U nás v kraji

U nás v kraji Čtvrtletní zpravodaj Královéhradeckého kraje | prosinec 2010 | číslo 4/2010 | IX. ročník | zdarma

Deset let existence kraje: rozhovor s ředitelkou krajského úřadu

str.

3

Silničáři čekají krutou zimu

str.

4

Královéhradecký kraj slaví desáté narozeniny Pomyslných deset svíček na narozeninovém dortu letos sfoukne Královéhradecký kraj a vstoupí tak do druhé dekády své existence. Právě v roce 2000 vznikly v České republice krajské samosprávy a převzaly na sebe povinnosti a pravomoci někdejších okresních úřadů a některé ze závazků státu. Uplynulých deset let rozděluje několik zásadních mezníků, které ovlivnily celý region i život jeho obyvatel. „Nejdůležitější milníky v historii regionu určitě představují vstup Česka do Evropské unie, výstavba dálnice D11 nebo krizové situace, které musela krajská samospráva řešit – povodně či následky orkánu Kyril,“ řekl hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc.

Vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004 se změnilo mnoho i pro obyvatele kraje. Zejména se otevřely možnosti pro podporu mnoha projektů, které by pravděpodobně bylo jinak jen obtížné realizovat.

Kraj díky evropským dotacím modernizuje silnice druhé a třetí třídy, které převzal před deseti lety od státu v dezolátním stavu, rozvíjí sociální služby i zdravotnictví, kulturu či oblast školství.

Nejvýznamnější dopravní stavbou v kraji, ale i jeho dlouhodobou bolístkou je dálnice D11. V posledních letech se tuto komunikaci podařilo dovést až těsně před krajské město, nad jejím dalším pokračováním ale visí velký otazník. „Kraj se snaží

stát přesvědčit, aby protažení dálnice zařadil mezi své priority. Máme zpracovanou studii, podle které by se na financování stavby mohly podílet soukromé firmy, kraj rovněž inicioval obnovení kontrolních dnů na dálnici D11 a vymohl ustanovení vládního zmocněnce pro její dokončení,“ dodal hejtman Franc.

V letošním roce dokázal kraj překlenout složité období ekonomické krize a udržet v rovnováze všechny důležité oblasti své působnosti.

V minulých letech pak region úspěšně zvládnul krizové situace – například povodně na jaře 2006, následky orkánu Kyril před třemi lety či sanaci nelegální skládky chemického odpadu v obci Libčany na Královéhradecku.

V Chotělicích opravují krajský ústav sociální péče

str.

5

V kraji se rozzářily vánoční stromy a objevily betlémy

Ve městech a obcích se rozzářily vánoční stromy a v kostelech objevily betlémy. Keramické i dřevěné postavičky, které zobrazují narození Ježíška, vystavili například v kostele Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové žáci výtvarného oboru ZUŠ Habrmanova.

SLOVO HEJTMANA

Přijďte si prohlédnout hradecký pivovar a navštívit hejtmana Pracovna hejtmana Královéhradeckého kraje, zasedací místnosti krajské rady či sál zastupitelstva v Regiocentru Nový pivovar, kam se každý den lidé nedostanou, budou mít v sobotu 18. prosince otevřené dveře pro všechny.

Den před desátými narozeninami Královéhradeckého kraje pořádá krajský úřad den

otevřených dveří. Den vzniku Královéhradeckého kraje se datuje k 19. prosinci 2000, kdy proběhlo ustavující zasedání krajského zastupitelstva.

Oslavy desátých narozenin kraje začnou 17. prosince slavnostním setkáním všech krajských zastupitelů od roku 2000 a budou pokračovat až do března příštího roku.

Letošním rokem se završuje prvních deset let, po kterých se snaží být Královéhradecký kraj na straně svých obyvatel a snaží se řešit

jejich problémy. Zároveň se otevírá další období existence našeho regionu. Kraje začaly psát svou historii se vstupem společnosti do jednadvacátého století a oněch uplynulých deset let bylo nabitých událostmi – v čele Česka se vystřídalo několik vlád, naše země vstoupila do Evropské unie, rozkvět eurozóny nyní vystřídaly potíže s dopady hospodářské krize.

Královéhradecký kraj se dokázal s každou změnou – dobrou i obtížnou – vyrovnat po svém. Nyní se snaží o to, aby všechna svá odvětví sta-

bilizoval a co nejlépe dále rozvíjel. Letos se poprvé dopracoval k rozpočtu, který bude v lehkém přebytku.

Chceme, aby kraj poskytoval lidem svou podporu a prosperoval i v následujících letech. Mým přáním do Nového roku pak je, aby se vám všem žilo v našem regionu co nejlépe a nejspokojeněji, aby pro vás byl rok 2011 co možná nejúspěšnější a aby se našemu kraji v budoucích deseti letech dařilo alespoň tak jako v těch uplynulých.

Lubomír Franc, hejtman

U nás v kraji | prosinec 2010 | strana 2

Co potkalo kraj během prvních deseti let ...

2001 2002 V lednu se rodí krajská samospráva. Krajský úřad nejdříve působil v Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové.

Odtud se stěhoval do budovy ve Wonkově ulici, kde sídlil do roku 2007, a postupně působil na několika dalším místech v krajském městě. Jednou z tradičních lednových akcí, které časově souvisí se zrodem kraje, zůstávají návštěvy hejtmana u prvních dětí narozených na Nový rok.

2004

Královéhradecký hejtman Pavel Bradík převzal 21. ledna od prezidenta republiky krajský znak a prapor kraje.

V prvním a čtvrtém poli čtvrceného štítu znaku je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí.

Ve druhém modrém poli je emblém tvořený zlatým unciálním písmenem G z původní podoby znaku Hradce Králové. Třetí pole je modré se zlatou korunou českých královen. Podle heraldických pravidel se jedná o znak mluvicí, z hlediska heraldiky poměrně ceněný.

Od roku 2004 postupně startuje myšlenka přeměny chátrajícího hradeckého pivovaru na nové sídlo kraje, kde nyní úřad působí. Se samotnou stavbou se pak začalo v roce 2005.

Krajský úřad se do nové budovy, která získala titul Stavba roku, stěhoval v roce 2007.

2006

Koncem března 2006 zasáhly část kraje jarní povodně, které se prohnaly regionem a zaplavily řadu domů. Nebyly naštěstí tak ničivé jako v jiných krajích a nenapáchaly škody, jaké voda nadělala v předchozí dekádě v roce 1997 a 1998. Další krizovou situací tohoto roku bylo objevení skladu chemického odpadu v Libčanech na Hradecku.

2005

Radní Královéhradeckého kraje komunikují se svými kolegy z obecních, městských i krajských samospráv. V roce 2003 se uskutečnilo setkání s radními sousedního Pardubického kraje v Kladrubech. Členové krajské vlády každý rok pořádají setkání se starosty měst a obcí v kraji, na kterých informují o své práci a hledají prostor pro řešení společných problémů.

2003

Královéhradecký kraj hostil prezidenta republiky Václava Klause na první třídenní návštěvě kraje.

Na svých setkání se například pravidelně setkával s hradeckých biskupem Dominikem Dukou, který se letos stal p r a ž s k ý m arcibiskupem a hlavou české katolické církve. Prezident Klaus se do kraje stále vrací: pravidelně podniká srpnovou Svatovavřineckou pouť na Sněžku, jeho oficiální prezidentská návštěva se uskutečnila také v roce 2008.

2007

Od konce roku slouží řidičům nový úsek dálnice D11, který spojil dosavadní konec autostrády u Poděbrad s jižními hranicemi kraje. Od té doby se podařilo zprovoznit několik stovek nových metrů dálnice, která dosud stále končí v polích před Hradcem Králové.

Na jaře 2009 se hejtman vložil do řešení sporu o pozemky pro dokončení obchvatu České Skalice. Tento problém se podařilo v první polovině roku odblokovat: na krajském úřadu došlo k podpisu smluv, které odstranily překážky vedoucí k dokončení této významné stavby. Od podzimu 2009 již obchvat slouží řidičům na cestě mezi Hradcem Králové a Náchodem.

2010

2009

Na podzim roku 2008 se konaly třetí krajské volby, po kterých nahradil hejtmana Pavla Bradíka (ODS), jenž sloužil v úřadu dvě volební období, současný královéhradecký hejtman Lubomír Franc (ČSSD).

2008

Od letošního června mohou lidé cestovat po celém kraji na jednu jízdenku. V kraji se uskutečnila malá revoluce v dopravní obslužnosti, když se podařilo spustit systém integrované, optimalizované dopravy.

strana 3 | prosinec 2010 | U nás v kraji

Základem úspěchu je dobrý tým Rozhovor s ředitelkou Krajského úřadu Královéhradeckého kraje Ivanou Křečkovou, která vede tuto instituci od jejího vzniku.

Je absolventkou brněnské právnické fakulty a mnoho let působila ve veřejné správě, konkrétně deset let na Okresním úřadu v Hradci Králové.

Před tím pracovala jako podniková právnička.

Dnes vzpomíná na začátky krajských zřízení, na dobu,

věcí, měla jsem na starosti i agendu voleb. Celkem logicky jsem tedy připravovala i první krajské volby, včetně ustavujícího zasedání zastupitelstva kraje. V té době pokračovala reforma veřejné správy a očekávalo se zrušení okresních úřadů. Nicméně

nechala jsem si sice čas na rozmyšlenou, ale velmi krátký. Jsem totiž znamením Střelec a jednám poměrně rychle a rázně. Je pravda, že jsem za výzvu považovala i to, že budu u vzniku něčeho nového, budu si moci vybrat svoje spolupracovníky

kdy pro pět lidí byl k dispozici jeden počítač a kdy se stavělo sídlo pro nově vznikající úřad.

Jejím pracovním mottem je: „Základem velkého úspěchu je dobrý tým vzájemně spolupracujících profesionálů. Základem dobrého podniku jsou její spokojení a kvalifikovaní zaměstnanci“.

Jistě si vzpomínáte na začátky vzniku krajů.

Můžete nám je popsat?

Protože jsem pracovala na okresním úřadu ve funkci vedoucí referátu vnitřních

bezprostředně po 1. 1. 2001, kdy vznikly krajské úřady, bylo z hradeckého okresního úřadu delimitováno 15 zaměstnanců a v průběhu ledna 2001 dalších 27 z jednotlivých detašovaných pracovišť ministerstev. Takže krajský úřad mohl začít v podstatě ihned fungovat, i když s omezeným počtem agend i úředníků.

