Make Money 07

Červenec / srpen 2013 č. 7 / 8

„Vlastním podílové listy nejúspěšnějšího podílového fondu za loňský rok. Škoda že jsem je koupil až letos.“

150 Kč 6,90 €

Quote.cz jei inanaFacebooku.

Facebooku.

Quote.cz je Přidejte Přidejtesesek knåm! nåm! www.facebook.com/quotecz

InternetovĂ˝ server Quote.cz je velmi aktivnĂ­m i na on-line sociĂĄlnĂ­ch sĂ­tĂ­ch.

Na strĂĄnkĂĄch Facebooku mĂĄ svĹŻj profil, kde mohou Ä?tenĂĄĹ™i najĂ­t nejen pravidelnĂŠ zpravodajstvĂ­, ale takĂŠ se zapojit do diskuze Ä?i říct nĂĄzor na to, co by chtÄ›li na internetovĂ˝ch strĂĄnkĂĄch Quote.cz mĂ­t a sledovat.

PoÄ?et příznivcĹŻ profilu Quote.cz na Facebooku rychle roste, a tak se z adresy www.facebook.com/quotecz stĂĄvĂĄ vĂĄĹžnĂĄ diskuznĂ­ platforma.

PĹ™idejte se proto i vy a mÄ›jte pĹ™ehled nejen o tom, co se dÄ›je ve svÄ›tÄ› financĂ­, ale i o skuteÄ?nostech, kterĂŠ lidĂŠ prĂĄvÄ› Ĺ™eĹĄĂ­!

Nenechåvejte si nåzory pro sebe! Život je přece o komunikaci!

ýHUYHQ Þ

DEJTE NĂ M LIKE A ZĂ?SKEJTE MAKE MONEY ZDARMA PoĹĄlete nĂĄm na e-mail facebook@quote.cz vaĹĄi korespondenÄ?nĂ­ adresu a my vĂĄm Ä?asopis zaĹĄleme. „NEPĹ˜EKVAPĂ? MÄš, KDYĹ˝ EUROZĂ“NA ZKRACHUJE, ALE PĹ˜EKVAPĂ? MÄš, KDYĹ˝ SE TAK STANE JIĹ˝ ZĂ?TRA.“

150 KĂž Âź

Obsah 6

anketa

Využívají Češi možností, které jim nabízejí podílové fondy? Námi oslovení analytici se shodují v tom, že nedostatečně. Raději investují do investičního pojištění nebo nechávají peníze na účtech v bance.

V obou případech přicházejí o vyšší výnos.

8

17

daňový ráj to na pohled

Vzhledem k tomu, co se v současnosti děje na politické scéně, nikdo pořádně neví, jak a co bude. I přesto se můžeme domnívat, že dojde k naplnění návrhu Ministerstva financí ČR, který od příštího roku prodlouží takzvaný daňový test pro osvobození fyzických osob z prodeje cenných papírů z šesti měsíců na tři roky. Názory na toto rozhodnutí nejsou jednoznačné.

18 5 procent za fond? to je krádež za bílého dne. „Řeknu vám to zcela otevřeně. Když sestavuji portfolio, málokdy si vyberu český fond. Skutečně jen ve výjimečných případech sáhnu po českém fondu,“ říká Martin Tománek, specialista investičního plánování v poradenské společnosti Partners. Na starosti má sestavování portfolií nad milion korun nebo řízení pravidelných investic přesahujících 20 tisíc korun měsíčně.

alternativa k bankám

To, že drží česká veřejnost peníze v bankách spíše než v podílových fondech, je přirozené. Avšak přirozený není poměr, v němž tak činí. Zatímco podílové fondy spravují 235 miliard korun, po českých bankách „se válí“ tři biliony korun. Tyto tři biliony jejich majitelům však nějaké extra peníze navíc obvykle nepřinášejí.

11

14

Většina českých fondů nijak nezáří. Až na pár výjimek nedosahují z pohledu výkonnosti úrovně zahraničních fondů. A problémem je, že bývají i podstatně dražší než zahraniční fondy.

poplatky jsou klíčové

Ve Velké Británii nebo v USA je debata o výši poplatků za investiční služby zcela běžná. Tamější veřejnost vyvíjí tlak na to, aby poplatky byly co nejnižší. Podle Martina Tománka ze společnosti Partners je v tomto ohledu v České republice ticho po pěšině a české fondy jsou jen nesmyslně drahé.

tuzemský, nebo zahraniční fond?

Názory na to, zda je i u nás dostatečná nabídka podílových fondů, se liší. Mnozí jsou přesvědčeni, že ano. Avšak i oni přiznávají, že ve srovnání s nabídkou zahraniční fondů jsou více nákladné. A také, že vzhledem k jejich charakteru i charakteru českých investorů nenabízejí slušné zhodnocení.

16

Červenec / srpen 2013

co je podstatou podílových fondů

Na téma aktivního, anebo pasivního investování v případě podílových fondů existuje jedno velmi přiléhavé přirovnání, které hovoří o tom, že s investováním jejich prostřednictvím je to podobné jako s jízdou buď v taxíku, anebo ve vlastním autě. Do místa určení dorazíte oběma způsoby, ovšem…

9

Make Money

25

benchmark je výkonnostní cíl

Ne všechny podílové fondy jej mají. Ale většina si jej stanovuje.

Takzvaný benchmark není nic jiného než míra výkonnosti, které manažeři chtějí v rámci svého podílového fondu dosáhnout.

Benchmarkem je obvykle hodnota indexu nebo průměr indexů těch aktiv, na které se daný fond zaměřuje.

26

notorický konzum je nemoc

Z finanční gramotnosti se v České republice již stal pojem. Diskuze se vedou o tom, zda a jak by se měla učit na základních školách, a mnohé firmy jsou státem královsky placeny za to, že vymýšlejí, jak veřejnosti onu finanční gramotnost nejlépe naservírovat. A jinak?

přijdou světlé zítřky?

Od začátku příštího roku by měla vstoupit v platnost novela zákona o investičních společnostech a fondech. Ta umožní investičním společnostem poměrně pružně zakládat takzvané podfondy, jež by zase měly výrazně rozšířit nabídku podílových fondů pro tuzemské investory. Někteří očekávají, že nová norma významně rozhýbe český líný trh.

28

fki ztratí kouzlo pěti procent

Takzvané fondy kvalifikovaných investorů jsou fondy, které jsou určeny movitějším lidem, kteří se chtějí aktivněji podílet na investiční strategii fondu. Anebo se i podílet nechtějí, ale jen chtějí mít větší kontrolu nad jimi investovanými penězi. Ostatně minimální vklad je v tomto případě stanoven zákonem na milion korun.

Autorem citátu z titulní strany je neznámý investor. Jeho slova vyjadřují povzdechnutí nad honbou mnoha investorů za tím právě nejvýkonnějším podílovým fondem na trhu. Podle odborníků je v případě fondů základní chybou honit se za sezonními senzacemi. Naopak je třeba si zjistit výkonnost fondu za delší časové období. Třeba za pět, deset a více let. Tu výkonnost pak srovnat s výkonností jiných stejně zaměřených fondů a poté ony výkonnosti s důrazem na výkonnost vybraného fondu porovnat s vývojem trhu, na kterém fond investuje. To je základ. Neméně důležité je zjistit si i přesné náklady na provoz fondu, poplatky, které bude investor jako podílník fondu platit za správu svých fondu svěřených peněz.

To je druhý základ, protože poplatky je třeba vždy odečítat od výkonnosti fondu, stejně jako míru inflace.

Teprve poté může investor říci, zda mu jeho peníze fond skutečně zhodnotil, či nikoli.

Obsah 30

44

hedgeové fondy pro ty nejbohatší

V České republice je možné se setkat s nabídkami několika hedgeových fondů. Protože však tyto fondy nabízejí své produkty, ale nemají licence od ČNB, je velmi těžké z nich dostat jakékoli oficiální vyjádření, nebo je v některých případech dokonce spolehlivě jmenovat.

33

svěřenské fondy

Novinkou, které přinese nový občanský zákoník, budou takzvané svěřenské fondy. Česká právní úprava se při implementaci tohoto institutu inspirovala občanským zákoníkem kanadského Québecu.

Svěřenský fond, někdy označovaný také jako trust, je původem institut anglosaského common law.

34

čekání na restart byznysu s podílovými fondy

„Je třeba veřejnost přesvědčit, aby nebyla tolik konzervativní, aby se o finanční věci zajímala. Aby nebyla pohodlná, líná, bez zájmu,“ říká v rozhovoru s Make Money Michal Kozdera, který se specializuje na finanční a daňové otázky v oblasti investic. Kozdera v současné době pracuje – stejně jako třeba Josef Beneš, předseda pro Asociace pro kapitálový trh ČR – pro nedávno vzniklou Raiffeisen investiční společnost.

40

hůře než my na tom byla už jen albánie

Novelu zákona o investičních společnostech a investičních fondech, která začala platit v těchto dnech, si pochvaluje prakticky celý trh.

I když, což je také pravda, jeho zástupci poukazují na pár sporných bodů. Avšak ani to nebrání všem hlavním zúčastněným pět ódy na legislativu, která čerpala inspiraci zejména v Lucembursku, Švýcarsku, Německu a do státního rozpočtu by mohla přinést miliardy korun.

42

nové formy investičních společností přicházejí

Akciové společnosti s proměnlivým základním kapitálem jsou jednou z hlavních horkých novinek novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Využívání těchto společností by mohlo jednak prospět České republice a jejímu státnímu rozpočtu, jednak rozvázat ruce investičním společnostem a investorům zpřístupnit více podílových fondů.

48

o dluhopisech s nízkým a vysokým výnosem

Pomineme-li nemovitostní fondy, tak absolutně nejoblíbenějšími mezi českými investory jsou fondy dluhopisové. Češi v nich mají 85,5 miliardy korun. Avšak analytici říkají: To, že dluhopisy nesly solidní výnos v minulosti, zdaleka neznamená, že jej ponesou i v následujících letech. Není proto od věci říci si, jak se to s dluhopisy vlastně má.

50

zbrzdí útlum qe americkou ekonomiku?

Čekají nás letní měsíce, kdy akciové trhy obvykle příliš nerostou.

V Evropě probíhaly v posledních letech pravidelně letní krize a i investoři chtějí odjet na dovolenou. Letošní vstup do léta je však poznamenán diskusí o útlumu několik let trvajících politik kvantitativního uvolňování (QE), jenž bude mít vliv nejen na americkou ekonomiku.

54

ne všechny etf kopírují index

O to, co je výhodnější, zda klasické podílové fondy, anebo burzovně obchodované fondy, takzvané ETF, se vedou vášnivé spory. Pro ETF hovoří nižší pořizovací náklady, pro klasické fondy větší pohodlí investorů a levnější náklady na zajištění proti měnovému riziku.

Avšak chytrý investor se nehádá a hledá příležitosti u obou produktů.

57

vždy připraveni

Analytický tým investičního server www.quote.cz přináší čtenářům Make Money ty nejzajímavější události na trzích z minulého měsíce.

A neplete se.

selžeme-li v propagaci, neúspěch je téměř zaručen

Výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh Jana Michalíková se vyjadřuje k novele zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Mimo jiné odpovídá na otázku, zda nová právní úprava může do České republiky přilákat zahraniční fondy a vůbec investory. Zda bude výhodná i pro státní rozpočet.

61

na trh přišel nový investiční certifikát

CFA Institute, celosvětové sdružení investičních profesionálů, na své 66. výroční konferenci v Singapuru oficiálně představilo spuštění programu Claritas Investment Certificate, který je přístupný i pro uchazeče v České republice.

Chystané zářijové číslo časopisu Make Money bude zaměřeno na fenomén on-line investování, on-line trading. Co se v tomto ohledu nabízí na zdejším trhu?

Nakolik je takové investování bezpečné? Kdo a koho láká na možnosti investování výhradně přes internet? A co se stane, když pošlete e-mail na obchodní investiční platformu Plus500? Odpovědi na tyto a další otázky se dozvíte v chystaném zářijovém čísle Make Money. Hezké prázdniny.

Květen 2013 č. 5

Březen 2013 č. 3

Duben 2013 č. 4

„Nevěřte tomu, že se o vás na stará kolena postará stát nebo nějaká penzijní společnost.

Sami musíte usilovat o co největší finanční soběstačnost.”

Červen 2013 č. 6

„Houština českých akcií není tak hustá, aby se v ní někdo ztratil.”

150 Kč 6,90 €

150 Kč 6,90 €

„Spekulace se stává smrtelná v tom okamžiku, kdy ji začnete brát smrtelně vážně.”

„NEPŘEKVAPÍ MĚ, KDYŽ EUROZÓNA ZKRACHUJE, ALE PŘEKVAPÍ MĚ, KDYŽ SE TAK STANE JIŽ ZÍTRA.“

150 Kč 6,90 €

150 Kč 6,90 €

Máte-li zájem o zaslání předchozích čísel časopisu Make Money, zašlete nám na info@fmg.as svou adresu.

tiráž Vydavatel Financial Media Group, s. r. o. Ředitel vydavatelství Oleg Chalkin Šéfredaktor Daniel Tácha Redakce Petr Hájek, Michal Bečvář Grafika Elena Volkova Předplatné www.fmg.as predplatne@fmg.as Inzerce reklama@fmg.as Adresa redakce Financial Media Group Office Park Nové Butovice, budova A, Bucharova 1281/2 Praha 13, 158 00 info@fmg.as, tel.: 240 201 199

Měsíčník Make Money, ISSN – 1805-6172 vydává společnost Financial Media Group, s. r. o.

Registrace č. MK ČR E 20860. Jakékoli přetiskování, šíření či využívání obsahu nebo jeho částí bez povolení vydavatele je přísně zakázáno.

Všechny informace poskytované časopisem Make Money jsou určeny výhradně ke studijním účelům a neslouží coby konkrétní investiční či obchodní doporučení. Vydavatel ani autoři textů nejsou registrovanými brokery, investičními poradci či makléři. Jsou-li na stránkách zmiňovány konkrétní finanční produkty nebo akcie, vždy a pouze za účelem studia.

Vydavatel ani jeho redakce nenesou zodpovědnost za konkrétní investiční rozhodnutí časopisu.

V

ážení čtenáři, pro začínajícího investora bude investování prostřednictvím podílových fondů asi tím jedním z nejlepších řešení. O tom investory ostatně přesvědčují i zástupci fondů, kteří se jim vemlouvají do peněženek tím, že jsou profesionálové, kteří jim nabídnou tu nejefektivnější správu peněz.

Jenže i pro sebelepšího profesionála je určující, jak si stojí trhy. Jsou-li v recesi a aktiva na nich obchodovaná klesají, klesá i výkonnost podílových fondů. Z toho plyne to, co vám nikdy v žádném podílovém fondu neřeknou. Totiž větu „přijďte později, teď není vhodná doba pro vstup do fondu“. A není vhodná proto, že trhy nyní prudce rostou, ale je velmi pravděpodobné, že to nebude dlouho trvat a dramaticky se propadnou. Správci fondů investorovi jednoduše neřeknou, že je lepší počkat, až budou ceny nízko, protože jedině tak neprodělá při očekávaném propadu.

Neřeknou mu to, protože každá koruna z podílníka je jim dobrá. I vstup do fondu je tedy třeba časovat s ohledem na vývoj trhu. A klidně si počkat. Úspěch investice do fondů totiž nestojí jen na samotné kvalitě fondu, schopnostech jeho správce, ale i na tom, kdy do něj investor vstoupil. Jestli do něj například vstupoval na konci roku 2007, utrpěl obrovské ztráty, protože správce mu neřekl, že volí nesprávný čas pro investování. Následoval pád trhů.

Anebo jiný příklad. Když investor vstoupil do komoditního fondu v roce 2012, na vrcholu zlaté horečky, správce mu určitě nesdělil, že zlato roste už několik let a že se tento růst brzy nejspíše zastaví.

A v obou případech oni profesionálové zřejmě dobře věděli o tom, že brzy dojde ke změně trendu. A přesně v tom je ten háček pro každého, kdo si chce začít s jakýmkoli podílovým fondem. Věcný problém s časováním vstupu i etický problém s manažery fondu, kteří novým podílníkům často neřeknou všechno.

Závěr je jediný: Zvyšování finanční gramotnosti musí být hlavní prioritou každého investora. K čemuž mu, jak se říká, dopomáhej Bůh – a svou troškou i časopis Make ΩMoney a investiční portál Quote.cz.

Oleg Chalkin

P

ůvodně se zdálo, že práce na čísle o podílových fondech bude pěkná nuda. Mýlil jsem se. V případě trhu s podílovými fondy totiž právě nyní dochází k velmi zajímavým pohybům. Na svědomí je mají tři podstatné záležitosti.

Tou první je, že mnozí investoři se zřejmě již oklepali z lekce, kterou jim uštědřil propad trhů v roce 2008. Mnozí z nich si uvědomili onu základní chybu investorovu, že když jsou trhy dole, nakupuje se, nikoli prodává.

Tou druhou je skutečnost, že ti, kteří mají peníze na bankovních účtech, přicházejí na to, že takto uložené peníze jim nijak extra zajímavé výnosy nepřinášejí. A tak se začínají pídit, kdo by jim jejich peníze přece jen lépe zhodnotil.

A tou třetí je novela zákona o investičních společnostech a fondech, která vychází z lucemburského práva a vstupuje v platnost právě teď. Podle odborníků je to dobrá novela. Do České republiky by nejen mohla přilákat zahraniční fondy a vůbec investory, ale také by měla rozvázat ruce všem těm investičním společnostem, které již na tuzemském trhu jsou. Výsledkem změny legislativy by měla být pestřejší nabídka českým investorům. Pestřejší nabídka fondů, pestřejší nabídka investičních strategií.

To všechno je dobré a snad by to mohlo pomoci rozhýbat tuzemský kapitálový trh.

Málokdo však tuší, jak si v nejbližších týdnech a měsících povede ekonomika České republiky, jak se bude dařit domácnostem a jejich rodinným rozpočtům. Nejsou-li totiž peníze nazbyt, nejsou peníze ani na investování. Vzhledem k tomu, co se v současnosti děje na naší politické scéně, si netroufám odhadovat, jak tomu bude.

Daniel Tácha

Má smysl investovat prostřednictvím podílových fondů?

Napište nám to na www.quote.cz nebo www.facebook.com/quotecz.

6 anketa

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Zajímá se česká veřejnost o zhodnocení peněz v podílových fondech dostatečně?

Jan Šimek analytik, Broker Consulting Bohužel, česká veřejnost se stále více rozděluje na dvě skupiny.

Ta méně početná část populace umí odkládat prostředky stranou pravidelně a dlouhodobě, řídí své finance a dosahuje svých dlouhodobých finančních cílů. Většina společnosti je však finančně negramotná. Neumí finančně plánovat a své cíle si plní jen krátkodobě, v některých případech pomocí zadlužení s celoživotními následky.

Na rozdíl od většiny, jejíž znalosti finančních produktů se omezuje na běžné a spořicí účty, kreditní karty, ale dále její obzor nesahá, má první skupina povědomí o podílových fondech a zajímá se o aktuální informace o fondech. Finanční gramotnost a finanční plánování zůstává velkou výzvou do budoucnosti, jinak bude mnoho českých rodin finančně nezdravých.

Josef Rajdl vedoucí analytik, Fincentrum Česká veřejnost je stále velmi konzervativní. V bankovních produktech tak má stále více prostředků než ve všech investičních instrumentech včetně podílových fondů.

Finanční gramotnost je stále na relativně nízké úrovni, což je zřejmé z úspěchů různých poskytovatelů drobných půjček za vysoké úroky.

Na druhou stranu je zřejmý výrazný zájem o osobní budoucnost v důchodu, za což je třeba pochválit poslední vládu, která zejména zavedením druhého pilíře důchodového systému rozpoutala ve společnosti tak vášnivou diskuzi na toto téma. Ačkoliv je II. pilíř prakticky odsouzen k neúspěchu, z hlediska rozšiřování finanční gramotnosti byla a je jeho role neocenitelná.

Martin Vlček majetkový poradce, nezávislý obchodní partner Ertrag & Sicherheit Vermögensberatung Veřejnost v dnešní době má stále minimum znalostí ve zhodnocování peněz v podílových fondech, ale situace se pomalu obrací k lepšímu. Je to dáno několika faktory, především však nutností nadinflačního zhodnocení finančních prostředků, kterého se nedostává většině obyvatelstva v České republice. Nabídka podílových fondů je v ČR velmi dobrá a kvalitní. Záleží spíše na instituci, která klientovi nabízí své služby a za jakou cenu. Osobně preferuji fondy zahraniční, s mnohaletou historií a ratingovým ohodnocením. Ale i v českých vodách lze vybrat kvalitní fond.

Richard Siuda Conseq Investment Management Pro většinu lidí zůstávají podílové fondy okrajovou záležitostí.

Hlavními spořicími produkty jsou bankovní účty a stavební spoření. Určitě to vyplývá z toho, že pro mnoho lidí je důležitá garance jejich vkladů.

Dalším důvodem jsou pozůstatky zkušeností s fondy z kuponové privatizace, případně vývoj na finančních trzích během finanční krize. Více se lidé začnou zajímat o možnosti investování pouze v době, kdy některé aktivum dosáhne zajímavého zhodnocení. Například lidé se o investice do akcií nejvíce zajímali v roce 2000, před splasknutím technologické bubliny, nebo v roce 2007, před vypuknutím hypoteční krize v USA a následné finanční krize. V posledních zhruba dvou letech se zase zajímají o nákup zlata… Investice do podílových fondů jsou tak realizovány spíše díky aktivní nabídce ze strany investičních společností nebo nezávislých zprostředkovatelů. Nikoli kvůli poptávce veřejnosti.

anketa 7

Mária Rojíková ČSOB Asset Managament Česká veřejnost se dle mého názoru zajímá o zhodnocení peněz prostřednictvím otevřených podílových fondů. A to od okamžiku, kdy otevřené podílové fondy přišly na český trh. Často slyšíme názory, že tento zájem stále není dosti velký.

Měřeno kritérii optimálního portfolia, optimální alokace, tomu tak jistě je. Avšak posuzováno dlouhodobou – od roku 1918 – měnovou historií teritoria, reputačním poškozením slova fond během privatizace a skutečností, že Češi začínají využívat otevřené podílové fondy až na samém konci dlouhého investičního boomu, je stávající zájem OPF přirozeným a věrným vysvědčením pro populaci. A proto říkám, že se lidé o možnosti investovat prostřednictvím podílových fondů zajímají dost. Jistě, poptávkový investiční sentiment kolísá, což je však pochopitelné, protože tuto fluktuaci lze vysledovat na všech trzích.

Jan Macek analytik Swiss Life Select V České republice je obecně nízká úroveň znalostí finančních produktů. O podílových fondech běžný český občan mnoho znalostí nemá, ostatně platí to obecně pro celou oblast investování. Podílové fondy jsou přitom paradoxně obsaženy v jednom z nejrozšířenějších finančních produktů – v investičním životním pojištění – a přímo ovlivňují hodnoty těchto smluv. Úroveň finančního vzdělání roste jen velmi zvolna. Je to výzva pro celý náš školský systém. Někdo musí zavelet a říci, že je to stejná priorita jako vzdělávání v oblasti informačních technologií, ve kterém školy relativně dokázaly držet krok s dobou.

Pavel Hoffman ředitel marketingu, Investiční kapitálová společnost KB Vzhledem ke struktuře úspor českých domácností, kde podílové fondy podle oficiálních statistik Ministerstva financí ČR tvoří pouze osm procent z celkových finančních aktiv, lze usuzovat, že zájem české veřejnosti o podílové fondy není nikterak velký. Čeští investoři vědí, že u nás existuje možnost zhodnocení prostředků v podílových fondech, ale bohužel většina investorů se kvůli různým předsudkům, často o rizikovosti, k nim zbytečně obrací zády, aniž by se zabývali jejich kladným přínosem, kterým jsou zhodnocení vložených peněz nebo daňové výhody.

Pavel Holečka ředitel obchodu, WMS Investiční společnost Aktivní zájem veřejnosti o zhodnocení peněz v podílových fondech je stále nízký a nedostatečný. Často dochází k částečnému vyvolání zájmu o podílové fondy buď v souvislosti s vysokým výnosem či ztrátou určitého typu podílových fondů, nebo s návštěvou finančního poradce, který může být motivován opět jen určitým směrem. Tyto případy jsou mediálně vyhledávané a naplňují podmínku „určité“ senzace.

8 podílové fondy

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

O podílových fondech Dříve než začneme s informacemi o podílových fondech, řekněme zcela otevřeně, že lidé jsou mnohdy sami proti sobě, když jejich nabídku ignorují. Podílový fond zhodnotí peníze spíše než banka nebo pojišťovna, se všemi jejich produkty. Je v tom však jeden háček. Lidé si musejí vybrat vhodný fond a počítat s riziky plynoucími z investování.

Jenže tím to nekončí.

Autor: Daniel Tácha

D

alším předpokladem pro investování do podílových fondů by i s ohledem na typ fondu měla být samozřejmě spíše dlouhodobější investice. Jestliže člověk uvažuje o investici na rok, nechť raději zůstane u bankovních účtů. U investování do podílových fondů se nabízejí dvě cesty, jak to udělat. Člověk do nich může vložit jednorázově větší objem peněz nebo prostřednictvím fondů investovat klidně i pět set korun, tisíc i několik tisíc korun měsíčně. Na kolik má. I to dává smysl, protože investuje v dlouhodobém investičním horizontu.

Za investování prostřednictvím podílových fondů se samozřejmě platí. Člověk může také investovat sám do věcí, do kterých investují podílové fondy. Avšak to je podmíněno jeho znalostí trhů, přičemž za individuální nákupy a prodeje aktiv bude platit stejně.

V tomto ohledu podílové fondy nabízejí jednu velkou výhodu. Investuje-li se jejich prostřednictvím do aktiv v cizí měně, fondy se poměrně levně umějí zajistit proti měnovému riziku. Investuje-li člověk sám, toto zajištění ho stojí podstatně více peněz. Nebo prostě není nijak zajištěn…

J

ízda s řidičem V případě podílových fondů existuje jedno velmi přiléhavé přirovnání na téma aktivního a pasivního investování, které hovoří o tom, že s investováním jejich prostřednictvím je to podobné jako s jízdou v taxíku, anebo ve vlastním autě. Do místa určení dorazíte oběma způsoby. V jednom případě se tam dovezete sám, v druhém přípa-

dě využijete služeb řidiče, za které mu však musíte zaplatit. Stejné je to s fondy. Za služby řidiče, v tomto případě správce fondu se taktéž platí.

To je přirozené, je třeba však mít vždy na paměti, že to, co se správci zaplatí, se významně promítne i do výnosů z investovaných peněz. A v tomto ohledu není nutné platit více, než je nutné.

V rozhovoru s Make Money se komu Martin Tománek vyjadřuje výstižně: „Investiční fond vám přinese hlavně to, co mu nezaplatíte na poplatcích.“ Ale ještě na jedno úskalí v případě investičních fondů můžeme narazit.

Fondy, byť jsou aktivně řízené svými správci, jejichž hlavní snahou by mělo být překonávat trh, obvykle za trhem spíše zaostávají. Jsou v jejich vleku.

To značí, že když trhy rostou, obvykle rostou i fondy – a obráceně. Avšak investujete-li dlouhodobě a například do akcií, je historicky dokázáno, že ty vám peníze docela jistě zhodnotí.

I tak je však třeba se při výběru fondu vždy ptát na to, jak si trhy zrovna stojí.

Není příliš chytré vstupovat do fondů, když jsou nahoře, což platí ostatně pro všechny typy investic, protože za své peníze toho koupíte podstatně méně, než když jsou trhy dole.

V

ýhoda diverzifikace Samozřejmě že mnohé může napadnout otázka, proč by měli investovat prostřednictvím podílových fondů, když mohou investovat sami a bez fondů a jejich poplatků. Tato otázka je jistě na místě. Je však třeba neopomenout, co jsme již jednou uvedli. Že fondy řídí profesionální správci.

Bude orientace na trhu samostatného investora stejně profesionální jako těchto správců? Jednoznačná odpověď neexistuje, protože jakkoli zní slova o profesionalitě nadneseně, není třeba se jich bát. Samostatný investor může být klidně třikrát lepší než profesionál z fondů, protože není svázán nijakým statutem fondu, který mu říká, do čeho smí a do čeho už nesmí investovat. Tak už to na trhu chodí. V tomto případě záleží na rozhodnutí každého investora, jakou cestu si zvolí.

Avšak třeba je mít na mysli ještě jednu věc. Fond bude vždy disponovat s větším objemem peněz než samostatný investor. Takže zatímco fond například za peníze svých podílníků nakoupí sto akciových titulů, samostatný investor, jakkoli v našich poměrech movitý, jich nakoupí dejme tomu deset. Jestliže mu z nich pět zcela odejde, „klekne“, je otázkou, nakolik mu těch pět zbývajících titulů dokáže vynahradit jeho ztrátu.

Je dosti možné, že nedokáže. A to se nezmiňujeme o těch nešťastných případech, kdy nepoučený investor všechny své prostředky vsadí na jednoho koně, jenž se po čase ukáže být koněm chromým.

U fondů toto riziko nehrozí. Jestliže fondu, který vlastní sto akciových titulů, „klekne“ pět nebo i deset titulů, stále se toho moc neděje, protože jich má ještě dalších 90, jež třeba mohutně prosperují.

S fondem tak mnohem více diverzifikujete svou investici a předcházíte riziku z propadu toho, co jste nakoupili. To je velmi dobrá věc, neoplýváte-li zrovna miliony či desítkami milionů, a nemůžete si proto například těch akcií koupit více.

podílové fondy 9

Fondy jako alternativa k bankám To, že drží česká veřejnost peníze v bankách spíše než v podílových fondech, je přirozené. Avšak přirozený není poměr, v němž tak činí. Zatímco podílové fondy spravují 235 miliard korun, po českých bankách „se válí“ tři biliony korun. Přičemž tyto tři biliony jejich majitelům nějaké extra peníze navíc obvykle nepřinášejí.

I

když mnozí žehrají na to, že podílové fondy českou veřejnost netáhnou, zas až tak zlé to není. V České republice máme podle Asociace pro kapitálový trh zhruba 1,3 milionu podílníků nebo držitelů podílových listů.

Problémem však je, že mnozí z nich vložili peníze do fondů, které spíše než na výnos hledí na to, aby ke konci každého roku byly na takzvané černé nule, aby cena podílového listu jejich podílníků neklesla. Potíž je to proto, že takové fondy, aby náhodou neprodělaly, investují tam, kde není možné cokoli vydělat. Kde není možné investované peníze jakkoli zhodnotit. Výsledkem je, že podílník takového fondu své peníze, místo aby se zhodnotily, reálně ztrácí, a to kvůli inflaci a poplatkům za správu fondu. Samozřejmě že toto zdaleka neplatí pro všechny fondy na trhu, ale zcela jistě to platí pro jejich velkou část.

Nejoblíbenějšími fondy podle ukazatele vložených peněz jsou v České republice v současnosti dluhopisové fondy, akciové fondy, zajištěné fondy, smíšené fondy, fondy fondů, fondy peněžního trhu a fondy nemovitostní.

To však opět neukazuje na to, že mezi širokou českou veřejností nejsou nejvíce využívány hlavně ty fondy, které nenesou.

Podle Jany Michalíkové, výkonné ředitelky Asociace pro kapitálový trh, je však docela možné, že se časy změní.

A to hned z několika důvodů.

D

va důvody ke změně Tím prvním důvodem je, že v těchto dnech by v České republice měla vstoupit v platnost novela zákona o investičních společnostech a fondech, která jak domácím, tak zahra-

ničním společnostem umožní mnohem flexibilněji zakládat fondy nové, což by mělo vést k podstatně atraktivnější nabídce pro investory. A nejen to fondům uvolňuje ruce i v případě volby investiční strategie, což se opět projeví v pestřejší nabídce investorům.

Druhým důvodem je skutečnost, že česká veřejnost po letech nijakého výnosu na bankovních účtech možná pochopí, že prostřednictvím „sušení peněz“ v bance peníze nikdy nezhodnotí a začne se poohlížet po alternativních formách jejich zhodnocení. Jimi mohou být i podílové fondy, jakkoli slovo alternativní je v jejich případech zavádějící, protože na západ od našich hranic jsou zcela běžné, lidé s nimi mají zkušenost už proto, že si prostřednictvím penzijních fondů spoří na důchod, přičemž penzijní fondy jsou takřka to samé co fondy podílové.

Lidé do nich vkládají peníze a správci těchto fondů jim je za daných pravidel zhodnocují na finančních trzích.

Ale zpět k fondům a bankám. Jana Michalíková je přesvědčena o tom, že fondy kolektivního investování znovu v České republice získávají a ještě získají na oblibě mezi investory. „Je to vidět na zvyšující se poptávce po fondech, a to zejména dluhopisových, ale třeba i akciových, což je situace nevídaná v minulých letech, kdy investoři vyhledávali spíše velmi konzervativní typy investic jako fondy peněžního trhu nebo zajištěné a garantované fondy,“ tvrdí.

Jestliže tvrdíme, že fondy znovu získávají na oblibě, musíme se také zmínit, že ranou do vazu všem fondům, a to nejen v České republice, byla finanční krize z roku 2008, která většinu aktiv, do kterých fondy, a nejen ony inves-

tovaly, poslala bez milosti na jejich historická minima. A potíž byla v tom, že lidé neznalí toho, že krize přicházejí a odcházejí, v panice začali prodávat své podílové listy, svá aktiva, která pak levně koupili ti, kteří jsou znalí toho, že trpělivost je základem každé úspěšné investice. A samozřejmě to byli ti, kteří na to měli peníze. Z toho plyne ta skutečnost, že mnoho lidí se při krizi na trzích spálilo. To se odráží i v tom, jak to nyní vypadá na trhu s podílovými fondy. „K předkrizovému objemu investic máme pořád daleko. V roce 2007 měly fondy pod správou celkem 315 miliard korun, což je o 80 miliard více, než spravují nyní,“ říká Michalíková a zdůrazňuje, že ve výčtech nejsou zahrnuty takzvané fondy kvalifikovaných investorů, které v současnosti spravují majetek ve výši sto miliard korun.

K tomu my však dodejme, že je to jen dobře, protože fondy kvalifikovaných investorů se na tuzemském trhu z „investičního vehiklu“ proměnily ve „vehikl na ulejvání“ před daněmi. Většina těchto fondů je totiž fondů nemovitostních a lidé kolem stavebnictví je používají pro řízení svých byznysů hlavně proto, že v rámci fondů kvalifikovaných investorů své výnosy daní, ovšem nikoli korporátní daní, ale pouze pěti procenty. To však příští rok skončí.

Tak jako tak, fondy kvalifikovaných investorů v České republice obvykle nebývají ukázkou klasického podílového fondu, jenž zhodnocuje peníze klasickým investorům čili komukoli z nás, kdo se rozhodne, že by byl rád, aby mu peníze, které má stranou, také něco přinesly. A to může být i člověk, který dá stranou každý měsíc tisíc korun.

Ale znovu zpátky k fondům a bankám.

10 podílové fondy

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

vývoj majetku ve fondech (mld. Kč)

Zdroj: Akat ČR

350 315 300

122

121

117

116

115

115

114

120

110

108

110

107

112

115

120

1Q 2013

120

226

4Q 2012

117

222

3Q 2012

121

225

2Q 2012

117

248

224

1Q 2012

113

235

227

4Q 2011

108

244

3Q 2011

125

1Q 2011

125

117

4Q 2010

124

113

3Q 2010

127

246

2Q 2010

247

1Q 2010

244

2Q 2011

106

129

244

4Q 2009

121

To, že si lidé začali pomalu uvědomovat, že peníze na účtu v bance jim jiné peníze nepřinesou, dokazují podle Michalíkové jednoznačné tendence na domácím kapitálovém trhu. „Jednou z nich je zvýšení přímých investic lidí, a to nejen prostřednictvím fondů,“ říká Michalíková a dodává, že velký potenciál vidí její asociace hlavně v samostatných investorech, v těch, kteří investují na vlastní pěst. „A to z toho důvodu, že zatímco prostřednictvím fondu již investuje přes milion lidí, domácností, tak napřímo je to jen sto tisíc lidí,“ říká.

Její slova doplňme tím, že i když je docela možné, že v České republice má založeno zhruba sto tisíc lidí účet pro investování na kapitálových trzích, zcela jistě jej ne všech sto tisíc lidí pravidelně využívá. Proto jen pro přesnost uveďme, že kolik lidí skutečně v České republice investuje napřímo, je věcí neznámou. I když je jasné, že ve srovnání s vyspělejšími zeměmi je jich v tomto ohledu zoufale málo.

