našeškola:
2/Ročník 2 • ZDARMA • WWW.NASESKOLA.SOMT.CZ
Gymnázium Telč
Na soutěži získal náš časopis pětici ocenění
Ježíšek, nebo Santa Claus? Ludmila Leupoldová 18 let Určitě Ježíšek, to jemu jsem celé ty roky psala vánoční dopisy, to on mi vždycky donesl dáreček i když jsem zlobila. A Santa Claus, to je pro mě jen ta postava dědečka, která se mi neustále snaží namluvit, že se Vánoce bez Coca-coly neobejdou. Vladimír Gall 18 let
Pětice diplomů. Vybraní zástupci redakce převzali v moravské metropoli diplomy udělené v prestižní soutěži Školní časopis roku 2011. Foto: Archiv časopisu
Máme nejlepší typografické zpracování v Česku
Z prestižní soutěže pořádané ASK ČR v moravské metropoli si náš časopis před několika dny navzdory mezinárodní konkurenci odvezl pětici významných ocenění a finanční odměnu, redakce slavila. Inzerce
strana 4-5
našeškola: Gymnázium Telč
Na Facebooku hledej stránku s názvem „Naše škola: Gymnázium Telč“ Na Googlu napiš do vyhledávače „Naučíme vás číst“ Navštiv náš web - www.naseskola.somt.cz
Jsem Čech a nemám rád narušování české kultury přejímáním cizích kulturních zvyků a proto jsem jednoznačně pro Ježíška. Je to naše tradice a nevidím důvod, proč ji měnit. Jan Procházka 18 let Samozřejmě Ježíšek, je to česká tradice. Zavádění Santy Clause do českých Vánoc mi přijde jako „poameričťování „. S našimi tradicemi to nemá co dělat. Ať se jde vkrádat do baráku komínem za oceán.
Fotostrana: Návštěva z VŠCHT
našeškola:
Moderní hodina chemie předvedla střelbu z pistole, kapalný dusík a Peltierův článek
Nezapomenutelný zážitek si v pátek 9. prosince 2011 odnesli studenti prvních a druhých ročníků z Moderní hodiny chemie v podání Marka Lanče a Jiřího Vrány z pražské VŠCHT. Třičtvrtěhodinový program plný nejrůznějších experimentů byl zaměřen na přeměny energie. Mimo jiné si studenti mohli také zkusit, jaké to je být jedním z odporů elektrického obvodu. Lukáš Vejmelka Foto: 5x NŠ/Klára Štumarová
1
2/Ročník 2
Editorial
našeškola: Dobrý den, blíží se Vánoce, svátky klidu, proto jsme na poslední chvíli kvapem přispěchali s dalším vydáním časopisu Naše škola. Tentokrát proběhly grafické úpravy tohoto vydání, korektury, tisk samotný a s ním spojená kompletace a distribuce v neúprosném časovém sevření pouhých osmačtyřiceti hodin. Vše jsme zvládli a stihli bez větších problémů. Kudy chodíme, tam se chlubíme. A pokud to ještě nevíte, tak je na místě zdůraznit naše nedávné úspěchy na mezinárodní soutěži školních časopisů v Brně. Na vyhodnocení vyrazila část redakce v pátek 2. prosince 2011. O tom, jak celý den probíhal a co jsme vyhráli se dočtete na stranách čtyři až pět. Nezapomněli jsme okomentovat již tradiční dění v okolí Telče - rozsvěcování vánoční výzdoby, problematiku zimního stadionu, ale i odhalení sochy Pana Taua na třešťském autobusovém nádraží.
VÁNOČNÍ VIDEO naseskola.somt.cz/vanoce2011 Na stránkách časopisu si můžete prohlédnout naše videopřání k Vánocům.
PI S O S
V
IN
Y
ČA
olk š í š jlep 011“ e N „ ěže očiny 2 t u o ys zs V ě t s í i V asop ní č
YSOČ
www.naseskola.somt.cz
Ovšem jako největší úlovek, hotový sólo kapr, je rozhovor s ředitelem marketingového oddělení české pobočky T-Mobilu, Martinem Jarošem. Rozpovídal se o svém dětství, o tom, jak toužil být archeologem a přiblížil nám natáčení jeho reklam s Chuckem Norrisem. Víme, kde čerpá inspiraci. Chcete-li se o Martinu Jarošovi dozvědět více, nalistujte strany šestnáct a sedmnáct. Doporučuji zhlédnout naše vánoční video, na které je odkaz pod fotkou vlevo. Neopomněli jsme ani vzpomínku na zesnulého prezidenta Václava Havla. Petr Kroupa šéfredaktor
2
2/Ročník 2
Obsah Titulní strana: Anketa - Santa nebo Ježíšek?
Téma: Školní časopis roku 2011
Přední desky: Fotosada: Moderní hodina chemie
Editorial.............................................1 Obsah časopisu...............................2-3 Náš časopis opanoval přední příčky bezmála všech kategorií.................4-5
strana 4-5 strana
4-5
Telčský zimák je letos pod novým vedením........................................6
strana
Glosa: Prodloužená, aneb konec mého utrpení................................7 V Třešti byla odhalena dřevěná socha Pana Tau.............................8
strana
6
Vánoční hokejový turnaj bude letos potřetí................................. 11
Nedaleká včelí farma se otevřela veřejnosti......................................7
strana
7
11
Maturitní ples gymnázia bude i letos o Vánocích......................... 11
Silvestrovský výstup na Javořici bude i letos...................................6
strana
Třetí schůze Studentského parlamentu přinesla objasnění schránky důvěry a prospěchu na webu......10
8
Zemřel básník, výtvarný kritik, disident a legenda českého undergroundu Magor Ivan Jirous..........9
strana
11
2/Ročník 2
našeškola: Masarykova univerzita: Archeolog Tomáš Dvořák.......................12-13
Informace o časopisu
3
Naše škola: Gymnázium Telč Obsahově nezávislý zpravodaj „Naše škola: Gymnázium Telč“ vydávají jako občasník v nákladu 50 kusů studenti gymnaziálních oborů GOB a SOŠ Telč. Škola sídlí na adrese Hradecká 235, 588 56 Telč. Telefon: 56 75 84 551 (kancelář školy). Oficální stránku časopisu na Facebooku naleznete na: www.facebook.com/naseskola. V návaznosti na tištěnou verzi časopisu Naše škola funguje i její elektronická verze, která s důrazem na hyperlokálnost shrnuje dění nejen na Gymnáziu Otokara Březiny ale i v Telči a jejím blízkém okolí. Naleznete ji na webové adrese: www.naseskola.somt.cz Redakční tým, kontakty:
strana
12-13
Osud nejstarších ročníků je rozhodnut, studenti byli nedávno pasováni na maturanty..........14-15 Vánoční výzdobu rozsvítila i Telč...........................15 Třeťáci zachránili andulu...........15 Martin Jaroš: Rozbrečel Chucka Norrise a ukázal Bolka Polívku jako loužičku oleje. Dělá reklamy..................................16-17
Petr Kroupa šéfredaktor, grafik kroupa@technet.ms
Leoš Tejkl
zástupce šéfredaktora tejkl.leos@gmail.com
Eliška Nosková (eli), Daniel Páral (dap), Ivana Holcová (iva), Radim Tichý (tir), Jana Razimová (jar), Alena Urbánková (aja), Lukáš Vejmelka (luk), Lucie Skálová (ska), Jiří Mezera (jim), Veronika Pulkrábová (puw), Marie Majdičová (maj), Klára Štumarová (stu), Vít Vejmelka (vit), Dominika Cveková (cve), David Jacobs (daj), Simona Michálková (sim), František Holub (hof), Monika Salamánková (sam), Jakub Novotný (nov), Lucie Čechová (cel), Alžběta Langhammerová (lan), Jakub Dvořák (jad) a paní učitelka Mgr. Markéta Marešová Stanovisko redakce se nemusí ztotožňovat s obsahem zveřejněných příspěvků. Za obsahovou správnost a původnost příspěvků nese zodpovědnost vždy autor daného příspěvku. Grafické zpracování Petr Kroupa. Správa a vývoj webu Lukáš Vejmelka. Uzávěrka příštího čísla studentského časopisu Naše škola je 31. ledna 2012. Veškerá autorská práva k tištěné a elektronické verzi časopisu „Naše škola: Gymnázium Telč“ (dále jen projektu) vykonává vedení redakce. Jakékoli užití kterékoli části projektu, zejména šíření rozmnoženin, přepracování, přetisk, překlad, zařazení do jiného díla, ať již v tištěné, nebo elektronické podobě, kopie designu, je bez písemného souhlasu vedení redakce zakázáno. Za obsah jednotlivých příspěvků odpovídají jejich autoři.