Bylo pro vás výzvou stát se první ředitelkou nově vznikajícího KÚ?

Jistě a velkou. Když jsem obdržela tuto nabídku,

a vlastně sama sobě dokázat, že vše zvládnu.

Samozřejmě k rozhodnutí přispěl i ten fakt, že se na mé osobě shodli lídři tehdejších vítězných politických stran a neměli obavu mi úřad svěřit.

Změnili se vaši spolupracovníci během uplynulých deseti let?

Za deset let nepochybně došlo i k obměně kolegů. Ten největší příliv zaměstnanců následoval po 1. 1. 2003, tedy již při zmíněném zániku okresních úřadů. V průběhu let

jsem začala vnímat, že musím být odpovědná za stále větší skupinu lidí – svých spolupracovníků. Musím však říct, že moji nejbližší kolegové, se kterými jsem začínala, pořád perfektně fungují a patří mezi profesionály našeho úřadu.

Mohu se na ně naprosto spolehnout a za to jim patří můj velký dík.

Co vám ředitelský post přinesl pozitivního a na co byste nejraději zapomněla?

Manažerská práce mě stále baví, naplňuje moje profesní představy, vidím v ní konkrétní smysl a dodává mi energii. I když ne vždy se dařilo a pár bezesných nocí jsem také zažila. Mrzí mě, že jsem musela opustit svůj pedagogický post na Univerzitě Hradec Králové. Sedm let jsem zde externě působila a přednášela základy práva.

Mimo to jsem se poměrně intenzivně věnovala i lektorské činnosti. Tu jsem velmi rychle po příchodu na krajský úřad musela z časových důvodu také ukončit.

Jak hodnotíte činnost krajského úřadu?

Krajský úřad Královéhradeckého kraje patří mezi kvalitní úřady, o čemž jistě svědčí i získané ceny. Náš úřad se pravidelně umísťuje na příčkách prestižní Národní ceny kvality. Například v minulém roce jsme v rámci tohoto programu obdrželi ocenění Perspektivní organizace, v předminulém roce zase Čestné uznání za stálé zlepšování služeb, které poskytujeme lidem. Proces hodnocení kvality služeb

byl zahájen již v roce 2004.

Tehdy začal krajský úřad využívat model CAF - nástroj řízení kvality.

Vzpomenete si i na nějakou milou nebo veselou příhodu, která provázela první dny krajských úřadů?

Vzpomínám si na první návštěvu tehdejší náměstkyně ministra vnitra Yvonne Streckové. Po pěti minutách rozhovoru s ní se na mě upřeně podívala a řekla: „Vás já jsem učila.“ Byl to pro mě naprostý šok. Nemohla jsem pochopit, že si mě pamatuje v tom množství studentů, kteří jí prošli rukama. Obdivovala jsem v tu chvíli její vynikající paměť na studenty. K osobě paní profesorky Streckové se váží i další vzpomínky nás všech ředitelů krajských úřadů. Především se nám velmi intenzivně věnovala – pomáhala nám nejenom osobními odbornými konzultacemi, ale připravovala pro nás mnoho vzdělávacích akcí. Se svým profesionálním přístupem pedagoga nám pomohla orientovat se v manažerské roli. Tento úkol byl vlastně jejím pracovním mottem.

A myslím si, že se jí ho podařilo úspěšně dokončit.

Jak se dá skloubit rodinný život s kariérou manažerky?

Určitě se skloubit dá a není frází, že hodně záleží na partnerovi a rodinném zázemí, které jsem vždy měla a naštěstí stále mám. Přesto jsem si někdy povzdechla, že bych byla raději ředitelem než ředitelkou. S výhodou „domácího“ servisu, který by za mě obstaral někdo jiný.

Krajský úřad je „Přátelským místem“ pro lidi s handicapem Titul „Přátelského místa“, kde naleznou pomoc lidé se zdravotním handicapem, získal Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Jeho zaměstnanci totiž absolvovali odborná školení, na kterých se naučili profesionálně poskytovat služby klientům s nejrůznějšími typy zdravotního omezení. Certifikát „Přátelského místa“ předali

17. listopadu Královéhradeckému kraji zástupci Českého červeného kříže. „Cílem Krajského úřadu Královéhradeckého kraje je poskytovat co nejlepší služby a umět co nejlépe vyhovět i klientům, kteří trpí různými zdravotními omezeními. Jsem velmi ráda, že se náš úřad mohl zařadit jako jeden z prvních mezi Přátelská místa

z projektu Českého červeného kříže,“ uvedla ředitelka královéhradeckého krajského úřadu Ivana Křečková.

Zaměstnanci krajského úřadu absolvovali školení, na kterém se naučili pomáhat zdravotně postiženým lidem.

Aby se dokázali co nejlépe vcítit do jejich problémů a porozumět jim, nasadili si například na 20 minut na oči

speciální klapky, a zakusili tak stejné pocity, jako lidé, kteří přišli o zrak. Krajský úřad je rovněž díky výtahům, speciálním plošinám a dalším stavebním úpravám zcela bezbariérový.

Kromě Královéhradeckého kraje získalo titul „Přátelské místo“ ještě pět dalších organizací. Cílem projektu Českého červeného kříže je

vytvořit národní síť certifikovaných poskytovatelů služeb, u kterých bude mít klient s nejrůznějšími typy omezení garanci profesionálního přístupu a dostupnosti služeb.

Poskytovatelům certifikát usnadňuje přístup ke klientům, umožňuje oslovit i zákazníky se specifickými potřebami a zvyšuje kvalifikaci personálu.

U nás v kraji | prosinec 2010 | strana 4

Pacienty opočenské nemocnice budou Kraj vyzval stát k navýšení léčit v Náchodě a Rychnově financí na sociální služby V nemocnici v Opočně skončí během první poloviny příštího roku všechny její lůžkové části. O pacienty se postarají nemocnice v Náchodě a v Rychnově nad Kněžnou. Podle návrhu, se kterým přišla zdravotnická komise kraje složená výhradně z odborníků kraje a který na začátku prosince schválili krajští zastupitelé, tak krajské zdravotnictví ušetří na provozu malé nemocnice zhruba 25 milionů korun ročně a další desítky milionů korun, který by bylo nutné použít na rekonstrukci opočenského zařízení.

V Opočně budou lidem i nadále sloužit nemocniční ambulance a zůstane tam také posádka krajské zdravotnické záchranné služby. „Přiblížit vybavení opočenské nemoc-

nice současným požadavkům na poskytování zdravotnických služeb by představovalo investici v desítkách milionů korun a i tak by nemocnice poskytovala pouze omezené služby. Přesun lůžkové části opočenské nemocnice zajistí do budoucna zachování kvalitní akutní i následné péče s kompletním zázemím pro celý region Rychnovska,“ uvedla Jana Třešňáková, krajská radní odpovědná za zdravotnictví.

Zdravotníci, kteří léčí v Opočně, by měli najít práci v náchodské a rychnovské nemocnici, jichž se změny v opočenské nemocnici také dotknou. „V Náchodě přibude dalších asi dvacet lůžek následné péče a o dalších zhruba pět lůžek víc pak má být v její jaroměřské pobočce. V rych-

novské nemocnici po drobnějších stavebních úpravách vznikne asi dvacet nových lůžek následné péče a rehabilitace a deset lůžek interny,“ uvedl ředitel Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje Martin Scháněl. Úkol navrhnout optimální řešení budoucnosti opočenské pobočky Oblastní nemocnice Náchod dostala odborná skupina zdravotnických expertů od krajských zastupitelů letos v září. Odborná skupina složená z manažerů krajského zdravotnického holdingu, odborníků z krajských oblastních nemocnic, zástupců Fakultní nemocnice Hradec Králové, hradecké pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny či krajské záchranné služby vznikla právě kvůli tomuto zadání zastupitelů.

Silničáři jsou připraveni i na velmi krutou zimu Před rokem udeřila v Královéhradeckém kraji zima a sníh se začal sypat na krajské silnice i v nižších polohách výjimečně brzy.

Přestože loňská zima byla poměrně výlučná a letos v lednu dokonce způsobila na silnicích Královéhradeckého kraje kalamitu, krajští silničáři hlásí, že jsou připraveni zvládnout i podobně extremní zimu jako loni.

Ve skladech měli na začátku listopadu složeno na 20 tisíc tun soli a stejné množství dalšího inertního materiálu, z garáží může v případě potřeby vyrazit na silnice 110 sypačů s radlicemi, 10 sněhových fréz a 40 nakladačů. „V kraji bude během letošní zimy opět nepřetržitě sloužit 16 dispečerských stanovišť. Délka udržovaných úseků silnic zůstává stejná,

Zimní údržba v číslech (předloňská a loňská zima) 2008/2009

2009/2010

Celk. náklady (mil. Kč)

200 177

194 582

Počet posypových dnů

91

99

Počet kalamitních dnů

0

5

nebude se tedy letos snižovat ani měnit. Během loňské zimy krajští silničáři zasahovali během 99 zimních dnů a spotřebovali 13 tisíc tun soli a s jejím nedostatkem nebyl problém. Průměrná zima vyjde krajský rozpočet na zhruba 200 milionů korun, což byly náklady na údržbu silnic v zimě 2009/2010,“ uvedl krajský radní Josef Ješina.

Ve skladech silničářů zbylo z loňské zimy 2,2 tisíce tun soli, kterou vysypou na silnice během nadcházející zimy. „Další potřebnou sůl jsme předkoupili předem za výhodnější letní ceny. Dosud se nám nikdy nestalo, že bychom měli problém s jejím nedostatkem i díky přednasmlouvaným tisícům tun,“ uvedl Miloš Štěpán, ředitel SUSHK. Krajští silničáři z SUSHK provádí zimní údržbu na celkem 3.753 kilometrech silnic. V majetku Královéhradeckého kraje jsou silnice druhých a třetích tříd o celkové délce 3.322 kilometrů.

K navýšení státního rozpočtu o několik set milionů korun na financování sociálních služeb vyzval poslance a senátory krajský radní Miroslav Uchytil. Současný návrh totiž počítá s tím, že kraje na tyto účely dostanou o 800 milionů korun méně než v letošním roce. Deficit ve financování sociálních služeb by podle Uchytila ohrozil klienty ústavů sociální péče a domovů důchodců i lidi, kteří se o ně starají. „Tím, že stát i v sociální oblasti bude poskytovat méně financí, ohrožuje nejpotřebnější obyvatele celé republiky, kteří se nemohou nikterak bránit. Jedná se o občany mentálně i fyzicky postižené a o početnou skupinu seniorů,“ uvedl v otevřeném dopise poslancům a senátorům radní Uchytil, který má na starosti sociální oblast.

