Gag 2016 03 by Miroslav Hajnos

Češi v mezinárodním contestu*) (2015)

16. 3. 2016

pÚvodní kresba / Winter-Neprakta * Bilance 2015 / České úspěchy v mezinárodních soutěžích * Kdo je kdo / Izabela Kowalska-Wieczorek * Z domova / Koutek fotil Jiránka; Neprakta; Kantorek, Witz; Vtip února * Časopisy / Sorry 3 + Bumerang 3 a 4 * Z tisku / O humoru * Dvojrecenze / Aydin Dogan + Rückblende * Mistři / Michelangelo: David = nové téma! * Kontrast / Dříve a nyní * Ze světa / Černá Hora, Makedonie, Turecko, Belgie, Rakousko, USA * Z Polska / Lipiňski; Sadurski, Mysyrowicz; Bondarowicz; Z Ukosu Mirka Hajnose * Dokument / Český výtvarný humor 1958-1968; posudky na diplomku I. H. * 4x / Z pošty * „700“ Karel IV. / Linek, Hanák, Matuška, Jiránek, Neprakta, Kotyza * Vzdělávání / O karikatuře v „Humorech“ * Blíženci / Satyrykon: Vítězný plagiát? * Kalendarium * Čtení / „Venuše o Standovi“ * Archív / Bartákův Honza a Zobák * Výsledky / Polsko, Makedonie, Arménie, 2x Rumunsko, Srbsko, Norsko/Indie * Propozice / 9 nových! * aj.

Měsíčník autorů a přátel české karikatury e-číslo 2016 / 3

XIV. ročník

OBRÁZKY: NEPRAKTA, MATIUŠKA,JIRÁNEK, BARTÁK,KOWALSKA, NOVÁK, SAMOJLOV,TESLER, ROZANCEV,KRYLOV,KELEMEN,LICHOTA, KVANKAMETZ, MIHAĽKO, BONDAROWICZ, HANÁK, LINEK, KOTYZA, TAUSSIG, TOMASCHOFF, GEPP, KONOPELSKI, O’SEKOER, HADERER, KATZ, GRUSPIER, PROVIJN,LISTEŠ,SADEGHI,PETERS,SOLER,SLÍVA,TEICHMANN,REISINGER,SZUMOWSKI,GLUSZEK,DOUŠA,BAPE,HLAVÍN,KITTIHAWK,MYSYROWICZ

pÚvodní kresba / Karel IV. a jeho Tejn *)

*) Contest = Soutěž (Kontext = Kontext)

Kresba: Jiří Winter - Neprakta - Česko *)

*) Pokračujeme v portrétech a vtipech na počest 700. výročí narození císaře Karla IV. Další (Matuška, Jiránek, Linek, Kotyza…) najdete uvnitř čísla… (str. 2 - 4)

Téma GAGu pro karikaturu v roce 2016 / Karel IV. - císař Římský

„… i Karel IV. míval své dny“

Obraz: Pavel Matuška (Česko)

Také dnes přinášíme několik kreseb na téma Karel IV. - pokud si na to vzpomenete, byl právě Otec vlasti vyhlášen ve velké anketě obyvatel České republiky za nejvýznamnějšího Čecha v dosavadní historii… Nahoře je jeden humorný pohled a dole vlevo jeden symbolický portrét císaře od Pavla Matušky. Vpravo dole je kreslený vtip Vladimíra Jiránka - také on vidí Karla IV. jako člověka…

Kresby: Pavel Matuška a Vladimír Jiránek

Karel IV. / Linek, Kotyza, Hanák, Neprakta…

Kresby: Václav Linek, Pavel Kotyza

Kresby: Pavel Hanák, Jiří Winter-Neprakta 14. května oslaví své narozeniny dvě osobnosti. Tu první zná celý kulturní svět a letos si připomínáme sérií karikatur a vtipů na toto téma v GAGu 700. výročí Karla IV. Tu druhou zná úzký okruh českých (a okolních) přátel kresleného humoru. 14. května se narodil také edYtor tohoto magazínu, gagmen Ivan Hanousek. Bylo to v roce 1942 a jeho nekulaté 74. narozeniny neskýtají důvod toto výročí obzvlášť slavit. Slovutný Císař římský i skromný pražský sluha žánru vtipné kresby by se však shodli na tom, že narozeniny se sluší připomenout a ten žijící se proto rozhodl učinit to v e-magazínu touto GAG-parádou na počest císaře už dlouho mrtvého - ale přesto stále živého. Další příspěvky našich autorů kreseb na téma „Karel IV.“ minimálně až do konce června v redakci přijímáme. A nedá nám, abychom ještě tento text nedoplnili o další informace: Šest výstav bude otevřeno v předvečer výročí narození císaře – 13. května 2016 – v areálu Pražského hradu. V Rožmberském paláci – Ústavu šlechtičen to bude výstava Koruna na dlani, přibližující pražský groš jako slavnou minci Českého království (více o ní a všech dalších najdete na webové stránce http://www.prague.eu/cs/akce. Krom e-GAGu se do oslav zapojí například Národní galerie, Národní muzeum, Česká filharmonie a Národní památkový ústav. Oslav 700. výročí narození Karla IV. se zúčastní též lucemburský velkovévoda Jindřich. A jelikož ten druhý, neslavný oslavenec, nejen vystudoval školu, kterou prvý oslavenec založil a která proto nese jeho jméno, ale také na závěr svého studia pracoval téměř dva roky jako redaktor čtrnáctideníku Universita Karlova, dovoluje si tu upozornit i na další výstavu. Ta už od loňska probíhá ve sklepních prostorách Karolina pod názvem Historie university Karlovy. Bude přístupná až do 31. prosince 2017 a byla otevřena u příležitosti 667. výročí založení University Karlovy. Poněkud neskromně si zde nyní dovolujeme tuto výstavu doplnit o nevelký exponát, který ve sklepení staroslavného Klementina na Ovocném trhu jistě nenajdete, ale bylo by škoda, kdybyste o něm nic nevěděli. Jde vlastně o dva papírové dokumenty, které mají hodně společného právě s výtvarným humorem. Viz další strana!:

Dokument A / Posudek na diplomovou práci IH na Universitě Karlově (1968/69) Universita Karlova Fakulta sociálních věd a publicistiky

Katedra publicistiky Stud. rok 1968/69

Diplomant: Ivan H a n o u s e k Název diplomní práce: Výtvarná publicistika v českých novinách a časopisech v letech 1958-1968 Vedoucí dipomní práce: Karel C v e j n Posudek: Téma i vypracování diplomní práce Ivana Hanouska o výtvarné publicistice v českých novinách a časopisech v letech 1958-68 vyplynuly z jeho hlavního zájmu novinářského i z jeho předchozí práce v mém semináři. Horlivý sběratel „kresleného humoru“, z něhož, jak jsme se na semináři přesvědčili, si pořídil celý archív, se na podkladě bohatých pramenů časopiseckých i knižních pokusil určit „kreslený humor“ jako samostatný a svébytný žánr s vlastní teorií a funkcí. Ujasnil si dále jeho terminologii a zavedl výstižnější termín „výtvarná publicistika“, který v práci vysvětlil a obhájil a pak na podkladě těchto teoretických předpokladů konkrétně předvedl v charakteristikách i leckdy s kritickým zaměřením stav naší „výtvarné publicistiky“ v časovém rozmezí, určeném vedoucím jeho diplomové práce. Toto rozmezí, původně značně širší, bylo omezeno na uvedené období pro množství jmen a směrů i jednotnější jeho problematiku. Účelem práce bylo též zjistit nedostatky a vady v řízení výtvarné publicistiky u nás a naznačit nakonec tvář speciálního časopisu „kresleného humoru“. Tyto úkoly své diplomové práce splnil autor obzvláště dobře. Především si cením v jeho práci nejen celkem vyčerpávajícího přehledu jmen i publikací a také teoretických i kritických názorů některých našich teoretiků na tomto poli, ale také těch konkrétních, novinářsky praktických připomínek např. o tom, že humorističtí kreslíři nebo karikaturisté mohou být nejvyhledávanějšími reklamními kreslíři nebo kreslíři pro televizi, o praktickém významu výtvarných soutěží, o ledabylosti při redigování výtvarné publicistiky (Str. 89 a násl.), o vhodnosti speciálních seminářů této publicistiky na výtvarných školách a případně i na naší fakultě atd., vyúsťujících pak v model ideálního časopisu pro výtvarnou publicistiku s rozvedeným programem. I když některé autorovy soudy, např. kritika Dikobrazu (str. 58) poněkud křivdí, protože v jisté situaci nepřihlíží autor zcela k podmínkám, za nichž byl a je tento oficiální humoristický časopis, vydávaný Rudým právem, vydavatelstvím ÚV KSČ, presentován veřejnosti, ve snaze zlepšit daný stav autor hledá maximalistická měřítka, což je pochopitelné. Nemohl se však také více ve své práci věnovat též hodnocení výtvarných kvalit uváděných autorů, neboť to by vyžadovalo jeho speciální kvalifikaci. Přes tato pochopitelná omezení považuji Hanouskovu práci za průkopnickou na naší fakultě. Také výtvarné ukázky pro diplomovou práci byly vhodně a pečlivě, názorně vybrány. Práci však neschází ani výstižné teoretické zdůvodnění výtvarné publicistiky jako žánru ze zajímavých polských pramenů. Pro tyto všechny vlastnosti si Hanouskova diplomní práce zaslouží nejlepšího ocenění. Karel Cvejn Fotoportrét I. H.: archív I. H.

Dokument B / Posudek oponenta na diplomovou práci IH na UK Praha (1968/69) Universita Karlova Fakulta sociálních věd a publicistiky

Katedra publicistiky Stud. rok 1968/69

Diplomant: Ivan H a n o u s e k Název diplomní práce: Výtvarná publicistika v českých novinách a časopisech v letech 1958-1968 Oponent: s. Vladimír J i r á n e k Posudek: Ivan Hanousek ve své diplomové práci „Výtvarná publicistika v českých novinách a časopisech v letech 1958-1968“ si předsevzal podat ucelený obraz vývoje tohoto žánru v uplynulých deseti letech. Již výběr tématu považuji za klad práce, protože jde o první pokus shrnout zatím sporadická a dílčí zjištění příležitostných teoretiků a vykladačů na tomto poli a dobrat se komplexního pohledu a hodnocení, které jsme do této chvíle postrádali. Autor tak zároveň zpracoval nejmladší historii české výtvarné publicistiky, která právě v posledních letech prošla velmi dynamickým vývojem. V úvodu práce autor správně konstatuje nejednotnost v terminologii tohoto žánru a rozhoduje se nahradit zatím běžně používaný, avšak příliš úzký /a na druhé straně nepřesný/ pojem kreslený humor termínem výtvarná publicistika, který podle mého názoru přímo předznamenává autorský úhel zkoumání z hlediska potřeb novinovědy. A zde, ne tedy ve zkoumání obecných estetických kategorií, po mém soudu, leží samo jádro práce, totiž vědomé zařazení výtvarné publicistiky vedle ostatních publicistických žánrů, jako žánru jim rovnocenného, svébytného, autentického. Na druhé straně spatřuji jako doklad autorova okouzlení výtvarnou publicistikou fiktivní příklad novin, které by se zcela obešly bez psaného slova. Zde diplomant dochází k druhému extrému, pokud za první extrém považujeme současné podcenění výtvarné publicistiky v novinářské praxi. Domnívám se, že právě v sousedství tradičních novinových žánrů se výtvarná publicistika může projevovat jako jejich rovnocenný partner. Z vlastní tvůrčí praxe mohu doplnit, že i z hlediska psychologického uspořádání novinové stránky právě v kontextu s textovými sloupci kresba mnohdy získává na výraznosti. Autor po mém soudu učinil správně, že se nevyhnul vysledování těsných souvislostí mezi politickou atmosférou doby a vývojem žánru. Právě realce mezi politickou atmosférou a praxí výtvarné publicistiky, zpočátku negativně vymezující možnosti žánru přerůstají nakonec v novou kvalitu. V tomto smyslu diplomant poprvé formuloval specifičnost české moderní výtvarné publicistiky a její jistou jedinečnost ve světě. Autor se nevyhýbá ani stručným profilům jednotlivých kreslířských škol i autorských osobností, které po mém soudu charakterizoval velmi výstižně. Přirozeně zde nemohu podrobně probírat celou práci, ale přesto bych se rád zmínil o projektu ideálního časopisu pro výtvarnou publicistiku, jak jej diplomant v podrobné koncepci předkládá. Potřeba takového časopisu je nesporná. Snahy o založení takového typu časopisu jsou již delší dobu velmi živé, a jsou po hříchu přímo závislé na výkyvech politického klimatu. Avšak takto důkladně koncipované pojetí považuji za podstatný krok na cestě k realizaci tohoto záměru. (Vložka: Tento posudek byl původně určen do rubriky Chlubna, ale aktuální „jiránkobraní“ jeho nasazení do GAGu coby Dokument uspíšilo - nenechte se rušit a čtěte dál!)

Přes všechny tyto a další klady a přínosy se v práci objevuje i několik nepřesností. /Steinbergova kniha Labyrinth vyšla o dva roky dříve, než je uvedeno/ a rád bych také upřesnil některá diplomantova tvrzení. Tak v pasáži o černém humoru /str. 34/ autor řadí výrazného francouzského kreslíře Siného k představitelům makabrického humoru příliš jednostranně a opomíjí nesporný fakt, že současný černý humor má kořeny v hluboké společenské krizi vědomí, hodnot, a v tomto smyslu dokonale postihuje i oblast politickou. Právě Siné, který vydal na počátku šedesátých let několik čísel vlastního časopisu „Siné Massacre“ /provázených ještě větším počtem politických procesů/ je toho výmluvným dokladem. K otázce hodnocení kvality děl podle poměru textové a kresebné části bych rád podotkl, že je zatím sporné prohlásit nějakou periodu ve vývoji výtvarné publicistiky za vrcholnou. Patří totiž k povaze žánru samotného, že je živý, dynamický, v každém okamžiku schopný neočekávaného vývoje. Postižení této vlastnosti výtvarné publicistiky ostatně patří ke kladům práce. Celkově považuji zpracování zvoleného tématu, zejména z hlediska novinovědy, za velmi užitečné. Praktické využití poznatků, které práce přináší by mohlo přispět k odbornější práci redakcí s díly výtvarné publicistiky. Po případném rozšíření nebo doplnění by mohlo být Hakouskovy diplomní práce využito i jako studijního textu. Po formální stránce nelze, domnívám se, práci nic vytknout. Seznam použité literatury svědčí o důkladných znalostech jakož i o zřejmě dlouholetém, systematickém studiu tohoto předmětu. Mám-li shrnout své hodnocení předložené práce, je po mém soudu výborná a podle toho také navrhuji její ohodnocení. Vladimír Jiránek Fotoportrét I. H. plus scan posudku (níže): archív I. H.

Faksimile závěru třístránkového oponentského posudku Vladimíra Jiránka s jeho podpisem a datem vyhotovení 12. října 1969 - před obhajobou práce (ta byla poté hodnocena komisí jako výborná a tudíž byla předpokladem pro uznání ji též za práci doktorandskou)

Bilance / Soutěžní úspěchy českých autorů v roce 2015: Nic moc Něco čísel V počtu jmen ti naši šťastní karikaturisti přešli přes nešťastnou třináctku… Patnáct umělců se loni zasloužilo o celkem 23 zápisů do listin vítězů a dalších oceněných v mezinárodních soutěžích cartoons (což dává průměr asi 1,5 ceny na každého soutěžícího z Česka). A smetanu úspěchu slízali našinci v 15 různých soutěžích v 8 státech. Pokud bychom šli hlouběji, tak Češi uspěli hlavně v zemích někdejšího ”tábora míru”. Ale ČR tu máme jen na půl - rozdělíme-li Česko-Slovenskou novinářskou cenu halb und halb. Tři a půl soutěže, odkud přivezli naši kreslíři diplomy, pořádali Slováci. Po dvou soutěžích proběhlo v Chorvatsku, Polsku a Rumunsko, po jedné v Bulharsku a v Koreji. Istanbul leží od nás na “Východ”, ale se dvěma soutěžemi tu zastupuje Turecko spolu s Itálií soutěže “Západu”. Navíc: Nebýt jednoho diplomu z Koreje, pak úspěch nepřišel jinde, než na starém kontinentu.

Jak je na tom česká karikatura? Dosud jsme v těchto soupisech každý rok řadili autory podle úspěšnosti; kvality cen a také jejich počtu. Pokoušíme se o to kvůli kontinuitě i nyní, ale neberte to moc závazně. Někomu může připadat jediná Grand Prize v méně známé soutěži víc než dvě třetí ceny v soutěži renomované. A naopak. Takže pořadí je spíš orientační a připusťme si hned, že časy velkých GP + Zlatých medailí už také mohou být pryč a potěšení přinese i čestné uznání. Vždyť víme, že to obvykle znamená, že se konkrétní vtip ucházel do poslední chvíle o nejvyšší ocenění - a neprošel až ve finalové selekci. Jedním ze zásadních otazníků, který nám nedovoluje zcela přesně vyhodnotit postavení českého kresleného humoru jen podle výsledků českých autorů v mezinárodních soutěžích, tvoří nedostačující informace o počtu kreslířů, kteří se do soutěžení zapojují. Neexistuje (ani FECO to nedělá) evidence, kolik autorů z kterékoliv země takto soutěží, v kolika soutěžích a s jakými úspěchy. Můžeme odhadovat naši situaci třeba tak, že z ČR alespoň tři desítky karikaturistů pošlou každoročně jednou své příspěvky do soutěže - a víme, že necelá polovina v tom uspěje. Jenže - i kdyby tento odhad byl reálný - nemáme srovnání s tím, jak je tomu jinde - třeba jen v okolních zemích s obdobnou autorskou základnou. Určité dílčí srovnání by šlo provést jen s Chorvatskem, kde si každého roku v HDK evidují mezinárodní úspěchy (ale nevíme, zda zahrnují ocenění I těch autorů, kteří nepatří do družstva). A nalézt obdobnou chuť do zpracování takové evidenci třeba na Slovensku a v Polsku.

