0039203 by Knižní klub

Utajená láska prezidenta Masaryka PETR ZÍDEK

Oldra Sedlmayerová (1884–1954)

KNIŽNÍ KLUB

oldra.indd 3

02.08.17 8:27

Fotografie na obálce: Oldra Sedlmayerová v době, kdy se poprvé setkala s Tomášem G. Masarykem. Fotografie na předsádce: Jízdní řád z roku 1928 na trati Brno–Jihlava, kterou Oldra Sedlmayerová často cestovala z Tetčic do Brna a Prahy. Fotografie na str. 2: Oldra Sedlmayerová v sokolském kroji.

Odborní recenzenti Dagmar Hájková, Josef Tomeš © Petr Zídek, 2017 Copyright a zdroje fotografií jsou uvedeny na konci knihy ISBN 978-80-242-5867-6

oldra.indd 4

02.08.17 8:27

Obsah

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

oldra.indd 5

Dětství a mládí (1884–1904) „Strašná rána“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V Chaloupkách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nero . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poštovní aspirantkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Otec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16 18 21 24 26

Manželka přednosty stanice (1905–1917) Svatba s Janem Sedlmayerem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Život v Přibyslavi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . První setkání s Masarykem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mezi realisty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Literární a publicistické začátky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V salonu Růženy Svobodové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Válka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sestra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

30 35 38 42 44 50 52 57

Spisovatelka a aktivistka (1918–1927) Vyhlášení republiky v Tetčicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Usednout tatíčkovi k nohám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . „Družina sesterská“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pokus o bolševický převrat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Život na nádraží . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

62 65 69 75 79

02.08.17 8:27

Oldřich I . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Ženská národní rada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 Pomník Charlottě Masarykové na Hutisku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 Zlatý roj a Broučci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Poezie a próza pro děti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Překladatelka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 V Národní straně práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Přítelkyní prezidenta republiky (1928–1933) Masarykova cesta na Moravu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . „Ten divan takový nešikovný“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Masaryk a ženy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . „Musíme najít cesty našeho spolužití“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Topoľčianky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . „Co abychom si tykali také?“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stanislav Rolínek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Počátky publicistické spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . „Volby a po volbách“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Božena Fmarja Věrná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vánoce 1928 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Logistika jednoho vztahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Láska v dopisech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Spiklenci slasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Malá ženská marnivost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Oldřich II . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Další články pro Lidové noviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Marie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Štefánik pro děti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obecní kronikářkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Masarykův pomník v Tetčicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Spor s vedením YWCA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Lobbistka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pomluvy a anonymy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Druhá Božena Němcová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Spolupráce se Zdeňkem Nejedlým . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

116 123 127 132 138 143 148 152 158 163 169 172 177 181 189 192 197 205 213 219 222 225 229 234 239 242

Těžká léta (1934–1945) Choť majitele velkostatku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 248 Nezávislá politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254

oldra.indd 6

02.08.17 8:27

„Jste mi stále vzdálenější“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Život v dluzích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . F. X. Šalda: člověk a přítel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mnichov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tragédie roku 1940 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tetčice za války . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Osvobození . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

257 263 269 274 278 280 283

Do hořkého konce (1946–1954) Třetí republika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Brožura o Haně Benešové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rok 1948 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stáří, nemoc, chudoba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Smrt a dědictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . „Vyhledají po nás všelico“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

288 292 297 300 303 309

Osobní postskriptum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 313 Poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prameny a literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jmenný rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ediční poznámka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zdroje fotografií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Summary/Abstract . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

oldra.indd 7

317 353 380 386 387 389

02.08.17 8:27

Rosice, středa 13. června 1928. Prezident rozmlouvá se sklářskými dělníky, u pravého okraje stín klobouku Oldry Sedlmayerové.

oldra.indd 8

02.08.17 8:27

Úvod

Obraz, který po sobě v dějinách zanechala spisovatelka, básnířka, publicistka a veřejná aktivistka Oldra Sedlmayerová, asi nejlépe vystihuje jedna z mála fotografií, na níž je zachycena společně s Tomášem Garriguem Masarykem. Momentka byla pořízena ve středu 13. června 1928 před devátou hodinou ráno během prezidentovy cesty po městech západní Moravy, kdy kolona neplánovaně zastavila v Rosicích. Na nekvalitním záběru vidíme Masaryka, jak z otevřeného vozu pravou rukou cosi přebírá od skupiny mužů. Podle dobové reportáže šlo o sklářské dělníky, kteří prezidenta obdarovali skleněnou mísou, na níž bylo vyryto jeho poprsí.1 Když se na snímek podíváme pozorněji, spatříme vpravo dole ještě rozmazanou hlavu dítěte — jde o šestiletého Miloše Blahu, který právě společně se svou spolužačkou z první třídy rosické obecné školy Marií Pexovou předal prezidentovi květinu. A pokud budeme fotografii zkoumat skutečně pečlivě, uvidíme u jejího pravého okraje část zvonovitého klobouku, vrhajícího v ostrém ranním slunci stín na světlý kabát jednoho ze sklářských dělníků. Majitelka klobouku, moravská literátka Oldra Sedlmayerová, se za několik okamžiků dopustí malého faux pas, jehož důsledky změní život nejen jí, ale i prezidentovi. Stejně jako na snímku zbyla i v dějinách z Oldry Sedlmayerové jen silueta mimo zorné pole. Silueta, které si povšiml málokdo.

