Pot&Lesk - červen 2012 by Klicperovo divadlo

Internetový časopis Klicperova divadla v Hradci Králové - sezona 2011/2012 - č. 10

POT&LESK T Ě P S Á N O L Y B céně! í na hlavn

XVIII. MEZINÁRODNÍ FESTIVAL DIVADLO EVROPSKÝCH REGIONŮ 21. - 30. ČERVNA 2012

KLICPEROVO DIVADLO HRADEC KRÁLOVÉ

POT&LESK

č. 10 - červen 2012

-2-

POT&LESK

č. 10 - červen 2012

ČERVEN 2012

Vážení a milí čtenáři POT&LESKu!

Obsah: 4-5 – Festival Divadlo evropských regionů hlásí připraveno! Pomůžeme Vám se rozhodnout! 6-7 – Podrobný program festivalu 8-9 – „Lidi, choďte na Ibsena“ /povídání s Janou Sloukovou 9-10 – Denní dům, noční dům – dílo Olgy Tokarczuk na červnovém festivalu /rozhovor s Radovanem Lipusem 11 – (Ne)vidím to kriticky /s Alenou Morávkovou 12-16 – Rozhovory na konci sezony /s Lenkou Loubalovou a Davidem Smečkou si povídala Magdalena Frydrych Gregorová 17-19 – Fotookénko, aneb u Klicperů se nezahálí 20 – Na kafi s Lenkou 21 – Rádi bychom připomenuli... 22 – Cykly pro mladé diváky na sezonu 2012/2013 23 – Festival dětem: každý den pohádka v 15.30!

Program OPEN AIR najdete na http://www.openplantage.cz/

To snad ani není možné, říkám si při pohledu na elektronickou složku, do které právě píšu tento úvodník, a která nese tak nějak nepravděpodobné označení „potlesk_cerven“… Ano ano, je tady už poslední divadelní měsíc této sezony, s ním i poslední sezonní POT&LESK, ale netruchlete, ještě v úplném závěru nás čeká největší svátek nejen hradeckých divadelníků! (– čímž nemyslím ani narozeniny Davida Drábka, ani narozeniny Pavly Tomicové, našich dvou červnových oslavenců). Mám samozřejmě na mysli desetidenní divadelní maraton plný bujarých večerů, stanů nejen s pochutinami a nápoji, ale i divadlem, a hlavně jedinečnou možnosti zhlédnout kvalitní tvorbu na všech jevištích Klicperova divadla, Divadla Drak a open-airových stagích – zkrátka festival Divadlo evropských regionů 2012. A protože je to v letošním roce už 18. ročník, neváhejte a přijďte spolu s námi pogratulovat našemu festivalu k dosažení plnoletosti – možná si můžeme připít i kapkou něčeho ostřejšího, když už je mu, holenkovi, těch osmnáct! A oslavičku bude mít jistě pěknou, divadelní maraton, davy lidí, různé koncerty, jen to sluníčko aby nám vyšlo… Po deseti nadupaných divadelních dnech pak náhle centrum města a okolí Klicperova divadla utichne, hosté odjedou, stánky zmizí, divadelní sály osiří a nám, šťastným divadelníkům vypuknou prázdniny! Jejich úplný počátek si ale všichni dohromady ještě užijeme v Rychnově nad Kněžnou, kde hostujeme v rámci Poláčkova léta s naší inscenací Bylo nás pět, ale hned potom se rozběhneme a rozjedeme všemi směry. I v letošním roce navíc naše vodácké jádro neopomene vyrazit na pořádnou výpravu a pokoří další český veletok – tentokrát to bude Lužnice a o jejím sjíždění vás budu rozhodně hned v zářijovém čísle POT&LESKu informovat!!! Takže pokud se nepotkáme někde během festivalového mumraje, přejeme už teď krásné prázdniny dětem a jejich učitelům, pohodové dovolené všem ostatním, spoustu festivalových divadelních zážitků našim divákům a všem, nejen divadelníkům, pořádné letní načerpání sil do sezony příští! Za redakci Jana Slouková

Kontaktujte nás: Obchodní oddělení a předprodej vstupenek, Švehlova ul. 624, Hradec Králové, telefon: 495 512 857, predprodej@klicperovodivadlo.cz otevřeno po-pá 9-12 a 13-18; so 9-12 hodin

www.klicperovodivadlo.cz -3-

POT&LESK

č. 10 - červen 2012

FESTIVAL DIVADLO EVROPSKÝCH REGIONŮ HLÁSÍ PŘIPRAVENO!!! - díl 3 Nevíte, na jaké festivalové představení ještě vyrazit? My vám pomůžeme! Do zahájení festivalu zbývá pár dní, a právě na vás ještě čekají poslední nevyprodané vstupenky. Abyste nevybírali naslepo a šli – jak se říká – na jistotu, rozhodli jsme se vám pomoci v ještě lepší orientaci. Zkuste si z nabídky námi doporučovaných inscenací zvolit přesně podle toho, jaký jste typ diváka. Věříme, že takhle se nespletete.

A Zajímá mě dění ve společnosti. I v hledišti divadla k ní chci zaujímat

Peter Handke / Režie: Dušan D. Pařízek

B Na divadle vyhledávám především velké herecké a režijní osob-

Martin Františák / Režie: Martin Františák

kritický postoj. Přitom se chci bavit a je mi blízká nadsázka.

PODZEMNÍ BLUES

VĚC ČAPEK

nosti. Rád sleduji dílo lidí, kteří ve svém profesním životě už něčeho dosáhli.

A, B, C

C, F

T. Vinterberg – M. Rukov / Režie: Martin Františák Mám rád živé, pohotové a akční divadlo, jelikož jsem sám živý, poho-

RODINNÁ SLAVNOST

tový a akční člověk. V divadle se nebráním dokonce přemýšlení.

D Do divadla se chodím především bavit a odpoutat se od každodenních starostí. Dokážu zároveň ocenit uměleckou kvalitu díla. E

Mám rád výpravné a bohaté divadlo, kde se doslova mám na co dívat.

Důležitou roli pro mě hraje také hudba. Vybírám si představení poutavá všem

mým smyslům.

C, F

J. Anouilh – F. Schiller – P. Claudel – G. B. Shaw Scénář a režie: Karel Brožek

JOHANKA Z ARKU

B, C, E, F, G

M. Szczygiel–J. Mikulášek–M. Pivovar / Režie: J. Mikulášek

GOTTLAND

A, C, D

Naomi Wallace / Režie: Peter Gábor

F Jsem impulsivní a spontánní člověk, proto vyhledávám impulsivní,

emotivní a silné divadlo. V hledišti se rád nahlas zasměju, ale také si s chutí popláču.

Jsem romantik srdcem i duší. Do divadla chci vzít svého partnera,

Do divadla nechodím moc často, ale když mi před začátkem představení

držet se s ním za ruku a sledovat velké city a rozpory hlavních postav.

nabídkou zdarma vodku, půjdu rád.

-4-

BLECHA

C, F

V. Jerofejev – M. Pivovar / Režie: Tomáš Jirman

MOSKVA – PETUŠKY

C, D a V

Podle Homéra: I. Brook, J.C.Carriére a Compagnie I. Brook / Režie: Irina Brook

ODYSSEA

B, C, E, F

Ch. D. Grabbe / Režie: Jiří Nekvasil

DON JUAN A FAUST

E, F, G

POT&LESK

č. 10 - červen 2012

Eva Kratochvílová / Režie: Eva Kratochvílová

A, C, D

JEKYLLA HYDEOVÁ

O. Tokarczuk – R. Putzlacher / Režie: Radovan Lipus

DENNÍ DŮM, NOČNÍ DŮM

C, E

Per Olov Enquist / Režie: Anna Petrželková

BLANCHE A MARIE

Alexandr Grim / Režie: Daniel Špinar

MORGIANA

E, F

Václav Havel / Režie: David Czesany

ASANACE

A, B

Henrik Ibsen / Režie: Filip Nuckolls

NEPŘÍTEL LIDU

A, C

Divadlo CONTINUO / Režie: Pavel Štourač

OBĚŤ

A, C

Divadlo CONTINUO / Režie: Pavel Štourač

SOUSEDI

A, C

Stanislav Štepka / Režie: Ondrej Spišák

JEN TAK PŘIŠLI

Scénář a režie: Dirk Opstaele

GALANTNÍ SCÉNY

C, F

A Zajímá mě dění ve společnosti. I v hledišti divadla k ní chci zaujímat kritický postoj. Přitom se chci bavit a je mi blízká nadsázka.

B Na divadle vyhledávám především velké herecké a režijní osobnosti. Rád sleduji dílo lidí, kteří ve svém profesním životě už něčeho dosáhli.

Mám rád živé, pohotové a akční divadlo, jelikož jsem sám živý, poho-

tový a akční člověk. V divadle se nebráním dokonce přemýšlení.

D Do divadla se chodím především bavit a odpoutat se od každodenních starostí. Dokážu zároveň ocenit uměleckou kvalitu díla. E

Mám rád výpravné a bohaté divadlo, kde se doslova mám na co dívat.

Důležitou roli pro mě hraje také hudba. Vybírám si představení poutavá všem

mým smyslům.

F Jsem impulsivní a spontánní člověk, proto vyhledávám impulsivní, emotivní a silné divadlo. V hledišti se rád nahlas zasměju, ale také si s chutí popláču.

Jsem romantik srdcem i duší. Do divadla chci vzít svého partnera,

Do divadla nechodím moc často, ale když mi před začátkem představení

držet se s ním za ruku a sledovat velké city a rozpory hlavních postav.

nabídkou zdarma vodku, půjdu rád.

