři polokoule totálně rozvařené rýže, kdy zrnka rýže byla nahrazena jedním velkým zrnem, a tuhé masíčko s flaxou uprostřed na mě posměšně volalo: “Vítej zpět, marode!“ Na rozdíl od jednoho strávníka, který zapsal do jídelní knihy přání a stížností, že je rád, že mu zůstaly po obědě v semtínské jídelně všechny zuby, jsem vlastně dopadl ještě dobře. Zuby mám. Objektivně musím přiznat, že šlo asi o náhodu, ale podle reakcí strávníků z našeho bleskového průzkumu (viz článek o stravování) a ze stále se snižujícího počtu objednaných teplých obědů se lze obávat, aby nešlo o náhodu pravidelnější. A co vy? Souhlasíte s uvedenou průměrnou známkou úrovně stravování v Synthesii? Napište nám na mail naší redakce! Libor Podmelle
HLOD MĚSÍCE Další salám vyhrává pan Martin Jerie z odboru Informatika. Gratulujeme! Vyhrajte i Vy a zasláním svého vtipu na adresu „redakce@synthesia.cz“ nebo jeho vhozením do schránek na vrátnicích.
Vítězný vtip za měsíc duben :) Brigádník poprosí kolegu, jestli by mu pomohl protlačit dveřmi sud žlutého pigmentu. Po dvou hodinách namáhavé práce s ním nepohnuli. „Kašlem na to, to dovnitř nedostanem.“ „Dovnitř?“
ČEKÁ NÁS ANALOGOVÁ TMA S postupující digitalizací televizního vysílání dojde 30. června 2011 k ukončení pozemního analogového vysílání u vysílačů Pardubice – Krásné, Trutnov – Černá hora, Liberec – Ještěd, Rychnov nad Kněžnou – Litický Chlum. Celkem jde o 9 vysílačů velkého výkonu a 174 dokrývačů pozemního signálu. Pro příjem digitálního vysílání přes anténu je nutné zakoupit set-top-box (u starších televizorů) nebo mít televizor se zabudovaným přijímačem DVB-T. Na příjmu satelitní, kabelové nebo internetové (IPTV) televize se vypnutí analogu nijak neprojeví. Bližší informace najdete na www.digitalne.tv nebo na bezplatné lince 800 906 030.
4.–5. června | Letiště Pardubice, Aviatická pouť 2011
Pro děti: 4. června Dostihové závodiště Pardubice Dětský super den (vystoupí Michal Nesvadba, Majda Reifová ad.)
19. května | Kino Dukla Michalův salát – premiéra dětského představení Michala Nesvadby
17. června | před OD Magnum Hurá na prázdniny – rodinné odpoledne plné her a soutěží
14. června | Kunětická Hora, Dan Bárta a Robert Balzar Trio
FEJETON ODVÁŽNÉHO REPORTÉRA
7
STAŇ SE TARZANEM
S NOVINAMI SYNTHESIA Budík, autobus, vrátnice, práce a večer televize... že už to zavání trochu stereotypem? Nezatoužili jste někdy po změně, byť jen na chvíli? Být králem pralesa, skákat po liánách a jako šelma se pohybovat v korunách stromů vysoko nad džunglí? Pravda, džungli do Pardubic zatím dostat neumíme, se zbytkem vám ale můžeme pomoci. Věděli jste, že v našem městě, hned naproti koupališti Cihelna, se nachází nový lanový areál, kde můžete nejen otevřít stavidla svého adrenalinu, ale také udělat dobrodružné odpoledne pro děti a vše nakonec spláchnout lahodným pivkem? Zavítali jsme pro vás do jámy lvové a Lanové centrum Pardubice oslovili. Majitel i proškolený personál rád souhlasil, Synthesii berou jako Pardubáci za srdeční záležitost a rádi jejím zaměstnancům vyjdou vstříc. Na tento měsíc vám tedy přinášíme následující nabídku: každý zaměstnanec Synthesia, který navštíví
SLE VA 20 % od 1. do 30. června Lanové centrum Pardubice, získává na všechny atrakce slevu 20 %! A jestli jí využijete na adrenalinový velký okruh 11 překážek v desetimetrové výšce, dlouhý sjezd na lanové skluzavce, skok do obří kyvadlové houpačky nebo
na dětský park Lanáček, již necháme na vás :) Věříme, že vás naše nabídka vzrušení potěší a inspiruje. Tak se, prosím, hlavně dobře jistěte, nekoukejte dolů a nezapomeňte: číst Noviny Synthesia se vyplatí!
