Workshop Tanvald by Nezevli jen tak

Tanvald 24.8. - 30.8.2015 Ideový workshop pro studenty architektury na revitalizaci náměstí s využitím části areálu bývalé textilní továrny SEBA.

20 studentů architektury

6 dní

1 “náměstí”

9 konzultantů

6 přednášek

1 koncert

1 továrna

6 projektů 3

OBSAH

obsah 5 tisková zpráva 6

MÍSTO 8 město 10 továrna 12

ZADÁNÍ 14 PRŮBĚH 18 konzultanti/přednášející 20 harmonogram 21

PROJEKTY 26 1 Tanvaldské nábřeží 28 2 Tanvald v bavlnce 34 3 IndusTRIAL 40 4 Tanvald v krocích 46 5 Industriální stezka 52 6 Tanvald na niti 58

ZÁVĚR 64 komentáře 66 organizátoři 70 děkujeme 71 zdroje a autoři fotografií 72

TISKOVÁ ZPRÁVA

Během posledního srpnového týdne se konal v Tanvaldu workshop, jehož cílem bylo ověřit možnost využití veřejného prostoru v centru města. Akce se zúčastnilo 19 studentů architektury z vysokých škol z Prahy a Brna, aby vypracovali první ideové návrhy na nové náměstí v Tanvaldu. Studenti se zabývali prostorem mezi frekventovanou Krkonošskou ulicí a železnicí za areálem bývalé textilní továrny Seba. Transformace tohoto místa má dlouhodobý horizont, o možnosti vzniku nového centrálního prostoru se mluví dlouho. Prvním aktivním krokem bylo uspořádání několika plánovacích setkání pod vedením Petra Klápštěho na začátku léta. Druhým krokem bylo uspořádání workshopu, na jehož konci máme první ideové návrhy na podobu tohoto prostoru. Další metou bude prověření zadání studenty architektury v rámci semestrálních prací na ČVUT. Studenti začínali rozborem místa a širších vztahů, vycházeli přitom z vlastního průzkumu v terénu a dat, která měli k dispozici. Často zaznívalo, že prostor nežije, že ho současné využití nijak neobohacuje, neslouží chodcům, turisté ho minou bez povšimnutí a že obecně nevyužívá hodnot, které má. Z analýz vyplynulo, že pro vlastní návrhy bude klíčová práce s pohybem lidí v daném prostoru a odpovědi na otázky proč do něj vstupují a z jakého důvodu se v něm zdrží. Všech šest týmů se snažilo využít ve svých návrzích potenciál, který tento prostor má, ale je dnes opomíjen. Prvním z nich je řeka jako fenomén vodního živlu ve městě, který poutá stále víc pozornosti za hranicemi i u nás. Druhým je část areálu bývalé textilní továrny jako autentické průmyslové dědictví, které se může probudit novým životem. Třetím je pak centrální poloha vůči 6

městu, která předpokládá koncentraci a pohyb lidí skrze něj. Během tří dnů intenzivní práce na návrzích vzniklo mnoho zajímavých nápadů, které se týmům podařilo zahrnout do svých projektů. Některé pracují se symbolikou a bavlněnou přízi převádí do spletence cest skrze náměstí, jiné vyzdvihují ryze industriální charakter místa syrovými lávkami přes řeku a multifunkčním využitím bývalého areálu Seba. Budově bývalého skladu bavlny dávají nejrůznější využití, mimo jiné tržnici, lázně nebo kulturní zařízení. Projekty zahrnují i širší vztahy a měřítko – snaží se zlepšit trasy pohybu místních, přivést do centra turisty, pěší výletníky i cyklisty nebo vytváří stezku po průmyslových památkách propojující staré tovární areály v regionu. Jeden z návrhů se zabývá i fázováním a snaží se přiblížit proměnu prostoru v několika etapách. Třídit myšlenky a cizelovat návrhy pomáhali studentům přímo na místě během konzultací architekti – Jakub Chuchlík za architektonickou dílnu Iuch, za uskupení Mjölk Jan Mach a Lukáš Holub, z Ateliéru L dorazila Jana Langerová, dále krajinářská architektka Jitka Trevisan, Marek Tůma a další. Pro studenty i místní byly v rámci workshopu připraveny večerní přednášky. Během prvního večera se studenti seznámili s Tanvaldem – život v Tanvaldu dříve a dnes představil bývalý starosta Petr Polák, s přednáškou o městě z pohledu územního plánování navázal Michal Štim a na závěr přiblížil Petr Klápště širší urbanistické souvislosti a popsal výslekdy participačních setkání. Úterní večer byl už v rukou architektů - o práci s

