Parlamenťák březen 2013 by Parlamenťák NPDM

březen 2013 Občasník Národního parlamentu dětí a mládeže. Pro žáky, učitele, koordinátory. Pro všechny, kteří se zajímají o dění kolem sebe.

PARLAMENŤÁCI V ČESKÉ TELEVIZI 1

OBSAH: Pár slov úvodem ................................................................................................ 2 Únorové zasedání ............................................................................................. 3 I parlamenťáci mají slovo ................................................................................... 4 Ples NPDM ....................................................................................................... 5 Soutěž ............................................................................................................. 6 Maturitní ples střední zdravotnické školy Olomouc ................................................ 7 Návštěva na Gymnáziu Čajkovského ................................................................... 7 Povídej mi o výšce ............................................................................................ 8 Lyra 2013 ........................................................................................................ 9 Příprava uničovského Majálesu ..........................................................................11 Byl jsem šlenem úplně první Rady .....................................................................12 Studenti se nebojí ozvat ...................................................................................13 Osmisměrka ....................................................................................................14

Pár slov úvodem... Foto: Archiv V. Navrátil

Vážení příznivci časopisu, jsem velmi rád, že opět píšu úvodní slovo do našeho Parlamenťáka. Často se mi stává, že nad úvodníkem tohoto časopisu strávím i hodiny. A když jej pak vidím ve finální podobě, je to jen nepatrný odstavec. V takovou chvíli mi přijde na mysl, jak náročnou práci má mediální tým Národního parlamentu, který pro vás tento časopis připravuje.

Pokaždé totiž tento jedinečný časopis obsahuje informace aktuální,zajímavé a zároveň pro většinu čtenářů nové a inspirující. A o tom bude i tohle vydání. Měsíc únor je za námi a s ním i další zasedání Rady a Předsednictva Národního parlamentu. Programem tohoto zasedání byl hlavně ples a parlamentní výměna zkušeností. Je toho připraveno poměrně dost, takže už teď mohu účastníkům prozradit, že nudit se rozhodně nebudou. Samotné zahájení parlamentní výměny zkušeností bude pro mnohé velkým zážitkem. A pro milovníky plesové sezóny je připravena sobotní noc gentlemanů. Uvítací drink, nová Rada a Předsednictvo, hudba, taneční kreace a zábava, to vše nebude chybět na plese Národního parlamentu dětí a mládeže. Ale nebudu přebíhat, vše se dozvíte na dalších stránkách tohoto vydání. Ovšem ještě bych rád zmínil jednu důležitou informaci. Ta se týká soutěže, kterou jsme vyhlásili v listopadu loňského roku a které nese název „Demokracie očima mladých“. Tato soutěž, která má tři kategorie, nabízí úžasnou odměnu pro vítěze. Proto doporučuji každému z vás, kdo ví, co znamená demokracie, ať se co nejrychleji zapojí. Zbývá poslední měsíc a poslední možnost, vyhrát jedinečný poznávací zájezd do Štrasburku s Národním parlamentem. Takže pokud umíte fotit, malovat, nebo vás baví vytvářet filmy a pokud víte, co znamená demokracie, neváhejte se zapojit, třeba právě vám je určena přichystaná výhra. Mé úvodní slovo tedy mohu zakončit jedině tak, že vám popřeji příjemné čtení časopisu Parlamenťák. A pro všechny účastníku parlamentní výměny zkušeností nebo plesu gentlemanů se těší nahledanou, Vlastimil Navrátil

Únorové zasedání Únorové zasedání pro některé začalo již o den dříve. Byli totiž pozváni, aby navštívili pořad České televize “Máte slovo”. Přišli, aby podpořili paní doktorku Vaníčkovou.

Foto: Archiv NPDM

V pátek se už téměř celé předsednictvo přesunulo po poledni do firmy Refresh. Zde se jich ujalo pár milých a ve svém oboru velice zkušených lidí. Čekala je hodina a půl doslova vysilujícího přívalu informací. Byli jim zodpovězeny otázky, které parlamenťáci poslali pár dnů předem a předáno spousta zkušeností a informací. Od práce se zákazníky, přes nynější trendy až k aplikování nejnovějších vědeckých poznatků v grafice. Tok informací byl tak široký, že každý ze zúčastněných si v tom našel to své.