GOTTLAND

Více informací o jednotlivých představeních si přečtěte na našem webu anebo ve festivalovém katalogu, který je k dostání v předprodeji Klicperova divadla ve Švehlově ulici a v butiku hlavní scény. -5-

POT&LESK

č. 10 - červen 2012

PROGRAM XVIII. MEZINÁRODNÍHO FESTIVALU DIVADLO EVROPSKÝCH REGIONŮ / 21. – 30. 6. 2012 21. čt HLAVNÍ 10.00 Karel Poláček / Režie: Jan Frič SCÉNA BYLO NÁS PĚT Klicperovo divadlo Hradec Králové - CZ

24. ne STUDIO 17.00 TO NEJLEPŠÍ Z OSTRAVARU BESEDA V. Jerofejev – M. Pivovar Režie: Tomáš Jirman MOSKVA – PETUŠKY Hra o utopení Ruska v moři alkoholu a o bezvýchodnosti žití člověka v posttotalitních režimech Evropy. – Hrají: T. Jirman, J. Fišar, R. Klemensová, L. Bělašková, J. Klimsza a P. Houska. Národní divadlo moravskoslezské Ostrava - CZ HLAVNÍ 19.00 Podle Homéra: I. Brook, J. C. Carriére SCÉNA a Compagnie I. Brook / Režie: Irina Brook ODYSSEA Troufalá verze slavného Homérova eposu. Nejznámnější hrdinové řecké mytologie v energickém rytmu rapu… Velmi zdařilá adaptace Odyssey od Jean-Claude Carriera a Iriny Brook má moc oslovit široké spektrum diváků a představuje jeden ze způsobů, jak ukázat Homérovo dílo v jiném a netradičním kontextu.“ (České titulky) Compagnie Irina Brook – Maison de la Culture de Nevers et de la Nievre – F ´

HLAVNÍ 19.00 SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ FESTIVALU SCÉNA Peter Handke / Režie: Dušan D. Pařízek PODZEMNÍ BLUES Intimní a (sebe)kritická úvaha o bezmocném hněvu při pohledu na nekultivovanost a lhostejnost současné společnosti. Dva „Rozhněvaní muži“ zkoumají tenké hranice mezi kritikou a hulvátstvím, mezi odporem k lidem a závislostí na nich. – Hrají: Martin Finger a Boleslav Polívka. Divadlo Komedie Praha - CZ STUDIO 22.00 David Drábek / Režie: David Drábek BESEDA KOULE Klicperovo divadlo Hradec Králové - CZ Večerní koncert po Večerní koncert po skončení skončení představení představení na na hlavní hlavní scéně scéně LACO DECZI a CELULA NEW YORK – LACO DECZI a CELULA NEW YORK – USA USA 22. pá HLAVNÍ 10.00 Martin Františák / Režie: M. Františák SCÉNA VĚC ČAPEK Klicperovo divadlo Hradec Králové - CZ

Večerní Večerní koncert koncert po po skončení skončení představení představení na na hlavní hlavní scéně scéně Retro formace Retro formace –– VOILA VOILA –– inspirovaná inspirovaná francouzskými francouzskými šansony šansony

HLAVNÍ 19.00 TO NEJLEPŠÍ Z OSTRAVARU SCÉNA T. Vinterberg – M. Rukov RODINNÁ SLAVNOST (Řez do živého) Režie: Martin Františák Hrají: N. Lichý, L. Melník, K. Krejčí, D. Urban, S. Krupanská, T. Vilišová, J. Vápeník, P. Bureš,T. Dastlík, M. Haroková, M. Čapková a další. Divadlo Petra Bezruče Ostrava - CZ

25. po HLAVNÍ 10.00 Ch. D. Grabbe / Režie: Jiří Nekvasil SCÉNA DON JUAN A FAUST Klicperovo divadlo HK - CZ STUDIO 10.00 Jack London / Režie: David Šiktanc BESEDA TULÁK PO HVĚZDÁCH Klicperovo divadlo HK - CZ HLAVNÍ 19.00 O. Tokarczuk – R. Putzlacher SCÉNA DENNÍ DŮM, NOČNÍ DŮM Režie: Radovan Lipus Příběh ze života poloopuštěné vsi kdesi na česko-polském pomezí pojednává o věcech, které byly, jsou a teprve budou, udivuje působivou lyrickou atmosférou. Hrají: A. Kynclová, T. Šulaj, I. Vacková, Z. Trčálek, J. Hejcman, P. Majkus, J. Josková a další. Slovácké divadlo Uherské Hradiště - CZ

STUDIO 22.00 J. Anouilh – F. Schiller – P. Claudel BESEDA G. B. Shaw / Scénář a režie: Karel Brožek JOHANKA Z ARKU Je překvapivé, kolik pravdy o dnešku najdeme ve strhujícím příběhu z dávných dob. Jejím osudem se inspirovali osobnosti literatury, hudby, výtvarného umění, divadla i filmu. Jsou to díla plná obdivu k její nezlomné víře, přesvědčení, poctivosti a inteligenci. Teatr ATENEUM Katovice – PL Večerní Večerní koncert koncert po po skončení skončení představení představení na na hlavní hlavní scéně scéně VÁCLAV MAREK & HIS BLUE STAR VÁCLAV MAREK & HIS BLUE STAR

STUDIO 22.00 Per Olov Enquist / Režie: A. Petrželková BESEDA BLANCHE A MARIE V hlavní roli dvě ženy, které otevřely dveře do dvacátého století. Blanche a Marie. Královna hysteriček Blanche Witmanová (K. Liďáková) a královna vědy Marie Curie Sklodowká (M. Bačíková). Ale není žen bez světa mužů. Dokážou psychoanalytik Sigmund Freud a neurolog Jean-Martin Charcot pochopit ten záhadný světadíl: ženy jménem Blanche a Marie? Městské divadlo Zlín - CZ

23. so HLAVNÍ 19.00 TO NEJLEPŠÍ Z OSTRAVARU SCÉNA M. Szczygiel–J. Mikulášek–M. Pivovar GOTTLAND – Kdo neskáče, není Čech! Režie: J. Mikulášek Monumentální obraz pokřivené doby a duše českého národa XX. století. – Hrají: A. Cónová, A. Gasnárková, M. Logojdová, G. Mikulková, D. Kupčíková nebo K. Vainarová, T. Jirman, P. Houska, V. Čapka, D. Viktora, F. Večeřa, M. Rataj a další. Národní divadlo moravskoslezské Ostrava-CZ STUDIO 22.00 To nejlepší z OSTRAVARU BESEDA Naomi Wallace / Režie: Peter Gábor BLECHA Narodila jsem se z kousku hvězdy, který probodnul matčino srdce. – Hrají: J. Fišar, A. Sasínová-Polarczyk, J. Kaluža, Z. Truplová a M. Cisovský. Komorní scéna ARÉNA Ostrava - CZ

Večerní koncert po skončení představení na hlavní scéně Večerní ART JAZZ BAND HRADEC KRÁLOVÉ 26. út HLAVNÍ 10.00 Alexandr Grim / Režie: Daniel Špinar SCÉNA MORGIANA Klicperovo divadlo Hradec Králové - CZ SCÉNA 17.00 V PODKR.

POVÍDÁNÍ V PODKROVÍ s Milošem Štědroněm a Milanem Uhdem

HLAVNÍ 19.00 P. A. C. de Beaumarchais SCÉNA FIGAROVA SVATBA Režie: David Drábek Klicperovo divadlo Hradec Král. - CZ

Večerní koncert po skončení představení na hlavní scéně SKUPINA ČESKÉ SRDCE -6-

POT&LESK

č. 10 - červen 2012

STUDIO 19.00 Milan Uhde – Miloš Štědroň BESEDA LEOŠ aneb TVÁ NEJVĚRNĚJŠÍ Režie: Vladimír Morávek Mistr a jeho Život a Smrt anebo Jak Dílo ze zapadlé moravské vesnice dobylo celý svět čili Sešity (poměrně směšných) lásek. – Hrají: M. Havelka, M. Donutil, J. Králík, J. Kniha / R. Mikuš, O. Jiráček, O. Kokorský, M. Holenda, E. Fuksová, I. Hloužková, A. Buršová, A. Duchaňová, E. Vrbková, K. Jebavá, T. David, G. Vermelho a další. Divadlo Husa na provázku Brno - CZ

STUDIO 22.00 DEN DIVADLA CONTINUO BESEDA Scénář vznikl na základě rozhovorů s pa- mětníky, žijícími v sousedství DC. Režie: Pavel Štourač SOUSEDI / NEIGHBOURS Naléhavá a poetická inscenace hledá příčiny destrukce jednoho kraje, destrukce vztahů, životů lidí a všech hodnot. Fyzické herectví s hudbou inspirovanou písněmi z Čech, Moravy a Gruzie ve zběsilém tempu obrazů, tance, masek, loutek a paňáců. Lidé, strašáci, stíny a přeludy nořící se z paměti a prostoru mimo čas, v pustině stejného lidského údělu. Hrají: K. Šobáňová, Z. Smolová, M. Janda, I. Jurečka, M. Puhač a A. La Rocca. Divadlo Continuo Malovice - CZ Večerní koncert po skončení skončení představení představení na na hlavní hlavní scéně scéně Večerní koncert po VÁCLAV KOUBEK VÁCLAV KOUBEK

Večerní Večerní koncert koncert po po skončení skončení představení představení na na hlavní hlavní scéně scéně OSKAR PETR SE SVÝMI HOSTY OSKAR PETR SE SVÝMI HOSTY 27. st HLAVNÍ 10.00 P. A. C. de Beaumarchais SCÉNA FIGAROVA SVATBA Režie: David Drábek Klicperovo divadlo Hradec Králové - CZ SCÉNA 17.00 V PODKR.

29. pá HLAVNÍ 19.00 Stanislav Štepka / Režie: Ondrej Spišák SCÉNA JEN TAK PŘIŠLI Satirická komedie na citlivé téma dědictví. V provinčním městě zemře při nehodě primátor. Bohatí a vlivní pozůstalí, rodina známého gubernátora a místního manipulátora, čeká na závěť, kterou přečte notářka. Od té chvíle se na smutečním shromáždění dějí neuvěřitelné věci… Hrají: S. Štepka, S. Malachovský, D. Abrahámová, M. Nedomová, M. Kubovčík a další. Radošinské naivní divadlo Bratislava – SK

POVÍDÁNÍ V PODKROVÍ Vladimír Just s hosty o Václavu Havlovi na jevišti dnes…

HLAVNÍ 19.00 Václav Havel / Režie: David Czesany SCÉNA ASANACE „ …respekt k rázu krajiny, řádu přírody, k dědictví předků, k tomu druhu krásy, který roste z dlouhého spolubytí mnoha rozličných jedinců…“ – Hrají: J. Ornest, K. Maděričová, O. Veselý, I. Chmela, I. Lupták, N. Drabiščáková, N. Řehořová, O. Mataj, M. Mejzlík a další. Divadlo Na zábradlí Praha - CZ

STUDIO 21.00 Scénář a režie: Dirk Opstaele BESEDA GALANTNÍ SCÉNY Brilantní adaptace Hry lásky a náhody podle Pierra Marivaux. Herecký koncert Commedie dell´arte, živá hudba muzikantů Stradivaria z francouzského Nantes, skvělá choreografie, žonglérské kousky, zpěv operních protagonistů a především vtipné dialogy na věčné téma lásky a manželství. (České titulky) Ensemble LEPORELLO Brusel – B

STUDIO 22.00 Henrik Ibsen / Režie: Filip Nuckolls BESEDA NEPŘÍTEL LIDU Drama o komunální politice a nemožnosti prosazení nezávislých myšlenek v prostředí ovládaném zákony populismu, klientelismu a korupce. Hrají: J. A. Haidler, A. Krausová, A. Fišerová, M. Bukovčan, J. Maryško, P. Panzenberger, J. Jankovský, J. Plouhar a F. Marek. Činoherní studio Ústí nad Labem - CZ Večerní Večerní koncert koncert po po skončení skončení představení představení na na hlavní hlavní scéně scéně JH BIG BAND HRADEC KRÁLOVÉ JH BIG BAND HRADEC KRÁLOVÉ

Večerní koncert po Večerní koncert po skončení skončení představení představení na na hlavní hlavní scéně scéně JELENÍ LOJE – LIPSTICK DEER CABARET – JAZZ & JELENÍ LOJE – LIPSTICK DEER CABARET – JAZZ & SWING SWING & & FUNK FUNK 30. so STUDIO 17.00 Esther Vilar / Režie: Pavel Krejčí BESEDA ŽÁRLIVOST Klicperovo divadlo Hradec Králové - CZ

28. čt HLAVNÍ 10.00 Martin McDonagh / Režie: Jan Frič SCÉNA MRZÁK INISMAANSKÝ Klicperovo divadlo Hradec Králové - CZ SCÉNA 17.00 V PODKR.