Vlevo diplom, vpravo oceněný vtip. Pavel Matuška byl v Car Cartoon poctěn 3. cenou Jistým problémem je věk autorů. Nejen v Česku, ale v celé Západní Evropě je markantní stárnutí všech, nejen těch soutěžících. Ani to nelze bez přesných údajů o věku zpracovat v nějakou konkrétní studii a zkoušet tento trend jakkoliv ovlivnit. V každém případě víme, že někteří z českých významných autorů - pokud nezískají konkrétní pozvání k účasti od pořadatelů - už soutěží spíše vzácně a raději své dílo, pokud jde o zahraničí, prezentují v individuálních výstavách.

Neváhejte a doplňte následující seznam… Spíš tedy než o postavení českého kr hu ve světě či v Evropě nám tento náš žebříček, tedy spíš přehled cen z mezinárodní scény, přináší časový průřez aktivity jednotlivých autorů žánru třeba v poslední dekádě. Nyní však věnujte pozornost loňským číslům. Koho se seznam přímo týká, měl by nám do GAGu poslat případné opravy anebo chybějící ocenění. A ostatní, jinak aktivní autoři, by se mohli zamyslet, proč se také do tohoto zajímavého srovnávání s kolegy nezapojují. Dnes, kdy už se většinou nemusejí posílat příspěvky drahou poštou, je to dost snadné. Navíc katalogy, které většině autorů pořadatelé zavedených soutěží posílají, jsou fajnovou odměnou i pro toho, kdo sice nedosáhl na ceny, ale jehož kresba se zaskví na výstavě.

Mezinárodní úspěchy českých karikaturistů 2015: Ceny: Jiří Novák 1. cena: “Seeing of the unseeing – and seeing” Nitra / Slovensko 2. cena: Karpik Niemodlin / Polsko Special Award Biuro Wystaw Artystycznych w Z. G.: Debiut Zielona Góra “V zastoupení” / Polsko Pavel Matuška 3. cena: Zagreb Car Cartoon Exhibit “Love at the wheel” / Chorvatsko 3. cena: HumoDEVA / Rumunsko Uznání (jedno ze tří): Nilüfer Municipality / Turecko Ľubomír Lichý Hlavní cena (jedna ze tří): Karpik Niemodlin / Polsko Roman Kubec 2. cena: Zlatý súdok Prešov - Slovensko Special Recognitions: Zagreb Car Cartoon Exhibit “Love at the wheel” / Chorvatsko Břetislav Kovařík Zvláštní cena Elektrociepłownia „Z. Góra” S. A.: Debiut Zielona Góra “V zastoupení” / Polsko Zvláštní cena Firmy Hasan z Nysy / Karpik Niemodlin / Polsko Uznání (jedno ze šesti): “Seeing of the unseeing – and seeing” Nitra / Slovensko

Diplomy: Jiří Srna Zvláštní cena e-magazine Fenamizah: Sisak MIKS 2015 „Jazz & Blues” / Chorvatsko Radek Steska Zvláštní cena - Cena ČUK: Zlatý súdok Prešov - Slovensko Marie Plotěná Čestné uznání (jedno ze tří): O Bomburovu Šabľu Brezno / Slovensko Uznání (jedno ze šesti): “Seeing of the unseeing – and seeing” Nitra / Slovensko Marek Simon Uznání (jedno z pěti): Tourism Eskisehir - Turecko Miroslav Vomáčka Cena "Caragiale's Friend" (jedna z deseti): "At Caragiale's Home" Ploesti - Rumunsko Evžen David Diplom (jeden ze 14): Biennial Masters of Caricature Plovdiv - Bulharsko Pavel Taussig Theme prize (jeden z řady): Int’l Cartoon Contest Sejong - Korea (viz certifikát a obrázek!) Jan Tomaschoff Uznání v sekci Satira (jeden z řady): Fax for Peace; for Tolerance - Itálie (viz diplom a obrázek!) Jan Pillvein Čestné uznání (jedno z 15): Zlatý súdok Prešov - Slovensko --Vhrsti Nominace (jedna ze tří): Novinářská cena za karikaturu 2014 - ČR+SR --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Listinu soutěžních úspěchů za rok 2011 jsme přinesli v GAGu číslo 12-10/11 na str. 7-9 Listinu soutěžních úspěchů za rok 2012 jsme přinesli v GAGu číslo 13-7/8 na str. 7-9 Listinu soutěžních úspěchů za rok 2013 jsme přinesli v GAGu číslo 14-7/8 na str. 2-4 Listinu soutěžních úspěchů za rok 2014 jsme přinesli v GAGu číslo 15-2 na str. 14-16.

V horní řadě jsou diplom a oceněné dílo Pavla Taussiga, v dolní dílo a diplom Jana Tomaschoffa. V seznamu autorů na předcházející straně řadíme oba tyto občany SRN nadále do našich statistik)

Časová řada (počty ocenění v jednotlivých letech): V rámečcích jsou ročníky, v nichž se dařilo Čechům nejvíc (2005) a nejméně (2009) pokud jde o kvantitu ocenění. Pokud jde o kvalitu, tedy o počet významných cen z nejvýznamějších cartoon-festivalů, je možné si konkrétní bilance najít v příslušných číslech e-GAGu.

2004 – 28; 2005 – 32; 2006 – 26; 2007 – 26; 2008 – 28; 2009 – 11; 2010 – 14; 2011 – 14; 2012 – 19; 2013 – 14; 2014 - 29; 2015 - 23*) *) Zatím; čekáme, zda se nám ještě někdo z neúmyslně opomenutých autorů 2015 nepřihlásí (red.) Kresba vlevo: Jiří Novák = II. cena v Kapříkovi (Polsko) A domácí soutěže? K loňské bilanci autorů v tuzemských soutěžích není moc co dodávat. Vloni se uskutečnilo bienále Usmívání v Novém Bydžově (koná se v lichých letech). Ostatní seriózní národní soutěže buď vyhynuly - anebo nám o nich nikdo neřekl…

Bienále kresleného humoru Nový Bydžov: 1. cena - Lubomír Lichý; 2. cena - Jiří Novák a Jaroslav Skoupý; 3. cena - Marek Simon; Cena Galerie U sv. Jakuba: Iva Valocká; Cena ČUK: Břetislav Kovařík (zajímavé je, že všechny zde jmenované najdete i mezi autory oceněnými na mezinárodním poli). Kdo je aktivní, nečiní v soutěžení rozdíly. Do této kategorie může spadat i celoroční statistika Simonových Vtipů měsíce a vyhlášení Vtipu roku. Ty už jsme v GAGu přinesli. A pokud by po uzávěrce tohoto čísla byla známa nominace či snad udělena Novinářská cena 2015 českému tvůrci, najdete ji zde zase za rok.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pod čarou. Před dvěma roky a znovu loni jsme na tomto místě v přehledu úspěchů českých karikaturistů přinesli návrh na zajímavé obohacení činnosti ČUK. Loni už s poznámkou, že jako většina nápadů zveřejněných v GAGu zůstal i tento předsednictvem oslyšen, přestože to byl nápad pro rok, v němž jsme chystali připomenout 25. výročí založení spolku. Po mírné aktualizaci si ho znovu připomeňme: Starý, ale pořád dobrý nápad... Jak je z výše uvedené číselné řady zřejmé, máme už zachyceno a zpracováno více než jedno desetiletí především mezinárodních úspěchů členů České unie karikaturistů. A tak je tu opět nápad pro předsednictvo ČUKu. Ale vlastně pro kohokoliv - a kdekoliv. Není to rovnou námět na výstavu? Třeba už k pětadvacátému výročí existence spolku? A s ní na pěkný neb úplný katalog oceněných vtipů českých autorů z let 2004-2013. Sbírku bychom dokázali dát dohromady, kdo z autorů by se rád nepochlubil vtipy, oceněnými ve světě! Co vy na to? Předsednictvo ČUK v roce 2014 a 2015: Nic. Mezitím však větší část našich dříve úspěšných autorů z unie karikaturistů vystoupila, takže původní úmysl asi už nebude pro spolek dost “akceptábl”. I když tito autoři v době přebírání trofejí legitimaci ČUKu měli (Barták, Slíva, Plotěná…). I tak však by se taková repre-výstava plus repre-album (katalog) mohly hodit. Kupř. do plánu výstav Českých center v zahraničí. Název? Prostý a pravdivý: “To nejlepší z Česka - země výtvarného humoru”. Připravil: Ivan Hanousek

Snímek z jednání jury cartoon contest „Olive 2014“ (North Cyprus). Deadline: 30. 4. 2016. Organizátor Huseyin Cakmak (druhý zleva)

Tyto trofeje do naší letošní bilance nepatří. Na Jiránkově výstavě je objevil Jan Koutek. Přinejmenším onu medaili vpravo však dobře známe, neboť jsme ji Vláďovi předávali… ®

Mistři / Michelangelo (Emil Šourek, Radek Steska): „Stvoření Adama“

Ono se tomuto výseku z výzdoby stropu Sixtinské kaple - vedle chrámu Petra a Pavla říká také různě. A různě lze také označit také to místo výskytu malby. Jde o stát Vatikán, ale současně i o metropoli Itálie - Řím. Konečně i ten Michel Angelo se dá psát jinak a my si to ještě určitě v této rubrice GAGu užijeme. Buenarotti proslul nejen „rukou Boha Otce na obraze „Svoření Adama“ se stropu Sixtinské kaple“. Vždyť jeho florentský David (z roku 1504) je neméně světoznámý a tato socha je objekt neméně často vytěžovaný v kresbách či kolážích výtvarného humoru… Kresba nahoře: Emil Šourek, dole: Radek Steska

4x David / Starý Mistr - Nová Výzva (Michelangelův David - jak ho vidí Oton Reisinger, Ricardo Soler, Václav Teichmann (a čekáme na vaši variantu do této kolekce…)

Kdo je kdo / Izabela Kowalska-Wieczorek - Polsko Pokud si někdo vybere tak neobvyklý koníček, jakým je objevování autorů v žánru cartoon (řečeném po našem: kresleném humoru) soustředí se zamozřejmě na mladou geneneraci. Kreslením vtipů se obvykle baví chlapci (méně často pak dívky) od střední školy výše. A některé to už nikdy nepustí. Aspoň do teď tomu tak bylo. Proto se k zjevení nového talentu hodí úvahy kolem kvality začátečníkova kreslířského stylu, jeho karikaturistickým vzorům, především pak odhady, zda jeho slibné začátky mají další perspektivu a někdy se sluší přidat i pár rad, kudy by se měl ubírat - kde něco dělat jinak. A lépe. To vše se absolutně netýká a ani nehodí v případě nového objevu: je jím jednak žena, jednak zkušená výtvarnice - více než středního věku. Posbírala během posledního roku a půl několik cen v mezinárodních soutěžích cartoons a nechybí ve výstavním katalogu žádného festivalu, který obeslala. Je zcela logické, že zaujala porotu i diváky - její typický styl upoutá vskutku na první pohled. Kresby Izabely se v posledních letech objevily v katalozích různých soutěží a výstav. Nahoře: Olense - Belgie 2015 4. cena (téma: Energy) Dole: Tabriz - Irán

Jenže. Ten první dojem, že tohle přece už svým základním pojetím mezi kreslené vtipy (navíc beze slov) nepatří, musí kritik brzy revidovat. Jistě, vypadá to spíš jako roztomilá ilustrace do knížky pro děti… Avšak: kdo tady rozhoduje o tom, jak takový obrázek, navíc nakreslený na určené soutěžní téma, má vlastně vypadat? Až tehdy, kdy dokážete nashromáždit po různu v katalozích se toulající obrázky, jako jsme to pro GAG právě udělali, pochopíte, že je tu něco nového, svým způsobem nečekaného, ale výtvarně docela dobrého. A to takového, co rozšiřuje ještě více už tak dost nepřehlednou krajinu kr hu o další škatulku. Chvíli trvá, než si kritik ujasní, že nejde o kýčovitost v kresbě, ale o příjemný oddych pro diváka pohybujícího se mezi příspěvky nabízenými ostrými tahy útočných satiriků. Potom se člověk přistihne při pozorném zkoumání každého obrázku, tak jako jsme to dělávali v dětství. A pokud se kritik nechce podvolit takovému „vydírání“, určitě musí posoudit náměty - a zjistí, že to jsou

skutečně varianty na známá cartoonistická témata - jako zde třeba originální odkaz na donkichotské „větrné mlýny“ anebo přechodová „zebra“. A také si uvědomí, že jde o jistou revoluci v poměru kresba versus malba. Izabela sice zaplňuje obrázky až po okraj mnoha barevnými předměty či postavami, ale základem je pro ni kresba. Mohutná vlna v současnosti oceňovaných autorů, která opanovala finalová kola renomovaných soutěží svým malovaným humorem (Gatto, Kuczyňski, Gluszek, Gepp…a třeba náš Matuška) najednou tu nachází konkurenci z úplně jiné výtvarné „kapsy“. A můžeme se divit porotcům, když na takový „převrat“ slyší (teda vidí)?

Vlevo: Porto Cartoon World - Portugalsko 2015; 2. cena (téma: "Safe Light") Vpravo: Noticartun Colombia - Kolumbie 2015; Čestné uznání (název: "Excess kills")

Takže - je jasné že musíme o autorce zjistit něco více. Izabela Kowalska-Wieczorek vystudovala (výtvarnou) PWSSP ve Vratislavi. Žije v Toruni a dosud byla známa jako úspěšná ilustrátorka. Nepřekvapí, že převážně knih od ženských autorek. Pokud se v té věci obrátíte na internetový vyhledavač, najdete celkem rychle od Izabely pěknou řádku ilustrací. V poslední době přibylo právě vtipných děl. Ale biografických dat je pomálu. Jeden z krátkých rozhovorů s umělkyní však docela poslouží... A není divu, že první otázka, kterou slyší od polského novináře zní: „Vy nejste zrovna výtvarnice známá kreslením vtipů pro noviny…“ Kresleným humorem se bavím něco přes dva roky. Je to pro mne hobby“. Hlavně už třicet let ilustruji dětské knížky. A tím, že jsem své obrázky poslala do soutěže, jsem je jednoduše chtěla porovnat s jinými. „Vaše kresby se vyznačují velice propracovanou formou. Kreslená satira, to jsou obvykle rychle skicované komentáře k denním událostem…“ Já nekomentuji politické informace. Kdybych se tím zabývala pracovně, musela bych odevzdávat díla v krátkém termínu a nemohla bych si dovolit takové „dlubkaninky“. Asi bych se ani nedokázala pokoušet o takové kresby, které dělá hodně výborných karikaturistů.