N

109

250

124

120

128

173

2008

105

156

2007

100

143

107

234

3Q 2009

60

113

217

123

2006

46

2004

31

2005

131

88

213

226

2Q 2009

173 151

2003

0

244

115

2002

50

142

1Q 2009

231

200

100

Domácí fondy

271

250

150

Zahraniční fondy

ovela zákona Investičnímu trhu, a to zejména byznysu podílových fondů, by měla výrazně pomoci i již zmíněná novela zákona o investičních společnostech a fondech. V pořadí třetí komplexní legislativní úprava fondového byznysu od roku 1992 zcela nahrazuje současný zákon o kolektivním investování.

A přináší mnoho novinek a užitečných změn v oblasti legislativní úpravy fondů, společně s implementací evropských direktiv týkajících se činnosti standardních fondů, speciálních fondů a fondů kvalifikovaných investorů. „Jestliže investiční společnosti využijí nových možností, které jim zákon umožní, bezesporu dojde k značnému rozšíření možností investování i pro investory,“ vysvětluje Michalíková.

Důležité z hlediska investorů je podle ní zejména to, že bude zavedeno nové pojmosloví, což ve zkratce znamená, že pouze fondy dohlížené Českou národní bankou budou nést označení investiční fond. Ve vazbě na nový občanský zákoník vzniknou i takzvané svěřenské fondy. Dojde k rozšíření možnosti investic samotných fondů i možnosti jejich nabízení investorům.

Do budoucna bude také možné mít více právních forem investičních fondů.

Nově se tak umožňuje založit fond jako variantu akciové společnosti, která stejně jako podílový fond průběžně vydává a odkupuje akcie. Vzniknou tedy takzvané společnosti s proměnlivým kapitálem – sicavy známé z lucemburského práva. „Nově se v České republice také zavádí obchodovatelnost akcií vydávaných akciovou společností s proměnným základním kapitálem a podílových listů otevřeného podílového fondu čili takzvaných ETF,“ dodává Michalíková.

E

konomika rozhodne Jak je vidět, změny na trhu se čekají obrovské. Tomu odpovídá i očekávání účastníků trhu. Ačkoli všechno nahrává tomu, že se tuzemský fondový trh opět o něco zvedne, základní předpoklad pro toto oživení zůstává zatím nejistý. A tím není nic prostšího než kondice české ekonomiky a v návaznosti na ni kondice českých rodinných rozpočtů. Nebudou-li mít lidé co investovat, nebudou investovat napřímo ani prostřednictvím fondů.

Bude-li tomu naopak, můžeme počítat s tím, že následující statistika, co se týče finančních údajů, velmi pravděpodobně nabobtná.

Majetek v podílových fondech vzrostl během prvního čtvrtletí 2013 o 13,29 miliardy korun (5,65 %). Z toho hodnota majetku v zahraničních fondech vzrostla o 8,22 miliardy korun (6,86 %) a domácí fondy zaznamenaly nárůst o 5,07 miliardy korun (4,39 %).

Nárůst aktiv se projevil u dluhopisových fondů, smíšených fondů, akciových fondů, nemovitostních fondů, fondů fondů a fondů peněžního trhu.

Naopak pokles majetku zaznamenala aktiva zajištěných fondů. Obyvatelstvo a instituce drží v domácích a zahraničních podílových fondech nabízených v České republice 248,57 miliardy korun, přičemž 75 % objemu majetku je drženo fyzickými osobami a 25 % je drženo právnickými osobami.

podílové fondy 11

Poplatky jsou klíčové i v případě fondů Ve Velké Británii nebo v USA je debata o výši poplatků za investiční služby běžná. Tamější veřejnost vyvíjí tlak na to, aby poplatky byly co nejnižší. Podle Martina Tománka ze společnosti Partners je v tomto ohledu v České republice ticho po pěšině, i když jsou české fondy nesmyslně drahé. Michal Kozdera z Raiffeisen investiční společnosti naopak tvrdí, že poplatky za správu peněz v podílových fondech jsou v České republice nízké.

I

když pravdu mají oba, faktem zůstává, že zatímco za zprávu majetku v zahraničním renomovaném fondu zaplatí investor obvykle maximálně do dvou procent z vloženého kapitálu, za správu majetku v českém fondu zaplatí obvykle kolem dvou procent a často i více. Pravdu tak dí Martin Tománek, když české fondy za poplatky kritizuje a říká, že poplatky nelze podceňovat, protože účast ve fondu investorovi obvykle přinese hlavně to, co investor nezaplatí jeho správci. Pravdu však má i Michal Kozdera, který disponuje zkušeností toho, kdo fondy staví a řídí, a říká, že z pohledu toho, kolik takový fond stojí nastavit a rozjet, je úroveň poplatků v českých zemích stále na docela nízké úrovni. Oba pohledy můžeme rozsoudit uvedením skutečnosti, že zatímco renomovaný zahraniční fond může mít tisíce, desetitisíce, statisíce, možná i miliony podílníků, u českého fondu se jeho podílníci budou počítat spíše v desítkách a stovkách. Takový zahraniční fond proto pracuje s větším objemem prostředků, má tudíž možnost i více vydělat. Více podílníků přinese správci fondu více peněz. Na druhou stranu by však bylo bláhové si asi myslet, že poplatky za správu podílových fondů by i u nás nemohly být nižší, protože jestliže jsou ve zdejším prostředí běžně přepáleny poplatky za bankovní služby, za poplatky brokerům, a lidé je i tak ochotně platí, není důvod, aby stejně své poplatky nepřepalovaly podílové fondy. Aby se ke zdejší veřejnosti nechovaly tak, jak bývá u nás zvykem, čili jako k oslíkům, co se mají otřásat.

D

ůležitost poplatků Michal Kozdera je přesvědčen, že poplatky kolem nuly nejsou tím, co by přitáhlo více lidí k investování prostřednictvím fondů. Je toho názoru, že k fondům veřejnost přivede zejména výše jejich výnosů. Jenže znovu: Ačkoli se názory různí, poplatky ovlivňují výnosy investorů, a to nejen v případě podílových fondů. „Poplatky jsou v případě investora vždy zásadní a klíčové, protože poplatky jsou vždy minusem. A vy můžete mít super dobrý fond, super dobrou investiční strategii, když obchodujete sám, ale v obou případech musíte poplatky odečíst ze svého výnosu,“ říká například Petr Šimčák ze společnosti Pioneer Investment.

Poplatky je proto nutné neustále propočítávat a hlavně je třeba se orientovat v tom, za co člověk komu platí. „České fondy jsou výrazně dražší než fondy zahraniční. Hlavní hráči si běžně účtují dost vysoké manažerské poplatky. A já prostě nevidím racionální důvod, proč bych jim měl za správu například akciového fondu platit manažerský poplatek dvě nebo dvě a půl procenta ročně,“ říká zcela otevřeně Martin Tománek a zdůrazňuje, že investor by neměl při výběru fondu koukat pouze na jeho výkonnost, ale i na to, jakou má poplatkovou politiku.

C

elkové náklady na fond V každém statutu fondu vždy bylo a je uvedeno ono magické číslo, které má zkratku ter. Ta značí total expense ratio. Toto číslo ukazuje

celkový poplatek investora vyjádřený v procentech z jím vloženého kapitálu do fondu. Poplatek za to, že se mu správce fondů stará o jeho peníze. Ter se týká celého finančního majetku klienta ve fondu, nikoli pouze výnosů.

Ukazatel total expense ratio nahrazuje v současnosti zákon takzvaným ongoing charges, což jsou roční náklady hrazené z majetku fondu. To je však víceméně to samé: snaha ukázat celkové náklady investora za správu jeho peněz prostřednictvím fondu. Jak již bylo řečeno, tyto náklady snižují investorovi jeho případný výnos.

V tomto ohledu je tedy na místě si vždy klást otázku, jestli je srážka ve výši dejme tomu 2,5 procenta z celkového kapitálu na poplatcích únosná, jestliže fond investorovi jím vložené prostředky zhodnotí například třemi nebo čtyřmi procenty. A nutné je k tomu připočítat i inflaci, protože v některých případech dojde investor ke zjištění, že fond mu vlastně žádné peníze nezhodnocuje.

To je však otázka jen některých fondů, a to obvykle těch v české veřejnosti nejoblíbenějších, těch garantovaných a zajištěných, které nic nenesou, protože vzhledem ke své pouze konzervativní investiční strategii ani nemohou.

Z

a co všechno se platí Ony celkové náklady fondu jsou složeny hned z několika typu poplatků. Tím nejdůležitějším poplatkem je takzvaný poplatek manažerovi fondu nebo také poplatek za správu. K němu se ještě vrátíme… Investor však platí také vstupní poplatek do fondu, což

12 podílové fondy

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Sám o sobě není fond ničím. Fond, to jsou jen peníze, protože ve fondu nejsou žádní lidé, kteří by v něm cokoli dělali. Správcem fondu je investiční společnost.

Až ta platí tým lidí, který vede produktový manažer, a všichni společně vymýšlejí a realizují investiční strategii fondu.

je úhrada za to, že s ním někdo vyřídí všechnu tu potřebnou administrativu při vstupu do fondu. Tento poplatek bývá někdy odpouštěn. Avšak nikdy s velkou ochotou, protože ze vstupního poplatku nežijí jen podílové fondy, ale i poradenské a zprostředkovatelské firmy. Když před několika málo lety chtěla jedna banka přijít s fondy bez poplatků za vstup, narazila na odpor distribučních společností. Těmi máme na mysli investiční zprostředkovatele a poradce, kteří bez vstupního poplatku ztrácejí balík peněz od klienta, z nichž jim jsou vypláceny provize za to, že svým klientovi fond doporučí.

Banka proto nakonec od svého záměru ustoupila, protože pochopila, že poradci by její fond jen stěží nabízeli svým klientům.

Investor, který se rozhodne vstoupit do podílového fondu, platí ještě poplatky typu „custody fee“, což je poplatek za uložení a správu cenných papírů, platí „settlement fee“ čili poplatek za vypořádání obchodů, platí „broker's fee“ neboli poplatek brokerům za to, že pro fond nakupují nebo prodávají cenné papíry na trzích. A platí i náklady na povinný audit fondu. A některé fondy si účtují i poplatek za výkonnost – „performance fee“. To obvykle tehdy, když se jim podaří překonat jejich benchmark, index aktiva, do kterého investují.

Kdybychom to měli ještě jednou shrnout, tak ter obsahuje náklady na poplatky a provize a správní náklady. První skupina obsahuje samotný správcovský poplatek, custody poplatky, poplatky za uložení a správu cenných papírů, poplatky za služby centrálnímu depozitáři a osobě vedoucí samostatnou evidenci a další náklady na poplatky a provize s výjim-

kou poplatků a provizí na operace s investičními nástroji. Správní náklady tvoří náklady na zaměstnance, na odměny statutárním orgánům, na audit, na právní a daňové poradenství, na outsourcing, na reklamu, administrativu, správní a soudní poplatky a ostatní správní náklady.

Výše všech těchto poplatků musí být vždy uvedena ve statutu fondu.

A všechny tyto náklady jsou obsaženy, jak jsme již uvedli, v ukazateli celkové nákladovosti – total expense ratio / ongoing charges –, který vyjadřuje poměr celkových provozních nákladů fondu k průměrné hodnotě vlastního kapitálu fondu.

N

ejdůležitější poplatek Vůbec nejdůležitějším poplatkem v případě fondů je však takzvaný manažerský poplatek, který je již zahrnut v total expense ratio, ve zmíněném teru, v uvedených ongoing charges.

Někdy se mu také říká poplatek za správu fondu. Je to poplatek obhospodařovateli fondu, správci fondu, investiční společnosti, která fond vytvořila, nabídla investorům a fond spravuje.

Sám o sobě není fond ničím. Fond,

vývoj majetku ve fondech kvalifikovaných investorů 70

120 VK (CZK)

60

Počet fondů 100 80

40 60

30

40

20

20

10

1Q 2013

4Q 2012

3Q 2012

2Q 2012

4Q 2011

1Q 2012

3Q 2011

2Q 2011

1Q 2011

4Q 2010

3Q 2010

2Q 2010

1Q 2010

4Q 2009

3Q 2009

2Q 2009

1Q 2009

4Q 2008

3Q 2008

2Q 2008

0

Zdroj: Akat ČR 1Q 2008

Miliardy

50

0

to jsou jen peníze, protože ve fondu nejsou žádní lidé, kteří by v něm cokoli dělali. Správcem fondu je investiční společnost. Až ta platí tým lidí, který vede produktový manažer, a všichni společně vymýšlejí a realizují investiční strategii fondu. Jsou autory investiční strategie, z níž vyplývá statut fondu, který je základním dokumentem, jejž by měl investor vždy studovat. A právě poplatek těmto lidem, respektive jejich zaměstnavateli, investiční společnosti, bývá vůbec nejdůležitější a nejvyšší.

Manažerský poplatek společnosti platí investor za to, že ona z jeho peněz platí lidi, kteří nakupují a prodávají aktiva.

Výše poplatku pro ni by se přitom měla odvíjet podle toho, jak poskládáno je portfolio fondu, který spravuje. Jestliže fond jen tupě nakupuje dluhopisy, nemusel by být onen poplatek nijak vysoký, jakmile však fond razí dynamickou a náročnou investiční strategii, může být poplatek o něco vyšší.

Bohužel si však mnoho českých fondů účtuje manažerské poplatky až příliš vysoké. Obecně neexistuje jediný dobrý důvod platit u akciových fondů vyšší manažerský poplatek než například 1,5 procenta a u dluhopisových fondů více než procento. Možná u dluhopisových fondů, které vás vezmou na rozvíjející se trhy, je nějaká ta desetinka navíc přijatelná.

Důležité jsou tedy celkové náklady na fond a důležitý je hlavně manažerský poplatek, protože v něm investor vidí, jaký přístup k němu má investiční společnost, která fond spravuje. A vidí to velmi jasně každý den, protože každý fond denně vyhlašuje čistou hodnotu aktiv, hodnotu podílového listu, do níž všechny tyto poplatky čili náklady, jež jsou hrazeny z kapes jeho podílníků, rozpouští.

Dalším důležitým ukazatelem, který má na výši poplatků nepřímý vliv, je takzvaný ukazatel obrátkovosti aktiv (ptr, portfolio turnover ratio). Vyjadřuje poměr obchodů s cennými papíry k celkovému majetku fondu, očištěný o objemy obchodů s podílovými listy.

podílové fondy 13

Vyšší ukazatel znamená vyšší aktivitu manažera a v konečném důsledku také vyšší transakční náklady. Záporný ukazatel vyjadřuje menší počet transakcí s cennými papíry obsaženými v portfoliu fondu než obchodů s podílovými listy, což jsou úpisy a zpětné odkupy.

Avšak o tom později.

O

ngoing charges Podle nové evropské legislativy, která nabyla účinnosti 1. července 2012, došlo ke změně v pravidlech o informování o poplatcích v podílových fondech. A s novou legislativou přišel nový pohled na nahlížení na poplatky, na jejich označení. Zmíněný ukazatel celkové nákladovosti total expense ratio nahradily ongoing chrages, poplatky hrazené z majetku fondu v průběhu roku. Podle zákonodárců měl totiž ter jednu zásadní chybu. Sice ukazoval většinu nákladů investora na fond, ale neukazoval úplně všechny náklady. Podle nové legislativy teď fondy totiž musejí místo total expense ratio povinně zveřejňovat úplně všechno v podobě ongoing charges v dokumentu, jenž nese název klíčové informace pro investory. A jaký je v tom rozdíl? Praktický žádný – i když jeden přece.

Zatímco total expanse ratio zahrnoval případný poplatek za výkonnost (performance fee), ongoing charges jej nezahrnuje. To je poměrně logické, protože ne vždy se může fond pochlubit skvělým výkonem. Poplatek za výkonnost si účtují pouze některé podílové fondy a jen v případě, že podílový fond svou výkonností překoná srovnávací index.

O

bchodování pro obchodování Avšak s novou legislativou se odhalilo ještě jedno úskalí. Stejně jako jiné poplatky jsou důležité již jednou zmíněné poplatky spojené s obchodováním, s onou obrátkovostí aktiv v majetku fondu. Manažer každého akciového fondu v průběhu roku některé akcie prodá a jiné nakoupí.

S takovou aktivitou jsou vždycky spojené transakční náklady. V některých zemích je například povinné platit za každou uskutečněnou transakci takzvané kolkovné, stamp duty. A problémem je, že ukazatel ongoing charges tyto poplatky nezahrnuje. A to i přesto, že jsou velmi důležité. Tyto náklady můžeme zhruba odhadnout z hodnoty jiného ukazatele, z míry obratu portfolia, obrátkovosti aktiv, z takzvaného

Objem majetku investovaného prostřednictvím členů asociace (k 31. 3. 2013) Čistý objem aktiv mil. Kč

Finanční skupina Generali PPF Asset Management, a. s. / ČP Invest

218 117

Česká spořitelna, a. s. (group)

169 585

ČSOB (group)

156 285

Komerční banka (group)

110 368

ING (group)

04 581

AXA Investiční společnost, a. s.

52 628

Conseq Investment Management, a. s.

25 864

UniCredit Bank Czech Republic, a. s. + Pioneer investiční společnost, a. s.

19 795

AMISTA investiční společnost, a. s.

17 269

Raiffeisenbank, a. s.

15 957

AVANT Fund Management investiční společnost, a. s.

8 903

WOOD & Company investiční společnost, a. s.

6 994

J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a. s.

4 657

AKRO investiční společnost, a. s.

2 665

Citibank Europe plc, organizační složka

1 513

Ostatní

2 455

CELKEM

portfolia turnover. Míra obratu portfolia nám říká, jak často manažer fondu obchoduje. Jestliže má fond turnover dvacet procent, potom manažer drží svou typickou akcii pět let. Jestliže turnover dosahuje sta procent, potom fond drží svou průměrnou akcii jen jeden rok.

Co z toho plyne? Řekněme, že podílový fond si účtuje manažerský poplatek dvě procenta, což je v České republice docela běžné, ukazatel celkových nákladů pak dosáhne 2,5 procenta.

A protože je manažer fondu moc aktivní, transakční náklady, které ongoing charges nezobrazují, klidně k oněm dvěma a půl procenta přidají další jedno procento z objemu investorova majetku ve fondu. Náklady na fond tak hned činí 3,5 procenta. Jestliže investorův fond zhodnotí investorovy peníze nikoli deseti procenty, ale například jen čtyřmi, odečtěme si inflaci – a rovnou si můžeme říci, že v takovém případě by bylo lepší peníze probendit třeba za sladkosti. „V tomto ohledu tedy mé doporučení zní: Hledejte fondy s podprůměrnou mírou obratu portfolia, ideálně kolem 20 nebo 30 procent. Hodnotu turnover je nicméně dobré sledovat na delším časovém horizontu, nikoli jen poslední údaj, který může zrovna vybočovat z dlouhodobějšího průměru,“ říká například Martin Tománek.

Avšak podle se dnes bohužel obrat portfolia průměrného aktivně spravovaného fondu pohybuje okolo

917 636

sta procent. Mnozí manažeři fondů v současnosti neustále obchodují se stále stejnými akciemi, ale bez valného výsledku. Z toho tak opět může plynout v České republice tolik oblíbená praxe, například u brokerů a mnohých poradců, že se s penězi investorů neobchoduje proto, aby ti dosáhli co nejvyššího zisku, ale aby platili poplatky za uskutečněné obchody. Výsledkem jsou nižší výnosy investorů a vyšší zisky těch, kteří obchodují.

Neříkáme, že toto platí zdaleka pro všechny brokery, poradce, zprostředkovatele nebo fondy, ale i tak není bez zajímavosti uvést zjištění agentury Morningstar, která před nedávnem rozdělila podílové fondy do dvou kategorií: Fondy s průměrnou dobou držení akcií pět let a více let, kde je turnover nižší než 20 procent, a fondy s dobou držení nižší než jeden rok, kde je turnover vyšší než 100 procent. Výsledek ani nikoho nepřekvapí. Ve sledovaném desetiletém období dosáhly fondy s nízkým obratem portfolia průměrných výnosů 12,87 procenta ročně, zatímco „rychloobrátkové“ fondy přinesly průměrně pouze 11,29 procenta ročně.

Rozdíl činí 1,58 procentního bodu, což je opravdu hodně.

Z tohoto srovnání plyne zásadní sdělení: Výše poplatků je klíčová pro zhodnocení investorových peněz. A to se týká jak jeho účasti v podílových fondech, tak jeho samostatných obchodů na trzích.

14 podílové fondy

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Tuzemský, nebo zahraniční fond?

Názory na to, zda je i u nás dostatečná nabídka podílových fondů, se liší.

Mnozí jsou přesvědčeni, že ano. Avšak i oni přiznávají, že ve srovnání s nabídkou zahraniční fondů jsou ty naše drahé. A pak také, že vzhledem ke svému charakteru i charakteru českých investorů nenabízejí slušné zhodnocení.

P

avel Holečka z investiční společnosti WMS tvrdí, že snad ani nemá smysl příliš rozlišovat nabídku zahraničních nebo domácích fondů. Investor má na výběr z obou skupin a nabídka domácích i zahraničních podílových fondů je více než dostatečná. Na výběr je mezi klasickými druhy fondů. Mezi peněžními, dluhopisovými, akciovými, smíšenými, komoditními, indexovými, nemovitostními i velmi úzce specializovanými fondy. „Zahraniční fondy mají z logiky věci větší možnosti jak v oblastech velmi úzkého investičního zaměření, tak globálního pokrytí daného investičního aktiva. Obvykle mají schopnost větší diverzifikace. Avšak domácí fondy mají obecně o jedno riziko méně, investor nenese měnové riziko. To tehdy, když má fond zainvestováno v korunových aktivech nebo automaticky měnově zajišťuje své portfolio.

Z

ahraniční fondy Investor, který chce investovat i v cizích měnách prostřednictvím zahraničního fondu, by měl podle odborníků vybírat hlavně z těch zahraničních fondů, jež jsou schváleny Českou národní bankou. Richard Siuda ze společnosti Conseq upozorňuje, že nabídka zahraničních fondů je výrazně širší než těch domácích, takže většina domácích portfolií bude pravděpodobně poskládána z fondů zahraničních. „To ale nic neříká o tom, do čeho budou peníze v konečném důsledku investovány, protože jsou na trhu fondy, které jsou sice založeny v zahraničí, ale zároveň jsou určeny primárně pro české investory, neboť investují například pouze do dluhopisů v českých korunách,“ tvrdí Siuda.

„Mnohem podstatnější je, jakou má fond investiční strategii, kdo jej obhospodařuje, jakou má historii a jaké si účtuje poplatky. A bohužel nezřídka jsou české fondy dražší, mají vyšší manažerský poplatek než fondy zahraniční,“ dodává Siuda.

Č

eské fondy Podobně to vidí i Mária Rojíková z ČSOB Asset Management. „Hranice nevede mezi českým a nečeským fondem, ale mezi dobrým a horším správcem.“ Přitom zdůrazňuje, že je nutné mít stále na mysli klienta, protože kvalita fondu se odvíjí od jeho potřeb. Podle ní je velká většina fondů v ČR ze zahraničí. „To, zda má fond český domicil, není významný parametr. Spíše je důležité to, aby investiční společnost nabídla klientům fond s takovým domicilem, který je z hlediska daní, poplatku a procesů pro klienta co nejvhodnější,“ tvrdí.

Nad otázkou, jestli je lepší či horší domácí nebo zahraniční fond, mávne rukou i Pavel Hoffman z Investiční kapitálové společnosti Komerční banky. „Rozdíl mezi českými a zahraničními fondy není pro investora relevantní a je v podstatě jedno, zda investor zvolí fond od lokálního, anebo zahraničního správce.“

N

abídka se rozrůstá Podle Jana Šimka z poradenské společnosti Broker Consulting v poslední době vznikly i dříve nedostupné příležitosti. Například do české koruny zajištěné komoditní fondy nebo fondy zaměřené na konvertibilní dluhopisy.

Zahraniční fondy mají samozřejmě širší

pole působnosti, na druhé straně však většinou logicky postrádají zajištění do české koruny. „Výrazně doporučujeme tuzemské společnosti s dobrým servisem, který je pro klienta často klíčový. Například právě kvůli kvalitě informací a přehledům o zhodnocení. On-line náhled je nyní u vedoucích firem na trhu standardem,“ dodává Šimek.

C

o je české, to je drahé „U domácích fondů je častým nešvarem relativně vysoká nákladovost při prakticky pasivní správě portfolia. Je to dáno především velikostí podílových fondů, kdy jen pár z nich obsahuje takový objem majetku, aby bylo možné zajistit efektivní správu,“ vysvětluje Jan Rajdl, vedoucí analytik společnosti Fincentrum.

Stejně jako ostatní je i Rajdl přesvědčen, že nemá moc smysl řešit, zda vybrat český, anebo zahraniční fond. „Ideální je brát v úvahu obě skupiny.

Nicméně počet zahraničních podílových fondů, které jsou nabízeny široké veřejnosti, je přibližně desetkrát vyšší než u domácích fondů. Z hlediska akciových podílových fondů je tak velmi široká nabídka zajímavých fondů zejména ze zahraničí, u konzervativních má zase smysl poohlížet se především mezi domácími subjekty.“ Stejně to vidí i majetkový poradce Martin Vlček. „Nabídka podílových fondů je v ČR velmi dobrá a kvalitní. Záleží spíše na instituci, která klientovi nabízí své služby a za jakou cenu. Osobně preferuji fondy zahraniční, s mnohaletou historií a ratingovým ohodnocením.

Ale i v českých vodách se dá ulovit kvalitní fond,“ myslí si Vlček.

xx 15

TRADEFORT JE SPOLEHLIVOU OPOROU VAŠÍ PROSPERITY!

www.tradefort.cz

trzích pro profesionály a k ochraně kapitálu méně zkušených obchodníků.

Otevření online účtu Příznivé obchodní podmínky Přátelská a vnímavá technická podpora Ukládání/výběr hotovosti bez poplatků Rychlý vklad/výběr hotovosti

Obchod 24 hodin denně, 5 dní v týdnu Využití úvěru 1 : 10 až 1 : 1000 Praktická osobní obchodní místnost Demo účet zdarma

16 podílové fondy

Přijdou světlé zítřky?

Od začátku příštího roku by měla vstoupit v platnost novela zákona o investičních společnostech a fondech. Ta umožní investičním společnostem celkem pružně zakládat takzvané podfondy, jež by zase měly výrazně rozšířit nabídku podílových fondů pro tuzemské investory. Někteří očekávají, že nová norma významně rozhýbe náš líný trh.

M

nozí si stěžují na to, že nabídka tuzemských podílových fondů se omezuje zejména na všelijaké zajištěné a garantované fondy, které umějí všechno možné, jen ne zhodnocovat peníze podílníkům. Problém však není jen na straně nabídky, ale i poptávky.

Přehršle garantovaných a zajištěných fondů vyplývá z požadavků investorů investovat peníze takovým způsobem, aby o ně nepřišli. Na jedné straně tak odmítají riziko plynoucí z investování, na druhé straně však žehrají na nízké, nijaké nebo v reálu záporné výnosy z jejich investic. Je otázkou, zda novela zákona o investičních společnostech a fondech, která je inspirována lucemburskou legislativou, rozhýbe český trh. A spolu s ním i výnosy investorů. „Z určitého pohledu se tak stát může, nicméně větší a dlouhodobější oživení se dá očekávat spíše z jiných důvodů.

A těmi jsou tyto předpoklady: V České republice nebudou klesat mzdy, nebude narůstat nezaměstnanost, nebudou přicházet aféry z finančních institucí, dojde k nastartování ekonomiky, která přinese vyšší kupní sílu obyvatelstva,“ myslí si Pavel Holečka z investiční společnosti WMS. „Splácíte-li hypotéku a v zaměstnání hrozí propouštění, těžko můžete očekávat oživení poptávky po fondech,“ dodává.

Jeho slova potvrzuje i názor Jana Macka, analytika společnosti Swiss Life Select. Změnu legislativy vnímá spíše jen jako technickou záležitost. „Dle mého názoru mají na růst trhu vliv jiné faktory, zejména obecné povědomí o fungování trhů. Lidé už musejí přijít na to, že mohou zhodnocovat své peníze,“ je přesvědčen Macek.

N

ovela pomůže Je zřejmé, že výše uvedené hraje prim. Lidé z trhu se však shodují na tom, že novela zákona o investičních společnostech a fondech je dobrá. „Očekáváme, že nový zákon trh opravdu oživí a Českou republiku zatraktivní společnostem, které nabízejí kolektivní investování. I když mnohem větší vliv předpokládáme v oblasti fondů kvalifikovaných investorů, řada změn se dotýká i podílových fondů určených pro širokou veřejnost. Nová úprava bude znamenat širší nabídku pro investory, ale také nové příležitosti a výzvy pro poskytovatele souvisejících služeb,“ říká Richard Siuda ze společnosti Conseq.

Podobný názor sdílí i Mária Rojíková z ČSOB Asset Management: „Ano, to oživení je nevyhnutelné. Významnější však je, že v dlouhodobé perspektivě nebudou mít střadatelé příliš na výběr.

S klesajícím náhradovým poměrem, s nezbytnou fiskální konsolidací, s prvními veřejně zřetelnými příznaky toho, jak končí spoléhání se na průběžný penzijní systém, bude také růst význam investování jako nejvhodnějšího instrumentu optimalizace portfolia.“ Ne všichni však očekávají jen „světlé zítřky“. „Jisté oživení očekávám, nikterak však veliké. Spíše než investice do reklamy bych viděl realističtěji větší investice do klientského servisu a poradenství,“ tvrdí Pavel Hoffman z Investiční kapitálové společnosti Komerční banky.

Relativně skeptický je i Jan Šimek, analytik společnosti Broker Consulting. „Nevěřím, že by novela, respektive jakýkoliv zákon nějak zásadně mobilizoval Čechy k investování. Je to spíše otázka diskutované finanční gramotnosti a finančního plánování. Vychovávat k němu je cesta dlouhá a náročná,

ale jediná nese dlouhodobé ovoce.

Vytvořit zákon je relativně jednoduché, měnit vzdělávání a hlavně myšlení je mnohem složitější,“ vysvětluje Šimek.

Josef Rajdl, vedoucí analytik společnosti Fincentrum, jeho slova doplňuje tvrzením, že vzhledem k velikosti tuzemského trhu je už nyní nabídka fondů dostatečná. Že už nyní je v Čechách dostatečné množství investorských příležitostí. Na velikost našeho trhu je množství příležitostí dostatečné. „Spíše lze očekávat, že by se do České republiky mohly přesunout některé fondy pro kvalifikované investory,“ dodává.

J

e to na lidech Z výše uvedeného je zřejmé, že pouze legislativní norma sama o sobě změnu v přístupu veřejnosti k možnosti investování prostřednictvím podílových fondů nevyvolá. Vedle zlepšení celkového ekonomického prostředí je nutné, aby lidé změnili přístup ke svým financím. Aby si uvědomili, že peníze na účtu v bance jim zhodnocení z dlouhodobého hlediska nepřinesou.

A majetkový poradce Martin Vlček je přesvědčen, že lidé na to dříve či později přijdou. „Oživení očekávám obrovské! Tento segment na finančním trhu zažije obrovský boom, tak jako například stavební spoření v 90. letech. Je to miliardový byznys, který firmy v ČR teprve objevují. Je nutné naučit Čechy investovat, tak jako například obyvatele ve Spojených státech, kde fondy mají stoletou tradici. Jedná se samozřejmě o běh na dlouhou trať a bude nutné u konzervativních Čechů prolomit negativní bariéru, kterou většinou mají spojenou s investicemi do podílových fondů,“ myslí si.

daňový test 17

Daňový ráj to na pohled Vzhledem k tomu, co se v současnosti děje na politické scéně, nikdo pořádně neví, jak a co bude. I přesto se však můžeme domnívat, že dojde k naplnění snahy Ministerstva financí ČR, které od příštího roku prodlouží z šesti měsíců na tři roky takzvaný daňový test pro osvobození fyzických osob z prodeje cenných papírů.

M

inisterstvo financí chce od příštího roku prodloužit daňový test pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů na tři roky, ale také chce zrušit zdanění dividend nebo zavede zvýšení maximálního limitu pro odpočet u darů na veřejně prospěšné účely u fyzických osob. Daň z příjmu by měl zaplatit každý, jehož výnos bude vyšší než sto tisíc korun. „Prodloužení daňového testu nepovažujeme za proaktivní z pohledu vážného zájmu o oživení trhu v oblasti fondového businessu. Nejvíce budou postiženy fondy s krátkou dobou doporučovanou k zainvestování. Například peněžní fondy. Tyto fondy jsou paradoxně velmi investičně konzervativní a pracují s nejnižším investičním rizikem,“ říká k návrhu ministerstva Pavel Holečka z investiční společnosti WMS. Podle poradce Martina Vlčka se však lze na věc dívat i jinou optikou. „Prodloužení lhůty pro zdanění výnosů z investic je velmi dobrá změna. Klient u nás má představu, že investice do podílového fondu znamená, že vloží peníze a za rok očekává stoprocentní nárůst. Tak tomu ve skutečnosti samozřejmě není. Osobně u konzervativních investic doporučuji investiční horizont pěti let a u dynamických deseti let a více. Nová zákonná lhůta proto bude příjemný argument pro investora, že je to dlouhodobý instrument,“ tvrdí.

N

adšení nepanuje Neexistuje jiné vysvětlení pro prodloužení daňového testu než to, že Ministerstvo financí ČR vidí, že v případě investování mu utíkají určité daňové výnosy, takže se rozhodlo toto „utíkání výnosů“ investorům snížit.

Avšak otázka stojí, jestli nějaké daně navíc vybere a zda tím prospívá české-

mu finančnímu trhu. Zda to, co vybere, stojí za to, co svým návrhem způsobí.

A jestli vůbec něco vybere… „Z obchodního pohledu se nám prodloužení daňového textu samozřejmě nelíbí, protože to znevýhodňuje naše produkty, a náš názor tak nemusí být zcela objektivní. Pravdou však je, že většina našich investorů jsou dlouhodobí střadatelé s programy pravidelných investic, kteří se nesnaží spekulovat na krátkodobé výdělky, takže je tato změna trápí spíše hypoteticky pro případ, že z nenadání budou své peníze potřebovat a budou muset své investic prodat,“ myslí si Richard Siuda ze společnosti Conseq.

Podle něho přitom samotné zdanění výnosu není problém. Ten spočívá v náročnosti administrace spojené s prodloužením daňového testu. „Obavy, zda daň spočítají a odvedou správně, zda jim za případnou chybu nebudou hrozit sankce a podobně.

Přitom jde o pár korun a dle našeho názoru stát na této dani vybere méně, než kolik jej výběr a kontrola takové daně bude stát na nákladech,“ dodává.

Mária Rojíková z ČSOB Asset Management si myslí, že prodloužení daňového testu není řešení dostatek vnímavé k potřebám drobných investorů a k potřebám odvětví. „Klienti požadují krátkodobé investiční horizonty, a tedy krátkodobé potřeby, i když realita průměrné délky investice je pak z velmi velké části jiná, často přesahující tři roky. Prodloužený daňový test lze vnímat jako předčasný, jdoucí proti zájmům drobných investorů. Z naší zkušenosti však vyplývá, že by to nemělo mít na velkou většinu investorů výrazný dopad. I když psychologicky by mohl sehrát významnou roli v prvotním rozhodnutí, jestli investovat,“ říká.

D

aňový ráj Podle Pavla Hoffmana, marketingového ředitele Investiční kapitálové společnosti Komerční banky, se prodloužením daňového testu nic moc nemění. „Většina investorů totiž svou investici drží déle než tři roky, a tak by bez problémů měla splnit nový tříletý daňový test. Kdyby se navíc investor přece jen rozhodl svou investici zpeněžit v období do tří let od pořízení, bude platit daň jen tehdy, když jeho celkové roční příjmy z prodeje přesáhnou hranici jednoho sta tisíce korun,“ říká Hoffman.

Dosud to bylo šest tisíc korun, jestliže investor zpeněžil investici do šesti měsíců od jejího pořízení, čili prodal to, do čeho investoval a vydělal na tom.

Zcela radikálně se k návrhu prodloužit daňový test staví Jan Šimek ze společnosti Broker Consulting. „Investice do podílových fondů v České republice jsou jedny z nejméně zdaněných na světě. Žijeme si v investičním ráji, aniž by si to veřejnost uvědomovala.

Prodloužení daňového testu zásadní vliv mít nebude, stát je při výběru daně z výnosů podílových fondů dost neefektivní, protože daň není srážena u zdroje. Z druhé strany daňový test začne platit i pro dividendové výnosy a to je pro investory velmi pozitivní zpráva. Takže z pohledu investora, podle mne, převažují pozitiva, z pohledu příjmů státu možná dojde k mírnému poklesu kvůli uplatnění časového testu na dividendy,“ říká.