HLAVNÍ 19.00 Martin Čičvák / Režie: Martin Čičvák SCÉNA KUKURA Sláva je tak sladká, že máme rádi všechno, s čím je spojena, třeba i smrt. (B. Pascal) – Hrají: J. Kukura, J. Hájek, V. Žilková, L. Skopalová, J. Triebenekl, I. Fuchsová, M. Čechová a L. Glavanaková. Činoherní klub Praha - CZ

POVÍDÁNÍ V PODKROVÍ Lenka Loubalová s Arnoštem Goldflamem

STUDIO 17.00 DEN DIVADLA CONTINUO BESEDA Ivan Jurečka – Pavel Štourač Režie: Pavel Štourač OBĚŤ Divadelní fikce je pokusem pochopit nepochopitelné. Nesoudí, jen předkládá fakta. Téma lékařské i lidské etiky v mezní životní situaci vypovídá o genezi opojení mocí, o otázkách lidského utrpení, o lidské odvaze i zbabělosti… Hrají: I. Jurečka, K. Šobáňová, L. Pandolfini a P. Štourač. Divadlo Continuo Malovice - CZ

Večerní koncert po skončení představení na hlavní scéně HRAJE A ZPÍVÁ HERECKÝ SOUBOR KLICPEROVA DIVADLA

ME PRODÁVÁ K A R D A L D DEJI Y DO DIVA VSTUPENK Ž U NÁS V PŘEDPRO ROVNĚ : AJDETE NA N M A R G Ý PRO PODROBN theatre.cz www.drak

HLAVNÍ 19.00 Maria Goos / Režie: Petr Zelenka SCÉNA FUK Takhle se kdysi zdravili čtyři nerozluční kamarádi. Teď, ve středním věku, by se rádi pokusili o svoji recyklaci po všech těch kotrmelcích, které v životě udělali.Hlavně chtěji pomoci jednomu z nich z obrovského průšvihu. Hrají: M. Hruška, J. Dvořák, O. Volejník, Z. Kupka a T. Branna. Jihočeské divadlo České Budějovice - CZ -7-

POT&LESK

č. 10 - červen 2012

Podle čeho si určuješ priority ve výběru festivalových představení ty? Které letošní inscenace patří mezi tvoje osobní favority? Abych pravdu řekla, bývám ke konci Jak probíhal výběr letošních festivalových inscenací? sezony už tak „divadelně unavená“, Výběr letošních inscenací probíhal jako v letech minulých. Během že ve finále vidím méně představeroku jsme střádali tipy na zajímavé inscenace, snažili se vydávat ní, než si dopředu plánuji. Nejvíc se na průzkum a následně pozvali daná divadla... Hlavní slovo a nejvždycky těším na inscenace, které větší podíl na výběru festivalových představení má pan ředitel Lajsou nějakým způsobem spojené s dislav Zeman, který je také v kontaktu se zahraničními partnery. mými kamarády a známými – letos V nabídce se objevily tři ostravské to bude třeba Blanche inscenace, čím jsou zastřešeny? a Marie v režii Anny Petrželkové, Rodinná Prozradíš krátce, jaká představení slavnost z Divadla Petra Bezruče, Leoš z bude cyklus zahrnovat? Husy na Provázku a v Divadle Drak někoJsem moc ráda, že v rámci letošnílik inscenací Jakuba Vašíčka. Pak si samoho festivalu uvedeme speciál „To Povídání s Janou Sloukovou zřejmě nenechám ujít Divadlo Komedie a nejlepší z Ostravaru“. Ostravští ko- lespolu s dalšími jeho fanoušky zamáčknu gové se na našem festivalu objevují o letošní festivalové nabídce slzu nad jeho hořkým koncem, omrknu pravidelně, ale letos uvítáme skutečně taky zahraniční hosty a těším se znovu na všechna hlavní ostravská divadla – ostravské „Petušky“, neboť mám kladný tedy Národní divadlo moravskovztah ke knižní předloze i nápojovému slezské, Komorní scénu Aréna a lístku tohoto představení. :-) A pak Ibsen, Divadlo Petra Bezruče. A v rámci samozřejmě! inscenací uváděných v Divadle Drak přijde ke slovu také ostravské V nabídce se vždy kromě vyhlášených a Divadlo loutek. Sama se na jejich očekávaných inscenací objevují i takové, představení velice těším, měla jsem jejichž kvality (bohužel) předčí samotmožnost je zhlédnout všechny práný věhlas, a tak se může stát, že diváci vě na letošním Ostravaru a je na takovou inscenaci třeba i propásnou. K co se těšit. Speciálně bych čtenáře těm méně známým a „neprovařeným“ pozvala na dvě lahůdky – úchvatNEPŘÍTEL LIDU titulům letos patří jistě i polská Johanka nou inscenaci Blecha, kterou k nám z Arku, kterou představí polské divadlo přiveze ostravská Aréna a na „bibli Ateneum, Blanche a Marie ze Zlína anebo ústecký Nepřítel lidu. alkoholiků“ Moskva – Petušky – projekt herců NDM v Ostravě. Je tedy nasnadě říci, proč by zrovna tahle představení neměla uniknout divákově pozornosti? Které zahraniční soubory jste pozvali? Blanche a Marie je překrásná hra Per Olova Enquista nejen o Začala bych polskými hosty – Teatr Atechemii lásky. Před nedávnem byla u nás na festivalu v režii Jana neum Katovice k nám přiveze svou Nebeského a nyní s ním přijede zlínské divadlo a s režií Anny Peverzi Johanky z Arku, legendy o slavtrželkové, mladé a velice talentované režisérky. Polská Johanka né světici. Inscenace vlastně není z Arku mě zajímá hlavně z textového hlediska, z toho, jakým způčistě polská, protože režie se ujal sobem přistoupili divadelníci z Katovic k legendě samotné. No a český režisér Karel Brožek. Dalšími Nepřítel lidu? Nejradši bych volala hodně nahlas: „Lidi, choďte na zahraničními účastníky budou BelgiIbsena!“. Miluju Henrika Ibsena a oceňuju uvedení každé z jeho čané – soubor Ensemble Leporello k her na českých jevištích. A co navíc dodat k nám přijede s Galantními scénami, cotéto nadčasové (bohužel) a ostré satiře mmedií dell´arte s doprovodem barokní na poměry v komunální politice? V Ústí hudby a operních pěvců. Již podruhé k nám jistě dobře věděli, proč právě tento zavítá také francouzské divadlo Compagnie Iriny Brook, tentokus nasadit... krát s projektem Odyssea. A nebudou chybět ani bratři Slováci, a to Radošinské naivní divadlo z Bratislavy se satirickou komedií Svůj festivalový „Den“ tento rok Stanislava Štepky Jen tak přišli. získalo Divadlo Continuo z Malovic. Jaké inscenace nám představí? V loňském roce měla nepopiratelný Ano, Divadlo Continuo se objevuje v úspěch právě adaptace Dona Quijota naší programové nabídce pravidelně, v režii slavné francouzské režisérky a letos mu bude vyhrazen speciální den Iriny Brook. Na její kvality vsadilo - 28. června, během kterého uvedeme ve divadlo letos znovu - o jakou insceStudiu Beseda dvě inscenace v režii Pavla naci půjde a v čem bude mimořádŠtourače. ná? Inscenace Oběť je autorským projektem Ivana Jurečky, věnující Je nám velkou ctí, že skupina této se na pozadí divadelní fikce poválečnému osudu Josefa Mengeslavné divadelnice k nám zavítá také leho při pokusu o vycestování do Jižní Ameriky. Druhou inscenací v letošním roce a dokonce se už doDivadla Continuo budou Sousedi, projekt, jehož inspirací se staly mlouvá spolupráce na ročník příští. rozhovory s pamětníky, narozenými před druhou světovou válLetos k nám přiveze Compagnie Iriny Brook kou a žijícími v sousedství Divadla Continuo. Výsledkem je vyprásvéráznou adaptaci Homérovy Odyssey, která chytře, klipovitě vění o jednom místě během jednoho desetiletí 1943 – 1953. a nápaditě provede diváka skutečně celým slavným příběhem... S dramaturgyní Janou Sloukovou jsme si povídaly o letošním programu DER, zahraničních hostech, každoročních festivalových jistotách, ale i o jejich osobních dramaturgických preferencích.

„LIDI, CHOĎTE NA IBSENA!“

-8-

POT&LESK Kteří tradiční hosté nebudou chybět ani letos? Na co se mohou diváci těšit? Hodně už jsem jich zmínila, ale určitě ještě čtenáře upozorním na Jihočeské divadlo a inscenaci FUK – tragikomedii o partičce dávných spolužáků a o tom, kam je osud zavál během těch pár let od školy, dále se těším na dalšího pravidelného hosta našeho festivalu – Slovácké divadlo z Uherského Hradiště, které letos přijede s inscenací Denní dům, noční dům – hrou polské hvězdné autorky Olgy Tokarczuk. Brněnský Provázek přiveze Leoše – krásnou inscenaci Vladimíra Morávka o Leoši Janáčkovi. Pražskou scénu bude kromě Komedie reprezentovat také „Zábradlí“ s inscenací Havlovy Asanace a „Činoherák“ s inscenací Kukura, a tak dále a tak dále, nabídka je opravdu široká, a to jsem se ještě vůbec nezmínila o programu v Divadle Drak nebo na Open airu.....