strana
16-17
Ve věku 75 let zemřel Václav Havel, první prezident České republiky.............................................18
Právní režim vydání nabídnutých autorských děl se řídí autorským zákonem v platném znění a dalšími navazujícími právními předpisy. Zasláním svého příspěvku redakci autor uděluje redakci časopisu „Naše škola: „Gymnázium Telč“ (dále jen redakci) bez nároku na autorský honorář svolení vydat jej v elektronické podobě, jakož i v tištěné podobě a zároveň souhlasí s tím, že po dobu jednoho roku ode dne uveřejnění příspěvku není oprávněn jej vydat bez předchozího souhlasu redakce. Zasláním příspěvku současně autor vyjadřuje souhlas s tím, aby redakce tato oprávnění podle svého uvážení zcela nebo zčásti poskytla také třetí osobě. Za chyby v tisku neručíme. Autoři fotografií jsou redaktoři časopisu Naše škola (NŠ/...), pokud není v popisu fotografie uvedeno jinak. Více informací naleznete na: www.naseskola.somt.cz/contact
Hosting webového portálu a redakčního systému NašeWiki zajišťuje občanské sdružení SOMTNET. Tisk časopisu probíhá za pomoci společnosti K&M Press Třešť.
4
Téma: Školní časopis roku 2011
2/Ročník 2
Náš časopis opanoval přední příčky bezmála všech kategorií
Maturita s úsměvem. Studenti GOB Telč při říjnové generální zkoušce nových státních maturit. Foto: NŠ/ Leoš Tejkl (2x)
Sčítání hlasů. Cenou redakcí nás ostatní periodika odměnila právem nejen díky nejlepší grafice v ČR. Foto: NŠ/Leoš Tejkl
Na celostátní kolo soutěže Školní časopis roku 2011 se do Brna vydala 2. prosince šestice zástupců z naší redakce. Hyperlokální projekt „Naše škola: Gymnázium Telč“ si z moravské metropole odvezl v mezinárodní konkurenci 200 do soutěže přihlášených časopisů celkem pětici významných ocenění, peněžní odměnu a věcné dary od ASK ČR. Celostátní kolo soutěže Nejlepší školní časopis 2011 pořádané Asociací středoškolských klubů ČR (ASK ČR) proběhlo 2. prosince v prostorách Střední školy polytechnické v Brně. Dopoledne probíhalo souběžně několik workshopů zaměřených na tvorbu
časopisů, které lektorovali zkušení odborníci s několikaletou praxí v oblasti médií. Dále byla na programu krátká pauza na oběd následována vyhlašováním výsledků soutěže. Naše škola: Král časopisů zlatý, stříbrný a bronzový „Studentský hyperlokální zpravodajský projekt Naše škola z telčského gymnázia Otokara Březiny, který se snaží informovat svým webovým zpravodajstvím z Telčska co nejrychleji a skrze tištěnou verzi co nejpodrobněji s komentáři k daným problémům. Spoluvytváří jej bezmála tři desítky studentů z našeho gymnázia.“ představil časopis šéfredaktor Kroupa ostatním redakcím, které mu následně udělily 1. místo v Ceně redakcí. Pozitivně hodnoceným prvkem byla návaznost webového a tištěného zpra-
vodajství s důrazem na dění ve škole a zajímavý lokální přesah zpravodajství. Porota soutěže sestavená z předních představitelů mediálního oboru v České republice, redaktorů Deníku, profesionálních grafiků a lidí z ASK ČR nám udělila celkově čtyři ocenění, z nichž se většina týkala tištěné verze. Celkově tedy studenti a jejich hyperlokální zpravodajský projekt „Naše škola: Gymnázium Telč“ získal v kategorii středních škol v mezinárodní konkurenci bezmála 200 časopisů přihlášených do celé soutěže Nejlepší školní časopis 2011 tato ocenění. První místo v kategorii “Cena redakcí 2011“, první místo v rámci České republiky v kategorii „Nejlepší grafika roku 2011“ - první se umístil časopis ze Slovenska. V kategorii „Nejlepší webové zpravodajství 2011“ získala
2/Ročník 2
našeškola: Naše škola druhé místo. Titulní stranu ohodnotili porotci soutěže jako třetí nejlepší ze všech. V celkovém hodnocení projektu jsme se umístili na velmi pěkném druhém místě. Stali jsme se tak na této soutěži nejúspěšnějším časopisem co do počtu předních příček, které jsme obsadili. Celkem jsme figurovali v pěti ze šesti vyhlašovaných kategorií. Jaký je náš trik a proč to děláme? Děláme to, co nás baví. Třicetičlenná redakce je naše druhá rodina. Snažíme se být originální a neotřelí, děláme věci jinak, vytváříme nové souvislosti a celý projekt budujeme za podpory silných partnerů. Hlavní myšlenky popisující směr a cestu Naší školy v začátcích můžete poodhalit v tomto článku. Vše děláme dobrovolně, z vlastní iniciativy. A to je hlavní! Naši práci nám velmi usnadňuje úzká spolupráce s GOB a SOŠ Telč, vedení je velmi ochotné a obětavé. Webový portál a stěžejní redakční systém NašeWiki funguje díky občanskému sdružení SOMTNET, vstřícným lidem v jeho vedení a našemu ajťákovi - Lukáši Vejmelkovi, který se o celou elektronickou parádu postaral. V neposlední řadě také spolupracujeme s třešťskou pobočkou tiskárny K&M Press, která nám zajistila křídový papír, jenž při tisku čas od času při slavnostních a důležitých výtisích používáme. Děkuji všem, kteří se na projektu přímo i nepřímo podílejí. Velký dík patří nejenom partnerům Naší školy a redakčnímu týmu, ale také jejich blízkým a přátelům, kteří je v tom, co dělají, podporují. Petr Kroupa
Názory studentů
5
Anna Ellingerová, 3.a Proč čtu tento časopis? Líbí se mi důmyslnost a vtip redaktorů, zajímavá a aktuální témata. Obdiv si určitě zaslouží i píle ze strany tvůrců věnovaná právě tomuto časopisu. V neposlední řadě si palec nahoru rozhodně zaslouží vzhled, přehlednost a vůbec celková podoba, v jaké tento plátek známe. Ne všichni by podobné činnosti, jako je účast na tvorbě časopisu, věnovali alespoň tolik pozornosti a energie, jako naši redaktoři. Ondřej Steinbauer, kvinta Proč čtu a budu číst časopis Naše škola? Jednoduše proto, že je pro mě spolehlivý zdroj aktualit, zajímavostí a inspirace z naší školy a blízkého okolí. Navíc je časopis dostatečně obsáhlý, takže si zde vždy najdu to, co mi připadá zajímavé a vždy něco nového. František Peterka, 2.a Časopis čtu, protože na mě působí jako seriozní zdroj informací, je pohotový, věcný a zajimavý. Dozvím se v něm věci dějící se v mé bezprostřední blízkosti a také věci, které by mi jinak unikly. Klára Hodačová, 2.a Náš školní časopis čtu proto, že se vždy dozvím o tom, co se děje ve škole a mimo školu v Telči a okolí. Je taky zajímavé číst si názory našich spolužáků v různých anketách, které se v časopise objevují. Josef Kadlec, septima Školní časopis čtu rád. Zajímá mě, co se ve škole děje, a to se zde dozvím.Rád také koukám na fotografie, kterých je v Naší škole vždy spostu. Občas si přečtu i ankety, když je zajímavá otázka. Štěpán Florián, 4.b Patřím k pravidelným čtenářům našeho školního časopisu. Je pro mě zdrojem zajímavých informací z aktuálního dění na gymnáziu. Studium na naší škole si bez něho již nedokážu představit. Jakub Novotný, 3.a Naší školu čtu, protože se dozvím o aktuálním děním – co nového se událo v učebnách, na chodbách, mezi žáky nebo třeba v učitelském sboru. Další mou oblíbenou částí je Fotostrana, kde je vždy několik zajímavých fotografií. A pokud chci nějakou informaci spojenou s Třeští, nebo Telčí, tak ji zde také najdu a v neposlední řadě taktéž nějaké ankety se žáky z naší školy. Sabina Pittnerová, 3.a Školní časopis čtu ráda hlavně kvůli dobré grafice. Jsou tu pěkné fotografie, které jsou zajímavou součástí článků. Takže je se i na co dívat. Také mám díky Naší škole přehled o veškerých úspěších našeho gymnázia a o jednotlivých studentech, kteří dosáhli něčeho zajímavého a významného. Ráda po přečtení zjistím, co jednotlivé autory článků, členy redakce, zajímá za témata a jak jsou zdatní v novinářské branži.
