U nás v kraji

U nás v kraji Čtvrtletní zpravodaj Královéhradeckého kraje | duben 2011 | číslo 1/2011 | X. ročník | zdarma

Krajské nemocnice se chystají na další investice.

V dubnu se v kraji rozjedou první cyklobusy.

str.

str.

3

SLOVO HEJTMANA Jedna ze základních pou ek, kterou se ídí každý správný noviná , zní: nepíšeme o tom, co se nestalo. Události, které se mohly stát, ale nakonec k nim nedošlo a co by se stalo kdyby, nepat í do zpravodajství. Také proto se v jarním vydání zpravodaje Královéhradeckého kraje nepíše o hrozb léka ského protestu „D kujeme, odcházíme“, na jehož možné dopady se krajské zdravotnictví p ipravovalo b hem uplynulého tvrt roku.

Pro rozho ení léka jsem m l b hem tohoto protestu pochopení, avšak formu, jakou dali svou nepokojenost najevo, jsem považoval za nep ijatelnou: pacienti se opravdu mohli stát rukojmími protestujících. Systém, podle kterého funguje eské zdravotnictví, není v po ádku a je t eba ho zm nit. O tom, co by se stalo a jak jsme byli b hem tohoto protestu p ipraveni elit možným dopad m této krize ve zdravotnictví, je skute n zbyte né psát.

Chci však našim léka m pod kovat za trp livost i p ístup, který nakonec vedl k tomu, že pacienti nez stali bez pomoci a dál m žeme pokra ovat v diskusi nad zp sobem lé by eského zdravotnictví. Ur it ji pot ebuje.

Lubomír Franc, hejtman

4

Technické obory bojují s nedostatkem studentů.

str.

6

Ministr Dobeš: zeštíhlování středních škol má mou podporu a pochopení Současná síť středních škol nekoresponduje s demografickým vývojem. eské školství má na všech svých stupních obrovskou sí , která nedopovídá aktuální demogra cké situaci zem : zeštíhlování st edních škol je nepopulární a bolestivé, nicmén nezbytné, uvedl ministr školství Josef Dobeš na návšt v Královéhradeckého kraje 24. b ezna.

Ministr Dobeš se setkal s královéhradeckým hejtmanem Lubomírem Francem, vedením krajského školství i n kterými editeli st edních škol. „Sou asná sí st edních škol nekoresponduje s demogra ckým vývojem. Plánovaným zeštíhlením této sít podpo íme kvalitu eské školství.

Vedení Královéhradeckého kraje má k tomuto kroku mou

podporu,“ uvedl na jednání se zástupci kraje ministr školství Josef Dobeš.

První ro níky st edních škol v kraji nyní nabízejí kolem 12 tisíc volných míst, avšak základní školy nyní opouští mén než 6 tisíc žák . „Pan ministr dnes potvrdil, že

kroky, které ve st edoškolské síti škol iníme, jsou naprosto nezbytné. Nejde o krok politický i ideologický, ale zcela v cný a racionální. P esto chceme dále v možném zeštíhlování st edních škol postupovat velice citliv a uvážliv ,“ ekl královéhradecký hejtman Lubomír Franc.

P i setkání s ministrem Dobešem se editelé st edních škol zajímali nap íklad o podporu technických odbor st edních škol, problematiku státních maturit i o podporu speciálního školství. V záv ru návšt vy ministr vystoupil na zasedání krajského zastupitelstva.

Více k optimalizaci školství na str. 2

Muzejní noci nabídnou setkání s ptačí říší i s ptačí perspektivou Setkání se zástupci pta í íše i nevšední pohled na poz statky prav ké a st edov ké krajiny východních ech z pta í perspektivy nabídne hradecké Muzeum východních ech v rámci královéhradecké muzejní noci. Ta prob hne 20. kv tna také v Muzeu války 1866 na Chlumu, v hradecké Galerii moderního um ní a v Galerii Vladimíra Preclíka, v Muzejní expozici sd lovací a zabezpe ovací techniNezvyklou podve erní návšt vu v rámci muzejní noci si budou moci lidé poprvé vychutnat také ky, v Zahrádká ském muzeu a v eském farmaceutickém v Labyrintu loutek Divadla Drak v Hradci Králové.

muzeu. Nov se do muzejní noci, kdy se návšt vník m otev ou muzejní expozice zdarma, zapojí také Labyrint loutek hradeckého Divadla Drak.

Lidé si mohou muzea prohlédnout v nezvyklých ve erních hodinách: nap íklad chlumské Muzeum války 1866 bude otev eno od 18 hodin do p lnoci, lidé budou moci vystoupit také na vyhlídkovou v ž. Spojení mezi Hradcem a Chlumem bude zajiš ovat autobusová kyvadlová doprava.

U nás v kraji | duben 2011 | strana 2 Krize vloni ochudila kraj o téměř 300 milionů Dopady hospodá ské krize ukrojily v lo ském roce z rozpo tu Královéhradeckého kraje tém 300 milion korun v porovnání s rokem 2008.

Vyplývá to z p ehledu da ových p íjm kraje za lo ský rok, který mají krajští ekonomové nyní k dispozici. Již druhým rokem se tak krajské p íjmy kv li problém m globální ekonomiky propadají a zatím nedosáhly ani výše roku 2007. „Ekonomickou krizí zatím procházíme jako rozumní hospodá i.

B hem našeho vedení jsme nikdy nep ijímali žádné úv ry a kraj z ejm nebudeme zadlužovat ani v budoucnu. Díky našemu st ízlivému p ístupu k ešení propadu p íjm , který kraj nezp sobil, se da í tímto složitým obdobím proplouvat bez v tších t žkostí,“ ekl první nám stek královéhradeckého hejtmana Josef Táborský.

V souvislosti s ešením dopad ekonomické krize se kraj snaží p ijímat úsporná opat ení: sjednocuje nákupy pro krajský ú ad i pro své p ísp vkové organizace, odb ry plynu i elekt iny.

Udržet investi ní aktivitu významn pomáhá také schopnost kraje erpat nan ní podporu z Evropské unie Situaci zhoršuje i to, že v bohatších letech kraj erpal úv ry, které nyní dosahují výše více než 1 miliardy korun. Každoro n kraj také musí hradit leasingové splátky p esahující 70 milion korun na po ízení krajského sídla v rekonstruovaném hradeckém pivovaru.

Přehled vývoje daňových příjmů: rok 2007

příjmy kraje 3,046 mld. Kč

2008 2009 2010

3,276 mld. Kč 2,891 mld. Kč 2,977 mld. Kč

Tři hořické střední školy se sloučí do jedné, kraj chce zlepšit výuku a ušetřit Královéhradecký kraj od p íštího školního roku slou í t i ho ické st ední školy gymnázium, obchodní akademii a st ední zem d lskou školu. Rozhodli o tom krajští zastupitelé na svém b eznovém zasedání. Slou ení škol je nutné kv li poklesu žák , kte í opoušt jí základní školy.

