1 Silvestrovský večer. Snad vůbec nejhorší večer v roce, pokud
jste šoférem dlouhé limuzíny. Jamar Jackson vlastně neznal žádný ve‑ čer nebo příležitost, kdy bylo fajn řídit limuzínu. Za poslední dva roky práce v bratrancově firmě došel k závěru, že drtivá většina zákazníků si tenhle dlouhý vůz najímá z jediného důvodu: co nejvíc a nejnesnesi‑ telněji se opít, aniž by vám hrozilo zatčení. Dostat se z jednoho místa na druhé nehrálo roli. Řídil Tu Bestii, což byl dvacetimístný bílý hummer se zebřím vzo‑ rem na polstrování, vybavený blikajícím rudým světlem jako v nočním klubu a sofistikovaným ozvučením, nemluvě o satelitní televizi a bo‑ hatě zásobeném baru. Taxa za pronájem na silvestra se rovnala sumě za objednání vozu na celý měsíc a obsahovala také dýško ve výši dvaceti procent. To už stálo za utrpení povozit tyhle pitomce. Jamar si své peníze tvrdě vydělával. Za takových večerů býval svěd‑ kem pištivě se smějících dívek, a jak noc pokročila, i v různém stadiu se obnažujících, ve společnosti studentů z bohatých rodin, kteří se bez ohledu na svůj věk náramně bavili krkáním a pouštěním větrů. Při jízdě s veselící se partou nikdy nechyběla nejméně jedna plačící žena, aspoň jeden slovní nebo fyzický střet mezi hosty, nějaký druh sexu a spousta zvracení, než stačili dojet na místo. A Jamar to vše snášel s úsměvem. Dvacetiprocentní dýško, to byla jeho mantra. Na druhou stranu byly tyto zkušenosti k nezaplacení. Na Minnesot‑ ské univerzitě vystudoval sociologii a chystal se psát diplomovou práci. Jeho dnešními zákazníky byla parta mladých právníků se slečnami.