Novostrašecký měsíčník listopad 2014 by Novostrasecky mesicnik

Ročník XVIII.

cena 10 Kč

listopad 2014

Děti s poruchami učení a vadami řeči Rozhovor s Karlem Kestnerem – Fotografová Fotografování ání lidíí je dialog Mezinárodní spolupráce s německým Weldenem se slibně vyvíjí

Foto: Ivana Rezková

24. září 2014

Čtení v ZŠ 24. září 2014

Foto: Pavlína Tondrová

Podzimní mandaly

Z OBSAHU / EDITORIAL

Z obsahu

Poslední zasedání rady města v původním složení před komunálními volbami. (foto I. Rezková)

Informace pro občany Křivoklátské sídliště si zaslouží nové hřiště ..........................................................................................................3 Nový chodník ke hřbitovu v Křivoklátské ulici.......................................................................................................3 Stalo se Novák končí ve funkci vrchního strážníka .............................................................................................................4 Strašecí vzdalo hold obětem Velké války ...............................................................................................................4 Téma měsíce Děti s poruchami učení a vadami řeči ...................................................................................................................6 Kultura Na Růžku se opět rozezní hudba ..........................................................................................................................10 Nabídka pro šikovné ruce našich čtenářek .........................................................................................................11 Kytarové trio Altera Pars v Novém Strašecí .........................................................................................................11 Děti, mládež škola Mateřská škola Na Kocourku slaví padesátiny ...................................................................................................12 Co by měl žák udělat pro správný výběr střední školy .....................................................................................13 Deváťáci v dílnách učiliště ......................................................................................................................................13 Dva pohledy na Johnnyho s bombou v Hybernii ..............................................................................................14 Děti opět pomáhaly dětem .....................................................................................................................................15 Rozhovor s absolventem Karel Kestner: Fotografování lidí je dialog ...........................................................................................................16 Historie Rok 1848 ....................................................................................................................................................................18 Sport Družec a nedaleké okolí ..........................................................................................................................................20 ČNL poprvé v Novém Strašecí ................................................................................................................................22 Spolky Mezinárodní spolupráce s Weldenem se slibně vyvíjí .......................................................................................23 Dobrovolné sbírky v Baráčnické rychtě ................................................................................................................23 Světýlkový průvod k oslavě svátku svatého Martina .........................................................................................24

Novostrašecký měsíčník Vydalo město Nové Strašecí, www.novestraseci.cz, IČO 244155, povoleno MK ČR E 10804 Odpovědný redaktor: Ivana Rezková (-ir-) Korektura: Kateřina Čermáková Sazba: Radek Palát Tisk: Lokša PrePress, Rakovník Náklad: 1000 ks Příspěvky přijímáme do 15. dne předchozího měsíce elektronicky nebo do Informačního centra v Havlíčkově ulici. Příspěvky dopisovatelů nemusí vyjadřovat názor vydavatele. Odpovědnost za jednotlivé příspěvky nesou sami autoři. E-mail: novostraseckymesicnik@seznam.cz Foto titulní strana: 2. A ze ZŠ J. A. Komenského s Danou Thumovou (foto Ivana Rezková)

Novostrašecký měsíčník

V uplynulém měsíci se konaly volby do zastupitelstev obcí a do senátu. V obou případech činili občané důležité rozhodnutí o osudu svého města. S volební účastí přes 43 % v komunálních volbách zvolili občané Nového Strašecí své zástupce na radnici. Díky patří všem, kteří vyjádřili svůj názor a našli si cestu do volebních místností. Než člověk dospěje, a stane se možná i politikem, čeká ho dlouhá cesta s řadou překážek. V listopadovém měsíčníku jsem se zaměřila na děti s poruchami učení nebo vadou řeči. Na toto téma mě přivedla osobní zkušenost kamarádky, jejíž syn má potíže se čtením a psaním. Shodly jsme se na tom, že dříve bylo v každé třídě jedno, dvě děti, které měly problémy s psaním, čtením nebo špatně udržely pozornost při učení. Nyní jsou v každé třídě takové děti tři až čtyři. Z médií se často dozvídáme o dysgraﬁi, dyslexii, dyskalkulii. Proto mě zajímalo, zda jsou tyto poruchy v současné době rozšířenější, anebo zda se o nich jen více mluví. Nebo jsou na vině rodiče, kteří pouze hledají úlevu pro své děti? Odpovědi na tyto otázky najdete v rozhovoru s výchovnou poradkyní na Základní škole J. A. Komenského Danou Thumovou a specialistkou na logopedii Hedvikou Satranskou. Povídaly jsme si i o tom, jak problémy odhalit a jak dětem co nejlépe pomoci. Mimo jiné jsem se dozvěděla, že u vad řeči mohou být příčiny různé – málo dětem čteme a k četbě je nevedeme, častěji je necháváme sedět u televize a počítače a málo si s nimi povídáme. V dalším článku se představí speciální pedagožka Hana Pospíšilová, která díky podpoře města provádí s dětmi na základní škole nápravy poruch učení. Jde o hodiny, v nichž se řeší, proč dětem něco nejde. Zajímavý je jistě i pohled z druhé strany, matky vychovávající dva syny s kombinovanými poruchami učení, který si také můžete v tomto čísle přečíst. V listopadu si připomeneme výročí Sametové revoluce v roce 1989, od které uplynulo již dvacet pět let. O jiném revolučním roce, neméně důležitém pro český národ, si můžete přečíst v příspěvku historika Jana Černého. V kalendáři akcí se dozvíte, co zajímavého vás čeká v listopadu a jaké akce budete moci navštívit. Bude se konat další přednáška z cyklu AVČ, tentokrát na téma Krakovecká chalúpka, nebo se můžete vydat na pochod proti diabetu pořádaný Základní organizací Svazu zdravotně postižených či zajít s dětmi na pohádku o princi Bajajovi. Příznivci sportu si jistě nenechají ujít Českou národní ligu boxu, která poprvé proběhne ve Strašecí. A na konci listopadu se, doufám, všichni sejdeme u tradičního rozsvícení vánočního stromu na Komenského náměstí. Přeji vám krásný podzim a příjemné čtení. Ivana Rezková

INFORMACE PRO OBČANY

106. zasedání rady města konané dne 15. září 2014 Rada města na tomto svém zasedání kromě záležitostí týkajících se přípravy zasedání zastupitelstva schválila pořízení komunálního traktoru KIOTI pro sportovní zařízení města formou leasingu. Ve 36 měsíčních splátkách za celkovou cenu včetně DPH 645 548 Kč. Na základě výběrového řízení rada města vybrala jako nejvýhodnější nabídku na výkon koordinátora bezpečnosti práce při stavbě zateplení polikliniky uchazeče Tomáše Mimránka s nabídkovou cenou

46 000 Kč. Obdobně pak vybrala pro technický dozor této stavby uchazeče Ing. Martina Kučeru s nabídkovou cenou 60 200 Kč. Rada města již jako plán budoucích investic uložila vypracování studie komplexně řešící dopravní situaci u výjezdu z Křivoklátského sídliště, kde na stávající i nově budovaný chodník od parku Sv. Isidora k městskému hřbitovu bude dobudován zvýšený bezbariérový přechod pro chodce, který bude současně sloužit jako retardér pro vozidla

vjíždějící do obytné zóny. Součástí studie bude mj. i odvodnění prostoru před retardérem směrem ze sídliště, zvýšený chodník za samoobsluhou (s přesunem dvou svítidel) navazující na další zvýšený chodník ven ze sídliště dostatečně široký pro průjezd s kočárkem. Rada města rozhodla o poskytnutí příspěvku ve výši 15 000 Kč místní farnosti na rekonstrukci chodníku ke kostelu. Jiří Tláskal

107. zasedání rady města konané dne 29. září 2014 Rada města přijala rozpočtové opatření, a to především pro zajištění ﬁnancování nového veřejného osvětlení v lokalitě Fortna, jehož náklady jsou kalkulovány na 373 203 Kč včetně DPH. Rada města odsouhlasila na návrh Technických služeb úpravu nájemného za pronájem kanalizace v roce 2014 tak, že je sjednáno pevnou částkou a nikoliv v závislosti na množství odpadních vod. V roce 2014 tak činí nájemné 1 570 000 Kč. Rada města schválila již na příští rok nájemní smlouvu s panem Třískou na pronájem části Komenského náměstí a ulice Vítězslava Hálka, plochy a parkoviště u sokolovny, včetně bývalého kina,

pro atrakce a prodejní stánky v Novém Strašecí za účelem provozování atrakcí technické zábavy a prodejních stánků v rámci oslav posvícení ve městě ve dnech 8. až 15. září 2015 za nájemné ve výši 75 000 Kč. Dne 15. září 2014 schválilo Zastupitelstvo Středočeského kraje mimořádné dotace na realizaci vodohospodářské infrastruktury z prostředků na předfinancování a dofinancování projektů spolufinancovaných z fondů EU (zásobník projektů). Mezi těmito projekty byl i projekt města „Nové Strašecí – kanalizace Pecínov“, pro který byla schválena dotace ve výši 6 000 000 Kč. Rada měs-

ta proto projednala a schválila uzavření smlouvy o poskytnutí této dotace. Čerpání dotace bude ve dvou fázích, 75% do měsíce od kolaudace stavby a zbytek po celkovém vyhodnocení. Rada města udělila souhlas s úhradou částky 138 431 Kč vč. DPH spočívající v nákladech vynaložených Technickými službami na vyasfaltování části povrchu shromaždiště odpadů, přestěhování buněk pro obsluhu a kontejneru na nebezpečný odpad, na novou elektroinstalaci a zapojení kamerového systému. Jiří Tláskal

28. zasedání zastupitelstva města konané dne 25. září 2014 Jako jeden z prvních bodů jednání zastupitelstvo schválilo rozpočtová opatření vyvolaná přijetím dotace ve výši 500 000 Kč v rámci programu Obec přátelská rodině, převod zisku Technických služeb za rok 2013 ve výši 1 200 000 Kč a dále navýšení výdajů pro výstavbu tří objektových předávacích stanic a pro nové veřejné osvětlení v ulicích Mšecká a Sportovní. Zastupitelstvo schválilo možnost převodu pozemků z vlastnictví státu do vlastnictví města. Pozemky navazují na jiné parcely ve vlastnictví města, které tvoří rybník Hospodní nebo jsou součástí stávající komunikace mezi Rudou a Pecínovem a zakoupení pozemku č. 190/7 pod komunikací v ulici Na Spravedlnosti za cenu 1 000 Kč. Získáním tohoto pozemku dojde k majetkoprávnímu vypořádání celé místní komunikace ul. Na Spravedlnosti. V souvislosti s připravovanou regenerací parku u kaple sv. Izidora je nutno dořešit současný stav, kdy část parku není ve vlastnictví města – část plochy parku, přes kterou vede hlavní cesta, je neoplocenou částí pozemku parc. č. 304/4 ve výlučném vlastnictví paní Malecké. Zastupitelstvo proto schválilo zakoupení části pozemku č. 304/4 o výměře 87 m2 cenu celkem 15 000 Kč a prodej části pozemku č. 314/8 o výměře 1 m2 za cenu 680 Kč. 2

Zastupitelstvo též projednalo žádost společnosti AR auto, s.r.o. o zakoupení části pozemku č. 2748, který město získalo od státu pro výstavbu čerpací stanice kanalizace v Pecínově. Prodejem části pozemku by město porušilo podmínky smlouvy, na základě které město pozemek získalo, proto žádosti vyhověno nebylo. Zastupitelstvo odsouhlasilo zakoupení pozemku st. 222/2 , jehož součástí je rodinný dům č. p. 117 v ulici Fortna za kupní cenu 300 000 Kč. Jedná se o řadový koncový přízemní dům o dvou místnostech se sedlovou střechou. Dům a přilehlá zahrádka jsou v sousedství pozemků města a v sousedství sportovního areálu Na Kocourku. Vzhledem k tomu, že se jedná o pro město strategické místo, zakoupením nemovitosti město scelí své pozemky a zabrání převodu domku jinému majiteli. Prostor v domě se může využít k různým účelům (klubovna, sklad, apod.). Náročná rozprava se vedla o návrhu předloženého radou města ve věci zdůvodnění výběru druhé nejdražší auditorské společnosti kontrolním výborem zastupitelstva. Jedná se o audit provedený v Technických službách Nové Strašecí, s.r.o. za období 2011–13. Návrh i protinávrh usnesení nakonec přijaty nebyly. Zastupitelstvo schválilo nové znění zakladatelské listiny Technických služeb Nové Strašecí, s.r.o.,

vynucené novou právní úpravou zákona o obchodních korporacích. Změny jsou formální. Zastupitelstvo souhlasilo s uzavřením smlouvy o partnerství s o.p.s. Rakovnicko za účelem členství města Nové Strašecí v MAS (místní akční skupina) Rakovnicko. Pokud by se město mělo podílet na rozhodování akční skupiny prostřednictvím jejích orgánů, musí se stát partnerem skupiny na základě smlouvy. Partner MAS se může podílet na rozhodování o směřování dotací, navrhuje svého zástupce do Pléna MAS a může navrhovat ke zvolení svého zástupce do rozhodovacího, výběrového a kontrolního orgánu MAS Rakovnicko. Podmínkou členství – partnerství je kromě jiného roční příspěvek na činnost MAS ve výši 10 000 Kč. Zastupitelstvo v druhém kole městských grantů schválilo jejich poskytnutí takto: pro TJ Sokol Nové Strašecí ve výši 124 660 Kč. Příspěvek je účelově přidělený sportovním oddílům: kopané 76 660 Kč na činnost mládeže, ﬂorbalu 48 000 Kč na činnost mládeže; pro HBC ve výši 80 280 Kč. Zastupitelstvo prominulo část z půjčky 75 000 Kč z roku 2012 ve výši 45 000 Kč s tím, že tato částka bude Kynologickou organizací Nové Strašecí investována do vybudování kanalizační přípojky. Jiří Tláskal

Novostrašecký měsíčník

INFORMACE PRO OBČANY / STALO SE

Křivoklátské sídliště si zaslouží nové hřiště Na základě usnesení rady města č. 1155 ze dne 10. března 2014 byla podána žádost o dotaci na projekt „Rekonstrukce víceúčelového hřiště v Křivoklátském sídlišti – Nové Strašecí.“ Žádost byla schválena Výborem Regionální rady dne 19. srpna 2014.

Zastupitelstvo schválilo, že město zaﬁnancuje stavbu hřiště v případě, že by město na projekt neobdrželo dotaci. Dotace na projekt byla schválena. 20. října podepsal starosta města Karel Filip smlouvu mezi městem Nové Strašecí a ROPem Střední Čechy. Příští rok se tak dočkají obyvate-

lé Křivoklátského sídliště nového víceúčelového hřiště. -muZápisy z jednání rady města a zastupitelstva města – upravené ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů – jsou k dispozici na webových stránkách města www.novestraseci.cz. (red)

Hokejbalisté dostanou nový povrch Na základě usnesení zastupitelstva města č. 218 ze dne 19. prosince 2013 připravil Hokejbalový klub Nové Strašecí ve spolupráci s odborem investic MěÚ Nové Strašecí žádost o dotaci na projekt „Rekonstrukce hokejbalového hřiště“ do 82. výzvy Regionálního operačního programu NUTS 2 Střední Čechy v oblasti podpory 3.2 Rozvoj měst – volnočasové aktivity. Žádost byla schválena Výborem Regionální rady dne 19. srpna 2014 k ﬁnancování s tím, že není v oblasti podpory dostatek ﬁnančních prostředků k pokrytí dotace na tento projekt.

Úřad Regionální rady dle metodického pokynu č. 93 požádal hokejbalový klub o sdělení, zda souhlasí s uzavřením Smlouvy o poskytnutí dotace, aniž by byla garantována její výše. Žadatelé, kteří tuto smlouvu uzavřou, jsou povinni realizovat projekt dle Smlouvy a pravidel ROP Střední Čechy s tím, že žádosti o platbu (dotace) budou proplaceny ve chvíli, kdy v dané oblasti podpory bude dostatek ﬁnančních prostředků. V návaznosti na usnesení zastupitelstva města č. 218 ze dne 19. 12. 2013 a schválení poskytnutí

dotace hokejbalovému klubu Výborem Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy rozhodlo zastupitelstvo města vyčlenit pro rok 2015 částku 2 212 266 Kč z rozpočtu města na rekonstrukci povrchu hokejbalového hřiště. -muPozn. Během října přišla z ROPu informace, že ﬁnanční prostředky jsou již k dispozici. Ing. David Ryss za HBC Nové Strašecí příslušnou smlouvu mezi HBC Nové Strašecí a ROP podepsal.

Nový chodník ke hřbitovu v Křivoklátské ulici Technické služby Nové Strašecí, s. r. o. byly požádány o zpracování cenové nabídky na výstavbu chodníku u hřbitova. Podle rozpočtových nákladů je cena díla 592 558 Kč včetně DPH. TSNS, s. r. o. předložily cenovou nabídku ve výši 505 497 Kč včetně DPH. Odbor investic MěÚ navrhnul využít k zajištění realizace TSNS, s.r.o. pro operativnost a kvalitu

odváděné práce. Z pohledu zákona o veřejných zakázkách se jedná o zakázku malého rozsahu na stavební práce, která nepodléhá režimu zákona. Zadání práce u TSNS, s. r. o. na základě schválení cenové nabídky je v souladu se Směrnicí o zadávání zakázek malého rozsahu. Během října byl již chodník podél hřbitovní zdi mezi stromořadími vybudován. Další etapa – re-

konstrukce celého vstupního předpolí před vstupem na hřbitov od komunikace, včetně zbudování nového propustku pod vjezdem, realizují TSNS, s. r. o. z časových a klimatických důvodů, ale i kapacitních možností až v roce 2015. -mu-

Poděkování panu ministrovi a senátorovi Marcelu Chládkovi

od klientů a zaměstnanců Domova seniorů a Domova Pohoda Nové Strašecí

To není nostalgie. To není návrat k něčemu, co skončilo a na co se má jen vzpomínat. Tohle má být pouhé poděkování za to, co někdo udělal. Co udělal moc dobře. Dělal to pro lidi, pro ty, kteří mu dali důvěru v tom, že mu hned od počátku jeho namáhavé cesty věřili, že se o ně bude zajímat. Že jej budou zajímat jejich problémy, nedostatky, se kterými se museli doposud potýkat a které zatím nikdo moc neřešil. Že bude problémy a nedostatky opravdu řešit a ne vyvolávat polemiky o tom, jak by se věci mohly řešit – kdyby, jak by to mohlo být. Tenhle článeček, tohle krátké poděkování, patří panu PhDr. Marcelu Chládkovi MBA, za jeho náročnou a velmi úspěšnou šestiletou práci ve funkci senátora za volební obvod Louny-Rakovník. Za práci, která byla v okrese Rakovník a nejen v něm, vidět opravdu téměř na každém kroku. Je to poděkování za jeho snahu poslat do regionu příliv ﬁnančních toků, které umožnily postavit a vybudovat to, co se před jeho nástupem do funkce senátora jiným nepodařilo. Poděkování Novostrašecký měsíčník

za zlepšování možností života pro všechny generace regionu. Od malých dětí, přes školáky a středoškoláky, přes muže a ženy, sportovce i jinak aktivní občany, zdravé i nemocné, až k té nejstarší generaci, na kterou se jeho pozornost v rámci regionu samozřejmě také zaměřila. Jeho přítomnost v našem regionu a jeho neustálá podpora všech možných aktivit občanů okresu Rakovník, snaha o řešení problémů obyčejných lidí nás provázela téměř neustále a výsledky jeho práce máme pořád na očích. Ne vždy se setkával s pochopením, ne vždy byla jeho cesta jednoduchá. Často se mu někteří lidé snažili házet klacky pod nohy. O to více mu patří díky za to, co udělal a dokázal. Dík i za to, že se nepoddal trendu, který občas některé naše politiky a někdy i celou politickou scénu provází. Tedy tomu, že je jednodušší říci To nejde, to nedokáži, existují objektivní potíže, než se do boje s vervou a zápalem pustit. Zvláštní poděkování panu PhDr. Marcelu Chlád-

kovi. MBA, pak zaslouží za pozornost, kterou v době svého působení ve funkci senátora a zároveň náměstka hejtmana Středočeského kraje pro regionální rozvoj, věnoval jako patron Domovu seniorů Nové Strašecí. I jeho zásluhou patří Domov seniorů k nejhezčím ve Středočeském kraji a nejkvalitnějším v rámci celé České republiky. Díky němu byla udělána nová fasáda na původní historické budově Domova seniorů, byla kompletně zrekonstruována kuchyně a jídelna domova. V roce 2011 byl postaven nový pavilon Domova Pohoda pro nemocné demencí a následně byla vybudována nová přístupová komunikace k tomuto pavilonu, byla uskutečněna rovněž rekonstrukce prádelny a žehlírny. Pozn. autorky: „V domově pro seniory evidujeme k dnešnímu datu 80 žádostí o umístění, v Domově Pohoda (specializovaného pro nemocné demencí) je to 60 žádostí. Máme projekt k rozšíření domova, pokračování na straně 4

STALO SE pokračování ze strany 3

k půdní vestavbě v původní budově. Zde by byla místa pro dalších 40 seniorů nebo lidí nemocných demencí. Povede se nyní projekt realizovat"? Mohli bychom dále vypočítávat stavby, o které se v regionu Rakovnicko, ale i Lounsko zasloužil. Myslíme si ale, že to nedělal pro to, aby se na konci jeho funkčního senátorského období takovýto výčet dělat. Dělal to pro lidi, protože si plně uvědomoval důležitost své funkce a to, k čemu se má tento potenciál využít. A v tomto ohledu si myslíme, že to dělal opravdu dobře. Pane ministře – díky! PhDr. Miluše Jůnová – ředitelka Domova seniorů Nové Strašecí, obyvatelé domova seniorů a domova Pohoda, zaměstnanci.

Výsledky voleb v Novém Strašecí V komunálních volbách zvítězila ČSSD s 33,94 %. Druhé skončilo Město pro rodinu – rodina pro město s 20,64 %, třetí ODS s 12,34 %, čtvrtá pak koalice KDU - ČSL a Strana Zelených s 10,04 %. Komunistická strana Čech a Moravy získala 8,55 %, Závislí Nové Strašecí 8,22 % a TOP 09 6,24 %. Voleb se zúčastnilo 43,21 % oprávněných voličů.

