Slánská radnice, červenec 2009

informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaný

Slánská radnice zdarma | číslo 7 | ročník XII | červenec 2009

Slovo starosty Vážení spoluob ané, milí Sla áci, nep estává mne udivovat, jak mnoho lidí, i v našem m st , žije v ur ité póze. Co tím myslím? Zp sob jejich života neodpovídá hodnocení, které si o nich vytvá í bezprost ední okolí. Jinými slovy – cítí se jinak, než jsou vnímáni svými známými.

V tšinou vidí sami sebe v lepším sv tle. A za p ípadné problémy viní všechny kolem, krom té tvá e, kterou pozorují každé ráno v koupelnovém zrcadle. Je to vcelku pochopitelná vlastnost lidské psychiky, která brání celkovou vyrovnanost ducha. Pokud je rovnováha vychýlena na jednu stranu, stává se z doty ného nesnesitelný egoista, nebo v opa ném extrémním p ípad celý p íb h kon í sebevraždou. N kdy ovšem nabývá tato obrana p evzatá od matky p írody až pozoruhodných rozm r . Setkávám se s ob any, kte í lžou tak intenzivn , v p ímém rozporu s fakty a d kazy, že své „pravd “ asi skute n v í. P ed lety jsem zažil p ípad, kdy jeden ob an na druhého podal trestní oznámení, že o n m nepravdiv tvrdí, že byl mimo jiné lenem Lidových milicí. Policie za ala kauzu ešit a po n kolika týdnech ji ukon ila s odhalením, že oznamovatel byl skute n v oné neblahé instituci, které se d íve íkalo „železná p st strany“. Nechápal jsem. Zavedl jsem pro podobné chování ozna ení – „bílá lež“.

A hned jsem se pokusil o de nici: Bílá lež je lží zpo átku v domou, nicmén astým opakováním se její autor natolik utvrdí ve svém názoru, že v jeho mysli se stává tvrzení pravdou. Další p íklad. Žena ukradla peníze. Její in byl nato en kamerou. P esto u soudu s naprostou suverenitou neustále opakovala, že je nevinná. Byla odsouzena.

Když ji dnes potkám as od asu na ulici, paradoxn se cítím já nep íjemn a ona vypadá v pohod . P emýšlím o tom, pro tomu tak je. Došel jsem k záv ru, že práv „bílá lež“ ji ochra uje p ed tím, aby se nemusela styd t sama p ed sebou. Velký ímský losof, politik a demokrat Marcus Tullius Cicero svého asu konstatoval: „Sob samému je každý nejmén znám.“ A jaký je záv r a pou ení z on ch p íb h ? Každý z tená a si je nalezne sám pro sebe (a to v etn mn ). Všichni spole n se ale snažme, aby nás „bílá lež“ nikdy nepostihla.

M jte se hezky!

VÁŠ STAROSTA IVO RUBÍK

Slaný vybuduje kanalizaci v Kvíčku bez dotací J

ako v Kocourkov si p ipadali p edstavitelé m st a obcí, kte í žádali o dotaci z Evropské unie na vybudování vodohospodá ské infrastruktury. P i vstupu eské republiky do EU si totiž vyjednáva i v p ístupových dohodách zvolili ta nejp ísn jší kritéria v oblasti budování této infrastruktury. Obecn to znamená, že se R zavázala, že do roku 2010 budou odpadní splaškové vody ve všech m stech a obcích na území republiky išt ny v kvalit , ve které se istí odpadní vody v národních parcích. „Nap íklad Francie v této kvalit cht la istit odpadní vody na 20 % svého území. Když však francouzští ekonomové zjistili, kolik to bude jejich zemi stát pen z, tak okamžit zalobovali v Bruselu a toto kritérium snížili na sou asných 18 %. eská republika má se svými zvolenými pravidly velký problém zejména ekonomický, nebo vodohospodá ská infrastruktura je tak zastaralá, že daná kritéria jsou prakticky nesplnitelná,“ íká starosta Ivo Rubík. Zástupci m sta Slaného reagovali na tyto podmínky již v roce 2004 spole n s Kladnem a dalšími okolními m sty ze Slánska a Kladenska. M sta se spojila dohromady do velkého projektu za více než jednu miliardu korun a problém se za al ešit v t ch myšlenkách, jak jim EU sd lovala – spojujte se, budeme podporovat velké projekty, když ukážete, že jste schopni spolupracovat a dohodnout se. „Po t ech letech administrování, které si odvažuji nazvat šílené a které navíc stálo mnoho pen z a úsilí, jsme se s vypracovaným projektem dostali do nální podoby a p edložili ho v Bruselu. Tam zasedla jakási evropská komise, jejíž složení jsme nebyli schopni zjistit a nevíme to dodnes. A ta konstatovala, že sice eská republika, a tedy i naše vzniknuvší sdružení slánských a kladenských m st a obcí, splnily všechny podmínky, které EU vyžadovala, ale že to neodpovídá jakýmsi dalším p edpoklad m a etice EU. Konkrétn vadil systém provozování vodohospodá ské infrastruktury v R. Tedy to, že m sta ji vlastní, ale pronajímají je spole nostem, které ji provozují. EU zkrátka chce, aby m sta provozovala tuto infrastrukturu sama, což v našem stát není prakticky možné, nebo se jedná o licencovanou innost, kterou zkrátka nemohou d lat ú edníci,“ objas uje Rubík.

Díky tomuto bazírování tak „padlo pod st l“ p es 17 miliard korun pro R a ú edníci z Bruselu zaveleli: „Rozd lte se!“ Tedy vznesli úpln odlišný požadavek, než p ed t emi lety. Slaný, Kladno a další m sta zahodily t i roky práce a za ala si tedy pracovat na svém. Slaný m lo t i projekty: rekonstrukce istírny odpadních vod,

Po vybudování kanalizace v Kví ku bude následovat rekonstrukce ulice Na Chmelnici.

FOTO: PAVEL ŠT PÁNEK

kterou sice m sto zrekonstruovalo v roce 2001 dle tehdejších norem za mnoho milión korun, ale p i vstupu do EU v roce 2004 to již nesta ilo, protože se op t zm nily normy. „Realizace dalších požadavk na tuto istírnu jsou vy ísleny na tvrt miliardy korun. Vzhledem k rozpo tu m sta, který je pod 300 milión korun, je to totální nesmysl a bez významných dotací tuto akci zkrátka Slaný zrealizovat nem že,“ vysv tluje Rubík. Další projekt byla výstavba místní kanalizace v Kví ku a t etím projektem bylo napojení kanaliza ního ádu od Domova s pe ovatelskou službou do stávající štoly. Ten spadl pod st l prakticky na samém za átku, protože pravidla EU íkají, že dotace se nevztahují na stávající kanalizace, ale tyto zdroje nancují pouze vybudování kanalizací nových. „My sice máme do asn p ipojený Domov s pe ovatelskou službou do kanaliza ního ádu, ale zp sob p ipojení není vhodný. Ovšem pravidla íkají, že tam kanalizace je, tudíž s pen zi po ítat nem žeme,“ íká starosta. M sto Slaný se tedy pustilo do p etvo ení projektu na výstavbu kanalizace v místní ásti Kví ek. Za dobu, po kterou se zbyte n tvo ily projekty tak, aby vyhovovaly požadavk m EU, a nakonec se ukázalo, že to stejn bylo zbyte né, by už dávno kanalizace ve Kví ku byla hotová.

Pokra ování na stran 3

AKTUALIT Y

V nemocnici probíhá výstavba dialyzačního centra a rozšíření gynekologie požárním a dalším provozním normám EU ve zdravotnických za ízeních, které jsou nyní na hran ,“ vysv tlil slánský starosta Ivo Rubík. Dialyza ní centrum bude fungovat v p ízemí, v prvním pat e pak rozší ené gynekologickoporodnické odd lení.

Nové dialyza ní centrum bude pro pacienty s onemocn ním ledvin znamenat obrovské zlepšení kvality jejich života, možná i jeho prodloužení, protože budou mít možnost docházet na dialýzy asStavební práce na pavilónu D v areálu nemocnice stále probíhají. t ji než dosud. Podle slov starosty FOTO: PAVEL ŠT PÁNEK Rubíka je to nesmírn pot ebná v c, která zvedne úrove zdravotové dialyza ní centrum a rozší ený gyne- nictví ve slánském regionu. Centrum samoz ejm kologicko-porodnický pavilon bude mít bude poskytovat své služby i pacient m ze širšího slánská nemocnice, v jejímž areálu probíhají okolí, a už se jedná o Lounsko, Kralupsko i bližší stavební práce na pavilonu D. Zastupitelé na ásti Prahy. Dialyza ní centrum bude mít 7 l žek svém posledním zasedání navíc rozhodli, že se normálních a jedno pro infek ní pacienty. budova zvýší ješt o jedno patro. „Chceme totiž V rámci této p estavby ješt zastupitelé ep íští rok požádat o dotaci z regionálních ope- šili rozvoj celého areálu nemocnice z hlediska ra ních program . Ta se však vztahuje pouze na infrastruktury a zelen v jeho prostorách. Velmodernizaci, proto musíme samotné rozší ení kým problémem je kanaliza ní ád, který musí t chto prostor nancovat z m stského rozpo - nahradit nový. áste n se také vy eší problém tu. Dalším d vodem je vy ešení ady problém s parkováním v areálu nemocnice. Dojde také provozního charakteru v pavilonu D. Rozší e- k úpravám a obnovám zelen . Na tyto akce zané prostory zajistí provoz, který bude vyhovo- stupitelé vy lenili z rezervy m stského rozpo -KU vat platným hygienickým, epidemiologickým, tu 4,2 milióny korun.

N

KRÁTCE

Slánští psi by měli mít mikročipy

FOTO: PETRA KU EROVÁ

P

ovinnost opat it své psy mikro ipy budou mít pravd podobn slánští ob ané od za átku p íštího roku. M sto Slaný tak reaguje na skute nost, že se po m st pohybuje zhruba 3000 ps , p i emž v evidenci je jich polovina.

Se zvyšujícím se po tem ps také rostou náklady na úklid m sta, protože ne všichni majitelé po svých psech uklízejí. Do ulic m sta se denn dostane až 750 kg psích exkrement ! Rada m sta schválila p ípravu obecn závazné vyhlášky, podle které budou majitelé ps povinni opat it je mikro ipy, a m sto tak bude mít lepší p ehled o po tu ps na svém území. M sto Slaný po ítá také s tím, že nabídne majitel m ps r zné možnosti slev na po ízení ip . Zárove touto vyhláškou m sto bude reagovat i na skute nost, že od roku 2011 bude muset být o ipován každý pes, který se bude pohybovat v rámci -KU zemí Evropské unie.

Park u kina otevřen pro veřejnost

Pozvánka na výstavu Jindřicha Štreita

V

lastiv dné muzeum ve Slaném si vás dovoluje pozvat na vernisáž výstavy fotogra í Jind icha Štreita v pátek 10.7.2009 od 17:00 hodin v Cífkov statku ve T ebízi.

Zárove vás zveme na povídání s autorem v pátek 7. 8. od 17:00 hodin tamtéž.

Výstava potrvá do konce srpna. Bližší informace na www.muzeum.slansko.cz Informace o fotografovi Jind ichu Štreitovi najdete na stran 12

Klid a pohodu v centru m sta nabízí park u kina.

V

letních m sících je ob as p íjemné posed t v míst , kam nedoléhá hluk automobilového provozu a kde se nemusí rodi e bát, že jejich ratolest vb hne do cesty projížd jícímu vozidlu. I když slune ných dní bylo zatím poskrovnu, v tšina lidí uvítá možnost si v letním žáru posed t ve stínu zelen .

Toto vše spl uje park za domem p. 159 na Masarykov nám stí. P estože v budov p sobí mimo jiné Vlastiv dné muzeum, Knihov-

2|

FOTO: PAVEL ŠT PÁNEK

na V. Štecha a Infocentrum, lokalita je známa jako park u kina. Díky pé i pana Karla Hampla, vedoucího Kulturních za ízení m sta Slaný (KZMS), a jeho spolupracovník (kino je sou ástí KZMS) bude nyní park denn otev en pro ve ejnost – celý týden od 10.00 do 18.00, v ned li pak od 12.00 do 18.00.

V ím, že si tuto lokalitu obyvatelé i návšt vníci m sta oblíbí a stane se vyhledávaným místem ING. PAVEL BARTONÍ EK, 1. MÍSTOSTAROSTA odpo inku. www.meuslany.cz

AKTUALIT Y

Slaný vybuduje kanalizaci Dokon ení ze strany 1

„Pokud se totiž pravidla hry v pr b hu realizace projekt n kolikrát zm ní, a to dokonce b hem jednoho roku ty ikrát, je opravdu nad naše síly o dotace žádat. Je to jako kdyby b hem fotbalového zápasu n kdo v polovin zm nil pravidla hry,“ íká Rubík. Druhý pokus spo íval v díl ích zm nách projektu, a jak EU m stu Slanému doporu ila, zažádali jeho p edstavitelé o dotaci z Opera ního programu životního prost edí. Ani tato cesta se neukázala jako správná a i v tomto p ípad došlo ke zm nám podmínek.

Z p vodní možnosti podpory až 85 % celkových náklad se nakonec ukázalo, že z tohoto programu by Slaný mohlo získat maximáln 60 %, ovšem z p vodních odhad náklad , které byly vypo teny na 17,5 milión korun, takže by m sto dostalo zhruba 7 milión . Skute né náklady jsou však okolo 30 milión . „Navíc, p estože nám dotaci p iznali, už te víme, že nejsme schopni splnit další podmínky, které jsou t eba p i vyú tování. Ty íkají, že provozovatel, v našem p ípad Veolia Voda, si nechá regulovat veškeré své budoucí zisky a tvorbu cen vodného i sto ného pod ídí metodice p edepsané Opera ním programem a že se zkrátí doba smluvního vztahu m sta a provozovatele, která byla p vodn na dobu neur itou. Nakonec ú edníci z Bruselu avizovali, že je t eba p ed lat smlouvu na dobu ur itou, a to nejdéle do roku 2019. M sto a Veolia se tedy dohodly a smlouva se p ed lala. Následn už EU hlásila, že smluvní vztahy chce dle nových pravidel do roku 2015. Toto by byla podmínka, která by se ješt možná dala vyjednat. Ovšem p edchozí dv jsou naprosto absurdní a je to p ímo proti principu soukromého podnikání. Je to prachoby ejná buzerace a já se ani nedivím, že francouzské vedení spole nosti Veolia odmítá toto ud lat a že se s celou v cí obrátili na evropského ombudsmana,“ st žuje si na jednání EU starosta. Slánští ob ané platí za jeden m3 vodného a sto ného asi 57 korun, pokud

by m sto kanalizaci v Kví ku vybudovalo s pomocí EU, p i dotaci 7–8 milión korun, tak by Sla áci platili 95 korun za m3. Když m sto Slaný kanalizaci vybuduje samo za pomoci úv ru, i jiného podobného nancování, tak odhad je, že by se sazba zvýšila na 62 korun za m3. „Rozhodli jsme se tedy, že „s díky“ vrátíme již p iznanou dotaci z Opera ního programu životního prost edí a kanalizaci ve Kví ku zkrátka vybudujeme za své a o další dotace v této oblasti za takto poko ujících podmínek již žádat nebudeme.