Jan Rajdl, vedoucí analytik Fincentra, však Šimkovo nadšení nesdílí. „Prodloužení daňového testu se mi zdá jako nesmyslné opatření. Spekulanti neplní ani původní časový test v délce šesti měsíců, a tak jeho prodloužení na tři roky omezí především ty, kteří investují do konzervativních podílových fondů.

18 rozhovor

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Pět procent za fond?

To je krádež za bílého dne. „Řeknu vám to zcela otevřeně. Když sestavuji portfolio, málokdy si vyberu český fond. Skutečně jen ve výjimečných případech sáhnu po českém fondu,“ říká Martin Tománek, specialista investičního plánování v poradenské společnosti Partners.

Na starosti má sestavování portfolií nad milion korun nebo řízení pravidelných investic přesahujících 20 tisíc korun měsíčně.

Rozhovor připravil: Daniel Tácha

Co by měl člověk hlavně zvážit, než se pustí do výběru podílového fondu?

Ještě předtím, než si vybere jakýkoli fond, akciový, indexový, dluhopisový, burzovně obchodovaný fond ETF, to je jedno, by si předtím měl hlavně ujasnit, v jakém poměru a do čeho bude chtít investovat. Jestli bude investovat do akcií, dluhopisů nebo třeba do komodit.

To je první krok. Teprve pak si může vybírat fond, protože již bude vědět, že do akcií bude investovat třeba 60 procent svého kapitálu, přičemž zbývající rozloží mezi hotovost a třeba komodity.

Na co dalšího by ještě měl člověk myslet, než uzavře smlouvu s podílovým fondem?

Doporučil bych mu, aby se v oblasti investování dovzdělal. I u nás lze koupit velice zajímavé knihy o investování.

Například knihu Inteligentní investor od Benjamina Grahama. Pavel Kohout, ekonom a ředitel pro strategii naší firmy, napsal zajímavou knížku, která nese název Investiční strategie pro třetí tisíciletí. Jestli na to však nemá čas nebo to dělat nechce, měl by si najít solidního investičního poradce.

Zeptám se jinak. Jak by si měl člověk srovnat svoje vlastní peníze, udělat si v nich pořádek, než se vůbec pustí do investování prostřednictvím podílových fondů?

Pro investování by měl každý počítat s volnými penězi. S penězi, které bude mít kdykoli k dispozici a nikde mu nebudou chybět. Také by si měl nechat nějakou finanční rezervu kdykoli k použití. Přičemž rezerva není ani dům za Prahou ani pole na Moravě.

Rezerva jsou finance, které mohu kdykoli použít, ale nepotřebuji je k životu.

A když se ptáte na ty nejzákladnější věci, tak vůbec tu první otázku, kterou bych si měl jako budoucí investor pokládat, je proč a s jakým cílem chci investovat. Od toho se všechno odvíjí.

Mohl byste být konkrétnější?

Investičním cílem může být třeba renta, jestliže se chci zabezpečit na důchod. Anebo něco zcela jiného.

Avšak jedině ze zodpovězení otázky proč a za jakým účelem investuji, si mohu odpovědně stanovit investiční horizont. Lidé toto velmi často podceňují, i když je to nejdůležitější, protože podle toho by se měly odvíjet jejich další kroky. Výběr investičního nástroje, třeba fondu, když už se o nich bavíme. Neméně důležité je i to, aby si investor přiznal, jak je na tom s finanční gramotností, jak rozumí fungování kapitálových trhů. Jestliže doposud jen „sušil“ peníze na účtu, tak asi nebude ten typ, který by šel na burzu a tam začal aktivně spekulovat na vývoj cen akcií. Pro takového člověka jsou vhodné spíše ty fondy.

Sušit peníze na účtu… Právě tam směřují mé otázky. Co vidíte v praxi u těch klientů, kteří chtějí investovat, ale prozatím si nebyli s to udělat pořádek ani ve své vlastní peněžence?

Každý, kdo si uvědomí, že běžné, spořicí účty nebo stavební spoření nenesou tolik jako třeba podílové fondy, již alespoň nějaký přehled má.

Z jeho úsudku je znát, že o správě financí minimálně přemýšlí.

Dobře, ale co vidíte v praxi?

Klient má nějaké peníze, o kterých ví, že je nebude třeba po dobu příštích tří let potřebovat, a řekne si „tak ok, já je zkusím vložit do akcií, třeba akciových fondů“. To je obrovská chyba, protože takový klient absolutně nezohlednil zásadu investičního horizontu. Akcie jsou totiž o dlouhodobém investování.

A tak bych mohl pokračovat…

Co další prohřešky vůči zásadám investování?

Praxe nám bohužel ukazuje, že lidé se ve světě financí prakticky vůbec neorientují. Když zůstanu u investičního horizontu, tak v tomto případě dostávám často dotazy, kam investovat s horizontem pěti až 20 let.

Ale to nedává smysl, protože každá investice musí být svázána s nějakým konkrétním cílem, a tedy i investičním horizontem. Lidé navíc neznají rizika

rozhovor 19

Martin Tománek (27) se věnuje poskytování exkluzivních služeb a nadstandardních produktů, sestavování portfolií pro bonitní klientelu a školení v oblasti investic. Z pozice finančního poradce Partners, kterým se stal v roce 2007, přešel v roce 2009 na post specialisty investičního plánování. Vystudoval politologii na Univerzitě Hradec Králové. Během studií se zaměřoval na politickou ekonomii a mezinárodní obchod.

V současné době na Katedře politologie Univerzity Hradec Králové vyučuje mezinárodní politickou ekonomii. Aktivně se věnuje školení poradců a pořádá semináře zaměřené na investice a vývoj světové ekonomiky. Věnuje se také publikační činnosti.

spojená s investováním. Nevědí, jak fungují kapitálové trhy. Takže mně pak přicházejí další maily, v nichž se klienti diví, že jim jejich fond spadl o 20 procent. Ptají se, jak je to jen možné.

Jaké další problémy s klienty řešíte?

Velmi často dostanu za úkol sestavit portfolio pro klienta, který prozatím nemá vyřešeno vlastní bydlení. Obvykle je to mladý člověka, který chce investovat, ale ještě nic neinvestoval do vlastního bydlení. V těchto případech bývám velmi opatrný, protože počítám s tím, že takový klient dříve či později přijde, že si nakonec tu hypotéku sjedná a že potřebuje nějakou tu akontaci.

Jak v těchto případech postupujete?

Ani při nejlepší vůli nemohu těmto lidem vložit celý jejich kapitál do akcií, i když by po mě chtěli opak. Jakmile jim totiž akcie klesnou třeba i jen o deset procent, asi mi příliš nepoděkují, až ty své peníze budou potřebovat na akontaci k hypotéce. Jinak je to u lidí, kteří již hypotéku mají. Těm naopak doporučuji, aby do akcií pravidelně investovali, a třeba i s málem. To proto, aby si mohli tvořit nějaké finanční rezervy, jejichž prostřednictvím by tu hypotéku následně mohli umořit co nejdříve.

me, že někteří klienti mají investiční portfolio, ale nemají nikterak pokryta rizika nebo nemyslí na možné scénáře do budoucna. Když se pak něco stane, první, co udělají, je, že je začnou vytahovat ze svých investic. Což jim obvykle přinese jen ztrátu, protože i trpělivost je základem úspěšného investování.

Lidé by tedy měli myslet na to, že mohou přijít o práci nebo budou chtít vyslat děti do zahraničí. Všechny tyto okolnosti mohou ovlivnit jejich investiční strategii. Toto všechno je třeba zvážit, než se začne stavět portfolio, protože zmiňované výrazně ovlivňuje výběr vhodných investičních nástrojů.

Sestavení portfolia je umění, musí se dělat s citem, protože jen přesná věda, matematika, na ně nestačí.

Jakou roli podle vás mohou v portfoliu sehrávat podílové fondy nebo burzovně obchodované fondy?

Obrovskou. I když, abych byl upřímný, zaměřujeme se hlavně na podílové fondy, ETF bereme pouze jako doplněk portfolia.

České fondy jsou drahé

Proč upozaďujete ETF? Důvodů je několik. Za každý nákup ETF zaplatíte brokerovi – mluvíme-li o českých brokerech – poplatek kolem 15 nebo 20 dolarů, záleží na objemu investice. Když si to přepočtete na koruny a nakupujete-li častěji, není to zanedbatelná suma. Nákup ETF se vám tedy výrazně prodraží na poplatcích při investování malých částek a v častých intervalech.

Mám cíl, mám horizont, mám peníze, chci fond. Co dál?

Musíte si uvědomit rizika. Často vidí-

O tom, že výše poplatků českých brokerů je někdy až nemravná, píšeme neustále… Vysvětlete mi to však

s těmi ETF. Jsou levnější než fondy, nebo nejsou?

Jsou levnější, ale klient, který chce investovat třeba pět tisíc měsíčně, by měl raději volit podílový fond. Protože nejde pouze o poplatky. ETF akcie nejsou nikdy v koruně. Jsou v euru, dolaru, takže se k nim pokaždé váže měnové riziko, proti kterému se však můžete, jdete-li do fondu, docela snadno a levně zajistit. Což u ETF akcií tak snadno a levně neuděláte.

Možná bychom měli rozlišit, jestli se bavíme o českých podílových fondech, nebo o zahraničních fondech.

Jaká je podle vás aktuální nabídka českých podílových fondů? Řeknu vám to zcela otevřeně. Když sestavuji portfolio, málokdy si vyberu český fond. Skutečně jen ve výjimečných případech sáhnu po českém fondu.

Proč? České fondy jsou výrazně dražší než fondy zahraniční. Hlavní hráči si běžně účtují dost vysoké manažerské poplatky. A já prostě nevidím racionální důvod, proč bych jim měl za správu například akciového fondu platit manažerský poplatek dvě nebo dvě a půl procenta ročně.

Plus vstupní poplatek a další náklady… To jste vůči českým fondům docela kritický.

Vysoké poplatky podle mého názoru neprospívají investorům ani samotným fondům. A to zvlášť za situace, kdy každý fond musí od roku 2012 v dokumentu Klíčové informace pro investory zveřejňovat takzvané ongoing charges.

20 rozhovor

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Většina českých fondů nijak nezáří. Až na pár výjimek nedosahují z pohledu výkonnosti úrovně zahraničních fondů. A problémem je, že bývají i podstatně dražší než zahraniční fondy.

To není nic jiného než přiznání výše poplatků hrazených z majetku fondu v průběhu roku. Manažerský poplatek, úplaty depozitáři, administrativní náklady a další poplatky… Tím chci říci, že každý přesně vidí, kolik jeho fond stojí. Může si to tedy v pohodě srovnat s fondy v zahraničí.

Jaké jsou náklady na takový průměrný český fond?

Zůstaneme-li u akciových fondů, fondů s nejvyšším potenciálním výnosem, tak ty ongoing charges se pohybují od dvou až dvou a půl procenta výše.

A bohužel nejsou výjimkou i fondy, u nichž roční náklady šplhají i ke čtyřem procentům. A viděl jsem i fond, který si říkal opět procent. Což je krádež za bílého dne.

Kolik stojí zahraniční fondy?

Ty vyjdou, alespoň ty, co používám já, tak na 1,4 až 1,9 procenta.

Poplatky jsou základ Jaké zahraniční fondy používáte?

Já používám zhruba asi 30 zahraničních fondů, i když v nabídce jich máme několik set. Těch 30 fondů volím podle potřeb klienta. Hodně využívám třeba lucemburské fondy Pioneer Investments.

A co další zahraniční fondy?

Využívám fondy Franklin Templeton, což jsou americké fondy, občas fondy BNP Paribas, Credit Suisse, Aberdeen, což jsou Britové. To jen pro příklad. Těch fondů je opravdu hodně.

A bohužel nejsme ještě tak daleko jako třeba v USA, kde fungují různé fondové platformy, které vám umožní nákup třeba tří tisíc fondů najednou.

Něco podobného u nás je, ale ne s tak ohromující nabídkou.

Mluvíte o fondových platformách.

Jak fungují?

Fondová platforma je služba, která umožňuje investorům nakoupit fondy různých správců pod jednou střechou.

Výhodou platformy je to, že investor může přes jednu smlouvu investovat do několika fondů podle svého výběru a potom může celé své portfolio sledovat na internetu přes jediné přihlášení.

Vypadá to, že poplatky jsou pro vás jedním z hlavních kritérií při výběru fondů?

Ano. Stojím si za tím, že investor dostane z podílového fondu hlavně to, za co nezaplatí.

Mohl byste být konkrétnější?

Fondů, které v určitý moment zazáří, přinesou ohromný zisk, je mnoho.

Avšak to se obvykle promítne do poplatků. Mnoha fondům se občas podaří skutečně velmi pěkně zhodnotit prostředky podílníků. Jenže vy se na to musíte koukat z pohledu dlouhodobého investičního horizontu. Teprve pak zjistíte, že ty drahé a třeba i aktuálně veleúspěšné fondy v delším časovém horizontu přinesou nižší výnosy než ty, které jsou levnější.

Bavíme se o výnosech? Jak jsou na tom české a zahraniční fondy?

Velká většina českých fondů nijak nezáří. Až na pár výjimek nedosahují z pohledu výkonnosti úrovně zahraničních fondů.

Fondy smysl mají Má tedy vůbec smysl bavit se o fondech v České republice? Vydělají alespoň něco?

Smysl to má, protože jsou stále lepší alternativou než držet peníze na běžném účtu. A to říkám i s ohledem na

to, že mnoho lidí se spálilo v momentě, kdy vypukla finanční krize, která jim sebrala podstatnou část investovaných peněz.

Jestli to ovšem není také chyba těch lidí.

Jistě že je. Ti, kteří během krize v panice prodávali podílové listy, samozřejmě prodělali. Kdyby si je nechali, hovořili by o hezkém zhodnocení, které by jim fondy třeba na akciích přinesly. Máme tedy další zásadu: Když investujete do fondu, musíte počítat i s vývojem na trhu. Není jen výkonnost fondu, ale i načasování investice. A právě v tom načasování jsou investoři obecně velmi špatní.

Mohl byste to rozvést?

Jeden moudrý člověk kdysi řekl, že časování trhu již nelze zdokonalit. Ono totiž většinou nefunguje a v mnoha případech je kontraproduktivní. Třeba takový Warren Buffett to vyjádřil skvěle, když poznamenal, že akciový trh funguje jako jedno velké distribuční centrum, které přesouvá peníze od velmi aktivních investorů k investorům trpělivým. Investorům bych proto doporučil, aby se nesnažili časovat trh, aby byli disciplinovaní a také aby ignorovali všechny ty předpovědi vývoje trhů.

Většinou jsou k ničemu.

A jaké zhodnocení nabízejí fondy, které používáte vy?

Jak které. Hned na úvod je důležité říct, že se bavíme o historické výkonnosti, příští rok může být všechno jinak. Vždy záleží na tom, jak se dařilo samotné třídě aktiv, do které fond investuje. Třeba některé fondy Franklin Templeton mají za posledních deset let historický výnos deset nebo i patnáct procent ročně. Jsou to fondy, které jsou zaměřené na Asii nebo Latinskou Ameriku. Ale třeba fondy stejné společnosti, které se zaměřují na americké nebo evropské akcie, přinesly výnos

rozhovor 21

nižší. Tím však rozhodně nechci říci, aby investoři kupovali asijské nebo latinskoamerické fondy.

Jak moc by se člověk měl rozhodovat podle výkonnosti fondu při jeho výběru?

Někteří si myslí, že historická výkonnost za posledních pět let je tím hlavním kritériem. Není to pravda.

Citoval bych z knihy Winning the Loser's Game od Charlese Ellise, který v ní píše, že velký omyl investorů spočívá v jejich přesvědčení, že minulá výkonnost investice je pouze začátkem něčeho většího. To také není pravda. Znovu se vrátím i k nákladům na provoz fondu. Jsou důležité, o čemž svědčí třeba i docela běžná debata o jejich výši v USA nebo Velké Británii.

Tam řeší poplatky fondů. Avšak u nás je stále ticho po pěšině.

Výhoda diverzifikace Podle čeho tudíž vybíráte fond?

Nejdříve se podívám na výši poplatků a pak hledím na výkonnost fondu, kterou však vždy porovnávám s vývojem trhu a výkonností stejně zaměřených fondů. Rovněž si všímám investiční strategie, rizikovosti, volatility fondu, osoby portfolio manažera a podobně.

Komu byste doporučil investici do podílových fondů?

Velmi obecně bych řekl, že podílové fondy jsou pro pasivnější investory, kteří si nechtějí hrát na burze. Pro investory, kteří si nechtějí sestavovat portfolio sami, pro investory, kteří nedisponují velkým kapitálem.

Proč si to myslíte?

Ohromná výhoda fondů, fondů moder-

ního střihu, je v tom, že investování zprostředkovávají skutečně každému.

I tomu, kdo se o trhy nijak zvlášť nezajímá nebo má malý objem kapitálu.

Jsou prostředkem jakési finanční demokracie. V našich podmínkách ostatně nejčastěji řešíme požadavky klientů, kteří chtějí investovat od tisíce do pěti tisíc korun měsíčně.

A další výhody fondů? Přišel byste na některé?

Jste-li malý investor, který disponuje kapitálem v řádu tisíců měsíčně nebo v řádu několika set tisíc u jednorázových investic, tak jsou dle mého názoru pro vás podílové fondy tím pravým ořechovým. A to z toho důvodu, že jejich prostřednictvím svou investici diverzifikujete. Řeknu vám to na příkladu: Měli jsme klienta, který neměl žádnou zkušenost s kapitálovými trhy a využíval

Inflace prospívá dlužníkům V hlavním rozhovoru s Martinem Tománkem jsme se dotkli neatraktivity dluhopisů, jíž ovlivňuje i výše úrokových sazeb.

Jaký v této oblasti očekáváte vývoj? Úrokové sazby jsou na historických minimech. A nejen u nás. Z toho plyne jediné: Dříve či později půjdou nahoru.

To se možná stane dříve, než si všichni myslíme. Vývoj za posledních několik dní to potvrzuje. Povede to k tomu, že značná část investorů vystřízliví a začne se z dluhopisů stahovat. A znovu objeví, doufejme, kouzlo akcií.

Analytici předpovídají brzký propad trhů. Co byste v tomto ohledu doporučil investorům?

Aby propady a korekce trhu brali jako nutné zlo. Přičemž definice nutného zla je prostá. Je to nepříjemná událost, která je však nutná, aby v budoucnu došlo k nějakému zlepšení. Ti investoři, kteří mají dlouhý investiční horizont, by proto neměli panikařit. A i když budou třeba sedět na ztrátě ve výši 30 procent, rozhodně by neměli začít prodávat. Naopak by měli nakupovat, z čehož by mohli mít i radost, protože nic lepšího než levné akcie nemůže dlouhodobého investora potkat.

Jak to bude podle vás na trzích vypadat, až centrální banky upustí od kvantitativního uvolňování?

Každý říká něco jiného. Nejhlasitější jsou přitom prodejci zlata, kteří předpovídají hyperinflaci, protože chtějí prodat slitek.

nemám křišťálovou kouli. Mimochodem i někteří renomovaní ekonomové doporučují vyšší inflaci jako součást léčby dluhových problémů. Není totiž nic nového pod sluncem, že inflace prospívá dlužníkům, protože rozpouští reálnou hodnotu jejich dluhů.

A váš názor?

Kvantitativní uvolňování, skutečnost, že Fed nakupuje státní dluhopisy, že hlavní centrální banky drží úrokové sazby prakticky na nule, je jasná inflační politika. To však nutně nemusí vést k vysoké inflaci nebo k hyperinflaci. Protože stejně jako mají centrální banky nástroje k tomu, aby na trh likviditu pumpovaly, stejně tak mají nástroje na to, aby ji z trhů stahovaly. Ono to sice bude asi bolestivé, ale chci vyvrátit ten častý a populární názor, že kvůli kvantitativnímu uvolňování, až se všechny ty natištěné peníze dostanou do ekonomiky, budeme mít hyperinflaci.

Tím ovšem vůbec neříkám, že vyšší inflace nepřijde. Může se tak stát, ale

Říkáte, že ono stahování likvidity z trhů bude bolestivé. Co si pod tím mám představit?

Podívejte se na aktuální vývoj na trzích. Někteří ze zástupců Fedu v posledních dnech oznámili, že Fed zmírní, nebo přímo i ukončí program kvantitativního uvolňování, a to dříve než později. Trhy na to reagovaly poklesem a vrátila se na ně volatilita.

To může být taková malá předzvěst toho, co se bude dít, až Fed ukončí kvantitativní uvolňování nadobro. Dojde ke zvýšení úrokových sazeb, což bude velice negativní zejména pro ty investory, kteří investují a v minulosti investovali do dluhopisů. Výrazněji poklesnout mohou i akcie, to bych však bral jako nákupní příležitost.

22 rozhovor

pouze stavebního spoření a běžného účtu. Přesto se, abych tak řekl, utrhl ze řetězu a přes jednu nejmenovanou brokerskou společnost nakoupil akcie Applu za pár milionů korun. A to ještě s využitím finanční páky. Výsledkem bylo, že přišel o hodně peněz. S fondem by se mu toto stát nemohlo.

Kupoval, když byla cena nahoře…

A co dál?

Ano. Ale tu první chybu udělal, když všechen svůj kapitál vrhl do jednoho obchodu. Svou investici nijak nediverzifikoval. Kdyby si sestavil portfolio z několika podílových fondů nebo i akcií, tak by nemusel dopadnout, jak dopadl. Měl by akcie Applu, ale měl by i další akcie, které by mu zřejmě kompenzovaly ztrátu, když šel Apple dolů.

Výhoda fondů, když nevlastníte nějaký předražený aušus, je v té diverzifikaci.

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

ETF jako doplněk Docela kriticky jste se vyjádřil z pohledu začínajícího investora k ETF. Jak lze ETF přesto efektivně kombinovat s podílovými fondy v portfoliu?

Tyto dva nástroje se velmi dobře doplňují. A k onomu kritickému vyjádření na adresu ETF, věc se má tak: Člověk, který obchoduje na burze, vám bude říkat, že podílové fondy nestojí za nic, ale že akcie nebo ETF jsou to pravé a jediné správné. Člověk, který má několik milionů v podílových fondech, vám zase bude říkat, že nad fondy není. Tohle já prostě nemám rád.

Nenadávám a nevynáším ani jedno.

Stojím si za tím, že pasivní a aktivní investování se mohou velmi dobře doplňovat. Jistě, v dlouhodobém horizontu je jen velmi málo aktivně

drahé, ve fondu ho však přijde obvykle na 0,1 procenta. Tím však rozhodně neříkám, že ETF smysl nedávají. Naopak jsou jedním z mnoha zajímavých investičních nástrojů.

Český střadatel Jaký je váš názor na chování českého obyvatelstva ve vztahu k investování? Třeba z pohledu zkušeností, jež máte s klienty vaší firmy?

Když budu mluvit diplomaticky, řeknu, že český investor, nebo spíše střadatel je konzervativní. Když to řeknu naplno, myslím si, že investiční kultura v České republice prakticky neexistuje. To vidíme dnes a denně u klientů a jejich výběru pro ně docela nevhodných investičních nástrojů.

Český investor si raději koupí Kalouskovy dluhopisy, kde získá v uvozovkách garantovaný výnos 2,5 procenta po zdanění, ale ani ho nenapadne, že by místo toho mohl investovat do nějakého akciového podílového fondu.

Prostě neřešíte, že jste peníze dal do jedné firmy nebo do několika mála akcií několika mála firem, ale prostřednictvím toho fondu máte peníze v desítkách podniků. Průměrný fond drží obvykle 60 až 80 titulů. I když i mezi těmi fondy jsou rozdíly, ale tak nějak to zhruba je.

Co obnáší výběr zahraničního fondu?

Administrace není, řekl bych, příliš velký problém. Problém je spíše v tom výběru, protože nabídka je opravdu zahlcující. A také, jak už jsem se zmínil, jsou i různé fondové platformy.

A to i u nás. Konkrétně například česká společnost Conseq Investment Management jednu takovou nabízí. V jejím rámci si můžete prostřednictvím jedné smlouvy nakoupit hned několik zahraničních fondů různých správců. Mohou to být fondy ING, Aberdeen, Pioneer…

Je jich tam snad patnáct. Něco podobného nabízí v ČR i společnost Pioneer Investments.

řízených podílových fondů, které dokážou porazit trh. Ale i takové fondy se najdou. Ale ty bych nechal stranou, protože v jejich případě velmi obtížně odhadujete, zda za to může manažer fondu, nebo náhoda.

Vraťme se prosím k těm ETF akciím a fondům.

Jestliže víme, že mnohé aktivně řízené podílové fondy nejsou schopny, i když to neplatí pro všechny, porazit trh, tak má zcela jistě smysl zakomponovat do portfolia i nějakou pasivní investiční strategii. Tedy nakoupit ETF. Ale nebudu zastírat to, co jsem již jednou řekl. S ETF vždy podstupujete měnové riziko. Přičemž pravděpodobně můžete počítat s tím, že koruna bude výhledově ještě posilovat. A i kdyby to mělo být jen o procento, již to hraje roli. Jestliže tedy ETF vyjdou levněji než třeba podílový fond, posílení koruny vám tuto výhodu může docela spolehlivě smazat. Pro individuálního investora je zajištění se proti měnovému riziku

Například?

Například investiční životní pojištění.

Někteří je berou jako takové lepší spoření. Je to však primárně pojistný produkt, spoření je to drahé. Pak máte různé takzvaně zajištěné a garantované fondy, jejichž výnos je až moc často srovnatelný s výnosem na spořicích účtech. To prostě vůbec nedává smysl. Český investor si raději koupí Kalouskovy dluhopisy, kde získá v uvozovkách garantovaný výnos 2,5 procenta po zdanění, to mluvím o těch pětiletých reinvestičních, ale ani ho nenapadne, že by místo toho mohl investovat do nějakého akciového podílového fondu, kde pravděpodobně vydělá podstatně více. To je to neštěstí. Těžko mu vysvětlujete, že v dlouhodobém horizontu lze u akcií očekávat roční výnos v rozmezí osmi až deseti procent. A to i s krizemi, které přicházejí a odcházejí.

Není pak zbytečné bavit se o fondech? Neměla by ta diskuze o investování začít někde jinde a jinak?

rozhovor 23

Faktem je, že si s kolegou velmi často děláme legraci z toho, že u fondů řešíme každou desetinu procenta na poplatcích, zatímco mnozí lidé ztrácejí celá procenta na poplatcích a výnosech u všech možných spořicích účtů nebo garantovaných fondů. Zatímco my se snažíme, oni budou neustále sedat na lep prodejcům těch nesmyslných produktů, které jim nic nepřinesou, jen vezmou. V praxi vídáme i takové klienty, kteří neustále loví ty nejvyšší úroky u spořicích účtů, neúnavně mění banky, přičemž ten jejich výnos nikdy žádný zázrak nebude, protože prostě ani být nemůže. Nehledě na to, jak je taková aktivita postavena na hlavu.

To nezní příliš optimisticky…

Nezní, ale zdaleka to není to nejhorší.

Vidíme klienty, kteří, když mají třeba

informace pro investory. To proto, aby se vám nestalo, že budete mít za to, že investujete do evropských akcií, zatímco váš fond bude mít v portfoliu egyptské akcie. Všímejte si osoby portfolia manažera. Vyhodnoťte rizikovost fondu. Je-li vámi vybraný fond příliš volatilní, kolísá-li mu velmi často a prudce cena podílového listu, což je třeba vždy porovnat s ostatními podobně zaměřenými fondy, něco není v pořádku.

Jak přistupovat k fondu, když nemám moc peněz?

Když máte málo peněz, měl byste podle mého zapomenout na akcie ETF a měl byste investovat nejlépe do nějakého globálně diverzifikovaného fondu. Anebo můžete ještě zvolit takzvaný fond fondů. To znamená fond, který investuje do dalších fondů.

také fondy životního cyklu, což značí, že ke konci vašeho investičního horizontu přesouvají finanční prostředky z rizikovějších do konzervativnějších investic. Využívají stejnou investiční strategii jako fondy důchodového spoření čili druhého pilíře. V tomhle ohledu ještě řeknu, že fondy životního cyklu jsou nesrovnatelně lepší variantou než jakékoli životní pojištění.

Co je podle vás lepší? Tyto fondy, nebo druhý pilíř?

To záleží na tom, jaký máte cíl. Jestliže jím je zabezpečení na důchod, druhý pilíř má nespornou výhodu v tom, že vaše náklady na provoz penzijní společnosti jsou ze zákona velmi nízké.

Nižší než u fondů. A náklady jsou to, co ovlivňuje zhodnocení vašich peněz.

Na druhou stranu je otázkou likvidita. Ve druhém pilíři si na své peníze

V praxi vídáme i takové klienty, kteří neustále loví ty nejvyšší úroky u spořicích účtů, neúnavně mění banky, přičemž ten jejich výnos nikdy žádný zázrak nebude, protože prostě ani být nemůže.

těch sto tisíc korun, tak stejně místo toho, aby je investovali třeba do toho podílového fondu, dají je do životního pojištění, protože si myslí, jak jen je to bezpečné. Kdyby si však spočítali všechny poplatky, věděli by, že po vložení svých peněz je ani nevlastní, že podléhají přísnějšímu daňovému režimu než u investic, když ten daňový test dodržíte, a prostě by museli přijít na to, že dělají chybu. Avšak bohužel jen někteří na to přijdou. Ale je třeba také říci, že úroveň tuzemské investiční kultury odpovídá i tomu, kolik si u nás mohou lidé dovolit investovat.

Fondy fondů Co bych si měl důsledně nastudovat, než se rozhodnu vstoupit do konkrétního fondu?

Je nutné se důkladně seznámit se statutem fondu, přečíst si klíčové

Jsou i na našem trhu. Třeba Pioneer nabízí Rentier Invest, který rozhodně nepovažuji za špatný. Společnost AXA má Generaci X, Conseq má Horizont Invest.

sáhnete až v důchodu (což je ovšem účelem tohoto spoření), kdežto u fondů si je můžete kdykoli vybrat. A v jejich případě také nepanují politická rizika.

Je na vás, co chcete.

V čem jsou výhody a nevýhody těchto fondů?

Když máte pětistovku měsíčně a nemáte křišťálovou kouli, v níž byste viděl, co ponese aktuálně zrovna nejvíce, tak investujete do fondu fondů, který vám umožní i za tu pětistovku dosáhnout rozumné diverzifikace.

Na našem trhu jsou nabízeny i hedgeové fondy. Jaký je váš názor na ně?

Jsou možnou alternativou pro movitější klientelu. Stejně jako třeba fondy kvalifikovaných investorů. Například hedgeový fond, který nabízí naše společnost, požaduje vstupní investici ve výši jednoho a půl milionu korun.

A jsou i další ale. Například si nedovedu představit, že by jakýkoli hedgeový fond tvořil v mém portfoliu tu největší pozici. To ani náhodou. Hedgeové fondy často mají velmi specifické investiční strategie, se kterými mohou být spojena vyšší než běžná rizika.

A faktem také je, že hedgeové fondy v poslední době z hlediska výkonnosti zrovna nezáří.

Ale to mohu jít rovnou přímo do fondu?

To můžete, ale fond fondů bude patrně méně rizikový, protože zatímco jediný podílový fond bude mít v portfoliu typicky 60 až 70 různých titulů, ve fondu fondů dostanete za tu svou pětistovku třeba pět fondů najednou.

Budete mít podíl na mnoha více akciových titulech. Tyto fondy se nazývají

24 rozhovor

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

To říkám proto, že ta jednoduchá poučka o tom, že když jdou úrokové sazby nahoru, klesá cena dluhopisů, samozřejmě platí. V případě Applu si to investoři znovu připomněli.

Co září a co nezáří V souvislosti s výkonností fondů jste již několikrát použil termín „nezáří“.

Která aktiva podle vás v současné době naopak „září“?

Když se podíváte kolem sebe, tak žijeme v prostředí nízkých úrokových sazeb, což značí, že tradiční konzervativnější aktiva, jako jsou třeba státní dluhopisy, nesou jen velmi nízké výnosy. Koupíte-li si český desetiletý státní dluhopis, jeho výnos do splatnosti bude kolem dvou procent. Když zohledníte inflaci, tak jste v záporných číslech. To není atraktivní. Podobné je to u japonských, německých, amerických státních dluhopisů. Nominálně kolem dvou procent, jak který, reálně to může být záporný výnos. O něco lepší výnosy nabízejí firemní a high-yield dluhopisy, ale i v jejich případě to není žádná hitparáda. Jednoznačně nejatraktivnějším aktivem dnes jsou z mého pohledu akcie.

Jak podle vás vypadá současné kvalitně vybalancované portfolio s dlouhodobým investičním horizontem?

Jestliže investor špatně spí, jakmile se mu hodnota portfolia propadne o procento, ať nechodí do akcií. I když obecně jsou akcie při dlouhém horizontu nejvhodnějším řešením. To je jedno doporučení. Těžko se mi na vaši otázku odpovídá, protože neznám konkrétní situaci člověka, pro kterého bych toto portfolio stavěl. Mohu tedy pouze říci, že pokud máte dlouhý investiční horizont, měli byste být většinově v akciích.

A to i proto, že jejich atraktivita je dnes umocněna neatraktivitou dluhopisů.

Když nad tím tak přemýšlím, investoři dnes vlastně ani nemají k akciím nějakou smysluplnou alternativu.

Proč si to myslíte?

Na komoditách portfolio nepostavíte.

Ty jsou pouze doplňkem a dluhopisy

jsou nezajímavé. A v tomto ohledu mi dovolte uvést jeden příklad: Je to několik dní, kdy společnost Apple emitovala ve výši necelých 20 miliard dolarů dluhopisy – a jen se po nich zaprášilo.

Poptávka byla obrovská. Avšak trvalo to sotva pár dnů a vzrostly úrokové sazby, a tím pádem poklesla i cena dluhopisů Applu. Investoři tak aktuálně sedí na nějaké osmiprocentní ztrátě. To říkám proto, že ta jednoduchá poučka o tom, že když jdou úrokové sazby nahoru, klesá cena dluhopisů, samozřejmě platí. V případě Applu si to investoři znovu připomněli.

Působíte v poradenské firmě, jaký je proto váš názor na to, že se u nás za finanční poradenství neplatí? Že jsou vaše služby hrazeny z marží produktů, které klientům doporučíte?

V téhle branži jsem již několik let, takže jsem skutečně viděl desítky a stovky velmi nekvalitně složených portfolií od nesolidních firem, které škodí celému tuzemskému trhu. Přičemž to nikterak nevypadá, že by se s nimi Česká národní banka byla schopna jakkoli vypořádat… Mnoho poradců a zprostředkovatelů tak klientům doporučuje hlavně ty produkty, na nichž mají nejvyšší marži. Klienti například investují tisícikoruny do investičního životního pojištění jen z toho důvodu, že na tom mají velmi vysoký zisk jejich poradci. O tom, že by udělali lépe, kdyby uzavřeli pojistku za pětistovku a zbytek investovali třeba do fondů, o tom jim samozřejmě jejich poradci neřeknou.

Navíc většina firem na trhu může jen zprostředkovávat prodej fondu, nikoliv radit s investováním. To mohou jen ty firmy, které mají potřebnou certifikaci k poskytování služby investičního poradenství. Z těch velkých hráčů na trhu to máme jen my, v Partners.

Dovedete si představit, že by vaše firma změnila politiku a nechala

si za své poradenské služby platit přímo?

To je skvělá otázka, na kterou je ovšem velmi těžká odpověď. Obávám se, že by to klienti neakceptovali, český trh na to není připraven. Na druhou stranu není nutné šmahem odsoudit celý provizní systém, který funguje i v jiných zemích. Avšak je vždy nutné, aby klient od poradce vždy vyžadoval informace o tom, z čeho je on v jeho případě placen. Jaká je poradcova provize z produktů, které mu doporučuje. Jen tak může donutit poradce, aby hledal kompromis mezi svým a jeho zájmem. Kompromis najdete vždy, ale je otázkou, jak vysoké procento poradců jej skutečně hledá. Jak jsem již řekl, je to věcí morálky.

Na co dalšího byste upozornil investory? Že není moudré nakupovat ta aktiva, která jsou akorát nahoře a v módě.

Uvedu vám to znovu na příkladu: Jeden český dluhopisový fond přinesl v minulém roce zhodnocení 12 procent. To je velmi pěkné. A nám se hned ozvalo pár klientů, že tento fond chtějí okamžitě nakoupit. Ve skutečnosti to byl problém. Výnos fondu byl způsobený tím, že loni klesaly výnosy českých státních dluhopisů, tudíž rostla jejich cena. A to bylo hlavním důvodem toho 12procentního zhodnocení. Ale to bylo loni. Výnosy českých dluhopisů dnes již moc nemají kam klesat. Výnos zmíněného fondu tedy nelze zopakovat. Naopak! Jestliže půjdou výnosy českých dluhopisů nahoru, což je jen otázkou času, začne klesat jejich cena.