průmyslovým dědictvím mluvila Jana Hořická a Jan Pustějovský, možnosti oživení veřejného prostoru a zacházení s ním přiblížil Michal Rouha z ateliéru Povětroň a dále pak architekti z libereckého ateliéru Mjölk. Ve středu začaly týmy tvořit první návrhy, ke kterým se místní měli možnost vyjádřit hned během večerních veřejných konzultací s odborníky. V sobotu uzavřela workshop prezentace finálních návrhů, během které jednotlivé týmy představily své návrhy veřejnosti i přizvaným architektům. Diskuse se po skončení prezentace posledního projektu přesunula k vystaveným plakátům a pokračovala ještě dlouho do noci. Prezentace proběhla v bývalém skladu bavlny, který se tak poprvé otevřel veřejnosti. Právě ten figuroval ve všech návrzích, takže jsme si mohli díky veřejným prezentacím vyzkoušet sice hodně improvizovaný, ale dá se říci že testovací provoz. Příchozí tak měli možnost pocítit atmosféru a velikost řešeného prostoru na vlastní kůži. Svým živým vystoupením ho prověřila i kapela Banda Brincadeira jako hudební tečka na konci workshopu. Za organizátory z Nezevli jen tak bych chtěla poděkovat všem, kteří se na akci podíleli. Věříme, že výstupem workshopu jsou nejen první ideové návrhy, ale i nová naděje pro vznik centrálního prostoru v Tanvaldu. Během posledního srpnového týdne se konal v Tanvaldu workshop, jehož cílem bylo ověřit možnost využití veřejného prostoru v centru města. Akce se zúčastnilo 19 studentů architektury z vysokých škol z Prahy a Brna, aby vypracovali první ideové návrhy na nové náměstí v Tanvaldu.

MÍSTO 9

Tanvald Liberec

Praha

město: okres: kraj:

Tanvald Jablonec nad Nisou Liberecký

rozloha: počet obyvatel: nadmořská výška:

12,44 km2 6 706 (2012) 455 m. n. m.

MĚSTO

První zmínky o trvalém osídlení zdejší oblasti pochází z druhé poloviny 16. století. Samostaně existující Tanvald je datován od počátku 17. století. Život zde nebyl vůbec jednoduchý. Horské podmínky zajišťovali jen velice nuznou obživu. V 18. století stávala všechna stavení v oblasti Horního Tanvaldu. Údolí kolem řeky Kamenice bylo zalesněné a bylo tu jen několik malých mlýnů. V té době se v Tanvaldu začal pěstovat len a vyráběla se lněná příze. Později začali místní obyvatelé i ručním tkaním plátna. Na počátku 19. století bylo hlavní obživou zemědělství. Přelom zaznamenala oblast s příchodem bavlny. 1827-28 byla postavena první strojová přádelna bavlny, poháněná vodním kolem. Nalezení snadnějšího způsobu obživy znamenal rychlejší osídlení celé oblasti. 1845 byla v Tanvaldu postavena první mechanická tkalcovna. Pomalu se tu začal rozvíjet i strojírenský průmysl. V roce 1848 se Tanvald stal samosprávným a soudním okresem, podléhajícím hejtmanství v Liberce a později v Jablonci nad Nisou. Po 80ti letech byl ovšem zrušen. V druhé polovině 19. století prošel Tanvald jak rychlým rozvojem textilní, sklářské i strojírejnské výroby, tak hospodářskou krizí, které ústili ve vysokou nezaměstnanost a stávky dělníků. Rozmach průmyslu vyžadoval i snadnější dostupnost, proto byly vybudovány hned dvě železniční trasy procházející Tanvaldem. Jedna jej spojovala s Železným Brodem, druhá s Jabloncem nad Nisou a Libercem. Na počátku 20. století by zbudována i ozubnicová trať přes

Kořenov a Harrachov Hirschbergu (dnešní poslká Jelení Góra) V roce 1895 byl Tanvald povýšen na městys a 1905 na město. Na počátku století zde žilo kolem 3,5 tisíce lidí, převážně německé národnosti. V roce 1909 byla v Tanvaldu dostavěna radnice v secesním stylu.První světová válka znamela velké ztráty, zejména v důsledku nedostatku bavlny. Početná německá populace začala sympatizovat s myšlenkami Henleinovy sudetoněmecké strany a v roce 1938 byl Tanvald a okolní obce, jako součásttzv. Sudet, obsazeny německým vojskem a odtrženy od Československa. Místní textilní továrny vyráběly během druhé světové války výstroj pro německou armádu a v roce 1942 zde vznikl dokonce pracovní tábor pro cizince. Po druhé světové válce nastal velký odsun německého obyvatelstva. To bylo poměrně rychle nahrazeno lidmi z celého Československa, které sem přišlo za prací do velký podniků. V šedesátých letech se začalo budovat největší panelové sídliště Výšina a v osmdesátých sídliště Šumburk.Po revoluci 1989 dochází k úpadku textilního průmyslu a postupnému zavírání podniků. S tím je spojena zvyšující se nezaměstnanost a stěhování lidí za prací do jiných regionů.

