1
Lynn Edwardsová otevřela dveře základního tábora a vyšla ven, přímo do zmrzlého pekla. „Kde jsi ho viděl naposledy?“ pokusila se překřičet kvílení větru. V očích muže před sebou spatřila paniku. „Na hřebeni!“ zařval Stephen Laverty na odpověI a ukázal za sebe do nekonečné divočiny pokryté ledem. Lynn pohlédla Lavertymu přes rameno. Hřeben byl vzdálený něco přes čtyři sta metrů – v reálném světě nebyl daleko, ale tady, na antarktickém ledovci Pine Island, to klidně mohly být čtyři tisíce. Co tam dělal? Laverty zakřičel, jako by jí četl myšlenky: „Šel hledat lepší místo pro měření. Jenže se s ním ulomil kus ledovce a on sjel dolů.“ Nebyla vhodná doba k výčitkám, ale hledaný kolega měl být chytřejší. Lynn byla vedoucí výzkumného týmu NASA, zkoumajícího rychle tající ledovec, a Tommy Devane měl na starost vrtání horkou vodou, které tvořilo hlavní součást mise. Jednotlivé lokality už měli pečlivě vybrané, ale Devane chtěl zřejmě hledat dál. Lynn věděla, že v Antarktidě se taková neuváženost může stát člověku osudnou. Vycítila za sebou pohyb, a když se otočila, spatřila čtyři další členy expedice. Kývla na ně a ukázala směrem k rozeklanému ledovci za Lavertym. „Támhle,“ oznámila jim. „Za tím hřebenem.“ „Co tam sakra pohledával?“ zeptala se Sally Johnsonová a odpovědí jí bylo souhlasné mručení ostatních. „O tom se můžeme dohadovat později,“ křikla Lynn. „TeI ho odtamtud musíme dostat.“ Nastavila tvář surovému antarktickému vichru. „Jdeme!“ 11