V Národním divadle opery Prodaná nevěsta od Bedřicha Smetany. Na všechny toto dílo tak zapůsobilo, že odcházeli buď s písní na rtech či se slzami v očích. sobotu

Foto: Archiv NPDM

Celou

všichni aktivně trávili z a s e d á n í m a připravováním rychle se blížících akcí jako jsou Parlamentní výměna zkušeností, ples a brzo končící soutěž “Demokracie očima mladých”. Velkou část času trávily výbory společnou prací, kdy všechny tyto věci dotahovaly do úspěšného konce a připravovaly spoustu vítaných novinek.

V neděli už jen proběhlo rychlé shrnutí celého zasedání a správného rozvržení neodmyslitelné práce, kterou si všichni odvážejí domů. Nemohlo chybět ani závěrečné focení, kdy vznikla hromadná fotografie a fotografie nových členů na webové stránky www.npdm.eu .

Plánování plesu, PVZ, ... Po krátké pauze a večeři v poklusu pokračovali v tzv. kreativním pátku, kdy se všichni vystrojili a navštívili Národní divadlo. Touto návštěvou se všichni kulturně obohatili, jak v poznání samotné historické budovy Národního divadla, tak v poznání

Matěj Vyhnánek Eva Novotná 3

I parlamenťáci mají slovo Ještě před oficiálním zasedáním se pár členů rady a předsednictva sešlo již ve čtvrtek 21. 2. 2013. Měli jsme možnost zúčastnit se natáčení televizního pořadu ČT 1 „Máte slovo“ s Michaelou Jílkovou.

Foto: Archiv NPDM

Naším tématem byly „Fyzické tresty dětí - ano nebo ne?“. K tomu to tématu byli pozváni hosté, kteří mají k tomu to tématu co říct. Hostem pro tuto diskuzi byla MUDr. Eva Vaníčková z České společnosti na ochranu dětí, Bc. Markéta Sodomková, Čekání před živým přenosem zástupce ředitele Nadace uklidnilo, začalo to být zajímavé a velice Naše Dítě, senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL), podnětné. Velice přínosné bylo, že se člen senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, k diskuzi mohli vyjadřovat hosté kulturu, lidská práva a petice, dětská v publiku, kteří k této problematice měli psycholožka PhDr. Václava Masáková, dále co říct. Na závěr sice trošku ve skluzu, ale pak pan Pavel Kábrt, zastánce tvrdé přeci jsme se dostali ke slovu, kdy nás výchovy, a otec dvou dětí pan Míkovec paní Jílková poprosila o závěrečné shrnutí s opačným názorem. z pohledu dětí, protože přeci o nás to celé bylo. Hlavním tématem bylo tedy, či děti trestat, nebo s nimi vést diskuzi o tom co dělají Tento díl pak můžete vidět a proč to dělají. Ve studiu to bylo velice na www.ceskatelevize.cz/ivysilani. napjaté, jelikož hosté naproti sobě se sebou většinou nesouhlasili a každý se snažil prosadit svůj názor, což vedlo spíše k monologu než diskuzi, což se paní Jílkové Eva Novotná zcela nelíbilo. Když se vše ve studiu

Společné focení ve vstupní hale budovy ČT 4

Maturitní ples střední zdravotnické školy Olmouc Maturitní ples, zajímavé spojení dvou slov. Maturita, slovo, které nahání strach, pozvedá v člověku zvláštní pocit, někdy až pýchu. Naopak ples, událost, na kterou by se těšil snad každý z nás. Avšak spojit tyto dvě věci dohromady je lehké pouze při psaní či vyslovení. Než dojde k této události, musíme ujít dlouhou cestu, jinak řečeno, čtyři roky. Ovšem byl to čas úžasných zážitků, poznání, ale i zklamání. Přesto všechno se jeden zážitek, jedna věc, jeden okamžik nedá srovnávat se vším ostatním, co jsme prožili. A byl to právě náš maturitní ples. Je to téměř šílené, přebrat všechny návrhy, nápady, vyřešit problémy, odstranit nedostatky. Pochybnosti, jak to dopadne a zda-li se stihne všechno připravit. A co teprve šaty? Jakou barvu. Pod sako spíše bílou nebo barevnou košili? Vlasy, boty. Začíná ten neuvěřitelný kolotoč, bez kterého by se to však neobešlo.

