Social září preview by Dinh Le Duc

ZÁŘÍ 2014

EDITORIAL

NOVÝ ZAČÁTEK

OBSAH 4

Komiks

Aktuality

Studentské projekty Markething pro Sociál

Téma Sociál slaví desáté narozeniny

Osobnost Martin Potůček

16 17

Komentář Psí fetiš Pulitzerova cena

Minitéma Hollar rok po výbuchu

Absolvent Martina Pařízková

Reportáž Život bezdomovců

Out of town Markéta Krucká

25 26

ž je to deset let! Už deset let vychází na Fakultě sociálních věd časopis Sociál. To je ideální příležitost ho úplně předělat. Nejviditelnější je grafika celého čísla i obálky, ale nevynechali jsme ani obsah. Vracíme se ke kořenům a budeme čím dál více informovat především o fakultě samotné a až pak o dění mimo ni. Snad to vám, čtenářům, udělá radost. A pokud ne, své připomínky mi určitě napište. Ráda je předám Akademickému senátu, který nás za utíkání k zajímavým tématům ze společnosti s oblibou kritizuje. Schválně – kdo z vás si všiml, že od minulého čísla už nejsme Sociál, ale Social? Čárka nad „a“ sice při tvorbě dubnového čísla zmizela z názvu časopisu omylem, ale mně se to líbí. Doufám, že i vám. Je to krok k tomu, abychom obrazně řečeno přešli od muže, co nemá peníze, k „to be more social“. Je to vlastně podobné jako u lidí. Nebohému novorozenci rodiče dají v euforii co nejoriginálnější jméno, ale on si ho pak musí nést životem a při každém představování své rodiče proklíná. Stejně i my při propagaci časopisu trpíme. A protože slavíme kulaté narozeniny, udělali jsme rozhovor se zakladatelem Sociálu Martinem Bendou. „Proč vybral tak skvělý jméno a jak dlouhej brainstorming tomu předcházel,“ je jen jednou z variant na otázku, která při té příležitosti (ale i každý měsíc předtím) rezonovala naší redakcí. Tuhle má na svědomí bývalý šéfredaktor Jakub Plíhal a nasbíral k ní mnoho „lajků“.

Kultura Výstava Tima Burtona Nejlepší recenze studentů FSV na Emila Hakla

Mladý umělec Nikola Kandoussi

Asociál Babica s Hruškou budou vařit v menze

Zároveň jsme se od našeho otce zakladatele dozvěděli, že se vůbec nemusíme jmenovat takhle sociálně a můžeme si zvolit úplně cokoli. Což otvírá opravdu široké možnosti, proto bych ráda tímto editorialem otevřela celofakultní debatu. Jak by se měl náš časopis jmenovat? Napadá vás něco? Tak nám to napište! Nezbývá mi než Socialu popřát hodně štěstí a mnoho spokojených čtenářů i nadšených redaktorů, editorů i korektorů, kteří ho budou posouvat stále dál a sami se při tom budou rozvíjet. I když to občas znamená probdělé noci nebo nějakou tu absenci na přednášce. Pro Social to děláme rádi.

ŠÉFREDAKTORKA Kateřina Havlická Vydává

ZÁSTUPCI ŠÉFREDAKTORKY Lucie Kůsová Adam Folta EDITORKA Kateřina Stupková

IČO: 28553322 U Kříže 661/8, Praha 5–Jinonice ukmedia@ukmedia.cz www.ukmedia.cz

KOREKTORKY Kateřina Stupková (CS) Kristina Roháčková (EN)

Kateřina Havlická Šéfredaktorka

REDAKTOŘI Vojtěch Andrš Daniela Brodcová Filip Čech Pavlína Kadlecová Pavlína Kindlová Jan Parolek Kristina Roháčková Pavla Šedivá Jaroslav Totušek

FOTOGRAFKA Pavla Šedivá OBÁLKA, SAZBA Le Duc Dinh GRAFIKA: STUDIO

DETAILY evidenční číslo: E 15567 ISSN 1801-0830 náklad: 400 ks datum vydání: 6. 10. 2014 Měsíčník v době výuky. EMAIL social@ukmedia.cz WEB social.ukmedia.cz

social.ukmedia.cz

SOCIAL

KOMIKS

KOMIKS Autor: Honza Parolek

STUDENSTKÝ JARMARK SE BLÍŽÍ

udebníci, studentské divadlo, burza knih a skript, lekce salsy či burza oblečení. Každoroční Studentský Jarmark je tady. Letos se uskuteční už v úterý 14. října od 14 hodin. Pořádá ho Studentská unie a jejím cílem je představit jednotlivé součásti Univerzity Karlovy a shromáždit je společně s dalším programem do areálu dvorků Karolina. Kromě informací o jednotlivých studentských spolcích se návštěvníci dozvědí také o dalších aktivitách a možnostech, které studentský život nabízí. Představí se nakladatelství a vydavatelství působící na naší univerzitě nebo cílící na studenty, jako jsou Karolinum, Academia, Portál nebo Galén, dále pak také Koleje a menzy, na které budou mít studenti nejen prvních ročníků jistě spoustu otázek, Studentský klub Celetná či CU Point. Pořadatelé lákají také na domácí limonády, míchané nápoje z molekulárního baru, burgery a teplé občerstvení (Café Bazaar a Jako doma), praženou kávu (Kavárna Čekárna), pivo a svařené víno. Sára Vidímová

místopředsedkyně Studentské unie UK

social.ukmedia.cz

ZÁŘÍ 2014

AKTUALITY

AKTUALITY NEWS KATEŘINA HAVLICKÁ, KRISTINA ROHÁČKOVÁ

REKTORSKÁ CYKLOJÍZDA V rámci rektorského dne se ve středu 14. května uskuteční pátý ročník cyklojízdy a in-line jízdy s vedením fakulty. Účastníci se sejdou v 10 hodin na Palackého náměstí před sochou (cyklisté), v 10:15 u dětského hřiště v Podolí (zast. tramvaje 3 a 17 „Podolská vodárna“, bruslaři). Cyklisté, a od Podolí též in-line bruslaři, vyjedou společně po cyklostezce A2 (Vltava pravobřežní) směrem na jih z Prahy po trase Nové Město – Podolí – Braník – Modřany – Komořany – Zbraslav. Registrace předem nutná.

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE O ŽIDECH VE VÝCHODNÍ EVROPĚ V sobotu 31. května a v neděli 1. června se ve Vlasteneckém sále Karolina uskuteční mezinárodní konference Jews and Gentiles in East Central Europe in the 20th Century. Podrobné informace včetně programu a registrace naleznete na www.prague2014conference.org. Pracovním jazykem konference bude angličtina.

NÁSILÍ JAKO STUDIJNÍ OBOR Univerzita Karlova v Praze a International Hellenic University v Soluni zvou studenty bakalářských i magisterských oborů na letní seminář Nationalism, Religion and Violence 2014. Akce proběhne v Praze od 23. června do 4. července. Hlavním cílem semináře je významně přispět ke studiu násilí a růst tohoto oboru podpořit. Více informací na nrvsschool@fsv.cuni.cz.

IKSŽ HLEDÁ AJŤÁKY Institut komunikačních studií a žurnalistiky hledá studenty pro kódování obsahu tištěných a elektronických médií. Požadované dovednosti: MS Office, znalost SPSS výhodou. Jde o dlouhodobou spolupráci s odměnou asi 4 tisíce Kč měsíčně. Více informací na hanzl@ fsv.cuni.cz.

MAKE A HEALTHY CHOICE FOR YOUR DAY OFF It’s that time of year again! The annual bike and in-line riding is back. The event will take place on Wednesday 14 May at the occasion of Rector’s Day at Faculty of Social Sciences. Cycling participants are to meet at 10 am at Palacký Square in front of the statue; rollerblading participants at 10:15 am at the playground in Podolí (take tram No. 3 or 17 to “Podolská vodárna” stop). Cyclists, with in-line skaters joining in Podolí, will ride along the bike path A2 (river Vltava’s right bank) to the south of Prague via New Town, Podolí, Braník, Modřany, Komořany and Zbraslav. Advanced registration is required.

INTERNATIONAL CONFERENCE ON JEWS IN EASTERN EUROPE On Saturday 31st May and Sunday 1st June, Karolinum will be the host of an international conference Jews and Gentiles in East Central Europe in the 20th Century. Details, including the programme and registration, can be found at www.prague2014conference.org. The working language of the conference will be English.

VIOLENCE AS A FIELD OF STUDY Charles University in Prague and the International Hellenic University in Thessaloniki invite all students of Bachelor and Master Degree Programmes for a summer workshop Nationalism, Religion and Violence 2014. The event will be held in Prague from June 23rd to July 4th. The main objective of the seminar is to significantly contribute to the study of violence and to support the growth of this industry. Should you find this offer interesting, please contact nrvsschool@fsv.cuni.cz.

ICSJ IN SEARCH OF „IT GUYS“ Institute of Communication Studies and Journalism is looking for students that can code contents of printed and electronic media. Required skills: MS Office, knowledge of SPSS is advantageous. The cooperation would be long-term, with the reward of about 4000 CZK per month. For more information contact Mr Daniel Hanzl on hanzl@fsv.cuni.cz.

social.ukmedia.cz

SOCIAL

STUDENTSKÉ PROJEKTY

MARKETHING LOUČENÍ S NOKIÍ A VÍTÁNÍ NEJEN MARKETINGOVÝCH FESTIVALŮ

Tato finská značka je však již oficiálně minulostí. V marketingovém světě nebyla akvizice části společnosti Nokia velkým překvapením. Spekulace se objevovaly už od roku 2011, kdy obě firmy, Nokia a Microsoft, navázaly partnerství. K finálnímu kroku a oficiální akvizici části Devices & Services zajišťující výrobu a prodej mobilních služeb však došlo až nedávno. V budoucnu se tak nové smartphony nebudou jmenovat Nokia Lumia, ale jenom Lumia. A obdobně na tom budou další produktové řady. Microsoft, který se doteď zabýval spíše tvorbou softwaru (určitě znáte Windows, Skype nebo Office), se tak blíží jednomu ze svých největších konkurentů – společnosti Apple, která má vývoj software a hardware spojený již od svých začátků. Nová stará Nokia se chce soustředit na rozvojové trhy. A to hlavně – hádejte – cenou.

PRAHA BUDE CENTREM ORIGINÁLNÍ SVĚTOVÉ REKLAMY Už popáté se část Prahy promění v setkání profesionálů a expertů z reklamy a marketingu, kteří pojmu kreativita dávají úplně nový rozměr. 20. a 21. května se ve Veletržním paláci koná Prague International Advertising Festival. Celá konference je určena především pro kapacity v oboru, čemuž koneckonců odpovídají i ceny vstupenek. Tento malý háček ale není problém obejít jednoduchým způsobem, který sice nezajistí vstup na celou konferenci, ale na jednu z částí určitě. Hned první večer, 20. května, se od 19:30 v podzemních prostorách Veletržního paláce můžete přesvědčit, že reklama a reklamní kampaně nemusí být zas tak nudné, jako jsou ty, co přepínáte v televizi. Na události nazvané Shots In The Dark vás čeká promítání toho nejlepšího z Golden Award of Montreux nebo Young Director Award. Celý večer bude komentován reklamními hvězdami, které ukážou, že reklama není jen otravný ufoun od Alzy.

Foto: FB PIAF

Abychom nezapomněli to nejdůležitější – celá akce je zdarma.

social.ukmedia.cz

Foto: FB PIAF

Nejen legendární Nokia 3310, ikona přelomu století, ale i další telefony této značky se staly ve své době nejprodávanějšími. Jaké jiné značce se totiž povedlo stát se téměř synonymem pro samotné slovo mobil?

SVĚT KOMUNIKACE ZNAČEK NIKDY NESPÍ. OBČAS BOHUŽEL Se stoupající venkovní teplotou klesá počet studentů v lavicích a s blížícím se létem můžeme sledovat marketingové a komunikační aktivity typicky letního rázu. Ať už jde o zoufale tragickou komunikaci festivalu Rock for People nebo e-maily od poskytovatelů vodáckého vybavení na Vltavě. Co tím ale chceme říct? Že marketing ani Markething nikdy nespí (teda, Markething občas jo). Pokud vás tedy bude i nadále zajímat, co se děje ve světě značek, které máme kolem sebe, tak nebude nic snazšího než se občas podívat na naši facebookovou stránku nebo si otevřít jednou za čas Social, kde se budeme i příští rok věnovat tomu nejzajímavějšímu před a po jeho vydání. Nezbývá nám tedy než popřát hezké prázdniny plné reklamních předmětů a zbytečných letáků, které, když už nečtete, byste mohli aspoň třídit.