Vyzval zákonodárce, aby se napříč politickým spektrem pokusili navýšit financování sociálních služeb. Navržený státní rozpočet na příští rok totiž na tuto oblast počítá s pouze 6,1 miliardy korun pro celou Českou republiku, což je o 800 milionů korun méně

než v roce letošním. Královéhradecký kraj by tak přišel o zhruba 60 milionů korun. „Chápu snahu současné vlády o snížení deficitu státního dluhu, který se pochopitelně týká každého obyvatele, ale podle mého názoru není možné takto dramaticky snižovat podíl státu v přímých sociálních službách,“ dodal Uchytil.

Uvedl rovněž, že pokles ve financování sociálních služeb by měl i negativní dopad na pracovníky příspěvkových organizací kraje, měst, charit a dalších organizací. Například v Královéhradeckém kraji pečuje o seniory a postižené v třísměnném provozu na 2500 sociálních pracovníků. Platy v sociální oblasti navíc patří k těm nejnižším.

Uchytil upozornil také na to, že rozpočet Královéhradeckého kraje je čím dále tím napjatější a nemůže si dovolit navyšování jakýchkoli kapitol o desítky milionů korun.

Podstatný vliv na hospodaření Královéhradeckého kraje přitom má výše příspěvků, které kraj dostává od státu na financování jednotlivých resortů.

K hraničnímu přechodu Olešnice povede nově opravená silnice Kompletně rekonstruovaná silnice povede do konce příštího roku k hraničnímu přechodu mezi Olešnicí v Orlických horách a polským Lewinem Klodzkim. Modernizace vozovky bude stát více než 100 milionů korun.

Královéhradecký kraj získal se svými polskými partnery finance na tuto stavbu z programu Evropské unie určeného na přeshraniční spolupráci mezi Českou republikou a Polskem. „Přípravné práce na opravě silnice začaly již letos, většina financí z poskytnuté evropské dotace se ale proinvestuje až v příštím roce. Řidiči budou mít po modernizaci vozovky jízdu do Polska pohodlnější a bezpečnější. Díky rekon-

strukci se výrazně zlepší dopravní dostupnost obou zemí.

Nová silnice usnadní cestování turistům a zjednoduší lidem i dojíždění do zaměstnání,“ řekl krajský radní pro oblast dopravy Josef Ješina.

Silničáři zmodernizují v příštím roce více než devět kilometrů přeshraniční komunikace spojující Lewin Klodzki s Olešnící a přestavba bude popkračovat přes Sedloňov až ke křižovatce se silnicí II/309. Vozovku zesílí a vybudují zde odvodnění. V současné době je tato komunikace ve velmi špatném stavu a lidé proto častěji volí k cestě mezi Českem a Polskem buď přechod v Náchodě, nebo téměř 70 kilometrů vzdálený přechod v Bartošovicích.

strana I | příloha „Sociální projekty v kraji“ | U nás v kraji

První část projektu integrace obyvatel vyloučených lokalit se blíží k závěru, kraj bude v její podpoře pokračovat Královéhradecký kraj realizuje již druhým rokem projekt, který prostřednictvím podpory terénní práce ve vyloučených lokalitách, vzděláváním terénních pracovníků/ pracovnic a představitelů samospráv a vytvořením koncepčního dokumentu integrace obyvatel vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji podporuje integraci obyvatel vyloučených lokalit do společnosti a na trh práce. Celková podpora sociální integrace v rámci projektu činí 14 159 952 Kč. Projekt trvá od 1. 2. 2009 do 31. 1. 2011.

A jaké jsou výstupy projektu? Podpořili jsme terénní sociální práci pomocí 14 pracovníků v sedmi územích, vyškolili jsme terénní sociální pracovníky a pracovnice pomocí jedinečného akreditovaného kurzu a pomocí kurzu motivačních rozhovorů, realizovali jsme cyklus kazuistických seminářů. Zrealizovali jsme také průzkum potřeb v sociálně vyloučených lokalitách, díky kterému jsme vytvořili Strategii integrace sociálně vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji 2011 – 2016. „ Z á kladním impulzem pro tvorbu strategie byla absence kvalitativních údajů o stavu sociálně vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji,“ uvedl krajský radní zodpovědný za sociální oblast Miroslav Uchytil.

Kraj získal z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR částku 19 132 640 Kč na realizaci navazujícího dvouletého projektu Podpora sociální integrace obyvatel vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji II, který trvá od 1.11.2010 do 31.10.2012.

Cílem projektu je podpořit sociální integraci příslušníků vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji do společnosti a na trh práce. Projekt navazuje a rozvíjí úspěšně nastartované aktivity projektu Podpora sociální integrace obyvatel vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji I. svými aktivitami reaguje na potřeby cílové skupiny zjištěné provedeným Průzkumem potřeb obyvatel vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji.

Z průzkumu mimo jiné vyplynulo, že terénní práce napomáhá se zapojením do společnosti, a proto by měla být nadále podporována.

Projekt se nově zaměřuje na terénní práci ve venkovských

vyloučených lokalitách, kde je všeobecně malá nabídka služeb pro tuto cílovou skupinu. Cílená práce s klíčovými aktéry obcí a dalších zainteresovaných institucí povede ke zvýšení zájmu o tuto problematiku a k lepší sociální integraci. „Klíčovými aktivitami projektu je terénní práce v deseti vyloučených lokalitách v Královéhradeckém kraji (Hradec Králové, Holohlavy, Smiřice, Broumov, Rychnov nad Kněžnou, Slatina nad Zdobnicí, Kostelec nad Orlicí, Čermná nad Orlicí, Borohrádek, Doudleby, Náchod, Nový Bydžov, Jaroměř, Úpice, Vysoké Veselí, Údrnice), zvýšení kvality terénní práce pomocí vzdělávacího kurzu, seminářů pro romské poradce a zástupce samospráv a cyklu kazuistických seminářů pro terénní pracovníky a pracovní skupiny na místní úrovni na téma integrace vyloučených osob,“ dodal radní Uchytil.

Královéhradecký kraj nabídne další vzdělávání pracovníkům sociálních služeb Královéhradecký kraj navázal na několikaletou tradici a opět nabídne pracovníkům sociálních služeb na svém území příležitost dále se vzdělávat. „Dalším vzdělávacím projektem, na který se Královéhradeckému kraji podařilo z Evropského sociálního fondu získat zhruba 20 milionů korun, chceme i v následujících dvou letech podpořit zvyšování kvality sociálních služeb na našem území prostřednictvím vzdělávání jejich pracovníků“ uvedl krajský radní zodpovědný za sociální oblast Miroslav Uchytil.

Projekt přinese pracovníkům poskytovatelů sociálních služeb a sociálních odborů pestrou nabídku vzdělávání v tématech z oblasti přímé práce s klientem a vzdělávání zaměřené na rozvoj komunikačních dovedností a osobnostní rozvoj.

Aktivita „Kvalifikační vzdělávání pracovníků v sociálních službách“ umožní poskytovatelům sociálních služeb v pozici zaměstnavatelů zajistit svým zaměstnancům nabytí odborné způsobilosti pro výkon tohoto povolání prostřednictvím akreditovaného kvalifikačního kurzu.

Akreditované vzdělávací programy projekt nabídne také vedoucím pracovníků působícím v sociálních službách.

Nově je do projektu zařazena tvorba, pilotní ověření a následná realizace dvou vzdělávacích programů dalšího vzdělávání. Cílem této aktivity je rozšířit nabídku akreditovaných vzdělávacích programů v oblastech sociální práce s příjemci příspěvku na péči, plánování sociálních služeb a případové sociální práce.

Veškeré vzdělávací aktivity budou realizovány dodavatelsky prostřednictvím vzdělávacích programů akreditovaných MPSV. Již nyní se mohou zájemci s konkrétními tématy připravovaného vzdělávání seznámit na webových stránkách Královéhradeckého kraje či na stránkách sociálních projektů Královéhradeckého kraje. Vlastní vzdělávání bude zahájeno v průběhu prvního čtvrtletí následujícího roku.

Projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím OP Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

Eva Šebová

Aktivity pro vyloučené lokality

Během letních prázdnin připravily terénní pracovnice Zhruba 23 milionů korun telům při zlepšování kvality vším v oblastech komunikace z Kostelce nad Orlicí ve spoluzískal Královéhradecký kraj a dostupnosti sociálních s klienty, plánování a zajištění práci s městským úřadem pro z fondů Evropské unie na služeb a podpořit spolupráci dostupnosti sociálních služeb své klienty poznávací výlet do další zlepšování kvality a do- zadavatelů a poskytovatelů a informování o nabídce soci- pražské zoologické zahrady. stupnosti sociálních služeb. na místní úrovni“ řekl Miroslav álních služeb. Dále poskytne Akce se konala pro děti ze soProjekt nabídne zejména Uchytil, krajský radní pro so- možnost využít dobrovolníky ciálně slabých rodin. Atraktivimnožství konzultací a se- ciální oblast. Projekt podpoří pro zlepšení kvality a dostup- ta výletu stoupla i tím, že řada minářů, nabídne i možnost strategické plánování rozvoje nosti sociálních služeb, a to z nich byla v našem hlavním využít dobrovolníky. sociálních služeb v Králo- především díky dobrovolnic- městě poprvé v životě. Akce se zúčastnilo 18 romských dětí „Z Evropského sociálního véhradeckém kraji, zejména kým agenturám.

Více informací o plá- a devět matek dětí a blízkých fondu jsme získali na další v oblastech dopravní dodva roky 23 miliónů korun, stupnosti sociálních služeb, novaných aktivitách je na příbuzných, kteří se po celý díky kterým dále zlepšíme dostupnosti odlehčovacích internetových stránkách den o děti starali a zodpovídali dostupnost a kvalitu soci- služeb a zejména při zavedení www.socialniprojekty.cz. za ně.

Co je pro jiné samozřejálních služeb v kraji. Naším víceletého financování sociál- Projekt je financován z Evcílem je zlepšit orientaci oby- ních služeb. Projekt nabídne ropského sociálního fondu mostí, nemusí být samozřejmnožství prostřednictvím OPLZZ mostí pro naše klienty. Jízda vatel v nabídce sociálních poskytovatelům vlakem, metrem a autobusem služeb, pomoci poskytova- konzultací a seminářů, přede- a státního rozpočtu. byla zdlouhavá a náročná.