Dokud m sta a obce nebudou mít oporu v eské vlád , která za sou asných politických podmínek nemá natolik silný mandát, aby mohla v EU zm nit nehorázné podmínky tak, aby pro m sta byly alespo trochu p ijatelné, budou si muset eská m sta pomoci sama,“ íká Rubík.

Kanalizace ve Kví ku se za ne budovat letos na podzim, stavba by m la být dle odhad m stu p edána na ja e roku 2010. Rada m sta plánuje p edložit zastupitel m jako prioritu rozpo tu na p íští rok rekonstrukci celé ulice Na Chmelnici v Kví ku. Pokra ovat se bude výstavbou kanalizace v m stské ásti Kvíc, na kterou má Slaný dotaci od Ministerstva zem d lství R ve výši 50% celkových náklad a jejíž vyjednávání, na rozdíl od p edchozích fond EU, trvalo pouhý jeden m síc. Tato kanalizace bude p ímo navazovat na kanalizaci v Kví ku, což byla podmínka pro získání dotace z Ministerstva zem d lství. Když vše dob e vyjde, tak v roce 2010 bude hotová kanalizace v místních ástech Kvíc a Kví ek a zrekonstruovaná ulice Na Chmelnici. Na rok 2011 m sto p ipravuje rekonstrukci panelové cesty mezi ob ma tvrt mi, ze které chce vedení m sta Slaného ud lat ádnou komunikaci, aby tam mohla být zavedena m stská hromadná doprava. Z technických d vod to totiž dosud nebylo možné, nebo autobusy se nem ly kde otá et. B hem dvou let tedy m sto Slaný chce vy ešit hned n kolik pal ivých problém najednou.

Slánský VideoMagazín

V

m sí níku Slánský VideoMagazín pro vás chceme zachytit hlavní události v Královském m st Slaný. Pozvat vás na zajímavé akce. P edstavit innost podnik a rem, ale také p ipomenout okamžiky dávno minulé.

Magazín m žete zhlédnout nejen na m stských webových stránkách www. meuslany.cz, ale i na obrazovkách umíst ných na m stském ú ad a v plavecké hale.

DVD s magazínem si m žete zdarma zap j it v podateln m stského ú adu nebo v infocentru.

Pokud chcete prezentovat svoji rmu, pozvat ob any na vámi po ádanou akci, nebo vyrobit krátkou reklamu do videomagazínu, kontaktujte nás: kolackovsky@ meuslany.cz nebo info@husnik-video.cz.

Červnové vydání VideoMagazínu nabízí tyto reportáže: Slánský ty lístek D tský den Diamantová svatba Motorká ská svatba Volby do evropského parlamentu Pasování prv á k na tená e Vojenský prostor Slaný-Drnov Z historie: Okrsková spartakiáda 1980

-KU -

Z jednání rady města Slaného 3. 6. 2009

R

ada m sta doporu ila zastupitelstvu m sta schválit v rámci Programu regenerace na akci „Obnova vstupu ve východním pr elí Modletického domu . p. 14 ve Slaném“ podíl m sta k získané dotaci ve výši 60 tis. K .

Rada m sta doporu ila zastupitelstvu m -sta schválit rozpo tové opat ení .

12/2009, a to zapojení ásti rozpo tové rezervy ve výši 49 tis. K do výdajové ásti rozpo tu m sta na zpracování projektu stavby pro akci „Rekonstrukce ásti ulice Ouvalová ve Slaném“.

Rada m sta doporu ila zastupitelstvu m sta schválit rozpo tové opat ení . 13/2009, a to zapojení ásti rozpo tové rezervy ve výši 69 tis. K do výdajové ásti rozpo tu m sta

www.meuslany.cz

na zpracování projektu stavby pro akci „P ístavba objektu .p. 1713 v Nosa ické ulici ve Slaném“.

Rada m sta doporu ila zastupitelstvu m sta schválit rozpo tové opat ení . 14/2009, a to zapojení ásti rozpo tové rezervy ve výši 260 tis. K do výdajové ásti rozpo tu m sta na zpracování projektu stavby pro akci „Rekonstrukce ulice Na Chmelnici ve Slaném“.

Rada m sta doporu ila zastupitelstvu m sta schválit rozpo tové opat ení . 16/2009 a to zapojení ásti vráceného DPH ve výši 289 tis. K do výdajové ásti rozpo tu m sta na akci „Kotelna 39 – Všehlušická – modernizace primérních rozvod kotelny“.

Rada m sta doporu ila zastupitelstvu m sta schválit rozpo tové opat ení . 17/2009,

a to zapojení ásti rozpo tové rezervy ve výši 37 tis. K do výdajové ásti rozpo tu m sta na akci „Výstavba brodu na Šternberském potoce v areálu Jímací území Kví ek“.

Rada m sta doporu ila zastupitelstvu m sta schválit rozpo tové opat ení .

18/2009 a to p evod ástky 1 425 000,- K v rámci rozpo tu odboru školství a t lovýchovy z neinvesti ního p ísp vku VSH Slaný § 3412, položka 5213 na neinvesti ní p ísp vky jednotlivým sportovním klub m §3419, položka 5222 (BC Slaný 210 000,K , HK Lev Slaný 715 000,- K , SK Slaný 500 000,- K ).

Celý zápis z jednáná rady a zastupitelstva m sta najdete na www.meuslany.cz

|3

KULTURA

Wotrubia oslavila páté výročí své existence Ob anské sdružení Wotrubia, založené v lednu 2004, již šestým rokem organizuje kulturní a sportovní akce ve slánské místní ásti Otruby. Neo ciáln byla letos zahájena již sedmá sezóna, nebo n kte í aktivní lenové – zakladatelé p ipravili už v roce 2003 první koncert (7. ervna) a turnaj v pétanque (28. íjna). Proto se v sobotu 20. 6. uskute nil již 7. ro ník Kulturn sportovního odpoledne v Otrubech, jehož sou ástí je i turnaj v pétanque.

S

družení má v sou asnosti 20 len (po et pravideln osciluje mezi 17–22 leny), ale do innosti se zapojují i ne lenové. Název Wotrubia vychází z p vodního názvu obce, která se nyní jmenuje Otruby (resp. Slaný – Otruby), d íve to však byly Votruby a p vodní název zn l Wotruby. Na kont sdružení je celá ada uspo ádaných akcí, kterých do ervna 2009 bylo celkem 40. Koncert se poda ilo v kostele Sv. Jakuba v Lidicích u Otrub pro ve ejnost p ipravit 26, jeden koncert se roku 2004

uskute nil i v kostele Sv. Šimona a Judy v Dolín . Nejposlouchan jšími interprety byl smíšený p vecký sbor Byzantion (vystoupil celkem 4x), kytarista Milan Zelenka (vystoupil celkem 4x, z toho 2x jako sou ást Duo Boemo), soubor Trio Cantabile (vystoupil celkem 3x, naposledy na Den evropské hudby 21. ervna 2009. Velmi oblíbenými jsou také váno ní koncerty a p vecké sdružení Jakub Judl & spol. (vystoupili na váno ních koncertech ji 3x, z toho jednou pod názvem Dušan Janovský a jeho p átelé)

a Koncert p i sví kách, který se letos (po patnácté) koná 4. zá í od 21.00 hodin. Další oblíbenou aktivitou jsou turnaje v pétanque, které se postupn vyvinuly v Kulturn sportovní odpoledne v Otrubech, jehož sedmý ro ník máme úsp šn za sebou. Letos sout žilo celkem 12 hrá v juniorské a 28 v seniorské kategorii. Známou francouzskou hru s koulemi dopl uje turnaj v nohejbalu a hudba n které ze slánských kapel (v posledních letech to jsou skupiny VHS, Digital Bananas a Krystal).

Díky aktivitám našeho sdružení se Otruby, Lidice u Otrub a kostel Sv. Jakuba V tšího stávají známými v celém regionu a cestu do slánské místní ásti si najdou i n kte í milovníci dobré hudby a pétanque ze vzdálen jších míst.

PAVEL BARTONÍ EK, O.S. WOTRUBIA

Hudba na náměstí Vydařené odpoledne v Otrubech Pétanque, nohejbal a tane ní zábava byly na programu v sobotu 20. ervna 2009 na tradi ním kulturn sportovním odpoledni v Otrubech, které zorganizovalo ob anské sdružení WOTRUBIA.

J

J

iž tvrtým rokem se na slánském Masarykov nám stí budou odehrávat pravidelné páte ní koncerty Music on the Square - Hudba na nám stí 2009, letos od 26. ervna do 28. srpna.

Série letních koncert letos za ala již pátkem 26. ervna a nabídka od punku až po dechovku by však m la zaru it, že si každá v ková kategorie najde na nám stí cestu.

V p edchozích ro nících vystoupili Big Band Beta ZUŠ Slaný, Bomb Texas (BRD), Dámy & Pánové, Deratizé i, Dvo a ka, Fittipaldi Is Dead, Kotlíci, Kujooni, Red ho tchili Prague, Rotace, Tane ní orchestr Františka Šitty, Totální nasazení a Trosky.

Koncerty, na které je op t vstup zdarma, za ínají vždy od 20.00 a kon í nejpozd ji ve 22 hodin. Program letních koncert je následující: 26. 6.

Deratizé i + Dilemma in Cinema 3. 7.

Kartmaggy 10. 7.

Darwien 17. 7.

Red Hot Chili Prague 24. 7.

Dvo a ka 31. 7.

Kujooni 7. 8.

Rotace 14. 8.

Wirebrush 21. 8.

Rasta dli Orkestra + Módní p ehlídka Magdalenky 28. 8.

D eváci Aktuální informace na http://www.kultura.slansko.cz/akce/2009/06/hudba-na-namesti-2009 .

ING. PAVEL BARTONÍ EK, 1. MÍSTOSTAROSTA

4|

iž VII. ro ník Turnaje o ceny v pétanque – memoriál Ladislava Betky – odstartoval p ed druhou hodinou odpoledne. Pod vedením Miloše Pospíšila, editele turnaje, hrálo 20 dvou lenných tým na 3 h ištích. Týmy byly rozd lené do kategorie junio i (6 tým ) a dosp lí (14 tým ).

V juniorské kategorii soupe ily týmy Bejsbolá i, Dva mušketý i, Draci, Drti i, Happy three friends a Pirátky. Zvít zil tým Bejsbolá i ve složení Pé a Kos a Honzík Pospíšil, t sn následován Pirátkami (Stefana Pokuto- N kdy o vít zství rozhodovaly milimetry – hrá i z kategorie dosp lých vá a Denisa Rybová) na dru- pomáhají m it juniorským tým m Happy Three Friends a Pirátky.

(FOTO B. BARTONÍ KOVÁ) hém a Drti i (Kuba a Tomáš Drtinovi) na t etím míst .

Kategorie dosp lých byla rozd lena do dvou zezvu ela aparatura hudební skupiny Krysskupin. V první, kde hráli Babky, Bag íci, Dr- tal, která hrála k dobré pohod a tanci. ti i, Hooligans, Mist i, Myší díra a Twiggy, Pod kování za p íjemn strávené odpopostoupili do nále Mist i (Roman Pokuta ledne a ve er pat í všem, kte í si p išli zahrát a Ond ej Ryba) a Hooligans (Lukáš Jandelka a pobavit se. T mi, kte í to umožnili, byli ora Tomáš Navrátil). Z tým druhé skupiny – ganizáto i turnaje o ceny v pétanque a sponEmo Stars, Chmela í, Jágr tým, Kosí brat i, zo i – Královské m sto Slaný, Autodoprava Neico, Šlapánice a Venuše – postoupili Emo Josef Zikmund, Technické služby Slaný, SvaStars (Saša Dryjáková a Lucka Knoblochová) topluk Drtina, Miloš Pospíšil, Attila Cathner, manželé Bára a Pavel Bartoní kovi, slánská a Jágr tým (Kuba a Petr Ho ejší).

Ve nále – p i stejném po tu vít zství restaurace „U Jožky“ (rovn ž zajiš ovala vý– byl na body celkov první Jágr tým, dru- borné ob erstvení) a obec Královice.

V ned li jsme „otrubský víkend“ zakon ili konzí Hooligans. I mezi dalšími dv ma týmy rozhodovalo p i stejném po tu bod skóre. T etí certem souboru Trio Cantabile v kostele Sv. Jakuba V tšího v Lidicích u Otrub. Plný kostel posluskon ili Emo Stars , tvrtí pak Mist i.

Samoz ejm , že v tšin p íchozích hrá cha poslouchal harfu, étnu a zp v v programu nešlo o vít zství, ale spíše o dobrou zábavu, Biblické postavy a oslavil tak Den evropské hudby, a tak se paraleln hrál i nohejbal. Kolem šesté který na 21. ervna – první letní den – p ipadl.