Vlevo nahoře: Debiut Zeliona Gora - Polsko 2015 (téma: „V zastoupení“) Vpravo nahoře: Drawn Humor Competition Nitra - Slovensko 2015; Čestné uznání (téma: „Seeing of Unseeig- and Seeing“) Vlevo dole: Olive Cartoon Contest - Kypr 2014 (téma: „Olive“) - Název: "Salad with olive oil" Vpravo dole: Festival of Economy Trento - Itálie 2015 (téma: „Social Mobility“)

„Kterých kousků si v kresleném humoru nejvíc vážíte?“ Mám ráda humor delikátní, neagresivní… Vždycky mne fascinovali slovinský kreslíř Otto Reisinger a Adolf Born z Česka, kterých si cením pro umění spojit kresbu s geniálním nápadem. A z Poláků hodně umělců - ať už to jsou Andrzej Mleczko, Marek Raczkowski nebo Julian Bohdanowicz. „Co podle vás je nejdůležitější v kresleném vtipu?“ Je to tréning pro mozek. Tady jde především o nápad. Pokud vás už něco napadne, pak je třeba zapracovat na formě. „A jaké je tajemství dobrých ilustrací pro děti?“ Při ilustrování knihy pro děti se snažím si připomenout, co se mi líbilo, když jsem sama byla dítětem. Dnes se staví na něčem jiném, ale jak si pamatuji, mne v dětství dráždily nedopovězené, takové ty velice „umělecké“ ilustrace. Někdy jsem k nim dokreslovala chybějící detaily. A to mi zůstalo. Vím, že děti milují, aby se na obrázku toho hodně dělo, aby to nebyla nuda. „V knihovnách se na policích s dětskou literaturou vrší hodně kýčů, pseudodisneyovských obrázků…“ Co dělat? Je hodně rodičů, kterým se to líbí. Je to otázka výchovy, také věc učitele. Vzpomínám, že má dcerka dostávala ve škole jako ceny takové pěkné estetické knížečky. Tolik z polského tisku…

Dodatek: Objevování hokejových talentů se věnují za mořem tzv. „skauti“. Pokud bychom tam setrvali, určitě bychom našli i skauta, který pro floridský tým našel jeden talent staršího typu. I nám se teď podařilo něco takového… I když u Isabely by se spíš hodilo srovnání se zlatou Sáblíkovou. Ta se též náhle zjevila místo na bruslích na bicyklu v časovce. Také Izabela Kowalska-Wieczorek uprostřed úspěšné dráhy knižní ilustrátorky přeskočila náhle jinam. Lze konstatovat, že málokomu takový přestup do jiné disciplíny dopadne tak úspěšně. (ih) Nahoře: Euro-Kartoenale Kruishoutem - Belgie 2013 (Téma: „Bicycle“) Uprostřed: "Tuba Satyrica" Toruň - Polsko 2014; Grand Prix (Téma: „Všeho s mírou“) Dole: Izabela Kowalska-Wieczorek s trofejí ze soutěže Tuba Satyrica - 2014

Z domova / Jiránek v Tančícím domě; Neprakta - monografie; Douša žije… Jiránkův humor zdobí nadčasové pointy (recenze Metra) Tři patra naplněná pracemi ilustrátora Vladimíra Jiránka jsou připravená pro fanoušky králíků z klobouku či figurek Pata a Mata. Výstava se jmenuje Včera a dnes a jako by akcentovala fakt, že autor svými kreslenými vtipy, které tvořily základ jeho tvorby, často předběhl dobu a viděl do budoucnosti. Někdy jsou dokonce v současném kontextu jím nabroušené ironické ostny mnohem jedovatější. Je s podivem, co dokázal Jiránek vytvořit obyčejnou černou čárou na bílém podkladě. Všímal si lidí kolem sebe, dokázal odhalit jejich slabosti či špatné vlastnosti, často spíš k pláči než k smíchu, a uměl je podat s nadsázkou i satirickou graciézností. Králíci, kteří byli maskoty Mistrovství světa v hokeji 2015. Když se díváme na obrázek, na kterém stojí muž a žena na piedestalu se srpem a kladivem v rukou s bublinou u pusy, ve které společně tvrdí, že jednou se budeme topit v penězích, cukají nám koutky úst. Tam, kde Václav Klaus tvrdí prezidentu Havlovi, že stát bez korupčních skandálů je čiré vizionářství, přeběhne mráz po zádech. Do přízemí dali organizátoři figurky Pata a Mata, aby ukázali, jak vzniká animace ve studiu (nechybí ani kamera a reflektor). Trochu tím otupili ostří často až brutálnímu humoru vtipů. Za ten však nemůže on, ale doba, která hrubne. Mezi typické figurky kreslíře Jiránka patří nešikové Pat a Mat. Králici v nadživotní velikosti, mající na sobě reprezentační hokejové dresy, vzpomínají na kreslíře jako na autora vizuální podoby pražského Mistrovství světa 2015. V prostoru visí velkoformátové panely s figurami a v nultém podlaží narazíme na zvětšené komiksy, které vyprávějí příběhy Boba a Bobka, králíků z klobouku. Výstava je pojatá pečlivě, všechny formy Jiránkovy tvorby prezentuje jednoduše a transparentně. Galerii může bez problémů navštívit celá rodina a každý člen si v ní najde to, co ho opravdu zajímá. Erotické vtipy si lze prohlédnout v úzké uličce, takže dětská duše nedojde újmy. Ratolesti si totiž mezitím mohou zkusit namalovat světelným paprskem oblíbené postavičky na interaktivní stěně. V rámci expozice vyšla kniha Včera a dnes s vtipy přeloženými do sedmi světových jazyků. Text: Aktuálně / FOTO: Jan Šída (Právo)

Reportáž z vernisáže výstavy od fotoreportéra Jana Koutka najdete na příští straně.

Vladimír Jiránek má (stále) zelenou / aneb Včera a dnes (i zítra) Retrospektivní výstava z tvorby Vladimíra Jiránka (dále VJ) byla zahájena v Galerii Tančící dům v Praze, potrvá více než tři následující měsíce. Je situována ve třech podlažích přitažlivého domu. První patro (převládající červená) zahrnuje tvorbu kreslených vtipů, nadprůměrné kvality, jen málo z nich ztratilo v nových souvislostech svoji váhu, objevily se však i nové konotace, nebo poslouží jako doklad své doby. Nejen pamětníkům, ale i vnímavým mladým divákům. Obě kategorie byly mezi asi dvěma sty účastníky vernisáže 22. února 2016.

(Zpravidla dodrželi dres code; k dispozici měli desítky litrů bílého Lambrusca a neméně lahví Rajecké vody - tolik jako doplňková informace z prostředí, v němž vládlo přítmí.) Večer uváděla (s více než akademickým zpožděním) Dáda Patrasová. Krátce pohovořila s bratrem autora Miroslavem Jiránkem (přítomen se svou paní Viktorií Jiránkovou-Ban). Groteskní malby jmenované dvojice stojí též za shlédnutí mj. na internetu. M. Jiránek mi potvrdil nepřítomnost Vladimírovy manželky Evy. Moderátorka, ostře sledovaná v průběhu večera bulvárem, uvedla pozoruhodnou Light arte show Alexe Dowise věnovanou VJ. Světelná performance velmi sugestivní a diváky oceněná, není oproti znalostem zpravodaje, ani u nás nic nového, lze se o tom přesvědčit na web stránkách tohoto umělce, resp. jeho

firmy. Poté proběhl křest knihy nazvané stejně jako expozice, tedy Včera a dnes, kde jsou Jiránkovy vtipy doplněny o své texty v sedmi jazycích. Dalšími kmotřičkami byly herečky J. Obermajerová, J. Šulcová a K. Kornová. (Bulvár nelenil - hledej tam.) V patře jsou umístěny i mezinárodní ocenění za kreslené filmy na nichž se VJ autorsky podílel. Nejméně na dvou místech výstavy jsou jeho filmy k shlédnutí. Přízemí se vstupní

částí, kde jsou k mání pohlednice (za 1 euro) i hračky inspirované kreslířovými již legendárními postavičkami. Základní vstupné je 190 korun, s variantami slev. Knižní novinka je nabízena za Kč 390.- (na internetu lze dohledat levnějí + poštovné?) kniha obsahuje více než sto kreseb, výstava jich deklaruje na tři sta v kompletu dosud nepředstaveném. Považuji prostor přízemí za neutrální i když nese další významy, i jedno z promítacích pláten. V podzemí pak je podstatná a jistě i vítaná část určená dětem. Hrdiny večerníčků Boba a Bobka, Pata a Mata ani snad netřeba jmenovat, prostor je interaktivní, zve k spoluúčasti hlavně malé návštěvníky. Odehrává se to na zeleném koberci, charakterizujícím i budoucnost stále živé tvorby Vladimíra Jiránka jako evergreenu. Oprávněné a záviděníhodné. Všechna podlaží stojí i za opakovanou návštěvu, možnost vyzkoušet i Light art (viz vedle!) a zúčastnit se slíbených komentovaných prohlídek a workshopů. Zpracoval a fotil: Jan Koutek Pozn. autora: Z kreslířů jsem v přítmí nezahlédl žádného, z VIP neznal ke své škodě téměř nikoho… Pozn. redakce: Na předcházející tiskovce však byl novinář a kreslíř Marek Douša - viz další strana!

A do třetice o Vladimíru Jiránkovi v pražském roháku známém jako „Ginger a Fred“: Tady: Douša o VJ pro svůj venkovský web… Jedno patro je potom věnováno Jiránkově tvorbě pro noviny a časopisy, je to část dospělá (jedna dokonce tak, že je dětem vstup zakázán!) a je to expozice velice reprezentativní, která ukazuje Jiránkovo mistrovství. Druhej takovej tu není a asi ještě chvilku nebude. Vladimír Jiránek se sám veřejnosti poměrně úspěšně vyhýbal. V kontrastu s tím působí některé části této prezentace až příliš extrovertně, ale možná je to jenom pocit člověka, který měl to velké potěšení mistra několikrát potkat. Jeden takový kousek nám na tiskové konferenci předvedl i Alex Dowis. Je to vlastně docela hezké. Ale v koutku duše se člověk potichounku modlí, že to neprodají do Číny... Vlevo: Douša o VJ pro Reflex… Dole: A o Doušovi více… když už jsme u Marka Douši: Šenovský kulturträger má výstavu v Činoheráku v Ústí n/L. Zatím víme, že se instalovala, k vidění je od 11. 3. tr. Viz snímek vlevo! A pro týdeník Reflex stále kreslí, tedy spíš glosuje přilehlé texty, než jen ilustruje. Tak jak se to sluší a jak to právě Jiránek před půlstoletím odkoukal v Paříži…. Viz obr. vpravo!

A prémiově: Ještě Jiránek (10x v Nedělním Blesku) Nedělní Blesk z 6. března (zřejmě v souvislosti s pražskou velkovýstavou) připravil jakýsi „Humorný speciál“ a dal mu číslo I. Jmenuje se to „Vladimír Jiránek. Smutný král kreslených vtipů“ a obsahuje třicet jeho vtipů lemovaných vzpomínkami několika autorů kresleného humoru počínaje Dudkem a konče Doušou (celkem sedm kreslířů). Ukončuje to článek „Tajemství Boba a Bobka“. Po nedávném pokusu s „dikobrazí“ přílohou se zřejmě redakce snaží díru pro výtvarné legraci ucpat zase jiným dílem osvědčeného mrtvého autora. Otázka je, nakolik finančně nákladným, pokud jde o majitele autorských práv). Nedávno obdobný, byť nedokonale realizovaný nápad, exploatovat starší kresby už nekreslícího Renčína v přílohách MfDNESu, skončil dost rychle (údajně byla spolupráce vypovězena jednostranně redakcí - bez vysvětlení.

Zmíněné sloupky zmíněných sedmi autorů se asi dají vyhledat na webu Nedělního Blesku. Není vyloučeno, že na závěr - po ukončení tohoto seriálu (bude-li pokračovat i o dalších nedělích) se v GAGu přihlásíme se zhodnocením. Nikoli humoru Vladimíra Jiránka, ale této nové novinové exploatace jeho odkazu. (ih)

Rodí se EPOCHÁlní kniha o Nepraktovi Konečně už s tím můžeme na světlo (i to boží) neb velká monografie NEPRAKTY se už líhne! Zde je první avízo na velké dílo, které má shrnout /a také shrne/ vše, čím Mistr okouzlil, ohromil a potěšil humorumilovnou veřejnost. Níže k tomu (dosud utajovaný) rozpis kapitol, tak jak ho nakladatelství Epocha z edičního plánu uvolnila pro magazín e-GAG:

Pod vedením hlavního Nepraktologa Jaroslava Kopeckého se pro nakladatelství Epocha rodí veliká encyklopedie, která samozřejmě věnuje hlavní prostor kreslenému humoru, který čtenáře e-GAGu nejvíc zajímá. Ale, jak vidět z výčtu témat vlevo, na více než půl tisícovce stran kvalitního papíru a tisku přinese práce daleko širší pohled na monumentální dílo Jiřího Wintera a nezapomíná ani na řadu jeho spoluautorů a především na širokou škálu tvorby přesahující náš žánr. Autory reprezentativní monografie jsou odborníci přes výtvarné umění i znalci domácí a světové karikatury, ale také současníci a kolegové Jiřího Wintera z přelomu tisíciletí. K desítkám alb kreslených vtipů a vzpomínání s Nepraktou přibude na konci tohoto roku i ta zásadní! (g)

GAG na webu! Chcete si kdykoliv najít některý článek anebo prohlédnout obrázky z letošního ročníku eGAGu? Nemusíte pátrat ve svých e-mailech ani v Dokumentech, kam si čísla dosud ukládáte. Kdykoliv je najdete pohodlně na dvou internetových adresách - slovenské a polské: http://www.cartoongallery.eu/casopisy/e-gag/ http://www.hajnos.pl/nowiny/lutowy-e-gag/ (únorové číslo, ale najdete tam i ta starší…) Slíva vystavuje v Bavorsku “Komisches und Paradoxes” Ahoj, posílám pro zajímavost článek ze “Süddeutsche Zeitung” o výstavě u Mnichova. Výstava v místním kulturním středisku trvá 10 dnů a jako galeristi-hlídači se tam střídají běženci, 8000-ové městečko jich přijalo celkem 400, a dává jim takovéto džobíky. Za sezení u té výstavy jim platí /nejspíš k nějakým dalším podporám/ 1 Euro za hodinu. Srdečně zdraví Jirka Slíva Pavel Kantorek opět ve své jamce (in Garden) Vernisáž Kantorkovy výstavy je plánována na 17. 5. v 19 hodin. Bude spojena s oslavou narozenin autora, ponese se v duchu vtipů ze zvířecí říše a zastřešuje ji nejoblíbenější motiv Pavla Kantorka – zrzavá kočka. „Kolik podob a tváří má kočka, to není na jednu výstavu. Doma mám dvě kočky a je velmi těžké přiřadit k jejich výrazům lidské označení. Kočky jsou osobnosti a jako osobnosti se tváří a jednají,“ básní o kočkách autor. Na snímku: Pavel Kantorek na autogramiádě. Vystaveno bude 65 vtipů, z toho část nových a část v České republice dosud neprezentovaných. Všechny bude možné zakoupit. Jelikož jde o nový projekt s dosud nepublikovanými vtipy, spolek InGarden, který akci pořádá, pojal výstavu jako crowdfundingovou akci. Zájemci mohou výstavu podpořit až do 23. března. Autor: Marek Hýř - Metro.cz / Foto: Metro.cz

Neprakta za zámku Tak jako loni i letos se výstavami Neprakty nijak nešetří. A tak jako loni se jedna z výstav koná opět ve Vrchlabí. Tentokrát však přímo na tamním Zámku - navíc hned v příhodné vstupní hale. Pozvánku na vrnisáž jsme dostali včas, ale na její předání čtenářům v minulém čísle GAGu už to bylo pozdě. Tak tedy to hlavním, co stále platí: Výstava Jiří Winter - Neprakta trvá do konce března, ba přímo až do apríla - otevřeno je dle pozvánky do 1. dubna 2016! A co v podzámčí? V Praze se v Muzeu Kampa od počátku března až do 22. května představuje vlastně poprvé po smrti Karel Trinkewitz (1931-2014). Plodný kolážista (ale také novinář, básník, disident, aforista…) byl vysídlen do Německa a po Listopadu vykonával funkci honorárního konsula ČR v Hamburku. Tiskli jsme pak jeho vtipy ve Škrtu i GAGu počátkem let devadesátých. Jelikož jsme ho znali spíš z jeho víceméně černobílých koláží s texty v obláčcích vepsávanými poměrně studenými štíhlými písmeny a jen málo z osobního styku (většinou se díval na své okolí úkosem a neméně studeně svrchu své vysoké štíhlé postavy) bude návštěva této expozice určitě užitečná pro každého, kdo má snahu zařadit si známé postavy minulé éry do barevnějšího kontextu než je černá a bílá. (g) Vtip měsíce února - tentokrát s ojedinělým komentářem G-mena Z 59 příspěvků bylo v únorovém dílu soutěže nominováno do druhého kola 14 kreseb. Na 1. i 2. místě se usadil Marek Simon, na třetím Radek Steska. Možná, že je to organizátorovi soutěže “blbé”, když často vítězí a tak uvedl i zajímavost z “vnitřku” poroty: Kdyby se počítaly pouze hlasy kreslících porotců, zvítězil by Radek Steska a to svým vtipem beze slov. Z toho vyplývá, že bylo velkým neštěstím, když z poroty vystoupili karikaturisté jako Barták anebo Matuška - jsem přesvědčen, že s jejich hlasy by musel soutěžní příspěvek Radka Stesky v uplynulém měsíci jasně zvítězit. Dopustím se tu nefair výroku, když jako člověk, jenž účast v jury sám opakovaně odmítl, nyní rejpnu, že ta Steskova kresba (viz obr. vlevo!) z té okolní šedi přímo svítí. A to nemám vůbec na mysli jen její barevnost. Jde o málem ideální spojení grafického provedení a dobrého nápadu, jak jsem o tom psal v minulém čísle e-GAGu. A Radek by měl toto své dílo přihlásit do některé “velké” mezinárodní soutěže - však jich je nyní na obzoru spousta v čele s Aydinem Doganem! A když už jsem v ráži (jen klid, nebude se to hned tak opakovat!) pak ještě ta Taussigova “Monča”. Velmi čistě vyjádřený protest proti nedávnému zastírání nejúžasnějších uměleckých děl v Německu i ve Francii - kvůli ostudnému podlézání evropských vůdců cizonáboženskému mocipánovi. Nu a vlastně sem patří jedna omluva - není to ani rok, co jsem Vhrstimu vytkl malou aktivitu na poli cartoons. Nevím, zda si to vzal k srdci autor, anebo konečně prohlédl zaslepený kritik - ale už tomu tak není. Vhrsti měl nejvíc obrázků mezi nominovanými a patří k těm řemeslně (IH) nejlepším z tuzemské scény (když si člověk zvykne na ty jeho kulohlavce).