Za Markething Petra Štemproková, Martina Žemličková, Jaroslav Dostál

ZÁŘÍ 2014

Foto: pulitzer.org

STUDENSTKÉ PROJEKTY

STUDENTI, MÁTE S KÝM SPORTOVAT?

Spolu s novým semestrem se rozjíždí také nová sezóna Vaší ligy, sportovní amatérské ligy. Nikdy jste o lize neslyšeli? Je to soutěž pro všechny, které baví sport. Na výběr je mezi badmintonem, squashem, tenisem nebo beach volejbalem.

ejvětší amatérskou ligu u nás založil před šesti lety student Tomáš Reinbergr, který se na kurtu nudil. Přesně věděl, kam běžet a kdy, a nadšení ze hry se vytratilo. Postupně se liga z VŠE rozšířila i do dalších vysokých škol a měst a dosud jí prošlo přes jedenáct tisíc hráčů tenisu, badmintonu či squashe. Liga se hraje tři sezóny v roce, přičemž každá trvá čtyři měsíce. Hrají se čtyři zápasy měsíčně, každý měsíc se tak seznámíte s minimálně čtyřmi novými lidmi. Liga také každý měsíc odmění vzorné hráče, kteří odehráli všechny své zápasy. Nezáleží na vaší úrovni, věku nebo pohlaví, každý si najde vhodného protihráče. Systém ligy je jednoduchý. Funguje tak, že se přihlásíte, organizátoři vám každý měsíc dodají kontakty na čtyři soupeře a vy si s nimi domlouváte zápasy ve svém volném čase. Můžete hrát úplně kdekoliv, na svém oblíbeném sportovišti, ligou nejste nijak limitovaní. Podle výsledků odehraných zápasů buď sestupujete, nebo postupujete do vyšších lig. Od října startuje podzimní sezóna ligy a spolu s ní se nově otevírá taky badmintonová liga čtyřher. Kromě klasického singl badmintonu si teď budete moci zahrát i spolu s ka-

marádem nebo přítelkyní. Důvodů, proč hrát badmintonovou ligu čtyřher, je více. Hru strávíte s vaším blízkým bez výčitek, že s dotyčným „vůbec nejste“, a věřte, že pokud váš vztah přetrvá i přes hodiny herního zápalu, vydrží pak už všechno. Čtyřhry ovšem nemusíte hrát jen se svou drahou polovičkou, vytáhněte pravidelně kolegu nebo kamaráda na sport, který si užije. Střídání protihráčů je zaručeno, a tak se budete vy i váš spoluhráč hru od hry zlepšovat. Nebudete mít totiž šanci zvyknout si na stejný styl hry a stejné chyby soupeře. Přihlašování do všech lig trvá do 5. října, a pokud máte o ligu zájem, nebo si jen chcete zahrát na badmintonovém turnaji, přijďte 27. října do sportovního areálu Hamr v Braníku. Více informací a seznam turnajů najdete na www.vaseliga.cz.

Michaela Nováková

Vaše liga

social.ukmedia.cz

SOCIAL

Foto: FB PIAF

STUDENTSKÉ PROJEKTY

V PLZNI ZASEDAL NEJMOCNĚJŠÍ PARLAMENT SVĚTA

ak předejít předlužení Spojených států o směřování zámořské supervelmoci devadesát a nedopustit další vládní shutdown? poslanců a šestatřicet senátorů, do jejichž přízMěly by tajné služby po aféře Edwarda ně se během šestidenního zasedání pokoušely Snowdena přehodnotit masové odpovetřít téměř čtyři desítky lobbistů. Zrod noslouchávání hovorů? A co s nechvalně vých zákonů a nepředvídatelné cesty tisícidoproslulou věznicí na Guantánamu? Nejen tyto larových šeků, které k politice neodmyslitelně otázky řešili v Plzni středoškoláci a univerzitní patří, sledovalo patnáct ostražitých novinářů. studenti v roli amerických zákonodárců. Do všech sfér kongresového života už traZápadočeská metropole v polovině září dičně promluvila i řada reprezentantů Fakulty hostila již čtvrtý ročník Českého modelu amesociálních věd. Odborných přednášek, novirického kongresu. nářských workshoUnikátní vzdělá- O budoucnosti Spojených pů i samotného vací akce, v jejímž jednání v improvirámci si mohou států rozhodovali i studenti FSV zovaném Kapitolu dvě stovky studentů se zúčastnili stuvyzkoušet, jak pracuje nejmocnější parlament denti napříč všemi instituty a studijními obory. planety. Pod záštitou amerického velvyslanecSenátor z FSV usedl ve výboru pro ozbrojené tví řešili aktuální problémy, které trápí nejen složky, poslankyně z IMS rozhodovala o zruAmeriku, ale i zbytek světa. A jak už to obvykšení Národní bezpečnostní agentury. Ve vedele chodí, leckterý modelový výbor si vedl lépe ní Tiskového centra Kongresu usedl žurnalinež osazenstvo skutečného Kapitolu. sta z IKSŽ a jeden z nejdůležitějších orgánů V honosných jednacích sálech i pochmurSněmovny reprezentantů – výbor pro finanční ném zákoutí kapitolních kuloárů rozhodovalo výdaje – ovládli z pozice předsedajících hned social.ukmedia.cz

dva fakultní kolegové. Nikoho asi nepřekvapí, že se do jeho čela postavil expert z IES. Zástupců naší fakulty však bylo v jednacích sálech mnohem víc, a to jak mezi účastníky, tak ve čtyřicetičlenném organizačním týmu. Centrum Plzně se v modelový Washington promění zase za rok, kdy Český model amerického kongresu čeká jubilejní pátý ročník. Zúčastnit se může každý, kdo se alespoň okrajově zajímá o dění kolem sebe a rád by si – zatím nanečisto – vyzkoušel některou z klíčových rolí veřejného života. Stačí jen sledovat webové stránky www.americkykongres.cz a na jaře vyplnit registrační formulář.

Michaela Nováková

Vaše liga

TÉMA

Foto: SOCIAL 2004, Martin Benda

ZÁŘÍ 2014

social.ukmedia.cz

SOCIAL

TÉMA

SOCIÁL

Jak je na tom Česká republika s diskriminací oproti ostatním zemím? Záleží na tom, v jakých oblastech. Nejde říct, že by v zahraničí na tom byli o moc lépe. Existují tam obdobné problémy. Co je tam asi jiné, je respekt k právu, respekt k zákonům, větší respekt k lidským právům obecně. Lidi jsou zvyklejší situaci aktivně řešit. Mají trochu větší důvěru v systém, že něco můžou změnit, a zároveň mají větší oporu ve společnosti, což tady bohužel moc není a začíná to už zpochybňováním legislativy. Jaké problémy se tedy u nás musí řešit? Hodně vnímám v poslední době věkovou diskriminaci, protože když to srovnám s oblastí rovných příležitostí žen a mužů, tak předsudky vůči starším lidem jsou hodně silné, často až nenávistné. Třeba i zaměstnavatelé říkají, že jsou oškliví, a proto je nechtějí zaměstnávat. Myslíte si, že se v poslední době situace zhoršila? Mám pocit, že kvůli ekonomické krizi se situace ve všech oblastech diskriminace zhoršila. Čím méně je pracovních příležitostí a možností, tím se samozřejmě zmenšuje prostor social.ukmedia.cz

Foto: Alžběta Čermáková

BYL PŮVODNĚ JAKO SAMIZDAT

pro jednání různých ohrožených skupin na trhu práce. Myslím si, že to může lidem hodně uškodit i individuálně, není to jenom mechanismus diskriminace, ale i pohrdání těmito lidmi. Ekonomická krize vyostřila všechny rozdíly a nerovnosti ve společnosti. A eskalovala i diskuze o postavení Romů, to je další složité téma, které se řeší v české společnosti. Jaké jsou podle vás příčiny problémů mezi touto menšinou a většinovou společností? Určitě to je xenofobie a rasistické postoje. Svou roli sehrává i sociální situace. Nechci se zastávat lidí, kteří mají rasistické názory, ale pokud klesáte ke dnu nebo máte problémy, bohužel to často funguje tak, že hledáte ještě někoho, kdo na tom je nebo by měl být hůř než vy. A vy se tím chcete nějakým způsobem uklidnit nebo dokázat, že na tom nejste společensky tak bídně. Myslím, že jsou hodně odpovědní čeští politici a média, která nenávist někdy vědomě a někdy nevědomě hodně rozdmýchávají. Když se objeví nějaký případ násilí, kde je majorita a kde jsou Romové, tak se tomu věnují zcela neúměrně. Často některé deníky zveřejňují takové ty „hoaxy“, co se týkají Romů a sociální situace, kolik berou sociálních dávek,

a mají tam zdroj „zjistili jsme od starosty“. Od jakého ale nevíte. V poslední době se ve společnosti rozvířila diskuze o nošení tzv. hidžábů, muslimských šátků. Na jedné střední škole dvě muslimské dívky ukončily studium, protože jim vedení šátky zakázalo. Považujete to za diskriminaci, nebo se měly dívky přizpůsobit kulturním zvyklostem země, ve které žijí? To, co jsem si přečetla a vyslechla v médiích, svědčí o tom, že šlo skutečně o to, že jsou muslimky, a cílem bylo znepříjemnit jim život. Nošení šátků je velmi kontroverzní téma. Nicméně diskuze tak, jak je vedena v České republice, je spíše xenofobní. Odpůrcům šátků vadí poškozování práv žen, že by se ale zapojovali do posilování postavení žen v České republice, jsem si nějak nevšimla. Co říkáte na kvóty pro ženy ve firmách a v politice? Považujete tento prostředek k omezení diskriminace žen za vhodný? Svoji aktivitu zaměřuji jinam. Aby se změnily podmínky ve společnosti, musí se zlepšit podmínky těch, kteří jsou na společenském žebříčku „dole“. Proto svoji energii věnuji jiným

ZÁŘÍ 2014

Jak se díváte na sexistické reklamy, ať už na billboardech nebo jinde? Myslíte si, že je vůbec možné jejich tvůrce postihnout za to, že ženy zobrazují pouze jako sexuální objekty, nebo by to bylo naopak omezení jejich svobodného projevu? Nemyslím si, že by se měli jejich tvůrci nějak institucionalizovaně postihovat. Jediný postih si dovedu přestavit v odmítání jejich výtvorů. Sexistické prasátečko organizace Nesehnutí je jednou z dobrých cest, jak se zabývat sexistickou reklamou a jak přitáhnout k tématu pozornost. To je určitě dobrá cesta, jak sexistické zobrazování žen a mužů „postihovat“. A samozřejmě, že mi sexistická reklama vadí, hlavně ta ponižující a urážlivá. Za jednu z nejhorších reklam považuji už poměrně staré spoty na Fernet Stock, kdy byla vypouštěna kecající a otravná přítelkyně na dovolené. Jestli mít takového partnera, tak radši žádného. Jak byste reagovala na argument člověka, který by tvrdil, že sociálně slabí lidé si za své problémy mohou sami, a tak si je taky mohou sami vyřešit? Řekla bych, že záleží na tom, z jakého prostředí člověk pochází, což hodně předurčuje jeho možnosti a příležitosti. Pokud musíte nejdřív dokázat, že nevadí, že jste žena, nevadí, že jste Rom, nevadí, že jste starý, a až potom dokazujete, jaké jsou vaše schopnosti a dovednosti, jste v horší situaci než někdo, kdo přijde a jenom dokazuje, co umí. Stojí vás to strašně moc síly. Je to hodně náročná situace. Samozřejmě i ty příležitosti, které vám dává vaše prostředí, v kterém vyrůstáte, hrají velkou roli. Jestli bych oponenta přesvědčila, je ale velká otázka. Setkala jste se někdy s nějakou diskriminací vůči vám osobně? Kdysi dávno, když jsem v prváku na jeden semestr přerušila školu. Hledala jsem si práci a byla jsem v personální agentuře. Tam jsem seděla s klukem, který uměl méně jazyků než já, říkal, že nezvládá počítače, a další věci. Zkoušeli nás z jazyků, ale jeho vůbec, takže asi nakonec neuměl žádný. Zatímco mě poslali na pozici recepční, jemu řekli, že to nevadí, že se to doučí, a poslali ho na konzultantské věci, IT. Z hlediska hierarchie není odlišné být recepční a nějaký konzultant po telefonu, ale ty mzdy byly jiné. Není také zrovna jednoduché prosadit se v mužských kolektivech třeba star-