A je to tady. Scházíme se v sále RCO, všichni napjatí, dá se říci, že i spokojení. Hala plná hostů, rodičů a učitelů. Všichni jsou tak krásně oblečení. A v tom po dlouhé chvíli slyšíme hlas: ,,4.D nachystat!´´ Očekávaná chvíle nastala, hlavně žádnou paniku. Vcházíme na pomyslné jeviště, hudba začne hrát. Tančíme s lehkostí, nic už nás netíží, jen si užíváme tu krásnou chvíli, která patří jen nám. S nadšením sledujeme, jak jsou na nás rodiče hrdí a s ještě větším nadšením si bereme od naší nejúžasnější učitelky šerpu. Ano, jsme maturanti. Jak těžké může být popsat v několika větách na list papíru ten nejkrásnější okamžik ze školních lavic? Spíše nemožné. Jen my víme, jak nám bylo. Lucie Komárková

Návštěva na Gymnáziu Čajkovského

Foto: Archiv školy

Europoslanec pan Tošenovský nám přiblížil fungování Evropského parlamentu (např. jak probíhají jednání, jak často se schází, důležitost některých funkcí/) a také jeho pracovní náplň. Na otázku, co považuje za největší úspěch ve své kariéře, odpověděl, že umístění projektu Galileo v Praze a tím i posílení významu ČR. Jako bývalý hejtman Moravskoslezského kraje a bývalý

Foto: Archiv školy

Ke konci minulého roku se studenti Gymnázia Čajkovského mohli setkat s velice zajímavými osobnostmi a to s panem Evženem Tošenovským – europoslancem a brzy poté se senátorem Jiřím Dienstbierem, který v nedávné době kandidoval na úřad prezidenta.

Diskuse s Jiřím Dienstbierem

starosta Ostravy nám řekl i něco o regionální politice. Další setkání tentokrát s Jiřím Dienstbierem provázelo také mnoho zvídavých otázek jak od studentů, tak i z řad profesorů. Např. jaké jsou jeho ideály a představy fungování českého státu a mnoho dalších. Během krátké doby jsme tak mohli poznat hned dvě zajímavé osobnosti naší společnosti.

Denisa Domesová

Evžen Tošenovský se studenty

Povídej mi o výšce Foto: Eva Novotná

Dne 12. prosince 2012 se v Knihovně Jiřího Mahena Brno na Kobližné ulici uskutečnila akce „Povídej mi o výšce“, kterou organizoval Městský parlament dětí a mládeže Brno. Cílem bylo přiblížit středoškolským studentům reálný život na vysoké škole a to prostřednictvím samotných vysokoškoláků. Ti měli za úkol studentům představit, co je vše ve škole čeká, jak je studium opravdu náročné, zda se stihnou věnovat svým koníčkům či práci a jak doopravdy vidí své další uplatnění po škole.

Prezentace škol

vysokoškolských studentů ptát a ti jim vstřícně a trpělivě odpovídali na všechny otázky.

Na akci se sešlo několik fakult a to Provozněekonomická fakultu Mendelu, Fakulta regionálního rozvoje Mendelu, Pedagogická fakulta MU, Lékařská fakulta MU, Fakultu sociálních studií MU, Právnická fakulta MU, Fakulta informatiky MU, Filozofická fakulta MU či STING.

Tato akce se zadařila ke spokojenosti obou stran. Středoškoláci získali podrobné informace, které jen tak někde nezjistí a vysokoškoláci si mohli vyzkoušet, jaké to je, prezentovat svoji školu na veřejné akci. Studenti vysokých škol byli také podrobeni krátkému interview členkami parlamentu, kdy odpovídali na otázky týkající se spokojenosti na školách a zda by rádi svůj vybraný obor zpětně změnili. Jejich odpovědi se povětšinou shodovaly. Studenti jsou se svojí vybranou školou spokojeni a vidí v ní budoucnost, která někam směřuje. Rozdíly bylo možné najít v tom, jaké mají dané fakulty rozvrh. Například filozofická fakulta není tak náročná na čas a studenti mají možnost mít i dobrou brigádu, kdežto na lékařské fakultě jsou studenti hodně zaměstnáni školou a je to velice náročné. Nikdo by však svůj obor nezměnil. Každý je rád, že je tam, kde je a úsilí, které vydávají ve své škole, nechtějí jen tak zahodit.