Časopisy / Sorry č. 3; Bumerang č. 3 - 4

Vyšlo 3. číslo letošního ročníku Sorry. A my jsme se tentokrát rozhodli, že nebudeme zkoumat a pak rozhlašovat, kolik stránek má (pořád 24), kolik a kterých autorů tu publikuje kreslené vtipy a tak podobně kdesi cosi. A rovnou tu uvedeme, co nás při prvním listování v tramvaji (Sorry lze koupit ve stánku u kteréhokoliv vchodu do metra) do níž jsme naskočili. Vlevo nahoře: Nad obálkou (tou zadní) nám hned naskočila myšlenka, že manželka Jiřího Koštýře by ucho klientovi v křesle kadeřnického salonu určitě neustřihla. Zato Jiřík by si to zasloužil, když vtip na téma „Ucho van Gogha“ prodá za velký peníz do Sorry místo aby ho doručil zdarma do e-GAGu, ačkoliv jsme tu vyhlásili sbírku obrázků právě na toto téma… Vpravo nahoře: Další postřeh nebude zas tak moc originální, jistě si toho všimli i jiní čtenáři Sorry. Autorovi co se podpisuje jako Omar se v této fázi životní poutě honí v hlavě velké prsy a nemůže si pomoci. I druhý obrázek co má autor v tomto vydání (raději ho neotiskujeme, ani nepopíšeme) se věnuje tomuto mužskému problému, jehož velikost ovšem ženy nepochopí. A oba dolní vtipy: Od tramvaje jsme se hnali domů co nejrychleji, abychom tu náhlou a objevnou myšlenku cestou nepotratili. I když - není asi zas tak originální. Vtipník Kulovaný (vpravo) se - pokud jde o žertování s pomocí všelijak pokroucených či jinak použitých slovních obratů - vyrovná autorům ze základního kádru kreslířů Sorry. Z vedlejšího obrázku je však zřejmé, co mu k dokonalosti chybí. A tím je ta druhá půlka řemesla, kterou tak mistrovsky ovládal Michal Hrdý (vlevo). Čím větší prostor Ejově kresbě dáte, tím je to viditelnější… Kresby: Jiří Koštýř, Omar, Michal Hrdý, Eja Kulovaný

V rubrice „Sorry před 23 lety“ se připomínají krom Hrdého svými dávnými vtipy také Douša, Urban či Pralovszký, kteří v novověkém Sorry už nefigurují. Naopak jména jako Mareš, Steska či Veverka patří z novějších autorů spíš k těm lepším. Pod titulkem „Bumerang se vrací“ se prezentují tři autoři vtipů dodaných do slovenského (tištěného) časopisu: Mišanek, Krištofovič a Vico. Jde o reciprocitu, takže o kousek dál najdete zase ta jména, která si v Bumerangu vytáhli ze Sorry. Sorry je měsíčník, Bumerang čtrnáctidenník. Ale díky tomu, že Sorry má 24 stránek, není ten rozdíl v kvantitě humoru produkovaného měsíčně zas tak velký. Dvakrát 16 je 32 stránek. Ani v kvalitě humoru kresleného se oba tištěné produkty zvlášť neliší. Bereme v úvahu, že srovnávat čtenářstvo u obou periodik nelze. Vždyť Sorry je určeno spíš středomladé (studentské?) generaci se smyslem pro nejčernější humor, zato kupce „Sportu“ bychom asi charakterizovali opačně. To ovšem neznamená, že by si kvůli vloženému Bumerangu nemohlo každou druhou sobotu kupovat sportovní deník osazenstvo „bratislavské kavárny“. Sorry je drzejší v překračování čáry “slušného“, Bumerang zase více zabírá sféru politiky - ale je to možná tím, že celé Slovensko koncem února zasáhla volební kampaň (cítíme s Vámi, braťja!) viz prvý obrázek vlevo nahoře (Dereš Fedora Vica). Nyní už nám do redakce GAGu chodí tištěný Bumerang (chvála Bohu a Vicům) a ocení to jen ten, kdo ví, jak je protivné z elektronického periodika cokoliv stahovat a přenášet nějak do jiného (toho našeho). V Bumerangu - na rozdíl od Sorry - už pravidelně využívají možnosti barevného tisku obálky (první strany) a hlavní vtip, přestože nejde přes celý formát se díky barvě stává slušným lákadlem. I s ním je v č. 3 celkem šest plnobarevných vtipů, v čísle 4 už napočítáme přes deset takových. Pokud jde o autory, nelze dost dobře zjistit, které z vtipů jsou přetištěné z „předválečných“ Bumerangů a které autoři posílají z Čech, z Moravy a okolí do redakce čtrnáctideníku zrovna teď, v premiéře.

Pokud jde o Kobru, Kavku a Jiránka, je to dost zřejmé, ale u Holečkové (2x) Taussiga (2x) JiWiPy, Tomaschoffa (2x) už méně. A to vše komplikují kresby z rubriky určené stařičkým „Pé eFkům“ s kresbami Hiršla (2x) ale i Bartáka, Renčína. Navíc je v Bumerangu pěkná rubrika nazvaná „Kniha, kterou si už nekoupíte“ a před albem Jablonovského „Amerika za 500“ se v ní ve 3. čísle objevily i drobné Renčínovy obrázky z pověstného „Kosa a kosína“… A pro pořádek: též kresby Stesky, Simona, Koštýře či Kulovaného do Bumerangu spadly jaksi automaticky, to díky „družbě“ s redakcí Sorry (viz text výše!) Než jsme dospěli od únorového k březnovému GAGu, vyšly v Bratislavě a došly do Prahy Bumerangy dva. A než jsme si koupili, jak psáno výše, i nový měsíčník Sorry, už jsme oskenovali z Bumerangu č. 3 obrázky pro tento GAG. Jaké to bylo překvapení (nebo to byl pocit uspokojení?) když se ukázalo, že stejný vtip Krištofoviče (viz vlevo úplně dole!) si vybrali k přetištění z BUMu i v redakci Sorry. Najít dobrý nápad je známkou odbornosti. Kdo umí, umí. Kresby z BUMerangu: Krištofovič, Jablonovský, Mišanek, Vico

Co dodat? Obě redakce jsou evidentně tlačeny vydavateli, aby nesetrvávali jen v tom našem omezeném starém světě papírových výtisků. Doba je zlá - dnes se za úspěch počítá hlavně počet elektronických abonentů (existuje dokonce vysvětlení proč) - ale popravdě nás tohle moc netrápí (na rozdíl od obou redakcí). (IH) No, a jak to letí - dříve než jsme vůbec dokázali vydat třetí e-GAG, už je tu dokonce pátý letošní BUM-tarata. Tak to vidíte: Vážení, dovolím si Vás upozorniť, že časopis Bumerang č. 5 /2016 byl vložený v denníku Šport v sobotu 12. marca. Zdraví Fedor V i c o P.S.: Tým, ktorí si denník Šport nemajú možnosť zakúpiť (napr. nežijú na Slovensku) a prejavia o Bumerang záujem, pošlem časopis v elektronickej podobe. F. V.

Párová recenze... / ...jeden starý, jeden nový (katalog) Aydin Dogan 2011

Na tomto dvojobrázku vidíte ve zkratce obsah prvního katalogu, který v naší letošní rubrice zvané Dvojrecenze (anebo Recenze párová) zaujímá to první místo - totiž recenzi na katalog, kterému je už nejméně pár let. Vlevo je obálka, kterou samozřejmě katalog začíná a vedle jeden ze snímků, kterým katalog končí. Jsou na něm členové poroty (deset osob - z toho 4 Turci, 2 z Egypta, 2 Britové, Amík a Japonec) s poutačem na 28. ročník istanbulské soutěže Aydin Dogan. Ta jako vždy karikaturisty z naší kotliny ohromuje už jen svým katalogem. Konečně čtěte teď pozorně, jak ten statný macek vypadá. Pardon, nejdřív si ale prohlédněte dvě práce z mezinárodní soutěže z katalogu okopírované:

Ani není třeba připojovat, kdo je nakreslil a poslal, jména Chorvata Listeše a Belgičana Provijna jsou při tomto formátu snad dostatečně čitelná… Vybrali jsme zrovna tyto kousky proto, že jsou to tradiční kresby, pěkně vybarvené, lidskému oku srozumitelné - prostě pro zasmání.

Hned na další stránce představujeme jinou dvojici. Takovou, která zastupuje i jinou tvář současného kresleného humoru, která dnes daleko častěji vládne ve světě (aspoň v tom soutěžním). Kdybychom měli hledat titulek, který by obě kresby označil stručně společným výrazem, nejsrozumitelnějším a také nejpřesnějším by bylo označení:

Polská škola (Jerzy Gluszek a Gregorz Szumowski) To, že jsou oba autoři z Polska, je a také není zákonité. Jistě - polská škola je proslulá počty “absolventů” vysokých uměleckých škol, kteří se - ač by nemuseli - věnují karikatuře. A to dříve i později, tedy dnes. Něco takového už v Česku neexistuje… I když absolventů výtvarných akademií každoročně přibývá a jejich talent je jistě značný, pokud mají smysl pro humor, tak ho realizují jinak - provokacemi (čti: provok. akcemi) s jejichž ohlasem roste jejich známost a tím (snad) i cena na trhu moderního kumštu. Nakreslit precizně presidenta v trenýrkách? To ani z titulu známého týdeníku nezařve takovou silou, jako když ty trenýrky výtvarníci umělecky spíchnou a před kamerou vyvěsí na vůbec nejvyšším místě. Vraťme se však do Turecka, kde jsme u dvou soutěžních prací, jež jsme o pár řádek výše nazvali karikaturami a přitom se nám kroutily pusa i prsty, protože máme pořád zafixovanou jinou představu o takovém díle: Bidlo nebo Haďák jedno jest, ale jasná a rázná černá linka patří ke karikatuře. Není to však dogma. Pokud je talentovaný malíř mocen humorného pohledu - tedy schopen pointy, neobvyklého nápadu, pohledu odjinud - u jakékoliv poroty to zabere. Výsledkem soutěže nebývá aktuální kresba pro noviny (či i-zprávy) ale dílo vhodné právě pro výstavu. A pro katalog. Technicko-taktická data: Katalog istanbulské soutěže si drží léta stabilní tloušťku, rozměry I čtvercový formát. Poslední kousky měly jednotně fialovou obálku, náš dnešní objekt má základní barvu bílou a písmo světle modré. Rozměry 23,5 cm na šířku a 26,5 na výšku poskytují více než solidní velikost každé kresbě, pokud má pro sebe celou stránku - a to také všechny mají. K tomu slouží 208 tiskových stran (za stránkou 200 už najdete jen fotky poroty). Pro ty, které zajímá více vlastní soutěž (volné téma) než katalog, uvádíme, že účastníků bylo v r. 2011 hodně (součet se v knize nedá najít ani v turečtině, ani v angličtině) a to ze 78 zemí. Jury o výběru na výstavu (do katalogu) rozhodla v květnu 2011 a v katalogu o tom zane-

chala svědectví v podobě kopie “výherní listiny”; jde o protokol jury s podpisy členů. O rozhodování svědčí i tucet barevných fotek. Doplňkovou informací je seznam měst, kde minulý ročník výstavy (2009/2010) hostoval. Z textů krom obou úvodních slov pořadatelů obsahuje brožovaná publikace seznam obrázků dle stran, země jsou řazeny po sobě dle abecedy, na Česko vybyly dvě stránky 83 a 84 (= Kovařík a Šrámek). V seznamu autorů je obligátní chyba - jména jsou řazena podle křestních jmen (namísto dle příjmení) což Evropanovi poněkud zhoršuje hledání - nepamatujeme si moc, zda jinak známý karikaturista je zrovna Pepa či Karel. Turků bylo nejvíc, ale Peršani je stíhali Vraťme se však ještě na začátek, kde mají všichni ocenění autoři celou dvoustranu, vlevo je fotka autora + medailonek, vpravo pak oceněná kresba. Řazeny jsou postupně od 1. místa po třetí a pak následují tzv. Succes Award (v knize jsou na stránkách 40-63). Kvůli úspoře místa jsme z obou prvků vybrané dvoustrany věnované slovenskému autorovi Jozefu Gruspierovi raději vytvořili jen jeden:

Tolik Slovák. A Češi? Od stránky 66 až do závěru jsou už pouze kresby a jména vystavujících autorů, kde jsou jen zmínění dva. Ze seznamu 78 států se dá vyčíst i počet účastníků. Z Czech republic jich je uvedeno 13 (dva z nich mezitím už odešli bez možnosti návratu: Šrámek a Kundera). Ta třináctka je celkem solidní účast. Vždyť hned ze 28 států je uveden mezi účastníky jen jedinec… Pokud jde o účast ze všech zemí, domácí Turecko uhájilo prvenství (174 karikaturistů) dost těsně před Iránem (140). Před pěti lety se v Istanbulu prezentovalo obrázky 50 Číňanů, 47 Srbů, 36 Ukrajinců, 34 Indonézanů, 33 Rumunů, 30 Bulharů…. 9 ze Slovenska (mezi Němci kupř. Tomaschoff). A ještě jedno lze zjistit: autory, kteří mají v katalogu více než jeden příspěvek. Ross Thomson (GB) a Nikola Listeš (Chorvatsko) mají po třech (po jednom z nich jste viděli v úvodu

recenze), Raimondo Rucke též 3 vtipy; a dalších osm účastníků soutěže si nalistuje v katalogu vždy po dvou svých dílech... Kuriozity Hledat něco v seznamu vystavujících (na str. 207) může přinést i pár závažných zjištění. Jasně, jak pro koho. Ale posuďte sami jména účastníků z euroamerické části světa: Shah Alí, Ali (USA), Boyacioglü, Hayati (Německo), Özme, Güngör (Austrálie), Kera, Ismail (Česko), Mahmoudi, Hounayoun (Anglie), Karaman, Mehmet (Švýcarsko). Nu a ještě drobnost, vlastně oprava. Českých autorů není 13, ale jen 12. Jeden je tu - ovšem také kvůli pro svět podivnému jménu - uveden dvakrát: jednou jako David Evžen, podruhé jako Evžen David. Je zajímavé, že nejen on, ale i řada jiných autorů docela pravidelně mají se jménem či zařazením mezi státy potíže. Ale třeba Ukrajinec Oleg Goutsol se tentokrát uchránil před zařazením pod Bělorusko, kde pracuje. Nezúčastnil se soutěže! Kresba: Ilja Katz (Izrael) Poznámka: Tento katalog se stal obětí loňské letní nečekané příhody vodní. Je celý pokroucený, malinko se rozpadá ve hřbetu, ale vyřadit ho ze sbírky se nám opravdu nechce. Zatím spočívá na střídačce (lavici hanby). A závistivě pokukuje na své mladší brášky, kteří se vyhřívají na výsluní zasklených horních regálů…

Rückblende 2015 “Chorvatsko nebo Mallorka?”to je problém německého páru. “Sýrie nebo východní Ukrajina?” uvažuje mladík v maskáčích na kresbě Christiane Pfohlmannové, která za ni obdržela 2. cenu... Takové otázky si kladli v Německu lidé v roce 2015. Letos se i u západního souseda otázky kladou dost jinak, ale na to si budeme muset počkat ještě skoro rok. Loňský katalog výstavy Rückblende svým formátem a základní barvou obálky, ale i stejnobarevným rámováním vítězných prací pokračuje v řadě, kterou už v GAGu sledujeme několik let. Posílá je Jan Tomaschoff a tentokrát tak učinil hned ve dvou exemplářích, z nichž ten druhý zamýšlíme už nejen ukázat, ale přímo věnovat české Nadaci Open Society Found, která pořádá obdobnou přehlídku nejlepších karikatur publikovaných v novinách také už pár let. Zatím co se vyhlášení vítězů a výstava v Praze (a Bratislavě) obejde bez katalogu, Němci vydávají pro autory a další zájemce pěkné svazky o 80 stranách. Možná, že mají oproti českým organizátorům tu výhodu, že spojují nejlepší vtip roku s německou nejlepší fotografií roku (Press Photo). Pak se peníze na katalog spíš najdou. Nemluvě o tom, že i publikovaných kreslených vtipů zaměřených na aktuální politické a společenské téma se v novinách SRN najde o dost více než u nás. V posledním katalogu jsme ovšem zaregistrovali přímo revoluční změnu. Přestože zůstalo řešení obálky stejné - na přední obálce je snímek, na zadní kresba, uvnitř už to vypadá jinak. Dosavadní katalogy dělaly z brožury na křídovém papíru vlastně dvě publikace: z jedné stra-

ny šly fotky a z druhé strany sešitu se za sebe řadily karikatury… takže uprostřed docházelo ke srážce obou žánrů. Tentokrát došlo ke smíření. Vše jde pěkně pokojně od první do poslední stránky, vždy skupina fotek a pak skupina kreslených vtipů. Takže nejprve tři strany = tři oceněné fotky, pak tři strany a na nich tři vítězné kresby. A pořád se pěkně střídají, pak se navíc i spolu míchají… a to až do konce. A na něm je nejprve seznam fotografů a pak (kratší) seznam karikaturistů… Na třetí straně obálky je pak ještě přehledný seznam udělených cen. Je obklopen logy 7 sponzorů a 13 mediálních partnerů - tj. vydavatelství (novin). Z karikaturistů jsou tu jména Thomase Plassmanna, výše zmíněné Pfohlmannové a Juana Cozaku (známého jako “Nel”) kteří v tomto ročníku získali 5, 2 a 1 tisíc Euro. Těžko říci, zda je to více “napínavou” situací ve světě v roce, který začal v Paříži na téma pokračování “Je suis Charlie” a končil velkými vlnami tsunami imigrantů… ale zařazené vtipy se zdají být letos jaksi nápaditější - a to i ty neoceněné. Pár slov k obrázkům vedle vlevo: Vybrali jsme z katalogu raději tři “menší témata a jejich “řešení” v mozku humoristově. Nahoře jde o aféru Volkswagenu, jak ji vidí kreslíř Jürgen - s pro nás tak příjemným příjmením Tomicek. Pod ním je komentář k testování sexuálně povzbuzujího léku pro ženy od Christiane Lokar (“Kittihawk”). Na nudapláži (FKK) si stěžuje jedna žena druhé, že zatím ji “Viagra für Frauen” jaksi nezabírá na sto procent. Vtip je o to lepší, že ho nakreslila právě žena! “Máš pucovat, ne googlovat!” plísní synka matka na kresbě Jana Tomaschoffa. Viz třetí kresba - zcela dole. Fór ovšem vyzní správně v němčině, díky zvukové podobě použitých sloves pro čistění zubů a hledání s pomocí obecně známého vyhledávače Googlu v notebooku. Tím končíme: jednak recenzi novějšího svazku, jednak celou tuto rubriku “dvojrecenzí”, kterou se snažíme ke každé novince (za rok by jich měl přijít na řadu v GAGu rovný tucet) přiřadit ještě jednu prohlídku dalšího katalogu. Vybraného z těch, které jsme pro nedostatek času i místa zanedbali v minulých měsících… ba i letech… V tomto GAGu ještě nedošlo na další novou rubriku - minirecenzi sbírky vtipů, která není ani stará, ani mladá. Album Ondřeje Suchého “Myšmaš” jsme objevili až teď… O tom se ovšem dozvíte více příště. A máme v plánu takové menší kousky s vámi probírat letos roce i nadále. (I. H.) Kresby: Rückblende 2015