Na stránkách příohy „Sociální projekty v kraji“ najdete reportáže z projektů, které jsou financovány z Evropského sociálního fondu Těm nejmenším se cestoa státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost vání líbilo, zejména metro a spousta eskalátorů, které pro ně byly téměř stejně poutavé jako samotná ZOO. Děti se shodly na tom, že

Kraj získal miliony na zlepšování sociálních služeb

nejkrásnější na celé ZOO byly pavilony s tučňáky a žirafami, lední medvěd a cvičený lachtan. Nadšení v dětech vyvolala i lanová dráha.

Kontinuitu práce s dětmi ze sociálně slabých rodin zajišťuje činnost dětského kroužku, který se koná celý rok i během školních prázdnin. V létě kroužek navštěvuje více dětí než během školního roku. Program si tvoří hodně děti sami. Nejraději tančí a jsou velmi muzikální, nejedno z nich má výrazný sportovní nebo umělecký talent.

Odpolední dětskou diskotéku navštívilo 35 dětí spolu s rodiči. Kroužek se stále koná každé pondělní a středeční odpoledne až do prosince.

Na podzim Město Kostelec plánuje ještě jeden výlet.

Jaký konkrétně? To zatím necháme jako překvapení…

U nás v kraji | příloha „Sociální projekty v kraji“ | strana II

Projekt „Učení je hra!“ pomáhá romským dětem z Náchoda Po celý rok realizuje náchodské občanské sdružení Dokořán, o.s. projekt orientovaný na pomoc, podporu a rozvoj romských dětí v oblasti mimoškolního vzdělávání s názvem „Učení je hra!“. Projekt je velice přínosný dětem, které navštěvují nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Archa, sociálním pracovníkům organizace i učitelům základních škol.

Od 1. ledna do 31. prosince je v klubu Archa realizován projekt „Učení je hra!“, který se zaměřuje na mimoškolní vzdělávání převážně romských dětí z Náchoda ve věku od 10 do 18 let. Hlavními projektovými aktivitami jsou doučování v předmětech český jazyk, matematika, anglický a německý jazyk, přírodopis, zeměpis a čtení.

Sociální pracovníci dětem pomáhají také s vypracováním domácích úkolů. Dalšími aktivitami jsou besedy s odborníky např. na téma sexualita nebo pomoc drogově závislým.

Probíhá také tzv. projektové učení, jehož náplň tvoří zeměpisně, literárně, hudebně, přírodovědně, historicky a společensky směrované soutěže. Uskutečnilo se pět jednodenních výletů a jeden letní týdenní pobyt

případ jedné klientky, kterou jsme podporovali v dokončení základní školy a hlavně v tom, aby pokračovala v učení dál.

Přihlásila se na střední školu, připravili jsme ji na přijímačky a dneska nám chodí děkovat, že jsme ji podrželi a povzbuzovali, škola jí moc baví,“ dodala Exnerová. Významný posun pozorují pracovníci i v chování dětí v přístupu k trávení jejich volného času. „Mají velký zájem o aktivní trávení volna, chtějí tancovat, sportovat, jezdit na výlety, méně času stráví u počítače a bezcílně na ulici,“ řekla Michaela Exnerová.

Sociálním pracovníků se podařilo v rámci projektu navázat spolupráci se sedmi třídními učitelkami. Vedoucí klubu sdělila, že mají od učitelů pozitivní ohlas. Ti pozorují zlepšení dětí v doučovaných předmětech, lepší připravenost. Děti už nejsou ve škole tolik pasivní, protože nezaostávají za ostatními spolužáky. „Díky této spolupráci můžeme

Nízkoprahové zařízení pro děti DoPatra pomáhá Duha o. p. s. v Novém Bydžově v lednu 2010 rozšířila svoje služby o Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež DoPatra. „Cílem NZDM DoPatra je zlepšit kvalitu života dětí, mládeže a mladých dospělých předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života. Umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace,“ uvádí Ing. Štěpánka Holmanová, ředitelka organizace.

Od 11. 1. 2010, kdy bylo NZDM otevřeno, ho navštívilo celkem 223 zájemců ve věku 6-26 let, z toho se již 138 stalo klienty, kteří zde našli bezpečný prostor pro trávení volného času. V NZDM DoPatra fungují dva nízkoprahové kluby - Klub Čas a Klub Čásek. Klub Čas je určen pro klienty ve věku 15-26 let. Klub Čásek je určen pro děti a mládež ve věku 6-14 let. Z poskytovaných služeb klienti nejvíce využívají pomoc se školou, skupinové aktivity, práci na PC či volnočasové aktivity. Velké pozornosti se těší také taneční a dramatický kroužek „Děti z města“, který je zaměřen na hudebně pohybové aktivity, dramatizace pohádek i vlastních scének. „Děti z města“ sklízí úspěchy na tanečních soutěžích, vy-

stupují v domovech důchodců, nemocnicích, školních besídkách apod.

V průběhu roku se realizovaly preventivní akce zaměřené na environmentální výchovu, lidská a dětská práva, šikanu, kyberšikanu, sexuální výchovu, dopravní výchovu apod. Od

společnosti, exekuce na plat apod.), kterou se pokusí po dobu čtyř měsíců uspokojivě zvládnout. Fiktivní finanční prostředky klienti získávají za splněné aktivity v klubu, tyto jsou jim následně připsány na účet. Z tohoto fiktivního příjmu pak hradí měsíční

měsíce srpna probíhá v NZDM DoPatra realizace projektu finanční gramotnosti, který je podpořen Československou obchodní bankou a.s. Klienti si vyzkoušeli vyplňování podacích lístků k doporučenému dopisu, vkladních a výběrných lístků, příkazů k úhradě a trvalých příkazů k úhradě. Tyto aktivity byly přípravou na hru „Umím to s penězi“, která je praktikována od měsíce října.

Na počátku si každý vylosoval svoji „neradostnou“ situaci (dluhy na nájmu, půjčka v bance, půjčky u nebankovní

výdaje dle své situace.

Většina klientů, zapojených do tohoto projektu, již zjistila, že „bez práce nejsou koláče“ a že bez splněných úkolů v tomto projektu neobstojí.

Pro další rok činnosti NZDM DoPatra jsou naplánovány navazující preventivní akce v oblasti sexuální výchovy, šikany či lidských práv, kde je cílem vštípit klientům nejenom jejich práva, ale hlavně povinnosti, které z každého práva vyplývají.

Hana Kočířová vedoucí NZDM DoPatra

Nikdo jiný je s jejich původem a celou početnou rodinou neubytuje

v Broumovských stěnách.

V průběhu realizace projektu si děti mohly vyzkoušet různé indoorové i outdoorové činnosti. „Původně bylo plánováno, že se do projektu zapojí 20 dětí. Tento počet se nám podařilo navýšit na 40 dětí. Navíc se ho zúčastnilo 17 osob sekundární cílové skupiny z řad rodičů a učitelů,“ uvedla vedoucí klubu Michaela Exnerová. „Za veliký úspěch považujeme

pružně reagovat na aktuální potřeby dětí.“ Jelikož ho realizátoři hodnotí jako velice úspěšný a přínosný, chtějí v projektových aktivitách pokračovat i nadále.

Projekt „Učení je hra!“ byl v roce 2010 podpořen Úřadem vlády částkou 213 tisíc korun a pro rok 2011 se podařilo získat nadační příspěvek ze sbírkového projektu Pomozte dětem! ve výši 226 tisíc korun.

Michaela Exnerová

Sociálně vyloučená lokalita v Holohlavech u Hradce Králové byla v polovině tohoto měsíce vystěhována. Vzhledem k tomu, že tito obyvatelé jsou takřka neubytovatelní, stačí jim k bydlení minimum.

Takoví nájemníci si totiž nestěžují – nemají komu. Takoví nájemníci nevolají po svých právech – nikdo je neslyší.

Takoví nájemníci nevyžadují žádné investice do objektu.

Takoví nájemníci pouze platí nájem, často neúměrně vysoký stavu prostoru, který jim byl přidělen k bydlení. Nemají bohužel na výběr, nikdo jiný je s jejich původem a celou početnou rodinou neubytuje.

V Hradci Králové jsme se setkali se situací, kdy jiný

soukromý majitel pronajímal rodinám s dětmi garáže bez vody a elektřiny za šest tisíc korun měsíčně.

Když občanům v Holohlavech začala prakticky padat střecha na hlavu, majitel objekt uzavřel. Okna i dveře byly zazděny a nájemníci vystěhováni. Jednalo se o asi 11 rodin. Podle terénních pracovníků občanského sdružení Romodrom, které v dané lokalitě působí, se devět rodin z Holohlav přesunulo do sousedních Smiřic. „Životní úroveň se některým obyvatelům přestěhováním na Zderaz mírně zvedla,“ popsal situaci terénní sociální pracovník. V dané lokalitě nejčastěji řeší exekuce, neza-

městnanost, vysoké zadlužení. Nemají práci, z jejíhož výdělku by závazky spláceli.

Práci neseženou ze stejného důvodu jako ubytování a také proto, že nemají dostatečné vzdělání. Navíc sociální systém je natolik štědrý, že chodit do práce se nevyplácí. Nakonec se zadlužují také proto, že nejspíš věří, že svým závazkům utečou.

Problémem zůstává začarovaný kruh. I přesto, že v lokalitě najdeme rodinu nebo jednotlivce, který je motivován a chce komunitu opustit a postavit se na vlastní nohy, často rychle naráží na „cejch“ sociálně vyloučeného občana.

O. s. Romodrom

strana III | příloha „Sociální projekty v kraji“ | U nás v kraji

Aktivity Farní charity Dvůr Králové nad Labem Občanská poradna Občanskou poradnu, která ve Dvoře Králové nad Labem funguje již šest let, mohou navštívit lidé, kteří potřebují řešit svou tíživou životní situaci a nedokážou to vlastními silami. Poradna se pak stává především průvodcem po celou dobu jejich obtíží. Je pro klienty zázemím, které jim nabízí bezplatnou, důvěrnou a nestrannou pomoc. Poradna mimo jiné zajišťuje, aby občané netrpěli neznalostí svých práv a povinností, neznalostí dostupných služeb nebo neschopností účinně vyjádřit své potřeby. Snaží se podporovat sociální začlenění klienta a chránit ho před sociálním vyloučením.