Jména zvolených členů zastupitelstva: Volební strana Město pro rodinu - rodina pro město 1. Libuše Vosátková 590 2. Jan Bechyně 468 3. Jan Kleindienst 457 4. Jiřina Kinkalová 382 5. Jan Bureš 361 Volební strana Komunistická strana Čech a Moravy 1. Zdeněk Thuma 248 2. Jiří Drvota 184 Volební strana Závislí Nové Strašecí 1. Jiří Verner 254 Volební strana Česká strana sociálně demokratická 1. Karel Filip 908 2. Jiří Bouček 701 3. Richard Spiegl 697 4. Miroslav Špička 618 5. Jana Bláhová 568 6. Martin Hrbek 534 7. Karel Kestner 547 8. Vladimír Kozel 590 Volební strana Občanská demokratická strana 1. Pavel Vaic 303 2. David Ryss 270 Volební strana TOP 09 1. Miloslav Kinkal 207 Volební strana Koalice KDU-ČSL, SZ 1. Pavel Novák 282 2. Jiří Toužimský 277 Podrobné výsledky naleznete na webových stránkách www.volby.cz. -mu4

Novák končí ve funkci vrchního strážníka

Martin Novák (foto Ondřej Hejda)

Po deseti letech končí ve funkci vrchního strážníka Městské policie Nové Strašecí Martin Novák. Funkci přestane vykonávat na doporučení lékaře. To potvrdil i sám vrchní strážník Martin Novák: „Ve funkci končím na doporučení lékaře. Řekl mi, že to musí být okamžitě. Mrzí mě to, ale v práci jsem trávil dvě stě padesát hodin měsíčně. Jsem unavený a také bych se chtěl více věnovat dceři." Martin Novák byl funkcí vrchního strážníka pověřen starostou města v roce 2004. Od roku 1994 dělá tiskového mluvčího městské policie. Svojí práci se často věnuje i po nocích. Situace se zhoršila

od té doby, kdy městské policii ubyli dva lidé bez náhrady. Pokud slouží jeden strážník, v případě potřeby mu jde Martin Novák na pomoc. „Nemůžeme odmítnout pomoc občanům. Mám doma i uniformu," podotkl Novák. Kromě toho vrchní strážník zastával deset let funkci manažera prevence kriminality. To bylo také ve volném čase. Znamená to absolvovat celou řadu školení. Jejich témata se vybírala podle událostí, s kterými přicházejí strážníci v Novém Strašecí a okolí do styku, například domácí násilí a podobně. Manažer pak spolupracuje s městským úřadem v oblasti prevence kriminality. Martin Novák ale řady městské policie v Novém Strašecí neopouští natrvalo. Zůstane tu jako městský strážník. Jak to bude v městské policii dále, vysvětlil starosta města Nové Strašecí, Karel Filip: „Od prvního listopadu bude pověřen vedením městské policie zástupce Martina Nováka Pavel Čížek. Pavel Čížek bude na této pozici působit do doby, než zastupitelstvo města jmenuje nového vrchního strážníka. Pan Novák zůstane i nadále pracovníkem městské policie." Šárka Hoblíková

Policejní deník Krádež brambor přímo z pole byla hlídce MěP oznámena večer 3. října. Vzhledem ke způsobené škodě byla pachateli panu R. B. ze Stochova vyměřena maximální bloková pokuta.

popíral, že by mu věci patřily a tvrdil, že neví, jak se mu do auta dostaly. Ve vyšetřování celé záležitosti pak pokračovali stochovští policisté. (Tuchlovice)

Dopoledne 11. října odcizil dvě láhve alkoholu v hodnotě 802 Kč kladenský občan V. N. Po zjištění všech nutných okolností bylo odcizené zboží vráceno do prodeje a pachateli byla v blokovém řízení vyměřena maximální možná pokuta. Děkujeme touto cestou novostrašeckému občanovi, panu M. Š., který dokázal správně vyhodnotit situaci a svým jednáním zabránil možnému útěku pachatele.

Dopoledne 17. října byli strážníci vysláni operačním důstojníkem Policie ČR k jednomu z bytů v panelovém domě č.p. 928 v Křivoklátském sídlišti s tím, že uvnitř se nachází starší paní, která nemůže vstát. Strážníci k místu události dorazili současně s hasiči HZS Stochov, kteří věc převzali a byt otevřeli. Všechno dopadlo dobře, přivolaný lékař konstatoval, že paní, jíž byla pomoc poskytována, neutrpěla při pádu žádné zranění.

Odpoledne 5. října se pokoušel u železničního tunelu odložit bio odpad T. S. z Nového Strašecí. Včas informovaní strážníci muže na místě zastihli a věc byla po odklizení již složeného odpadu vyřízena přiměřenou blokovou pokutou. (Rynholec) Hodinu před půlnocí 5. října požádala projíždějící strážníky hlídka Policie ČR, OO ve Stochově o součinnost při pátrání po neznámých mužích, kteří se před policisty dali na útěk. Jeden z mužů byl nakonec dostižen a legitimován, následně bylo k jeho osobě přiřazeno vozidlo zaparkované v jiné ulici. Muž, J. J. z Kladna odmítal přiznat, že mu vozidlo patří, nicméně nakonec se doznal. Ve vozidle bylo nalezeno různé nářadí a přístroje vhodně upravené k páchání trestné činnosti. Muž

Malou dopravní nehodu bez zranění zjistili při hlídkové službě strážníci na silnici 606. Při nehodě došlo ke střetu cyklisty a osobního vozidla. Strážníci vyloučili dechovou zkouškou přítomnost alkoholu u obou účastníků nehody a na výslovné přání jednoho z nich na místo přivolali Policii ČR. Kladenský občan M. V. ukradl 19. října odpoledne v novostrašeckém LIDLu láhev tvrdého alkoholu. Poté, co byl přistižen, se choval značně agresivně. Přivolaní strážníci prověřili mužovu totožnost a vyměřili mu maximální blokovou pokutu. strážník Martin Novák MěP Nové Strašecí Novostrašecký měsíčník

STALO SE

Vítání občánků V měsíci říjnu jsme opět přivítali nové občánky našeho města, a to dne 7. října. Ve Slavnostním sále MěÚ zastupitelka města paní Naděžda Jurgovská přivítala osmnáct nových občánků (šest děvčat, dvanáct chlapců) a rodičům předala dárkové poukázky na nákup dětského zboží v hodně 500 Kč a knihy. Přivítali jsme tyto děti (jména uvádíme se souhlasem rodičů):

Julie Pittnerová Adam Kameník Pavlína Petráčková Adam Kněbort Marek Budinský Antonín Lisý Natálie Červenková David Hrbek Jiří Jan Skořepa Nikol Havlíčková Petr Roubíček Jakub Tomek Tomáš Verner Filip Fabinger Tereza Tlustá Adam Haužvic Daniel Polák Gabriela Franková Všem ještě jednou přejeme mnoho zdraví, štěstí a lásky. -mu-

Senátorkou se stala Zdeňka Hamousová V prvním kole senátních voleb získali největší důvěru úřadující ministr školství Marcel Chládek z ČSSD a starostka Žatce Zdeňka Hamousová za ANO 2011, a postoupili tak do druhého kola. M. Chládek obdržel v prvním kole 11 134 hlasů (26,88 %), Z. Hamousová 10 685 hlasů (25,79 %). Rozdíl tedy činil pouhých 449 hlasů. Ve druhém kole uspěla Zdeňka Hamousová se ziskem 10 837 hlasů (52,31 %), která se tak stala senátorkou na příštích šest let. Marcel Chládek dostal od voličů 9 876 hlasů (47,68 %). Rozdíl činí 961 hlasů. K volbám přišlo 20 813 lidí ze 117 397 možných, volební účast tedy dosáhla pouze 17,73 %. -ir-

Povolební vyjednávání V rámci povolebních vyjednávání se 23. října na svém jednání domluvily dvě volební uskupení, které získaly v komunálních volbách nejvíce hlasů. ČSSD s osmi zastupiteli a MPR-RPM s pěti zastupiteli se dohodly na povolební spolupráci v letech 2014-2018. Zároveň byla uzavřena dohoda struktury rady města, postu starosty a místostarosty. Čtyři místa v budoucí radě města připadnou ČSSD a tři místa MPR-RPM. ČSSD navrhne post starosty, MPR-RPM post místostarosty. Jan Bureš – lídr MPR-RPM Karel Filip – lídr ČSSD

Hold obětem Velké války Dne 27. září 2014 se uskutečnila v Novém Strašecí vzpomínková pietní akce za padlé spoluobčany, kteří položili své životy v 1. světové válce. Akci pořádalo město Nové Strašecí, Klub vojenské historie Rakovník, Spolek vojenských vysloužilců arcivévody Rainera pro Rakovník a okolí, Městské muzeum Nové Strašecí a Okresní archiv Rakovník. Akce začala v 10 hodin v kostele Narození Panny Marie vzpomínkovou mší. Potom se vydal průvod za doprovodu Modré muziky na Komenského náměstí k budově staré radnice, kde byl položen věnec obětem 1. světové války. Akce pokračovala před budovu současné radnice, kde po slavnostním dekorování proběhla vernisáž výstavy Od Sarajeva po republiku. Na výstavě bylo možné nahléhnout do kroniky novostrašeckého školníka Bohumila Halady, ale byly zde i předměty ze soukromých sbírek pana Kochánka, Lipeckého, Svobody či Tláskala i ze sbírek novostrašeckého muzea a Okresního archivu. muNovostrašecký měsíčník

TÉMA

Děti s poruchami učení a vadami řeči Máte doma dítě, které je nápadně pomalé či neklidné? Musíte s ním dělat úkoly, zatímco jeho spolužáci se už připravují samostatně? Selhává při zkoušení, samostatné práci či při jiných zátěžových situacích? Působí jako nešikovné nebo neohrabané? Zaměňuje hlásky při čtení, čte nápadně pomalu, má problém s výslovností? Pak je pravděpodobné, že vaše dítě může trpět některou poruchou učení, chování nebo má problém s řečí. Jak dítěti i sobě pomoci, co vás čeká na základní škole a na jaké odborníky se můžete obrátit? Tomu se věnuje listopadové téma měsíčníku. Cíl většiny dnešních rodičů je jasný – mít maturitu a ještě lépe vysokou školu. Na cestě k této metě se jakákoliv porucha vnímá jako vážná překážka, snižující šance dítěte a dotýkající se ambic rodičů. Pokud ale včas začnete s nápravou, nic nemusí být ztraceno. Hlavním heslem práce s dítětem s poruchou učení je trpělivost a důslednost. Diagnóza je pouhý začátek, po němž začíná doslova mravenčí práce všech – dítěte, rodičů i školy.

Poruchy učení Nejznámější z těchto poruch je dyslexie, jinak řečeno porucha čtení. Často tato porucha bývá spojována také s problémy v pravopise a v psaní. Dyslexie se vyznačuje především neschopností dekódovat slova a narušením systematického skládání hlásek. Projevuje se nejčastěji záměnou tvarově podobných písmen (b-d-p, h-l-k, a-o-e, apod.), přesmykáváním slabik (kolotoč-lokotoč), vynecháváním písmen, slabik či slov. Dále je to také nesprávné domýšlení koncovek, vynechávání diakritických znamének, případně jejich nesprávné použití, neschopnost čtení s intonací nebo nepochopení obsahu. Dyslexie není způsobena nízkou inteligencí, ale problémem s vizualizací. Osobnosti jako Isaac Newton, Thomas Alva Edison a Albert Einstein se také narodili s dyslexií a zhruba 15% dnešní populace touto poruchou trpí. Dysgrafie neboli porucha psaní. Podnětem této dysfunkce je často porucha jemné motoriky. Postihuje tedy především grafickou stránku písma, které je neúhledné a nečitelné. Při delším psaní ztrácí dysgrafik koncentraci a není tedy schopen se soustředit na gramatickou a obsahovou stránku

jeho psaného projevu. Dysgrafici často nedodržují tvary písmen, neumějí na sebe navázat jednotlivá písmena, neudrží písmo na řádku a nedodržují stejnou velikost písmen. Neumějí obvykle zachovat směr psaní a správný sklon, spojují slova dohromady nebo je komolí. Píší pomalu a požadavek na rychlost u nich vyvolává gramatické chyby. V mluveném projevu ale mohou plnohodnotně sdělit veškeré své myšlenky takřka bez problémů. Další častou poruchou je dysortografie, nazývaná také porucha pravopisu. Tato porucha plyne zejména z neschopnosti sluchového rozlišování, sluchové orientace, sluchové analýzy i syntézy a sluchové paměti. Chyby dysortografiků jsou často ovlivněny nedostatečným sluchovým vnímáním a vnímáním rytmu. Nerozlišují souhlásky s podobnou výslovností (dub-b/p, sníh-h/ch, atd.), zaměňují měkké a tvrdé slabiky (dým-dím, kniha-knyha, atd.) a neumějí rozlišovat hranice slov ve větě (ráno jela autobusem – ránojelaautobusem, atd.) a dopouští se mnoha gramatických chyb. Pravidla pravopisu se umějí dysortografici naučit, avšak neovládají aplikaci. Jednou ze známějších poruch je také dyskalkulie, označovaná jako porucha matematických schopností. Člověk s touto poruchou si není schopný osvojit vzorce a obecné postupy nebo hlavní postupy potřebné k řešení příkladů. Dyskalkulik nerozezná matematické symboly, nemá rozvinutou matematickou představivost (např. nedokáže počtu předmětů přiřadit číslo), zaměňuje číslice (41 čte jako 14), nerozlišuje geometrické tvary, neumí uspořádat číselnou osu a zaměňuje jednotky, desítky a stovky.

Mezi méně známé poruchy učení patří dysmúzie, což je speciﬁcká porucha hudebních schopností. Konkrétně jde o narušení schopnosti vnímání a reprodukce hudby a rytmu. Řadí se mezi poměrně časté poruchy, ale není jí věnováno tolik výzkumů jako výše jmenovaným poruchám, protože nemá tak závažný dopad na zvládání základní výuky. Jako další lze uvést dyspinxii, pro kterou je charakteristická nízká úroveň kresby. Je to neschopnost zobrazit určité předměty a jevy. Lidé s touto poruchou zachází neobratně s tužkou, čáry jsou kostrbaté, do papíru příliš vryté nebo naopak slabé a přerušované. A jako poslední je to dyspraxie, což je porucha obratnosti. Lidé s touto poruchou bývají neobratní, pomalí, nezruční a mohou mít také problémy s artikulací. Rozlišujeme také dvě poruchy pozornosti, což jsou schopnosti zaměřit pozornost na určitou činnost v daný okamžik: poruchy pozornosti bez hyperaktivity (ADD) poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).

Dana Thumová: Děláme vše pro to, abychom dětem pomohli Mgr. Dana Thumová, výchovná poradkyně na Základní škole J. A. Komenského v Novém Strašecí, absolventka Pedagogické fakulty univerzity v Ústí nad Labem. Následně absolvovala specializační studium výchovného poradenství. Dětem s poruchami učení se věnuje od počátku své praxe v roce 1987. Na strašecké základní škole letos oslaví dvacet let, posledních šestnáct let se věnuje dětem s poruchami učení a posuzuje školní zralost dětí během zápisů do prvních tříd. Jaké mohou být první známky toho, že s mým dítětem není něco v pořádku? Učitelky v první třídě sledují děti, jak jim učení jde. Pokud dítěti jde nějaká oblast učení hůře, tak sledujeme, jestli na to potřebuje více času, jestli tato oblast byla méně rozvinutá, protože děti dělají radši to, co jim jde a baví je to, a když vidíme, že jsme udělali, co jsme mohli, tak většinou v průběhu druhé třídy řešíme doporučení do poradny, projednáme to s rodiči a doporučíme poradnu, která je pro nás spádová. 6

S jakou psychologicko-pedagogickou poradnou spolupracujete? Mohou ji rodiče navštívit sami nebo až na základě vašeho doporučení? Spolupracujeme s Pedagogicko-psychologickou poradnou v Rakovníku. Mám na ně moc dobré reference, s výsledky jsem spokojená, umím si je přečíst, umím si najít, kde je problém. Pokud chtějí rodiče jít do jiné poradny, musí si vybrat akreditované pracoviště, abychom výsledky mohli jako škola přijmout. Žádost o vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně může vzejít jak od rodičů, tak od ško-

ly. Pokud za námi přijdou rodiče s tím, že pořád s dítětem čtou a píšou a ono mu to nepomáhá, tak společně probereme, jestli nácvik probíhá adekvátně, jestli ještě nezkusíme něco jiného, a pak je pošleme do poradny, která vypracuje doporučení pro rodiče a pro školu, jak s dítětem pracovat co nejlépe. Dozvíme se, co by škola mohla udělat pro to, aby dítě lépe prosperovalo a cítilo se spokojenější. Takže i pro nás je to pomoc. Ne vždy se dají všechna doporučení splnit. Základ je ovšem v rodině. Poradna poradí, my můžeme na základě Novostrašecký měsíčník

TÉMA pro paní učitelky s předškolními dětmi ze školky. Kontaktu se školkami ani s rodiči se nebráníme, naopak ho vyhledáváme. Setkávají se děti s poruchami učení s nějakou negativní odezvou od ostatních spolužáků? Záleží na tom, jak to nastavíme my. Když to nastavíme tak, že mu něco nejde a my jsme tu od toho, abychom mu pomohli, a vysvětlíme dětem, že jim zase nejde něco jiného, tak to děti berou. Děti s poruchami učení často hezky kreslí nebo jsou šikovné na sport.

Výchovná poradkyně Mgr. Dana Thumová (foto Ivana Rezková)

poradny ukázat cestu, ale tu cestu s dítětem musí vyšlapat rodiče. Domluvíme se s rodiči na dalším postupu a musíme u nich mít oporu. Doma musí probíhat kvalitní nácvik doporučených cvičení. Někteří rodiče se ovšem těžko smiřují s tím, že dítěti něco nejde nebo jde, ale hůře. V čem je odlišný přístup k dětem s poruchou učení a ostatním dětem na základní škole? Děti s poruchami učení mají individuální péči, individuální přístup, musíme zkontrolovat, jestli děti vědí, co mají dělat. Zkracujeme jim práci, učíme je, aby si práci zkrátily samy. Dítě se tím uklidní a svůj úkol lépe zvládne. Hodně také pomáhá, pokud dítě místo diktátu dostane doplňovací cvičení. Pokud se cvičení týká tvrdých a měkkých slabik, tak nehodnotíme např. velká písmena, pouze na chyby upozorníme, aby se dítě soustředilo opravdu na to, co zrovna probíráme. Také se osvědčilo vybrat text, který dítě zná. Pro učitelky je to těžké na přípravu, na nervy, protože těch dětí je ve třídě hodně. Část dětí si poradí s poruchami pomocí intelektu, některým pomohou rodiče, některé děti nechtějí rodiče stresovat a do poradny nejdou. Před deseti lety bylo těch dětí s poruchou učení 3-5%, ve třídě s dvaceti dětmi bylo jedno takové. Dnes je to 7-10 %, tzn. 3-4 děti v jedné třídě. Bude takové dítě potřebovat speciální učebnice nebo pomůcky? Speciální učebnice ne, ale speciální pomůcky. Potřebujeme například tvrdé a měkké slabiky, protože některé děti tvrdost a měkkost nechápou přes sluch a měkkou i tvrdou slabiku slyší stejně. Používáme molitanové a dřevěné kostky, které mají děti v rukou a po hmatu poznají, zda je slabika měkká nebo tvrdá. Propojí se tak vnímání sluchem a hmatem zároveň. Další pomůckou jsou přehledy učiva, které mohou mít děti nalepené na lavici, mohou se na ně dívat. Děti mohou používat počítadlo, číselnou osu, pomůžeme jim přečíst slovní úlohu, aby ji pochopily. Problém se čtením a psaním se totiž přenáší také do dalších předmětů, například do matematiky. Novostrašecký měsíčník

Jak se projeví poruchy učení ve výuce cizích jazyků? V individuálním plánu jsou cesty, jak dětem pomoci. Například tolerance nesprávného pravopisu, dovolíme jim podívat se na pravopis do slovníku nebo do učebnice. Nová slovíčka si děti nepíší, ale nalepí si je vytištěná. Respektujeme, že zvládly učivo foneticky, ne správně gramaticky. Vždy záleží na učitelce, jaká pravidla nastaví. Kolik času by měli rodiče doma věnovat učení a přípravě dítěte do školy? Pokud jde o dítě, které s učením nemá problém, tak to rodiče zvládnou do třiceti minut. S prvňáčky dělají rodiče více věcí, píšou, čtou, připravují aktovku, se staršími dětmi procvičují slovíčka, přírodovědu, vlastivědu a přípravu aktovky občas zkontrolují. Každý ročník má svá speciﬁka. Pokud jde o dítě, které občas s něčím zápasí, věnujeme se mu hodinu denně. A pokud je to dítě s poruchami učení, tak se mu rodič věnuje přibližně hodinu a čtvrt, ale nevynechá ani sobotu a neděli. Trénuje se řeč, psaní, čtení. Pokud je rodič zodpovědný a chce svému dítěti pomoci, tak se to většinou povede. Není konstruktivní hledat, kde se stala chyba, ale jak vady napravit. Dají se poruchy učení podchytit už v předškolním věku? Ve školce se to těžko pozná, protože dítě pouze ještě nemusí být zralé, může mít problém se sluchem, se zrakem. Ve školce řeší především technickou stránku řeči. Dnes je bohužel hodně dětí, které mají problém i se stránkou jazykovou, mají malou slovní zásobu, špatně skloňují, netvoří věty, neumějí slova vhodně použít, používají pouze přítomný čas, schází jim jazykový cit. Spolupracují školky se ZŠ při výchově předškolního dítěte s poruchou učení? Mateřské školky a základní škola v Novém Strašecí jsou jedna instituce, takže spolupracujeme bez problémů. Máme společné schůzky před zápisem, po zápisu, máme ukázkové hodiny pro rodiče,

Jak vysvětlit samotnému dítěti, proč má tenhle problém zrovna ono? Jak mu posílit sebevědomí, vysvětlit jednoduchým způsobem, proč mu to a ono nejde a jak naopak docílit toho, aby se snažilo i přesto, že má tuto diagnózu? Snadno. Můžeme mu například říci: „To jsou věci, které ti nejdou, takových dětí je mnohem více. Budu dělat vše pro to, aby se ti to povedlo. Tohle ti nejde, ale podívej se na své obrázky, všechny jsou pěkné.“ Dítě vidí, že má od učitelky něco navíc, že za ním dojde, ukáže mu, kde se čte. Děti vnímají pomoc a neberou to tak, že by byly odlišné, ale berou to úplně přirozeně. Věnuje se ve škole dětem s poruchami kromě vás a učitelek ve třídě někdo další? V současné době máme ve škole dvě asistentky pedagoga. První je Hana Pospíšilová a druhou Pavlína Tondrová. Jedna se věnuje holčičce s tělesným postižením, druhá dvěma dětem s poruchou řeči a zraku. Obě asistentky jsou tak zdatné, že ještě stihnou v hodině pomoci paní učitelce s dětmi, které si nenalistují stránku, nevědí zrovna, co mají dělat apod. Ve škole je několik učitelek, které absolvovaly kurz náprav poruch učení. Jsou schopné v hodinách s třídou pracovat tak, aby pomohly dětem vadu kompenzovat. Tato vada je naštěstí vývojová, takže většinou se dá kompenzovat a později se objevuje pouze při stresových situacích. U dospělých se už pak neřeší, kdo byl dyslektik a kdo ne. Co jsou to nápravy? Nápravy jsou hodiny, které letos nevedu já. Díky podpoře města je vede paní učitelka Pospíšilová. Účastní se jich děti na základě doporučení poradny. Nejde o doučování. Dvě až tři děti v odpoledních hodinách řeší, co je příčinou, že se jim něco nedaří. Ve chvíli, kdy na nápravy chodí kolem třiceti dětí, to nemohou dva lidé zvládnout. Jsme tedy rádi, že tu paní Pospíšilovou máme, je pro nás velkou pomocí. Z mého pohledu by bylo ku prospěchu věci, kdyby v prvních třídách byly dvě učitelky, ale na to bohužel nejsou peníze. Měli bychom více času procvičovat například čtení a psaní s dětmi s poruchami. Ty by se pak třeba nerozvinuly nebo alespoň ne tolik. Ivana Rezková