5
6
2/Ročník 2
Zpravodajství
našeškola:
Telčský zimák je letos pod novým vedením V loňském vydání Naší školy jsme vás informovali o chodu sportoviště v Telči. S další zimou je tu i nová sezona, která byla na zimním stadionu zahájena prvním listopadovým dnem. Nejvýraznější změna, která se dotkla místního sportovního klubu tento rok, je změna vedení. Po Jaroslavu Svobodovi tuto funkci převzal Lukáš Mazal. Kromě fotbalového hřiště u „staré základní školy“, volejbalových kurtů, stadionu, chatové oblasti v Řásné a ubytovacího Domečku, sportovní klub nyní obhospodařuje i další, nám všem dobře známé, hřiště u škol v Hradecké ulici. Samotný zimní stadion je letos opět žádaný. Jeho provoz je plně vytížen, velký zájem projevují jak místní školy, tak i okolní obce. Může za to teplé počasí a s tím spojená problematice bruslení na rybnících. Ve večerních hodinách jsou hrány turnaje O pohár
Zimák. Zimní stadion v Telči má letos nové vedení. Foto: Archiv zimního stadionu města Telče. Soutěž oproti loňskému roku prošla také určitými změnami, což jí přidalo na atraktivitě. Důležitou podmnožinou programu zimního stadionu je veřejné bruslení, které se může pyšnit vysokou návštěvností. Je pravidelně pořádáno ve středeční večery a podle možností i o víkendech. Kdo by však chtěl mít led sám pro sebe, má možnost pronájmu ledové plochy za 1500 Kč na hodinu.
I přes počáteční obavy z odlivu zájemců kvůli nově postavené sportovní hale v blízkosti naší školy, jsou příznivci zimních sportů věrni bruslení. O vánočních prázdninách si můžete zasportovat na veřejném bruslení, a nebo přijít svou účastí podpořit hráče a zafandit mužům a juniorům, kteří se 28. a 29. prosince 2011 utkají na vánočních hokejových turnajích. Ivana Holcová
Silvestrovský výstup na Javořici bude i letos Na Silvestra se uskuteční v pořadí již 14. ročník známého výstupu na Javořici, zúčastní se jej tisíce lidí. Mohlo by se zdát, že tato akce je určená pouze pro náruživé sportovce. Vyvrátí vám to ale nejen všichni, kteří se zúčastnili některého z předchozích výstupů, ale i fakt, že loňského ročníku se zúčastnilo více než 4000 lidí. Letošní ročník je pořádán k 32. výročí úmrtí spisovatelky Vlasty Javořické, která žila a tvořila ve Studené.
Každý si může vybrat z několika cest i způsobů výšlapu. Oficiální trasy jsou tři, hlavní ze Studené (cca 15km, start v 10:00), zbylé dvě z Mrákotína (cca 10km) a Řásné (cca 15km). Tyto trasy ovšem nejsou podmínkou a pokud někomu nevyhovují, mohou se vydat kudy a kdy budou chtít. Mezi nadšenci se najdou i běžci na lyžích a samozřejmě nechybí ani cyklisté, mezi které jsem se loňský rok řadila poprvé také já a určitě nelituji silvestrovského dopoledne stráveného v přírodě. Jako odměnu každý účastník na vrcholu obdrží památeční knoflík a otisk vrcholového razítka
KČT, zároveň si může zakoupit občerstvení, které zajišťuje SDH Studená, a zahřát se u velkého ohně. Novoroční přípitek probíhá od 12:30. Celá akce je pořádána pod záštitou Klubu českých turistů Telč, obcí Studená a Mrákotín. Součástí výstupu je i tzv. „Novoroční čtyřlístek“ k podpoře aktivit pro handicapované občany. Nikomu se jistě nebude chtít vyrazit z vyhřátých domovů do třeskutého mrazu, ale po úspěšném zdolání vrcholu nikdo nebude litovat. Jana Razimová
7
2/Ročník 2
Zpravodajství
našeškola:
Nedaleká včelí farma se otevřela veřejnosti V Kostelní Myslové se ve dnech 28. - 29. října 2011 konal den otevřených dveří na tamější včelí farmě. Naše škola byla u toho. Vedle domu si manželé Noskovi vybudovali malý a funkční skanzen, kde ukazují výrobu medu a výrobků z něj. Ihned po příjezdu do Kostelní Myslové hosty uvítala paní Nosková, manželka zakladatele, která všem nabízela vynikající ořechovo-medové placičky a začala s povídáním o chovu včel. Vyprávění bylo natolik zajímavé, že jsme požádali pana Noska o krátký rozhovor. Chovu včel se Lubomír Nosek věnuje více než třicet let. Před třiatřiceti roky začínal s jedním včelstvem, které dostal od svého učitele včelařského kroužku. V současné době jich opečovává rovných sto. A i přes spoustu práce a povinností bere chov včel stále jako svůj koníček, zálibu, kterou je třeba neustále zdokonalovat.
Včely. Výrobě medu se pan Nosek věnuje přes 30 let. Foto: ilustrační - www.sxc.hu Na včelách obdivuje především jejich pracovitost a svobodu. Jejich chovem se naučil především trpělivosti. „Nevýhodou chovu nejsou, jak by si možná někdo mohl myslet, častá žihadla, ale to, že včela není zvířátko, které by si člověk mohl pohladit,“ míní Lubomír Nosek.