č. 10 - červen 2012 Na co divadlo sází, jako na největší lákadlo letošního ročníku? Těžko říct, co bude tím největším lákadlem. Každopádně skladba festivalové nabídky patří z posledních let určitě k těm náročnějším, a to je dobře. Zajímavým bonusem budou také tématická Povídání v Podkroví – diváci budou mít možnost pobesedovat jednak s Vladimírem Justem a jeho hosty – který si připravil jako téma uvádění her Václava Havla na českých jevištích, dále s Milanem Uhdem a Milošem Štědroněm nejen o inscenaci Leoš, a také s Arnoštem Goldflamem, jehož jméno je výrazně spjato mimo jiného i s Klicperovým divadlem. Ptala se Magdalena Frydrych Gregorová

DENNÍ DŮM, NOČNÍ DŮM

„Olga Tokarczuk je ženský Gabriel García Marquez střední Evropy...“ „Nejtragičtější věcí v životě, kterou stojí za to popsat, je banální fakt, že nikdy nemáme to, co bychom chtěli mít, nejsme tam, kde bychom chtěli být, nejsme tím, čím bychom chtěli být. Každý z nás to prožíval v určité etapě svého života a kvůli tomu trpěl. Myslím, že o tom je moje kniha,“ nechala se slyšet autorka, jedna z nejslavnějších, nejpopulárnějších a nejoslavovanějších polských spisovatelek současnosti. „Všichni máme dva domy - jeden konkrétní, umístěný v čase a prostoru, druhý - nekonečný, bez adresy, bez šance na zvěčnění v architektonických záměrech - a v obou žijeme současně,“ řekla o základní vizi své knihy. Festivaloví diváci budou mít možnost zhlédnout Denní, noční dům ve své první scénické podobě, a to v podání Slováckého divadla z Uherského Hradiště , v režii Radovana Lipuse. Ten nám i přes svou vytíženost v hektickém závěru sezony (zkoušení, natáčení Šumných stop v Bulharsku) poskytl rozhovor.

DENNÍ DŮM, NOČNÍ DŮM – DÍLO OLGY TOKARCZUK NA ČERVNOVÉM FESTIVALU Rozhovor s Radovanem Lipusem Setkali jste se společně s Olgou Tokarczuk během příprav inscenace? Povídali jste si společně o jejich vizích? Viděla světovou premiéru v Hradišti? S Olgou Tokarczuk jsem se setkal několikrát ještě dávno před záměrem uvést její knihu na jeviště. Poprvé před lety v Ostravě, pak na společném večeru na Skleněné louce v Brně a u ní doma ve Wroclawi zase příště. Klíčovou osobou, která nás seznámila, samozřejmě byla básnířka a překladatelka Renata Putzlacher. Dokonce jsme před zkoušením podnikli s celým slováckým souborem studijní cestu do krajiny, kde se Denní a noční dům odehrává. Byl to skvostný srpnový den. Ve Vambeřicích zněly zvony, v Nové Rudě voněl na náměstí bigos a v Krajanově šustila indiánská tráva. Olga přijela na představení do Hradiště letos na počátku roku jako za svými blízkými. Dokonce na den přesně jsme tam společně oslavili její kulaté narozeniny. -9-

POT&LESK

č. 10 - červen 2012

Co na nápad uvést „Dům“ na divadle vlastně říkala? Potěšila nás její naprostá důvěra, která snad z oné dlouholeté známosti, ba přátelství vyvěrá. S nápadem zdramatizovat jednu z nejpopulárnějších polských knih současnosti jsi přišel ty anebo tě s námětem oslovila dramaturgie divadla? Ten nápad se stékal jako řeka z různých pramenů – dělal jsem před tím v Uherském Hradišti už dvě české premiéry ženských titulů – Jane Austenová: „Pýcha a předsudek“, Lenka Lagronová: „Křídlo“ a i ve třetím případě jsem myslel na ženu - autorku, kterou bychom mohli všichni společně chtít a ctít a pomyslnou „ženskou trilogii“ na jevišti Slováckého divadla tak završit. Ukázalo se, že Olga Tokarczuk je téma, které zajímá a láká tehdejší dramaturgyni Hanu Hložkovou, herečku Irenu Vackovou, Renatu Putzlacher i mne. Tak vznikla tato inscenace. Její zkoušení bylo pro mne omamné. Umím si představit prvotní nejistotu nad dramatizací takto výpravné, obsáhlé a rafinované knihy. Je přece možné se vydat tolika směry... Jak jste nakonec určili ten správný? S Renatou Putzlacher jsme spolupracovali již před lety na „Těšínském nebi“, pak ve Studiu Jorik v Košicích. Jsme oba ze Slezska. Blíženci. Máme mnohý společný pláč i smích. Nevím, jestli jsme použili „správný klíč“, to musejí posoudit diváci. Vím, že bych se s Renatou zase moc rád potkal v divadle při práci.

V čem podle tebe spočívá mimořádnost autorské osobnosti Tokarczukové? Jsou ti její knihy blízké? V čem? Já přečetla dosud všechny, jsem fanynka! Olga Tokarczuk je pro mne ženský Gabriel García Marquez střední Evropy. Umí snít. Vyprávět příběhy. Uhranout. Pochopit. Již léta sleduješ česká města, jejich specifika jsi popsal v dnes již legendárním cyklu Šumná města. Mám pocit, že hledání a určování kořenů spojuje Denní a noční dům s tvou dlouholetou prací a zaměřením... Proč je tak důležité znát své kořeny? Šumná města jsme s Davidem Vávrou uzavřeli před čtyřmi lety na čísle šestašedesát. Teď se snažíme české architekty a jejich stavby ve světe šumně stopovat. V Japonsku, Bosně, Slovinsku. Letos v Bulharsku či Izraeli. Bez vědomí vlastních kořenů z nás zbudou pouhé pahýly. Nikdy nebudeme celí. Na co se mohou hradečtí a festivaloví diváci těšit? Proč by měli na inscenaci Slováckého divadla přijít? Těšit se může každý na něco. Na herce. Na sny. Na písně. Jak kdo chce. Třeba i na střípky dějin Kladska, kusu země, která je z Hradce jen kousek „za kopcem“. Snad nám dá svatá Wilgefortis i naposled tou inscenací několik teskných osudů, jak sólo na křídlovku v červnové noci zatroubit. Kéž je to pro diváky příběh o lidech a houbách. Ne představení na houby. Ptala se Magdalena Frydrych Gregorová

Čeho pro tebe zásadního se „Denní dům, noční dům“ týká? Je toho mnoho, tak tedy snad jen tři věci vzpomenu: čtení lidí, domů i krajiny. Hledání hub i vlastních kořenů. DENNÍ DŮM, NOČNÍ DŮM

Radovan Lipus, rodák z Třince, vystudoval na pražské DAMU režii. Krátce působil v Činoherním klubu, v letech 1992 - 2008 byl v angažmá činohry Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, v letech 2008 - 2010 byl kmenovým režisérem Švandova divadla Praha. Kromě toho hostoval např. v Národním divadle, Komorní scéně Aréna, Těšínském divadle, Národním divadle Brno, Divadle ABC, Divadle na Vinohradech, Divadle loutek Ostrava (Z deniku Ostravaka) aj. Je režisérem úspěšného televizního cyklu Šumná města, na kterém je autorsky podepsán spolu s architektem Davidem Vávrou. Vyučuje na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, kde je také členem vědecké rady, a dále na DAMU. - 10 -

POT&LESK

č. 10 - červen 2012

V POT&LESKovém seriálu (NE)VIDÍM TO KRITICKY si můžete každý měsíc přečíst rozhovor s jednou osobností českého kulturního světa – ať už jsou to redaktoři, kritikové, překladatele nebo divadelní pedagogové. Všichni mají jedno společné – již nějakou dobu sledují práci Klicperova divadla, někdy s ním dokonce aktivně spolupracují. Tento měsíc jsme zpovídali jednu z nejvýznamnějších překladatelek her a teatrologických textů z ruštiny, pedagožku a autorku ALENU MORÁVKOVOU. l Jak dlouho vlastně sledujete práci Klicperova

divadla? Práci Klicperova divadla sleduji od studentských let, jsem totiž hradecká rodačka, to znamená od 50. let minulého století. l Vzpomenete si na první představení, které

jste v KD viděla? První představení v Klicperově divadle, které si pamatuji, byla Dobrá píseň Pavla Kohouta.

Jakým způsobem hodnotíte – dnes již tříleté – působení Davida Drábka v Hradci Králové? Pozitivně – David Drábek přináší nová témata, žánry, zajímá ho současnost. l

l Které z režijních osobností hos-

tujících v KD dělají dle Vašeho mínění divadlu náležitou čest? Bohužel neznám všechny inscenace hostujících režisérů, ale upoutaly mě třeba práce Lídy Engelové, Dana Špinara, Braňo Mazúcha nebo Martina Františáka... l K jakému typu divadla Vy osob-

ně inklinujete? Tíhnu k emocionálnímu divadlu, divadlu velkých témat, metafor... Vzpomenete si na své vůbec první setkání s divadlem? V dětství mě rodiče vodili na pohádky a za studentských let, když mi bylo 16, jsem byla součástí komparsu v Klicperově divadle v inscenaci Dobré písně Pavla Kohouta. l

a souvisle, jak vnímáte jeho cestu? Klicperovo divadlo podle mého názoru patří k předním českým divadlům a jeho cesta je vždy spojena s uměleckými osobnostmi, které stojí v jeho čele. l Jakým způsobem dnes zpětně

) E (N

reflektujete Morávkovu éru v KD? Patřila jste k příznivcům? Pozitivně. Ano, patřila jsem a patřím k jeho příznivcům. Několikrát jsem s ním spolupracovala jako překladatelka.

R K

Na které představení z „klicperovských“ dějin ráda dodnes vzpomínáte? Bylo pro Vás některé představení KD skutečným zážitkem? Bylo jich víc, tak například shakespearovské inscenace, čechovovský cyklus, Drábkovy Akvabely, Jana z Arcu a další. l

Prozradíte, jaký byl Váš nejsilnější „klicperovský“ zážitek z poslední doby? Drábkovi Jedlíci čokolády a Král je panna v režii Lídy Engelové. l

Bude férové se zeptat, které představení z doby nedávné ve Vás zanechalo spíše rozpačité dojmy…? Nebydlím teď v Hradci, a proto nemohu sledovat všechny inscenace. Pokud možno si vybírám ty, o kterých si myslím, že jsou dobré. l

Sdílíte názor, že KD bylo vždy silné zejména díky „silným“ a umělecky vyhraněným osobnostem uměleckých šéfů? Ano. l

O T M

Í D VI

l Když se podíváte na tvorbu KD jaksi celistvě

C I IT

Y K

„MOJE PRVNÍ VYSTOUPENÍ BYLO V KLICPEROVĚ DIVADLE“

To bylo moje první divadelní vystoupení. Pak jsem ještě hrála v Jiříkově vidění na téže scéně vedle Luďka Munzara – to byla inscenace tehdejší Mladé scény. Jaká je Vaše oblíbená divadelní hra – kdybyste měla jmenovat pouze jednu? To skutečně nemohu říct, protože je jich víc – kromě klasiků bych jmenovala třeba i Claudela, Maeterlincka, Topola, Smočka a další. l

Který dramatik by si podle Vás zasloužil Nobelovu cenu? Bohužel neznám celý široký okruh současných světových dramatiků, ale to, co mám možnost vidět nebo číst, zrovna na Nobelovu cenu nevypadá...