KV TUŠE BARTONÍ KOVÁ, P EDSEDKYN O.S. WOTRUBIA hodiny se na korb nákladního vozu Iveco rowww.meuslany.cz

VOLNĂ? ÄŒ AS

Novinky z „OSTROVA“ KLUBY KERAMO klub od 15 let výťe KERAMO klub pro maminky s dÄ›tmi KLUB „Po svĂŠm“ pro vĹĄechny nĂĄctiletĂŠ KLUB „KorĂĄlek“ pro maminky s dÄ›tmi do 3 let

PĹ˜Ă?RODOVÄšDA, EKOLOGIE, TURISTIKA CESTOVATELÉ MLADĂ? CHOVATEL I., II. pro dÄ›ti od 8 do 15 let RYBĂ Ĺ˜ pro dÄ›ti od 8 do 15 let

SPORT FLORBAL pro dÄ›ti od 8 do 15 let I., II. MĂ?ÄŒOVÉ HRY pro dÄ›ti od 6 do 11 let ZDOKONALOVACĂ? KROUĹ˝EK PLAVĂ NĂ? 7–10 let PLAVĂ NĂ? S POMĹŽCKAMI 6–10 let RELAXAÄŒNĂ? – POHYBOVÉ CVIÄŒENĂ? 6–10 let

TECHNICKÉ OBORY AUTOMODELĂ Ĺ˜STVĂ? pro dÄ›ti od 10 do 15 let DOUÄŒOVĂ NĂ? MATEMATIKY A FYZIKY, 2. stupeĹˆ PAPĂ?ROVÉ MODELĂ Ĺ˜STVĂ? pro dÄ›ti od 6 do 10 let PLASTIKOVÉ MODELĂ Ĺ˜STVĂ? pro dÄ›ti od 8 do 15 let VĂ?POÄŒETNĂ? TECHNIKA pro zaÄ?ĂĄteÄ?nĂ­ky i pokroÄ?ilĂŠ

V�TVARNÉ, RUKODĚLNÉ, HUDEBN�

KRESBA – MALBA pro dÄ›ti od 6 do 10 let KERAMIKA pro zaÄ?ĂĄteÄ?nĂ­ky i pokroÄ?ilĂŠ do 16 let Ĺ IKULKA pro dÄ›ti od 4 do 6 let a od 7 do 15 let SKLENÄšNKA pro dĂ­vky i chlapce od 12 let HUDEBNĂ? STUDIO hudebnĂ­ soubor KYTARA POP, FOLK, COUNTRY pro dÄ›ti do 17 let

TANEÄŒNĂ?, DRAMATICKÉ MAĹ˝ORETKY COUNTRY TANCE pro dÄ›ti i dospÄ›lĂŠ TANEC I., II., III. od 5 do 15 let DÄšTSKĂ SCÉNA dÄ›tskĂ˝ divadelnĂ­ soubor MALĂ DÄšTSKĂ SCÉNA divadelnĂ­ soubor „RARĂ Ĺ EK“ – loutkohereckĂ˝ soubor 6–10 let

JAZYKOVĂ VĂ?UKA + SPOLEÄŒENSKÉ VÄšDY ANGLIÄŒITNA HROU pro dÄ›ti pĹ™edĹĄkolnĂ­ho vÄ›ku RUSKĂ? JAZYK – zĂĄklady, doporuÄ?enĂ˝ vÄ›k od 10 let TVĹŽRÄŒĂ? PSANĂ? PRO NEJMENĹ Ă? dÄ›ti do 10let NOVINĂ Ĺ˜SKĂ DĂ?LNA I. pro dÄ›ti 11–15 let NOVINĂ Ĺ˜SKĂ DĂ?LNA II. pro studenty G, SĹ , OU

Den dětí s Ostrovem

OSTATNĂ?

PĹ˜EDĹ KOLIÄŒKA pro dÄ›ti od 5 do 7 let DESKOVÉ HRY pro dÄ›ti od 8 do 15 let Ĺ˝ONGLOVĂ NĂ? – poi, flower stick a pod.

MLSNĂ VAĹ˜EÄŒKA 7–10 let, 11–13 let Ĺ IFROVĂ NĂ? 10–15 let

MĚSTSK� DĚTSK� PARLAMENT – pro děti a mlådeŞ od 12 do 18 let

P ihlĂĄĹĄky do zĂĄjmovĂŠho vzd lĂĄvĂĄnĂ­ si m Ĺžete vyzvednout osobn na „OSTROV “ nebo stĂĄhnout elektronicky z www.ostro-svc.cz. PodrobnĂŠ informace o nĂĄplni jednotlivĂ˝ch krouĹžk , zĂĄpisnĂŠm, aj. zĂ­skĂĄte osobn v kancelĂĄ i „OSTROVA“ nebo telefonicky: 312 522 503.

Ryba ení na kanadských jezerech

L

etoťní Den d tí si vťichni malí nåvťt vníci opravdu uŞili naplno. V lesoparku Håje m li jedine nou moŞnost vyzkouťet si mnoho r zných aktivit a tak se na chvíli z d tí mohli ståt kovbojovÊ, rybå i, moto zåvodníci, kuŞelkå i, cestovatelÊ a mnoho dalťích zajímavých postav.

BURZA UÄŒEBNIC, SKRIPT A BELETRIE PRO DÄšTI, HRAÄŒEK, OBLEÄŒENĂ?, OBUVI na „OSTROV “ 7.–12. 9. 2009 PodrobnĂŠ informace na www.ostrov-svc.cz a na plakĂĄtech.

UpozorĹˆujeme na tĂĄbory, kterĂŠ majĂ­ pro vĂĄs jeĹĄtÄ› nÄ›kolik volnĂ˝ch mĂ­st TĂĄbory na naĹĄich tĂĄborovĂ˝ch zĂĄkladnĂĄch. La Ventu doporu ujeme zkuĹĄenĂ˝m tĂĄbornĂ­k m nebo odvĂĄĹžnĂ˝m novĂĄ k m. Bilichov je pro menĹĄĂ­ d ti nebo bĂĄzliv jĹĄĂ­ tĂĄbornĂ­ky.

CESTOVĂ NĂ? ASEM na La Vent od 4. 7. do 18. 7.

ZLATOKOPOVÉ na La Vent od 1. 8. do 15. 8.

NEKONE NĂ? P Ă?B H na Bilichov od 24. 7. do 31. 7.

PrĂĄzdniny v eskĂŠm rĂĄji. Doporu ujeme vĹĄem d tem.

M J PRVNĂ? TĂ BOR od 30. 6. do 4. 7.

ZTRACENĂ? SV T od 15. 8. do 29. 8.

TIPY NA ZĂ Ĺ˜Ă?

PrĂĄzdniny ve westernovĂŠm m ste ku v DneĹĄicĂ­ch u Plzn TENKRĂ T NA ZĂ PAD od 24. 7. do 9. 8.

Pråzdniny s koní ky v Orlických horåch ZA KO SKOU H �VOU od 8. 8. do 15. 8.

P Ă­m stskĂŠ tĂĄbory ve SlanĂŠm. Doporu ujeme menĹĄĂ­m d tem nebo d tem, kterĂŠ jeĹĄt nebyly na „pravĂŠm“ tĂĄbo e: TAJUPLNĂ? OSTROV od 24. 8. do 28. 8.

POHĂ DKOVÉ „HĂ JE“ pro malĂŠ i velkĂŠ.

V m sĂ­ci zĂĄ Ă­ pro vĂĄs p ipravĂ­me rozlou enĂ­ s lĂŠtem v lesoparku „HĂ JE“.

vyhlĂĄĹĄeni a odm n ni 17. 6. v DDM MladĂĄ Boleslav za Ăş asti p edstavitel KĂš St edo eskĂŠho kraje usp li i naĹĄi mladĂ­ keramici.

Naťim ocen ným bylo nejbliŞťí tÊma Dekorativní p edm ty a UŞitkovå keramika. Krom t chto oblastí mohli svÊ výrobky poslat i do kategorie Zåv snå keramika nebo mohli vyuŞít tÊma P íroda kolem nås s vyuŞitím p írodních prvk .

KRAJSKà KERAMICKà SOUT Ž PRO ST EDISKA VOLNÉHO ASU 2. ro ník Vyhlaťovatel: St edo eský kraj Po adatel: DDM Mladå Boleslav Ve výťe jmenovanÊ sout Şi, jejíŞ vít zovÊ byli

Blahop ejeme KATCE PROŠKOVÉ z P elíce, kterå získala 2. místo v kategorii UŞitkovå keramika. PEPOVI KLOCOVI z B eť an, umístil se na 2. míst v kategorii Dekorativní p edm ty a ANEŽCE PROCHà ZKOVÉ ze ŽiŞic, kterå si zopakovala úsp ch z lo skÊho roku. Letos zís-

PrvnĂ­ sobotu v zĂĄ Ă­ ekajĂ­ malĂŠ i v tĹĄĂ­ rybĂĄ e tradi nĂ­ rybĂĄ skĂŠ zĂĄvody SLĂ NSKĂ? KAPR na slĂĄnskĂŠm rybnĂ­ku „NOVAS“

www.meuslany.cz

kala 3.mĂ­sto v kategorii DekorativnĂ­ p edm ty.

VĹĄechny Ăşsp ĹĄnĂŠ d ti pracujĂ­ v zĂĄjmovĂŠm krouĹžku keramiky pro pokro ilĂŠ v atelieru „HLIN NKA“ pod vedenĂ­m Heleny Mat jovskĂŠ.

TalentovanĂ­ mladĂ­ keramici zleva: Katka ProĹĄkovĂĄ, Pepa Kloc a AneĹžka ProchĂĄzkovĂĄ

|5

KULTURA, ŠKOLY

Výměnné pobyty žáků Obchodní akademie ve Slaném M sto Pegnitz se už vrylo do podv domí Sla ák a každý ví, že tam jší gymnázium je partnerskou školou slánského gymnázia již 20 let. Málokdo však v bec tuší, kde leží m sta Delmenhorst a Joniškis, v nichž se nacházejí partnerské školy slánské obchodní akademie.

O

koleg m v n m in a v angli tin . Krom výuky nechyb la ani zábava. Nezapomenutelné byly návšt vy Brém a Hamburku, kde jsme lodí projeli celý p ístav, spole ný ob d v turecké restauraci, diskotéka a hudební ve er v irské pub a výlet k Severnímu mo i, kde si mnozí vyzkoušeli ch zi po mo ském dnu za odlivu tzv. Wattwanderung. První eskou delegaci p ijal i starosta m sta Delmenhorstu, u ehož nechyb l ani regionální tisk.

V zá í letošního roku se uskute ní recipro ní návšt va 20 n meckých žák se 2 pedagogy ve Slaném a v íme, že se jim bude u nás alespo tak líbit jako nám na severu N mecka.

bchodní akademie Dr. Edvarda Beneše Slaný navázala partnerství s n meckou školou v Delmenhorstu. Delmenhorst se nachází asi 15 km od Brém. Jedná se o školu obdobného zam ení jako obchodní akademie.

N me tí žáci a u itelé navštívili slánskou obchodní akademii již v dubnu 2008.

Ale aby se partnerství neomezilo jen na ob asné vým ny student , byly na obou školách založeny ktivní rmy, které si spolu vym ují obchodní dopisy v n m in a v angli tin

a obchodují s výrobky rem, které se v obou m stech nacházejí, což nepochybn p ispívá k praktickému procvi ení a využití cizojazy né korespondence, která je na škole vyu ována.

V termínu od 18. 3.–23. 3. 2009 se pak zú astnilo 12 žák OA Slaný s PhDr. Pavlou Ka kovou vým nného pobytu v N mecku.

Sou ástí výuky ve škole bylo zpracování prezentací k tématu „Pr myslová m sta Slaný – Delmenhorst“, které poté p edstavili svým

Putování za historickými varhanami

Slavnostní rozloučení s předškoláky

Putování s varhaníkem a organologem pražské arcidiecéze Pavlem erným za památnými varhanami ve Sme n , Peruci, Budenicích a Zlonicích. Sobota 5. zá í 2009 od 9 do 17 hodin.

V

arhannímu festivalu Varhany zn jící, Slaný–Velvary 2009 bude v sobotu 5. zá í 2009 p edcházet Putování za historickými varhanami. Spolu s varhaníkem a jedním z organolog pražské arcidiecéze Pavlem erným (který také „Putováni“ po odborné stránce p ipravil) se vydáme na ty i místa – Sme no, Peruc, Budenice a Zlonice, kde se seznámíme se vzácnými historickými varhanními nástroji.

Ty mnohdy neprávem unikají naší pozornosti, nebo se nenacházejí v centrech kulturního d ní. Nezapome me však, že velká tradice eského muzikantsví ( eské hudební kultury) pochází práv z t chto malých míst, a to díky p sobení kantor – varhaník kostelních k r i v té nejzapadlejší vísce ech.

Odjezd: v sobotu 5. zá í 2009 v 9 hodin z autobusové zastávky v Šultysov ulici Návrat: p ibližn v 17 hodin na místo odjezdu Cena: 250 K na osobu – cena zahrnuje cestu autobusem, ob d v restauraci na Peruci, odborný výklad a koncertní ukázky.

P ihlášky nebo dotazy posílejte do konce ervence 2009 na e-mail hornak@meuslany.cz nebo volejte na tel.: 312 511 271.

Varhany v chrámu Nanebevzetí P. Marie ve Zlonicích.

FOTO: IVO HOR ÁK

6|

PHDR. PAVLA K A KOVÁ U ITELKA N MECKÉHO JAZYKA

Školní rok se pomalu chýlí ke konci a brzy nadejde den, kdy se ve školce „U Divadla“ budeme muset rozlou it s d tmi, které v zá í nastoupí do základní školy. Skon í jim tak jedna etapa d tství, období bezstarostných her a p ibudou povinnosti, které s sebou vstup do základní školy p inášejí.

V

šichni p edškoláci ve t íd „U arod je“ a „U Draka“ úsp šn složili „maturitní zkoušku“ a samotné lou ení s mate skou školou se již tradi n odehrálo ve slavnostní atmosfé e na m stském ú ad . Odpoledne 16. ervna zazpívali budoucí školáci svým rodi m a p íbuzným n kolik písni ek a poté byli slavnostn šerpováni pány místostarosty Pavlem Bartoní kem a Jaroslavem Hložkem. Oba d tem pop áli mnoho úsp ch v jejich dalším život a š astné vykro ení do všech slánských škol. Paní editelka MŠ „U Divadla“ p ipomn la funkci mate ské

školy, která spo ívá v celkovém rozvoji každého dít te a v položení základ pro další vzd lávání a také zavzpomínala na spole né akce a zážitky.

Zatímco v o ích d tí se zra ila hrdost na to, že se již brzy stanou školáky, mnozí rodi e i u itelky se neubránili dojetí. Co dodat? Snad jen pop át budoucím prv á k m, aby se jim ve škole líbilo, a pokud budou mít chu jako velcí školáci navštívit svou školku a zavzpomínat na p kné chvíle, které tu prožily, jsou u nás vždy vítáni.

ZA MŠ SLANÝ U DIVADLA JANA MAREŠOVÁ

0bchodní akademie využila peněz z fondů Evropské unie

N

kolik student slánské obchodní akademie pracuje na bilaterálním projektu „Health Education Through Sport“. Jejich partnerskou školou je Joniškio Mato Slan iausko gimnazija v Joniškisu v Litv . Tento projekt je zam en na navazování individuálních p átelských kontakt , rozvíjení jazykových schopností, sportovních dovedností a upev ování zásad zdravého životního stylu. Komunika ním jazykem je zde angli tina. Již od za átku tohoto školního roku studenti obou škol pracují na produktech tohoto projektu. Jejich prezentace jsou v angli tin a m žete je vid t na www. oaslany.cz , rubrika P edm ty, ANJ- projekt.

Ve dnech 20. 4.– 1. 5.2009 se deset student OA Slaný spole n s pedagogy Mgr. R. Bílkovou a Mgr. F. Dolejší zú astnilo vým nného pobytu na partnerské škole v severní Litv . Náplní tohoto pobytu bylo v prvé ad za ít pracovat na t etím a zárove po-

sledním projektovém produktu: esko-anglicko-litevském slovníku, zam eném práv na sport a zdravý životní styl.

Sou ástí projektu je i poznávání jiné kultury, a proto koordinátorky z litevské školy p ipravily pro všechny pestrý program. Samoz ejmostí byla návšt va hlavního m sta Vilniusu, dále vodního hradu v Trakai, zapsaného na seznamu památek UNESCO, i K ížové hory, poutního místa litevských katolík a pozd ji symbolu litevského protestu v i sov tské nadvlád . Bez povšimnutí nez staly ani zagarské stáje ur ené pro chov a výcvik zejména parkurových koní a mnohé další zajímavosti.