Foto: Eva Novotná

Každá z fakult měla svůj stolek, u kterého seděli 1-2 zástupci a středoškolští studenti se za nimi chodili libovolně bavit o tom, jak to na vysoké chodí. Studenti středních škol chodili průběžně. Při vstupu s i u vad ě čk y zapsaly j e j i c h jména , š k o l u a nabídly p l a c k y „Povídej mi o v ý š c e “ a různé letáky. N i k d o n e b y l ostýchavý a všichni se chodili aktivně

Akce „Povídej mi o výšce“ byla již druhá v pořadí, a protože v ní členové Městského parlamentu dětí a mládeže vidí smysl, pokusí se na přes rok uskutečnit i třetí ročník. Diana Smolíková Dominika Pudilová

Účastnice projektu

Lyra 2013 očima bývalého gymnazisty Snad každý z absolventů naší alma mater má při příchodu na každoroční studentskou Lyru zvláštní pocit plný očekávání. Pokud bych měl mluvit za sebe a pravděpodobně i za velkou část mých bývalých spolužáků, jsou to pocity povětšinou následující. Jedná se o zvláštní kombinaci očekávání dobré zábavy složené z nikdy nestárnoucích vtipů na adresu učitelů, originálních divadelních vystoupení a v současné době také krátkých filmových snímků z dílny studentů.

na něj tento pravidelný studentský svátek dělá, i po mnoha letech od ukončení gymnázia, dojem. A musím říct, že letos rozhodně dojem udělal. Proto bude můj pohled do jisté míry velice osobní a samozřejmě mírně nostalgický. Letošní Lyra byla poměrně netypická, zejména kvůli neobvyklému termínu na konci ledna. Pocity při příchodu před sál kina jsou ale stále stejné. Hlavní je ta spousta známých tváří. Zejména pokud jde o učitele, se kterými člověk strávil dlouhých, a do jisté míry úžasných, osm let ve škole. Zatím mě nikdy ani v nejmenším neomrzelo kladně odpovědět na každé to „Jak se daří?“ kterého se mi během přesunu od vchodu do sálu dostane.

My „staří kozlové“, kteří mají již svá gymnaziální léta nějakou tu dobu za sebou, míváme navíc obvykle velkou tendenci naprosto neobjektivně porovnávat vystoupení našich mladších kolegů s vlastními výkony, které jsou již několik let minulostí. Obvykle tedy do sálu městského kina (ano, stále je to k velkému potěšení Kino Družba) přicházíme s tím, že jsme opravdu zvědaví, čím nás maturanti tentokráte pobaví. Pokud by se to pak náhodou úplně nezdařilo, tak si opět, a opět naprosto neobjektivně, řekneme, že náš výstup byl tehdy stejně o něco lepší a „spokojeně“ se vrátíme do těch divných velkých měst, kde teď studujeme. Upřímně doufám, že předcházející řádky nevyzněly nějak sebestředně, ale věřím,

Samozřejmě jsem také každoročně překvapen neúprosností času. Při pohledu na maturanty, kteří jsou rok od roku oproti mně mladší, mi nedá, abych jim ten závěrečný rok na gymnáziu nezáviděl. Lyra a maturitní ples jsou totiž události, které naprosto jednoznačně vyváží, ba dokonce předčí tu nepříjemnou formalitu, které se říká maturita.

Foto: gabriela Strašilová

Teď už se ale přesunu do sálu. Davy brebentících studentů, často plných očekávání naskýtají zajímavý pohled. Tak nějak z nich jde cítit ona energie mládí, která se u nás objeví už jen jednou za čas. Můj nejzávistivější pohled ale pravidelně padá na primány. Každý student gymnázia má totiž do paměti nejvíce vrytou právě svou první Lyru. Ta je vždy, kromě té, které se sám účastní, jednoznačně ta nejlepší ze všech, pravděpodobně proto, že malí primáni ještě nevědí, co mohou čekat. To je tak pár myšlenek, které mi pravidelně proběhnou hlavou mezi tím, co se po malu lo udím na své místo a kývnutím hlavy zdravím všechny známé, kamarády a učitele, jež jsem do té doby ještě nepotkal. Pak už zbývá se jen posadit a užít si oněch no v ých , krás n ýc h - a co je nejdůležitější - pohodlných sedaček, které teď v kině máme. Pak už se jen zhasne a velké představení začíná.

že každý kdo si Lyru sám jednou odehrál, je přece jen do jisté míry na své dílo hrdý a rád „odborně“ porovnává jednotlivé ročníky. Jinak by to asi ani nešlo.

Přeci, i když jsem to v úvodu téměř zamítl, se ale k letošnímu programu v krátkosti vyjádřím, protože tomu zkrátka nejde úplně odolat. Předem jsem měl trošku obavy z rozdělení Lyry na dvě části a byl jsem lehce skeptický. Naštěstí musím ale říct, že se to na kvalitě v žádném případě nepodepsalo. Každá ze tříd měla svůj osobitý styl a jakýsi druh soutěživosti na kvalitě ještě přidal.

