Parlamentní magazín 8/2013

PM 8/2013

Vláda padla, aÈ Ïije vláda Speciální pfiíloha vûnovaná energetice/ekologii www.parlamentnimagazin.cz

politika • ekonomika • byznys

Thomas Kleefuss NET4GAS:

Mise splnûna

OBSAH

Horké léto v ãeské politice Nepamatuji léto, které by přineslo tolik výrazných změn na naší politické scéně, a vypadá to, že jim zdaleka není konec.

Po bizarním pádu Nečasovy vlády, díky němuž se o nás psalo ve všech světových médiích, prezident Zeman nečekaně pověřil proti vůli sněmovních stran sestavením nového kabinetu Jiřího Rusnoka. Prezidentovo zadání bylo jasné, co nejrychleji sestavit vládu, která by nastartovala hospodářský růst země, a tak již 10. července uváděl ekonom Rusnok nové ministry do jejich funkcí. O důvěře kabinetu, ve kterém zasedá třináct mužů a jedna žena, by sněmovna měla rozhodovat na začátku srpna. Pokud kabinet důvěru od Poslanecké sněmovny při hlasování nezíská, mohl by prezident Zeman pověřit sestavením nového kabinetu předsedkyni dolní komory Miroslavu Němcovou z ODS. Požaduje od ní, aby mu pravicová koalice přinesla aktuální seznam 101 poslanců, kteří takovou vládu podporují.

Dá se ale očekávat, že se prezident Zeman bude snažit udržet Rusnokův kabinet za každou cenu. Pokud by pověřil vyjednáváním o sestavení vlády některého z předsedů parlamentních stran a nikoho nejmenoval novým ministerským předsedou, Rusnokova vláda v demisi by vládla v klidu dál – třeba až do řádných voleb.

Letní speciál Parlamentního magazínu nahlédl do kuchyně jednotlivých ministerstev a zajímal se u jejich šéfů, co dobrého

nám chtějí naservírovat. Možnosti ptát se nových ministrů využili i reprezentanti podnikatelské sféry. Některé z priorit se prolínají více rezorty, například zefektivnění čerpání evropských dotací a důsledná příprava na nové období, které začíná s novým rokem. Ministři průmyslu a obchodu a životního prostředí se shodují na podpoře rozvoje jaderné energetiky jako významného předpokladu zvýšení energetické soběstačnosti a snižování emisí škodlivých látek. Vzácně se tak shodují s odborníky, kteří se k naší budoucí energetice vyjadřují uvnitř naší energetické přílohy a považují schválení aktualizace Státní energetické koncepce za nutný předpoklad pro splnění evropských energetických cílů.

Kolik času budou mít ministři na realizaci svých priorit a které z nich se nakonec podaří uskutečnit, ukáží až následující týdny.

Marcela Staňková Vaše náměty a komentáře uvítám na: stankova@parlamentnimagazin.cz

OBSAH 4 ÚSPù·NÍ LÍD¤I Thomas Kleefuss: Mise splnûna

10 INFROMACE Z PARLAMENTU âR 13 Pfiíloha ENERGETIKA/EKOLOGIE 14 Franti‰ek Hrdliãka: Ideální by bylo dostavût Temelín, ale jinde neÏ v Temelínû

18 Pavel Cyrani: Bez garance v˘kupní ceny se nevyplatí stavût jak˘koliv zdroj

22 RUSNOKÒV KABINET Plány nov˘ch ministrÛ. Podafií se je uskuteãnit?

20 Petr Mûchura: Budeme i nadále odpady jen skládkovat?

8 POLITICK¯ KOMENTÁ¤

29 ÎIVOTNÍ STYL

Jifií Pehe: Jaká je legitimita vlády bez dÛvûry?

Pánové – ‰aty dûlají ãlovûka!

30 KNIÎNÍ KLUB

Parlamentní magazín

3

ÚSPù·NÍ LÍD¤I

Mise splnûna Thomasi Kleefussovi se po provedení právního oddûlení ãinností, tzv. unbundlingu, podafiilo z ãásti skupiny RWE Transgas vybudovat samostatného a úspû‰ného provozovatele ãesk˘ch plynovodÛ NET4GAS. Byl pfiítomen jejímu vzniku aÏ po její prodej nûmecké poji‰Èovnû Allianz a kanadské investiãní skupinû Borealis v tomto roce. Musel se také vyrovnat s plynovou krizí v roce 2009. „Profesnû jsem pro tuto chvíli do‰el do cíle,“ fiíká generální fieditel NET4GAS Thomas Kleefuss, kter˘ po sedmi a pÛl letech v ãele firmy konãí.

Jaká byla Vaše cesta k úspěchu? Jak jste začínal svou kariéru? Šlo vše podle plánu?

V ropném a plynárenském průmyslu jsem začal působit před 24 lety. Na Univerzitě v Kolíně nad Rýnem jsem vystudoval podnikovou ekonomiku, poté jsem v rámci školicího programu k problema-

4

Parlamentní magazín

tice finančnictví získal své první profesní znalosti u jedné firmy z oboru ropného průmyslu. Tam jsem si osvojil základní poznatky v oblasti výpočtů efektivnosti a finančnictví a potom jsem působil v oblasti strategického kontrolingu a později revizní činnosti v mezinárodních joint-venture firmách, jako Shell nebo Esso. Tyto zkušenosti mě dovedly k probuzení zájmu o techniku, protože mě odjakživa fascinovalo, co dokážou dobří inženýři. Myslím, že klíčem k mému úspěchu byla schopnost zkombinovat know-how z oblasti financování a oblasti techniky.

Kdo Vás na Vaší cestě inspiroval/inspiruje?

V různých fázích života to byly různé osoby. Když jsem byl mladý, tak jsem se samozřejmě orientoval na sportovce, fascinovalo mě, jak se mladí sportovci, například takový sedmnáctiletý Boris Becker, dokážou koncentrovat na svůj úspěch a být na vrcholu hodně dlouhou dobu a jak nacházejí novou motivaci být úspěšní. V profesním životě jsou to lidé jako Steve Jobs, který vlastně začal svou profesní kariéru dvakrát. Jeho revoluční produkt – počítačový systém

www.parlamentnimagazin.cz

ÚSPù·NÍ LÍD¤I

I v případě golfu, který hraji nyní, nemám protivníka, nýbrž se snažím snížit svůj handicap. Zjistil jsem, že kompetitivní situace vedou k tomu, že lidi poznáváte velmi dobře. Nacházejí-li se ve stresové situaci, jejich charakter se projeví.

Stfiídat napûtí a uvolnûní

vedla k redukci pracovníků, z nichž taky velká část byla již ve zralém věku, takže její realizace probíhala sociálně únosným způsobem. Provedli jsme v podstatě omlazení managementu a techniky. Současně s tím jsme si osvojovali nové metody řízení. To jistě byla jedna z velkých výzev posledních let, která výzvou pořád zůstává.

Co je při řízení takové velké firmy, jako je NET4GAS, nejdůležitější?

Myslím, že řízení takové společnosti je ovlivněno konfliktem cílů, mezi finančními cíli a problematikou spolehlivosti a bezpečnosti, protože vlastně pracujete s velmi omezenými zdroji. Je to náročná

Jaké bylo Vaše nejtěžší rozhodnutí?

Během své kariéry jsem stál před různými nepříjemnými rozhodnutími. K těm nejnepříjemnějším patří rozhodnutí, v jejichž důsledku se musíte rozloučit s velkým množstvím lidí. Byť takové rozhodnutí

„Klíãem k mému úspûchu byla schopnost zkombinovat know-how z oblasti financování a oblasti techniky.“ záležitost dosahovat s nimi trvale dobrých výsledků a od určité velikosti podniku najít rovnováhu mezi inovací a kontrolou procesů a výsledek finančně optimalizovat. Čeho je důležité se vyvarovat?

V podstatě se to dá skoro otočit, za každou cenu je potřeba zabránit situaci, kdy zaměstnanci nejsou nuceni podávat dobrý výkon a nemají žádnou motivaci. Podle mě je vedení lidí pravidelná hra fází, kdy převládá napětí, s fázemi, kdy napětí ustupuje do pozadí, kdy se zklidňuje. To vytváří motivaci a kvalitu.

Apple – znamenal na jedné straně obrovský skok v technickém vývoji a na druhé straně neobyčejně vycházel vstříc potřebám zákazníků. To je u produktů, jejichž životní cyklus je 6–8 měsíců, extrémní úspěch nejen po technické, ale i ekonomické stránce. Životní cyklus produktů v energetice trvá minimálně 20–50 let.

Mohl byste shrnout pravidla, kterými se ve své práci řídíte?

V podstatě jsou to dvě hodnoty, první je moje přirozená soutěživost a snaha o kontinuální zlepšování, druhou klíčovou hodnotou je pro mě důvěra a spolupráce.

Těmito hodnotami se řídím jak v soukromém, tak profesním životě.

Jak jde skloubit soutěživost se spoluprací?

Nesnažím se dosahovat svých cílů sám, jsem týmový hráč. Dříve jsem hrál pozemní hokej, všichni jsme měli jeden společný cíl.

Jakého největšího úspěchu jste dosáhl?

Myslím, že těch sedm a půl roku v NET4GAS určitě patří k těm největším úspěchům mé kariéry. Vedení firmy jsem převzal v roce 2006, kdy se NET4GAS vydělil z Transgasu a cílem bylo vybudovat samostatnou autonomní firmu. Myslím, že i tady jsme měli co do činění se dvěma konfliktními cíli. Převzali jsme velkou firmu s velkým podílem techniky, kde převládaly nadbytečné kapacity na provozní straně, které jsme během těch následujících let odbourávali. Tato restrukturalizace

představuje racionální nutnost, je vždy spojeno s emocionálními důsledky. Pak existují těžká operativní rozhodnutí, například v případě projektu plynovodu GAZELA, kdy jsem čelil velkému časovému tlaku. Vidíte například, že se na trhu mění ceny za materiál a stavební práce, což neladí s rozpočtem, takže stojíte před těžkým rozhodnutím, kdy buď musíte akceptovat vyšší ceny, nebo přemýšlíte o opakování veřejného výběrového řízení s tím rizikem, že se projekt dostane do ještě většího časového tlaku.

Nikomu nic nebrání, aby úspû‰nû pracoval Jak vedete své spolupracovníky? Čím je motivujete k lepším výkonům?

Zásadně je důležité, abyste v podniku pracoval se zaměstnanci, kteří vnímají stejné hodnoty jako vy. Myslím, že pokud žijete v souladu se svými hodnotami, tak to automaticky vede k tomu, že máte stejné cíle.

Což ale neznamená, že se každý pracovník nechá motivovat stejně, u každého jednotlivce musíte najít způsob, jakým je možné ho motivovat, což je samozřejmě možné zjistit pouze formou osobních rozhovorů a získáním zpětné vazby. Pak nezbývá, než

Thomas Kleefuss Studoval obor business administration na univerzitě v Kolíně nad Rýnem, svou profesní dráhu začal u společnosti DEMINEX GmbH v Essenu v roce 1990 jako kontrolor a později jako vedoucí auditor. Má více než 20 let zkušeností s ropným a plynárenským průmyslem, kde pracoval na různých pozicích v oblasti financí a obchodování s ropou a zemním plynem. V roce 1996 byl přidělen do Egypta, kde pracoval v oblasti upstream operací pro společnost DEMINEX a později RWE Dea jako finanční manažer v Káhiře. Poté se v roce 2000 stal vedoucím oddělení marketingu ropy a zemního plynu v RWE Dea AG v Hamburku, kde byl odpovědný za marketing a obchodování s domácími a mezinárodními rezervami společnosti RWE Dea. Od roku 2004 zastával pozici vedoucího divize nákupu plynu západ v RWE Energy AG a byl odpovědný za nákupy zemního plynu z Norska a Nizozemska pro kontinentální trh RWE. Od roku 2006 byl jednatelem NET4GAS.

Parlamentní magazín

5

ÚSPù·NÍ LÍD¤I

Jak podle Vás získat úspěch a udržet si ho?

Myslím si, že nejdůležitějším momentem je, aby si člověk pokud možno rychle vytvořil tým, s jehož členy pak může sdílet úspěchy i neúspěchy společně stejnou měrou. Rozhodující je mít důvěru ke kolegům, kteří zpravidla mají jiné know-how, než má člověk sám. Pomůže vám akceptovat jejich návrh a říci ano nebo takové rozhodnutí delegovat, na tom se zakládá moje konání, které mi vytváří prostor pro každodenní strategickou práci.

Co byste dnes udělal jinak, kdybyste mohl vrátit čas?

Jistě existuje pár takových rozhodnutí, která bych dnes připravil trochu jinak, než jak jsem rozhodl tenkrát. Dohoda nebo lepší doladění rozhodnutí s konajícími osobami by mi bývaly možná umožnily najít lepší řešení nebo dosáhnout rychleji a ve větší míře akceptace tehdejšího řešení. Žádný konkrétní příklad mě teď nenapadá.

Máte nějaký vzor?

Jsou to různé životní oblasti, kde spatřuji vzory. V soukromém životě to byl můj dědeček, kterému se podařilo najít tu správnou rovnováhu mezi prací a životem.

Vtiskl mi svou pečeť, pokud jde o mé hodnoty, ale i pokud jde o sportovní dovednosti. Naučil mě hrát tenis a lyžovat.

V profesní sféře jsem se setkal s různými

světa. Hledám vědomě nápady, ideje v jiných branžích, které by se daly potom převést do mého oboru, do plynárenství.

„Nejv˘znamnûj‰í projekt, kter˘ v tuto chvíli realizujeme, je obnova nebo rekonstrukce na‰ich kompresních stanic.“ Na co jste nejvíc pyšný?

Jsem rád, mohu-li dobré výsledky a své úspěchy sdílet s dalšími lidmi. To ve mně vyvolává pocit, že mohu být pyšný.

Sen, který jste si splnil a o kterém zatím sníte?

Profesně jsem došel do cíle, což samozřejmě stojí v určitém rozporu s mým kompetitivním založením, nedovoluje mi to dojít do cíle. Pokud jde o golf pořád před očima se mi vznáší jednociferný handicap, s trochou více času se mi ho podaří dosáhnout, to je cíl pro příští rok.

Nyní mám handicap 12, chtěl bych ho snížit na 9.

Jaký prospěch jste měl na základní škole? Patřil jste k premiantům?

Určitě ne. Míval jsem problémy se soustředit, protože mi určovali témata, kterými se mám zabývat, jiní lidé. Školy a univerzitu jsem prostě absolvoval, mým cílem bylo vystudovat. Teď si užívám svého postavení manažera, kdy si mohu své cíle i cestu z valné části určovat sám.

Co považujete za své nejsilnější stránky?

Podle mého je to moje schopnost promýšlet věci v předstihu a kooperovat s jinými lidmi, snažím se sladit své osobní cíle

„Velmi silnû se zasazujeme o to, aby v pfií‰tích 2–4 letech vznikl ve stfiední Evropû jeden trh s plynem.“ vzory. Během mého pobytu v Egyptě mě velmi ovlivnil jeden z mých prvních šéfů, který byl původním povoláním kapitán.

Od něho jsem se naučil mnohému, zejména rozhodovat se za situace nejistoty, to je důležitá věc. Zjistíte, že se teď musíte rychle rozhodnout, abyste mohli jít všichni určitou cestou. Člověk pak samozřejmě očekává loajalitu od svého týmu, že daný směr přijme.

Kde získáváte nápady, inspiraci?

Moje povaha je soutěživá, kompetitivní, což znamená neustále zlepšování. Jiná věc je, že se snažím z rozhovorů s různými lidmi vyhledávat nápady a ideje a snažím se je zapojovat do svého života. Během své kariéry mám možnost setkávat se s nejrůznějšími lidmi z nejrůznějších zemí celého

6

Parlamentní magazín

zala, že s politikou je třeba vést úspěšný dialog a podporovat úsilí státu směřující k formulování racionální energetické poli-

s jinými a nějakým způsobem je motivovat, aby je těšilo pracovat na jejich dosažení.

Od zaloÏení firmy aÏ k jejímu prodeji Jak byste zhodnotil své dlouholeté působení v čele NET4GAS? Proč jste se rozhodl z firmy odejít?

Těch sedm a půl roku pro mě představuje jakousi ucelenou etapu. V roce 2006 jsem převzal firmu, která vykazovala potřebu dalšího rozvoje, naštěstí šlo o finančně silnou firmu, což obrovsky usnadňuje práci, které bylo opravdu hodně. Nemyslím jenom otázky určité personální obměny, ale celou řadu projektů, které jsme realizovali a do kterých jsme investovali více než 15 mld. korun, za všechny jmenujme propojení plynovodu do Polska a plynovodu GAZELA. Plynová krize v roce 2009 uká-

tiky. Myslím si, že NET4GAS se definitivně dostal do pozice prominentního partnera při hledání a formulování české energetické politiky. Nakonec vlastník rozhodl o prodeji firmy. Toto veskrze podnikatelské rozhodnutí a celý ten proces pro mě rovněž byly velmi zajímavou a vzrušující zkušeností. Byl jsem přítomen od založení firmy až po její prodej do rukou akcionáře, kterého já osobně považuji za velmi důvěryhodného. Dívám se na to jako na něco, co se ve firmách nazývá „Mission Completed“, mise splněna.