Kraj chce ale tímto krokem i zlepšit výuku na daných školách a ušet it. „Žák , kte í opoušt jí základní školy, stále ubývá.

V Ho icích je v sou asné dob

p t škol poskytujících st ední vzd lání, což je zna ný po et vzhledem k velikosti m sta a množství jeho obyvatel.

Když bychom nap íklad tato

sítkami st edních škol, aby se Ho icím vyrovnalo. Škola bude moci po slou ení efektivn využít pedagogy nap í celou oborovou strukturou,

Návrh na sloučení hořických středních škol k 1. 8. 2011: • Gymnázium a Střední odborná škola (ul. Husova 1414) • Obchodní akademie (ul. Šalounova 919) • Vyšší odborná škola rozvoje venkova a Střední zemědělská škola (ul. Riegrova 1403) kritéria aplikovali na Hradec skupiny žák se budou moci Králové, tak by krajské m sto propojovat p i volitelných muselo disponovat p ti de- p edm tech, zvýší se také její

Slu ováním st edních škol chce kraj reagovat na nepom r mezi po tem student , kte í nastupují do prvních ro ník a kapacitou, které st ední školy v kraji nabízejí. Zárove by se tím m la zvýšit kvalita výuky a kraj ušet í i na provozních výdajích. Na snímku je budova ho ické obchodní akademie, která se stane sou ástí Gymnázia, st ední odborné školy, st edního odborného u ilišt a vyšší odborné školy, Ho ice.

konkurenceschopnost. Jedním z cíl rovn ž je, aby ho ické gymnázium op t plnilo roli výb rové školy,“ ekl krajský radní pro oblast školství Ji í Nosek.

Slou ení škol bude znamenat i úsporu pro krajský rozpo et. Ro n se ušet í provozní náklady ve výši zhruba 1,5 milionu korun. Dalších 800 tisíc korun pak ušet í kraj díky tomu, že by se škola m la postupn p est hovat do budov, které pat í kraji. V sou asné dob sídlí gymnázium v budovách m sta, kde platí nájem. Ze t í subjekt vznikne škola s o ciálním názvem Gymnázium, st ední odborná škola, st ední odborné u ilišt a vyšší odborná škola, Ho ice.

Všichni uchaze i se budou p i p ijímacím ízení hlásit do jedné školy a podle výsledk pak budou moci být p ijati do obor , které pro n budou nejvhodn jší.

Optimalizace škol v kraji pokra uje kv li demogra ckému poklesu žák a nadbyte nému po tu míst ve st edních školách. Je v souladu s Dlouhodobým zám rem vzd lávání a rozvoje vzd lávací soustavy Královéhradeckého kraje. Na za átku letošního školního roku byla v kraji v prvních ro nících st edních škol neobsazena zhruba polovina volných míst z celkového po tu 12.000, v devátých ro nících všech základních škol všech v kraji pak 4588 žák .

V dubnu začala poslední část opravy pivovarského nádvoří Za átkem dubna se na nádvo í Regiocentra Nový pivovar vrátil stavební ruch.

Stavba i tam pokra ují v opravách vadné izolace, kterou do n kterých prostor nedávno rekonstruovaného areálu zatéká. Stavební práce by nem ly výrazn omezit vstup do krajského ú adu i hradecké fakulty, které v areálu bývalého pivovaru sídlí. „Vloni stavební spole nost, která hradecký pivovar rekonstruovala, provedla

opravy první v tší ásti pivovarského nádvo í. Tyto práce skute n závady odstranily a touto ástí nádvo í do budov již nezatéká. Stejný postup nyní eká druhou ást nádvo í. Všechny práce hradí stavební rma v rámci záruky na dílo, takže kraj nebudou tyto dodate né práce pochopiteln nic stát,“ uvedl nám stek královéhradeckého hejtmana Vladimír Derner.

B hem oprav nádvo í, které mají skon it na podzim, budou moci návšt vníci kraj-

ského ú adu nadále využívat p ístup ze Soukenické ulice od hradeckého Velkého nám stí i z ulice Komenského po „zpívajících schodech“.

Zhruba m síc nebude možné využít pro p ístup do sídla kraje schodišt U Kozinky.

Poprvé se stavba i kv li zatékání do objektu rekonstruovaného pivovaru vrátili již p eloni v lét . Za po ízení pivovaru by m l kraj do roku 2017, kdy se má stát jeho majetkem, zaplatit více než 1,8 miliardy korun.

Stavba, která prom nila opušt ný pivovarský areál v sídlo kraje, získala v roce 2008 celostátní ocen ní Stavba roku.

strana 3 | duben 2011 | U nás v kraji

Trutnovskou nemocnici zateplí, jičínská bude mít ekologické vytápění Nové zateplení získají do p íští zimy dv budovy v areálu trutnovské nemocnice. V Ji ín zase získá tamní

vé vybavení a rekonstruuje areály nemocnic. Prioritou kraje je, aby byla zdravotní pé e dostupná pro všechny

nemocnice nové ekologické vytáp ní, ímž se sníží emise a v ovzduší ubude i prachových ástic. Náklady na ob stavby p esáhnou 70 milion korun. V tšinu nancí na tyto projekty dostane Královéhradecký kraj z fond Evropské unie. „Královéhradecký kraj se snaží postupn svá zdravotnická za ízení vylepšovat.

Zajiš uje moderní p ístrojo-

obyvatele regionu a aby byla poskytována v p íjemných prostorách. Investice do zateplení a moderního vytáp ní navíc snižují provozní náklady nemocnic,“ ekla krajská radní pro zdravotnictví Jana T eš áková.

D lníci zateplí v areálu Oblastní nemocnice Trutnov za 26 milion korun dv budovy v etn té hlavní.

U hlavní budovy stavba i

obloží jižní a východní k ídlo v etn soklu, vym ní okna a dve e, opraví st ešní pláš .

Budou rovn ž rekonstruovat st echy jižního a východního k ídla. U pavilonu interny pak budou zatepleny obvodové konstrukce, st echa i sokl, vym ní se okna a dve e.

Vybudování ekologického vytáp ní v ji ínské nemocnici bude stát zhruba 47 milion korun. Stávající kotelna zde projde b hem letošního roku kompletní rekonstrukcí v etn rekonstrukce rozvod a p edávacích stanic. Nyní je zde centrální kotelna již v havarijním stavu. Obdobná situace je i v nemocnici v Novém Bydžov , kde se letos rovn ž po ítá s modernizací vytáp cího za ízení za 17 milion korun.

V letošním roce p ipravuje kraj evropské projekty za p l miliardy korun. Královéhradecký kraj je z izovatelem nemocnic v Náchod , Ji ín , Trutnov , Rychnov nad Kn žnou a ve Dvo e Králové nad Labem.