Včelařství se prý může věnovat kdokoli, kdo je trpělivý, nebo je ochoten se trpělivosti naučit, věkově od deseti do sta let, ale je dobré si najít vhodného učitele se kterým to jde snáz, jak závěrem poznamenal pan Nosek. Lucie Čechová
Glosa: Prodloužená, aneb konec mého utrpení V Sedlejově se 2.12.2011 uskutečnilo každoroční zakončení tanečních kurzů, zvané Prodloužená. Pro ty, kteří se tanečních nemohli nebo nechtěli zúčastnit, zde uvedu několik detailů, kterými se prodloužená liší od klasických lekcí. Pokud by se vám náhodou stalo, že i přes absolvování celého kurzu stále neumíte tančit, tak se alespoň snažte schovat v davu. Zkrátka nesmíte udělat Málkovým ostudu. Také byste měli přijít v něčem lepším, než v teplákách. Kluci navlečou/koupí korálky a holky vyro-
bí mašle, aby si je pak mohli vyměnit za jednotlivé tance. Na letošní Prodloužené se sešlo okolo 106 tanečníků a tanečnic a jejich rodičů, babiček a dědečků. Při polce s rodiči jsme se mínili ušlapat, ale všichni vyvázli jen s lehkými povrchovými zraněními. Zhruba v polovině večera došlo k vyhodnocení soutěže o nejlepšího tanečníka a tanečnici a předtím jsme se mohli zúčastnit různých tanečních soutěží. Ty vám ale nemohu blíže popsat, protože jsem si řekla, že na jeden večer jsem pokoušela štěstí až dost. Marie Majdičová
Prodloužená. Foto: NŠ/Lucie Skálová
8
Zpravodajství
2/Ročník 2
našeškola:
V Třešti byla odhalena dřevěná socha Pana Tau Vyloženě magického data 11.11. 2011 a to dokonce v 11 hodin a 11 minut proběhlo v Třešti slavnostní odhalení sochy Pana Tau v jeho nadživotní velikosti. Tímto způsobem se rozhodlo vedení města Třeště projevit poctu třešťskému rodákovi a herci, jenž tuto pohádkovou postavu ztvárnil, Ottovi Šimánkovi. Socha se hrdě tyčí na třešťském autobusovém nádraží, na místě bývalé lékárny, ve které se Otto Šimánek narodil. Na vzniku této sochy se vlastníma rukama zasloužil Daniel Stejskal, řezbář z Jihlavy. Socha je z více než stoletého jasanu a sahá do výšky čtyř metrů. Magické odhalení bylo v pátek Již tak kouzelnou atmosféru, jež zde panovala, ještě umocnili členové mladšího Jazzbandu ze ZUŠ Třešť, když samotné odhalování podbarvili všem jistě známou pohádkovou znělkou, a také místní cukrářští učni, kteří pro tuto příležitost vyrobili speciální dort ve tvaru buřinky. Několik set lidí, kteří se na odhalení přišli podívat, tedy nemuselo litovat, že se rozhodli si takto zpříjemnit páteční dopoledne. Podle dosavadních informací tato socha není posledním vyjádřením pocty tomuto třešťskému rodákovi. Město Třešť se totiž rozhodlo postavit další „pomník“ a to tentokrát v podobě velké buřinky, která by měla sloužit jako lavička. Ležet prý bude také v blízkosti autobusového nádraží. František Holub
Socha. Dřevěná postavička Pana Taua vyrostla v Třešti. Foto: NŠ/Petr Kroupa
9
2/Ročník 2
Zpravodajství
našeškola:
Zemřel básník, výtvarný kritik, disident a legenda českého undergroundu Magor Ivan Jirous Ivan, narozený v Humpolci, je známý především svou undergroundovou činností za totalitního režimu ve spolupráci s kapelou The Plastic People of the Universe. Za své politické názory byl pětkrát vězněn. Vystudoval Filozofickou fakultu univerzity Karlovy v oboru dějiny umění a napsal řadu knih a básnických sbírek. Stal se držitelem ceny Jaroslava Seiferta. Zemřel 10. listopadu ve věku 67 let. Pohřben je v Kostelním Vydří. V jeho životě hrály roli tři ženy. Jeho první manželkou byla Věra Vařilová, básnířka a historička. Po rozvodu měla syna Tobiáše, za kterého poté platil alimenty, ale jehož biologickým otcem byl Jiří Němec. S Juliánou Stritzkovou, jeho druhou manželkou, měl dcery Františku a Martu. Obě následovaly svého otce ve spisovatelském umění. Většinu jejich dětství prožil ve vězení a krátce po návratu se i toto manželství rozpadlo. Jeho poslední partnerkou byla Dáša Vokatá, která na jeho pohřbu zpívala a hrála na kytaru, za což si proti všem tradicím vysloužila u obecenstva potlesk. Za svou organizátorskou a uměleckou činnost, vykonávanou navzdory cenzuře, si celkem odseděl osm a půl roků, většinou byl odsouzen za výtržnictví. Poprvé byl uvězněn za vyprovokování slovní potyčky v hostinci U Plavců. Po zpěvu písně „Zahnat Rusy-vrahy do pekel kam patří“ a ver-
Magor. Jirous při besedě na naší škole v roce 2010. Foto: NŠ/Lukáš Vejmelka bální výměně slov s majorem STB ve výslužbě, snědl střed výtisku Rudého práva, prostrčil jím hlavu a prohlásil: „Dnes jsem snědl Rudé právo, takhle jednou sežereme bolševiky.“ Podruhé byl odsouzen za hudební činnost ve skupině The Plastic People of the Universe společně s jejími dalšími dvěma členy. Tento soudní proces byl jeden z podnětů vzniku Charty 77, dokumentu kritizujícímu porušování lidských práv tehdejší vládou. Ivan Jirous tento dokument podepsal hned po návratu z vězení. Potřetí byl vězněn za kritický proslov na výstavě Jiřího Laciny a počtvrté za vydávání časopisu Vokno. Páté věznění proběhlo za ručitelství pravosti podpisů petice „Tak dost“. V letech 1985-1987 se musel kvůli součásti čtvrtého rozsudku denně hlásit na služebně veřejné bezpečnosti. Za totalitního režimu se nikdy oficiálně nesměl věnovat literatuře, a tak aby nebyl odsouzen za příživnictví, pracoval třeba jako noční hlídač, zahradník, nebo topič. Jeho literární díla se vyznačovala vulgárním vyjadřováním a strohostí textu. Několik svých děl napsal také ve věznicích. Například rukopisy dvanácti Magorových
Labutích písní, jeho asi nejznámějšího díla, dostal z věznice prostřednictvím francouzského polibku. Mezi známé díla patří také básnická sbírka věnovaná jeho dcerám pod názvem „Magor dětem“. Toto snad jediné „slušné“ dílo psal v dopisech své rodině z vězení. Po sametové revoluci v roce 1989 bydlel střídavě v Praze, v bytě poskytnutém za symbolickou částku Karlem Schwarzenbergem, a v Kostelním Vydří, kde byl po smrti pochován. Karel Schwarzenberg se také ujal modlitby na Jirousově pohřbu. Jej se zúčastnil také například Paul Wilson, bývalý člen undergroundové kapely původem z Kanady, který byl za své působení z Československa vyhoštěn. Na bulvárních plátcích se spekuluje o tom, že zemřel na dlouhodobější problémy s žaludečnímy vředy. Ovšem zatím nebylo nic podloženo a pravděpodobně se to již nikdy nedozvíme. Ačkoli byl Ivan Jirous často velice náladový, vulgární a někdy i agresivní, bojoval za správnou věc. I přátelé mu jeho urážky tolerovali a řekli jen, že on už takový je. Snažil se postavit totalitní vládě na odpor a byl jedním z těch, kteří se zasloužili o českou demokracii, za což mu patří velký dík. David Jacobs
10
2/Ročník 2
Ze školy
našeškola:
Třetí schůze Studentského parlamentu přinesla objasnění schránky důvěry a prospěchu na webu Ve studovně se v úterý 6. prosince opět sešli zástupci jednotlivých tříd. Diskutovalo se například o elektronické schránce důvěry, žákovských knížkách na internetu nebo o tisku z přenosných zařízení ve škole. Po formálních organizačních ustanoveních týkajících se absence, programu a jeho dodatečných bodů, udělil předseda parlamentu slovo řediteli Stanislavu Mácovi. Ten upřesnil informace ohledně organizace Dne otevřených dveří, fotoreportáž z této akce naleznete na našem webu, a voleb zástupců do školské rady, které se konaly 8. prosince 2011. Také upozornil na to, že osobní šatní skříňky jsou sice dobrá věc, ale pancéřované dveře nemají. Lze je otevřít například shodnými či podobnými klíčky, které se, bohužel, také vyskytují, ale k vypáčení postačí obyčejné hokejky, o které není v zimním období nouze. Elektronické schránka důvěry Pan Radek Kopečný uspěl v snaze zřídit elektronickou schránku důvěry. Předseda SP poprosil zástupce, aby předali výsledky hlasování v jednotlivých třídách, ve věci elektronické schránky důvěry. Pro bylo 64% žáků a 14 členů parlamentu. Schránka důvěry byla tedy řádně odhlasována a její další vývin si vzal na starost pan Kopečný. Novelizace parlamentního řádu Řád studentského parlamentu byl novelizován. Lukáš Vejmelka, ístopředseda, přečetl návrhy na různé
Schůze. Třetí schůze SP se konala tradičně ve studovně. Foto: NŠ/Lukáš Vejmelka úpravy článků řádu SP, které vypracoval společně s panem Kopečným. Týkají se především prvního zasedání parlamentu a upřesňují jeho průběh. Jeden z článků také uděluje předsedovi právo dvakrát ročně vykázat z jednání veřejnost, ovšem pouze za případu včasného informování na nástěnce. Tyto úpravy prošly bez problémů, povětšinou byl celý parlament pro. Naše škola zůstane Naší školou. Již na minulé schůzi se debatovalo o názvu místního periodika „Naše škola: Gymnázium Telč“, které by se prý po spojení školy se střední odbornou školou mělo přejmenovat. Petr Kroupa, šéfredaktor časopisu, však podotkl, že přes opakované výzvy se nedostavil na žádnou ze schůzí redakční rady ani jeden student SOŠ. A jelikož výsledky hlasování redakční rady byly značně negativní, uzavřelo se téma s tím, že pokud nebude vedení školy zásadně proti, zůstane název stejný. Schováváte žvýkačky na horší časy? Poté co všichni zástupci tříd potvrdili, že jejich třídy sice znechuceně a s odporem řádně slepily, seškrabaly a někdy i stloukly všechny viditelné objekty, třeba jen vzdáleně připomínající
žvýkací gumu, se rozvedla diskuze, o jejich okamžitém opětovném objevení. Ve snaze předejít lepení žvýkaček, se parlament shodl na tom, že bychom měli jeden druhého hlídat, aby je tam někdo omylem neumisťoval. Učitelé si mohou oddychnout, elektronické žákovské knížky nejspíše nebudou. Jejich problematiku rozvedl L. Vejmelka s tím, že internetový program nemůže znázornit hodnotu známky, a je další náročnou úlohou pro učitele. Dále vyslovil názor, že jestli rodiče nemají čas na rozhovor s žáky o škole, nebo si navzájem nevěří, je problém jinde a nastolením systému elektronických žákovských knížek tuto vztahovou strž ještě prohloubíme. Diskuzi ukončil předseda s odkazem na výsledky dotazníků ze tříd. Předseda SP na závěr upozornil, že další schůze bude nejpozději do dvou měsíců a bude řádně oznámena. David Jacobs
ČTĚTE VÍCE
naseskola.somt.cz/studentsky-parlament
Na stránkách časopisu si můžete prohlédnout kompletní zápis ze schůze SP.
11
2/Ročník 2
Ze školy
našeškola:
Maturitní ples gymnázia bude i letos o Vánocích Zbývá už jenom pár dní! Myslíte Vánoce? Omyl! Samozřejmě maturitní ples! Jako každý rok na 2. svátek vánoční se i letos uskuteční tradiční studentský ples. Loňský nápad uspořádat ples v sále SOU a SOŠ Třešť sklidil pozitivní ohlas, a proto se i ten letošní koná právě zde. Kromě příjemného prostředí se můžete těšit i na kapelu Zatrestband, která zvítězila ve druhém hlasovacím kole studentů čtvrtého ročníku o pouhé 3 body nad kapelou Onkels. Moderátorem plesu bude Petr Píša, zpěvák a frontman kapely Zatrestband, který se v organizování tančíren a různých jiných hudebních akcí pohybuje již dlouho. Tím je zaručena zábava od začátku až do konce. Jeho spolumoderátorkou bude loňská maturantka Iva Křenová. Dále se určitě můžete těšit na půlnoční překvapení maturitních ročníků. Letošní překvapení budou dvě třídy 4.A a 4.B jej předvedou společně. Kapacitní prostory sálu budou určitě praskat ve švech, takže oproti loňské-
Tombola. Tombolu na ples chystají třeťáci a septima. Foto: NŠ/Lukáš Vejmelka mu roku dojde ke zvětšení šatny, resp. k vytvoření druhé. Plesová výzdoba bude v barvách zlato-bílo-béžová. K plesu také neodlučitelně patří tombola, ani letos nebude chybět. Zařizují ji žáci třetích ročníků, nouze o hodnotné ceny rozhodně nebude. Program bude pravděpodobně začínat v 19:30, ve 21:00 proběhne tradiční šerpování. Kdy bude půlnoční překva-
pení myslím, nemusím zdůrazňovat. „Půlnoční překvapení již nacvičujeme, prozradím jenom, že bude mít tři části“, řekl mi Max Matula, student oktávy. Pokud nejste zrovna fanoušky tance, nezoufejte. Catering zajišťuje Václav Peš z třešťské restaurace Svět, dobrého jídla a pití tak bude dostatek. Helena Vítů Alena Urbánková
Vánoční hokejový turnaj bude letos potřetí Vánoční hokejový turnaj mezi týmy studentů vyššího gymnázia, střední odborné školy a kantorů proběhne ve čtvrtek 22. 12. 2011. Turnaj se bude konat na místním stadionu pod vedením Michala Plundera. Zúčastnit se mohou všichni studenti vyššího gymnázia a střední odborné školy, současně týmy mohou být kombinovány mezi ročníky, věk tedy není podmínkou. Chybět nebude ani favorizovaný tým našich kantorů.
Přihlášky do turnaje přijímal pan Plunder. Po zkušenostech z předchozích dvou ročníků se obecně věří, že se i letošní nelítostný souboj o vítězství ponese v duchu fair play a obejde se bez předem zmanipulovaných výsledků utkání. Narozdíl od jiných sportovních turnajů má Gymnázium Otokara Březiny a SOŠ Telč velmi vysokou šanci na vítězství v rámci hodnocení zúčastněných škol, zveme tedy diváky k podpoře svých favoritů. Jana Razimová
Vhazování. Foto: NŠ/Lukáš Vejmelka
12
Seriál: O vysokých školách
2/Ročník 2
Masarykova univerzita: Archeolog Tomáš Dvořák Tentokrát máte možnost dozvědět se z úst člověka, který naplno podlehl svému koníčku, v jakém duchu probíhá vysokoškolské studium archeologie. Že to celé není jen o hrabání se v hlíně, vás přesvědčí absolvent našeho gymnázia Tomáš Dvořák. Na úvod si neodpustím otázku, jak vzpomínáš na gymnázium? Na své působení na gymnáziu vzpomínám vcelku pozitivně, ale vrátit se tam zpět a znovu prožít všechny ty procesy spojené s možná trochu nadměrným učením spousty nedůležitých věcí, to rozhodně ne. Proč sis, Tomáši, vybral právě tuto vysokou školu? Vybral jsem si ji jednak proto, že jsem si v Brně našel spoustu kamarádů a dalším důvodem bylo dobré renomé Masarykovy Univerzity. Co přesně studuješ? Studuji v programu Historických věd obor Archeologii. Co přijímačky, byly těžké? Přijímačky byly v podstatě dvoje. Nejprve jsme museli téměř všichni absolvovat TSP (test studijních předpokladů), který byl zaměřený na zjištění studijních schopností uchazečů. Tento test na většinu oborů stačí absolvovat s dostatečnou procentuelní úspěšností. Na svůj obor jsem však musel absolvovat ještě oborový test složený z již speciálně zaměřených otázek na historii a archeologii. TSP těžké určitě byly, oborový test mi těžký nepřišel, protože v něm byly vesměs věci, co jsem si nastudoval nebo již dávno znal.