A s přihlédnutím k okolnosti, že nejsem Čech, budu pro tuto chvíli formulovat své budoucí osobní a profesní cíle v Německu.

Jaký model k vytvoření regionálního trhu s plynem by podle Vás byl ideální?

Základní myšlenka evropského trhu je pro mne vizí, kterou stoprocentně podporuji a na té jsme také v NET4GAS velmi úspěšně pracovali. Nemyslím si, že v dohledné době bude existovat jeden jediný evropský trh s plynem, ale my se velmi silně zasazujeme o to, aby v příštích 2–4 letech vznikl jeden trh s plynem ve střední Evropě. Nejprve tedy Rakousko, Můj oblíbený citát: Václav Havel: Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, nýbrž jistota, že něco má smysl bez ohledu na to, jak to dopadne.

Místo na světě, které mám rád: Hory, zejména v Rakousku.

Ovlivnila mě kniha: Daniel Yergin: Cena. Honba za ropou, penězi a mocí, což jsou dějiny ropného průmyslu a jeho vlivu na politiku.

Zaujal mě film: Komedie Záměna s Eddiem Murphym a Danem Aykroydem.

Rád poslouchám: Pop a soul.

Nejvíc si pochutnám: Vždy mě potěší podařené grilování, pořádný kousek masa a taky dobré červené víno v příjemné atmosféře.

Jako malý jsem chtěl být: Pilot.

Nejraději relaxuji: Na golfovém hřišti.

Nejdůležitější v životě pro mě je: Rodina, přátelé, sport – potřebuju ventil. Pak si cením profesního prostředí, ve kterém se mi daří skutečně rozvíjet a realizovat nápady.

www.parlamentnimagazin.cz

Foto: Helena Hrstková

doufat, že se dostaví jakýsi efekt sněhové koule a další manažeři budou stejně motivovat své týmy. Cíle podniku musí být každému známy, takže nikomu nic nebrání, aby úspěšně pracoval.

ÚSPù·NÍ LÍD¤I

plynu na Moravě k využití celému regionu, včetně Rakouska a Slovenska. V nějakém dalším druhém kroku by mohlo dojít k tomu, že by tato kapacita byla nabídnuta k využití Polsku, což povede k velkým synergiím pro českého zákazníka. K realizaci potřebujeme určité přísliby ze strany Energetického regulačního úřadu a ta jednání jsou komplikovaná. Vlastník v případě investice sumy více než pěti miliard korun očekává příslib dlouhodobě stabilní rendity.

Ménû euroskeptikÛ v âR

Slovensko, Česko, Polsko a teprve potom v dalším kroku mnohem později spojení trhu se západní Evropou.

Jak to vypadá s aktuálními projekty NET4GAS? Nejvýznamnější projekt, který v tuto chvíli realizujeme, je obnova nebo rekonstrukce našich kompresních stanic. Chceme je obnovit, zrekonstruovat, zlepšit jejich eficienci. Jenom toto představuje investiční objem zhruba 500 milionů korun pro příštích pár let. Jeden z nejdůležitějších pro-

jektů, který opět znamená centrální spojení s trhem, je projekt plynovodu MORAVIA. Je to však projekt, který v první řadě potře-

S jakými dalšími překážkami ze strany regulačních úřadů a státu se potýkáte?

Systém regulace, který byl v Česku 12 let úspěšně rozvíjen, regulátor najednou fundamentálním způsobem zpochybnil.

Tento výhled se musí stabilizovat, protože jenom tak je možné odůvodnit a ospravedlnit tak velké investice na tak dlouhou dobu dopředu. My se zasazujeme o konkurenci mezi různými zdroji plynu právě tím, že stavíme plynovody, abychom zákazníkům nabídli konkurenční možnosti nákupu plynu. V důsledku snížení velkoobchodní ceny plynu v České republice jen o 1 euro/MWh, by se jeho celková cena na trhu snížila o cca 2 mld. Kč a zákazníci by náklady za přepravu plynu vyvolané takovou investicí dostali formou nižších cen zpátky za méně než 3 roky. Velkou pomoc při tom představovala podpora ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu v posledních letech, obzvláště pak při výstavbě plynovodů, jako např. GAZELA. Potíže, které se zde projevily, se týkaly otázky právní jistoty související se získáváním souhlasů se zřizováním věcných břemen a vydáváním povolení ve vazbě na vlastníky pozemků a místní úřady. Jistě to byly i naše negativní zkušenosti, že jsme se

„NesnaÏím se dosahovat sv˘ch cílÛ sám, jsem t˘mov˘ hráã.“ buje samotná Česká republika, aby měla možnost redundantního výkonu pro severní Moravu, a na druhou stranu je cílem poskytnout kapacitu zásobníků

Můj pracovní den: Na rozdíl od mnoha svých kolegů nejsem skřivan, nevstávám brzo, svůj pracovní den začínám kolem deváté, kdy na mě zpravidla čekají první schůzky. Nejproduktivnější částí dne pro mě bývá odpoledne, což naštěstí koresponduje s pracovním rytmem celé řady dalších kolegů.

Když pak pozdě odpoledne nebo brzo večer přijdu domů, tak ještě zapřemýšlím o tom, co bude zítra. Co mě nejvíc baví? Baví mě diskuze s kolegy, při kterých se řeší strategické otázky, jak by se něco dalo zlepšit. Naopak rád nemám rutinu, která u nás nabývá zejména podoby delších textů, zpravidla právnické povahy. Proto jsem moc rád, že mám dobré lidi v právním útvaru a také v útvaru, který řeší otázky regulace, kteří mi pomáhají tyto hrozně dlouhé texty transformovat tak, že jsem pak schopen jejich obsah rychle přepočítat na eura.

v posledních letech stali svědky velkých zlepšení a oprav legislativy jak v oblasti stavebnictví, tak energetiky z iniciativy vlády, které nám do budoucna jistě pomohou.

Přesto však ještě samozřejmě existuje stále další potřeba zlepšování, aby bylo možné infrastrukturní projekty vyvíjet a realizovat svižněji a s menší mírou rizika.

Chtěl byste něco dodat závěrem?

Přál bych si, aby tady v České republice bylo méně euroskeptiků, aby se i v této zemi lidé více orientovali podle mnoha dobrých příkladů v Evropě a onu velkou evropskou vizi posunovali dopředu rychleji.

Helena Kuncová

Parlamentní magazín

7

POLITICK¯ KOMENTÁ¤

Jaká je legitimita vlády bez dÛvûry?

Jifií Pehe politolog

JestliÏe ani ministr zahraniãí, ani premiér neodvozují svoji legitimitu od parlamentu, ale naopak jen od prezidenta, tûÏko mÛÏe b˘t jejich kontrolní funkce vÛãi prezidentovi, vãetnû kontrasignace, úãinná.

8

Parlamentní magazín

Vláda „odborníkÛ“ v ãele s Jifiím Rusnokem, kterou jmenoval bez pfiede‰lé dohody s parlamentními stranami prezident Milo‰ Zeman, uãinila je‰tû pfied tím, neÏ se podrobila hlasování o dÛvûfie, fiadu krokÛ, které vyvolaly emotivní diskuzi. Kritici se soustfiedili zejména na personální zmûny. Ty lze pfiitom rozdûlit do zhruba dvou kategorií.

Tu první tvoří výměny některých náměstků a dalších vysoce postavených úředníků na ministerstvech. Druhou tvoří jmenování nových velvyslanců.

Výměny náměstků a dalších ministerských úředníků novými ministry jsou problematické nikoliv kvůli ohledům na ústavu, ale spíše v kontextu diskuzí o stabilitě státní správy. Jinými slovy, ústava takové změny nezakazuje, vláda má plnou ústavní legitimitu činit takové personální změny od okamžiku svého vzniku.

Měnit vysoké ministerské úředníky před tím, než vláda podstoupila hlasování o důvěře, je tedy spíše otázkou „politického vkusu“ a věrohodnosti některých prohlášení prezidenta i premiéra o potřebě stabilizovat státní správu. Jednání premiéra Rusnoka i některých nových ministrů nabí-

zelo v tomto ohledu zvláštní kontrast.

Na jedné straně při nástupu do svých úřadů někteří ministři spolu s Rusnokem tvrdili, že ministerstva fungují coby instituce bez velkých problémů, navíc prý nemá smysl činit větší personální změny, než bude jasné, jak dlouho vlastně vláda odborníků povládne.

Na straně druhé Rusnok i Zeman před vznikem vlády připomínali, že jedním z důvodů jistého spěchu při vzniku nové vlády je i výzva ze strany Evropské unie, aby Česká republika přestala protahovat přijetí zákona státní službě, jinak hrozí, že EU přestane České republice vyplácet od roku 2014 peníze ze strukturálních fondů. Unii jde zejména o depolitizaci státní správy u nás.

Pozornost nové vlády byla ovšem v praxi nakonec poněkud jiná. Při jejím jmenování se

www.parlamentnimagazin.cz

POLITICK¯ KOMENTÁ¤

o zákonu o státní službě už příliš nemluvilo a řada ministrů okamžitě přistoupila k výměně náměstků i dalších úředníků.

Návrhy na jmenování nových velvyslanců jsou ještě o stupeň problematičtější.

Jmenování velvyslanců je totiž tzv. kontrasignovaná pravomoc prezidenta. Ty

být konstruována buď tak, že prezident jmenování do funkce navrhuje a vláda schvaluje, anebo, jako je tomu v případě velvyslanců, tak, že vláda navrhuje a prezident schvaluje. V obou případech je zapotřebí přinejmenším dohody, nemáli dojít k paralýze.

„Není jasné, jak mÛÏe prezidentská vláda, vládnoucí bez podpory nûjaké parlamentní vût‰iny, zároveÀ prezidenta kontrolovat a odpovídat za nûj.“ jsou vyjmenovány v čl. 63 ústavy, který ve svém závěrečném ustanovení dodává, že za všechny akty prezidenta podle tohoto článku odpovídá vláda.

Jestliže ale prezident jmenuje svoji „prezidentskou“ vládu, pro niž teprve postupně hledá možnou podporu, je zřejmé, že taková vláda jen těžko může vůči prezidentovi vykonávat kontrolní funkci, kterou od ní vyžaduje čl. 63.

Jestliže ani ministr zahraničí, ani premiér neodvozují svoji legitimitu od parlamentu, ale naopak jen od prezidenta, těžko může být jejich kontrolní funkce vůči prezidentovi, včetně kontrasignace, účinná.

Kontrolní funkce vlády vůči prezidentovi v oblasti personálních změn může

Otázkou ovšem je, jakou ústavně-politickou legitimitu má souhlas prezidenta s návrhy na jmenování těch či oněch velvyslanců, které jsou učiněny vládou, jež je mu de facto podřízena, protože nemá důvěru parlamentu. Tato situace samozřejmě nastává pokaždé, když prezident jmenuje novou vládu, která zatím neprošla hlasováním o důvěře, anebo u vlády vládnoucí v demisi.

V systému parlamentní demokracie se ovšem předpokládá nejen to, že vláda, která zatím, nebo už nemá důvěru sněmovny, nečiní razantní personální rozhodnutí. Předpokládá se také, že prezident jmenuje vládu na základě dopředu vyjednané většiny. Pokud přece jen z neodkladných důvodů takto stvo-

řená vláda musí nějaká personální rozhodnutí učinit, má se za to, že je činí s vysokou dávkou pravděpodobnosti, že její kroky budou zpětně legitimizovány, až projde hlasováním o důvěře.

Mezi kontrasignované pravomoci prezidenta podle čl. 63 ústavy patří například zastupování státu navenek, sjednávání a ratifikování mezinárodních smluv, vyhlašování voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu, jmenování a povyšování generálů, jmenování soudců nebo právo udělovat amnestii. Pod tento článek také spadá ustanovení, že prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil. Česká ústava bohužel vůbec nepředjímá, a tudíž ani neřeší situaci, kdy vláda, která má ve všech těchto pravomocech vykonávat vůči prezidentovi kontrolu, ba za něj přímo odpovídá, je ve skutečnosti vládou, kterou bez parlamentní většiny stvořil prezident. Jinými slovy, není jasné, jak může „prezidentská“ vláda, vládnoucí bez podpory nějaké parlamentní většiny, zároveň prezidenta kontrolovat a odpovídat za něj.

Je zřejmé, že by se touto situací, která podkopává záměr ústavy o vzájemné dělbě a kontrole ústavních mocí, měl zabývat Ústavní soud. Popřípadě by měli zasáhnout samotní zákonodárci a ústavním dodatkem problém vyřešit.

Na stárnutí populace musí reagovat celá ekonomika Podle posledních dat Českého statistického úřadu se na konci 21. století věk populace oproti současnosti výrazně zvýší, život se prodlouží asi o 10 let. Další vyhlídky jsou ale méně radostné, dětí se bude rodit méně a třetinu populace budou tvořit staří lidé. Jaká opatření by podle oslovených ekonomů mohla tento neradostný trend zvrátit? Rozhodně změna důchodového systému, shodují se oslovení ekonomové, a také snaha ulehčit život rodinám s dětmi.

Petr Dufek ředitel makroekonomických analýz ČSOB Prvním ekonomickým opatřením by mělo být zajištění bezpečného financování penzijního systému a zdravotnictví v dlouhodobém horizontu. Zvlášť o tom prvním se dlouze diskutuje a výsledky jsou zatím spíše sporné. Zájem řešit tyto zásadní otázky je však malý a důsledky stárnutí populace se občas dokonce zpochybňují.

Druhou oblastí, kterou je třeba se zabývat, je snižující se porodnost.

Je to však otázka, na kterou ekonom nemůže lehce odpovědět, protože trend snižujícího se počtu dětí v rodině není jen finanční otázkou. Často ani finance nejsou tím hlavním důvodem, proč si lidé pořizují méně dětí a navíc v pozdějším věku. Postrádám k tomuto tématu širokou diskuzi, která by mohla nějaká doporučení přinést.

Třetím směrem, který podle mého názoru stojí za pozornost, by měla být snaha ulehčit život rodinám s dětmi, a to prostřednictvím vyšší dostupnosti školek, možnosti péče o děti po konci vyučování a zaběhnutí částečných pracovních úvazků, které v ČR hrají naprosto zanedbatelnou roli.

Petr Gapko hlavní ekonom GE Money Bank To, že česká populace stárne, není novinka. Už dnes vidíme, že stárnoucí obyvatelstvo způsobuje tlak na státní rozpočet, a to zejména na náklady na vyplácení starobních důchodů.

Největším problémem je, že ubývá (a podle studie ČSÚ nadále ubývat bude) lidí, kteří do důchodového systému přispívají, a naopak přibývá lidí, kteří z něj peníze čerpají.

Proto se už dlouhá léta mluví o nutnosti důchodový systém změnit tak, aby byl udržitelný. Je jasné, že při tomto trendu budou muset s postupem času lidé více spoléhat při zajištění důstojného důchodového věku na sebe a méně na stát. Problém ale nastává i v infrastruktuře. Čím starší národ budeme, tím více domovů pro seniory a naopak méně vzdělávacích institucí budeme potřebovat. Stárnutí populace je tedy změna, na kterou musí reagovat celá ekonomika. red.

Parlamentní magazín

9

INFORMACE Z PARLAMENTU âR

Senát Na začátku července dokončili senátoři svou 11. schůzi v tomto volebním období.

Alexandra ·tefanová parlamentní zpravodajka

S pozměňovacími návrhy vrátili senátoři sněmovně vládní předlohu nového katastrálního zákona, který má lépe chránit vlastníky nemovitostí proti podvodníkům. Vláda, poslanci i senátoři se shodují v tom, že majitel nemovitosti musí být včas informován o každé chystané změně v katastru, která se jeho nemovitosti týká.

A způsobů, jak se vlastník doví, že se někdo snaží manipulovat s jeho majetkem, je v nové předloze několik. Senátoři jdou ale ještě dál a chtějí, aby katastrální úřad směl vklad do katastru provést až 20 dnů po informování vlastníka nemovitosti o tomto kroku. Tak, aby měl majitel čas na případné námitky. Informaci by mu měl

úřad zaslat do 24 hodin. K podpisu prezidenta poslali senátoři například nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech, který má do Česka přilákat investiční společnosti, ale také vládní novelu zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, která mimo jiné umožní od roku 2015 vydávat registrační značky aut na přání. Cílem novely je také zpřísnit podmínky pro stanice technické kontroly, zjednodušit pravidla pro registraci aut a také zabránit podvodům. Registrace vozidel při změně vlastníka nebo provozovatele by měla fungovat na principu „jeden registr – jeden úřad – jedna žádost“.