Stovka vzdělávacích projektů získala z Unie 430 milionů Vzd lávací programy pro záchraná e, nové formy výuky pro studenty st edních škol i využití nejmodern jších technologií p i výuce cizích jazyk : to jsou nápln n kterých ze 107 vzd lávacích projekt , které si od roku 2007 v Královéhradeckém kraji mezi sebe rozd lily 430 milion korun z Evropské unie, konkrétn z Opera ního programu Vzd lávání pro konkurenceschopnost.

Do roku 2013 mohou žadatelé získat z tohoto nan ního zdroje dalších 370 milion korun. „Výsledkem schopnosti našeho kraje erpat podporu z nan ních zdroj Unie nejsou jen rekonstruované silnice, modernizované budovy i nové cyklostezky.

Nemalé evropské dotace jdou rovn ž na tak zvané m kké projekty, tedy investice do rozvoje lidských zdroj ,“

ekl Josef Táborský, první nám stek královéhradeckého hejtmana, který odpovídá za oblast evropských záležitostí.

Z projekt , které získaly evropskou podporu, je nap íklad projekt Obchodní akademie Náchod Dnes ktivn , zítra reáln , díky n muž si studenti mohou vyzkoušet reálné fungování ú etnictví i rmy již b hem studií. Dalším jsou nap íklad Navazující vzd lávací moduly pro záchraná e.

Seriál otázek k projektu Etická výchova v Královéhradeckém kraji ...na které odpovídal garant projektu Vladimír Derner, nám stek hejtmana Královéhradeckého kraje.

Co je hlavním smyslem projektu etické výchovy? Komu je ur en?

Jsme všichni sv dky neut šeného etického stavu spole nosti. A popravd nejenom naší. Vidíme, že v d sledku toho vznikají závažné krize, které již nelze p ehlížet a podce ovat. Nelze je vy ešit ani pouze „technicky“, lepší legislativou nebo „plánováním“. Obecným cílem projektu je proto p isp t ke zlepšení tohoto stavu r znými formami osv ty a vzd lávání.

Speci ckým cílem je pak p edevším podpora systematické etické výchovy – pozitivního rozvoje charakteru a sociálních kompetencí d tí a mládeže na školách. Domnívám se, že se jedná o jednu z nejefektivn jších investic do budoucnosti.

Nov podporujeme také výzkum, který provádí Kabinet etické výchovy p i kated e pedagogiky a psychologie pedagogické fakulty hradecké univerzity. P ináší nám pot ebné informace a podn ty i pro aktualizaci projektu.

Jak konkrétn vypadá realizace tohoto projektu v praxi?

Snažíme se ve spolupráci s koordinátory projektu vytvá et v rámci projektu dlouhodob jší, koncep ní nabídku osv ty a vzd lávání ur enou p edevším školám, avšak i širší ve ejnosti. V letošním roce nap . podporujeme n kolik jednodenních školení pro u itele etické výchovy po ádaných Školským za ízením pro další vzd lávání pedagogických pracovník kraje a usilujeme o otev ení dvouletého akreditovaného kurzu na hradecké univerzit . Školy z Královéhradeckého kraje mají možnost získat podporu pro zavád ní etické výchovy v rámci programu implementace a programu podpory etické výchovy. Pro odbornou i širší ve ejnost pak p ipravujeme p ímo na krajském ú ad sérii p ednášek významných osobností na eticky zajímavá témata. Jako p ednášejícího jsme letos již mohli mezi námi p ivítat Miroslava Antla, podíleli jsme se ve spolupráci s Centrem andragogiky na uspo ádání úsp šné konference „Etika – p íklady dobré praxe“, naše pozvání na b ezen p ijal Jan Sokol, na podzim p islíbil ú ast také Tomáš Sedlá ek, kontaktujeme dále nap íklad Jana Kellera, redaktorku T Danielu Drtinovou, Tomio Okamuru a další.

Aktuální nabídka všech podporovaných akcí je zve ejn na na http://etika.kr-kralovehradecky.cz/

Krajští politici loni ušetřili 3,6 milionu na svých výdajích Zhruba 3,6 milionu korun v lo ském roce ušet ili na svých výdajích krajští politici.

Finance z krajského rozpo tu se jim poda ily uspo it díky tomu, že podnikli mén zahrani ních cest, snížili výdaje na reprezenta ní ú ely, pohošt ní i dary.

S omezením t chto výdaj po ítá politická reprezentace kraje i v letošním roce.

„Omezení výdaj , nap íklad na reprezenta ní ú ely, je jednou z reakcí na sou asný stav krajského rozpo tu, který musí zohled ovat z dlouhodobého hlediska každý výdaj.

V tomto p ípad se vedení kraje jeví ú eln jší p esunout peníze do jiných odv tví, které je nutn pot ebují,“ ekl hejtman Lubomír Franc.

V p ípad zahrani ních cest,

které mají význam pro kraj v oblasti navazování nových kontakt a spolupráce na úrovni ekonomické i spole enské, by se m lo postupn navazování diplomatických kontakt oživit po odezn ní dopad ekonomické krize.

Politici ušet ili na svých výdajích i v roce 2009. Úspora tehdy inila rovn ž n kolik milion korun.

Ú astníky konference „Etika - p íklady dobré praxe“ obsluhovali klienti obecné prosp šné spole nosti Skok do života, která se v nuje lidem s mentálním postižením v Hradci Králové. Ti tak mají možnost p i takovýchto p íležitostech získat sebed v ru, samostatnost, odpov dnost a mohou vnímat sv j život jako smysluplný a srovnatelný s životy ostatních lidí.

U nás v kraji | duben 2011 | strana 4 V kraji funguje konzultační místo k energetice pro obce a podnikatele Jednotlivé obce, pop ípad malí a st ední podnikatelé se v problematice energetiky mohou obrátit na konzulta ní místo, které z ídil Královéhradecký kraj spolu s Krajskou hospodá skou komorou Královéhradeckého kraje.

Odborní konzultanti jsou p ipraveni odpov d t na dotazy nap íklad z oblasti legislativy, spot eby energií nebo možností erpání dotací v energetice.

Konzulta ní místo funguje od za átku roku v rámci krajské rozvojové agentury Centra evropského projektování (www.cep-rra.cz).

Složit jší dotazy budou odpov dní pracovníci konzultovat s leny Krajské energetické skupiny, která je tvo ena zástupci Královéhradeckého kraje, Krajské hospodá ské komory, podnikatel a nejvýznamn jších distributor jednotlivých energií v kraji a dalších odborník z ad podnikatel v pr myslu i zem d lství a ve ejné správy v oblasti energetiky a životního prost edí.

Letos se připravují evropské projekty za půl miliardy korun Na projektech za asi dvě miliardy korun se již pracuje, dalších 500 milionů by mohl region získat letos.