Kdybych to měl shrnout, uvedu jeden citát: „Vlastním podílové listy nejúspěšnějšího fondu loňského roku. Koupil jsem je bohužel až letos.“ Kolega Pavel Kohout říká to samé, jen trochu jinak. Říká, že investoři mají tendenci chytat zajíce, který už dávno utekl.

podílové fondy 25

Benchmark je výkonnostní cíl Ne všechny podílové fondy jej mají. Ale většina si jej stanovuje. Takzvaný benchmark přitom není nic jiného než míra výkonnosti, kterou manažeři chtějí v rámci svého podílového fondu dosáhnout.

B

enchmark fondu je jeho hlavním srovnávacím měřítkem vůči vývoji trhu a třeba i konkurenčním fondům. Hodnota benchmarku se uvádí po odečtení poplatků.

Benchmarkem je nejčastěji dobře známý tržní index, kombinace indexů nebo vlastní index. To v případě, že není k dispozici vhodný index. Porovnávání výkonnostních a rizikových indikátorů fondu vůči benchmarku je jednou z možností, jak si může investor hlídat, zda jeho fond skutečně pracuje dle domluvených pravidel. Obecné doporučení přitom zní, že nedosahuje-li dlouhodobě výkonnost fondu výkonnosti benchmarku, je lepší se poohlédnout po jiném fondu.

Dodejme také, že fondy při stanovování svého benchmarku jsou velmi obezřetné a nikterak jeho hodnotu netlačí vzhůru. To proto, aby se pak nemusely zodpovídat podílníkům, jak je možné, že jimi nastavený benchmark má hodnotu – přeháníme – 15 procent, ale reálná výkonnost fondu jsou minus dvě procenta. To však není jediný aspekt, jakmile manažer fondu benchmark překoná, obvykle bývá odměněn výkonnostní poplatkem. Ostatně ne nadarmo je ohledně benchmarku nejvíce místa ve statutech fondů věnováno tomu, za kterých okolností při překonání bechmarku získává manažer poplatek. Mnohem více než tomu, jak chce manažer fondu benchmark překonat.

J

ak fond zohledňuje benchmark Cest k překonání benchmarku je u aktivně spravovaných fondů mnoho.

Ukažme si, jak to funguje v praxi, konkrétně na modelovém příkladu smíšeného fondu s benchmarkem 1/3 S&P 500, 1/3 Patria PRI a 1/3 PRIBOR z dílny společnosti ČP Invest. Pro jiný typ fondu lze použít postupy přiměřené k aktivům

v portfoliu. Vhodný postup závisí od toho, zda je fond, jeho benchmark, zajištěn nebo nezajištěn proti měnovému riziku. V případě očekávaného posílení koruny lze nezajištěný, respektive jen zčásti zajištěný benchmark překonat zajištěním forwardovými prodeji cizí měny. Benchmark zajištěný proti měnovému riziku překonat nelze, neboť zajištění lze ze zákona provést pouze do výše 100 procent měnového rizika.

V případě očekávaného růstu akcií lze benchmark překonat zvýšením podílu akciové části nad hodnotu v benchmarku, a to buď na úkor peněžních prostředků, nebo dluhopisové části.

Například v období poklesu akciových trhů nejvíce klesají obory s vysokým parametrem beta, což je citlivost na změny hlavního indexu, obvykle se to týká technologických společností a bank. Cestou k překonání benchmarku při tomto scénáři pak bývá snížení podílu těchto oborů na portfoliu oproti podílu v benchmarku. Abychom zároveň zachovali podíl akciové části na portfoliu, je možno naopak zvýšit podíl oborů méně citlivých na pohyb trhu jako celku.

V případě očekávaného poklesu například amerických akcií je možno do portfolia nakoupit české akcie. Evropské akcie by nepomohly, neboť akciové trhy USA a EU vysoce korelují.

Například 500 titulů z indexu S&P 500.

Náklady na administrativní činnosti by byly neúměrně vysoké. Cílené odchylky jsou však založeny na jiných aspektech, například na preferenci společností, které zveřejnily dobré hospodářské výsledky, rovněž společností, jejichž cena akcií je nad 200denním klouzavým průměrem, a také společností, do nichž investují jejich vedoucí představitelé, společností s nízkou volatilitou, společností, které vyplácejí dividendy apod.

V případě očekávaného poklesu, respektive růstu jednotlivého titulu lze benchmark překonat prodejem a zpětným dokoupením po poklesu, respektive nákupem a pozdějším prodejem po růstu.

V období oslabení ekonomiky roste i riziko nesplacení, což se promítá do poklesu cen podnikových dluhopisů a růstu jejich výnosů do splatnosti – v porovnání s bezrizikovými dluhopisy.

Naopak při oživení ekonomiky klesá riziko nesplacení, a to se projevuje růstem cen podnikových dluhopisů a poklesem jejich výnosů do splatnosti.

Základní cestou k překonání benchmarku je v tomto případě snížení, respektive zvýšení podílu uvedených dluhopisů oproti benchmarku.

Druhým způsobem překonání benchmarku je zvýšení podílu dluhopisů s vyšším kreditním rizikem, a tedy i vyšším výnosem do splatnosti.

I

nformace o benchmarku Benchmark fondu je stanovován primárně podle investičního cíle a zaměření fondu, který je definován ve statutu fondu. Například pokud je fond zaměřen na globální akcie, benchmarkem fondu by měl být index obsahující akcie všech hlavních regionů. Návrh na benchmark podává produktový manažer a portfolio manažer fondu.

Schvaluje jej investiční výbor. Různé studie píšou o tom, že podílové fondy jen ve 30 procentech případů překonají výkonnost svého benchmarku.

Benchmark bychom proto mohli definovat jako ukazatel, ke kterému se porovnává výkonnost fondu. Pro investora je tak benchmark vodítkem, jak kvalitně je správa vykonávána a jak se fondu vůči trhu daří. Stanovit a zveřejňovat benchmark není povinné.

26 finanční gramotnost

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Notorický konzum je nemoc Z finanční gramotnosti se v České republice stal již pojem. Diskuze se vedou o tom, zda a jak by se měla učit na základních školách a mnohé firmy jsou státem královsky placeny za to, že vymýšlejí, jak veřejnosti onu finanční gramotnost nejlépe naservírovat. A jinak?

N

arážíme na to prakticky při přípravě každého čísla Make Money. Lidé z finančního trhu jsou nešťastní z toho, že veřejnost investuje do věcí, které jí spíše peníze ubírají, než přinášejí. Platí to i pro toto číslo Make Money zaměřené na podílové fondy. „Vidíme klienty, kteří, když mají třeba těch sto tisíc korun, tak stejně místo toho, aby je investovali třeba do toho podílového fondu, je dají do životního pojištění, protože si myslí, jak jen to je bezpečné. Kdyby si však spočítali všechny poplatky, věděli by, že po vložení svých peněz je už nevlastní, že podléhají přísnějšímu daňovému režimu než u investic. Když dodržíte ten daňový test, tak by prostě museli přijít na to, že dělají chybu,“ říká například v rozhovoru s Make Money Martin Tománek z poradenské společnosti Partners.

Důvod tohoto stavu je prostý. Na jedné straně je finanční gramotnost lidí, na straně druhé solidnost investičních zprostředkovatelů, poradců a vůbec všech, kteří veřejnosti finanční produkty nabízejí a prodávají. Přičemž onu

solidnost neurčuje zájem klienta, ale výše provize pro zprostředkovatele nebo poradce, kterou získá od prodejce finančního produktu za to, že jej „vnutí“ svému klientovi. A tak se u nás prodává a doporučuje hlavně to, co nese nejvíce poradcům a zprostředkovatelům, nikoli to, co nese klientovi. Co se týče finanční gramotnosti, ta zdaleka neznamená jen znalost finančních produktů a přístupu k nim, ale i orientaci veřejnosti v penězích, které posílá a platí státu. Ani v tomto ohledu situace není nijak růžová. „Na téma úrovně finanční gramotnosti bylo provedeno několik průzkumů a všechny dopadly velmi žalostně,“ říká Richard Siuda ze společnosti Conseq.

Podle něho lidé nevědí, kolik odevzdávají státu na daních a na zdravotním a sociálním pojištění. Nevědí, co znamená složené úročení, takže si nedokážou spočítat, jak důležité je s úsporami začít včas. Nevědí, kolik jim z jejich úspor ukousne inflace, když nechají peníze ležet na běžném účtu, stejně jako nevědí, jak moc peněz přeplatí na úrocích ze spotřebitelského úvěru, natož aby měli představu o detailech

finančních produktů. A tak se potom snadno nechají přesvědčit o tom, že si například penzijní fondy dnešního II. nebo III. pilíře účtují vysoké poplatky, takže si mají raději založit pro stejný účel investiční životní pojištění, kde jsou poplatky několikanásobně vyšší.

Š

patné zkušenosti odrazují Mária Rojíková z ČSOB Asset Management by situaci zase až tak černě neviděla, i když i ona připouští, že situace není ideální. „Česká republika přijala rozhodnutí vychovávat k finanční gramotnosti na školách nižších stupňů poměrně pozdě.

Ale i vzhledem k tomuto pozdnímu kroku, je populace jako celek v zásadě překvapivě finančně gramotná. Oproti západním zemím máme však pořád co dohánět,“ je přesvědčena.

V případě povědomí veřejnosti o možnosti investovat do podílových fondů Rojíková uvádí, že od jejich vzniku uplatňoval český stát takzvanou „ruce od toho pryč“ politiku. Politiku nezasahování, politiku „trh to zařídí“. „Co se týče vzdělávání trhu, to připadlo obchodním subjektům a médiím,“ říká.

Rozdělení investic dle typů fondů – čtvrtletní změna Typ fondu

Celkem k 31. 3. 2013

Celkem k 31. 12. 2013

Fondy peněžního trhu

7 421 876 205 Kč

17 002 096 129 Kč

2,47 %

419 780 076 Kč

Zajištěné fondy

38 171 045 622 Kč

38 858 747 920 Kč

–1,77 %

–687 702 298 Kč

Akciové fondy

44 121 462 035 Kč

41 028 154 581 Kč

7,54 %

3 093 307 454 Kč

Dluhopisové fondy

85 564 530 252 Kč

81 759 274 674 Kč

4,65 %

3 805 255 579 Kč

Fondy smíšené

39 350 073 726 Kč

35 818 289 233 Kč

9,86 %

3 531 784 493 Kč

Fondy fondů

19 331 701 012 Kč

18 079 731 889 Kč

6,92 %

1 251 969 123 Kč

Fondy nemovitostní

4 608 344 016 Kč

2 729 369 762 Kč

68,84 %

1 878 974 254 Kč

248 569 032 868 Kč

235 275 664 188 Kč

5,65 %

13 293 368 680 Kč

Celkem fondy (celý trh)

Čtvrtletní změna 1Q 2013 – 4Q 2012

finanční gramotnost 27

Tato strategie podle ní však nebrala v úvahu jednu zásadní věc. A to právě míru finanční gramotnosti české veřejnosti čili celkový přístup k finančním otázkám. „Složené úročení se můžete naučit, ale k tomu, aby se lidé nepředlužovali, uměli dodržovat finanční kázeň, byli přesvědčeni o nutnosti přijmout dlouhodobé investiční a střadatelské horizonty, to se naučit nemohou. K tomu musí být vychováni,“ říká Rojíková.

Ruku v ruce s finanční negramotností pak jdou špatné zkušenosti s finančními trhy, investičními produkty a znovu s morálkou těch, kteří se v tomto byznysu pohybují. „Úroveň finanční gramotnosti se stále zvyšuje, nicméně stále není problém setkat se i u vzdělaného člověka s vysokou neznalostí či naivitou. To velmi často komplikuje situace, kdy se takový člověk spálil na burze nebo u nějakého finančního produktu, jenž mu byl vnucen bez ohledu na jeho skutečné potřeby. Jeho nedůvěra se pak vztahuje prakticky na všechny věci, které se financí týkají a jež jsou v České republice k dispozici,“ říká Pavel Holečka z investiční společnosti WMS. Tato skutečnost podle něho vede ke dvěma přístupům k investování. Takový člověk se už vůbec nepustí do jakýchkoli aktivit souvisejících se zhodnocováním peněz, anebo se naopak pouští do dalších a dalších rizikových projektů.

Avšak stále nepoučen. Jako by nebylo nic mezitím. „Ta druhá varianta se dá přirovnat k situaci, kdy podnikatel při bankrotu své společnosti, okamžitě vstoupí do nového podnikatelského projektu, přičemž se však opět a opět dopouští stejných chyb, takže jeho snaha opět skončí krachem.“

C

hybí tradice, chybí slušnost Možná by se dalo říci, že neutěšený stav českého investičního trhu je přirozený. I když jen do určité míry. Zatímco v západních zemích je investování a zhodnocení peněz pro veřejnost věcí po desetiletí a staletí známou, historický vývoj v naší zemi tuto tradici narušil. „Finanční gramotnost je určitě na nižší úrovni než třeba v Německu. Lidé se u nás stále učí s penězi pracovat, ale mnohdy jim chybí základní informace.

Osobně vítám myšlenku zavedení předmětů o finanční gramotnosti na základních a středních školách,“ říká Pavel Hoffman, marketingový ředitel Investiční kapitálové společnosti KB, a dodává, že problém s finanční negra-

Rozdělení investic – domácí a zahraniční fondy (k 31. 3. 2013)

Typ fondu

Domácí fondy

Zahraniční fondy

Celkem

Fondy peněžního trhu

4 366 163 705 Kč

13 055 712 500 Kč

17 421 876 205 Kč

Zajištěné fondy

1 373 042 952 Kč

36 798 002 670 Kč

38 171 045 622 Kč

Akciové fondy

14 843 079 062 Kč

29 278 382 973 Kč

44 121 462 035 Kč

Dluhopisové fondy

52 666 044 451 Kč

32 898 485 802 Kč

85 564 530 252 Kč

Fondy smíšené

24 198 240 499 Kč

15 151 833 226 Kč

39 350 073 726 Kč

Fondy fondů

18 961 818 016 Kč

Kč 369 882 996 Kč

19 331 701 012 Kč

Fondy nemovitostní

4 088 153 392 Kč

520 190 625 Kč

4 608 344 016 Kč

20 496 542 076 Kč

128 072 490 792 Kč

248 569 032 868 Kč

CELKEM

motností nemá jen široká veřejnost, ale i tuzemští finanční poradci, kteří dle jeho názoru jsou – navzdory mnohým proklamacím – v nezanedbatelném procentu finančně negramotní taktéž. „Zvýšit finanční gramotnost obou skupin je dlouhodobý úkol, je to záležitost systematické práce a chytré komunikace. Očekávám, že finanční a bankovní společnosti budou investovat nemalé prostředky, aby tento stav v horizontu pěti až deseti let zlepšily,“ tvrdí.

Dodejme, že se to ani zdaleka netýká jen úrovně finanční gramotnosti veřejnosti na straně jedné a finančních profesionálů na straně druhé. Zmínili jsme se o tom již několikrát. Ve velmi konkrétní rovině je totiž problematická také již popsaná morálka finančních poradců a zprostředkovatelů. A nejen jich… Jak vyplývá ze zjištění Make Money, celý finanční trh má stejný problém jako celá Česká republika. A tím problémem pro mnohé je nepochopení elementární zásady slušného jednání, že krást se nemá, protože krást se nevyplácí. Přičemž zpochybňovat tuto pravdu tím, že „u nás“ se krást vyplácí, není na místě, protože faktem bylo, je a bude, že na kradení jedněch doplácejí všichni.

Zjednodušeně lze říci, pokud by se v České republice na finančním trhu méně kradlo, což znamená více férového jednání s finančně negramotným klientem, trh by měl více spokojených klientů, což by se odrazilo i v příjmech těch, které tento trh živí. Jen spokojení klienti trhu jsou zárukou stabilního a zřejmě i stále zvyšujícího se objemu peněz na trhu.

Navzdory této prosté skutečnosti však situace vypadá tak, že většina analytiků, s nimiž se bavíte, vám zcela otevřeně řekne, že na trhu je „bordel“, avšak jen někteří skutečně pracují na tom, aby onen „bordel“ společně s centrální bankou z trhu odstranili. Raději pláčou, že Češi jsou konzervativní investoři, kteří finančním otázkám nerozumějí, a proto se o investování nezajímají. Ale zpět

k úrovni tuzemské finanční gramotnosti, jež je výzvou zejména pro veřejnost.

R

odinné finance „V rámci neziskové společnosti si přibližně jednou za měsíc povídáme se studenty ze středních škol a také s nimi hrajeme hru zaměřenou na rodinné finance. Mou zkušeností je, že to, co platí ve společnosti jako celku, platí i v malé skupině jedné třídy,“ říká Jan Šimek ze společnosti Broker Consulting. „Malá část, obvykle jeden až dva studenti mají dobré znalosti a hlavně finanční myšlení, avšak zbytek je na tom řekněme špatně.“ Podle Šimka přitom potíží není znalost produktů, ale způsob myšlení, schopnost plánovat a také umět odložit potřebu v čase, počkat, až se na její uspokojení nashromáždí našetřené peníze. „Je evidentní, že finanční gramotnosti se člověk učí primárně v rodině. U mladých lidí je však radost vidět, že jsou tvární, hra je často vtáhne a otvírá jim myšlení k dlouhodobému finančnímu plánování,“ dodává Šimek Z jeho slov vyplývá vůbec asi základní stavební kámen ucházející míry finanční gramotnosti, který by měl být zřejmě vůbec první součástí každé finanční výchovy. Tou věcí je upozornění na to, že notorický konzumní přístup je nemoc. To nepřímo potvrzují i slova vedoucího analytika Josefa Rajdla ze společnosti Fincentrum. „Finanční gramotnost je stále na relativně nízké úrovni, což je zřejmé z úspěchů různých poskytovatelů drobných půjček za vysoké úroky,“ říká.

A Martin Vlček, jenž je majetkový poradce a nezávislý obchodní partner společnosti Ertrag & Sicherheit Vermögensberatung, k tomu dodává: „Finanční gramotnost je v České republice žalostná! Oproti vyspělé Evropě máme stále co dohánět. Lidé by měli věnovat více času svým penězům a jejich zhodnocení. Jedině tak se může situace zlepšit.“

28 podílové fondy

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Fondy kvalifikovaných investorů ztratí kouzlo pěti procent Takzvané fondy kvalifikovaných investorů jsou fondy určené movitějším lidem, kteří se chtějí aktivněji podílet na investiční strategii fondu. Anebo se i podílet nechtějí, ale jen chtějí mít větší kontrolu nad jimi investovanými penězi. Ostatně minimální vklad je v tomto případě stanoven zákonem na milion korun.

F

ondy kvalifikovaných investorů mohou stejně jako podílové fondy investovat do čehokoli, od finančních aktiv přes nemovitosti až po komodity nebo umělecké předměty. V praxi to vypadá tak, že se domluví několik investorů, vyberou si investiční společnost, položí na stůl peníze a řeknou, že chtějí pěkné zhodnocení nebo investovat pouze do toho a tohoto konkrétního aktiva. A investiční společnost jim vyhoví. Anebo to vypadá tak, že podílníci vstoupí do některého z nabízených fondů kvalifikovaných investorů, aniž by se s kýmkoli na čemkoli domlouvali. Prostě jen využijí nabídky investiční společnosti. Tak jako tak, v případě fondů kvalifikovaných investorů jsou to vždy fondy, které se tvoří pro velmi konkrétní lidi a na míru.

Vzniknout mohou jako podílové fondy bez právní subjektivity, tak investiční fondy ve formě akciové společnosti.

Každý fond kvalifikovaných investorů by přitom měl mít nejméně dva podílníky a nejvýše sto podílníků.

miliard korun Ke konci březnu 2013 byla výše objemu majetku spravovaného ve fondech kvalifikovaných investorů, členů Asociace pro kapitálový trh ČR, 62 miliard korun. V České republice působí více než sto takových fondů.

Obrovskou výhodou těchto fondů je, že výnosy z takto investovaných peněz jsou daněny pětiprocentní sazbou.

Tato skutečnost však vedla k určitému jednostrannému využívání těchto fondů, takže ona sazba bude od příštího roku

zvýšena na klasickou korporátní sazbu. „Tyto fondy se zdaňovaly pěti procent a při výplatě dividend tam byla možnost osvobození od daně vůbec, takže všechno, co jste vydělal, jste zdanil pěti procenty. Avšak bohužel realita byla taková, že drtivá většina těchto fondů byly fondy, jež se specializovaly na nemovitosti,“ říká Michal Kozdera z Raiffeisen investiční společnosti.

Jeho slova přitom narážejí na velmi časté upozornění investičních společností na to, že fondy kvalifikovaných investorů zejména investují, nikoli provádějí výrobní nebo stavební činnost. Jenže, jak se říká, teorie je jedna věc a praxe druhá. „Když máte nemovitost, byty, děláte development, pronajímáte, veškeré výnosy daníte korporátní sazbou 19 procent, kdežto když jste to zabalil do fondu kvalifikovaných investorů, tak jste platil pět procent,“ vysvětluje Kozdera.

Výsledkem bylo, že z více než sta tuzemských fondů kvalifikovaných investorů byla drtivá většina zaměřena zejména na nemovitosti. „To byl problém, přičemž už to začalo být do očí bijící, protože se projevily snahy do fondů převádět investiční celky, byznysy,“ vysvětluje Kozdera.

Z toho důvodu nová legislativa od začátku roku zruší ono pětiprocentní zdanění.

Pak budou dva typy fondů kvalifikovaných investorů, kdy se výnos bude zdaňovat sazbou 19 procent, ale výplata dividend bude již na nule, anebo budou fondy cenných papírů, které z výnosu nebudou danit nic, ale v momentě, kdy jejich podílnici výnos obdrží, tak si jej zdaní 19 procenty.

K

do může být podílníkem Podílníky ve fondech kvalifikovaných investorů mohou být fyzické i právnické osoby. Fondy kvalifikovaných investorů mohou mít formu jak podílového fondu, tak investičního fondu s vlastní právní subjektivitou. Každá z forem vykazuje odlišná procesní, regulatorní, daňová i účetní specifika.

Zákonné požadavky a omezení nejsou tak přísné jako v případě standardních a speciálních detailových fondů. Investiční limity nejsou upraveny zákonem o kolektivním investování, ale výhradně vlastním statutem fondu. Cenné papíry vydané fondem kvalifikovaných investorů nesmějí být veřejně nabízeny ani propagovány. „V poslední době jsme viděli, že tyto fondy se stavěly na míru jednotlivým rodinám. Třeba otec, který si tam dá manželku, syna, se hned dostal k výhodnějšímu zdanění. Avšak pozor, takto vložené peníze náležejí fondu, i když je při výplatě dostanete zpátky.

Ale v momentě, kdy je do fondu dáte, již nejsou vaše. I tak mi to přijde zajímavé, protože když se dáte dohromady s přáteli, tak přece jen je větší šance na to, že se rozhádáte, než by tomu tak bylo v rodině,“ uzavírá Kozdera.

Výhodou podílníků ve fondu kvalifikovaných investorů je, že mohou za určitých podmínek odvolat manažera fondu. To je velký rozdíl oproti běžnému podílovému fondu, do kterého když investor vstoupí, nemá moc šanci něco ovlivnit. Investiční strategii, časování obchodů, to, do čeho se bude investovat.

finanční gramotnost 35

NIC NEROSTE DO NEBE! INVESTUJTE S ROZUMEM. PŘEDPLAŤTE SI MAKE MONEY A ORIENTUJTE SE VE SVĚTĚ FINANCÍ.

Veškeré informace na webových stránkách www.FMG.as.

30 investiční fondy

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Hedgeové fondy jsou fondy obvykle těch nejbohatších V České republice je možné se setkat s nabídkami několika hedgeových fondů.

Ale protože tyto fondy nabízejí produkty, i když nemají licence od ČNB, je velmi těžké z nich dostat jakékoli oficiální vyjádření, nebo je v některých případech dokonce spolehlivě jmenovat.

Autor: Petr Hájek

O

bvyklou praxí těchto fondů je navíc investiční příležitosti nabízet pro velmi omezený, někdy až rodinný okruh investorů. Výnosnost a konkrétní pravidla investování jsou bez přímých kontaktů na zástupce takového fondu nezjistitelnými. Z toho plyne, že každý, kdo o nich chce psát, se pohybuje na velmi tenkém ledě, ale přesto: Pokusme se přiblížit aktivity několika vybraných fondů působících na českém trhu, o jejichž důvěryhodnosti není pochybností. Zahrneme do nich i fondy soukromého kapitálu (private equity fondy), jež nejsou z definice hedge fondy, ale také nabízejí zhodnocení obvykle vyšší, než je benchmark trhu. Pro odlišení od hedge fondu si fond soukromého kapitálu můžeme snadno představit jako společnost herce Richarda Gera ve známém filmu Pretty Woman, kde hlavní hrdina filmu obchoduje s podíly ve firmách.

Ryze český fond, který vlastní strategie, založené na obchodech jednoho finančního derivátu, obchoduje diskrečním (ručním, neautomatizovaným) způsobem, nabízí investování prostřednictvím firemního účtu nebo vlastních účtů. Společnost má vyvinuté IT řešení, které umožňuje správu většího množství individuálních účtů, a proto během let snížila minimální investovanou částku z 1 000 000 amerických dolarů na 100 000 amerických dolarů.

Tento limit se však týká vlastních účtů.

Na firemních účtech je dle vybrané strategie požadována minimální investice 1 000 eur (nazvěme ji Strategie A), respektive 10 000 dolarů (nazvěme jí Strategie B).

Poplatek u tohoto fondu je jednorázový, jsou to dvě procenta z každých nových peněz – jak na firemních účtech, tak na vlastních účtech, které patří danému investorovi.

Na firemních účtech je v případě Strategie A zhodnocení fixní, kolem 8–9 procent ročně. U Strategie B není fixní, ale je v ní předpokládané zhodnocení přibližně 25–30 procent ročně s tím, že 50 procent z výnosu patří klientovi a zbytek si společnost ponechává. Klient tak získá přibližně 12–15 procent ročně. Na vlastních účtech jsou výnosy vyšší a dle investované částky individuálně domluvené.

Likvidita fondu je dle dohody, obvykle tříměsíční.

F

ond ze Slovenska a prostředníci Jiný fond ze Slovenska, který nabízí své služby klientům v ČR, investuje do pozemků, nemovitostí a jejich pronájmu. Minimální investice je 2 000 eur nebo 50 000 korun a při investici v korunách garantovaný směnný kurz 25 EUR/CZK. Tento fond nabízí tři produkty, které se liší podmínkami. První produkt má

nejnižší zhodnocení, ale výpovědní doba činí jeden měsíc. Druhý produkt má výhodu, že umožňuje měsíční, čtvrtletní, nebo roční výplatu určité částky zpět. Třetí produkt má nejvyšší zhodnocení, ale vázanost je nejdelší, přičemž samozřejmě záleží na dohodě a objemu investované částky. Minimální vázanost peněz je šest měsíců a maximální šest let. Garantovaný úrok čítá jedno až šest procent ročně.

Vstupní, výstupní a roční manažerský poplatek jsou zdarma. Investor v případě zájmu (může být kryto právní kanceláří) dostane zástavní právo k nemovitosti v hodnotě minimálně 120 procent vkladu, ale toto vše je předmětem dohody.

Další společností nabízející přes prostředníky (nemající licenci v ČR) služby v České republice je například společnost Venture Invest, která má v Německu legislativně vše v pořádku.

Již několik let nabízí možnost podílet se na mezinárodních podnicích formou private equity a venture capital. Do doby před několika měsíci nabízela program Venture plus, kam bylo možné měsíčně investovat min. 30 eur, případně jednorázově 2 000 eur. Vstupní poplatek byla tři procenta s investicí na 15 až 20 let, nicméně s možností ji kdykoliv odprodat s deseti procentní slevou (de facto s poplatkem). Fixní zhodnocení nebylo nabízeno, nicméně dlouhodobé zhodnocení je očekáváno

investiční fondy 31

ve výši okolo 15 procent. V případě realizace úspěšného projektu může zhodnocení za rok vyskočit i výrazně výše, například k úrovním okolo 55 procent.

Společnost uvádí, že investuje do firem, které fungují na trhu minimálně tři roky, přičemž zhruba v sedmém roce je podíl z těchto společností odprodáván.

investice do investičních příležitostí nabízených jinými prostředníky ze Švýcarska.

Na českém trhu ovšem působí osoby ovládající několik společností. Jedna z nich nabízí například privátní fondy Raiffeisen Privatbank Lichtenstein a produkty firmy Shedlin Capital AG, což je investiční společnost soukromé-

F

ondy hedgeových fondů Pojmenování hedgeových fondů vzniklo ze zajištění proti prodělku, dnes jsou tak však nazývány i fondy, které zajištění nepoužívají. Všechny hedge fondy nenesou stejné riziko. Volatilita, způsoby investování, a proto i výnosy jsou velmi rozdílné. Některé strategie, jež nejsou korelovány s trhem, mohou

Dealeři tvrdí, že investice směřují do oblasti Kalifornie a projektů financovaných většinou státem, přičemž rentabilita je kolem 48 procent. Taktéž však uvádějí, že investice směřují do Filipín (tam hlavně biomasa) a Indonésie.

Společnost, do které je investováno, nesmí mít dluhy a měla by se zabývat vývojem moderních technologií, zejména v oblasti lékařství. Tento fond je nyní uzavřený ve smyslu naplnění kapitálem, ale bude se otevírat nový, relativně podobný fond.

Na trhu jsou však i další produkty.

Jeden z nich se jmenuje Cleantech, což je fond od společnosti Thomas Lloyd, která investuje do obnovitelných zdrojů, solárních a větrných elektráren, biomasy. Dealeři tvrdí, že investice směřují do oblasti Kalifornie a projektů financovaných většinou státem, přičemž rentabilita je kolem 48 procent. Taktéž však uvádějí, že investice směřují do Filipín (tam hlavně biomasa) a Indonésie.

Cleantech má minimální investici 10 000 eur, vstupní poplatek činí 7,5 procenta. Smlouva je uzavřena na 20 let s tím, že chce-li investor odejít z fondu, musí za sebe najít náhradu, jedině tak je možné se vyvázat dříve.

Peníze se u tohoto produktu vyplácí fixně ve výši 1,5 procenta měsíčně. To je v případě Venture invest i Cleantech řešeno smluvně tak, že investor se stává standardním způsobem podílníkem komanditní společnosti.

I

nvestice v korunách Také je možné přes individuální kontakty najít investice přímo v českých korunách. Tato je roční, bez možnosti předčasného výstupu. Zisk je fixních 10 procent, přičemž minimální investice činí 100 000 korun. Je to zpravidla

ho kapitálu (private equity). Ta investuje do podílů ve firmách podobně jako Venture Invest. Pro srovnání můžeme uvést, že za private equity firmy můžeme považovat i známé skupiny PPF, KKCG, Penta Investments či J&T. Shedlin Capital AG je výrazně větší než například známá Penta Investments.

Investuje do nemovitostí v Číně, do solárních panelů v Bulharsku a do mnoha dalších individuálních projektů.

Délka investice je obvykle od šesti let výše (závisí na konkrétním projektu).

Nabízené zhodnocení je ročně zhruba 9 až 12 procent a minimální částka činí 20 000 eur.

Nejznámějším otevřeným českým hedge fondem je Vltava Fund. Minimální investice činí dva miliony korun.

Existuje od roku 2004, přičemž manažeři Vltava Fund obchodují pouze s akciemi. V roce 2008 přišli o zhruba 70 procent kapitálu, ale jen v roce 2009 zhodnotili kapitál o 201,8 procenta.

Fond je registrován na Maltě a nárokuje si 10 procent ze zisku.

Zcela jiným typem fondu je v Praze sídlící společnost pro velmi bohatou klientelu, která však investuje pouze do dluhopisů. Investované částky se pohybují ve stovkách milionů korun.

Společnost je zaměřena především na ochranu kapitálu před jeho znehodnocením čili na zachování kapitálu, nikoli na kapitálový výnos.

Ve srovnání s uvedenými je v ČR nejznámější společností RSJ Invest. Ta však pro své fondy nové klienty nepřijímá, a proto se jí nebudeme věnovat.

konzistentně přinášet výnosy s minimálním rizikem ztráty, naopak jiné mohou přinést volatilitu vyšší, než mají třeba podílové fondy.

Fondy hedgeových fondů se snaží různé výhody různých fondů spojit, a proto přinášet dlouhodobě zajímavé výnosy. Obecně platí, že hedge fondy dlouhodobě překonávají výnosy akciových trhů s menším rizikem ztráty a volatilitou. Kromě průměru existují fondy s výrazně vyššími zisky nad srovnatelným akciovým trhem. S tím jdou ruku v ruce i odměny manažerů: U deseti nejlépe placených manažerů fondů se roční odměny pohybují od stovek milionů dolarů k několika miliardám dolarů u těch nejlépe placených, přičemž průměr v sektoru se pohybuje okolo 300 až 400 tisíc dolarů.

Obecně se předpokládá, že hedgeové fondy jsou velmi volatilní, že všechny používají takzvanou global macro strategii (strategii založenou na makroekonomickém vývoji v daných zemích) a umisťují velké objednávky určitými směry na akciích, dluhopisech, měnách, komoditách, přičemž vše obchodují na vysokou páku. Opak je pravdou. Jen několik procent ze všech fondů jsou global macro typu Quantum, Tiger nebo Strome. I před americkou bankovní krizí v roce 2007 bylo množství těchto fondů maximálně do pěti procent všech hedgeových fondů. V tomto ohledu se sluší říci, že i když většina fondů používá finanční deriváty pro různé druhy jištění, některé nepoužívají deriváty vůbec a mnoho

32 investiční fondy

Hedgeové fondy jsou neregulovaným typem investiční společnosti.

Mají úplnou svobodu ve volbě investičních nástrojů a obchodních strategií. Ke svým obchodům, které realizují prostřednictvím finanční páky, využívají prostředky velkých investičních bank. Banky jsou tak jediným omezením hedgeových fondů. Fondy jim za rychlé poskytování likvidity platí nemalé úroky a transakční poplatky. Investiční banky jsou brokeři hedgeových fondů.

Hedge coby název fondu vznikl v roce 1949, kdy Alfred Jones jako první použil strategii zajištění dlouhé pozice s pomocí krátké pozice.

Vytvořil tak taktiku, která obvykle vydělá při růstu, ale i při poklesu trhu. Hedge fondy se ve své původní definici snaží minimalizovat tržní expozici a raději vydělat na spreadu (cenovém rozdílu) mezi dvěma akciemi. Toho je dosaženo tak, že dojde k nákupu podhodnocené akcie a k prodeji nadhodnocené akcie.

Portfolio shortovaných akcií tak plní několik funkcí: Zajišťuje proti propadu trhu, dává možnost manažerovi vybrat takzvanou value akcii, která s největší pravděpodobností zůstane svou výkonností na chvostu za trhem. Výdělek je založen na tom,

fondů nepoužívá ani leverage (obchody na páku/margin).

H

FT fondy Některé hedgeové fondy se zaměřují na akcie, jiné na opce, dluhopisy nebo futures kontrakty a komodity.

Jiné na různé exotičtější deriváty, jako jsou úrokové či měnové swapy, případně na speciální dluhové deriváty.

Právě ty, pro svou neprůhlednou skladbu a ocenění dle tržních cen, stály v listopadu 2007 v pozadí americké finanční krize… Byly to fondy typu Credit Default Obligations (CDO) nebo Credit Default Swaps (CDS).

V dnešní době je aktivních několik tisíc hedgeových fondů. Některé, například fondy ovládané RSJ Invest, a. s., používají takzvaný High Frequency Trading (HFT), jehož prostřednictvím provedou i několik desítek obchodů za sekundu.

Jedni si myslí, že HFT fondy trhu ško-

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

že dlouhá pozice relativně překoná (out performs) krátkou pozici (dlouhé pozice mají výnosově kladnou střední hodnotu), a proto – i když obě budou padat – dlouhá bude padat (prodělávat) méně než krátká.

Této strategii se také říká long/short strategy.

Fond má jeden milion dolarů na nákup akcií do dlouhé (long) pozice.