Archeolog. Tomáš Dvořák studuje v Brně archeologii. Foto: Archiv Tomáš Dvořáka Můžeš říct, že jsi byl z gymnázia dobře připraven? Nebo ses musel doma „drtit“ věci navíc? Naše gymnázium podle mého názoru spíše více připraví studenty v jiných předmětech. Můj obor je na podmínky gymnázia dost specifický a odborný. Přesto mi znalosti pochycené ve škole stačily na to, abych byl přijat. Jaká je atmosféra? Jsou profesoři snesitelní? Pokud by ses měl znovu rozhodnout, rozhodl by ses stejně? Atmosféra je svým způsobem přátelská a rodinná. Jde o to, že na bakalářském studiu je počet studentů za
všechny tři ročníky kolem sta a téměř všechny osobně znám. Profesory tam máme v současnosti tři, z nichž dva jsou na prahu či již v důchodovém věku, a proto většina výuky spočívá na mladších vyučujících jako jsou doktoři a doktoranti. Obor bych znovu studovat šel, akorát bych se možná více zaměřil na účast na výzkumech před nástupem do školy, protože si myslím, že to dost pomůže a také to dost ukáže určitou stránku daného oboru. Jaká je na vaší škole úroveň ubytování a možnosti stravování? Koleje jsem věděl, že díky „blíz-
13
2/Ročník 2
našeškola: ké“ vzdálenosti dojezdu nedostanu, tak jsem si hned našel byt v příjemné lokalitě blízko do centra v cenové relaci, která od té kolejní není příliš vzdálená. Po dvou letech jsem šel do bytu nového ve stejné lokalitě, kde nyní mám pro sebe více místa než u sebe doma. S jídlem to rozhodně není tak zlé. Zaleží na tom, kolik je člověk ochotný za jídlo dát. Já si jídlo z části vařím sám a z části chodím do menzy, kde podle mě vaří skvěle. Musíš se na zkoušky hodně připravovat nebo to jde bez učení? Pokud studentovi příliš nezáleží na výsledné známce a jde mu pouze o to, aby měl předmět úspěšně splněný, není třeba se příliš učit. Jsou i předměty, které vyžadují delší přípravu, ale já sám jsem se nikdy víc jak týden na jeden konkrétní předmět neučil. Tvoje nejoblíbenější a nejneoblíbenější přednáška? Neoblíbené přednášky bývají u nás většinou ty, které přednáší tzv. uspávači hadů. Jde o starší profesory nebo docenty, kteří již bohužel nedokážou tak zaujmout posluchače a hlavně jim většinou není ani pořádně rozumět, takže si velmi často vykládají jen sami pro sebe. Mé nejoblíbenější předměty byly přednášky, či spíše cvičení zaměřená na poznávání archeologických artefaktů. Především pak seminář zaměřený na středověké artefakty, jelikož středověk je mou oblastí zájmu.
Přesuneme se k výzkumům. Jak ses k nim vůbec dostal? K výzkumům jsem se dostal díky vlastní iniciativě již na střední škole, kdy jsem si zjistil, že Muzeum Vysočiny Jihlava provádí záchranný archeologický výzkum v našem městě, kterého jsem se pak následně několik dní účastnil. Co všechno příprava a starosti ohledně výzkumů obnáší? Hlavní starosti ohledně výzkumu se týkají především vedoucího a jeho asistentů. Rozhodně je potřeba mít sehnané finance na dotování výzkumu, povolení výzkum provádět, mít dostatečné vybavení apod. Určitě je to nákladný koníček, podporují tě rodiče? Výzkumy jsou pro mě ani ne tak koníček, jak spíše praxe skloubená s brigádou dohromady, jelikož se naučím spoustu užitečných věcí, které pak mohu zúročit při vlastním vedeném výzkumu a něco málo si tím i vydělám. Rodiče mě samozřejmě podporují, neboť je to součást mého studia. Výzkumy jsou časově náročné, že? Výzkumy stojí hodně času, ale je to čas dobře investovaný, protože mi to dá spoustu potřebné praxe do budoucna. Na výzkumu trávím čas nyní již v podstatě skoro celé prázdniny a některé týdny během školního roku.
Určitě nepracuješ jen v blízkém okolí, kam nejdál ses dostal? Výzkumů jsem se účastnil zatím jen na našem území na více místech, ale určitě bych se rád podíval i někam do zahraničí, abych hledal nové nápady, které by se daly aplikovat i u nás. Který výzkum byl nejzajímavější? Těžko říci, zda za nejzajímavější označit terénní prospekci vesnic, výzkumu hradu nebo v současnosti probíhající záchranný výzkum v našem městě. Každý má svá specifika, své kouzlo a svůj přínos. Pokud se však jednalo o zajímavé nálezy, tak by jistě vyhrál letošní výzkum v Telči. Tvůj nejzajímavější nález... Letos se mi během výzkumu v Telči podařilo najít středověký poutní odznak původem možná ze Svaté země, nebo např. pravěkou kamennou sekerku ve středověku druhotně používanou jako brousek. Přivezl sis z nějakého výzkumu suvenýr v podobě nálezu? V prvním ročníků jsme během školní praxe měli možnost si nasbírat a nechat, co najdeme během masivního odkrytí půdy za pomoci těžké techniky na jedné lokalitě. Podařilo se mi nalézt kamennou čepel loveckého nástroje datovanou do doby čtyři tisíce let před naším letopočtem. Jana Razimová
Výzkum. Letošního záchranného archeologického výzkumu na rybníku v Telči se zúčastnil i Dvořák. Foto: NŠ/Petr Kroupa
14
2/Ročník 2
Ze školy
Osud nejstarších ročníků je zpečetěn, studenti byli nedávno pasováni na maturanty Každý podzim se pro maturitní ročníky nese ve znamení večírku, kde jsou vyznamenáni stužkou a tím právoplatně pasováni na maturanty, hlavní postavy právě probíhajícího školního roku. I letošní rok se konaly v rámci gymnázia stužkováky dva, jeden pro studenty oktávy a druhý pro obě třídy čtvrtých ročníků. 4.A a 4.B Čtvrťákům k výběru tématu nahrál předmět, který oba jejich třídní učitelé vyučují - zeměpis. Rozhodli se proto využít motiv právě této vědní disciplíny. Když ovšem při výběru kostýmu začali někteří uvažovat, že se přestrojí za glóbus, bylo téma dodatečně upřesněno: půjde se za obyvatelstvo Země. Stužkovák měl začít 25. října 2011 v 19.00 hodin v suterénu KD Sedlejov, ti nejodvážnější přišli ale již v pět hodin a zahájili jej soukromým přípitkem na zdaření této akce, čímž začali vytvářet správnou atmosféru hodnou stužkovací slavnosti. Učitelé dorazili asi v půl osmé v čele s „otci“ obou tříd, panem učitelem Drmotou, v převleku elegantního Angličana Sherlocka Holmese, a temperamentním Mexičanem panem učitelem Lojkou. Známky mě nezajímají, ale i Gagarin vyletěl… Asi po dvou hodinách volné zábavy se přešlo k té nejdůležitější události celého večera, ke stužkování. Áčko si odnášelo stužku s trefným heslem
Pasování. Třídní učitel Radek Kopečný pasuje koně. Foto: NŠ/Lukáš Vejmelka „Mě známky nezajímají, studuji pro radost“, béčko zvolilo optimistický text „I Gagarin vyletěl…“. Součástí oficiálního programu byla také hra Kočár. Učitelé rozsazeni na židlích dostali své role (levý kůň, pravý kůň, kočí, král, královna, kola vozu) v příběhu, který se četl z papíru, a kdykoli některá z osob uslyšela jméno své role, musela stoupnout a opět si sednout; kdo tak neučinil, musel vypít panáka. Po hře následovala volná zábava doprovázená hudbou. Zástupci národností z celého světa tančili, povídali si, prohlíželi si fotky svých spolužáků z raného dětství, způsobující všeobecné veselí: zkrátka a dobře, výborně se bavili. Občerstvení ve formě chlebíčků a zákusků se později ukázalo být nadbytek, některé nápoje se však již po půlnoci staly nedostatkovým zbožím. Jelikož dehydratace je zlá věc, daly si třídy předsevzetí, že se na pomaturiťák připraví lépe. Nejsou jen ztráty, jsou i nálezy Během akce se našla i spousta ztracených věcí, mezi nimi stužka, boty a dokonce indiánský luk, vše naštěstí
dostali původní majitelé zpět. Vydařený večírek se táhl až do dalšího dne, kdy však končil, není nezasvěceným známo.
