Křenoviny 3/2017 by Křenoviny

Milí čtenáři, známky se už pomalu uzavírají a studenti i někteří profesoři už chytají prázdninovou náladu. Všichni se už těší, až vyjdou ze školy, a budou si užívat slunečných dnů. Však vy si vzpomenete na tunýlek, který vede do budovy na Cyrilské (kde je vždycky o 5°C míň, než kdekoliv jinde), až se budete roztékat v šalině, v autobosu, doma, venku... no kdekoliv. Těhle pár posledních týdnů ve škole bychom vám chtěli zpříjemnit číslem, které je z části věnované cestování. Šárka Vanková přispěla článkem od svého kamaráda, který se vydal na cestu po Thajsku, a sdělí vám tipy, jak po této zemi nejjednodušeji cestovat. Prvním článkem tohoto čísla se navíc můžete sami přesvědčit, že je cestování zdravé a navíc přivádí mysl k optimismu! A nakonec i komiks je věnovaný právě cestovnímu ruchu. Za celou redakci přeji pěkné prázdniny, neprosezené za počítačem (když už tak jen trošku), ale hlavně spoustu zážitků a dobrodružství, ať do školního roku 201 7/201 8 vstoupíte s optimismem! Klára Petrovičová

Co v tomto čísle naleznete?

4 ............................................ Cestováním k optimismu 5 ................................................... Cestování po Thajsku 7 ...................................................... Co je ještě umění? 8 .......................................... Pohlednice z celého světa? 1 0 .............................................................. Modrá sova 11 .......... Jsou vědci, na které by se nemělo zapomínat 1 2 ............................................................ Věřte nevěřte 1 3 ......................................... Rozhovor s Dj Pierrem B 1 4 ............................................. Za kulturou na Špilberk 1 5 ................................................................. Pan WHO

Většina lidí ráda cestuje, o tom nemůže být pochyb. Jedni si užívají objevování nových kultur, jiní milují přírodu, další chtějí jen odpočívat u hotelu. Zajímavé je, že všichni takto nevědomky pomáhají svému zdraví. Hlavně tedy mentálnímu, ale snížení rizika infarktu taky není k zahození= Zdá se, že cestovat znamená dobré schopnosti budovat – cestování vylepšuje schopnost řešit problémy a probouzí kreativitu. Pokud Vás tedy něco tíží, neutíkejte před tím, jen si někam zajeďte a zkuste to vyřešit potom, určitě budete mít hlavu plnou nápadů. Jestliže Vás problémy trápily příliš dlouho, a už se necítíte mentálně fit, vycestujte taky, cestování pomáhá lidem trpícím depresemi a celkově vylepšuje psychické zdraví. Navíc cestováním se dostáváme do různých prostředí, což našemu tělu pomáhá budovat imunitu. O menším riziku srdeční příhody jsem už mluvila. Komu by se nehodilo být odolnější proti nemocem a být schopný psát všechny testy v prvním termínu, že ano. Pokud to shrnu, neberte vitamíny a někam se vydejte, je jedno, jestli pocestujete do Ománu nebo k babičce, lyžovat, nebo k moři, objevovat, nebo lenošit. Cestování doporučuje 7 z deseti lékařů (zbylí tři se bojí o práci). Hana Kučerová

Letní dovča? Ne ne, dámy a pánové. Do Thajska radši jen od listopadu do března. Pokud teda zrovna nechcete umřít vedrem, díky vlhkosti se doslova můžete napít ze vzduchu, nebo si vyzkoušet sprchu, která trvá asi pět měsíců a za kterou vám účet za vodu rozhodně nepřijde. Slovenský student Veterinární a farmaceutické fakulty v Brně Filip Kňažek (24) tuto sprchu rád podstoupil. Se svou sestrou se rozhodli, že bez sebemenšího plánování vyrazí do Thajska a tam už si vše nějak zařídí. Pokud jste někdy snili, že si jen tak vyrazíte vpřed dobrodružství a chtěli byste vědět, jak to asi může vypadat, zde můžete najít různé tipy a postřehy. Bohužel, bohudík, řekli jsme si, že v našem časopise dáme prostor i naší sousední bratrské zemi, a tak si užijte překládání.

