t'L')C,
I
Muzeum a současnost, RoztokYt ser. natur., 3 (1989J: 35 - 41
--J~
!WmL'm!t'2nll!6....!2~Q!~Lm~!Qg_!!2i! ADt8 (Hymenoptera. Pormicidae) of tbe Payel
B..
d i es k a
a
Vinařická
bora bdll
Vlad 1mír S k o u P Ý
VÝZDeB V1Dařick~ bory u Kladna Jako atraktivní entomologick~ lokality stejně jako význam podrobného faunistického zpracování zdejší entomotauny není t~eba podrobně rozvádět (viz: Skoupý, Steit 1984). Mravencům Vinařické hory nebyl~ dosud věnována zasloužená pozornost a o její myrmekotaUDě neni k dispozici iádná obsáhlejší studie. Jedinou zprávu podává Sadil (Sadil 1953). který při 8y/cb třech nsvštěvácb v roce 1943 sbíral mrayence především na stepních biotopech Jižního svahu. Celkem zde nalezl 139 kolonií a prokázal z Vinařick~ bory 13 druhd mrayencd. Neúplnost této zprávy nás podnítila k podrobnějšímu prdzkumu. který by doplnil sběry na stepi a zaměřil se i na další biotopy. Metodika
sběru
Sběry
jsme prováděli od jara 1986 a ukončili jsme je exkurzí v srpnu 1987. Vybledávsli jsme hnízda pod kameny, v trsech trávy, y ležícím dřeYě i stojících starých stromech. Celkem jsme nalezli několik set hnízd a proyšř1li desítky volně lezoucích jedincd. Třebaže sběr nebyl proyáděn kvantitativně, bylo možné pro jednotlivé biotopy stanoTtt dominantní druhy ~Yencd. Dokladový materiál. zpracoyaný 8Uchou preparací, ~e uložen v našich sbírkách. společnou
05
Vymezení a charakteristika zkoumaného území Vinařická
zhruba 4 km severně od města Kladna mezi obcemi Vinařice, Tfebichovice a Pcher,. Geologicky je tvořena stratovulkánem z nefelinického čedič~, na jehož svazích jsou kSrbonské a křídové sedimenty v rdzném stupni zvět rání (Žebera 1943). Na východě přechází pozvo~ svahem polí k obci Pcher" na jihu a zejména pak na západě a severu prudce spadá s relativním pievýěením až 150 m do údolí Vinařického a dále Svatojiřského potoka. Prdměrná roční teplota vzduchu činí v této oblasti B -,9 °C, roční úhrn srážek se pohybuje v prdměru mezi 450 - 500 mm. Maximální absolutní vý§ka je 413 m n. m. hora
l~í
Sever a severozápad Vinařické hor, je hustě porostlý listnatými a křovinatými porosty, západní stráně a jižní svah pokrývají ovocné sady, travni porosty s křovinatými mezemi a ve vrcholové partii převažují křovinaté stepní porosty. Zájmové území studovaného úseku patří podle Dostálova fytogeografického členění (in lUták, Domin 1960) do okresu Slánsko-bělohorské plošiny z obvodu převážně teplomilné flóry (Pannonicum). Podle rozdělení Československa pro potřeby faunistiky čeledi Carabidae je zkoumaná oblast součástí subareálu 2e, tj. Středočeská pahorkatina - Rakovnická plošina (Pulpán 1968). Předmětem našeho pr~zkumu byly jihozápadní a jižní strákteré pro svoji geologickou, botanickou i zoologickou hodnotu byly navrženy a vyhlášeny 15. 1. 1985 Radou OlIV Kladno za chráněný přírodní výtvor.
ně,
Přehled biotopů
vymezení sledovaného území a při stanovení jednotlivých biotopd jsme použili rozdělení, které se osvědčilo při faunistickém průzkumu střevlíkovitých brouků (Skoupý, Stei! 1984). Pro dokonalejší přehled v následující části přehled blotopd zopakujeme: 1. okolí vod - břehy Vinařického potoka v části toku od obce Při
36)
Vinařice
2.
3. 4.
5.
k mostku na silnici Vinařice - Třebichovice. sady, pastviny a meze - v dolních a středních partiích sledované oblasti převažující biotop. Je tvořen převážně třešňovými sady s dříve spásanými lučními porosty. V hořejší části silně vzrdstají nálety různých keřů a stromů. Část pastviny na východní straně je dnes přeměněna na neúrodnt§ pole. stepi - xerotermní biocenóza ve vrcholové partii s jižní a jihozápadní expozicí. Nejcennější biotop. háje - březové porosty v západní části sledované plochy, přecházející do křovinatých partií na severozápadě a severu Vinařické hory (okolí lomu). vřesoviště - leží v nejzápadnější části oblasti. Jedná se o souvislý vřesový porost ve starém ovocném sadu.
