cyklusPodzimní2022
Jaroslav Kristek předseda FK Jihlava
„Každý člověk má své sny, touhy, přání. Podívat se do nejrůznějších koutů světa, cestovat do minulosti, do vesmíru, umět létat, být nevidi telný, zažít nádherný vztah, vyřešit partnerskou krizi, stát se hrdinou, umět žít se vztyčenou hlavou na okraji společnosti, snášet těžké rány osudu, potrestat bezpráví, zvítězit nad zlem, nad sebou samým, … Ne každému je přáno, aby se mu všechny sny splnily – ale je tu jedno nádherné kouzlo jménem FILM, které – byť zprostředkovaně – dokáže splnit téměř jakékoli přání.“
Program podzimního cyklu září – prosinec 2022 hrací den pondělí (s výjimkou mimořádných víkendových projekcí), začátky představení v 19:30 hod., kino Dukla, Jihlava ZÁŘÍ 5. 9. Na cestě | pásmo Nelehké dospívání 12. 9. Trvalá dovolená | pásmo Jim Jarmusch 19. 9. Řeka | dokumentární večer 26. 9. Krásné bytosti | pásmo Nelehké dospívání ŘÍJEN 3. 10. Jedna sekunda 10. 10. Podivnější než ráj | pásmo Jim Jarmusch 17. 10. Good Old Czechs | dokumentární večer 31. 10. Nekonečné léto | pásmo Nelehké dospívání LISTOPAD 7. 11. Tajuplný vlak | pásmo Jim Jarmusch 14. 11. Utéct | dokumentární večer 21. 11. Čtverec 28. 11. Muréna | pásmo Nelehké dospívání PROSINEC 5. 12. Mrtvý muž | pásmo Jim Jarmusch 12. 12. Nejkrásnější chlapec na světě | dokumentární večer 19. 12. Svátky klidu a míru | předvánoční představení 30. 12. Tenkrát podruhé | předsilvestrovský večer 5
5. září 2022 Na cestě (Jadde Khaki) Írán, 2021, DCP, barevný, persky, české titulky, 93 minut Námět, scénář, režie: Panah Panahi Kamera: Amin Jafari Hudba: Peyman Yazdanian Produkce: Mastaneh Mohajer, Panah Panahi, Jafar Panahi Hrají: Hassan Majooni, Rayan Sarlak, Pantea Panahiha a Amin Simiar a další Ocenění (výběr): 2021 – MFF Mar del Plata – Nejlepší film meziná rodní soutěže Sociální kritika byla vždy hlavním tématem íránských filmů, jež rezonovaly na filmových festivalech. Už první díla tzv. íránské nové vlny reagovala v 60. letech na tvrdou cenzuru, která neukazovala skutečné problémy, které lidé řešili. Druhou íránskou vlnu datujeme do 90. let a pádu represivního režimu dynastie Páhlaví, třetí íránskou vlnu pak do posledních let (za katalyzátor lze považovat Arabské jaro). Snímek Na cestě skvěle rozebírá své postavy: malé hyperaktivní dítě, které chce vidět svět, snaživého bratra a tiché rodiče. Motiv rodiny, která cestuje pouští, je skvělou scenáristickou a režisérskou volbou: na půdo ryse čtyř rozličných postav Panahi zkoumá to, co vře uvnitř společnosti, ale zároveň nabízí díky skvělým hereckým výkonům a vzájemné energii nemálo komediálních scén. Do světa celovečerního filmu tak vstupuje Panah Panahi podobně působivě jako jeho otec Jafar Panahi se svým debutem Bílý balónek (1995). Oba filmy provází malé dítě, snažící se zorientovat v nepochopitelném světě dospělých. Panah Panahi se narodil v Íránu roku 1984, studoval film na Teherán ské univerzitě umění a během této doby režíroval svůj první krátký film. Narodil se sice do filmařské rodiny, ale jak sám říká, samotný fakt, že jeho otec Jafar je považován za jednoho ze zásadních íránských 7 pásmo Nelehké dospívání
Jim Jarmusch (nar. 22. 01. 1953 Akron, Ohio, USA) – režisér, scená rista, střihač, kameraman, producent, herec, skladatel. Jeden z nej významnějších režisérů americké nezávislé scény se narodil v rodině úředníka a filmové recenzentky. Už od útlého věku navštěvoval místní kino a mladý Jim obvykle zhlédl dva až tři filmy za den. S jinými, umě lečtějšími filmy se setkal až ve svých sedmnácti letech, kdy odešel pásmo
8 filmařů vůbec, bylo to pro něj spíše obtíží. Bál se totiž srovnání s tvor bou otce. Celovečerní debut tak představil až roku 2021, konkrétně na MFF Cannes. Režijní filmografie: Na cestě (2021)
Jim Jarmusch
(Permanent Vacation) USA, 1980, DCP, barevný, anglicky, české titulky, 75 minut Scénář, režie, produkce: Jim Jarmusch
12. září Trvalá2022dovolená
Kamera: Tom DiCillo, James A. Lebovitz Hudba: John Lurie, Jim Jarmusch Hrají: Chris Parker, Leila Gastil, John Lurie, Richard Boes, Ruth Bolton, Sara Driver, Frankie Faison, Eric Mitchell a další. Ocenění: MFF Mannheim-Heidelberg 1980 – Cena Josefa von Stern berga (Jim Jarmusch) Trvalá dovolená je celovečerním debutem Jima Jarmusche. Ústřední postava Aloysius Parker je tulák bez domova, bez vzdělání, bez práce, bez otce a s matkou dlouhodobě zavřenou na psychiatrii. Ve svých šest nácti letech Allie zažívá nejrůznější setkání s dalšími vyděděnci, z nichž většina utíká tak jako on před realitou všedních dnů a žije ve svém vlastním vnitřním světě. Toulá se ulicemi New Yorku a snaží se najít místo, které by se mu zamlouvalo a kde by mohl zakotvit.