Z Polska / Kreslené komentáře „Z UKOSA“; e-GHP Sadurského, Vzpomínky E. L. „Z UKOSA“ komentuje Andrzej Lichota Kdo z nás by neznal kreslený seriál o Bolkovi a Lolkovi? Natož v Polsku! Už proto se vzhledem ke křestnímu jménu tamního presidenta námět s postavičkami dvou kluků přímo nabízí. V rubrice „Z UKOSA…“ na Hajnosově webu http://www.hajnos.pl/nowiny/ se představují polští karikaturisté jako komentátoři aktuálních událostí. Do této rubriky už se zapojila řada autorů se svými přesnými a vtipnými kreslenými komentáři. Dnes představujeme Andrzeje Lichotu, který se „úkosem“, tedy z trochu jiného pohledu (úhlu), podíval 19. 2. 2016 na politické a mediální výsluní, kterému se v současnosti těší president Bolek Kaczyňski… A kdo jiný by se tak měl cítit víc přehlížený než… samozřejmě: než Lolek. Nápad s kresleným komentářem vylepšuje Mirek Hajnos tím, že pod obrázek vždy zařazuje medailonek o příslušném kreslíři-komentátorovi. Což jistě autory nejen potěší, ale i motivuje. Takže o Lichotovi a jeho tvorbě se dočteme mnoho údajů - vybíráme jen pár hlavních dat a pro zájemce uvádíme na závěr i webadresu, na níž se lze o karikaturistovi dozvědět mnohem více…

Andrzej Lichota – malíř, kreslíř, režiser, *1972 v Libiążu. Pracuje a bydlí v Krakově. V r. 1998 dostudoval malířství na krakovské „Akademii Sztuk Pięknych“ a fakultu animovaného filmu. Pokud jde o kreslené vtipy, debutoval v Przekroju v r. 1998. Od té doby publikoval 5500 v domácích i cizích novinách a časopisech. Vytvořil 32 krátkých kreslených filmů, vydal několik knížek. Je členem spolku karikaturistů SPAK. Roku 2011 založil humoristicko-satirický magazín „TeDPRESS“ a od roku 2015 je presidentem Fundace TeD. Od 2015 roku předseda Fundacji TeD. Více na – http://www.andrzejlichota.pl/ a http://lichota.cupsell.pl/k/all .

E-Magazyn PDH–Good Humor Party nr. 1 Na následující adrese https://issuu.com/humor-jokes/docs/numer_11 je možné si prohlédnout číslo 1 letošního ročníku e-magazínu redigovaného Szczepanem Sadurskim. Nazývá se „PDH–Good Humor Party“. Na obálce je kresba od Amorima z Brazílie (pozoruhodná shoda - také na e-GAGu č. 2 jsme měli Amorima!) a uvnitř čísla se v kapitole „Masters of Caricature” představují díla autorů: Sergej Čerepanov (Rusko), Stefan Wenczel (Rakousko), Kelemen István (Maďarsko - viz obr!), Doru Axinte (Rumunsko), Halit Kurtulmus Aytoslu (Turecko), Irien Trendafilov (Bulharsko). Cartoonovou část v magazínu doplňují kresby Waldemara Rukścia, Stanisława Kościeszy a též Szczepana Sadurského z Polska, Ľubomira Kotrhy ze Slovenska a Gienadije Nazarova z Ukrajiny. (MH) „Pamiętniki“ Eryka Lipińského Vydavatelství „Iskry” vydává 15. března knihu Eryka Lipińskiego „Pamietniki“. Je to sladkohořká zpověď jednoho z nejznámějších polských karikaturistů, který byl iniciátorem zrodu satirického časopisu „Szpilki”, a také spoluzakladatelem „Muzeum Karykatury w Warszawie“. Bezstarostná léta mládí, studia a první úspěchy popisuje karikaturista humornou formou… A i když počínající kariéru přervala druhá světová válka , tak i dál pohlížel na svět očima satirika. Varšavské povstání ho zastihlo na jiném břehu Visly a mohl tak jen přihlížet plamenům ničícím město za řekou a obávat se o své blízké… Pracoval jako sanitář a po válce začal krom jiného tvořit filmové plakáty a ilustrovat knížky. Ovšem jeho největším poválečným kouskem bylo založení muzea karikatury a to dnes nese jeho jméno. Vydání Lipiňského „Vzpomínek“ je ilustrované reprodukcemi plakátů a kreslených vtipů autora, jsou zde kopie jeho dopisů ženě ze srpna roku 1944. A jedna zajímavost: nejnetrpělivější zájemci o knihu se jí mohli dočkat ještě před uvedením na trh - díky zařazení výtisku do jedné z internetových aukcí…

Szczepan Sadurski a cenzura na internetu… Před časem Miloš Forman vzbudil velké pozdvižení s filmem o Larry Flintovi a jeho pornomagazínu Hustler. Nyní totéž v polském prostředí zažívá na facebooku Szczepan Sadurski, jemuž po dlouhých letech existence zablokovali stránku humoru za šíření pornografie. Jenže S. S. žádné nahotinky prý na své adrese neprodukuje… Možné je, že “stojący wieżowiec przypomina komuś stojącą męską część ciała”… Abychom nezpůsobili špatným překladem nějaké nedorozumění, odkazujeme raději na jeho vysvětlení “Zablokovaný satirik” na str..: http://www.newsy.sadurski.com/Satyra_Absurdy_Ciekawostki/0/1/4291/0/Satyryk_zablokowany_przes facebook . Pozn.: příspěvky do této rubriky bereme (bez dovolení!) z otevřených zdrojů, především od M. Hajnose.

Tři české autory představí výstava Satyrykon 2016 v Legnici Pořadatelé známé výstavy Satyrykon 2016 zveřejnili seznam autorů s počtem příspěvků pro letošní výstavu. Obsahuje nejméně 150 jmen, ale protože se na výstavu kvalifikovali občas i se 2 či 3 díly, výstava přinese přes dvě stovky obrázků. V Legnici se našim karikaturistům s výjimkou Jiřího Slívy příliš nedaří a tak letos mezi vystavujícími nacházíme jen (abecedně) Evžena Davida, Břetislava Kovaříka a Lubomíra Lichého. Seznam najdete kupř. na adrese http://www.hajnos.pl/nowiny/satyrykon-2016indeks-wystawy/

Výstavu Marcina Bondarowicze připravilo Muzeum karikatury Od 9. 3. až do 15. května tr. vystavuje Marcin Bondarowicz své pozoruhodné obrazy ve varšavském Muzeu karikatury Eryka Lipiňského v Kozí ulici. Název v polštině: STRAŻNIK TAJEMNIC a v angličtině THE GUARDIAN OF SECRETS. Práce více nápadité než čistě humorné publikuje už dvanáctý rok (viz obr.!). A charakteristika jeho prací zní: His works are full of symbolism and metafors in the surrealist convention. Více o výstavě najdete na www.muzeumkarykatury.pl Nejlepší vtipy ze soutěže o Vtip jara, léta, podzimu a zimy… Současně byla na stejném místě zahájena a ve stejném období je otevřena pro publikum výstava sestavená z úspěšných kreslených vtipů ze soutěže „Cztery pory karykatury”. Muzeum karikatury bylo organizátorem soutěže a nyní vystavuje více než sedmdesát obrázků karikaturistů, kteří uspěli ve čtyřech etapách pořádaných během minulého roku. Mezi nimi najdeme i známá jména jako např. Krzysztof Grzondziel, Witold Mysyrowicz (viz obr. vpravo!) Henryk Cebula, Małgorzata Lazarek, Jacek Frąckiewicz, Magdalena Wosik, Michał Graczyk či Zbigniew Woźniak. Zajímavá jsou čísla o celkové účasti - během minulého roku soutěž obeslalo 773 díly 241 autorů (nutno toto číslo podělit cca čtyřmi, pokud kreslíři obeslali všechny čtyři „roční doby“) ® Výsledky polské celoroční soutěže a dvě oceněné práce jsme přinesli v minulém čísle v této rubrice na straně 25. Citát tohoto čísla: „Český humor je otevřený a dá se říct neomezený. Češi mají vynikající smysl pro humor, milují i černý humor, který na Západě není tolik populární.“ Pavel Kantorek, Metro (24. 3. 2016)

Ze světa / Černá Hora, Makedonie, Turecko, Belgie, Rakousko, USA… Černohorský karikaturistický spolek žije a pracuje! Ze států někdejší Jugoslávie jsme se v GAGu zatím jen málokdy věnovali cartoons v Montenegru. Ale v zemi existuje Černohorská karikaturistická organizace; najdete o ní informace na stránce časopisu Žikišon - Blog za satiru, humor, karikaturu i strip. http://blog.zikison.net/2011/02/07/crnogorska-karikaturisticka-organizacija-12/

Nejvýznamějšími autory Černé Hory jsou Luke Lagator a Darko Drljevič, úspěšní v mnoha mezinárodních soutěžích. Ale v zemi existují i národní soutěže. Koncem roku 2015 přinesl web výsledky už 48. ročníku soutěže „Pierre“, pořádané novinami „Novosti“ (News). Ocenění pro nejlepší editorial cartoons (novinové vtipy): Gold - Dušan Ludwig (viz obr.!), stříbro - Kočiš, bronz - Never Konstadinović. Cenu za portrét dostal Lazi Sredanovič. Vítězem soutěže pro mladé autory se stal Uros Petkovič, který portrétoval tenisovou hvězdu Novaka Djokoviče. V jury rozhodoval mj. loňský vítěz této soutěže Tošo Borkovič. Porota vybírala z 515 prací od 202 (‼) karikaturistů, 124 kreseb se předvedlo na výstavě a v katalogu. V něm je též osm kreseb od šesti mladých umělců - vybraných ze 121 příspěvku od 64 studentů středních a vysokých škol.

V Makedonii nestaví jen ploty! V Galerii Městského Muzea v sídle zvaném lákavě Kriwa Pałanka v Makedonii, otevřeli v předvečer Mezinárodního dne žen posoutěžní výstavu Bride’s Veneration 2015. Na výstavě (izložbě) se představuje rovných 100 kreslených vtipů – jsou to oceněné a další nejlépe hodnocené práce z posledního ročníku této soutěže, jejíž tématika tradičně řeší relaci mezi otci a syny. Naposledy ji vyhrál mistr pera a tuše Darko Drljevic z nedaleké Černé Hory viz další informace výše!

Turek z New Yorku vystavuje v Istanbulu Gürbüz Doğan Ekşioğlu - to je jméno renomovaného “veterána grafického designu” z Turecka a USA. Nedávno připravil výstavu půl stovky svých prací v Istanbul Technical University's Rectorate Art Gallery. Krom obálek pro časopis New Yorker vystavuje kresby, malby, fotografie a 3Dtvorbu. Svou uměleckou dráhu začal před 39 lety a dosud obdržel už více než sedmdesát cen. Není divu vždyť vytvořil spoustu obrazů včetně obálek pro prestižní magazíny jako The New Yorker (viz!), Forbes, The Atlantic Monthly anebo The New York Times. Ze slov, kterými umělcovu výstavu a dílo počastovali odborníci, nás zaujalo hlavně tvrzení: “Humor is a serious business”. Více na: www.rsg.itu.edu.

Pomoc! Humor! O-SEKOER se představil na konci roku 2015 výstavou v belgickém Torhout, tedy v rodném a dosud domovském městě tohoto karikaturisty, jménem Luc Descheemaeker. Pozornost velmi početné sešlosti na vernisáži výstavy (viz foto nahoře) získaly nejen jeho zarámované obrázky (viz dole), ale také k akci vydaný výstavní katalog - barevný, obsahující 74 cartoons a prodávaný za 15 eur. Po prý něžném zahajovacím projevu Saskie Gheysensové z Europe Cartoon Center v Kruishoutem a slovu starosty města se publikum vrhlo dílem na občerstvení, dílem na duševní potravu rozvěšenou po stěnách. Ještě předtím však autor v souladu se svou přezdívkou - belgickým přepisem francouzského pokřiku „Au Secours!“ (Pomoc!) věnoval dva výtisky podepsaného katalogu dvěma přítomným syrským uprchlíkům. /r/

O-Sekoer: “Tady jste!” Haderer vystavuje v Kremži! Od teď až do 11. listopadu můžete spojit výlet do Rakouska či na jih kontinentu s návštěvou musea v Kremži. Institut se nazývá Karikaturmuseum Krems a výstava “Thing Big!” A komu jinému by měla být zasvěcena, než místnímu fenome-nálnímu karikaturistovi jménem Gerhard Haderer. Žijící legenda (nar. 1951) letos slaví půlkulaté narozeniny. Ředitel a kurátor výstavy Gottfried Gusenbauer k tomu připravil velkou show - 140 obrazů a mnoho náčrtů a skic tvoří kroniku doby s jejími osobnostmi, vrcholy, krizemi a skandály. Některá umělcova díla jsou vlastně malby - s použitím manýrů “starých mistrů”. “Kult na 4 kolech” je název další kremžské expozice a míní se tím výstava “Das Auto im Comic und in der Karikatur”. Otevřena je už od půlky ledna, ale je celoroční - potrvá do 15. ledna 2017. Jako většina výstav také tato je věnována výročí. V roce 2016 slaví auto své 130. narozeniny. V roce 1886 připravil Carl Benz první moderní automobil pro sériovou výrobu - a auta vyrazila na velkou jízdu do světa… Kremžské muzeum ve svém IRONIMUS-Kabinetu vystavuje kolem půl stovky prací ze sbírek Dolního Rakouska a ze soukromé "comic-car-sbírky" Rochuse Kahra. Zahrnuje vtipy na všeliká témata - od F1 po rodinný život s autem. A predikuje i budoucnost - se samořídícími se automobily... Nechybí ani portrét rakouského národního hrdiny Niki Laudy od slavného rakouského karikaturisty Ericha Sokola z roku 1975, který zapůjčilo © Erich Sokol Privatstiftung, Mödling, 2015. ®

Jiří Slíva v Aténách (aneb dvě výstavy) Na snímku vlevo se nechal unést úžasnou výstavou Josého Guadalupe Posady z Mexika, kterou v Aténách nabízejí celý první kvartál 2016. Ale pak už se těšil (viz vedle) z úspěchu své výstavy pojmenované „Jiří Slíva / Café DADA“. Jak se ukázalo z dalších fotek i z výstřižků tamního tisku, tak si ten přípitek i s přiloženým úsměvem ve tváři asi zasloužil… ® Jiří Slíva vzpomíná: „Měl jsem k nim na vernisáži takový srdečný projev, že jako já si tu vystavuji takové legrácky a oni, Řekové, řeší zcela zásadní problémy, co udělat s desetitisíci migrantů… Ale oni mi pak padali kolem krku a říkali, že právě naopak, že potřebují takovou vzpruhu… byli to milí chytří, anglicky hovořící návštěvníci… takže nakonec jsme všichni slzeli a objímali se…“

Zemřel Joe Szabo A první, co mne napadlo, bylo přeposlat tu zprávu Slívovi. Byl tím prvním, kdo mi o Maďarovi, podivně nadšeném pro cartoons, kdysi řekl. A byl asi jediným člověkem u nás, který se s ním znal, a i věkově mu byl blízko. Jiří Slíva: „Já ho navštívil u Filadelfie asi v roce 1990. Byl jsem šokovaný, v jaké vesničce a v jakém to baráčku žije s asi pěti dětma a ženou. Pak jsme se sešli ještě jednou v New Yorku, byl to nepoučitelný vizionář, možná i proto se s ním pak žena rozvedla. Párkrát jsme si potom ještě telefonovali, plánoval něco v Budapešti, ale už pro to asi nemohl sehnat sponzory… Vzdycky jsem si říkal, jak takový člověk s velkou rodinou může žít bez stabilního příjmu, ale on dříve snad sháněl reklamy do Zlatých stránek….

A kde jsou dnes telefonni seznamy? Budiž mu země lehká.“ Joe Szabo - vlastním jménem Joseph George Szabo (4. 2.1950 – 2. 2. 2016) se narodil v Budapešti (Maďarsko) a zemřel v USA jen dva dny před 66. narozeninami. Byl novinář, školu ukončil v r. 1974. Brzy se ženou opustili zem a usadili se v USA.Sestavil a vydal „The Finest International Political Cartoons of our Time” – album kreseb slavných karikaturistů z řady zemí. Ale nejvíc byl proslulý vydáváním mezinárodně zaměřeného magazínu „Witty World”, tištěného, tlustého magazínu na křídě, který putoval i do Evropy celkem do 103 států. Joe Szabo byl častým členem mezinárodních porot a držitelem řady Foto: stánek WW ve Francii. ocenění.