TOVÁRNA

Historie textilní továrny SEBA Johann Mayer, majitel tanvaldské přádelny bavlny se rozhodl vlastní přízi také dále zpracovávat a na místě mlýna postavil již roku 1845 první tkalcovnu bavlny na Tanvaldsku. Roku 1901, krátce poté, kdy byla celá firma akcionována a majoritními vlastníky se stali Gottlieb Lederer a Julius Wolf, poničil budovu požár a šumburská stavební firma Karla Pekárka následně postavila tkalcovnu novou, o patro vyšší a s rovnou střechou. Stavitel H. Goth, zástupce významné projekční kanceláře séquin & Knobel, připojil roku 1903 šedovou přístavbu, která pak byla ještě několikrát rozšířena. Po znárodnění tkalcovna připadla národnímu podniku SEBA (závod 08), výroba skončila v devadesátých letech 20. století. V únoru 2006 se část, sanovaná už ve třicátých letech, vinou statické poruchy zřítila. Zanedlouho, přes záměry využít ji pro městskou vybavenost, byla v srpnu 2006 nejstarší tanvaldská tkalcovna zbourána. Stojí tam typizovaná prodejna Lidl. V roce 2014 šel areál továrny do dražby za vyvolávací cenu 6,9 milionu korun.

V Tanvaldu se zatím zdála být situace o něco slibnější. Geotermální elektrárna funguje na principu vhánění studené vody do hlubinného vrtu, kde se díky termální energii ohřeje třeba až na 200°C a odkud se bude čerpat znovu na povrch. Tento způsob získávání termální energie není zatím ve světě příliš rozšířen. Právě proto se u široké veřejnosti vždy neshledává se zcela pozitivním přijetím. Projekt by byl měl pro město jistě své přínosy. Zajistit by měl levnější teplo, peníze do městské pokladny a mohl by přilákat podnikatele prázdné přádelny. Budova přádelny má jeden zásadní problém. Pro jakékoli využití jedním investorem je příliš veliká a nevytopitelná. Z toho důvodu termální teplo mohlo znamenat určitou možnost jak objekt více nabídnout. Objekt elektrárny by se rozkládal vedle bývalé přádelny v opuštěném průmyslového areálu. Majitel předpokládá, že by bylo potřeba udělat vrt čtyři až pět km hluboký. Elektrárna by měla vyjít zhruba na jednu až jednu a půl miliardy korun, přičemž se předpokládá, že návratnost by měla být 12-15 let. V současné době je projekt v územním řízení.

Geotermánlní elektrárna: nový začátek? Výstavbu geotermální elektrárny připravuje v Tanvaldu na Jablonecku společnost Entergeo. Vzniknout by měla přímo ve městě v areálu zkrachovalé textilní továrny Seba T. Podobný projekt připravovala firma i v nedalekých Semilech, tam se ale proti záměru postavila velká část obyvatel a radnice od něj upustila. 13

ZADÁNÍ 15

zadání

Tanvald, šesti a půl tisícové město poznamenané úpadkem textilního průmyslu, hledá svou ztracenou identitu a uplatnění v budoucnosti. Od 19. století určoval tvář celého regionu lehký průmysl, zejména textilní. Rozsáhlé průmyslové areály v údolích řek, největší zaměstnavatelé, dávající práci širokému okolí. Po revoluci neunesly podniky konkurenci s východními zeměmi a téměř všechny do pár let zastavily výrobu. Co po nich zbylo? Opuštěné areály, nezaměstnanost, odliv obyvatel. Otázka po novém využití průmyslových objektů nemá univerzální odpověď. Vše se může jevit jako dokonalý potenciál, ale i velká hrozba. V Tanvaldu se zvažuje geotermální elektrárna. Stejně jako další podhorská města se Tanvald vyznačuje rozvolněnou strukturou zástavby všude tam, kde se našlo kus příhodného území. Město nemá přesně definováno centrum. Obecně se za centrum považuje ulice Krkonošská, táhnoucí se údolím, podél říčky Desné. Spousta městských funkcí ovšem našla své místo v některém ze solitérů rozesetých po okolních svazích. V centru je patrná postupná degradace služeb i sociální struktury.

Úkol Úkolem je prověření možnosti návrhu náměstí na území, které pro ně vymezil platný územní plán. Návrh však musí reagovat na situaci v širším kontextu města. V prvé řadě je potřeba vyslovit filozofický názor na fungování města a místa v blízké budoucnosti, definovat formu veřejného prostoru a jeho náplň. Nezapomínejte na fungující dopravní strukturu včetně dopravy v klidu. Návrh bude dopracován do formy urbanistického detailu. Možným a doporučeným přesahem je zamyslet se nad novým využitím objektu bývalé přádelny a jeho okolí, který s uvažovaným náměstím bezprostředně souvisí. Výstup - situace v měřítku 1:500 - řez/y územím - přibližně 5 vizualizací/skic/zákresů/koláží apod. - schémata dokreslující koncept - vlastní analýzy - autorský text

Od šedesátých let vyrostla v Tanvaldu dvě velká panelová sídliště (Výšina a Šumburk), každé na jednom břehu. V panelových domech dnes žije většina místních obyvatel. Do města to mají daleko a tak se automobil stal nedílnou součástí místního koloritu. Tanvald je díky své poloze považován za bránu do Jizerských hor. Bohužel zatím zůstává skutečně jen branou a hlubší potenciál nechává ležet ladem. Jako jedna z nevyužitých příležitostí je určitě říčka Desná, která městem protéká lidským smyslům ukryta v betonovém korytu. 17