oldra.indd 9

02.08.17 8:27

A přesto byla tato žena déle než pět let spojena milostným poutem s mužem, jejž většina Čechů právem považuje za největší osobnost svých moderních dějin. A nešlo přitom o žádný povrchní románek: Tomáš s Oldrou sdílel nejen erotické touhy, ale učinil z ní i svou důvěrnici a spolupracovnici. S nikým jiným po smrti manželky Charlot ty nenavázal prezident Masaryk tak blízký vztah jako právě s Oldrou. Tato kniha je výsledkem několikaletého úsilí, jehož cílem bylo dát rozmazané siluetě jasnější kontury a také ji posunout z okraje do centra pozornosti. Na počátku byla přirozená zvědavost: proč se Tomáš Masaryk ve vysokém věku zamiloval — a že šlo skutečně o lásku, není pochyb — zrovna do této nevýrazné moravské spisovatelky? A na konci zjištění, že Oldra Sedlmayerová byla mimořádná osobnost, v mnoha ohledech se vymykající svému prostředí, kterou nemůžeme odbýt poukazem na její mdlé literární výkony. Mimořádná osobnost a také postava z tragického životního příběhu. Žena, kterou miloval zakladatel československého státu, se musela vyrovnávat s nepřízní osudu, zažila vzestupy i pády, těžce jí otřásla rodinná tragédie a nakonec dožila v osamění, bídě a zapomnění. Více než jen vedlejším produktem této knihy je nový pohled na Tomáše Masaryka. První československý prezident je dnes často redukován na několik klišé. Jeho spisy téměř nikdo nečte a jeho provokující osobnost ustrnula do podoby pomníků, které lhostejně míjíme na náměstích našich měst. Pokud nahlédneme na Masaryka prostřednictvím jeho vztahu s Oldrou, nespatříme bronzový monument, ale starého, avšak stále vitálního muže z masa a kostí. Muže zoufale hledajícího cestu z osamění a izolovanosti, v nichž ho uvěznila jeho funkce a puritánská rodina. Muže proslulého svou zdrženlivostí, jímž však cloumá vášeň tak silně, že je tím sám překvapen a vyveden z míry. Muže, jenž je nucen v soukromí revidovat mnohé své názory, zejména ty, které se týkají jím hlásané celoživotní monogamie. Jan Patočka v roce 1974 napsal, že Masarykovi nohsledi z prvního československého prezidenta udělali „nechutnou záležitost“. 10 /

oldra.indd 10

02.08.17 8:27

„Psali o něm jako o filozofovi demokracie, demokracii a humanitu skloňovali ve všech pádech, hlavně nepřímých. Obalovali tuto vyzývavou figuru do podoby každodenního žvástu.“2 Oldra Sedlmayerová jistě mezi Masarykovy nohsledy patřila a dělala z něj — slovy Jana Patočky — „bezzubou věc, která se nehodila k ničemu jinému nežli k přežvykování a která způsobila, že běžný maloměšťák ho mohl strávit“.3 Zároveň ale tatáž Oldra Sedlmayerová prožila s Tomášem Masarykem vášnivý milostný vztah, který by onen běžný maloměšťák strávil jen těžko. I dnes bude možná pro mnohé obtížné smířit se s představou, že zakladatel československého státu měl v letech kolem své osmdesátky poměr s vdanou a o čtyřiatřicet let mladší ženou. Tato kniha ale nebyla psána pro ty, kdo si chtějí hýčkat idealizovanou představu „tatíčka“ Masaryka. Na druhou stranu není určena ani těm, kdo se pídí po laciných senzacích nebo chtějí prvního československého prezidenta srážet z piedestalu. Vztah s Oldrou Masarykovi neubírá na velikosti, jen jej zlidšťuje. Největší překážkou, kterou musel autor při práci na životopisu Oldry Sedlmayerové zdolat, byla rozptýlenost pramenů. Bez obětavé práce desítek archivářů a muzejníků by kniha nemohla vzniknout. Nápomocni byli zejména Jakub Doležal z Archivu Kanceláře prezidenta republiky; Tomáš Pavlíček, Karol Bílek a Jana Štursová z Literárního archivu Památníku národního písemnictví; Lenka Caltová, Jiří Křesťan, Miroslav Kunt, Iveta Mrvíková, Renata Purnochová, Lucie Rajlová a Alena Šimánková z Národního archivu; Milena Běličová, Klára Woitschová, Libor Jůn a Lenka Hajná z Archivu Národního muzea; Lenka Likavčanová z Archivu města Brna, Helena Kokešová a Jan Chodějovský z Archivu Ústavu T. G. Masaryka ve správě Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i.; Jitka Bílková z Archivu bezpečnostních složek; Alena Mikovcová z archivu Mendelovy univerzity v Brně; Vladimír Dočekal ze Státního okresního archivu Znojmo; Miroslava Kučerová a Miloš Tajovský z Moravského zemského archivu; Marek Ďurčanský z Archivu Univerzity Karlovy; Lenka Kudělková z Muzea města Brna; Miroslava ú vod