Jaký je tedy cíl tohoto článku? Rozhodně se v následujících řádcích nehodlám zabývat psaním odborné recenze, ani nemám v plánu hodnotit a kritizovat vystoupení studentů, kteří se naštěstí a možná i kupodivu dlouhé roky úspěšně snaží udržet tuto jedinečnou tradici. Tento článek má být ohlédnutím bývalého absolventa za tím, jaký

podívaná bývá pravidelně jedním ze silných momentů. Maturanti obklopujícího svého třídního učitele nyní také začínají cítit neúprosnost plynoucího času a uvědomují si, že určitá životní etapa se pomalu ale jistě blíží ke konci. Síla a kouzlo okamžiku však tradičně zasáhne rovněž učitele. I na tváři cestami zkušeného a větrem ošlehaného chlapáka, jakým pan profesor Kux bezesporu je, jde vidět silné dojetí. Pak je na řadě závěrečná studentská hymna a i my, bývalí studenti sedící v hledišti máme na krátkou chvíli možnost zapojit se znovu do tohoto velkého představení. Po doznění závěrečných tónů ještě jednou zazní mohutný potlesk, představení d e f i n i t i v n ě k o n č í a nám opět zůstanou jen pěkné dojmy a vzpomínky.

Oktáva mě zaujala především rámcem porady ve sborovně, na který pak studenti umně napasovali své scénky, díky čemuž vše působilo uceleně. Tradičně nejvíc oceňuji vlastní výstupy, ať už parodie učitelů či jiné, kterých se mi dostalo ve vrchovaté míře. Navíc musím vyzdvihnout výběr rolí, protože ztvárnění některých vyučujících bylo až děsivě přesvědčivé, zejména po hlasové stránce bylo vše výborně propracované. Jako velkému fanouškovi missáka Martina Homoly se mi rovněž líbila propagační kampaň, která byla s Lyrou spojena. Škoda, že se jeho tým nepodílel i na propagaci Karla Schwarzenberga při

Foto: Honza Novotný

Co říct závěrem? Je fascinující, že tradice studentské Lyry gymnázia Uničov trvá už tolik let a stále nám m á c o n a b í d n o u t a čím překvapit. To je jeden z hlavních důvodů, proč se velká část absolventů pravidelně vrací do hlediště uničovského kina, aby se mohli zas a znovu pobavit vzpomínkami na svá gymnaziální léta. Proto patří veškerá úcta a čest všem maturantům ať minulým či budoucím, kteří na sebe rok co rok berou tuto nelehkou práci a snaží se pobavit své spolužáky, učitele a mnohdy i rodiče. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že Lyru nevytváří pouze ti, kteří vystupují na jevišti, ale i mnozí další, jejichž práce nejde okem diváka tolik vidět, ať už to jsou technici, střihači, osvětlovači a mnozí další. Lyru dělá kolektiv a parta, a právě tím - kolektivním výtvorem dlouholetých spolužáků a kamarádů, by měla být a zůstat i nadále – pěknou vzpomínkou v srdcích maturantů, kteří spolu strávili poměrně dlouhý čas při studiích na gymnáziu. Sám mám tu možnost říct, že takováhle parta se mnohdy nerozpadne ani po maturitě a vlastně někdy může být tím nejlepším a nejtrvalejší výsledkem vašeho studia. Jsem rád, že zrovna u nás toto pravidlo zatím úspěšně funguje.

prezidentské volbě, mohlo to vše dopadnout trošku jinak. A v neposlední řadě musím vyzdvihnout i výkon amerického lektora Adama, který nejen, že svým prologem prolomil ledy a mile představení zahájil, ale jeho monolog na podporu Martina byl vypravěčsky roven téměř samotnému Woodymu Allenovi nebo spíše jeho mladšímu já - Owenu Wilsonovi, známému z filmu Půlnoc v Paříži. Čtvrťáci u mě pak zabodovali především díky krátkým filmům, které byly natočeny s opravdovou lehkostí. Propracovanost kamery a kvalita střihu byly jejich hlavní ozdobou, stejně jako pan profesor Langr, kterému byla během druhé části Lyry věnována hlavní pozornost, díky čemuž nás mohl přesvědčit i o svých hereckých kvalitách. Rovněž i známé duo: Bajaník – Crhonek, nám opět předvedlo své silné divadelní sklony a očekávané kvalitní herecké výkony.