TÉMA

Speciální pedagožka Mgr. Ing. Hana Pospíšilová

Co jste studovala a kde jste pracovala dříve? Narodila jsem se na Moravě. Po gymnáziu jsem studovala na Mendelově univerzitě v Brně. Pak jsem pracovala mnoho let ve státní správě. V roce 2006 jsem se přestěhovala do Čech. Opět jsem pracovala jako státní zaměstnanec. Nastal čas na změnu. Přihlásila jsem se na další vysokou školu, zvolila jsem si obor speciální pedagogika a dokončila jsem magisterské studium tohoto oboru na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze. V rámci studia jsem měla možnost pracovat například na Soukromé klinice LOGO, kde zkušení kliničtí logopedi provádí cílenou intervenci u dětí i dospělých (např. po CMP, úrazech a nádorech mozku) s narušenou komunikační schopností. Na klinice pracují další odborníci – neurolog, foniatr, klinický psycholog, pedopsychiatr a další. Velkou zkušeností a další školou života byla práce v jednom z nejlepších českých rehabilitačních zařízení pro děti i dospělé v Sanatoriu Klimkovice (10 kilometrů od Ostravy). Léčí se zde klienti s DMO, poúrazové stavy, záněty mozku,

těžká psychomotorická poškození a jiné. Sanatorium nabízí terapie, které jinde v ČR /a i v Evropě/ nenajdete. Klienti s DMO mohou využít jako samoplátci KLIM-THERAPY a klienti s těžkým psychomotorickým postižením absolvují REHA-BASIC. Obě terapie trvají minimálně 28 dnů. Někteří klienti jsou zde třeba až tři měsíce i déle. Pracovala jsem zde jako speciální pedagog – terapeut ve snoezelenu, kde je zajištěn program multisenzorického působení na klienta. Tato terapie velmi pozitivně působí na klienty jak dětské, tak i dospělé. Ke každému je třeba přistupovat zcela individuálně a musíte respektovat jeho potřeby a možnosti. Důležité je navázat kontakt. Bez empatie a naladění na potřeby klientů nejde tuto práci dělat. Každý malý úspěch, např. když desetileté dítě s kvadruplegií uvolnilo sevřenou dlaň a uchopilo hračku, nebo když se čtyřleté dítě otočilo vleže ze zad na bok díky světelné a zvukové stimulaci, nebo když se desetileté dítě s psychomotorickou retardací usmálo, otočilo hlavu díky zvukovému či světelnému podnětu, to vše bylo velkým vítězstvím. Vítězstvím pro ně samotné, radostí pro rodiče, kteří je doprovází a snaží se udělat pro ně maximum. Poznala jsem klienty z celého světa: z Austrálie, Saudské Arábie, Libye, Sýrie, z Ruska ze Sibiře, ze Sankt Peterburgu, z Londýna atd. Doporučovala bych všem, kteří pracují s dětmi a ztrácí iluze o svojí práci, aby jen týden mohli pracovat v podobném zařízení. Hned by se dívali na svět jinak. Rodiče těchto dětí vynakládají neuvěřitelné úsilí a ﬁnanční prostředky na to, aby svým dětem mohli zajistit zlepšení jejich zdravotního stavu. Tyto děti jsou moc statečné a sebemenší úspěch a pokrok je stojí mnoho sil a přemáhání. Terapie je velmi náročná, provádí ji i dva speciálně vyškolení fyzioterapeuti, trvá tři hodiny, provádí se pětkrát týdně a slyšíte i pláč. A tady jsme u jádra věci pro běžný život. Pro dítě je nejdůležitější milující rodina, rodiče, empatie, porozumění, podnětné a stimulující

domácí prostředí pro jejich všestranný rozvoj od raného věku, od hrubé motoriky, jemné motoriky, grafomotoriky, motoriky mluvidel i rozvoje kognitivních funkcí. Jak dlouho pracujete na základní škole v Novém Strašecí? Na Základní škole a mateřské škole J. A. Komenského v Novém Strašecí pracuji třetí školní rok. Nejprve dva roky jako asistent pedagoga ve škole a v mateřské škole a letos pracuji na část úvazku jako asistent pedagoga ve 2. třídě, v mateřské škole a část úvazku pracuji jako speciální pedagog ve škole. Každý den odpoledne probíhá reedukace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pracuji se žáky podle doporučení školských poradenských zařízení. Rozvíjíme zrakovou percepci, diferenciaci, analýzu a syntézu, stejně tak sluchové vnímání – analýzu, syntézu, diferenciaci, koordinaci oko – ruka (velmi dobré jsou labyrinty), pravolevou a plošnou orientaci, kognitivní funkce (např. úroveň koncentrace pozornosti, paměti a myšlení), pracujeme s hudebními nástroji, rozvíjíme taktilní vnímání atd. Budu se snažit, aby naše učení bylo různorodé a všestranné. Věnuji se dětem od třetí do osmé třídy. S dětmi se postupně seznamuji od září. Rodiče se mohou přijít podívat na výsledky práce svých dětí buď po dohodě, nebo vždy během třídních schůzek. Děti ví, kde mě rodiče najdou. I na naší škole by se našlo využití při reedukaci již výše zmíněného snoezelenu. Byla bych pro jeho zřízení, protože děti i dospělí moc rádi chodili na multisenzorické terapie. Vybudování snoezelenu je ekonomicky náročnou investicí. Ale využití by se našlo pro mnohé a pozitivní účinky by byly vidět velmi brzy. No a o účincích muzikoterapie nelze pochybovat už vůbec. Ta má také zelenou při edukaci a reedukaci všech žáků, nejen se speciálními vzdělávacími potřebami. Mgr. Ing. Hana Pospíšilová, speciální pedagog

Pohled matky dětí s poruchami učení Liší se výchova dětí s poruchami učení a kolik hodin denně je třeba se s nimi učit? O výchově svých dvou synů s kombinovanými poruchami učení mi vyprávěla paní R. H. ze Mšece. Synové navštěvují základní školu ve Mšeci, starší je v deváté třídě, mladší v páté třídě. U toho staršího jsem věděla od útlého věku, že něco není v pořádku, protože velmi málo spal v noci, přes den vůbec a byl hyperaktivní. Potvrdili nám to v rakovnické pedagogicko-psychologické poradně v první třídě. U toho druhého nebyl problém se spánkem, ale nepamatoval si barvy, nevydržel 8

u obrázkových knížek. Oba mají špatnou paměť, nevydrží sedět, nesoustředí se, i nepatrný podnět je rozptýlí. Každý den se s nimi dvě hodiny učím, ale ne v kuse, to by nevydrželi. Věnujeme se jim s manželem denně včetně víkendů. Jakmile nácviky vynecháme, je to okamžitě znát. Každý se soustředí jinak, jeden je schopný se za chůze naučit básničku, druhý musí být v absolutním klidu a sedět. Oba mají ve škole speciální výukový plán. Velkou výhodou je, že ve mšecké škole jsou méně početné třídy. Na obou synech je vidět velký pokrok, kterého by bez pomoci nedosáhli. Starší přejde příští rok ze základní školy na střed-

ní školu, je šikovný na počítače, vyhrál počítačovou soutěž. Oba hrají fotbal, mladší je velmi zručný a hezky kreslí. Jejich poruchy se prolínají i do výuky angličtiny. Mají úlevy v psaní, jeden zvládá mluvený projev, druhý má problém i se slovíčky. Každý den, i když není angličtina, ji musíme procvičovat. Ze začátku měli oba problémy se spolužáky, kteří se jim smáli, že jsou pomalí, že mají ošklivý rukopis, že špatně čtou. To opadlo poté, co se vzájemně poznali a zvykli si na sebe. Ivana Rezková

Novostrašecký měsíčník

TÉMA

Jak pomoci dětem s vadami řeči? V poslední době často slýcháme, že děti začínají pozdě mluvit, mají malou slovní zásobu a špatně vyslovují. Na možné příčiny těchto vad, proč vůbec chodit k logopedovi a jak mohou dětem pomoci rodiče, jsem se zeptala Mgr. Hedviky Satranské z Ambulance klinické logopedie v Novém Strašecí. Čím jsou dány velké rozdíly počátků řeči mezi jednotlivými dětmi? Častěji začínají opožděně mluvit chlapci, děti s těžkým porodem nebo s poporodními komplikacemi, hyperaktivní děti, děti se sluchovou vadou, děti z nepodnětného prostředí či s genetickou zátěží. Často jde o kombinaci více faktorů, v některých případech se naopak důvod opožděného vývoje řeči vůbec nenajde. V kolika letech by se mělo k logopedovi začít chodit? Pokud dítě neumí vyslovovat pouze jednu nebo dvě hlásky (např. R a Ř), stačí okolo pátého roku, v případě, že má problémy s výslovností většího množství hlásek (např. sykavek, Ď, Ť, Ň atd.), je vhodné začít navštěvovat logopeda po čtvrtém roce. V situaci, kdy dítě nemluví vůbec nebo jen velmi málo, doporučujeme konzultaci již kolem třetího roku, ve speciﬁckých situacích (rozštěp, sluchová vada) jsou děti v péči odborníků i dříve. Přijímáte i netrpělivé rodiče, kteří vás v logopedické ambulanci se svým "nemluvícím" batoletem vyhledávají předčasně? S tím se až tak často nesetkáváme. Maminky jsou dnes velmi dobře informované, hledají si informace na internetu nebo v časopisech, hodně dětí podchytí dětští lékaři, se kterými velmi dobře spolupracujeme, nebo pak paní učitelky v mateřské škole, takže k nám přicházejí většinou ve správný čas. Ale určitě není třeba se bát přijít na konzultaci, pokud rodiče cítí nějaké obavy. Jak můžeme stimulovat v řeči například tříleté dítě, které nemluví nebo pouze velmi málo? Jsou to vlastně velmi jednoduché a známé rady: povídat si s ním přiměřeně jeho věku, odpovídat mu na otázky, povzbuzovat jeho mluvní apetit, prohlížet knížky, říkat s ním básničky, dbát o celkový psychomotorický vývoj, nabízet hračky a knížky vhodné pro jeho věk. Čím mohou rodiče vývoj řeči dítěte naopak nevědomky sami brzdit? Přirozenému vývoji řeči dítěte neprospívá, pokud s ním rodiče málo mluví, nepovídají si o obyčejných věcech, nechávají dítě nadměrně sledovat televizi. Dítě pak má sice poměrně slušnou slovní zásobu pasivní, ale aktivní slovník je velmi chudý, neumí prakticky vytvořit větu, vyprávět jednoduchý příběh. V jiných případech rodiče tlačí na výslovnost hlásek už u tříletých nebo mladších dětí, nutí Novostrašecký měsíčník

Mgr. Hedvika Satranská v logopedické ambulanci (foto I. Rezková)

ho opakovat slova a „mluvit pořádně“, přitom v tomto věku je nesprávná výslovnost normální. S jakými nejčastějšími poruchami řeči se můžeme u dětí setkat? Nejčastěji se v naší ambulanci setkávám s dyslalií, což je vadná výslovnost jedné či více hlásek. Poměrně často můžeme vidět i opožděný vývoj řeči. V poslední době stále častěji máme děti s vývojovou dysfázií, kde je řeč narušena jako celek. Tyto děti se vyvíjejí velmi nerovnoměrně, začínají pozdě mluvit, neumí tvořit věty, chybí jim jazykový cit, dělají gramatické chyby a později ve škole mají často speciﬁcké poruchy učení. Navštěvují naši ambulanci už v mladším, a dokonce ještě ve starším školním věku. Dále bych ještě zmínila poruchy plynulosti řeči, afázii – to je porucha řeči po cévních mozkových příhodách, dysartrii - to je vada řeči způsobená úrazy mozku nebo neurodegenerativními onemocněními. Úplný výčet nabízených terapií a diagnostiky jednotlivých řečových vad lze najít na našich webových stránkách: http://www. logopedie-kladno.cz/. Jak s dítětem v logopedické ambulanci pracujete a jak často k vám chodí? Na to je velmi těžké odpovědět, protože každé dítě či dospělý klient je jiný, má jinou diagnózu, jinou povahu. Snažím se respektovat individualitu každého klienta a snažím se s ním navázat dobrý vztah a v případě dětí i s jeho rodičem. To je velmi zásadní, protože jak bude terapie úspěšná, záleží hodně na výdrži a trpělivosti ro-

dičů. Klienti dochází většinou jednou za čtrnáct dní nebo i tři týdny, podle potřeby. Terapie probíhá u jednotlivých diagnóz různě. Např. u dyslalie procvičujeme mluvidla, sluchovou i zrakovou percepci, grafomotoriku, vyvozujeme nebo později ﬁxujeme hlásky v běžné řeči. Dítě odchází s několika drobnými úkoly, které by mělo se svými rodiči doma procvičit, natrénovat a po nějaké době přijít na kontrolu a opět se posunout kousek dál. To je někdy velmi problematická fáze, protože někteří rodiče se svým dítětem každý den nemohou, nebo nestihnou chviličku cvičit a přicházejí po dvou týdnech v prakticky stejné situaci. Ale většina rodičů přistupuje k logopedii zodpovědně, a tak přibližně po jednom až třech letech práce odchází z naší ordinace dítě bez vady řeči.

Na trhu jsou k dostání knihy s logopedickými cvičeními. Je vhodné, aby rodiče cvičili se svými dětmi řeč bez návštěvy logopeda, nebo je lepší se poradit s odborníkem? Knih a pracovních sešitů je na trhu opravdu velké množství, nějaká přípravná cvičení, která procvičují motoriku mluvidel, nemohou uškodit. Naopak se ale někdy setkávám s chybou, kdy se dítě učí básničky z logopedických sešitů zaměřené na určité písmeno, i když ho ještě neumí vyslovovat. Každopádně doporučuji v případě jakýchkoli pochybností poradit se s odborníkem. Rodiče většinou nedokážou odhadnout míru závažnosti řečové vady a správný postup při její nápravě. Stačí pro nápravu řečových problémů sami logopedi? Nebo v některých případech spolupracujete s dalšími odborníky? Spolupracujeme s odborníky z oblasti školství i zdravotnictví. Dle typu řečové vady posíláme klienty na vyšetření k psychologům, foniatrům, či neurologům. Úzkou spolupráci s dětskými lékaři a učitelkami z mateřských školek jsem již zmiňovala. Ivana Rezková Logopedická péče je hrazena zdravotní pojišťovnou. Úplný seznam všech pracovišť klinických logopedů je možno najít na stránkách Asociace klinických logopedů České republiky: http://www.klinickalogopedie.cz/.

KULTURA

Na Růžku se opět rozezní hudba V hostinci Na Růžku v Novém Strašecí se opět pořádají hudební koncerty velkých jmen. Těšit se můžeme na skupinu Dva již v neděli 16. listopadu od 20 hodin. Skupina Dva se vyznačuje svou hravostí a originalitou, rozmanitostí nástrojů a svým vymyšleným jazykem. Duo má za sebou velmi úspěšný rok – americké turné, vydání nové desky Nipomo, vystoupení na největším evropském festivalu Sziget. Vstupenky v předprodeji v hostinci Na Růžku za 240 Kč, na místě za 290 Kč. Dále Na Růžku vystoupí např. kapela Www a Brutus v lednu, Zrní v únoru nebo Vladimír Mišík v březnu. Ondřej Kinkal

Egostrukturrealismus

v muzeu Roman Ch. Sklenička, člen Sdružení výtvarníků České republiky a QUIS PICTOR Rytířského řádu Svatého Václava, si vás dovoluje pozvat na svoji autorskou výstavu EGOSTRUKTURREALISMUS v muzeu v Novém Strašecí. Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 6. listopadu od 16 hodin. Výstavu jeho obrazů můžete zhlédnout do 7. prosince. Otevírací doba muzea je úterý - pátek 8-15.30 hodin, sobota 9-13 hodin. -ir-

Science Café

Fenomén chmelových brigád v Československu

O tom, že chmelařství na Novostrašecku nepatří již jen do minulosti, se můžeme každoročně na vlastní oči přesvědčit při cestě do nedaleké Mšece, kde se podél okresní silnice nacházejí rozsáhlé chmelnice. Tam, a v okolí obce samotné, se vždy na přelomu měsíců srpna a září pouštějí chmelaři do práce, aby sklidili ono pověstné „zelené zlato“. Kdo by však znal práci na chmelnici jen ze slavného českého muzikálu Starci na chmelu, byl by zajisté překvapen. Mechanizace dostoupila vrcholu, stovky mladých brigádníků nahradily při česání chmele strhávače, na lijáky rozbahněných či jindy zase zcela vyprahlých chmelnicích také není nikomu příliš do zpěvu. Pokud by vás zajímalo, jakým způsobem práce na chmelnicích v nedávné minulosti probíhaly, proč se každým rokem vydávaly celé zástupy brigádníků na chmelnice Rakovnicka, Lounska a Žatecka, nakolik se tento „podnik“ vyplácel a komu, přijďte v úterý 25. listopadu do restaurace hotelu Inter, kde se pokusím na všechny výše zmíněné otázky odpovědět. Přednáška v rámci Science Café startuje v 19 hodin a vedle nastíněných témat se také budu stručně zabývat dějinami tuzemského chmelařství a možná zbude čas i na veselé historky z chmelových brigád. Jiří Verner 10

Akademie volného času 11. ročník ve školním roce 2014 / 2015 Nabízíme našim posluchačům a také širší veřejnosti doplňující program:

Zahajovací přednáška AVČ 11 (foto I. Rezková)

Přednáškový cyklus Česká šlechta a její sídla v našem regionu Tento ročník je věnován šlechtickým sídlům v našem kraji. A to objektům, které jsou z hlediska historie významné a turisticky vyhledávané. Vedle těchto jsou však místa i méně známá (dokonce i zaniklá), a přesto v sobě ukrývají mnoho zajímavostí i pohnutých osudů jejich majitelů. Všechna tato místa jsou i nějakým způsobem spjata se svým okolím. Kulturní i stavební vývoj těchto sídel měl vliv na vznik blízkých měst a vesnic. Nyní tedy máme možnost podívat se hlouběji do historie a uvědomit si souvislosti v osídlení našeho regionu. Přednášky jsou zpravidla první čtvrtek v měsíci od 17 hodin do 18.30 hodin v přednáškovém salonku Kulturního centra. Vstupné na jednotlivé vybrané přednášky je ve výši 30 Kč a platí se na místě.

Nejbližší přednášky: 6. listopadu od 17 hodin KRAKOVECKÁ CHALÚPKA přednáší: Mgr. Jiří Sobek, kastelán hradu Křivoklát 4. prosince TÝŘOV – královský hrad, který dožil jako šlechtické sídlo přednáší: Mgr. Kateřina Blažková

Sobota 15. listopadu 2014 Návštěva Filmových ateliérů Barrandov s průvodcem (historie českého ﬁlmového průmyslu, prohlídka ﬁlmových ateliérů, areálu Barrandova). Vstupné 120 Kč, společná doprava autobusem 100 Kč, sraz v Palackého ul. v 8.30 hodin. Výběr peněz 6. listopadu před přednáškou, event. v pondělí 10. listopadu od 15 hodin v předsálí NKC. Zájem o tuto akci byl tak velký, že kapacita exkurze byla po vyhlášení téměř ihned naplněna. Pokud budou ještě další zájemci, je přislíbeno, že bychom mohli uspořádat exkurzi ještě jednou v předem dohodnutém termínu (po novém roce, včas oznámíme termín). Další zájemci se mohou přihlásit v kanceláři Kulturního centra.

Předpokládaný tradiční program AVČ v prosinci 2014: Vánoční přátelské posezení na sv. Lucii. Datum, čas, místo konání bude sděleno na přednášce AVČ a v prosincovém čísle měsíčníku. Je nutné nahlásit svou účast kvůli občerstvení.

Dále připravujeme v roce 2015: S akademií za kulturou do Plzně – vyhlášeného města evropské kultury na rok 2015. Na závěr 11. ročníku akademie Podvečerní vyhlídková plavba lodí po Vltavě s občerstvením. Termín akcí, cena a další informace budou včas sděleny. Sledujte další informace v Novostrašeckém měsíčníku, případně jsou informace na tel. Kulturního centra 313 572 340. -red-

Divadlo na Vinohradech bylo ve Strašecí Přední herci Divadla na Vinohradech zavítali začátkem října do Novostrašeckého kulturního centra s představením Herci jsou unaveni, kde na ně čekal zcela zaplněný sál. V hlavních rolích se představili Svatopluk Skopal, Jan Čenský, Naďa Konvalinková nebo Vendula Křížová. Velkým překvapením pro mě byl Martin Zahálka, kterého jsem doposud znala pouze z televizní obrazovky. V roli notorického hypochondra mě přesvědčil o svých

hereckých schopnostech a rozesmál téměř každou replikou. Představení bylo vtipné a diváci se skvěle bavili. Velkou zásluhu na výsledku měli všichni účinkující, ale i režie přesně podchycující humorné situace. Pokud budete mít možnost tuto hru vidět, vřele doporučuji. Děkuji pořadatelům za její uvedení ve Strašecí. -irNovostrašecký měsíčník

KULTURA

Nabídka pro šikovné ruce našich čtenářek Z nových knih Blíží se čas adventu. Na základě vašich hojných dotazů vás proto zveme do knihovny na tvořivou dílnu. Pod vedením lektorky paní Radany Švecové se pokusíme tentokrát proniknout do tajů drátování. Přijďte si tedy vyzkoušet, zda dokážete vytvořit z drátků drobný dárek pro nejbližší – malou vánoční ozdobu nebo si odrátovat kamínek přivezený z dovolené či jinou drobnost. Abyste se mohli dílny zúčastnit (počet účastníků bude omezený), je třeba se přihlásit přímo

v knihovně nebo na tel. 733 240 533, případně mailem: knihovna@mknovestraseci.cz. Kurz se uskuteční v úterý 25. listopadu 2014 v knihovně (Nové Strašecí, Havlíčkova 1155) od 17 hodin. Co si vzít s sebou? Dobrou náladu, chuť do tvoření a 50 Kč na materiál, který zajistí lektorka kurzu. Moc se na vás těšíme. Jitka Tomšů

Literární výstava – pozvánka Přijďte se do knihovny v listopadu podívat na zajímavou výstavu. Ze soukromé sbírky novostrašeckého sběratele Jiřího Tláskala vám přiblížíme autora Jana Havlasu (1863–1964), rodáka z Teplic. V Janu Havlasovi se spojilo spisovatelské nadání s touhou po cestování, a tak vznikl neobyčejně nadaný člověk s velkým rozhledem a schopnostmi.

K vidění jsou knihy, fotograﬁe i jiné zajímavosti, týkající se zmiňovaného autora. Výstava je přístupná v prostorách městské knihovny v půjčovních dnech – pondělí, středa, pátek. -jt-

V listopadu nabízíme čtenářům knihy, které byly pořízeny z dotace Ministerstva kultury v projektu “Česká knihovna“. Jedná se o projekt, díky kterému se do knihoven nakupují knížky – nekomerční tituly uměleckých děl české literatury, české ilustrované beletrie pro děti, díla literární vědy a kritiky.