oldra.indd 11

11 /

02.08.17 8:27

Přikrylová z Archivu hl. města Prahy; Helena Lipavská z Polabského muzea; Anna Šauerová z Městského muzea Přibyslav a Josefina Panenková z Archivu Národního divadla. Podstatnou pomocí přispěli také mnozí knihovníci, z nichž si dík zaslouží zejména ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček a dále Jan Komárek, Milan Knížek a Marian Zajíček z Parlamentní knihovny, kteří autorovi zprostředkovali možnost studia několika obtížně dostupných periodik. Autor děkuje Caroline Kovtun za zapůjčení materiálů týkajících se Oldry Sedlmayerové, které shromáždil její otec, historik Jiří Kovtun. Richard Vašek si zaslouží velký dík za zprostředkování archivních materiálů z Hoover Institution Archives a za upřesnění některých informací. Vojtěchu Bajerovi je autor vděčen za poskytnutí dokumentů týkajících se pomníku Charlotty Masarykové v obci Hutisko‑Solanec a Jarmile Helsnerové z Kulturního informačního centra Rosic za vyhledání a poskytnutí řady dobových fotografií a dalších materiálů. Za pomoc stejného druhu si zaslouží dík i Soňa Šmahelová z městského úřadu v Kuřimi. Janu Šonovi, starostovi Tetčic, je autor vděčen za poskytnutí historických fotografií obce, stejně jako Karlu Křížovi, starostovi městyse Mikulovice. Zásadní pomoc autorovi poskytl příbuzný Oldry Sedlmayerové, který si přál zůstat v anonymitě. Podobnou vděčností je autor povinován také Zdeně Popelkové, jejíž rodinný archiv pomohl osvětlit vztah Oldry Sedlmayerové k sochaři Stanislavu Rolínkovi a jeho mecenáši Františku Burianovi. Iloně Lajcmanové z Okresního soudu Brno‑venkov je autor zavázán za umožnění studovat pozůstalostní spis Oldry Sedlmayerové. Za sdílení osobních vzpomínek je autor vděčen několika pamětníkům, které se mu podařilo vypátrat: Karlu Mejzlíkovi a Boženě Štossové z Tetčic a Věře Kolářové, dceři Drahoslavy Horákové, poslední služebné Oldry Sedlmayerové. Autoři posudků, Dagmar Hájková a Josef Tomeš, autora upozornili na řadu chyb všeho druhu, podobně jako redaktorka knihy Jana Jůzlová. 12 /

oldra.indd 12

02.08.17 8:27

Radu či pomoc autorovi dále poskytli: Kateřina Bečková, Jan Bílek, Dan Corjescu, Ivan Chvatík, Jakub Jareš, Michal Kolář, Petr Kvaček, Radovan Lovčí, Zdeněk Lukeš, František Macek, Jana Machalická, Jiří Opelík, Jitka Průžová, Jiří Rajlich, Jakub Rákosník, Petr Roubal, Clemens Ruthner, Eva Šormová a Ladislava Švandová. Budiž jim všem dík. Vděčností největší je autor povinován své první čtenářce, manželce Lucii, jejíž mnohostranná pomoc byla vpravdě neocenitelná.

ú vod

oldra.indd 13

13 /

02.08.17 8:27

Karel Želenský, otec Oldry Sedlmayerové.

oldra.indd 14

02.08.17 8:27

Dětství a mládí (1884–1904)

oldra.indd 15

02.08.17 8:27

„Strašná rána“

Naše dětství je takové, jak na něj později vzpomínáme. Oldra Sedlmayerová na své dětství vzpomínala s hořkostí, která s postupujícím věkem spíše sílila. Nenarodila se pod šťastnou hvězdou a s nepřízní osudu se později jen těžko vyrovnávala. Na svět přišla 4. července 1884 v Kuřimi jako Oldřiška Veronika Michálková. Její matkou byla ani ne sedmnáctiletá Františka Michálková, dcera již zemřelého Františka Michálka, učitele z Jestřabí, a Františky rozené Štýrské z Kuřimi. Kolonka pro údaje o otci zůstala v matričním záznamu prázdná.4 Nemanželské děti nebyly v druhé polovině 19. století žádnou raritou. V 80. letech se mimo manželské svazky rodilo dle odhadů 13 procent dětí, nemanželský původ však přesto představoval vážný handicap.5 Oldřiška naštěstí nepatřila do nejpostiženější kategorie dětí, k nimž se žádný otec nehlásil. Když ji 10. července 1884 místní kaplan Rudolf Veselý křtil, šli jí za kmotra a kmotru klempířský mistr Jakub Drápal z Rosic a jeho manželka Veronika. Byli to rodiče jejího před úřady utajeného otce, devatenáctiletého Karla Drápala. Rodina jejího zploditele tím manifestovala zájem o dítě, dá se tudíž předpokládat i nějaká finanční výpomoc rodičce, byť pro ni žádné konkrétní doklady nemáme. Pro Karla Drápala byl rok 1884 přelomový. Důvodem však nebylo narození nemanželské dcery. Mladík, který se na počátku 16 /