PŘEDNÁŠEJÍCÍ/KONZULTANTI

Ing. Arch. Jana Langerová (atelier L) konzultace projektů

MgA. Jakub Chuchlík (iuch) konzultace projektů

Ing. Arch. Marek Tůma (m.aus architects) konzultace projektů

Ing. Arch. Jan Mach, Ing. Arch. Lukáš Holub (Mjolk) přednáška, vedená práce na projektech

Ing. Arch. Petr Klápště, Ing. Eva Klápšťová (Nature Systems) přednáška, konzultace projektů

Ing. Jitka Trevisan (Trevisan atelier) konzultace analýz a projektů

Petr Polák (bývalý starosta Tanvaldu) přednáška

Michal Štim, Dis. (Úřad ÚP, MěU Tanvald) přednáška

Ing. Jana Hořická, Ing. Jan Pustějovský (FSV ČVUT) přednáška

Ing. Arch. Michal Rouha (Povětroň) přednáška

harMONOGRAM

pondělí 24.8.2015

úterý 25.8.2015

čtvrtek 27.8.2015

15:00 16:00

9:00 hlubší průzkum území, analýzy, prostudování zpracovaných materiálů, z participačních setkání a konfron tace s vlastními postřehy > Jitka Trevisan 12:00 oběd 14:00 analýzy, zpracování prvních ideí 19:00 přednášky v hasičské zbrojnici > Jana Hořická a Jan Pustějovský Konverze průmyslového dědictví > Michal Rouha (Povětroň) ne...ZÁSAHY? > Jan Mach (Mjölk) Velikost

9:00 práce na návrzích 12:00 oběd 14:00 práce na návrzích 19:00 konzultace > Iuch

středa 26.8.2015

12:00 oběd 15:00 odevzdání prezentací, příprava prostoru pro prezentaci a výstavu 17:00 závěrečná prezentace před veřejností

sraz u vstupu do areálu bývalé továrny SEBA v Tanvaldě, ubytování, předání pracovních podkladů, rozřazení do týmů apod. první seznámení s řešeným územím, vlastní průzkum, zpracování mentálních map

19:00 oficiální zahájení workhsopu v hasičské zbrojnici > spolek Nezevli jen tak > Zbyněk Šonka (majitel areálu SEBA) > Vladimír Vyhnálek (starosta města) 19:30 přednášky > Petr Polák (bývalý starosta města) Tanvald od minulosti do současnosti > Michal Štim Tanvald z pohledu územního plánování > Petr Klápště Urbanismus v regionu Výstupy plánování s veřejností

9:00 práce na návrzích > Jitka Trevisan 12:00 oběd 14:00 vedená práce na návrzích > Jan Mach 19:00 veřejná konzultace v hasičské zbrojnici 21:00 zpětná vazba, vedená práce > Jan Mach

pátek 28.8.2015 9:00 práce na návrích 12:00 oběd 14:00 finalizace projektů 24:00 odevzdání plachet v pdf sobota 29.8.2015

20:00 koncert v hangáru areálu SEBA neděle 30.8.2015 10:00 odevzdání veškerýc výstupů, úklid a odjezd v dopoledních hodinách

návšteva výtopny v Železném Brodě

úvodní prezentace

seznamovací hra

vedenรก prรกce na projektech

veล ejnรก konzultace

prรกce

koncert a oslava

závěrečná prezentace

PROJEKTY 27

TANVALDSKÉ NÁBŘEŽÍ

Stěžejním bodem návrhu je využití potenciálu prostoru bývalého areálu textilní společnosti SEBA. Areál se nachází na druhé straně řeky Desné z pohledu stávajícího parkoviště přiléhajícího k silnici první třídy na ulici Krkonošská. Na základě analýz, které poukazují na dostatečné množství alternativních parkovacích ploch v oblasti centra, počítá návrh s eliminací stávajícího prostoru parkoviště a jeho částečným přesunem. Tento prostor v našem návrhu slouží jako veřejný prostor, vizuálně i komunikačně napojený na areál SEBA. V návrhu uvažujeme odstranění budovy veřejných záchodů a tržiště, a to kvůli nevyhovujícímu prostorovému uspořádání. Tyto funkce se přesouvají do bývalého skladu bavlny na druhé straně řeky. Tato nově vzniklá hala má sloužit jako multifunkční prostor pro obyvatele Tanvaldu, kde se mimo jiné mohou konat různé kulturní akce a koncerty. Do areálu bývalé továrny dále uvažujeme umístění skateparku. Areál může sloužit jako alternativa k pěší komunikaci vedoucí okolo rušné silnice na ulici Krkonošská. Prostor okolo areálu SEBA je od této silnice oddělen výškovým rozdílem, který působí jako odhlučňovací a vizuální bariéra rušné komunikace a nabízí tak příjemný prostor k odpočinku ve formě pěší zóny s městským mobiliářem. Součástí návrhu je přístup k řece ve formě

Marek Svoboda Jiří Vala Adam Novotník

kaskádovitého sestoupení k vodní hladině. Prostor stávajícího parkoviště je v dnešní době neurčitý a nevymezený. Výhledově uvažujeme nad dostavbou bloku na pozici dnešních veřejných záchodů, tržiště a budovy Komerční banky. Tento zásah prostor vymezuje a definuje, dává mu řád. Parter této navrhované zástavby by měl sloužit jako obchodní a vnést tak více života a ruchu tomuto prostoru.