Půjčí si na akcie za 300 000 dolarů a prodá je nakrátko (sell short). Za tyto fond brokerovi ručí de facto zbylou částí svého portfolia do výše tržní ceny půjčky. Akcie prodané nakrátko mění v čase svou cenu. Při jejich růstu tak bude jejich zpětný odkup dražší. To určuje i změnu velikosti záruky za úvěr v cenných papírech neboli za půjčené a nakrátko prodané akcie. A trik spočívá v tom, že finanční prostředky získané z prodeje nakrátko použije fond k nákupu již zmíněných akcií do dlouhé pozice. Výsledkem je, že fond tak má 1,3 milionu amerických dolarů pro investici do dlouhé pozice a tři sta tisíc v krátké pozici. Máme tak fond 130/30 – 130 procent long a 30 procent short. Tato strategie je v posledních letech stále populárnější a svým marketingem na ni láká mnoho hedge fondů.

dí, jiní, že mu prospívají, nebo alespoň přímo neškodí. To je závěr několika studií z poslední doby.

Jiné fondy provádí realokaci portfolia na denní bázi. Čili i množství obchodů je pro různé fondy velmi odlišné a jednoduše závisí na jejich strategiích.

Hedgeový fond má již při svém založení předem definováno, kam chce investovat, kolik peněz do něj mohou investoři vložit. Velmi často bývá closed-end, což znamená, že jakmile disponuje onou maximální částkou, přestane akceptovat nové investory a uzavře se z důvodu, že by pro nové investory a jejich peníze nenašel vhodné investiční příležitosti. Případně je uzavřený z proto, že se prostě nechce potýkat s jednotlivými investory (jako například již zmíněný RSJ Invest), anebo obchoduje na trzích, které mají omezenou likviditu, a obchodování vyšší než určité částky by přinášelo větší než akceptovatelný cenový skluz při exekuci obchodu (tzv. slip page).

N

áklady investora Hedgeové fondy rády investují do nepříliš likvidních aktiv, což se projevuje tak, že výběry (with drawals) z hedge fondu jsou často spojeny s určitou výpovědní dobou nebo pevným datem, kdy může dojít k výběru (například jednou za dva týdny nebo za 1 čtvrtletí).

Investování s hedge fondem nese náklady v podobě management fee ve výši jednoho až čtyř procent z investovaných peněz, velmi často okolo dvou procent za rok. Některé fondy vybírají peníze i za výběry peněz. Činí-li tak, tak často jen do určité doby, například jednoho roku.

V roce 2007 byla obvyklá likvidita fondu jedno čtvrtletí (výběr z fondu byl možný každé čtvrtletí), nyní v roce 2012 je to vlivem tlaku na růst výnosů ze strany klientů nejčastěji jeden měsíc. Takto krátká doba vytváří velký tlak na portfolio manažery, kteří se obávají toho, že když měsíc nebudou mít dobrou výnosnost, přijdou o mnoho klientů. To však znamená, že nemohou investovat na delší období. Proto je jejich dnešní výnosnost určitým způsobem omezena. Tento jev je výrazný především v Evropě, kde kvalifikovaní investoři, jiní nemohou do hedge fondů investovat, nejsou tak vzdělaní jako v USA. Kvalifikovaným investorem se podle českého práva rozumí osoba, která má zkušenosti s obchodováním s cennými papíry a podepíše v tomto smyslu prohlášení správci fondu.

I proto není hedgeový fond regulován žádnou státní institucí, protože do něj mohou vložit peníze jen takoví investoři, u kterých se předpokládá, že znají veškerá rizika spojená s investováním do rizikových aktiv a disponují rizikovým kapitálem.

Minimální vklady se pohybují okolo 100 000 amerických dolarů.

Bez zajímavosti pak v tomto ohledu není, že hedgeové fondy nesmějí investovat do reklamy, nesmějí se propagovat, a i proto jsou jejich weby velmi strohé, skoupé na informace a vedle velmi obecných informací a informací vyplývající s mírné regulace nabízejí obvykle jen login pro své klienty. Příkladem může být web Marshall Wace, jednoho z nejslavnějších a největších britských hedgeových fondů.

(Toto je upravená a zkrácená verze článku, který vyšel v prvním čísle Make Money)

svěřenské fondy 33

Svěřenské fondy přicházejí Novinkou, které přinese nový občanský zákoník, budou takzvané svěřenské fondy. Česká právní úprava se při implementaci tohoto institutu inspirovala občanským zákoníkem kanadského Québecu. Svěřenský fond, někdy označovaný také jako trust, je původem institut anglosaského common law.

P

odstatou svěřenského fondu je plná správa cizího majetku svěřenským správcem. Ten je především povinen šetřit a rozmnožovat podstatu svěřenského fondu, dbát o naplňování jeho účelu a respektovat práva obmyšlených.

Plnění ze svěřenského fondu může být reprezentováno buď poskytováním plodů, užitků nebo výnosů ze svěřenského fondu nebo podílu z nich, anebo vydáním podstaty nebo podílu na podstatě svěřenského fondu při jeho zániku.

Kouzlo svěřenských fondů je v tom, že umožní vyčlenit majetek a stanovit mu téměř jakýkoli účel.

Svěřenský fond lze využít pro řešení různorodých životních situací, stejně jako naplňování specifických cílů a záměrů. V první řadě lze svěřenský fond zřídit ve prospěch určité osoby, případně osob, jimž má být ze svěřenského fondu plněno. Osobu obmyšleného určí zakladatel, a jestli tak neučiní, jmenuje obmyšleného a určí mu plnění ze svěřenského fondu správce.

K

onkrétní využití Jako konkrétní příklad lze uvést rodiče, kteří chtějí svým dosud nezletilým, ale i zletilým dětem věnovat část majetku, nicméně z nějakého důvodu tak nechtějí učinit ihned, zároveň se o majetek již nemohou nebo nechtějí starat. Proto váží okamžik plnění až na dosažení třeba zletilosti potomků, přičemž nic nebrání tomu, aby dětem kromě toho určili výplatu ročního či měsíčního kapesného s tím, že zbytek podstaty jim bude vyplacen při dosažení určeného věku. V tomto ohledu si mohou stanovit i určité podmínky, za kterých budou finance jejich potomkům vyplaceny. Při stanovování podmínek platí, více než jinde, že fantazii se meze nekladou, alespoň co se

týče reálně dosažitelné podmínky.

Obmyšlenými může být i konkrétní rodina včetně jejích budoucích generací. V tomto případě je svěřenský fond zřízen pro ochranu jejích zájmů a zajišťování životních potřeb.

Avšak v okamžiku, kdy zakladatel převede majetek do svěřenského fondu, ztrácí k němu veškerá vlastnická práva.

Vlastnická práva přecházejí přímo na samotný svěřenský fond, ten ovšem není právnickou ani fyzickou osobou.

Určitou výhodou je, že vyčleněný majetek je tak chráněn před případnými věřiteli, kteří by si jinak mohli nárokovat majetek zakladatele. Další výhodou pro zakladatele je snížení daňového základu, a tedy i nižší daňové odvody.

Tím ovšem nekončí všechny výhody.

Jednou z dalších výhod je skrytí identity zakladatele, protože veškerý majetek fondu je v oficiálních registrech veden pouze pod jménem svěřenského správce. A vymyslí-li navíc nějaký rafinovaný způsob určení osoby obmyšlené, je skoro nemožné zjistit, čí vlastně majetek fondu byl a čí bude.

J

ak to funguje Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele.

Smlouvou nebo pořízením pro případ smrti, čímž se podle nového občanského zákoníku se rozumí závěť, dědická smlouva nebo takzvaný dovětek, svěří zakladatel vyčleněný majetek svěřenskému správci k určitému účelu a ten se zaváže majetek držet a spravovat.

Okamžik vzniku svěřenského fondu je pak vázán na okamžik, kdy svěřenský správce přijme pověření k jeho správě. „Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku, k němuž vykonává vlastnická práva vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce. Majetek

ve svěřenském fondu však není vlastnictvím správce, zakladatele ani osoby, jíž má být z fondu plněno, takzvaný obmyšlený. V případě, že je potřeba do veřejného seznamu nebo do jiné evidence zapsat vlastníka majetku, uvede se osoba správce,“ doplňuje Monika Drápalová z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners.

U

spějí svěřenské fondy?

Dohled nad správou svěřenského fondu vykonává zakladatel a osoba označená za obmyšleného, popřípadě další osoby, určí-li tak statut. V případech stanovených zákonem dohlíží na správu svěřenského fondu jiná osoba nebo skupina osob nebo orgán veřejné moci.

K zániku svěřenského fondu dochází zejména uplynutím doby, na kterou byl svěřenský fond zřízen, či dosažením jeho účelu. Fungování svěřenských fondů mimo jiné podléhá různým evropským směrnicím proti praní peněz a zneužívání fondů k financování terorismu. Zatím zůstává otázkou, jak tyto směrnice upraví prováděcí zákony u nás. „Do budoucna bude jistě zajímavé sledovat, zda si svěřenský fond, institut v českém právu dosud téměř neznámý, najde oblibu mezi českou veřejností. Už nyní lze skepticky nahlížet na to, zda je dostatečně upravena ochrana třetích osob, ale též samotných obmyšlených. Nelze přehlédnout ani spekulace o tom, zda se zavedením svěřenských fondů, jejichž struktura bude v zásadě skrytá, nejde vedle rušení anonymních akciových společností poněkud opačným směrem“ uzavírá Zuzana Beniaková z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners.

34 rozhovor

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Čekání na restart byznysu s podílovými fondy „Je třeba veřejnost přesvědčit, aby nebyla tolik konzervativní, aby se o finanční věci zajímala. Aby nebyla pohodlná, líná, bez zájmu,“ říká Michal Kozdera v rozhovoru s Make Money. Michal Kozdera se specializuje na finanční a daňové otázky v oblasti investic a v současné době pracuje pro Raiffeisen investiční společnost, stejně jako například Josef Beneš, předseda Asociace pro kapitálový trh ČR. Rozhovor připravil: Daniel Tácha

Jaký je váš názor na využívání podílových fondů v České republice?

Veřejnost je využívá méně, než by se jí vyplatilo. Je to škoda pro ni i pro nás jako účastníky trhu. Český investor je konzervativní, přičemž po krizi je ještě konzervativnější. Jako by ho nezajímalo nic jiného než jen depozitní a spořicí účty, certifikáty a pak možná Kalouskovy státní dluhopisy. Má pocit, jak je to ohromné, protože je to garantované.

Tomu rozumí. Co se týče podílových fondů, tam je situace obdobná. Česká veřejnost je využívá relativně málo. Čím si to vysvětlujete?

Z části je to dáno ekonomickou situací lidí. Jejich možnostmi. Většina lidí dnes obrací každou korunu třikrát, což vede k tomu, že ten domácí konzervatismus v oblasti investování je ještě silnější než za normálních okolností. Jinou věcí pak je, že lidé nemají dostatek informací o možnostech, které se jim v investiční oblasti nabízejí. To je důvod, proč tato forma investování prozatím u nás nedosahuje svého potenciálu. Říkáte prozatím. Čekáte snad obrat k lepšímu? Čekáme. Protože si myslíme, že i ti nejkonzervativnější investoři pochopí, že nezmění-li přístup ke zhodnocování svých peněz, nikdy nic nevydělají.

Uvědomí si, že není racionální mít peníze na běžném účtu, který jim nabízí zanedbatelný výnos. Věříme, že

se začnou poohlížet po jiných alternativách zhodnocování peněz. A řekl bych, že podobné očekávání má celý investiční trh, což by se mělo výrazně promítnout i do onoho využívání podílových fondů českou veřejností.

Situace se za poslední dva roky přece jen zlepšuje. Statistiky Asociace pro kapitálový trh ukazují, že se i čeští investoři více rozhlížejí, do čeho investovat. Zaznamenáváme značnou poptávku například po dluhopisových fondech, které měly v tomto období velmi slušné výnosy.

Stavějí se nové fondy Říkáte, že lidé nemají dostatek informací. Na druhou stranu všichni vědí, že české podílové fondy jsou drahé a výnosy mají slabé. Není problém tedy spíše v nich než v české veřejnosti?

Nastavení vhodného poměru mezi náklady a výnosy investičních produktů je vždy závislé na momentální tržní situaci, v tom ostatně spočívá umění vytvořit dobrý produkt. Nicméně máte pravdu v tom, že v minulosti byly u nás podílové fondy nastavovány s ohledem právě na ten konzervatismus české veřejnosti. Portfolia podílových fondů byla proto nastavena tak, že nenesla zajímavá zhodnocení. Dbalo se hlavně na jistotu. Na tu černou

nulu za všech okolností. A jistě máte pravdu i v tom, že máte-li nízký výnos, vysoké poplatky jej udělají ještě nižším. Poplatky podílových fondů jsou důležitou složkou ovlivňující výnos, ale v Čechách nejsou nijak nadstandardní oproti jiným, již zmiňovaným produktům.

Není zvláštní, že to říkáte takto otevřeně? Má tedy smysl se o fondech vůbec bavit?

V rámci Asociace pro kapitálový trh byla připravena prezentace z tiskové konference za rok 2012, která obsahovala přehled výnosů domácích fondů.

Ta jasně dokumentuje, že když se investor podívá na výnosy za deset let, ve kterých jsou samozřejmě započítány i krizové roky, tak je jednoznačné, že podílové fondy mají pro něho smysl.

Dlouhodobý horizont investic však asi řady podílníků v podílových fondech nerozšíří. Nebo myslíte, že ano?

Oživení trhu je podmíněno i změnou přístupu investičních společností.

Přičemž mnohé z nich v současnosti pracují na projektech fondů, které by byly zajímavé i pro ty drobnější a krátkodobé investory. Čím třeba budou zajímavé?

Třeba zohlední současný růst akcií.

Máte-li ovšem delší časový horizont.

A fondy, které jsou nyní investičními

rozhovor 29

Michal Kozdera (43) V Raiffeisen investiční společnosti pracuje od začátku roku 2013, má na starosti finanční řízení společnosti. Před nástupem do skupiny Raiffeisen pracoval v nadnárodní poradenské společnosti Pricewaterhouse Coopers, kde se staral především o oblast finančních produktů, poradenství pro banky a investiční fondy a strukturování fúzí a akvizic. Více než 10 let pracoval pro skupinu KBC/ČSOB v tuzemsku i v zahraničí. Dlouhá léta působil aktivně v rámci Bankovní asociace, předsedal její daňové komisi.

Michal ve volném čase rád jezdí na horském kole, přečte si historickou knížku nebo si dá skleničku dobré whisky. Má syna a 3 dcery.

společnostmi stavěny, toto zohlední. Většina z nich klientům nabídne dynamickou složku, takže i ten výnos by měl být už skutečně zajímavý. A to i pro drobné investory. Natolik zajímavý, že pokryje i ty poplatky a náklady spojené se vstupem do fondu. Historické zkušenosti ukazují celkem jasně, že to takto funguje.

Zmínil jste se o jakémsi restartu fondového byznysu. Myslíte, že veřejnost přesvědčíte o výhodnosti podílových fondů?

To slovo restart nezní vůbec špatně.

Možná, že by na něj veřejnost mohla slyšet. Problém je v tom, že lidé těm fondům stále nerozumějí. Investování jejich prostřednictvím se jim zdá složité a náročné. To samozřejmě není dobře. Je třeba veřejnost přesvědčit, aby nebyla tolik konzervativní, aby se o finanční věci zajímala. Aby nebyla pohodlná a líná, bez zájmu… Nejdůležitější je pro investory pochopit, že když jim peníze leží na účtu nebo je mají pod matrací, tak to neznamená, že tyto peníze jsou ochráněny. Naopak, neúprosná inflace jim z nich užírá podstatnou část každý rok. Investoři by proto měli na stejný problém nahlížet z obou stran. Každý ví, že rohlík stál kdysi 50 halířů, ale stejně tak by měl vědět, že kdysi si za dvě koruny koupil čtyři rohlíky, kdežto dneska jeden, a za pár let si za to nekoupí ani polovinu rohlíku. Proto nechat peníze takzvaně ležet je stejné, jako byste z každé stokoruny každý rok několik korun vyhodil.

Jak chcete veřejnost přesvědčit?

Musíme jí ty věci neustále vysvětlovat,

což bude, a to víme, těžké. Vidíme to na pobočkách, že jakmile lidem začnete říkat něco o investování, třeba o těch podílových fondech, tak většina z nich si řekne, bože, co mi to vnucují. Asi na mně chtějí vydělat, budou chtít poplatky. Proto si ty své peníze raději nechá na běžném nebo spořicím účtu. Maximálně si koupí Kalouskovy dluhopisy, o kterých už četl v Blesku.

Tohle je obvyklý přístup. Problém je i v tom, že mnoho lidí má k investování vypěstovanou i jakousi averzi. Zdá se jim to komplikované, netransparentní.

Lidé prostě nemají dostatek informací.

Nevědí nic o investičních produktech, které by jim peníze zhodnotily. Informovanost veřejnosti ostatně považuje i Asociace pro kapitálový trh za jeden ze svých hlavních cílů. Cílem je, abychom za pár let byli na úrovni západních zemí, kde se lidé investicemi skutečně zajišťují. Nejen na stáří, ale třeba i pro potřeby spoření na studium dětí nebo koupi auta.

Poplatky jsou nízko Dobře, ale jak to chcete změnit?

Neatraktivností nabídky na straně fondů? Vysokými poplatky na straně brokerů? Netransparentním poradenským trhem?

Co se týče fondů a poplatků, tak například my jsme přesvědčeni, že poplatky jsou dneska na docela nízké úrovni.

Za tím si stojíme, protože víme, kolik peněz stojí jen takový podílový fond založit a nastartovat a kolik by třeba investor zaplatil při přímém investování

do shodných aktiv. Svou roli v tom sehrávají i marketingové kampaně, které například nové podílníky do fondů lákají odpuštěním vstupního poplatku.

Podle našeho názoru celý ten byznys navíc ani není o poplatcích. Nemáme za to, že poplatky kolem nuly by nám přinesly nové klienty. Jediné, co lidi do fondů přiláká, je atraktivní výnos.

A ten musí být natolik zajímavý, aby si lidé řekli: Dobře, fond mi mé peníze zhodnotil, a i když si za to řekl nějaké peníze, to zhodnocení je stále lepší než, když bychom peníze nechali na běžném účtu nebo depozitním účtu, kde máme zhodnocení mnohdy pod polovinou procenta.

Co je podle vás v případě fondů zajímavé a taktéž reálné zhodnocení vložených peněz? O kolika procentech je řeč?

Opět odkazuji na přehled výnosů z fondových investic vyhotovený Asociací pro kapitálový trh. Myslíme, že je velmi reálné bavit se o pěti procentech za rok. Ale záleží na typu fondu a na již tolikrát zmiňované době investování.

Za velmi vhodnou formu investování pro drobné investory je odbornou veřejností považován program pravidelných investic. To je v podstatě pravidelné investování konkrétní částky jednou měsíčně. Optimálně tisíc korun a výše. Tímto způsobem dochází k průměrování nákladů na pořízení investice, aniž by se investor musel aktivně věnovat pravidelnému sledování trhu. Řekněte mi, proč by takovéto zhodnocení měly fondy nabízet

36 rozhovor

nyní, když v minulosti toho schopny nebyly?

Zhodnocení dosáhnou prostřednictvím té dynamické složky, o které jsme již mluvili. Nebudou tolik konzervativní, jako musely s ohledem na konzervativní klienty být v minulosti. I nadále se jistě budou stavět konzervativní fondy, fondy státních dluhopisů, avšak tyto fondy zcela jistě nebudou těmi fondy, které by trhu měly přinést ono oživení.

A stačí se podívat na výnosy za minulá období, kde je vidět například právě u dluhopisových fondů vcelku slušné zhodnocení, na což zareagovali i investoři.

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

strukturování investičních produktů pro investiční společnosti, což vede k úsporám z rozsahu a ve finále přinese opět další výhodu pro investory. Tak například i tuzemské podílové fondy si budou moci všímat i komodit. Atraktivní je obecně i vývoj na trzích, které rostou, což neplatilo v minulých letech.

Ona atraktivnost fondů pro klienty však bude spočívat zejména v tom, že by si v jejich nabídce měl vybrat skutečně každý. Že si vybere fond, který plně odpovídá jeho investorskému profilu.

Je jasné, že to nebude hned, protože současná situace se nezměnila v tom, že přístup klientů i tuzemských etab-

fond, který má ve své názvu spojení „ekonomických cyklů“, což značí, že má za cíl zhodnocovat peníze klientů, i když se situace v ekonomice na trzích nevyvíjí dobře. Rád bych v tomto ohledu připomněl programy pravidelných investic, které si naopak z cyklů berou to pozitivní. Avšak tyto mají smysl na delší období. Minimálně na pět let a výše. Jejich rostoucí obliba mezi investory však potvrzuje, že tento koncept je jimi vcelku uchopitelný a také je pro ně zajímavý.

Jak hodnotíte nabídku domácích podílových fondů?

Obecně je každý investiční produkt „odkázán“ na vývoj trhu, ale nikterak to na atraktivitě fondů jako takových neubírá. Jestliže je celá ekonomika v recesi, nelze ani od fondů čekat zázraky.

Mluvíte o dynamické složce. Co je to a jak by měla fungovat v praxi?

Vy si jako investor, jako klient, řeknete, že vaše averze k riziku je třeba 60 procent ku 40 procentům. V praxi to bude vypadat tak, že se 40 procenty vašich peněz bude fond obchodovat dynamičtěji, bude se snažit o skutečný výnos, a těch zbylých 60 procent vašich prostředků bude naopak držet v těch konzervativních, bezpečných aktivech. Anebo obráceně. Bude na vás, jaký poměr si zvolíte. Vhodný poměr rizikové a konzervativní složky si můžete v rámci většiny investičních společností na trhu vybrat z nabídky jejich podílových fondů, respektive investičních strategií. Existují i modely, ve kterých si dosažený výnos můžete následně „zafixovat“, známý je například takzvaný CPPI model, který spadá do těch sofistikovanějších investičních strategií, které jsou v současné době velmi populární.

Změny přinese i novela zákona o investičních společnostech. Jak ta může zvýšit atraktivitu podílových fondů?

Nový zákon bude ve zkratce znamenat širší možnosti pro investory a možnosti

lovaných fondů je stále konzervativní.

Podle našeho názoru se však doba změní. Přijdou i jiné fondy než jen fondy zajištěné a dluhopisové a všelijaké další garantované struktury, které jednou nesou více, jindy méně, ale vždy a stále zhodnocují peníze podílníků málo. Nutností však také je, aby lidé měli na investování peníze, protože to stále je a i v budoucnu bude určitý nadstandard. Avšak i v tomto ohledu věříme tomu, že se ekonomika zvedne.

Podstata fondů Uvedl jste, že když šly trhy dolů, šly fondy dolů. Není právě tato charakteristika fondového byznysu nejpřiléhavější? Že prostřednictvím fondů jste odkázáni jen na vývoj trhu?

Obecně je každý investiční produkt „odkázán“ na vývoj trhu, ale nikterak to na atraktivitě fondů jako takových neubírá. Jestliže je celá ekonomika v recesi, nelze ani od fondů čekat zázraky. Avšak výnos fondu záleží na jeho nastavení, na jeho řízení, nikoli jen na tom, jak se daří trhům. Například naše společnost bude teď otevírat

Nabídka našich fondů se příliš neliší od nabídky v zahraničí. Je tedy celkem v pořádku. Tím ovšem neříkám, že je stejně tak kvalitní. Složení nabídky fondů v České republice doposud stále ovlivňuje ona setrvačnost, která vyplývá z toho, že ještě v nedávné minulosti, když jste dal peníze do bankovních depozitních produktů, tak jste z nich nějaká ta procenta získal. Bylo to triviální, bylo to jednoduché a lidé měli pocit, že jim peníze neleží ladem, že se jim zhodnocují. Avšak to dnes už neplatí. Výnosy depozitních produktů jsou velmi malé nebo žádné. A právě v tento moment by se o slovo měly hlásit podílové fondy, které lidem zaručí zajímavý výnos.

Sicavy Mluvíte o pestřejší nabídce. Mám si ji představit tak, že přibude nových podílových fondů, nebo ty stávající nabídnou svým klientům více možností, do čeho by mohli jejich prostřednictvím investovat?

Jsme opět u nového zákona o investičních společnostech a investičních

rozhovor 37

fondech, který nahradí dosavadní zákon o kolektivním investování a platit by měl od poloviny srpna tohoto roku.

Tento zákon umožňuje investičním společnostem pracovat s novou legislativou. A hlavně s takzvanými společnostmi s proměnlivým kapitálem. S těmi slavnými lucemburskými „sicavy“.

Co z toho vyplývá?

Z toho plyne, že investiční společnosti nebudou muset při vzniku každého nového fondu chodit za Českou národní bankou a žádat o licenci. Budou moci vytvářet neomezené množství různě nastavených fondů a podfondů.

Tím se opět rozšíří možnosti investorů.

Toto je důležitá součást onoho oživení fondového byznysu. Díky společnostem s proměnlivým kapitálem získají investoři mnohem pestřejší nabídku investičních strategií. Nebude už muset docházet k všelijakému přeprodávání fondů, což vždy hrozilo jen tím, že klient z fondu vystoupí.

Takže s novelou zákona jste spokojeni?

Ministerstvo financí vyslyšelo poptávku z trhu na přijetí zcela nového zákona odpovídajícího vysokým standardům vyspělých zemí. Zákon, který připravilo, obsahuje snad vše, na co investiční společnosti mohly dosud jen pomyslet.

Ve spolupráci s trhem tak vznikla regulace, kterou můžeme směle konkurovat jakémukoliv fondově vyspělému zahraničí. Zejména díky Ministerstvu financí máme u nás legislativu běžnou v zemích, kde není investování sprosté slovo. V zemích jako Lucembursko, Nizozemsko, Švédsko.

O společnostech s proměnlivým kapitálem mluvíte jako o „sicavech“.

Proč?

To je terminus technicus. Société d'Investissement à Capital Variable, přičemž další variantou je komanditní společnost na investiční listy, též známá jako Sicar, podle francouzského Société d'Investissement en Capital à Risque.

Mohl byste mi popsat, jak tyto společnosti budou v praxi z pohledu investora fungovat?

Investorovi nabídnou velkou flexibilitu ve výběru i změnách investičních strategií v rámci oněch zmíněných podfondů. Investor bude moci tyto strategie kombinovat a mezi těmi jednotlivými fondy přestupovat. Bude moci své peníze přerozdělovat mezi těmito podfondy.

Daňový test Celou dobu se bavíme o českých podílových fondech, ale pouze na ně se možnosti českých investorů neomezují. Nabízí se nám i zahraniční fondy. Jak vidíte jejich nabídku ve srovnání s domácí?

Nabídka zahraničních fondů je o něco pestřejší, což může být pro investora matoucí, avšak je dobře, že investoři mají na výběr. Bylo by samozřejmě výborné, kdyby se u nás investoři ptali na původ fondu, stejně jako to dělají v Německu nebo ve Francii, kde to je dlouhodobě nastaveno tak, že Francouz si primárně kupuje francouzské fondy a Němec zase německé. Ale to důležité je, aby se investor o fond zajímal, a když se rozhodne pro zahraniční fond, protože je dle jeho kritérií lepší, tak je to v pořádku. Ovšem i v hodnocení, zda jsou fondy domácí nebo zahraniční, bych byl opatrný, jelikož české investiční společnosti spravují značné množství zahraničních fondů, které jsou nabízeny jak v ČR, tak v zahraničí.

Co si myslíte o prodloužení daňového testu z šesti měsíců na tři roky?

To může být pro drobného investora docela značná komplikace. A nejen pro drobného investora, ale každého investora, který zainvestuje kdykoli od začátku příštího roku. A nejen to, daň nebude 15 procent, ale 19 procent.

Souhlasíte s touto změnou?

Nelíbí se nám, protože trhu nijak nepomůže. Naopak od investování odradí spoustu lidí. Půlrok si dovedete představit, tři roky už stěží. Dle našeho názoru prodloužení daňového testu snižuje atraktivitu investování a obchodování na kapitálových trzích.

Máte pro zavedení této změny nějaké vysvětlení?

Je to dáno snahou Ministerstva financí ČR zdanit od daně za určitých podmínek osvobozený výnos. Ve výsledku však tato snaha vyjde naprázdno, protože ničí onen výnos. Ale to je politika.

To nemá s racionálním a ekonomickým uvažováním nic společného.

Otázku lze však postavit i jinak.

Proč by se zrovna výnosy z investování danit neměly?

Odpověď na tuto otázku lze vidět v úvodu tohoto rozhovoru. V Německu časový test již nepotřebují, protože jeho občané jsou zvyklí investovat a jeho kapitálový trh funguje standardním způsobem. V ČR však překážkou není samotná výše zdanění výnosu,

ale administrativa spojená s podáním daňového přiznání každého investora.

Z tohoto pohledu dle našich odhadů bude výnos státní kasy z daně nižší než náklady spojené s jejím vybráním.

Kdyby bylo v ČR investování standardem, tak by situace byla jiná, než když samostatně investuje maximálně 100 tisíc investorů. U podílových fondů však může prodloužený časový test mít i ten pozitivní efekt, že se investoři naučí investovat na delší dobu.

Máte pocit, že i změna v daňovém testu bude součástí onoho oživení na investičním trhu, o kterém jste se již zmínil?

Zcela jistě je to velmi dobře marketingově uchopitelná možnost. Investujte teď, investujte do konce roku, protože pak už budete muset držet svou investici minimálně tři roky, jestliže ji nebudete chtít zdanit.

O vyšší dívčí Komu byste doporučil, aby investoval do podílových fondů?

Každému, kdo má volné prostředky a chce je zhodnotit. Je holý nesmysl mít peníze uloženy na běžném účtu, na depozitních účtech, protože to nikomu nic nepřinese. A porovnával bych i to, co mi může přinést podílový fond, co může přinést investice do burzovně obchodovaných fondů, ETF, co mohou přinést komodity. A vůbec celé spektrum investičních nástrojů, protože každý z nich má své pro a proti. Není to tak, že jedno je na nic a nad druhé není. To platí i pro podílové fondy.

Podle čeho byste si vy osobně vybíral fond?

Vzhledem k tomu, že do penze přece jen ještě nějaký rok mám, že ještě nepočítám ty poslední peníze, tak bych si fond vybíral hlavně podle jeho výnosu. Nebál bych se nebýt konzervativní. Určitou část prostředků bych vložil do té dynamický složky a třeba jen nějakých 30 procent bych směřoval do toho konzervativního, garantovaného profilu.

Co jsou podle vás konzervativní investice, co naopak dynamické investování?

Konzervativními investicemi jsou státní dluhopisy, depozitní certifikáty, zajištěné dluhopisy. Dynamickou investicí jsou především akcie.

38 rozhovor

Máte za to, že lidé skutečně pochopí, že ony garantované investice jim nikdy nepřinesou takový výnos, který by i oni považovali za atraktivní?

Já myslím, že je na místě se bavit o finanční gramotnosti v České republice, neboť ne že je drtivá většina tuzemských investorů konzervativní, ale je také docela líná. To vidím i u nás v bance, u lidí, kteří s penězi pracují. Účty mají u jedné banky třeba i 20 let, protože se děsí představy, že by je měli převádět a znovu zakládat. Přesměrovávat platby a podobně. Z toho vyplývá, že přesvědčování lidí o výhodnosti investování stojí a bude stát značné úsilí. Velmi dobře to vidíte na schůzkách s klienty bank. Ti se obvolávají, pozvou se na schůzku a poradci se jim snaží vysvětlit výhody investování. To všechno stojí hodně času i peněz, ale přesto ty klienty často nepřesvědčíte o tom, aby své peníze stáhli z účtů a investovali je.

Kde je chyba?

Velkou roli by mohli sehrávat třeba zaměstnanci bankovních poboček, kteří mají k lidem nejblíže. Všude se nyní akcentuje role investičních specialistů, protože těžko můžete chtít po řadovém zaměstnanci pobočky, aby klientům nabízel komplexní nastavení portfolia a radil jim s investiční strategií. Nicméně bez ohledu na to, jak s klienty pracujete, mnohdy si stejně vyberou spíše ten garantovaný a konzervativní s nijakým výnosem. A důvod je přitom jen ten, že o dalších nemají informace. A řešit své finance hlouběji nechtějí. Rozložení peněz na dynamický a konzervativní profil je pro ně vyšší dívčí…

Svou roli sehrávají i obavy, aby o své peníze nepřišli. Aby neprodělali investované peníze. Nebo myslíte, že ne?

Nikdo vám nikdy a nikde nezaručí, že podílový fond nemůže zvolit zcela špatnou investiční strategii. Že půjde proti trhu a svůj boj prohraje. Ale samozřejmě i na to je třeba myslet. Proto je v tomto ohledu vždy dobré jít za nějakou renomovanou firmou, kde lze například očekávat zázemí silné finanční skupiny se znalostí zahraničních trhů a produktů.

To nic nemění na tom, že klient, který má přehnané obavy o své prostředky, asi nebude vhodným adeptem na investice.

FKI S kolika penězi má podle vás smysl začínat s fondy?

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

To si každý musí spočítat sám za sebe.

Prvním předpokladem však je, že se to musejí být peníze, které nepotřebujete, které můžete odložit. A aby vám to dávalo trochu smysl, tak si myslím, že by vám klidně pro začátek mohlo postačit pravidelné měsíční investování relativně malé částky, již třeba od tisíce korun. Abyste si to vyzkoušel.

A pak třeba postupně investovanou částku navyšovat. Přičemž vždy platí to, že čím více do toho dáte, tím větší výnos z toho můžete dostat.

prodávají manažeři fondu, ale to ani nemusíte. To se odehrává v rámci investiční strategie fondu, která je střežena depozitářem, jenž kontroluje, zda se manažeři fondu chovají podle toho, co jim stanoví statut jejich fondu. Kdyby chtěl manažer jít proti statutu fondu, depozitář mu to neschválí. V neposlední řadě funguje dohledová role České národní banky.

Vy sám investujete prostřednictvím fondu?

Ano. A začínal jsem s 250 tisíci korun.

Vidíte v budoucnu ještě nějaké další změny, které se týkají fondů, které by, jak říkáte, mohly onen fondový byznys oživit?

Zajímavé věci přinese i novela občanského zákoníku, která bude platit od začátku příštího roku. Ta například zavádí nový institut takzvaných svěřenských fondů. Ty si můžete představit jako takový trustový byznys. Jich podle našeho názoru budou hodně využívat zejména rodiny.

A váš výnos?

Nebylo to vůbec špatné. Už je to nějakou dobu, ale bylo to nějakých 4,7 či 4,9 procenta ročně. Tehdy to bylo určitě zajímavější, než kdybych ty peníze měl na účtu.

Co hedgeové fondy, které se v ČR také nabízejí? Má smysl se o ně zajímat?

Má to smysl, ale ty jsou už pro lidi, co mají skutečně nezanedbatelný kapitál.

Přičemž jejich strategie v sobě obvykle nesou i určitá rizika.

A co takzvané fondy kvalifikovaných investorů?

Hlavní výhodou fondů kvalifikovaných investorů je, že mají širší možnosti, co se týče aktiv, do kterých můžou investovat, než klasické fondy nabízené veřejnosti. S tím však souvisí i vyšší riziko. Kromě standardních investic typu akcie investují dluhopisy i do společností nebo komodit a podobně, jsou to fondy nestandardních investic typu umělecké předměty. Určitě je důležité se také zmínit o tom, že v České republice je momentálně připravován také Seed fond Ministerstva průmyslu a obchodu, investující do takzvaných start-upů nebo společností majících inovativní potenciál a mající formu fondu kvalifikovaných investorů. Obecně lze říci, že jsou to fondy, které jsou dělány v podstatě na míru. Jsou určeny skupinám lidí s určitou investiční zkušeností, kteří se chtějí více aktivně podílet na investiční strategii fondu.

Jak může investor kontrolovat manažera, správce fondu?

Docela jednoduše. Na internetu máte každý den čerstvou informaci o tom, jaká je hodnota vašeho podílového listu. To je ta nejlepší kontrola. Samozřejmě že nevidíte, co zrovna kupují nebo

Svěřenské fondy

Jak budou tyto fondy fungovat?

Vložíte nějaké prostředky do trustu a rozhodnete se, že ty peníze zdědí třeba váš syn, avšak za podmínek, které vy stanovíte. Že je třeba dostane, až mu bude 25 let, bude mít ukončenou vysokou školu a bude mít solidní zaměstnání.

Než se tomu tak stane, tak ty vaše peníze bude spravovat manažer fondu (kterým může být i investiční společnost jako profesionální správce). Zajímavé na tom je i to, že v případě svěřenského fondu dochází k přerušení vlastnictví vložených peněz: Než budou ony peníze vyplaceny, patří fondu, nikoli vám. Ale určitý vliv si jako zakladatel samozřejmě ponecháte, vy totiž určíte investiční strategii, vy můžete vyměnit správce.