oldra.indd 16

02.08.17 8:27

80. let vyučil v Brně sazečem a angažoval se v dělnickém hnutí, což mu vyneslo půlroční věznění, se v roce narození své dcery rozhodl pověsit řemeslo na hřebík a věnovat se umění. U Choděrovy divadelní společnosti zahájil pod uměleckým jménem Karel Želenský hvězdnou kariéru divadelního herce, režiséra, autora a podnikatele. Poté, co získal zkušenosti v řadě kočovných společností a brněnském Národním divadle, zakotvil v roce 1896 na více než třicet let v Národním divadle pražském. Zde nastudoval na 430 rolí, režíroval čtyři desítky her a rovněž uvedl několik her vlastních.6 O vztahu Karla Drápala k Františce Michálkové toho mnoho nevíme. Podle Oldry se seznámili v Kuřimi, kde byl Karel na sokolském výletě. Jejich vztah trval řadu měsíců, ale když Františka na podzim 1883 otěhotněla, přestal za ní její druh dojíždět. „Musela to být strašná rána, blesk do takové vážené učitelské rodiny na venkově, při tehdejších ještě názorech: nevítané dítě svobodného děvčete!“ Tak popisovala okolnosti svého narození Oldra Sedlmayerová v srpnu 1931 Tomáši Masarykovi.7 Nevlastní otec Oldřiny matky, který byl v Kuřimi nadučitelem, prý po narození nechtěné vnučky sebral klobouk a odešel na celou noc z domu. S dítětem se smířil až po třech letech. První léta života prožila malá Oldřiška v Kuřimi v přízemním domku v Tyršově ulici čp. 4.8 Její matka zde obývala zadní světničku a živila sebe a dítě šitím. Když byly Oldřišce tři roky, odešel její nevlastní dědeček do výslužby a celá rodina se odstěhovala do Brna. Její matka zde protekcí studovala učitelský ústav. Nevlastní dědeček ale brzy zemřel, takže starost o živobytí byla plně na Oldřiščině matce, která dávala hodiny klavíru a houslí, a babičce, která šila. Oldřiška chodila od tří let do německé „Kindergarten“, díky čemuž se pro ni němčina stala druhou mateřštinou.9

dětství a mládí (1884–1904)

oldra.indd 17

17 /

02.08.17 8:27

V Chaloupkách

Když bylo Oldřišce pět let, získala její matka, která mezitím absolvovala v Brně učitelský ústav, místo učitelky domácích nauk na obecné škole v Mikulovicích. Do čistě české obce asi 15 kilometrů severně od Znojma, která měla tehdy něco málo přes 800 obyvatel, se přestěhovala celá rodina včetně babičky. A právě na její naléhání se Oldřina matka v květnu 1890 provdala za pětačtyřicetiletého lesníka Františka Khecka. „Uvolila se proto, že z 28 zlatých platu by nebyla uživila sebe, babičku a mě. Obětovala se pro nás.“10 Oldřin otčím byl dvojnásobným vdovcem. S první manželkou Josefou, která zemřela v listopadu 1883 ve věku třiceti let na plicní tuberkulózu, měl čtyři děti, z nichž jen dcera Aurora přežila první rok života.11 Jeho druhá manželka Marie zemřela na stejnou nemoc v srpnu 1889 ve věku šestadvaceti let a manželovi zanechala tři děti: Arnošta, Matyldu a Eduarda.12 S Oldřiščinou matkou Františkou měl František Kheck následně další tři syny, z nichž dva, Emil Alois a Karel Otakar, přežili kojenecký věk.13 Velká rodina žila na lesní usedlosti V Chaloupkách, asi hodinu pěší chůze od Mikulovic, která spolu s okolními lesy patřila stejně jako dnes strahovské kanonii premonstrátů, pro niž František Kheck pracoval. Myslivna a okolní hospodářské budovy ještě stojí, i když jsou v žalostném stavu. Na jaře 2016 byl objekt volně přístupný, poslední regulérní nájemníci se vystěhovali před několika lety a dnes zde 18 /

oldra.indd 18

02.08.17 8:27

zřejmě nocují lidé bez domova. Přízemní domek sestává ze čtyř poměrně malých průchozích místností, deset členů Kheckovy rodiny se tu muselo cítit dost stísněně. Z inventáře se dochoval pouze kachlový sporák. Oldřino dětství se matčiným sňatkem nestalo šťastnějším. Na svého otčíma ve zralém věku vzpomínala jako na domácího tyrana, který pil, nepřiměřeně ji fyzicky trestal a upozaďoval ji před vlastními dětmi: dostávala horší šaty a jíst musela se služkou Maruškou a pasákem Johanem v kuchyni.14 „Když řádíval nejhůře, vyháníval vždycky mě, proti mně se obracel jeho hněv. Kolik nocí jsem prospala v lese, v dešti, obalena pokrývkou, kterou mi babička potají přinesla, když mohla uniknout.“15 Tyto celkem drastické vzpomínky pětačtyřicetileté ženy ostře kontrastují s tím, co si Oldřiška o svém nevlastním otci napsala do deníku, když jí bylo dvacet: „Nevlastní tatínek mne má rád jak všechny druhé [děti], nedělá žádného rozdílu — a já jej ještě radši než ti druzí všichni dohromady!“16

Mikulovice na dobové pohlednici.

dětství a mládí (1884–1904)

oldra.indd 19

19 /

02.08.17 8:27

V obou charakteristikách nevlastního otce je evidentně velký kus stylizace: ta, kterou psala ve dvaceti, je konceptem dopisu nastávajícímu manželovi, je tedy pochopitelné, že svou rodinnou situaci spíše idealizovala. A ta, kterou psala v pětačtyřiceti, je zase součástí dopisu prezidentu Masarykovi, před nímž vždy naopak zdůrazňovala, jak nepřízni osudu čelila masarykovskou drobnou prací. Pravdu je tedy třeba hledat někde mezi tím — blíže jí však zřejmě bude popis pozdější. Pokud Oldru v dětství někdo výrazně ovlivnil, pak to byla její babička Františka Michálková, která se o ni starala v útlém věku, když její matka musela pracovat. Babička Oldru nejen naučila číst, ještě než šla do školy, ale také jí vštípila lásku ke knihám. A vyprávěla jí mnohé příběhy, které rozněcovaly dětskou fantazii. Ten nejdůležitější byl o jejím vlastním původu: babička Michálková měla být ve skutečnosti nemanželskou dcerou knížete Františka Josefa z Ditrichštejna (1767–1854). Své vnučce ukazovala palác Zemského muzea na Zelném trhu v Brně s tím, že dříve patřil jejímu pradědečkovi.17 „Mojí kamarádkou byla babička. Říkávala mi: uč se! Buď hodná! Jednou se Ti bude dařit také líp! A já jsem se stala první žačkou ve škole, pilná až vášnivá čtenářka, čímsi jako zázračným dítětem — což všechno otčíma proti mně jen tím víc popuzovalo, protože jeho děti byly líné a méně nadané.“ Své postavení párii si Oldřiška bolestně uvědomovala: „Byla jsem bázlivým, zaraženým děckem — cítila jsem tu rodinnou méněcennost. Babička mi to brzy vysvětlila a snad ještě více jsem pochopila taky sama: věděla jsem brzo, že být nemanželským dítětem je něco hrozného, něco těžkého pro maminku a hanbou pro všechny. Nebyla jsem nikdy veselým dítětem.“18