Díky evropským financím se investuje do všech důležitých oblastí, jako je doprava, školství či zdravotnictví.

O více než p l miliardy korun z fond Evropské unie se bude v letošním roce ucházet Královéhradecký kraj. Finance chce použít nap íklad na opravy op rných zdí u silnic, zateplení školních budov, výstavbu Archeoparku ve Všestarech i digitálního planetária v Hradci Králové. Krom toho se již v regionu realizují další krajské projekty za evropské dotace ve výši asi dvou miliard korun. „Pro Královéhradecký kraj je úsp šné erpání dotací z Evropské unie jednou z priorit. Na projektech za asi dv miliardy korun se již pracuje, dalších 500 milion bychom mohli pro region získat letos. Díky evropským nancím je možné investovat do všech d ležitých oblastí, jako je doprava, školství i zdravotnictví,“ ekl hejtman Lubomír Franc.

Letos kraj p ipravuje nap íklad projekt na rozší ení Archeoparku ve Všestarech za asi 47 milion korun, výstavbu unikátního digitálního planetária v Hradci Králové

Okusit autentickou atmosféru života prav kých lidí budou moci návšt vníci archeoparku prav ku, jehož výstavba s podporou Královéhradeckého kraje a Regionálního opera ního programu NUTS II Severovýchod Evropské unie za ne letos v lét .

za více než sto milion korun i zbudování opera ního st ediska zdravotnické záchranné služby za tém 39 milion korun.

Další desítky milion korun budou sm ovat na rekonstrukce a zateplení škol, propagaci a prezentaci kraje jako turistické oblasti i digitalizaci ú adu.

V realizaci jsou již projekty za nance z Evropské unie za asi dv miliardy korun. Jde nap íklad o další etapu rekonstrukcí most za 86 milion korun, rekonstrukci op rných zdí na silnici z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna za více než 80 milion i pr tah Novým Bydžovem za necelých 50 milion korun.

Na konci dubna se v kraji rozjedou první cyklobusy, kraj je podpoří 3,5 miliony Milovník m cyklistiky za nou od konce dubna sloužit ve ty ech oblastech Královéhradeckého kraje linky speciálních cyklobus .

První cyklobusy, které umož ují p epravovat cestující i s koly, se letos v kraji rozjedou 30. dubna v eském ráji.

O rozd lení krajské podpory ve výši 3,5 milionu korun mezi ty i žadatele rozhodli krajští radní v polovin b ezna. „Poznávat p írodní i historické hodnoty našeho kraje prost ednictvím pohybu na kole je ur it ideální. Náš kraj pat í dlouhodob k právem nejnavšt vovan jším oblastem naší zem a vedení kraje proto dlouhodob podporuje zlepšování služeb v oblasti cestovního ruchu. Podpora

provozu cyklobus , v zim skibus nebo úprava lyža ských b žeckých tras pat í proto k tradi ním nástroj m, jak tomu m že krajská samospráva pomoci,“ uvedl nám stek královéhradeckého hejtmana Helmut Dohnálek, který odpovídá za regionální rozvoj a oblast cestovního ruchu.

Cyklobusy budou k ižovat v letošním roce eský ráj, Krkonoše, Orlické hory i Kladské pomezí. Provoz cyklobus se zastaví v zá í.

Ro n najezdí speciální linky podporující cykloturistiku desetitisíce kilometr . Pr m rn využívá linky cyklobus kolem dvaceti cestujících, ve špi ce používá jeden spoj až padesát lidí.

Desítky milion korun dále sm ují na zateplení školních budov a výstavbu Center odborného vzd lávání p i st edních školách. Zateplení za 60 milion korun by m ly dostat i budovy v areálu trutnovské nemocnice. Projekt služeb sociální prevence v regionu obdrží z evropských fond 270 milion korun.

U nás v kraji čtvrtletní informační zpravodaj Královéhradeckého kraje Evid. číslo: MK ČR E 13773 Vydavatel: Královéhradecký kraj Pivovarské nám. 1245 Hradec Králové 495 817 111 unasvkraji@kr-kralovehradecky.cz.

Texty a foto: archiv redakce Redakční rada: Imrich Dioszegi, Václava Domšová, Rudolf Dus, Jiří Hošna, Miloslav Plass, Marian Slodičák, Táňa Šormová, Jiří Veselý.

Tisk a distribuce: NOVOTISK s.r.o.

strana 5 | duben 2011 | U nás v kraji

Kraj chystá rekonstrukce domova v Teplicích a Černožicích a v ernožicích plánuje Královéhradecký kraj investovat více než 100 milion korun.

Podstatnou ást t chto nancí chceme získat ze státního rozpo tu. Zahájení nových staveb tedy závisí do zna né míry na tom, zda ministerstvo práce a sociálních v cí požadované dotace kraji poskytne,“ ekl nám stek hejtmana

Vladimír Derner, který má na starosti sociální oblast.

Na základ dlouhodobých analýz se Královéhradecký kraj rozhodl z ídit v Domov Dolní zámek v Teplicích nad Metují domov se zvláštním režimem pro lidi závislé na návykových látkách. Náklady na jeho výstavbu iní 43,5 milionu korun.

Další práce za asi 62,5 milionu korun by m ly pokra ovat v Domov d chodc v ernožicích. Kraj by rád rekonstruoval stávající ubytovací objekt domova, který pochází z let 1926 až 1927.

V pr b hu léta 2011 by m la být i loni zapo atá rekonstrukce Domova pro seniory ve Vrchlabí, jejíž náklady se vyšplhají na asi 34 milion korun. Do p íští zimy V ernožicích již kraj loni zahájil p ístavbu nového ubytovacího bude dod láno rovn ž zaobjektu domova d chodc za více než 60 milion korun. Stavbu teplení ÚSP v Hajnici, které dokon í letos. bude stát kolem 10 milion .

Výstavba a rekonstrukce Domova Dolní zámek Teplice nad Metují a rekonstrukce stávajícího ubytovacího objektu Domova d chodc v ernožicích by m ly být v tomto roce hlavními krajskými investi ními akcemi ze sociální „Do plánovaných staveb v Teplicích nad Metují

Průzkum: krajský úřad poskytuje dobré služby T i tvrtiny lidí, kte í jednají se zam stnanci Krajského ú adu Královéhradeckého kraje, jsou s inností krajských ú edník spokojeny. ím ast ji se lidé s krajským ú adem setkají i mají více informací o jeho práci, tím jsou spokojen jší.

Zájem o ve ejné d ní v kraji a o innost krajského ú adu roste. Ukázal to nezávislý sociologický pr zkum Filozo cké fakulty Univerzity Hradec Králové, který v rámci projektu SMART kraj = SMART region prob hl na p elomu letošního a lo ského roku.