ších mužů. Prostě cítíte, že mají pocit, že jsem mladá holka, i když už úplně mladá nejsem. Mohly tyto zkušenosti ještě zvýšit váš zájem o problematiku diskriminace? Samozřejmě. Když se vás to dotýká osobně, je motivace vyšší, ale hlavně pochopíte, jak se cítí ti, kteří jsou v té situaci. Když jsem se pak ucházela o práci s prvním dítětem, také to hrálo roli. Je to hodně nepříjemné a jste v situaci, kdy vidíte, že v realitě je to ještě mnohem horší, než co si čtete v publikacích a co slyšíte od jiných. Čím se přesně v práci zabýváte? Jaké jsou a byly vaše profese? Pracuji hlavně v neziskovém sektoru, momentálně je mojí domovskou organizací obecně prospěšná společnost Alternativa 50+. V poslední době pracuji i na zakázkách pro soukromé firmy. Využívám to, co jsem vystudovala na FSV, a to je sociologie. Dělám sociologickou analýzu, různé studie, kritické analýzy, audity ve firmách, které se týkají personální politiky, hlavně v oblasti rovných příležitostí žen a mužů, různých věkových skupin. Dělala jsem i v Poradně pro občanství, občanská a lidská práva výzkum k tématu postavení cizinců v České republice. Takže jde v podstatě o oblast rovných příležitostí s ohledem na různé skupiny, dělala jsem i výzkum o postavení Romů. A co přesně to znamená v praxi? V neziskovém sektoru je většinou potřeba dělat i management a administrativu, což je hodně důležité. A potom to konkrétně znamená dělání různých analýz ve firmách v oblasti, kterou si buď sami vybereme, nebo s kterou někdo přijde, že by měl zájem zjistit nějaké informace pro svou činnost. Ale nejsou to klasické akademické výzkumy nebo analýzy. Vždycky je to s ohledem na nějakou užitnou hodnotu, výsledkem je nejen analýza, ale i doporučení, co zlepšovat, co dělat, co nedělat. Může se hodnotit i dodržování legislativy. A další věc, která mě poslední dobou zajímá asi nejvíc, je jak to prosazovat do praxe. Buď u zaměstnavatelů, jednotlivců anebo i v politice. Asi lze použít i ne moc pěkné slovo lobbování, prosazování zákonů, národních politik.

oblast rovných příležitostí nebo postavení různých ohrožených skupin ve společnosti. V poslední době se zaměřuji především na analýzy pracovních podmínek ve firmách a na úřadech veřejné správy z hlediska rovných příležitostí žen a mužů, různých věkových skupin a kvality pracovních podmínek obecně. Tady lze konstatovat, že bohužel po tzv. hospodářské krizi došlo k zásadnímu zhoršení pracovních podmínek. Zmenšují se příplatky za práci přesčas, pokud je vůbec nějak ohodnocena, zaměstnavatelé často zakazují zaměstnancům návštěvu lékařů, podmiňují odměny a prémie tím, aby zaměstnanci nebyli nemocní a nechodili k lékaři. Práci, kterou dříve dělali dva lidi, dnes často dělá jeden člověk bez adekvátního růstu platu či odměn. Zásadně také rostou počty smluv na dobu určitou, což negativně ovlivňuje postavení zaměstnanců v sociálním systému. Zásadní dopad to má např. na ženy odcházející na mateřskou dovolenou. V březnu jsem také dokončila výzkum k postavení dlouhodobě usazených migrantů v České republice. Bohužel tu platí, že to, že mají rovné či téměř shodné právní postavení s Čechy, neznamená, že by nemuseli čelit diskriminaci. Cizince v nich vidíme stále. Co vás vedlo k tomu, že jste si tuhle práci vybrala? Mě vždycky nějak zajímaly sociální věci, nerovnosti ve společnosti. Vždycky mi to vadilo a mám pocit, že ty rozdíly by ve společnosti ne-

Foto: Alžběta Čermáková

aktivitám, ale proti kvótám nejsem a myslím si, že když jsou dobře nastavené, mohou pomoct. Pokud by v USA nebyla afirmativní akce, těžko by se situace mohla od padesátých a šedesátých let 20. století tolik změnit např. v oblasti vzdělání. A i když není situace ideální, pozitivní přínosy tu jsou.

TÉMA

Jak vypadá typická analýza nebo výzkum, které děláte? Co musíte udělat pro to, aby mohl/a vzniknout? Můžete uvést nějaký konkrétní příklad, co jste zjistila? Zaměřuji si hlavně na sociální oblast, social.ukmedia.cz

SOCIAL

OSOBNOSTI

Foto: Alžběta Čermáková

ČEŠTÍ POLITICI A MÉDIA NĚKDY NENÁVIST ROZDMÝCHÁVAJÍ

social.ukmedia.cz

ZÁŘÍ 2014

OSOBNOST

LINDA SOKAČOVÁ Se socioložkou Lindou Sokačovou jsme si povídali o diskriminaci v české společnosti, nošení hidžábů ve školách, o rivalitě mezi instituty na naší fakultě i o tom, proč je těžké se prosadit jako žena nebo jako cizinec.

Čím méně je pracovních příležitostí a možností, tím se samozřejmě zmenšuje prostor pro jednání různých ohrožených skupin na trhu práce. Myslím si, že to může lidem hodně uškodit i individuálně, není to jenom mechanismus diskriminace, ale i pohrdání těmito lidmi. Ekonomická krize vyostřila všechny rozdíly a nerovnosti ve společnosti. A eskalovala i diskuze o postavení Romů, to je další složité téma, které se řeší v české společnosti.

a média, která nenávist někdy vědomě a někdy nevědomě hodně rozdmýchávají. Když se objeví nějaký případ násilí, kde je majorita a kde jsou Romové, tak se tomu věnují zcela neúměrně. Často některé deníky zveřejňují takové ty „hoaxy“, co se týkají Romů a sociální situace, kolik berou sociálních dávek, a mají tam zdroj „zjistili jsme od starosty“. Od jakého ale nevíte. V poslední době se ve společnosti rozvířila diskuze o nošení tzv. hidžábů, muslimských šátků. Na jedné střední

Jaké jsou podle vás příčiny problémů mezi touto menšinou a většinovou společností? Určitě to je xenofobie a rasis- Nošení šátků je velmi kontroverzní téma. tické postoje. Svou roli sehrá- Nicméně diskuze tak, jak je vedena v vá i sociální situace. Nechci se České republice, je spíše xenofobní. zastávat lidí, kteří mají rasistické názory, ale pokud klesáte ke dnu nebo máte problémy, bohužel to často škole dvě muslimské dívky ukončily funguje tak, že hledáte ještě někoho, kdo na studium, protože jim vedení šátky zatom je nebo by měl být hůř než vy. A vy se tím kázalo. Považujete to za diskriminaci, chcete nějakým způsobem uklidnit nebo do- nebo se měly dívky přizpůsobit kulturkázat, že na tom nejste společensky tak bídně. ním zvyklostem země, ve které žijí? Myslím, že jsou hodně odpovědní čeští politici To, co jsem si přečetla a vyslechla v médiích, social.ukmedia.cz

SOCIAL

OSOBNOST

Mgr. Linda Sokačová (36) vystudovala sociologii na FSV UK a v současné době pracuje jako socioložka-konzultantka v obecně prospěšné společnosti Alternativa 50+, která se zabývá rovnými příležitostmi žen a mužů, poskytuje podporu lidem v předdůchodovém věku a bojuje proti všem formám diskriminace ve společnosti.

svědčí o tom, že šlo skutečně o to, že jsou muslimky, a cílem bylo znepříjemnit jim život. Nošení šátků je velmi kontroverzní téma. Nicméně diskuze tak, jak je vedena v České republice, je spíše xenofobní. Odpůrcům šátků vadí poškozování práv žen, že by se ale zapojovali do posilování postavení žen v České republice, jsem si nějak nevšimla. Co říkáte na kvóty pro ženy ve firmách a v politice? Považujete tento prostředek k omezení diskriminace žen za vhodný? Svoji aktivitu zaměřuji jinam. Aby se změnily podmínky ve společnosti, musí se zlepšit podmínky těch, kteří jsou na společenském žebříčku „dole“. Proto svoji energii věnuji jiným aktivitám, ale proti kvótám nejsem a myslím si, že když jsou dobře nastavené, mohou pomoct. Pokud by v USA nebyla afirmativní akce, těžko by se situace mohla od padesátých a šedesátých let 20. století tolik změnit např. v oblasti vzdělání. A i když není situace ideální, pozitivní přínosy tu jsou. Jak se díváte na sexistické reklamy, ať už na billboardech nebo jinde? Myslíte si, že je vůbec možné jejich tvůrce postihnout za to, že ženy zobrazují pouze jako sexuální objekty, nebo by to bylo naopak omezení jejich svobodného projevu? Nemyslím si, že by se měli jejich tvůrci nějak institucionalizovaně postihovat. Jediný postih si dovedu přestavit v odmítání jejich výtvorů. Sexistické prasátečko organizace Nesehnutí je jednou z dobrých cest, jak se zabývat sexistickou reklamou a jak přitáhnout k tématu pozornost. To je určitě dobrá cesta, jak sexistické zobrazování žen a mužů „postihovat“. A samozřejmě, že mi sexistická reklama vadí, hlavně ta ponižující a urážlivá. Za jednu z nejhorsocial.ukmedia.cz

ších reklam považuji už poměrně staré spoty na Fernet Stock, kdy byla vypouštěna kecající a otravná přítelkyně na dovolené. Jestli mít takového partnera, tak radši žádného. Jak byste reagovala na argument člověka, který by tvrdil, že sociálně slabí lidé si za své problémy mohou sami, a tak si je taky mohou sami vyřešit? Řekla bych, že záleží na tom, z jakého prostředí člověk pochází, což hodně předurčuje jeho možnosti a příležitosti. Pokud musíte nejdřív dokázat, že nevadí, že jste žena, nevadí, že jste Rom, nevadí, že jste starý, a až potom dokazujete, jaké jsou vaše schopnosti a dovednosti, jste v horší situaci než někdo, kdo přijde a jenom dokazuje, co umí. Stojí vás to strašně moc síly. Je to hodně náročná situace. Samozřejmě i ty příležitosti, které vám dává vaše prostředí, v kterém vyrůstáte, hrají velkou roli. Jestli bych oponenta přesvědčila, je ale velká otázka.

byly jiné. Není také zrovna jednoduché prosadit se v mužských kolektivech třeba starších mužů. Prostě cítíte, že mají pocit, že jsem mladá holka, i když už úplně mladá nejsem. Mohly tyto zkušenosti ještě zvýšit váš zájem o problematiku diskriminace? Samozřejmě. Když se vás to dotýká osobně, je motivace vyšší, ale hlavně pochopíte, jak se cítí ti, kteří jsou v té situaci. Když jsem se pak ucházela o práci s prvním dítětem, také to hrálo roli. Je to hodně nepříjemné a jste v situaci, kdy vidíte, že v realitě je to ještě mnohem horší, než co si čtete v publikacích a co slyšíte od jiných. Čím se přesně v práci zabýváte? Jaké jsou a byly vaše profese? Pracuji hlavně v neziskovém sektoru, momentálně je mojí domovskou organizací obecně prospěšná společnost Alternativa 50+. V poslední době pracuji i na zakázkách pro soukromé firmy. Využívám to, co jsem vystudovala na FSV, a to je sociologie. Dělám sociologickou analýzu, různé studie, kritické analýzy, audity ve firmách, které se týkají personální politiky, hlavně v oblasti rovných příležitostí žen a mužů, různých věkových skupin. Dělala jsem i v Poradně pro občanství, občanská a lidská práva výzkum k tématu postavení cizinců v České republice. Takže jde v podstatě o oblast rovných příležitostí s ohledem na různé skupiny, dělala jsem i výzkum o postavení Romů.