20 /

oldra.indd 20

02.08.17 8:27

Jmenný rejstřík V rejstříku nejsou zahrnuta jména Oldry Sedlmayerové a Tomáše G. Masaryka, která procházejí celým textem. Čísla stránek uvedená kurzivou odkazují na fotografie, římské číslice se vztahují k obrazovým přílohám.

Andrássy Gyula 62 Auředníčková Anna 256, 291 Baťa Tomáš 30, 256 Bass Eduard 104, 244 Bayerová Paula 26 Beneš Edvard 38, 45, 69, 108, 123, 125, 126, 134, 135, 141, 152, 156, 159, 197, 204, 221, 237, 255, 256, 259, 260, 261, 263, 264, 265, 267, 268, 270, 273, 292, 310 Beneš Karel Josef 112 Benešová Božena 50, I/10 Benešová Hana 123, 125, 126, 134, 135, 141, 221, 225, 226, 273, 292–296, 294 Benzoni Giuliana 213 Bláha Inocenc Arnošt 108, 109, 110 Blaha Miloš 9, 120 Bondfieldová Margaret 233 Bordéovi, manželé 300 Borovička Josef 198 Borský Lev 201, 203 Bouček Václav 43, 110, 268 Brabec Jaroslav 201 Brožová Věra 95, 96 Březina Otokar 118

Buckle Henry Thomas 127 Buday 202 Bulíčková Vlasta 80 Burian František 12, 148–151, 149 Buzková Pavla 72 Císař Jaroslav 145, 261 Čapek Karel 108, 130, 132, 133, 138, 169, 198, 205, 244, 276, 313, 314, 315 Černý Jan 76, 119, 120, 126, 228 Červenková Klára 86, 87, 174, 174, 231, 234, 237, 244, 281 Člupek ing. 232 Deml Jakub 176 Denis Ernest 64 Dérer Ivan 201, 231 Ditrichštejn František Josef 20 Doležal Jaromír 222 Dorazilová Miroslava 276, 282, 284, 300 Drápal Jakub 16, 26 Drápalová Veronika 16, 26 Drápal Karel viz Želenský Karel Drtina František 43, 73

380 /

oldra.indd 380

02.08.17 8:28

Dufek Antonín 275 Dušek Cyril 43, 65, 66, 69, 70, 71, Dušková Pavla 71, 236–237 Dvořák Antonín 305 Dvořák Tomáš 112 Dyk Viktor 197–198 Ečer Bohuslav 274 Elpl Mirek 295, 296 Engliš Karel 134 Fastrová Olga 255 Firkušný Rudolf 138 Fischer Josef 274 Foustka Zdeněk 112 Franklová 236 Friedrich Karel 72, 79, 112 Fügner Jindřich 46, 306 Gajda Radola 201 Garrigue Esperanza 138 Gašparíková‑Horáková Anna 121, 153, 201, 217, 218 Glazarová Jarmila 303 Goeringová Augusta 127 Goethe Johann Wolfgang von 127, 166, 289 Golombek Bedřich 104 Götz František 167 Hájek Jan 256 Haluzický Bohumil 201 Haniková Hilda 232 Havlíček Borovský Karel 39, 40, 123, 206 Helcelet Jan 239 Herben Jan 43, 73, 93, 110, 112, 128, 205, 206, 244 Heyduk Adolf 24

jmenný rejstřík

oldra.indd 381

Hilsner Leopold 38, 189 Hlinka Andrej 200, 201, 202 Hodža Milan 226 Hodžová Irena 225 Holešovský Karel 280 Holešovský Tomáš 219 Homolková‑Křičková Pavla 244 Horáková (Krejčová) Drahoslava 300, 304, 307 Horáková Milada 255, 256, 297 Horňanský Jaroslav 299 Houma 22 Hus Jan 57, 82, 150, 207 Hviezdoslav Pavol Országh 59 Choděra 17 Chotěnovská Anna 242–243 Ivanka Milan 200 Janák Pavel 108 Jankovcová Ludmila 233 Janoušková 228 Jaroš Gustav (Gamma) 93 Jeroným Pražský 57 Jesenská Růžena 208 Jirásek Alois 57, 59 Jirčík Miloslav 253 Kalinová 119 Kallab Jaroslav 109 Kaloušová Jarmila 134 Karafiát Jan 60, 93–97, 94 Karel I. Habsburský 257 Kheck Arnošt 18, 53–54 Kheck Eduard 18, 54, 289, 301, 303, 305, 306, 307, 310 Kheck Eduard ml. 298–299, 299, 311