Nejvíce jsou ob ané spokojeni s chováním a odbornými kompetencemi krajských ú edník . P i posuzování vst ícnosti, ochoty a slušnosti pracovník krajského ú adu bylo celkem 30 procent lidí rozhodn spokojeno, polovina respondent spíše spokojena.

Vyložen nespokojení byly 2,3 procenta dotázaných. Co se tý e spokojenosti s odbornými kompetencemi ú ední-

k , bylo spokojeno 75 procent lidí, nespokojeno p ibližn 20 procent dotázaných. „Ukázalo se také, že ím respondenti ast ji sledovali informace týkající se innosti krajského ú adu, tím více si v d li rady s posouzením, zda ú ad spravuje kraj dob e, a sílilo jejich kladné stanovisko,“ uvedl vedoucí ešitelského týmu sociologického pr zkumu Lubomír Brokl z Filozo cké fakulty Univerzity Hradec Králové. B hem sb ru dat specialisté z katedry sociologie oslovili ve všech okresech kraje více než ty i sta respondent .

Projekt SMART kraj po ítá se vznikem vize ú adu, díl ích funk ních strategií i práv sociologického pr zkumu. Na jejich konci mají být efektivní služby, které krajský ú ad poskytuje lidem.

Na realizaci tohoto projektu za necelých 20 milión korun získal kraj nan ní podporu z Evropského sociálního fondu.

Silnice v kraji letos vyspraví rekonstrukce za půl miliardy Silnice druhých a t etích t íd v Královéhradeckém kraji vyspraví b hem letošního roku opravy za zhruba p l miliardy korun. Krajští silni á i letos plánují rozsáhlé rekonstrukce delších úsek silnic, stavební práce na op rných zdech horských cest i na mostech, po kterých krajské silnice vedou.

Vedle pen z z krajského rozpo tu pom že zaplatit opravy a rekonstrukce krajské silni ní sít také nan ní p ísp vek z Evropské unie i od státu. „Mezi nejv tší letošní stavební akce pat í nap íklad rekonstrukce op rných zdí na silnici spojující Vrchlabí se Špindlerovým Mlýnem. Chystají se rekonstrukce dalších osmi most za p edpokládaných 85 milion korun.

Letos se bude realizovat další balík silni ních staveb

s evropskou nan ní podporou,“ uvedl Josef Ješina, krajský radní odpov dný za dopravu.

V lo ském roce se poda ilo rozestav t i dokon it projekty na krajských silnicích za celkem 428 milion korun. Mezi n pat í nap íklad modernizace p ístupových cest k hrani ním p echod m na Broumovsku za více než 100 milion korun i modernizace silnice z Olešnice v Orlických horách sm rem na Deštné v Orlických horách za více než 45 milion korun. Za alo se i s rekonstrukcí pr tahu Novým Bydžovem za 46 milion korun, na kterou p isp la Unie z Regionálního opera ního programu.

Letos by m l vzniknout také obchvat Solnice na Rychnovsku v rámci rozvoje tamní pr myslové zóny za zhruba 85 milion korun.

Klání o nejlepší stavbu roku vyhrál hotel v Mladých Bukách

Titulem Stavba roku 2010 se m že pyšnit hotel Grund Resort & Ski v Mladých Bukách na Trutnovsku.

V dalších kategoriích odborná porota této tradi ní sout že ud lila ty i estná uznání. Nejlepším regionálním stavbám za lo ský rok p edal v polovin února prestižní ocen ní hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. „Sout ž stavba roku p ispívá k rozvoji investi ních a podnikatelských aktivit v Královéhradeckém kraji.

Jsem rád, že se již stala tradi ním regionálním kláním.

vého h išt a dalších sportoviš . Porota mimo jiné kladn ohodnotila použitý materiál na fasád - kanadský cedr v kombinaci s bílou plochou omítky. Jedinou drobnou výtku m la k souh e exteriéru a interiéru hotelu. estné uznání pak získaly stavební úpravy bývalé fary v Hn v evsi na Hradecku, rodinný d m v Seydlerov ulici v Hradci Králové, stavební úpravy teras Kozinka I když lo ský rok pozname- v Hradci Králové a Vakuová nala rozvoj stavebnictví eko- dílna PZP a.s. v Dobré na nomická krize, sešla se p esto Rychnovsku. ada kvalitních uchaze o toto prestižní ocen ní,“ ekl hejtman Franc.

Stavby sout žily ve ty ech kategoriích: domy pro bydlení a rodinné domy, stavby ob anské vybavenosti, stavby pro pr mysl a zem d lství a dopravní a inženýrské stavby. Celkem se letos o vít zství v sout ži ucházelo 11 staveb.

Hotel v Mladých Bukách zaujal svým harmonickým v len ním do okolní krajiny.

Stavba stojí v blízkosti golfo-

U nás v kraji | duben 2011 | strana 6

Technické obory představují jistotu zaměstnání a dobré výdělky České školství řeší závažný problém. Pokud se situace nezmění a technickým oborům se nedostane výrazné podpory, v nejbližších letech by se řada českých firem mohla dostat do existenčních problémů kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků.

Absolvent technických obor je v Královéhradeckém kraji i v celé eské republice stále nedostatek. Student m by p itom toto vzd lání nabízelo jistotu dobrého zam stnání. Projekty na podporu technických obor zahájila Krajská hospodá ská komora, Královéhradecký kraj pak nadále po ítá s vyplácením stipendií. Budoucnost technických obor je totiž jednou ze základních podmínek hospodá ského rozvoje státu. „Technické obory jsou nesmírn d ležité a jejich absolventi jsou na trhu práce velmi žádaní. Rodi e i žáci vycházející z devátých ro ník základních škol v sou asné dob bohužel tíhnou k jinému typu vzd lání. Je to škoda, protože technické obory jsou dnes v ad p ípad vysoce odbornou prací, která znamená jistotu zam stnání a dobré platové ohodnocení,“ ekl krajský radní pro školství Ji í Nosek.

Zatím tak eské školství eší závažný problém.

Pokud se situace nezm ní a technickým obor m se nedostane výrazné podpory, v nejbližších letech by se ada eských rem mohla dostat do existen ních problém kv li nedostatku kvali kovaných pracovník , nap íklad kovoobráb . „Pr m rný v k kovoobráb je v našem

podniku padesát let. Pokud se situace nezm ní, tak do deseti, patnácti let nikdo nebude um t vzít do ruky soustruh,“ ekl Otto Dan k, generální editel Atas elektromotory Náchod.

Shodli se na tom i další zástupci rem a odborníci p i diskusi u kulatého stolu „ emesla žijí!“. Akce se uskute nila v polovin ledna v Hradci Králové, uspo ádalo ji v rámci projektu „Udržitelnost sociálního dialogu“ Regionální zastoupení Svazu pr myslu a dopravy R pro kraj Královéhradecký, Liberecký a Pardubický.

