Tip na výlet

Projekt „Československé opevnění“ vedl mezi lety 1935–1938 k vybudování pevností a pevnůstek u hranic země. Tyto vojenské objekty patří mezi oblíbené turistické cíle také u nás v Kladském pomezí.

Při povídání o tzv. Benešově linii musíme samozřejmě začít v Náchodě. Právě nad ním se tyčí Pevnost Dobrošov, národní kulturní památka. Přibližně 1750 metrů spojovacích chodeb v hloubce 20–39 metrů bude po rozsáhlé rekonstrukci objektu zpřístupněno veřejnosti v roce 2022. Hlavním cílem přestavby je navrátit vzhled památky do stavu, kdy během mobilizace (tj. v letech 1937–1938) došlo k ukončení stavebních prací a odstranit škody, k nimž došlo v novodobé historii. Zároveň ale také zachovat poškození, které vzniklo v době nacistické okupace. Návštěvníci se ale mohou rovněž těšit na novinky. Budou doplněny chybějící části pevnosti a podzemní expozice se rozšíří o nové i historické exponáty. Ty přiblíží nejen československou armádu v době mobilizace, ale také každodenní život dělníků na sklonku 30. let 20. století či vývoj fortifikací a vojenských strategií v průběhu dějin. Pro turisty bude k dispozici moderní bezbariérové návštěvnické centrum se sociálním, technickým a technologickým zázemím pevnosti. Rovněž vstup do objektu N S 75 Zelený bude bezbariérový. Je tedy opravdu nač se těšit. Pevnost Dobrošov leží na rozhraní dvou naučných stezek, jež nás provedou po místním opevnění. Zaměřme se nejprve na tu, která nese jméno Naučná stezka Pevnost Dobrošov (4,8 km). Ta zahrnuje sruby Zelený, N DS 72 Můstek, N S 73 Jeřáb a Muzeum Studené války Kahan III. O jednotlivých stavbách se více dozvíme na osmi informačních panelech. Druhým okruhem je Naučná stezka Po opevnění Běloves (6,6 km). Kromě srubů Zelený a N DS 72 Můstek jsou její součástí pěchotní sruby N S 79 Hrobka, N S 81 Lom, N S 82 Březinka, N S 83 Lázně a N S 84 Voda. Cestou potkáme patnáct informačních panelů a dozvíme se z nich historické souvislosti spjaté s pevnostní linií a její úlohou v obranné strategii státu. Zmíněny jsou i fortifikační objekty, které byly zničeny. Pěchotní srub N S 81 Lom nabízí expozici československého opevnění. V říjnu ho můžeme navštívit každou sobotu od 10 do 18 hodin. Další možnost bude následovat až po „zimním spánku“, který potrvá od listopadu do března. Pouhých 300 metrů od Lomu se nachází N S 82 Březinka. Objekt je zcela zrekonstruován do stavu z roku 1938 včetně veškeré výzbroje a vnitřního vybavení. Prohlídky probíhají s průvodcem. Otevírací doba je stejná

jako u N S 81 Lom. Nedaleko Malých lázní Běloves nalezneme pěchotní srub N S 84 Voda. V objektu je expozice věnovaná historii československé armády v letech 1918 až 1945. Prohlídka je individuální, bez průvodce. Otevírací doba se rovněž shoduje s N S 81 Lom.

Po délce celého hřebenu Jestřebích hor (Karlem Čapkem přezdívaných Brendy) se táhne obranná linie bunkrů z období II. světové války. Kromě mnoha objektů lehkého opevnění (řopíků), je k vidění celá řada menších pěchotních srubů, z nichž některé jsou rekonstruovány. Navštívit lze pěchotní sruby T S 5, T S 20, T S 26 a T S 27. Pěchotní srub T S 5 se nachází na východním okraji Jestřebích hor, západně od města Hronova. Od roku 1999 probíhají v objektu rekonstrukční práce. Uvnitř jsou postupně rozšiřovány expozice z historie československého opevnění. Návštěvu si lze domluvit na telefonním čísle 728747710. V obci Chlívce stojí pěchotní srub T S 20 Na Pláni. Slouží jako Muzeum vojenské historie a můžeme v něm nahlédnout do života československých legionářů. Dozvíme se zde také více o budování opevnění na úpatí Jestřebích hor. Dále si vyzkoušíme obsluhu pevnostních zbraní a seznámíme se s činností československého odboje. Zejména s osudy skupiny SILVER A a životem úmyslně zapomenutého divizního generála Jana Kratochvíla, pilotů Královského letectva Foglara či Maiera nebo nahlédneme do poválečné historie našeho letectva a výsadkového vojska. Součástí je prohlídka lehkých objektů – veřejnosti známých jako „řopíky“. Ty jsou zrekonstruovány do stavu ze září 1938 a stavu poválečného, kdy na jižní hranici byly znovu připravovány proti novému nepříteli. Zde si můžeme vyzkoušet, jak se v takovém řopíku bojovalo a jak fungovala jeho výzbroj a výstroj. Muzeum opravdu stojí za to navštívit, ale vzhledem k proměnlivé epidemiologické situaci je vhodné si návštěvu domluvit na telefonu 731971482. V Odolově nalezneme pěchotní srub T S 26, který slouží jako vojenské muzeum. Expozice je věnovaná vojenské historii z období konce 30. let minulého století se zaměřením na výstavbu pevnostního systému v tehdejším Československu. Kromě toho zde můžeme vidět zajímavou expozici pěchotní a dělostřelecké munice z II. světové války. Návštěva bunkru je možná po domluvě na tel. 607946032. Nedaleko nalezneme T S 27 Nad vesnicí. Jedná se o soukromé muzeum Klubu vojenské historie Brendy. Na objektu jsou instalovány historické expozice pouze v otevíracích dnech. Rekonstrukce objektu stále probíhá. Prohlídku lze objednat na e mailu osadka@t -s27.cz. Výročí založení Československa si připomeneme opět 28. října. Skromně doufáme, že jsme vás tímto článkem inspirovali k návštěvě pohraničního opevnění, které bylo vybudováno na jeho obranu. Přejeme vám pěkné podzimní výlety.

Československé opevnění (v zahraničí někdy též označováno jako Benešova linie) je soustava pevností a pevnůstek budovaných Československem v letech 1935–1938 v pohraničí a na vybraných vnitrozemských příčkách. Opevnění bylo budováno proti nepřátelsky naladěným sousedním státům – Německu, Maďarsku, Rakousku a Polsku. Opevnění se skládalo z objektů lehkého opevnění vz. 36 a vz. 37 (tzv. řopíků), objektů těžkého opevnění a z dělostřeleckých tvrzí. Mezi jednotlivými těžkými objekty se rozkládal překážkový systém. Pro účely výstavby a její koordinace bylo zřízeno ředitelství opevňovacích prací a rada pro opevňování. Po přijetí podmínek Mnichovské dohody se většina těchto objektů ocitla na odstoupeném území, a tudíž pod nacistickou správou. (Zdroj: wikipedia.org)