A co přesně to znamená v praxi? V neziskovém sektoru je většinou potřeba dělat i management a administrativu, což je hodně důležité. A potom to konkrétně znamená dělání různých analýz ve firmách v oblasti, kterou si buď sami vybereme, nebo s kterou někdo přijde, že by měl zájem zjistit nějaké informace pro svou činnost. Ale nejsou to klasické akaSetkala jste se někdy s nějakou diskri- demické výzkumy nebo analýzy. Vždycky je to s ohledem na nějakou užitnou hodnotu, minací vůči vám osobně? výsledkem Kdysi dávno, nejen když jsem v Pokud musíte nejdřív dokázat, že nevadí, je analýza, prváku na ježe jste žena, Rom nebo starý, a až potom ale i dopoden semestr ručení, co přerušila ško- dokazujete, jaké jsou vaše schopnosti, zlepšovat, lu. Hledala jste v horší situaci. co dělat, jsem si práci co nedělat. a byla jsem v personální agentuře. Tam jsem seděla s klu- Může se hodnotit i dodržování legislativy. A kem, který uměl méně jazyků než já, říkal, že další věc, která mě poslední dobou zajímá asi nezvládá počítače, a další věci. Zkoušeli nás nejvíc, je jak to prosazovat do praxe. Buď u z jazyků, ale jeho vůbec, takže asi nakonec zaměstnavatelů, jednotlivců anebo i v politice. neuměl žádný. Zatímco mě poslali na pozici Asi lze použít i ne moc pěkné slovo lobbování, recepční, jemu řekli, že to nevadí, že se to do- prosazování zákonů, národních politik. učí, a poslali ho na konzultantské věci, IT. Z hlediska hierarchie není odlišné být recepční a nějaký konzultant po telefonu, ale ty mzdy

Jak vypadá typická analýza nebo výzkum, které děláte? Co musíte udělat

ZÁŘÍ 2014

pro to, aby mohl/a vzniknout? Můžete literaturou nebo s výzkumy. Samozřejmě větuvést nějaký konkrétní příklad, co jste šinu jsem se naučila až v praxi, ale bez těch základů bych to nezvládla. Hodně lidí sice dělá zjistila? Zaměřuji si hlavně na sociální oblast, oblast ve škole výzkumy a analýzy, ale nemají základ metodologie a je rovných p ř í l e - Práci, kterou dříve dělali dva lidi, dnes čas- to vidět. Výzkujsou méně žitostí to dělá jeden člověk bez adekvátního růstu my profesionální. nebo pos t a v e n í platu či odměn. Vzpomí nát e různých si na nějaký ohrož ených skupin ve společnosti. V poslední době druh rivality mezi instituty na Fakultě se zaměřuji především na analýzy pracovních sociálních věd? podmínek ve firmách a na úřadech veřejné Jo, vždycky to tam bylo. Ekonomie se tvářila správy z hlediska rovných příležitostí žen a jako elitní obor. Myslím, že i studenti žurnalismužů, různých věkových skupin a kvality pra- tiky měli takový pocit výlučnosti. Nevím, jestli covních podmínek obecně. Tady lze konstato- to bylo tím institutem, ale žurnalistika byla vat, že bohužel po tzv. hospodářské krizi došlo v té době hodně prestižní profese. Teď už je k zásadnímu zhoršení pracovních podmínek. to asi jinak. A také si vzpomínám na rivalitu Zmenšují se příplatky za práci přesčas, pokud mezi vyučujícími, bohužel to pak hrálo roli při je vůbec nějak ohodnocena, zaměstnavatelé hodnocení studentů, kdy studovali u jednoho často zakazují zaměstnancům návštěvu léka- a druhý zkoušel. řů, podmiňují odměny a prémie tím, aby zaměstnanci nebyli nemocní a nechodili k lékaři. Jak vzpomínáte na metody výuky nebo Práci, kterou dříve dělali dva lidi, dnes často na způsob, jakým se vyučovalo? dělá jeden člověk bez adekvátního růstu platu Mám pocit, že když já jsem studovala, bakalář či odměn. Zásadně také rostou počty smluv na byl lepší, že se tam víc dbalo na výsledky a na dobu určitou, což negativně ovlivňuje postave- úroveň výuky. I profesoři mi přišli připravenějní zaměstnanců v sociálním systému. Zásadní ší. Potom na magistru jsem se občas setkala s dopad to má např. na ženy odcházející na ma- tím, že vyučující nedocházeli na hodiny, nebyli moc připravení, ale zároveň tam byli i učiteteřskou dovolenou. V březnu jsem také dokončila výzkum k lé, kteří byli hodně motivující. Hodně dobře postavení dlouhodobě usazených migrantů vzpomínám na Jiřího Kabeleho, který v té v České republice. Bohužel tu platí, že to, že době zaváděl do výuky interaktivní semináře. mají rovné či téměř shodné právní postavení Museli jsme číst texty v cizích jazycích, to tehdy tedy zvys Čechy, neznamená, že Ekonomie se vždycky tvářila jako elitní kem nebylo. Nebo Věra by nemuseli čelit diskri- obor. Myslím, že i studenti žurnalistiky měli S o k o l o v á , která učila minaci. Ci- takový pocit výlučnosti. na Filozozince v nich fické fakultě vidíme stále. historii, kam jsem docházela. To byly semiCo vás vedlo k tomu, že jste si tuhle náře západního typu vysokoškolské výuky. Navíc jsme museli číst v angličtině, což bylo práci vybrala? Mě vždycky nějak zajímaly sociální věci, ne- obohacující zase z jiného pohledu. To mě urrovnosti ve společnosti. Vždycky mi to vadilo a čitě bavilo. Ale co se týče organizace studia, mám pocit, že ty rozdíly by ve společnosti ne- bakalář mi tehdy přišel kvalitnější než potom měly být tak ostré. Není to dobré pro nikoho. navazující studium, což mě překvapilo, i v těch A pak myslím, že mě k tomu hodně nasměro- nárocích. Kromě diplomky, na tu byly myslím vala vysoká škola. Ti profesoři a profesorky, co nároky dost velké. tam učili. V minulosti jste byla členkou jistého Jakým způsobem jste v praxi využila anarchistického spolku, o co vám tehdy zkušenosti nebo vědomosti nabyté na šlo? Zase to souviselo s tématem nerovnosti ve FSV? Hodně, co se týče sociologické analýzy nebo společnosti. Anarcho-feministická skupina metodologie výzkumu, jsem získala hlavně ve (Feministická skupina 8. března), ve kterém škole. U nás tehdy hodně kladli důraz na to, jsem byla, se na rozdíl od tehdejšího feminiže nesmíme opisovat. Pokud čerpáme odně- smu nezaměřovala jenom na nerovnosti mezi kud jinud, tak zdrojujeme, a vůbec pracujeme s muži a ženami, ale i na sociální nerovnosti. To

OSOBNOST

mě na tom hodně zajímalo. Taky si nemyslím, že je správná vize hierarchizace společnosti a jenom důraz na ženy ve vedoucích, řídicích pozicích, političky a tak dále, ale že je potřeba se zaměřovat i na ženy v supermarketech, na chudší ženy. Takže jste řešila podobnou tematiku jako teď? Asi to bylo mnohem obecnější, tehdy to bylo na úrovni celé společnosti, kdežto teď se zaměřuji na konkrétnější oblasti. Byla to témata jako trh práce, násilí na ženách, obraz ženy v médiích, vůbec to, jak fungovalo feministické hnutí v České republice. Tato témata nebyla v té době moc otvíraná. Jak se díváte na působení anarcho-feministické skupiny Pussy Riot? Schvalujete ho, nebo si myslíte, že je až za hranou vkusu a únosnosti? Jejich vystoupení chápu jako útok na zneužívání moci a upozornění na potlačování politických práv, proto toto vystoupení podporuji a nepovažuji ho za nevhodné a nepřijatelné. Tak se spíš dívám na reakci ruských mocenských orgánů a soudů. Něčeho podobného bych byla schopná spíš v minulosti, ale nejsem tak kreativní jako Pussy Riot, takže by to byla větší nuda… Dá se ale říct, že máte stejné názory jako tehdy? Můj postoj k společenským nerovnostem se nezměnil. Jen to řešíte jiným způsobem. Ano. Rozhodně neodmítám cestu rozvoje legislativního prostředí, nějakých konkrétních změn. Už jsem říkala, že se věnuju hodně lobbování, třeba za zákon o sociálním bydlení, změny v důchodovém systému. To anarchisti moc nedělají.

Vojtěch Andrš

social.ukmedia.cz

SOCIAL

ANKETA

SOCIAL... NEBO ASOCIÁL?

Po nástupu na Fakultu sociálních věd, konkrétně na obor Sociologie a sociální politika, jsem byl mile překvapen, že máme svůj vlastní sociologický plátek – Sociál. Ihned jsem si umínil, že do něj někdy něco napíšu. No a jak to tak bývá, „někdy něco“ se změnilo v „možná někdy“ a „možná někdy“ v zapomnění…

ANKETA

12 je ze Soc. a sociální politiky/Soc. a sociální antropologie

FSV

V naší anketě odpovídalo

6 studuje Politologii 12 studuje Marketingovou komunikaci a PR 6 studuje Ekonomii 4 studenti jsou z Teritoriálních studií

15% ne

15% nevím

85% ano

10% ano

85% ne Znáte Social?

social.ukmedia.cz

5% ano

Líbí se vám název Social?

95% ne Víte, kdo se stará o fungování časopisu?

ZÁŘÍ 2014

ANKETA

O čem to vůbec je? Otázka číslo jedna zněla: Znáte Sociál? Odpovědi poměrně uspokojující, a sice 34 respondentů zná, 6 nezná. Mezi neznalé se dají škatulkově zařadit jen studenti Teritoriálních studií, kde Sociál neznají 3 ze 4 dotázaných z tohoto oboru. Za charakteristickou odpověď na tuto otázku by se daly vybrat dvě věty od Blanky P.: „Znám, ale nikdy jsem ho nečetla. O čem to je vůbec?“ Druhá otázka: Jak se vám líbí/nelíbí název „Sociál“? Společně s odpověďmi se dostáváme k asi největšímu problému současného Sociálu. Kladně, tedy název se mi líbí, odpověděli jen 4 respondenti, dalších 6 se pak nedokázalo rozhodnout a zvolilo možnost ani líbí, ani nelíbí a zbylých 30 dotázaných se vyjádřilo pro odpověď nelíbí! Toto bezesporu vysoké číslo bylo spjato s nelichotivými výroky ohledně názvu Sociál. Nezávisle na sobě se 5 studentů vyjádřilo, že název Sociál v jejich myslích automaticky vyvolává slovo asociál, a tudíž vzniká negativní vjem už u jména. Další dotázaný

Foto: Social.ukmedia.cz

rok později do mého rozvrhu přibyly předměty z oboru Marketingové komunikace a PR a Sociál mi byl na Hollaru blíže než kdy dříve. Přesto mi trvalo další rok, než jsem zjistil, že Sociál má se sociologií pramálo společného a počet přispěvatelů právě z tohoto oboru se rovná velké nule. O veškerou administrativní činnost se starají vesměs studenti žurnalistiky. Tímto faktem jsem byl poměrně překvapen a napadla mě otázka, proč to proboha zjišťuji tak pozdě. Odpověď by mohla být prostá, jsem ignorant, což je holý fakt, ale pokud vezmeme v potaz, že většina mých kamarádů a většina kamarádů mých kamarádů jsou v některých otázkách také ignoranti, může vzniknout velmi klamný obraz Sociálu. No a tak se také stalo… Abych své hypotézy o studentské mylné znalosti, případně úplné neznalosti výše zmíněného plátku vědecky ověřil, rozhodl jsem se o malý výzkum. Vybral jsem 40 respondentů napříč fakultou, konkrétně 12 z MKPR, 12 z SOSP a SOSA, 6 z Politologie, 6 z Ekonomie a 4 z Teritoriálních studií, a zeptal se jich na několik otázek. Rád bych se nyní pokusil o analýzu jejich odpovědí.