Poslanecká snûmovna Dolní parlamentní komora odmítla na své 55. červencové schůzi návrh sociální demokracie na rozpuštění sněmovny, které mělo otevřít cestu pro konání předčasných voleb. Poslanci poprvé využili ústavní paragraf, podle kterého prezident sněmovnu rozpustí, jestliže mu to sněmovna navrhne usnesením, s nímž souhlasí třípětinová většina všech poslanců.

Do ústavní většiny souhlasných hlasů jich ale 24 chybělo.

K návrhu sociálních demokratů na rozpuštění sněmovny se přidali všichni komunisté, členové Věcí veřejných i několik poslanců z pestrého portfolia nezařazených, napříkad Jiří Paroubek, Michal Doktor či Kristýna Kočí. Sociální demokraté, komunisté a véčkaři opakovali, že jediným řešením současné

10

Parlamentní magazín

politické krize jsou podzimní volby, z nichž by vzešla jasná parlamentní většina a silná vláda. Proti ale byli všichni přítomní poslanci ODS, TOP 09 a LIDEM, kteří bezprostředně po pádu Nečasovy vlády avizovali úsilí nahradit ji kabinetní sestavou, která by měla až do řádných voleb většinovou podporu

v současném složení sněmovny. A ještě před prezidentským jmenováním úřednického kabinetu Jiřího Rusnoka doložili „stojedničkovou“ sněmovní podporu vládě, kterou by vedla Miroslava Němcová (ODS). „Já budu hlasovat proti předčasným volbám. Tady nemůže existovat situace, kdy prezident

www.parlamentnimagazin.cz

INFORMACE Z PARLAMENTU âR

bude rozebírat parlament, my musíme hájit parlamentní demokracii. Je tu sto jedna hlasů, které jsou schopné sestavit vládu a mít ve sněmovně většinu,“ řekla předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová médiím. A podobné argumenty zazněly i na plénu, kde se o dalším pokračování současné dolní komory rozhodovalo. „Rozpuštění sněmovny považuji za házení flinty do žita dříve, než se vůbec pokusíme nějaké řešení nalézt. Toto východisko hledáme

skupiny důchodců vybrat vyšší poplatek za psa než 200 korun ročně, což je mnohem méně, než kolik lze vybírat od ostatních lidí v obci. A upřesněno je i ustanovení o poplatcích za zábor veřejného prostranství při pořádání charitativních akcí. Jejich pořadatelé mají zůstat od poplatku osvobozeni, ale odpuštěn jim má být až poté, co odvedou výtěžek z akce. O konkrétní výši každého místního poplatku, ale i o tom, bude-li vůbec stanoven, rozhoduje obec. Zákon

„Podle vládní novely zákona o vodovodech bude opravy vodovodních a kanalizaãních pfiípojek pod vefiejn˘m prostranstvím i nadále hradit provozovatel vefiejné sítû.“ v rámci existující Poslanecké sněmovny,“ konstatovala například Karolína Peake (LIDEM). O rozpuštění sněmovny se rokovalo 17. července, tedy v době, kdy nově jmenovanou úřednickou vládu Jiřího Rusnoka čekalo sněmovní hlasování o důvěře. Bezprostředně po skončení 55. schůze se na návrh občanských demokratů konalo ještě další, 56. sněmovní plénum, při kterém se poslanci vrátili k běžné agendě, tedy ke schvalování zákonů.

Konala se závěrečná třetí čtení k více než desítce novel, které tak dostaly šanci na projednání v Senátu. Z vládních křesel sledovali obě schůze členové nově jmenovaného kabinetu.

Při 56. schůzi schválili poslanci mimo jiné i vládní novelu zákona o místních poplatcích. Obcím a městům umožňuje až zdvojnásobit dosavadní poplatky za lázeňský a rekreační pobyt i poplatky za vjezd automobilem do vybraných částí měst. Za lázeňský nebo rekreační pobyt tedy až na 30 Kč za osobu a den a za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst až na 40 Kč. Na návrh rozpočtového výboru se ale poslanci rozhodli, že pacienti, kteří pobývají v lázních na komplexní lázeňské preventivní péči, nebudou podléhat placení poplatku za lázeňský pobyt.

V zákoně by měla zůstat možnost dohodnout si s obcí, která stanoví místní poplatek, týdenní, měsíční nebo roční paušální částku. Novela řeší i neblahou praxi dětských exekucí tak, aby už nebylo možné vymáhat poplatky po dříve nezletilém, který překročí 18 let věku. Nově by za platbu nezletilého měl mít vždy odpovědnost zákonný zástupce. Na návrh z poslaneckých lavic bylo také vypuštěno ustanovení, podle kterého obec nesmí od vyjmenované

ale vždy udává jeho maximální výši.

Závěrečným čtením prošla i vládní norma novelizující zákon o výkonu vazby a zákon o trestu odnětí svobody.

Při prvním čtení obhajoval normu dnes už bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek, při jejím třetím čtení zastupovala vládu již nová ministryně Marie Benešová. Zákon je podle jejích slov velmi dobrý. „Je to modernizace vězeňství a sleduje především ekonomické úspory, zvýšení bezpečnosti ve věznicích a konkretizaci práv obviněných,“ řekla Marie Benešová poslancům. Normu proto považuje za posun k lepšímu. Předloha, která zamířila do Senátu, mění například pravidla pro přijímání balíčků nebo takzvaného sociálního kapesného, upravuje také podmínky výkonu trestu velmi nebezpečných odsouzených. Poslanci o něco zmírnili pravidla pro vazbu.

Obviněný člověk by mohl být například v cele pro nekuřáky nebo v samostatné cele, pokud by o to požádal. Nekuřácké cely už loni navrhoval zadržený posla-

přípojek. Podle novely, která odešla do Senátu, bude opravy vodovodních a kanalizačních přípojek pod veřejným prostranstvím i nadále hradit provozovatel veřejné sítě. Sněmovna schválila

„17. ãervence poslanci jednali o rozpu‰tûní snûmovny. K souhlasnému stanovisku nakonec ale chybûlo 24 hlasÛ.“ nec David Rath. Závěrečného hlasování o předloze upravující pobyt za mříženi věznice se nezúčastnil Petr Nečas. Ve vazbě byla v té době jeho přítelkyně a někdejší nejbližší spolupracovnice Jana Nagyová a bývalý premiér, dnes řadový poslanec, oznámil možný střet zájmů.

Na pořad třetího čtení se dostala i vládní novela zákona o vodovodech. Poslanci z ní vypustili kritizované ustanovení, týkající se platby oprav vodovodních

i zákon k lepší ochraně klientů směnáren, normu k reorganizaci Vojenské policie, s úpravou schválila senátní novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Třetím čtením prošly i přísnější podmínky pro obchod se zbraněmi, norma týkající se drog a také zákon dorovnávající starobní důchody lidem, kteří před rozpadem federace pracovali na Slovensku nebo pro slovenské firmy a mají kvůli tomu nižší penze.

Parlamentní magazín

11

politika • ekonomika • byznys

Elektronickou podobu ãasopisu najdete na www.parlamentnimagazin.cz

UDĚLÁME vám v tom JASNO

ENERGETIKA/EKOLOGIE

Evropské energetické cíle splníme jen s jádrem speciální pfiíloha – energetika/ekologie Energetická koncepce státu ovlivní naši budoucnost na několik desetiletí dopředu. Co vše je při její tvorbě třeba uvážit, chceme-li být v Evropě a respektovat ji, vysvětluje děkan Fakulty strojní ČVUT František Hrdlička. Podle něj je zřejmé, že česká energetika dostavbu dvou jaderných bloků pro budoucno potřebuje. Důležité je vybrat na základě dobrého zadání dodavatele zařízení a uzavřít s ním kvalitní smlouvu. „Měl by zvítězit zdravý rozum, ne politické licitace ani propočty ekonomů, které se mění po každé změně na spotovém trhu s elektřinou,“ říká děkan Hrdlička. Ředitel divize strategie ČEZ Pavel Cyrani upozorňuje, že se nevyplatí stavět jakýkoliv zdroj bez určité formy zajištění výkupní ceny. Na finální podpis s vítězem tendru na dostavbu dvou bloků Temelína si tak počkáme ještě minimálně 12–18 měsíců, dokud nebude dokončen právní

rámec pro nové investice do nízkoemisních zdrojů.

Koncem června skončila na ministerstvu životního prostředí svou činnost poradní skupina expertů k přípravě novely zákona o odpadech, jejímž cílem bylo ukázat jasný směr, kterým by se mělo naše odpadové hospodářství v příštích letech ubírat. Že skutečnost je však náhle zcela odlišná od původních návrhů odborníků a vede do slepé uličky, ukazuje rozhovor s bývalým dlouholetým výkonným ředitelem České asociace odpadového hospodářství Petrem Měchurou. Zvýšením skládkovacího poplatku na pouhých 1000 Kč/t je podle něj totiž prakticky zaražena výstavba nových spaloven komunálního odpadu a určený termín definitivního ukončení ukládání neupravených komunálních odpadů na skládky v roce 2024 nemůže být dodržen. red.

Parlamentní magazín

13

ENERGETIKA/EKOLOGIE

Ideální by bylo dostavût Temelín, ale jinde neÏ v Temelínû Dûkan strojní fakulty âVUT Franti‰ek Hrdliãka upozorÀuje na omezen˘ prostor pro rozhodování o v˘stavbû dal‰ích jadern˘ch blokÛ v âR. Podle nûj by mûl v této otázce zvítûzit zdrav˘ rozum, ne politické licitace se zastánci jednostrannû orientovan˘ch energetick˘ch koncepcí. Mluvili jsme o tom, kam by mûla smûfiovat ãeská energetika a jak ji ovlivÀuje dûní v zemích kolem nás. „Pokud jsme v Evropû a chceme respektovat, kam se chce energetika ubírat, budeme elektfiiny potfiebovat hodnû a bez jádra se neobejdeme,“ fiíká uznávan˘ odborník na klasickou i jadernou energetiku.

Franti‰ek Hrdliãka dûkan strojní fakulty âVUT

V‰echny nové investice do energetiky se prodraÏily. Pokud bude v platnosti souãasn˘ zákon o vefiejn˘ch zakázkách, kter˘ naprosto neúmûrnû upfiednostÀuje cenu a minimálnû respektuje prokazatelnou kvalitu, tak to ani jinak b˘t nemÛÏe.

14

Parlamentní magazín

Jak je predikovatelná energetika v současném stavu?

V současné době je v české energetice instalováno zhruba 20 tisíc MW všech zdrojů elektřiny, včetně oněch problematických 2 tisíc MW fotovoltaiky.

Tyto zdroje se podílejí na krytí spotřeby elektřiny, kterou dnes potřebujeme, a také na krytí vývozu, který je často předmětem kritiky. Otázka je, zda oprávněné. Na to nikdy není jednoznačná odpověď a ani být nemůže.

Kdybychom se vrátili do historie, tak předtím, než byly dostavěny první dva temelínské bloky, se mluvilo o tom, že je stavíme proto, abychom utlumili uhelné bloky, zejména na severu, ale přitom žádné bloky moc utlumeny nebyly. Důvod je zcela srozumitelný, protože to bylo v době, kdy poptávka po elektřině rapidně rostla a bylo velmi výhodné elektřinu prodávat a staré parní uhelné elektrárny na relativně velmi laciné hnědé uhlí se nesmírně vyplácely. „Tak proč nevyvážet“, říkali producenti elektrické energie. Najednou se dostáváme do situace, kdy je silová elektřina laciná, protože je jí zdánlivý přebytek. Reálně se přebytek silové elektřiny projevuje tím, že čím větší je, tím je elektřina pro koncového spotřebitele dražší, protože je větší podíl drahé dotované elektřiny z podporovaných obnovitelných zdrojů.

Pojďme k situaci na trhu s elektřinou.

V jednom z nejvýznamnějších dokumentů EU loňského roku, který se jmenuje Energy Roadmap 2050 je uvedeno, co nikdo moc nahlas nechce říkat, že trh s elektřinou nefunguje a že bez jeho totální změny nebudou nové, dotacemi nepodporované zdroje elektřiny ekonomicky realizovatelné.

Evropa si v Energy Roadmap 2050 vytýčila poměrně ambiciózní cíle…

Ve stejném dokumentu jsou pro Evropu stanoveny tři cíle do roku 2050. První cíl znají skoro všichni a týká se snížení emisí CO2 – na 85–90 % k roku 1990. Druhý cíl už mnozí neznají. Říká, že EU má ušetřit na spotřebě primárních energetických zdrojů tolik energie, která odpovídá spotřebě 380 milionů tun ropy, a to také k roku 2050. Zde je třeba zdůraznit rozdíl mezi primárními energetickými zdroji (uhlí, plyn, ropa, vítr, biomasa, slunce, voda…) a tzv. konečnou spotřebou energie. V konečné spo-

třebě se vyskytují fosilní paliva, která se přímo spotřebovávají, teplo pro vytápění a technologie a elektřina. Teplo a elektřina se již objevují v konečné spotřebě po tzv. konverzi (přeměně) z primárního zdroje energie. A třetí cíl, který už vůbec nikde není zdůrazňován a velmi souvisí s tím předchozím – s úsporami – spočívá v tom, že se podíl elektřiny na konečné spotřebě do roku 2050 v Evropě přibližně dvakrát zvýší.

Co by to pro nás v reálu znamenalo?

Dosažení třetího cíle by teoreticky znamenalo roční zvyšování spotřeby elektřiny asi o 4 %. Tak jednoduché ovšem skutečné řešení není.

Všechny tři cíle uvedené v Energy Roadmap 2050 spolu velmi úzce souvisí. Ten první je jasný, chceme zdroje bez emisí CO2. Neumíme to zatím jinak než obnovitelnými zdroji nebo jadernými. Pro spalování fosilních paliv se intenzivně vyvíjejí technologie, které dokáží CO2 z produktů spalování odstranit a uložit např. do vhodných hornin hluboko v zemi, ale víme, že odstraňování a ukládání CO2 stojí další peníze a další energii. Proto se v České republice nakonec stejně musíme rozhodovat, v jaké míře využijeme obnovitelné a jaderné zdroje.

A co ten cíl druhý – úspora v primárních zdrojích?

Neustále se hovořilo o tom, že budeme snižovat spotřebu energií, že budeme šetřit. Teď je správně si uvědomit, kde že to budeme šetřit. Spotřebu energie statisticky zpracováváme dvěma způsoby. Prvním je vykazování spotřeby primárních energetických zdrojů, to znamená prvotních nositelů energie (fosilní paliva – včetně jaderných, obnovitelné zdroje – voda, vítr, sluneční energie, geotermální energie). Druhý způsob je vykazování tak zvané konečné spotřeby (to jsou paliva a biomasa přímo spotřebovaná a dále energetické komodity vzniklé konverzí z primárních energetických zdrojů (je to především elektrická energie, centrálně vyráběné teplo, koks, benzin, nafta, kerosin, tekuté plyny apod.).

Původní úvahy EU se týkaly úspor v konečné spotřebě energie, ale zmíněná Energy Roadmap stanovuje zásadní požadavek na snížení spotřeby primárních energetických zdrojů. Důvod je ten, že

www.parlamentnimagazin.cz

ENERGETIKA/EKOLOGIE

v konečné spotřebě chceme zvýšit podíl spotřeby elektřiny. Aby se zvýšením podílu elektřiny v konečné spotřebě dosáhlo úspory primárních energetických zdrojů, musí být podporovány ty zdroje, které mají konverzní faktor mezi primárním energetickým zdrojem a vyrobenou elektrickou energií co nejnižší. Podle legislativy EU jsou těmi nejvýhodnějšími zdroji vybrané obnovitelné zdroje. Voda, vítr a fotovoltaika mají normový konverzní faktor 1, na rozdíl od elektřiny vyrobené kondenzačním způsobem z uhlí, která má konverzní faktor 2,5 (na vyrobení 1 MWh elektrické energie potřebuji 2,5 MWh energie v uhlí). Vytěsníte-li fotovoltaickou, větrnou nebo vodní elektřinou jednu MWh vyrobenou z uhlí kondenzačním způsobem, tak jsme rázem na primárních zdrojích ušetřili kolem 1,5 MWh. Vysoký podíl zdrojů elektřiny s konverzním faktorem 1 a vysoký podíl elektrické energie v konečné spotřebě tak současně zajistí i požadované úspory primárních energetických zdrojů.

Ta logika je zdánlivě velice jednoduchá.

Horší je ale provedení na reálném trhu.