Na podzim tohoto roku se role vym ní a Obchodní akademie Dr. E. Beneše na oplátku p ivítá studenty z litevského m sta Joniškis. Stojí p ed nimi velká výzva.

MGR. R. BÍLKOVÁ U ITELKA ANGLICKÉHO JAZYKA , KOORDINÁTORKA PROJEKTU

www.meuslany.cz

KNIHOVNA

Knihovna získá nové čtenáře Knihovna V. Štecha ve Slaném po ádala ve dnech 15.–18. ervna 2009 Pasování prv á k na tená e. Letos, stejn jako každý rok, se d ti ze všech slánských škol spole n s knihovnicemi na tuto akci p ipravovaly již od lo ského podzimu.

Král, místostarosta Pavel Bartoní ek, za pomoci sk ítka Knihovní ka a princezny Karolíny uvedli d ti do stavu tená ského, p edali jim estnou legitimaci do knihovny a knihu I. B ezinové: Okno do komína.

FOTO: A RCHÍV KNIHOVNY V letošním, šestém ro níku, bylo pasováno 170 prv á k ze všech slánských škol.

V

letošním roce prob hlo pasování již po šesté, za p t let bylo pasováno celkem 943 d tí a nejedno z nich se stalo pravidelným návšt vníkem knihovny. Na toto slavnostní zakon ení se d ti p ipravují již od za átku školního roku. Poprvé naši knihovnu navštívily v íjnu 2008, kdy si poslechly pohádku a dostaly za úkol zahrát si na ilustrátory a nakreslit k této pohádce obrázek. Další návšt va prob hla na ja e letošního roku. D ti p inesly do knihovny své výkresy a podle nich nám pak onu pohádku p evypráv ly. Na t etí návšt vu v rámci pasování si d ti s paní u itelkou již samy p ipravily vystoupení.

Jako první byly pasovány d ti z 1. ZŠ Háje a ZŠ Palackého, a to v pond lí 15. 6. od 10 hodin v Piaristické kapli Vlastiv dného muzea ve Slaném. Druhý den jsme se p est hovali na 3. ZŠ v Rabasov ulici, kde ve školním divadle BUNGR prob hne další ást pasování.

Jelikož v této škole bylo velké množství prv á k , byli na pasování rozd leni na t i sku-

piny (v 8, 9 a 10 hodin). Ve tvrtek 18. ervna v 10 hodin jsme pokra ovali op t v piaristické kapli pasováním d tí z 2. ZŠ na Komenského nám stí. P i této p íležitost d ti dostali estnou pr kazku tená e naší knihovny a ke tení knihu Ivony B ezinové Okno do komína (s kresbami Vlasty Baránkové).

Knihy jsme získali z projektu na podporu tená ské gramotnosti „Už jsem tená – Kniha pro prv á ka“, který vyhlásila v íjnu 2008 Národní pedagogická knihovna Komenského v Praze. Do této akce se zapojilo celkem 9545 prv á k z celé R, ale vzhledem k nan ním možnostem projektu nemohli být všichni uspokojeni. Proto byla dána jasná pravidla, která náš projekt splnil, a ze 170 požadovaných jsme získali 153 knih. „Myslím si, že zp sob pasování je pro d ti velkým zážitkem, který si budou navždy spojovat s knihovnou,“ uvedla Lucie Steinbrecherová, maminka Jakuba, který byl pasován v roce 2005 a dnes je pravidelným tená em.

Jsme sedmí v republice Ve druhém kole hlasování o Knihu mého srdce se Knihovna V. Štecha ve Slaném umístila mezi knihovnami z celé republiky, které získávaly od svých tená vypln né hlasovací lístky, na p kném sedmém míst . Celkem jsme do centra sout že odeslali 714 hlas .

P

edevším našim tená m musíme pod „ kovat za to, že za námi skon ily i tak velké knihovny, jako nap . v Brn a Liberci,“ ekla nám vedoucí knihovny Na a Rollová. V prvním kole se knihovna umístila na p kném 16. míst . Ve druhém kole knihovnice neponechaly nic náhod a vyšly s hlasovacími lístky ke svému z izovateli na M stský ú ad ve Slaném, ty nejodvážn jší z nich i do ulic. „Oslovení ob ané mi v tšinou lístek rádi vyplnili a knihy, uvedené v seznamu, je opravdu zawww.meuslany.cz

ujaly. Pro v tšinu z hlasujících bylo velmi obtížné vybrat si ze seznamu pouze jeden titul,“ uvedla Eva ervenková z odd lení pro dosp lé. Sout ž pokra uje t etím kolem, které bude vyhlášeno v sobotu 20. ervna ve 20.00 hodin na T1 uvedením 12 nejoblíben jších knih. „V íme, že nám tená i op t pomohou a p ijdou do knihovny vybrat si z TOP 12,“ doufá Stanislava Havlí ková z odd lení pro dosp lé, „nebo mohou do 13. zá í hlasovat na našich webových stránkách www.knihovnaslany.cz.“

Počítačová gramotnost?

Samozřejmost!

F

enomén dnešní doby – po íta . Pokud jste absolvovali n který z kurz po íta ové gramotnosti, nap íklad v 1. ZŠ Háje nebo 3. ZŠ v Rabasov ulici, pak je ur it na míst získané dovednosti prohlubovat a pravideln zdokonalovat na po íta ích v Knihovn V. Štecha ve Slaném. Zeptala jsem se pana Ho ejšího, se kterým se znám práv ze spole n strávených chvil za po íta em, pro ve svém pokro ilém v ku v nuje as práv práci s po íta em.

Pane Ho ejší, pro vás zajímá po íta ?

Mám mladého ducha a jsem od p írody zvídavý. Nikde není p ece dána v ková hranice, že by m l lov k od jistého v ku jen sed t na sluní ku a užívat d chodu.

V noval jste se Internetu. Jaké informace jste nap íklad vyhledával?

Podle momentální pot eby. Jestliže plánuji „výlet“ za doktory do Prahy, tak t eba mapu nebo dopravní spojení.

Založili jsme spolu e-mailovou adresu. Využíváte elektronické komunikace?

Víte, mám rodinu – d ti žijí v cizin . Mluvíme spolu pomocí mobil , ale fotogra e si s radostí prohlédnu v notebooku.

Ano, m l jste jej s sebou. V novali jsme se d ležitým klávesám, nap . pro psaní dopis .

Už vás váš moderní „kamarád“ poslouchá?

Má rozmary jako ženská, ale má sm lu; když mi dojde trp livost, jednoduše jej zaklapnu a jdu t eba na skleni ku lákavého moku.

Jste plný životního optimismu. Pov zte mi, jste spokojený s tím, jak výuka u nás v knihovn probíhá? Pomohli jsme vám?

Mohu odpov d t jedin kladn .

Co byste vzkázal lov ku, který t eba nemá odvahu práci s po íta em vyzkoušet? Jak byste ho motivoval?

Doba se nezastavila a pokrok zpomalit nelze.

Doufám, že se u vás ješt hodn nau ím a budu moci svých znalostí ješt dlouho využívat.

D kuji vám za rozhovor a v ím, že jsme motivovali další možné zájemce o výuku pro úplné za áte níky ve Wordu, Excelu a Internetu.

MÍLA NAJMANOVÁ, LUCIE STEINBRECHEROVÁ

Prázdninový provoz knihovny: P j ovna a Studovna: Po 9.00–16.00 Út 9.00–18.00 St.– zav eno t. 9.00–18.00 Pá 9.00–16.00 So 9.00–12.00 D tské odd lení: Út 9.00–16.00 Pá 9.00–16.00 Pobo ka Na Dolíkách: Po 9.00–11.30 12.00–16.00 t 9.00–11.30 12.00–18.00

|7

KULTURA

Kolekce starých pohlednic Wilsonovy ulice Reprodukce fotografií vydávaných jako pohlednice během roku 2009 Pohlednice č. 6 – červen 2009

N

a p edchozí pohlednici, kterou jsme vydali v kv tnu 2009, zachytil v roce 1902 fotograf Fr. Duras dva mladé muže, kterak hledí z v že bývalého Okresního domu sm rem do Wilsonovy ulice. Šestá pohlednice na tento snímek velice úzce navazuje. František Duras se i tentokrát vypravil do v že Okresního domu. Objektiv fotoaparátu však namí il sm rem do Wilsonovy ulice. I p esto, že fotogra e byla po ízena o rok pozd ji než p edchozí snímek – tedy v roce 1903 – m žeme si velice dob e p edstavit, jaký pohled se Ant. Durasovi a J. Novákovi (muži z p edchozího snímku) na Nádražní t ídu (dnešní Wilsonovu ulici) a okolí naskytl.

Historický pohled z v že Okresního domu na slánskou Wilsonovu ulici p edstavuje viditelný p íklad rychlého rozmachu eské spole nosti a p ipomíná tehdejší celkový rozvoj spole enského života zjevným sebev domím podnikatelsky úsp šných slánských stavebník . Je dokladem toho, jak m sto prolomilo p dorys st edov kého opevn ní sm rem k železnici, založené v roce 1873, k novému nádraží. Na pohledu vynikají nárožní domy p. 596 – ústí ulice Brožovského a p. 591 – nároží s ulicí Vep kovou, který vlastnil stat-

Pohlednice . 6 – Pohled z v že bývalého Okresního domu p. 644 do Nádražní – nyn jší WilFOTO: FR. DURAS 1903 sonovy – ulice.

Pohlednice 6 soucasnost - Pohled z v že Okresního domu p. 644 do bývalé Nádražní – nyn jFOTO: JI Í JAROCH 2009 ší Wilsonovy – ulice.

ká František Šrámek z Neprobylic, vlevo budovy s vysokými komíny – areál plynárny a cihelny.

O sto let pozd jší pohled nám ukazuje, jak necitliv vstoupila do m sta nová panelová zástavba – narušila rytmus, p inesla nové m ítko, pohledov je panorama m sta znehodnoceno. Bytová otázka se „ ešila“ na úkor elementárních architektonických zásad.

Pro nás dnes snad imperativ obez etnosti p i nové výstavb . Vždy nevhodných p íklad , by i v menším m ítku, je stále dost. Jak pou né je v tomto smyslu porovnání nových i starých snímk ze Slaného.

P i pátrání v archivu Vlastiv dného muzea jsme náhodou narazili na zápis ze sch ze Obecního zastupitelstva ve Slaném z 8. kv tna roku 1901. Na této sch zi se mimo jiné projednával návrh pana radního ížka o zakoupení hadicového vozíku s 30 metry hadic.

Pan Dr. Hohlweg se za žádost p imluvil s tím, aby se p i kropení ulic bral náležitý z etel na ulici Nádražní. Návrh podpo il i MUDr. Suk (první primá slánské nemocnice, který v Nádražní ulici vlastnil rohový d m p. 585) s poznámkou, že je t eba zdvihající se prach v lét vydatn kropit. Návrh m stské rady byl p ijat.

Pohlednice . 7 – D m p. 596 na rohu Wilsonovy a Brožovského ulice.

Pohlednice 7 sou asnost – Nárožní d m p.

596 v ervnu roku 2009

IVANA HUŠÁKOVÁ, VLADIMÍR P IBYL A IVO HOR ÁK

Pohlednice č. 7 – červenec 2009

W

ilsonova ulice – kolekce dvanácti pohlednic vydávaných každý m síc b hem roku 2009 u p íležitosti 90. výro í úmrtí slánského starosty Antonína Prügla († 1919).

Za jeho purkmistrování vznikla také Nádražní t ída – dnešní Wilsonova ulice.

Pohlednice . 7 je reprodukcí skute ného pohledu, který nám ze svého archivu poskytl Ing. Ji í Popovi . Na snímku neznámého autora je rozsáhlý d m p. 596 z roku 1885, který vytvá í nároží Wilsonovy a Brožovského ulice. D m byl vyfotografován z prot jší Divadelní ulice p ibližn kolem roku 1905.

Majitelé domu (pokud sami nepodnikali) pronajímali p ízemí drobným emeslník m i obchodník m. Na této fotogra i vidíme – jak oznamují dv výv sní tabule kolem vstupních dve í – „Sí k holení a st íhání vlas “. Je pravd podobné, že postava v holi ské zást e op ená vedle vchodu do o cíny je p ímo její majitel pan B etislav Bu il. Dle záznam ve Vlastiv dném muzeu provozoval svoji živnost v tomto dom minimáln od roku 1904 až do roku 1934.

Dnes je v p ízemí domu kavárna a lékárna.

Jako majitelé domu jsou pak uvád ni v roce 1904 paní Antonie Jandiková, v roce 1934 pan Kostantin Ho ejší a v roce 1940 pan Konstantin Ho ejší a žena Žo e.

P i výstavb v Nádražní ulice se uplatnili i stavitelé mimoslánští. Jedním z nich byl zlonický stavitel Kašpar Šoula, který navrhl

8|

REPRODUKCE POHLEDNICE. FOTO NEZNÁMÝ AUTOR KOLEM ROKU 1905

nárožní d m p. 596. Slánský stavitel Rudolf Štech v listopadu 1885 poznamenal, že bylo vystav no zatím jen uli ní k ídlo, druhé zatím bylo v základech. D m si dodnes zachoval ušlechtilou novorenesan ní úpravu pr elí.

Všimneme si nejen p ízemní fasády – p ipomínající pásovou bosáž, ale oceníme i adu dalších detail . V pat e se uplat ují pod okny parapety s nazna enou balustrádou, okna mají trojúhelné frontony, které ve druhém pat e vyst ídaly horizontální nadokenní ímsy.

Zaujme i lehce p edstupující nárožní rizalit s armovaným nárožím a balkonem, který zakon uje atika. Oceníme kvalitní štukatérské emeslo, tehdy sice b žné, ale které dnes ovládá jen málo emeslník . Škoda, že zanikla ada d ev ných detail , a to v etn vstupních dve í, které jsou patrné práv na historické fotogra i.

Nov opravené pr elí domu sv d í o citlivém p ístupu sou asného majitele. Opravu podpo ilo m sto Slaný z Fondu na obnovu dom .

Poštovní schránka na rohu ulice…

Nárožní d m p. 596 ve Wilsonov ulici má jednu zvláštní zajímavost. Již na nejstarších fotogra ích z roku 1903, které máme k dispozici – a je to i p edchozí pohlednice . 6 – je patrná na rohu domu p. 596 ve Wilsonov ulici poštovní schránka. V r zných podobách, navzdory asu, událostem a zm nám vydržela poštovní schránka na tomto z ejm poštovn -strategickém míst dodnes.