19. září 2022 Řeka (River) Austrálie, 2021, DCP, barevný, anglicky, české titulky, 75 minut
Hudba: William Barton, Piers Burbrook de Vere, Richard Tognetti
dokumentární večer do New Yorku. Studoval literaturu a jeho největším přáním bylo stát se spisovatelem. V posledním semestru strávil několik měsíců v Paří ži, kde z nedostatku finančních prostředků a nadbytku volného času zhlédl celou tehdejší francouzskou filmotéku a díky tomu se v jeho spisovatelské tvorbě začaly objevovat stále častěji filmové obrazy. Po návratu do New Yorku se přihlásil ke studiu na filmové fakultě Newyorské univerzity, kam byl jako jediný přijat bez předchozích filmo vých zkušeností, jen na základě svých textů a fotografií. Režijní filmografie (výběr): Trvalá dovolená (1980), The New World (1983, KF), Podivnější než ráj (1984), Mimo zákon (1986), Talking Heads: Storytelling Giant (1988, videokompilace), Tajuplný vlak (1989), Noc na Zemi (1991), Tom Waits – I Don‘t Wanna Grow Up (1993, hudební videoklip), Káva a cigarety III – Někde v Kalifornii (1995, KF), Mrtvý muž (1995), Rok koně (1997, dok.), Ghost Dog – Cesta samuraje (1999), Zlomené květiny (2005), Gimme Danger (2016, dok.), Paterson (2016), Mrtví neumírají (2019), Cat Power: A Pair of Brown Eyes (2022, hudební videoklip)
Režie: Jennifer Peedom Scénář: Jennifer Peedom, Robert Macfarlane
Kamera: Yann Arthus-Bertrand, Ben Knight, Sherpas Cinema, Renan Ozturk, Pete McBride
Produkce: Jennifer Peedom Hrají: Willem Dafoe (vypravěč) Ocenění: Cena diváků z filmového festivalu na Floridě (2022) Nejdřív vás ohromí, potom zneklidní a nakonec přináší naději. Film 9
10
Řeka bere diváky na cestu prostorem a časem, pokrývá šest světadílů a prostřednictvím nejmodernějších filmařských prostředků včetně satelitních záběrů představuje řeky z perspektiv, jaké jsme ještě neviděli.