Není to nijak daňově zvýhodněno, ale zájem o to je, protože mnoho lidí třeba vydělalo dost peněz v podnikání, ale tyto peníze nechtějí jen tak snadno strčit do kapes svým dětem.

Kolik je v České republice lidí, kteří by se nechali přesvědčit k investování prostřednictvím podílových fondů?

Potenciál u nás je. A to už z toho důvodu, jak jsem říkal, že dnes ty takzvaně bezpečné investice lidem zhodnocení nepřinášejí. Je proto otázkou času, kdy si to lidé uvědomí. Avšak přitom je nutné ty lidi neustále vzdělávat, vysvětlovat jim problematiku investování, protože oni sami na ni nepřijdou. Je třeba jim ji přinášet na zlatém podnose. Tak jako tak, celé to investování je u nás stále velmi podhodnocený sektor.

analýza 39

40 legislativa

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Hůře než my na tom byla už jen Albánie Novelu zákona o investičních společnostech a investičních fondech, která začala platit v těchto dnech, si pochvaluje prakticky celý trh. I když, což je také pravda, jeho zástupci poukazují na pár sporných bodů. Avšak ani to nebrání všem hlavním zúčastněným pět ódy na legislativu, která čerpala inspiraci zejména v Lucembursku, Švýcarsku, Německu a do státního rozpočtu by mohla přinést miliardy korun.

N

a tom, že se novelu zákona podařilo připravit a prosadit, má podle mnohých lví podíl tlak většiny účastníků kapitálové trhu na Ministerstvo financí ČR. Ostatně Josef Beneš, předseda Asociace pro kapitálový trh, promluvil na adresu ministerstva v době, kdy novelu projednávala Poslanecká sněmovna ČR, takto: „Společně s Ministerstvem financí ČR se shodujeme na skutečnosti, že je nezbytné vytvořit v České republice systém podmínek pro obhospodařování investičních fondů a jejich administraci tak, aby byla zachována adekvátní a proporcionální míra ochrany investorů.“ Na novele se však také velmi aktivně podíleli zástupci České národní banky a zástupci České asociace private and venture kapitálových fondů.

O tom, že přijetí nové právní úpravy je v oblasti kolektivního investování zásadní změnou, svědčí i fakt, že je to komplexní legislativní úprava fondového byznysu od roku 1992. Byť je současná novela v pořadí třetí změnou, na rozdíl od těch předchozích přináší mnoho zásadních novinek a užitečných změn v oblasti legislativní úpravy fondů, společně s implementací evropských direktiv týkajících se činnosti standardních fondů, speciálních fondů a fondů kvalifikovaných investorů.

Ostatně takto návrh zákona poslancům představil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek: „Máte před sebou

novelu, která… Pardon. Nemáte před sebou novelu, máte před sebou úplně nový návrh zákona o investičních společnostech a investičních fondech.“ A nejen to. Podle ministra se prostřednictvím nové legislativy zařadí Česká republika po bok Lucemburska, Švýcarska nebo Irska, protože stejně jako tyto státy šla za hranice pouhé implementace evropských předpisů a zvolila cestu větších legislativních úprav s cílem zatraktivnit tyto jurisdikce pro investory. „Naší významnou předlohou bylo Lucembursko, které v této oblasti je hodně daleko, a díky investičním fondům, neboť investiční fondy přispívají dosti významně k lucemburskému hrubému domácímu produktu,“ přiblížil Kalousek.

Zpravodaj zákona Radim Jirout ho přitom doplňuje slovy, že i když je to novela, je zároveň značně objemnou materií, která včetně důvodové zprávy čítá 1 038 stran textu. Návrh zákona podle Jirouta sleduje materiální příklon k evropským konvencím v oblasti obhospodařování a administrace investičních entit. Co z toho plyne?

H

lavní změny Mezi nejvýznamnější změny, které návrh zákona přináší, patří rozlišování mezi obhospodařováním investičních fondů a prováděním administrace investičních fondů a zavedení větší

stratifikace dohledu České národní banky. Další změnou je rozšíření okruhu přípustných právních forem pro investiční fondy.

Východiskem je skutečnost, že každý investiční fond musí mít obhospodařovatele, který bude vykonávat vlastní portfolio management a související řízení rizik, a administrátora, který pouze provádí administrativní činnosti související s obhospodařováním investičního fondu typu právních, účetních a daňových služeb, oceňování, marketingu a plnění některých informačních povinností. Administrátorem může být subjekt od fondu odlišný nebo, v případě samosprávného fondu, může být tento fond svým vlastním administrátorem. Administrátorem může být právnická osoba, která má povolení pouze k administraci, nebo investiční společnost, která má povolení k obhospodařování i k administraci investičního fondu. Rovněž bude možné, aby administraci fondu prováděl zahraniční správce, jestliže fond zároveň i obhospodařuje. Obhospodařovatelem pak bude buď externí subjekt, nebo samosprávný investiční fond, který, jak už z názvu vyplývá, obhospodařuje svůj majetek sám.

Návrh zákona připouští možnost založit standardní fond nebo speciální fond jako variantu akciové společnosti, která obdobně jako podílový fond průběžně vydává a odkupuje akcie, které odkupem zanikají, například sicav

legislativa 41

v oblasti lucemburského práva. S tím souvisí i doplnění úpravy podfondu investičních fondů jako akciových společností. Tato změna v souvislosti se zavedením formy investičního fondu jako akciové společnosti s proměnlivým základním kapitálem do českého právního řádu a umožněním vydávat různé druhy akcií dovolí ještě lépe shromažďovat peněžní prostředky od širokého spektra investorů a tento majetek investovat na základě rozložení rizika, které odpovídá aktuálnímu rizikovému apetitu investorů. Díky tomu tomuto poolingu majetku navíc dochází i k úspoře nákladů. Investorům je pak možné nabídnout nižší poplatky za odkoupení cenného papíru a vydání jiného, protože nedochází k odlivu investic, ale pouze k jejich přesunu v rámci jedné společnosti. Přesun investorů mezi jednotlivými podfondy s různými rizikovými profily tak umožňuje maximálně efektivní obhospodařování obhospodařovaného majetku.

Po vzoru zahraničních právních úprav se i modifikovaná právní úprava komanditních společností, například sicav v oblasti lucemburského práva, upravuje pro fondy kvalifikovaných investorů. Návrh vychází z vyšší variability právních forem u těchto typů fondů a umožňuje podíl komanditistů z cenného papíru.

Důležitou změnou je i možnost zobchodování akcií vydávaných akciovou společností s proměnlivým základním kapitálem a podílových listů otevřeného podílového fondu.

M

iliardy pro rozpočet Nejen pro investiční společnosti a jejich klienty by měla být nová právní úprava přínosem. Podle poslance Petra Braného bude její zavedení do praxe přínosem i pro český státní rozpočet. „Do něj by tak mohly přitéct miliardy korun z toho, že by se právě z České republiky stalo administrativní centrum všemožných investičních společností. Hlavním smyslem zákona tedy je zejména vytvoření takových podmínek pro investiční fondy, které dnes sídlí v takzvaných daňových rájích a hospodaří se stovkami miliard eur,“ myslí si Braný.

Nová právní úprava navíc podle něho přichází ve velmi vhodné době, protože letos na podzim začne platit nová evropská směrnice nařizující většině fondů, které spravují peníze investorů z Evropské unie, aby přesídlily do některých z unijních zemí. Hlavním cílem

směrnice je totiž dostat pod křídla evropských regulátorů kapitál ve výši přibližně deseti bilionů eur. „Nejedná se přitom o to, že by Česko získávalo peníze přímo z fondů, ty by v něm pouze sídlily a nadále by si financovaly své projekty kdekoli ve světě. My bychom však vydělávali na tom, že by se právě z České republiky dělala veškerá administrace. Pokud by u nás sídlily fondy spravující byť jen desetinu toho, co má Lucembursko, do českého státního rozpočtu by podle některých expertních odhadů ročně přiteklo minimálně až 16 miliard korun,“ tvrdí Braný.

Upozornil však i na to, že nová norma je také mnohdy kritizována za to, že je v některých pasážích zbytečně podrobná a snaží se i přicházet s regulací nad rámec evropských směrnic, které implementuje.

F

ondy rizikového kapitálu Novou právní úpravu si pochvaluje i poslanec František Laudát, který je přesvědčen, že novela zákona je příslibem do budoucna, protože Česká republika, co se týče fondů, po nějakých počátečních nadějích v 90. letech výrazně zaspala. „Nic se tady nedělo. A pak ta obrovská negativní zkušenost s vytunelováváním různých privatizačních fondů, což je věc, která ve světě nemá obdoby. Prostě fondy se nevykrádají, je to jeden z nejvíce sofistikovaných produktů,“ vysvětluje Laudát.

Novela v České republice umožní i vznik takzvaných fondů rizikového kapitálu. Na takový produkt podle

Laudáta nutně netrpělivě čeká například Ministerstvo průmyslu a obchodu. „V novele jsou řešeny fondy kvalifikovaných investorů, kvalifikované fondy rizikového kapitálu, svěřenecké fondy a tak dále,“ uvedl Laudát a doplnil, že říká zcela na rovinu, že novela zákona o investičních společnostech a fondech není zákonem pro politiky, ale ani pro občany, že je to zákon pro poměrně úzkou skupinu odborníků, kteří se to prostě naučí. „Mám slíbeno, že Ministerstvo financí ještě i pro finanční instituce vydá nějaký zjednodušený návod, jak se v tom zákonu orientovat, protože skutečně na náš trh přichází nový sofistikovaný produkt, který má celý svět.

Upozorňuji, že v této oblasti, jestli jsem to neřekl, tak co se týče fondů, některé analýzy dokonce uvádějí, že hůř v Evropě už je na tom pouze Albánie,“ řekl Laudát a svou řeč uzavřel s tím, že se osobně domnívá, že novela zákona o investičních společnostech je nejdůležitější zákon, který byl v tomto volebním období přijat.

Hlavní přínosy nového zákona

-- rozlišování mezi aktivitami investičních společností a podle toho nastavení odpovědnosti za tyto aktivity -- obhospodařování vs. administrace investičních fondů -- snížení administrativy spojené se správou fondů -- odstupňování dohledu České národní banky a regulace podle typu obhospodařovatelů fondů -- zejména rozšíření okruhu právních forem investičních fondů

Návrh zákona transponuje AIFMD Dne 8. června 2011 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/61/EU, o správcích alternativních investičních fondů, zkráceně AIFMD. Hlavním deklarovaným cílem AIFMD je pomocí sofistikovanější regulace v dosud na úrovni Evropské unie neharmonizovaných oblastech zajistit lepší dohled nad systémovými riziky vyplývajícími z ekonomické síly, kterou některé investiční fondy mohou představovat. Ambicí AIFMD je tak pokrýt oblast všech alternativních a dosud neharmonizovaných subjektů či fondů shromažďujících peněžní prostředky od více investorů za účelem jejich společného investování podle stanovené strategie. To znamená například private equity fondů, komoditních či nemovitostních fondů. Adjektivem „alternativní“ odlišovat tuto regulaci od regulace takzvaných standardních fondů kolektivního investování neboli též UCITS fondů, jejichž právní režim již evropské právo harmonizuje.

Současně se znovu do českého právního řádu promítají směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/65/ES, o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů UCITS IV, a ji provádějící evropské předpisy. UCITS IV je přepracované znění směrnice Rady č. 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985, o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů.

42 rozhovor

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Selžeme-li v propagaci, neúspěch je téměř zaručen Josef Němeček, manažer zpravodajství společnosti Patria, uveřejnil koncem května na Patria Online článek, jenž nesl senzační název „Praha chce být centrem hedge fondů a private-equity…“. Otázka však stojí, zda Praha, potažmo celá Česká republika, zvládne stát se centrem hedgeových fondů. Přičemž nejde zdaleka jen o ně.

Příležitost má.

Rozhovor připravil: Pavel Daniel, spolupráce Daniel Tácha

N

ěmeček odkazuje na skutečnost, že v červenci vstoupí v platnost zákon Evropské unie, který desítkám tisíc zahraničních hedge fondů a private-equity firmám původem mimo EU nařizuje lokální domicil čili registraci sídla uvnitř unie. Zdaleka se to však netýká pouze legislativy platné v Evropské unii, ale toho, že ve stejný čas vstoupila i v České republice v platnost novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech, která svým způsobem doplňuje evropskou legislativu, protože i zahraničním společnostem umožňuje velmi pružně zakládat a řídit v České republice a z ní své investiční společnosti a fondy.

Josef Němeček dále uvádí, že nová legislativa Evropské unie nařizuje hedge fondům a společnostem privátního kapitálu, které chtějí působit v rámci Evropské unie, ustanovit domicil v některé ze zemí evropské sedmadvacítky. „Dle dnešní reality se krok týká desítek tisíc subjektů. Odvětví je v rámci západní Evropy dominováno zejména Lucemburskem či Irskem a logicky také Londýnem. Desítky tisíc povinných registrací ale budou značné sousto a svou příležitost si nechtějí nechat ujít německý Frankfurt, který je sídlem burzy i finančních firem, ani tuzemské hlavní město Praha a obecně Česká republika,“ píše Němeček.

Podle něho mají být devizami České

republiky jeden z nejvyšších ratingů země mezi novými členy EU a kapitalizace bankovního sektoru jako jedna z nejvyšších v Evropské unii, s depozity přesahujícími úvěry i potíže dosavadních obvyklých sídel typu Kypru, jehož finančním sektorem otřásla krize, a země proto přijala finanční pomoc. Na minimu jsou i díky ratingu výnosy tuzemského vládního dluhu, například u desetiletého 1,63 % proti 1,76 % například u Francie. Pětileté CDS kontrakty na pojištění proti selhání českého vládního dluhu klesají o 3 bps na 52 bps, čímž vymezily dno od září roku 2008. Výnos na zahraničních dluhopisech ČR se splatností roku 2022 klesá o 7 bps k 1,95 %, na nové rekordní minimum.

Centrem investičního byznysu v Evropské unii a světovou dvojkou je podle Němečka Lucembursko. Podle posledních dostupných dat lucemburské asociace fondů tam sídlí kolem 3 850 fondů s aktivy kolem 2,5 bilionu eur.

Výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh Jana Michalíková v Němečkově článku říká, že nová legislativa může otevřít cestu novým typům asset manažerů, trustů a investičních společností s variabilním kapitálem, známých jako sicav. „Pro tento typ byznysu je potřebná stabilita a náklady na přidružené služby jsou u nás mnohem nižší, než v Londýně nebo Lucembursku. Máme

dobře fungující ekonomiku, zlepšující se ratingové hodnocení, stabilní právní prostředí a ČNB je respektovaným regulátorem,“ říká na webu Patrie.

A pro Make Money svou myšlenku rozvádí: „Významná část aktivit Asociace pro kapitálový trh byla v poslední době věnována přípravě novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech a navazující legislativy. Tento zákon znamená nastavení takových regulatorních podmínek, které znají manažeři fondů z fondově vyspělých zemí, například z Lucemburska. Asociace pro kapitálový trh a Ministerstvo financí mají tedy, co se týče regulace, splněno.“ Co podle vás znamená přijetí nové legislativy jak na národní, tak evropské úrovni?

Z nejobecnějšího hlediska by současné změny mohly přinést oživení českého finančního trhu, který to již skutečně potřebuje. Přičemž rozvoj finančního trhu na jedné straně znamená významný nárůst počtu poskytovatelů finančních služeb v České republice, avšak má také významné celospolečenské dopady. Růst poptávky po vysoce kvalifikované pracovní síle, jako jsou zaměstnanci finančních institucí, ale i různí poradci, auditoři a IT vývojáři, by vytvořil množství nových pracovních míst. S finančními

rozhovor 43

tato podmínka platí stejně, ne-li více, než v jiných sektorech.

Jana Michalíková

institucemi je také úzce spojená například konferenční turistika.

Máte za to, že by se mohl naplnit i další cíl Ministerstva financí ČR a prostřednictvím nové legislativy by došlo nejen k oživení našeho investičního trhu, ale i posílení příjmů státního rozpočtu?

Samozřejmě že všechny vyjmenované přínosy by měly pozitivní dopad na příjmy státního rozpočtu, větší diversifikaci národního hospodářství i zvýšení významu České republiky v rámci Evropské unie. Podle analýzy dopadů zákona o investičních společnostech a investičních fondech připravené ministerstvem financí lze velmi reálně očekávat nárůst příjmů státního rozpočtu v nejbližší době o zhruba jednu miliardu korun, přičemž při skutečném úspěchu by tento příjem byl mnohonásobně vyšší.

Zákonodárci si slibují těch miliard 17… Jenže to jsme pouze v rovině přání. Jaké předpoklady je třeba splnit, aby se sliby staly realitou?

Nový zákon je pro rozvoj fondů v České republice nutnou, nikoliv jen postačující podmínkou. Na to, aby tyto záměry uspěly i v reálném životě, jsou nutné i další věci. Tou první je stabilita českého prostředí. A to právního i daňového. Žádný fond ani poskytovatel finančních služeb nebude mít zájem se přesouvat do České republiky, když bude mít důvodné obavy, že za rok nebo za dva dojde k obratu a změní se mu podnikatelské prostředí. Ve finančním sektoru

A ta druhá věc?

Za druhé je třeba, aby se Česká republika aktivně propagovala v zahraničí.

Nejen z hlediska národní regulace fondů, ale také pro ostatní aspekty důležité pro zahraniční manažery fondů, které je potřeba neustále zdůrazňovat: vysoký rating ČR, solidní bankovní sektor, strategická poloha v srdci Evropy, kvalifikovaná pracovní síla, ale i velmi racionální postoje k některým evropským otázkám, například odmítání daně z finančních transakcí. Když se nepochválíme sami, nikdo jiný to za nás neudělá. Vzhledem k ukončení legislativních prací se nyní přesouváme právě k této aktivitě, protože je sice hezké, že máme konkurenceschopný zákon, ale nemůžeme uspět, jakmile o tom nikdo neví.

Mluvíte o reklamě, ta však asi jen stačit nebude?

Rovněž musíme být konkurenceschopní v oblasti zdaňování fondů a výnosů z nich. Zahraniční investory a fondy nemůžeme nutit přijít do České republiky, můžeme je pouze lákat. Evropské země, kterým jde toto lákání mimořádně dobře, je dělají prostřednictvím přívětivé regulace a také prostřednictvím konkurenceschopného zdanění. Z tohoto pohledu nelze než konstatovat, že vládní návrh zdanění fondů, jak je nyní projednáván v Poslanecké sněmovně, je z pohledu konkurenceschopnosti vhodný. Tento návrh však zároveň znamená zachování tolik potřebné kontinuity a stability daňového prostředí.

Pokud by došlo k vytvoření jakéhosi „centra fondů“ v ČR, změnila by se i poplatková, cenová politika domácích finančních institucí? Donutila by je k tomu větší konkurence?

V nejbližší době nelze očekávat nějaké dramatické změny v poplatcích finančních institucí. Otázka poplatků se záměry konkurenceschopného prostředí pro fondy téměř nesouvisí, a tak určitě nedojde k ovlivnění zhruba 1,3 milionu podílníků, které v současné době máme.

Máte už nějaké indicie o tom, že investiční společnosti na nové legislativní možnosti v ČR zareagovaly?

Co se týče standardních fondů, tak již v průběhu tohoto roku jsme zaznamenali přesun správy několika těchto

fondů do České republiky. U alternativních fondů je časový rámec určen evropskou směrnicí o správcích alternativních fondů, která jej stanovuje na přibližně nejbližší dva roky. Myslím, že v horizontu dvou až tří let tak bude jasné, zda se nám ve fondové oblasti povedlo uspět, respektive, zda jsme se alespoň přiblížili zemím s rozvinutým finančním trhem.

Vraťme se ještě k té reklamě České republiky jako takové. Pracuje se na ní nějak v tuto chvíli?

Asociace pro kapitálový trh i Ministerstvo financí ČR v současnosti pracují na propagaci České republiky, kterou je však je nutné provádět ještě aktivněji, než bylo doposud zvykem. Selžeme-li v oblasti propagace, tak je neúspěch téměř zaručen. A proto by propagace České republiky měla být zintenzivněna na všech úrovních reprezentantů státu.

Budou moci do tohoto světa vstoupit více i tuzemští drobní investoři, nebo to bude spíše věc institucionálního charakteru?

Regulatorní prostředí se nemění jen ve prospěch alternativních fondů, ale i fondů pro širokou veřejnost, kdy čeští investoři budou moci těžit ze širší a pestřejší nabídky fondů. Kromě možnosti progresivnějších strategií ve fondech tak nová legislativa umožňuje investorům také například nechat spravovat svůj majetek vyčleněný do svěřenského fondu profesionálním správcem, investiční společností.

Jak hodnotíte spolupráci s Ministerstvem financí ČR a zástupci CNB na novele zákona o investičních společnostech?

Ministerstvo financí prostřednictvím odboru zabývajícího se regulací finančního trhu diskutovalo již od počátečního záměru zákona se všemi relevantními subjekty na trhu pro zajištění co nejkvalitnější právní úpravy. Také Česká národní banka se v průběhu prací jak na samotném zákoně, tak při přípravě navazující legislativy chovala velmi vstřícně. Ministerstvo však také navíc velmi aktivně provádí propagaci nového zákona, kromě jiného veřejnými slyšeními k jeho představení v České republice, ale i prostřednictvím různých vystoupení v zahraničí. I proto bychom rádi při této příležitosti Ministerstvu financí ČR za jeho vstřícný přístup poděkovali.

44 sicav a sicar

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Nové formy investičních společností přicházejí Akciové společnosti s proměnlivým základním kapitálem jsou jednou z hlavních horkých novinek novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech.

Využívání těchto společností by mohlo jednak prospět České republice a jejímu státnímu rozpočtu, jednak rozvázat ruce investičním společnost a zpřístupnit investorům více podílových fondů.

J

ednou ze zásadních změn, které novela zákona o investičních společnostech přináší, je rozšíření právních forem investičního fondu. Podle nové právní normy tak již akciová společnost a podílový fond nebudou jedinými možnými právními formami fondů kolektivního investování. Naopak novinkou v českém právním řádu bude akciová společnost s proměnným základním kapitálem, též známá jako „sicav“ dle francouzského Société d'Investissement à Capital Variable. A nejen ona.

Rovněž u nás přibude i komanditní společnost na investiční listy, též známa jako „sicar“ podle francouzského Société d'Investissement en Capital à Risque. Sicar představuje modifikaci komanditní společnosti, která umožňuje vtělit podíl komandisty do cenného papíru – investičního listu.

Tyto formy společností jsou flexibilní formou akciové společnosti, která společnosti hodlající například zvýšit základní jmění umožňuje toto učinit, aniž by musela kupříkladu svolávat valnou hromadu. „Tahle forma společnosti vám umožňuje vytvářet všelijaké podfondy a spravovat je jako jednotky s proměnlivou výší základního kapitálu, což je velmi praktické, protože díky tomu můžete ten kapitál klidně měnit i na denní bázi. To v normální akciové společ-

nosti možné není,“ vysvětluje Michal Kozdera z Raiffeisenbank investiční společnosti.

O

sicavech Výhodou společnosti formy sicav je, že takové společnosti bude umožněno flexibilně vytvářet podfondy sledující odlišnou investiční strategii.

Zakládání podfondů s sebou nese i tu výhodu, že nejsou omezeny požadavky na minimální kapitál, přičemž tyto kapitálové požadavky se nezvyšují ani v souvislosti se zakládáním dalších nových podfondů. Tato forma kolektivního investování je výhodná zejména pro profesionálního obhospodařovatele, který má zájem nabízet svým klientům více produktů s různými investičními strategiemi.

To umožňuje novela zákona o investičních společnostech tím, že takový obhospodařovatel nebude muset zakládat investiční společnost a jí obhospodařované jednotlivé podílové fondy. Postačí, když založí samosprávný fond s formou sicavu a získá povolení ČNB k činnosti samosprávného fondu. K vytvoření jednotlivých podfondů již žádného dalšího povolení ČNB není třeba. Pouze v případě podfondů vytvořených sicavem, který je standardním fondem, bude zápisu do seznamu vedeného ČNB předcházet

přezkumné řízení, zda podfond splňuje podmínky stanovené zákonem. Tato procedura však bude aplikována pouze na standardní, nejpřísněji regulované investiční fondy. „Výše základního kapitálu u této společnosti se bude měnit automaticky, v závislosti na vydávání a odkupování investičních akcií. Sicav tak bude mít možnost pružně reagovat na konkrétní situaci na trhu a bez zbytečných formalit získat relativně rychle potřebné peněžní prostředky k realizaci investiční příležitosti, která se naskytne,“ říká Libor Němec, vedoucí advokát kanceláře Glatzová & Co. Sicav je tedy akciovou společností s určitými specifiky, které náš trh prozatím neznal. Specifika vycházejí se zákona o investičních společnostech a investičních fondech. V ostatním se sicav řídí obecnou úpravou akciové společnosti obsaženou v novém zákoně o obchodních korporacích. „Ačkoliv novela zákona o investičních společnostech platí již nyní, sicav není možné použít před rekodifikací soukromého práva. Tedy nejdříve od 1. ledna 2014,“ vysvětluje Radek Matuštík z právní kanceláře Weinhold Legal.

Podle něho vydává společnost dva druhy akcií: zakladatelské a investiční.

Zakladatelské akcie tvoří jádro pro fungování společnosti. Jsou s nimi spojena práva a povinnosti analogic-

sicav a sicar 45

lhůtě dvou let, v případě fondu kvalifikovaných investorů ve lhůtě jednoho roku. Naopak bude-li fond kolektivního investování investovat jako fond peněžního trhu, respektive krátkodobého peněžního trhu, ocenění aktuální hodnoty investiční akcie bude provádět každý pracovní den.

V tomto ohledu je třeba uvést, že ve stanovách sicavu je vždy určena hranice základního kapitálu, při jejímž dosažení dojde k pozastavení odkupování: při dosažení nejnižší výše základního kapitálu nebo při dosažení nejvyšší výše základního kapitálu investičních akcií. Tudíž v porovnání se stávající i navrhovanou úpravou pozastavení vydávání a odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu, ke kterému může dojít pouze z důvodu nezbytné ochrany práv a právem chráněných zájmů podílníků, je to odlišné řešení. „Při určení nejnižší a nejvyšší výše kapitálu ve stanovách sicav, s níž je spojeno pozastavení vydávání a odkupování investičních akcií, je třeba zvážit i skutečnost, že v případě, kdy základní kapitál sicav po dobu delší než šest měsíců překračuje takto stanovenou výši základního kapitálu, soud na návrh ČNB takový sicav zruší,“ tvrdí Jarmila Tornová, advokátní koncipientka kanceláře Glatzová & Co.

M ky srovnatelné s kmenovými akciemi v akciové společnosti. Vlastníky těchto akcií jsou zakladatelé, kteří obvykle mohou mít zájem na řízení společnosti a tvorbě investiční strategie. Investiční akcie naproti tomu investorům obvykle nenabídnou srovnatelná práva a povinnosti při účasti na společnosti.

Na investiční akcii musí být specificky vyznačeno, zda je s ní spojeno hlasovací právo. Jsou však velmi likvidní, protože společnost má povinnost jejich odkupu. Vlastníci jejich prostřednictvím mohou investovat do strategií nabízených sicavem. Přitom se obvykle nemusejí podílet na činnosti společnosti. Úprava proto spojuje výhody běžné obchodní společnosti zakladatelské akcie s výhodami flexibilního investování – investiční akcie.

J

ak se bude vypořádávat Na postup vydávání a odkupování investičních akcií se obdobně použije

úprava vydávání a odkupu podílových listů. Postup a podmínky vydávání a odkupování investičních akcií budou povinně upraveny ve stanovách sicav spolu se způsobem a četností výpočtu jejich aktuální hodnoty. Investiční akcie se bude odkupovat za hodnotu vyhlášenou ke dni žádosti o její odkoupení. Aktuální hodnota investiční akcie se zásadně vypočte jako podíl fondového kapitálu investičního fondu připadající na jednu investiční akcii, v případě investičních akcií vydaných ke konkrétnímu podfondu se bude počítat pouze z fondového kapitálu předmětného podfondu. Výpočet aktuální hodnoty bude probíhat ve lhůtách určených stanovami, přičemž tato lhůta bude maximálně dva týdny v případě standardního fondu a jeden měsíc v případě speciálního fondu, který neinvestuje do nemovitostí. V případě speciálního fondu investujícího například do nemovitostí budou moci být akcie ohodnocovány dokonce ve

ajetek ve fondech Jak jsme již uvedli, sicavy budou mít velmi usnadněnou možnost vytvářet podfondy. V tomto ohledu je třeba říci, že takový podfond je účetně a majetkově oddělená část jmění sicav.

V rámci jednotlivých podfondů bude možné realizovat různé investiční strategie a nebude přitom nutné zakládat samostatné entity. Potenciálně se tak sníží administrativa, náklady na vydávání investičních akcií i kapitálová náročnost stavu, splnění kapitálových požadavků se bude sčítat za celou společnost, nikoliv za jednotlivé podfondy. „Sicav musí mít monistickou vnitřní strukturu, to znamená, že správní rada a ředitel, nikoliv dozorčí rada a představenstvo. Ve správní radě se bude koncentrovat obchodní vedení a kontrolní funkce,“ tvrdí Matuštík.

Do obchodního rejstříku se jako základní kapitál zapisuje pouze částka vložená úpisem zakladatelských akcií, nikoliv investičních. Upisování investičních akcií tak nemá na výši zapisovaného základního kapitálu vliv. U inves-

46 sicav a sicar

tičních akcií se také neuplatní obecné postupy pro zvyšování a snižování základního kapitálu, proces nebude zatížen přísnými formálními požadavky. Upisovat investiční akcie však lze jen na základě veřejné výzvy k úpisu.

Možnost vytvářet podfondy musí být specificky stanovena ve stanovách.

Obecně lze takovou možnost doporučit. Informace o možnosti zakládat podfondy se zapisuje do obchodního rejstříku, samotné podfondy však nikoliv. Každý podfond musí mít samostatný status. Jsou-li investiční akcie vydány pro podfond, vlastníci těchto akcií mohou, jestliže to stanovy připustí, hlasovat o záležitostech týkajících se tohoto podfondu samostatně, nemají-li takové záležitosti významný dopad na jiné podfondy. Z investičních akcií vztahujících se k podfondu bude obyčejně vyplývat podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku vztahujícím se právě k podfondu, nikoliv k celému sicavu.

J

ak to bude s daněmi Ministerstvo financí pro účely vnějšího připomínkového řízení zveřejnilo i návrh novely zákona o daních z příjmů, která reaguje na terminologické a související změny vyplývající z nového občanského zákoníku, záko-

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

na o obchodních korporacích a zákona o mezinárodním právu soukromém. „Z hlediska kolektivního investování přináší návrh novely zcela přepracovaný systém zdanění. U subjektů kolektivního investování se nově rozlišuje mezi základním investičním fondem a zbytkovou kategorií investičních fondů. Motivem pro rozlišení je zavést u subjektů kolektivního investování otevřených veřejnosti a u subjektů, které investují pouze do specifických aktiv, výhodnější daňový režim,“ říká Matuštík Podle něho by ostatní subjekty měly mít stejný režim zdanění jako běžné obchodní společnosti. Test, zda investiční fond podléhá specifickému režimu zdanění, se neověřuje fakticky, ale právě posouzením, zda je forma uvedena mezi základními investičními fondy v zákoně o daních z příjmů.

Na zisky vytvořené základními investičními fondy se speciálním režimem zdanění bude aplikována sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 0 procent. Nicméně na výplaty podílů na zisku z takových fondů nebude aplikováno osvobození. Jinak řečeno bude činnost základního investičního fondu od daně osvobozena, při distribuci zisku investorům dojde k jeho zdanění. Činnost ostatních investičních fondů bude podléhat běžné sazbě

daně z příjmů právnických osob. Podíl na zisku pro investory by však měl být od daně osvobozen. Podfondy sicavu jsou zákonem specificky vyjmenovány jako druh základního investičního fondu (0% zdanění činnosti, zdanění při výplatě zisku). Návrh novely zákona však samotný sicav za základní investiční fond nepovažuje.

Výše popsaný koncept představuje návrh předložený do vnějšího připomínkového řízení. Domníváme se, že před jeho implementací v něm může dojít k dalším změnám.

Akciová společnost s proměnným kapitálem (sicav) -- vydává dva druhy akcií, tzv. zakladatelské akcie a investiční akcie -- spojuje v sobě výhody plynoucí z vlastní právní subjektivity (právní osobnosti) a otevřené formy fondu kolektivního investování (tzv. openend funds) -- nejvýraznější změnou oproti „běžné“ akciové společnosti bude možnost pružně měnit výši základního kapitálu, ale také možnost exitu, tj. zpětného odkupu investičních akcií společností od akcionářů

Komanditní společnost na investiční listy Komanditní společnost na investiční listy, též známá jako sicar, je zákonem definována jako komanditní společnost, v níž jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář) a podíly společníků, kteří ručí za její dluhy omezeně, tj. do výše svých nesplacených vkladů (komanditisté), jsou představovány investičními listy. Formy sicar bude moci využít výhradně fond kvalifikovaných investorů. Zavedení komanditní společnosti jako formy investičního fondu je koncepčně určeno především pro private equity fondy a fondy rizikového, venture kapitálu a má představovat českou obdobu limited lability

partnership (Anglie), sicar (Lucembursko) či komanditní společnosti podle nizozemského práva. Pro zjednodušení převoditelnosti podílů komanditistů budou vtěleny do cenných papírů – investičních listů. V investičních listech bude vtělen podíl komanditistů a nejen veškerá práva, ale i veškeré povinnosti s ním spojené. Bude to cenný papír.

Sicar bude moci vydávat i různé druhy investičních listů, se kterými budou moci být spojena zvláštní práva. Komanditistům bude umožněno vlastnit více investičních listů bez ohledu na jejich druh pouze v případě, že tak stanoví společenská smlouva.

Komanditní společnost na investiční listy (sicar) -- komanditní společnost, v níž jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář) a podíly společníků, kteří ručí za její dluhy omezeně (komanditisté), jsou představovány investičními listy -- této formy bude moci využít výhradně fond kvalifikovaných investorů -- pro zjednodušení převoditelnosti podílů komanditistů budou vtěleny do cenných papírů – investičních listů

podílové fondy 47

Investice do vzdělání přinášejí nejvyšší úroky.

Benjamin Franklin

Více informací o trhu Forex a vůbec o obchodování s měnovými páry přináší aktuální číslo Make Money. Časopis Make Money si objednejte na webových stránkách www.FMG.as.

48 analýza

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

O dluhopisech s nízkým a vysokým výnosem Pomineme-li nemovitostní fondy, tak absolutně nejoblíbenějšími fondy mezi českými investory jsou dluhopisové fondy. Češi v nich mají 85,5 miliardy korun.

Avšak analytici říkají: To, že dluhopisy nesly solidní výnos v minulosti, zdaleka neznamená, že jej ponesou i v následujících letech. Není proto od věci říci, jak se to s dluhopisy vlastně má.

Autor: Roman Dvořák, analytik Pioneer Investments ČR

I

nflace je zákeřným plevelem v zahrádce našich úspor. Její růst mnohdy přichází náhle a nečekaně.

Dokonce i taková míra inflace, která není vysoká, způsobuje po mnoha letech velké ztráty na našem majetku.

Například průměrná roční inflace ve výši tří procent sníží hodnotu našeho majetku za třicet let o více než polovinu. Málokterá investice přitom dokáže náš majetek chránit před inflací neustále. Dluhopisy, stejně jako komodity, zlato i akcie, v minulosti proti inflaci několikrát selhaly.

Při náhlém a prudkém růstu spotřebitelských cen, jako na přelomu 70. a 80. let, státní dluhopisy na inflaci nestačily. Od roku 1973 do září 1981 vzrostly spotřebitelské ceny v USA více než dvakrát (9,2 % p. a.), zatímco státní dluhopisy jen asi o polovinu (5 % p. a.). Jakmile se však americké centrální bance podařilo splnit prioritu číslo jedna – zastavit růst cen –, trpěliví investoři se kladného reálného zhodnocení přece jen dočkali.

S koncem extrémní inflace nastaly dluhopisům zlaté časy. Za výrazným zpomalením růstu spotřebitelských cen nebylo jen utažení měnové politiky centrální bankou, ale také růst produktivity díky novým technologiím v 90. letech, migrace levné pracovní síly z Číny a nakonec i to, že se inflace finančních aktiv nepřelévala do reálné ekonomiky. Dvouciferná inflace se do americké ekonomiky nikdy nevrátila, přesto státním dluhopisům oslavy po dlouhých třiceti letech skončily. Výnos do splatnosti nejen amerických, ale i německých a českých státních dluhopisů spadl nejníže v historii, a to dokonce pod míru inflace. Ta je přitom taktéž velmi nízká, stejně jako inflační očekávání. Investoři se přitom bojí inflace nejméně za poslední tři roky. Na konci dubna klesla meziroční míra inflace v USA na 1,1 %, přičemž ještě před dvěma lety přesahovala tři

procenta. Podobně v eurozóně klesla inflace v dubnu na 1,2 %, přičemž před dvěma lety se pohybovala těsně pod třemi procenty.