IVANA HUŠÁKOVÁ, VLADIMÍR P IBYL A IVO HOR ÁK

Ob pohlednice vyšly v úterý 30. ervna 2009 a koupit si je m žete v Infocentru, nebo ve Vlastiv dném muzeu ve Slaném. www.meuslany.cz

INFORMACE

Cestou V. B. Třebízského a V. Štecha Dne 10. 6. 2009 uspo ádala Knihovna V. Štecha ve Slaném u p íležitosti 125. výro í úmrtí V. B. T ebízského a 150. výro í narození V. Štecha vycházku ze Slaného do T ebíze – cestou, kudy p ed mnoha lety chodíval do školy student Václav Beneš T ebízský. Pochodu se zú astnily d ti ze 7. B z 1. základní školy ve Slaném za doprovodu Mgr. Vlasty Vítové a Mgr. Nad ždy Kalíkové. Studenty primy slánského gymnázia doprovázeli Mgr. Št pánka Hejmová, RNDr. Vladimír Kulich a Mgr. Pavel Novák. Ze ty základních skupin byli vybráni ty i noviná i, kte í byli pov eni p ípravou lánku o putování. Z jejich poznámek pak vzniklo toto povídání.

FOTO. TREBIZ

S

ešli jsme se v 8 hodin ráno na nám stí p ed knihovnou. Dorazil i pan profesor Leopold, který nám dlouze vypráv l o tom, jak se d íve žilo, dále o T ebízském, Štechovi, Vrchlickém a dalších významných eských osobnostech. Na samotnou cestu jsme se vydali sm rem ke Grandu, zastavili jsme se u domu, kde svého asu bydlel Vrchlický. Na další zastávce, na parkovišti, jsme se dozv d li bližší informace o slavnostním otev ení slánského divadla. Ulicemi T ebízského a echovou jsme se dostali za m sto k výdejn plynu a polní cestou jsme pokra ovali dál.

Netrvalo dlouho a byli jsme v Lidickém dvo e.

Zde jsme absolvovali další podrobné vypráv ní o V. Štechovi, trochu jsme se ob erstvili a krá eli

jsme dál lesem, polní cestou a nakonec po silnici až do Královic. V Královicích na most jsou podle slov našich pr vodc 2 sochy, sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava. Po této krátké zastávce, která nám p išla vhod, jsme se vydali travnatou cestou uprost ed zelen do Neprobylic. V d li jste, že se rodu z Neprobylic íká P tipeští? My to také nev d li, a dokonce jsme se dozv d li, jak toto pojmenování vzniklo. Po zastávce, kde jsme se najedli a odpo inuli si, jsme se zanedlouho dostali p es Kutrovice do Kvílic. Cht li jsme navštívit kvílický h bitov, ale bohužel nás zastihl prudký letní déš , který nás zahnal pod st echu nedaleké autobusové zastávky. Jak už to u letních deštík bývá, netrval dlouho, ale h bitov

jsme bohužel kv li n mu nestihli. Když jsme se rozlou ili s Kvílicemi, vydali jsme se na poslední etapu cesty, která byla sice úmorná a dlouhá, ale o to zajímav jší. Když jsme dorazili k ceduli „T ebíz“, všichni jsme hlasit jásali, protože jsme v d li, že už to máme za sebou. V T ebízi jsme navštívili d m, kde se V. B. T ebízský narodil. P ed vstupem do domu zjistil pan profesor Leopold, že je na pam tní ceduli chyba. Vid li jsme, že nejenom my, ale i dosp lí d lají chyby. V dom jsme mohli vid t r zné zajímavé fotogra e, knihy, ale t eba i záv samotného V. B. T ebízského. Výlet byl opravdu zajímavý.

ELIŠKA LIEBERZEITOVÁ, JI Í FROLÍK, TEREZA K ASNEROVÁ A MONIKA KUPROVÁ

Sňatky ve Slaném

Přehled sňatků uzavřených od 22. 4. 2009 do 21. 6. 2009 24. 4. 2009 Miroslav Haša, Slaný a Aliona Prodan, Praha 30. 5. 2009 Zbyn k Brtinský, Slaný a Barbora Dvo áková, Slaný 5. 6. 2009 Ji í Liška, Slaný a Martina Veselá, Slaný Antonín Ondruš, Jedom lice a Lenka Fra ková, Pchery-Humny 6. 6. 2009 Jaroslav Dolejší, Slaný a Ivana Davidíková, Sme no www.meuslany.cz

David Jánský, Miletice a Lenka Kylichová, Zlonice Ji í Kavan, Slaný a Radka Urbancová, Slaný Vladimír Ducho , Zvolen ves a Tetyana Huryn, Zvolen ves Josef Galbavý, Slaný a Romana Jelínková, Slaný 13. 6. 2009 Jaroslav Ko ínek, Kamenný Most a Veronika Belešová, Praha 20. 6. 2009 Ivan Hehejík, Kladno a Zuzana Husnajová, Slaný Stanislav Ježek, Kamenné Žehrovice a Tereza ermáková, Horní Bezd kov

|9

INFOCENTRUM

Infocentrum Slaný – vstupní brána do města V Infocentru ve Slaném je pro vás p ipraveno n kolik novinek: publikace Od gotiky cesta aneb m ste ka a m sta ech, Moravy a Slezska, ve které je povídání i o Slaném, a stojí 99,00K .

Tajemná noční procházka s překvapením Lákají vás opušt né st edov ké k ivolaké uli ky s tajemnými zákoutími? Máte touhu poznat m sto Slaný trochu jinak? Chcete si poslechnout „košilaté“ perli ky z historie m sta v doprovodu pr vodc v dobových kostýmech a na záv r se nechat tajemn p ekvapit? Vydejte se tedy s námi na naši „Tajemnou no ní procházku s p ekvapením“!

Ztichlé no ní m sto, nasvícené památky, nap tí a romantika tu na vás ekají…

Termíny t chto procházek: 27. 6. 2009 / 25. 7. 2009 / 22. 8. 2009 / 12. 9. 2009 Infocentrum Slaný po ádá v pr b hu turistické sezony pásmo tematických vycházek po m st s pr vodcem, které jsou zcela zdarma (s výjimkou no ních vycházek) a návšt vníci se p i nich mohou dozv d t nejen n co z historie m sta, ale také nahlédnout do památkových objekt , které nejsou b žn p ístupné. Podrobný rozpis najdete na www.infoslany.cz nebo na tel. ísle 312 523 448.

P idáte se k nám? Turistická sezona 2009 ve Slaném již probíhá. Zde najdete termíny jednotlivých vycházek. Sraz je ve stanovený as vždy p ed Infocentrem na Masarykov nám stí.

3. 7. 2009 pátek od 14:00 Slaný a Václav Nejtek 4. 7. 2009 sobota od 14:00 Vina skou cestou za tajemstvím kláštera 4. 7. 2009 sobota od 15:00 Slaný s ko árkem i bez 16. 7. 2009 tvrtek od 16:00 Slánská hora 25. 7. 2009 sobota od 22:00 Tajemná no ní procházka s p ekvapením – vstupné 50,00 K 8. 8. 2009 sobota od 16:00 Slánská hora 13. 8. 2009 tvrtek od 14:00 Slaný a Václav Nejtek 22. 8. 2009 sobota od 14:00 Vina skou cestou za tajemstvím kláštera 22. 8. 2009 sobota od 15:00 Slaný s ko árkem i bez 22. 8. 2009 sobota od 22:00 Tajemná no ní procházka s p ekvapením – vstupné 50,00K 23. 8. 2009 ned le od 15:00 Slánské h bitovy

Kostel svatého Václava v Ovčárech láká návštěvníky Až do 30. 9. 2009 je každou sobotu od 13:00 do 16:00 kostelík zp ístupn n ve ejnosti. Na návšt vníky eká pr vodce a je p ipraven jim povypráv t o historii objektu a o vina ství na Slánsku.

U nás v Kocourkově Putovní výstava humoristických kreseb a karikatur „U nás v Kocourkov “ doputovala až k nám do slánského Infocentra. Nenechte si ujít exkluzivní zážitek vzácného setkání s Kocourkovem! Co je „kocourkovského“ v naší

velké i malé politice? Co je „kocourkovského“ v našem každodenním život ? Na tyto otázky odpov dí eští kreslí i a karikaturisté, kte í ze svých kreseb vytvo ili soubor trefných re exí, situací a jev , jimž lze bez nadsázky p i knout, že jsou svou povahou dílem pravého kocourkovského myšlení a jednání. Výstavu U nás v Kocourkov uspo ádalo m sto Lib ice nad Vltavou ve spolupráci s eskou unií karikaturist a s m stem Kralupy nad Vltavou. Finan n ji podpo il Krajský ú ad St edo eského kraje.

U nás ji m žete zhlédnout b hem letních prázdninových m síc .

Vernisáž prob hne 2. ervence 2009 v 16:00 a bude trvat do 30. 8. 2009.

O tom, jak jsme se vydali s hůlkami na Třebíz

Nebeský pantáta ud lal kotrmelec a místo vysn ného slune ného dne nám p ipravil studený, lehce deštivý. P esto jsme nehodili intu do žita a trasu ze Slaného na T ebíz jsme asn ráno (v 6:30 jsem už byla v terénu) nafáborkovali a ekali na davy. Kone n lidi ky p išli.

Nebyly to zrovna davy, ale p išli. N kdo m l h lky vlastní, n kdo si je vyp j il u nás. Ivana jim vysv tlila styl ch ze do kopce a z kopce a vyrazili. Cíl byl jasný. T ebíz. Na T ebízi ochutnávka v Prima palírn u Formánk a návšt va skanzenu. Jak se jim cestou da ilo, posu te sami.

ZOJA KU EROVÁ, INFOCENTRUM SLANÝ

Dlouho očekávaná mapa s turistickými trasami je tady

I

nfocentrum Slaný pro vás vydalo v rámci severní ásti Turistické destinace st ední echy – západ speciální mapu s názvem „Brázdou P emysla Orá e od Džbánu až ku Praze“.

Tato mapa je ucelený p ehled nejvýznamn jších cíl a doporu ených návšt vních okruh (cíle TOP) po celé destinaci, které je možné absolvovat na kole, p šky, autem nebo hromadnou dopravou.

Máte tedy na zváženou, jestli jet bu tematicky trasy, nebo od místa pobytu monitorovat do vzdálenosti n kolika km zajímavé objekty, nevšední lokality mnohdy výjime né. Využít m žete také doporu ené trasy pro cyklisty,

10 |

které na kole projeli spolupracovníci IC, ale nejsou to o ciáln zna ené trasy. Upozor ujeme, že jsou na vlastní nebezpe í.

Našimi partnery p i tvorb tohoto projektu byly: M sto Slaný, Dobrovolný svazek obcí P emyslovské st ední echy, Zájmové sdružení právnických osob P emyslovské st ední echy, Dobrovolný svazek obcí Mikroregion povodí Bakovského potoka, Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Svatoji ského potoka, Klub eských turist – St edo eská oblast, Svazek obcí mikroregionu Novostrašecko, Památník Antonína Dvo áka Zlonice.

P ÍSP VKY P IPRAVILA ZOJA KU EROVÁ , VEDOUCÍ IC SLANÝ

www.meuslany.cz

KULTURA

Letní kino červenec 2009 1.–2. St eda – tvrtek POSLEDNÍ D M NALEVO Premiéra amerického lmového thrilleru s titulky. Co byste ud lali lov ku, který ublížil vašim nejbližším?

Režie : Dennis Lliadis Nep ístupno 3.–4. Pátek – sobota GRAN TORINO Premiéra. Americké lmové drama s titulky. I mezi cizími m žete objevit své lepší já. V hlavní roli Clint Eastwood.

Režie : Clint Eastwood P ístupno 5.–7. Ned le – úterý MAMMA MIA !

Britský lmový muzikál s titulky. ecké léto, písni ky ABBY a t i pánové, mezi nimiž chce mladi ká dívka odhalit svého skute ného otce. V hlavních rolích Meryl Streepová a Pierce Brosnan.

Režie: Phyllida Lloyd P ístupno 8.–10. St eda – pátek TERMINÁTOR SALVATION Premiéra koproduk ního ak ního sci- lmu USA, SRN a UK s titulky.

Zapome te na minulost… Jen jediný muž v d l, že se Soudný den blíží.

Režie : McG P ístupno 11.–13. Sobota – pond lí AND LÉ A DÉMONI Premiéra amerického lmového kriminálního thrilleru s titulky.

Robert Langdon v podání Toma Hankse se vrací, aby zachránil ty i kardinály a posléze celý Vatikán …

Režie : Ron Howard P ístupno 14.–15. Úterý – st eda OB AN HAVEL P IKULUJE Premiéra nového eského lmu o lásce k pivu. Tv rci dokumentu Jan a Adam Novákovi se vracejí do minulosti, aby ilustrovali, jak vznikla slavná hra Audience. Zárove uvád jí diváka do paradox podivného sv ta eskoslovenské normalizace.

Režie: Jan a Adam Novákovi P ístupno

16.–19. tvrtek – ned le HANNAH MONTANA Premiéra americké rodinné hudební komedie v eském zn ní. Žila dva životy … Te si musí vybrat jen jeden z nich.

Režie : Peter Chelsom P ístupno

20.–22. Pond lí – st eda TRANSFORMERS : POMSTA PORAŽENÝCH Premiéra. Volné pokra ování amerického ak ního sci- lmu s titulky. Mimozemští roboti m nící se v pozemská auta jsou zpátky, dobrodružství pokra uje.

Režie : Michael Bay P ístupno 23.–26. tvrtek – ned le DOBA LEDOVÁ 3: ÚSVIT DINOSAUR

Premiéra. T etí volné pokra ování úsp šné animované komedie nám p iblíží další p íhody mamuta, šavlozubého tygra, lenochoda a pochopiteln se m žeme t šit i na veverku Sorata. Film je v eském zn ní.

Režie : Carlos Saldanha P ístupno 27.–29. Pond lí – st eda TMA Premiéra nového eského lmového hororu režiséra Juraje Herze.

P íb h um lce Marka, který se rozhodl opustit kariéru hudebníka a na as se usadit v opušt ném rodinném dom . Tajemná minulost ožívá. Hrají: Ivan Fran k, Michal Dlouhý, Bo ek Procházka, Zuzana Kronerová a další.

Režie : Juraj Herz Nep ístupno 30.–31. tvrtek – pátek P ÍPAD NEV RNÉ KLÁRY Premiéra esko-italské tragikomedie v eském zn ní. Z hluboké lásky se zrodila nekone ná a hlavn nebezpe ná žárlivost. Už pošesté se objeví v kinech lm podle jednoho z bestseller populárního spisovatele Michala Viewegha. Hrají: Miroslav Šim nek, Pavlína N mcová, A a Geislerová a další.

Režie: Roberto Faenza P ístupno

Začátky filmových představení jsou od 21,00 – 22,00 hodin (dle počasí). Hrajeme za každého počasí. Změna programu vyhrazena.