Přehled zjištěných druhů
jsme nalezli hnízda 27 druhů mravensbíran,ých Sadilem jsme .potvrdili pouz~ devět. Zbývající čtyři druhy se nám nepodařilo prokázat. Od roku 1943 bylo na Vinařické hoře sbíráno celkem 31 druhů mravenců. Přehled druhů je sestaven podle výskytu na jednotlivých biotopech. U význačných druhů uvádíme sběratele, datum a bližší údaje. U běžných druhů pouze sběratele: SA = Sadil, SK • Skoupý, BE = Bezděčka. Dominantní druh je označen 1+1, charakteristické druhy pro daný biQtop označeny lol, význač né druhy označeny I!/. ců.
1.
V Ze
průběhu průzkumu
třinácti druhů
o k o 1 í vod druhy: o Myrmica ruginodis Nyl. Lasius flavus F. + Lasius niger L.
zjištěné
2.
sady, druhy:
zjištěné
p a s t v i n y a mez e Myrmica rubra L. Myrmica ruginodis Nyl. Myrmica scabrinodis Nyl. Lasius emarginatus Ol. +0 Lasius flavus P.
BE BE BE BE
SK,BE SK SK,BE SK,BB
()7
o Lasius niger L. Lasius umbratus Hyl. Formica ruf'a L. o Formica ruf'ibarbis F.
SK,BE SK,BE BE BE
3.
s tep i zjištěné druhy: o Myrmica sabuleU Keln. Uyrmica scabrlnodis Hyl. Myrmica schencki Em. Myrmioa specioides Bondr. Leptothorax lnterruptus Sch. Leptothorax muscorum Hyl. Leptothorax unif'asciatus Latr. Diplorhoptrum f'ugax Latr. Tetramorium caespitum L. Strongylognathus testaceus Sch. Anergates atratul~s Sch. Taplnoma erraticum Latr. +O Lasius alienus porst. Laaius emarg1natus Ol. Lasius f'lavus P. Plagiolepis pygmaea Latr. Pomica sangulnea Latr. Pomioa pratensis Retz. o Pomica cunicularia Latr.
SA,SK,BR SA,.SK,BR BE SA,SK,BE SA SK,BE SK,BE BA, SK,BR SA,SK,BR SK,BR SK,BR
BA SA,SK,BR SK,BR BA, SK,BR
BA SA,SK,-BR BR BA,SK,BR
Parazitiokl druh Anergates atratulus Sch. byl nalezen poprvé dne 15. 6. 1987 na rozhraní vrcholové travnaté stepi a pole v. východní ěásU Vinařické hory. Celke.. byla nalezena "tři hnízda s hostitelským mravencem Tetramorium caespitum L. vždy pod kmeDJ několik metrd od sebe vzdálenými. Ve všech třeoh hnízdech toho dne nalezeno velké množství 1maturních i zrali.ch dospělc6 druhu Anergates a jejich kukel. Dne 18. 8. 1987 byla v jednom z těohto hnízd vedle dělnic Tetramorium nalezena jedna silně f1sogastrická samička Anergates. Druhý parasitický mravenec Strongylognathus testaceus Sch. byl nalezen 15. 8. 1987 na východním okraji skalnaté stepi nedaleko jižního vrcholu Vlnařické hory. Dělnice Strongylognathus byly nalezeny ve dvou hnízdech hostitelského dru38)
bu Tetremodum 08881'i tUlI L. situo'Yaa,fcb pod ..niílll1 k_Dl. V ~ednOlD z těcbto bnÍ2d byly kromě dělnic paraz1ta nalezeDY i jeho okřídlená sami~ky.
4.
b' 3 e
zjiitěná
5.
druhy: + Kyrmica scabrlnodis Byl. ~rm1ca apecioides Bondr. o Leptothorax DYlanderi lOrst. Leptothoraz tuberum P. o Leptothorax unifaeciatus Latr. Camponotua 11gniperda Letr. Lasius brunneue Latr. o Lasius emars1natua Ol. Lasiue niger L. Lasius umbratue Byl. Pormica fusca L.
'Y' e s o 'Y i i t I druhy: Myrmica sabuleUlleln. lIyrm1ca scabrlnodis'Byl. D1plorhoptrum fugae tatr. o Tetremorlum caesp1tum L. Camponotus 11gniperda Latr. Lasius alienus porst. +O LaSiUB tla'YUs P. o PormicB rufibarbis P. Pormica rufa L.