Role poradny je významná zejména vzhledem ke zranitelnějším skupinám populace (např. osamělí rodiče, nezaměstnaní, lidé žijící na hranici existenčního minima, národnostní menšiny apod.).

Je zde poskytováno poradenství v oblasti bydlení, sociálních dávek, pracovního práva, majetkoprávní, dluhové problematiky, rodinného práva atd.

Velmi často navštěvují

občanskou poradnu lidé, kteří se dostali do tíživé finanční situace a nejsou schopni ji řešit sami ani s pomocí svého okolí. Obrací se na občanskou poradnu s žádostí o radu, jak žádat o splátkový kalendář, jak jednat s věřitelem, exekutorem, jak lze dosáhnout povolení oddlužení (tzv. osobního bankrotu) apod. Pokud klienti po propočítání jejich příjmů a výdajů na povolení oddlužení dosáhnou, poradci jim asistují při vyplnění návrhu, upozorňují je na to, co vše musí k podání návrhu přiložit, na co si musí dát pozor, na co nezapomenout; provází klienta celým tímto procesem.

Jelikož poslední dobou se do poradny dostavuje stále více klientů v otázce dluhové pasti, zapojila se naše občanská poradna do projektu Dluhová prevence, který připravil Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Projekt je hrazen z prostředků MVČR. Jednou z aktivit projektu je realizace dluhového poradenství v občanských poradnách Královéhradeckého kraje.

Naše poradna uskutečnila od března 2010 dosud již téměř 300 hodin odborného dluhového poradenství a podpořila

tak ty, kteří to v té chvíli nutně potřebovali.

Praxe preventivních programů v nízkoprahovém klubu Střelka „Prográmky“, jak se v Nízkoprahovém klubu pro děti a mládež Střelka označují pravidelná tematická setkání, si kladou za cíl oddalovat, bránit nebo snižovat výskyt sociálně patologických jevů, a zároveň zvyšovat schopnost dětí, které se jich účastní, činit informovaná a zodpovědná rozhodnutí. Poskytují dětem prostor pro vzájemné sdílení zkušeností a učí je pojmenovávat problém. Tyto aktivity sekundárně přispívají k sociálnímu začlenění dětí a mládeže mezi své vrstevníky.

Principem návštěvy prográmku je, tak jako v celém klubu, možnost anonymity a dobrovol-

nosti. Jako základ pro motivaci uživatelů k aktivní účasti na skupině používají pracovníci Střelky poutavé formy práce, jako jsou skupinové diskuse, psychohra, arteterapie, exkurze, zpracování ankety po městě, praktický nácvik různých vyhrocených situací a podobně.

Nikdy se dopředu nedá očekávat, zda se téma odehraje ve smíšených skupinách, po dvojicích či samostatně. Není samozřejmostí, že všechna

témata řeší děvčata i kluci dohromady. Například téma „Mentální anorexie“ si vyžadovalo diskrétnější formy práce, stejně tak téma „Kluci versus holky“ se odehrávalo částečně v oddělených skupinách.

Osobou zodpovědnou za realizaci tématu je vždy jeden z pracovníků klubu.

Efektivitu programů však zvyšuje cílená spolupráce s jinými odborníky. Ti mohou do klubu přijít nebo pozvat skupinu na besedu či exkurzi do pracoviště. Tímto spolupracovníkem se může stát dobrovolný hasič, strážník městské policie, lékař, pracovník pro sociálně-právní ochranu dětí, kurátor, učitel, mladý člověk, který prošel úspěšně svými potížemi, dále někdo, kdo se věnuje zajímavému koníčku, hudebník, psychoterapeut apod.

Příklady některých témat zrealizovaných ve Střelce v roce 2009-2010: Kdo jsem?, První pomoc s Bennym, Závislost, Otazníky na silnici, Šikana, Chudoba ve světě - má mě to zajímat?

Za Farní charitu Dvůr Král.

Mgr. P. Kupková Mgr. K. Litošová

Nadějné ráno v hradeckém domově pro matky s dětmi V Domově pro matky s dětmi v Hradci Králové zhaslo poslední světlo v prvním patře. Dům se ponořil do spánku, jen dvě pracovnice, které mají noční službu zůstávají vzhůru.

Jedna se pustila do úklidu klubu Mariánek, druhá si rozložila na stůl papíry a pootevřela dveře kanceláře, aby zaslechla každý nepatřičný zvuk, který by avizoval jakoukoliv nečekanou událost.

Paní Jana sice zhasla, aby její dcera mohla klidně spát. Sama však zůstala sedět u stolu a ponořila se do vzpomínek. Je to v tomto domě jejich poslední noc.

Zítra začne nová etapa jejího života a života dcery Petry.

Neumí si představit, kde by teď byly, nebýt pomoci pracovnic tohoto zařízení. Poslední roky jejího života byly tak silně protkány utrpením a bolestí.

Je to už dávno, co se vdala a až po několika letech manželství se splnila její touha po dítěti narozením dcery Petry. Bohužel její obrovskou radost brzy rozcupovalo hrubé chování manžela.

Alkohol, nadávky, posléze i fyzická napadení se stala denním postrachem pro ni a později i její dceru. Ve chvíli, kdy zmlátil prutem i tříletou holčičku, rozhodla se Jana utéct do nejbližšího azylového domu. Její manžel utopil v alkoholu veškerý společný majetek.

Azylové bydlení poskytlo Janě bezpečí před agresivním manželem, ale bohužel, před nemocí se jí utéci nepovedlo. Onemocněla rakovinou.

Aby mohla nastoupit léčbu v Hradci Králové, požádala o pobyt v Domově pro matky s dětmi, který provozuje Oblastní charita Hradec Králové.

Přestala doufat ve své vyléčení, měla za sebou zkušenost

z chemoterapie a ozařování, kterou již nechtěla opakovat, přestože další léčba byla nutná. Obávala se delší hospitalizace v nemocnici, jejíž následkem by musela šestiletá Petra na dočasnou dobu do diagnostického ústavu.

Volba mezi šancí na vyléčení a obavou z dočasného odloučení s dcerou do ústavní péče…

Janu se podařilo motivovat k léčbě a ve spolupráci s dobrovolníky zajistit péči o dceru po dobu její nezbytné hospitalizace v nemocnici. Nalezla novou sílu prát se s nemocí. Pokud to její zdravotní stav umožňoval, zapojovala se do aktivit resocializačních klubů domova. Zejména klub vaření a šití byl pro ni zároveň pracovní terapií.

Petra si zvykla na novou školu a druhou třídu ukončila s vyznamenáním. Našla si nové kamarády a zapojila se do mnoha aktivit. Velkou

podporou jí byla téměř každodenní docházka do volnočasového klubu Mariánek.

Nemoc Jany se podařilo pozastavit, ale v léčení bylo nutné pokračovat dál.

Jana měla i nadále velkou starost o budoucnost své dcery, protože postrádala veškerý kontakt se svými příbuznými. Pracovnice domova ji nabídly zprostředkování cesty za její matkou a příbuznými vzdálenými 150 km.

Cestu provázela obava ze setkání s blízkými, se kterými nebyla v kontaktu celé čtyři roky. Rodina na ni zanevřela kvůli jejímu manželovi. Nedorozumění a téměř žádná komunikace postavily mezi ní a rodinou tlustou zeď.

Jana se ale rozhodla překročit práh strachu z nepřijetí a byla nesmírně šťastna, dojemné setkání prolomilo během chvíle všechny obavy a překážky. Jana s dcerou strávila se svými příbuznými

celé odpoledne a odjížděla s pocitem vděčnost, že znovu našla svoji rodinu a vzájemné odpuštění, že nalezla oporu u svých nejbližších, kteří by se v případě potřeby o její dceru postarali.

Po téměř ročním pobytu v královéhradeckém Domově pro matky s dětmi provázeném léčbou se povedlo ve spolupráci s obecním úřadem v jednom z moravských měst pro Janu a její dceru sehnat návazné bydlení. Tím se jí splnil sen konečně bydlet ve svém bytě, který si zařídí podle svých představ.

Zítra ráno i s dcerou odchází s pocitem, že v tomto domě nalezla nejenom sociální pracovníky, ale skutečné přátele a znovu nalezla jistotu ze všech nejcennější, přijetí a lásku vlastní rodiny.

Z. Koutníková A. Maclová

U nás v kraji | příloha „Sociální projekty v kraji“ | strana IV

Helpion zaměstnává sociálně vyloučené z Rychnova V listopadu 2010 zahájila obecně prospěšná společnost Helpion, o.p.s. v Rychnově nad Kněžnou realizaci projektu s názvem „Pracovat můžu, ale kde?“.

Projekt je zaměřen na vytvoření nabídky konkrétní pomoci lidem z regionu Rychnov nad Kněžnou, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, nacházejí se v hmotné nouzi a u nichž se důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti výrazně projevují v dalších oblastech života (např. neschopnost udržet si odpovídající bydlení, ztráta pracovních návyků, zadlužení apod.).

Projektem „Pracovat můžu, ale kde?“ navazuje společnost Helpion na svou dosavadní práci s cílovou skupinou lidí dlouhodobě odkázaných na dávky hmotné nouze, kteří v Helpionu od roku 2009 vykonávají veřejnou službu (tj. v tomto případě úklid veřejných prostranství města za účelem zachování původní výše příspěvku na živobytí a obnovení pracovních návyků). Společnost Helpion zajišťuje a koordinuje výkon

veřejné služby na základě smlouvy s městem Rychnov nad Kněžnou. Na podzim roku 2009 provedli pracovníci Helpionu mezi klienty veřejné služby zjišťování potřeb formou rozhovorů, v závěrech průzkumu se jako nejnaléhavější objevuje potřeba vytvoření vhodných pracovních míst.

Projekt „Pracovat můžu, ale kde?“ nabízí klientům institutu veřejné služby z regionu obce s rozšířenou působností Rychnov nad Kněžnou konkrétní formy pomoci.

Nabídka 14 nových startovacích pracovních míst, a to osm míst v terénu (úklid a údržba veřejných prostranství města) a šest míst v rukodělné dílně (výroba dekorativních předmětů, neodborná práce). Zaměstnanci na startovací pracovní místa jsou vybíráni z dosavadních klientů institutu veřejné služby, při výběru vhodných klientů spolupracuje společnost Helpion se sociálním odborem města Rychnov nad Kněžnou a s úřadem práce v Rychnově. Klienti jsou zaměstnáni v běžném pracovním poměru na plný úvazek, se mzdovým ohodnocením ve výši minimál-

ní mzdy. Nabídka poradenství a edukačních činností – tuto podporu mohou čerpat jak klienti vybraní na startovací pracovní místa, tak i ostatní klienti Helpionu (tj. ti, kteří se nestanou zaměstnanci a zůstanou na veřejné službě).