Pokladna je otevřena hodinu před začátkem představení. Programy KZMS Slaný najdete na internetové adrese: www.divadloslany.cz www.meuslany.cz

| 11

KULTURA

XV. ročník literární a XIII. ročník výtvarné soutěže pod společným tématem „Já a válka“

V

letošním roce si p ipomínáme 70. vý„ ro í vypuknutí 2. sv tové války. Každé historické výro í vyvolává celou adu otázek a vede k zamyšlení nad významem p ipomínané události. Nejen z hlediska doby, ve které se udála, ale také z toho pohledu, jak ovlivnila nás samotné. 2.sv tová válka byla bezesporu jedním z nejtragi t jších období v d jinách lidstva. P inesla utrpení a smrt milión lidí, a to nejen na bojištích, ale také v zázemí. Civilisté nebyli ovšem postiženi pouze v p ímém d sledku pr b hu vále ných operací. Vále ný kon ikt vytvo il n meckým nacist m a mnohým jejich pomaha m podmínky k tomu, aby mohli p istoupit k agresivnímu postupu v i žid m i jiným skupinám obyvatel, jenž kon il jejich fyzickou likvidací.

Jak nás 2.sv tová válka ovlivnila? Jaký je k ní náš vztah? Jaký je náš vztah k tomu, co 2.sv tová válka p inesla? Jedná se o vzdálenou historii, anebo se neustále události, které se staly p ed 70 lety, vracejí a ovliv ují nás?

A jestliže ano, jak? Jak jsou tyto události p i-

Slánská akademie uzavřela třetí ročník

E

xkurzí Jiho eská gotika a barok / Vod ansko se uzav el již t etí ro ník Slánské akademie volného asu, kterou pravideln navšt vuje na šedesát zájemc o staré výtvarné um ní a kulturu. V uplynulém ro níku dominovaly p ednášky našeho p edního „hradologa“ prof. Tomáše Durdíka, který postupn poslucha e seznamuje s památkami hradní architektury v echách. Gotickému um ní byly v novány dv exkurze – zmín ná do Vod an a podzimní do Alšovy jiho eské galerie.

Skv le p ipravenou p ednášku s bohatým obrazovým doprovodem m l ing. arch. Petr Chot bor z Pražského hradu, který p islíbil i podzimní návšt vu akademie – letos se bude v novat architektu e st edov kých tvrzí. Jakub Sichálek z Ústavu pro eskou literaturu AV R pokra oval ve svém výkladu o staré eské literatu e, Vladimír P ibyl p iblížil jednu z kapitol o barokním um ní na Slánsku (františkánský klášter ve Slaném), Blanka Rozkošná otev ela jednu z kapitol o židovských památkách (synagogy).

V sou asné dob p ipravujeme podzimní semestr, ve kterém bychom vedle prof. Tomáše Durdíka, Petra Chot bora a Blanky Rozkošné rádi p ivítali prof. Jana Royta - našeho p edního historika um ní. Další informace – Alena Urbanová, odbor kultury M Ú Slaný, tel. 312 511 274, urbanova@meuslany.cz.

12 |

pomínány? Jak jsou vysv tlovány? Jsou všemi vysv tlovány stejn ? A jestliže ne, pro ?

Dokážeme si uv domit, jak by naše životy a životy našich rodin a p átel byly ovlivn ny, kdybychom nežili dnes, ale p ed 70 lety?

Mohli byste tehdy v klidu žít, pokud byste m li stejný p vod i názory a postoje, jaké máte dnes? A jaký je náš vztah k válce jako takové? Dokážeme si v bec p edstavit vše, co život ve válce p ináší? Jak bychom se zachovali v situacích, které jsou s válkou spjaté?“ Tak tato slova, citace se stala nám tem již 15. literárn výtvarné sout že. Každým rokem jsou prost ednictvím vedení a správc Muzea ghetta v Terezín vybírána témata nová, nap . v lo ském roce „Jak vid li a vidí sv t.“ Do letošního ro níku se zapojilo více než 960 student z celé republiky. Jak již p edchozí ádky napov d ly, sout ž byla rozd lena nejen dle „písma“ i „kresby“, ale také dle kategorií.

V literární sout ži se v 1 kategorii v obrovské konkurenci umístila na skv lém 5. míst Karolína Kneslová, žákyn t ídy 6. A, 3. ZŠ Slaný.

Ješt v tší radost nám p ineslo umíst ní žákyn 9. A, taktéž ze 3. ZŠ Slaný ve výtvarné sout ži, a to Kláry Floriánové s názvem „Arbeit macht frei“, jež získala také koncem kv tna ocen ní ve výtvarné sout ži po ádané „Ostrovem“ s názvem „Co se d je v tráv “.

Slavnostní p edávání cen s vernisáží, kulturním programem, vystoupení p edních p edstavitel Ústeckého kraje, vedoucích pracovník Muzea ghetta v Terezín , ale i pam tnice z doby koncentra ních tábor , se u skute nino 10. ervna 2009 – symbolicky, jako vzpomínka na ot esnou vzpomínku, kdy byla jedna z našich vesnic roku 1942 –Lidicenemilosrdn srovnána se zemí.

Ve Slaném budou k vid ní vít zné práce na výstav Jaké bude 21. století?, kterou po ádá v Knihovn V. Štecha ve Slaném od 28. ervence do 28. srpna Památník Terezín. Vernisáž výstavy, na kterou vás srde n zveme, se koná v pond lí 27. ervence v 18.30.

MGR. A NDREA HRABÁNKOVÁ,3.ZŠ SLANÝ

Fotograf a pedagog Jindřich Štreit

J

ind ichŠtreit se narodil 5. zá í 1946 ve Vsetín . Vystudoval gymnázium v Rýma ov (1963) a Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor výtvarná výchova (1967). Ženatý od roku 1971, manželka Agnes, dcera Monika. Po absolvování univerzity za al vyu ovat na Základní devítileté škole v Rýma ov , následujícího roku se stal editelem školy v Sovinci a pozd ji v Ji íkov . První impuls k fotografování dostal od otce. V roce 1964, v dob studií, ho podnítil k fotografování prof. Jan Bukovjan. Štreit se ú astnil fakultních výstav a studium zakon il první samostatnou výstavou (1967). Od roku 1972 se koncep n v noval zobrazování vesnického života. Soust edil se na portrét a na romskou tematiku. V letech 1974–1977 absolvoval Školu výtvarné fotogra e, jeho záv re nou prací byl soubor z divadelního zákulisí.

V roce 1982 se zú astnil jako jediný fotograf nepovolené výstavy neo ciálních výtvarných um lc na tenisových kurtech v Praze, kde jeho fotogra e vzbudily pozornost tajné policie. Byl vzat do vyšet ovací vazby a posléze odsouzen k trestu odn tí svobody v délce deseti m síc s podmín ným odkladem na dva roky. Jind ich Štreit m l zakázáno pokra ovat ve své trestné innosti – fotografování a byl sledován. V d jinách fotogra e je tento p ípad pravd podobn unikátní. Po propušt ní z v zení nesm l Štreit u it. Nejprve pracoval jeden rok v knihovn

a po uzav ení soudního jednání si musel najít nové zam stnání: pracoval jako dispe er Státního statku Ryžovišt . Ješt intenzivn ji se v noval kulturní innosti a fotografování. Po p evratu v listopadu 1989 se Štreitova situace zm nila. V letech 1991–1994 byl zam stnancem okresního ú adu a posléze muzea v Bruntále. Od roku 1994 je samostatný fotograf. Vyu uje na Institutu tv r í fotogra e Filozo cko p írodov decké fakulty Slezské univerzity v Opav . Na Filmové a televizní fakult Akademie múzických um ní v Praze, kde pedagogicky p sobil v letech 1991–2003, v roce 2000 se habilitoval a stal se docentem pro obor fotogra e. Od roku 1991 pracuje na dokumentárních projektech ve Francii, Anglii, Rakousku, N mecku, Japonsku, ín , Ma arsku, Rusku (Burjatsko, Krasnodarský kraj, Ingušsko, e ensko), ale také v eské republice (Ženská v znice, B evnovský klášter, Lidé olomouckého okresu, Lidé Mikulovska, Cesta ke svobod , Lidé T ineckých železáren, Mezi námi, Za oponou, Spolu, Cesty života, Lidé mého kraje – Bruntálsko). Na Institutu tv r í fotogra e Slezské univerzity se podílí na vedení n kolika studentských projekt (Lidé Hlu ínska, Náš sv t, Zlín a jeho lidé, Dobrovoln , Opava na prahu 3. tisíciletí, Dopravní podnik Olomouc).

Je lenem Sdružení Q Brno, Spolku olomouckých výtvarník , Aktivu volné fotogra e p i Pražském dom fotogra e a Um lecké besedy v Praze. Jind ich Štreit p ipravil více než 700 autorských výstav a mnoha kolektivních se zú astnil. Vydal 21 knih, je zastoupen v nejvýznamn jších sbírkách a bylo o n m nato eno n kolik lm . www.meuslany.cz

www.meuslany.cz

| 13

HVĚZDÁRNA

Městská hvězdárna ve Slaném na červenec Hv zdárna je pro ve ejnost otev ena v úterý, st edu, tvrtek a pátek od 21 do 23 hodin.

Od 7. 7. do 17. 7. a od 18. 8 do 28. 8. zav eno.

Prohlídky hv zdárny a pozorování dalekohledy za ínají v 21.00, 21.30, 22.00, 22.30 hodin.

Tip na pozorování: 21.–24. ervence od 22:00 hodin Hv zdokupy a galaxie – za mimo ádn isté a klidné oblohy pozorujeme objekty vzdáleného vesmíru 28.–31. ervence od 21:00 hodin M síc – nejvýhodn jší podmínky pro pozorování povrchových útvar 11.–14. srpna od 21:00 hodin Jupiter – nejv tší planeta ve slune ní soustav

Průvodce letní oblohou L

éto na severní polokouli tak trochu paradoxn panuje v období, kdy je Zem od Slunce nejdále, nebo více než na vzdálenosti obou t les záleží na úhlu dopadu slune ních paprsk . Slunce 21. ervna dosáhlo maximální výšky nad obzorem (Slunce dosáhlo obratníku Raka) a od tohoto dne se vrací zp t k nebeskému rovníku, který protne 22. zá í p i podzimní rovnodennosti. Ješt za átkem ervence Slunce nesestupuje více než 18° pod severní obzor, což znamená, že u nás nenastává pravá astronomická noc, ale pouze astronomický soumrak. V tomto období se u nás nikdy úpln nesetmí. Obloha je slab osv tlena slune ním sv tlem rozptýleným v atmosfé e, proto nejsou vid t nejslabší hv zdy. Na 50. stupni severní zem pisné ší ky nenastává astronomická noc v termínu od 31. kv tna do 10. ervence 2009.

T sn po západu Slunce spat íme na ervnové obloze planetu Saturn. V ervenci kon í pro Saturn období výhodných pozorovacích podmínek a v pr b hu srpna bude nepozorovatelný. Saturn se objeví potom až na ranní obloze v pr b hu ledna 2010. Saturn je bezpochyby nejkrásn jší planetou slune ní soustavy. Vd í za to soustav prstenc , které m žeme spat it i v malém dalekohledu. Saturnovy prstence tvo í velmi tenká (pouze n kolik set metr ) vrstva drobných ástic tvo ených krystalky ledu, kosmického prachu až po balvany n kolikametrových rozm r , které obíhají kolem planety ve tvaru prstence jako obrovská soustava miniaturních m síc . Zatímco pozorovací okno pro planetu Saturn v srpnu pomalu kon í, tak nejlepší pozorovací podmínky nastanou pro další ob í planetu – Jupiter. Planeta je 14. srpna v opozici se Sluncem, takže je viditelná po celou noc, zatímco Saturn spat íme už jen ve er velmi nízko nad obzorem. Planeta Jupiter pat í mezi planety, které je možné na obloze nalézt pouhým okem. Pro detailn jší pozorování se ovšem bez dalekohledu neobejdeme. Jupiter je nejv tší a na detaily bezesporu nejbohatší planeta, která se kdy zrodila v okolí Slunce. Asi první, co vás v dalekohledu zaujme, však nebude Jupiter sám, nýbrž ty i jeho nejv tší satelity: Ió ( ti ijó), Europa, Ganymed a Kallistó. Nejpozoruhodn jším objektem pozorovatelným v Jupiterov atmosfé e je Rudá skvrna, obrovský obla ný vír, který zde setrvává již po dobu n kolika století. Je to jistá obdoba pozemské tlakové výše (anticyklóny), ovšem nesrovnatelných rozm r . Rudá skvrna má

14 |

eliptický tvar o délce až 50 000 kilometr . Dne 6. srpna ve 23 hodin m žeme nad východním obzorem pozorovat zajímavé setkání Jupiteru s M sícem, Jupiter bude 2,5° jižn . Již koncem ervence na no ní obloze za ínají objevovat meteory – Perseidy. Tradi ní letní podívané pro astronomy i romantiky bude tentokrát p át i postavení M síce. Maximum meteorického roje Perseid nastane p ed p lnocí z 12. na 13. srpna. M síc bude v poslední tvrti, takže bude teprve vycházet. Bohužel radiant roje bude v maximu ješt pom rn nízko nad obzorem.

Pr m rná hodinová frekvence v maximu bude 100 meteor . Pozorovatele pod letním nebem na první pohled uchvátí krása Mlé né dráhy, která se klene vysoko nad obzorem a horizont protíná kdesi pod souhv zdím St elce. Základním orienta ním vodítkem na letní obloze je Letní trojúhelník složený z hv zd Vegy, Denebu, a Altairu. K nápadným souhv zdím letní oblohy pat í také Herkules, který už v ervnu stoupá velmi vysoko až k nadhlavníku. Herkules je pátým nejv tším souhv zdím oblohy. Nalezneme jej mezi Lyrou a Severní Korunou.

Hercules je latinské jméno pro nejv tšího eckého hrdinu Hérakla. Hérakles byl syn Di v a Alkménin, který proslul svou silou a nebojácností.

Byl obda en nadlidskou silou, odvahou i d vtipem a byl vzorem pro hrdinu a muže. Tento ecký polob h byl stvo en p i jednom z mnoha zálet nejvyššího boha Dia. Ten na sebe vzal podobu manžela pozemské ženy Alkmene, ímž se mu poda ilo dosáhnout svého a tak byl stvo en nejv tší hrdina sv ta. První dáma Olympu a manželka Dia, bohyn Héra, která žárliv st ežila každý Di v krok a jeho milenkám i nemanželským potomk m p ipravovala mnohé strázn a komplikace, ádn s chutí a záští promíchala Héraklovým osudem. Mocný otec v d l, že pokud se novorozený Hérakles nenapije Hé ina mate ského mléka, nem že být p ijat mezi nesmrtelné, a proto svého nemanželského syna své žen podstr il. Héra však odtrhla novorozeného Herakla od svého prsu a proud mate ského mléka, který poté rozst íkl po nebeské klenb , dal podle eckého mýtu za vznik Mlé né dráze. Již od narození byl Hérakles nenávid n svou macechou. V život mu zp sobila mnoho zla, po ínaje dv ma hady, které poslala na Hérakla, aby ho uškrtili, když byl ješt v kolébce, usmrcením Héraklovy ženy i s d tmi nekon e.