LETNÍ KINO

KONCERTY

PŘÍSTUP K ŘECE

NÁMĚSTÍ

MĚSTSKÝ MOBILIÁŘ

SKATEPARK

TRHY

TANVALD V BAVLNCE

Křížení. Křížení cest i symbolických provázků bavlnky, spřádaných v tanvaldské textilní fabrice po více než půl století. Propletení historie a nového využití volného prostoru. PROBLÉM Tanvald je nazýván Bránou do Jizerských hor. Ve skutečnosti jde o město škrcené rychlostní komunikací, využívanou turisty jedoucími do hor - doprava vysává z města život a nutí obyvatele utíkat do výše položených, klidnějších míst. Potenciál Tanvaldu je však větší. Kromě hor, které město svírají v náručí, představuje jeho největší bohatství areál textilní továrny SEBA, jehož architektonické kvality regionálního významu jen čekají na plné rozvinutí.

Klára Kovaříková Nikola Macháčová Marek Unger

vírá klidné místo s bývalým skladem bavlny uprostřed – z této haly tvoříme multifunkční krytý prostor pro kavárnu, trhy a kulturní události. Jeho jedinečná atmosféra přitáhne nadšence ze širokého okolí. VIZE Rozproudili jsme krev v dopravním oběhovém systému města, jehož cévy vedeme do pomyslného srdce – k areálu textilky. Připomínáme její dědictví nitkami bavlnky vetkanými do dlažby a otevíráme debatu nad využitím celé fabriky: centrum extrémních sportů? Sociální bydlení pro pracující? Odborná střední škola? Pronájem podnikatelům a malým řemeslníkům? Lázeňský hotel? Budoucnost města necháváme v jeho vlastních rukou...

ŘEŠENÍ Měníme tranzitní roli Tanvaldu a zastavujeme turisty svodem všech turistických i cyklistických tras do centra. Vzniká zde rozcestník obklopen službami, díky novým zastávkám autobusu a vlaku sem přivádíme i místní a zlehčujeme jim přechod přes řeku přidáním dvou nových lávek. Za řekou se ote-

vlak s novou zastávkou

venkovní pódium

multifunkční hala

koryto řeky, lávka

nová budova na náměstí - banka, infocentrum,

vydlážděná vozovka ve stejné výškové úrovni

INDUSTRIAL PARK

Alice Svobodová Petr Šťovíček Josef Zach

Naším cílem není Tanvaldu diktovat, kde co bude a jaká bude jeho přesná budoucí podoba. Naším cílem je, nabídnout mu možnost, jak se dá vyřešit současná nevyhovující situace a nabídnout snadné využití obrovského potenciálu, kterým město disponuje. Tanvald_město s možným využitím

velkým

potenciálem

využitelným prostorem (prvotní fáze za minimální náklady) Adaptabilita objektu_ nenáročná proměna na něco jiného_minimální náklady

Potenciál_dobrá poloha města/ jizerské hory/ chko/ stávající industriální dědictví Příroda_turismus_ sport Turistika_vytvoření strukturovaných a zábavných stezek s výchozím bodem ve středu města Cykloturistika_propojení stezek s centrem Tanvaldu/ příjemné místo pro zastavení Biketrial_rozvoj sportu, kterým je Tanvald známý i ve světovém měřítku Industrial_všestranné využití za minimální finance/ etážová hala s mnohoúčelně

TANVALD V KROCÍCH

Místo pro odpočinek, relaxaci, zastavení a vydechnutí, kvalita, kterou skýtá každý dobrý veřejný prostor. Tanvald takové místo nenabízí.

Martina Urbanová Kryštof Vichárek Marek Vilásek Tomáš Veselý

Konceptem 3. etap + chceme ukázat že i malé nenáročné změny mohou zkvalitnit život místním a vnést do Tanvaldu nový impuls. Jež by znamenal finanční prostředky pro město a možnost odhodlat se i k větším a náročnějším zásahům na které v současné chvíli nedosáhne.

0. ETAPA - STAV

1. ETAPA - ZPŘÍSTUPNĚNÍ • zpřístupnění areálu pro místní • přesunutí hlavní pěší trasy z rušné ulice na klidný břeh na protější straně řeky • vyšší kvalita místa oproti rušné ulici • příležitost využívat druhý břeh pro relax či jiné aktivity

2. ETAPA - PROPOJENÍ • propojení levého břehu s oblastí občanské vybavenosti • přesunutí turistických tras (červená, modrá) • zkvalitnění prostoru za řekou vytvořením míst pro odpočinek (lavičky) • zapojení místa do aktivního života, místo už neslouží jen jako průchozí

3. ETAPA - OŽIVENÍ • zapojení skladu bavlny do života ve městě • přesunout akce z parkoviště do skladu (trhy, Tanvaldské slavnosti) • vytvoření záchytného bodu pro turisty (občerstvení, informace) • občasné pořádání koncertů či jiných kulturních akcí