Bjištěná
BI BI BI: BI BI: BI: BI: BI BI: BI
SK, BI
SK,BE SK SK, BI:
SK, BI SK SK,BE SK,BE SK,BE SK
Shrnutí
Celkem bylo na p~ti rOzných biotopecb zjištěno 31 druh~ mravenc~. Jako nejbohatší se ukázal biotop stepi se 20 druny mravenc~, rlále háje - II dr.uh~, vfesoviitě - 9 druh~, sady, pastviny a meze - 9 druhů. Nejchudším biotopem j80u břehy Vinařického potoka 8e 3 druhy mravenců. Ze 31 zjištěných druh~ náleží k jednotlivým Booseografickým prvkům: boloarktický 5 drub~ palearkt1cký 12 druh~ eurosibiřský 4 drul~
()9
evropský euromediterrání pontomediterrání
mediter~ání
2 druhy 5 druhd 1 druh 2 druhy
Skladba myrmekofauny Vinařické hory podle přísluěnosti k uvedeným zoogeografickým prvkdm odpovídá poloze l~kality ve středních Čechách s geologickou pfíslušností.k Českému stře dohoří. Teplomilné druhy mravencd byly zjištěny výhradně na stepi a ve světlÝch hájích. V porovnání s rokem 1943 se v současnosti nepodařilo prokázat výskyt čtyř teplomilných druhd mravencd (Tapinoma erraticum Latr•• Plagiolepis pygmaea Latr., Leptothorax ~terruptus Sch. a Myrmec1na graminicola Latr.). vesměs prvkd mediterráních a euromediterráních. To by mohlo signalizovat negativní mikroklimatické změny stepní biocenózy způsobené jejím zardstáním doprovázené prdnikem konkurence schopných mravencd. Uvedený
nepovažujeme za definitivní a vyčerpáva že náš prdzkum Vinařické hory prokázal výskyt třetiny z celkového poětd druhd mravencd žijících v Čechách, považujeme za jisté, že zde mohou být prokázány další druhy, jako Ponera coarctata Latr•• Stenamma westwoodi West., Leptothorax acervorum P., Lasius fulig1nosus Latr. a jiné. jící.
přehled
Přesto.
Závěr
V letech 1986 a 1987 jsme na Vinařické hoře u Kladna prokázali výskyt 27 druhd mravencd. Doplněním o starší údaje (Sadil 1953) se celkový počet zvýšil na 31 druhd. Ze 13 Sadilem dříve sbíraných druhd se již nepodařilo prokázat čtyři významné xerotermni druhy, což by mohlo svědčit o negativních změnách stanovištních podmínek stepní biocenózy. K významným výsledkům průzkumu patří nálezy sociálně parazitických mravenců Anergates atratulus Se. a Strongylognathus testaceus Sch.
40)
Swmnary The faunistic research of myrmecofauna of "Vinařická hora" near the town Kladno has demonstrated in the years 1986 ~ 1987 the occurence of 27 species of ents. ~rom 13 previously presented species (Sadil. 1953) did not prove 4 significant xerotherm species. what cen give the evidence for negative changes of steppe biocaenose. To meaningfu~ results of research belong the finds of social paras1tic ents Anergates atratulus Schenck and Strongylognathus tastaceus Schenck. Literatura Puták J., Domin K•• 1960: Bibliografia k flóre ČSR do r. 1952. ~ Slovenská akademie věd. Bratislava. Kutter H., 1977: Hymenoptera ~ Formicidae. Insecta llelvetica, sv. 6, 298 pp. Pulpán J., 1968: Stanoveni areáld a subnre41d Československa vzhledem k faunistice brouků čeledi Carabidae (Coleopters) a Dodr-tky v roce 1972. - Acte ~us. Reginaehradec., s. A. 12: 85 - 104. Sadil J., 195): Příspěvek k pozn~ní Mravenců širěího okoli Prahy. Ročenka Čs. spol. entomol., 50. str. 20) - 205. Skoupý V., Steif J., 1984: Střevlikoviti (Coleoptera, CBra~ bidae) Vinařické hory, Bohemia centralis, Praha, 1), str. 279 - 286. Žebera K., 194): Geologie Vinařické hory. - Královská česká společnost nauk, Preha.
Recenzent: RNDr. P. Štifter
Adresy
Došlo 1. 2. 1988
autorů:
Gagarinova 456, 78) 65 ~~riáneké údolí prom. biol. Vlad imir Skoupý, Žilina 149, 27) Ol Kamenné Žehrovice
Pavpl
Rezděčka,
(41