Na fotovoltaice jsme se přesvědčili, co to znamená, když jí máme skutečně hodně, protože pracujeme s takzvaným součinitelem využití těchto zdrojů, který znamená, kolik hodin za rok je zdroj schopen dodávat výkon, na který byl postaven. Zdroje

typu vítr, fotovoltaika, voda mají tento součinitel využití závislý na konkrétních meteorologických podmínkách, a proto je označujeme jako stochastické (na rozdíl od zdrojů, které takto závislé nejsou – fosilní a jaderná paliva, skladovaná biomasa…).

Stochastické zdroje a jaderné zdroje mají však jednu společnou charakteristiku – mají vysoké investiční a nízké provozní náklady.

Proto když si postavím fotovoltaickou elektrárnu s konkrétním výkonem v ČR a tutéž ve Španělsku, tak za rok vyrobím v Česku polovinu elektrické energie oproti Španělsku. Takže energie vyrobená z téhož

podporovaných zdrojů, tím větší platba za jejich užití a menší potřeba silové energie.

Na trhu je náhle zdánlivý přebytek silové energie a klesá její cena.

Německo se vydalo cestou odklonu od jádra. Do jaké míry nás to může ovlivnit?

Poměrně dost. Pokud by se nezměnil trh a bylo to jako dosud, cena silové elektřiny bude nízká a Němci si ji lehce koupí.

Pokud Němcům jejich regulační úřad dovolí, že skutečně začnou zavírat vlastní elektrárny, tak budou mít nedostatek silové

„Hledáme zdroj na pfií‰tích 50 let, ale rozhodnout se musíme dnes.“ zdroje je v ČR dvakrát dražší než ve Španělsku. Bohužel je tu ještě druhá okolnost, která byla s obnovitelnými zdroji zavedena jako obecně platná, a to je, že mají přednost dodávat energii do sítě a musí být povinně vykoupena od dodavatelů této energie.

Jedná se o fixní cenu, která se vůbec nepočítá do ceny nakupované silové elektřiny, ale vy ji zaplatíte ve službách jako poplatek za podíl obnovitelné elektrické energie v celkové dodávce elektřiny. Jinými slovy, čím větší podíl energie z obnovitelných

elektřiny a cena silové elektřiny přes všechny dotace obnovitelných zdrojů začne stoupat. Ale to vám žádný ekonom takto nepředpoví, protože neví, jak se regulační úřad skutečně bude chovat a co se stane. Němci by málo využité elektrárny nejradši skutečně zavřeli, protože jsou to pro ně prodělečná zařízení. Zatím to zkoušejí jinak, což je pro nás v podstatě špatně.

Snaží se totiž o to, aby elektřina z elektráren, které jsou v režimu nízkého využití, byla placena jako elektřina regulační (regu-

Parlamentní magazín

15

ENERGETIKA/EKOLOGIE

luje okamžité nedostatky a přebytky v elektrických sítích), tedy aby byla dražší. Tím by pro ně jako pro bohatý stát zůstal trh pro nakupování výhodný. Výsledek takové operace se neprojeví na trhu s elektřinou, ale projeví se v regulačních službách, které na svém účtu platíte jako samostatnou položku.

Jaké jsou dnes možnosti pro budoucí energetiku ČR? Když si dáte dohromady podmínky ohraničující manévrovací prostor, tak zjistíte, že možnosti pro Českou republiku jsou poměrně omezené. Navíc je před přijetím

mezinárodních a dálkových plynovodů, ale má také 9000 km tepelných sítí.

Tepelné sítě by měly i v budoucnosti sloužit jako významná součást regionálních energetik. To ovšem znamená postupnou zásadní rekonstrukci tepelných zdrojů pro tyto sítě. Obdobně, když chceme stavět tzv. nízkoenergetické domy, tak tomu musíme přizpůsobit stavební konstrukce.

A nízkoenergetickým domům je nutné přizpůsobit zdroje, které je budou zásobovat elektřinou, teplem a chladem. Požadavky na budovy a zdroje pro budoucnost by měly přinést podklady pro návrhy variant systémového řešení. To všechno by mělo

„Podle legislativy EU jsou tûmi nejv˘hodnûj‰ími zdroji vybrané obnovitelné zdroje.“ zákon o obnovitelných zdrojích, který by měl omezovat přílišnou benevolenci vůči obnovitelným zdrojům energie. Druhou záležitostí je pokles cen černého uhlí na světovém trhu. Spojené státy mají krizi v důlním průmyslu, protože část uhlí vytěsnily břidlicovým plynem a rázem se staly velkými exportéry relativně laciného uhlí, kterým zaplavují Evropu. Takže kruh se uzavírá. Uhlí máme omezeně, dovoz do vnitrozemí je drahý a uhlí produkuje CO2.

Zemní plyn prakticky 100 % dovážíme, ropa je drahá a v dopravě by ji měl částečně nahradit právě zemní plyn. Obnovitelné zdroje můžeme využívat přiměřeně našim geografickým a klimatickým podmínkám. Takže potřebujeme využívat všechny zdroje.

A když se podíváme na naše domácnosti, tak jsou dodnes téměř z 30 % zásobovány teplem a teplou vodou z uhlí. Z toho téměř polovina napřímo – to znamená ne z kontrolovaných velkých zdrojů, ale v lokálních topeništích. To je přece obrovská výzva vytěsnit z domácností uhlí. Musí to však být přijatelné i pro domácnosti i pro stát. Zatím jsem si nevšiml, že by s touto výzvou stát cokoliv systematicky a promyšleně dělal.

Tento problém žádná individuální podpora typu Zelené úsporám nemůže vyřešit.

Jde o obrovský segment, který musí být řešen systémově, nikoliv jen pokusem o umožnění individuální dotace. Čili zase tu máme ještě jeden takový neuralgický bod, který je dlouhodobě neřešený, a to všechno říká, kam by se asi česká energetika měla obracet.

Jak ve světle všech těchto okolností vidíte energetickou budoucnost ČR? Česká republika má vybudovanou nejen robustní elektrickou přenosovou síť a síť

16

Parlamentní magazín

být náznakově obsaženo již v současné aktualizaci Státní energetické koncepce.

Požadavek na úspory energie je výzvou, která je lokalizována do dvou oblastí – to jednak provázaností SEK a krajských energetických koncepcí, neboť každý kraj má úplně jiné podmínky a možnosti, jednak efektivním využitím obnovitelných zdrojů energie v decentralizované (lokální) energetice. V lokální energetice mají obnovitelné zdroje velkou přednost před centrálními zdroji, protože jsou navázány přímo na spotřebitele bez ztrát přenosem energie na velké vzdálenosti. K funkčnosti modelu spolupráce velkých energetických zdrojů a decentralizované energetiky jsou nezbytné tzv. chytré sítě (smart nets).

Kromě sítí ovšem musí existovat (a být funkční) i lokální trh s energiemi.

Jak se na návrh ASEK díváte?

Dnešní koncepce podle mého názoru umožňuje několik skutečných možných scénářů vývoje a pořád říká to samé, co říkaly všechny pokusy o předchozí koncepce, a sice, že musíme mít dostatečně silnou základnu pro silovou energii, která nemůže být vázána pouze na jeden druh primární energie (uhlí, plyn, ropa, jaderné palivo, obnovitelné zdroje). Nic jiného zásadního za tím nemůžeme hledat.

Tím se dostáváme k dostavbě JE Temelín. Vy jste v minulosti s kolegou z katedry zpracovávali podklady pro českou vládu, jak má být Temelín dostavěn. K čemu jste tehdy dospěli?

Tehdy nám z analýz vycházelo, že by měly být v Temelíně postaveny tři bloky, ne dva ani čtyři. Z různých důvodů tři, ale to že je vrchol. Ne proto, že už je ta lokalita tak vybraná a připravená, ale proto, že v té oblasti vlastně není odběr pro elektrickou

www.parlamentnimagazin.cz

ENERGETIKA/EKOLOGIE

energii a musí se dopravovat jinam. Dalším podstatným momentem byla skutečnost, že nebude možno využít významnou část odpadního tepla pro zásobování velkých sídelních celků teplem (České Budějovice a Týn nad Vltavou nestačí teplo odebrat a navíc ČB dodnes teplo z Temelína nevyužívají). Velmi zajímavá varianta by byla Temelín vystavět, ale ne v lokalitě Temelín.

Ten zdroj chybí, ale logicky tam, kde se v době, kdy se lokality vybíraly, vůbec nehledalo, totiž v severních Čechách. Tam by se podobný zdroj velmi hodil.

Ovšem koncepce na příštích 30 až 60 let se nedají dělat podle toho, že mi zrovna minulý měsíc nevyšla bilance prodeje elektřiny z budoucí jaderné elektrárny.

Z tohoto pohledu jde opravdu o státnické a politické rozhodnutí, na čem chci mít postaven základ budoucí výroby elektrické energie, který bude vhodně kombinován z ostatními primárními energetickými zdroji a bude stabilitou pro všechny možné další varianty vývoje energetiky.

vyšší než z tehdejších uhelných parních elektráren ležících přímo u hnědouhelných dolů. A je elektřina z Temelína dnes snad prodělečná?

Podívejte se na některé fotovoltaické elektrárny, jejichž majitelé tvrdí, že na nich při zdanění vyrobené elektřiny snad budou prodělávat. Problém je v tom, že si na ně tehdy brali úvěry s úrokovou mírou až 7 %. Přitom se jednalo o zajištěnou, 100% návratnou a státem garantovanou investici.

K tomu není co dodat.

Většina projektů jaderných elektráren v Evropě i USA se zpozdila a prodražila.

Zatím se prodražily všechny, ale nemůžete počítat s tím, že nová jaderná investice bude levná. Předpokládám, že všechny analýzy přiměřené zvýšení ceny investice uvažují. Kromě toho je nutné připomenout, že všechny nové investice do energetiky (myslím klasickou i obnovitelnou) se prodražily. Pokud bude v platnosti současný zákon „o veřejných zakázkách“,

„Tepelné sítû by mûly i v budoucnosti slouÏit jako v˘znamná souãást regionálních energetik.“ Uhlí ani plyn z již uvedených důvodů stejnou roli hrát dlouhodobě nemohou. Hledáme zdroj na příštích 50 let, ale rozhodnout se musíme dnes. A máte odpověď na to, jak se chovat k Temelínu.

Takže opakuji, ideální by bylo stavět Temelín, ale ne v Temelíně. Když už to jinde dostatečně rychle být nemůže, pak Temelín v Temelíně.

Dnes je největším argumentem proti dostavbě dalších bloků ekonomika celého projektu, zda je bez státní podpory vůbec životaschopný.

Nikdo zatím nepředvedl, jak průchodnost či neprůchodnost projektu dostavby Temelína počítal. Postavím-li 1000MW blok nebo ještě větší, tak si mohu spočítat, kolik z něj za příštích 60 let získám elektřiny, kolik mě bude stát palivo a provoz, podle již existujících nabídek lze ohodnotit skutečnou výši investice a získám tzv. prostou návratnost. Jenomže na investici si musíte peníze půjčit a je otázka, za kolik to bude (hovořím o úroku z úvěru). Změna o 1 % na úvěru udělá v ceně investice hodně velkou změnu, a tím se změní i možná rentabilita zdroje v nerentabilitu. Skutečnou neznámou ve všech ekonomických propočtech je budoucí cena elektrické energie.

Snad jenom jeden příklad. Když česká vláda rozhodla o výstavbě Temelína (dostavbě 1. a 2. bloku), tak se vědělo, že cena elektřiny z Temelína bude až o 30 %

který naprosto neúměrně upřednostňuje cenu a minimálně respektuje prokazatelnou kvalitu, tak to ani jinak být nemůže.

Já si myslím, že v tom ale problém toho rozhodnutí nestojí. Jde vysloveně o politické rozhodnutí podepřené důkladnými rozbory (tam musí být ten zdravý rozum), co mohu a co nemohu a co se stane, když energetiku postavím na jiné kombinaci primárních energetických zdrojů než s dostatečně robustní základnou s jadernými zdroji. O to se pokusila Pačesova komise, ve které jsem jako místopředseda působil.

Tehdy z ní vzešlo, že nejpodstatnější je za prvé se vůbec rozhodnout, a to rychle, a pak se nesmí prosazovat varianty, které evidentně přinesou záporný efekt. Není třeba dělat nějaké zázraky.

Energetika potřebuje seriózní a odborně fundovaný přístup.

Jsou technologie, které nabízejí oba uchazeči o tendr na dostavbu Temelína, srovnatelné?

Posouzení nabídek všech tehdy ještě tří uchazečů jsme nechali zpracovat našimi studenty. Pravdou je, že ti dva, co jsou tam teď, vyšli o trochu líp než ten třetí.

U AREVY byl problém z toho důvodu, že nabízené jednotky jsou pro lokalitu Temelín moc velké. Vyvolané investice do vyvedení výkonu jsou násobné než u druhých dvou uchazečů. Současní dva uchazeči vycházeli velmi podobně – jde o to, jestli

mám mít zachycovač taveniny pod reaktorem, nebo jestli tavenina vzniklá při havárii palivové zóny reaktoru zůstane v reaktorové nádobě. Jsou to v podstatě srovnatelné varianty, nedá se říci, že jedna by byla lepší než ta druhá. Každá z nich má své přednosti a každá má i své nedostatky.

Co je v tuhle chvíli nejsilnějším argumentem pro dostavbu?

Jak už jsem říkal na začátku, pokud jsme v Evropě a chceme respektovat, kam se má evropská energetika ubírat, a myslíme to vážně, tak elektřiny budeme potřebovat hodně. A potřebujeme stabilní silový zdroj s dostupným palivem, které si lze opatřit na několik let dopředu. V České republice to opravdu nemůže být obnovitelný zdroj energie, ten může být jenom segmentem ve všech provozovaných zdrojích. Uhlí nemáme dostatek, dovážené je drahé a z hlediska odstraňování CO2 problematické. Pokud se vydáme cestou plynu, tak jsme se uvázali do oprátky závislosti na dodavateli (ještě jednou upozorňuji, že plyn budeme potřebovat pro dopravu).

Tak co nám zbývá? To je jen logika věcného uvažování, proč česká energetika dostavbu dvou jaderných bloků pro budoucno potřebuje. Pak si musím vybrat někoho, kdo bloky postaví, ale musíme mít také dobré zadání a v neposlední řadě kvalitní smlouvu s dodavatelem. Uvědomte si, že když se dnes rozhodneme, tak bude nejdříve za 10 let finišovat ke spuštění 1. blok, když to dobře dopadne. Měl by zvítězit zdravý rozum, ne politické licitace ani propočty ekonomů, které se mění po každé změně na spotovém trhu s elektřinou.

Marcela Staňková

Franti‰ek Hrdliãka Vystudoval České vysoké učení technické v Praze, Fakultu strojní, obor energetické stroje, zaměření parní kotle. Nyní působí jako děkan Fakulty strojní ČVUT. V roce 1985 byl jmenován soudním znalcem pro obor energetika. Patří k zakládajícím členům České komory autorizovaných techniků a inženýrů. Mimo jiné je i členem komitétu FBC Mezinárodní energetické agentury a členem Poradního výboru pro jadernou bezpečnost Státního ústavu pro jadernou bezpečnost. Působí jako místopředseda Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky. Je autorem mnoha publikací a tvůrcem více než deseti zavedených technických řešení v průmyslových podnicích a spoluautorem pěti průmyslových vzorů a patentů.

Parlamentní magazín

17

ENERGETIKA/EKOLOGIE Do jaké míry může současná nestabilní politická situace ovlivnit dostavbu JE Temelín?

Je zřejmé, že rozhodnutí o tak strategickém a investičně náročném projektu, jakým výstavba nových jaderných bloků bezesporu je, musí být v souladu s představami o směřování České republiky v energetice. A nad tím by měl panovat co nejširší konsenzus, protože se jedná o to, z jakých zdrojů chceme vyrábět elektřinu dalších 60 let. Proto tolik zdůrazňujeme dokument státní energetické koncepce, který by toto měl jasně definovat. Pak také musíme brát v potaz aktuální deformace trhu, které způsobují, že se nevyplatí stavět jakýkoliv zdroj bez určité formy zajištění výkupní ceny. I tyto diskuze jsou vedeny na půdě ministerstva průmyslu a vlády jako celku.

Může podle Vás přijmout rozhodnutí o dostavbě Temelína vláda, která nemá mandát vzešlý z řádných voleb?

V prvním kroku o vítězi tendru rozhoduje společnost ČEZ, která jej vede podle přísných pravidel zákona o zadávání veřejných zakázek. Stát jako majoritní akcionář pak toto rozhodnutí schvaluje na Valné hromadě. Předpokládám však, že kromě cíle naplnit energetickou koncepci máme všichni stejný elementární zájem na základní návratnosti vynaložených prostředků. Proto je nejprve nutné dokončit právní rámec pro nové investice do nízkoemisních zdrojů, a to je záležitostí minimálně na 12–18 měsíců.