4. ETAPA - ROZVOJ • výraznější propojení obou břehů • větší lávky, rampy pro osoby se sníženou schopností pohybu • vizuální kontakt s děním uvnitř haly • upravení prostoru parkoviště • redukce parkovacích míst, s časovým omezením • odstranění toalet a stánků • přichází možnost využít prostor jako požadvané náměstí

BUDOUCÍ VÝVOJ • zvýšení koncentrace lidí v centru města • vytvoření zastávky vlaku na trati Tanvald - Železný Brod - Turnov za skladem bavlny • vytvoření autobusové zastávky MHD na náměstí • pořádání akcí v regionálním měřítku • rozšíření turistických možností • využití areálu bývalé textilky SEBA T po dohodě s investorem • vytvoření reprezentativního prostoru ve středu bývalého parkoviště • jih náměstí by měl sloužit jako označený snadný přístup na druhý břeh a místo přirozené křižovatky lidí

INDUSTRIÁLNÍ STEZKA

Návrh veřejného prostoru v Tanvaldu je odrazem několika aspektů. Důležitým se pro nás stal nejen lineární charakter města, daný řekou Desnou a údolím, které vyhloubila, ale i jeho historie, pevně spjatá s textilním průmyslem. Projekt staví na návrhu cykloturistické trasy, která plyne podél řeky, spojuje města s industriální historií a Tanvaldem prochází podél budov bývalé textilní továrny. Tam vytváříme nový veřejný prostor, v jehož centru stojí sklad bavlny, do kterého umisťujeme tržnici. Stáva-

Magdaléna Přečková Adam Bažant David Poloch

jící plochu parkoviště zmenšujeme terénními úpravami, díky kterým vzniká stupňovitý pobytový předprostor areálu textilky. Ohniskem se tak stává areál industriálních budov, který je jedinečným dědictvím města.

TANVALD NA NITI

Podhorské město protkané řekami a historií textilního průmyslu jsme navštívily jako turisté, nahlédly do chodu jeho všedního života a řešení jsme hledaly očima architektek. Majestátní industriální architektura se stala zašlou kráskou zapovězenou chodu města stejně tak jako Černá Desná – hladina utopena v hlubokém korytu. A tak vyvstal náš hlavní cíl – splést znovu tyto jedinečné kvality s trasami lidských kroků. CO TANVALD ZNAMENÁ PRO CYKLISTU/ TURISTU DNES? Hlavní nádraží - myší díra – stísněnost frekventované silnice – parkoviště – obchodní zóna – konec obce

Eva Bomberová Kamila Dohnalová Magdalena Obrusníková Klára Třicátníková CO TANVALD MŮŽE ZNAMENAT V BUDOUCNOSTI? Nábřeží - cesta nad řekou - Jára Cimrman lákavý život náměstí odehrávající se na scéně velkolepého architektonického dědictví – lázně – zázemí - výhledy – příroda Tanvald může znamenat krásnou dovolenou i luxusní bydliště. Navrhovaná lávka nad řekou se stává samostanou atraktivitou, prostředkem k dosažení centra lokalizovaného v těžišti města i vazbou spojující cesty lidí v širším kontextu okolí. Funkční řešení prostorů a budov doplňuje stávající strukturu a dává městu potenciál stát se funkčním a silným celkem přívětivým pro místní i návštěvníky.

SÍDLIŠTĚ ŠUMBURK VLAK

VLAK

NÁBŘEŽÍ

TURISTICKÉ TRASY

NÁMĚSTÍ

TURISTICKÉ TRASY

NÁBŘEŽÍ

VLAK

Mě.Ú.

ZŠ A GYM.

SÍDLIŠTĚ DOLNÍ TANVALD

“Vedle skvělých konzultantů, kteří za námi ochotně jezdili a snažili se nás směrovat, vnímám jako nejpřínosnější to propojení se samotným městem. Prezentovat před místními obyvateli i potenciálním investorem byla pro mě nová věc, velká věc. Díky za ni.” Nikola Machačová (účastnice workshopu) “Mladí perspektivní a nezaujatí lidé mohou odblokovat zažité předsudky obyvatel Tanvaldu, že nemá cenu v Tanvaldě něco tvořit či vymýšlet. Čili určitě má smysl něco pro Tanvald vytvořit.” Michal Štim, Dis. (Úřad územního plánování, MěU Tanvald)

ZÁVĚR 65

KOMENTÁŘE

Ing. Arch. Jana Langerová

Úkol nahradit současnou neukotvenost a neuspořádanost životaschopným a příjemným organismem města je obtížný a dlouhodobý. Práce, vytvořené na základě vlastních zážitků z workshopu, nemohou představovat komplexní názor. Jejich hlavním přínosem je neotřelá analýza současné situace a široká nabídka variant, nabízející inspirativní pohled na současný stav a možnosti dotvoření území. Návrhy vycházejí ze širších vztahů struktury města a okolí ve snaze najít identifikační bod obyvatel s místem a atraktivní podporu turistického potenciálu místa. Náměty podporují důsledné využití specifických zvláštností prostředí: krajinná morfologie, řeka a dědictví industriální. Je zřejmá zřetelná snaha o vytvoření silného charakteru místa pomocí hierarchizace veřejného prostoru, začlenění průmyslových staveb a řeky do veřejného prostoru a doplnění struktury pěší a cyklistické propustnosti území. Některé náměty vynikají bohatou invencí na hranici experimentu utopických scénářů a ačkoliv budou stěží realizovány, přináší radost a hravost.