B hem svého života vykonal mnoho hrdinských in , z nichž nejvýznamn jší bylo spln ní dvanácti t žkých úkol , které mu, jak jinak než na popud

tel: 312 525 730 http://www.hvezdarna-slany.cz Héry, uložil mykénský král Eurystheus. Mezi tyto iny pat í nap íklad p emožení Nemejského lva, vy išt ní Augiášových chlév , i zabití Hydry.

Mnoho jeho ob tí také získalo své ztvárn ní v podob souhv zdí (Lev, Hydra, Rak, atd.). Nakonec byl Hérakles p ece jenom po své smrti p ijat na Olymp a získal si své místo i na hv zdném nebi.

Centrální ást souhv zdí je tvo ena hv zdami éta, dzéta, epsilon a pí Herculis a bývá nazývána jako Kv tiná i Klí ová dírka. Nejjasn jší hv zdou souhv zdí je však alpha Herculis - Ras Algethi. Jméno je arabského p vodu a znamená - Hlava kle ícího. Jde o rudého veleobra, který je jednou z nejv tších známých hv zd. Je spektrální t ídy M5, v pr m ru je asi 400 až 600krát v tší než Slunce a 10 000krát svítiv jší. M ní jasnost od 3,0 do 4,0 mag v period 180 dn . Alpha Herculis tvo í se slabší oranžovožlutou hv zdou vizuální dvojhv zdu, ob hv zdy p itom spolu fyzicky nijak nesouvisí. K nejnápadn jším z objekt vzdáleného vesmíru v souhv zdí Herkula pat í kulová hv zdokupa M13. asto je tato hv zdokupa jedním z prvních objekt pozorovaných nadšenými hv zdá i, kte í pátrají po nebeských zajímavostech. Hv zdokupu M13 objevil Edmond Halley v roce 1714, když se všiml, že je za dobrých podmínek viditelná i pouhým okem. Charles Messier ji do svého katalogu zahrnul 1. ervna 1764. M13 je kolosálním domovem více jak 100 000 hv zd, rozprostírá se p es 150 sv telných let, leží ve vzdálenosti 25 100 sv telných let od Slunce a je více jak 12 miliard let stará. V blízkosti centra této hv zdokupy je koncentrace hv zd 500krát vyšší než v jejím okolí. Hv zdokupa M 13 se stala prvním objektem, ke kterému byla vyslána radiová zpráva o Zemi ur ená pro mimozemskou civilizaci.

Stalo se tak v roce 1974 p i otev ení observato e v Arecibu. Souhv zdí Herkula je také zajímavé pro svou etnost objev planetárních systém .

Z celkového po tu sedmi objev exoplanetárních soustav m žeme pomocí metody tranzitní fotometrie pozorovat tve ici z nich: HD149026 b, TrES-3 b, TrES-4 b a HAT-P-2 b. U poslední jmenované exoplanety HAT-P-2 b se poda ilo v M stské hv zdárn ve Slaném zaznamenat první po objevové pozorování na sv t !

Zveme vás v ervenci a srpnu k pozorování oblohy vždy od 21:00 hodin. Krom M síce, planety Saturn a Jupiter si prohlédnete i objekty vzdáleného vesmíru, n které nápadné hv zdokupy a nap íklad i barevné dvojhv zdy. Vlahé letní ve ery jsou ke sledování ve erní oblohy p ímo ideální. Romantika sama.

Jasnou oblohu a p kný výhled!

JAROSLAV TRNKA

www.meuslany.cz

HISTORIE

Památky v naději – drobné sakrální památky Letos se p átelé drobných sakrálních památek setkali v sobotu a ned li 13. a 14. ervna ve Velvarech a Slaném, p i emž název letošní konference Památky v nad ji vyjad oval i úsilí ú astník zachovat kulturní d dictví a ráz eské krajiny, kterou práv drobné památky významn obohacují. Ob m sta, pod jejichž patronací se konference uskute nila, tak iniciativn navázala na odborné seminá e s touto tematikou ve Vlašimi (2004), eské Líp (2006) a Mariánské Týnici (2008).

VLADIMÍR P IBYL

V

sobotu dopoledne zahájila konferenci ve velvarském muzeu Jarmila Štogrová, která p ivítala mezi ú astníky starostku m sta Velvar Ing. Jitku Linhartovou a starostu m sta Slaného RNDr. Ivo Rubíka. Ten ve svém úvodním vystoupení zd raznil význam drobných památek v krajin a také zmínil nové možnosti nan ní pomoci pro opravu drobných památek ve St edo eském kraji s tím, že se to týká i t ch památek, které nejsou evidovány podle zákona . 20/1987 Sb. Jako první vystoupil Jan Nepomuk Ji išt z B lé pod Bezd zem (Litom ická diecéze) s p ísp vkem Sakrální památky a jejich liturgický význam / ikonogra e Mariánského sousoší ve Velvarech. Poslucha e zaujal zejména popis Mariánského obelisku ve Velvarech, dochovaná ást modelu byla v sále také vystavena.

Následoval PhDr. Jan Pömerl (M stské muzeum ve Velvarech) – Drobné památky ve Velvarech a okolí. Pokra ovalo se blokem „památkového praktika“. Úvodní referát v této ásti m la Ing. arch. Eva Volfová (NPÚ – územní odborné pracovišt st edních ech v Praze) – Památkové desatero p i obnov drobných stavebních památek. Ta na za átku upozornila na n které opravy drobných staveb na Jesenicku a zastavila se také u možnosti rehabilitace d ev ných k íž v krajin . Poté na konkrétních p ípadech z praxe poukázala i na nevhodné a n kdy zcela zbyte né stavební úpravy na drobných památkách, kterých je t eba se vyvarovat.

Zásadní p ísp vek zazn l od Ing. arch. Jana Bárty – Poznámky k oprav památkových omítek. Jan Bárta doporu uje p i obnov památek tradi ní vápennou technologii omítek a nát r .

V této souvislosti zd raznil, že po pr zkumu fasády, vyhodnocení omítky a povrch je t eba s vápennými nát ry dodržet i technologické postupy – t eba teplotu vzduchu p i její aplikaci.

P i diskusi uvedl, že dnešní „laická“ barevnost vychází spíše z barevnosti karoserií aut a stavebnice Lego než z optiky tradice. Kamenosocha Alexandr Bláha (Královice u Slaného) ve svém vystoupení Oprava k ížk a božích muk na Slánsku / pohled kameníka – postupy a realizace seznámil auditorium s opravou mnoha drobných památek na Slánsku (milník v Tu anech, Boží muka p i silnici Slaný – Sme no, k íž se starobylým nápisem v Pál i…). V posledním bloku aktualizoval PhDr. Miloš Sládek (Památník národního písemnictví) v referátu as zar stajících pastvin myšlenky Martina z Kochemu z jeho knihy Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše, který vyšel v prestižním nakladatelství Argo v roce 2007, 1064 str. Z tohoto pohledu a na základ konfrontace s dnešním životním stylem duchovní pastviny eské krajiny nezadržiteln zar stají. www.meuslany.cz

Ú astníci seminá e v ateliéru socha e Pavla Kytky.

Zajímavý byl p ísp vek Mgr. Ji ího Hampeise Drobné památky okolo Vraného, který byl prezentován ve form DVD. Tento p ístup nazna il nejen možnost jiného zp sobu propagace úsilí o nutnosti pe ovat o drobné památky v krajin , ale zárove snímek op t podtrhl skute nost sep tí drobných památek s historií Slánska, kterou nám na každém kroku p ipomínají.

Odpoledne seminá pokra oval ve velvarském kostele sv. Kate iny, kde restauráto i akad. mal. Ji í Brodský a akad. mal. Petr Bareš p iblížili ú astník m obnovu gotických nást nných maleb, kterou realizovali v letech 1992–1994. K výtvarnému um ní pat í hudba.

Proto na sobotní odpoledne pozvali po adatelé p vecký sbor ACANT – sbor student pražské Katolické teologické fakulty UK. Koncert prob hl ve zcela zapln ném kostele sv. Kate iny.

Vedle ernošských spirituál a afrických duchovních písní zazn la i hudba Zde ka Lukáše. Koncertem ve svaté Kate in skon il velvarský program a ást ú astník se p esunula do Slaného, kde spole n s editelkou slánského muzea Boženou Frankovou navštívila výstavu T i slánská barokní zastavení. N kte í ješt , jak navrhoval program, vystoupili k nov obnovenému slánskému Božímu hrobu (1665), kde byl sobotní bohatý program de nitivn zakon en.

Ned lní putování bylo zahájeno u mariánského obelisku ve Velvarech, poté následoval p esun do Sazené – ateliéru Pavla Kytky, který zhotovil nový mariánský sloup na návsi obce.

Pak p išla zastávka v Nabdín (kostel a zvonice) a s obnovou sousoší sv. Jana a Pavla p i silnici z Hospozína do Hospozínku seznámil ú astníky exkurze akad. soch. Jakub Ra .

Putování historickou alejí do Zlonic za alo u sochy sv. Jana Nepomuckého; cestou do Zlonic PhDr. Vladimír P ibyl a PhDr. Miloš Sládek zd raznili význam poutního kostela sv. Isidora. Kolem poledne prob hla ná-

všt va kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích, ve kterém m žeme sledovat pr nik p vodní Ka kovy barokní architektury a novobarokní úpravy pr elí (F. Ohmann) a posléze vstupu secesní ornamentiky do interiéru (Josef Fanta). Kaple sv. Jana Nepomuckého v Jarpicích je opravdu drobnou památkou. P ed n kolika lety v beznad ji, dnes v nad ji a snad, díky grantu St edo eského kraje, bude mít letos i opravenou fasádu.

Kostel Narození sv. Jana K titele ve Vraném se p edstavil jako skv lá architektura pozdního baroku, která ovládá krajinu. Ú astníky zaujala um lecky mimo ádná úprava interiéru – Gesamtkunstwerk barokní malby, socha ství a architektury. Návšt va kostnice v Pále ku p ipomn la op t tradi ní duchovní rozm r zem d lského Slánska, kone ná pozemská stanice zdejších lidí. Dr. Miloš Sládek se rozhovo il o p ístupu barokního lov ka ke smrti, o posledních v cech lov ka – smrt, poslední soud, peklo, nebe, o istec …

P íkladem drobné stavby zachrán né p i in ním Ob anského sdružení za rozvoj obce D ínov byla kaple sv. Vojt cha v Drchkov .

Poslední zastavení pat ilo dominantní, ale opušt né památce – kostelu sv. Ducha nad Neprobylicemi. Toto zastavení však bylo povýtce literární – spojení historie kraje a díla V. B. T ebízského. Jeho tvorbu p iblížil a charakterizoval, a to i ve vztahu k dalším spisovatel m historické prózy (Winter, Jirásek) PhDr. Miloš Sládek, který také p etlumo il T ebízského pov st o vzniku jména P tipeských. Tento literární blok uzav el prof. Antonín Leopold, znalec slánské krajiny, historie a milovník díla Václav Beneše T ebízského … U zvonice v Neprobylicích se ú astníci letošní konference rozlou ili s nad jí na další setkání. Podrobn ji se do tete, a to v etn obrazové dokumentace, na blogu www.velvarynadeje.blogspot.com.

| 15

SPORT

Slánský extraligový tým nadchl svým výkonem diváky St ede ní podve er zavedl letos poprvé extraligová plochodrážní kola na ovál slánského stadionu.V po adí t etí letošní závod navázal svojí dramati ností na p edchozí. Op t byl k vid ní napínavý souboj družstev od samého po átku, jehož rozuzlení p inesla až poslední serie jízd obdobn jako v úvodním kole v Pardubicích. Náš domácí tým nastoupil v sestav Martin Vaculík, Michal Dudek, Martin Málek, Roman ejka, Robert Kosciecha (PL) a Tomasz Jedrzejak(PL).

O

d samotného po átku musel tým dotahovat jezdce AK Markéta Praha, kte í do závodu vstoupili doslova jako raketa a po dvou odjetých sériích jízd m li na svém kont 21 bod . V této dob domácí ztráceli již 4 body, Mšeno a Plze dokonce bod 11. Situace se pro domácí tým ješt více zdramatizovala po neš astné t etí sérii, když se nejd íve porouchal stroj R. Kosciechovi, v další jízd doslova „nabral na vidle“ v poslední zatá ce p ed cílem M. Málek mšenského N. Kosciucha a byl z jízdy vylou en. Aby nebyl všem trabl m konec, hned nato upadl v další rozjíž ce T. Jedrzejak a byl op t rozhod ím vylou en. Náskok Pražan se v tu chvíli vyšplhal na nep íjemných 9 bod a na domácí se dotáhlo Mšeno.

V další sérii jízd ale Sla áci zabrali naplno a když se navíc jízdy nevyda ily Pražan m J. Francovi a A. Rymelovi, dotáhli se na Prahu a do záv re né série jízd nastupovali se shodným po tem 34 nasbíraných bod . Mšeno

v tu chvíli ztrácelo pouhé 3 body. Mimo hru o stupn vít z již byli Plzenští, kte í m li na svém kont nasbíráno 24 bod .

Po t ech odjetých jízdách poslední serie bylo na ele op t vše srovnáno a o výsledku tak rozhodla v podstat p edposlední jízda závodu, ve které T. Jedrzejak bodoval naplno a J. Franc z stal bez bodu. V poslední jízd pak sta ilo M. Vaculíkovi pohlídat si za sebou jezdce AK Markéty M. K se, což se mu také povedlo. A p estože mšenský G. Walasek v této jízd naplno bodoval, domácí tým si udržel bodový náskok a zvít zil v celém závod p ed jezdci AK Markéty Praha a PDK Grepl Mšeno. Nejlepším jezdcem domácích a zárove celého závodu se stal Martin Vaculík, který nasbíral úctyhodných 16 bod .

Op t se potvrdila š astná ruka manažera domácího týmu Milana Macha, který získal pro slovenského jezdce M. Vaculíka eskou licenci a tým dokázal doplnit dv ma, zatím u nás

Výsledky závodu : 1. AK Slaný 43 b. (Kosciecha (PL) 10, Dudek 1, Málek 5, Jedrzejak(PL) 11, Vaculík (SK)ACCR 16, ejka DNR ) 2. AK Markéta Praha 41 b. (Rymel 9, Franc 7, K s 9, Tomí ek 10, Wolff 6, Gavenda DNR) 3. PDK Grepl Mšeno 39 b. (Walasek(PL) 12, Višváder 0, Jaroš 8, Šitera 8, Kosciuch (PL) 11, Horák DNR ) 4. PK Plze 30 b. (Holub 8, Hádek 4, Simota 8, Pyszny (PL) 5, Jeleniewski(PL) 5, Lang DNR) NS ZP Pardubice

Průběžné popřadí týmů v soutěži po třech závodech:

neokoukanými, hostujícími jezdci z Polska.