Bez garance v˘kupní ceny se nevyplatí stavût jak˘koliv zdroj Nejnovûj‰í informace o tendru na dostavbu dvou temelínsk˘ch blokÛ pfiiná‰í exkluzivnû pro Parlamentní magazín Pavel Cyrani, fieditel divize strategie âEZ. Je zfiejmé, Ïe na finální podpis s vítûzem tendru si poãkáme je‰tû minimálnû 12–18 mûsícÛ, dokud nebude dokonãen právní rámec pro nové investice do nízkoemisních zdrojÛ.

18

Parlamentní magazín

Co je podle Vás nejsilnějším argumentem pro dostavbu dvou bloků Temelína?

Výstavba nových jaderných bloků naplňuje všechny tři základní cíle, které si vytyčila Evropská unie jako celek i Česká republika. Jsou jimi energetická bezpečnost, udržitelnost i konkurenceschopnost.

Jaderná elektrárna je zdroj, který pracuje nezávisle na povětrnostních podmínkách, nespotřebovává žádná uhlíkatá paliva, jejichž zásoby se v Evropě i České republice tenčí, produkuje elektřinu za stabilní cenu a není zdrojem žádných emisí. U všech ostatních energií, jako je plyn nebo ropa, se naopak musíme spoléhat na dovoz a ceny podléhají celosvětovým výkyvům, které se odvíjejí od okamžité poptávky v Číně či v USA. Určitě se bez ropy nebo plynu ještě dlouho neobejdeme v domácnostech, v průmyslu ani v dopravě, ale právě proto považuji za správné je využívat méně v energetice, kde máme alternativy.

Konkrétně v České republice jsme dlouho spoléhali na výrobu elektřiny z hnědého uhlí, ale v nejbližších patnácti letech bude postupně docházet ke snižování těžby či úplnému vyuhlení některých lomů, takže produkce uhlí klesne o 30–50 %. Proto teď řešíme, čím tuto výrobu nahradit. Aktuálně připravovaná státní energetická koncepce volí primárně jádro a obnovitelné zdroje, jejichž předpokládaný nárůst je mimochodem téměř ve stejné výši jako z nových jaderných bloků. Doplňkově dochází i k navýšení výroby z plynu.

Velká diskuze se vede o tom, zda novou elektřinu budeme vůbec potřebovat, zvlášť ve světle stávajících vývozů. Všechny analýzy, které jsem viděl, ukazují na to, že spotřeba elektřiny v České republice

www.parlamentnimagazin.cz

ENERGETIKA/EKOLOGIE ještě poroste v souladu s růstem hospodářství a uplatňováním elektřiny na nových místech. Pozor, nezaměňujme to s celkovou energetickou náročností našeho hospodářství, ta bude bezesporu klesat. Ale elektřina nyní tvoří jen asi 20 % spotřeby všech druhů energií a zbytek připadá zejména na plyn, ropu a uhlí, s hospodářským rozvojem pak elektřina tradiční paliva nahrazuje, například tepelná čerpadla vystřídají domácí kamna, elektřina může napájet velké počítačové servery či datová úložiště místo vytápění výrobních hal plynem či uhlím.

Je za současné ekonomické situace možné stavět další bloky elektrárny bez státní garance výkupních cen elektřiny či jiné kompenzace?

Bohužel není. Způsob podpory obnovitelných zdrojů pokřivil trh natolik, že se dnes nevyplatí stavět žádný zdroj bez určité formy zajištění ceny vyráběné elektřiny. Například často citovaná cena elektřiny na burze se sice pohybuje kolem 40 eur za megawatthodinu, ale pokud připočteme dotaci na obnovitelné zdroje ve výši cca 32 eur, dostáváme se na částku přesahující 70 eur, kterou platí spotřebitel.

„Provoz Jaderné elektrárny Temelín roãnû u‰etfií 14 milionÛ tun uhlí, které by jinak muselo b˘t spáleno v uheln˘ch elektrárnách.“ Suma sumárum, jaderná energetika se nám jeví jako přirozená náhrada dožívající uhelné energetiky i pro pokrytí nové spotřeby elektřiny. Jedná se o nízkoemisní a vysoce efektivní zdroj. Pro představu, provoz Jaderné elektrárny Temelín ročně ušetří 14 milionů tun uhlí, které by jinak muselo být spáleno v uhelných elektrárnách. Tím současně nedojde k produkci přibližně čtyř milionů tun popílku a vypuštění 85 kilometrů krychlových spalinových plynů.

A je jedno, zda přímo nebo přes státní rozpočet. V takovém srovnání je už elektřina z jaderných elektráren konkurenceschopná a v případě dlouhodobé fixace dokonce výhodná. Naší preferovanou variantou je tzv. contract for difference, který je pro spotřebitele spravedlivý, protože platí za všech podmínek fixní cenu a v případě, že by cena elektřiny na trhu byla vyšší než ta fixovaná, ČEZ by tento rozdíl spotřebitelům vracel. Výhodou je také to, že fixace ceny u investičně nároč-

ných projektů, jako je energetika, výrazně snižuje celkové náklady, protože nedovoluje velké výkyvy v cenách, a tím nezvyšuje nejistotu bank a dalších finančních subjektů, které budou poskytovat na projekt financování.

Kdy je reálné získat závazný podpis s vítězem tendru na dostavbu Temelína?

Celková délka jednání s účastníky tendru bude závislá na tempu sbližování stanovisek uchazečů výběrového řízení s požadavky společnosti ČEZ. Finální podpis však bude záviset, jak již bylo řečeno, i na legislativním prostředí, které musí být pro výstavbu nových zdrojů nastaveno a navíc musí být notifikováno Evropskou komisí.

To vše může trvat zmiňovaných 12–18 měsíců.

Znamená odložení podpisu tendru i prodloužení doby, kdy budou dokončeny nové bloky?

To nelze takto jednoduše říci, protože dobu, o kterou bude odložen finální podpis smlouvy, můžeme využít k dalším přípravným pracím. Na druhou stranu termín dokončení nových bloků chceme mít primárně sladěný s co nejaktuálnějším výhledem vývoje spotřeby a výroby ze stávajících zdrojů, který bude v právě aktualizované Státní energetické koncepci. ms

Odkladem dostavby Temelína by âR ztratila pozici lídra Společnost Westinghouse je zatím v čele předběžného pořadí tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Nedávno posílila svůj český tým, když do jeho vedení jmenovala Pavla Janíka, který se tak stal výkonným ředitelem Westinghouse Electric Company v ČR a zároveň prezidentem Westinghouse Czech Republic.

Co říkáte na nedávno oznámené odložení termínu, kdy má být rozhodnuto o dostavbě Temelína? ČEZ si vždy držel pozici, že finální rozhodnutí padne až v okamžiku, kdy bude zajištěna finanční návratnost projektu. To samozřejmě chápeme a respektujeme. Nicméně, co nejrychlejší výběr technologie by vytvořil dostatek času k dosažení dalších důležitých rozhodnutí, aniž by se zdržovaly další procesy, které mohou stavbu odkládat.

Celkový odklad by změnil vnímání České republiky v oblasti jaderných technologií. Dnes je Česko vnímáno jako lídr, jako země, která chce rozvíjet nejmodernější jaderné technologie, a další státy by ho těsně následovaly. Z toho by plynula řada benefitů pro český průmysl a českou ekonomiku a odklady tyto výhody oslabují.

Jaká konkrétní negativa by z toho plynula pro český průmysl?

Jedním z cílů výběru konkrétní technologie je získat další informace a podklady, například ohledně dopadů na životní prostředí či licencování. Když odložíte výběr technologie, logicky se odloží tyto další důležité procesy. A tyto odklady znamenají

další náklady pro všechny zúčastněné.

Navíc, pokud odložíte výstavbu, ruku v ruce s tím se odkládá související ekonomická aktivita. To rozhodně nepomůže českému průmyslu ani zaměstnanosti. Pokud by se vše odložilo opravdu o dlouhou dobu, velice pravděpodobně by se zvýšila i celková cena, jelikož úrokové sazby se aktuálně pohybují na historických minimech.

Jak pokračuje jednání s českými dodavateli?

Naše elektrárna AP1000 je navržena tak, že lokální firmy se mohou podílet na všech fázích její realizace – od projektování až po uvádění do provozu. Jednání s českými podniky proto nadále pokračují.

V červnu jsme například uspořádali v Českých Budějovicích sympozium pro dodavatele s cílem zapojit do projektu co nejvíce firem z jihočeského regionu.

Nedávno jsme se také dohodli s Vítkovice Power Engineering na tom, že postaví maketu jednoho z hlavních modulů, ze kterých se skládá AP1000.

Tento testovací projekt umožní strojírenské skupině Vítkovice seznámit se s technickými a kvalitativními požadavky a potenciálně se zapojit do globálního dodavatelského řetězce společnosti Westinghouse. red.

Pavel Janík prezident Westinghouse Czech Republic

Parlamentní magazín

19

ENERGETIKA/EKOLOGIE

Budeme i nadále odpady jen skládkovat?

Petr Mûchura v˘konn˘ fieditel Asociace obûhového hospodáfiství

Zv˘‰ením skládkovacího poplatku na pouh˘ch 1000 Kã/t je prakticky zaraÏena v˘stavba nov˘ch spaloven komunálního odpadu, neboÈ ta se aÏ na v˘jimky zatím neobejde bez dotací.

Koncem ãervna skonãila na ministerstvu Ïivotního prostfiedí svou ãinnost poradní skupina expertÛ k pfiípravû novely zákona o odpadech, jejímÏ cílem bylo ukázat jasn˘ smûr, kter˘m by se mûlo na‰e odpadové hospodáfiství v pfií‰tích letech ubírat. Îe skuteãnost je v‰ak náhle zcela odli‰ná od pÛvodních návrhÛ odborníkÛ a vede do slepé uliãky, ukazuje rozhovor s b˘val˘m dlouholet˘m v˘konn˘m fieditelem âeské asociace odpadového hospodáfiství Petrem Mûchurou.

Původně jste se jednání této poradní skupiny expertů též účastnil. Jaké bylo její složení?

Poradní skupina vznikla před více než rokem s cílem omezit skládkování neupravených komunálních odpadů tak, jak nám to ukládá směrnice Evropské unie, a podporovat jejich energetické využití, které bylo u nás v důsledku chybných rozhodnutí minulých vedení MŽP záměrně opomíjeno. Dále také podporovat integrované systémy nakládání s odpady, které zdárně fungují v okolních západních zemích. Jejími členy byli zástupci svazu měst a obcí, hospodářské komory, odpadářských asociací, výzkumné sféry, zkrátka všichni, jichž se to týkalo. Některé nadnárodní odpadářské firmy si však záhy uvědomily, že by jednání mohla výrazně ohrozit jejich dosavadní lukrativní byznys s odpady, a tak byla tato poradní skupina před půl rokem ze záhadných důvodů náhle rozpuštěna a nahrazena jinou, kam již nebyli jmenováni zástupci institucí, ale přímo určité osoby. Na jedné straně vypadl např. dřívější zástupce hospodářské komory, stejně jako zástupci asociací českých podniků, a na druhé straně velkou váhu získala Česká

asociace odpadového hospodářství (ČAOH), která se před tím zbavila většiny svých českých členů včetně mne jako výkonného ředitele, takže zastupuje především velké nadnárodní skládkařské firmy .A.S.A. a AVE CZ. Podle toho samozřejmě vypadá její činnost v této poradní skupině. Když jsem poté požádal tehdejšího ministra Chalupu o účast asociace, která zastupuje zájmy českých odpadářských firem, a naopak vyloučení zástupců ČAOH, jejíž firmy nedodržují zákony naší republiky a za kartelové dohody byly koncem minulého roku potrestány pokutami v řádu desítek milionů korun, odpověděl mi tehdejší náměstek ministra Chalupy Mgr. Podivínský (dnes ministr), že „její účast v pracovní skupině věnované problematice poplatku za skládkování je nezbytná pro dosažení vyváženosti zájmů“. Jinými slovy, účast asociace vedené především zahraničními firmami, nedávno potrestané za kartel, je v této nové poradní skupině nezbytná, kdežto všechny ostatní asociace českých poctivých firem z ní byly vyloučeny. A tomu říká pan Podivínský vyváženost!

Jak jednání probíhala?

Jednání původní skupiny byla věcná a plně v zájmu budoucnosti odpadového hospodářství při respektování směrnic Evropské unie směřující k co nejrychlejšímu ukončení skládkování komunálního odpadu. Proto se jasně vymezil absolutní konec jeho skládkování do 10 let a postupné zvyšování poplatků za uložení tuny takového odpadu na skládku ze současných 500 Kč až na 2500 Kč.

Hlavní diskuze se spíše vedly už jen o rozdělení výnosů těchto poplatků, kolik zůstane obcím se skládkou, kolik krajům a kolik Státnímu fondu životního prostředí na efektivní podporu výstavby nových zařízení na energetické využívání odpadů.

Nová poradní skupina na tyto výsledky předchozí skupiny nijak nenavázala a její zástupci v ní prosazovali samozřejmě zcela odlišná řešení.

K čemu dospěli?

Nová poradní skupina se shodla na zvýšení poplatku na pouhých 1000 Kč/t odpadu, a to ještě prakticky až za několik let, přičemž všichni odborníci se shodují, že spalování odpadů se vyplatí až od 1500 Kč/t výše. Co k tomu dodat?

20

Parlamentní magazín

www.parlamentnimagazin.cz

ENERGETIKA/EKOLOGIE

Neovlivnily jednání této nové skupiny obavy, aby při podpoře spalování nehrozil podobný kolaps jako v případě fotovoltaiky?

Ano, i to byl argument odpůrců spaloven odpadů, a poukazovali např. na Německo, kde státní podpora spaloven před pár lety vyústila do stavu, že se jich postavilo více, než bylo třeba a že některé nyní nemají co spalovat. Pravdou ale je, že Německo bylo vždy v odpadovém hospodářství vepředu, a tak se stávalo, že občas přestřelilo, jako např. před 10 lety v zavádění mechanickobiologické úpravy odpadů (kde část skončila u nás v silážních jámách) a později v podpoře spaloven. My však máme možnost se poučit z jeho chyb a postupovat rozumně jako sousední Rakousko. Navíc oproti výstavbě fotovoltaických elektráren, kde stačilo za babku odkoupit pár hektarů pole, dojít si do banky pro mnohamilionový úvěr, vyřídit stavební povolení, objednat v Číně levné fotovoltaické panely, namontovat je, a vše bylo během několika měsíců hotovo. Oproti tomu výstavba spalovny od vytipování vhodné lokality, přes jednání s místními orgány, občany a tzv. ekologickými iniciativami, po vypracování projektu a získání stavebního povolení spolu se samotnou výstavbou zabere přes 5 let, takže případný boom by byl okamžitě zpozorován a dalo by se na něj včas reago-

několikanásobné zvýšení o stovky procent by znamenalo ve skutečnosti vyšší zátěž pro občany jen v řádu maximálně desítek procent. Ani to ale není jisté. Když se podíváme do obchodního rejstříku zahraničních skládkovacích firem .A.S.A. či AVE CZ, do sbírky listin na jejich účetní závěrky jaké každoroční zisky včetně těch z kartelových dohod mají, a rozpustíme to do výsledné ceny pro občany, tak možná

„Zv˘‰ení skládkovacího poplatku o stovky procent by znamenalo ve skuteãnosti vy‰‰í zátûÏ pro obãany jen v fiádu maximálnû desítek procent.“ ani žádné zdražení nebude třeba, jen se sníží legální a nelegální zisky těchto společností. Proto z toho mají tyto firmy takový strach!

Takže jaké jsou závěry z těchto jednání?

Závěry jsou jasné: Zvýšením skládkovacího poplatku na pouhých 1000 Kč/t je prakticky zaražena výstavba nových spaloven komunálního odpadu, neboť ta se až na výjimky zatím neobejde bez dotací.

A i kdyby se za pár let situace změnila a poplatky se dostatečně navýšily, tak už bude pozdě, protože tak rychle už nikdo

„Máme moÏnost pouãit z chyb, které udûlali pfii státní podpofie spaloven v Nûmecku a postupovat rozumnû jako sousední Rakousko.“ vat. I z těchto důvodů je jasné, že bychom byli rádi, kdyby se stihlo v nejbližších 10 letech postavit alespoň 3 nové spalovny, abychom alespoň částečně splnili směrnice Evropské unie.

Hlavním argumentem ale prý bylo, že spalováním odpadů by došlo k výraznému navýšení poplatků občanů za odpady.

Ano, to je opravdu ten největší strašák, který slyšíme na každém kroku od zástupců zahraničních skládkovacích firem. Přitom to vůbec nemusí být pravda!