Výsledkem spojení obrazu, hudby a střídmého poetického komentáře je snový a působivý snímek, který oslavuje nespoutanost říčních toků a zároveň upozorňuje na jejich zranitelnost. Řeka je druhým dílem plá nované trilogie celovečerních dokumentů mapujících vzájemný vztah krajiny a člověka. První, Hora (viz podzimní cyklus 2018), se stal ko merčně nejúspěšnějším dokumentárním filmem v domovské Austrálii. V českých kinech ji díky filmovým klubům vidělo více než 7 000 diváků. Zatímco Hora vyprávěla o lidech, kteří vysoko v horách hledají výzvy a rizika, Řeka přináší mnohem obecnější příběh. Vždyť základní potřeba čerstvé vody je společná všem. Jak se říká v básni W. H. Audena: „Tisíce žily bez lásky, bez vody ani jeden.“ Environmentálním dokumentem nás provede podmanivý hlas Willema Dafoea. Zásluhou několika z nejlepších kameramanů živé přírody na světě a hudebního doprovodu na cestě od Bacha po Radiohead se jedná o mimořádný filmový zážitek, který je nutné vidět na co největším plátně. A konečně, Řeka přiměje diváky, aby přemýšleli o tom, co znamená „myslet jako řeka“ – snít po proudu času o dlouhodobých důsledcích našich činů v současnosti – uvažovat o tom, co znamená být dobrými předky. Jennifer Peedom je australská režisérka známá pro své působivé portréty hrdinů ocitajících se v extrémních podmínkách. Její filmy byly uvedeny na desítkách světových festivalů (IDFA Amsterdam, Sheffield, Toronto). Byla nominována na cenu BAFTA. Snímek Šerpa je doku mentární rekonstrukcí výstupu na Mount Everest, během něhož pod lavinou zemřelo šestnáct nepálských šerpů najatých zahraničními ho rolezci. Nejen na neblahé důsledky komercionalizace horolezectví se Peedom zaměřuje také v Hoře, inspirované knihou britského spisova tele Roberta Macfarlanea Hory v hlavě, která podrobně mapuje dějiny komplikovaného vztahu člověka a hor. Režijní filmografie: Solo (2008), Zázrak na Everestu (2008), Šerpa (2015), Hora (2017), Řeka (2021)
Guðmundur Arnar Guðmundsson se narodil v islandském Reykjavíku roku 1982. Studoval na islandské Akademii výtvarných umění a vy studoval také scenáristiku v Dánsku. Oba jeho celovečerní filmy se zakládají na reáliích, které sám zažil, nicméně příběhy filmů jsou vždy fikční. Základní složkou jeho filmů je specifická vizualita, připodobni telná magickému realismu, protože kombinuje reálné a snové pasáže. pásmo Nelehké dospívání
11 26. září Krásné2022bytosti (Berdreymi) Island/Dánsko/Švédsko/Nizozemsko/Česko, 2022, DCP, barevný, is landsky, české titulky, 123 minut Námět, scénář, režie: Guðmundur Arnar Guðmundsson Kamera: Sturla Brandth Grøvlen Hudba: Kristian Eidnes Andersen Produkce: Anton Máni Svansson Hrají: Birgir Dagur Bjarkason, Áskell Einar Pálmason, Viktor Benóný Benediktsson, Snorri Rafn Frímannsson a další Ocenění (výběr): 2022 – MFF Berlinale – Nejlepší evropský film Pano ramy podle Europa Cinemas, 2022 – MFF Taipei – Zvláštní cena poroty v soutěži nových talentů Coming-of-age snímky, tedy filmy vyprávějící o dospívajících, platí za evropský trend posledních let. Největší popularitu si vydobyly v sever ských zemích a ani Island není výjimkou. Vyrůstání v kulisách drsné krajiny, pocit vykořeněnosti a odtrženosti od okolního světa ukazuje snímek Krásné bytosti na hlavním hrdinovi filmu, čtrnáctiletém Ballim. Pochází z rozvrácené rodiny, je šikanován každým v okolí – až na jednu výjimku. Skupina tří kluků si ho vezme pod svá křídla a je mu oporou. Guðmundur Arnar Guðmundsson přichází po svém zásadním debutu Kamenné srdce (2016) s dalším surovým a zároveň nádherně poetickým snímkem o síle přátelství, co hory přenáší. Světová premiéra proběhla v přehledové sekci Panorama letošního MFF Berlinale.
3. října Jedna2022sekunda (One Second/Yi miao zhong) Čína, 2020, DCP, barevný, čínsky, české titulky, 105 minut Režie: Yimou Zhang Scénář: Yimou Zhang, Jingzhi Zou Kamera: Xiaoding Zhao Hrají: Yi Zhang, Wei Fan, Ailei Yu, Haocun Liu, Yang Yu, Yan Li, Rui Cao a další Ocenění (výběr z 24 cen a 27 nominací): Berlinale 2019 – Yimou Zhang (Zlatý medvěd za nejlepší film – nominace), Asijské filmové ceny 2021 – Yimou Zhang (Nejlepší režie) – Yi Zhang (Nejlepší herec), Fil mový festival Faro Island 2021 – Yimou Zhang (Nejlepší režie), Miami Film Festival 2022 – Yimou Zhang (Cena Rene Rodriguez Critics) Příběh filmu je posazen do období čínské kulturní revoluce. Není to však kritika této etapy v historii Číny, ale jedná se v prvé řadě o oslavu kinematografie jako takové a o vyznání tvůrce ze své lásky k filmové mu Zhangumění.Jiusheng
je vězněn v pracovním táboře. Z tábora uteče s jed ním jediným cílem – chce najít ukradený filmový kotouč, ve kterém je mimo jiné i krátký záběr jeho dávno ztracené dcery. Na pátrání není sám, připojí se k němu Liu, osiřelá dívka, která se živí krádežemi. Liu prošla dosti těžkým údobím a uvítá možnost mít někoho vedle sebe. Na pátrání po ukradeném filmu jsou tedy dva – Zhang Yimouův příběh o síle kinematografie, s nádhernou vizuální stránkou, smyslem pro humor a velkým filmovým srdcem může začít. 12 Ve své tvorbě se věnuje zejména mladým lidem, čímž se vrací do vlast ního dospívání na Islandu 90. let minulého století. Režijní filmografie: Kamenné srdce (2016), Krásné bytosti (2022)
Yimou Zhang (nar. 2. 4. 1950, Xi‘an, Shaanxi, Čína) - režisér, scená rista, herec, kameraman, producent. Zhang zažil poněkud problema tické dětství z důvodu politického smýšlení svých rodičů. Za kulturní revoluce, která začala v roce 1966, odešel ze střední školy pracovat na farmu. Po revoluci se začal věnovat fotografování, řada jeho snímků byla pu blikována v časopisech. Pak se rozhodl studovat filmovou akademii ve městě Beijing (jediná filmová škola v Číně). Ve svých 31 letech školu úspěšně absolvoval.