Čtení / Venuše Samešová o Stanislavu Holém Bylo to zjevení. Když vešla do Standova bytu/ateliéru v Petrské ulici asi patnáctiletá tmavší dívka, nemohl jsem z ní spustit oči. Pracovali jsme spolu tehdy na komiksu pro čtrnáctideník původně zvaný Junák a čerstvě znormalizovaný na Pionýrskou Stezku - viz ukázka v minulém e-GAGu. A Standa Holý krásku představil jako velmi zvědavou sousedku zezdola… Po pětapadesáti letech se o příběhu dozvídáme více z nedávno u nás vydané autobiografie té ženy jménem Venuše Samešová. Výtvarník už dlouho nežije, Venuše žije už léta v Německu. Kniha je to velmi zajímavá, po epizodě se Standou pokračuje vztahem s dalším výtvarníkem Vráťou Hlavatým (též autorem komiksu ve Stezce) a návštěvami proslulých večírků u spisovatele Jiřího Muchy … Jednu z kapitolek, tu šestnáctou, nazvala Venuše Samešová:

Standa…, ty jeho oči! ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vzpomínky Venuše Samešové jsou psány nečekaně dobrým jazykem a dávají vhled do života a práce nekonvenčních výtvarníků na počátku 70. let.

Venuše Samešová se v té době stala další ženou, kterou fotografoval tehdy nejvýznamnější pražský umělecký fotograf Taras Kuščinský (1932-1983). V jeho monografii je několik snímků vyhrazeno právě jejím portrétům a aktům…

Knihu „Venuše Samešová! vydalo nakladatelství Pejdlova Rosička s.r.o. v Jarošově n. N. v r. 2015; má 300 stran a stojí viz: www.pejdlovka.cz. Náklad není uveden. Krátkou ukázku z publikace, kterou zde přinášíme, berte jako anonci díla určenou odbornému publiku v nekomerčním bulletinu.

Archív / Honza se Zobákem na veselém plácku Jeden z prvých krátkých kreslených příběhů kreslíře Miroslava Bartáka vznikl na základě seznámení našeho karikaturisty s redaktorem Junáka Ivanem Hanouskem. Ten zprvu vymyslel a v zmíněném čtrnáctideníku redigoval stránku humoru určenou dětem a v ní nabídl Bartákovi příležitost kreslit několikaobrázkové příběhy Samorosta J. Mátohy. Po zákazu skautských periodik se v rámci vydavatelství MF podařilo čtrnáctideník udržet jako Pionýrskou stezku a veselou stránku nahradit tzv. „Honzovým pláckem“, rovněž uzavřenou krátkým seriálem s postavou Honzy (a Zobáka). Barták do rubriky kreslil i další obrázky. V publikaci „Encyklopedie Komiksu 2“ (shrnuje žánr v Československu 1945 - 1989) věnovali Josef Ládek a Robert Pavelka tomuto původnímu stripu Miroslava Bartáka kapitolu, konzultovanou před vydáním s autorem kreseb i s někdejším redaktorem rubriky. Po odchodu Hanouska a dalších kádrových změnách v redakci postupně rubrika upadala až zanikla. Honza se Zobákem (v rámečku) byli často průvodci nejen po obsahu časopisu, ale i na doprovodných akcích, jako byly výstavy kreslených vtipů autorů Stezky. Na fotce z předávání cen dětským vítězům soutěže o Vyčítalova Macka jsou vidět zleva panely Bartáka a Vyčítala v Domě dětí. Vyčítal byl patronem soutěže o nejlepší dětský kreslený vtip. (g) A zde je text z výše jmenované encyklopedie: HONZA A ZOBÁK Na příkladu dvojice rozčepýřeného kluka a všetečného létavce si můžeme zdokumentovat rozdílný názor na problematiku komiksu. Můžeme se klonit k jedné straně, která ji bude považovat ještě za víceobrázkový vtip, zrovna tak ji lze označit za komiksový strip. Což ovšem nijak neovlivní značný rozsah působnosti dua, které se v první třetině existence časopisu stalo jednou z typických ikon Pionýrské stezky. Autorem námětů i kresby byl od počátku Miroslav Barták, dnes světoznámý karikaturista, tehdy začínající autor, který právě opustil kariéru námořního důstojníka a vstoupil na mnohem nejistější tuzemskou palubu jako tvůrce žánru cartoon. Ornitologicky nezařaditelný pták Zobák je známý i čtenářům Junáka, kde se ve čtyřech krátkých stripech objevil po boku samorosta Sama J. Mátohy (viz obr.!). Na stránkách Pionýrské stezky se ho ujal černovlasý rozumbrada Honza. Ten termín není zvolen náhodou, protože jak v krátkých stripech, tak na celostraně zvané Honzův plácek (redigované redaktorem Ivanem Hanouskem) se rozebírají všemožná té-

mata, vtipkuje se, radí a vymýšlí. Někdy je v dané rubrice přítomen samotný Honza, v některých případech se v Honzově plácku stripy vůbec nevyskytují. Pták Zobák měl svou „stezkovou“ premiéru až v 6. čísle úvodního ročníku, zároveň je také jeho strip vůbec poprvé dvouřádkový. Náplní nejčastěji čtyř, popřípadě osmiobrázkových minipříběhů jsou většinou slovní půtky na různá témata, někdy i propojená s obsahem Honzova plácku.

Dvojice však bývala využívána i pro další redakční účely a objevovala se na stránkách časopisu v rozličných formách i mimo vymezenou stránku v různých pravidelných rubrikách (Dopisy, Sběratelé, Informace, Honza hlásí), postavičky se také staly ústředními motivy deskové hry Zobákovy zimní závody. V úvodním čísle 2. ročníku patřilo Honzovi se Zobákem 22 podvalů, na nichž se stali originálními průvodci „dění“ v časopise, takže například Zobák na posledním z nich uvedl Modrou pětku na zadní obálce. Až do 14. čísla 2. ročníku byly obě postavičky vyvedeny vždy v duotonu, pak už se Zobák představil v typické červené s bílomodře pruhovaným trikem, zatímco Honza se uchýlil k modročerveným kalhotům s jednou šlí. Postupem času se propracovali na stabilní místo na dvoustraně humoru, kde setrvali až do své derniéry. Změny rubrik měly za následek zánik Honzova plácku, ve svém posledním ročníku v Pionýrské stezce už oba maskoti Pionýrské stezky figurovali pouze v tříobrázkových stripech. Poté se už na stránkách časopisu nikdy neobjevili, jejich příhody nebyly v souhrnné formě nikdy zopakovány.

Seriál o Honzovi z plácku vycházel v Pionýrské Stezce (vydavatelství Mladá Fronta) od roku 1971 do r. 1977. Tento text vyšel v „Encyklopedii komiksu 2“ v roce 2012 - knihu vydalo nakladatelství “X.Y.Z“. Autoři Ládek a Pavelka napočítali celkem 110 vytištěných Bartákových stripů (z toho 65 plnobarevných a 45 dvoubarevných). Kresby: Miroslav Barták

Z tisku / Humor kolem nás... Padouch ve vazbě (knižní) za 999 korun Komiksový svět slaví 75. narozeniny jednoho z největších padouchů všech dob. Na čtyři sta barevných stran knihy se vešlo dvacet jokerovských příběhů (…) Postupem času (…) Joker opouští svoji krvežíznivost a místo vražd se realizuje loupežemi, při nichž se vždy snaží zesměšnit svého netopýřího protihráče. Až v 70. letech se k řemeslu zabijáka vrací, samozřejmě vždy s křečovitým úsměvem na tváři. (…) Kde se vůbec tenhle král a klaun zločinu vzal? Zásadním zdrojem je maska německého herce Conrada Veidta v titulní roli němé adaptace románu Viktora Huga „Muž, který se směje”. Ondřej Bezr: „Joker zlobí tři čtvrtě století”; MfDNES 2. 2. 2016, str. 14

Ptákovina, co se nebere vážně Na křivce zábavnosti komiksových hrdinů stojí pod Iron-Manem, ale rozhodně nad ospale ušlechtilou smečkou Avangers, natož Fantastickou čtyřkou. Do kin jde Deadpool, další kůň ze stáje Marvel. Po léčbě rakoviny má znetvořený obličej, leč díky zmutovaným genům také schopnost okamžitého hojení ran. Přesto hlavní zbraní bývalého žoldáka (…) je smích. (…) Už úvodní titulky „režie: přeceňovaný blb” nastolí stylizaci, která se přenese do přívalu krve i bonmotů. (…) Výjimku tvoří pouze melodramatická pasáž s nálezem smrtící choroby, sám pacient však pěstuje šibeniční humor i při operaci s prvky mučírny. Mirka Spáčilová: „Komiksový Deadpool aspoň baví”; MfDNES 10. 2. 2016, str. 14 LOL = hlasitě se směju Protiimigrantské hnutí Odinovi vojáci, vytvořené loni na podzim, aby „hlídalo” finská města před hrozbou imigrantů, se vydalo přes hranici. (…) V reakci na Odinovy vojáky vzniklo (…) nové hnutí, které je chce zesměšnit. Nazývá se Loldiers (zkomolenina anglického Soldiers v nápisu na bundách Odinových vojáků). LOL na začátku názvu má představovat známou internetovou zkratku LOL (nahlas se směju). Na rozdíl od vojenských bund si však oblékají pyžama a župany a na nos si připevňují klaunské nosy. Tomáš Lébr: „Finští Odinovi vojáci přijeli do Norska”; MfDNES 18. 2. 2016, str. 5 Britský humor je stále břitký Premiér David Cameron přivezl do Británie dohodu s EU a (…) okažitě pronesl k národu brilantní projev o úspěšně vyjednaných podmínkách členství v Unii. (…) Řeč pochopitelně způsobila mezi konzerva-tivci furor. Nabídl málo a dostal ještě méně. (…) Největší byl posměch karikaturistů: „Nekompromisně žádáme status quo!” Džin z láhve: „Splním všechna tvá přání, mohou být ale kdykoliv zrušena!” Na jednom obrázku vystupuje Cameron z letadla jako Neville Chamberlain po návratu z Mnichova a mává dohodou se známými slovy: „Ujišťuji britské občany, že přináším mír do našich časů…” Alexander Tomský: „Cameronovo rétorické vítězství”; MfDNES 22. 2. 2016, str. 11 Kresby: Marek Simon; Deník, 16. 1. 2016; Pavel Taussig: „Abych někoho neurazila“, vtip měsíce

Vzdělávání / Z publikace „Karikatura a její příbuzní“ *) Pravých karikaturistů je žalostně málo Není hned tak ojedinělého a těžko dostupného pole jako krajina karikatury - poněvadž vyžaduje pro sebe zvlášť rostlý, vzácný, umělecký názor. Její síla je v deformaci a v primitivismu. Podmiňuje zcela zvláštní oko (…) Proto spočívá v karikatuře takové kouzlo, taková originalita, taková zdánlivá deformní bizarnost. Unavené naše oko je překvapováno najednou tím, co mu je pro bezprostřední názor zatajeno. Tím vším už se vyvrací ono všeobecné mínění, jako by karikatura byla nějakou méně cennou metodou uměleckou, jako by vždy musela sloužit žoviálnosti, rozchechtanosti. Pole její je rozsáhlé, má všechny tóny a odstíny jiných uměleckých metod. Vyžaduje ovšem zvlášť umělecké povahy (…) Je pravých karikaturistů málo, úžasně málo. Je to umění hrdé, aristokratické, čistokrevné, je si vědomo své osamocenosti.“ Karel Havlíček (Moderní revue, str. 176, ročník 1897/8) Kreslíři karikaturisté „Kreslíři karikaturisté mají v umělecké historii 19. století místo malířům rovnocenné, ba ještě krásnější, a to hned ze dvou důvodů. Jednak nám o smýšlení, životě a mravech lidí, kteří hlavně v první polovici jeho pro stálé napodobení starých mistrů nedostali se ani k reprodukování života současného ani k vyjádření individuality své vlastní - a jsou tedy interesantnější než tito už ze stanoviska kulturně historického. A hlavně proto, že k vyjádření toho, co chtěli říci, volili prostředky nejvíce umělecké,

protože nejvíce ekonomické. Pověděli mnoho málo slovy… Vyhnuli se oleji příliš těžkopádnému, neschopnému zachytit momentní život jejich nápadů a pozorování, a zvolili tužku, pero, litografickou křídu - materiál, který píše, chcete-li, stenografuje, prostředky žurnalistické, jedině vhodné ku kritické notaci událostí denního života i prchavým nápadům zlaté fantazie.“ Miloš Jiránek (Volné směry 4, str. 112; rok 1900) Kolem roku 1900: Třicítka humoristických časopisů v českých zemích Humoristické časopisy bylo možné pohodlně prohlížet v kavárnách spolu s jinými časopisy a novinami, nakladatelům však šlo kromě dostupnosti periodika i o rozšíření jeho odbytu. To vše původně záviselo i v případě Humorů**) jako základního periodika obrazového humoru a satiry na získání předplatitelů. (…) O tom, že vydavatelské podnikání s humoristickými časopisy spadalo také do nemilosrdných kalkulačních úvah jejich vydavatelů, napovídají záznamy (…) Julia Grégra, který si ještě před založením Šípů srovnával údaje o nákladech různých druhů periodických tiskovin včetně humoristických. Tato představa byla důležitá rovněž pro získávání inzerentů. (…)

Kritickou existenční mezí ilustrovaného periodika bylo podle apelu na předplatitele uveřejněného v počátcích Humorů dosažení prodeje 300 výtisků, zatímco týž časopis se koncem století chlubil nákladem 100 000 kusů. (…) Během dvacetiletí 1890-1910 vzniklo v českých zemích na třicet ilustrovaných humoristicko-satirických časopisů, započítáme-li periodika lokální a ta, jež po sobě nenechala skoro žádnou stopu.

*) Podtitul: Obrazový humor v českém prostředí 19. století (Roman Prahl, Radim Vondráček a Martin Sekera). Vydal: Arbor Viate a Západočeská galerie v Plzni; 2014 **) Jde o Humoristické listy (1858 -1941) nakl. J. R. Vilímek, Praha

Kontrast / Humoristické magazíny moderní doby - jiná kresba. A jiný smích? Moc jich není, ale na nebesích je zřejmě s nimi docela legrace. Zatímco ten náš Nejvyšší se směje nad vtipy v pařížském týdeníku Charlie Hebdo… Spolustolovník a spoluhráč Alláh se dostatečně vychechtává nad vtípky německého magazínu s názvem Titanik… Asi se baví tím, jak toho druhého vidí karikaturisti. Vždyť Alláh asi nemá být zpodobňován stejně jako Mohamed… Je to vlastně taková mírumilovná scénka - jako by se nad oběma božstvy vznášel pověstný mírový duch Ženevy. Alespoň tak to vidí německý karikaturista Denis Metz. Tímto kresleným vtipem se zapojil do klání o Deutsche Preis für Karikatur (více o katologu této německé soutěže najdete právě v tomto čísle…) (red.)

Kresba: Denis Metz (Německo)

4x z e-pošty / Z tuzemské i z té zahraniční Pár čtenářů obratem reagovalo na prÚvodní slovo vyslané spolu s GAGem č. 3: Zdravím pane ih, děkuji. Došlo v pořádku a už se těším na počteníčko. Přeji pěknej víkend.

Bořek Frýba, Opava

Dobrý den pane Hanousku, patřím k těm, kteří si prolétli Gag bez piva, v zaměstnání s předsevzetím, že se k němu časem vrátí. Díky za radu ohledně vtipu v katalogu Bio Viaden. Na čitelnost při zmenšování zkusím myslet. A zamýšlená pointa vtipu byla zcela jiná. To co padá kravce z pozadí nejsou plechovky, ale "tužkové" baterie, jako symbol energie. Proto jsem tam dával ještě symboly plus a minus, i když právě při zmenšení to není vidět. Marek Simon, Vysoké Mýto Vskutku! Po zvětšení skot vážně vyrábí čistou energii! Hi, dear Ivan: Thanks for your attention with my Works. All the bests Amorim, Brazílie Kresba vpravo - další najdete na: http://www.amorimcartoons.com. br Mily IH, dakujem velmi pekne za nove cislo a zelam vsetko najlepsie, zdravie, pohodu a radost pri zasluznej praci pre nas vsetkych. Len upresnenie: ten text pri Zabranskom je moj z knihy - len prelozeny do A. Podla vsetkeho vsak neskenovali z knihy, skor prebrali z CG, ale to je jedno. Fero Jablonovsky, Bratislava

Dvakrát globus. Kresby: Karol Čizmazia, Bratislava

Ze Slovenska / Do Rumunska i jinam…. hlavně za nadějnými autory… Karol Čizmazia se činí! Nejen GAG šíří osvětu o kresleném humoru. Také slovenský web „Cartoongallery“ - sice mladší, ale ještě výkonnější školitel zájemců o náš žánr se činí! Hlavně nás poráží v množství vystavovaných děl a v kvalitě představovaných autorů. Navíc si každý z nás, co umíme slovensky (nebo česky) může přečíst slušný počet inteligentních studií o cartoons. Jarní sezónu galerie Karola Čizmazii začíná výstavou velké sbírky opravdu úžasných prací rumunského karikaturisty Floriana Doru Crihany. Stačí si najít příslušnou adresu - a už to běží…. http://www.cartoongallery.eu/vystavy/ Kresba: F. D. Crihana „Bagáž“ Ľubomír Kotrha k volbám Neuvěřitelné množství barevných kreseb na kterékoliv aktuální témata - to je hlavní znak tvorby nejplodnějšího slovenského karikaturisty z Trenčína. Tentokrát to byly mj. slovenské parlamentní volby a vybrat jen jeden z desítek předváděných fórů byl oříšek. Nakonec jsme vybrali tento - s hlavním sloganem strany SMĚR:

Kresba: Ľubomír Kotrha Glosa: Kdo by nebyl rád, když se jeho předpověď splní? Není to tak dávno, aby se to dalo zapomenout… V GAGu jsme jednou představili autorské duo z dalekého konce Slovenska. Prohlédli jsme si pár poslaných kreseb a…? A dopustili jsme se tehdy něčeho, co děláme tak jednou za dva roky - předvídali jsme pánům Peteru Kvankovi a Milanu Mihaľkovi světlou budoucnost, pokud setrvají v žánru a budou pokračovat s usilovností, s jakou začali. S poznámkou jaksi na okraj, že to budou mít dost těžké v současné situaci, kdy není kde publikovat. Navíc s výtvarným stylem, který odborník dokáže pochopit a pochválit jen tehdy, když pozná, že nejde o jeden divně nakreslený obrázek (někde v novinách), ale že jde o styl vlastně velice výtvarný - dá se říci moderní. Což vyžaduje posuzovat tvorbu ve větším počtu prací. A protože jde o kreslířský styl neobvyklý, může být ve světě laického posuzování v redakcích i jinde handicapem dost nepříjemným - hned v jejich začátcích.