Cena, kterou platí občané za svůj odpad, se totiž skládá z ceny za nádobu (popelnice 720 Kč, kontejner 9000 Kč), jejich svozu (nákladní vozy s lisovací nástavbou jsou za miliony), třídění a až na závěr za uložení toho, co zbude na skládku, a i v tom skládkovací poplatek nedosahuje ani poloviny ceny za uložení. K tomu je část odpadů ukládána jako tzv. technické zabezpečení skládky, a ta je od jeho platby zcela osvobozena. Takže každý absolvent základní školy si lehce odvodí, že i jeho

těžit ze svých skládek maximum a převádět tyto zisky do zahraničí buď přímo, nebo nepřímo skupováním dalších komunálních podniků a posléze prodáním celé skupiny za desítky miliard novému investorovi (jako nyní např. skupiny AVE CZ).

A až tento termín uplyne, budou připraveny na výrobu tzv. náhradních paliv z upraveného komunálního odpadu, které budou prodávat teplárnám jako náhradu

novou spalovnu nedokáže postavit. Už nyní je tedy jasné, že určený termín definitivního ukončení ukládání neupravených komunálních odpadů na skládky v roce 2024 nemůže být dodržen. Ony nadnárodní skládkovací společnosti to samozřejmě velmi dobře vědí a počítají s tím, že do té doby budou ze všech sil

za energetické uhlí. K tomu ale potřebují, aby jim ty odpady od obcí a měst patřily, a proto druhým hlavním výstupem jednání této nové poradní skupiny je absolutní odmítnutí integrovaných systémů nakládání s odpady, které tak výborně fungují na západ od našich hranic. V tom případě by si totiž svazek obcí a měst své odpady zpracovával sám a peníze za vytříděné druhotné suroviny a za energii z jejich spálení by neodtékaly do zahraničí a z nadnárodních odpadářských firem by se staly pouhé svozové firmy, čemuž se snaží za každou cenu předejít.

Myslíte si, že je možné těmto pesimistickým závěrům ještě nějak zabránit?

To bude záležet na poslancích. O novele zákona o odpadech se nerozhoduje naštěstí na ministerstvu, ale v parlamentu.

Jestliže je možné zlobbovat některé úředníky, těžko více než polovinu poslanců.

A pokud budou dostatečně pravdivě informováni a budou hlasovat podle svého uvážení a přesvědčení, tak vše může dopadnout úplně jinak, než si představují tyto nadnárodní skládkovací firmy.

My splníme závazky vůči Evropské unii a občany to nemusí stát ani korunu navíc.

Lucia Kováčová

Petr Mûchura Vystudoval Pedagogickou fakultu UK v Praze (matematika a fyzika), Institut mezinárodních vztahů v Berlíně (mezinárodní vztahy), Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze (řízení a plánování), Fakultu řízení VŠE v Praze (ekonomicko-matematické výpočty) a Právnickou fakultu UK v Praze. Zakončení CSc. na Ekonomickém ústavu ČSAV mu bylo znemožněno z politických důvodů. Úsporami energií a surovin a udržitelným rozvojem se zabýval od sedmdesátých let, nejprve na globální úrovni v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, pak i na regionálních úrovních v Ekonomickém ústavu ČSAV a v Institutu řízení Úřadu vlády ČR. Počátkem roku 1990 spoluzakládal parlamentní výbor pro životní prostředí a urbanizmus, kde působil do roku 1995 jako jeho tajemník.

Po odchodu do soukromé sféry pracoval 16 let až do roku 2012 jako výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství a současně přednášel na seminářích a výstavách a publikoval články a studie z oblasti úspor energií a surovin a odpadového hospodářství. Nyní je výkonným ředitelem Asociace oběhového hospodářství.

Parlamentní magazín

21

RUSNOKÒV KABINET

Plány nov˘ch ministrÛ Kabinet Jifiího Rusnoka, dvanáctá vláda samostatné âeské republiky, zatím nemá jistou svoji budoucnost – hlasování o dÛvûfie kabinetu by ve snûmovnû mûlo probûhnout 8. srpna, kdy vláda pfiedloÏí poslancÛm i své programové prohlá‰ení. Dosud premiér Rusnok zdÛrazÀoval jako zásadní cíl obnovu hospodáfiského rÛstu zemû a prosazení rozpoãtu na pfií‰tí rok. Vláda jiÏ rozhodla o zv˘‰ení minimální mzdy nebo zastavení podpory pro novû vystavûné obnovitelné zdroje elektfiiny. Redakce Parlamentního magazínu zji‰Èovala u kaÏdého z ministrÛ tfii jeho priority a zároveÀ umoÏnila vybran˘m zástupcÛm podnikatelské sféry, aby poloÏili nov˘m ministrÛm své odborné dotazy.

22

Parlamentní magazín

www.parlamentnimagazin.cz

Foto: vlada.cz

Podafií se je uskuteãnit?

RUSNOKÒV KABINET

Martin Pecina Ministerstvo vnitra Vláda Jiřího Rusnoka, a tedy i já jako ministr vnitra, jsme v situaci, kdy musíme jednat co nejrychleji a nejúčinněji, chceme-li současnou situaci stabilizovat. Proto jsem si hned po nástupu do čela rezortu stanovil tři hlavní priority, kterým je nutné se důkladně věnovat. V prvé řadě jde o stabilizaci policie. Za poslední roky bohužel klesl počet strážců zákona pod 40 tisíc. Tento stav není dobrý a policie prostě v takovéto podobě nemůže vykonávat všechny své činnosti na 100 %.

To se pokusím změnit. Chtěl bych dosáhnout navýšení rozpočtu Ministerstva vnitra na příští rok do té míry, abychom mohli v první vlně přijmout alespoň 1000 nových policistů. Prostřednictvím navýšení rozpočtu a hlavně efektivním posílením přímého výkonu služby policie, ale i Hasičského záchranného sboru můžeme začít zlepšovat vnitřní bezpečnost České republiky.

Neméně důležitým bodem, který musíme řešit, je důrazný a důsledný postup proti všem formám extremizmu a postihování snah o porušování zákona ze strany stoupenců protidemokratických ideologií. Tady bych chtěl navázat na své kroky z minulého působení v úřadu, kdy se nám objektivně do značné míry podařilo extremistickou scénu dostat do útlumu. Jde o kombinaci represivních opatření, při kterých bude

TomበJan Podivínsk˘ Ministerstvo životního prostředí Tři byly jenom „oříšky pro Popelku“ a „zlaté vlasy děda Vševěda“. A ještě taky „prasátka“. Kdybych měl jen tři priority, bylo by to žalostně málo, priorit je samozřejmě víc. Jednou z hlavních je ale určitě další rozvoj programu Nová zelená úsporám, programu, který ekonomicky nejlépe zhodnotí každou vloženou korunu, nejefektivněji podpoří zaměstnanost, naši lokální českou ekonomiku ve stavební výrobě i ve službách a přinese nejlepší efekt na HDP. A hlavně ušetří peníze za vytápění našim občanům, zvýší kulturu jejich bydlení a také zkrášlí vzhled našich měst a obcí. To stojí za to! Také naše energetická soběstačnost, nezávislost a bezpečnost mi leží na srdci, proto podporuji věcnou

policie uplatňovat nulovou toleranci, s preventivními projekty, jako například program prevence kriminality a extremizmu Úsvit. Jedním z jeho nejosvědčenějších prvků, který chceme dále rozvíjet, je nasazení asistentů prevence kriminality do problémových území.

Další prioritou, i když samozřejmě nejde o prioritu poslední, je zajistit správné, efektivní a smysluplné čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Tady vidím obrovské rezervy. Samozřejmě si uvědomuji, že ani v tomto případě neexistuje jednoduché řešení, nicméně nezbývá nám nic jiného, než neustále a důkladně vyjednávat s příjemci konkrétních dotací a uzavírat závazné harmonogramy pro jejich čerpání.

PM: Jednou z Vašich priorit je posílení personálního stavu Policie ČR. Uvažujete o přednostním doplnění stavu v těch regionech, kde je vyhrocená bezpečnostní situace a jsou nejvíce rizikové, nebo máte nějaký jiný plán?

Posilovat stavy policie nemá cenu plošně. Účinné může být pouze promyšlené doplňování policistů na služebnách, kde jsou jejich počty už dnes poddimenzované. To samé platí i tam, kde je situace vyhrocená nebo kde máme signály, že by se vyhrocenou mohla stát. Mou snahou je kombinací navýšení policistů, účinné a přímo mířené represe a prevence dosáhnout stavu, abychom nemuseli stále řešit následky konfliktů, jaké jsme viděli například v minulých týdnech v Českých Budějovicích, ale abychom dokázali takovéto situace řešit v zárodku.

a racionální diskuzi o dostavbě Jaderné elektrárny Temelín, což ostatně kontinuálně dělám už víc než 15 let.

Chci se dál věnovat maximální podpoře Moravskoslezskému kraji v jeho boji za čistější vzduch, a to dotacemi z evropských peněz do odprášení průmyslových aglomerací, zajišťování alternativní dopravy a samozřejmě také podporou „kotlíkových dotací“ na výměnu starých kotlů na uhlí, PET lahve, kelímky od jogurtů a staré holiny za ekologické kotle, ve kterých se tyto lumpárny dělat nedají.

Další z priorit je racionální ochrana přírody a krajiny, kterou zhmotňuje například zákon o Národním parku Šumava, ale i další projekty, jako je obnova turistické infrastruktury, šetrné hospodaření v příměstských lesích imisemi zatížených měst nebo odstraňování starých ekologických zátěží.

Výzvou nejen pro mě, ale i pro celou vládu, je zlepšení čerpání financí z evropských fondů. Chci se zaměřit na využití co největšího množství těchto prostředků v současném progra-

Parlamentní magazín

23

RUSNOKÒV KABINET

movacím období a pro další v letech 2014–2020 nastavit operační program Životního prostředí tak, aby odpovídal prioritám České republiky, potřebám obyvatel, možnostem co největšího čerpání těchto peněz, a také chci snížit administrativní zátěž pro žadatele.

Máme měsíc po povodních, proto chci dále řešit inteligentní systémy prevence před povodněmi a podporovat přírodě blízká protipovodňová opatření.

V neposlední řadě se zaměřím i na kritickou analýzu transpozic evropské legislativy v oblasti životního prostředí do českého práva, abychom naše podnikatele a občany zatěžovali administrativou a byrokracií jen v nejnižší možné míře. Úkolů je tady víc než dost, času ale mnoho není. Věřím však, že se nám společně s kolegy na rezortu podaří ty největší výzvy dobře a včas zvládnout.

Ing. Zbynûk Kozel, fieditel spol. EKO-KOM se ptá ministra T. J. Podivínského: Evropská legislativa nás nutí upřednostnit dražší technologie v oblasti komunálního odpadu, protože vyžaduje omezení nejlevnější formy nakládání se směsným komunálním odpadem, kterou je skládkování. Obecně jde o prioritu recyklace, kde je Rámcovou směrnicí o odpadech 75/442/ES požadováno 50 % recyklace materiálově využitelné složky domovního odpadu, a o požadavek upřednostnit využití před skládkováním. Hlavním problémem ČR je ovšem konkrétně vyjádřený požadavek omezení ukládání biologicky rozložitelných odpadů, tedy i směsného komunálního odpadu, na pouhých 35 % stavu z roku 1995, které požaduje Směrnice o skládkování odpadu 31/99/ES. Jaký bude Váš postup v této věci?

Odpadové hospodářství je jednou z mých priorit, které se budu i nadále intenzivně věnovat. Hlavní je pro mě zákaz skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu někde mezi lety 2023–2025 a nakládání s odpady podle hierarchie – tedy nejlepší je, aby odpad vůbec nevznikl, a když už vznikne, aby byl přednostně recyklovaný, co už nejde materiálově zhodnotit, tak využít energeticky na teplo a elektřinu a na skládku uložit jen to, co už opravdu nejde jinak zhodnotit. Ve 21. století se přeci nemůžeme chovat jako neandrtálci – ohryzat maso a kost hodit do díry. Byť je to nejlevnější, to ale už opravdu nejde. Stát musí dát dostatečné impulzy k výstavbě technických zařízení na zpracování odpadů, ale největší kus práce je stejně na lidech – aby třídili a chovali se odpovědně, ekonomicky a tím i ekologicky. Třeba jako ve Švýcarsku, kde ostatně mají na 30 spaloven komunálního odpadu.

Vlastimil Picek Ministerstvo obrany První prioritou je pro mne projednání a schválení pro rezort MO důležitých legislativních norem.

V období do řádných parlamentních voleb v roce 2014 budu usilovat o projednání a schválení pro rezort MO celkem osmi důležitých návrhů zákonů. Za nejvýznamnější považuji návrh novely zákona o vojácích z povolání (schválen vládou, předložen k prvnímu čtení do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky) a návrh zákona o Vojenské policii (minulý týden byl schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, nyní ho čeká projednání v senátu).

Jifií Cienciala Ministerstvo průmyslu a obchodu Chtěl bych se zaměřit na růst průmyslu a jeho konkurenceschopnosti vhodnou energetickou politikou, podporou aplikovaného výzkumu a inovací, posílením technického vzdělávání a zlepšováním podnikatelského prostředí i exportních možností tuzemských firem. Budu prosazovat, aby se průmysl stal národním zájmem a prioritou vlády.

Budu například prosazovat urychlení schvalování aktualizace Státní energetické koncepce a hodlám zabránit další neefektivní podpoře obnovitelných zdrojů. Podpořím rozvoj jaderné energetiky jako významný předpoklad zvýšení energetické soběstačnosti a snižování

24

Parlamentní magazín

Další prioritou jsou reorganizační změny v rezortu MO a v AČR. V současné době je v plném proudu reorganizace organizačních složek Ministerstva obrany, jemu přímo podřízených útvarů a velitelské struktury Armády České republiky.

Reorganizace by měla být dokončena v závěru tohoto roku a jejím cílem je racionalizace agend a optimalizace počtů pracovníků rezortu MO a přechod AČR na dvoustupňový systém velení.

Neméně důležité je pro mne i dokončení jednání o budoucnosti nadzvukového letectva.

Po téměř rok a půl trvajícím jednání se zástupci Švédska o pokračování pronájmu letounů Jas-39 Gripen se podařilo připravit návrh dohody, jejíž podmínky jsou výrazně výhodnější než u stávajícího kontraktu. Návrh této dohody předložím k projednání Vládě ČR poté, co v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR proběhne hlasování o důvěře vládě.

emisí škodlivých látek.

Dále mám v plánu rozvíjet všechny programy vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti a exportní výkonnosti českého průmyslu. Zaměřím se také na ochranu spotřebitelů a ochranu českých

výrobců před dovozem nekvalitních výrobků, polotovarů a surovin.

Mezi své hlavní úkoly řadím také pomoc při řešení aktuálních problémů v Moravskoslezském kraji, kde hrozí útlum průmyslu a prudký nárůst nezaměstnanosti.

Tapas Rajderkar, generální fieditel a pfiedseda pfiedstavenstva ArcelorMittal Ostrava se ptá J. Ciencialy: Prosadíte, aby ještě letos došlo k novelizaci zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, jak bylo připraveno MPO ještě pod vedením Vašeho předchůdce, a zastavíte tak podporu nových zdrojů a snížíte zátěž poplatku na OZE, který je nyní v přepočtu na jednotku HDP a hlavu jeden z nejvyšších na světě?

Průmysl oprávněně požaduje snížení poplatku. Představuje vysoký prvek rizika ohrožující konkurenceschopnost a v období recese už i životaschopnost řady podniků.

Zákon, který stanoví maximální výši příspěvku a zastaví podporu pro nové obnovitelné zdroje, je připravený a ministerstvo dělá všechny potřebné kroky k tomu, aby byla novela účinná od 1. ledna. 2014 a mohly být podle ní stanoveny regulované ceny už pro rok 2014. Věřím, že i poslanci Parlamentu ČR si uvědomují jeho důležitost a podpoří jej.

www.parlamentnimagazin.cz

RUSNOKÒV KABINET

Miroslav Toman Ministerstvo zemědělství Jako ministr zemědělství považuji za jeden z nejdůležitějších úkolů dořešení škod, které letošní povodně způsobily zemědělcům a potravinářům, a především pro ně zajistit náhrady za utrpěné ztráty. Připravili jsme Návrh finančního řešení zmírnění škod způsobených na státním vodohospodářském majetku, zemědělském a lesním majetku v důsledku červnových povodní, na jehož základě vláda navýšila rozpočet ministerstva o 2113 milionů korun, které pomůžou s odstraněním škod po povodních.