Návrhy nemohou vyhovět všem složitým podmínkám. Západní hrana prostoru, kterou tvoří téměř dochovaná uliční fronta s kvalitním parterem, zůstala opomenuta. Pro obtížně uchopitelný rozlehlý prostor dnešního parkoviště na pravém břehu nebyla zatím nalezena přesvědčivá náplň a forma. Workshop poskytl cenné podněty a materiály pro urbanistické a architektonické zhodnocení místa a jeho širší začlenění do kontextu městského organismu. Návrhy skýtají řadu podnětů k dalšímu propracování.

KOMENTÁŘE

Ing. Arch. Marek Tůma

Průběh celé akce byl perfektně zajištěn především ze strany organizátorů, kdy spektrum předložených informací poskytnuté účastníkům, umožňovalo plnohodnotnou práci se zadáním. To bylo nakonec dle finálních podob projektů ovlivněno do značné míry spontánními podněty z konfrontace účastníků workshopu a veřejným míněním zastoupeným jak samotnými obyvateli, tak přímo zastupiteli města. Prioritou řešení úlohy se v tu chvíli stává plocha s dlouhodobě předurčenou rolí náměstí. Tedy prostor bez obvyklého začlenění mezi jasně definovatelné objekty s ustálenou funkcí a podobou, o to více obtížnou se úloha ukazuje. Potěšující je ovšem často dobře zvládnutá práce pojednání nejen vytvářeného veřejného prostoru a vazeb mezi současnými i novými objemy, ale také občasné neotřelé řešení objemů budov jako takových. Na druhou stranu i tak otázka vícero variant z hlediska výraznějšího vstupu do výrobního areálu Seba T zůstala možná nezodpovězena. Finální výstupy spíše naznačují potřebu intenzivního zaplnění malé dílčí části areálu s jasně vyřešenými komunikačními toky, která se může stát do budoucna oním startérem pro násled-

nou konverzi celého areálu. Životaschopnou alternativou by mohlo být i prezentované dočasné využití některých částí do značné míry univerzálních budov. Způsob práce týmů byl často ve znamení vytváření konkrétních detailů parteru, jež jsou ale v tuto chvíli přínosem především pro občany a jejich jasnou následnou představu o budoucí podobě území. Workshop nepochybně prokázal jednu s možných cest, jakým výrazovými elementy nejen ztvárnit řešené území, ale také načrtnul způsoby možné spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, které budou v celém budoucím vývoji klíčové.

KOMENTÁŘE

Ing. Arch. Petr Klápště

TANVALDSKÉ NÁBŘEŽÍ Návrh s velmi zdařilou estetikou lávky, která rozvíjí industriální motivy, povedené je i měřítko pobytového schodiště k vodě. Přínosem je jednoznačně prověření zmenšení náměstí dostavbou jeho jižní fronty, které se ukazuje jako životaschopné. Celkové uspořádání je ale problematické – chaotické zelené plochy, umístění pobytových schodů, parkoviště či stromů je spíše náhodné, nevychází z jasné myšlenky celkového uspořádání. TANVALD V BAVLNCE Návrh silný spíše v detailu – v použití spojujících linií, znovuvyužití stávající dlažby, práci se strukturami. Celkové uspořádání neprakticky tříští prostor a nenabízí dostatečně velkou souvislou a kompaktně tvarovanou plochu pro konání akcí pod širým nebem. INDUSTRIAL PARK Naznačené vazby na okolí, sport, biketrial jsou slibné, bohužel nedořečené. Uspořádání náměstí i mobiliáře fragmentuje souvislou plochu a je v rozporu s proklamovanou nedirektivností pro užívání náměstí hodně svazující. TANVALD V KROCÍCH Jedná se spíše o strategii než návrh, což plně odpovídá současné situaci. Postupné oživení prostoru v několika fázích je realistický přístup – některé konkrétní kroky či jejich sled se mohou v budoucnu změnit v reakci na situaci, aniž se tak příliš naruší koncepce prostoru. Důraz na propojenost v první fázi je trefa.

INDUSTRIÁLNÍ STEZKA Nábřeží s narušením regulace do pozvolnějšího svahu, které protahuje prostor podél Seby, příjemně tvarovaný amfiteátr, práce s terénem. Návrh nejlépe reaguje na zjištění, že odpovědí na potřeby občanů a kontext není jeden prostor typu park nebo náměstí, ale spíš pestřejší propojení více dílčích a pestrých částí. Schematicky, přesto jasně, ukazuje, jaké části a jak v základu pojednané to mohou být. TANVALD NA NITI Myšlenka lázní, wellness je – pokud by se realizovala geotermální elektrárna – životaschopná a stojí za to na ní stavět. Taktéž prostorové řešení je inspirativní – napojení skladu bavlny ve více úrovních, pobytové schody, lávky mimo přímý směr – to vše má opodstatnění a potenciál. A to vše, včetně wellness, zároveň potřebuje ještě dotáhnout a zjednodušit na dřeň.