Protože jde o dvojici autorů, z nichž jeden vtipy vymýšlí a druhý je kreslí, uvažoval jsem, jak vidno, hlavně nad dílem kreslíře. A ono to platí i dál. Pokud jeden autor vymýšlí vtipy se slovy - sám - a druhý vtipy kreslí - také sám - jde o obvyklou kombinaci (typ „Neprakta“). A platí i nadále, že jde o už ne nadějné, ale kvalitní autory - a jejich mládí mé nadšení umocňuje. Na druhé straně ovšem vidím, že se tu nerodí nová individualita - viz Barták, Linek, Plotěná (autoři čistého humoru beze slov) ani Jiránek, Renčín, Vico (autoři osobitého humoru se slovy) coby svébytní umělci - strůjci inteligentního humoru. Ale díky za každé nové tvůrce, byť jen komerčně zdatného legračna….

Zatím těmto dvěma fandím hlavně v tématickém klonování jejich tvorby do sféry pražského Sorry, respektive do jim bližšího Bumerangu. Konečně i další „mladí“ autoři, které jsme na startu anebo uprostřed rozpuku tvorby mohli v GAGu během posledních let pochválit (Simon, Rychtařík), směřují celkem logicky k těmto drsnějším, ale zároveň vtipnějším anebo chytřejším titulům. Nic jiného, pokud jde o určitou úroveň, tu ovšem není. *) Konečně - právě z Bumerangu bratří Viců pochází tento kousek. Co tomu říkáte? GAGmen

Kresba: Kvanka + Michaľko (Slovensko) *) Pochopitelně (a jistě staromilsky) tu uvažuji pouze nad tvorbou hmatatelnou, v novinách či knížkách, v katalozích… Ale třeba mne někdo upozorní na portál, kde někdo odborně zdatný začne vybírat a redigovat výtvarný humor, jako by to činil v tisku. A nebude tam sázet vše, co mu kdo pošle... (g)

Blíženci / Grand Prix za plagiát. Nebo ne? Na webu Ismaila Kara (Turecko) přibyl do známého archívu plagiátů (tzv. Similitary Cartoon) - http://www.ismailkar.com/ další. Jde o právě oceněné dílo významného rakouského karikaturisty Geppa, které je hodně blízko mnohem starší práci a to - překvapivě - polského autora! Krzysztof Konopelski (Polsko) obeslal svým zabedněným kočárkem bulharské Gabrovo už v roce 1981 a Gerhard Gepp (Rakousko) získal Hlavní cenu (Grand Prize) v polské Legnici na letošním Satyrykonu. Miroslaw Hajnos na svém webu uvádí, co se pod heslem plagiát píše ve Wikipedii: Plagiat (łac. plagium, kradzież) – pojęcie z zakresu prawa autorskiego oznaczające skopiowanie cudzego utworu (lub jego części) wraz z przypisaniem sobie prawa do autorstwa poprzez ukrycie pochodzenia splagiatowanego utworu. Może być nim obraz, grafika, fotografia, piosenka, wiersz, praca magisterska, praca doktorska, publikacja naukowa jak również gra komputerowa. W Polsce istnieje rozbudowany czarny rynek prac naukowych pisanych na zamówienie, w tym przez pracowników uczelni.

A ještě co říká jeden další zdroj http://www.legalnakul tura.pl/pl/ /též polsky/ Plagiat – polega na bezprawnym przypisaniu sobie autorstwa całości lub części cudzego utworu bądź celowym wprowadzeniu w błąd co do autorstwa utworu. W praktyce występują dwie jego formy: Jako plagiat jawny - polegający na bezpośrednim przypisaniu sobie autorstwa nad utworem lub jego częścią, w szczególności poprzez podpisanie się pod cudzym utworem (całością lub jego częścią) własnym imieniem lub nazwiskiem albo pseudonimem. Jako plagiat ukryty – polegający przypisaniu sobie autorstwa cudzego utworu, poprzez włączenie do swojego dzieła całości lub części innych utworów. W szczególności poprzez ich takie redakcyjnie zmodyfikowanie bądź inną zmianę (np. poprzez zapożyczenie innych wyrazów czy zwrotów), że nadal pozostawiony zostanie sens cudzej pracy twórczej.

Co teď? Jak se podle těchto definicí zapadá případ oceněného díla Gerharda Geppa? Miroslaw Hajnos se neodvažuje rozhodovat a nechává to na nás, abychom si sami udělali názor při porovnání obou prací. Ale doplňuje informaci o prvém obrázku: rok po otištění v katalogu z Gabrova získala kresba Krzysztofa Konopelského též 3. cenu v mezinárodní soutěži karikatury v Západním Berlíně. Viz: http://www.zvab.com/Karikaturen-Welt-Cartoons-Today-Caricatures-Monde/3829444979/bd). Krzysztof Konopelski se k věci vyjádřil takto: ‘Plagiat jest wszechobecny. Jedni podbierają pomysły. Inni formę. Gepp kupił ode mnie jedną z prac po którymś Satyrykonie, więc pewnie mnie lubi. Może to jest kolejny wyraz szacunku? Cieszę się, że graficy, którzy uprawiają satyrę, wyłapują takie „podobieństwa”’.

A co my / vy? Problémy s tzv. plagiáty už jsme v historii e-GAGu několikrát řešili - vyřešili i nevyřešili. Víme už, že často nejde o obkreslení, ale o novou variantu téhož fóru (viz „hrob“ dole!). Anebo o nevědomé zcizení. Jindy zase o dílo vědomé, s tím, že autor sáhne pro předlohu dost hluboko do dějin (nejlépe do let předinternetových) s tím, že těžko bude nachytán (viz zde ty „krávy“!). A kdybychom měli srovnat obě „kočárková“ díla?

Jistě, Geppův kočárek je hezčí svým provedením. Ale původní Konopelského dílo nás zaujme svým dnes aktuálním námětem. Tak si říkáme, proč by Gerhard vynechal ten výhled malé musulmanky z vozidla - kdyby předlohu znal? Ale je také možné, že autora původní kresby mohla inspirovat poštovní schránka, či úzký výhled řidiče z vojenského tanku - a celý vtip patřil svým zacílením mezi antiválečnou karikaturu té studenoválečnické doby! (G-m) Kresby: Gerhard Gepp, Krzysztof Konopelski, Saed Sadeghi, Bob Peters a 3x archív Yomiuri Shimbum (Japonsko)

Výsledky / Polsko, Makedonie, Arménie, Rumunsko, Srbsko, Norsko/Indie Mezinárodní výstava SATYRYKON Legnica 2016 - Polsko Jury Satyrykonu zasedla 20. 2. 2016 aby posoudila 2 519 prací 741 autora z 58 států a rozhodla o cenách takto: Grand Prix SATYRYKONU 2016 + 8.000 PLN – GERHARD GEPP (Rakousko) za dílo „Closed”. Kategorie A (Evil / Zlo): I. cena, zlatá medaile + 6.000 PLN – GRZEGORZ MYĆKA (Polsko) II. cena, stříbrná medaile + 5.500 PLN – HOUMAYOUN MAHMOUDI (Anglie) III. cena, bronzová medaile + 5.000 PLN – JERZY GŁUSZEK (Polsko) Dvě rovnocenná uznání po 4.000 PLN: ŁUKASZ KLIŚ (Polsko) ARISTIDES HERNANDEZ ARES (Kuba) Kategorie B (Žert a satira): I. cena, zlatá medaile + 6.000 PLN – MIHAI IGNAT (Rumunsko) II. cena, stříbrná medaile + 5.500 PLN – ALESSANDRO GATTO (Itálie) III. cena, bronzová medaile + 5.000 PLN – ANDREA PECCHIA (Itálie) Dvě rovnocenná uznání po 4.000 PLN: LEX DREWIŃSKI (Polsko/Německo) ILYA KATZ (Izrael). Zvláštní (speciální) cena: Cena ředitele Legnického centra kultury + 4.000 PLN – Blagovesta Cvetkova (Bulharsko). Nagroda Prezydenta Legnicy: Leszek Żebrowski (Polsko) + Nagroda Muzeum Karykatury Warszawa: Izabela Kowalska-Wieczorek (Polsko) Kromě řádných cen, které rozdala řádná porota Satyrykonu, byla udělena jedna mimořádná cena. Rozhodla o ni 10. 3. 2016 jiná jury, složená z 9 novinářů regionálních médií. A dle protokolu byla tato cena vybrána výhradně z prací polských soutěžících na Satyrykonu. Cena legnických novinářů im. ANDRZEJA WALIGÓRSKIEGO: Tomasz WIATR za práci “Pinokio” (viz. obr.!) Laureát této ceny bude také autorem diplomu pro vítěze stejné ceny v příštím Satyrykonu 2017. A jaké jsou podmínky pro autory soutěžící v příštím ročníku o tutéž cenu? Cenu získá opět polský umělec - a to za kresbu směšnou, odpovídající devize patrona ceny: Nekopat do ležícího, nehoupat se na visícím, ale tepat hloupost ve všech formách.

Int‘l Cartoon Contest „Bride Veneration’s“ 2015 / Konopnica, Kriva Palanka – Makedonie 1. CENA - maskot „NEVESTULKA 2015″: Darko Drljevič / ČERNÁ HORA 2. CENA: Makhmudjon Eshonkulov / UZBEKISTAN 3. CENA: Andrej Popov / RUSKO Cena: Plaketa za nejlepší kolekci prací: Vladimir Kazanevsky / Ukrajina. Diplomy - 20 ocenění „for successful work“: Mikhail Černyšev / RUSKO; Dariusz Dabrowski / POLSKO; Roberto Castillo Rodriguez / KUBA; Miro Georgievski / MAKEDONIE; Trayko Popov /

BULHARSKO; Milenko Kosanovikj / SRBSKO; Oleksij Kustovskij / UKRAJINA; Pooya Abdoli / IRAN; Grigoris Georgiou / ŘECKO; Victor Holub / UKRAJINA; Sergii Fedko / UKRAJINA; Oleg Loktěv / UKRAJINA; Liu Qiang / ČÍNA; Sergey Kokarev / RUSKO; Miroslaw Hajnos / POLSKO; Dmitrij Kononov / RUSKO; Boris Erenburg / IZRAEL; Cival Einstein / BRAZILIE; Damir Novak / CHORVATSKO; Ajin Mohan / INDIE.

Na tomto místě se nám sešly ve stejném čase výsledky dvou 1. ročníků ze dvou soutěží z jednoho města. Zprvu nás mátlo, že tu máme pod stejným názvem různá témata. Ale pak se ukázalo, že jsou tu i různí vítězové. Takže - tu jsou výsledky z Bukurešti: Int‘l Cartoon Contest Bucharest 2016 - Rumunsko Téma: "Volný čas" a "Volné téma" 1. cena: Constantin Ciosu – Rumunsko 2. cena: Valeriy Chmyriov – Ukrajina 2. cena: Jitet Kuestana – Indonézie Speciální ceny: Mahdieh SABBAGHKAR, Irán / Zainab DADMOHAMADI, Irán / Dincer KOKSAL, Turecko / Azevedo BOSCO, Brazílie / Neda SHOJAI, Irán / Hamid SOUFI, Irán / DARKO DRLJEVIĆ, Černá Hora / Oleg GUTSOL, Ukrajina / Anatolij STANKULOV, Bulharsko / Makhmudjon EŠONKULOV, Uzbekistán.

1. Int‘l Art Exhibition of LOVE, Bukurešt Rumunsko 1. cena: Mikhail ZLATKOVSKY, Rusko Viz kresba vlevo! 2. cena: Liviu STĂNILĂ, Rumunsko 3. cena: Luc DESCHEEMAEKER, Belgie „Salt & Pepper” Magazine Award: Marcin BONDAROWICZ, Polsko. TOP 20 (vybráni na diplom: Konoplyansky Vadim, Rusko; Boacă Mihai, Rumunsko; Drljevič Darko, Č. Hora; Bondarowicz Marcin, Polsko; Askin Ayrancioglu, Turecko; Abdolrahimi Homayoun, Iran; Peev Tsochov, Bulharsko; Axinte Doru, Rumunsko; Li Hai Feng, Čína; Tcholakova Maya, Bulharsko; Saeed Sadeghi, Iran; Pernecky Bobo, Slovensko; Fakhredin Dostmohamad, Iran; Belozerov Sergei, Rusko; Erenburg Boris, Israel; Babaei Esmaeil, Iran; Cebula Henryk, Polsko.

24. Int‘l Cartoon Contest “Golden Helmet” Krusevac 2016 - Srbsko „ZLATNA KACIGA’’ 2016 / Téma: „Národní kuchyně” Ceny kategorie Кarikatura: – Zlatna kaciga: TOŠO BORKOVIĆ Srbsko (viz obr.!) – II. cena: SAŠA DIMITRIJEVIĆ–Srbsko – III. cena: CHIOREAN CORNEL-MARIN - Rumunsko

Diplomy: – NIKOLA OTAŠ, Srbsko – LUKA LAGATOR, Černá Hora – MILAN ALAŠEVIĆ, Slovinsko – KONSTANTIN KAZANCHEV, Ukrajina

– NICOLAE LENGHER, Rumunsko – VALERI ALEXANDROV, Bulharsko (diplom za kolekci)

Soutěž pro mladé autory do 18 let - ceny za karikaturu a strip: 1. Darija Timofejev - Beograd, 2. Martina Momčilović - Varvarin, 3. Ilija Stojnić - Lajkovac.

tOOns MaG Int‘l Cartoon contest 2016 - Indie / Norsko Soutěž zaznamenala orovskou účast: 567 autorů ze 79 států poslalo 1625 soutěžních příspěvků na téma Women's Rights. Oceněné práce jsou na tOOns MaG –http://www.toonsmag.com/2016/03/awardwinning-cartoons.html

1. cena: Marcin Bondarowicz, Polsko - viz kresba! 2. cena: Nenad Ostojic, Chorvatsko 3. cena: Reza Mokhtarjozani, USA Honorable Mentions: Zygmunt Zaradkiewicz, Polsko; Mikhail Zlatkovsky, Rusko; Osama Hajjaj, Jordánsko; Sahar Ajami, Iran; Sajad Rafeei, Iran; Selói Peters, Brazilie; Afri Diyansyah, Indonesie; Michel Kichka, Izrael; Jean Plantu, Francie.

Press Cartoon Europe 2015 - Belgie Velkou cenu za nejlepší novinovou karikaturu Evropy v loňském roce obdržel KAP (Jaume Capdevila) za vtip publikovaný v „La Vanguardia“ 3. 11. 2015 (viz obr.!). Získal tak Grand Prize + 5000 euro. 2. cenu (a 2000 euro) dostal Tom Janssen za kresbu pro deník Trouw z 8. 10. 2015. 3. cenu (a 1.000 euro) opět KAP za cartoon v La Vanguardia z 11. 1. 2015. Ceny se budou předávat na 55. Int’l Cartoon Festivalu v Knokke-Heist. All cartoons nominated for the PCE (Press Cartoon Europe) and PCB (Press Cartoon Belgium) najdete na webu. Více info: Evi Duson Assistant Producer PCB evi@presscartoon.com Vítězové předchozích ročníků se rekrutovali z řad kreslířů ze Švédska (Riber, 2009), Německa (Burkhard Mohr, 2010), Belgie (Karl, 2011), Nizozemska (Jos Collignon 2012), Francie (Michel Cambon, 2013), Portugalska (Rodrigo de Matos, 2014) a Ameriky (Kevin Kallaugher, 2015).

Sunny Dragon Int‘l Graphic Humour Festival 2015 - Arménie 1. cena: Witold Barbara - Švédsko 2. cena: skupina autorů - Irán 3. cena: Tigran Vardikyan - Arménie

Fotofóry taky fóry… (aneb vděčné téma: zavřená ženská pusa!)

Pořád jsme jaksi nepochopili, co jsou to ona stále zmiňovaná „nová média“… Ale kdyby okázala být vtipná, jako autoři těchto obrázků z internetu… Nic proti nim! ®

Propozice / USA, Kanada, Syrie, Itálie, Turecko, Slovensko, Srbsko, Chorvatsko Int‘l Competition of Caricatures and Posters GOLDEN OPOSSUM 2016 - USA

Dvě kategorie: a) kreslený vtip b) plakát. Posílat příspěvky je možné ihned a to až do 21. prosince…! V obou kategoriích jsou tato čtyři témata: 1. Peníze / investice 2. Imigrace / migrace 3. Kovboj 4. Passion / vášeň, touha, zanícení… (?) Počet: max. 3 práce na každé téma (celkem max 12 kreseb) Přijímají se jen práce ještě nikdy nepublikované publikowane. Musí být barevné a to: Formát: CMYK či RGB; TIFF, PDF, EPS, anebo JPG, 600 dpi, velikost A3.