381 /

02.08.17 8:28

Kheck Emil Alois 18, 54, 281, 289, 304 Kheck František 18, 50, 52 Kheck Karel Otakar 18, 53 Khecková Aurora 18 Khecková Dorothea 304 Khecková Josefa 18 Khecková Marie 18 Khecková Matylda 18 Kleinová Magda 255 Klicpera Václav Kliment 305 Klíma Karel Zdeněk 108 Klouda Ivan 156 Komenský Jan Amos 206, 209 Kopecký Václav 293, 296 Kopta Josef 295–296 Körbler Jan 63, 64, 77, 79, 219 Kosatík Pavel 138 Kovtun Jiří 123, 141, 177, 190, 206, 211 Kramář Karel 65, 108, 156, 157, 159, 204 Krásnohorská Eliška 45 Krejčí F. V. 50, I/10 Kučera Vladimír 153 Kvapilová Hana 50 Lada Josef 102, 103 Laurin Arne 153 Lenclos Ninon de 105–106, 106 Lenin Vladimir Iljič 245 Linka 22 Lípová Ludmila 117, 124, 126 Loužil Jaromír 311 Lovčí Radovan 136 Ludwig Emil 145, 205 Macura Vladimír 151 Mach Cyril 87–90

Mach Václav Hynek 88, 222 Mácha Karel Hynek 24 Machar Josef Svatopluk 59, 73, 143 Machatý Jan 224 Machová Marie 231 Maixner Adolf 141 Majerová Marie 45 Mallory George 164 Marek, starosta Rosic 119 Martínková Milada 57 Masaryk Herbert (syn) 93 Masaryk Herbert (vnuk) 134, 138 Masaryk Jan 124, 130, 173, 178, 180, 218 Masaryk Leonard 134, 138 Masaryková Alice 93, 117, 122, 130, 136, 137, 138, 172, 173, 182, 213, 218, 225, 226, 237, 248, 249, 260, 265, 292, II/9 Masaryková Charlotta 87–91, 89, 90, 126, 127, 128, 130, 142, 173, 243, 244 Masaryková‑Revilliodová Olga 134, 138 Mastný Vojtěch 258 Mayr Franz Xaver 106, 134 Medunová A. 293 Michálek František 16 Michalko Jan 201, 202, 203 Michálková (provd. Khecková) Františka 16, 17, 18, 52, 281, 281 Michálková Františka roz. Štýrská 16, 17, 18, 19, 20 Milén Eduard 102 Mill John Stuart 127 Mirecourt Eugene de 105 Mocová Božena 39, 40

382 /

oldra.indd 382

02.08.17 8:28

Mocová Pavla 40, 46, 302, 303 Modráček František 75 Moudrý Karel 70 Musílek MUDr. mjr. 125 Mužík Augustin Eugen 24 Najman Josef Václav 110 Nejedlý Zdeněk 73, 74, 242–245, 261, 269, 274 Němcová Božena 37, 70, 225, 239–241, 304 Němec Antonín 75 Neruda Jan 207 Neumann S. K. 54 Neumannová Božena 255 Nevřela Felix 145 Novák Bohumil 295–296 Novotná Jarmila 138 Oakley Violet 138 Obzina František 163 Oderský Adolf 305 Ostrá Zdeňka 95 Paskuszová Františka 264, 307 Patočka Jan 10, 11 Pazourek Vladimír 297 Pažoutová Běla 244 Pelikánová 35 Peroutka Ferdinand 73, 108, 110, 112, 153 Petr Václav 289 Petráň Václav 154–155, 226 Pešl Peregrin 231 Pešlová Anna 231 Pexová Marie 9, 120 Plamínková Františka 84, 86, 87, 90, 233, 234, 255, 256, 278, 279, 281, 289

jmenný rejstřík

oldra.indd 383

Plečnik Jože 182, 249, 275 Plesinger Božinov Miroslav 300 Podlipný Jan 23 Podhajský Alois 88 Polanský František 254, 256 Polívka Jaroslav Josef 225, 226 Procházka Václav 80 Puškin Alexandr Sergejevič 289 Pynsent Robert 128 Radecký z Radče Josef Václav 207 Rádl Emanuel 73, 74 Rádlová Marie 225 Rašín Alois 62 Ripka Hubert 153, 204 Rolínek Stanislav 148–151, 149, 248 Ruprich Alois 280 Sardou Victorien 36 Sedlmayer Jan 31–34, 32, 35–36, 46, 54, 63, 64, 66, 79, 80, 81, 135, 148, 195, 232–233, 235, 240, 246, 250, 252, 263, 282, 284, 310, I/7, I/8, II/1 Sedlmayer Oldřich 34, 46, 82–83, 83, 95, 99, 148, 154, 192–196, 193, 194, 215, 250, 252–253, 278–279, 279, 310, II/11 Sedlmayerová Františka 31 Sekora Ondřej 102 Shakespeare William 127 Shaw George Bernard 166 Scheiner Josef 143 Schenk Antonín 123, 125, 126, 132, 133, 134, 135, 141, 143, 145, 173, 177, 185, 195, 198, 258, 259, 260, 261, II/7 a 8 Schieszl Josef 145, 153, 198, 204