si myslel, že časopis je pro sociálně znevýhodněné studenty. Fanda P. pak poměrně výstižně dodává: „Název je to sice zajímavý, jelikož studujeme na Fakultě sociálních věd, ale v dnešní době už trochu přežitý a myslím, že pro celofakultní časopis by se hodil trochu Znám, ale nikdy jsem důstojnější.“ Já osobně O čem to je vůbec?“ nemohu než souhlasit, byť jsem pro změnu názvu z trochu jiného důvodu, než jen že by se mi nelíbil. Důvod je spjat s otázkou číslo tři. Třetí otázka: Víte, kdo se stará o jeho fungování? (Který obor/obory z FSV)? Odpovědi mě nepřekvapily. Věděli jen dva respondenti. Zbylých 38 netušilo. Ba co hůř, následovaly tyto tipy: Sociál vedou sociologové 8x (převážně sami sociologové, dokonce jeden z nich mě osočil, ať se nenavážím do jejich časopisu), 4x MKPR (pravděpodobně ovlivněno tazatelem), 8x FSV (technicky správně, nicméně vzhledem k otázce stále nepřesné). Studenti by si přáli seriózní název Přestože Sociál slavil 10 let své existence, výsledky této ankety jsou tristní. Je samozřejmě nutné přihlédnout k tomu, že do výběrového vzorku nebyli zařazeni žurnalisti, kteří by s

vysokou pravděpodobností zmírnili nelichotivou bilanci, ale cílem bylo podchytit známost u studentů, kteří se Sociálem organizačně nemají co dočinění, ale jako studenti fakulty, kterou Sociál zastupuje, by ho měli bezesporu znát a číst (alespoň někdy). Dalším důležitým faktem je, že všichni respondenti studují na FSV minimálně druhým rokem, což bohužel jen zvýrazňuje problém dosažených výsledků. Poslední otázka byla volná a dotazovaní se mohli vyjádřit k tomu, co by rádi četli ve fakultním časopise a jaký alternativní název by vymysleli. Názvů padlo mnoho, mezi nejzajímavější patří: FSV list, Fronta FSV, FSV Press, Měsíčník Univerzity Karlovy FSV, Život FSV, Fakultní listy… Nelze si nevšimnout jisté podobnosti a serióznosti v navrhovaných názvech. Jde o jasné označení toho, co člověk drží v ruce, aniž by musel přemýšlet, z jaké dimenze onen výtisk pochází a komu je určen. A pokud jde o to, co by rádi studenti četli, velmi výstižně to shrnula Marina V. „Přečetla bych si, kam studenti chodí večer, kam na oběd, jak se k nim kde chovají, co si myslí Erasmáci o kolejích, výuce a v čem se to u nás liší. Recenze na fungování a kvalitu menz, kolejí, buUK, studijních odděho nečetla. dov lení, apod.“ Podobný pohled má i Jakub A. „Když se chci dozvědět něco ze světa, jdu na net, ale věci ohledně školy a studentů by měly být právě ve školních časopisech.“ Zdá se, že redaktoři a celé vedení Sociálu teď stojí před výzvou, která vytanula na povrch. Nutno podotknout, že ne nečekaně. Co se stane se starým, dobrým a konzervativním, žel skomírajícím a pro studenty nezajímavým Sociálem? No, to se dozvíme už brzy…

Filip Čech

social.ukmedia.cz

SOCIAL

MINITÉMA

TURNIKETY NA HOLLARU

JDE O BEZPEČNOST, NEBO ZAVLÁDNE BIG BROTHER? Přišlo to jako rána z čistého nebe, alespoň tedy pro nezasvěceného studenta naší fakulty. Byli jsme zvyklí chodit na Hollar svobodně a bez jakýchkoli oplétaček. Pokud se však rozhodneme zavítat do naší školy teď, zkraje nového studijního roku, čeká nás hned po překonání těžkých dveří překvapení. Turnikety.

Ne každý zloděj vypadá jako zloděj Ač jsou argumenty fakulty k zavedení turniketů logicky vysvětlitelné, přirozeně s nimi nemusí mnozí souhlasit. Další slova zástupce fakulty, že jde o ochranu proti opakujícím se krádežím, však naráží u funkčnosti. Nestudenti nebudou mít přístup do budovy zakázán, musí pouze uvést důvod návštěvy. Potenciální zloději a další nekalé živly však nejsou hloupí a jistě zjistí, že například do nově otevřené kavárny na Hollaru můžou i bez prokázání totožnosti. Vrátní budou mít pravomoc omezit vstup podezřelým existencím, ale copak všichni lidé se špatnými úmysly vypadají na první pohled špatně? Nežijeme přece v pohádce s černobílým světem. Nebylo by tedy lepší požadovat totožnost po každém návštěvníkovi, než to nechávat na uvážení jedné osoby? social.ukmedia.cz

Foto: Vojtěch Soudný, Oživme Hollar

ůvodů k zavedení turniketů, které budou od zimy kontrolovat počet přítomných lidí a pro vyučující zastoupí klasické píchačky, uvedl ve svém vyjádření proděkan fakulty Filip Láb hned několik. Zaprvé poukazuje na víc než rok starý výbuch v Divadelní ulici, kdy největší problém představovaly nejasnosti, zda nezůstal ještě někdo v zasažené budově. Za druhé bude jednodušší nechat budovu pojistit. Havárie vody, k níž došlo za stále neobjasněných okolností minulý akademický rok, značně zasáhla část Hollaru. Ta musela být následně kompletně zrenovována, což samozřejmě stálo nějaké peníze. Vyučujícím budou vstupní brány sloužit jako evidence jejich pracovní docházky, což je zcela normální jev u mnohých firem a škol. Nejde o žádné sledování à la Big Brother.

Zpráva o nových turniketech se díky sociálním sítím roznesla mezi studenty rychlostí blesku. Ti sice na facebookových stránkách projevují své obavy z toho, že je teď škola bude sledovat, jak pečliví v docházce na zapsané předměty jsou, ale tohle již není povinná školní docházka. Turniket bude dle proděkanových slov registrovat pouze počet osob, které jsou právě v budově. Nebude zaznamenávat jména či způsob trávení času. Navíc prezence se zpravidla dělá jen u seminářů, přednášky jsou v uvozovkách dobrovolné. Nechceš na předměty chodit, nechoď. Vysoké vzdělání není základní škola. Nikdo nikoho přece nenutí. Vejška není mateřská školka, za svůj (nejen) studentský

osud je zodpovědný pouze konkrétní člověk sám. A snad nežijeme v zemi, kde by vyučující sledovali seznamy docházejících studentů na jejich předměty a následně to využívali v hodnocení. To už by až příliš připomínalo nechvalnou dobu naší nedávné historie. Otázkou pouze zůstává, zda se nově zabudované turnikety sejdou se zamýšleným účinkem, nebo se postupem času stanou pouze překážejícím a nevyužívaným objektem u vstupu na Hollar.

Pavlína Kindlová

ZÁŘÍ 2014

MINITÉMA

VÝSTŘIŽKY STÁŽISTY

Foto: Jan Červenka, Oživme Hollar

ČESKÉHO ROZHLASU

(Explicitní výrazy byly ponechány pro zachování autentičnosti. Jména aktérů byla změněna, aby té autentičnosti nebylo zase až moc.)

Školení „Takže si kliknete do tohohle políčka a zmáčknete ‚generejt‘.“ Připadám si, jako bych byla zpátky na hodině počítačové nauky ve čtvrté třídě základní školy. Tam jsme se taky učili dělat na ploše kurzorem okna a pomalu štvát náš počítač do předčasného důchodu opětovným vypínáním a zapínáním, jen aby se nám do paměti nesmazatelně vrylo, že se tlačítko musí krátce vtlačit dovnitř a pustit. První den se naučím pracovat s programem, se kterým v průběhu své stáže nepřijdu do kontaktu. Moje narůstající skepse však dojde konce hned druhý den, kdy jsem představena redakčnímu systému iNews. O, iNews. To je úplně nový svět. Svět, kde na vás nedůležité zprávy z Četky a Reuters vlídně pípají a neodbytně na vás blikají do té doby, než si jich všimnete. Svět, kde na vás důležitější zprávy z Četky a Reuters útočí vysokofrekvenčním pískotem, který se rozléhá se zpožděním postupně celým newsroomem. Svět, který po pěti minutách nečinnosti kolabuje a vyžaduje po vás přihlašovací údaje klidně pětkrát do hodiny. Vynásobte si to osmihodinovou směnou a dostanete velikost náklonnosti, kterou tu všichni k iNews cítíme.

generaci Franze Josefa. Paní Milena, která v pravidelných intervalech hlásí: „Porada!“, načež se půlka osazenstva zvedne zpoza svých počítačů a jde si svorně zakouřit do čtvrtého patra. Nebo třeba pan Korektor (příbuznost s komiksovým Korektorem neznáma), který pořádá každé úterý a čtvrtek seance pro gramatické nadšence – „Dneska se zaměříme na s/z a i/y!“ – a libuje si v tom, že se k vám zezadu nenápadně přišoupne na své kancelářské židli a popíše vám chyby, kterých jste se ve svém posledním článku dopustili. V devíti z deseti případů vás přitom neskutečně vyděsí, protože máte na uších sluchátka. Jedna z mých kolegyň se taky jmenuje Kristina. A stejně jako kdykoli se sejdou dva lidé s tím samým jménem, přináší nám to spoustu radosti. Typická konverzace mezi námi a editorem proto vypadá takto:

Redakce V redakci internetového zpravodajství jsou různí lidé. Pan Karel, který se prohlašuje za

Sporťáci Mí nejoblíbenější obyvatelé zpravodajského newsroomu ve třetím patře jsou nejspíš spor-

Editor: „Kristino?“ Já: „Ano?“ Editor: „Ne, ta druhá.“ Opravdu moc, moc radosti. Tolik, že na konci dne ani jedna z nás na své jméno nereaguje.

tovní redaktoři. Jsou to taková (v nejmilejším slova smyslu) pozoruhodná individua, výhradně mužského pohlaví, která se od dlaždičů liší pouze tím, že venku nepokládají asfalt, ale dlouhé hodiny v redakci na čtyřech obrazovkách se špatnou synchronizací sledují čété čtyřku. Kromě toho nemají příliš v lásce fotbal a hokej. „Nezapomeň, Fando, že fotbal je hra, zatímco cyklistika je sport. A my jsme redakce sportu. Jen si to představ, kdybychom byli redakce her a já herní editor.“ Jsou vždy naprosto profesionální. „Haló, Bárta, Radiožurnál?“ - pauza - „Na to ti seru.“ A celkově správní kamarádi. „Volalo ti Sluníčko, tak jsem ztlumil vyzvánění.“ 136 hodin Aby má stáž splňovala všechny regulérní požadavky, měla jsem za září odpracovat 17 směn po 8 hodinách. Tedy 136 hodin. Což, pokud preferujete jiné jednotkové vyjádření, je opravdu vážně hrozně moc. Nebo mi tak aspoň přišlo na začátku měsíce. Postupem času ale člověk zjistí, čím se dá krátit čas. Nejlépe to jde, pochopitelně, samotnou prací. Když ale není materiál a křeč v hýžďovém svalstvu začíná být nesnesitelná, jde dělat i jiné věci. Koupit si kávu. Načepovat si vodu z fontánky. Zblízka si prohlížet tlumiče vibrací na zadním schodišti. Doplnit si vodu. Dojít se vyčůrat kvůli vší té vodě. Dát si druhou kávu… Uznávám, i to po pár dnech ztrácí své kouzlo. Na co ale nezbyde žádný čas, je společenské vyžití. Kdo by taky chodil do baru, když se může raději před ranní vyspat? S příchodem října se tak celkem těším na to, až obnovím vztahy se svými přáteli a rodinou. Léčba ze závislosti na kávě může počkat do listopadu.

Kristina Roháčková

social.ukmedia.cz

SOCIAL

MINITÉMA

PROTIRUSKÉ SANKCE:

O CO V NICH VLASTNĚ JDE?

PŘEHLED SANKCÍ EU Banky: Pěti velkým ruským bankám je omezen přístup na evropské kapitálové trhy. Ani společnosti, ani občané v EU nebudou moci kupovat a prodávat ruské akcie a dluhopisy s delší než 90denní splatností. Jednotlivci: Postupně se rozšiřuje seznam osob, kterým Unie zmrazila majetek a zakázala vstup do EU. Na seznamu momentálně figuruje okolo dvou set jmen z řad poslanců, proruských povstalců i podnikatelů, kteří veřejně podpořili ruskou anexi Krymu nebo separatistické skupiny v Donbasu. Ropné společnosti: Ani ropné podniky si už nebudou moci půjčovat na evropských finančních trzích. Jedná se především o energetické koncerny Rosněfť, Transněfť a Gazprom Nefť (ne však o mateřskou společnost Gazprom, na jejíchž dodávkách je Evropa závislá). Zbrojní podniky: Zákaz evropským podnikům vyvážet do Ruska zbraně a vojenský materiál se nyní rozšířil i na tzv. zboží dvojího užití používaného jak pro civilní, tak vojenské účely. V kontextu České republiky může toto nařízení poškodit zejména strojírenské firmy.