Beletrie: Kohout, P. – Zánik trilobitů v Čechách Stránský, J. – Fejetony Mornštajnová, A. – Slepá mapa Rudiš, J. – Národní třída Hak, P. – Vomito Negro Folný, J. – Buzíčci Navrátil, J. – Sirotci z války Stránský, J. – Balada o pilotovi Pekárková, I. – Levhartice Landovský, P. – Hodinový hoteliér Seifert, J. - Píseň písní

Naučná literatura:

Cestovatelská beseda o Islandu Cestovatelská beseda s Magdou Radostovou proběhla v městské knihovně v rámci Týdne knihoven v polovině října. Návštěvníci (a tentokrát jich nebylo málo!!!) se dozvěděli spoustu zajímavostí o tomto překrásném ostrově. Povídání bylo prokládáno promítáním fotograﬁí a předčítáním krátkých pověstí či pohádek z tajemné země trollů a elfů. Věříme, že všichni odcházeli spokojeni a těšíme se na příští rok, kdy nám paní cestovatelka a fotografka slíbila poutavé vyprávění o Vietnamu a okolních státech. Jitka Tomšů

Pravdová, M. – Akademická příručka českého jazyka Bárta, M. – Civilizace a dějiny Kronika česká Václava Hájka z Libočan

Dětská literatura: Stančík, P. – Jezevec Chrujda točí ﬁlm Budař, J. – Největší tajemství Leopolda Bumbáce Binar, I. – Bořivoj a blecha Fló Vladislav, J. – ProPánakrále! Sechovcová, K. – Kouzelný polštář Kašpárek v rohlíku + Bejbypankový zpěvník Smolíková, K. – Řemesla Jitka Tomšů

Kytarové trio Altera Pars v Novém Strašecí Informační lekce

Trio Altera Pars během koncertu v kapli CČSH (foto Michal Balek)

V neděli 28. září ve sboru CČSH v Novém Strašecí vystoupilo kytarové trio Altera Pars. Jejich repertoár, hraný na španělské kytary, tvoří klasické skladby Novostrašecký měsíčník

známých autorů (ať už starších nebo modernějších), ﬁlmové melodie (např. z ﬁlmů: Forrest Gump, Nekonečný příběh, Mise, Hvězdné války, Růžový panter – ta mimochodem sklidila největší aplaus), melodie popové (došlo i na skupinu Beatles - píseň Michelle) a věci z vlastní tvorby. Skladby byly vždy uvedeny zajímavým průvodním slovem a na účinkujících byla vidět jejich radost z hraní, kterou přenášeli i na publikum. Členům tria, pánům Danielovi Amchovi, Ondřeji Čihákovi a Ladislavovi Trylčovi moc děkujeme za krásný zážitek a věřím, že to nebylo jejich poslední vystoupení v Novém Strašecí. Chci poděkovat také divákům, kteří přišli – tentokrát jich bylo téměř čtyřicet a spolu se mnou si na chvilku odpočinuli a potěšili uši i duši. Michal Balek, NO CČSH v Novém Strašecí

Informační návštěvy či exkurze do knihovny se stávají ze strany škol stále více oblíbené. Například v měsíci říjnu knihovnu navštívili studenti dvou prvních ročníků gymnázia, jedna třída třeťáků a tři třídy šesťáků. Pro každou ze tříd připravují knihovnice krátký informační program, a potom si děti vyzkoušejí své znalosti v malém testu. -jt-

Společné čtení Tímto vás zveme již na deváté předčítání dobrovolníků z oblíbených knih, které se uskuteční ve středu 26. listopadu od 17 hodin v dětském oddělení městské knihovny. -jt11

DĚTI, MLÁDEŽ, ŠKOLA

Dárek pro knihovnu Dům dětí a mládeže Městská knihovna v Novém Strašecí dostala k výročí 150 let od svého založení netradiční dárek. Origami model labutě. Origami je japonské umění skládání rozličných motivů z papíru. Principem je přeměnit list papíru ve zvolený objekt s pomocí překládání. Učitelka Lada Spieglová ze strašecké základní školy se s žáky II. stupně rozhodla poskládat z papíru labuť, kterou poté věnovali právě knihovně. Práce na tomto 3D modelu vznikla v září během hodin výtvarné výchovy, zúčastnilo se jí 136 žáků a zabrala jim přibližně dvacet tři vyučovacích hodin. Stavba obsahuje 1 653 papírových peříček. Rekordmanem ve skládání je Jakub Volf z 8. B, který během jedné hodiny poskládal 67 peříček a celkově jich vytvořil 242. Na druhém a třetím místě skončily Natálie Malcová a Natálie Jiravová ze 7. C, které obě složily shodně 54 peříček. A proč právě takový dárek? „Zalíbila se mi myšlenka, že se při výrobě sešlo hodně dětí, které skládaly jednotlivá peříčka, každé dítě vytvořilo kousek, a podílelo se tak na společném dárku,“ uvedla Lada Spieglová. V současné době děti připravují druhou labuť, která bude vystavena ve vestibulu základní školy. Labuť si můžete prohlédnout ve vchodu do knihovny. Fotky z hodin výtvarné výchovy najdete na webových stránkách www.spieglova.rajce.idnes.cz. A pokud si chcete výrobu origami také vyzkoušet, návody s obrázky a video naleznete například na www.origami3D.cz. Ivana Rezková

V rámci Dne zvířat, který slaví všichni, kdo mají rádi zvířata, každoročně 4. října, byla připravena pro žáky školní družiny ve středu 17. září pro žáky 2. tříd a 2 . října pro děti z 1. tříd naučná naučná vycházka do lesa a na Palouček, kde děti plnily různé úkoly a stavěly zvířátkům, např. veverkám, mravencům a jiným domečky, které se jim moc povedly. Nakonec každý dostal odměnu.

Atletický čtyřboj 8. října se na 3. ZŠ v Rakovníku konalo okresní kolo v atletickém čtyřboji. Soutěžili chlapci a dívky z druhého stupně ve čtyřech kategoriích – ve sprintu na 60 m, ve skoku dalekém a vysokém, v hodu kriketovým míčkem, ve vrhu koulí a nakonec ve vytrvalostním běhu. Mladší žáci ve složení Jindřich Novotný, Matěj Hulzer, Petr Folprecht, Matěj Javůrek a Jan Kuchta skončili na 2. místě. Mladší děvčata ve složení Veronika Deáková, Justýna Kestnerová, Eliška Martincová, Adéla Suková a Magda Šebková skončila také na 2. místě. Starší chlapci ve složení Jiří Dlabač, Michal Bureš, Jakub Perk a Luděk Ševčík skončili na třetím místě. Starší děvčata ve složení Michaela Havlová, Veronika Jarešová, Nikola Běloušková, Daniela Smalcová a Michell Fialová skončila na 4. místě. Celkem se zúčastnilo sedm základních škol okresu Rakovník.

Soutěž pro žáky základních škol se uskutečnila 15. října v Čermákových sadech v Rakovníku. Běhalo se 500 m až 1500 m a v každé kategorii bylo v průměru dvacet závodníků. I když počasí před závody bylo hodně deštivé, svítilo nakonec i sluníčko.

Mateřská škola Na Kocourku slaví padesátiny U příležitosti 50. výročí založení Mateřské školy Na Kocourku v Novém Strašecí srdečně zveme všechny zájemce na den otevřených dveří, který se bude se konat v pátek 7. listopadu 2014 od 8.30 – 11.30 hodin. Těšíme se na vaši návštěvu. Kolektiv zaměstnanců MŠ Na Kocourku 12

Botanická soutěž 20. října se v botanické zahradě SZeŠ Rakovník konalo podzimní kolo botanické soutěže. Soutěž byla zaměřena na masožravé rostliny a soutěžili žáci ve třech kategoriích.

Výsledky: 1. kategorie: 5.–6. místo Anna Ducárová a Zuzana Novotná (celkem soutěžilo 18 žáků škol okresu Rakovník). 2. kategorie: 3. místo Nikola Najmanová (celkem soutěžilo 31 žáků škol okresu Rakovník). 3. kategorie: 1. místo Anna Kleidienstová, 2. místo Adam Roun, 3. místo Matěj Dundr (celkem soutěžilo 27 žáků škol okresu Rakovník). Za přípravu na tuto soutěž patří poděkování p. uč. Márii Bradnové, Evě Hankové, Tereze Kovalské a Haně Růžičkové.

Dům dětí a mládeže v listopadu Rakovnický vytrvalec

Patrik Madej, Jakub Volf a David Texl (foto Lada Spieglová)

Atletický čtyřboj - 2.místo mladší žákyně (foto J. Samšuková)

1. kategorie 3. místo 2. kategorie 3. místo 3. kategorie 2. místo 4. kategorie 5. místo 6. místo

Jaroslav Fišer /1. B/ Natálie Gengelová /4. B/ Adéla Suková /6. A/ Petr Folprecht /7. A/ Ondřej Pospíšil /7. A/

Ekologická soutěž Soutěž zaměřená na BIO svět v nás a kolem nás a zdravý životní styl se uskutečnila 20. září v botanické zahradě v Rakovníku. Soutěžila dvoučlenná družstva ve čtyřech kategoriích a celkem se zúčastnilo asi 80 dvojic. Ve druhé kategorii “uteklo“ třetí místo v rozstřelu dvojici Monika Najmanová a Daniel Valchář, dvojice z třetí kategorie Matěj Dundr a Adam Roun skončili na 4. místě.

20. listopadu Národní divadlo – Nová scéna Praha, Čekání na Godota – odjezd od ZŠ v 17 hodin, cena 300 Kč.

Okresní kola soutěží 20. listopadu Halový fotbal – skupiny, 8 hodin, sportovní hala v Rakovníku. 21. listopadu Halový fotbal – finále, 8 hodin, sportovní hala v Rakovníku. 24. listopadu Orion florbal cup – kvalifikace chlapců, IV. kategorie, 8 hodin, těl. 3. ZŠ Rakovník. 26. listopadu Orion florbal cup – kvalifikace + finále chlapců III. kategorie, 8 hodin, těl. 3. ZŠ Rakovník. 27. listopadu Orion florbal cup – žákyně III. kategorie – 8 hodin, těl. 1. ZŠ Rakovník. 30. listopadu Orion florbal cup – finále chlapců IV. kategorie, 8 hodin, hala BIOS Nové Strašecí. Připravujeme na prosinec – vánoční prázdniny: 30. prosince Divadlo S+H Praha „Hurvínkova nebesíčka“, odjezd od zastávky autobusů, směr Praha ve 12.15 hodin, návrat kolem 16 hodiny. Cena 320 Kč. Zájemci se mohou hlásit již nyní u J. Samšukové 731 610 569. Jitka Samšuková Novostrašecký měsíčník

DĚTI, MLÁDEŽ, ŠKOLA

Sportovní úspěchy v učilišti

Fotbalisté z SOU pod vedením Mgr. Milana Hamouze (foto archiv SOU)

Tradiční lehkoatletický pohár středních škol okresu Rakovník CORNY 2014 se letos konal 17. září na hřišti 3. ZŠ Rakovník. SOU Nové Strašecí re-

prezentovali: Roman Sattler, Marek Bradáč, Michal Tygl, Tomáš Fišer, Václav Ryšlavý, Petr Dundr, Petr Jelínek, Jaroslav Mutínský, Antonín Leitner, Jiří Kalina, František Čech a Tomáš Janoušek. Letošní závody se našim sportovcům vydařily. Jako první překvapil František Čech ve vrhu koulí, výkonem 12,03 m získal v této disciplíně 1. místo. Dalším, který stojí za zmínku, byl výkon Jaroslava Mutínského, který získal pro naše barvy hned dvě první místa. Ve skoku vysokém výkonem 174 cm a v běhu na 400 m časem 55,1 s. Další vítěznou disciplínou byl pro Marka Bradáče běh na 1500 m, ve které překvapil časem 4:44,4 min. Antonín Leitner přispěl body za 3. místo ve skoku dalekém, překonal 545 cm. Tyto výsledky zajistily celkově 1.

místo v lehkoatletickém poháru, a tudíž postup do krajského kola, které se konalo 24. září v Houštce u Staré Boleslavi. Vzhledem k vysoké konkurenci zúčastněných škol zde naši zástupci obsadili 9. místo. Další sportovní úspěch se dostavil v Poháru Josefa Masopusta v kopané, který se konal 8. října na hřišti Tatran Rakovník. Skvělá sestava zástupců z učiliště pod vedením Mgr. Milana Hamouze vybojovala krásné 2. místo z osmi zúčastněných středních škol okresu Rakovník. Fotbalisté přivezli do školy pohár, který jim jejich úspěch připomene. Všem sportovcům gratulujeme a děkujeme za reprezentaci školy. Ivana Veselá

Co by měl žák udělat pro správný výběr střední školy • Pečlivě zvážit svůj zájem o zvolený obor – být motivován • Posoudit své předpoklady pro studium a šance na přijetí • Zjistit si veškeré dostupné informace o zvoleném oboru a střední škole • Navštívit webové stránky školy, webové portály k volbě povolání, např. www.gwo.cz, www.infoabsolvent.cz, www.atlasskolstvi.cz • Dostavit se na den otevřených dveří ve vybrané škole, případně si domluvit osobní schůzku s vedením školy • Navštívit Přehlídku středních škol 12. listopadu v Kulturním centru v Rakovníku nebo výstavu Schola Pragensis 2014 20.–22. listopadu v Kongresovém centru v Praze; další veletrhy: http://www.stredniskoly.cz/burzy-skol.html

• Probrat volbu školy s rodiči, se svým třídním učitelem, s výchovným poradcem, se staršími spolužáky, s kamarády • Soustředit se na předměty, které souvisí se zvoleným oborem na střední škole • Rozdělit si volný čas a vymezit dobu na pravidelnou přípravu do školy • Dosáhnout co nejlepších studijních výsledků v posledních ročnících. Pokud dodržíte tato pravidla, budete mít mnohem větší šanci na úspěch nejen v přijetí na střední školu, ale i ve studiu a v budoucím uplatnění na trhu práce i v životě. Jestliže budete potřebovat další informace, můžete navštívit Informační a poradenské středisko úřadu práce v Rakovníku, a to buď sami, nebo

s rodiči. Rádi se vám budeme věnovat a probereme vaši situaci, možnost volby oboru a školy. Na letošní Přehlídce středních škol a celoživotního vzdělávání předpokládáme účast 35 až 40 vystavovatelů – středních škol nejen z rakovnického okresu, ale i z okolních okresů a krajů. Školy budou prezentovány svými učiteli a studenty, kteří představí své studijní obory, podmínky studia, další školní i mimoškolní činnosti, výrobky a podobně. Výstava bude otevřena od 8.30 do 16.30 hodin pro žáky základních škol, učitele, rodiče a veřejnost. Všechny srdečně zveme. Informační a poradenské středisko Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště Rakovník, tel. 950 157 305. Jitka Lužná

Účastníci dílny zručnosti (foto archiv SOU)

Deváťáci v dílnách učiliště

Již třetím rokem probíhá ve Středním odborném učilišti Nové Strašecí zajímavý projekt: Dílna zručnosti, jehož cílem je zvýšení zájmu žáků základních škol o studium technických oborů. Jedná se o spolupráci učiliště, především učitelů Novostrašecký měsíčník

odborného výcviku, a základních škol z Kladenska a Rakovnicka. Celá akce probíhá tak, že v dohodnutém termínu zajede autobus z učiliště pro žáky 9. třídy, chlapce i děvčata, a přiveze je do areálu dílen SOU. Během

dvoudenního pobytu si žáci ze ZŠ vyzkouší své manuální dovednosti a seznámí se z diagnostickými a měřicími přístroji. Z prostředků ESF byla vybavena speciální dílna. Žáci obdrží pracovní oděv, zástupci školy získají datové nosiče s výukovými programy, které mohou využít při výuce předmětu Pracovní činnosti ve své základní škole. Žáci si tak přiblíží obsah a náplň studia v SOU a usnadní si rozhodování při volbě povolání. Dosud se do projektu zapojilo 408 žáků z dvanácti základních škol. Do konce celé akce, během následujících dvou měsíců, bude nabídnuta účast ještě dalším dvěma školám – ze Středokluk a z Lužné. Podle odpovědí z dotazníku, který zúčastnění žáci vyplňují na konci svojí návštěvy, je vidět, že odcházejí spokojeni a plni nových dojmů. Ivana Veselá 13

DĚTI, MLÁDEŽ, ŠKOLA

Hrátky v duchu ekologie Šestý říjen 2014. Den E. Jako ekokurz. Čili ekologický kurz. Máme sbaleno, nastupujeme do autobusu a míříme směr Kladno, na Čabárnu, kde budeme tři dny dělat něco, co souvisí s ekologií. Od Strašecí to je, co by kamenem dohodil, ale zároveň jiný svět. Máme trošku obavy, jak to tam bude vypadat. Obavy se naštěstí nenaplnily, protože naše ubytování je opravdu úžasné: prostorné pokoje, k velké úlevě většiny ženského osazenstva bez pavouků. Jinde všudypřítomné sprosté nápisy předchozích „chovanců“ tady chybí. Jedna z nejúžasnějších věcí, krom postelí, jsou skříně. Veliké, prostorné. Nejeden člověk se v nich zkusmo uzavřel. Dobrovolně. Čekají nás tři ekologické dny. Zadané úkoly nezní tak špatně, jak by znít mohly, i když mezi nejjednodušší rozhodně nepatří. Zvláště z časového hlediska. Jsme rozdělení na dvě skupiny, abychom se jeden druhému nepletli pod nohy. Protože jsem nestíhala sledovat náplň práce druhé skupiny, popíši program svého týmu. Prvním úkolem byl rozbor půdy. Vyrýpnout vzorky z pole a louky, promíchat (ale netřepat!) s vo-

dou a cedit. A cedit. A cedit. Tedy správně řečeno: ﬁltrovat a ﬁltrovat. To byl snad, co se týče čekání, nejhorší úkol vůbec. Zdárně jsme ho ale zvládli. A protože jsme byli tak úžasně šikovní, mohli jsme zkoumat. Což znamenalo nakapat a nasypat do vzorků všechno možné i nemožné, co nám vodu porůznu zbarvilo, a pak porovnávat. Netuším, jestli jsme byli až takoví „antitalenti“, nebo jestli měli podobný problém všichni, ale občas bylo rozeznávání jednotlivých odstínů daných barviček vpravdě nemožné. Aby nám čas lépe ubíhal, šel někdo testovat vzduch. Z hlediska prachu a hluku. Hledat zdroje hluku, naslouchat hluku. Nejnáročnější přitom bylo zůstat zticha. Heroický úkol. A nakonec voda, voděnka. Nejhorší úkol, co se týče výbavy. Čtyři vzorky. Pouhé čtyři vzorky. Od každého pět testů. Abychom lépe stíhali, dělali jsme několik testů naráz. Nikomu nedoporučuji. Vznikl kolem nás chaos doslova nepředstavitelný: všude byly kádinky s vodou i bez, chemikálie, rozlitá voda, návody, lepicí papírky. Posledně zmíněné nám zachránilo život. Nebo alespoň sebeúctu. Polepili jsme totiž snad

úplně všechno. Ale musím nás pochválit, nakonec jsme to zvládli. A beze ztrát na životech! A kupodivu i na majetku. Velmi zajímavé byly i večerní programy. Je libo autorské čtení z díla jednoho nejmenovaného spolužáka, šílená hra z dílny nejmenované spolužačky (s víceméně nedobrovolným zapojením vážených profesorek, v zápalu boje div ne smetených ze schodů) nebo karaoke zvrhnuté v diskotéku s vyhozenými pojistkami? Poslední den (po oné diskotéce, ukončené v deset večer) byl poněkud hektický. Dobalit, zabalit, přebalit, prchnout z pokojů, nic neztratit, vyhodnotit zadané úkoly. A hurá na Čabárnu, na zvířátka! Kupodivu žádné z nich nikoho z nás nesežralo. Během střídání s třídou 2. B nás drželi v izolaci jako dravou zvěř (oprávněně) a pak hurá! Domov, sladký domov. Valentýna Lidická, 2. A

Dva pohledy na Johnnyho s bombou v Hybernii Pohled druhý: z jeviště

Pohled první: z hlediště Poslední zářijové pondělí navrhla naše spolužačka, že bychom v pátek 26. září mohli jet do divadla Hybernia na muzikál Johnny and the Bomb. Neměli jsme ani tušení, že právě v tomto muzikálu hrají hned tři naše spolužačky (Mája Hynková, Tereza Valešová a Verča Kolláriková). Jakmile jsme se dozvěděli, že máme příležitost vidět naše holky na pódiu, neváhali jsme! V pátek jsme se tedy vydali linkovým autobusem z Rakovníka přes Nové Strašecí a Stochov do Prahy na Zličín, pak nás čekala cesta metrem na Náměstí Republiky. Občerstvení v Palladiu, kytice pro naše hvězdy (tři krásné žluté gerbery) – a už jsme stáli před Hybernií a nemohli jsme se dočkat. Muzikál s názvem Johnny and the Bomb byl v anglickém jazyce. Trochu jsem se obávala, abych 14

vůbec rozuměla, o co se jedná, ale musím říci, že to dopadlo velice dobře, všichni mluvili srozumitelně. Děj se točil hlavně kolem cestování v čase ze současnosti až do druhé světové války. Muzikál byl naprosto skvělý tím, že v něm hrály malé děti a studenti, kteří se herectví nevěnují na profesionální úrovni. Nadchlo mě, jak si všichni své role užívají. Měla jsem husí kůži, když jsem poslouchala zpěv a sledovala tanec, moc se mi líbila i choreograﬁe celého představení. Největším překvapením pro mě bylo, že naše Terka hrála jednu z hlavních rolí. Mája a Verča zase více zpívaly a šlo jim to skvěle. Jsou to naše hvězdy! Nedivím se, že to bylo nejlepší představení Mezinárodního festivalu dětí 2014. Bylo skvělé vidět zase něco úplně jiného a hlavně vidět naše spolužačky, jaký mají talent. Děkuji! Žaneta Palečková, 1. A

V pátek 26. září proběhla derniéra dětského muzikálu v angličtině Johnny a bomba. Přestože jsme naposledy představení hráli v červnu, všichni si svoje texty zopakovali a středeční zkouška proběhla bez větších problémů. Až na jeden. V České televizi v úterý v noci praskla ve skladu kostýmů kanalizace a všechny kostýmy, které jsme odtamtud měli půjčené, byly z hygienických důvodů nepoužitelné. Tento „menší“ problém jsme se všichni dozvěděli ve středu, dva dny před představením. Uvedli jsme proto do pohotovosti všechny svoje babičky a dědečky a požádali je, aby prohledali šatníky a pokusili se nám najít nějaké oblečení na „válečnou“ část představení. Když jsme se všichni sešli v pátek ráno v Hybernii a oblékli se do kostýmů, byla jsem mile překvapená, jak nakonec moc hezky vypadáme, když si každý sehnal na sebe něco jiného. Působilo to totiž opravdu jako za války, kdy si na sebe každý navlékl to, co na zemi našel. Pak přišla technická část přípravy na představení, jako například instalování mini mikrofonů, příprava rekvizit a poslední zkouška určitých částí představení. Jsem moc ráda, že se na nás naši spolužáci přišli podívat, a dokonce každé z nás darovali krásnou květinu. Myslím si, že se jim představení líbilo, ale trochu si stěžovali, že nám občas nerozuměli. To tedy osobně mrzelo i mě. Děj byl totiž velice zajímavý, ale dost spletitý a určitě by to v češtině bylo jak pro diváky, tak pro nás herce, příjemnější. Marie Hynková, 2. A Novostrašecký měsíčník

DĚTI, MLÁDEŽ, ŠKOLA

S přírodními vědami se nenudíme Na začátku září 2013 zahájil Středočeský kraj realizaci projektu „Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeským krajem“. Díky tomuto projektu, který je plánovaný do června 2015, bude moci celkem dvacet dva středních škol ve Středočeském kraji čerpat prostředky na nákup moderního zařízení pro výuku technických předmětů a přírodních věd. Projekt je ﬁnancován Evropským sociálním fondem (ESF) a ze státního rozpočtu České republiky. Střední školy poté v rámci projektu nabízí žákům základních škol rozmanité výukové programy, kroužky a semináře. Velmi rádi jsme využili nabídku spolupráce dvou kladenských středních škol. Výsledkem je účast žáků novostrašecké základní školy na velmi zajímavých aktivitách, které jistě zpestří a obohatí výuku přírodovědných předmětů. Ve spolupráci se Střední průmyslovou školou a Vyšší odbornou školou J. Palacha v Kladně jsme v letošním školním roce otevřeli kroužek pro zájemce o elektrotechniku a elektroniku. Při pokusech z elektřiny, magnetismu a elektroniky žáci využívají demonstrační stavebnice Merkur.