Lanové centrum Pardubice – nově otevřený areál nabízející dobrodružství, zábavu, rekreaci i rozvoj všem věkovým kategoriím od 3 let bez ohledu na fyzickou kondici. Na ploše více než 4 300 m2 jsou pro vás připraveny sestavy překážek a atrakcí svým rozsahem jedinečné v České republice. Naleznete zde 11 vysokých lanových překážek na sebejištění ve výšce 9,5 m, obří houpačku Big Swing, 70 m dlouhou lanovou dráhu a Tarzaní skoky. Pro vaše ratolesti je připraven dětský lanový park Lanáček se záchrannými sítěmi ve výšce 1,5 m s 11 překážkami. Celý personál Lanového centra Pardubice je odborně proškolen dle metodiky akreditované MŠMT ČR. V areálu je také nabízeno teplé i studené občerstvení s možností zakoupení alkoholických i nealkoholických nápojů. Více informací na Lanové centrum Pardubice, areál naproti koupališti Cihelna, tel: 725 384 007, www.lanovecentrum-pardubice.cz
synthesia noviny
PO PRÁCI
8 ZÁZRAKY CHEMIE VŠEDNÍHO DNE
MARTIN PÉM
JAK CHUTNAJÍ MOLEKULY
ANEB HORKÁ VODA MÍSTO PEPŘE Jak poznáme, že krabice s mlékem, kterého jsme se právě napili, je už měsíc otevřená? Nebo co nás přiměje k osudovému zvolání: “Moje manželka je příšerná kuchařka!“ Jednoduše se obrátíme na své chuťové pohárky, pracovníky jednoho z pěti základních smyslů, bez kterého si nelze představit život požitkářů a gurmánů. Smysly obecně slouží k získání informací z okolního světa, na jejichž základě organismus vyhodnocuje své další chování. Zrakem vnímáme světlo a tím i barvy a tvary, sluchem zachycujeme zvuk – energii šířící se okolním prostředím jako vlny na rybníku. Hmatem cítíme fyzikální podněty jako teplotu, tlak, vlhkost, tvary atd. A pak máme dva „chemické“ smysly – čich a chuť, které předávají informace o chemických látkách, se kterými přijdeme do styku. Protože velkým tématem květnových Novin je jídlo, budeme se zabývat právě chutí. Oba smysly spolu ale úzce souvisejí a ztráta jednoho ovlivní i ten druhý. Orgánem, který zprostředkovává přenos informací, je jazyk, který je na horní straně i po stranách obsypán mnoha tisíci čidly – chuťovými pohárky. Chuťové pohárky jsou soudkovité útvary složené z mnoha desítek chuťových buněk, a když se podíváme mikroskopem ještě dále, uvidíme, že z těchto buněk vystu-
pují chapadélka. To jsou chuťové receptory, které reagují na různé typy látek, se kterými přijdou do kon-
taktu. Z buňky na druhé straně vystupují nervová vlákna, vedoucí až do mozku.
Princip přenosu chuťového vjemu je tedy následující. Zakousneme se do něčeho nebo se něčeho napijeme a do našich úst se k jazyku a k patru dostane mnoho chemických látek. Současně se do úst uvolní sliny, které pomohou s jejich rozpouštěním. Molekuly chemických látek podráždí receptory chuťových buněk a z nich je vyslán impuls do nervů, které ho přenesou až do mozku. Kombinace impulsů mnoha chuťových receptorů dá výslednou chuť. Získáme tak důležitou informaci o tom, co zrovna jíme, a podle toho reagujeme. Např. sladké jídlo obsahuje energeticky bohaté látky, které naše tělo potřebuje. A tak po získání informace z chuťových pohárků málokdy vydá mozek příkaz k odporu a vyplivnutí obsahu úst na chodník. Naopak hořce chutná kromě piva i řada přírodních toxinů, které se mohou objevit třeba ve zkaženém jídle. Pak nám je informace předaná chuťovými pohárky k nezaplacení.
VÍTE ŽE... Vedle základních chutí sladké, slané, kyselé a hořké existuje i chuť „umami“? Chuť byla „vynalezena“ v Japonsku přibližně před sto lety, ale mezi rovnoprávné chutě byla zařazena teprve nedávno po objevu chuťových receptorů, které reagují na aminokyselinu glutaman sodný (sodná sůl kyseliny glutamové), kterou lze nalézt téměř všude, nejvýrazněji pak v různých dochucovacích omáčkách a bujónech. Výsledná chuť zde není kombinací sladké, slané, hořké a kyselé, ale je způsobena kontaktem aminokyseliny se specifickým chuťovým receptorem, který nám zprostředkuje patřičný chuťový vjem. Pro příznivce asijské kuchyně není tato chuť ničím neznámým, je právě pro ni typická. Naopak do rodiny chutí nepatří „pálivá“. Látky obsažené v chilli papričkách nebo pepři podráždí receptory bolesti a výsledný vjem překryje ostatní chutě. Způsobí tedy stejný efekt jako horká voda, prostě se opaříme.