To znamená, že dnes neohrožuje kladnou reálnou výkonnost dluhopisů vysoká inflace jako v minulosti, ale jejich nízký výnos. Jestliže státní dluhopisy od konce dvouciferné inflace poměrně snadno překonávaly inflaci o deset procentních bodů ročně (!), v 90. letech pak o pět a poslední dekádu o tři procentní body, v současné době lze považovat za úspěch, když se jim podaří překonat inflaci o pár desetin procent ročně. S takovým neperspektivním výhledem přestala být většina institucionálních investorů spokojena, a proto začala hledat alternativy. Když zůstali u dluhopisů, jejich nejoblíbenější dluhopisovou investicí se tak staly dluhopisy s vysokým výnosem.

Zejména firemní dluhopisy rozvíjejících se trhů a dluhopisy finančních institucí.

Tyto dnes tolik oblíbené dluhopisy přitom představují zajímavou investiční příležitost teprve od konce sedmdesátých let, kdy se poprvé objevily na trhu. K jejich rozmachu přispěla zejména vysoká inflace a neochota bank půjčovat. V době vysoké inflace byly bankovní úvěry příliš nákladné, a proto firmy hledaly levnější zdroje financování. Navíc banky během krize, ze strachu z nesolventních dlužníků,

analýza 49

výrazně omezovaly půjčky. Jak píše profesor Glenn Yago, úvěr tehdy dostaly jen ty největší a nejbonitnější společnosti, ale paradoxně nikoli ty nejinovativnější, s nejvyšší návratností kapitálu a s nejrychlejším tempem růstu. Trh s těmito „junk bondy“, jak

poslední známá hodnota je za duben, kdy dosahovala pouze 1,8. Pozitivní je také míra likvidačního zůstatku, která u těch emitentů, kteří od začátku roku zkrachovali, dosahuje vysokých 77 %.

Vedle dluhopisů s vysokým výnosem si institucionální investoři oblíbili

Dluhová krize v 80. a 90. letech vrcholila hromadnými bankroty rozvíjejících se ekonomik. Některé z nich, jako např.

Argentina a Indonésie, zbankrotovaly v té době třikrát, Nigerie dokonce čtyřikrát. V posledních letech je však bankrot země velmi ojedinělým jevem.

První dluhopisy vznikly ve středověké Itálii. Byly jedním z prvních nástrojů k uchování hodnoty peněz před inflací. O dluhopisech se mluvilo jako o stroji času, který přenáší peníze do budoucnosti.

se jim také říká, měl tedy obrovský potenciál růstu, protože jen malé procento firem dosáhlo na investiční rating. Mnoha firmám, které od bank nedostaly úvěr nebo si jej prostě nemohly dovolit, proto nezbývalo než začít jako zdroj financování využívat dluhopisy s vysokým výnosem. Jejich věřiteli se staly především finanční instituce, ale také podílové fondy.

S průměrným výnosem ve výši 14,5 % p. a. a mírou bankrotu 2,2 % p. a. to byla v 80. letech velmi výdělečná investice. Ovšem také v dalších dekádách dosahovaly tyto dluhopisy velmi vysoké výkonnosti.

Jak vyplývá z průzkumu agentury Fitch, dluhopisy s vysokým výnosem jsou v současné době nejoblíbenější dluhopisovou investicí mezi institucionálními investory. Důvodem není jen několikrát vyšší výnos proti státním a firemním dluhopisům investičního stupně, ale i dobrá finanční kondice firem. Současná míra bankrotu spekulativních firem v eurozóně i USA zůstává velmi nízká, v obou případech pod historickým průměrem. V loňském roce dosáhla míra bankrotu amerických spekulativních firem jen 1,9 %, přičemž historický průměr je 4,6 % (od roku 1980 do roku 2012).

V letošním roce by se podle agentury Fitch měla míra bankrotu držet na podobných hodnotách kolem dvou procent. Zatím se míra bankrotu pohybuje pod dvěma procenty, její

i dluhopisy rozvíjejících se trhů. Příznivé ratingové hodnocení a výhled, v kombinaci se zajímavým výnosem, učinily z rozvíjejících se trhů atraktivní investiční příležitost. Hodnocení méně rozvinutých trhů se od 80. a 90. let výrazně zlepšilo. Tyto dříve často krachující a velmi nestabilní trhy si získaly větší důvěru investorů a respekt ratingových agentur. Lepší hospodaření vlád a dobře fungující monetární politika centrálních bank strhla z rozvíjejících se zemí nálepku spekulativních investic. např. Turecku, Mexiku, Filipínám, Indii, zvýšila v uplynulých letech agentura Fitch rating ze spekulativní do investiční kategorie. Pozitivní trend v přehodnocování úvěrové kvality dluhu rozvíjejících se zemí pokračuje.

V roce 2012 zvyšovala agentura Fitch rating v regionu rozvíjejících se trhů celkem 13krát, zatímco jej snižovala pouze sedmkrát. Na vyspělých trzích byl poměr opačný – výrazně převládalo snižování ratingu.

Lépe než vyspělé jsou na tom rozvíjející se země také z pohledu míry zadlužení. Za posledních deset let klesl na rozvíjejících se trzích podíl veřejného dluhu k HDP z 50 % na méně než 40 %. Podle Mezinárodního měnového fondu bude tato míra zadlužení pokračovat v poklesu až k 30 % v roce 2017. Pro porovnání: Míra zadlužení vyspělých zemí je asi třikrát vyšší a nepřepokládá se, že bude klesat tak rychle.

Od roku 1995 bankrotuje na celém světě v průměru méně než jedna země ročně, přičemž nezkrachovala žádná s investičním ratingem. Bankroty, které se odehrály za posledních deset let, neměly závažné dopady na globální ekonomiku a finanční trhy. Zbankrotovaly totiž ekonomiky jen malého významu, například Jamajka, Ekvádor či Dominikánská republika.

Fakt, že se institucionální investoři dnes tolik nebojí rizika, dokládá jejich očekávání ohledně výše spreadů čili o kolik budou podle nich výnosy u rizikovějších dluhopisů vyšší proti bezpečným státním dluhopisům. Když byli investoři v průběhu druhého kvartálu dotazováni na to, jaký pohyb očekávají u spreadů pro jednotlivé kategorie dluhopisů během příštích 12 měsíců, očekávali buď stejné, nebo nižší spready napříč celým dluhopisovým trhem, s výjimkou dluhopisů vyspělých trhů, kde většina očekávala spready stejné nebo rozšířené (čili růst rizika). Nejvíce investorů očekávalo zúžení spreadů u firemních dluhopisů rozvíjejících se trhů, dluhopisů finančních institucí a dluhopisů s vysokým výnosem. To znamená, že u těchto dluhopisů se očekával další pokles kreditního rizika, a proto růst jejich cen. Zdá se tedy, že tyto dluhopisy nepřišly o svůj potenciál překonávat inflaci, a mohou tudíž převzít štafetu po těch státních, které si na vyšší výnosy budou muset několik let počkat.

50 analýza

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Zbrzdí útlum QE americkou ekonomiku? Čekají nás letní měsíce, kdy akciové trhy obvykle příliš nerostou. V Evropě probíhaly v posledních letech pravidelně letní krize a i investoři chtějí odjet na dovolenou.

Letošní vstup do léta je však poznamenán diskusí o útlumu několik let trvajících politik kvantitativního uvolňování (QE), jenž bude mít vliv nejen na americkou ekonomiku.

Autor: Petr Hájek

D

luhopisový trh v USA je v područí Fedu a jeho kvantitativního uvolňování. Poslední červnové týdny ukazují, jak investoři nelibě nesou jakékoliv diskuse na téma útlumu QE. Jelikož útlum QE s sebou přinese sníženou poptávku po dluhopisech, investoři se jich snaží co nejdříve zbavit, protože je jasné, že jejich ceny budou klesat a s jejich poklesem porostou jejich výnosy. Růst výnosů amerických dluhopisů však může být nebezpečný pro oživení americké ekonomiky, ale nejen jí. Pokud by se výnosy desetiletého kupónového dluhopisu vrátily na normální úroveň, pak by začaly brzdit oživení nemovitostního trhu, přičemž ten je nezbytný pro ekonomické oživení. Co tedy může ovlivnit kroky představitelů americké centrální banky?

N

ebezpeční spekulanti Pokud by se měly vrátit běžné výnosy dluhopisů, znamenalo by to pro celou ekonomiku obrovský šok.

V minulosti se totiž běžně dluhopisy obchodovaly s výnosem okolo meziročního růstu nominálního HDP. Mezi 50. a 70. léty minulého století býval výnos pod tímto ukazatelem, protože investoři nedokázali odhadnout budoucí rostoucí inflaci. Nicméně později se toto již naučili a výnosy dluhopisů přerostly růst HDP během 80. let a vydržely tak až do počátku 90. let.

Tehdy již po 70. letech, kdy ekonomika USA (nejen ona, ale i další, například Velké Británie) prožila období stagflace (relativně vysoká inflace se stagnujícím růstem HDP), investoři očekávali vyšší

inflaci, prodávali dluhopisy stále více, tím rostly jejich výnosy a vláda, potažmo centrální banka, tak byla donucena začít s inflací bojovat. Tito investoři tak pomohli snížit inflaci. Dnes se takovým investičním společnostem často říká nebezpeční spekulanti a mnoho vládám a různým aktivistům jsou trnem v oku. Ukázkovým příkladem budiž Řecko a další země, kde dluhopisové investory, kteří v případě nesouhlasu s vládní politikou prodávají dluhopisy a tím prodražují její dluhovou službu, nemají příliš v lásce.

Tito investoři byli od startu politik QE zřetelně utlačováni Fedem, neboť ten měl větší moc nad nákupy dluhopisů, a tedy i jejich výnosů, než tito investoři.

V Evropě jejich aktivity utlumil Mario Draghi, když pronesl na konci loňského července, že pro záchranu eura udělá cokoliv. Samozřejmě s poklesem nákupů dluhopisů Fedem, případně jinými centrálními bankami, získávají tito investoři, kteří dle mého názoru ekonomicky nutí vlády a centrální banky dělat efektivnější politiky, více prostoru. Meziroční nominální růst HDP byl v prvním čtvrtletí v USA 3,4 %.

Pokud by začaly růst výnosy 10letého dluhopisu k této úrovni, pak by to bylo pro ekonomiku nebezpečné a způsobilo by jí to přinejmenším velký šok.

Do amerických dluhopisů začali v posledních letech investovat i drobní investoři přes různé ETF a podílové fondy. S poklesem cen dluhopisů začali tito také rychle prodávat tyto na dluh vázaná aktiva a skoro bych řekl, že musejí být v šoku, protože jen v červnovém týdnu končícím ve středu

5. přišly dluhopisové fondy o 10,9 miliard dolarů. Přitom poslední výraznější odliv se udál, a to zhruba v polovičním objemu, naposledy na podzim 2011.

Další sledovaný týden přišly dluhopisové fondy o dalších 13,5 miliardy a ty akciové o 2 miliardy, takže peníze z dluhopisů se do akcií nepřelily. Týden nato (týden končící 19. 6.) přišly dluhopisové fondy o dalších osm miliard.

Kapitálový odliv z dluhopisů je tak velmi výrazný.

Z

ačarovaný kruh V první polovině června oznámila The Mortgage Bankers Association, že průměrná úroková sazba na 30leté hypotéky s fixním úrokem a výší do 417 500 USD vzrostla na 4,15 % – nejvyšší hodnotu od března 2012. To okamžitě utlumilo refinancování. Refinanční index tak první týden v červnu vzrostl o 5 %. Na druhou stranu jeho výše je stále 11 % pod hodnotou o dva týdny dříve a 36 % níže, než byl poslední vrchol na začátku května. Žádosti o hypotéku na nový dům tak zůstávají pozadu za trendem (resp. celkovým počtem hypoték čili vč. hypoték na existující domy). Budouli výnosy dluhopisů stále růst směrem k výši tempa růstu HDP, pak to bude velké riziko pro oživení nemovitostního trhu. Téměř to vypadá jako začarovaný kruh. Růst nemovitostního trhu snižuje nezaměstnanost, což ale nutí Fed tlumit QE. Útlum QE tlačí na růst výnosů dluhopisů, což na oplátku tlumí růst nemovitostního trhu, a tedy ohrožuje pokles nezaměstnanosti. To opět motivuje Fed k pokračování v QE. V tako-

analýza 51

vém scénáři by měl Fed začít cílovat výnosy dluhopisů, jak jsem naznačil v minulých číslech Make Money.

Při pohledu na stav ekonomik rozvíjejících se zemí, nejen BRIC, kterým se od počátku roku nedaří, je jistě novým strašákem mezi investory možnost nějaké další finanční krize v některé z těchto zemí. MSCI Emerging Market Index sledující akcie v rozvíjejících se zemích klesl od počátku roku do poloviny června o 6,4 %. MSCI World index je na tom výrazně lépe s růstem 10,9 % od počátku roku. Ligu vede Japonský NIKKEI s růstem 21,4 % a S&P 500 o 14 %. S akciemi se v rozvíjejících zemích topí logicky i měny. Zcela logicky se tak děje proto, že investoři v zrcadle diskusí o útlumu QE se chtějí zbavit dluhopisů a dalších aktiv v daných zemích (např. zmíněných akcií) a zjišťují, že likvidita se z těchto trhů rychle ztrácí. Peníze tak neplynou nikam jinam než do USA. Dolar v posledních týdnech významně posiluje a peníze, jdou-li dále a nezůstávají v podobě hotovosti, jdou do krátkodobých instrumentů peněžního trhu (např. pokladničních poukázek).

Dluhopisové trhy se pomalu stabilizují a investoři buď čekají, nebo se pomalu začínají adaptovat na nové hladiny úrokových sazeb různých dluhových instrumentů. Zatím není vůbec jisté, že budou peníze vrženy do akciového trhu, ale jestli ano, pak to může způsobit výrazný růst celého trhu. To dále bude motivovat k výprodejům v rozvíjejících se ekonomikách, kapitálový příliv do USA, a proto i další posilování dolaru.

C

ena zlata padá Federální rozpočet prožívá úctyhodný pokles deficitu. Za posledních 12 měsíců činil deficit 871 mld. USD, což je o 342,8 mld. USD méně než o rok dříve. To by mohl Fed použít jako důvod útlumu QE. Prostě by sdělil, že již není nutné nakupovat tolik dluhopisů, a nákupy by snížil. Kolik jich vlastně Fed nakoupil? Od 25. listopadu 2008, kdy Fed spustil různé varianty kvantitativního uvolňování, nakoupil do letošního května 1,4 bilionu USD ve vládních dluhopisech. Za stejné období vzrostl objem veřejně držených dluhopisů o 5,5 bilionu USD. Fed tak v tomto období financoval 25 % půjček federálnímu rozpočtu.

Mezi rizika dalšího vývoje patří pokles inflačních očekávání. Spread (rozdíl ve výnosech) 10letého dluhopisu a 10letého TIPS (vládního dluhopisu chráněného proti inflaci, Treasury

Téměř to vypadá jako začarovaný kruh. Růst nemovitostního trhu snižuje nezaměstnanost, což ale nutí Fed tlumit QE. Útlum QE tlačí na růst výnosů dluhopisů, což na oplátku tlumí růst nemovitostního trhu, a tedy ohrožuje pokles nezaměstnanosti.

Inflation Protected Security) významně narostl. Výnos TIPS tak vzrostl více než výnos klasického kupónového dluhopisu. Spreadtak klesl, a proto klesla z pohledu investorů i očekávaná inflace. Výnos TIPS (dále tím rozumíme výnos 10letého proti inflaci chráněného dluhopisu) vzrostl z –0,62 % o 126 bps (bazických bodů, 1,26 %) dne 2. 5. na +0,64 % dne 24. 6. Jinými slovy investoři prodávali více TIPS než klasické dluhopisy, protože se přestali bát inflace. To je nebezpečné, protože začnou-li ceny klesat, pak lidé a firmy přiškrtí spotřebu, investice a budou méně utrácet v očekávání nižších cen v budoucnosti. To ekonomice k oživení rozhodně nepomůže. Klesající strach z inflace tak snižuje i ceny zlata, které investoři nakupují ze stejného důvodu jako TIPS. Výnos TIPS je negativně silně korelovaný s cenou zlata. Je až neuvěřitelné, jak letošní propad cen zlata dokázal předpovědět růst výnosů TIPS. Očekávaná inflace odvozená ze zmíněného spreadu klesla o 0,66 bps z 2,59 % (13. 2.) na 1,93 % (24.6.).

V posledních týdnech klesly inflační očekávání více, než rostly výnosy TIPS, což mělo za následek významný růst výnosů klasického kuponového 10letého dluhopisu.

S

trašák je, ale není velký Shrňme si nyní rizika, kterých se v posledních měsících všichni báli, ale která se (možná zatím) nestala realitou.

Každé léto od konce americké bankovní krize prožívala Evropa svou vlastní krizovou situaci, ale letos to konečně vypadá, že se žádná letní turbulence konat nebude. Kyperská epizoda v březnu zůstala navzdory očekávání mnoha osamocena a nedošlo k nákaze dalších zemí. Naopak, půjčky ECB evropským měnovým institucím soustavně klesají a nerovnováhy způsobené přesunem kapitálu (mezi centrem a periferií eurozóny) přes platební systém TARGET 2 se také vracejí k normálu.

Na podzim loňského roku naznačil Netanjahu, že dá přednost diplomatic-

kému postupu, ale nebude-li se tento dařit, na jaře nebo v létě 2013 zaútočí na Írán. V Íránu je čerstvě zvolen umírněný prezident. Jeho moc je sice prakticky zanedbatelná, ale Izrael zatím na Írán nezaútočil. Severní Korea si žádá diplomatické rozhovory s USA. Podobné žádosti v minulosti spíše oddalovaly konkrétní kroky související s ústupem od jaderného programu, nicméně pořád je lepší žádat o rozhovory a obnovovat obchodní aktivity s Jižní Koreou než strašit válkou, testovat rakety a rušit příměří.

Na druhou stranu rostou očekávané zisky (forward earnings) amerických akcií (s poklesem jejich cen bude navíc zisk na akcii vyšší). To je podivuhodné, protože klesají očekávané tržby (S&P 500 forward revenues). Mnoho indikátorů, jež jsou korelované se zmíněným akciovým indexem, roste velmi málo a jejich tempo růstu klesá. Např.

US manufacturing and trade sales vzrostly do dubna meziročně pouze o 1,5 %. Fiskální útes naštěstí také nebyl pro ekonomiku USA takovou brzdou, jak většina ekonomů očekávala. Federální výdaje v reálném HDP v prvním čtvrtletí (Q1) klesly o 8,7 % (saar, seasonally adjusted annual rate, sezónně očištěná roční míra), ale růst HDP v druhém čtvrtletí vzrostl o 2,4 %, resp. o 3,3 % bez federálních výdajů. V květnu vzrostly meziročně prodeje maloobchodu (retailu) o 4,3 % a dosáhly tak v tomto měsíci rekordu, přičemž nezaměstnanost dále klesala.

Daňové škrty tak ekonomiku příliš nezbrzdily, ale výrazně zvýšily příjmy vlády s následným poklesem deficitu.

O tom však již byla řeč výše.

V

olatilní trhy Růst cen akcií od 5. června značí, že strategie investovat v USA je přihlédnutím k problémům rozvojových zemí stále jedinou vhodnou strategií.

Celý červen byly trhy velmi volatilní a pravděpodobně takové zůstanou celé léto. Záznam z posledního zasedání FOMC (Federal Open Market Committee, bankovní rada Fedu) z půl-

52 analýza

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

ky června přinesl zajímavé informace.

Především uvádí, že „rizika ve výhledu ekonomiky a na trhu práce od loňského podzimu významně klesla“, a přitom ještě 1. května předchozí záznam uváděl „rada stále spatřuje rizika pro další ekonomický vývoj“. Poslední zpráva opakuje slib ponechat úrokové sazby blízké nule tak dlouho, jak jen bude nezaměstnanost nad 6,5 %. A také uvádí, že zachová současné tempo QE, dokud se situace na trhu práce znatelně nezlepší. Rovněž přinesla nové informace, které jistě zvýšily investorům hladinu adrenalinu v krvi.

Mezi tyto informace patří nový odhad vývoje nezaměstnanosti (provedený Fedem), kdy příští rok se tato bude pohybovat mezi 6,5 % a 6,8 % (pokles z březnové předpovědi 6,7 % – 7 %). Předpověď na rok 2015 poklesla z intervalu 6 % – 6,5 % na 5,8 % – 6,2 %. To znamená, že hraniční hodnoty 6,5 % bude dosaženo dle aktuálních výpočtů Fedu již v roce 2014. Pak není překvapivé, že po zveřejnění této zprávy začaly výnosy dluhopisů růst. Bernanke na následné tiskové konferenci však uvedl, že

dosažení hranice 6,5 % neznamená automatický počátek konce QE, ale spíše počátek diskuse o jejím konci na půdě FOMC (což je zajímavé ve stínu toho, že již lednový záznam z jednání rady přinesl informace o diskusi na téma konce QE). Také však řekl, že již dosažení hodnoty 7 % bude považováno za významné zlepšení podmínek na trhu práce. Fed tedy začne snižovat nákupy v rámci QE ještě tento rok, jestliže bude nezaměstnanost klesat v trendu, na kterém by dosáhla hodnoty 7 % v polovině příštího roku (tak jak dle Bernankeho očekává většina členů FOMC).

P

ohyb spíše k volatilitě Dobrou zprávou tedy je, že podle FOMC je ekonomický výhled lepší, ale již zmíněný růst výnosů dluhopisů působí negativně na refinancování.

Tomu se nelze divit. Výnos 10letého dluhopisu vzrostl z letošního minima 1,66 % dne 2. 5. na 2,57 % dne 24. 6. – na nejvyšší hodnotu od 8. 8. 2011.

Alan Greenspan uvedl na půdě senátu 16. 2. 2005, že dlouhodobé úrokové míry klesaly několik posledních měsíců

i přesto, že Fed zvýšil cílovou sazbu o 150 bps (1,5 %). Tuto neobvyklou situaci připsal pokračující globalizaci, která snižuje inflaci celosvětově a zvyšuje světové úspory. Na druhou stranu měl problém s tím, použít toto jako logické vysvětlení, protože globalizace pokračovala mnoho let a dlouhodobé sazby klesaly pouze 9 měsíců v řadě.

Toto neočekávané chování trhů nazval záhadou a krátkodobou odchylkou od běžného chování, kterému bude porozuměno až s odstupem času.

Bernankeho záhadné chování trhů má snazší vysvětlení. Doufal, že když bude mít tiskovou konferenci po každém zveřejnění zprávy ze zasedání FOMC (a měl ji ve většině případů), na které bude trhům vysvětlovat každý krok, tak je uklidní. Nicméně tiskové konference s ohledem na růst výnosů dluhopisů zjevně trhy neuklidnily. Postupně zjišťuje, že poklidný konec QE může být mnohem problematičtější, než očekával. Kvůli volatilitě a nepředvídatelným reakcím dluhopisového trhu budou investoři do akcií pravděpodobně vyčkávat a trh se bude pohybovat spíše směrem k velké volatilitě.

O vývoji světové ekonomiky a rizicích dalšího vývoje Během minulého hospodářského cyklu měli investoři na výběr mezi tím, jít investovat do Číny, resp. investovat opravdu globálně a participovat na vývoji největšího rozvíjejícího se trhu světa, nebo zůstat v USA, resp. spíše v rozvinutém světě.

Autor: Petr Hájek

H

ospodářský cyklus konce 90. let jasně favorizoval USA, ale hned ten další již vzhledem ke startu zemí BRIC svou výkonností trh USA jasně předčil.

S&P 500 vzrostl mezi 11. 3. 2003 a 9. 10. 2007 o 95 %, přičemž MSCI Emerging Market stock index vynesl 282 %. Jak jsem již psal v minulých číslech, v minulém hospodářském cyklu se dařilo akciím sektorů MEI (Materiály, Energie a sektor průmyslu – Industrials), které jasně benefitovaly z rychlé globalizace a hospodářského růstu roz-

víjejících se zemí. Zmíněné sektory tehdy vynesly: Energie 223,2 %, Materiály 153,8 %, Utilities 138,7 %, Průmysl 124,9 %, Telekomunikační technologie 112,4 %, IT 102 %, S&P 500 95,5 %, Finanční sektor 83,1 %, Cyklické spotřební zboží (Consumer Discretionary) 81,4 %, Necyklické spotřební zboží (Consumer Staples) 57,5 % a Zdravotnictví 43,6 %.

I

nvestoři zůstanou v USA Investice do akcií rostly globálně také. Čistý příliv kapitálu do všech akciových

fondů činil 913 miliard USD, přičemž z toho 511 miliard přiteklo do akciových fondů, které Investment Company Institute rozdělil na globální a mezinárodní, rozvíjející se trhy a regionální. Tyto typy fondů přitáhly v současném cyklu (do dubna 2013) pouze polovinu tohoto objemu (konkrétně 257 mld. USD).

Současný cyklus však jednoznačně favorizuje scénář, kdy investoři zůstanou v USA a nepůjdou investovat globálně. Od 9. 3. 2009 vzrostl (k 27. 6.)

S&P 500 o 111,92 % a MSCI Emerging Market stock price index vzrostl

analýza 53

o 62,76 %. Evropa je na tom podobně a Japonsko ještě hůře. Ze sektorů jsou na tom Materiály a Energie nejhůře právě kvůli slabému globálnímu růstu.

Industrials jsou třetím nejvýnosnějším sektorem a rozhodně by neměly v portfoliu chybět. V současném cyklu hrají prim sektory cyklického spotřebního zboží a finanční sektor (jejich akcie již při pohledu na P/E jsou již relativně drahé).

Pokud se globální růst nevzpamatuje – a nejsou data, která by nasvědčovala tomu, že se vzpamatuje –, tak strategie zůstat v USA by měla vynést více než jakákoliv jiná strategie s expozicí vůči světu. Tržby S&P 500 jsou vysoce korelované s mnohými globálními ukazateli. Slabá světová ekonomika tak pro ně není dobrou zprávou. Uvedené tržby jsou např. korelované se světovou produkcí a objemem světového exportu.

Do března vzrostla světová produkce meziročně jen o 1,8 % a exporty o 1,5 %. Exporty jsou na svém vrcholu a produkce se v posledních několika měsících téměř zastavila – blízko svých rekordních hodnot. Tržby S&P 500 jsou také korelované s indexem CRB raw industrials (subindexem CRB). V současném cyklu se tento index dostal na vrchol 11. 4. 2011 a po zbytek toho roku klesl o 19,1 %. Od té doby jde do strany, stejně jako globální růst. To pro tržby samozřejmě vůbec není dobré.

Podívejme se nyní na jednotlivé světové regiony.

N

ejen Evropa je šnek Evropa by jistě ráda zažila alespoň nějaký růst, ale jak v Německu, tak ve Francii jde průmyslová výroba do strany již zhruba dva roky. Itálie a Španělsko jsou na tom ještě hůře a do této skupiny patří i Velká Británie, jejíž index produkce se stále pohybuje pod hodnotou z roku 2009.

Země BRIC prožívají mnoho problémů.

V současnosti není žádný problém najít špatné zprávy o Číně. Během května tam dramaticky poklesl příliv kapitálu. Dne 14. 6. dokonce nebyla vláda schopna prodat zamýšlený objem dluhopisů celý. Ceny práce navíc stále rostou. Dobrou zprávou je, že se vládě daří alespoň zlepšovat kvalitu ovzduší.

Do měst se nastěhovalo na 250 milionů lidí, kteří pomohli Číně k růstu.

Růst HDP ztrácí na tempu (ze 7,4 % během Q4 2012 klesl na 7,7 % během Q1 2013) a dubnová a květnová data nenaznačují, že by se trend otáčel.

Importy klesly v dubnu meziročně o 0,8 % vlivem importu mnoha komodit, především různých kovů (např. mědi,

Evropa je v recesi, Indie na nejnižším tempu růstu za desetiletí a její exporty nerostou již od počátku roku 2011. V Brazílii demonstrují desítky tisíc lidí kvůli špatným veřejným službám, policejnímu násilí a vládní korupci. Není tak divu, že se nedaří ani dalším zemím ve světě. hliníku) a nejvýznamněji uhlí. Tempo PPI inflace kleslo v květnu meziročně na nejnižší hodnotu od září 2012 (–2,9 %). Tempo růstu exportu kleslo pouze na meziročních 0,6 %, což je nejnižší hodnota od listopadu 2009. V Číně jsou nyní dlouhé kilometry dálnic, které téměř zejí prázdnotou, stejně jako celá města, obchodní centra, mosty, železniční stanice a letiště. Průmyslové komplexy platí zbytečně fixní náklady za nadměrnou a nepotřebnou výrobní kapacitu. Agentura Fitch nedávno varovala, že čínský celkový dluh (v širší definici zahrnující dluhy domácností, soukromého sektoru a místních vlád, nikoliv však dluh centrální vlády) vzrostl ze 130 % HDP v roce 2007 na 210 % během prvního čtvrtletí 2013. Takový úvěrový boom s sebou nesl a stále nese opravdu mnoho neefektivních investic jako v zemích ASEAN před vypuknutím asijské krize v roce 1997.

Na začátku června začala čínská vláda řešit problém v bankovním sektoru, který již prožívá zamrznutí úvěrového trhu (credit crunch). Akcie přímo letí dolů a ekonomika nadále oslabuje (což přinejmenším naznačují nadále klesající ceny mědi a ceny v průmyslu).

V Japonsku se společnosti zdráhají nakupovat kapitálové zboží i přes vládní stimulační politiku. Bank of Japan však 11. 6. zlepšila výhled ekonomiky. Index NIKKEI je jedna velká kapitola kvantitativního uvolňování: Od listopadu 2012 vynesl již několik desítek procent, ale poslední dobou se chová spíše volatilně a nepředvídatelně. Takový vývoj mi začíná připomínat konec ohňostroje, kdy obloha je rozsvícená, ale hluk utichl.

Pak je jen tma, ticho a show skončí.

Evropa je v recesi, Indie na nejnižším tempu růstu za desetiletí a její exporty nerostou již od počátku roku 2011.

V Brazílii demonstrují desítky tisíc lidí kvůli špatným veřejným službám, policejnímu násilí a vládní korupci. Není tak divu, že se nedaří ani dalším zemím ve světě. Naopak rizika, že v některé rozvojové zemi vypukne finanční krize, tak dále narůstají.

C

redit crunch Červnové výprodeje dluhopisů po celém světě mi nepřipomínají velkou rotaci a přesun peněz směrem k akciím, ale spíše likvidaci pozic pro uspokojení margin callů v jiných zemích na jiných aktivech. Takový proces může velmi snadno způsobit finanční nákazu, jak tomu bylo během asijské krize. Peníze z dluhopisů jdou tak do hotovosti a krátkodobých instrumentů peněžního trhu – a také do dolaru, jak je vidět z jeho posílení za posledních několik týdnů.

Výnosy dluhopisů nerostou jen v USA, v rozvíjejících se ekonomikách rostou ještě více a dluhopisové aukce nekončí fiaskem jen v Číně.

To je scénář, kdy může být spuštěna nějaká finanční krize v rozvojovém světě, případně celosvětový credit crunch, kdy zamrzne úvěrový trh.

Poslední globální credit crunch z let 2008–2009 vycházel z USA, v letech 2010–2012 byly epicentrem globálního credit crunch periferní země eurozóny a nyní to vypadá na rozvíjející se země v čele s Čínou. Asijská krize měla obrovské regionální přesahy, ale nevyvolala globální krizi, resp. nezasáhla globální ekonomiku, protože ta tehdy byla méně významnou než dnes.

Současné problémy rozvojového světa se zatím nepřetavily v celosvětovou úvěrovou krizi a velmi pravděpodobně se tak ani nestane, ale pokud by se tak stalo, vliv na globální ekonomiku by byl výrazně větší než v roce 1997 během asijské krize. Nizozemská kancelář pro analýzu hospodářské politiky zveřejnila, že průmyslová výroba v rozvíjejících se zemích vzrostla v dubnu na rekordní úroveň a přerostla tu v rozvinutých ekonomikách o 54,8 %. V roce 1997 přerostla přitom průmyslová výroba v rozvinutých zemích tu v rozvíjejících se zemích o 35,9 %. V březnu tvořily země G7 rekordně nízký podíl světového exportu, a to 31,9 %. Výhled světové ekonomiky tedy není zrovna příznivý, a proto bude nejlepší zůstat u dolarových investic v USA.

54 etf

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Ne všechny burzovně obchodované fondy kopírují index O to, co je výhodnější, zda klasické podílové fondy, nebo burzovně obchodované fondy, takzvané ETF, se vedou vášnivé spory. Pro ETF hovoří nižší pořizovací náklady, pro klasické fondy větší pohodlí investorů a levnější náklady na zajištění proti měnovému riziku. Avšak chytrý investor se nehádá a hledá příležitosti u obou produktů.

„Burzovně obchodované fondy již nemusejí pouze kopírovat sledovaný index. Na trhu se objevují nové aktivně řízené fondy, které mohou překonat výkonnost trhu. Portfolio manažeři těchto ETF se snaží vybírat tituly, u nichž se očekává růst tržní ceny.

Celková nákladovost ETF s aktivní správou je oproti klasickým podílovým fondům nižší,“ říká Roman Müller ze serveru specializovaného na ETF. Jedním z hlavních rozdílů mezi podílovými a burzovně obchodovanými fondy je podle Müllera způsob správy portfolia. V prvním případě se o portfolio fondu stará manažer, který může být při výběru vhodných cenných papírů velmi aktivní. Na základě nejrůznějších analýz vybírá tituly, u nichž očekává zajímavé zhodnocení. Cílem působení manažera je přinést podílníkům vyšší zhodnocení, než nabízí určitý trh čili index.

O

kopírování indexu „U naprosté většiny burzovně obchodovaných fondů není cílem překonat trh, ale co nejvěrněji jeho výkonnost kopírovat. K dosažení tohoto cíle není zapotřebí aktivně vyhledávat atraktivní tituly, ale postačí udržovat v portfoliu ETF přesně ty tituly, které reprezentují sledovaný index,“ vysvětluje Müller a dodává, že oproti klasickým podílovým fondům jsou váhy jednotlivých titulů v portfoliu ETF a indexu shodné. Vynechány mohou být cenné papíry, jejichž váha je zanedbatelná a nákup by byl obtížný či nákladný.

Avšak ne všechny burzovně obchodované fondy se drží svého většinového

nastavení, čímž je ono kopírování indexu čili nákup například akcií přesně podle složení ETF sledovaného indexu.

Jejich portfolio je naopak aktivně spravováno manažerem fondu. „V Evropě jsou to například fondy Pimco Euro Short Maturity Source ETF a Pimco European Advantage Government Bond Index Source ETF. Obě ETF investují do státních dluhopisů.

Na akcie evropských firem je zaměřen fond Source Man GLG Europe Plus Source ETF,“ vyjmenovává Müller.

Pouze těmito fondy to však nekončí.

Podle švýcarského internetového deníku Chasch.ch se nabídka aktivně spravovaných akciových ETF nabízených například v Evropě stále rozrůstá. Cach jmenuje například JB Smart Equity ETF World, JB Smart Equity ETF Emerging Markets, JB Smart Equity ETF Europe a JB Smart Equity ETF Asia. Správu fondů mají na starosti manažeři společnosti Swiss & Global Asset Management.

P

řekonání indexu „Cílem ETF je přinášet vyšší zhodnocení, než nabízí srovnávací index, přičemž jako benchmark slouží u všech fondů indexy rodiny MSCI. Oproti pasivně řízeným burzovně obchodovaným fondům jsou jednotlivým akciím přiřazovány váhy nikoliv podle jejich tržní kapitalizace, ale na základě výsledků vlastních analýz,“ vysvětluje Müller.

Podle něho tak manažer aktivně spravovaného ETF fondu vyhledává podhodnocené akcie, u nichž očekává růst.

Zdůrazňuje i celkově nižší náklady na správu ETF fondů.

Za správu ETF s aktivní správou si účtuje společnost Swiss & Global Asset Management 0,45 % ročně. Celková nákladovost fondu (ter) se pohybuje mezi 0,6 % a 0,7 %. U pasivně řízených ETF stejného zaměření se pohybuje celková nákladovost kolem 0,4 %, v případě klasických podílových fondů je to okolo 1,8 %. Z tohoto pohledu zůstala nákladovost na velmi příznivé úrovni.