V septembri sme boli na 1 8-dňovom výlete po Thajsku. Najdrahšou položkou tohto letu boli letenky. Jedna spiatočná letenka Viedeň-Bangkok vyšla na 400€ (1 €=26,7 Kč) a to je ešte stále veľmi dobrá cena. Do Thajska sme leteli s veľkými turistickými ruksakmi, aby sme boli flexibliní, pretože sme sa chceli pomerne veľa po krajine presúvať. V Thajsku sme leteli dohromady 4x vnútroštátnymi nízkonákladovými aerolinkami NOK air https://www.nokair.com/nokconnext/aspx/Index.aspx, kde sme si kúpili vždy let s príručnou batožinou. 4 lety nás vyšli na 1 00€ (2670 Kč)/ osoba a to sme preleteli skoro celé Thajsko ako môžeš vidieť na mapke dolu. Medzi dobré thajské nízkonákladovky patrí aj Air Asia http://www.airasia.com/ ale pri tejto spoločnosti sú väčšie poplatky za batožinu. Čo sa týka ubytovania záleží od vašej náročnosti. Kdekoľvek v Thajsku, či je to Bangkok, druhé najväčšie mesto na severe Chiang Mai alebo iné turistické zóny južných ostrovov sa dá zohnať pomerne veľmi lacné ubytovanie. Najlepšie je hľadať cez stránku booking.com, v závislosti od sezóny aspoň 2 dni popredu. Dá sa však ísť aj na blink a zháňať ubytovanie až na mieste. V hosteloch Backpackers, pre nenáročných turistov s veľkými ruksakmi stojí noc okolo 23€, s tým že je na izbe viacero ľudí (okolo 1 0) a nemáte tam batožinu úplne v bezpečí. My sme mali ubytovanie v Bangkoku okolo 5-6€/ noc/ osoba v 2* hoteli, to znamenalo, že tam bola klíma a trezor a upratovali nám každý deň. Veľmi často sa stáva, že thajčania majú vytvorené ubytovne pre turistov vo vlastnom dome alebo niekde poblíž a tieto ubytovne sú veľmi výhodné. Na severe sme mali v meste Chiang Mai izbu pre 2 za 7€/osoba/noc aj s raňajkami. Toto mesto je známe svojimi chrámami, prírodou, a mníchmi.

Rovnako aj na juhu v meste Krabi, kam sme následne z Chiang Maiu leteli bolo ubytko lacné. Tu bola izba trošku staršia a špinavšia, ale raňajky boli formou švédskych stolov. Na juhu na ostrove Koh Phi Phi, odkiaľ sme sa dostali ľodou z Krabi sme bývali v nádhernom pomerne luxusnom resorte s názvom Viking, priamo v lese na stromoch pri mori s za 1 0€/noc/osoba. Jedlo v Bangkoku a v celom Thajsku je veľmi lacné. Dá sa najesť viacmenej hocikde na ulici za pár drobných. Za 5€ máte 3x teplé jedlo denne. Môžete si sadnúť do malých „reštaurácií“, ktoré nevyzerajú úplne ako to čo si pod pojmom reštaurácia predstavíte ale asi nejak ako na nasledujúcich fotkách:

Pri jedle je základ nejesť to čo vám smrdí, na pohľad vyzerá pokazené, že už trošku „plesnivie“ naopak stravovať sa tam kde chodí jesť veľa domácich. Netreba byť veľmi skeptický voči všetkým jedlám, iba pre to že ich nepoznáte alebo vyzerajú nechutne. V Thajsku sa našťastie často po jedle nevyskytujú prujmy ako v iných ázijských krajinách. Jedlo je inak veľmi pestré zahŕňa obrovské množstvo zeleniny, ovocia a mäsa. Veľa veci je pikantných a to naozaj veľmi. Čo sa týka dopravy v Bangkoku, najlepšie je cestovať loďkami po kanáli, ktorými jazdia aj domáci a jedna cesta vyjde okolo 3Kč, platí sa priamo na loďke. Ďalej nadzemným metrom. Rikše alebo tuk-tuk sú pomerne drahé a vodiči na nich zarábajú na turistoch. Ked už musíte taxíkom, berte vždy ružové taxíky, sú najférovejší, vždy sa na začiatku spýtajte na cenu, zjednávajte a nenastúpte kým nebude zapnutý taxameter, prípadne ho zapnite sami v taxíku. Na dlhšie cesty na sever a na juh sú veľmi cenovo výhodné autobusy, ktoré sú fakt kvalitné (podobné student agency), ale idú veľmi dlho (vždy cez 1 0 hodín). Vlaky sú tiež lacné, ale nezistíte vždy kam presne idú, sú tam rôzne cenové kategórie a táto doprava je dosť komplikovaná. Na niektoré miesta ako napríklad na Ayuthayu, bývalé hlavné mesto thajska, chodí minibus, ktorý sa oplatí najviac. V Ayuthayi si požičajte bicykle za 1 ,5€ na celý deň a nenechajte sa oklamať thajčanmi, ktorý vám budú ponúkať odvoz dodávkou, na skútroch, rikšami a podobne za 1 0-20€. Thajčania sú bohužiaľ zvyknutí na to, že turisti zaplatia a preto aj platí nepísané pravidlo, že je pre turistov všetko 2-3x drahšie ako pre domácich. Na naše pomeru sú to však stále relatívne dobré ceny. Veľakrát však treba byť opatrní, lebo Thajčani skúšajú a ceny si navyšujú ako sa im chce, to obrovských súm. Preto musíte zjednávať.

Ďalšou možnosťou sú nízkonákladové letecké spoločnosti, čo je najvýhodnejšia voľba pokiaľ máte obmedzený čas. Príroda v Thajsku je naozaj nádherná. Ako už som povedal, Thajčania fakt zarábajú na turistoch. Preto sa za každý ostrov platí „poplatok za národný park“ 400 thajských Bhatov (cca. 1 2€) a ked chcete vidieť ostrovov viac môže sa vám to predražiť. Rovnako hlavné turistické zóny a centrá bývajú predražené a treba si dobre vyberať, zjednávať a byť na pozore, pretože sú celkom prefíkaní. Celkovo je však cestovanie v Thajsku ešte pomerne lacné, trendy sa ale menia rýchlo a v krajine je už strašne moc turistov a začína byť až preplnená a veľmi komerčná. Preto by som možno odporúčal prísť v období daždov/ prípadne mimo hlavnú sezónu. Riskujete síce že vás zastihne lejak, alebo že zmoknete, ale väčšinou je to veľmi príjemné kedže vzduch má celý rok okolo 30 stupňov a veľmi vysokú vlhkosť.

Když si zadáte do internetového vyhledávače slovo umění, vyskočí vám hned na prvním řádku definice: „Umění od „uměti“, řecky τέχνη, techné, jako řemeslná technika je součást lidské kultury, v širokém slova smyslu užitečná dovednost, kterou neovládá každý a které je případně třeba se naučit.“ Podle této definice by umění mělo být něco speciálního, co nikdo jiný nedokáže. Dílo by mělo být originální, tvořivé a pro každého umělce individuální. Ale kdo je schopný posoudit, že se opravdu jedná o sebevyjádření autora originální kresbou, která připomíná změť čar na plátně? Nebylo by v tom případě umělcem i malé pětileté dítě, které svojí kombinovanou kresbou za použití voskovek, vodovek, pastelek a tuže vykouzlí také nenapodobitelné dílo, jehož hloubku podtrhne závěrečným roztržením papíru a vylitím tuže na stůl? Pokud by byl tento výkres pověšený v galerii, určitě by se nad nimi pár turistů z Jižní Koreje pozastavilo a přemýšlelo nad rozpolceností a zuřivostí autora, který sváděl vnitřní boj při jeho tvorbě. Většina lidí, nenavštěvující galerie by však nad touto kresbou ohrnula nos a neodpustila si poznámku, že umělcem může být v dnešní době opravdu každý. Nejednou se stalo, že i uklízečka, která má na práci udržovat čistotu v galerii a uklízet odpad po návštěvnících, zaměnila moderní umění za odpad a rozdrobené sušenky za více než čtvrt milionu korun putovaly z italské galerie přímo do odpadkového koše, i přes to, že byla s moderním uměním v dennodenním kontaktu a měla by ho tudíž poznat na první pohled. Pokud by mi někdo neřekl, že tyto sušenky mají vyjadřovat uspěchaný život dnešní doby, kdy si člověk nestihne ani dopít svůj čaj o páté a dojíst sušenky, také bych opravdu viděla jen drobečky na podnose a ani bych nad tím nepřemýšlela. Hranice mezi tím, co je umění a co změť náhodných předmětů je opravdu velmi tenká a každý ji má posunutou na jinou úroveň. Například dílo Damiena Hirsta, sestávající