Poradenství je zaměřeno na řešení problémových oblastí, které klienti sami pojmenují a se kterými žádají o pomoc (např. dluhové poradenství, exekuce, oblast bydlení, pomoc s vyřizováním záležitostí s úřady, právní pomoc s vyřizováním podání apod.).

Edukační činnosti zahrnují Job klub, který pomáhá klientům připravit se na konkrétní situace spojené s uplatněním na trhu práce, a kurz základních dovedností a znalostí pro práci s počítačem.

Vzhledem k zájmu lidí z cílové skupiny o aktivity projektu a o pomoc při řešení své situace na trhu práce je velmi pravděpodobné, že se na společnost Helpion budou klienti obracet i po skončení projektu, a proto již v jeho průběhu bude nezbytné hledat zdroje na pokračování v poskytování těchto služeb.

Martina Smudková

Terénní sociální práce v Náchodě Již sedmým rokem v Náchodě působí dva terénní sociální pracovníci Jarmila Šenková a Pavel Varga, kteří se snaží pomoci sociálně vyloučeným občanům plně se začlenit zpět do společnosti.

Největším problémem lidí žijících na okraji společnosti v Náchodě je především zadluženost, která úzce souvisí s dalšími problémy, jako jsou exekuce a s tím spojená ztráta střechy nad hlavou, časté záškoláctví, nízké vzdělání dospělých, psychický propad z dlouhodobé nezaměstnanosti a demotivace práci hledat.

V Náchodě se projevuje sociální vyloučenost v oblasti sociální i prostorové. Terénní pracovníci pracují v přirozeném prostředí pro klienty, přímo v místě jejich bydliště. Pomoc a práce s lidmi spočívá především v motivování ke změně. Terénní pracovníci pomáhají klientům v zajišťování potřebných dokumen-

tů, prosazování svých práv a vštěpování jejich povinností v každodenním životě. Častým jevem mezi těmito lidmi je předlužení.

Rodiny či jednotlivce učí terénní pracovníci pracovat s měsíčním rozpočtem a předcházet tak vzniku dluhů u neseriózních nebankovních institucí. Poradenský servis se také týká vzdělávání v rámci rekvalifikačních kurzů nabízených úřadem práce, hledání vhodné práce pro každého jednotlivce za spolupráce

úřadu práce a potencionálních zaměstnavatelů.

Terénní pracovníci úzce spolupracují se základními a středními školami, s úřadem práce, zaměstnavateli, správou budov, s jednotlivými odbory na městském úřadě a s občansko-právními poradnami.

Vymanění se ze sociálního vyloučení je běh na dlouhou trať, kde závisí na jednotlivci, jak zodpovědně se zapojí do řešení svých problémů a do běžného života.

Prázdninový zážitek pro rodiny z KC Amaro Phurd - Pražská V druhé polovině prázdnin se rodiny z Komunitního centra Amaro Phurd – Pražská, které je jedním ze středisek Občanského sdružení Salinger, vydaly na společný výlet do ZOO ve Dvoře Králové nad Labem. Akci pro 78 klientů předcházela spousta příprav, na kterých se výraznou měrou podíleli sami klienti. „Dospělí klienti si akci nejen vymysleli, ale také zajistili seznam všech účastníků, byli velmi aktivní při přípravě programu a také se na akci finančně podíleli,“ uvedla Lucie Kašparová, sociální pracovnice komunitního centra. Za dobu fungování centra hraje tato akce prim v mnoha ohledech. Jednak je to první výjezdová akce pro celé rodiny, dále se nám dařilo motivovat a aktivizovat klienty k přípravě akce a v neposlední řadě měl

tento výlet neskutečně pozitivní ohlas na všech frontách. Jedna z matek k tomu dodává: „Výlet se nám moc líbil, a když bude možnost, určitě pojedeme znova.“ Tato akce ukázala, že systematická a dlouhodobá práce s romskou klientelou je velmi důležitá a nese svoje ovoce, zejména pak v oblasti aktivizace klientů. Společně strávený čas mimo komunitní centrum také velmi pomáhá budovat důvěru klientů vůči pracovníkům, což se odráží v další spolupráci.

Mgr. Silvie Hendrychová – vedoucí služby

Volnočasový klub Vješák - Dobruška V lednu 2010 byla zahájena činnost volnočasového klubu Vješák. Jde o místo pro každého ve věku 12 – 20 let, kdo se nechce nudit. Jde nám totiž o to, že v našem městě je celá řada mladých lidí, kteří by rádi něco podnikali a zrovna třeba nenavštěvují ZUŠ nebo některý ze sportovních oddílů, které jsou zde k dispozici.

A právě pro tyto mladé jsme vytvořili prostředí, kde se mohou společně scházet a užívat si volný čas. Je zcela jedno, z jaké jsou školy, jaké mají názory, pohled na život, co rádi dělají, jakou poslouchají hudbu…

Vješák je otevřen každé úterý a čtvrtek od 16 do 19 hodin ke všem nabízejícím volnočasovým aktivitám. Mimo to v rámci klubu probíhají ještě jednorázové akce, které jsou zaměřeny například na přednášky a diskuse o tématech, které se blíží životu mladých lidí (vztahy, nebezpečí skrývající se v drogách, herních automatech...). Mezi další oblíbené jednorázové akce patří filmové kluby, turnaje ve stolním fotbálku nebo šipkách a sobotní

večery deskových her.

V lednu 2010 jsme připravili nejen pro mladou generaci v Dobrušce, ale také pro děti a celé rodiny našeho města ledovou plochu na hřišti u ZŠ Fr. Kupky. V průběhu téměř celého měsíce si mohla veřejnost užívat kluziště, které zde chybělo již několik posledních let. Snažíme se také spolupracovat s dalšími volnočasovými kluby a nízkoprahovými centry v našem regionu.

Nyní připravujeme otevření hudební zkušebny, kde se budou moc mladí návštěvníci rozvíjet v oblasti hudebního umění. Mládež se bude moci učit hrát individuálně a nebo tvořit hudbu společně v rámci skupiny. Do budoucna bychom rádi připravili ještě více aktivit, kde by se mladí lidé mohli sami aktivně zapojit do tvůrčí činnosti a mohli tak vlastnoručně přispět rozkvětu našeho města. Velmi děkujeme všem našim sponzorům a jejich podpoře.

Roman Falta

strana 5 | prosinec 2010 | U nás v kraji

Díky aukci ušetří kraj více než Chotělice: kraj zkvalitňuje sociální služby 13 milionů korun za plyn i zvelebuje kulturní dědictví Více než 13 milionů korun ušetří Královéhradecký kraj za dodávku plynu na rok 2011 díky elektronické aukci na dodavatele plynu, která se v říjnu konala v sídle kraje.

Do soutěže pro 98 příspěvkových organizací a obchodních společnosti kraje se přihlásilo pět firem. Celkově kraj stála roční spotřeba plynu v krajských organizacích více než 58 milionů korun.

Již vyvolávací cena elektronické aukce znamenala téměř 14 procent úspory. „Vyvolávací cena elektronické aukce, se kterou se firmy přihlásily do soutěže, byla o více než osm milionů korun nižší než dosavadní celkové roční náklady. Ukazuje se, že centrální elektronická aukce na dodávku plynu či elektřiny může být velice efektivním způsobem úspory výdajů pro krajskou správu.

Uspořené peníze použije kraj v krajském rozpočtu a bude

mít přesnou představu, kolik a kde se ušetří,“ řekl Vladimír Derner, náměstek královéhradeckého hejtmana, který odpovídá za oblast majetku.

Dražba cen plynu pro krajské příspěvkové organizace kraje trvala 30 minut, během kterých firmy postupně podhazovaly nižší ceny.

Například již po zhruba sedmi minutách aukce se soutěžená cena za plyn snížila o zhruba dva miliony korun, tedy na více než 17-ti procentní úsporu oproti celoroční spotřebě plynu. Devět minut před skončením prvního kola již dosahovala úspora kraje téměř dvacetiprocentní úsporu z roční spotřeby plynu a po 28 minutách byla již úspora přes 22 procent.

Aukce se účastnily školy, nemocnice, ústavy sociální péče či správa a údržba silnic: celkem 98 příspěvkových organizací a obchodních společností kraje.

Dělníci koncem listopadu za pomoci jeřábu vyzvedli novou konstrukci krovu věže zámku v Chotělicích a usadili ji na místo staré konstrukce, která musela být kvůli značnému poškození nahrazena.

Tato náročná operace je součástí „rekonstrukce a modernizace hlavního objektu ÚSP Chotělice“, který poskytuje pobytové sociální služby celkem 80 klientům, trpícím mentálním či kombinovaným postižením.

Rekonstrukce a modernizace navázala na dříve realizované dispoziční změny prvního a druhého patra. Je logickým završením postupné rekonstrukce a modernizace hlavního objektu ústavu.

Jejím předmětem byla především rekonstrukce střešního

zázemí zaměstnanců ústavu do rekonstruovaných prostorů podkrovní vestavby. Část prostorů podkrovní vestavby bude využita jako relaxační místnost pro pohybově zdatnější klienty. Královéhradecký kraj tak kromě zkvalitňování a humanizace sociálních služeb pracuje i na zvelebování kulturního dědictví.

Chotělický zámek sice není zapsanou kulturní památkou dle zákona o státní památkové péči, přesto pláště a vestavba podkroví. však je v oblasti Pocidliní skytoval kvalitní služby ve- V důsledku její realizace jedinou zámeckou stavbou řejnosti, aby úředníci zvládali dojde k přesunu sociálního v novorenesančním archisvou práci co nejlépe a aby byla zajištěna vize další práce úřadu i do příštích let,“ řekl náměstek hejtmana Josef Táborský.