Nezbývá mi tedy než poděkovat všem, kteří se na letošní Lyře podíleli. Právě vaší zásluhou jsem byl přinucen se znovu trošku zamyslet a zavzpomínat, což mě nakonec přivedlo k napsání tohoto článku a byl to pro mě opravdu zajímavý exkurz do minulosti. Doufám, že tato úžasná tradice bude i nadále pokračovat a já i další bývalí gymnazisté, pokud budeme mít čas, se s radostí opět přijdeme příjemně pobavit a zavzpomínat. Na úplný závěr mi nezbývá než dodat: Vivat academia, vivant professores, ale především velká poklona a sláva všem STUDENTŮM, kteří Lyru neustále oživují.

To už ale více než dvě hodiny utekly jako voda a v sále se opět rozsvěcuje. Následuje tradiční předávání Lyry zástupcům třetích ročníků, slavnostní slib a předání upomínkových darů od maturantů pro jejich třídní učitele. Tato

Tomáš Vojáček

Příprava uničovského Majálesu Již tradičně se v průběhu ledna rozbíhají na naší škole přípravy majálesu. Jelikož je majáles spojen s květnovými oslavami, někteří se mohou ptát, proč tak brzy. Zorganizovat takovou akci totiž není jen tak. A právě o tom by měl být tento článek.

důležitých i méně důležitých úkonů. Snad jsem vás nevylekal nebo neodradil výčtem úkolů a budete pokračovat ve čtení. Je až neuvěřitelné, že se o to vše se stará jediná žena: Mgr. Světlana Kropáčová. Samozřejmě s menší výpomocí některých dobrovolníků, přesto nejvíce vděčíme za organizaci celého majálesu této okouzlující paní profesorce. Milá paní učitelko, vážíme si vašeho nasazení a úsilí, jehož výsledkem je vždy perfektní akce plná zábavy nejen pro naše gymnázium, nýbrž pro celé město Uničov a okolí. Děkujeme.

Za dobu, která zbývá do vypuknutí oslavy se musí vymyslet téma, heslo, zajistit dostatečnou propagaci (letáky, plakáty, rádio), zvolit krále i královnu majálesu, zajistit plochu ke konání akce, rozdělit si podtémata mezi jednotlivými vystupujícími třídami, zajistit oblečení pro krále, královnu i zbrojnoše střežící královskou rodinu, kočár do průvodu pro královskou rodinu, zapůjčit pódium pro vystupující, zařídit případnou a vítanou podporu sponzorů, rezervovat propůjčení aparatury (reproduktory, mikrofony/), domluvit kapelu do průvodu, mažoretky do průvodu, zajistit s policií volný průchod průvodu od školy na náměstí včetně zastavení veškeré dopravy a mnoho dalších

Foto: Ladislav Drábek

Můžeme již nyní prozradit, že téma letošního majálesu se bude týkat tance. Každá třída ztvární určitý styl/typ tance. Již první návrhy, co by chtěly skupiny ztvárňovat, vypadají velmi zajímavě. Patří sem jak lidová hudba přes disko až po Mozarta. A to ještě zdaleka nemají všechny třídy vybráno. Já sám si tyto oslavy velice užívám a můžu je jenom doporučit.

Z Majálesu z předchozích let

Samozřejmě všichni jste zvaní na tuto událost konající se 10. května 2013 v Uničově. Veškeré informace se můžete dozvědět na adrese: https:// www.facebook.com/ studentskyweb nebo přímo na www.gymun.cz.

Ladislav Drábek

„Byl jsem členem úplně první Rady“ Opět vám přináším další rozhovor s osobností ze světa participace. Tentokrát jsme vyzpovídali Víťu Jareého, jednoho z dřívějších parlamenťáků. Jak po letech nahlíží na roky působení v parlamentech? A co mu to přineslo či vzalo? Nechci, aby to vypadalo jako cliché, ale opravdu asi nedokážu vymyslet věci, které mi parlamenty vzaly.