z popelníku, hrnků od kávy, prázdných láhví od piva a pomačkaných novin bylo na londýnské výstavě také vyhozeno, ale i přes to, že sušenky bych nedokázala ocenit způsobem, který by umělce neurazil, v hrncích od kávy a zmačkaných novinách bych viděla přece jenom trochu víc. Možná je to tím, že tohoto samotného umělce mám velmi ráda a jeho tvorba mi připadá smysluplný i když pro některé možná trochu kontroverzní. Hromadu věcí denní potřeby bych považovala za jeho slabší chvilku, ale můj názor na něj by to nezměnilo. Jméno autora ovlivňuje dílo. Pokud náhodnému návštěvníkovi výstavy moderního umění řeknete, že obraz je dílem slavného autora, stává se z něj velmi často samozvaný kritik umění a bude se v obraze snažit najít „něco víc“. Ale v případě, že přijdete s tím, že obraz je dílem vašeho pětiletého šikovného syna, prohlásí ho za dětskou patlanici a dále se s ním nebude zaobírat. Na závěr bych chtěla dodat, že pohled na umění je velmi subjektivní a nikdo by neměl vnucovat svůj vlastní názor ostatním, nebo urážet sušenky, které pro někoho mohou být opravdovým veledílem. Každý má jiná kritéria toho, co musí daný výtvor splňovat, aby se dal prohlásit za umění. Pro jednoho to může být celkový dojem, souhra barev a motivů, a pro jiného zase originalita nebo možnost hledání hloubky. Být kritikem umění je tedy ve své podstatě hloupost, neboť u věcí, jako obraz, fotografie, nebo plastika můžeme říct pouze svůj osobní názor a nemůžeme mluvit za většinu, protože se vždy najde alespoň jeden, který dílo ocení. Kritik dokáže pouze opodstatnit, proč se mu výtvor líbí, ale to neznamená, že jeho názor má větší váhu než názory pěti neučených milovníků hezkých obrazů. Michaela Dobrovolná

Možná také celkem často slýcháte, jak je to smutné, že dnes už si všichni píšou jen přes ty fejsbůky a ímejly a skutečná pošta už nikoho nezajímá. Možná vás to dokonce také mrzí, protože jediné vzrůšo, které vaše poštovní schránka v poslední době zažila, byl nejnovější leták z Kauflandu. Na druhou stranu ale třeba namítnete, že internet je vlastně skvělá věc, protože sice si píšete elektronicky, ale zato klidně s někým z naprosto jiné části naší planety!

Pokud však, stejně jako já, částečně zastáváte oba názory, mohli byste si oblíbit Postcrossing. Jedná se o projekt, který vám umožňuje posílat pohledy různým lidem z celého světa a také je z různých míst dostávat. Díky němu mám doma například pohlednici s obrázkem samurajů z Japonska, nebo třeba další s ruskou říkankou, a sama jsem už jednu posílala například na Tchaj-wan nebo do USA. Jestli vás tedy tato představa různorodých pohlednic zaujala, pokračujte ve čtení.

Jak to funguje?

Naprosto jednoduše. Stačí se zaregistrovat na www.postcrossing.com, vyplnit svoji adresu, základní údaje a možná i pár slov do profilu. Pak už můžete posílat pohlednice do celého světa a také je z něj dostávat.

Kolik to stojí? Jsou nějaké speciální požadavky?

Registrace je zdarma! Jediné, za co zaplatíte, je vámi vybraný pohled a také jeho odeslání poštou – to se pohybuje něco málo nad třiceti korunami. Pro zapojení se do projektu je nutná základní znalost angličtiny, jak pro pochopení pokynů, tak pro samotné posílání pohledů. Je však možné, že na svém profilu bude někdo mít vyplněné, že ovládá také i další jazyky, tak můžete něco napsat i v nich.