Kdy se pro Vás divadelní inscenace stává zážitkem? Když mě dokáže citově zasáhnout nebo zaujmout svými myšlenkami, poezií. l

- 11 -

Ptala se Magdalena Frydrych Gregorová

POT&LESK

č. 10 - červen 2012

ROZHOVORY NA KONCI SEZONY Na uplynulou sezonu jsem se zeptala dvou členů uměleckého souboru – herečky LENKY LOUBALOVÉ a herce DAVIDA SMEČKY. Oba hodně a dobře hrají, oba mají jasný a osobitý „pohled na věc“ a oba je můžete vidět v nové Fričově inscenaci BYLO NÁS PĚT, která měla na hlavní scéně Klicperova divadla nedávno premiéru.

Lenka Loubalová:

„Zájem o divadlo

v mém okolí narůstá.“ Leni, jaká tedy podle tebe byla letošní divadelní sezona? Letošní sezona se chýlí ke konci a já předpokládám, že ji zhodnotí povolanější než já. Mne osobně těší, že byla pestrá. Pestrá z pohledu diváků. V Hradci mám mnoho přátel, které do divadla zvu a se kterými pak vždy u kafe nebo u vínka představení zdrbneme. Ke své radosti zjišťuji, že diváci různého založení i různého věku si v našem divadle přijdou na své. Samozřejmě mám nejraději

stálé návštěvníky, kteří chtějí vidět všechny naše inscenace, a dokážou poklábosit a zhodnotit poučeně naše upřímné snahy. Mnohdy obdivuji velkorysost, s jakou přijímají i výsledky, které třeba nejsou jejich šálkem kávy. Velkou radost mi udělalo v posledních měsících to, že se stále více lidí vyptává na co jít, kde mají šanci se pořádně vychechtat, kde naopak popřemýšlet či nějakou slzu uronit. Zdá se mi zkrátka, že zájem v mém okolí narůstá, což je fajn. Co se vám v divadle povedlo upéct? Co se povedlo? Na to se mi odpovídá velmi lehce, protože jsem zcela neobjektivní. Mám natolik ráda náš stánek a natolik miluju své kolegy, že mohu s klidným svědomím říct, že se nám povedlo všechno. Ale vážně, že ano? Mám jeden velký rest, neviděla jsem doposud Nekvasilova Dona Juana a Fausta. Usuzuji pouze z ohlasů, že je to velmi krásné představení a doufám, že ho v nejbližší době uvidím. Já sama jsem měla velkou radost ze dvou „malých“ titulů – Jekylly Hydeové a Žárlivosti. Obě věci byly uvedeny V podkroví, Žárlivost pak přenesena do Besedy. Autorka Jekylly Eva Kratochvílová je nesmírně šikovná, a o to víc mě mrzí, že z divadla odchází. Věřím, že o ní ještě uslyšíme, protože její prvotina mne nadchla. Stejně tak dámy hrající

v Žárlivosti. Velmi milým přínosem pro mne byl též režisér Šiktanc a jeho Tulák po hvězdách. Objevil pro nás Vojtu Dvořáka ve vážné roli a nabídl v Besedě zase trošku jinou poetiku. Podobně i Špinarova Morgiana. Obě inscenace jsou možná určeny náročnějším divákům, což je ovšem velmi dobře vedle výbušné Figarky, ďábelské Koule a laskavě humorného Bylo nás pět. Věc Čapek možná leckoho pobouří, ale přesto ji považuju za velmi dobře upečenou dle ostrého receptu režiséra Františáka. Zbývají Jedlíci čokolády, za které David Drábek byl zcela právem ověnčen, a ti se stali titulem velmi vyhledávaným. Takže je to tak, jak jsem řekla na začátku. Všecko jsme nejspíš upekli báječně. A jaká byla pro Lenka Loubalovou – herečku? Mně sezona strašně utekla. Ještě v lednu jsem měla pocit, že jsme teprve začali a vidíte to, před námi je festival a konec. Možná to tak uteklo i proto, že jsem všechna představení hrála ráda a jaksi „po své umělecké vůli“. Od Dámské šatny, kterou hrajeme už sedmý rok, až po Poláčka, který byl posledním titulem této sezony. Nerada jsem se loučila s Marnou lásky snahou. Braňo Mazúch je režisér mému srdci milý a povedlo se mu udělat Shakespeara velmi moderně a hravě.

DÁMSKÁ ŠATNA

- 12 -

POT&LESK

č. 10 - červen 2012

ROZHOVORY NA KONCI SEZONY Která setkání v divadle udělala letos radost tobě osobně? I když nemám ráda, když se o divadelní práci mluví jako o „setkání“, je to asi nejlepší přirovnání. V divadle, kde často pracují hostující režiséři, výtvarníci, choreografové a hudební skladatelé, opravdu k setkáním dochází. Jsem pyšná, že hosté velmi často vychvalují náš soubor, ale i ostatní „služby k jevišti“. Dělají u nás rádi, protože jen velmi málokdy slyší, že něco nejde. A moje setkání? V Drábkově Figarce jsem se sekala se sambou, která mi sice trhá plíce a podlamuje nohy, ale zato mě vzala za srdce. Nejvíc ovšem osudu děkuju za setkání s Honzou Fričem, zvaným Friky. Už v Mrzákovi inishmaanském mi dal příležitost zahrát si s mou přítelkyní nejmilejší, Martinou Eliášovou, role dvou velmi podivných a pěkně vyfešákovaných tetiček. Nejen my dvě, ale všichni, kdo v tom hrajeme, tohle představení milujeme a stále nás těší drsný text, skrytá laskavost i srandičky, které pro nás Friky připravil. A teď na konci sezony jsem měla možnost pracovat s ním znova. A znova si ověřit, jak báječný je čas prožitý s ním při práci. Nejen, že má nápady, nejen, že je dokáže sdělit a dokopat nás, abychom je secvičili, on to vše ještě dělá vtipně, bez rozčilování a člověk si připadá opatrován

a hýčkán. Je zkrátka jedním z těch, kteří dokazují, že dobrým slovem a laskavým přístupem se dá dosáhnout neuvěřitelných věcí. Když se k tomu ještě přidá dramaturgyně Jana Slouková, která se všem vtípkům a parádičkám poctivě chechtá, je to skvostný tým. Aby to nevypadalo, že Jana se jenom směje, musím dodat, že samozřejmě s Honzou práci přepečlivě pro nás připravují, a kdo nikdy nedával dohromady divadelní představení, asi si neumí představit, že je to pěkná dřina. Doufám, že Bylo nás pět budeme hrát dlouho a úspěšně. Je to inscenace pro každý věk, ideální jako představení pro celou rodinu. A protože Friky a Jana nejsou povrchní a dokážou své kousky pěkně ozdobit a nakopnout, měl by tenhle Poláček být možností pro rodiče, jak děti zasvětit do kumštu. A taky příležitostí povídat si o divadle, protože Bylo nás pět je přesně to dílo, kterému po svém mohou rozumět rodiče i děti, babičky i vnoučata, holky i kluci. A tak se mi zdá, že tohle setkání bylo letos pro mne asi nejsilnější, ačkoli jsem byla obdařena rolí protivné chamtivky Vařekové. Každá sezona je svým dramaturgickým plánem, přizvanými režiséry a celkovou konstelací zkrátka jiná. Co po letech strávených u divadla

v tvých očích určuje, zda byla silná nebo spíše nikoliv? Myslím si, že sílu sezony určují už samotné tituly. Ať chceme či nechceme, divák zkrátka chce aspoň tušit, na co vlastně jde. A pak jsou to bezesporu osobnosti. Jak režiséři, tak herci. A také dramaturgové. Dokážou-li vedle hledání a upravování titulů ještě být režisérovýma druhýma očima, mohou mít velký vliv a velké zásluhy. Za neuvěřitelné a krásné považuju to, když silnou sezonu tvoří i tituly méně známé, či zcela nové. A když se v „kamenném“ divadle na oblasti dělá dokonce divadlo autorské. A když to diváci akceptují a svou účastí na představeních dají vzniknout silné sezoně. To je asi cíl našeho snažení v Klicperově divadle a já myslím, že naše sezony bývají docela silné. No jo, sílu sezony nakonec určí divák. Před námi je festival – můžeš prozradit, o čem bude letošní festivalové Povídání V podkroví? Na co se mohou diváci těšit? Na Povídání se moc těším a také trošku trnu hrůzou. S Arnoštem Gold-flamem si budeme určitě povídat o Dámské šatně, která má za sebou již přes sto repríz, a také bych z něj chtěla vytáhnout něco o době, kdy jsem ho ještě neznala. Jelikož jsme

BYLO NÁS PĚT

- 13 -

POT&LESK

č. 10 - červen 2012

ROZHOVORY NA KONCI SEZONY spolu párkrát pracovali a máme se dost rádi, z tohohle večera takový strach nemám. Horší to bude s pány Uhdem a Štědroněm. Pan Uhde mne učil na JAMU a tak k němu chovám převelikou úctu, a skladatele Štědroně znám jen z vyprávění. Nejsem právě velká znalkyně hudby a tak mne svírá opět velký obdiv a ještě k tomu vědomí, že oba pánové jsou mnohem vzdělanější a moudřejší než já. Určitě budeme mluvit o Baladě pro banditu, která i u nás slavila obrovský úspěch, a také o Janáčkovi, kterému je věnována následující inscenace v Besedě... Ono to Povídání, když se udělá dobře, vypadá jakoby nic. Ale není to pravda. Člověk si to připraví co nejlépe, načte, otázky vypiluje, a přesto se může dostat do strašné situace. A nejstrašnější je, že se do toho maléru vžene sám. Ať již přílišným nadšením, či drobným výpadkem paměti nebo neznalostí. A tak budu potřebovat hodně laskavé podpory a trochu drzé čelo. Které představení z letošní festivalové nabídky si nechceš nechat ujít? Určitě bych chtěla vidět zahajovací Podzemní blues s Bolkem Polívkou, který je můj spolužák a setkáváme se prakticky jenom tehdy, když u nás hraje. Nenechám si ujít představení divadla z Uherského Hradiště, ne-

jen proto, že jsem se tam narodila a mám tam pár přátel, ale taky proto, že režisér Radek Lipus u nás před lety pracoval a velmi si ho považuju za jeho televizní projekt Šumná města. A konečně určitě uvidím některá představení ostravská. Znám už je i dramaturgický plán na sezonu příští. Na co se těšíš obzvláště? Musím se přiznat, že příliš neumím přečíst hru, nemám pohled dramaturga ani režiséra. Stejně tak dramaturgické plány jsou pro mne listinami lehce tajemnými, které mohou slibovat leccos. Jsem šťastná, že tu bude znova pracovat Jan Frič, je dobře, že znova naše divadlo uvítá Dana Špinara a jsem moc zvědavá na Šimona Cabana. Film Sexmise jsem viděla několikrát a moc mě bavil. Takže se můžu jen těšit, jak si s ní poradí on. Pokud jde o mne samotnou, jsem samozřejmě sobecky zvědavá, jestli se pro mne najde nějaká role. Kéž by! Co si plánuješ na léto? Pokud jde o léto, naplánovala jsem si Karibik. Pak jsem nahlédla do svých účtů a teď se těším do Luhačovic. Doufám, že je dostanu, protože mne už léta drží nad vodou, co se zdraví týče. Krom toho to tam miluju. A taky se těším, až začnou růst houby.