Víťo, na úvod se prosím několika větami představ našim čtenářům tak, jak vidíš sám sebe. Taková složitá otázka na začátek:-) Narodil jsem se v létě 1985 v Opočně pod Orlickými horami a až do maturity jsem žil v Rychnově nad Kněžnou. Pak jsem šel do Prahy, vystudoval jaderně- chemické inženýrství na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské na ČVUT. V současné době jsem ve třetím ročníku doktorského studia jaderné chemie na stejné škole a u toho už pátým rokem pracuji na Fyzikálním ústavu AV ČR jako výzkumný pracovník v oblasti optických vlastností pevných látek. Rád bych po skončení vycestoval na nějakou dobu ven a pak pokračoval v ČR ve studiu. Mým velkým koníčkem je naštěstí práce, která mě hodně baví a naplňuje. Hrozně rád cestuju, jsem velký fanda klasiky a obecně umění, takže v Praze si užívám divadel, koncertů, výstav. V posledních letech se začínám víc a víc zajímat o vína a jídlo, tak to snad nebude vidět na mně za chvíli:-)

Jaké jsou Tvé další cíle v následujících 10 letech? Čeho bys chtěl dosáhnout? Chtěl bych určitě dostudovat doktorát, ale u toho pokračovat v práci jako vědecký pracovník na Akademii věd. Rád bych pak dál studoval na jaderce, kde bych si chtěl vzít na starosti i nějakou odbornou přednášku. Určitě ne učit na celý úvazek, ale pár hodin týdně klidně a rád. Pokud by vše šlo hladce, do 10 let bych chtěl být docent. Vyber prosím z následujících dvojic, čemu bys dal přednost a proč: moře x hory – moře – miluju jih a sluníčko + všechno k jídlu z mořeJ. čokoláda x sýry – sýry – obzvláště po mé tříměsíční stáži ve Francii, kde opravdu může člověk každý den mít sýr jinýJ tanec x sport – Tady musím přiznat, že žádný sportovec ani tanečník nejsem. Ale vzhledem k tomu, že plánuju začít žít aktivněji, zvolím tady sport a budu to brát jako jakési předsevzetí:-) kočka x pes – Jednoznačně pes, kterého si jednou určitě pořídím, až budu mít zahradu (jestli někdyJ). Od malička jsme u babičky měli kočky i psy, a prostě kočce se nedá věřitJ. Je to asi jen můj osobní vnitřní pocit, ale kočky rád moc nemám. kniha x e-kniha – Čtečku e-knih nemám, takže jednoznačně preferuju klasickou knížku:-)

Víme, že jsi nedávno obdržel jedno významné ocenění. Můžeš čtenářům, kteří se pohybují mimo Tvou profesi, osvětlit jaké? Koukám, že jste dobře informovaní:-) Ano, získal jsem Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu, což samozřejmě považuji za velkou poctu. Jinak v mém případě je oním studijním programem právě zmíněná jaderná chemie. Co všechno Ti toto ocenění přineslo? Ocenění bylo spojené s určitou finanční částkou a předání proběhlo opravdu z rukou ministra, takže příjemné odpoledne s rautem a přípitkem:-) Jinak samozřejmě každá taková věc se náramně hodí do CV nebo do žádostí o grant.

Co vnímáš jako současný největší problém české mládeže? Já to vztáhnu trochu na vzdělávání. Myslím si, že je dneska obrovským problémem to, že si mladí lidé na základních a středních školách myslí, že je internet spasí, že tam najdou vše, a tedy že je naprosto zbytečné se učit něco. Vím to moc dobře, stále příležitostně doučuju matiku, fyziku a chemii, často k maturitě. Ale hrozně se zapomíná na to, že škola nemá (jen) naučit vědomosti, ale hlavně rozvíjet analytické myšlení. A to nezmiňuju, že už skoro nikdo z mladých dneska nečte. Bohužel to je ale spojené s celkovým úpadkem školství v ČR. Vidím to už jen u sebe – přes 8 lety jsem maturoval a studoval gympl za nějakých podmínek, které jsou nyní zcela jiné, v tom negativním slova smyslu.

Mnoho let jsi byl aktivním členem parlamentů. Jak na toto období vzpomínáš? To byla krásná léta, vzpomínám samozřejmě moc rád. Byl jsem u toho, kdy vůbec vznikl koncept Rady a Předsednictva NPDM, byl jsem členem právě první rady s Janou Votavovou:-) Jinak spousta přátel, zážitků, výletů, i výjezdů mimo ČR, hned bych se vrátilJ. Jmenuj tři věci, které Ti parlamenty daly, a tři, které Ti vzaly. Tak určitě musím zmínit, že mi parlamenty daly spoustu přátel a kontaktů, dále mnoho zkušeností k nezaplacení a možnosti hodně cestovat. Díky NPDM jsem byl mimo jiné ve Francii, Itálii. A ta tři negativa? Mnohokrát jsem se kvůli parlamentům pohádal s vedením školy, takže bych řekl, že do určité míry mi parlamenty vzaly ideály o fungování některých věcí (což je ale vlastně pozitivum:-).