USA Ropné a plynárenské společnosti: Energetickým gigantům Gazprom, Lukoil a Rosněfť americké sankce zasáhnou do těžby a zablokují průzkum nových ropných nalezišť v Arktidě. Ohroženy jsou zároveň americké a evropské firmy jako Exxon Mobil nebo Royal Dutch Shell, které na průzkumných projektech spolupracovaly. Banky: Nová vlna sankcí rozšířila zákaz půjčování ruským bankám jako Gazprombank nebo Sberbank i na úvěry s delší než 30denní splatností. Zbrojní a technologické podniky: Pěti zbrojním a technologickým podnikům vlastněných státem, do nichž se řadí např. státní výrobce zbraní a střeliva Almaz-Antej, byla zablokována aktiva. Zakázány jsou i veškeré transakce amerických firem či občanů, které by tyto instituce zahrnovaly.

noho z možných vysvětlení se tak snaží Reakce Ruska Už po první vlně sankcí reagovalo Od první vlny protiruských sankcí na začátku to- zkomplikovat zpětné dodávky do UkraRusko zákazem velkého množství hoto roku se vedou debaty o efektivitě a smyslu jiny, která vede s Ruskem spory o ceně. Existuje však celá řada názorů, japotravinářských produktů a pohrotohoto nástroje. Poškodí vůbec Rusko více než kým směrem se ruská reakce bude ubízilo, že uvalí embargo na dovoz evropských aut, strojírenských výrobků Západ? Dokázaly EU a USA uvalit sankce v ten rat. „Může například přerušit dohody o a oděvů. Ještě ostřeji pak Moskva správný moment? A co vůbec Západ sankcemi ochraně práv intelektuálního vlastnictví kritizuje nové, tvrdší kolo evropských sleduje? Kromě různých pohledů na tyto otázky a stát se nestydatým propagátorem nelesankcí, které byly představeny týden nabízí článek i stručné shrnutí aktuálních proti- gálního stahování hollywoodských filmů po ukrajinském příměří, v pátek 12. ruských sankcí zveřejněných ke 12. září spolu s a hudby,“ upozorňuje analytik Erik Best na webu TheFleetSheet. „Nejtvrdší odzáří. Sankce označila za strategickou různými scénáři ruské odvety. vetou by samozřejmě bylo, kdyby Rusko chybu a jejich uvalení za nezákonné nechalo uniknout dokumenty KGB se a nespravedlivé. Podle Moskvy si EU zvolila cestu jdoucí „proti procesu mírového urovnání“ a v případě setr- záznamy o tom, kdo byl celá léta na její výplatní listině,“ tvrdí Best. Rozhodně zatím není jisté, zda Putin kvůli sankcím změní svou polivání sankcí se dočká „náležité odpovědi.“ Co to přesně znamená, zatím není úplně jisté. Ruský premiér Med- tiku na Ukrajině. Objevují se proto dvě hlavní neznámé – jsou sankce věděv pohrozil, že by mohly být postiženy západní letecké linky vyu- účinným nástrojem řešení a bylo jejich načasování správné? Nabízíme žívající ruského vzdušného prostoru. Napětí by mohlo vzniknout i v stručnou přehlídku názorů obou stran: souvislosti s dodávkami plynu, už v půlce září totiž Gazprom podle výpovědí Polska a Slovenska omezil dodávky do těchto zemí. Podle jedsocial.ukmedia.cz

ZÁŘÍ 2014

MINITÉMA

EFEKTIVITA VYSOKÁ

NÍZKÁ ZNIČÍ OBCHODNÍ VZTAHY S RUSKEM, OSLABÍ EVROPSKÝ EXPORT A PUTINA NEOVLIVNÍ

CÍLENÉ SANKCE OSLABÍ PŘEDEVŠÍM RUSKÉ SPOLEČNOSTI A PUTIONOVO OKOLÍ

Jedna strana mezinárodní diskuse tvrdí, že dobré obchodní vztahy s Ruskem jsou pro Západ klíčové. Umožňují s východním partnerem uchovávat neustálý kontakt, který je základem pro jakýkoliv politický a diplomatický dialog. Pokud potlačíme evropsko-ruskou spolupráci, Putin si bude hledat jiné obchodní partnery. Podle ruského miliardáře G. Timčenka sankce nemají šanci změnit Putinův přístup k Ukrajině, utuží však spolupráci s Čínou. Zasaženy budou naopak jednotlivé evropské ekonomiky, což je také hlavním předmětem kritiky Bohuslava Sobotky. Ten se proto snaží vyjednat výjimky pro český strojírenský export a již zmíněné zboží dvojího užití.

Analytici na druhé straně barikády se naopak shodují, že dobře cílené sankce, které se netýkají běžných občanů, ale nejužšího okruhu ruských oligarchů a majitelů ropných společností, mají šanci na úspěch. Právě o ně se totiž opírá moc ruského prezidenta, a oni jediní tak mohou na Putina vytvořit nátlak, pokud pro ně budou sankce příliš nákladné. Účinnost v tomto ohledu potvrzují i čísla – v poslední době se země ještě rychleji přibližuje k ekonomické recesi, rubl oslabuje, roste inflace a s ní úroková sazba. Postižené firmy jako např. Rosněfť navíc kvůli sankcím žádají ruskou vládu o rozsáhlou finanční podporu.

NAČASOVÁNÍ

Foto: Alžběta Čermáková

ŠPATNÉ

DOBRÉ

RUSKO STAHUJE VOJÁKY, NA UKRAJINĚ JE ŠANCE NA MÍR

PŘÍMĚŘÍ JE PORUŠOVÁNO, TVRDÝ ZÁSAH JE NUTNÝ

Kritika, že se nové sankce neobjevily v tom nejvhodnějším okamžiku, je asi docela namístě. Stalo se tak týden po uzavření ukrajinského příměří a poté, co Rusko stáhlo z Ukrajiny 70 % svých vojáků. I Putin na adresu sankcí prohlásil, že se mu v souvislosti s nedávným vývojem zdají „a bit strange“ a mohou vést k odvetným opatřením. Evropa se tak může připravit o možnost diplomatického řešení ukrajinské krize. Časové zpoždění navíc bylo další municí pro odpůrce Bruselu. Odráží totiž častou skutečnost, že než se unijní velvyslanci na něčem shodnou, situace už je dávno někde jinde.

Jak však poznamenal bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, příměří neznamená mír a Rusko bude ve válce proti Ukrajině pokračovat. To už se koneckonců ukázalo v Doněcké a Mariupolské oblasti, kde se střílelo hned dva dny po uzavření příměří. Podle premiéra Medvěděva se navíc celá krize nevyřeší bez přijetí mírového plánu prezidenta Putina, který počítá s ovládnutím části východní Ukrajiny proruskými separatisty. Dodržování příměří tak může být jen krokem k ještě intenzivnějšímu politickému nátlaku.

Ať už se tedy přikloníme na tu či onu stranu, jisté je, že sankce nejsou bezchybným řešením. Evropu i Ameriku budou bolet, přestože Rusko by mělo být postiženo silněji – v měřítku mezinárodního obchodu je totiž více závislé na Západu, než je Západ závislý na Rusku. Mimo to také hrozí celá řada odvetných opatření, o jejichž přesné podobě má představu jen Vladimir Putin. Na druhou stranu, pokud chce Evropa Putinovi uštědřit lekci za anexi Krymu a podporu separatistů, zase tolik možností jí nezbývá. I přes své neduhy jsou sankce relativně účinnou a hlavně nevojenskou zbraní, která je v dnešní době přijatelná. Je nutné si také uvědomit, že ve hře je víc než obchodní zájmy a finanční zisky. Na Ukrajině vypukla válka a Evropa se bude muset rozhodnout, na kterou stranu se přikloní. Zda zavře oči před ruskou agresí, nebo bude bránit svobodu a demokracii i přes oběti, které takový boj přinese.

Kristýna Novotná social.ukmedia.cz

SOCIAL

REPORTÁŽ

„A PROČ ZROVNA DO RUMUNSKA?“ S přítelem toho chceme poznat co nejvíce, proto jsme se rozhodli vyjet s organizací AIESEC na stáž do Rumunska. Lákala nás vidina šesti týdnů strávených se studenty z celého světa, stejně jako práce v neziskovkách. Ve druhém největším rumunském městě Kluži jsme měli za úkol zlepšit jejich marketing, naučit je používat sociální sítě, vytvořit propagační materiály nebo naplánovat eventy. Čekala nás práce, zábava a život na koleji, který jsme do té doby neznali.

Na koleje v Rumunsku jedině se spacákem „Rumunsko je civilizovaná země, mami. Vždyť jsou i v Evropský unii,“ říkala jsem doma, když se poprvé zděsili, kam že jsme se to rozhodli odjet. To jsem však ještě netušila, že být v EU nerovná se standard, na který jsme zvyklí. Na kulturní šok jsem nevěřila, alespoň v našem případě. Dokud jsme poprvé nespatřili kolej, která se nám měla stát domovem. Kdybych Gabriela nepřesvědčila, otočili bychom se na podpatku a těch 1 500 kilometrů si ten den střihli ještě jednou. „Vidělas tu hrůzu, kterou se máme přikrýt?! Z toho chytím svrab.“ „Já vím! Hned zítra se půjdeme podívat po nějasocial.ukmedia.cz

kém spacáku.“ Doteď považuji za největší úspěch studia v Cluji to, že se studenti zvládají učit v jedné velké chaotické místnosti a zároveň sdílet pokoj s dalšími čtyřmi spolubydlícími. Pokoje jsou malé asi jako váš dětský pokojíček. Většinu prostoru zaberou dvě palandy a jedna samostatná postel. Každý student si musí vystačit s jednou skříňkou, a pokud má ostré lokty, získá i poličku. Matrace na našich postelích zažily už mnohé. Vypovídala o tom celá pestrobarevná mapa skvrn, díry od nedopalků nevyjímaje. Deka, kterou jsme vyfasovali, se

pere každý přestupný rok, a když se ten nad vámi převalí na druhý bok, snese se na vás sprcha prachu. Na to, co se nachází pod matrací, je lépe se nedívat, protože vás může překvapit třeba zaschlá těstovina nebo brouci neznámého druhu. Sprchy na koleji v Cluji jsou samozřejmě společné. Namísto klasické sprchy jsme si navíc každý večer stoupli pod rafinovanou konstrukci železných trubek, ze kterých tekla voda. Plíseň se stala běžným společníkem při večerní hygieně, naše imunita byla ale překvapivě silnější. Jako největší paradox se ukázal fakt, že

Foto: Alžběta Čermáková

ždycky jsem chtěla strávit léto na druhém konci světa a učit děti základy angličtiny. Takových programů u AIESECu najdete nespočet. Nás však zaujala jiná příležitost. Nový program ReBranders pořádají rumunští studenti několikrát do roka. Ve svém městě přivítají mladé lidi z celého světa a ti pak pomáhají s propagací tamní univerzitě nebo neziskovce. Když chcete vyjet na letní stáž, musíte AIESECu zaplatit poplatek pět tisíc korun. Za tuto částku dostanete přístup do mezinárodní databáze všech stáží, které byly na ten rok vypsány. A že jich tam je. Po registraci do databáze jsme kontaktovali AIESEC v Kluži a absolvovali Skype pohovor s Denisou. Štěstí nám hrálo do karet a do party ostatních ReBranders nás vzali okamžitě oba. Pak už naší jedinou starostí bylo vymyslet, co všechno budeme na šest týdnů v Rumunsku potřebovat...

ZÁŘÍ 2014

Foto: Alžběta Čermáková

ReBranderování Hned v prvních dnech jsme byli rozděleni do týmů. Já jsem pravidelně docházela společně s Petrosem z Řecka, Kasiou z Polska a Alice z Číny do Share Federation. Tato neziskovka má za úkol přitáhnout do města co nejvíce mladých lidí, protože v příštím roce ponese Kluž status European Youth Capital. S tím souvisejí akce, které se konaly již toto léto. Pomáhali jsme jim vylepšit webové stránky, navrhnout mezinárodní fotosoutěž, která by

Foto: Alžběta Čermáková

jediné místo, kde se dá na koleji kouřit, je v kuchyňce, hned vedle plynového sporáku. Jednu velkou výhodu ale život na koleji měl. V suterénu byla obrovská místnost s pračkami a sušičkami, kde téměř nonstop seděla paní, která neřekla ani slovo anglicky, ale zato nám do dvou hodin vyprala veškeré oblečení, které jsme jí přinesli. Prádlo sice bylo o číslo menší a potřebovalo by zásah žehličky, ale to se pak ve skříni srovnalo. Jedna pračka vyšla na 7 lei (45 Kč). Na takový servis se člověku zvyká velice rychle. Spacák jsme si nakonec nekoupili a sparťanským podmínkám jsme přivykli bez problémů. Mohli za to především i naši spolubydlící. Svůj pokoj jsem sdílela s Dášou ze Slovenska, Katherine z Californie a Andreou z Mexika a právě díky nim jsem se na kolej vždy vracela ráda. Lidé ze všech koutů světa, kteří toto léto dorazili do Cluje, se stali našimi přáteli na celý život. Všichni jsme na tom na začátku byli stejně. Spousta z nás poprvé v životě cestovala sama nebo s někým sdílela pokoj. Suranshi z Indie si dokonce po sobě poprvé sama stlala postel nebo myla nádobí.