383 /

02.08.17 8:28

Schoberl 22 Sís František 202 Sís Vladimír 202 Slomek Jaromír 313 Smetana Bedřich 148, 243 Sobota Emil 204, 256 Soukup František 62 Srbová Anna 44 Staněk František 118, 253 Stonawská‑Scholzová Marie 257 Stránská‑Absolonová Olga 72, 86 Stránský Adolf 110, 176 Stránský Jaroslav 108, 110, 113, 155, 156, 158, 160, 161, 197, 204, 206, 212, 260, 261, 291 Strimpl Ludvík 198 Strnad Karel 142, 183, 184, 250 Stříbrný Jiří 62, 113, 201, 237 Svoboda F. X. 27, 50, 51, I/10 Svobodová Růžena 27, 45, 50–51, 51, 269, I/10 Šalda F. X. 50, 128, 269–273, 271, I/10 Šámal Přemysl 43, 73, 198 Šelepa František 155, 158 Ševčíková 248 Šilha Milan 264, 367 Šilhová‑Škrétová Albína 244, 255, 256, 264, 291 Škrach Vasil Kaprálek 121, 123, 125, 126, 134, 153, 198, 217 Škrachová Ema 123, 124, 126, 134, 187 Šmeral Bohumír 76 Šnobr Jan 272 Španiel Otakar 151 Šrámek Fráňa 108 Šrámek Jan 126

Štefánik Kazimír 214 Štefánik Milan Rastislav 206, 213–217, 249, III/1 Štursa Jan 289 Švagrovský Josef 126 Švehla Antonín 62, 126, 229 Táborská Oldra 45, 57, 58, 281, 303 Táborský Eduard 45 Tesař Karel 80 Těsnohlídek Rudolf 54, 99, 104 Tomeš Josef 190, 198 Trapl Karel 253 Trávníček František 297 Tuka Vojtech 200–203, 236 Tusar Vlastimil 62 Tyrš Miroslav 46, 82, 274, 305, 306 Udržal František 134 Udržalová Marie 141 Újezdská Julie 255, 293 Vach Karel 88 Váša Pavel 154 Vašek Richard 152 Vášová Věra 173 Vávra Václav 112 Věrná Božena Fmarja 163–168, 165, 248 Veselá Milada 90 Veselý František 69, 70, 73, 90, 143, 146, 156, 157, 229 Veselý Jan 232 Veselý Rudolf 16 Viková‑Kunětická Božena 110 Vilém II. 159 Vrchlický Jaroslav 24, 305

384 /

oldra.indd 384

02.08.17 8:28

Všetečka Jakub 143 Vybíral František 79 Wagner Jan 233 Wiedermannová‑Motyčková Zdenka 48, 85, 86, 244, 289 Wilson Woodrow 62, 64 Wranitzky Alfred 252 Wurmová Jindřiška 255 Záhořová‑Němcová Marie 225–228, 235, 236, 292 Zahradník Isidor 62

jmenný rejstřík

oldra.indd 385

Zátková Karla 40 Zemínová Fráňa 297 Ziegloserová Anna 45 Zvěřina Ladislav Narcis 214, 271 Želenská Ludmila 26 Želenský Karel 14, 16, 17, 26–27, 27 Železná‑Scholzová Helena 257–258 Železný Johann 257 Ženatý Berty 104 Žižka Jan z Trocnova 82, 150

385 /

02.08.17 8:28

Ediční poznámka V citacích dobových dokumentů jsou bez vyznačení opraveny běžné překlepy, doplněna interpunkce podle současných pravopisných norem a rozepsána zkrácená slova. Gramatické a jiné chyby v citacích ponecháváme jen tehdy, pokud vypovídají o osobnosti autora, v tom případě je zdůrazňujeme [!]. Citace dobových textů byly upraveny podle současné pravopisné normy, a to zejména v psaní s/z (president/prezident). S výjimkou veršů, v nichž má rýmotvornou funkci, odstraňujeme infinitivní koncovku —ti. U titulků článků, názvů knih, básní a pod. zachováváme původní pravopis. V původní podobě je ponecháno také psaní velkých písmen, jejichž nadužívání je pro styl Oldry Sedlmayerové charakteristické, stejně jako nadužívání pomlček. Vypuštěná místa uvnitř citovaných textů označujeme […]. Název obce Tečice/Tetčice sjednocujeme všude na Tetčice.

386 /

oldra.indd 386

02.08.17 8:28

Summary/Abstract President Masaryk’s Secret Love (Utajená láska prezidenta Masaryka) is the first ever biography of the writer and activist Oldra Sedlmayerová (1884–1954) who in 1928, began an intimate relationship with then President of the Czechoslovak Republic Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937). Oldra Sedlmayerová was the illegitimate child of Karel Želenský who later became an actor and finally director of the National Theater in Prague. She grew up in the forester’s lodge near Mikulovice in the South Moravian region of Znojmo. She — unsuccessfully — strived to gain higher education but had to content herself with eight years of primary school and a post-office training course. She started publishing her lyrical poetry in a women’s magazine called Lada in 1902. In 1905, she married the railway clerk Jan Sedlmayer, with whom she lived in Přibyslav until 1915, and then in Tetčice near Brno. She was engaged in the strongly patriotic gymnastics organization “Sokol”, in the women’s movement and in Masaryk’s political party known as the so called “Realists”. She first met the president-to-be in 1906. She became even more politically and culturally active after the creation of the Czechoslovak Republic in 1918: she published poetry and articles in a number of newspapers and magazines, she continued working for Sokol, and she was one of the founding members of the Women’s National Council — Czechoslovakia’s top women’s organization. She was active in local and state politics, belonged to the wider chairmanship of the National Work Party. She wrote lyrics and prose for children and was the author of the dramatization of a highly popular children’s book, Broučci (Fireflies) by Jan Karafiát. Her liaison with President Masaryk began in the summer of 1928, and lasted with fluctuating intensity until he became seriously ill in 1934. It was thanks to Oldra that the President was able to overcome the “splendid isolation” of his function. Also their literary cooperation was of great value to him: Oldra Sedlmayerová was the editor of his articles for the press, and placed them in various newspapers and magazines (without the name of the author). They co-authored more than 500 pages of an