Existuje nějaký zážitek, spojený s parlamenty, který by sis rád zopakoval? Všechny:-) Ale nejraději stejně asi vzpomínám na legendární team-buildingový víkend na Karlštejně. Aneta Skřebská

Studenti se nebojí ozvat Mladí lidé se nebojí konstruktivně diskutovat o politice. Neuplynulo ani pár měsíců od jejího spuštění, a sociální síť OurSpace se plní diskuzemi nad politickou situací v ČR. A co více, strůjci témat jsou právě její uživatelé, převážně studenti středních a vysokých škol. V České republice se jedná o ojedinělý úkaz, kdy takto mladí uživatelé skrz sociální síť veřejně diskutují a snaží se přijít s užitečnými návrhy. Výběr témat, která se od spuštění sítě objevila, je vskutku pestrý. Převážná většina se však zaměřuje na aktuální politické dění. Zainteresovanost mládeže na této situaci je patrná už z názvů některých diskuzí. Například téma Jste už dostatečně znechuceni současnou politikou? řeší, zda a jak založit novou politickou stranu. Diskutující zde vyjadřují svůj odpor k současným stranám a snaží se přijít na to, jak vytvořit stranu ideální, nezkaženou. Středoškoláci v tématu Demokracie doma zase rozebírají, jak moc jim rodiče

zprostředkovávají informace o politickém dění. Sami mají zájem se o politice více dozvědět a s rodiči diskutovat, setkávají se však mnohdy s nepochopením. Více informací by ocenili také ze strany školy. Mnoho uživatelů se také vyjádřilo k tématům jako Amnestie či Změna volebního systému. Síť OurSpace však neslouží pouze k politickým debatám. Uživatelé mohou diskutovat ve všech oblastech, které se jich týkají. Mezi ty populární momentálně

patří Vzdělávání a Ekologie. Je na každém uživateli, jaké téma jej napadne, o kterém chce diskutovat a nakolik zaujme ostatní. Síť OurSpace mohou využívat kromě jednotlivců i nejrůznější zájmové skupiny mladých lidí. Jednou takovou je Národní parlament dětí a mládeže, který ji využívá k četným diskuzím nad svým Usnesením. V rámci této spolupráce se 8. – 10. března v Brně uskuteční tzv. Parlamentní výměna zkušeností. Na této akci dostanou členové parlamentů a členové sítě OurSpace příležitost debatovat jak mezi sebou, tak s významnými osobnostmi. Účast již přislíbil známý žurnalista Jindřích Šídlo, na programu je rovněž návštěva kanceláře ombudsmana Pavla Varvařovského. Síť OurSpace vznikla jako projekt organizací a firem z několika evropských zemí. Partneři projektu jsou: Athens Technology Center v Řecku (koordinátor projektu), Národní technická univerzita v Athénách, Dunajská univerzita v Kremži, Britská rada mládeže, Babel international, EurActiv Politech, 21c Consultancy Limited a Google. Za Českou republiku OurSpace organizuje Duha, sdružení dětí a mládeže pro volný čas, přírodu a recesi.

OurSpace je financován Evropskou komisí v rámci programu CIP Programme Network. www.ourspace.cz

Osmisměrka V sobotu 9. března se ve středisku volného času Lužánky v Brně bude konat ples Národního parlamentu dětí a mládeže. Letos se připravte na téma Gentlemani 21. století. Můžete se těšit jak na tombolu, kde můžete vyhrát zájezd do Štrasburku a spoustu dalších cen, tak i na bohatý program, který vás bude provázet celým večerem. Tímto vás srdečně zveme a budeme se na vás těšit! Víte přesně co nosí takový gentleman? Pokud si nejste jisti, tak máte veliké štěstí, připravili jsme pro vás osmisměrku, kde se vše dozvíte. Je v ní ukryto osm věcí, které by neměly chybět žádnému gentlemanovi!

Parlamenťák, časopis Národního parlamentu dětí a mládeže. Připravili: Aneta Skřebská a Jakub Hruška Šíření Parlamenťáka povoleno i tištěnou formou. Národní parlament dětí a mládeže je projekt, který v ČR funguje od roku 1997. Jeho realizátorem je základní článek sdružení dětí a mládeže DUHA, konkrétně dužina Participace – program Participace. Máte nějaké náměty, dotazy, zajímavé články z Vašeho PDM? Kontaktujte nás!

parlamentak@participace.cz www.facebook.com/npdmcr 14