Jak poslat pohled?

Pokud se rozhodnete pro odeslání pohlednice, stránka vám vygeneruje adresu osoby, které ho máte poslat. Většinou z jejího profilu můžete vyčíst, co má ráda, kolik má let, či jaký typ pohledu by si přála dostat. Pak už je jen na vás, co do něj napíšete, a také jestli chcete adresáta potěšit vtipným pohledem, nebo například takovým, co ukazuje krásy Brna, či vašeho kraje. Nesmíte zapomenout také připsat unikátní kód, vygenerovaný spolu s adresou! A pak už jen co nejrychleji vyrazit na poštuT

Co dělat, když pohled obdržíte?

V prvé řadě se přihlásit do svého účtu a pohled zaregistrovat! Je také slušnost napsat krátkou děkovnou zprávu (skrze stránky Postcrosssingu, adresu toho, kdo vám pohled poslal, mít nebudete). Můžete také pohlednici vyfotit a nahrát do jejího profilu. Na něm také zjistíte například to, kolik kilometrů cestovala nebo jak dlouho jí to vlastně trvalo.

Je to spolehlivé?

Z mých zkušeností můžu říct, že ano. Může se sice stát, že pohled se cestou ztratí, ale není to moc pravděpodobné. Aby bylo zajištěno, že člověk, který vám má poslat pohled, ho opravdu odeslal, má každá pohlednice svůj speciální kód, jak jsem již nastínila. Ten musí být po doručení zaregistrován do systému, čímž se ohlídá, že vše proběhlo v pořádku. Ze začátku je možné vygenerovat si naráz asi jen pět pohlednic (pak se musí čekat na jejich doručení), takže kdyby je někdo neposílal, nemohl by získávat adresy další. O bezpečí své adresy se bát nemusíte, uvidí ji vždy jen ten, kdo si vás vygeneruje. Když pohled posíláte, adresát vaše přesné bydliště neuvidí. Na svém profilu ovšem můžete zaškrtnout, pokud budete mít zájem i o nějaké pozdější, vzájemné psaní. Třeba si tak najdete přátele z úplně jiné části světa. Tak, nyní je čas vytáhnout propisky, vyhrabat ty pěkné turistické pohledy, co jste ve slabé chvilce nakoupili, ale zapomněli je odeslat babičce, a můžete se pustit do toho. Přeji příjemné dobrodružství! Tereza Lastomirská

Vítejte ve hře! Otevřením této stránky a čtením tohoto textu ses zavázal ke hře. Pokud budeš chtít v průběhu hry odstoupit, varuji tě, celý učitelský sbor tě bude po nocích strašit a nedosáhneš pokoje. Škola se pro tebe stane ještě větším peklem a přinejhorším neodmaturuješ. Odteď už není cesty zpět!

Pravidla hry Modrá sova:

1 . V průběhu celé hry si piš na ruku důležité informace a data, jako jsou termíny testů, obsah učiva na test či jiná potřebná zadání od profesora. Jakmile se s profesorem domluvíte na termínu testu, ukaž mu své předloktí, ať vidí, jak jsi pilný student. 2. Probuď se ve 3:30 a opakuj si učivo na hodiny, které tě v tento den čekají. Vyfoť se s jednotlivými poznámkami z každé hodiny a nezapomeň do fotografie zakomponovat budík, či jakýkoliv stroj ukazující čas, který bude sloužit jako důkaz tvého brzkého vstávání. Ve škole pak ukazuj svoje foto všem učitelům daných hodin. 3. Vyhledej co nejvíc školních aktivit, jako je pěvecký sbor, studentský parlament a samozřejmě studentský časopis Křenoviny. Staň se součástí všech těchto spolků a buď aktivním členem, což znamená: - nevynechej ani jednu zkoušku se sborem - oplývej spoustou originálních nápadů ve studentském parlamentu - piš humorné a originální články do Křenovin 4. Jdi na PoŠkole a naplánuj svou zajímavou akci PoŠkole. 5. Setkej se se sovou (dalším hráčem). Učte se spolu, opakujte si texty písní do sboru, popřemýšlejte nad děním ve škole, vymýšlejte zajímavé školní i mimoškolní akce, rozjímejte o tématech pro další čísla Křenovin. Udělejte si společnou fotografii, dejte ji na jakoukoliv sociální síť s hashtagem #we_are_blue_owls a #krenkafamily. 6. Své vysvědčení udržuj na výsledku max. 3 dvojky. Tyto úkoly jsou pro tebe závazné po celé 3 roky studia. Nezapomeň, že tě po celou dobu kontroluje jak tvůj třídní profesor, tak i velká část (80 %) učitelského sboru a šéfredaktorka Křenovin. Ve čtvrťáku se přidávají poslední, ale nejdůležitější úkoly, které ovlivní celé tvé budoucí počínání.