summary/abstract

oldra.indd 389

389 /

02.08.17 8:28

unfinished — and thus unpublished — rhymed novel called Marie, featuring their own love relationship. Their love relationship which had to weather the strong disfavor of the President’s family remained fully unknown to the public. Oldra Sedlmayerová lapsed into serious financial problems after the President became ill and the family isolated him from her. She was also deeply affected by the death of her only son during the war. After her husband died in 1945, she lived in poverty, solitude and oblivion. The author of the book researched a large number of archival documents, especially the unpublished correspondence between Masaryk and Sedlmayerá. A bibliography of Oldra Sedlmayerová’s published texts is an integral part of the book.

Die geheime Liebe des Präsidenten Masaryk ist die erste Biographie der Literatin und Aktivistin Oldra Sedlmayerová (1884–1954), die 1928 Geliebte des Präsidenten der Tschechoslowakischen Republik Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) wurde. Sedlmayerová war eine uneheliche Tochter des späteren Schauspielers und Regisseurs des Nationaltheaters Karel Želenský. Sie wuchs in einem Forsthaus unweit der Gemeinde Mikulovice (Niklowitz) bei Znoj mo (Znaim) auf. Trotz ihres Strebens nach höherer Bildung musste sie sich mit Bürgerschule und einem Kurs für Postpraktikantinnen zufriedenstellen. Literarisch debütierte sie aber in der Frauenzeitschrift Lada schon 1902. Drei Jahre später heiratete sie den Eisenbahnbeamten Jan Sedlmayer, mit dem sie bis 1915 in Přibyslav (Primislau) und später in Tetčice (Tetschitz) bei Brno (Brünn) lebte. Sie engagierte sich in der Sokol-Turnvereinigung, in der Frauenbewegung und in Masaryks Partei der sog. Realisten. Den späteren Präsidenten lernte sie schon 1906 persönlich kennen. Mit der Entstehung der Republik 1918 wurde ihre vielseitige Tätigkeit noch intensiver: sie veröffentlichte Verse und Artikel in verschiedenen Zeitungen und Zeitschriften, gehörte zu den Gründungsmitgliedern des Nationalrats der Frauen, einer Dachorganisation aller Frauenvereine in der Tschechoslowakei. Sie war sowohl in der lokalen als auch in der staatlichen Politik tätig und gehörte zur Führungsschicht der Nationalen Arbeitspartei. Sie schrieb Kinderliteratur und bearbeitete etwa das beliebte Kinderbuch Die Käferchen von Jan Karafiát als Schauspiel.

390 /

oldra.indd 390

02.08.17 8:28

Im Sommer 1928 begann ihre Liaison mit Präsidenten Masaryk, die mit schwankender Intensität bis zum Ausbruch seiner schweren Krankheit 1934 dauerte. Oldra entriss den Präsidenten der Einsamkeit, in der ihn seine Funktion gefangen hielt. Wichtig war auch seine literarische Zusammenarbeit mit der Geliebten: Sedlmayerová redigierte Masaryks Aufsätze und veröffentlichte sie — anonym — in der tschechischen Presse. Zusammen verfassten sie mehr als 500 Seiten eines Marie betitelten Romans in Versen, der als Allegorie ihrer Beziehung gemeint war. Das Werk blieb ein unveröffentlichter handschriftlicher Torso. Ihre Beziehung, in der sie auch mit der Missgunst der Präsidentenfamilie konfrontiert war, blieb der Öffentlichkeit völlig verborgen. Nach der Erkrankung von Tomáš Masaryk geriet Oldra Sedlmayerová in ernsthafte Finanzprobleme. Während des Krieges traf sie der tragische Tod ihres einzigen Sohnes; nach dem Tode ihres Gatten 1945 lebte sie bis zu Ende ihrer Tage in Armut, Einsamkeit und Vergessenheit. Mit der Biografie Oldra Sedlmayerovás rettet der Autor ein hochinteressantes Nebenkapitel der tschechoslowakischen Politik- und Kulturgeschichte vor dem Vergessen. Er fördert eine Menge unbeachteter Archivdokumente zu Tage, vor allem die bislang unveröffentlichte Korres pondenz zwischen Masaryk und Sedlmayerová, und stellt auch auch die erste Bibliographie der veröffentlichten Texte von Oldra Sedlmayerová zusammen.

summary/abstract

oldra.indd 391

391 /

02.08.17 8:28

Utajená láska prezidenta Masaryka Oldra Sedlmayerová (1884–1954) petr zídek

Grafická uprava, obálka a sazba z písem quercus a tusar deco (Storm Type Foundry) Stará škola (www.staraskola.net) Jazyková redakce Jana Jůzlová Odborné recenze Dagmar Hájková a Josef Tomeš Odpovědná redaktorka Petra Diestlerová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 392 + 24 stran přílohy Vydala Euromedia Group, a. s. — Knižní klub v edici Universum, Nádražní 30, 150 00, Praha 5, v roce 2017 jako svou 9224. publikaci Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první www.universum.cz

Naše knihy na trh dodává Euromedia — knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky‑vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz.

oldra.indd 392

04.08.17 10:59