Další prioritou je stanovení podmínek národní aplikace Společné zemědělské politiky EU. Jde o nesmírně důležité téma, protože Společná zemědělská politika (SZP) na dlouhou dobu nastaví podmínky, za kterých budou moci hospodařit čeští zemědělci a potravináři.

Z našeho pohledu je teď klíčové co nejrychlejší dokončení legislativních textů k reformě SZP, abychom je mohli zapracovat do českých předpisů, protože musíme zajistit, aby naši zemědělci měli včas všechny potřebné informace a mohli se na nový systém dobře připravit.

V potravinářství existuje několik dílčích oblastí, které chci preferovat. V prvním případě jde o podporu a rozšíření pro-

deje regionálních a lokálních potravin, a to zejména čerstvých potravin vyrobených nebo vyprodukovaných v ČR. Tomu napomáhají projekty Regionální potravina, Klasa, akce typu Farmářské slavnosti apod.

Rovněž je důležité, aby úřední kontroly dokázaly efektivně prověřit všechny oblasti potravinového řetězce. Spotřebitel nesmí být klamán a na trh se nesmí dostávat nekvalitní nebo dokonce

nebezpečné potraviny. Proto chci změnou v zákoně o potravinách docílit toho, aby obchodníci při pultovém prodeji nebalených potravin museli povinně uvést zemi původu, výrobce a podíl hlavní složky výrobku, například kolik masa je v prodávaných párcích.

Chci také podporovat aktivity, které směřují k modernizaci a ke zvýšení konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu.

Axel Hluchy, generální fieditel MAKRO Casch & Carry se ptá M. Tomana: Máte vizi, jak zlepšit efektivnost podpory českých potravin, a plánujete podporu českých potravin v zahraničí? Plánujete vzdělávat spotřebitele v oblasti kvality potravin?

Podpora propagace kvalitní zemědělské a potravinářské produkce patří jednoznačně mezi moje hlavní priority. Je nepochybně výhodou, že tato propagace může stavět na tradičních a veřejnosti dobře známých značkách kvality a původu, jako je Klasa nebo Regionální potravina. Domnívám se, že marketingové akce u těchto značek by se měly zaměřovat především na podporu prodeje kvalitních potravin, protože veškerá znalost značky mezi spotřebiteli, která mimochodem u Klasy činí téměř 90 %, je k ničemu, neví-li spotřebitel, kde si může takto oceněné výrobky koupit.

Prostřednictvím značky Klasa se naše výrobky prezentují na řadě významných zahraničních výstav, mohu jmenovat například veletrh Anuga v Kolíně nad Rýnem nebo SIAL v Paříži. Navíc se čeští potravináři a zemědělci prezentují prostřednictvím expozice Ministerstva zemědělství na dalších mezinárodních akcích, například na výstavě Grüne Woche v Berlíně či na výstavě World Food v Moskvě, ale i na výstavách na Středním Východě. V prezentaci našich produktů samozřejmě hodláme pokračovat i v budoucnu.

Myslím, že vzdělávání spotřebitelů se odehrává ve velké míře i dnes, prostřednictvím různých webových portálů Ministerstva zemědělství, jako je například www.bezpecnostpotravin.cz, www.jentodobre.cz apod., ale i formou brožur vydávaných ministerstvem, které spotřebitelům radí, jak vybírat potraviny a jak se orientovat v nabídce na trhu. Vzdělávání a plná informovanost spotřebitelů je rovněž jedním ze stěžejních úkolů ministerstva, protože informovaný spotřebitel dává zpravidla přednost kvalitě, čerstvosti a prověřenému původu.

Marie Bene‰ová Ministerstvo spravedlnosti Jedné z mých hlavních priorit, tzn. schválení doprovodné legislativy k novému občanskému zákoníku, jsou věnovány pasáže v následující otázce.

Pokud jde o další záměry, lze mezi nimi uvést přepracování a opětovné předložení zákona o státním zastupitelství. Cílem je precizovat některá ustanovení původního návrhu a zahrnout do nové předlohy otázky, které byly dosud opominuty, jako například problematiku samostatného rozpočtu státních zastupitelství, což by zaručilo jejich větší nezávislost. Dalším tématem bude pokračování v reformě vězeňství, s čímž souvisí problematika redukce typů věznic nebo například zlepšení podmínek pro výkon vazby.

A v neposlední řadě bych chtěla řešit dlouhodobě neutěšenou situaci justičního areálu v Ústí nad Labem, postiženého opakovanými povodněmi (naposledy letos v červnu). Zde bude cílem vytvořit předpoklady pro zahájení výstavby nového justičního komplexu.

PM: Stihne sněmovna projednat za necelých pět měsíců veškerou doprovodnou legislativu k novému občanskému zákoníku, který chcete prosadit? Pokud se to sněmovně nepodaří, neohrozí to začátek účinnosti celého zákona?

Je třeba zdůraznit, že všechny doprovodné zákony už jsou hotovy. Již v zimě byly schváleny vládou a v Poslanecké sněmovně jsou již pátý měsíc. Prošly za tu dobu prvním i druhým čtením i výbory, takže k jejich dokončení na půdě sněmovny zbývá pouze hlasování ve třetím čtení, které se mohlo konat již na červnové schůzi. Závěrečné třetí čtení zákonů tvořících doprovodnou legislativu k novému občanskému zákoníku by se v Poslanecké sněmovně mělo uskutečnit počátkem srpna. Poté by měly být ještě projednány v Senátu a podepsány prezidentem.

Pořád tedy existuje šance schválit zákony včas, tzn. s dostatečnou časovou rezervou před 1. 1. 2014, kdy rekodifikace soukromého práva nabývá účinnosti.

Pokud by se doprovodnou legislativu schválit nepodařilo, nebylo by to ideální, nicméně samotnou účinnost kodexu by to neohrozilo. Doprovodná legislativa tvoří soubor předpisů, kterými se na různých místech českého právního řádu technicky promítá úprava nového občanského zákoníku. V případě neschválení doprovodné legislativy bude nutné uvedené předpisy v tomto smyslu interpretovat.

Parlamentní magazín

25

RUSNOKÒV KABINET

Jan Fischer Ministerstvo financí Budu klást důraz na investice do vzdělání, vědy, výzkumu, dopravní infrastruktury a další prorůstová

opatření při současném tlaku na snižování provozních nákladů státu. Podle poslední makroekonomické predikce ČR je za poklesem ekonomiky právě snížení investičních výdajů, a na to je potřeba reagovat.

Další prioritou je pomoc lidem postiženým povodněmi a zapojení prostředků z Fondu solidarity EU na odstranění následků povodňových škod.

Třetí prioritou je pro mě boj proti daňovým únikům prostřednictvím efektivnější činnosti všech organizací rezortu MF a dalších orgánů v ČR a aktivní mezinárodní spolupráce ve snaze zabránit vyvádění finančních prostředků do tzv. daňových rájů.

Umožní vyšší výběr daní, aniž by bylo nutno sahat k plošným opatřením typu zvyšování sazeb.

Petr Knap, partner Ernst &Young zodpovûdn˘ za vefiejn˘ sektor se ptá J. Fischera:

rutinní práce, která je navíc tento rok již ve stadiu realizace.

Takže těžko by jej šlo měnit takto „za pochodu“.

Letos 2. května Vláda ČR odsouhlasila dokument Metodika přípravy veřejných strategií. Ten upravuje doporučené postupy při zpracování strategických dokumentů. Tento dokument vznikal na Ministerstvu financí ČR a vycházel z dobré světové praxe. Předpokládáte jeho využití v rámci ministerstva a případně uvažujete o tom, že byste při přípravě rozpočtu na MF vyžadovali standardizované podklady inspirované postupy podle této metodiky?

Ano, předpokládám využití nejen na Ministerstvu financí, ale v celém veřejném sektoru. Je však třeba zdůraznit, že se jedná o metodiku dlouhodobých a komplexních změn, zatímco sestavování státního rozpočtu je v zásadě každoročně opakující se

Pavel Jirák, pfiedseda pfiedstavenstva KB Penzijní spoleãnosti se ptá J. Fischera: Úpravy II. pilíře obsažené v návrhu předchozí vlády podporujeme, protože vytvářejí příznivější podmínky pro účastníky. Bude dostatek vůle a síly i u Vás tyto návrhy prosadit a uvést v život?

V minulých letech proběhla celá řada změn, nyní je potřeba s určitým časovým odstupem analyzovat dopad těchto změn a nechat občana chvíli oddechnout. Proto nebudu prosazovat či podporovat žádné další změny, včetně navržených změn II. pilíře.

Martin Holcát

Franti‰ek Lukl

Ministerstvo zdravotnictví Během omezeného mandátu této vlády nelze činit nějaké rozsáhlé koncepční změny v systému zdravotnictví, své kroky tedy vnímám spíš jako kroky nutné k zajištění stabilní ekonomické situace. Za prioritní považuji přípravu nové úhradové vyhlášky na příští rok, která by měla být méně restriktivní vůči poskytovatelům zdravotní péče, než je úhradová vyhláška letošní. Dále by se mělo jednat o odkupu nedobytných pohledávek, které mají zdravotní pojišťovny u svých věřitelů, státem. V neposlední řadě bych rád otevřel jednání o navýšení plateb za státní pojištěnce (děti, důchodce, nezaměstnané, matky na rodičovské dovolené apod.). Již několik let stát za státní pojištěnce platí 723 korun měsíčně, ministerstvo zdravotnictví usiluje o navýšení této částky o 77 korun.

Ministerstvo pro místní rozvoj Priority bych rozdělil na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. K těm krátkodobým bezesporu patří materiál, který MMR předkládá vládě ke schválení a týká se Strategie obnovy území po povodni. Tento dokument nyní finalizujeme a v horizontu 14 dnů bude předložen vládě ke schválení. Na něj navazují konkrétní programy MMR, z nichž jsou uvolňovány finanční prostředky žadatelům, v tomto případě obcím a krajům. Jedná se o investice do zničeného majetku samospráv.

Samotnou kapitolu tvoří finanční prostředky určené na obnovu bytového fondu. Informace pro žadatele budou k dispozici v průběhu měsíce. V krátkém čase předložíme vládě technickou novelu zákona o zadávání veřejných zakázek.

Absolutní prioritou ministerstva je dokončení příprav nového programového období 2014+. Dohoda o partnerství je v hrubých rysech schválena, nyní vedeme věcný dialog s jednotlivými partnery o obsahu a konkrétním nastavení jednotlivých operačních programů, promítnutí urbánní a územní dimenze, definování důstojné role krajů a všech zainteresovaných sub-

PM: Podle Vás by měl stát zvýšit platbu za státní pojištěnce. Z jakých zdrojů na to získá peníze?

V minulosti došlo ke zvýšení daně z přidané hodnoty, které dopadlo na zdravotnictví velmi tvrdě. Státní rozpočet tak od zdravotnictví finanční prostředky na pokrytí nákladů již získal.

26

Parlamentní magazín

jektů. Vše musí být dojednáno a konsenzuálně schváleno nejpozději na přelomu září–října, abychom mohli dohodu předložit ke schválení Evropské komisi.

Současně však řešíme i problémy stávajícího období, především nedostatečné čerpání evropských dotací.

V úvahu připadají korekce, případně přealokování finančních prostředků z rizikových operačních programů do programů, kde je čerpání kontinuální a minimálně chybové. Taková rozhodnutí však nelze učinit bez důsledného projednání jak na úrovni vnitrostátní, tak především na úrovni Evropské komise.

Dlouhodobé cíle se odvíjejí od probíhající reformy veřejné správy a týkají se například územního plánování, stavebního řádu, bytové politiky a podpory cestovního ruchu.

PM: Budete usilovat o prosazení zákona o stavebních úřadech Vašeho předchůdce Jankovského, který mj. zřizuje zcela novou třístupňovou soustavu stavebních úřadů, kdy by dozor nad dodržováním stavebního zákona vykonával Nejvyšší stavební úřad?

Máte k návrhu zákona výhrady?

Osobně nejsem příznivcem navrhovaného řešení. Domnívám se, že dnes není vhodné období na podobné aktivity v oblasti reformy veřejné správy. To je úkol pro vládu, která bude ustavena po nových volbách. Proto tento návrh vládě nepředložím.

www.parlamentnimagazin.cz

RUSNOKÒV KABINET

Franti‰ek Koníãek Ministerstvo práce a sociálních věcí Mám čtyři prioritní úkoly: řešení projektu sKaret, dokončení rozpracované legislativy, stabilizace úřadu, zejména vytvoření podmínek pro stabilní Úřad práce ČR jako autonomní organizační složky rezortu, a zefektivnění čerpání peněz z Evropské unie včetně nastavení programu Koheze pro období 2014+.

Co se týče rozpracované legislativy, už se nám podařilo schválit zvýšení minimální mzdy. A to od srpna na 8500 korun.

U strukturálních fondů je třeba zrevidovat realizované projekty a navrhnout jejich optimalizaci.

Velkým tématem je zejména struktura Úřadu práce ČR. Jde mi o jeho organizační, personální i technickou stabilizaci s posílením akcentu na aktivní politiku zaměstnanosti. Proto je nutné zvýšit počet zaměstnanců Úřadu práce ČR o 700 lidí, nových a částečně také převedených z MPSV. V první fázi se počítá s navýšením o 319 zaměstnanců, nábor by se měl odehrát od září do konce letošního roku. Další lidi by pak mohl ÚP začít přijímat od ledna 2014. Kde konkrétně budou působit, bude na generálním ředitelství. Zejména by se mělo jednat o strukturálně postižené regiony – třeba velmi debatovaný Moravskoslezský kraj, kde hrozí hromadné propouštění.

Za svůj nejtěžší úkol považuji stabilizaci a zlepšení funkcionality systémů pro výplatu nepojistných dávek. Příští týden by měly být hotové posudky, které zanalyzují právní stav a nejpozději do 14 dnů pak řešení pro přechodné období. Návrh by měla co nejdříve projednat vláda.

Pokud realizace očekávaného rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (pozn.: podle všeho ÚOHS zakáže užívání dodatků smlouvy upravující systémy pro výplatu nepojistných dávek) nesnese odklad, musel by se pravděpodobně měnit zákon ve stavu legislativní nouze.

Konformní přechodné období u systémů pro výplatu nepojistných dávek si vyžádá dva až tři roky.

PM: Podle nově zveřejněných údajů ČSÚ budeme čelit nedostatku dětí a nárůstu seniorů. Neuvažujete o krocích, které by pomohly zvýšit porodnost a tento negativní trend odvrátily?

Ve své současné misi na MPSV mohu spravit to, co jde, a nemůžu měnit to, co je o politické shodě. Můžu to navrhnout a dál je to na parlamentu. Příkladem je třeba dětská skupina, která má pomoci rodinám s dětmi, a mít tak pozitivní vliv na porodnost. Zákon, který novou službu péče o děti upravuje, připravilo MPSV, schválila ho vláda a nyní je na Poslanecké sněmovně, kdy předlohu projedná.

Podstatou dětské skupiny je pravidelná péče o dítě mimo režim předpisů o školách a školských zařízeních. Poskytovat by ji měl, a to nekomerčně, zaměstnavatel, nestátní nezisková organizace, obec a kraj.

Součástí předlohy jako pozitivní motivace pro zaměstnavatele se počítá také s daňo-

Zdenûk Îák Ministerstvo dopravy Prioritou číslo jedna je pro mě pokračování příprav dobudování komunikace R35, tj. např. stabilizovat územní plány, úspěšné zvládnutí procesu EIA, vydávání stavebních povolení či pokračovat ve výkupech pozemků a tak dále. Neutěšená situace ve vztahu k D1 je všeobecně známá.

Za druhé bych rád stabilizoval situaci v ČD Cargo, zejména efektivní hospodaření a s tím související nepropouštění provozních pracovníků. Nemůžeme dopustit další odliv zboží z ekologičtější železnice na silnici a stabilita ČD Cargo je klíčová. V neposlední řadě se budu věnovat čerpání evropských finančních prostředků. Kdybychom vraceli velký objem peněz zpět do EU, byl by to zločin spáchaný na vlastních daňových poplatnících.

PM: Avizoval jste, že MD zpřísní dohled nad tzv. víceprácemi na dopravních stavbách. Jak budete postupovat, aby se podobná situace s navyšováním nákladů staveb neopakovala?

Zhotovitelem mohou být realizovány pouze vícepráce, na které je zpracované a v souladu se zákonem a příslušnou směrnicí inves-

vými opatřeními, konkrétně s uznatelností nákladů v souvislosti s provozem dětské skupiny a slevou na dani z příjmů pro výdělečně činné rodiče. Pokud se zákon dostane na program sněmovny (jde o tisk č. 1046) a projde legislativním procesem, mohl by platit od roku 2014. A významně tak motivovat rodiny v tom, aby měly děti – nemusely by mít totiž obavy z akutního nedostatku míst v mateřských školkách, který se projevuje v současné době.