Na schůzkách se pod vedením Mgr. Daniely Kalistové setkává šestnáct zájemců o hlubší poznání tajů elektrotechniky a elekroniky. Dále spolupracujeme se Střední průmyslovou školou stavební a Obchodní akademií Cyrila Boudy v Kladně, která nabízí našim žákům účast na velmi zajímavých vzdělávacích programech. Prozatím se naši žáci zúčastnili programu nazvaného Vinařická hora - terénní výukové geolokační hry, jež proběhla u nedalekých Vinařic. Program, který je vhodný pro žáky 6. až 9. ročníku, je zaměřený na ekologii a poznání místních přírodních poměrů. Účastníci byli nejprve seznámeni s článkem o nenadálém objevu černého uhlí na Vinařické horce. Poté se stali experty, jejichž úkolem bylo lokalitu prozkoumat a pomocí tabletu shromáždit dostatek informací pro odborné stanovisko k zahájení těžby. Dvou až tříčlenné skupinky pak byly pomocí GPS navigovány na celkem jedenáct stanovišť, na nichž žáci plnili různé úkoly. Celá trasa byla dlouhá 3 km. V druhé polovině října se žáci šestého ročníku zúčastnili dalšího vzdělávacího programu Mikro-

svět. Jednalo se o vzdělávací program pro výuku přírodopisu na základní škole zaměřený na práci s mikroskopem. Hlavním tématem byla rozmanitost buněk. V šesti kapitolách (trepka, řasa šroubatka, řez listem, svalová buňka, krvinka, neuron) se žáci prostřednictvím trvalých preparátů seznámili s různými typy buněk. V každé kapitole probrali trochu teorie k pozorovaným buňkám, pořídili svou vlastní mikrofotograﬁi, popsali ji a získané znalosti si ověřili malým testem. Z jejich práce vznikl protokol, který na závěr odeslali na emailovou adresu doprovázejícího učitele. Do konce letošního školního roku bychom se ještě rádi s našimi žáky zúčastnili dalších čtyř výukových programů (dva z chemie a dva z fyziky), na kterých by se měli vystřídat žáci osmého a devátého ročníku. Opět se bude jednat o zajímavé aktivity, jako je např. geolokační hra s luštěním šifer s chemickou tématikou nebo praktické cvičení z optiky s tablety připojenými na měřící sondy. Tereza Kovalská

Pokus o překonání rekordu Děti z prvního stupně naší školy se ve středu 24. září zapojily do pokusu o překonání rekordu „Nejvíce čtoucích a poslouchajících lidí“, který iniciovala Městská knihovna Prachatice ve spolupráci s Agenturou Dobrý den Pelhřimov. Paní učitelky v jednotlivých třídách v 8 hodin ráno začaly číst dvě vybrané kapitoly z nové knihy spisovatele Hynka Klimka O víle Majolence a profesorovi z Prachatic. Tato knížka vznikla v minulém roce při

lekcích tvůrčího psaní pod vedením pana Klimka právě v Prachaticích. Během čtení byla pořízena i fotodokumentace, fotograﬁe jsou na webových stránkách školy www.zsnovestraseci.cz. Uvidíme, zda byl rekord z roku 2010 překonán. Tehdy četlo a poslouchalo celkem 4 889 lidí. Pokud by se to podařilo, získala by Městská knihovna Nové Strašecí, která nás požádala o spolupráci, diplom o účasti od zmíněné pelhřimovské agentury. -ptTřída Zdeňky Bauerové při čtení (foto P. Tondrová)

Děti opět pomáhaly dětem

Děti ze ZŠ Šanov (foto I. Rezková)

Novostrašecké kulturní centrum se stalo 15. října v podvečer dějištěm již šestého ročníku charitativního koncertu Děti dětem, který pořádal pod záštitou starosty města Mgr. Karla Filipa Klub přátel dětí dětských domovů spolu s Dětským domovem Nové Strašecí. V průběhu večera vystoupily Novostrašecký měsíčník

děti z dětských domovů Nové Strašecí – Maruška, Jarka, Pavlínka a Barborka, které zatančily břišní tance, děti z Dětského domova Olomouc, které vystoupily s Popovou školou – Pavla zazpívala písničky od Věry Špinarové a dokonce zvedla přítomné diváky ze židlí a zapojila je do tance. Dále vystoupily děti z Dětského domova Žatec a Sázava a závěrečnou píseň skvěle zazpívala Zuzka Holakovská z Dětského domova Tachov. Hostem večera byly děti ze ZŠ Šanov, které zazpívaly a zahrály pohádku o Šípkové Růžence. Výtěžek z akce bude i v letošním roce věnován onkologicky nemocným dětem v nemocnici Motol, které za získané peníze pojedou na zdravotní pobyt k moři. Šek na 50 tisíc Kč převzal za Občanské sdružení Sluneční paprsek MUDr. Pavel Boček, který k akci poznamenal: „Poslední dobou moc pracuji a je to na mě asi vidět. Jednou za rok si zde dobiji

baterky, když vidím tu úžasnou společnost, úžasnou náladu. Já vždycky říkám, že naše děti jsou nemocné na těle, děti z dětských domovů na duši, nemají to jednoduché. Obdivuji práci vás, učitelů, ředitelů, vychovatelů. My se snažíme dětem během 14 dní u moře dopřát fyzioterapii, karneval, večer pohádek. Za těch šest let už u moře bylo 430 dětí. Je to pro nás velká čest, ale zároveň velká zodpovědnost, aby se děti vrátily v lepším zdravotním stavu a dobré náladě. To, že jsem tady, za to vděčím také úžasné paní Jarmilce Dolejškové, zakladatelce Občanské sdružení Klub přátel dětí dětských domovů. Za naše děti moc děkuji“. Akci skvěle moderoval Jan Lukavský z Rádia Relax. Na závěr poděkoval všem sponzorům a těm, kteří se akce zúčastnili a podpořili tak děti z dětských domovů a jejich myšlenku vzájemné pomoci. Ivana Rezková 15

ROZHOVOR S ABSOLVENTEM

Fotografování lidí je dialog V neděli 23. listopadu oslaví pětasedmdesátiny absolvent Jedenáctileté střední školy v Novém Strašecí a SPŠ v Chomutově (obor energetika), dlouholetý zaměstnanec SONP Kladno, ale především portrétní fotograf předních českých umělců a významných osobností 20. století Karel Kestner. Kdosi důvěrně blízký rozhlasovému redaktorovi Robertu Tamchynovi ho charakterizoval slovy: To je ten pán ze Slovanky, co jeho manželka umí skvěle připravit zvěřinu a který taky občas fotí. „Občas fotí“ tak skvěle, že když se o některém portrétu řekne, že je „vod Kestnera“, visí ten Kestner ještě dlouho ve vzduchu jako punc nejvyššího ocenění (to říkal myslím František Nepil). Člověk, který se neutrhl z profese, jež mu byla předurčena, a přitom dokázal vábení svého talentu rozvinout naplno, třebaže zůstal veřejnosti neznámý, to je charakteristika Doc. Jana Boňka. Karle, blahopřejeme Ti k nádhernému životnímu jubileu a moc Tě prosíme, abys k těm svým narozeninám dal jak nám dvěma, tak Novostrašeckým sympatický dárek: rozhovor o sobě. Narodil ses na začátku protektorátu, předškolní věk jsi prožil za německé okupace, v osmačtyřicátém jsi byl ani ne devítiletý kluk, následovala ponurá léta padesátá, posléze zlatá léta šedesátá, euforické pražské jaro, pak ledová sprcha 21. srpna 1968, období normalizace, události roku 1989 – a už je tu současnost. Jak jsi to všechno prožíval? Co v Tobě zanechalo nejhlubší dojem? Vidíš v tom nějaké souvislosti a plyne z toho nějaké poučení? Ani nevím, kolikrát jsem byl z těch změn nadšený, a pak zase zklamaný. Ale okupaci si pamatuju velice matně, to jsem chodil do školky - když houkaly sirény, šlo se domů. Nebylo mi ani šest a šel jsem do školy, devítiletku zkrátili na osmiletku, gympl na jedenáctiletku a maturitu jsem skládal v šestnácti. Jsem vlastně polovzdělanec - pořád mi krátili školní docházku. Vzpomínám si, jak jsme vyčerňovali stránky v učebnici, mazali jsme tam zmínky o Slánském, Seiferta jsme museli odsunout stranou, Čapka v tu dobu vyhazovali z knihoven… Osmašedesátý rok mě sice stál místo, ale paradoxně tak začal nejkrásnější čas mého života, doba od roku 1972 do osmdesátého devátého. Když Poldovku zrušili, jezdil jsem denně do Uhříněvsi, takže na nějaké focení nebyl prakticky žádný čas. Ty sám jsi absolvoval novostrašeckou jedenáctiletku a posléze tudy prošlo několik Tvých nejbližších příbuzných, někteří z nich tam našli i svoje životní partnery. Je to tak. Manželka, syn, dcera, jejich partneři, vnučka – jo, to je ta, co si vzala nedávno spolužáka – a nebudeš tomu věřit – taky z gymplu, neteř a synovec… Deset lidí z rodiny prošlo strašeckým gymnáziem. Díky svému koníčku, který jsi povznesl k profesionálním výšinám, ses zřejmě dostal do důvěrného styku s větším počtem celebrit v nejlepším smyslu než kterýkoli jiný absolvent novostrašeckého gymplu. Předpokládám, že pořídit vypovídající fotograﬁcký portrét nebude jen mechanicky stisknout spoušť, že nejdřív musíš k portrétovanému najít cestičku a proniknout mu pod kůži. To určitě trvá hodně dlouho. Focení je dialog. Fotka jednoho člověka od tří různých lidí je pokaždé něco jiného. K lidem, které jsem fotil, jsem měl úctu, někdy jsem se jich dokonce bál, přitom zbytečně. Kde se ten nápad fotit lidi od kumštu vzal? Koho jsi vyfotil jako prvního? 16

nikoho, za koho bych se musel stydět. Jsou to lidi, kteří něco dokázali. Nejsem fotograf, byl jsem spíš poutník po lidech, kteří mi za to stáli. Fotil jsem slušné lidi. Jejich díla nepodléhají vlivu módy, jsou nadčasová. Ani nemuseli být slavní. Existuje tolik lidí, o kterých vůbec nevíme, co všechno dokážou, kolik toho umí, jaké mají znalosti. Horníček mi řekl: „ ... nejsem slavnej, jsem jen proﬂáklej televizí“.

Doma se vztah k umění pěstoval. Dědeček sám byl kumštýř, zajímal se o malířství, s manželkou jsme hodně chodili po výstavách. Nechával jsem si podepisovat knížky a fotky a řekl jsem si, proč bych si měl fotky kupovat, když si je můžu udělat sám - a podle svého. Když mi bylo čtyřicet, měl V. V. Štech v televizi pořad o Praze, doma jsme od něj měli dvě knížky a napadlo nás, že bychom si je mohli nechat podepsat. Zjistil jsem si, že bydlí na Starých zámeckých schodech v Praze, a rozjeli jsme se tam. Sice už tam tou dobou nebydlel, protože se mu propadla podlaha pod těžkou knihovnou, ale že prý ho najdeme v zámku spisovatelů na Dobříši. Drze jsme vlezli do zámecké zahrady, bylo to o Velikonocích a přijímal návštěvy. Prý odkud jsme. Ze Slovanky, řekl jsem, ale to nebudete vědět, kde je. Ale vím, povídá, tam tudy jsme jezdili s tatínkem kočárem k Masarykovi. Je tam ještě hostinský pan Křenek? (To byla paměť!) Když jsme pak jeli domů, říkali jsme si, kdybychom měli foťák, mohli jsme se s ním vyfotit. Kdyby mi pak manželka foťák nekoupila, mohl jsem dělat něco úplně jiného než portréty. Byl to průsečík několika náhod. A jak to šlo dál? Když už jsi byl proslulý, bylo asi snadnější získávat nové kontakty, ale co na samém začátku? Jak se to začalo řetězit? Odmítl se někdo vysloveně nechat portrétovat? Nebylo moc takových, kteří by se odmítli nechat fotit. Tak tři, čtyři. Jeden prý proto, že koho vyfotím, tomu už končí jeho životní pouť… Naopak, dodnes mám pocit zmaru, protože jsem focení nechal v době, kdy jsem mnoha lidem nasliboval, že k nim přijdu, ale potom mě zradilo zdraví. A později pak už bylo pozdě. Když byl jeden člověk spokojený, doporučil mě, otevřel mi dveře k dalšímu. Neměl jsem ateliér a za lidmi jsem dojížděl. Ale nepoužíval jsem takovou tu univerzální plachtu, která se natáhne jako pozadí, aby portrét nic nerušilo. Naopak, jen ať to pozadí mluví. Ať řekne, kdo je na fotce. Ať je ten člověk ve svém prostředí, kam patří. Doma se cítí dobře, sebejistě. Osobností je dnes velmi málo, „celebrity“ fotí kdekdo, bulvár má velkou spotřebu. Jsem pyšnej, že jsem nefotil

S kým to bylo nejzábavnější a s kým naopak nejtěžší? Někteří z těch, které jsi portrétoval, se stali osobními přáteli Tvými i Tvé neocenitelné manželky. Kdo je Ti nejblíž a proč? Byl jsem v situaci naprosto nezávislého amatéra, nikdo mě neúkoloval, mohl jsem si vybírat. Byli lidi, se kterými byla legrace od začátku do konce. V padesátém sedmém jsem v divadle vypůjčeným foťákem pořídil fotku Wericha a Horníčka. Z druhé řady hlediště, ani nevím, jak se mi to povedlo. Po mnoha letech jsem ji Horníčkovi vezl podepsat. Měl neuvěřitelné množství historek, mohl jsem je poslouchat stokrát. S manželkou jsme pak za Horníčkem jezdili často, i bez foťáku. Pamatuju se na slovní hrátky mezi Horníčkem a Brodským, které probíhaly v Kytlici. Bróďa povídá, tak si představ, jsem po mrtvici. Horňas se na něj podívá a říká: já před. Legrace a pohoda byly u Seiferta, kterej byl ujetej na vtipy o režimu. Ale to všechno jsem si mohl vychutnat až po fotografování. Při focení jsem byl tak nějak mimo, viděl jsem jen oči toho člověka a říkal jsem si, jak to dopadne, povede se to? Komárek byl pořád samá sranda, to nekončilo. Nepil nebyl přes fóry, ale přes příběhy, které se mu staly, a na návštěvách si zkoušel, jak budou jeho vyprávění působit. Seděli jsme třeba u něj ve Stradonicích a on nám vyprávěl historku, že knížete přivázali lapkové ke stromu, a zatímco ho obstřelovaly šípy, jeho druhové se vydali koňmo do Prahy pro posily. Svěrák byl naproti tomu vážnej. Většinou to focení byla pohoda. Stres, zda se fotka povede, ten byl hlavně tehdy, když jsem měl jen jeden pokus, třeba proto, že ten člověk byl nemocný. Naproti tomu k Horníčkovi jsme jezdili opakovaně. Herce jsem vlastně nefotil rád (nevíš, jestli hraje sebe, nebo lišku Bystroušku), Horníček byl ale výjimka. Jednou mi povídá, ty jsi jak Jarda Skála (ten ho fotil při Hovorech H), já zvednu skleničku, on zvedne foťák. Vyfoť mě třeba, jak myslím. A Skála na to: tak krátkou dobu na foťáku nemám. Jednou jsem se ho zeptal, co dělá doma nejradši. Prý, ležím – a předvede názorně. Vznikla z toho fotka, pak si ji dal jako péefko. Je někdo nebo něco, co bys ze zásady nefotil? Špatnost, válku a zlo. Špatného na světě je tolik, je potřeba to vyfotit, aby si to lidi uvědomili, ale mít to jako program a fotit to pořád, to bych neNovostrašecký měsíčník

ROZHOVOR S ABSOLVENTEM mohl. Jako výjimku nebo nutnost ano, ale už jen pohled na to mi nedělá dobře. Utržené nohy, na to musí být povaha. Ten člověk navíc riskuje život. Já bych to neuměl. Ovlivnili lidé před Tvým objektivem nějak Tvůj pohled na svět kolem sebe? Jsem pyšnej, že jsem fotil Bohumila Hrabala, že jsem ho poznal. To bylo zjevení v literatuře. Psal o věcech a místech, která jsem důvěrně znal. O Poldovce. Nevěřil jsem, že bych se s ním mohl sejít. Nebo setkání se Skupinou 42. Teprve později jsem si uvědomil, že Hrabal tam vlastně patřil. I když v té době byl někde jinde, měli společné téma: „Město, ve kterém žiju.“ Výtvarníci město malovali, Hrabal o něm psal. Kolář mu dal to slavné slovo pábitel. Kolář byl taky neuvěřitelný, vybavuju si dodnes, jak pomalu, hrdelně mluvil. Chtěl jsem ho do knížky o Skupině 42, ale musel jsem počkat, až se po roce 1989 vrátí z Paříže. Kterého snímku, co jsi pořídil, si ceníš nejvíce? Všech, každý portrét byl pro mne dobrodružstvím. A hlavně setkáním se slušným člověkem. Jistý fotograf se jednou nechal slyšet, že zatímco jiní kolegové mají doma archiv, on má arcichlív. Jak je to u Tebe? Něco mezi. Negativy mám v naprostém pořádku, musím zaklepat, to je jedna skříň. Další jsou fotky, desítky beden výstřižků z novin – celé patro, půda. Lituju potomky, kteří to budou likvidovat, to bude hrozná práce. Ale pamatuju si, kde co je, kdybych něco hledal. Máš některého profesionálního fotografa jako svůj vzor, nebo jsi vždy neochvějně svůj? Jako kluk jsem fotil všechno možné. Nebyl jsem školený, všechno jsem si musel vyzkoušet sám, něco jsem se dověděl z knížek Černobílá fotografie a Barevná fotografie, něco jsem pochytil od Jiřího Hankeho. Když jsem se o focení začal zajímat, zvládnul jsem nejdřív techniku, pak jsem zkoumal kompozici. Koukám, zlatej řez, doteď jsem si myslel, že to souvisí s porodem, a ona je to kompozice. Kompozici a její pravidla zkrátka musíš znát. Ne proto, abys ji dodržel, ale abys ji mohl porušit, aby to nebylo nudný. Aby na té fotce bylo to NĚCO. To nevyslovitelné. Ten kumšt. Snažil jsem se o to vědomě i nevědomě. A nakonec jsem na to přišel. Svědčí to o tom, že asi nejsem moc inteligentní, když mi to trvalo tak dlouho, ale přišel jsem na to. Dám na pocity. Když u obrázku nic necítím, tak mi můžeš stokrát vysvětlovat, jak je dobrý. Ale když toho člověka, který to maloval, znám, je mi jeho tvorba bližší, srozumitelnější. Stejně tak fotka. MUDr. Volman mi řekl, tys to měl vymyšlený, učil ses na těch největších kapacitách, ale to nebylo programový, to byla spíš moje drzost. Všechno jsem ale musel vykoumat sám. Bylo to drahý, plné kýble a popelnice, co jsem toho zkazil. Černobílá škála, nebo barva? Klasická fotografie, nebo digitální? Barva lidem na portrétu většinou škodí, černobílá škála je měkčí. Barva vytlačuje černobílou fotku, digitální fotografie vytlačuje film. Digitální fotografii ale chybí autenticita, není to pro mě dokument Novostrašecký měsíčník

o události, okamžiku. Když chtěl mít fotograf před lety slunce nad věží svatého Víta, musel vědět, který den a v kterou hodinu má kam jít, aby to vyfotil. Dneska si to uděláte digitálně doma. Někdo řekl, že s digitalizací umřel dokument. Tebe samotného více poznamenala kantorská tradice po přeslici, nebo fürstenberší a posléze masarykovští komorníci po meči? Pověz nám o nich něco. Z otcovy strany znám nejlépe podobu svého dědy Karla (to je náhoda!) Kestnera. Vždy, když je v televizi vzpomínkový pořad o TGM, vidím svého dědu na kozlíku kočáru, který pana prezidenta veze. Byl to „normální“ kočí. Táta byl vášnivý sportovec, hokejista, spoluzakladatel lánského hokeje atd. Chtěl ze mne mít hokejistu, ale nebylo mi dáno. Děda z maminčiny strany byl krejčí a „nedělní malíř“. Na akademii se prý nedostal, protože měl jen pět tříd. To ke vstupu na akademii nestačilo, tak alespoň chodil k Františku Horníkovi (to byl lánský malíř, který namaloval T. G. Masaryka na koni v životní velikosti) na radu. No a máma byla učitelkou v mateřské škole (to víš z vlastní zkušenosti). Prostě taková normální rodinka. Teď se mi vybavuje, že kromě manželů Zátopkových nemáš ve své galerii žádné sportovce. To byl záměr, nebo náhoda? Emil Zátopek je v knize Podoby známé a neznámé (která byla v roce 2001 oceněna jako fotograﬁcká publikace roku) opravdu výjimkou, ale ne náhodou. Světově uznávaný sportovec, olympijský medailista a držitel mnoha světových rekordů odsoudil okupaci v roce 1968 nejen slovy, ale hlavně činy. Emil Zátopek, po roce 1968 pražský popelář, zbavený vojenské hodnosti a všech sportovních titulů, ale s neposkvrněným charakterem. Kdyby se to stalo v sedmnáctém století, byl by za neodvolání pravděpodobně upálen. A také jsi, myslím, nefotil nijak moc žen. To má důvod, nebo se to tak prostě vyvinulo? Je to trochu jinak. V knize Podoby známé a neznámé jsou fotograﬁe 23 žen z celkového počtu 152 osobností. To je lepší poměr než v poslanecké sněmovně. V učebnici Současní čeští spisovatelé knih pro děti a mládež je poměr 17 mužů a 19 žen. Jak vidíš, záleží na oboru, ze kterého jsou portréty pořízeny. Mimochodem, tato knížka dostala ocenění Zlatá stuha za rok 2003 jako zvláštní ediční počin. Ostatně u žen mám vždycky pocit, že je nevyfotím tak pěkně, jak ve skutečnosti vypadají. Za co vděčíš své ženě? Za všecko. Věděl jsem, že je chytrá, taky si vzala mě, a ne někoho jinýho. Zatímco jsem celé dopoledne vydržel v temné komoře nebo coural po Praze, vychovala dvě děti, na jejichž výchovu jsem zaplať pámbu neměl vliv. Vystudovala gymnázium, chtěla studovat pedagogiku, ale raději nastoupila do zaměstnání, ve kterém mohla okamžitě uplatnit své znalosti. Zatímco jsem byl na vojně, vydělala na nábytek, pak jsme se vzali. Hodně jsme spolu prožili, hodně při focení a vernisážích. Co jsme prošli výstav! Stala se z ní výborná účetní - když jsem neměl na papíry, tak

mě založila. Ale hlavně jsme naladění na stejnou vlnu. A abych nezapomněl: výborně vaří. Vypráví se, jak jsi před lety vyjel svým trabantem na samý vrchol odvalové haldy někdejšího Dolu Československé armády. Je to pravda? Je. Pro mě ta halda byla sopka nad Neapolí. Co jsem se narodil, bylo to tu, součást krajiny. Najednou ji začali rozebírat, po úbočí udělali cestu, rozebírali ji odshora. Jeli jsme jednou okolo a já říkám synovi, když to vyjede Tatra, trabant taky. Vzal jsem si doma krumpáč místo cepínu a ušanku, aby to vypadalo stylově, vyjeli jsme nahoru (a víš, že shora to nevypadalo tak vysoké?), udělali jsme si fotku, nikdo nás tam nechytil a jeli jsme zpátky. Zrovna nedávno jsem měl tu fotku v ruce. Fotky vrací čas, připomínají okamžiky, které máš zasunutý. Trabant, to bylo auto snů. Když jsem ho potřeboval opravit, stačil kus drátu a kleště. A také jsem zaslechl, že jsi jako kluk odbrzdil na Lánech vůz a ten rozbořil plot. To je také pravda? To už je dávno promlčený. Starýho Koubka jsi znal? Přijel z lesa, nechal valník stát, koně vypřáhl a šel na oběd. Byli jsme čtyři, jeden z kamarádů říká, odbrzdíme to. Můj nápad to tenkrát náhodou nebyl. Valník naloženej dřevem, voj stočená do Ohrad, najednou bum, rohovej sloupek zařval. My zdrhli do polí, v trenýrkách, bosí, bylo léto. V sedm klekání, šel jsem domů, ale nikdo nevěděl, jak se to stalo, mysleli si, že Koubek to blbě zabrzdil. Znáš to, hryže svědomí, druhý den nic, třetí den nic, a pak už to bylo dobrý. Klukovina. Karle, já mám pro Tebe zakázku. Když mi bylo šest let a Tobě táhlo na osmnáct, pořídil jsi mi barevnou (!) fotograﬁi z mého prvního celodenního mateřskoškolského výletu na Křivoklát a na Klíčavskou přehradu. Ještě ji mám schovanou. Teď brzy mě čeká školní výlet poslední. Mohu Tě poprosit, abys mě při té příležitosti zvěčnil? Nejsem ješitný, ale portrétem vod Kestnera se hned tak nějaký smrtelník pochlubit nemůže. Uděláme to doma, nebo ve škole? Kačka povídala, že máš doma krásnou pracovnu. Tak je to jasný. Umeješ si krk, vezmeš si čistou košili. Ukliď trucovnu, na prach se vykašli, to není vidět. Okno je na jih? Ajajaj, to nemám rád. To bude muset být navečer, až bude světlo měkčí. Nebo počkáme, až bude zamženo, nebo až bude padat sníh. Anebo to zkusíme později znova. Děkujeme Ti, Karle, za rozhovor a přejeme Ti k Tvému jubileu hodně zdraví, lásku a pohodu v nejširší rodině, dobré světlo, zasloužilé portrétované, kteří si portrétování od Tebe zaslouží, a hodně životního elánu, abys byl pořád Mistrem, který na oslovení Mistr nelpí, ale Mistrem v pravém slova smyslu je. Víš, jaká je výhoda vysokého věku? Nemůžeš umřít předčasně. Děkuju za přání. Ptali se a odpovědi zaznamenávali Jana Kindlová a Václav Vodvářka; foto Ing. Karel Kestner ml.