7. Ještě o prázdninách před posledním kolem tvé hry začni číst knihy, které pro tebe budou osudové u tvé maturity. Udělej rozbory a všechny je pošli svému češtináři. 8. Úkol číslo 3 je pro tebe stále závazný. To, že maturuješ, neznamená, že budeš upozaďovat své ostatní školní zájmy. 9. Třídní profesor ti oznámí datum a čas tvé maturity a ty ho musíš přijmout. 1 0. Probuď se ve 3:30 a zopakuj si všechny maturitní otázky. 11 . Vyraz brzo z domu, ať stihneš svou maturitu, a úspěšně odmaturuj. Tady tvoje hra končí. Po svědomitém plnění všech těchto úkolů ses zapsal do síně slávy Gymnázia Křenová a máš otevřené dveře do další strašidelné budoucnosti nových her, jako Modré VUT, Modrá Masárna, Modrá Mendelka a mnoho dalších. Anna Jirglová

Vědci a vynálezci, kteří změnili svět, ale i přesto upadli v zapomnění. Jména jako Albert Einstein, Isaac Newton nebo Charles Darwin jsou obecně známa, ale například Philo Farnsworth, Nikola Tesla a Tim Berners-Lee, už tak známí nejsou. Historie je plná jmen, na která se tak trochu zapomnělo. Důvody mohly být různé, rivalové, kteří je zastínili, nebo až příliš průkopnické myšlenky, nebo na ně lidé jen jednoduše zapomněli. Ale to nemaže jejich přínosy lidstvu. Jako první je tu Philo Farnswoth, jeho jméno nezní moc známě, nicméně byl to vynálezce televize. Ano, televize, vynálezce přístroje, který dokázal připoutat lidi ke gauči a proměnit je v obraz a zvuk vstřebávající loutky. Bezpochyby to je jeden z vynálezů, který změnil svět. Nikola Tesla, jeden ze zapomenutých velikánů, kteří si rozhodně nezaslouží tento status. Byl to americký vědec a vynálezce srbského původu, nejvíce se zasloužil v tzv. Válce proudů, kde jeho rivalem nebyl nikdo jiný než Thomas Edison. I když Tesla „válku“ vyhrál, tak bohužel upadl v zapomnění. Mezi jeho vynálezy patří například asynchronní motor (součást denně používaných spotřebičů), dálkové ovládaní a rádio (seznam by takhle mohl pokračovat do nekonečna). A nakonec jeho nesplněný sen o bezdrátové komunikaci, kterým předčil svojí dobu. Tim Berners-Lee zní asi jako neznámé jméno, ale nenechte se mýlit, je to jméno člověka, který založil internet. Ano, tvůrce místa, kam se obracíme, když neznáme odpovědi, když prahneme po informacích nebo když se nudíme. Ani bych se nebál tvrdit, že to jeden z nejvíce vlivných přínosů lidstvu. Takže když kdykoli budete brouzdat internetem, zkuste si na něj vzpomenout. Kuong Žargalsaikhan