V Královéhradeckém kraji bylo v letošním školním roce obsazeno pouze 55 procent kapacity st edních škol.

Z tohoto po tu bylo obsazeno 30 procent obory gymnázií a obchodních akademií, p ípadn dalších ekonomických sm r . Obory, o které zam stnavatelé nejvíce stojí, tedy obory strojírenské a elektrotechnické, p ípadn chemické, získaly z celkového po tu pouze zhruba dv procenta nových student . „Prioritním a ve ejným zájmem je spolupráce na vytvá ení podmínek reálného trhu práce a pozitivní ovliv ování mladé generace pro volbu technických povolání,“ uvedl Miroslav Dostál z personálního odd lení rmy Tanex, Plasty Jarom .

Rozvoji technických obor by mohly pomoci zm ny v legislativ a hlavn da ové zvýhodn ní rem, které nabízejí zaškolení i praxi student m, dále nancování škol, stipendia nebo regulace rozvoje dalších nepot ebných obor . „Krajská hospodá ská komora Královéhradeckého kraje realizuje v sou asné dob projekt Volba povolání.

Jeho nejvýznamn jší aktivitou jsou organizace exkurzí s dotovanou dopravou do nejr zn jších rem v regionu, aby se žáci osobn seznámili s praxí. Druhým projektem je 10 lekcí techniky. Od po átku projektu do konce roku 2010 jsme v jeho rámci zahájili 80 kroužk na 15 st edních školách a u ilištích se zam ením na elektrotechniku, práci se d evem, práci s kovy a s textilem. Organizujeme rovn ž vým nné stáže mezi studenty škol v etn škol v zahrani í,“ uvedl Ji í Daniel, oblastní editel Krajské hospodá ské komory.

Budoucnost technických obor je p itom jednou ze základních podmínek hospodá ského rozvoje státu. Technické obory se však nyní staly „ohroženým druhem“, mimo jiné kv li nerovnom rnému vývoji školské soustavy v 90. letech minulého století. „Velmi pozitivní roli v zájmu o nedostatkové t íleté technic-

ké obory - nap íklad nástroja , strojní mechanik, obráb kov , klempí pro strojírenskou výrobu, elektriká silno i slaboproud - v posledních letech sehrává systém stipendií, která poskytuje jejich žák m Královéhradecký kraj.

Kdyby toho nebylo, ada t chto obor by již nep ežila,“ uvedl Pavel Jankovský,

editel SOŠ a SOU Hradební v Hradci Králové. Kraj poskytuje od roku 2008 m sí ní stipendia žák m vybraných technických obor . Jejich sou ástí je i systém až n kolikatisícových odm n za dobré studijní výsledky. Podrobnosti jsou k dispozici na internetových stránkách Královéhradeckého kraje.

Podkováři a tesaři z Jaroměře uspěli v řemeslné soutěži Studenti ze St ední školy emeslné v Jarom i v b eznu usp li v sout žích, p i nichž m ili své síly podková i a tesa i z eské republiky i ze zahrani í. Získali adu hlavních cen, nap íklad za nejlepší vykovanou podkovu i ková sky sva ovanou sekeru.

St ední škola emeslná v Jarom i si letos p ipomíná 125 let od svého založení.

Jarom ská škola je jedinou v eské republice, která vyu uje bez p erušení obor ková a podková . Máme pro výuku výborné podmín-

ky, kvalitní u itele a pro praxi žák zajišt né velké množství koní,“ uvedl Zden k Vítek, zástupce editele školy.

Nejlepší podkovu se v sout ži poda ilo vytvo it Petru Ma átovi. Zda ilé práce rovn ž odvedli žáci jarom ské školy ve volném kování. Nejlepší dílo s motivem kv tiny vykoval Miroslav Richter, porota ocenila i ková sky sva ovanou sekeru Ji ího Celera a výkovek s názvem pták od Karla Loukoty. Podková ských dn se ú astnila stovka podková z Polska, Sloven-

ska, eska Sout ž navštívila i ada odborník , nap íklad Bernard Duvernay, významný podková ze Švýcarska.

Ve spolupráci s Cechem klempí , pokrýva a tesa uspo ádala škola také již devátý ro ník národní sout že dovedností pro žáky u ebního oboru tesa . Jarom ské družstvo ve složení Josef Va ou ek a Lukáš Janák v ní získalo druhé místo a kvali kovalo se díky tomu na mezinárodní mistrovství, které se uskute ní na stavebním veletrhu Brno IBF.

strana 7 | duben 2011 | U nás v kraji

Prospěšná rozhodnutí někdy mohou bolet Každé omezení sít škol vyvolává negativní reakce žák , jejich rodi i u itel . Je to proto, že drtivá v tšina z nich je spokojená se stavem školství a jeho systémem, což dokládají i nejnov jší pr zkumy. A není divu. Vždy po ty st edních škol a jejich kapacity jsou v sou asné dob u nás siln naddimenzované a d tí, které vycházejí ze základních škol, stále ubývá. Žáci i jejich rodi e tak nyní mají v sou asné dob tém jistotu, že se svou p ihláškou usp jí.

Je to velice p íjemné a pohodlné, je ale tento „systém“ p ínosný i pro rozvoj vzd lanosti a úrovn školství? Díky úbytku d tí a velkému po tu míst v prvních ro nících st edních škol, se každoro n místo p ijímacích zkoušek koná spíše „hromadný nábor“.

Nap íklad i na gymnázia, která byla vždy výb rovými školami, se tak dostává i ada d tí, které nemají pro tento typ studia vlohy. Výuka se pak p izp sobuje práv t mto žák m, ímž trpí její úrove .

Kraj nyní stojí p ed rozhodnutím, zda nepopulárními kroky v podob slu ování škol i omezení n kterých obor p isp t k dalšímu zdravému rozvoji školství, anebo se alibisticky tvá it, že je vše v po ádku a p ipustit, aby jím z izované školy zvolna upadaly do pr m ru a lp ly na své struktu e a kapacitách.

Vedení krajského školství chce mít školy co nejlepší, konkurenceschopné a vzd lávání na vysoké úrovni. Proto v p ípadech, kdy je to nutné, nem že váhat a rad ji p istoupí ke slou ení n kterých škol, tak jako nyní v Ho icích, než aby zavíralo o i p ed problémy, které ve struktu e školství jsou a ohrožují jeho budoucnost.

Ji í Nosek ( SSD)

Obnova zaniklé železniční trati mezi Broumovskem a Polskem – ano či ne?

Iniciativou n kterých samospráv a mnoha nadšenc vznikl zám r obnovit dopravní spojení na esko-polské hranici, konkrétn trat Broumov – Otovice – Tlumaczów. Jist zajímavá myšlenka. Jenže nadšení nesta í.