REPORTÁŽ

rozšířila povědomí o Kluži, nebo třeba vymyslet propagační video. Práce v Share Federation byla spíš zábava, protože jsme vytvořili skvělý tým, který sršel nápady. Přítel Gabriel se podílel na propagaci filmového festivalu krátkých filmů, pro který sestříhal promo video a udělal marketing research, aby zjistil, kteří sponzoři by byli ochotni se do tohoto projektu zapojit. Potěšilo nás, že stáž není rutinní práce od nevidím do nevidím, ale spíš inspirativní spolupráce se zajímavými lidmi. Součástí stáže s AIESECem je i Global Village. Jednodenní akce pro veřejnost, která se konala v parku a kde každý reprezentoval svou zemi. Každá země dostala přidělený jeden stůl. Na něj pak připravila věci nebo pokrmy typické pro svou kulturu. Největší úspěch samozřejmě sklidilo jídlo, které ze stolů mi-

zelo závratnou rychlostí. Všimli jsme si, že Rumuni více sahali po bramborácích než po našich českých buchtách. Za hranice města Měli jsme jednu velkou výhodu, a to tu, že jsme se do Kluže vydali autem. Našim cílem totiž bylo prozkoumat rumunské hory, o kterých jsem už tolik slyšela. Nezapomenutelným výletem byl výšlap na nejvyšší horu národního parku Rodna. Rumunská příroda je perfektně přizpůsobená cestovatelům, kteří rádi chodí po horách. Našli byste tu spousta camping spots nebo dřevěných chatek, kde se dá přenocovat. Jsou volně přístupné a i do českých kempů mají daleko, ale na jednu noc to stačí. Medvěda jsme bohužel (nebo bohudík?) nepotkali a ani potulných psů tam není tolik, kolik se říká. Když jsme projížděli rumunskými vesničkami, předjeli jsme tolik koňských povozů, že už jsme je pak přestali počítat. Koně většinou táhnou valník s dřevem, na kterém sedí ještě žena, v některých případech i celá rodina. Společně jedou na pole, kde se seno pořád skládá vidlemi na kupu. Krávy se pasou u silnice a většina domů má na zahradě koně. Svůj den tráví na poli a do nejbližšího městečka to mají pěkných pár desítek kilometrů po okreskách. Babičky tu na hlavách stále nosí šátky a kolem pasu zástěru. A nikdo nikam nespěchá. Pokud vás zajímá víc z našeho léta v Rumunsku, určitě se podívejte na blog www.gonetoromania.8u.cz.

Pavla Šedivá

social.ukmedia.cz

SOCIAL

CZECH MY TRIP

„EUROPEAN SANCTIONS WILL STIMULATE OUR ECONOMY“

Since the Ukrainian crisis, Russia has been in the headlines more than ever before. How do Russians see the conflict and are they afraid about the sanctions? What does and does not a young Russian girl like about studying in Prague? We asked these and other questions Ksenia Pogodina (20) who is in her third year at the Institute of Economic Studies.

Is there something you miss from your home country? Not really. I think our cultures are very similar and we are mentally close. There is just one thing and that’s generosity. In Russia, generosity is shown in everyday life. Before I came, my family told me that Czechs are really warm and polite. But travelling as a tourist and living in Prague is not the same. The politeness is professional, but otherwise the service is quite bad. For example, if a shop closes at 7 and you arrive at 7:01, they won’t open even if they are still inside. In Russia, they would always open.

I don’t know, only people who live in Eastern Ukraine can answer that. The information in Russian and Western media differs a lot. What I don’t like is that Obama states officially that the plane was shot down by Russians without having any evidence for it, except maybe for a twitter status. When Russia tried to disprove it, USA was suddenly silent. Even though they must have the same satellite data as we have in Russia/as Putin does.

There have been passionate discussions about so called ‘anti-Russian’ sanctions. How much do you think they can harm the Russian economy and influence Putin’s politics? The sanctions might harm the economy, but they will stimulate it at the same time. Europe is dependent too much Take the food sanctions – if we can’t import food from Europe, it will boon the United States ost our own industries or it will create new ones. But where will Europe sell its On another note now - Russia has been production? I don’t understand why Europe is in the media a lot since the crisis in doing something against its own interest, just Ukraine. What is your perspective on because Obama says so. the conflict itself and on the sanctions Some say that it’s for the ‘greater imposed by EU and USA? I think that the main problem is that Europe good’ and that there is more at stake is dependent too much on the United States. than economic interests. It takes everything that Obama says as a fact, No, I think that America is doing it for econowhether or not it’s true. Like in the case with mic reasons. There are important coal mines in East Ukraine. So far, Russia has been the only the Malaysian plane crush. country that was able to stand up against the You don’t think it has been portrayed USA - of course that Obama doesn’t like that. It’s a power play. fairly in the media? social.ukmedia.cz

Foto: FB autorky

What was your first impression of Prague? Prague is a beautiful city, but my first week was really difficult. I remember my first class at the IES – I wasn’t used to studying in English and I couldn’t understand at all what the teacher was saying. I just sat there and thought ‘I shouldn’t have come here. What am I going to do?’ But after few days everything was all right. The BEF (Bachelor programme of Economics and Finance, pozn. red.) is really well organized and Mr. Červinka, the head of the programme, was amazing. He made us feel really welcome, organised regular sessions and informed us about new classes.

How do you know that Russia is not manipulating its media to drive people against Europe and America? I don’t – similarly to other ordinary citizens far away from the conflict, I get my information from the media. Of course they can be manipulated in Russia, I can’t deny it, but they can be manipulated in America and EU as well. You don’t have a proof against that either, but citizens tend to believe what is said in their homeland. It is sad how some people are limited in the sense of accepting a different view, even though they don’t have a complete knowledge about the situation.

Pavlína Kadlecová

ZÁŘÍ 2014

OUT OF TOWN

ŠPATNÁ ROZHODNUTÍ

o jsem si vůbec myslel?“ říkal jsem si prvních pár dní, sám v pokoji na koleji v centru Ankary. Co jsem si vůbec myslel, když jsem si jakožto člověk, který do té doby mama-hotel nikdy neopustil na více než tři týdny, vybral Turecko jako svou destinaci pro Erasmus? Co jsem si vůbec myslel, když jsem dal přednost Ankaře před Istanbulem, protože „Istanbul je moc Evropa”? A vlastně – co jsem si vůbec myslel, když jsem se rozhodl na celý semestr opustit přítelkyni, kamarády, rodinu, Prahu...? „Tohle jsem přehnal,“ běželo mi hlavou. Zdálo se mi, že ani v samoobsluze nedokážu nakoupit. Že si lístek na metro neseženu. Že pokud se vydám dál od koleje, než jsem měl, zpět už cestu nikdy nenajdu. Že nedokážu přejít ulici. Že netrefím do fakultního kampusu. Že se neseznámím s nikým, s kým bych si mohl rozumět, už jen proto, že budeme každý mluvit jinými jazyky. Že strávím čtyři měsíce zavřený v pokoji a připojený na Skypu. Že zkrátka nemám šanci v tomhle novém světě přežít. V těch prvních vystrašených dnech jsem zjistil, že Ankara, několikamilionové město uprostřed Anatolie, není na cizince zvyklé. Tím méně její obyvatelé. Anglicky - ani jinak - tu nikdo nemluví. A to ani na koleji. Systém dolmuşů, mikrobusů bez jízdního řádu a s pouze zhruba danou trasou, jsem například nepochopil dodnes. Zato to, jak funguje tak obrovské město s pouhými dvěma (krátkými)

Foto: FB autorky

„

trasami metra, jsem pochopil rychle: čeká v dopravních zácpách. Řidiči vědí, že chodci si mezi nimi cestu najdou, a chodci, že si ji najít musí, pokud chtějí přejít na druhou stranu ulice. A ta ulice je vždycky rušná – dlouho do noci, jak jsem si později mnohokrát ověřil. Zíral jsem na nápisy na ulicích, dveřích, hasičských přístrojích, snažil se najít slovo, jež by se jen vzdáleně podobalo nějakému evropskému. Když jsem takové našel, kontext naznačoval, že tady to znamená něco úplně jiného. Na jedné z prvních výprav do ulic tureckého velkoměsta jsem čistě náhodou objevil asi nejvýznamnější turistickou památku Ankary. Celou ji obešel a pak, světe, div se! Našel jsem cestu zpět. Možná, že přeci jen přežiju.

Pak přišel první sraz s dalšími cizími studenty a s ním definitivní zlom. Pomalu začínalo být zřejmé, že má nejbližší budoucnost nebude utopená v zoufalství a že když jsem zvládnul projít všemi organizačními a administrativními procesy před odjezdem, tady už to bude sranda. Žádné bigotní islamisty mezi studenty nemá velký smysl hledat, možná i proto pro nás, zahraniční studenty, plánovali návštěvy jednoho baru za druhým. Jako studenty jsem Turky bohužel neměl příležitost příliš poznat, protože anglických kurzů se nezúčastnili. I proto byly semináře sice zajímavé, ale takové „erasmovské” – kantoři od nás zkrátka moc nečekali a přizpůsobili se tomu. Škoda, co nabídnout rozhodně měli. Ani tak není studium v cizí zemi jen o pití: mé nejlepší zážitky jsou z cestování. Můj vztah s Ankarou zůstal po celou dobu komplikovaný, ale kdykoli jsem ji opustil, ať už s ostatními studenty na západ k moři, stopem na jih k prosincovému moři, do Istanbulu nebo třeba na cestě na jihovýchod, do centra tureckého Kurdistánu, byl jsem z Turecka unešený. Všude za hranicemi hlavního města jsem objevoval to, proč jsem se, tehdy možná naivně, rozhodl pro Turecko. „Tohle jsem přehnal,“ říkal jsem si. Houby, nic jsem nepřehnal.

Tomáš Pospíšil social.ukmedia.cz

SOCIAL

KULTURA

PODZIM PLNÝ ZKLAMÁNÍ ZNOVU DORAZIL NA

TELEVIZNÍ OBRAZOVKY

Je to už každoroční zářijová tradice, zakořeněná v lidech více než svátek svatého Václava. Od srpna český divák sleduje v televizi upoutávky na zbrusu nové a nesmírně zábavné a originální seriály. Se začátkem školního roku to pak všechno propuká. Letošnímu zrodu seriálové sezony chyběla rozmanitost, nejvíc nalákali a zklamali primáčtí Vinaři.

Ačkoli má jít o vůbec nejdražší seriál kanálu FTV Prima, jeho kvalita ceně příliš neodpovídá. Po zhlédnutí prvního dílu je jedna věc jasná: úvodní píseň skupiny Chinaski je na tomto díle to nejpovedenější. Připomíná divácky celkem úspěšné Bobule, ale postrádá přirozenost prvního filmu a celkovou jeho atmosféru. Jelikož se víno nejen na Moravě těší stále větší oblibě a lidé se v něm také více vyznají, o čemž svědčí častá celorepubliková vinobraní, vinařský námět měl potenciál. Sázel na úrodnou půdu, ale zoral spíše kamení. Nezachránila to ani jména jako Pavel Liška, Václav Postránecký či Tereza Kostková. Herci komolí moravské nářečí stejně obratně jako Chantal Poullain češtinu. Sterilní trapné vtipy střídá stereotypní a nepravdivé vyobrazení Moravanů. Který vinař zapíjí víno kořalkou? Posledním hřebíkem do hrobu je nulová zápletka. Jediným pozitivem jsou záběry moravské přírody. Ač se sledovanost prvního dílu díky velké kampani přehoupla přes dva miliony, druhý díl odradil šest set tisíc z nich a počet diváků stále klesá. Už teď ho v neděli dohání čtvrtá řada novácké Kriminálky Anděl. Možná je dobře, že Prima znovuoživí původně ukončenou show Ano, šéfe! se Zdeňkem Pohlreichem. Ta jí totiž sedí a těší se i po letech vysoké divácké oblibě. Seriáloví tvůrci by možná měli změnit profesi Naopak doktorsky založená Nova se s ničím novým tentokrát neblýskla. Sází na držáky, jako jsou Ordinace a Doktoři z Počátků, a nejspíš dělá dobře. Vždyť Ordinace v růžové zahradě si i po své devítileté existenci překvapivě drží 1,5 milionu diváků v průměru na díl. Mluvit však o jejích kvalitách po tolika letech už by tak slavné nebylo. TV Barrandov se pomalu osamostatňuje a na tento podzim přišla se dvěma novými vlastními seriály: Bastardi a Stopy života. První ze zmíněných navazuje na stejnojmennou filmovou trilogii o školství v problémových oblastech České republiky. Režie se ujal herec a scenárista původního díla Tomáš Magnusek, ale výsledek nedopadl slavně, spíše naopak. Celkově působí seriáloví Bastardi amatérsky. social.ukmedia.cz