Dodejme, že ve výše uvedených případech není zahrnut poplatek za nákup těchto burzovně obchodovaných fondů.

A jak říká v rozhovoru Martin Tománek ze společnosti Partners, zahraje-li v neprospěch investora měnové riziko, i oproti klasickým podílovým fondům podstatně levnější ETF ve správě se nakonec v nákladech investora mohou zcela srovnat s běžným podílovým fondem.

K

onkurence podílovým fondům Roman Müller však hájí své. Říká, že v posledních letech si burzovně obchodované fondy získaly řadu příznivců především díky své transparentnosti, rychlé obchodovatelnosti, příznivým celkovým nákladům a pestré nabídce produktů. V současné době lze pomocí ETF investovat do různých tříd aktiv, pokrýt téměř všechny myslitelné regiony, země či sektory. V době finanční krize si investoři oblíbili i ETF investující do drahých kovů. „Vezmeme-li v úvahu všechny výhody burzovně obchodovaných fondů a podaří-li se manažerům překonat výkonnost trhu, možná se ETF s aktivní správou brzy stanou nebezpečnou konkurencí pro klasické podílové fondy,“ uzavírá.

etf 55

Jaké možnosti nabízejí klasické ETF Exchange Traded Funds nabízejí stejně jako otevřené podílové fondy možnost investování do většího množství rozlišných titulů a nástrojů kapitálového trhu koupí pouhého jediného cenného papíru. Znamená to, že pro tyto fondy je typické portfolio, do kterého zařazují v odpovídajících poměrech především akcie společností ze sledovaného indexu.

Moderní neindexové ETF bývají ve většině případů konkrétně zaměřeny na určitý sektor, region, komoditu nebo dluhopisové nástroje a do svého portfolia pořizují kromě akcií jednotlivých společností také deriváty, futures kontrakty a obligace. Drobný investor proto může prostřednictvím ETF rázem spekulovat na ceny komodit, měny a vývoje sazeb mezibankovního trhu bez nutnosti skládat vysoký počáteční kapitál, shánět brokera s širší licencí a nabídkou služeb a zakládat si jiný účet než takový, který potřebuje pro obchodování s akciemi.

Participace investora v tomto fondu je reprezentována certifikátem, který je standardně obchodován přímo na burzovních trzích a nabízí vesměs stejné možnosti investování právě tak jako obyčejná akcie. Lze tudíž využívat tradičních technik obchodování, a proto možnosti nákupu na úvěr, prázdné prodeje (short sells = spekulace na pokles ceny), zadávání limitních Stoplossů a časově disponovaných příkazů, opční obchody apod.

Kromě toho některé ETF také poskytují pravidelné výplaty dividend nebo kuponové platby. Na rozdíl od klasických podílových fondů ETF zpětně neodkupují od zákazníků jejich podíly, ale ty jsou předmětem obchodování na burze, a tak je cena ETF určována nabídkou a poptávkou, která se mění prakticky neustále v průběhu celého dne, na rozdíl od otevřených podílových fondů, kdy je cena zpravidla určena až na konci obchodního dne.

Správci každého ETF mají povinnost zajišťovat neustálou likviditu, takže pomineme-li riziko selhání tvůrce trhu, nemělo by se stát, že v případě, kdy ceny akcií na burze letí strmě dolů, nemáme komu prodat akcii ETF nebo ji od koho nakoupit.

Nespornou výhodou investice do ETF je především úspora vstupních nákladů, které mohou být několikanásobně vyšší v případě investice do podílového fondu se stejnou strukturou aktiv.

Jak již bylo řečeno, jediným přímým poplatkem je provize obchodníkovi za nákup a prodej ETF a nepřímý roční poplatek manažerům fondu za jeho obhospodařování a správu ve výši, která se pohybuje v rozmezí 0,05% (pasivní správa) až 0,5% u aktivně spravovaných ETF. Nejobvyklejšími ETF jsou indexové ETF, které jsou složeny z takových cenných papírů, jež nejlépe dokážou kopírovat vývoj vybraného akciového indexu. K únoru 2009 se ve Spojených státech obchodovalo s 439 indexovými ETF v celkové hodnotě 290 mld. USD, 210 mezinárodními indexovými ETF v celkové hodnotě 95 mld. USD a 69 dluhopisovými indexovými ETF v hodnotě 64 mld. USD. Investoři tak např. mohou skrze ETF spekulovat na vývoj těch největších světových akciových indexů jako Dow Jones Industrial Average (DIA), Nikkei (EWJ) apod.

Trh nabízí komoditní ETF, které podílníkům umožňují participovat na pohybu určité komodity, od zemědělských produktů po drahé kovy. Na rozdíl od indexových ETF však nejsou složeny s akcií, ale z futures či jiných kontraktů. Pro představu: Ve chvíli, kdy kupujete ETF na zlato, nekupujete si ETF složené ze zlatých prutů, ale ETF obsahující aktiva, která jsou zlatem krytá. Pro investory tak prostřednictvím komoditních ETF, jež se obchodují stejně jednoduše jako akcie, vzniká zajímavá alternativa v komparaci s jinak obtížnějším obchodováním na samotných komoditních trzích jako NYMEX či COMEX, např. SPDR Gold Shares (GLD), United States Oil (USO).

Oblíbené jsou i měnové ETF, které kopírují vývoj vybraných měn. Existují rovněž ETF, jež nekopírují pouze jednu specifickou měnu, ale rovnou celý koš měn. Nejčastěji jsou tato ETF zkonstruována tak, že obsahují futures na vybranou měnu nebo přímo hotovostní deposita sledované měny, např.

Currency Shares Euro Trust (FXE), US Dollar Money Market (LSE).

Co se týče sektorových ETF, jsou to ETF složené z koše cenných papírů nejlépe reprezentujících sledovaný sektor, např. finanční, biotechnický, energetický atd. Zároveň jsou zkonstruována ETF i na vybrané regiony, popř. konkrétní státy, jež reflektují jejich performaci, např. SPDR Consumer Staples (XLP), SPDR Basic Industries (XLB).

Neobvyklé nejsou ani pákové ETF, které na rozdíl od klasických ETF reflektují vývoj vybraných indexů či sektorů s mnohem větší citlivostí. Velmi často se u nich setkáváme s označením bullish a bearish, kteréž jasně demonstrují, na jaký vývoj daný instrument sází (bullish – růst trhu; bearish – pokles trhu). V praxi lze tak pořídit ETF, které kopíruje vývoj vybraného indexu, např. S&P 500 s dvojnásobnou či trojnásobnou rychlostí. Jsou to tudíž velmi sofistikovaná ETF složená nejen z akcií, ale zároveň ze swapů či z vybraných derivátů, nejčastěji futures.

Se zvýšenou volatilitou na trzích roste i popularita těchto ETF, např. Financial Bull 3x Shares (FAS), Technology Bear 3x Shares (TYP).

Zatímco jedni ETF vychvalují, kritici upozorňují na to, že za určitých okolností může být investice do ETF nevýhodná, a to především při investování malých částek v častých intervalech, kdy výše poplatků může být v konečném důsledku vyšší než u klasických podílových fondů. Dalším faktorem, jenž by investory od tohoto finančního instrumentu mohl odradit, je výše odchylky mezi vývojem tržní ceny a NAV sledovaného ETF, která při extrémních tržních turbulencích může přesáhnout až míru 10 %. Za další „slabinu“ ETF může být považováno i slabé pokrytí mimoamerických indexů. Kdyby tak měl investor potřebu koupit zahraničně orientované ETF, zjistí, že škála aktuálně nabízených ETF je v porovnání s podílovými fondy jednoduše nedostatečná. A pak ještě to měnové riziko: Za koruny ETF nekoupíte.

56 komodity

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

PRĹŽVODCE SVÄšTEM INVESTOVĂ NĂ?

%ÄœH]HQ 2013 Ăž

Duben 2013 Ăž Ăšnor 2013 Ăž .YÄŒWHQ Ăž

Investujte 150 korun mÄ›sĂ­Ä?nÄ› do vaĹĄĂ­ prosperity – pĹ™edplaĹĽte si Ä?asopis Make Money!

„HouĹĄtina Ä?eskĂ˝ch akciĂ­ nenĂ­ tak hustĂĄ, aby se v nĂ­ nÄ›kdo ztratil.â€?

„Spekulace se stĂĄvĂĄ smrtelnĂĄ v tom okamĹžiku, kdy ji zaÄ?nete brĂĄt smrtelnÄ› vĂĄĹžnÄ›.“ „Nevěřte tomu, Ĺže se o vĂĄs na starĂĄ kolena postarĂĄ stĂĄt nebo nÄ›jakĂĄ penzijnĂ­ spoleÄ?nost.

Sami musĂ­te usilovat o co nejvÄ›tĹĄĂ­ finanÄ?nĂ­ sobÄ›staÄ?nost.â€?

„Wall Street je jedinÊ místo, kam jezdí lidÊ v Rolls Roycech, aby si nechali poradit od lidí, kteří jezdí metrem.�

150 KĂž 6,90 â‚Ź

150 KĂž 6,90 â‚Ź

150 KĂž

150 KĂž Âź

VeťkerÊ informace na webových strånkåch www.FMG.as.

český akciový trh 57

Index PX za poslední týdny výrazně oslabuje Nejhorší v regionu střední Evropy. Žádné dobré vyhlídky a propad všech cen akcií.

To jsou zkratkovité titulky analýz hodnotících český akciový trh za poslední měsíc.

Autor: Pavel Daniel, www.quote.cz

10. 5. 2013 – 26. 6. 2013

20. června – reakce akcií na prohlášení Fedu o tom, že program kvantitativního uvolňování skončí zřejmě na konci letošního roku.

960

920

Od poloviny května index PX klesá. Podle analytiků hlavně kvůli pádu akcií ČEZ. Za tím stojí pokles cen elektrické energie z důvodu nadprodukce německých obnovitelných zdrojů.

880

15. 5.

22. 5.

Index PX je pod tlakem nejen kvůli poklesu okolních burz, ale také pod tlakem investorů, kteří se od České republiky odvracejí,“ vysvětluje důvody dramatického pádu hodnoty českého akciového indexu Tomáš Menčík ze společnosti Cyrrus. A data mu dávají za pravdu. Ukazují totiž, že v podstatě všechny velké blue chips tituly pražské burzy jsou v negativním trendu, mají velké problémy a jejich dlouhodobá perspektiva je s velkým otazníkem. „A problémem je i to, že zahraniční investoři z českého trhu téměř zmizeli.

A nejen oni. Z pražské burzy se stahují i čeští investoři. A to buď úplně, nebo částečně s tím, že své finance obě skupiny investují v Německu nebo ve

29. 5.

6

Spojených státech,“ doplňuje Menčík.

Klíčové emise pražského trhu vykazují podle Menčíka následující problémy.

Telefónica CR se potýká s velkou nejistotou ohledně příchodu čtvrtého telekomunikačního operátora, eviduje klesající zisky a nové tarify pravděpodobně tyto zisky ještě srazí.

U NWR je možné vidět globální pokles průmyslové aktivity, firma má problémy s ocelářstvím na Ostravsku, protože největší odběratelé uhlí, společnosti Evraz a Mittal, omezují produkci. NWR se do toho všeho ještě musí potýkat s nízkými cenami uhlí.

Index PX nepříznivě ovlivňuje i emise Erste Bank, která se navíc rozhodla emitovat nové akcie. A nejen ona.

12. 6.

19. 6.

Obrovské zadlužení vykazuje mediální společnost CETV, má špatné cash flow a potýká se s nepříznivými podmínkami na mediálním trhu. A optimismu nevidět. I Milan Vaníček, ředitel odboru analýz finančního trhu J&T Banky, považuje pád hlavních emisí v Praze za hlavní důvod oslabení indexu PX. „Index PX klesá i proto, že klesá ČEZ, který výkon indexu zásadně ovlivňuje,“ tvrdí.

A výhled? Podle analytiků nic moc. „Krátkodobý až střednědobý výhled je spíše nepříznivý. Důvodem je globální blbá nálada a očekávané budoucí snížení likvidity v systému, čímž nemám na mysli jen pražskou burzu,“ uzavírá Vaníček.

58 forex

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Dolar a jen Z měnového trhu je jednoznačným vítězem cenových pohybů měnový pár USD/JPY čili americký dolar vůči japonskému jenu. Koncem května americký dolar proti jenu rostl a dosáhl hodnoty 102,14 po té, co na trhu poskočil o více než jedno procento vzhůru.

Autor: Jan Rys, www.quote.cz

102

Teprve po tiskové konferenci BoJ v čele s Haruhiko Kurodou, který naznačil, že Japonsko už nebude stimulovat ekonomiku, se začal kurz dolaru proti jenu vzpamatovávat.

100

98

96 Pokles dolaru byl zaviněn nedostatečnou podporou ekonomiky, která byla od Centrální banky Japonska očekávána.

94 3. 6.

A

nalytici na přelomu května a června předpovídali, že se dolar nachází v silném býčím trendu, a očekávali, že rostoucí trend bude pokračovat i nadále, i když upozorňovali i na krátkodobé výkyvy. „Takové očekávání bylo na místě,“ konstatoval Setya Wibow, analytik FXinstructor.

Jenže pozitivní výhledy dolar dlouho nevydržel a oslabil. Špatné makroekonomické zprávy z Číny pak poslaly kurz měnového páru zase o kousek níž. To se ovšem nelíbilo japonské centrální bance a radost z toho neměli

10. 6.

17. 6.

ani ve Spojených státech. Investoři proto netrpělivě čekali na reakci obou zemí. Po projevech představitelů japonské exekutivy a finančního světa přišlo skutečně oslabení jenu, který poklesl k hodnotě 99,70 jenu za dolar.

Poté následovalo mnoho cenových výkyvů. K dalšímu většímu propadu došlo uprostřed měsíce června, kdy se dolar obchodoval znovu okolo hodnoty 98,00 jenu. „Příčina poklesu je především v nedostatečné podpoře ekonomiky, která byla od Centrální banky Japonska očekávána,“ řekl Azeez Mustapha, analytik

24. 6.

společnosti Insta Forex Group.

Po tomto poklesu kurz dolaru vůči jenu už jen oslaboval. Na konci měsíce ovšem dolar obrátil směr, v očekávání prohlášení Fedu. Jenže jeho šéf Ben Bernanke trhům vzkázal, že USA program kvantitativního uvolňování alespoň částečně omezí na konci letošního roku. Reakce na jeho slova byla okamžitá. Trhy začaly padat a americký dolar posilovat. „Dolar by se tak na konci roku 2013 mohl dostat na hodnotu 110,00 jenu,“ hodnotí současnou situaci Miroslav Frayer, ekonom Komerční banky.

zahraniční akcie 59

ENI k nákupu ještě není…

Akcionáři ENI, nadnárodní ropné společnosti se sídlem v Itálii, letos moc klidu neměli.

Společnosti padá cena akcií, byť patří mezi největší soukromé ropné firmy na světě.

Podniká v 85 státech světa a zaměstnává přes 78 tisíc lidí. Její akcie jsou obchodovány na milánské a newyorské burze.

Autor: Jana Divinová, www.quote.cz

19,50

pokles – 2. týden v únoru, obvinění šéfa ENI z korupce

19,00 18,50 18,00 17,50 17,00 16,50 pokles – na konci ledna, snížení odhadu zisku

16,00

růst – začátek března, vyhlášení strategie firmy pro období 2013–2016

15,50

2013

O

Únor

d začátku roku cena akcie ENI spíše klesala a vypadá to, že ještě klesat bude. Na nákup to podle analytiků zatím ještě nevypadá, ale co není, může být. První významnější pokles přišel na konci ledna po snížení odhadu letošní úrovně zisku firmy Saipem. „Vzhledem k tomu, že ENI je největším akcionářem této společnosti, se pod tlak dostaly i její akcie. Krátce po reportu Saipem došlo k poklesu akcií ENI o více než 5 %,“ říká Jiří Šimara ze společnosti Cyrrus. Další pokles na sebe nenechal dlouho čekat.

Za únorový pokles může obvinění šéfa ENI z korupce. Cena akcie poklesla až k 17 eurům, což byla nejnižší úroveň

Březen

Duben

od listopadu loňského roku. ENI se zabývá se hlavně těžbou ropy a zemního plynu, ale také zpracováním a distribucí ropných produktů nebo výrobou elektrické energie. Společnost vznikla v roce 1953 jako státní společnost Ente Nazionale Idrocarburi.

V letech 1995–2001 byla společnost zprivatizována.

První výraznější růst akcií přišel až se začátkem března. „Akcie akcelerovaly s vyhlášením strategie firmy pro období v letech 2013 až 2016. Následující dva měsíce, duben a květen, nepřinesly žádné klíčové události a titul posílil až k 19 eurům. Tato úroveň se ukázala jako strop a po neúspěšném pokusu

Květen

Červen

o její proražení se akcie postupně sesunuly až k nynějším 15,5 eura,“ tvrdí Jiří Šimara.

Avšak z pohledu technické analýzy není podle analytiků zatím ENI k nákupu. V posledních dnech sice došlo k výprodeji na velkém objemu, nicméně nyní bude probíhat na trhu ještě čištění pozic za nižšího objemu. „Cena by mohla spadnout ještě pod 15 eur. Rezistentní úrovni je úroveň 14,80 – 14,90, kde se nachází dno z minulého roku a zároveň je to 61procentní pokles rozdílu minim z roku 2011 a letošních lednových maxim,“ myslí si Michal Valentík, hlavní investiční stratég ČP Invest.

60 komoditní trh

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

A pořád se těží…

Ke konci roku 2012 a na počátku roku 2013 převládl na komoditních trzích optimismus, který vyplýval z naděje na pokračování oživení americké ekonomiky.

A hodně se toho namluvilo o mědi.

Autor: Mirek Jaroš, www.quote.cz

3,9 3,8 polovina dubna, minimální cena mědi na úrovni 3,08 dolaru za libru

Cena mědi USD/libra

3,7 3,6 3,5 3,4 3,3 3,2

začátek ledna 2013, oscilace ceny mědi v prvním čtvrtletí roku 2013 kolem hodnoty 3,7 dolaru za libru konec února 2013, průměrná cena mědi v prvním čtvrtletí roku 2013 3,59 dolaru za libru

3,1 3,0 2,9 3. 12. 2012

C

17. 1. 2013

ena mědi pokračovala v prvním čtvrtletí roku 2013 v oscilaci okolo hodnoty 8 000 amerických dolarů za tunu (3,6 dolaru za libru). Tříměsíční průměrná cena mědi činila v prvním čtvrtletí 7 928 dolarů za tunu (3,59 dolaru za libru). V průběhu tohoto období dosáhla cena mědi maximální hodnoty ve výši 8 114 dolarů za tunu (3,68 dolaru za libru). Poté klesla na úroveň 7 486,25 dolarů za tunu (3,4 dolaru za libru). Minima v tomto

1. 3. 2013

16. 4. 2013

období dosáhla cena mědi na úrovni 6 800 amerických dolarů za tunu (3,08 dolaru za libru). Dalším impulsem pro růst ceny mědi byla naděje na oživení ekonomické situace v Číně.

Díky těmto pozitivním očekáváním cena červeného kovu rostla společně se zájmem investorů. V roce 2012 se na komoditním trhu projevil převis poptávky po mědi nad její nabídkou v celkové hodnotě 340 tisíc tun. Tento převis se v průběhu října 2012 postupně změnil v převis nabídky v celkové

30. 5. 2013

hodnotě 237 tisíc tun. Změna převisu poptávky v převis nabídky souvisí s očekáváním trhů a s růstem cen akcií.

Pro tento rok analytici předpovídají tlak na pokles ceny mědi. Jedním z důvodů je skutečnost, že měď se obchoduje výrazně nad svými výrobními náklady.

Ty se v současnosti pohybují na úrovni přibližně 5 000 amerických dolarů za tunu. Analytici chápou jako magickou hodnotu mědi cenu ve výši 3 amerických dolarů za libru čili 6 615 amerických dolarů za tunu.

b2b 61

Na trh přišel nový investiční certifikát CFA Institute, celosvětové sdružení investičních profesionálů, na své 66. výroční konferenci v Singapuru oficiálně představilo spuštění programu Claritas Investment Certificate, který je přístupný i pro uchazeče v České republice.

Registrační poplatek včetně veškerých studijních materiálů činní 685 amerických dolarů.

Jsou však i skupinové slevy pro společnosti pro vícečetné registrace, kde cena může klesnout až na 485 dolarů,“ říká Petra Roberts, výkonná ředitelka CFA institutu v České republice.

T

akřka všem Podle ní je vzdělávací program určen širokému spektru profesionálů,

kteří s investičními odborníky pracují ve funkcích například v administrativě, IT, oboru lidských zdrojů, marketingu, prodeji, complianci či zákaznickém servisu.

Kurz je založen na samostudiu a vyžaduje asi 80 až 100 hodin přípravy během šesti měsíců. Tvoří jej sedm modulů, které pokrývají finanční odvětví, jeho postupy, investiční nástroje, strukturu odvětví, kontrolní opatření, metody práce s klientem a etiku. Vyvrcholením programu je online zkouška v individuálně zvoleném termínu v hlídaném testovacím centru.

Testovací centrum je i v Praze. „Studijní materiály jsou klasické eBooks čili materiály k elektronickému stažení. Vlastní zkoušku je pak možné udělat na počítači přes takzvanou Pearson VUE zkouškové centrum,“ vysvětluje Roberts.

Po úspěšném absolvování zkoušky kandidáti získají certifikát o vzdělání Claritas, který není zdaleka tak náročný ani nákladný jako CFA Program. „Zatímco CFA Program je určen především pro finanční analytiky, portfolio manažery, Claritas má mnohem širší záběr pracovních pozic od back office pres settlement až po PR a marketing.

CFA Program jde zároveň mnohem vice do hloubky a prohlubuje znalost finanční analýzy, analýzy účetních výkazů, různých druhů derivátů či sestavení investičního portfolia. Claritas naopak spíše seznamuje s finančními pojmy, které se ve finančním odvětví používají tak, aby všichni zaměstnanci společnosti poskytující finanční služby

měli lepší pojem o tom, o čem investiční business je,“ dodává Roberts.

Podle ní CFA Institute vyvinul certifikát Claritas v reakci na finanční krizi jako součást své iniciativy s cílem zvýšit důvěru ve finanční služby. Spuštění programu následuje po zpětné vazbě od vrcholových manažerů, regulátorů, akademických pracovníků a investorů.

Z vazby vyplynulo, že existuje poptávka po dostupném základním programu, který by účastníkům umožnil jasně porozumět odvětví investic a jejich profesní odpovědnosti v něm.

Dosud se do programu přihlásilo se více než 3 300 kandidátů ze 70 společností v 50 zemích. Zpětná vazba od účastníků údajně potvrzuje, že vzdělávací program je potřebný: 84 procent zapojených zaměstnavatelů uvedlo, že by program doporučilo dalším zaměstnancům a 85 procent zúčastněných zaměstnanců by program doporučilo kolegům.

N

ový standard?

John Bowman, CFA, ředitel spoluodpovědný za vzdělávací aktivity CFA Institute, potvrdil ambice programu stát se novým standardem pro vzdělávání: „Máme povinnost aktivně se podílet jak na obnově důvěry, tak na zvyšování kvalifikace pracovníků ve financích.

Certifikát Claritas je viditelný a hmatatelný krok pro každou firmu, která chce dát najevo svoje odhodlání dodržovat etické zásady a nabídnout zaměstnancům příležitost rozvíjet své schopnosti a dovednosti,“ uvedl Bowman.

62 q-shop.cz

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Nabízíme kvalitu, nikoli kvantitu Každá krize ukáže, kdo je odvážný a kdo jen čeká na lepší časy. Platí to i v byznysu, přičemž špatné časy odhalují příležitosti, které se nikdy nemusejí opakovat. A jednou z takových je nastartování nového online obchodního centra vydavatelství Financial Media Group (FMG). Nabízet bude knihy, e-knihy a audio-knihy o investování, Forexu, manažerských dovednostech, financích a psychologii, ale i luxusní pera a další elegantní kožené doplňky.

K nabídce více hovoří ředitelka obchodu Olga Chajmová.

Jak se bude online shop mall jmenovat?

Jeho jméno je spojeno s korporátní identitou vydavatelství a naznačuje, že je spojen s internetovým projektem finančního serveru Quote.cz. Řídíme se sloganem „quality not quantity“, proto i naše budoucí projekty budou mít vždy v názvu počáteční písmeno Q. Nový e-shop se z toho důvodu bude jmenovat Q-shop, www.q-shop.cz.

Jaká je cílová skupina Q-shopu?

Cílovou skupinou jsou lidé, kteří se chtějí orientovat ve světě financí, investování, byznysu, chtějí začít úspěšně podnikat nebo rozvíjet svůj potenciál a schopnosti. Je určen pro lidi, kteří již v tuto chvíli aktivně podnikají, anebo teprve čekají na tu správnou chvíli.

Co bude Q-shop nabízet?

Je koncipován tak, aby spotřební zboží dokázal nabídnout klientele, na kterou cílí naše vydavatelství. K výběru sortimentu nás inspirovali hlavně čtenáři a návštěvníci našich projektů čili lidé, kteří nemají problém investovat, hledají netradiční a zároveň cenné věci a jsou v rámci vyhledávání zboží časově omezeni.

U nás totiž naleznou na jednom místě vše potřebné pro jejich byznys a díky bohaté zásobě publikací dostanou také odpovědi na své dotazy o byznyse od takových byznysových guru, jako jsou Steve Jobs, Guy Kawasaki nebo Dale Carnegie.

Na českém online trhu vidíme trend, zvláště u slevových portálů, který ukazuje na fúze čili spojování. Nehrozí vám to?

Myslím, že ne. Považuji nabídku Q-shopu za natolik ojedinělou, že zatím o nějakých fúzích či propojování neuvažujeme. Není však vyloučeno, že dojde-li k nějaké zajímavé nabídce, spojení nastat může.

Kolik máte zboží a jak je v obchodě rozděleno? Jaké zboží nabídnete a proč?

Ráda bych citovala významného britského kritika Johna Ruskina: „Tak jako nemáš jíst jen pro chuť, tak nesmíš číst jen pro zábavu.“ Proto jsou jednou z mnoha kategorií motivační a vzdělávací knihy, e-knihy, audio-knihy o investování, Forexu, manažerských dovednostech, financích a psychologii od těch nejvlivnějších a nejslavnějších autorů, jako jsou Robert Kiyosaki, Jack Canfield, Donald Trump, Ivo Toman a mnozí další. Další kategorie je určena těm, kteří se chtějí reprezentovat. Takovým nabídneme krásná a luxusní pera, peněženky a další elegantní kožené doplňky. Sortiment zboží budeme však i nadále rozšiřovat i na základě návrhů a přání klientů.

Již v tuto chvíli nabízíme přes tisíc položek.

V čem si myslíte, že je Q-shop lepší než konkurence?

Domnívám se, že největší výhodou našeho obchodu je, že nenabízí jako ostatní portály směs zboží od A až po Z, ve které člověk po chvíli ztrácí přehled, ale je ucelený a zaměřuje se přímo a jasně na konkrétní potřeby podnikatelů. Jeho další přednost vidím v možnosti objednat si zboží bez registrace, což klientovi ušetří také spoustu času. A předností je rovněž přehlednost, kvalita a cena nabízeného zboží a příjemný design stránek. Říkala jste, že e-shop má být propojen s dalšími internetovými projekty.

Jak to bude fungovat?

Ano, v nejbližších měsících spustíme další náš projekt Q-webinar.cz, kde nabídneme online vzdělávání ve formě webinářů. Projekty Q-shop a Q-webinar se budou navzájem doplňovat.

Olga Chajmová ředitelka divize New Business Financial Media G roup

Více se však o tomto projektu dozvíte v dalších vydáních Make Money.

Jaká čísla v návštěvnosti, obratu či objemu objednaného zboží budete považovat za úspěch?

Obecně vycházím z čísla 2,4 milionu lidí. To je aktuální počet podnikatelů v České republice a dle nejnovějších ekonomických údajů toto číslo stále poroste. Ano, uznávám, že konkurence internetových obchodů je na českém trhu veliká, ale kdo se bojí, nesmí do lesa.

Jste mediální dům, uvažujete také nabízet vaše média v Q-shopu?

Při každém nákupu od nás klient získá jako pozornost jeden aktuální výtisk časopisu Make Money zdarma. Na stránkách Q-shopu budou také přístupná archivní čísla časopisu ke stažení zdarma ve verzi pdf. Synergii vidím také ve spojení se službou Q-webinar.cz a Quote.cz.

Co bude pro vás úspěchem projektu?

Pro mne bude úspěchem usnadnit byznysmenům podnikání tím, že jim poskytnu na našem portálu maximum možností, jak na jednom místě najít vše potřebné k jejich fungování v největším byznysu světa.

Uvažujete do budoucna o tom, že rozšíříte působnost Q-shopu i na jinou cílovou skupinu?

Ano, v případě, že se stávající podoba Q-shopu osvědčí, chceme zacílit i na perspektivní mladé manažery a studenty.

xx 63

Uvažujete o vstupu do podílového fondu?

Co si myslíte o zhodnocení peněz, které podílové fondy přinášejí?

Napište nám svůj názor na domácí i zahraniční podílové fondy.

Diskutujte na adrese www.facebook.com/quote.cz.

Česká veřejnost bohužel neumí finančně plánovat a své cíle plní jen krátkodobě.

Podílové fondy jsou obsaženy v jednom z nejrozšířenějších finančních produktů – v investičním životním pojištění.

Finanční gramotnost je stále na relativně nízké úrovni.

Veřejnost má minimum znalostí ve zhodnocování peněz v podílových fondech.

Pro většinu lidí zůstávají podílové fondy okrajovou záležitostí.

Quote.cz

Podílové fondy tvoří pouze osm procent z celkových finančních aktiv.

Preferuje fondy zahraniční, s mnohaletou historií a ratingovým ohodnocením.

Vyťukejte adresu www.quote.cz

Top Losers představuje vždy aktuální pětici nejztrátovějších titulů na americkém trhu.

Graf relativní účinnosti zobrazuje v procentním vyjádření vývoj hodnot konkrétních investic v určitém časovém období.

Ekonomický kalendář s předstihem upozorňuje na události ovlivňující dění na kapitálových trzích.

Analýzy a předpovědi předních tuzemských, ale i zahraničních odborníků popisují kondici a výhled různých investičních aktiv.

Top Gainers představuje vždy aktuální pětici nejziskovějších titulů na americkém akciovém trhu.

Kalkulátor měn ukazuje, kolik cizí měny dostane investor za jednu korunu, ale i údaje, kolik korun ho bude stát jednotka cizí měny.

Market data přinášejí tabulkové, grafické a „mapové“ přehledy o událostech, cenách a vývoji hodnot jednotlivých segmentů kapitálového trhu.

Finanční server Quote.cz zprostředkovává investorům hlavní události z kapitálových trhů v podobě Quote.cz nabízí ekonomické analýzy, technické analýzy, investiční mapy, graf relativní účinnosti investic nebo ekonomický kalendář.

Leading Stocks zobrazují aktuálně nejvíce obchodované akcie s jejich minimálními i maximálními cenami, včetně jejich nominálních i procentních změn. Součástí je i graf technické analýzy.

Investiční mapy zobrazují minimální, maximální a aktuální hodnoty vybraných investičních aktiv. Ukazují však i směr pohybu ceny a zhodnocení investice. Data jsou zobrazována pomocí odstínů třech barev, které označují ziskový, ztrátový nebo takzvaně „nulový“ vývoj ceny.

Quote.cz PŘEDPOVĚDI A ANALÝZY Zpravodajská rubrika „Analýzy a předpovědi“ je druhým pilířem informační základny finančního portálu Quote.cz. Zatímco první pilíř dává v podobě aktuálních čili „horkých“ zpráv jasné informace o tom, co se aktuálně děje na kapitálových trzích, rubrika „Analýzy a předpovědi“ poskytuje informace k rozhodování o podobě dlouhodobých a střednědobých portfolií. Rubriku tvoří výhradně texty, které redakce Quote.cz získává od předních tuzemských, ale i zahraničních odborníků, analytiků a ekonomů. Ti popisují kondici a výhled různých investičních aktiv rozdělených do stanovených segmentů kapitálových trhů, o kterých Quote.cz píše. Jsou to odborné analýzy a předpovědi pro český kapitálový trh, světové akcie, forexové čili měnové páry, komodity a ETF. Do rubriky se čtenář dostane pohodlnou a snadnou cestou přímo z hlavní stránky finančního portálu Quote.cz. Stačí, když počítačovou myší klikne v horní části homepage Quote.cz na název „Analýza, předpověď“ a v ní si poté vybere, jakou rubriku konkrétně chce pročíst.

Pavel Daniel, šéfredaktor Quote.cz

VÝVOJ CEN NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH V ČERVENCI 2013

Platinum / Platina

7,7

Orange Juice / Pomerančová šťáva

7,4

Nasdaq 100 / Nasdaq 100 Index

6,8

Russell 2000 / Russel 2000 Index

6,7

Palladium / Palladium – drahý kov

6,6

S&P 500 / S&P 500 (Standard & Poor's 500)

5,9

Crude Oil / Ropa

5,6

Cocoa / Kakao

5,2

DJIA / DJIA (Dow Jones Industrial Average)

4,9

Gold / Zlato

4,9

Lumber / Stavební dříví

4,5

Heating Oil / Topný olej

VÝVOJ KURZŮ AKCIÍ NA PRAŽSKÉ BURZE CENNÝCH PAPÍRŮ od 3. 6. dO 30. 7. 2013

4,0

Rough Rice / Hrubozrnná rýže

3,3

EUR / Euro

2,4

CHF / Švýcarský frank

2,3

Feeder Cattle / Telata

PX Index -3,99 TMR

1,9

JPY / Japonský jen

6,70

Pegas Nonwovens

3,61

Orco

3,54 3,30

1,7

CAD / Kanadský dolar

1,5

VIG

NZD / Novozélandský dolar

1,5

Komerční banka

2,40

Nikkei 225 / Nikkei 225 Index

1,4

Philip Morris

1,82

Sugar / Cukr

1,3

GBP / Britská libra

Pork Bellies / Vepřové půlky

0,0

-7,91

ČEZ

-15,11

Fortuna

-16,24

NWR

-0,2

Cotton / Bavlna

-1,0

Live Cattle / Hovězí maso

-1,0

30 Year Bond / 30leté americké vládní dluhopisy

-1,7

Lean Hogs / Vepřové maso

-1,7

USD / Americký dolar

-1,61

Erste Group / ČS

0,3 0,0

Copper / Měď

CETV

0,7

10 Year Bond / 10leté americké vládní dluhopisy

0,87

Telefónica ČR 0,35

0,9

Silver / Stříbro Wheat / Pšenice

Unipetrol

-43,36

CZK/EUR

0,51

CZK/USD

-0,89 0%

9%

18 %

36 %

45 %

Zdroj: BCPP

-2,1

AUD / Australský dolar

27 %

-2,3

Soybean Meal / Sojová mouka

-2,6

Oats / Oves

-3,6

Coffee / Káva

-4,9

Soybean Oil / Sojový olej

-8,4

Natural Gas / Zemní plyn

-9,6

Corn / Kukuřice

-10,7

Soybeans / Sojové boby

-15,4

0%

3%

6%

9%

12 %

15 %

NIC NEROSTE DO NEBE. INVESTUJTE S ROZUMEM.

PŘEDPLAŤTE SI MAKE MONEY A ZDARMA VÁM POŠLEME I VŠECHNA PŘEDCHOZÍ ČÍSLA! Únor 2013 č.2

Březen 2013 č. 3

Duben 2013 č. 4

Červen 2013 č. 6

„Spekulace se stává smrtelná v tom okamžiku, kdy ji začnete brát smrtelně vážně.“ „Wall Street je jediné místo, kam jezdí lidé v Rolls Roycech, aby si nechali poradit od lidí, kteří jezdí metrem.”

150 Kč

„Nevěřte tomu, že se o vás na stará kolena postará stát nebo nějaká penzijní společnost.

Sami musíte usilovat o co největší finanční soběstačnost.”

„NEPŘEKVAPÍ MĚ, KDYŽ EUROZÓNA ZKRACHUJE, ALE PŘEKVAPÍ MĚ, KDYŽ SE TAK STANE JIŽ ZÍTRA.“

„Houština českých akcií není tak hustá, aby se v ní někdo ztratil.”

150 Kč 6,90 €

150 Kč 6,90 €

150 K

150 Kč 6,90 €

Veškeré informace na webových stránkách www.FMG.as.

Nejrychlejší cestu bludištěm financí vám ukáže