HISTORIE

Revoluční rok 1848

Kříž z roku 1849 na svém původním místě na náměstí

Roku 1848 to vřelo v celé Evropě. Nastřádaná emancipace, která vycházela z osvícenství, romantismu, liberalismu, rodícího se nacionalismu či z předchozích revolucí se drala na povrch, každý vystupoval se svými politickými, hospodářskými a národnostními požadavky. Tomu stará Evropa se zatuchlými konzervativními režimy, skomírajícím poddanským systémem a jen těžkopádně přijímající konstituční nároky nestačila. Chtělo to změnu, jenže požadavků bylo mnoho, zájmy byly často protichůdné a revoluční pnutí nakonec vyznělo rozpačitě. Jisté bylo jen to, že starý svět už nešlo vrátit zpátky a že před nástupem moderní doby nelze zavírat oči. Tyto obecné záležitosti ponecháme stranou, protože nás zajímá, jak na ně reagovali obyvatelé v našem městě. Blízkost Prahy, kde se situace radikalizovala v březnu 1848, byla samozřejmě pro Novostrašecko klíčová. Odtud sem docházel tisk se závažnými informacemi, místní lidé, měšťané a obchodníci, do Prahy zajížděli vyřizovat své záležitosti. Z Prahy se také několik občanů přistěhovalo a několik místních tam pracovalo natrvalo. Zdejší rodák Josef Alexandr Dundr dokonce spolupracoval s Palackým a přímo prožil střelbu vojáků do oken Národního (tehdy Vlastenského nebo Českého) muzea, sídlícího na Příkopech, ač sám se do revolučních bouří odmítal zapojit a jeho podíl na strašeckých událostech zřejmě nebyl vůbec žádný. Jak Strašečtí, tak Rakovničtí byli v obraze a věděli, že se v Praze něco děje a že bude třeba jisté pomoci. V Rakovníku bylo pokrokové hnutí dále než ve Strašecí, působili zde aktivní buditelé, kteří v revolučních dnech předčítali veřejnosti pražský tisk, fungovaly tu besední spolky a rozvíjel se čilý kulturní ruch. Na jaře 1848 všichni prožívali chvíle konstituční svobody. Rakovnický písmák František 18

Hovorka dokonce události popsal. V červnu 1848 se situace radikalizovala nejen v Praze, ale i v Rakovníku, měšťané se cvičili ve zbrani a zamýšleli poslat svou národní gardu na pomoc české metropoli, kde bouře propukly o svatodušních svátcích naplno. O tom informoval posel, který z Prahy do Rakovníka přispěchal v úterý 13. června. Je jisté, že informace měli ve Strašecí obdobné a že se podobně chovali i místní měšťané. To dosvědčují Hovorkova slova, když popisuje situaci, kdy měšťané vyslali tři průzkumné kočáry do Prahy: S prvním kočárem ostali ve Strašecím, tam jedli a pili, s druhým kočárem dojeli do Unhoště, tam vše napodobili, co v prvním, třetí dojel až ku Praze a pak se vrátili všickni tři nazpět a ostali všickni doma. To bylo to nejlepší. Písmák popsal velký ruch a neklid, někdy až hysterii rakovnických občanů, kterou se naštěstí městské radě podařilo udržet pod kontrolou. Národní hnutí se vybouřilo v místních veselicích, v pivě a v hudbě, národní garda, jíž nakonec nebylo třeba, oslavila revoluci společně s gardou řevničovskou a krušovickou: Postavili se před radnici s hudbou, která hrála, a páni oﬁcíři v radní síni pili a sprostí před radnicí žížnili, a předc při vystrčení praporu z okna křičeli: „Sláva!“ O Strašeckých poměrech nejsme bohužel informováni tak podrobně. Předně nemáme mnoho zpráv o místním obrozenském životě, který by vytvořil předpoklady pro národní emancipaci a s tím pro nespokojenost se situací v rakouském mocnářství. Národní uvědomění tvořilo odrazový můstek pro státoprávní požadavky – pro politické vystoupení. Tehdy se zrodila česká moderní politika. Ve městě nevíme nic o besedním spolku, o buditelích, kteří by burcovali a zprostředkovávali místnímu obyvatelstvu tisk přivezený z Prahy.

Tyto záležitosti jen matně tušíme. Zprávy, které se na jaře 1848 řinuly z hlavního města Českého království, totiž vzbudily mohutný dojem a vyvolaly ve městě očekávaný neklid. První hmatatelný doklad máme z 18. března, kdy novostrašecký purkmistr Ondřej Elger z Engelfeldu oznámil měšťanům, že následující den proběhne v kostele slavnostní ohlášení ústavy, slíbené císařem Ferdinandem I. ve Vídni dne 15. března. To už revoluce bouřila naplno v rakouské metropoli i v Uhrách, v Praze dokončoval Svatováclavský výbor petici, kterou právě 19. března vezli jeho zástupci císaři. Nespokojenost v malých městech i na venkově musela kvasit, neboť pocity uvolnění poměrů a rostoucí euforie dávaly průchod patřičnému vybití energie. Něco se muselo dělat! Purkmistr Elger ve svém prohlášení vyjádřil oddanost císaři, který ústavu slíbil ve své laskavosti a s velkou snahou udržet klid a pořádek, narušený v Evropě francouzskou Únorovou revolucí: Ta převeliká ruina, která se u francouzského národa v měsíci únoru 1848 stala a na celou Evropu velikou nebezpečnost uvalila. Elger připravil vyhlášení ústavy vskutku velkolepě, město zorganizovalo průvod městem a cechy byly požádány o slavnostní pochod s prapory. Víra v císaře byla neotřesena, vina zůstávala na špatné vládě, propuštěném Metternichovi a na věčně vzbouřené Francii, která už tradičně inﬁkovala celou Evropu revolučními výbuchy. Jako vlna se šířila náhlá potřeba utvořit dobrovolné ozbrojené sbory, které měly chránit místní obyvatele a udržovat klid a pořádek, navíc rostla obava ze střetu s vojskem. Nikdo nevěděl, jak se centrální vláda zachová – ta, překvapená náhlým revolučním výbuchem, se dala na cestu ústupu a slabý dobrotivý císař sliboval, co mohl. Podnět ke zřízení novostrašecké čestné neb nacionální gardy vyšel na světlo 2. dubna, ze kdy máme dochovanou veřejnou výzvu k místním měšťanům, aby si vojenské uskupení utvořili, neboť bude třeba udržet klid a pořádek v obci. Pravé důvody jsou však uvedeny velmi všeobecně a jen dokumentují zjitřenou atmosféru: Z příčiny nynějších náramných útisků a převratů, by se usedlé měšťanstvo jak z ohledu osobnosti, rodin, statků a svého celého jmění proti nátiskům vší zhouby dle běhu a potřeb nynějšího času jako všecky jiná města samo v sobě ubránit mohlo, se tuto veřejné vyznání činí a jednomu každému hodnověrnou a zasloužilému měšťanu za svatou povinnost pro uhájení všeho pořádku a všeobecného dobra na srdce klade… Autora výzvy neznáme, podepsalo se však pod ní 35 měšťanů a byla předána městskému úřadu. Mezi podpisy spatříme bývalého purkmistra Josefa Čermáka a budoucí starosty Aloise Durase, Františka Kurze, Josefa Lukáše či Františka Kurzveila, dále tehdy mladého stavitele Novostrašecký měsíčník

HISTORIE

Václava Molka, otce známějšího Vojtěcha, a především místního statkáře, zarytého vlastence a buřiče, několikrát již námi popsaného Matěje Durase, Aloisova bratra. Tehdy většina z nich patřila k mladší generaci a ve veřejném životě se angažovali hlavně ve druhé polovině 19. století. Politická generace se proﬁlovala roku 1848 i v malém městě. Národní garda, zvaná tehdy národní obrana, si 21. května zvolila svou radu. Jejím předsedou (přednostou) se stal řezník a vysloužilý voják Antonín Kurzveil, tajemníkem či jednatelem (administratýrorgán) uvedený Matěj Duras, setníkem Josef Šerk a nadporučíkem Arnošt Preinhelter, dlouholetý kancelista městského úřadu a syn novostrašeckého písmáka Václava Preinheltra. Gardu kontrolovalo pět přísedících: Kašpar Huněk, František Kurz, František Hlamáček, Jan Čermák a Matyáš Svoboda. Podle Františka Vacka, který hovoří navíc o bubeníkovi Václavu Maršálovi a desátníku Antonínu Bellovi, si garda pořídila stejnokroj, totiž modré kabáty, černé kalhoty a černé čepice s kokardou českých národních barev, a konala hlídky před radnicí. Slova jako konstituce a svoboda vskutku hýbaly obyvatelstvem, jenže nikdo netušil, jak se do boje o proklamované hodnoty zapojit. O národních gardách tak vznikla celá řada posměšných zápisků a historek, které vešly i do místních pověstí. Citovaná zpráva Františka Hovorky, pamětníka událostí, o situaci v Rakovníku se tak zdá více než věrohodná. Okázalý výcvik, pochodování před zraky veřejnosti, seberealizace vysloužilců a horké hlavy mladých měšťanů vyzněly nakonec naprázdno, protože nebylo s kým bojovat. Euforie se utopila v bujarém veselí, v pitkách a v národních slavnostech. I když nervozitu prohloubily zprávy o pražských svatodušních bouřích, které propukly 12. června a vrcholily pověstným Windischgrätzovým bombardováním pravobřežní Prahy z Petřína a Letné. Do Strašecí dorazily tyto zprávy 17. června, kdy už Praha kapitulovala a revoluce byla aspoň vojensky poražena. Strašecká garda údajně vyrazila Praze na pomoc, ale v Rynholci přehodnotila vážnost situace a raději se vrátila domů. Jestli s ostudou, nemůžeme jednoznačně tvrdit, ovšem učitelka Aloisie Petráčková zaznamenala v době první republiky rozkošnou pověst o velké ostudě, když se prý strašečtí gardisté v Rynholci střetli s jednotkou husarů: Bylo štěstím pro naši gardu, že tam byly tehdy na obou stranách neoplocené zahrady a nějaká ta chmelnice. Gardisté v nich zmizeli jako přelud. Podobné pověsti lze stěží ověřit, nicméně dokládají, jakou stopu zanechalo počínání radikálních vlastenců v místním vědomí. Kontrastuje to s uvědomělým a zodpovědným počínáním představitelů obce, kteří se snažili udržet situaci pod kontrolou Novostrašecký měsíčník

a zbytečně nevířili napjatou atmosféru. Uznání tak zaslouží purkmistr Ondřej Elger, tehdy již šestapadesátiletý vysloužilý voják, jenž to ve své kariéře dotáhl na nadporučíka. Jeho otec byl dokonce člen císařovy osobní stráže a byl za své služby povýšen do šlechtického stavu. Není známo, že by se Elger účastnil revolučního hnutí nebo jej výrazně podporoval. Přivítal ale konstituční výdobytky, které pokládal za laskavou prozřetelnost císaře. V revolučních dnech odmítl krajskému komisaři vymáhání daní pro armádu, neboť nechtěl zvyšovat napětí ve městě. O velkém rozčilení svědčí i to, že Elger dne 1. května 1848 rezignoval pro rozpory mezi měšťany na svůj úřad, ovšem musel věc dotáhnout do konce – kraj ho pověřil vedením obce do nových voleb, při kterých byl opět zvolen, avšak funkci nechtěl přijmout. Ondřej Elger z Engelfeldu musel setrvat v purkmistrovském úřadě až do poloviny roku 1850, neboť ho nebylo kým nahradit v době více než přechodné. Revoluce 1848 byla sice vojensky poražena, ovšem monarchie se musela změnit. Tím se zde zabývat nebudeme, trvalo ještě notnou dobu, než se změny projevily i v Novém Strašecí. Nejvíce hmatatelným výsledkem revoluce tak bylo kromě nástupu konzervativního Františka Josefa I. na císařský trůn zrušení roboty a poddanského systému, a to již 7. září 1848, což odstartovalo řadu změn i v místní správě. Končí vrchnostenské úřady, začíná se budovat samospráva a utvářejí se úřady okresní. Těmito záležitostmi jsme se již v minulosti zabývali a nemá smysl je opakovat. Léta 1849–1850 tak pomalu najížděla na nový systém, kdy se Rakousko vzpamatovávalo z revolučního pnutí a nová vláda kolem mladičkého císaře hledala ztracenou rovnováhu. V létě 1850 je ve Strašecí zvolen první starosta Alois Duras, kterého po roce vystřídal František Kurz. Generace z roku 1848 přebírá ve městě moc a Strašecí se připravuje na nové změny, které přicházely hlavně od šedesátých let. Rakousko se i se svým císařem stalo nakonec konstitučním a liberálním státem, ve kterém se úspěšně rozvíjí emancipovaná česká politika. Rok 1848 se tak stává významným mezníkem. Bohužel více informací k dění v Novém Strašecí roku 1848 se nepodařilo prozatím zjistit. Na vině je opět městský archiv, v současné době uspořádaný pro léta 1850–1945. Rok 1848 se tak dosud nachází roztroušený v krabicích s nezpracovanými archivními dokumenty. Velkou pomocí je sbírka příslušných dokumentů, které kdysi nastřádalo městské muzeum a dnes se nacházejí ve fondu strašeckého muzejního spolku v rakovnickém okresním archivu. Je zde zčásti úřední korespondence, vyhlášky, materiály k novostrašecké národní gardě nebo sbírka oﬁciálních vyhlášek, letáků a novinových výstřižků z uvedené doby. Dokumen-

tují situaci, která malé město postihla v jeho dějinách několikrát: Městský úřad se snažil zachovat klid, pořádek a chladnou hlavu a přitom si nechtěl popudit proti sobě jak nadřízené úřady, tak místní občany. Revolučně naladěná část obyvatel chtěla uvolnit napětí, vybít nespokojenost nastřádanou předchozími lety, ovšem nebyla v centru dění a do nedaleké Prahy nebylo zas tak samozřejmé se rychle dostat a navázat tam potřebné kontakty. Výzvu ke zřízení gardy podepsalo „pouze“ 35 měšťanů – nevíme nic o ostatních, o mlčící většině, která se do celé záležitosti nezapojila a vyčkávala, jak se celá situace vyvine. A měla revoluce strašeckou konzervativní opozici? Zkrátka s rokem 1848 se i v našem městě rodila moderní občanská společnost, jejíž hodnoty užíváme dodnes. Posledním viditelným dokladem revolučních časů v našem městě je kříž stojící dnes poblíž kněžiště kostela Narození Panny Marie. Vztyčen byl roku 1849 na náměstí před domy čp. 209 a 210, a to jako výraz radosti z liberálních výdobytků revoluce. Dne 29. dubna 1852 ve tři hodiny odpoledne jej posvětil pražský arcibiskup Fridrich ze Schwarzenberka, který byl příznivcem konstituce a naše město navštívil v rámci generální vizitace. O tom podrobně informuje dochovaná farní kronika. Nápis na kříži je dnes bohužel setřený a nečitelný. V roce 1957 byl kříž společně se sochou sv. Jana Nepomuckého, stojící proti němu přes náměstí, odsunut ke kostelu. Je ovšem štěstí, že nebyl zničen a může dodnes připomínat události více než důležité. Jan Černý

Vyhláška rakouského císaře Ferdinanda I. z 16. října 1848

SPORT / TURISTIKA

Družec a nedaleké okolí

Účastníci turnaje (foto archiv MSZ)

Turnaj ve stolním tenisu V hale Bios v Novém Strašecí se 27. září konal 6. ročník Václavského turnaje ve stolním tenisu. Turnaje se zúčastnilo dvacet hráčů včetně dvou žen. První místo vyhrál Radek Libovický, na druhém se umístil Tomáš Fejfar a třetí skončil Marek Hartman. Turnaj pořádalo MSZ Nové Strašecí. Tímto děkujeme pořadatelům a hlavnímu sponzorovi Procter & Gamble Rakona, s.r.o. Jaroslav Linc

3. ročník turnaje v badmintonu Zveme vás na 3. ročník turnaje v badmintonu, který se koná 8. listopadu v hale Bios. Startovné 100 Kč, občerstvení zajištěno. Přihlásit se můžete přímo v hale Bios, telefonicky na tel. 311242460 nebo mailem na msz@novestraseci. Jaroslav Linc

Juniorské závody v rybolovné technice Místní organizace Českého rybářského svazu Nové Strašecí pořádá 29. listopadu od 8 –14 hodin v hale Bios juniorské podzimní kolo v rybolovné technice. -ir-

Rozpis fotbalových utkání Mladší žáci Sobota 1. 11. ve 12 hodin, Libčice (doma) Krajský přebor Starší + mladší dorost Neděle 9. 11. v 10.15 + 12.30 hodin, Mnichovo Hradiště (doma) Divize sk. B, A mužstvo Sobota 1. 11. ve 14 hodin, Nový Bor (doma) Sobota 15. 11. ve 13,30 hodin, Měcholupy (doma) -ir20

Družec. (foto Tomáš Palek)

Svoji pouť do obce Družec a nedalekého okolí. začnete tentokrát na návsi nedaleko kostela u rozcestníku turistických značek červené barvy, která vás bude provázet první polovinou cesty. Ta vede po středním toku potoku Kačák, o jehož prameni jste se dočetli již v jednom čísle tohoto časopisu. Asi po 300 m sejdete ze silnice na cestu k mlýnu, u něhož přejdete lávku a půjdete k lesu, jímž dojdete zvlněným terénem až k rozcestí Nad Dolním Bezděkovem, kde se sejdete se žlutou značkou. Obě vás dovedou do obce Dolní Bezděkov, kde proti této cestě u silnice uvidíte bývalý válcový mlýn. Zde odbočíte vlevo po silnici směrem na Bratronice, ale asi po 500 metrech zahnete na cestu vlevo mezi lesem a Kačákem. Hned za odbočením při pohledu vpravo uvidíte bunkr, který je jediný takto umístěný v naší republice. Bývá otevřený při pochodu Družecká šlápota, když vede tímto směrem, nebo při významných státních svátcích. Stále červená značka nás dovede k nedalekému Mosteckému mlýnu. Toto místo má název podle klenutého mostu přes Kačák, který byl spolu s náhonem, vantroky a stavidlem zničen při přestavbě silnice mezi Bratronicemi a Horním Bezděkovem. Jedinými doloženými vlastníky byli v roce 1872 manželé Bůžkovi, ale dějiny mlýna jsou podstatně starší. V šedesátých letech 20. století mlýn vyhořel. Dále budete pokračovat po červené značce k mlýnu Roučmída, neboli Podlipskému mlýnu na Roučmídě, který zde stával od 18. století do roku 1974, kdy byl zakoupen ONV Kladno pro potřeby Sboru požární ochrany Kladno a přestavěn na školicí středisko. Podle jedné pověsti zde bývala rourovna a vyráběly se zde hlavně pro děla a za husitských válek si sem prý lidé nosili okovat cepy, kosy a sudlice. Podle další pověsti měla sloužit zdejší kovárna

Valdštejnově zbrojní manufaktuře v Nižboru. Ke konci 18. století zde stávala mohutná lípa, proto Podlipský mlýn, v této době zde byl majitelem Jan Hlavsa. Od Roučmídy to máte již jenom dva kilometry do Poteplí, kde nás čeká další mlýn, a to Proškův, ke kterému patřila od roku 1904 dostavěná restaurace, která se dnes nazývá U Netopýra. Kromě toho zde bývalo koupaliště, které se již dlouhou dobu nepoužívá. Od roku 1947 je zde i pomník dvou rudoarmějců. Poslední zajímavost nás informuje o tom, že zde v roce 1904 vyšla dvě čísla paciﬁstického časopisu „Odzbrojte.“ Do prvního čísla přispěla i rakouská spisovatelka českého původu Bertha Sutnerová, která dostala o rok později Nobelovu cenu za mír. Po občerstvení v restauraci budete od rozcestníku pokračovat po žluté značce směrem na Horní Bezděkov podle bývalého vojenského prostoru Čeperka, pojmenovaného dle minerální vody Čeperka, která se zde stáčela do začátku 70. let. První písemná zmínka o Horním Bezděkově je ze 13. století, z doby vlády Přemysla Otakara II. Za podívání stojí pomník padlých vojínů z první světové války, odhalený v roce 1922 a dále památník k 35. výročí osvobození Československa od Th. Rotlekla, na kterém je vyobrazena mapa původního Československa. Dále budete pokračovat stále po žluté značce po silnici okolo restaurace k lesu, kde odbočíte vlevo a podél lesa, a pak lesem dojdete na silnici Valdek – Družec. Zde odbočíte vlevo a po silnici dojdete do Družce. V cíli budete mít v nohách okolo 15 kilometrů. Pokud nebudete chtít jít sami, můžete některá místa navštívit v rámci pochodu jarní nebo zimní Družecká šlápota, který navštěvuje i více než 300 účastníků. Letos se koná 27. prosince. V následujících číslech navštívíme další kouzelná místa v této oblasti. Tomáš Palek

Zkamenělec v Družci. (foto Tomáš Palek)

Novostrašecký měsíčník

SPORT

GoGo Race 2014

Účastníci orientačního závodu před startem (foto archiv Davida Satranského)

V sobotu 4. října se v Novém Strašecí konal 6. ročník orientačního závodu dvojic na kolech a orientační běh jednotlivců. V blízkém okolí Nového Strašecí bylo rozmístěno dvacet tři kontrol a cílem dvojic či běžců bylo nalézt jich co nejvíce během čtyř hodin. Prostor startu a cíle byl umístěn jako již tradičně u novostrašecké BIOSky. Na startu jsme přivítali sto dvojic na kolech a patnáct běžců. Po krátkém úvodu, kdy se závodníci seznámili s pravidly závodu, vyráželi v minutových intervalech první borci na trať. Letos byla stanoviště rozmístěna západním až severozápadním směrem. Nejvzdálenějšími lokalitami, kam se mohli závodníci dostat, byla stanoviště nedaleko Kalivod, Srbče, Krásné doliny a Čejkovky pod Louštínem.