Nejen proto, že je doplňují staré scény z trojice předcházejících filmů. Nejvíc sérii podkopávají upoutávky na následující díl, které spolu se závěrečnými titulky zabírají drahnou část stopáže. O technické preciznosti se nedá ani mluvit. Místo toho, aby se divák dozvěděl něco o místech, do kterých těžko zasáhne, bojuje s averzí a pocity bezmoci. Stopy života pochází z pera psychiatra Jana Cimického, který se už spoustu let věnuje literární tvorbě. I zde pokračuje barrandovský kanál s neprofesionálním přístupem, který nemůže bojovat s vyčpělými, nicméně řemeslně zvládnutými konkurenty větších soukromých kanálů. Chybí vhodný střih, zvuk pokulhává, psychologie postav se plácá v nepřesvědčivém, trapném bahně. Ani Oldřich Kaiser nedokáže svými výkony dílo opět z režie Tomáše Magnuska zachránit. Možná by měl tvůrce pomýšlet na změnu povolání, ale zatím mu to televize platí, tak proč nemučit diváky zase jinak, než to dělají doktoři z Novy. Snaha o aktuální satiru nezabírá Ani Česká televize se nevyhnula zklamání z nového vícedílného projektu. Neviditelní jsou seriálem o hastrmanech, kteří tajně žijí mezi obyčejnými lidmi, ovšem humoru filmu Jak utopit dr. Mráčka nedosahují ani z desetiny. Dialogy jdou od ničeho k ničemu, herci jako by ani nevěděli, kam jejich postava spěje. A možná to netuší ani samotní tvůrci. Kdykoli je

to možné, pomáhá vypravěč. Snaha o aktuální satiru plnou současných osob veřejné scény vychází naprázdno. Dokola se melou pojmy jako lobbista, tunelování, volby. Trochu tomu pomáhají jména – Jiří Bartoška, Ivana Chýlková a Kryštof Hádek – ale ani oni nedokážou zázraky s tak prázdným a laciným humorem. Naproti tomu Život a doba soudce A. K. patří k těm světlejším výjimkám letošního podzimu. Trojice režisérů Robert Sedláček, Bohdan Sláma a Radim Špaček pro Českou televizi vytvořila kvalitní drama ze života soudce Adama Klose. Ten řeší nejen občanskoprávní spory, svůj vztah s rodiči a ženami, ale čelí i anonymním výhružkám. Představitel ústřední postavy David Švehlík podává solidní výkon, ze kterého na diváka dopadá reálná deprese ze semletí jedince systémem. Ani soudce nemá možnost změnit věci k lepšímu, stává se loutkou. Snad bude další plánovaný seriál s názvem Vraždy v kruhu úspěšnější. Vždyť v této seversky inspirované detektivní sérii diváci uvidí Ivana Trojana a Richarda Krajča. Zůstává otázkou, jestli vůbec někdy český seriál dosáhne alespoň z poloviny kvality a rozmanitosti západních děl. Kde nejsou peníze a originalita, zázraky se nekonají. Zvlášť když se u zdroje drží stále stejná tvůrcovská jména. Pavlína Kindlová

ZÁŘÍ 2014

Foto: Knihcentrum.cz

KULTURA

Tadeáš Hlavinka

social.ukmedia.cz

SOCIAL

MLADÝ UMĚLCI

ŽURNALITERATURA 13 - 16: KDYŽ SE Z NOVINÁŘŮ STÁVAJÍ BÁSNÍCI

Občas se stane, že pár autorů, kteří mají co říct, spojí své síly a vytáhnou svá díla z šuplíků či laptopů. Takové je to i v případě skupiny Žurnaliteratura, kterou na Facebooku založil budoucí novinář Vít Benešovský se slovy „literární tvůrčí skupina studentů žurnalistiky na FSV UK určená ke sdílení básní, povídek a libovolných dalších literárních lahůdek.“ Dnes se tam o své niterní myšlenky a literární pokusy dělí, vystavuje se kritickému oku ostatních a čeká na ortel (a „lajky“) třicítka studentů. Podle nás nejpovedenější básně vám přinášíme na této dvoustraně. Poezie v metru se ukázala být přínosnou, neboť snižovala stres cestujících a krátila jim cestu. Tvorba mladých básníků z naší fakulty může mít podobný účinek. Minimálně budete mít chuť stát se na chvíli jedním z nich. Jaroslav Totušek

Daisy, Jay-Z, džísky, beru majk, lipstick, japstick, glowsticks, lucky strike, vyfouknu kouř, mam chopsticks, dám hug, dám five, charleston, harlem shake, foxtrot, twist, jive, jsi rubín, jsi křišťál, koh-i-noor, bombay, gin tonic, smim prosit, zavři oči něco si přej, mam plán, kdo slyšel Orea ví, jak zní, pojď se mnou, tenhle den může bejt poslední. jsem lucker baby, Platón byl můj strejc za ty prachy co mi nechal letim do United States vedle mě sedí Key Key, zapínám si pás a konečně je krásně takže odlítáme včas čistá duše jak John Nash, můžem dělat co chceš, koukat z vejšky - mám tu čest, pak se žlutym tágem svézt, co furt máš s tim Wertherem, jak tomu mám rozumět že se trápil ňákej Němec někdy před dvěma sty let byl větší blázen než já, a neunes ten tlak tak mi radši podej ruku a projdem Václavák

VÍT BENEŠOVSKÝ

Když modré nebe mizí v záplavě kapek připadáš mi cizí a mám v hlavě zmatek Já neumím se stát směšnou růží z poutě Židlí trojnohou, co věčně stojí v koutě Nehodlám ti kázat ani dávat rady Rozhodni se sám Já jsem teď a tady

MONIKA ZAVŘELOVÁ social.ukmedia.cz

Početnému davu diagnostikovali krátkozrakost. Nevidomí se potácí po pražských ulicích a nebe si představují jako kaleidoskop modrých reflektorů neonového pletiva. Vedle mne si zrovna odkašlala socha svatého naslouchající melodickým písním vraždících. Z tlampačů kapou tóny Igora Stravinského, na černé zemi vidím louže od piva. Osamocený Arab s šíleným tlakem na plicích v kapse muchlá fotku s nahou ženou, cigaretovým kouřem svolává svatou trojici, prosí o pomoc s němou narkomankou. Bůh není psychiatrem. Závislostí na životě pohrdá. Holduje tichu až do neděle minulého života.

ESTHER IDRIS BESHIROVÁ

ZÁŘÍ 2014

MLADÝ UMĚLCI

Po ulici potácel se pohledný Jimmy Ztrácel se a jevil se v ochozech Byl nuzný, volný i v okovech Byl erupcí uprostřed zimy Jeho snem byla cesta obzoru nemajíc Slyšet jarní proud skřivanů pění Plynout s proudem věčnýho snění Střelci a králové bez hranic. Než se nadál stál ve své nahotě Vprostřed záře soudního dvoru Ve vlasech citelně zlověstnou Bóru Nad hlavou svištící perutě „Budeš se zpovídat za každý nádech Za zločiny bez svědků a těl.“ V tu chvíli vzduchem proletěl Katův meč po jeho zádech Tak skončil Jimmy vpravdě neblaze Tu noc kdy muzika zněla a hrála Z úst čety stínů admirála Po bezbranné a rozlehlé Praze.

Ať další Ježíš přijde a převrátí stoly v chrámu kde vekslák mění valuty ať slovem vyléčí ty, které něco bolí a zástupy ať sytí během minuty Ať zhrozí se nad počtem farizejů ve světě kde si nejsi ničím jist ať jde a klidně nafackuje kněžím co místo lásky kážou nenávist

VÍT BENEŠOVSKÝ

JAKUB SLUNEČKO

Tanči jak prsty po klavíru užívej, tvoř a oslovuj ve vzácné době svobody a míru dnes máš tu čest žít život svůj! Když v roce čtyřicátém třetím měl jsi tu smůlu žes byl Žid přišlo ti poštou předvolání že k transportu máš nastoupit Když v roce padesátém prvním snažil ses jako člověk žít bolševik nehnul ani prstem a dal tě klidně zavraždit když v roce šedesátém osmém chtěls křivdy otců napravit přispěchal z Moskvy velký bratr zjednat tu pořádek a klid Tanči jak prsty po klavíru užívej, tvoř a oslovuj ve vzácné době svobody a míru dnes máš tu čest žít život svůj!

VÍT BENEŠOVSKÝ

Vykoupeme se ve tmě na Národní nebo svlažíme pod světlem lamp? Slíbej mi ze rtů všednost dní jsou vyprahlé jak tráva z pamp. Podlehni proudu vášně nech ho utopit tě docela buď jak hříšník prostopášný větší než ten, co zabil Ábela. Už prorůstáš mi pod kůži kořeny pevně zapouštíš co láká mě na muži? Asi že můžeš ho mít a nemusíš. Proč noc šeptá mi do ucha že kostlivec čas přichází? Je to jen zlá předtucha? Ne, už nás oba nachází! Chytni ho do rukou, umrlce a za nic nepouštěj! V prach rozdrť mu shnilé srdce a kosti v morek rozpouštěj. Až rozmělní se ten vteřin vrah my dáme navždy sbohem dni s tebou ve tmě já nemám strach tam na zaplavené Národní.

MARTINA VÁLKOVÁ social.ukmedia.cz

SOCIAL

ASOCIÁL

Foto: Blesk / Koláž: Adam Folta

A_SOCIÁL SENZACE !

NOVÝ ENDEMICKKÝ ŽIVOČIŠNÝ DRUH SE OBJEVIL V ČESKU!

ědecká veřejnost je na nohou a spěchá na Pražskou plošinu. Centrum města vypadá jako rytířský středověký tábor – všude stany a nemytí lidé v košilích. Co za tím vším stojí? Právě se nacházíme u legendárních pražských Vrchlického sadů, dnes prozaičtěji nazývaných Sherwood. Všichni bezdomovci byli bezpečně vyklizeni do prostor nedalekého dětského hřiště, protože dnes se tu píše věda a potažmo historie. Náš štáb se proplétá mezi stany, jejich lany a stanovými kolíky zaraženými ležérně do chodníku. Po parku běhají muži a ženy s všelijakými nástroji rozdílných forem a velikostí a bádají. Zamíříme k člověku s nejšpinavější košilí a naše intuice se ukáže jako správná – stojíme před PhDr. Janem Bezzemkem, CSc., vědeckým vedoucím. „Včera kolem dvanácté hodiny bylo první pozorování!“ vysvětluje nám. Na otázku čeho, kterou jsme museli několikrát zopakovat, odpovídá: „Nového endemického druhu! Je to naprosto zásadní přelom. Hyena novinářská, latinsky Hyaena actae diurnae. Ještě se nám ji nepodařilo chytit, ale nemůže utéct daleko. Jestli zůstanete, budete svědky vzácné udásocial.ukmedia.cz

losti – biologické rojnice!“ Smuten ale dodal: „Jste vůbec první štáb, který dorazil. O seriózní vědu už nikdo zájem nemá a nikdo jí pozornost nevěnuje.“ Vypnul jsem tetris na mobilu a připojil se k jeho smutku. Náš štáb se také vypravil za světově proslulým doktorem Bobem O‘Brianem. Na naše otázky sdělil: „Co děláte v mém stanu? Vypadněte ven, já jsem botanik!“ Třetí dotazovaný už tak skoupý na slovo nebyl. „Hyena novinářská je taková raritka. Sice patří do čeledi hyenovitých a má i stejné znaky, nicméně její chování je značně unikátní. Vyhlídne si nic netušící zvířecí oběť, kterou sleduje, dokud třeba nespadne do potoka nebo se nespáří s jiným živočišným druhem. Hyena novinářská se postará o to, aby o tom všichni věděli. Čím se živí, to zatím nevíme,“ popsal nám doktor Ávila. Ve štábu jsme se usnesli, že hyena novinářská je takový ekvivalent sojky práskačky z Krkonošských pohádek (kterou jsme jako děti milovali, ale jako dospělí nesnášeli. Všichni. Podívejte se sami sobě do duše). V jednu chvíli se ozval ďábelský chechot, při kterém tuhla krev v žilách, a vědci se jako jedna masa, ze které trčely síťky na motýly a jiná udělátka, začali valit tím

směrem. Díky vyklizení tábora jsem měl čas podívat se na supertajné dokumenty a ulovit pro sebe sólokapra. V psaném slovu bylo vše, co jsme se již dozvěděli od odborníků, a nic navíc. Najednou ztrácím vědomí. Poslední, co slyším, je ďábelský chechot, ale ne ten od hyeny. Až mě a můj štáb pustí z klece, mám skvělý tip na nový endemický druh – veverku socioložku, která se ráda podělí o své oříšky a napíše o tom dlouhou písemnou práci. Byla objevena včera, což asi vysvětluje, proč už tu nikdo není. Haló?

Jaroslav Totušek