...

David Smečka:

„Je čas přestat vnímat divadlo

jako dobře udělaný

hamburger.“ Davide, jaká byla podle Tebe ta letošní divadelní sezona? Myslím, že tituly jako Don Juan a Faust, Morgiana a Věc Čapek jsou věci velmi podařené... Bohužel jsem neviděl Figarku, Tuláka, Žárlivost, takže nemám moc co hodnotit. No a představení Koule – to je přesně to, co Beseda potřebuje. Tulák po hvězdách by měl být dalším tahákem. Figarova svatba se hraje momentálně všude a v režii Davida Drábka věřím, že jde o kus velkolepý. Každopádně máme podle mne nejlepší režiséry a dramaturgyně. Věřím, že do divadla nepronikne lacinost. A viděl jsem Jekyllu – to je přesně můj šálek kávy. Co se vám v divadle letos povedlo upéct? Myslíš na jedničce? Asi 20 druhů různých jídel. Pěkný rituál z toho vzniknul.

DON JUAN A FAUST

- 14 -

POT&LESK

č. 10 - červen 2012

ROZHOVORY NA KONCI SEZONY Byly tituly, které hodnotíš obzvláště kladně? Čím jsou pro tebe výjimečné? Nejbližší je mi Věc Čapek, protože je to věc autorská – nevychází z žádných filmů, nemá to nálepku tutovky, není z toho cítit autorská sebestřednost a slovní onanie. Přitom jazyk to má úchvatný. Herci v hlavních postavách mají role prostě uzemněné. Vím však, že divák se chce především bavit a to mu tato hra moc nenabízí. Smích v tom nenajdete, ale daleko lépe se mi přemýšlí nad věcmi, se kterými každý nesouhlasí a nejsou masově oblíbené. A jaká byla sezona pro Davida Smečku - herce? To jsou otázky dopředu namířené na pozitivní odpovědi, ale já je nenacházím. Vím, že to není fakt v kurzu, ale spokojený se sebou nejsem. Cítím se roztěkaný. Neukotvený. Blbě se soustředím na práci. Co vím jistě, že je mi ctí spolupracovat s lidmi, kteří jsou tady teď. Není jediného člověka, který by tady pro mne nebyl vzorem. Nalezl jsem v sobě touhu začít sdělovat divadlem příběhy, lidské osudy, naučit se divadlo zase trochu poslouchat. Neskončit u skládání obrázků, krásných kostýmů a scén v kouři, to vše zabalené v pěkné hudbě. Myslím, že by byl čas přestat divadlo vnímat jako kotel, ve kterém se divák ubaví

k smrti, dobře udělaný hamburger, ve kterém je všechno a co nechceme vyhodíme, a herec do roztrhání bude vtipný a příště ještě vtipnější. Představení rychlejší, světelných změn 200 a rekvizit takytak. Je čas dát přetechnizování stopku. Krásné je divadelní ticho, čistý prostor, čas. 400 diváků, 20 herců a špendlík. Jednou to přijde. Nastalo i něco, čemu by ses pro příští léta raději vyhnul? Určitě mám 100+1 hereckých klišé a zlozvyků – no dá se tomu vyhnout? Možná se nesnažit tak moc hrát. Já nevím... když se na sebe dívám, tak jako herec na jevišti vypadám jako blázen anebo silně zdrogované individuum. Chtěl bych být chvíli normální. Ale vždycky tam blikne kontrolka a „kdo nemůže, přidá“ – no, jsem často v křeči. A taky bych se rád vyhnul zdravotním problémům. S tím moc žít neumím. Potřebuji být 14 hodin denně nastartovaný – hlavou se mi honí moc věcí a nestíhám. Která setkání v divadle udělala letos radost tobě osobně? Někam tě posunula? U Fausta jsem se postupně seznamoval s textem a ne zcela jsem ho odkryl dodnes, ale jeho hodnota je ve sdělení, že se vše dá zpochybnit, vše obrátit ve svůj prospěch, že je vše na

VĚC ČAPEK

- 15 -

jednu stranu malicherné a pomíjivé, a na druhou, že je důležité, jak se životem a věcmi zacházíme, jak se k okolí stavíme – zkrátka, že svět má dvě strany mince a ať si vybereme tu či onu, nedá se říct, tak tohle je jednoznačné dobro a tohle jednoznačné zlo. Taky literární hodnota tohoto textu je pro mne veliká. Stačí jen nad těmi věcmi, které sděluje, přemýšlet. Nemusí se hned dělat soudy. A to je právě dnes tak moderní a celou společností to prochází. Názor má každý, ale nápad nikdo. Vše hned odsoudit, zhodnotit, ale dát si pozor, aby nikdo nehodnotil mě. Lidem poskytujeme víc svoje slova, než svoje uši. /Davka 125 př.n.l, makedonský filozof/ A to je to, co mne na herecké práci baví především – dovzdělat sám sebe, něco si zkusit jiného – do života nové myšlenky – pak až přichází na řadu divák. A hrát a dělat hudbu ke stejnému představení je sice náročné, ale baví mě to nejvíc. Pak jsem dělal hudbu do Oskara a Růžové paní ve Slováckém divadle – no ten text mi trochu umocnil strach o mé děti a rozhodil Vánoce, ale byla to síla. Poté jsem zvládl už jen Figarku u Bezručů a od té doby nepíšu divadelní hudbu. Nějak mě těch 15 let skládání zmohlo. Je třeba nasávat energii. Koupil jsem motorku a drandím. Jinak moto je k dispozici všem. A já až od září.

POT&LESK

č. 10 - červen 2012

ROZHOVORY NA KONCI SEZONY Právě jste dozkoušeli s Honzou Fričem Poláčka - Bylo nás pět. Jaká to pro tebe byla spolupráce a zkušenost? U Bylo nás pět s Janem Fričem jsem se možná mohl na okamžik přestat bát režisérů a začít věřit tomu, že se dá divadlo dělat dobře, zajímavě, může to všechny bavit a nemusí u toho být dusno a strach, že to dopadne blbě. Prostě u tohoto kusu jsem věděl, že nikdo nemá pochybnosti. Jednoduše jsme si s tím hráli. Hrát si je paráda. Byla u toho fakt pohoda a na tom představení je to vidět, bohužel zkoušení je pryč... a těch nápadů, co bylo... Čerpal jsi inspiraci ze svého dětství? Bohužel moc ne. Neměl jsem takové dětství, jak si mnozí představují. Kdybych z něj čerpal, asi by byl strach se na to na jevišti dívat. Každopádně hraji divnou postavu, která chtěla věřit, že je dětství, hry, rodina a Bůh, ale nějak jí to nevyšlo. Vymklo se to Čeňkovi Jirsákovi z ruky prostě. Před námi je festival, na co se chystáš? Které představení z letošní nabídky - samozřejmě kromě těch, ve kterých hraješ - ti nemůže uniknout? Může mi uniknout, jaké chce. Ať si uniká, ale Kukura od Martina Čičváka – to bude síla. Pak Leoš, Nepřítel

Lidu, Gottland, Rodinná slavnost, Blanche a Marie – prostě představení mých vrstevníků, kamarádů. Všichni prošli stejnou líhní Divadla Polárka, nebo aspoň jsou spjati s Brnem, a na to jsem hrdý. A vím, že jejich poetice budu rozumět. Jinak jsem divák často tupý.

Krysař – věc, která není v prv-ním plánu srandička. Tipuji velké divadlo, velké plátno, velké. Pak Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho – tak tady je hlavní postava – tedy, kdo ji bude hrát, myslím jasná. To bude opět gejzír nápadů, šílenství a tipuji na trhák roku. Myslím, že plyn máme u pod-

Znám už je i dramaturgický plán na sezónu příští. Na co se těšíš obzvláště? Všechny tituly mají nárok na to, aby se stali diváckým hitem. Mě osobně zajímá práce pana Cabana a Sexmise, poté Marilyn – výpověď o ikoně – obé z důvodu, že to jsou věci v českém divadle nové, myslím. Richard III. s Pavlínou Štorkovou – to bude nářez. Jen, aby lidi přišli na Shakespeara. Pokud ano – zážitek.

lahy. Teď ještě pustit tu ruční brzdu a předpokládám, že se naše divadlo stane neřízenou střelou. Už teď je vše dovoleno. Co si plánuješ na léto? Nic. Hlavně ať není vedro a hlavně ať jsme všichni zdraví. Lenky a Davida se ptala Magdalena Frydrych Gregorová

BYLO NÁS PĚT

- 16 -

POT&LESK

č. 10 - červen 2012

FOTOOKÉNKO ANEB U KLICPERŮ SE NEZAHÁLÍ!!! Měsíc máj byl v Klicperově divadle na společenské události nejrůznějšího druhu velice pestrý. V sobotu 12. května se uskutečnila napjatě očekávaná premiéra Koule – hry Davida Drábka v autorově režii, ve které v roli koulařky Mileny září Pavla Tomicová. Premiéra to byla bouřlivá, přerušovaná výbuchy smí-

David Drábek a „jeho“ koulařka Milena (Pavla Tomicová)

chu a hlučným fanouškovským rykem. A na závěr pak přišla vskutku nečekaná a o to lesklejší perlička – naživo vystoupil a s koulařkou Milenou zazpíval svůj song v hávu 80. let Petr Kotvald! Následné oslavy po zaslouženém úspěchu pak samozřejmě nebraly konce…