Dnes nevíme, kolik by taková obnova trati vlastn stála, kdo by ji využíval a co by taková doprava vlastn

p inesla, jestli se její obnova v bec vyplatí. Proto Rada Královéhradeckého kraje rozhodla o zadání studie, která si klade za cíl na tyto otázky odpov d t.

V nedávné dob vyvolal tento zám r mnoho pozitivních ohlas , ale také mnoho hysterie, nepochopení a bylo e eno i napsáno množství ni ím nepodložených nesmysl . Na konci kv tna tohoto roku bude jasno. Studie, která má za cíl zabývat se a vyhodnotit fakta, ne nadšení nebo skepsi, nám odpoví na mnoho

dnešních dohad a p ání. Poté budeme teprve v situaci, kdy bude mít smysl o celé v ci hovo it a t eba se i o jednotlivé argumenty p ít.

Jestliže jsme na za átku konstatovali, že bez dopravy nem že existovat ani rozvoj spole nosti, nechme se p ekvapit, zda obnova zaniklé trati spojující Broumovsko a Polsko bude tím správným krokem pro tato území. O výsledku této studie bude ve ejnost pln informována.

Helmut Dohnálek (SNK-ED)

Vytvoření koncepce zdravotnictví přišlo v pravý čas

Po dlouhých letech byla projednán a p ipomínkován Zastupitelstvo kraje kone n vytvo ena a d sled- ve zdravotním výboru. Výna svém n uplatn na metodika, která sledkem je jasná p edstava l e t o š n í m umož uje skute né porovná- kraje o poskytování pé e do b eznovém vání jednotlivých poskytova- roku 2015.

Koncepce po ítá zachováj e d n á n í tel zdravotní pé e. Po získání s c h v á l i l o a p ekontrolování širokého ním stávající sít nemocnic „ K o n c e p c i spektra ukazatel innosti se stávajícími l žkovými odzdravotnictví Královéhradec- jednotlivých nemocnic byly d leními. Její široká podpora krajských zastupitel kého kraje“. Obdobné „kon- ustaveny odborné pracovní u cepce“ vznikaly i v jiných skupiny složené z primá i odborné ve ejnosti ji p edurnemocnic uje stát se materiálem, který krajích a nezasv cený pozo- holdingových rovatel m že kritizovat, že a hradecké fakultní nemocni- bude oporou vedení kraje vytvá ení té naší trvalo déle ce, které doporu ily st edn - p i jednání s ministerstvem Projekt zastupitelů ODS: než jinde. Podstatn d leži- dobé koncepce zajišt ní pé e zdravotnictví a zdravotními Informovat veřejnost! pojiš ovnami o pot ebném t jší než doba po ízení tohoto v jednotlivých oborech.

Souhrnný materiál byl pak po tu nemocni ních l žek N á š v Hradci Králové 15. b ezna. klí ového dokumentu je ale klub za- Cht li jsme seznámit ob any zp sob jeho tvorby a získaný p ed p edložením ke schvále- v kraji. ní zastupitelstvu opakovan s t u p i t e l s touto problematikou a znát výsledek.

Ji í Veselý (KDÚ- SL) u s p o á d á jejich názory, zkušenosti sérii se- a podn ty, které bychom m li Kde je příčina poklesu vzdělanosti českých dětí? m i n á brát v úvahu a p enášet je do Odpov lov k hodnocen jako osob- z jedné školy do druhé slyší spojených naší práce. Garantem a modeje nasnad : nost, ale jako pouhopouhý dít jednu látku dvakrát, ale s besedou rátorem byl tentokrát krajský v celé eské lidský zdroj. Ano, lidský zdroj o jiné nic, protože už byla pro širokou ve ejnost. První zastupitel Ji í Vambera. Mezi s p o l e n o s - p íjmu pro pány podnikatele, probrána v lo ském roce. lednový seminá se v noval zajímavými hosty zmíním ti.

Svého manažery a státní kasu. Ale vy Proto mi jako rajská hudba neziskovému sektoru. Ga- nap íklad europoslance Ol asu se na jako zdroj pot ebujete uživit zní úvahy pana ministra rantem této akce byl krajský d icha Vlasáka i nám stka jedné besed i sami sebe. Jako „zdroj“ máte o návratu k osnovám. Ano, zastupitel Miloslav Plass, ministra MMR Miroslava rodi bu- n jakou cenu na trhu práce. existují rámcové vzd lávací p edseda komise rady Krá- Kalouse. doucích prv á k zeptali ím vyšší vzd láni, tím více programy, ale školní vzd lálovéhradeckého kraje pro Ke „kulatému stolu“ byli jejich budoucího u itele, star- šancí k uplatn ní. Zkrátka vací programy si musely d lat ešení problematiky osob se pozváni i p edstavitelé kraj- šího pána, zkušeného kantora, musíte znát, musíte um t. jednotlivé školy samy. Výslezdravotním postižením. ského ú adu, bohužel se však co mají d ti um t, než p ijdou A je jedno, jestli je to doved- dek? Co škola, to „originál“.

Zajímavý p ísp vek zde nikdo se zvaných osob op t do školy. Jeho odpov byla nost manuální, i duševní.

A tak, aby ministerstvo kanp ednesl nám stek minis- nezú astnil! Že by se zástup- stru ná: „Poslechnout. Aby Druhou d ležitou p í- torské snažení typu „samo tra práce a sociálních v cí ci kraje báli konfrontace i d laly to, co se jim ekne. inou je naprostý rozpad domo“ sjednotilo, zavede Ing. David Kafka, který se diskuse s ob any?!

Ostatní je nau ím, ale káze celého eského vzd lávacího srovnávací testy a jednotné zam il na zm ny ve nanDalší seminá spojený musí být.“ Byl d tmi doslova systému. Kolegové z Anglie státní maturity. Nezdá se vám cování sociálních služeb od s besedou - Zdravotnictví po milován a dodnes je vítaným se po staletí snaží o jednot- to trochu postavené na hlavu? roku 2012. Po vystoupení „velkém t esku“ - se uskute - hostem na abiturientských ný systém vzd lávání, my Nejsem proti státním maturidalších p edstavitel nezisko- ní 24. kv tna, v 16.30 hod., srazech. Jsou dnešní mladí jsme ho m li a nechali jsme tám, práv naopak, protože vých organizací se rozvinula v sále M Ú Trutnov. Svoji ukázn ní, um jí poslouchat? si ho rozbít. Co škola to jiný úrove n kterých maturit byla debata mezi p ednášejícími ú ast p islíbil ministr zdravot- Všude je slyšet o právech systém. Kolikrát se s bídou r zná, ba až hr zná. Sjednoa p ítomnými ob any. Což nictví Leoš Heger. Více in- dít te, ale co jejich povinnos- domluví kolegové a kolegyn cení je nutné, ale ekl bych, byl také smysl této akce. formací a výstupy ze seminá- ti? Já sám svým student m v kabinetech. Nedej bože, aby že zavádíme krok B, aniž by Druhá beseda, která se najdete na webové stránce krom jiného p ipomínám se rodina st hovala. Mnohdy bylo e eno ono A, tedy sjedtýkala pen z z Evropské unie, www.kr-opozice.cz. jednu základní – vzd lávat i v jednom m st dochází nocení p edchozí výuky. se uskute nila v KC Aldis Jan Michálek (ODS) se. V dnešní spole nosti není k paradoxu, že po p echodu Josef Lukášek (KS M)