OKTÁVA Třída víceletého gymnázia zvolila jako téma postavičky z pohádek a večerníčků, jejichž ústřední postavička zdobila pozvánky i průběh celého stužkovacího večera. Učitelé dostali osobní pozvánky, v kterých byl zakódován kostým, jenž studenti očekávali, že obleče. Šifru prý rozlouskla pouze paní učitelka Volavková, která, díky zmínce o kopání kanálů a snaze něco třídu naučit, přišla v silničářské vestě kopače kanalizací. S Večerníčkem na stužkovák Slavnost se konala strategicky den před státním svátkem, tedy 16. listopadu 2011, v KD Urbanov. Hned po příchodu byli učitelé korunováni večerníčkovskou čepicí, za žezlo jim posloužila marcipánová hlavička této populární kreslené figurky. Třídní učitelé oktávy, paní učitelka Krejčí a pan učitel Kopečný, přišli dokonale sladěni
15
2/Ročník 2
našeškola: jako Edudant a Francimor, hlavní postavy jedné z knížek Karla Poláčka.
Vánoční výzdobu rozsvítila i Telč
Asi v půl deváté začala přehlídka kostýmů v rámci přítomných „pohádkových rodin“, proběhly scénky Lukáše Vejmelky a Oty Doláky s pantomimickým ztvárněním Kristýny Procházkové. Úvodní scénka seznamovala s programem („Když nastane trapné ticho, řekne se ‚Zhyň, trapné ticho!‘ a všichni se začnou smát.“), scénka sledující vývoj opisování v čase od pravěku až do současnosti a dále krátké představení o tom, jak se zájmy dětí mění s dospíváním. Až za hranice inteligence Po pauze následovala parodie státních maturit. Oba třídní učitelé byli posazeni před zkušební komisi a absolvovali zkoušku dospělosti z předmětu, jehož řádné dokončení z nich mělo učinit dokonalé jedince. Každý z dvojice přezkoušených učitelů pak získal věcný dar, mycí houbu s certifikátem a sklenici s 2,5 litru čerstvého vzduchu z Vysočiny, za což pak odměnila paní Krejčí studenty stužkou „Maturita je pasování blbců za hranice inteligence“ a pan Kopečný je, za použití „Kopíkova kopí“, pasoval na maturanty. Až do rána bílého Tolik oficiální část, nastával čas pro volnou zábavu. Ani zde nechyběly fotky z dětství ani hudba. Celá akce se povedla a protáhla se až do pozdních ranních hodin. Alena Urbánková Helena Vítů
FOTOSADA
www.naseskola.somt.cz/vecirek11
Na stránkách časopisu naleznete více fotografií.
Hudba. Hráli i studenti z našeho gymnázia. Foto: NŠ/Lukáš Vejmelka Už od jedné hodiny se náměstím linula adventní pásma písní a básní, které s dětmi připravily učitelky telčských základních škol. Od básní Jiřího Žáčka přes folklorní notu se mohl návštěvník okusující trdelník z jednoho ze stánků zaposlouchat do populárních vánočních písní v podání Ivany Moravcové, která v tomto roce obdržela uznání města Telč. Trio přihlížející překvapilo Přihlížející kolem třetí hodiny překvapilo, když se na podiu pod vánočním stromem objevila trojice znatelně vyrostlejších dětí. Členové hudebního tria - Bartušek Vašata Peltanová přišli
z Gymnázia Otokara Březiny zahrát několik tématických písní, čímž nepřímo uvedli zvonkový průvod dětí, napjatě očekávající příchod Mikuláše. Večer zakončil ohňostroj Večer zakončila naléhavá prosba dětí k Mikuláši o rozsvěcení nazdobeného třináct metrů vysokého smrku. Po společné formuli "Stromečku, rozsviť se!" se za zvuku tajemné hudby světla stromu opravdu rozžhnuly a několik následujích minut celé promrzlé náměstí ztuhlo úžasem nad ohromující hrou barev a světla ohňostroje. Lukáš Vejmelka
Třeťáci zachránili andulu Dvouhodinovým kurzem první pomoci si začátkem listopadu prošly třetí ročníky. Přednáška se sestávala z videa, které názorně demonstrovalo nebezpečné situace a ukazovalo, jak jim předejít a hlavně, jak je vyřešit. Poté následovala obsáhlá diskuse o tom, co se od doby natočení videa inovovalo. Dále dostali žáci prostor pro dotazy.
Kurz byl ukončen všemi oblíbeným nácvikem dýchání z úst do úst na tzv. andule. Děkujeme tedy paní Janě Bouzkové a Mgr. Radce Křížové za ochotu, se kterou se s námi podělily o své zkušenosti a vědomosti. Lucie Skálová
16
Seriál: Zajímavá povolání
2/Ročník 2
Martin Jaroš: Rozbrečel Chucka Norrise a ukázal Bolka Polívku jako loužičku oleje. Dělá reklamy. Chtěl být archeologem, později diplomatem. Svou kariéru začínal psaním pro Hospodářské noviny, odkud se mu na přelomu tisíciletí naskytla příležitost ke spolupráci s tehdejším Oscarem. Byl u zrodu časopisu ČILICHILI. Nakonec se stal marketingovým ředitelem českého T-Mobilu. Minulý rok natočil reklamy s legendárním Chuckem Norrisem a letos se mu podařilo získat si diváky a jejich televize s Bolkem Polívkou a jeho „rejžou“ Kubou Kohákem. Přiblížilo se vaše povolání klukovskému snu z dětství? Úplně nejdřív jsem chtěl být archeologem. Jezdit po světě a vykopávat památky. Úplně jsem to viděl – je horko, jsem kousek za táborem obklopen našimi beduíny a zrovna oprašuju jednu strašně cennou sošku z dynastie Téaté. Chtěl jsem být něco jako Schliemann s jeho Trójou nebo aspoň Indiana Jones s jeho křišťálovými lebkami. Teď už to povolání vidím trošku reálněji, ale archeologii pořád fandím. Po období archeologie jsem chtěl být diplomatem. Jezdit po světě a zastupovat svoji zemi. Vždycky mě asi přitahoval ten kočovnický způsob života – vidět svět, mít domov v mnoha zemích… To se mě drží pořád. Jakou jste vystudoval školu? Gymnázium v Benešově a potom VŠE. Díky VŠE jsem měl příležitost strávit také semestr ve Švédsku a v Německu. Nejlepší ale bylo určitě to
Markeťák. Martina Jaroše proslavily jeho reklamy. Foto: Archiv M.Jaroše
17
2/Ročník 2
našeškola: gymnázium. Říká se, že období střední školy je skoro pro každého ten nejkrásnější čas v životě, akorát že si to skoro každý uvědomí moc pozdě. Pro mě je to pravda. Jak jste se dostal k práci u mobilních operátorů? Trošku náhodně, jak to bývá. Při škole jsem začal dělat v Hospodářských novinách. Psal jsem o počítačích, o mobilech. To bylo kolem roku 2000. A jednou v srpnu mi zavolali z tiskového oddělení z právě vznikajícího Oskara, jestli bych nechtěl k nim. Firma mi byla sympatická, tak jsem řekl ano a od té doby nelitoval. Je Vaše práce časově náročná? Žádný workoholik nejsem a ani tu pózu nemám rád. Přijíždím do práce na devátou, odjíždím tak v šest, sedm večer. Hlídám si to, abych byl co nejvíc s rodinou a nedělal doma a nedělal o víkendech. Jedinou výjimkou bývá natáčení, tam se holt musíme přizpůsobit. Ale to je zase vzrušující věc, člověk to dělá rád, dokonce i moje rodina se ráda přijede kouknout. Dočetla jsem se, že jste pracoval dokonce i v Turecku a Maďarsku.. Poslal mě tam Vodafone, protože firma tehdy v Turecku začínala a potřebovala hodně cizinců na pomoc s rozjezdem. A Maďarsko se pak už nabídlo samo. Vlastně se mi tím začal plnit ten cestovatelský sen z první otázky. Vzhledem k rozdílné mentalitě, jak vás Turci přijali? Bál jsem se, když jsem tam jel. Říkal jsem si, jak může Čech úspěšně pracovat v jiné kultuře, navíc v islámské? A taky jsem si myslel, že se tam třeba nebude líbit rodině, že tam bude špína… A vidíte, nakonec to byla asi nejkrásnější etapa mojí práce a žena je do Istanbulu dodnes zamilovaná. Turci byli strašně milí. Zákonitosti reklamy a marketingu jsou všude podobné.