Konec soutěže / End of the competition: 21. 12. 2016 Adresa: posílá se prostřednictvím strany http://goldenopossum.com/index.html. Tam najdete i celé propozice.

16th Int’l Editorial Cartoon Competition “C. C. World Press Freedom” - Kanada Téma: The “right” to be forgotten In a 2014 decision by the Court of Justice of the European Union, a Spanish lawyer was granted the right to have a previous brush with justice deleted from Google search on his name. While protection of one’s privacy is an essential right, erasing public records could have untold consequences. Could this decision jeopardize the reliability of the Internet and make research by journalists and historians impossible?Could this precedent lead to the breakdown of the Internet and the creation of national networks vulnerable to state censorship? Pořádá: Canadian Committee for World Press Freedom k “World Press Freedom Day”

Ceny: 1. cena: $1000 + Certificate from Canadian UNESCO; 2. a 3. cena po $500. Vše v Canadian dollars. 10 vybraných příspěvků bude označeno jako: ‘Award of Excellence’ Regrettably no financial remuneration accompanies the Awards of Excellence

Počet: pouze 1 cartoon od každého autora Formát: A4; 21 x 29.2 cm; jpeg ; 300 dpi Uveďte: The name, address, telephone number and a short biography of the cartoonist must be included in the submission.

Uzávěrka: 1. 4. 2016 Adresa - e-mail : info@ccwpf-cclpm.ca Ceremoniál: V Chateau Laurier in Ottawa, Canada 3. 5. 2016. Vítězná jména a obrázky budou na CCWFP web site. The winning cartoons will be exhibited at the luncheon.

12. Int‘l Cartoon Contest SYRIA 2016 „Art against terrorism” - Syrie Název - téma: „Umění proti terorismu“ Počet: 1 kus Rozměr: format A4, 200 dpi, JPG/JPEG.

Deadline: 10. 4. 2016 Ceny: 3 hlavní ceny a 5 zvláštních cen

Adresa: syriacartooncontest2016@gmail.com. Kompletní propozice soutěže: http://www.raedcartoon.com

XXIV. Int‘l Festival of Satire and Humor Trento 2016 - Itálie Pořádá: Studio d’Arte Andromeda Téma: FUTURO / Budoucnost Autoři: od 16 let výše Počet: max. 3 originály neokoukané z jiných soutěží Kategorie: Illustration / komiks strip / cartoon (max. 2 strany) o rozměru A4/A3. Animations video maximum running time of 1 minute. Rules concerning the dispatch of works. The works must be sent in digital format to info@studioandromeda.net. Images should have a minimum resolution of 300 dpi and saved in jpg

or tiff format at the highest quality. Important: the images can be max 5MB, for images larger than 5MB use www.wetransfer.com

Deadline: 17. 4. 2016 Adresa (přihláška) je na: http://studioandromeda.net/wp-content/uploads/2016/01/CONTEST_24-International-satire-andhumor-contest-2016.pdf

Ceny: 1° prize € 1000,00 2° prize € 700,00 3° prize € 500,00 Cartoon special prize € 300,00 10 mentions Ceremoniál a výstava: Tři vítězové budou hosty studia Art Andromeda v Trento po tři dny. Katalog: The international jury will select the works that will be exhibited in the exhibition and published in the online catalog and sent in pdf format to the selected authors. Více info: http://studioandromeda.net/?p=2178

9. DQ Int‘l Cartoons Contest - Turecko / Německo

"Quo Vadis Europe? / Journey of Hope" „Cesta k naději?“ a „Kam kráčích Evropo?“ Velice aktuální téma nabízí karikaturistům portál Don Quichotte. Příval Syřanů a dalších imigrantů do Evropy…

Klademe tři otázky: These people… 1) Why are they fleeing Syria? 2) Whey do they choose Europe? 3) Will they ever come back? The participating work may have been published neither with another competition presented nor on any way. With an offence, the deprivation of the achieved prices is the result.

Formát: A3-Size - in 200 dpi - Jpeg format. Počet: neuveden Uzávěrka: 1. 5. 2016. Adresa pouze e-mail: quovadiseurope@donquichotte.org Jury: DQ Cartoon Committee Members Cartoonists - rozhodne 15. a 30. 5. 2016. Výsledky: 1. 6. 2016. Ceny: - 1. cena: 1.000 Euro + Don Quichotte Medal - 2. cena: 750 Euro + Don Quichotte Medal - 3. cena: 500 Euro + Don Quichotte Medal - 10x uznání / diplomů Vyhlášení vítězů: na vernisáži výstavy 26. 6. 2016 v městské Art gallery Filderstadt. (?) Katalog: Pouze electronic album in pdf format.

XXI. ročník medzinárodnej súťaže kresleného humoru a satiry Brezno - Slovensko Název: O BOMBUROVU ŠABĽU 2016 Pořádá: Mesto Brezno v spolupráci s HLP grafik, s.r.o. a týždenníkom MY HOREHRONIE

Rozměr: A4. Počet: najviac 5 prác na tému Téma: ŠKOLA - ZÁKLAD ŽIVOTA Na zadnej strane treba označiť názov práce, meno a priezvisko autora, adresu, vek, povolanie, číslo telefónu a mailovú adresu. Súťaž je rozdelená do dvoch vekových kategórií: do 15 a nad 15 rokov.

Uzavierka: 6. 5. 2016 (rozhoduje dátum poštovej pečiatky). Adresa: Mestský dom kultúry, Švermova 7; 977 01 BREZNO Jury: Na návrh odbornej poroty organizátori udelia ceny a diplomy Ceny: V kategórii do 15 rokov vecné ceny. V kategórii nad 15 rokov finančnú odmenu (1. miesto 300 € a zlatú BŠ, 2. miesto 200 € a striebornú BŠ, 3. miesto 100 € a bronzovú BŠ). Výstava: V rámci podujatia Dni města Brezna v Synagóge na Štúrovej č. 11. Vernisáž a ceremoniál: 28. 5 2016

Vracení: Súťažné práce sa nevracajú a usporiadatelia si vyhradzujú právo ich publikovať v tlači a inak propagovať. Info: Július Obernauer - tel.: 048 6112189; 0911 429 189; www.brezno.sk; julius.obernauer@brezno.sk ; Peter Zifčák - tel.: 048 6115585; 0908 605196; HLP grafik, s.r.o., Brezno.

33. Aydin Doğan International Cartoon Competition 2016 / Turecko Pořádá: Aydın Doğan Foundation. Only original cartoons will be accepted. Cartoons sent as printouts should bear original signatures of cartoonists. Photographs, photocopies, etc. will not be accepted.

Téma: Volné Rozměr: maxim. 29.7 x 42cm (A3) Nutno k dílům připojit: participation form, with a short curriculum vitae and a photograph, together with their cartoons. Stáhněte si formulář přihlášky z: www.aydin dogan vakfi.org.tr. A vyplněný pošlete na: Aydın Doğan Foundation, Burhaniye Mahallesi Kısıklı Cad. No 65, 34676 Üsküdar Istanbul, Turkey. Vracení: Oceněné práce se nevracejí (not be returned). Cartoons that have not received any awards shall be returned to their owners upon written application to the Foundation within one year.

Uzávěrka: 6. 5. 2016 Mezinárodní jury: červen 2016. Award ceremony: v říjnu 2016 v Istanbulu. The decision to upload the cartoons sent to the competition on the Virtual Museum lies with the A.D.F.

Ceny: Winner: 8,000 USD and the Aydın Doğan Foundation Winner Award First Runner up: 5,000 USD and the Aydın Doğan Foundation First Runner up Award Second runner up: 3,500 USD and the Aydın Doğan Foundation Second Runner up Award Success Award: 500 USD and the Aydın Doğan Foundation Success Award A minimum of 5 and maximum of 12 success awards will be granted.) Aydın Doğan Foundation 20th Anniversary Special Award: 8 000 USD *) Pořadatel hradí všem vítězům cen dopravu i pobyt na ceremoniálu v Turecku. *) AYDIN DOĞAN FOUNDATION 20TH ANNIVERSARY SPECIAL AWARD 2016

Ke 20. výročí vzniku ADF se letos vyhlašuje ještě Aydin Doğan Foundation 20th Anniversary SPECIAL AWARD vedle běžných cen. The first prize among the cartoons with the theme of „Powerful Girls, a Powerful World: an end to poverty, inequality and sex discrimination” will be awarded $ 8,000. Millions of children all over the world are continuously affected by various inequalities between girls and boys. Adolescent girls need to be empowered and their skills for daily life need to be enhanced through education in order to resolve this predicament. Investing in the future of young girls will also help fi ght against poverty, inequality, and sex discrimination.Innovative solutions are required for improving the education levels of girls and young women. Education of girls is an impetus that supports national development objectives, according to fi ndings. An incomplete education signi fi es a squandered potential. The Aydın Doğan Foundation puts forth efforts on education of girls in order to enhance women’s position in society in line with the universal principle of gender equality.

1. Int‘l Contest Animal Cartoon, Beograd 2016 - Srbsko Pořádají: Portal ANIMAL CARTOON, Belgrade (www.animalcartoon.net); ULUPUDS (Association of Fine and Applied Artists and Designers of Serbia), Belgrade; FECO Serbia; Zoological Garden, Belgrade. Téma: Zoological Garden (ZOO) Příspěvky: Original works, digital prints, digital works sent by E-mail will be accepted. Jen dosud neoceněná díla. Počet: do 5 kusů. Rozměr: A4 / A3.

Deadline: 15. 5. 2016 Adresa poštovní: Original works and digital prints with data on the reverse side (name, surname, mail address, e-mail, country): ULUPUDS Terazije 26 ; 1100 Belgrade ; Serbia Pro jistotu na obálku připište DOCUMENT, NO VALUE.

Adresa e-mailová: Digital works (A4, 300 dpi, Jpeg or Tiff) accompanied with personal data (name , surname, mail address, e-mail, country): Info@animalcartoon.net

Ceny 1. cena: 1000 Euros 2. cena: 500 Euros 3. cena: 300 Euros Some Special prizes and diplomas. Výstava: Zoological Garden Belgrade (BEO ZOO VRT) 12. 7. - 1. 9. 2016. The exhibition will be shown in other towns in Serbia and abroad. Katalog: All cartoonists whose artworks are selected for the exhibition will receive catalogue free of charge. Vracení: The sent works become to the property of the organizers. Info: Spiro RADULOVIC, cartoonist - Manager of Portal Animal Cartoon - (www.animalcartoon.net) spirorad@gmail.com Info: Jugoslav VLAHOVIC, cartoonist - President of FECO Serbia - jugovlah@yahoo.com .

2. Int‘l Cartoon Exhibition Sisak - MIKS 2016 „All About Rock & Roll“ - Chorvatsko Pořádá: International Association of Cartoonists "MIKS“. Organizing Committee: předseda Nenad Ostojić. Záštita: Republic of Croatia Ministry of Culture, City of Sisak, Museum of the City of Sisak, FINA.

Téma: „All About Rock & Roll“ Práce: Original works and digital artworks will be accepted. Digital artworks is to be numbered in pencil on the front and pencil signed. Copies cannot be admitted. Uveďte jméno a adresu na zadní stranu každé kresby. Práce nesmějí být oceněny v jiných soutěžích. Počet: Maximum 5 entries Rozměr: A4 nebo A3 format (300 dpi)

Deadline: 25. 5. 2016 Adresa: 2. Int.l Cartoon Exibition Sisak - „MIKS 2016 All About Rock & Roll“ Gradski muzej u Sisku, Ulica kralja Tomislava 10, 44000 Sisak, HRVATSKA (Croatia) Digital works can be sent to the e-mail: nostojic2@gmail.com Each digital work selected for the exhibition must be sent by regular mail and signed by the author.

Ceny: Grand Prix – 800 EUR First Prize – 500 EUR, 2 x Second Prize – 250 EUR, 2 x Third Prize – 150 EUR, 9x special mentions (MIKS Jury , Visitors, Fenamisah, Good Humor Party and tOOn Mag) Výstava v Gallery městského musea Sisak: 27. 6. - 30. 7. 2016. Vracení: Only at explicit request will the remaining (original) works be returned to the owners at the end of the exhibition cycle (in the second half of the year 2017). Vítězné práce zůstanou pořadateli. Katalog: Jeden výtisk pro vystavující autory. Kontakt: Nenad Ostojić, e-mail: nostojic2@gmail.com Jury: Nenad Ostojić (Croatia); Andrei Popov (Russia); Darko Drljević (Monte Negro); Damir Novak (Croatia); Zoran Petrović (Germany); Darijana Gotal Sokolović (Croatia); Oleksy Kustovsky (Ukraine).

„BID“ na téma korupce - Jižní Amerika Fundación Gabriel García Marquez a Nuevo Periodismo Iberoamericano uspořádala soutěž pro autory z iberoamerických států na téma korupce. Z desítky nejlepších vzešli i vítězové: 1. cena: Mauricio Parra. Cenu publika obdržel Alberto Montt z Equadoru. Oceněné práce nabízí internet na adrese http://blogs.iadb.org/gobernarte/2015/11/30/2694/ .

Kalendarium / Za devaterými řekami… devět čerstvých příležitostí… Ze sedmnácti soutěží tady nabízíme hned devět nových - hned ta první sice vůbec nespěchá, ale pro úspěch je třeba ji raději obeslat ihned. Konečně pyšnit se Zlatým Opossumem je lepší než tím obyčejným. Jak obecně známo, tak smrdutým. K Makedonii se teď ubírají pohledy světa a tak tam jistě nasměrujete i své „světové“ příspěvky do Světové galerie kari-

katury - a docela to spěchá! Naše tipy na Dánsko, Chorvatsko a Kypr stále platí…a ještě je tu druhý z páru istanbulských velesoutěží s uzávěrkou 6. května. Menší ceny nabízí ke stejnému datu i menší soutěž na Slovensku. Ale zase to bude blíž, pokud si budete moci dojet pro cenu… Jak vidíte, naše tabulka už začíná překypovat a to máme v záloze pozvánku do Prešova, kde bude vyhlášen další ročník Kychanie mozgu na téma „sloboda prejavu, myslenia i pohybu“ s uzávěrkou 31. 5. A ve skladu už sušíme i další dvě nabídky na poslední květnový den; to vás povolají k účasti soutěže z Rumunska a Bulharska. /R/ 2016 ! Březen Hóóóříí! Duben Náš tip! Přihořívá… Přihořívá…

Náš tip! Náš tip! Květen

Název soutěže

Body *)

Deadline

Golden Opossum - USA (příspěvky po celý rok 2016!) World Gallery of Cartoons - Skopje, Makedonie Humor et Vigne - Jonzac, Francie World Press Freedom - Kanada - NEW! Niels Bugges C. A. Award - Viborg, Dánsko Syria cartoon - Syrie - nové! My Home is my Castle - Vianden, Lucembursko Int‘l Cartoon Drawing Contest - Amasya, Turecko Future, Andromeda - Trentino, Itálie - Novinka! Int‘l Turhan Selcuk C. C. - Milas, Turecko Int’l Cartoon Exp. - Zagreb, Chorvatsko Olive - Lefkosa, Kypr - NOVÉ! Kam kráčíš Evropo? Don Quichotte - Německo /Turecko/ Aydin Dogan - Istanbul , Turecko - NEW! O Bomburovu šablu - Brezno, Slovensko - Nové! Animal cartoon- Bělehrad, Srbsko - Nové! Rock+Roll, MIKS - Sisak, Chorvatsko - Nové!

**** ** ***** **** *** **** *** ***** ***** ***** *** ****

21. 12. 2016 31. 3. 2016 1. 4. 2016 1. 4. 2016 10. 4. 2016 10. 4. 2016 11. 4. 2016 12. 4. 2016 17. 4. 2016 18. 4. 2016 21. 4. 2016 30. 4. 2016 1. 5. 2016 6. 5. 2016 6. 5. 2016 15. 5. 2016 25. 5. 2016

GAG **) 3 2 2 3 2 3 2 2 3 2 2 2 3 3 3 3 3

*) ve sloupci Body vycházíme z hodnocení soutěže u cartoonistických portálů, hlavně však z vlastních zjištění. Čím více hvězdiček, tím lepší soutěž. Bez hvězdiček jsou obvykle nové anebo méně známé či čitelné soutěže. **) ve sloupci uvádíme číslo e-GAGu, v němž najdete český výtah z propozic. A odkaz na závazný originál.

Po uzávěrce… aneb Aktualita: Vyšel Bumerang č. 5 - a v něm mj. toto: Čím vyššie dáme latku, tým ľahšie sa nám ju podlieza.

Pavol M. KUBIŠ

V sobotu pátého března v Banskej Bystrici nečakane zomrel Pavol M. Kubiš vo veku nedožitých 70 rokov. Do obnoveného Bumerangu prispieval kratšími literárnymi útvarmi a tiež kresbičkami. Portrét je zo zakládajúce schůdze Spolku karikaturistov a přiateľov humoru v nádražnom bufete železničnej stanice Kysak, kam přicestoval aj Pavol M. Kubiš, na snímku vpravo:

Kresba vlevo: Kvanka + Mihaľko Snímek:

(Bumerang č. 5) oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo e-GAGmag * Měsíčník autorů a přátel české karikatury. Založeno r. 2003. 14. ročník. Toto je č. 2016/3 (619) ze 17. 3. 2016 * Číslo 2016/4 vyjde v dubnu 2016 * Redakce: ivan.hanousek@dreamworx.cz