U nás v kraji | duben 2011 | strana 8

Výstava Zlatý kolovrat ukazuje výjimečnost lidových řemesel K výjime nému setkání s emesly, kterými se po staletí živili obyvatelé Východních ech, mají p íležitost návšt vníci výstavy

Zlatý kolovrat. Expozice bude v Muzeu východních ech v Hradci Králové otev ena do 24. dubna. Shrnuje historii stejnojmenné ceny, kterou Královéhradecký kraj od roku 2002 oce uje tv rce v oboru tradi ních lidových emesel i osobnosti, které se o jejich udržování a rozvoj zasloužili.

Dosud kraj tímto zp sobem ocenil na 25 lidí za tv r í

práci i za dlouholetou innost v rozvoji lidového um ní a emesel. „Oce ováním lidí udržujících lidové tradice v oblasti emesel je náš kraj

Lidé se mohou seznámit s výrobky z oblasti ezbá ství, pali kované krajky, zdobení kraslice, zdobeného perníku, gury z hronovského pe iva, podmalbou na skle, s výrobky z kuku i ného šustí, práce z vrbového proutí, výrobou pom cek pro pali kování krajek a jiných rukod lných technik z p íze a vlny, p edení vlny a ru ní tkaní, gurální keramika, repliky lidové výšivky a šití lidových kroj .

Poslední Zlaté kolovraty za lo ský rok p evzali p adlena a tkadlena Ines Š oví ková a ezbá Ladislav Pacholátko.

výjime ný. Tuto cenu lze považovat za pod kování t m, kte í st eží výjime ný odkaz našich p edk . Výstavu, které p ipomene všechny ocen né, jsme se rozhodli uspo ádat v souvislosti se vzpomínkovými akcemi desetiletého výro í vzniku Královéhradeckého kraje,“ uvedl královéhradecký hejtman Lubomír Franc, který cenu Zlatý kolovrat laureát m p edává.

4. - 17. dubna HOUSLOVÁ SOUTĚŽ MISTRA JOSEFA MUZIKY 15. ročník houslové soutěže studentů hudebních škol se zahraniční účastí Gymnázium a SOŠ pedagogická, Nová Paka 5. - 29. dubna FEBIOFEST mezinárodní festival filmu, televize a videa Artkino Centrál, Hradec Králové 15. - 17. dubna ŠLITROVO JARO 18. ročník setkání příznivců Jiřího Šlitra a divadla Semafor Pelcovo divadlo, kino, Společenské centrum v Rychnově nad Kněžnou 30. dubna - 7. května NÁCHODSKÁ PRIMA SEZONA

festival studentské tvorby inspirované dílem Josefa Škvoreckého Náchod

Hejtman ocenil seniorského atleta a novináře V únoru p evzal pam tní medaili hejtmana Královéhradeckého kraje Ji í Soukup za dlouhodobou, úsp šnou reprezentaci kraje ve sportovních sout žích senior . Ji í Soukup ve svých 83 letech reprezentuje eskou republiku v r zných b žeckých disciplínách: v maratonu i b hu do vrchu. Stal se nap íklad mistrem Evropy atlet – veterán ve slovinské Lublani.

Z t chto závod si odvezl jednu zlatou a st íbrnou a dv bronzové medaile v b žeckých disciplínách. „Vždycky d ležité jako zdolat vrchol, je jsem se ídil krédem, že stejn také pot eba mít dost sil na cestu zpátky. Tohle p ísloví je mi sympatické a vždycky mi pomáhalo,“ prozradil Soukup.

Pam tní medaili královéhradeckého hejtmana získal v b eznu také Josef Krám za významný p ínos rozvoji cestovního ruchu: autor na-

KULTURNÍ TIPY NA LETOŠNÍ JARO

1. května STŘEDOEVROPSKÝ DIXIELANDOVÝ MOST mezinárodní hudební setkání zemí „Viszegradské čtyřky“ Masarykovo náměstí v Hradci Králové 14. - 15. května KRAJSKÁ SOUTĚŽ AMATÉRSKÝCH FILMŮ s postupem do celostátní soutěže amatérských filmů v Ústí nad Orlicí Country klub Lucie v Hradci Králové

p íklad zpracovává pr vodce Rychnovem a vydává ho v interaktivní podob .

Pam tní medaili královéhradeckého hejtmana již d íve obdrželi nap íklad prezident republiky Václav Klaus, pražský arcibiskup Dominik Duka i držitelka titulu Miss World Ta ána Kucha ová.

17. května - 26. června HOŘICKÉ HUDEBNÍ SLAVNOSTI festivalu inspirovaný bohatou tradicí hořických a podkrkonošských hudebních spolků sál radnice, Chrám Narození Panny Marie, Smetanovy sady a v lom sv. Josefa v Hořicích

25. - 28. května NA JEDNOM BŘEHU

9. ročník hudebního festivalu jazz, funky, world a ethno music letní kino Širák v Hradci Králové 28. - 29. května KOLETOVA RTYNĚ 47. ročník mezinárodního festivalu dechových orchestrů přírodní areál Na Rychtě ve Rtyni v Podkrkonoší 3. - 5. června FOLKLÓRNÍ FESTIVAL PARDUBICE – HRADEC KRÁLOVÉ Městská hudební síň v Hradci Králové, Šrámkův statek v Pileticích, Pernštýnské náměstí v Pardubicích 3. - 4. června SWINGOVÝ FESTIVAL JARDY MARČÍKA 16. ročník tradičního swingového festivalu Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí 9. - 12. června KRÁLOVÉHRADECKÉ SLAVNOSTI SBOROVÉHO ZPĚVU mezinárodní nesoutěžní festival sborového zpěvu Adalbertinum, Městská hudební síň a Kongresové centrum Aldis v Hradci Králové 16. - 19. června MEZINÁRODNÍ FESTIVAL PÍSNÍ A TANCŮ POD ZVIČINOU

tradiční folklórní festival určený zejména dětem a mládeži Lázně Bělohrad

21. - 30. června DIVADLO EVROPSKÝCH REGIONŮ 24. května - 3. června CAMERATA NOVA NÁCHOD 17. ročník mezinárodního přeshraniční festival komorní divadelního festivalu Klicperovo divadlo a Divadlo hudby Drak v Hradci Králové Náchod