Když byste měl porovnat práci v ČR a v zahraničí, najdete rozdíl ? Myslím, že my Češi si zbytečně stěžujeme a že si málo věříme. Strávil jsem hodně dlouhou dobu ve východních i západních zemích a myslím, že Češi patří k nejšikovnějším a prosadí se všude. Mají nápady, jsou dobře organizovaní, mají v sobě něco dobrého z východu i západu – akorát si tolik nevěří a všechno vidí černě. Ale to platí pro celou českou společnost. Když čtete naše depresivní noviny, utekli byste hrůzou do lesů. A pak jste v zemi, kde se lidem daří opravdu špatně a všechno je objektivně mnohem horší než u nás, a ejhle, oni tolik neremcají. Takže já už taky neremcám. Vaše pracovní závazky nebývají krátkodobé, berete s sebou rodinu? Ano, rodina je pro mě všechno. A moje děti cestování milujou. Dcerka do svých pátých narozenin navštívila 23 zemí, naučila se maďarsky, trošku žvatlala i turecky... Myslím, že díky tomu z ní snad jednou bude tolerantní a kosmopolitní ženská, která se světa nebude bát. Čím se inspirujete při vytváření reklamních spotů? Podle mě se člověk nejvíc nabíjí čtením dobrých věcí a sledováním dobrých filmů. Jste tvůrcem několika známých reklam. V jedné z nich je i Chuck Norris. Proč právě on? Uvažovali jsme nejdřív o Johnu Travoltovi. Ale říkal jsem si, že Travolta je fajn, ale je obyčejný. To Chuck má za sebou všechny ty legendární fórky z internetu. Když si uděláme trošku legrace z jeho všemohoucnosti, může to fungovat. Jak se s Chuckem pracovalo? Byl perfektní. Už proto, že si sám ze sebe dokázal udělat legraci. Když přijel, měl na sobě tričko s nápisem All the emotions of Chuck Norris, tedy
Všechny emoce Chucka Norrise. Na tričku byla vedle sebe šestnáctkrát jeho tvář – jedna a táž fotka s tím samým prázdným výrazem. Pod jedním obličejem bylo napsáno Smutek, pod dalším Euforie, pod dalším Zklamání, pod dalším Romantický večer, pod dalším Lítost a tak dál. Chuck si ukázal na tričko a povídá – „Martine, moc ode mě nečekejte, já jsem tak strašný herec, že kvůli mně udělali tohle tričko. Víc než jeden výraz ze mě nedostanete.“ Ale ve skutečnosti jsme z něj po několika hodinách vydolovali ještě druhý. Chuck je super chlap. Když vidíte svou práci v TV, napadne vás, že byste to udělal jinak? Určitě by se to dalo vylepšit, a jak! Ale to víte, reklama se dělá rychle, musíte najít kompromis mezi třiceti i více lidmi... Když potom sedíte doma ve fotelu, samozřejmě si říkáte, bože můj, co za cvoky dělá tyhle hlouposti, vždyť bych to dokázal líp. Ale ono to v praxi není tak jednoduché. Nejste jen tvůrce reklam, ale i zakladatel časopisu ČILICHILI. Můžete nás s ním stručně seznámit? Psaní a časopisy miluju. Dostali jsme tehdy nápad zrušit všechny brožury a letáčky – tiskli jsme jich asi 17 druhů – a místo nich dělat radši jednu pořádnou brožuru s časopisem. A ono to vyšlo stejně draho jako 17 letáků a přitom to bylo pro lidi mnohem zábavnější. Nechtěli jsme žádné nudné korporátní články a cancy o manažerech měsíce a tak – to dělají všichni a nikdo to nečte. Chtěli jsme první firemní časopis, na kterém nebude znát, že je firemní. Vždycky musíte dělat to, co lidé opravdu chtějí – pak to funguje. Jak trávíte volný čas? Strašně rád fotím. A píšu na web. Podívejte se na jarosovi.cz, tam jsou odkazy na nějaká naše alba. Dominika Cveková
18
Zpravodajství
2/Ročník 2
našeškola:
Ve věku 75 let zemřel Václav Havel, první prezident České republiky
Prezident. První prezident České republiky, Václav Havel, zemřel v neděli 18. prosince 2011. Foto: Wikimedia source
vystupovat na obranu politických jako samozřejmost. Na svobodu a vězňů, byl odhodlán dělat to, co je blaho si člověk rychle zvykne a zasprávné, bez ohledu na to, že bude pomíná, že to tak vždy není. trpět. Zkusme se někdy podívat kolem Známe dnes někoho takového? sebe a poděkovat za to, co jsme, že Nechme se ovlivnit jednáním Hav- žijeme, jsme svobodní. A to, že ve lovým, ať i v nás je aspoň trochu té státě některé praktiky zůstávají, to bojovnosti; ať nepodlehneme po- je pouze v nás a na nás. Zcela jistě hodlnosti a lhostejnosti. můžeme být následníky muže, jako byl, a v mém srdci navždy zůstane, Můžeme se zpětně podívat na Mnohdy slýcháváme odvážné Václav Havel. život tohoto hrdiny. Copak máme v současné politické sféře někoho, názory, kterak v roce 1989 neříkal Lukáš Vejmelka kdo by se stejným odhodláním bo- pravdu, a kde jsme teď, že se nic joval za každičkého člověka, obča- nezměnilo? Tito odvážlivci možná na? Člověk, který se nebál otevřeně zapomínají na to, co mají, berou to Nedělní ponuré ráno, první plátna sněhu, poslední neděle adventních očekávání. Smutná zpráva o smrti velkého člověka Václava Havla rozrušila všechny jeho příznivce. Zatímco se různá zpravodajství předhánějí v tom, které podá nejpodrobnější zprávu o jeho smrti, zkusme si uvědomit, čím vlastně tento člověk byl, co pro stát vykonal a čím v nás zůstane.