KOMENTÁŘE

Ing. Arch. Jan Mach - Mjölk architekti

Na konci léta jsme se zúčastnili workshopu, který pořádala společnost Nezevli ve spolupráci s městem Tanvald. Předmětem workshopu bylo řešení dolního centra města Tanvald mimo jiné ve vztahu k obrovské industriální stavbě bývalé SEBY. Nejprve chceme vyjádřit podporu celé této aktivitě. Jako atelier, který se soustředí na tento region a čerpá z něj sílu a inspiraci víme, jak moc je potřeba, aby si sudetská města uvědomila svou identitu a pokusila se vyléčit. Každé setkávání mladých zapálených profesionálu s veřejností a hlavně politiky významně přispívá k tomuto sebeuvědomění. Na workshopu bylo úplně nejlepší, že jeho organizátoři dohodli ubytovaní a lokalizaci atelieru přímo do fabriky SEBY. Okouzleně jsme se několik hodin potulovali rozlehlými prostory, které jsou ještě plné funkčních detailů. Kdyby nic jiného tak vytáhnout studenty architektury na toto místo má stoprocentní smysl. Samotný workshop je pro mne těžké hodnotit protože jsem měl příležitost pracovat se studenty jen jeden den a jednu noc. Jako atelier se účastníme více druhů různých workshopů a některé samy organizujeme. Začínám mít pocit, že úspěšnější jsou ty workshopy, které nejsou zaměřeny na navrhování ale buď přímo na realizaci, nebo jen na pozoro-

vání a učení se. Navrhnout totiž něco skutečně dobrého na místo kde jsem nikdy nebyl a nic o něm nevím a zvládnout to během týdne je totiž opravdu těžké. Jednotlivé návrhy nechci vůči sobě porovnávat. Pokusím se raději shrnout svůj názor na celkový výsledek workshopu. Výsledné odevzdané plachty mají ve všech případech poměrně slušnou profesionální úroveň odevzdání. Skvělé je, že celou dobu pracovali studenti v týmech a rozvíjeli tuto schopnost, která je na školách spíš potlačována. Překvapilo mne, že návrhy všech skupin jsou si navzájem dost podobné. Žádný návrh vyloženě neční nad ostatní. Je to pro mne zklamání i poučení myslím si totiž, že je to právě kvůli oné spolupráci v týmech. Je to těžká disciplína na něčem převratném se shodnout a motivovat se navzájem, nekrotit mezi sebou dobré nápady ale naopak je uvolňovat. My se o to taky každý den snažíme, takže vím, o čem mluvím. Workshop byl skvělej, o tom není pochyb. Doporučení za nás pro další podobné akce je trénovat brainstorming.

ORGANIZÁTOŘI

Jsme skupina studentů usilující o zlepšení veřejného prostoru skrze drobné zásahy vzniklé ve spolupráci s místními občany. Organizujeme workshopy pro studenty architektury na pomoc vesnicím a menším městům. Studentům dáváme možnost reagovat na skutečné problémy, uplatnění vlastního přístupu a seberealizace přímo na místě. Občanům nabízíme příležitost zapojit se do rozhodování o dění v jejich okolí, náhled do procesu navrhování i aktivní účast na něm a při samotné realizaci.

Proces navrhování vnímáme jako spolupráci mezi odborníky (architekti, studenti) a uživateli (místní). Úspěšnost záleží na kvalitě komunikace mezi nimi. Nezdráhejme se sejít, pojďme diskutovat.

www.nezevli.cz facebook.com/nezevli info@nezevli.cz 70

DĚKUJEME

Společnost Entergeo si plně uvědomuje hodnotu průmyslových surovin využívaných dnes masově v elektrárnách k výrobě energie. Za účelem získání tepla a elektřiny se spalují suroviny, které lze využít k řadě mnohem sofistikovanějších procesů. V nadsázce se dá říct, že i obrazy z galerie mají svůj výhřevný potenciál, přesto s nimi obvykle netopíme. Proč bychom tedy měli ve 21. století nadále spalovat uhlí, ropu či plyn? Společnost Entergeo dává velký důraz na lepší využívání zdrojů alterna-

tivních, obnovitelných. Moderní společnost 21. století je schopna zásoby průmyslových surovin využít lépe, než je jen spálit. Entergeo, SE je připravena aktivně přispět k energetické soběstačnosti měst a obcí.

Děkujeme všem, kteří workshop podporovali a pomohli nám s jeho realizací! 71

ZDROJE A AUTOŘI FOTOGRAFIÍ

autoří fotografíí:

obrazové zdroje:

textové zdroje:

Veronika Tůmová Jana Kusbachová Tereza Keilová

icons: thenounproject.com icon “náměstí” - by Gonzago Bravo icon “budík” - by Edward Boatman icon “projekt” - by Jaap Knevel

https://www.tanvald.cz/omeste/historiemesta/ http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=20219 http://www.entergeo.com

https://www.tanvald.cz/omeste/historiemesta/ http://www.mapy.cz http://kontaminace.cenia.cz

ÂŠ Nezevli jen tak 2015