Nutno dodat, že to nem l v bec jednoduché, protože tradi ní opory domácího týmu tentokráte nemohl do závodu nasadit vzhledem k jejich start m v zahrani ních sout žích.

Slánští jezdci tak sv j druhý extraligový start dovedli k vít znému konci a vytvo ili si tak výborné p edpoklady k postupu do druhé ásti sout že. Zda se to poda í, ukáže hled následující kolo, které je na po adu 24. 6. na stadionu PK Plze . O celkovém po adí po první ásti sout že pak rozhodne poslední základní kolo, kterým je odložený závod na 1. 7. 2009 ve Mšen .

V.BU I , AK SLANÝ

POŘADÍ

TÝM

ZÁVODY

BODY

POM. BODY (score)

1.

AK Markéta Praha

3

10

124

2.

AK Slaný

2

8

84

3.

ZP Pardubice

2

7

84

4.

PDK Mšeno

3

5

116

5.

PK Plzeň

2

2

59

Letní hokejová škola Jaromíra Jágra opět ve Slaném

S

lánský zimní stadion a jeho okolí op t zaplní malí hokejisté. V rámci hokejové školy Jaromíra Jágra zde prob hnou od 11. ervence do 7. srpna ty i týdenní turnusy. Campu se mohou ú astnit d ti od 5 let. Každoro n hokejovou školu absolvují d ti nejen z eské republiky, ale i z celé Evropy a ze zámo í. Malí hokejisté budou trénovat 2x denn na led a 2x denn na suchu k tomu využívají t locvi nu, fotbalové h išt i bazén. Nedílnou sou ástí je i samostatné hodiny výuky hokejové teorie. Trénink na led je zam en na rozvoj pohybových schopností a hlavn pohybových dovedností. Malí branká i absolvují každý den speciální trénink. O d ti bude postaráno 24 hodin denn . „Na led se jim v nují dva trené i, dva až t i asistenti a trenér branká . Takže je s nimi vždy minimáln p t dosp lých osob.

Mimo led mají d ti na starosti asistentky,“ ekl trenér Ivo Kyndl. Náplní jednotlivých turnus

16 |

Pro malé hokejisty je setkání s Jaromírem Jágrem vždy velkým zážitkem. FOTO: KLÁRA SMÍLKOVÁ však není jen trénink, ale organizáto i mají p ipravený i doprovodný program. Krom výletu do Prahy je každý turnus vždy ve tvrtek

zakon en slavnostním rautem s oh ostrojem pro d ti i rodi e. B hem hokejové školy mají d ti možnost trénovat za p ítomnosti nejen Jaromíra Jágra, který samoz ejm v pr b hu campu d ti navšt vuje, ale i hrá NHL a eské extraligy. Každý malý hokejista si odveze na památku dres, CD se svým tréninkem a adu dárk . O prázdninovou hokejovou školu je velký zájem a ani krize neodradila rodi e, aby ud lali n co pro sportovní vyžití a radost svých ratolestí. Podle vedoucích hokejové školy Iva Kyndla a Zuzany Kottové bude mít letošní ro ník hokejové školy 420 frekventant , což je za posledních šest let rekordní po et. Jágrova hokejová škola tímto potvrzuje svoji prestiž nejv tší hokejové školy v Evrop .

A kdo ví, možná se práv prázdninová hokejová škola Jaromíra Jágra stane velkou motivací pro budoucí hokejové hv zdy sv tových jmen.

-KU -

www.meuslany.cz

INFORMACE

Mateřské centrum Rybička Mate ské centrum je p edevším ur eno d tem p edškolního v ku a jejich rodi m pro aktivní využití volného asu.

Nabízíme: • volný as na hraní v hern • pravidelný týdenní program s ú astí rodi – hraní, cvi ení, zpívání, výtvarná innost Kurzy a p ednášky : Po: 9:00 Út: 9:00 a 9:30 10:00 a 10:45 15:30 St: 9:00 a 10:00 17:00 t: 9:00, 10:00, 11:00 Pá:

• volný p ístup k internetu • posezení s dalšími maminkami u kávy • hlídání d tí v dob , kdy rodi musí navštívit léka e nebo ú ady

p ednášky d tské psycholožky Mgr. Van áková Martina h í ky se sloví ky Ing. Ni ová Sylva angl. pro d ti (s maminkami) 2–3 roky Ing. Ni ová Sylva angli tina pro d ti 4 – 6 let Ing. Ni ová Sylva n m ina pro rodi e Kettnerová Helena cvi ení pro t hotné a maminky po porodu Némethová Jana angli tina pro rodi e Mgr. Schveinertová Markéta p ednášky výživového poradce Dis. Horová Romana tvo ení pro pot šení, výtvarné techniky Tichá Barbara masáž d tí a kojenc MUDr. Hrmová Veronika prevence úraz MUDr. Hrmová Veronika p edporodní p íprava a lakta ní poradna Némethová Jana

V

zhledem k omezenému po tu míst je nutné se osobn p ihlásit v našem Mate ském centru a složit nevratnou zálohu (rezervace neplatí pro cvi ení t hulek), p ednášky d tské psycholožky zdarma.

Provozní doba: pond lí– tvrtek 8.00–11.30; 13.00–16.30; pátek 8.00–11.30; 13.00–15.30 Vstupné do Mate ského centra Rybi ka je 25,K za rodinu. M žete si zakoupit zvýhodn né

vstupné – permanentku: 10 vstup za 220,K , 20 vstup za 400,- K Mate ské centrum Rybi ka, Tomanova 1671, Slaný, www.dumrodin.cz Jana Némethová – koordinátorka MC, tel.: 777 558 053, e-mail: jana.nemethova@ dumrodin.cz Mate ské centrum Rybi ka nabízí pronájem herny na d tské narozeninové oslavy.

Učíme se zvládat SMA! Kolpingova rodina Sme no www. dumrodin.cz byla podpo ena v rámci Opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost v oblasti Podpora sociální integrace a sociálních služeb a získala dotaci na projekt U íme se zvládat SMA.

P

rojekt byl zahájen 1. ervna 2009 a potrvá do 31. kv tna 2011 a je rozd len na dv klí ové aktivity, které mají samostatné cíle: 1) Podpora sociálního za le ování, usnadn ní pracovního uplatn ní a seberealizace osob pe ujících o osobu blízkou s onemocn ním SMA (spinální muskulární atro e) v rámci celé R. Vzd lávání se uskute ní formou e-learningového kurzu a víkendových vzd lávacích akcích.

2) Druhým cílem je vzd lávání zam stnanc v kurzech akreditovaných MPSV v rámci zvyšování kvality služeb.

Partnerem projektu je Somatopedická spole nost, sdružující odborné pracovníky, kte í se v nují edukaci d tí a mládeže s t lesným postižením, chronicky oslabených a nemocných, s cílem podporovat ucelenou rehabilita ní pé i o tyto osoby.

Slánský čtyřlístek má vítěze

P

rojekt pomoc lidem s mentálním postižením p ijímá nové klienty. Pokud máte trvalé bydlišt ve St edo eském kraji a máte problém s nalezením práce, m žete se p ihlásit.

Realizátorem je Sdružení pro integraci mentáln postižených a nabízí pomoc p i hledání zam stnání, za azení do tréninkové dílny, i praxi v kavárn v centru Prahy.

Všechny služby jsou navíc poskytovány zdarma.

F

otogra cká a výtvarná sout ž Slánský ty lístek má své vít ze. Ceny byly slavnostn p edány a už te zveme všechny jednotlivce i kolektivy k ú asti v 7.ro níku sout že SLÁNSKÝ TY LÍSTEK 2010 na téma „Létá, co pe í má“. D kujeme všem sponzo-

www.meuslany.cz

r m za dárky do sout že a pracovník m MC Grand za pomoc p i uspo ádání slavnostního dopoledne pro vít ze sout že. Práce ú astník sout že m žete vid t na výstav b hem letních prázdnin v M stské knihovn ve Slaném

V p ípad zájmu a poskytnutí bližších informací • volejte na telefonní íslo 233 313 210 • nebo simp@simp.cz, www.simp.cz • Sdružení pro integraci mentáln postižených, o.s., Šlikova 8, Praha 6-B evnov, 169 00.

Projekt je podpo en z Evropského sociálního fondu, rozpo tu eské republiky a rozpo tu hl. m sta Prahy.

HELENA MOHYLOVÁ, ODBOR ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ

| 17

INZERCE

MĚSTO SLANÝ NABÍZÍ K PRONÁJMU BYTY Byt č. 2 o velikosti 2+1 v 1. nadzemním podlaží domu č. p. 1471, ulice Mírová, Slaný má celkovou podlahovou plochu 52,74 m2. Jedná se o uvolněný byt, který se skládá se z kuchyně, 2 pokojů, předsíně, koupelny, WC, spíže a sklepa.

Smlouva o nájmu bytu bude uzavřena na dobu určitou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužováním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2009 ve výši 66,00 Kč měsíčně.

K základnímu nájemnému bude započítána platba za vybavení bytu ve výši 90,50 Kč/měsíc. Kromě nájemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žadatelé o přidělení bytu svou žádost předkládají na předepsaném formuláři a skládají kauci.

Byt č. 2 o velikosti 2+1 v 1. nadzemním podlaží domu č. p. 1469, ulice Mírová, Slaný má celkovou podlahovou plochu 52,84 m2. Jedná se o uvolněný byt, který se skládá z kuchyně, 2 pokojů, předsíně, koupelny, WC, spíže a sklepa.

Smlouva o nájmu bytu bude uzavřena na dobu určitou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužováním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2009 ve výši 66,00 Kč měsíčně.

K základnímu nájemnému bude započítána platba za vybavení bytu ve výši 57,30 Kč/měsíc. Kromě nájemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žadatelé o přidělení bytu svou žádost předkládají na předepsaném formuláři a skládají kauci.

Byt č. 16 o velikosti 1+1 v 6. nadzemním podlaží domu č. p. 281, ulice Cyrila Boudy, Slaný má celkovou podlahovou plochu 36,51 m2. Jedná se o uvolněný byt, který se skládá z kuchyně, 1 pokoje, předsíně, koupelny s WC a sklepa.

Smlouva o nájmu bytu bude uzavřena na dobu určitou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužováním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2009 ve výši 66,00 Kč měsíčně. K základnímu nájemnému bude započítána platba za vybavení bytu ve výši 128,81 Kč/měsíc. Kromě nájemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žadatelé o přidělení bytu svou žádost předkládají na předepsaném formuláři a skládají kauci.

Byt č. 9 o velikosti 3+1 ve 3. nadzemním podlaží domu č. p. 273, ulice Vikova, Slaný má celkovou podlahovou plochu 73,38 m2. Jedná se o uvolněný byt, který se skládá z kuchyně, 3 pokojů, předsíně, koupelny, WC, balkonu a sklepa.

Smlouva o nájmu bytu bude uzavřena na dobu určitou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužováním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2009 ve výši 66,00 Kč měsíčně. K základnímu nájemnému bude započítána platba za vybavení bytu ve výši 45,00 Kč/měsíc. Kromě nájemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žadatelé o přidělení bytu svou žádost předkládají na předepsaném formuláři a skládají kauci.

Byt č. 4 o velikosti 2+1 ve 3. nadzemním podlaží domu č. p. 99, ulice Dr. E. Beneše, Slaný má celkovou podlahovou plochu 107,07 m2. Jedná se o uvolněný byt, který se skládá z kuchyně, 2 pokojů, předsíně, koupelny, WC, spíže a sklepa.

Smlouva o nájmu bytu bude uzavřena na dobu určitou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužováním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2009 ve výši 66,00 Kč měsíčně.

K základnímu nájemnému bude započítána platba za základní vybavení bytu ve výši 10,00 Kč/měsíc.

Kromě nájemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu.

Žadatelé o přidělení bytu svou žádost předkládají na předepsaném formuláři a skládají kauci.

Byt č. 5 o velikosti 3+1 ve 3. nadzemním podlaží domu č. p. 1432, ulice Jiřího z Poděbrad, Slaný má celkovou podlahovou plochu 82,29 m2. Jedná se o uvolněný byt, který se skládá z kuchyně, 3 pokojů, předsíně, koupelny, WC, spíže a sklepa.

Smlouva o nájmu bytu bude uzavřena na dobu určitou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužováním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2009 ve výši 66,00 Kč měsíčně.

K základnímu nájemnému bude započítána platba za základní vybavení bytu ve výši 51,50 Kč/měsíc.

Kromě nájemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žadatelé o přidělení bytu svou žádost předkládají na předepsaném formuláři a skládají kauci.

Bližší informace o termínu prohlídky bytů, výši a termínu složení kauce, způsobu a termínu podání žádosti o přidělení bytu a o dalších podmínkách a požadavcích je možno získat na úřední desce městského úřadu nebo na internetových stránkách http://www.meuslany.cz/ v sekci úřední deska – odbor správy majetku nebo na odboru správy majetku městského úřadu u paní Banertové, tel. 312 511 231.

K PRONÁJMU NEBYTOVÉ PROSTORY Nebytový prostor ve 2. nadzemním podlaží domu č. p. 528 v ulici Dr. E. Beneše ve Slaném o celkové výměře 62,49 m2.

Bližší informace je možné získat na úřední desce městského úřadu nebo na internetových stránkách http:// www.meuslany.cz/ v sekci úřední deska – odbor správy majetku nebo na odboru správy majetku městského úřadu u paní Banertové, tel. 312 511 231.

ODBOR SPRÁVY MAJETKU

• www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • Měsíčník Slánská radnice vydává MĚSTO SLANÝ, IČO 0023877 • Adresa redakce: MěÚ Slaný, Velvarská 136, 274 53 Slaný • Telefon: 312 511 271 • Fax: 312 522 771 Šéfredaktorka: Petra Kučerová • Evidenční číslo Ministerstva kultury ČR: 1 E 10589 • Tisk: Tiskárna KOČKA • Za obsah příspěvků odpovídají jejich autoři

18 |

www.meuslany.cz

FOTOREPORTÁ Ž

Letní zastavení ve Slaném a okolí

Slánská zákoutí

No ní klášter

Slánská hora

Vojenský skanzen ve Sme n

Hrad Oko

Hrad Hazmburk

Menhir u Klobuk

Stochov – Svatováclavský dub

FOTO: PAVEL ŠT PÁNEK

Vodní hrad v Budyni nad Oh í

www.meuslany.cz

| 19

FOTOREPORTÁ Ž

Národopisné muzeum v Třebízi

FOTO: PAVEL ŠT PÁNEK