Dezinfekce? Nebo nová přísada do Coca-coly? V minulém čísle jsem Vás informovala o scénáři, jak to vypadá, když zemře britská královna. Tak co? Byla to pravda? Ano byla, respektive je, Velká Británie má opravdu speciální plán pro tento případ. Těm, kteří uhodli, gratuluji, ale bohužel na výhry nemáme dotace, takže se budete muset obejít pouze s dobrým pocitem. Ale teď už k tématuT Coca-cole se povedla jedna skvělá věc: Při čištění lahve od přebytečných škodlivých látek, které se uvolňují při zahřívání plastu a foukání horkého vzduchu, aby láhev dosáhla správné velikosti a tvaru, zapomněli jednu dosti škodlivou látku odstranit, a to samotnou dezinfekci. Při výrobním procesu se stala chyba a nějakým nedopatřením zapomněli umýt lahve od dezinfekce, ty poté naplnili samotnou kolou a poslali na trh. Přišlo se na to, až když začalo přicházet mnoho lidí za doktory a stěžovat si na bolesti hlavy, žaludku, či na nevolnost právě po vypití tohoto nápoje. Máme se tedy obávat Coca-colové epidemie? Máme přestat pít Coca-colu kvůli možným zdravotním obtížím? Je to vlastně pravda? Není to jen celá vymyšlená lež? No, to se dozvíte, ale až v příštím čísle. Do té doby bych to ale přece jenom raději nezkoušela ;) Anna Kratochvílová

Dje Pierreho B jste mohli slyšet hrát na poslední studentské Flédě a určitě jej uslyšíte ještě hodněkrát. Všichni známe Djs, ale často si jejich práci představujeme jen jako pouštění písniček. Co skutečně obnáší práce Dje, nám prozradil Dj Pierre B v rozhovoru. Petr Blaho (1 9) chodí Jak jsi začal hrát a jak dlouho už hraješ? do třídy 3.D a kromě S hraním jsem začal asi dva roky zpátky. Nejdřív jsem jen udělal hudby se zajímá taky malou akci pro pár kamarádů a celkem se to povedlo, takže jsem o sport (hlavně o fotbal). v tom pokračoval a postupně dělal větší akce. Ve škole ho baví dějepis a zeměpis. Máš nějaký vzor nebo inspiraci? Inspirací a vzorů mám víc, jsou to většinou světoznámí Djs. Pokud mam být konkrétnější, když jsem začínal, mou velkou inspirací byl Tiesto. Teď jsou to například Vinai nebo Martin Garrix.

Na jakou akci, kde si vystupoval, nejraději vzpomínáš a proč?

Nejlepší akce byla asi tento rok na Melodce. Tu akci jsem si vážně pořádně užil, protože to byla moje první párty na takové úrovni. Moc se mi líbilo, že přišlo tolik lidí a že všichni pařili. Jinak naše školní Fléda byla taky suprová.

Jak se na tyto akce připravuješ?

Na všechny větší akce se zatím připravuju hlavně psychicky, protože bývám ještě často trochu nervózní. Jinak se snažím před každou akcí najít nějaký nový a oblíbený písničky. Takže projedu internet a zjistím, co se zrovna poslouchá a co je populární.

Jaký styl hudby/interprety nejradši hraješ?

Nejraději ze všechno hraji taneční populární hudbu. Prostě to, co všichni znají a na co se dá dobře tancovat.

Děláš i nějakou svoji hudbu?

Svou vlastní hudbu bohužel zatím nedělám. Už jsem to párkrát zkoušel, ale je na to potřeba hromada času a člověk se tomu musí věnovat vážně dlouhou dobu, ale určitě bych někdy v budoucnu chtěl vydat nějakou vlastní hudbu.

Co člověk potřebuje k tomu, aby se stal Djem?

Myslím, že nic konkrétního člověk nepotřebuje. Stačí mu k tomu akorát dvě ruce a hlavně ho to musí bavit a musí se tomu věnovat a od toho se potom odvíjí, jak je Dj dobrej.

Co všechno vlastně zahrnuje práce Dje?

Práce Dje, není moc složitá a hlavně pokud vás to baví, tak to ani moc práce není. Hlavní je, snažit se vybírat dobrou hudbu a občas trochu trénovat hraní a to je tak asi všechno.

Jak často hraješ na akcích?

Na větších akcích zatím moc nehraju, třeba jen jednou za 2 měsíce, ale pokud mám počítat i menší akce, tak asi 2krát do měsíce.

Máš nějaký song, který pro tebe nikdy nezestárne?

