téma /
S kým si zatancíme ve stredoveku Žonglujete? Zpíváte? Hrajete na flétnu? Vlastníte cvičenou opičku, nebo aspoň, no… krysu? Tak to budete ve středověku vítaným zpestřením na všech masopustech, svatbách a pohřbech. A s kým vším se můžete pustit do kola? Jen tak sami
S kolegy
Rozhodnete-li se se ve středověké Evropě tančit před publikem, musíte se smířit s tím, že vaší profesí bude žakéř, latinsky ioculator, česky šprýmař. Pokud chcete, aby váš tanec bral někdo vážně, vraťte se do starověkého Egypta či Indie, anebo si ještě pár století počkejte. Pouliční žakéř (taky žertéř, komediant, kejklíř, špílman, rybalt, histrión) si zpočátku vystačil s jednoduchým poskakováním za doprovodu bubínku nebo píšťalky a nějakou tou jednodušší akrobacií. Ženy žakéřky to měly těžké a obvykle mohly vystupovat pouze ve společnosti svého kolegy. Obveselovat lid „neslušnými“ pohyby se pro ženu nehodilo. Nejzajímavější žertéře hostila šlechta na svých hradech, ve 14. století se zrodil dokonce cech těchto profesionálních bavičů, z nichž také pocházejí královští šašci. V dnešním slova smyslu to byli herci a moderátoři, kteří účinkovali v náboženských hrách, vymýšleli parodie a frašky a byli oblíbeni pro svou chytrou prostořekost, kterou si jako komedianti mohli (na rozdíl od ostatních) dovolit.
Jste-li řemeslníkem, například bednářem, poctivým živnostníkem a členem cechu, pak máte tu čest tančit tanec bednářský. A to je velká výsada, protože jej nikdo jiný tančit nesmí, zrovna tak jako si oblékat bednářský slavnostní kroj a tančit s obručí. Soukeníci zase tančí s praporcem, šermíři s mečem a tak dále.
S rytířem Jste-li dáma z urozených kruhů, pak si užijete jinou legraci. Rytíři a trubadúři se vám budou tancem především dvořit. Budete obdivována a vyzývána k tanci párovému. Po dvojicích či trojicích se v řadě za sebou budete procházet síní vážným rytmickým krokem za doprovodu zpěvu, píšťalky a bubínku. Rytíř se bude dotýkat jen konečků vašich prstů nebo vás přidržovat za cípek prodlouženého rukávu. A proč někdy provádí dvě dámy najednou? Buď je zrovna po válce a tanečníků je nedostatek, nebo schválně klame tělem – předstírá, že se dvoří více dámám najednou, aby zmátl přihlížející a svedl je na nepravou stopu.
Se všemi Tančit sólo vás moc nebaví? Nevadí, ať jste poddaný, nebo feudál, společně můžete tancem oslavit dožínky, vinobraní, narozeniny, slunovrat, svatbu, křtiny, pohřeb. A to například v tanci řetězovém, tzv. chorovodu, při kterém chytnete souseda či sousedku za ruku, propojíte se do řetězu a ve vlnovkách tančíte po místnosti. Možná vám bude připadat zvláštní, že se místností vlníte bez hudebního doprovodu, jen za sborového zpěvu tanečníků. Chorovod, v němž se za ruce drží až dvě stě lidí, vede žakéř-předtanečník, který také předzpívává. Při refrénu se řetěz pohybuje po směru hodinových ručiček, a to dvojkrokem. Jednokrokem pak v protisměru při jednotlivých slokách písně. Jak dlouho vydržel takový chorovod nepřetržený, historické prameny neuvádějí.
ČÍSLO 9, 2013 | ROČNÍK V
32
S Bohem Jste-li duchovní, pak asi nemáte bujné tance příliš v lásce. V masopustních či svatojánských slavnostech viděla církev dokonce dílo ďáblovo a na církevní půdě povolovala tančit pouze křesťansky. To znamená obřadně. To znamená čistě. Čistý tanec provozovaly duchovní osoby, například panenské dívky a jinoši, v pozdějším středověku už ale téměř nikdo. Tanec jako takový prostě vůbec nebyl dost čistý.
S kostlivcem To si ovšem v RedWayi zaslouží samostatnou kapitolu.