Díky projektu Smart budou Více než padesát starostů funkci 20 let a svůj post letos vytvořeny nové procesy na radnicích v Královéhra- již neobhajoval. řízení úřadu, díky nimž bude deckém kraji mohlo slavit Mezi nejdéle sloužící stafungovat lépe a efektivněji. před říjnovými komunálními rosty v kraji patřil na podzim V rámci projektu vzniknou volbami kulaté výročí: přesně například Josef Serbousek, strategie - například infor- 53 mužů a žen totiž letos na který vedl radnici v Javornici mační, personální a finanční, podzim odsloužilo ve sta- na Rychnovsku od roku 1980 dále strategie komunikační a rostenských funkcích svým či Josef Vašina z Myštěvsi, marketingová. V neposled- obcím již 20 let. který řídí obec od roku 1982. ní řadě projekt umožní další „Starostové, kteří řídí své „Práce starosty v malé vzdělávání úředníků a také obci je velice pestrá a spíše obce tak dlouhou dobu, mají provedení průzkumů spoko- než o politiku a úředničinu jistě zaslouženou důvěru jenosti obyvatel kraje s fun- v ní jde o odhodlání vzít věci lidí. Rozhodně jim patří můj gováním krajského úřadu. doslova do ruky, nebát se ma- obdiv a zasloužený dík. Lidé Projekt Smart kraj = smart nuální práce i každodenních z radnic jsou nejbližšími partregion je financován z pro- starostí. nery kraje a rád přiznávám, středků Evropského sociálJednou se připravuje vý- že jako šéf krajské samospráního fondu prostřednictvím stavba kanalizace a chodníků vy se snad mohu považovat Operačního programu Lidské či se řídí obecní zastupitelstvo, za jednoho z nich. Pro jejich zdroje a zaměstnanost a kraj- jindy se odklízí sníh. Řemeslo náročnou práci mám pochoského rozpočtu. starosty je ale náročné hlavně pení, které vychází z velice psychicky,“ popisuje Josef podobných zkušeností,“ říká Hejzlar, starosta Bačetína královéhradecký hejtman na Rychnovsku, který je ve Lubomír Franc.

Díky projektu SMART bude krajský úřad fungovat efektivněji Efektivnější fungování krajského úřadu, zlepšení práce úředníků a jejich další vzdělávání, lepší služby pro veřejnost – to vše zajistí projekt Smart kraj = smart region, na který Královéhradecký kraj získal finance z Evropské unie. Projekt, na který z evropských fondů přijde krajskému úřadu zhruba 20 milionů korun, potrvá do konce roku 2012. „Chceme, aby veřejná správa poskytovala lidem co nejlepší služby v co nejlepší kvalitě. Projekt Smart v tomto směru kraji významně pomůže a obyvatelé budou díky němu s prací krajského úřadu ještě spokojenější. Úřad díky dotaci z Evropské unie ušetří peníze, které by jinak do vytvoření strategických dokumentů, koncepce a vzdělávání musel vložit. Naším cílem je, aby Krajský úřad Královéhradeckého kraje po-

Přes padesát starostů v kraji odsloužilo svým obcím již 20 let

tektonickém stylu. Zámek je dvoukřídlou budovou na půdorysu písmene „L“. V nároží tohoto bývalého šlechtického sídla se nachází věž zakončená „helmicí“. Původní projekt předpokládal omezený rozsah její rekonstrukce. Statický posudek však poukázal na nutnost výměny celé konstrukce krovu věže. Nová konstrukce tedy byla zhotovena na zemi a jeřábem znovu usazena na původní místo.

Královéhradecký kraj za celou rekonstrukci a modernizaci hlavního objektu ÚSP Chotělice zaplatí přibližně 9 milionů korun; z toho 75% pokryje dotace ze státního rozpočtu, zbytek pokryje kraj ze svého rozpočtu.

Otakar Kalenda

Most v Nechanicích čeká rekonstrukce Řidičům, kteří často projíždějí po frekventované silnici přes Nechanice na Královéhradecku, zpříjemní cestu kompletně rekonstruovaný most. Silničáři ho zmodernizují v průběhu příštího roku za necelých sedm milionů korun.

Většinu financí na opravu mostu kraj získal z fondů Evropské unie. Při rekonstrukci dostane most v celé délce novu vozovku, silničáři rovněž vyztuží a zesílí nosnou konstrukci a zajistí její odvodnění. Stavební práce na mostu by měly začít na jaře a potrvají několik měsíců. Po dobu rekonstrukce bude most uzavřený a řidiči, kteří pojedou z Nechanic směrem na Nový Bydžov, budou muset počítat s objížďkou.

U nás v kraji | prosinec 2010 | strana 6

Dobrý záchranář? Dostane se na správné místo ve správný čas Říká Dana Bejrová, která pracuje ve Zdravotnické záchranné službě Královéhradeckého kraje. Letos zvítězila v soutěži Zlaté sluchátko o nejlepšího dispečera zdravotnických operačních středisek.

Co obnáší práce dispečera zdravotnického operačního střediska?

Moji rodiče, zvláště tatínek, by vám s úsměvem odpověděli krátce, trošku s nadsázkou a výstižně: „Telefonování.“ Práce operátorů zdravotnického operačního střediska spočívá samozřejmě v komunikaci. Hovoříme s lidmi nemocnými, s klienty ať už v akutním stavu, který může přímo nebo potencionálně ohrožovat člověka na životě, tak i s lidmi, kteří potřebují pouze radu či neví, kam se se svými potížemi - i chronickými a nejen zdravotními - obrátit. Často hovoříte pouze se svědky události, protože volající u klienta buď vůbec není, nebo klient nemůže z různých důvodů hovořit. Dále je samozřejmě důležitá komunikace s personálem traumacentra, ostatních nemocnic, specializovaných ambulancí, s posádkami sanitních vozidel v celém kraji.

Neméně významná je koordinace sanitních vozů tak, aby byla neodkladná péče stále dostupná pro všechny obyvatele v kraji, organizace vzletů letecké záchranné služby, spolupráce s hasiči a policií, zajišťování sekundárních transportů na vyšší i nižší zdravotnická pracoviště, často i mimo kraj. A samozřejmě vnitroústavní komunikace s managementem zdravotnické záchranné služby. Zkrátka celé vlastní operační řízení.

Jaký je to pocit komunikovat každý den s lidmi,

kteří se ocitají v mezních situacích a potřebují pomoc?

Smysluplný. Občas se cítíte bezmocně. Občas máte skutečně radost. Někdy máte po směně dobrý pocit, jindy jste naprosto stresovaný.

Smutný. Pocit beznaděje.

Pocit užitečnosti. Přispění k záchraně lidského života či zabránění rozvoji chorobných následků různých onemocnění.

s vámi dlouho, a to z různých důvodů - ať už je to způsob jednání, specifické potíže či komplikovaná situace v daném regionu.

Co dělá dispečera záchranářů opravdu dobrým?

Jaký na to máte recept vy?

Máte recept na to jak být dobrý? Sem s ním! Jako pro mnoho dalších profesí i u té naší je dobré mít hrstku talentu. Je potřeba umět se

Jak dlouho už jste dispečerkou operačního střediska? Utkvěl vám v paměti některý konkrétní případ?

Začínala jsem u zdravotnické záchranné služby v Plzeňském kraji hned po škole v roce 2002. Pracovala jsem zde do roku 2006 a poté jsem odcestovala „na zkušenou“ do světa. V Královéhradeckém kraji pracuji jako záchranářka/operátorka od dubna 2008. V paměti mám několik situací. Jak už to v životě bývá, někdo vám utkví v paměti více, někdo méně.

Jsou někteří lidé, na které nelze zapomenout, zůstanou

výborně koncentrovat, dobře zvládnout několik věcí najednou, slyšet, že kolega „nabírá“ právě tu samou dopravní nehodu, co řešíte vy nebo například má „na drátě“ pacienta v závažnějším stavu než vy sám v tom samém rajónu.

Co dál? Umění komunikace, asertivita, klid, přehled v organizaci práce zdravotnické záchranné služby, orientace v mapách, znalost techniky, rychlé rozhodování. Zkrátka umět dostat správné prostředky na správné místo a ve správný čas. Opravdu velmi často operátoři pracují pod určitým stresem ze stran jak

laické veřejnosti, což je samozřejmě pochopitelné, tak často i pod tlakem zdravotnického personálu nemocnic, které mají naopak potíže s přetížením lůžek či objednáním na specializované vyšetření. Já sama se stále učím, vždy je co zlepšovat a u téhle profese se nesmí „usnout na vavřínech“.

Předpokládám, že jste rovněž zdravotnice, dostala jste se při nějaké situaci sama přímo do terénu?

Domníváte se správně.

Nicméně tohle můžete říci o všech operátorkách a operátorech všech krajských zdravotnických středisek. Všichni musíme mít vyšší zdravotnické vzdělání. Je důležité umět si představit, co člověk volající na tísňovou linku prožívá, ať už jde o dopravní nehodu, bolest břicha či chřipku. Já osobně pracuji „půl na půl“ - dva týdny v měsíci jezdím jako zdravotnický záchranář v Nové Pace a další dva týdny v měsíci pracuji jako operátorka střediska záchranářů v Hradci Králové.

Jak byste porovnala tuto zkušenost s komunikací přes telefon?

Poskytování přednemocniční neodkladné péče přímo pacientovi v terénu a komunikace s člověkem v tísni či s lidmi na místě události je neporovnatelná. Pokud bych se odvážila zde porovnávat co je těžší či složitější, dostala bych se velmi rychle do sporu možná nejen s kolegy, ale zřejmě i s veřejností. Pro laiky jsme často „spojovatel-

28. října kraj rozdal záchranářům první záslužné medaile V Den vzniku samostatného českého státu ve čtvrtek 28. října rozdělil Královéhradecký kraj na Masarykově náměstí v Hradci Králové první sadu záslužných medailí. Kraj tak poprvé tímto způsobem ocenil práci dvou desítek záchranářů či policistů za službu či skvělou reprezentaci integrovaného záchranného systému kraje. „Záslužné medaile kraje vznikly během letošního

roku. Chtěli jsme určitým způsobem ocenit a upozornit na výjimečné výsledky práce záchranářů, kteří slouží lidem v našem kraji,“ řekl královéhradecký hejtman Lubomír Franc.

Jednadvacet medailí, o jejichž rozdělení rozhodli na své schůzi 9. září krajští zastupitelé, tak ve státní svátek dostali od vicehejtmana Josefa Táborského zdravotníci, dobrovolní i profesionální hasiči

či policisté.

Ocenění kraje převzala například dispečerka krajské zdravotnické záchranné služby kraje Dana Bejrová, která zvítězila v mezinárodní soutěži operátorů a posádek zdravotnických záchranných služeb.