Určitě mám. Takových songů možná bude i trochu víc, ale hned asi první, na kterej si vzpomenu, je ''Low'' od Flo Ridy. Není to sice moc párty song, ale poslouchal jsem ho už před devíti lety, kdy vyšel, a občas si ho pustím i teď.

Máš nějaké tipy pro někoho, kdo by se chtěl stát Djem?

Pokud se někdo chce stát Djem, tak ať to určitě zkusí, není to nic těžkýho, ale hlavně, jak jsem říkal, člověka to musí bavit. Rozhovor připravila: Klára Petrovičová

Nevíte ještě, co budete o prázdninách dělat? Máte pravdu, dva měsíce je přeci jen dlouhá doba. Co takhle tento čas využít k návštěvě nějaké kulturní akce, která se bude konat na chloubě celého Brna, hradu Špilberk? A co vám můžeme nabídnout? Můžete si 8. června nebo v pozdějším termínu 3. září vyrazit na operní zpracování Carmen z Národního divadla Brno, případně na krásnou operu Giuseppe Verdiho Nabucco 31 . srpna. A pokud vás nezaujme ani Nabucco, je tu další možnost opery z prostředí zimních Benátek La Gioconda 2. září. Jste-li zastánci něčeho modernějšího, můžete si 1 2. června udělat výlet na Špilberk a zazpívat si společně s kapelou Divokej Bill. 1 2. srpna se také můžete stavit na nový festival Špilberk Balkannn. Uslyšíte kapely Dubioza Kolektiv, Russkaja, Bohemian Betyars, Circus Brothers, MALALATA. V termínu 1 4. července až 9. srpna si můžete užít několik dramat nejlepšího spisovatele renesance a několika dalších generací Williama Shakespeara. Na programu jsou například Hamlet, Othello, Mnoho povyku pro nic, Večer tříkrálový nebo Veselé paničky windsorské. Pokud jste zastáncem vážné hudby, určitě se zastavte mezi 1 6. a 27. srpnem na Špilberku a poslechněte si Filharmonii Brno. Zazní zde skladby od skladatelů jako Rossini, Verdi, Šostakovič, Mozart, Saint-Saëns a další. Objeví se zde také Big Band Gustava Broma a jako host Dasha. Můžete se kouknout i na kinokoncert z Paříže a Schönbrunnu. URČITĚ SI TO MOC UŽIJETE!

Barbora Nečasová

O jakém povolání jste snil/a?

Když jsem byl/a malý/á, tak asi řidič/ka autobusu, když jsem byl/a větší, tak asi architekt/ka.

Jaké máte koníčky?

Muzika a silový sport.

Chodil/a jste rád/a do školy? Jo.

Vzpomínáte si na nějaký vtipný zážitek a průšvih z dětství?

Ono to moc vtipný není, ale když jsem byl/a ve druhé třídě, sletěl/a jsem ze spolužáka. Vždycky si na to vzpomenu, když někdo dělá nějakou hloupost, a uvědomím si, že jsem byl/a taky takový/á.

Jakou posloucháte hudbu? Vážnou.

Jakou vlastnost nemáte rád/a na ostatních lidí? Totální hloupost, a když je někdo naivní.

Jaké 3 věci byste si vzal/a na pustý ostrov? Nůž, jídlo a pití.

Máte životní motto? Jaké?

Myslím, že ještě nejsem dostatečně starý/á na to, abych nějaké měl/a.

Oblíbené jídlo a pití?

Pití asi čaj earl grey, nejoblíbenější jídlo asi nemám, ale mohl by to být rýžový nákyp.

Oblíbený seriál?

Star Trek: Nová generace a taky třeba Sherlock Holmes.

Oblíbený film?

Dalo by se říct, že Terminátor 2.

Oblíbený herec nebo herečka?

Kevin Spacey nebo Patrick Stewart, herečka asi žádná.

Oblíbený zpěvák nebo zpěvačka? Nemám.

Nejoblíbenější a nejmíň oblíbený předmět ve škole?

Nejoblíbenější byla asi matika a nejmíň oblíbený byl určitě tělocvik a hned za tím dějepis. PanWHO z minulého čísla: Jitka Jurčíková

Rubriku připravila: Barbora