Letošní ročník byl speciﬁcký množstvím bahna, které číhalo téměř všude. Všichni účastníci nakonec dorazili do cíle, kde na ně čekaly stoly plné domácích buchet, bábovek, závinů a horkého čaje. Samozřejmě se rozproudila diskuze, kdo kam jel či běžel, která stanoviště byla obtížná a kde kdo bloudil. Nakonec přišlo vyhlášení výsledků, z kterého si každý společně s diplomem odnesl malou pozornost.

Výsledky: Kategorie MTBO Rodina: 1. Róšovci z Prahy, 2. Róšata z Prahy, 3. Vaníčci ze Senomat, 4. Piláti Saláti z N. Strašecí a 5. Toužimáci z N. Strašecí.

Kategorie MTBO Muži: 1. MV team z Pecínova a N. Strašecí, 2. Ohniví draci z Lužné a Rakovníka, 3. Gumoví Medvídci z N. Strašecí, 4. NaMaTeBa z Lán a N. Strašecí a 5. Dobří Bobři z Rudy a Chocně. Kategorie MTBO Ženy: 1. Totally Blond z N. Strašecí a Prahy, 2. KaKá team z Hradištka a Štěchovic, 3. Zbloudilé Báštěračky z Báště, 4. ŠuLindy ze Stochova a N. Strašecí a 5. Rychle a zběsile z Rakovníka a N. Strašecí. Kategorie MTBO Mix: 1. FAST MACHETE z Rakovníka, 2. KAPA z Libé u Chebu, 3. Bobani z Prahy, 4. Toyota Dolák z Kladna a 5. Kompetentní z Rakovníka. Kategorie Běh Muži: 1. Vít Dolejší z Rudy, 2. Václav Klos ze Stochova, 3. Mirek Pilát z N. Strašecí, 4. Tomáš Jirsa z Pecínova a 5. Zdeněk Kučera z Kladna. Kategorie Běh Ženy: 1. Petra Pilátová z N. Strašecí, 2. Michaela Nodlová z N. Strašecí, 3. Lenča Hnízdilová z N. Strašecí, 4. Kateřina Kašparová z Kladna a 5. Markéta Hrnčálová z Rakovníka. Všem bikerkám, bikerům, běžkyním a běžcům blahopřejeme k předvedeným výkonům! Rádi bychom i touto formou poděkovali všem sponzorům, kteří pomohli zajistit ceny, kamarádům a kamarádkám, kteří nám pomohli s organizací, a bez kterých by to již dávno nešlo, všem manželkám, přítelkyním a babičkám za skvělé občerstvení a úplně všem za skvělou atmosféru. Více informací naleznete na stránkách www.nsgogo. cz a těšíme na viděnou na 7. ročníku GoGo Race 2015! Luboš Horák a David Satranský

ČNL poprvé v Novém Strašecí

Foto zleva: trenér Luboš Lacina, Jan Kalista, Jakub Volf, Alex Hůla, Maty Prockl, Dan Valchář, trenér David Havlíček

Dne 18. října se konalo v Rakovníku 3. kolo České Národní Ligy boxu. Celkem bylo odboxováno 32 zápasů v kategoriích: přípravka, kadeti, junioři, muži a ženy. Pro SŠBNS to byly první závody v této sezoně. Z původně pěti boxerů, co se na tyto závody připravovali, reprezentovali naši školu dva borNovostrašecký měsíčník

ci. Nemoc, drobná zranění, nebo školní povinnosti, to byly důvody nasazení ,,jen" dvou sportovců. V kategorii přípravka nastoupil ke svému prvnímu zápasu dvanáctiletý Alex Hůla. Jeho soupeřem byl Rudolf Sýkora z oddílu SKPŠ Praha, který šel taktéž k prvnímu zápasu, a boxovalo se ve váze do 57 kg. První dvě kola šla těsně za naším soupeřem, který měl v ringu přeci jen o něco větší aktivitu. Ve třetím kole Alex zabral, více pracoval, zlepšil i pohyb na nohách a toto kolo jednoznačně vyhrál. První dvě kola však tento zápas rozhodla a my prohráváme těsně na body. Alex ukázal, že je to bojovník a až zlepšíme technicko taktickou stránku, jeho sportovní výkon půjde nahoru. Alex si však na svoji první výhru v ringu bude muset minimálně do dalšího kola počkat. Jako druhý za strašečáky nastoupil taktéž v kategorii přípravka Jan Kalista, ročník 2000, a nastupoval ke svému prvnímu zápasu. Soupeřem mu byl stejně starý Petr Kaiser z SK BC Mělník, který již měl na svém kontě odboxované dva zápasy. Kaisera koučoval jeho trenér Kryštof

Marounek a sekundantem byl olympijský medailista Rudolf Kraj. Svěřenci od trenéra Marounka jsou vždy skvěle připravení a ani v tomto zápase tomu nebylo jinak. Kaiser boxoval po technické stránce velmi kvalitně. Náš Honza Kalista však potvrdil své výkony z tréninku, perfektně zabojoval, držel stanovenou taktiku a do toho dokázal reagovat i na pokyny trenérů v přestávkách mezi koly a také během zápasu. Po třech odboxovaných kolech zvítězil Jan Kalista. Strašečtí boxeři si tedy z Rakovníka odvezli jednu prohru a jednu výhru. Další kolo ČNL naše škola vynechá a soustředíme se na 5. kolo ČNL, které se premiérově bude boxovat na naší domácí půdě v Novém Strašecí, a to dne 29. listopadu v kulturním centru. Všechny vás srdečně zveme a doufáme, že bude minimálně stejně dobrá atmosféra jako na naší poslední konané akci s názvem Strašecký Ring. Přijďte podpořit strašecké boxery. Trenéři SŠBNS: Luboš Lacina, David Havlíček, Kamil Černý 21

SPORT

HBC Nové Strašecí v. TJ Tatran Třemošná 6:3 (3:1, 2:1, 1:1)

Nové Strašecí HBC muži A - Třemošná IV. (foto Jiří Duchoň)

Hokejbalisté Nového Strašecí se v podzimní části soutěže naposledy představili v Mourek aréně. O slunečné říjnové neděli 19. října přivítali tradiční celek z Třemošné a po gólových hodech brali tři body za vítězství 6:3. V minulosti míval domácí tým časté problémy se začátky utkání. Úvod dnešního duelu byl ale pro Bubáky nadmíru příjemný. Ve druhé minutě převzal v obranném pásmu míček od Mainzera navrátilec do sestavy Wittmayer. Ten při svém průniku využil svou rychlost, tah na branku a šikovnost, aby po úchvatném sólu zakončoval bekhendovým blafákem přímo pod horní tyč – 1:0. Po vhazování ve středním pásmu se produktivní útok ve složení Zeman – Ryss – Wittmayer dostal opět na dostřel Hrdličkovy branky a bylo z toho dvougólové vedení. V rohu hrací plochy se dokázal Wittmi uvolnit a před brankou najít volného Rysse. Ten si s hostujícím gólmanem poradil nadvakrát, a načal tak své galapředstavení – 2:0. Čas 1:54 – Strašecí – Třemošná 2:0. Mohl si středočeský celek přát lepší začátek? Dvoubrankového náskoku si ale domácí dlouho neužili. Konkrétně se jednalo o 40 vteřin. Bylo tomu snad poprvé, co se hosté dostali do útočného pásma. Dobrou práci odvedl za brankou Otakar Stráský. Ideálně načasoval přihrávku na Rippla, který z bezprostřední blízkosti prostřelil Dvořáka – 2:1. Úvodní tři minuty přinesly hned tři branky a dál se bylo na co těšit. Hrál se ofenzivní hokejbal s šancemi na obou stranách. Nebezpečnější byli ovšem domácí. Ti zaměstnávali Hrdličku jednou střelou za druhou. Ten se ale solidně rozchytal, a když se strašeckým nepovedlo proměnit ani přesilovou hru, výrazně zahrozili také hosté. Pokusy z mezikruží ale dokázal lapit Dvořák a pohotovou rozehrávkou založil akci domácího výběru. 22

Běželo posledních deset vteřin úvodní patnáctiminutovky. Míček se od Dvořáka dostal ke kapitánu Doušovi, který milimetrovým pasem našel přes dvě třetiny Davida Rysse. Ten přešel modrou čáru a na hranici kruhů prostřelil Hrdličku podruhé, tentokrát mezi betony – 3:1. Časomíra se zastavila v čase 14:58. Ideální gól do šatny. Strašeckým se tak dokonale podařilo zvládnout jak začátek, tak i konec první třetiny a do kabin odcházeli s dvoubrankovým náskokem. Druhá třetina začala v podobném duchu, jako tomu bylo v té první. Strašečtí donucovali aktivní hrou hostující zadáky k častým chybám. Borci ve žlutých dresech také často chodili do přečíslení. Jedno z nich však trestuhodně zazdila dvojice Čížek – Kmeť. V momentě, kdy tito dva mladíci postupovali na branku Třemošné zcela osamoceni, nahrával první jmenovaný Kmeťovi. Ten už se ocitl v ideální příležitosti ke skórování, téměř do prázdné branky. K údivu všech však ještě nahrál Čížkovi, který byl jeho nabídkou zaskočen, a také proto vůbec netreﬁl branku. Míček skončil jen na boční konstrukci. V dalších šancích selhali Zeman a Duchoň. Přesto se Strašečtí čtvrté branky dočkali. Po dalším závaru a střele Mainzera se už zdálo, že má Matouš Hrdlička situaci plně pod kontrolou. Z ničeho nic se ale míček vykutálel z jeho výstroje. Toho využil nejpohotovější Michal Zeman, pro něhož se jednalo o snadnou úlohu – 4:1. V 9. minutě došlo ke kuriózní situaci. Po souboji hostujícího forvarda s Jirkou Husákem prasknul plát mantinelu vedle trestné lavice. Utkání se muselo přerušit. Rozhodčí dali domácím hodinu na opravu. Díky rezervnímu kusu a ochotě Jirky Hlavsy a dalších se mantinel podařilo spravit a v utkání se mohlo pokračovat. Po zhruba pětačtyřicetiminutové pauze se tak

mohla druhá třetina i celý zápas dohrát. Nejprve se zdálo, že pauza lépe prospěla hostům. Pokus Holého zachraňoval na brankovišti spolehlivý Dvořák, aby se následně potvrdilo pravidlo - nedáš – dostaneš. Tvrdý souboj ve středním pásmu ustál Honza Čížek a po střele Michala Kmeťe se míček dostal k Tomáši Tóthovi. Ten téměř z nulového úhlu napálil balónek na branku a nešťastník zápasu Hrdlička si jej za svá záda srazil sám – 5:1. Ani po páté brance se hosté vzdát nechtěli. Odměněni byli těsně před druhou sirénou. Druhou branku přidal po příhře Holého Ripl – 5:2. Přestože si Bubáci do třetí třetiny přenesli pohodlný tříbrankový náskok, nebyli by to oni, aby z utkání nebylo drama. Nejprve ale mohl deﬁnitivně rozhodnout Wittmayer. Forhendový blafák na hranici brankoviště ale nevyřešil ideálně, aby jej o pár momentů později napodobil Honza Čížek. Stalo se tak při vlastním oslabení. Jediným vyloučeným z řad strašeckých se stal Michal Kmeť. Číža na červené čáře chytře vystihl kombinaci hostů a pelášil sám na branku. Ani jemu se forhendový blafák nepovedlo účinně zakončit a do hry se výrazně dostali hosté. Zbytek zápasu patřil jim. Ve 41. minutě se z levého kruhu krásně treﬁl kapitán Toman a snižující branka byla opět na světě – 5:3. V následné dvouminutovce si zachytal brankář Dvořák nejvíce za celý zápas. I s notnou dávkou štěstí všechny pokusy Západočechů kryl, a tak se z touženého hattricku mohl radovat Ryss. Po střele Jirky Husáka si u levé tyčky počkal na odražený míček a ze vzduchu jej zametl za záda zkoprnělého Hrdličky – 6:3. Čepice mohly létat na hrací plochu. Strašeckým se tak povedlo potvrdit tři body z Dobřan a po nedělní výhře poskočili na páté místo v tabulce. Sestava HBC N. S.: Dvořák (Solar) – Lev, Mainzer, Douša, Husák – Čížek Jan, Tóth, Kmeť, Wittmayer, Ryss, Zeman, Hrádek, Duchoň O., Samšuk Jan Falař: „Konečně jsme zvládli vyhrát více jak jeden zápas v řadě. V naší situaci je pro nás každý bod důležitý, a tak jsem rád, že jsme potvrdili výhru z Dobřan. Se vší úctou k soupeři si myslím, že je pro ně výsledek 6:3 milosrdný, opět jsme ale neproměňovali vyložené šance. Určitě bych chtěl vyzdvihnout útočnou řadu Wittmayer-RyssZeman, která se zapříčinila o pět ze šesti branek. Trochu mě mrzí, že po podařeném začátku utkání jsme se opět soupeři přizpůsobili a místo odehrání zápasu v klidu jsme je svými chybami do zápasu dostali. Ještě bych chtěl poděkovat všem, co přiložili ruku k výměně prasklého plátu mantinelu, a postarali se tak o to, že se mohl zápas po krátké pauze dohrát.“ Ondřej Duchoň

Novostrašecký měsíčník

SPOLKY

Mezinárodní spolupráce s Weldenem se slibně vyvíjí

Zdeněk Doležal a Peter Kodyš se zástupci Weldenu (foto ir)

Partnerská spolupráce našeho města s německým Weldenem trvá již od června 2010. V loňském prosinci vyvrcholila návštěvou zástupců z Nového Strašecí na weldenských vánočních trzích, které pořádá tamní sdružení pro podporu místních podnikatelů. A výprava byla velmi úspěšná – prodávali a prezentovali jsme ručně vyrobené věnce, anděly, patchworkové ubrusy, voňavé perníčky, ručně šité panenky a především jsme poznávali milé občany spřáteleného města. A stejně srdečná a úspěšná byla i návštěva německé delegace u nás – na Stříbrné sobotě Na Růžku. Velký úspěch sklidil také Michal Drtina se svým loutkovým divadlem. V Německu zaujal pohádkou o Šípkové Růžence. Ze strany německých přátel je velký zájem o další hudební produkci a divadlo. V současné době se jedná o tom, zda se Michal Drtina prosincového jarmarku v Německu zúčastní. Stejně tak je pozvaná k účinkování Kapelka se Zuzanou Stránskou ze Základní umělecké školy v Novém Strašecí.

Na tento úspěch a zájem bychom letos rádi navázali. Komise pro turistiku a zahraniční vztahy opět připravuje 6.–7. prosince návštěvu vánočního Weldenu, kde bude, stejně jako loni, k dispozici prodejní stánek. Pokud máte zájem prezentovat své umění, výrobky můžete donést do 3. prosince do Infocentra v Novém Strašecí. Bližší informace vám poskytne Ivana Rezková, e-mail novostraseckymesicnik@seznam.cz. Také Weldenští občané a členové komise by se rádi na oplátku zúčastnili adventního víkendu Na Růžku 13.–14. prosince a prezentovali zde své město a dovezené výrobky. Nebude chybět ani hudební kapela – přijet by mělo pět weldenských muzikantů a o veselou náladu bude tedy bezesporu postaráno.

Atraktivní možnost pro žáky novostrašecké ZŠ v jednání Už jsme vás dříve informovali o návrhu weldenské strany zapojit žáky základní školy do probíhající mezinárodní spolupráce přes Evropský program eTwinning. Komise pro turistiku a zahraniční vztahy se shoduje v podporování žákovských aktivit a v současné době jedná s paní učitelkou L. Auerswaldovou o zájmu mezi žáky a navázání on-line spojení s Weldenem. Kontaktní osoby z naší strany jsou Věra Matějovičová, e-mail vera.mat@seznam.cz a Zdeněk Doležal, e-mail dolezal@ipnp.troja.mff.cuni.cz. Ivana Rezková

Zdařilé akce SZP Nové Strašecí Výbor základní organizace Svazu zdravotně postižených na schůzi 1. října hodnotil zářijové akce, které organizoval pro své členy a ostatní zájemce. Relaxačního pobytu v Mariánských Lázních ve dnech 14. – 20. září se zúčastnilo třicet tři členů ZO a třináct dalších seniorů, kteří měli zajištěno ubytování a stravování v hotelu Polonia. Procedury u tohoto relaxačního pobytu si účastníci volili dle svého zdravotního stavu a potřeb. Členům na rehabilitaci ZO přispěla částkou 300 Kč. Ke spokojenosti a pohodě účastníků přispělo hezké počasí a dobré organizační zajištění akce. Ve čtvrtek 25. září se uskutečnil jednodenní poznávací zájezd na zámek Štiřín a do pivovaru Velké Popovice. S ohledem na to, že prostory zámku jsou využívány k reprezentativním akcím, prohlédli si účastníci zájezdu sloupový sál a zámeckou kapli s odborným výkladem známého botanika RNDr. Václava Větvičky. Rovněž prohlídka zámeckého parku přinesla přítomným nevšední dojmy a poznatky. Po posilnění v restauraci, postavené v ojedinělém slohu dle architekta Kačera, následoNovostrašecký měsíčník

val přesun do pivovaru ve Velkých Popovicích, kde se účastníci zájezdu seznámili s výrobou „Kozla“ a zároveň poznali živého maskota pivovaru. I zde byla spokojenost s obsahem a organizací zájezdu na straně všech čtyřiceti dvou zúčastněných členů ZO a šesti dalších seniorů. U obou akcí přispěla ZO na hromadné vstupné. Organizační zajištění a průběh relaxačního pobytu a poznávacího zájezdu dobře připravila pí. Vallerová. V letošním roce se zúčastnilo: - dvou relaxačních pobytů celkem 94 osob, z toho 70 členů a 24 seniorů-nečlenů, - dvou poznávacích zájezdů celkem 95 osob, z toho 87 členů a 8 seniorů-nečlenů. Na konec listopadu jako každoročně připravuje výbor předvánoční návštěvy starších imobilních členů s předáním vánočních balíčků. Na posledních schůzích výboru v letošním roce budou projednávány a upřesněny termíny schůzí výboru, ČS ZO a akce pořádané v roce 2015. Za výbor SZP Nové Strašecí Jaroslav Foltyn

Ani letos nám Lada nezmokla! Víte, jak vypadá marťanská postel? Nebo jak těžké je zkoumat povrch Venuše v kosmonautickém skafandru či treﬁt kometou největší planetu Jupiter? Kdo zavítal v neděli 21. září na tradiční zábavné odpoledne pro děti Nálada na Ladě, mohl si to všechno vyzkoušet. A k tomu mnohá další dobrodružství při průletu Sluneční soustavou. Že Slunce se normálně neotáčí, už dnes ví každý, ale tentokrát se v cíli v rukou dětí přeměnilo na kolo štěstí a po pořádném roztočení dokázalo rozdávat nejrůznější ceny. Opravdový žár sálal z ohně, nad nímž se pohupovaly špekáčkové rakety. Skutečného Slunce jsme si tentokrát neužili, ale vyhnul se nám naštěstí i déšť, navzdory všem předpovědím. Náladu na Ladě pořádá naše sdružení pravidelně od roku 2006. Ať už jste tedy byli či nebyli mezi letošními 130 soutěžícími, nenechte si ujít příští, desátý ročník! Fotky jsou na www.mestoprorodinu.cz. Zdeněk Doležal

Dobrovolné sbírky v Baráčnické rychtě Vlastenecko-dobročinná sdružená obec Baráčníků „Černá Ves“ Nové Strašecí pořádala během letošního roku ve spolupráci s Úřadem práce v Rakovníku čtyři dobrovolné sbírky věcí pro lidi v hmotné nouzi. Lidé mohli postupně nosit hračky, rovné prádlo, galanterní zboží, bačkory a zimní doplňky. Nejúspěšnější byla květnová sbírka rovného prádla. Však o polštáře, cíchy, záclony a ubrusy byl na úřadě práce v oddělení hmotné nouze největší zájem. Dále se velmi vydařila sbírka čepic, šál a rukavic. Vymykala se sbírka galanterního zboží, která byla věnována strašeckému Domovu seniorů. Velký zájem z naší strany je i nadále o hračky. Chtěla bych tímto poděkovat všem, kteří si cestu k nám na Baráčnickou rychtu našli a byli ochotni se do dobročinnosti zapojit a udělat alespoň malou radost těm, kteří ji potřebují. Během zimy se odmlčíme, ale na jaře budou dobrovolné sbírky určitě pokračovat. Alena Balladová

Sousedské sezení Dne 2. listopadu se v Baráčnické rychtě koná Sousedské sezení baráčníků a 7. prosince zde pořádáme Mikulášskou zábavu. Jste srdečně zváni. Alena Balladová, syndička 23

SPOLKY

Světýlkový průvod k oslavě svátku svatého Martina Rok se s rokem sešel, podzim plyne ve svém rytmu, dny se pomalu krátí, tmy přibývá…a jakousi světlo dávající jistotou se pro nás v Dětském klubu Malých Stromů již pátým rokem stává svátek sv. Martina a světýlkový průvod s ním spojený. Sami ani nechceme věřit, že už je tomu pět let, co jsme se s dětmi a mnoha dalšími z vás vydali na naše první putování s lucerničkami a lampiony, a to ve velmi hojném počtu, na hráz podhorského rybníka. V loňském listopadovém čísle novostrašeckého měsíčníku vyšlo povídání o podzimních slavnostech i s texty písní pro světýlkový průvod. Myslím, že nelze letos napsat více, protože vše podstatné již bylo řečeno, snad jen krátké zamyšlení nad tím, co přináší ono snad až tajemné opakování se určitých událostí do života dítěte a mnohdy i nás dospělých.

Je to právě JISTOTA, která je snesena do života dítěte, ona substance, která je v dnešním světě tak vzácná a často zavádějícím způsobem vázána na hmotné věci, které jsou ale velmi pomíjivé. Pro duši dítěte je opakující se slavnost v roce bohatou potravou pro jeho harmonický růst a vývoj, na určité rovině svého bytí dítě vnímá, že se blíží čas, který je „zhmotněn“ v prožívání dané slavnosti, probouzejí se v něm související pocity a obrazy z let minulých a dávají mu vnitřní sílu a DŮVĚRU ve svět kolem sebe. To, že svátky, slavnosti vycházejí z přírodních rytmů a ročního koloběhu, je nápomocné k prožitku opravdovosti daného okamžiku. Pro dítě je moc důležité zažívat tyto chvíle ve svém životě, růstu, zrání, protože pak v dospělosti snadněji nalézá jistotu sama sebe a na své vlastní cestě ŽIVOTEM.