Dalibor ·tys Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Své priority zveřejním až po rozhodnutí sněmovny, kdy bude zřejmé, jak dlouhý mandát tato vláda získá.

Spoleãnost EDUin se ptá D. ·tyse: Na které připravované zákony a opatření bývalého ministra Fialy chcete navázat? Které z nich mají šanci na schválení současnou vládou?

Rád bych navázal na novelu vysokoškolského zákona.

Jaký je Váš názor na aktuální návrh MŠMT na model financování regionálního školství? Chcete v jeho realizaci pokračovat?

Nejprve si nechám zpracovat dílčí analýzy, teprve poté se rozhodnu.

tora schválené ZBV. Výjimkou z tohoto pravidla jsou pouze situace, kdy by nekonáním mohlo dojít k závažným ekonomickým škodám nebo ohrožení lidského zdraví.

Veškeré fakturace schválených víceprací budou na SFDI vyžadovány prostřednictvím samostatných žádostí o platbu. Tyto žádosti bude za investora podepisovat výhradně statutární zástupce (není možné podpis delegovat) a žádost bude obsahovat výslovné prohlášení o souladu výdajů se zákonem o veřejných zakázkách.

U všech schválených víceprací bude evidován důvod vzniku vícepráce, osoba odpovědná za vznik vícepráce, osoba odpovědná za schválení vícepráce a v případě užití institutu JŘBU zdůvodnění oprávněnosti použití této formy zadávacího řízení.

U schválených víceprací, které nevznikly na základě objektivně nepředvídaných okolností, bude dále evidována informace o vyvozené pracovněprávní a trestněprávní odpovědnosti či opatřeních.

Investorským organizacím bude uloženo o zjištění takové vícepráce a navazujících opatřeních neprodleně informovat MD. Investoři povedou přehlednou statistiku všech administrovaných ZBV, tj. včetně ZBV obsahujících pouze méněpráce (i neschválených), s uvedením výše požadovaných informací, která bude na vyžádání přístupná MD a SFDI. Předpokládá se rozdělení podle legitimnosti jejího vzniku a zadání.

V případě chyb projektů bude uloženo vždy reklamovat vadu díla a vymáhat způsobenou škodu po projektantovi.

Parlamentní magazín

27

RUSNOKÒV KABINET

Jan Kohout Ministerstvo zahraničních věcí Jedním ze dvou klíčových úkolů je pro mne stabilizace personální situace zahraniční služby, což se konkrétně týká nejen neobsazených velvyslaneckých postů v zahraničí, ale i některých pozic v pražském ústředí.

Opětovné rozpohybování standardní personální obměny je bezprostředním úkolem číslo jedna. Komplexním úkolem, který s obsazováním jednotlivých postů v zahraniční službě úzce souvisí, je zefek-

tivnění podpory ekonomické diplomacie. Úspěšná implementace této priority vyžaduje nejprve nastavení dynamické komunikace s ministerstvem průmyslu a obchodu, jejímž výsledkem bude uzavření dohody o spolupráci mezi oběma rezorty.

Aktuálně připravovaná strategie ekonomické diplomacie ministerstva zahraničních věcí by měla být základním vodítkem pro zefektivnění procesu poskytování služeb našim exportérům a zahraničním subjektům, které mají zájem s Českou republikou obchodovat nebo v ní investovat. V této souvislosti jsem již zahájil sérii jednání s klíčovými partnery ve sféře českého byznysu, se kterými konzultuji možné kroky, které by

Bernard Bauer, v˘konn˘ ãlen pfiedstavenstva âesko-nûmecké obchodní a prÛmyslové komory se ptá J. Kohouta: Jaký význam mají z Vašeho pohledu česko-německé vztahy s ohledem na hospodářskou spolupráci a jak je chce ministerstvo zahraničí v budoucnu dále rozšiřovat a prohlubovat?

Do Německa proudí o něco více než 30 % našeho vývozu, což je celkem známá věc. Už méně se však ví, že zhruba třetina tohoto zboží končí v různých destinacích celého světa.

Tato role jakéhosi globálního zprostředkovatele nejen zvyšuje jeho význam pro naši ekonomiku, ale zároveň provokuje k intenzivnímu přemýšlení o konkurenceschopnosti naší země a změně způsobu prosazování českých podniků na zahraničních trzích.

Do budoucna se proto bude ekonomická agenda Ministerstva zahraničních věcí ČR ve vztahu k Německu soustřeďovat na vědecko-technickou spolupráci mezi významnými národními, eventuálně regionálními, podniky a institucemi s cílem účinně komercializovat její výsledky do praxe. Jako perspektivní vidíme například spolupráci na řešeních pro energetiku budoucnosti nebo civilních aplikacích kosmických technologií. Pro úspěch této spolupráce disponuje naše ministerstvo nejen sítí našich úřadů v Berlíně, Düsseldorfu a Mnichově, ale také pozicí zvláštního zmocněnce pro vědu, výzkum a technologie, jehož rolí je všechny relevantní aktivity koordinovat.

vedly ke zlepšení služeb poskytovaných českým podnikům v rámci nastavení dlouhodobé koncepce fungování zahraniční služby v této oblasti. Po jednání s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslavem Hanákem budou v nadcházejících dnech následovat schůzky s dalšími důležitými partnery.

Jifií Balvín Ministerstvo kultury Mezi mé priority patří dokončení rozpracované legislativy a získání více peněz pro rezort kultury.

Nepřišel jsem dělat razantní změny, ale dotáhnout rozpracované věci, jako je například památkový zákon, autorský zákon nebo evropská notifikace Státního fondu kinematografie. Věřím, že notifikace proběhne v nejbližších dnech a tím pádem budeme moci uvolnit peníze pro filmaře.

PM: Kultura je u nás podfinancovaná a každý nastupující ministr požaduje pro tento rezort více financí. Která oblast je podle Vás prioritní a zaslouží si více peněz?

Více peněz si zaslouží všechny oblasti kultury, ale pokud bych měl vybrat, tak určitě potřebujeme více peněz na památky a živou kulturu. red.

Petr Rafaj: Pokuta pro vinohradskou nemocnici je nepravomocná Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil za porušení zákona o veřejných zakázkách svým prvostupňovým rozhodnutím pokutu ve výši jednoho milionu korun Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. „Nemocnice se dopustila správního deliktu při uzavírání dodatků ke smlouvě o dodávkách elektrické energie. Rozhodnutí není dosud pravomocné a může být proti němu podán rozklad,“ uvedl předseda ÚOHS Petr Rafaj. Připomněl dále, že Fakultní nemocnice Královské Vinohrady uzavřela v roce 2004 smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny se společností Pražská energetika. V letech 2006–2011 pak k této smlouvě uzavřela další čtyři dodatky, kterými zadavatel reagoval na cenové pohyby elektřiny.

K uzavření dodatků přitom docházelo bez provedení zadávacího řízení. Ve smlouvě měl sice zadavatel stanoven způsob výpočtu navýšení ceny, avšak toto ustanovení v praxi nebylo při uzavírání dodatků respektováno. Dodatky tak

28

Parlamentní magazín

měnily původní smlouvu způsobem, který nebyl v podmínkách původní zakázky předpokládán, a to ve prospěch dodavatele. Jednalo se tedy o podstatnou a nepřípustnou změnu smlouvy a na dodatky, jejichž celkové plnění přesáhlo 200 milionů korun, mělo být vypsáno řádné zadávací řízení podle zákona o veřejných zakázkách. „Zadavatel svým postupem znemožnil účast dalších uchazečů a zcela vyloučil soutěž o zakázku. Při dodržení zákonného postupu přitom mohl obdržet nabídky s výhodnějšími podmínkami,“ konstatoval předseda Rafaj. Dodal, že ÚOHS za opakované pochybení zadavatele uložil pokutu ve výši čtvrtiny maximální možné sazby. kch

www.parlamentnimagazin.cz

ÎIVOTNÍ STYL

Pánové – ‰aty dûlají ãlovûka!

Toto pfiísloví známe v‰ichni, ale nebereme ho moc váÏnû. Vût‰inou staãí jen pár okamÏikÛ, neÏ si vበprotûj‰ek o vás utvofií první dojem. Proto bychom vám dali rádi nûkolik tipÛ, jak zdokonalit svou osobnost. Va‰e okolí vûdomû ãi nevûdomû usuzuje z toho, co vidí, i vበcharakter. Kromû drÏení tûla a v˘razu v tváfii hraje i obleãení jednu z rozhodujících rolí.

V právě probíhajícím létu vévodí v pánské módě nová lehkost, která přesvědčuje elegantním klidem.

Obleky zůstávají vyštíhlené a zkrácené, zapínané na dva knoflíky, s jedním nebo dvěma rozparky na zadním díle v klasické fazoně nebo špicfazoně. Oblekové kalhoty jsou rovné a bezzáševkové na předních dílech. Oblekům dominují materiály jemnějších gramáží s elegantní povrchovou úpravou, v základních barvách i nové modré, hnědé, jasně šedé a béžové udávají módní klasiku a zdůrazňují i neformální styly při udržení vysoké kvality. Moderní košile jsou stále přiléhavé a mají zajímavé detaily i nové tvary límečků. Kravaty by měly být spíše užší a měly by odpovídat siluetě obleku. Styl určují zejména barvy – u jednobarevných kravat dominuje indigová, trendem jsou rovněž kostkované kravaty. Ale obecně řečeno, ať žije vkusná rozmanitost.

Bez saka se neobejdete, to musí mít kaÏd˘ muÏ!

Mikiny a bundy saka plně nahradila, a to v ležérním, sportovním a zároveň luxusním metropolitním stylu. Absolutně nejstylovější jsou se záplatami na loktech v polopodšitém nebo nepodšitém provedení. Trendy barvou jsou odstíny modré v kombinaci s různými typy barevných kalhot. Kratší a proštíhlené provedení zdůrazňuje kultivovanost i ležérnost sak. Lehkost materiálů od seprané bavlny, chladivého lnu po vlněné luxusní tropical vlny umocňují tento styl. Sako se dnes nosí ke všem typům kalhot – džínám, chino i klasickým.

U kalhot pro tuto sezonu dominují chino.

Bavlněné barevné nabízející možnost různých kombinací.

Vedle chino kalhot jsou trendy úzké, džínového střihu z barevného denimu. Tyto kalhoty jsou vrcholem pánské letní módy, ale úplně největším trendem léta jsou šortky – především krátké a pestré. Od chladivých tónů po svěží pastelové až k zářivým neonovým. Kultivovaný vzhled je jedinečný, ať už k letnímu saku, košili, polokošili, triku nebo vestě. Šortky jsou prostě nutností!

Módní hity léta jsou vyštíhlené obleky, lehká a vzdušná saka a kalhoty v nových barvách. Klasická luxusní pánská móda nezná žádné kompromisy – vyžaduje prvotřídní materiály, špičkové krejčovské zpracování a sytlistickou ucelenost.

Pro růst vaší osobnosti je výběr oblečení velmi důležitý a nejste-li si stoprocentně jisti, svěřte se do péče profesionálů www.chairmanstyle.cz. Naopak, chcete-li si navrhnout sám svůj vlastní oblek, můžete využít služby www.edward21.cz.

Na závěr malé upozornění: Pánové, při výběru oblečení nespoléhejte tolik na své ženy! Ženy jsou bytosti s úplně rozdílnou energií a ne vždy jsou dobrými rádci a stylisty, ale o tomto tématu až někdy příště.

Michal Přibyl

Parlamentní magazín

29

KNIÎNÍ KLUB

Nakladatelství Grada

www.grada.cz

Sociální vztahy v organizaci a jejich management Vojtěch Bednář a kolektiv

Vydává Periodical s.r.o.

Tato publikace si klade za cíl být zdrojem informací nejen pro pracovníky a manažery oddělení lidských zdrojů, ale též pro výkonný management řady firem, veřejných institucí a neziskových organizací. Jejím obsahem je popis fungování sociálních vztahů mezi lidmi – zaměstnanci, členy, spolupracovníky, zainteresovanými osobami v organizacích – a přehled nástrojů, kterými je možné tyto vztahy ovlivňovat z hlediska managementu. Kniha má praktické uplatnění při řízení personální politiky a vnitřní komunikace v organizaci, při motivaci zaměstnanců, při prevenci a eliminaci pomluv či napětí mezi jednotlivými osobami i týmy a při řešení vnitřních konfliktů. Je koncipována jako odborná publikace s maximálním důrazem na výstupy do praxe, z níž uvádí řadu příkladů.

224 stran, cena 349 Kč

Sídlo vydavatelství Mečislavova 1357/16, 140 00 Praha 4

Excel 2013 snadno a rychle

Obchodní ředitelka Jitka Svátová svatova@parlamentnimagazin.cz

Mojmír Král Nová verze nejoblíbenějšího tabulkového kalkulátoru – Excel 2013 – s sebou přináší celou řadu nových vlastností i celkovou změnu uživatelského ovládání. Nechcete-li se tedy ztratit ve všech novinkách, které s sebou tato verze přináší, chcete být „in“ a snadno a rychle zvládnout tento program, pak je pro vás tato kniha to pravé. Kniha vás seznámí s novým prostředím Excelu a provede vás od nejjednodušších úprav pracovního prostředí (listu, dokumentu, buňky) přes zadávání vzorců do buněk až po vytváření jednoduchých tabulek, jejich formátování a úpravy.

Stranou nezůstanou ani možnosti prezentování dat v grafech a jejich vytištění. Program mohou používat začátečníci i profesionálové s dlouholetou praxí v oboru, kniha je však zaměřena spíše na začínající či středně pokročilé uživatele.

144 stran, cena 159 Kč

Šéfredaktorka Marcela Staňková stankova@parlamentnimagazin.cz Zástupce šéfredaktorky Helena Kuncová kuncova@parlamentnimagazin.cz Autorský kolektiv Ondřej Hergesell, Helena Hrstková, Kristián Chalupa, Aleš Jindrák, Petr Just, Petr Lukeš, Jiří Maštálka, Anna Morávková, Markéta Mrázová, Alena Palčová, Jiří Pehe, Tomáš Sokol, Alexandra Štefanová, Martin Zikmund, Zdeněk Zbořil

Ředitel inzerce Vít Macourek macourek@parlamentnimagazin.cz Elektronickou podobu Parlamentního magazínu najdete na www.parlamentnimagazin.cz Grafická úprava a zlom TH design service Distribuce Vychází 10x ročně Rozšiřováno podle databáze odběratelů SEND Předplatné, spol. s r. o.

Ve Žlíbku 1800/77 193 00 Praha 9 Horní Počernice tel.: +420 225 985 225

Nakladatelství Wolters Kluwer âR

Předplatné predplatne@parlamentnimagazin.cz cena předplatného 890 Kč včetně DPH

Zákoník práce Komentáfi

Kontakty info@parlamentnimagazin.cz redakce@parlamentnimagazin.cz tel.: + 420 776 657 722

www.wkcr.cz

Margerita Vysokajová, Bohuslav Kahle, Nataša Randlová, Petr Hůrka, Jiří Doležílek 4. aktualizované a rozšířené vydání úspěšného komentáře k zákoníku práce od renomovaného autorského kolektivu se zapracovanými změnami k datu 1. 4. 2013. Průběh roku 2012 a začátek roku 2013 přinesl nové aplikační problémy novely zákoníku práce č. 375/2011 Sb. účinné od 1. 1. 2012. Autoři se v novém vydání snažili tyto problémy reflektovat a přinést nové zkušenosti s nimi. Zejména v oblastech pracovně-lékařské služby, změn v pracovních poměrech na dobu určitou, otázek souvisejících se skončením pracovního poměru, čerpání dovolené nebo pracovní doby. Komentář je určen pro pracovníky, kteří se každodenně zabývají praktickou aplikací zákoníku práce. Tedy nejen pro právníky a studenty práv, ale i pro další odborníky z praxe, kteří převážně nemají právnické vzdělání – personalisty, podnikatele, ředitele firem. Komentář je výbornou pomůckou usnadňující výklad ustanovení, která přináší nejasnosti. Výklad zákona je doplněn odkazy na související judikaturu a literaturu a obohacen o praktické příklady.

800 stran, cena 1170 Kč

30

Parlamentní magazín

Vychází: 1. 8. 2013 Evidence MK ČR E 19456 ISSN 1804-9729 Vydává Periodical s.r.o.

Vedená u rejstříkového soudu v Praze, oddíl C, vložka 164675 IČ: 24667498 Přetisk a jakékoli šíření povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Redakce nezodpovídá za obsah zveřejněné inzerce.

Neoznačené fotografie – archiv redakce, Shutterstock® Photos Veškerá práva vyhrazena © Periodical s.r.o. 2010–2013

www.parlamentnimagazin.cz

Konto BARIÉRY Už 20 let vracíme lidi do života. Pomáhejte s námi.

… a desítky dalších projektů.