Medaile putovala také do Chlumce nad Cidlinou členům

tamního sboru dobrovolných hasičů, kteří byli vloni první na mistrovství světa hasičských sportů mládeže.

ky“. Povědomí, že na druhé straně telefonu sedí záchranář nebo zdravotní sestra se specializačním kurzem, kteří jsou schopni a ochotni poradit, poskytnout základní důležitou první pomoc již po telefonu, není moc rozšířené. Často lidé volající na tísňovou linku stále opakují: Neptejte se a pošlete hlavně sanitku! Myslí si: Sanitka přiveze záchranáře a ti nám pomohou. To, že jde často o minuty, během kterých mohou pomoci pouze ti, kteří jsou na místě události, a to s telefonicky asistovanou první pomocí či s telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitací, ke které je operátor systematicky a jasně navede, je pro ně někdy těžké ve stresu pochopit. Zároveň je občas pro volající i nepochopitelné, že zatímco s nimi hovoříme, dokážeme posádku vyslat do terénu, aniž bychom přerušili hovor.

Můj názor je takový, že práce operátora je práce pod velkým tlakem, ve stresu, o kterém se dá říci, že je prolongovaný, kdežto u posádky ve výjezdu se střídá klid čekání na výjezd - a nárazové, někdy ale až neskutečně vypjaté stresové situace. Jsou to dvě různá zaměstnání, která skutečně nelze porovnávat.

Jejich propojenost je jasná, jejich potřeba pro záchranu lidského života relevantní.

Co je pro vás největší motivací do další práce?

Milý a fajn pocit z dobře odvedené práce. Pochvala.

Naplnění z pomoci druhým.

U nás v kraji čtvrtletní informační zpravodaj Královéhradeckého kraje Evid. číslo MK ČR E 13773 Vydavatel: Královéhradecký kraj, Pivovarské nám. 1245 Hradec Králové, 495 817 111 unasvkraji@kr-kralovehradecky. cz.

Texty a foto: archiv redakce.

Redakční rada: Imrich Dioszegi, Helmut Dohnálek, Rudolf Dus, Jiří Hošna, Miloslav Plass, Marian Slodičák, Táňa Šormová, Jiří Veselý.

Tisk a distribuce: NOVOTISK s.r.o.

strana 7 | prosinec 2010 | U nás v kraji

Po deseti letech musí kraj znovu bojovat o svůj život K r á lovéhradecký kraj se dožívá deseti let.

Možná to bylo deset tučných let. Jaké budou ty další?

Příští rok, první rok jeho dalšího desetiletí, může být v oblasti ekonomiky trochu bojem o přežití. Od roku 2008 veřejné rozpočty drtí dopady ekonomické krize.

Příjmy kraje se vloni kvůli nevybraným daním propadly o stovky milionů korun a letošní rok není o mnoho lepší.

Propad daňových příjmů kraje kvůli hospodářské krizi může být pro krajské hospodaření velice nepříznivý.

S dopady ekonomické krize nemůžeme počítat, ale lze na ni být připraven. Dobrý hospodář dokáže s takovou nepřízní bojovat. Situaci ale zhoršují okolnosti, které za

přírodní nebo chcete-li nezaviněné, považovat nemůžeme.

Jednou z nich je zadluženost kraje z minulých let: právě v této nelehké době splácíme závazky, které se „nasekaly“ v dobách, kdy bylo co ušetřit. Další a tou největší ranou však je nepřízeň centrálních institucí státu.

Stát se otočil zády ke své odpovědnosti za evropské projekty kraje, nejistotu šíří v dopravě, především dopravní obslužnosti na železnici, ve zdravotnictví, nečekaný výpadek desítek milionů korun je v sociální oblasti a další. Abychom mohli realizovat například krajské projekty s evropskou podporou, musíme desítky milionů korun doplatit za stát.

S odpovědností za kraj a jeho obyvatele budeme poctivě bojovat za jeho zdraví i v dalších letech.

Josef Táborský

Krajské samosprá- Budoucí roky prověří kvalitu krajů vy významně V těchto stabilní systémy zdravotovlivňují život dnech si nictví, sociálních služeb či v celé republice Královéhra- školství. Systémy, v nichž se Kraje za svoji d e s e tiletou existenci zaujaly pevné postavení v hierarchii samosprávy a státní správy. Významnou roli sehrály v uplynulých letech v oblasti rozvoje. Zejména správa a distribuce finančních prostředků z operačních programů Evropské unie je postavila na místo nejvýznamnějšího aktéra regionálního rozvoje v České republice.

Celkově snad lze hodnotit desetileté působení krajů veskrze pozitivně. Přál bych krajům do dalších let, aby přijímaná rozhodnutí mohla být činěna více z odborných a regionálních hledisek než z těch politických.

Helmut Dohnálek

Nejvyšším orgánem krajské samosprávy je jeho zastupitelstvo, které má v Královéhradeckém kraji 45 členů. Právě zastupitelé ovlivňují podobu rukopisu, který píše dějiny tohoto kraje. Během desetiletého života kraje se v královéhradeckém krajském zastupitelstvu vystřídalo na 97 mužů a žen. Jsou to lidé, které do vedení kraje posílají při krajských volbách jejich sousedé ze všech koutů našeho regionu, obyvatelé tohoto kraje. Tato stránka je po tři roky prostorem, na kterém oslovují čtenáře krajského čtvrtletníku právě zástupci jednotlivých stran zastoupených v krajském „parlamentu“.

Kraj přinesl užitečné projekty Deset let od vzniku krajů je čas se ohlédn o u t .

Zastupitelstvo převzalo kraj ve stavu, který vyžadoval velké investice.

Jednak do zdevastovaných silnic, jednak do zdravotnictví. Muselo být řešeno sídlo kraje. Do roku 2008 za vedení ODS kraj vždy hospodařil s přebytkem rozpočtu.

Přijaté úvěry byly nasmlouvány za velmi výhodných podmínek a byly vždy využity na investiční akce.

I za současného vedení kraje jsou stále takto výhodné

úvěry zapojeny do rozpočtu a to v celkové výši přes 600 milionů korun. Pokud jde o dluhovou službu, ta je v současné době do šesti procent, metodika ministerstva financí uvádí možnost dluhové služby do třiceti procent bez ohrožení finanční disponibility.

Lze konstatovat, že kraj od svého vzniku hospodařil zdravě, podařilo se výrazně zlepšit technický stav krajských nemocnic, výrazně se zkvalitnila sociální péče, bylo investováno do obnovy komunikací.

Věřím, že i pod současným vedením bude kraj rozvíjet dlouhodobě započaté a plánované projekty.

Jan Michálek

decký kraj připomíná desetileté výročí svého trvání. Je to samozřejmě důvodem ohlédnout se s odstupem zpět, zamyslet se nad tím, co se v minulých letech povedlo.

Zároveň bychom se ale stejně jako při oslavě narozenin v lidském životě měli podívat směrem dopředu.

Druhé desetiletí fungování krajů bude úplně jiné než to první. Kraje již nebudou muset bojovat o své místo na slunci, za sebou již mají své dětské nemoci prvních let své existence. Po deseti letech své činnosti si vydobyly solidní postavení v systému státní správy i samosprávy.

Ač na ně již od počátku byly kladeny nemalé nároky v mnoha oblastech, lze předpokládat, že další léta budou ještě mnohem složitější.

Přestože doufáme, že celosvětová ekonomická krize je již na svém ústupu, víme, že její dopady do běžného fungování mnoha věcí kolem nás můžeme čekat teprve v letech příštích. Musíme si přiznat, že máme problémy ufinancovat donedávna poměrně

daly díky demografickému vývoji problémy předvídat již léta a jen díky probíhající konjunktuře mohlo být jejich řešení našimi vládami tak dlouho odkládáno bez vážnějších následků. Dnes všechny tyto oblasti budou vyžadovat výrazné reformy, které povedou i k omezení sítě poskytovaných služeb.

Kraje v příštích letech budou méně administrátory a distributory evropských peněz do regionu, více budou naopak hospodáři s omezenými rozpočty, které nebudou stačit na vše, co nám mohly v letech hojnosti poskytovat. Tato nová role bude sice méně populární, ale její dobré provedení bude pro občany podstatně zásadnější než tomu bylo u rolí dosavadních.

Přeji proto kraji k jeho kulatým narozeninám, aby se této nové role zhostil nejen s nasazením tak typickým pro věk náctiletých, ale i s rozvahou, vstřícností a dostatečným pochopením i pro ty, kteří s ním ve všech oblastech řešení budoucích problémů nejspíše nebudou hned a úplně souhlasit.

Jiří Veselý

Je tu čas adventní,… ... čas předvánoční, čas rozjímání a také h o d nocení uplynulého. Sem určitě patří i ohlédnutí za deseti lety, které mají za sebou krajské samosprávy.

Co přineslo těchto deset let a jak je vnímat očima zastupitele za opoziční stranu? Členové klubu KSČM se od samého počátku podíleli na činnosti samosprávných orgánů kraje jako zastupitelé i členové výborů. Uvítali jsme přesun mnoha kompetencí na kraje, ale s povinnostmi měla přijít i práva a dosta-

tek financí. To se nestalo.

Naše práce vždy vycházela a vychází z kontaktů s občany, z jejich potřeb a názorů. Naši dobře odborně připravení zastupitelé vycházeli vstříc oprávněným potřebám lidí, žijících v našem krásném kraji, jak jim ukládal volební program KSČM. Ne vždy se nám dařilo prosazovat naše názory a návrhy, ale vždy jsme přispívali k racionálnímu řešení problému bez ohledu na to odkud pocházelo. Bylo by tak snadné jen kritizovat postupy a návrhy „vládnoucích“ koalic, ale komu by to prospívalo? Obyvatelům kraje rozhodně ne.

Bohužel jsme se setkávali s odmítáním našich návrhů

jen proto, že je předložili komunisté. Mechanické odmítnutí, bez přemýšlení. Takové pohrdání opozicí, která stále zastupuje poměrně velké procento občanů našeho kraje, může být krůčkem k pohrdání lidmi. A to snad v dnešní době nikdo nechce.

A co dál? Za celý klub krajských zastupitelů za KSČM mohu slíbit jediné - poctivou práci pro důstojný a spokojený život všech obyvatel kraje. „Příliš mnoho myslíme a příliš málo cítíme, víc než stroje potřebujeme lidskost, víc než chytrost potřebujeme laskavost a mírnost. Bez toho zvlčíme a ztratíme všechno,“ napsal Ch. Chaplin. Krásné svátky.

Táňa Šormová