Mezi premiérovými diváky nechyběl ani režisér Jan Hřebejk

Hudební skladatel Darek Král a hudební interpret Petr Kotvald - 17 -

POT&LESK

č. 10 - červen 2012

FOTOOKÉNKO ANEB U KLICPERŮ SE NEZAHÁLÍ!!! V polovině května se tedy hradecký divadelní rybníček rozčeřil Koulí, týden nato už patřil idylické vzpomínce na dětství a Poláčkovu Bylo nás pět v režii Jana Friče. U příležitosti 120. výročí narození Karla Poláčka vznikla zbrusu nová dramatizace této oblíbené knihy

a její svérázná „klicperácká“ jevištní podoba plná dobových šlágrů. A ten nejpříznačnější – „Kríze sem, kríze tam, já si z ní nic nedělám“ se stal i přídavkovým bonusem. Následné premiérové hodování případnou krizi zcela popřelo…

Závěrečná děkovačka, zleva seřazeni Zilvar, Bejval, Slouková, Frič, Kemlink a Čepelka

Při čekání na přípitek zachycen František Staněk, který v inscenaci ztvárnil roli vypravěče Karla Poláčka

Režisér Jan Frič při slavnostním přípitku nezapomněl poděkovat všem, kteří na inscenaci pracovali a složil tak hold nejen „hochům, co spolu chodí“. - 18 -

POT&LESK

č. 10 - červen 2012

FOTOOKÉNKO ANEB U KLICPERŮ SE NEZAHÁLÍ!!! Ovšem nejen premiérovými oslavami živ jest divadelník! U nás v Klicperově divadle se událo i mnoho jiného zajímavého…. Například 19. května, ještě před vypuknutím premiérového představení, měli návštěvníci

možnost zhlédnout vernisáž zbrusu nové výstavy ve foyer – autora Martina Šárovce, jehož dílo Fear the World II. se stalo logem festivalu Divadlo evropských regionů 2012.

Uprostřed malíř Martin Šárovec (1977), který vystudoval nejen VŠUP, ale i scénografii na pražské DAMU.

Neuvěřitelnou stou reprízu si už napočítala inscenace Havlíčkových Petrolejových lamp v režii Ivana Rajmonta, s Pavlou Tomicovou a Filipem Richtermocem v hlav-

ních rolích. Tato oblíbená stálice našeho repertoáru měla svou premiéru už 29. dubna 2006 a od té doby si získává další a další nadšené diváky.

Foto po slavnostní 100. repríze, spolu se všemi účinkujícími připíjí i ředitel Ladislav Zeman.

- 19 -

POT&LESK

NA KAFI

Dnešní sloupek se měl původně jmenovat „Když příroda zavelí“. Chtěla jsem psát o tom, co s námi udělá jaro, jak se někdo nutně musí zamilovat, jiný nasedne na kolo, někdo dokonce začne plodit potomky, no a my přízemnější, my zarazíme rýč do země, zasejeme, vyplejeme, pokosíme, a večer si za odměnu opečeme nad ohněm pár buřtů. Chtěla jsem psát o tom, jak jsem jela na chalupu a na silnici stály srnky, koukaly na mne a dávaly mi jasně najevo, kdo je tady pánem. Jak se kočky, zmatené jarem, vrhaly pod má kola v sebevražedných pokusech, a jak jsem musela každou chvíli zastavit a čekat, až všechna ta živoucí příroda opustí silnici. Taky to mělo být o kopretinách, které miluju, protože si myslím, že tak má vypadat kytka. Krásný žlutý střed a kolem okvětní lístky bělounké a jednoduché. Kopretinám odpouštím i to, že v místnosti nevábně voní. Prostě smrdí. Tak o tom všem to mělo být. Ale člověk míní a pak se stanou věci. Často si říkám, že kdyby člověk věděl, co ho potká na jevišti, raději by se hodil marod a zůstal doma. A na každého jednou dojde. Na mne došlo v sobotu v Hronově. Hráli jsme „Bylo

č. 10 - červen 2012

s Lenkou

kterou Bajzovi marně schovávají pečenou husu, přijde druhá polovina hry, no a já se zázračně proměním v paní Brabcovou, která je milá, srdečná a nadšená svými novými kamarády z Rychnova. Až dosud vše probíhalo tak, jak mělo. Jako Brabcová sedím na židli, kterou si sama ve tmě nachystám na dno šuplete od převráceného stolu. Dno bylo specielně upraveno, aby udrželo mou ztepilou figuru, takže v tomto směru není třeba se ničeho obávat. Sednu si jako usměvavý budha, nohy do široka rozkročené, ruce na nohách stolu, a krkem „indicky“ cvičím do stran. Kluci přijdou, já vstanu a představím se jim opět „po indicku“. Tvářím se šibalsky a kroutím rukama v zápěstích. Ovšem ouha, tady se to stalo. Netušila jsem, že kulisáci stůl položili na hrbol, který se táhne přes celé jeviště. Když vstanu, stůl se zhoupne a já se řítím vpřed, jako by mne nakopla kobyla, letím do diváků, nohy daleko od sebe, ruce taky, a ještě poctivě kroutím zápěstím. Aby ponížení bylo dokonalé, na hlavě mám červenou čepičku s dlouhým černým střapcem. Jeden z hochů poťouchle poznamená: „bajadéra!“ No, ustála jsem to jakž takž, v duchu jsem si říkala, že jsem přece profesionál, tak těch svých následujících asi deset vět pěkně odehraju, hlavně, že jsem neupadla. Ano, první dvě věty jsem řekla, ale pak si kluci sedají k mým nohám a já jim vyprávím o své cestě ke krejčovské slávě v Indii. Jenže! Kemlink,kolega Malý a Zilvar, kolega Richtermoc, se srazili hlavami, jak si tak šikovně sedali, přišlo jim to hrozně legrační a nenapadlo je nic jiného,

„Kdybysem to byl věděl, tak bysem sem nechodil“ nás pět“, představení, které miluju. Má snad jedinou vadu, že se totiž hraje na strmé šikmě, která představuje kopec Budín. Když výstup na „Budín“ absolvuji po páté, moje nohy pláčou, kolena vržou a kotníky úpí. Ale ráda to vydržím a užívám si obě role, kterými mne režisér obdařil. Po chamtivé Vařekové, před

- 20 -

než usednout k mým nohám zády do diváků a smát se mi do obličeje. Tam nastal můj konec. Záchvat smíchu mne ovládl od hlavy až k patě, snažila jsem se velice srovnat ksicht, ale bylo to nad mé síly, vždy začátek věty se podařil, ale již ve třetím slově jsem se opět zlomila, diváci začali chápat, že tento umělecký úkol nejspíš nezvládám, viděli můj marný boj, začínali se jeden po druhém smát taky, no a já jsem se hrozně styděla. Zvláště slova „mahaharáháháádža“ a „Jižní kříhíhíhííž“ vyzněla v mém podání neuvěřitelně. Odchod z jeviště mne vysvobodil, čůrky potu smáčely mé tělo, a všichni kolegové si mne užívali všemi možnými způsoby. František Staněk mne uklidnil, mám-li prý na stehně kousanec, je od něj, jak se mne snažil uklidnit, a David Smečka mi oznámil, že až do té chvíle neviděl na lidské tváři husí kůži. A já znova říkám, že kdybych věděla, jak těžkou chvíli na hronovských prknech prožiju, nikdo by mne tam nedostal ani párem volů. Asi je dobře, že člověk netuší, protože díky tomu hronovští viděli krásné představení, já jsem to přežila, neboť v divadle přece jen nejde o život, a divákům i kolegům se hluboce omlouvám za svoje velmi veselé selhání. A víte co mi příroda velí? Kromě rýče, kosení , zalévání a užívání si sluníčka, budu zanedlouho majitelkou nových oken. A tady nevelí příroda, ale selský rozum. Seber se, ženská, sundej obrazy ze zdi, odsuň nábytek, vše, co nejde přestěhovat, zabal do ochranné folie a očekávej věci příští. Zachovej si čistou mysl, dobré nervy, schopnost uklízet a raduj se, že máš ještě chuť pustit se do takového dobrodružství, jako je zvelebování příbytku ..... a divadlo! Vaše Lenka

POT&LESK

č. 10 - červen 2012

Rádi bychom připomenuli: Christian Dietrich Grabbe

Juliusz Machulski

DON JUAN A FAUST

SEXMISE

Klasická hra německého dramatika Christiana Grabbeho z roku 1828, v režii Jiřího Nekvasila,přináší setkání dvou nesmrtelných hrdinů a nadčasových literárních a jevištních archetypů. Don Juan a Faust, dva extrémy a protipóly, dva principy, tělo a duch, se v ní utkávají o lásku Doni Anny. Oba jsou neobyčejní lidé, pohrdající zákony, oběma je společná únava a nuda ze života, stejně jako touha překonat hranice vyměřené člověku. Juan je posedlý požitky a Faust zase zarytým úsilím o dosažení něčeho, co by se vymykalo měřítkům tohoto světa… Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais

FIGAROVA SVATBA

Proslulá francouzská komedie z roku 1775 o neobyčejném dnu sluhy Figara, vznikla původně kvůli sázce, zda Beaumarchais napíše další komedii, stejně populární, jako byl jeho Lazebník sevillský. Výsledkem je brilantní příběh, který režírovaný Davidem Drábkem nabízí množství skvělých komediálních situací a hereckých příležitostí, ať už je to titulní role sluhy Figara, jeho milé Zuzanky, záletného hraběte Almavivy, vdavekchtivé Marceliny a dalších. Jiskřivá hra lásky, nástrah, složitých plánů a nečekaných vyústění se tak stala jednou z nejoblíbenějších komedií evropské dramatiky… Alexandr Grin

MORGIANA

Divadelní adaptace novely Alexandra Grina z roku 1928 Jessie a Morgiana, která se stala také základem slavného filmu Juraje Herze, je romantickým pohledem na sílu dobra a zla, stejně jako silným příběhem vztahu dvou protichůdných sester, milé a všemi milované Clary a temné a nenávistné Morgiany, kterou postupně prostupuje frustrace, zloba a zášť, že neváhá uchýlit se ke zločinu… „Zuřivý snílek“ Grin vtiskl tomuto příběhu světla a temnoty sugestivní poetickou atmosféru, zajímavé studie charakterů, a v režii Daniela Špinara pak dochází k nečekaným obratům i vyústění napínavého děje…