A proto i letos vás Dětský klub Malých Stromů srdečně zve k oslavě svátku sv. Martina. Nechte se potěšit svatomartinskými písněmi, projděte se s námi v průvodu se světýlky a snad nám sv. Martin opět zanechá Martinské rohlíčky a možná i něco navíc…třeba kapku jistoty. Kdy? V pátek 14. listopadu 2014. Sejdeme se v 17 hodin před hospodou Na Růžku v Pecínově, společně se naladíme příběhem ze života sv. Martina, pak zažehneme naše světýlka a v doprovodu písní se vydáme průvodem tmou. Co s sebou? Lampiony, lucerničky… rolničky či triangly jsou vítány. Případná nepřízeň počasí nás nemůže zastavit, takže holinky, pláštěnky a deštníky nad lampionky s sebou! Těšíme se na vás! Za společenství Dětského klubu Malých Stromů Jana Vyskočilová

Podzimní mandaly oživily náměstí

(foto Ivana Rezková)

Ve středu 24. září se na Komenského náměstí sešla řada šikovných občanů, aby si vyzkoušeli svoji zručnost a vytvořili nádherné podzimní kruhové obrazce - mandaly. Šlo o další doprovodnou akci v rámci hry Najdi svůj strom, kterou zorganizovala

Alena Burešová za pomoci Luboše Horáka, Davida Satranského a podpory rodičů a dětí z klubu Malých Stromů. A tvoření mandal slavilo velký úspěch. Tolik kreativních lidí na jednom místě se v Novém Strašecí vidí málokdy. Od 14 do 19 hodin se na náměstí sešla spousta lidí s dětmi. Někteří si vlastní mandalu vytvořili, jiní se jen kochali již vytvořenými díly. A že bylo na co se dívat. Po půl páté v horní části náměstí zářilo barvami v trávníku asi jedenáct mandal z kousků dřeva, dýní, šípků, šišek, listí, jeřabin a dalších přírodních materiálů. Slovo mandala pochází z dávného východu a reprezentuje magický kruh se středem, z něhož či do něhož směřují symetricky uspořádané tvary. Po této zdařilé akci jsme s dětmi šli na předčítání dobrovolníků, které se v místní knihovně stalo již

tradicí. Tentokrát si děti mohly poslechnout Nejznámější Ezopovy bajky, které předčítala Markéta Vlková a mnou čtené příběhy Ferdy mravence a jeho kamarádů. Nedalo mi to a po pohádkách v knihovně jsme se na náměstí vrátili. K mému údivu zde bylo k vidění již třicet mandal různých velikostí. Počasí přálo nejen samotnému tvoření, ale vydrželo i v následujících dnech, takže si přírodní výtvory mohli prohlédnout i ti, kteří středeční akci nestihli. Fotky z této události najdete na webových stránkách http://nsm.rajce.idnes.cz/. Doufám, že se příští rok na náměstí nad mandalami opět v hojném počtu sejdeme. Ivana Rezková

Pobočka Fondu ohrožených dětí v Rakovníku děkuje Letos na jaře mne oslovila paní Ivana Rezková se skvělou nabídkou – pořádala s dalšími maminkami v Rudě 7. burzu dětských věcí. Po ukončení jim vždy zůstane oblečení, botičky, hračky a další věci, které mohou dále sloužit a které si ti, kdo je přinesli, nechtějí vzít zpět – mohla bych si je tedy odvézt a rozdat potřebným rodinám, kterým pomáhám a o kterých vím, že by jim to pomohlo a dětem udělalo radost. Odvezla jsem si plný kufr auta věcí pro původní majitele už nechtěných a rozdělila se o ně s Bazárkem pro potřebné, který provozují nad své povinnosti pracovnice oddělení hmotné nouze Úřadu práce v Rakovníku. Rozdaly jsme opravdu všechno, v rodinách, které se ocitly v nouzi 24

(a může se to stát každému z nás), nemuseli dětem ledacos kupovat, děti měly radost z hraček. Dodnes vidím chlapečka, jak radostně drandí na růžové trojkolce s košíčkem, kterou jsem také v Rudě dostala. Mám radost i z toho, že se vše donosí a využije a neplníme popelnice doposud hezkými věcmi popelnice, když můžou někomu dalšímu ještě pomoci a posloužit. A to není všechno. Díky uveřejnění mého telefonního čísla v březnovém Novostrašeckém měsíčníku se mi průběžně ozývají maminky z Nového Strašecí a okolí, které vyřadily oblečení po svých dětech. Cestou do Rakovníka mi je přivezou nebo si věci u nich vyzvednu sama. A to je moc fajn. Po půl roce, v pondělí 29. září, jsem si po do-

hodě přijela do Rudy pro ošacení a hračky, které zde zůstaly po již osmé burze. Paní Ivana Rezková a Jitka Šafářová, které ji s dalšími maminkami připravily, mi i tentokrát naložily plný kufr věcí. Vše jsme v následujících dnech roztřídily a připravily k rozvozu a předání rodinám. To, co už ani my nerozdáme, předáme azylovým domům, takže se využije skutečně všechno. Děkuji tímto oběma milým a nadšeným organizátorkám a jejich spolupracovníkům, všem, kteří přinesli vyřazené věci a také maminkám, které mi další ošacení darovaly v průběhu roku. Marie Šindelková, Fond ohrožených dětí

Novostrašecký měsíčník

ČTENÁŘI

Jízdenky, prosím… aneb Příběh jednoho obyčejného dne

Jaroušek Lacina (foto Ivana Lacinová)

Ve staré strašecké nádražní budově si mě průvodčí všimla ihned a otevřela okénko. Během chvilky, kdy mi vystavovala skupinovou jízdenku, jsem si vzpomněla, jak jsme jako děti milovaly výlety vlakem s babičkou a dědou. Během cesty náš syn Jaroušek nezavřel pusu. Pořád ho zajímala spousta věcí: „Mami, kdyby jel po kolejích vlak, a pak by jel taky ňákej vlak, … a kdyby ty vlaky do sebe narazily a … kdyby narazily, tak by vykolejily, viď?“ Věděli jsme, že nudit se při jízdě určitě nebudeme. Nevědomky se nám staral o zábavu. Průvodčí ve vlaku s námi, vlastně s Jarouškem, prohodil pár vět a ve chvíli, kdy mu dal jeho vlastní dětskou obrázkovou jízdenku a nabídl mu, že tu naši obyčejnou i tu jeho neobyčejnou může orazítkovat, se Jarouškovi oči rozzářily štěstím. Děti se vůbec dokážou radovat z tolika pro nás obyčejných věcí. A my se radujeme z dětí a vůbec nám nepřipadají obyčejné. Průvodčí konverzaci uzavřel: „A až pojedeš tím dalším vlakem, řekni si zase průvodčí o další dětskou jízdenku.“ Na nádraží v Praze po třiceti minutové pauze, koupi hasičského autíčka a jednom „nádražním“ boršči jsme zase vyjížděli dál po kolejích. Pak syn průvodčímu ve vlaku podal jízdenku a do poslední chvíle, než zaměstnanec drah přestoupil k dalším cestujícím, na něm bylo vidět, že se ostýchá požádat ho

o dětský lístek, jak ho nabádal první průvodčí. Styděl se, mlčel a litoval, že nenašel odvahu. Z nádraží v Milovicích nás odvezl autobus k místnímu vyhlášenému a oblíbenému Mirakulu. Po vydatném obědě a odpoledni plném houpaček, obřích trampolín, zvířátek, hradů a her s novými nejméně o hlavu většími kamarádkami jsme se synkem nastoupili do čistého moderního vlaku. Jízda v něm byla velmi tichá a plynulá. Jen náš chlapeček potichu nebyl. Stále nám měl co říct. Paní vedle nás přes uličku se celou cestu usmívala a čas od času neovládla upřímný smích, zejména když jsme se dostali k čertům. Naše dítě se jich tak nějak zdravě bojí, ale zároveň ho neuvěřitelně fascinují a má potřebu vést otázky ohledně pekla a všeho, co se mu tam může stát, když nebude hodný. Průvodčí nás vyzvala k předložení jízdenky. Sledovala jsem Jarouška, který už už chtěl otevřít pusu a … průvodčí odchází a já slyším tiché zavrčení. Bylo to naprosto neodolatelné a roztomilé, jak ten ani ne čtyřletý prcek projevil nespokojenost nad vlastním selháním. Neudrželi jsme smích. A tak jsem tu příjemnou náladu ve vlaku plnou radosti z „obyčejného“ dne plného dětského smíchu a touhy malého kluka po dobrodružství zachytila, aby mohli alespoň trošku ochutnat i jiní… Ivana Lacinová

Dětský bazar byl opět úspěšný V prostorách školní jídelny se 18. října uskutečnil druhý dětský bazar, který pořádalo SRPdŠ při základní škole v Novém Strašecí. Tentokrát bylo k prodeji podzimní a zimní oblečení, boty, sportovní potřeby (např. kola, koloběžky, zimní brusle, lyžařské helmy), hračky (např. houpací koníci, hrací deky, chrastítka, puzzle) a také mnoho kočárků. Akce byla úspěšná a výtěžek ve výši 3 000 Kč, což je 10 % z prodeje, bude věnován základní škole. Konkrétní potřeby budou konzultovány s vedením Novostrašecký měsíčník

školy. Děkujeme všem dobrovolníkům, prodávajícím i nakupujícím za pomoc při organizaci bazaru a děkujeme rovněž škole za poskytnutí prostor školní jídelny. Pro příště uvažujeme o bazaru dospěláckého oblečení, případně o bazaru knih. Uvítáme jakékoliv podněty, připomínky, rady či nápady, které lze poslat na srpds.zsnovestraseci@ gmail.cz. Za SRPdŠ Eva Burešová

O letošním houbaření Letošní sezóna sice ještě neskončila, ale zhodnotit se již dá. A to hodnocení mi nevychází právě nejlíp. Především vypadla letní sezóna bílých hřibů. Sucha v polovině prázdnin ji prostě zatrhla. Zatím co na všech televizních kanálech byla k vidění nehorázně hojná nadílka hřibů, kozáků a křemenáčů z Vysočiny a Šumavy, tady v lese člověk sotva narazil na „prašivku“. Ještě tak pod lesními stromy v zahradách, nebo na travnatých okrajích lesů sem tam nějaký klouzek nebo žampion, ale víc nic. Pravda, několikrát jsem sebral pěkné trsy hlívy, z níž je výborná třeba polévka alá dršťková, nebo se na sádle nechá osmažit do podoby škvarků, dobrá byla také smaženice z mladých pýchavek nasbíraných na „letišti“, ale to bylo všechno. Situace se trochu zlepšila až ke konci prázdnin, kdy konečně zapršelo a houby uznaly za vhodné se ukázat, i když dost daleko od sebe. A to rovnou podzimní druhy. Borováci, ryzci, kozáci, bedly, dutonožky, ve větším množství václavky, ale málo byli k vidění třeba klouzci nebo muchomůrky růžové – masáci, které však obvykle hromadně rostou dříve, spolu s bílými hřiby. I ty se objevily ve větším množství, ale až na přelomu září a října. Bohužel spolu s houbaři už na ně vyrazila také horda slimáků a mušek, následovaly plísně, takže zdravá houba se dala najít po dvou až třech zasažených, často zcela zásadně. Abych byl objektivní – prázdno v lese nebylo. Rostlo a stále roste množství čechratek, ryzců a holubinek, většinou však nejedlých, postupně se připojily různé čirůvky, penízovky a řada dalších druhů, bohužel pro houbaře obvykle nezajímavých. Málo bylo i neoblíbených hořčáků, zato hojně se objevil klouzek kravský, který však ke sběru ve větším množství nezláká snad nikoho. U letošní sezóny jsem pozoroval ještě jednu zvláštnost. Mé zaručené plácky, ať na Borech nebo mezi karlovarskou a rakovnickou silnicí, byly buď prázdné, nebo velmi chudé, což na druhé straně nutilo hledat místa jiná, ale pokud se mi na některém místě podařilo nasbírat větší množství hub, při opakovaných návštěvách byly prázdné i ty. Zato jsem si v plné míře ověřil jinou svou zkušenost. Překročím cestu, vstoupím do jiného dílu lesa a hned na kraji, nanejvýš po pár krocích, narazím na pěknou houbu, někdy i dvě nebo skupinku. Srdce poskočí, oči zbystří, aby po deseti minutách pohasly, a jeden aby konstatoval, že šlo zřejmě o jediné houby v celém úseku. Tato zkušenost u mne není nová, letos se však ověřila v míře nebývalé. No co! Sezóna ještě neskončila, přes všechny uvedené potíže jsem nasbíral celkem dost hub a nějaké snad ještě nasbírám. A budu se těšit, že příští sezona mi to vynahradí. Václav Hájek 25

CÍRKEV / SPOLEČENSKÁ RUBRIKA

Existují andělé? Mají křídla? Společenská kronika 2. října jsme si připomněli svátek sv. andělů strážných. Kdo je to anděl? Bytost s křídly převádějící dítě přes lávku nad propastí? Děťátko v košilce třepetající se nad hlavami zástupů? Postava z pohádek v bílém rouchu? Ten převlečený, kdo chodí s Mikulášem a čertem, nebo snad ta postava z reklamního plakátu, která nabízí zboží? Na jedné straně podivuhodný Boží posel z biblických příběhů, který doprovází, chrání, uzdravuje a přináší dobré zprávy, na druhé straně podivný kýč ve službách světa. Mezi nimi leží obrovská propast. Jak tedy odpovídat na dětské otázky, když jsou představy o andělech spojovány spíše s obrázky, ﬁgurkami a nakupováním než s vírou? Jak mluvit s dětmi o andělech tak, aby to nebylo naivní a zastaralé? Co o nich víme? Jak vypadají? Opravdu jsou? Andělé biblických textů většinou nemívají jména a není ani přesně popsáno, jak vypadají. Není podstatné, abychom je znali a abychom věděli, jak vypadají. Podstatné je, co dělají. Andělé biblických příběhů jsou vždy spojeni s konkrétní situací, s Bohem a člověkem. Dočítáme se, že andělé s plamennými meči střeží cestu do ráje a čekají nás v Božím království, andělé navštěvují Abrahama a zachraňují Hagar z pouště, Tóbijáše anděl doprovází, radí a uzdravuje jeho blízké, Jákobův anděl s ním dokonce bojuje, andělé mají příkaz člověka nést, aby se nezranil o kámen, Mariin anděl říká „neboj se“, andělé, které viděli pastýři, zpívají „sláva na výsostech Bohu“, k Josefovi promlouvá anděl ve snu, aby zachránil dítě před králem Herodem a andělé slouží Ježíšovi na poušti a posilují jej v Getsemanské zahradě. Andělé nás navštěvují a můžeme v nich zahlédnout Boha. Mluví jeho hlasem, přinášejí pomoc, ukazují cestu, ohlašují budoucí a jsou strážci a ochránci. Jsou neoddělitelně spojení s příběhem, který o nich vypráví. Může to být příběh z Bible, i ten, který prožíváme. Když se zamyslíme, zda jsme se někdy setkali s andělem, nevybaví se nám většinou nic neobvyklého nebo senzačního. Uslyšíme druhé vyprávět o situacích, kdy jim někdo pomohl v nebezpečí, chytil je za rameno, když jako malí chtěli přeběhnout přes cestu, svezl je, když jim v noci ujel autobus a začalo pršet, donesl ztracenou peněženku, v těžké chvíli nečekaně dodal odvahu a naději nebo se jen tak zeptal, co jim chybí. Tu někdo, dík neviditelné anténě, dostane vnuknutí, jakýsi tichý a naléhavý příkaz jít za tebou, pomoci ti, potěšit tě, ukázat řešení, dát ti radu, udělat rozhodný krok. Starost zmizí a život je zas plný jasu. Jak rozmanité jsou zážitky lidí s anděly, tak rozmanité je i zobrazování andělů. Některý je dětský a baculatý, jiný vysoký a štíhlý, některý je vznešený a sklání se a jiný otevírá náruč.

Čas plyne jako voda, nic vrátit se nedá. Zbyla jen vzpomínka, zapomenout se nedá.

Dne 24. října uplynulo 10 let, kdy nás opustil ve věku 89 let Antonín Ševčík Librcajt. Kdo jste ho znali a měli rádi, vzpomeňte s námi. Nikdy na tebe nezapomeneme. Rodina a hasiči.

Dne 7. listopadu uplyne rok, co nás navždy opustil náš milovaný manžel, tatínek, dědeček a pradědeček pan Jaroslav Kubeš. Stále vzpomínají manželka Božena, děti Jaroslav, Marcela a Eva, vnoučata a pravnoučata.

Dne 29. listopadu uplyne deset let, co nás navždy opustil pan Václav Lukáš. Kdo jste ho znali a měli rádi, vzpomeňte s námi. Manželka a děti s rodinami.

Modlit se za zemřelé? Věříme-li, že modlitba pomáhá živým lidem, proč bychom se neměli modlit i za mrtvé? Život je jeden, neboť jak říká evangelista: „Bůh není Bohem mrtvých, ale živých“ (srov. Lk 20,38). Smrt není konec, ale jen stupeň v lidském osudu. A tento osud nekončí ve chvíli smrti. Láska, kterou vyjadřuje naše modlitba, nemůže být tedy marná. Kdyby totiž na zemi láska měla moc, a po smrti již žádnou moc neměla, bylo by to popření slov Bible a zkušenosti církve, že láska je silnější než smrt, neboť Kristus ve své lásce k lidstvu smrt přemohl. Přehled bohoslužeb během Dušiček

Proč kreslíme anděly s křídly a proč křídla k andělovi patří? Lidé si mysleli, že nebe je nahoře, a anděl, který přichází z nebe, by se na zem nedostal jinak než jako pták. Ten, kdo má křídla, je svobodný, může si létat, kam chce, a být rychle tam, kde je třeba. Schovat někoho pod křídly znamená chránit jej, opatrovat a poskytnout mu bezpečí. Křídla k andělovi patří, ale myslím, že je nepotřebuje. Vypadá totiž jako každý jiný člověk, který znenadání přijde, utěší, pohladí a pomůže. Nevíme a ani nikdy s jistotou vědět nebudeme, jak andělé vypadají. Jisté však je, že často prožíváme neobyčejně obyčejné chvíle, kdy je nám najednou někdo nečekaně blízko a kdy my jsme blízko druhým. A to je velká věc. Připravila Klára Baslíková dle článku Evy Muroňové

1. 11. – modlitba na hřbitově ve Mšeci v 15 hodin mše svatá v Novém Strašecí v 17 hodin, po ní v 18 hodin modlitba na hřbitově 2. 11. – modlitba na hřbitově v Lánech v 16 hodin 3. 11. – mše svatá v Novém Strašecí v 18 hodin 4. 11. – mše svatá v Novém Strašecí v 9 hodin 5. 11. – mše svatá v Novém Strašecí v 9 hodin 6. 11. – mše svatá v Novém Strašecí v 18 hodin 7. 11. – mše svatá v Novém Strašecí v 18 hodin 8. 11. – mše svatá v Hředlích v 15 hodin mše svatá v Srbči 17 hodin Klára Baslíková

Novostrašecký měsíčník

KALENDÁŘ

Kalendář akcí – listopad listopad–prosinec KANADSKÉ PARKY – Eva a Jiří Perglerovi Výstava fotograﬁí, přístupná v pracovní době a při akcích, přísálí NKC

1. listopadu Fotbalové utkání TJ Sokol NS mladší žáci – Libčice Fotbalové hřiště, začátek ve 12 hodin. Fotbalové utkání TJ Sokol Nové Strašecí A mužstvo – Nový Bor Fotbalové hřiště, začátek utkání ve 14 hodin.

2. listopadu Sousedské sezení v Baráčnické rychtě

4. listopadu 5. lekce kurzu tance pro manželské a přátelské dvojice Sál NKC od 19 hodin.

6. listopadu Roman Ch. Sklenička - Egostrukturrealismus. Vernisáž výstavy v městském muzeu v 16 hodin. Přednáška cyklu Akademie volného času 11. Krakovecká chalúpka. Přednáší Mgr. Jiří Sobek. Ve velkém salonku NKC od 17 hodin.

7. listopadu Kurz tance – 8. lekce Sál NKC od 19 hodin. Den otevřených dveří v MŠ Na Kocourku od 8.30 – 11.30 hodin.

8. listopadu Praskání Retro večer v NKC od 19 hodin. 3. ročník turnaje v badmintonu Hala Bios, startovné 100 Kč.

9. listopadu Nejen pohádka na neděli – Princ Bajaja. Divadýlko Kuba Plzeň, Sál NKC od 15 hodin. Fotbalové utkání Krajský přebor Starší + mladší dorost TJ Sokol Nové Strašecí – Mn. Hradiště Fotbalové hřiště, začátek v 10.15 + 12.30 hodin.

Novostrašecký měsíčník

11. listopadu 6. lekce kurzu tance pro manželské a přátelské dvojice Sál NKC od 19 hodin.

14. listopadu Kurz tance – 9. lekce 2. prodloužená, sál NKC od 19 hodin. Průvod k oslavě svátku sv. Martina Pořádá Dětský klub Malých Stromů Sraz v 17 hodin před hospodou Na Růžku v Pecínově

15. listopadu Fotbalové utkání TJ Sokol Nové Strašecí A mužstvo – Měcholupy Fotbalové hřiště, začátek utkání ve 13,30 hodin.

26. listopadu Dobrovolníci čtou dětem Městská knihovna, od 17 hodin.

28. listopadu Kurz tance – 11. lekce Sál NKC od 19 hodin.

29. listopadu ČNL boxu v Novém Strašecí Juniorské závody v rybolovné technice Hala Bios, od 8 – 14 hodin.

30. listopadu Rozsvícení vánočního stromu Komenského náměstí od 16 hodin.

16. listopadu Koncert Na Růžku Skupina Dva, od 20 hodin.

18. listopadu Závěrečná lekce kurzu tance pro manželské a přátelské dvojice Sál NKC od 19 hodin.

19. listopadu Party se Seniorkou Taneční večer se Seniorkou Jaroslava Slavíka. Od 17 hodin, sál NKC.

20. listopadu Hudební večer Jazzový hudebník a trumpetista Laco Deczi v Novém Allegru.

21. listopadu Kurz tance – 10. lekce Sál NKC od 19 hodin.

Připravujeme na prosinec 4. 12.

Přednáška cyklu Akademie volného času 11, velký salonek NKC od 17 hodin 6. 12. Mikulášská zábava pro děti v hospodě Na Růžku od 14.30 hodin 7. 12. Velká vánoční show pro rodiče s dětmi, sál NKC od 15 hodin 7. 12. Mikulášská zábava v Baráčnické rychtě 11. 12. Výstava Retro Vánoce v městském muzeu 13. 12. Stříbrná sobota Na Růžku 15. 12. Cesty Ivo Šmoldase, zábavný večer v NKC 16. 12. Klobouček – Ukázková hodina souboru pro veřejnost, od 16,30 hod. v NKC 24. 12. Půlnoční setkání u vánočního stromu, Komenského náměstí 28. 12. Předsilvestrovská taneční party se Seniorkou a tombolou od 15 hodin, NKC 31. 12. Silvestrovský běh Járy Cimrmana, Komenského náměstí od 10 hodin

25. listopadu Science Café s Jiřím Vernerem o fenoménu chmelových brigád Hotel Inter, od 19 hodin. Tvořivá dílna s Radanou Švecovou Městská knihovna, od 17 hodin.

Mackova hora listopad–duben ZAVŘENO -id27

Reklama

KAMENICTVÍ LADISLAV HUMPÁL

Reklama

INZERCE

Řádková inzerce •

Pronajmu ihned nebytové prostory v Novém Strašecí o rozloze 60 m2 cca 50 m od centra města (výjezd z Komenského náměstí). Bližší info na tel. 737 831 117.

pomníky a hrobky podle požadavku zákazníka nebo z nabídky více než 50 ti pomníků nápisní desky, sekání písma do kamene, zlacení, stříbření písma, portréty, keramická fota, doplňky (svítilny, vázy, kříže, svíčky apod.) odborné čištění a konzervace pomníků, rovnání, dlažby okolo rámů pohřební práce, kopání hrobů, ukládání uren odstraňování náhrobků, u kterých byl ukončen nájem prodejní výstava pomníku denně 8–18 hod. po dohodě i mimo za zákazníkem i dojíždíme a poradíme přímo na konkrétním hřbitově nebo odvezeme do ﬁrmy a zpět krátké dodací lhůty se zárukou 60 měsíců, ceny předem schody, parapety, kuchyňské desky apod. z přírodního kamene Reklama

Reklama

Slušnost, spolehlivost, kvalita

Více na stránkách www.kamenictvi-humpal.cz

Reklama

Objednávky a informace: Hamr 13 (proti čerpací stanici Robin Oil) Rakovník 269 01, telefon: 313 519 671, mobil: 603 494 769 E-mail: kamenictvi.humpal@tiscali.cz

Novostrašecký měsíčník

Foto: Vít Hofman

15. října 2014

Akce DDM říjen 2014

Foto: Jitka Samšuková

Koncert Děti dětem

Foto Peter Kodyš

21. září 2014

6. ročník GoGo Race 6. října 2014

Foto David Satranský

Nálada na Ladě