HOBBY VÍT ĽUPTOVSKÝ
KITING
Je s podivem, jaké koníčky se v Synthesii najdou, mezi ty více adrenalinové lze určitě zařadit sport zvaný kiting. Čím je tento sport zajímavý a proč oslovil zkušeného kitera Víta Ľuptovského, zjišťovala pro rozhovor Linda Pikhartová. › Jsem úplný laik a tenhle sport neznám. Zkus mi vysvětlit, co všechno potřebuji k tomu, abych mohla zkusit kiting? Obecně termín kiting značí jízdu za použití tažného draka. Tato disciplína se větví na tři základní odnože, které kladou různé nároky na vybavení jezdce. První z nich je kiting na vodě, kdy se jezdec řítí po vodě na speciální desce se čtyřmi ploutvičkami, ty zajišťují držení směru jízdy a zatáčení, s drakem je kiter spojen pomocí trapézu, který objímá jeho hrudník, a je k němu uchycena speciální šňůra, která spojuje jezdce a ovládání draka. K ovládání draka slouží tyč, na které jsou uchycena lanka, a na jejich konci se nachází drak. Dalším druhem kitingu je zimní varianta – na sněhu – a od toho vodního se vybavení liší tím, že vyměníš desku na ježdění za lyže nebo snowboard (existují speciální, ale nejsou nutností) a valíš po sněhu; fronty u českých vleků tě vůbec netrápí.
Třetí verzí tohoto sportu je možnost, kdy se kiter buď posadí do speciální tříkolky nebo jezdí na menším snowboardu s velkými kolečky pro jízdu v terénu (například louka, sjezdovka, golfové hřiště :) apod.). › To vypadá všestranně, takže nemusím vždy hledat nějaké pole nebo rybník? Jak vyplývá z popisu vybavení, kiteři jsou připraveni nahodit draka prakticky kdekoli. Výběr revíru, kam daný den pojedeš, závisí často na směru větru. Například ve východních Čechách, když má fučet od severovýchodu, většina „vodních“ kiterů dorazí na Rozkoš, když od jihovýchodu, jede se na Seč a tak dále. Asi nejlepší je, když napadne v zimě a zafouká, to pak můžeš sednout na trolejbus č.1, dojet na konečnou a kitovat třeba na poli u Dražkovic. › Jak to vypadá s ovládáním takového draka? Připadá mi, že je hod-
ně těžké se přizpůsobovat změnám větru. Základní ovládání draka je vcelku jednoduché, zatáhneš levou rukou, kite letí doleva, pravou, doprava, ovšem skloubit ovládání draka s jízdou, už je o něčem jiném. Hlavně začátky…učíš se a bolí to :) Co se týče změn větru, nestane se ti, že jedeš a najednou zafouká proti, vítr je směrově stálý. Může se ale stát, že přijde silný poryv, který je velmi nebezpečný zvlášť, když kiter předvádí nějaký trik a nachází se několik metrů nad zemí… z toho je nejvíc úrazů. Jinak každý, kdo dělá tento sport, sleduje pečlivě předpověď počasí a často má i svůj přístroj (anemometr) na měření síly větru. Dle toho pak volí velikost draka, proto je dobré mít draků více, velký drak a silný vítr je zvěst masakru… › Nemohu se nezeptat na pády. Vysekal jsi se někdy tak, že jsi měl chuť s tím praštit? Už jsem to nakousl v předchozí odpovědi, problém nastává, když jsi chudý student a máš jednoho draka do jakéhokoli větru a nemáš soudnost říct sám sobě, že to dneska fouká mocc em a radši draka nevybalíš. To jsem váždvakrát neudělal a měl jsem ně ponější pády, které mě hodně rlických učily. Poprvé jsem v Orlických zdeckou horách předvedl jezdeckou chybu ve velmi silném větru ky a drak mě vynesl do výšky korun stromů, odkud jsem se volným pádem poroučel zpátky na na zem. Výsledkem byla sádrovna a 4 měsíce bez sportu. Druhý vzlet
v podobných podmínkách jsem předvedl v Krkonoších, kdy jsem málem bez pasu či občanky přeletěl polskou hranici. :) Teď už mám opravdu jiný přístup. › Co Tě na kitingu nejvíc baví, proč jsi to chtěl vyzkoušet? Baví mě obecně technické sporty, učit se něco, bojovat s přírodou a jejími živly, jako je voda (vlny) a vítr. Ne že bych vědomě vyhledával riziko, ale podvědomě to asi dělám…občas trochu adrenalinu asi potřebuju… › Připadne mi skvělé, že sezóna je celoroční, plánuješ tedy něco s kitem i na léto? uTo je jasné, vždy když uvidíš koruo odny stromů se nahýbat, věz, že to u. A jestli poledne někde lítám v terénu. ovolenou, máš na mysli nějakou dovolenou, tak enou pro surfing tu mám letos vyhrazenou elze a windsurfing, nelze ). stihnout vše :).
SLOVNÍČEK Kiter, Rider – jezdec Kite – drak Kitovat – jízda na speciálním prkně za použití tažného draka Kiteboard – speciální deska se čtyřmi ploutvičkami, ty zajišťují držení směru jízdy a zatáčení Leash – speciální šňůra, která spojuje jezdce a ovládání draka Bar – tyč, na které jsou uchycena lanka, a na jejich konci se nachází drak. Snowkiting – provozuje se v zimním období na sněhu Landkiting – varianta pro jízdu v terénu B Buggykiting – jízda ve speciální tříkolc kolce Mount Mountainboard – menší snowboard s velkými kolečky pro jízdu v terénu Spot – revír