Divadelní adaptace neodolatelné filmové komedie „polského Spielberga“ Juliusze Machulskiho, na kterou se v osmdesátých letech stály sáhodlouhé fronty u kin. Satira v pláštíku komediální scifi, která nám dá nahlédnout na život ve světě bez mužů, a která chytře odhaluje absurditu jakékoliv diktatury. Jaká by byla sexmise dnes? Četli jste někdy manifest ultrafeministek? A co muži? Mají si kde hrát? Genderově (ne)korektní pohled spolu s dávkou nadsázky a legrace přinese na pozadí slavného filmového hitu režisér Šimon Caban. Viktor Dyk

KRYSAŘ

Po Mrzákovi Inishmaanském a Poláčkovu Bylo nás pět se do Klicperova divadla vrací mladý režisér Jan Frič, aby se chopil proslulé starodávné legendy z německého města Hamelnu o světě zamořeném krysami, ale také sobectvím a zkorumpovanými konšely. Čeká nás příběh o samotě, okraji lidské společnosti a hluboké propasti. Romantické vyprávění o tajemném muži beze jména, přicházejícímu odnikud a mířícímu nikam. Poetický příběh o lásce krásné Agnes. Svědectví o tom, jakou pomstu si zaslouží proradní radní. A také o píšťale, ze které mají všichni strach… Václav Havel

ŽEBRÁCKÁ OPERA

Slavná hra z roku 1972, ve které se Václav Havel nechal inspirovat textem Johna Gaye z osmnáctého století dokazuje, že nekalé praktiky a politické postupy přetrvávají staletí a bitva dvou konkurenčních band ovládajících podsvětí je důvěrně známá v každé době. Brilantní inteligentní komedii o souboji dvou mafiánských klanů a síle a absurditě lidského jednání v područí slova a frází připravuje Klicperovo divadlo v režii Daniela Špinara jako poctu Václavu Havlovi. Macheat, Peachum, Polly, Lucy a mnohé další stíny z polosvěta už si na vás brousí zuby – a z těch zubů čiší strach! Ladislav Smoček

BYLO NÁS PĚT

PODIVNÉ ODPOLEDNE DR. ZVONKA BURKEHO

Dramatizaci oblíbeného románu Karla Poláčka, popisující autorovo dětství v Rychnově nad Kněžnou, zrežíroval pro Klicperovo divadlo Jan Frič, jako poctu ke 120. výročí narození tohoto českého spisovatele, humoristy a novináře. Příběhům dětských hrdinů vévodí Péťa Bajza, Čeněk Jirsák, Tonda Bejval, Eda Kemlink a Zilvar z chudobince, těšit se můžete i na Habrováky, Rampepurdu, Evičku z cukrárny, Otakárka Soumara, nebo pana Fajsta. Hlavně pak na laskavé humorné historky, dobové písničky, krásný a barevný Poláčkův jazyk a styl…

Oblíbená ztřeštěná komedie Ladislava Smočka „o lidumilovi, který se málem stal několikanásobným vrahem“ vznikla pro Činoherní klub v době jeho největšího rozkvětu v roce 1965 a od té doby byla přeložena do čtrnácti jazyků. Hru plnou absurdního humoru a precizně vystavěných komických situací připravuje pro Klicperovo divadlo umělecký šéf David Drábek. Čeká nás tak penzionovaný vědec dr. Zdeněk Burke, jeho kolega Tichý, jeho domácí, stará Outěchová s dcerou na vdávání Svatavou a samozřejmě i podivná skříň, ve které mizí živí i mrtví…

William Shakespeare

Radek Balaš

Karel Poláček

RICHARD III.

Slavnou Shakespearovu hry připravuje David Drábek, aby k ní přistoupil s typickou razancí a poetikou své autorské úpravy i režie, která se letos tak úspěšně ověřila na neméně známé klasice, komedii Figarova svatba. Po Marné lásky snaze také pokračujeme dalším dílem v cyklu „Bůh ochraňuj Williama Shakespeara!“, a to tentokrát pod heslem „Království za koně!“ Čeká nás jedna z nejostřejších Shakespearových her v ještě vyostřenějším podání. Formou kabaretu o moci a její síle! V titulní roli s Pavlínou Štorkovou!

MARILYN

Zbrusu nový komorní muzikál o osudech nejslavnějšího hollywoodského sex symbolu a ženě zranitelné duše a lepých křivek Marilyn Monroe uvede v Klicperově divadle Radek Balaš ve světové premiéře, autorem hudby je hudebník a skladatel Ondřej Brousek. Po Dobře placené procházce tak režisér Balaš znovu využije neobyčejného muzikálního potenciálu souboru Klicperova divadla a dá nám tak nahlédnout na osud sladké Sugar ve své muzikálové verzi… I wanna be loved by you – poo poo bee doo!

Všechny tyto atraktivní tituly máte možnost vidět v Klicperově divadle za zvýhodněnou cenu! Stačí vyplnit přihlášku k předplatnému na novou sezonu 2012/2013! Nejen že ušetříte, ale také budete mít své místo v hledišti vždy zajištěné. Jako předplatitel dostanete vždy přednostně všechny informace přímo na svoji adresu. Výhod předplatného není málo, využijete i různé bonusy.

HRAJEME PRO VÁS! PŘEDPLATNÉ PRODÁVÁME OD 18. ČERVNA! Kontaktujte obchodní oddělení - Švehlova 624, tel. 495 512 857, predprodej@klicperovodivadlo.cz, otevřeno: po-pá 9-12 a 13-18, so 9-12 hodin. - 21 -

POT&LESK

č. 10 - červen 2012

CYKLY PRO MLADÉ DIVÁKY 2012/2013 A protože jste na předchozí straně právě zjistili, jak nabitý a snad i atraktivní repertoár pro vás naše divadlo v nové sezoně připravilo, uzavírejte předplatné 2012/2013! Je výhodné, ušetříte, navíc s bonusy!

SKUPINY: ST/1–3

SKUPINA: M

PRO ŽÁKY II. STUPNĚ ZÁKLADNÍCH ŠKOL A STUDENTY STŘEDNÍCH ŠKOL DOJÍŽDĚJÍCÍ Z REGIONU SEVEROVÝCHODNÍCH ČECH

PRO ŽÁKY II. STUPNĚ ZÁKLADNÍCH ŠKOL

Začátky představení v 17.30 hodin, hrací den pohyblivý (pondělí až čtvrtek), volné sezení.

Začátky představení ve 14.30 hodin, hrací den pohyblivý (pondělí až čtvrtek), volné sezení. PĚT TITULŮ – JEDNOTNÁ CENA: 450,-Kč

PĚT TITULŮ – JEDNOTNÁ CENA: 550,- Kč

Tituly předplatného: Christian Dietrich Grabe DON JUAN A FAUST – Režie: Jiří Nekvasil / P. A. C. de Beaumarchais FIGAROVA SVATBA – Režie: David Drábek / Alexandr Grin MORGIANA – Režie: Daniel Špinar / Karel Poláček BYLO NÁS PĚT – Režie: Jan Frič / Viktor Dyk KRYSAŘ – Režie: Jan Frič

Tituly předplatného: Alexandr Grin MORGIANA – Režie: Daniel Špinar / William Shakespeare RICHARD III. – Režie: David Drábek / Václav Havel ŽEBRÁCKÁ OPERA – Režie: Daniel Špinar / Viktor Dyk KRYSAŘ – Režie: Jan Frič / Ladislav Smoček PODIVNÉ ODPOLEDNE DR. ZVONKA BURKEHO – Režie: David Drábek

SKUPINY: S a T

SKUPINA: V

PRO STUDENTY STŘEDNÍCH ŠKOL

PRO STUDENTY VYSOKÝCH ŠKOL

Začátky představení v 19.00 hodin, hrací den pohyblivý (pondělí až čtvrtek), volné sezení.

SEDM TITULŮ – JEDNOTNÁ CENA: 900,- Kč

SEDM TITULŮ – JEDNOTNÁ CENA: 950,- Kč

Tituly předplatného: RICHARD III. – Režie: David Drábek / Juliusz Machulski SEXMISE – Režie: Šimon Caban / Václav Havel ŽEBRÁCKÁ OPERA – Režie: Daniel Špinar / Viktor Dyk KRYSAŘ – Režie: Jan Frič / Ladislav Smoček PODIVNÉ ODPOLEDNE DR. ZVONKA BURKEHO – Režie: David Drábek / Dva kupony: První na výměnu za vstupenku dle výběru na IX. Divadelní festival Čekání na Václava (28. 9. - 28. 10. 2012) a druhý na IX. Mezinárodní festival Divadlo evropských regionů (21. - 30. 6. 2013).

Tituly předplatného: RICHARD III. – Režie: David Drábek / Juliusz Machulski SEXMISE – Režie: Šimon Caban / Václav Havel ŽEBRÁCKÁ OPERA – Režie: Daniel Špinar / Viktor Dyk KRYSAŘ – Režie: Jan Frič / Ladislav Smoček PODIVNÉ ODPOLEDNE DR. ZVONKA BURKEHO – Režie: David Drábek / Dva kupony: První na výměnu za vstupenku dle výběru na IX. Divadelní festival Čekání na Václava (28. 9. - 28. 10. 2012) a druhý na XIX. Mezinárodní festival Divadlo evropských regionů (21. – 30. 6. 2013).

Přihlášku k předplatnému obdržíte v předprodeji divadla, Švehlova 624, Hradec Králové, telefon: 495 512 857, e-mail: predprodej@klicperovodivadlo.cz www.klicperovodivadlo.cz - 22 -

č. 10 - červen 2012

POT&LESK

en d ý d ž a K : M ĚTE D L A V I ! T 0 S 3 . E 5 F 1 d o ě n í scé n t e l a n a k d pohá

Všem čtenářům POT&LESKu přejeme krásné léto a těšíme se na setkání v nové divadelní sezoně! Archívní čísla POT&LESKu najdete na http://www.klicperovodivadlo.cz/pot&lesk.htm Klicperovo divadlo, o.p.s., podporují:

Internetový časopis POT&LESK vydalo Klicperovo divadlo o.p.s. Hradec Králové. Redakce: Ladislav Zeman, Jana Slouková, Magdalena Frydrych Gregorová, grafická úprava: Marie Šobková. Foto: Tomáš Zeman a archív. Obchodní oddělení a předprodej vstupenek: Švehlova 624, otevřeno po-pá: 9-12 a 13-18 hodin, so: 9-12 hodin. Tel: 495 512 857, e-mail: predprodej@klicperovodivadlo.cz. Veškeré další podrobnosti o Klicperově divadle /hrací plán, výstavy v galerii U Klicperů, foto nejen z inscenací, zajímavé rozhovory, a také archivní čísla POT&LESKu/ najdete vždy na www.klicperovodivadlo.cz.

- 23 -