13
Poté pracoval jako kameraman pro filmové studio Guangxi. V roce 1984 se podílel na svém prvním projektu - filmu ONE AND EIGHT. Ve stejném roce také vznikl ve spolupráci s jeho spolužákem z akademie Chenem Kaige film YELLOW EARTH, který je označován za počátek takzvané Páté generace čínských režisérů. Jeho celovečerním debutem se stal válečný film RUDÉ POLE, díky kte rému se Zhang rázem stal světově známým a vysloužil mu mj. cenu Zlatý Yimoumedvěd.Zhang
je uznávaným čínským režisérem, jeho filmová díla s nádherným vizuálním rukopisem oslovují diváky na celém světě bez ohledu na politické smýšlení, náboženské vyznání, rasu či národnost. Režijní filmografie (výběr): Rudé pole (1987), Zavěste červené lucer ny (1991), Lumière & spol. (1995, dok.), Cesta domů (1997), Nikdo nesmí chybět (1999), Metropolitan Opera: Live in HD (2006, seriál), Klan létajících dýk (2004), Květy války (2011), Stories Through 180 Lenses (2014, dok.), Velká čínská zeď (2016), Jedna sekunda (2020), Ju ji shou (2022) Oficiální stránky filmu: onesecond-movie.com
Jim Jarmusch – viz str. 6, 12. 9. Trvalá dovolená pásmo Jim Jarmusch
14 10. října Podivnější2022 než ráj (Stranger Than Paradise) USA/Západní Německo, 1984, DCP, černobílý, anglicky, české titulky, 89 minut Režie: Jim Jarmusch Scénář: Jim Jarmusch Námět: Jim Jarmusch Kamera: Tom DiCillo Hudba: John Lurie Produkce: Sara Driver Hrají: John Lurie, Eszter Balint, Richard Edson a další Ocenění (výběr): 1984 – MFF Cannes – Zlatá kamera, 1984 – MFF Locarno – Zlatý leopard, 1985 – MFF Sundance – Zvláštní zmínka poroty Když se řekne americký film, většina diváků si vybaví mainstreamo vý snímek napsaný v klasické trojaktové struktuře, s jednoznač nými hrdiny, jasnou hranicí mezi dobrem a zlem, zkrátka film stojící na silném příběhu a emocích. Americké nezávislé filmy, které začaly už v 60. letech vznikat mimo Hollywood, se proti těmto schématům vymezují. Jim Jarmusch patří vedle Woodyho Allena mezi přední tvůrce americké nezávislé scény. V jednom ze svých stěžejních filmů Podivněj ší než ráj pracuje s epizodickým vyprávěním, minimalistickou stylizací a autentickým herectvím. V rozvláčném tempu rozebírá pocity melan cholie, osamění, odcizení, život v jiné zemi. Jedná se zároveň o dílo, kterým si Jim Jarmusch vydobyl respekt a světové renomé.
V dokumentu nás tak tito dva pozorovatelé za použití archivních sním ků a záběrů postupně provádějí válečným děním v Německu, Polsku, Francii, Velké Británii, Orientu, Sovětském Svazu a na Slovensku. Před každým startem přemáhali strach ze smrti, po přistání často oplakávali padlé kamarády, ale také oslavovali další přežitý den. Ač měli naprosto odlišné povahy, některé vlastnosti měli společné – byli skromní, ne okázalí, obětaví, a přitom velmi vtipní – zkrátka opravdoví Good Old Czechs. Byť se jedná o dokument ze smutného a tragického údobí lid stva, z filmu čiší čirá radost, která se prostřednictvím filmového plátna dostává až do srdcí diváků. Tomáš Bojar (nar. 1981 Praha, ČSSR) – režisér, scenárista, producent. Vystudoval politickou filosofii a právo na Univerzitě Karlově. Filmové tvorbě se věnuje od roku 2003, zprvu jako scenárista, později i jako režisér, dramaturg a producent (ve společnosti Cinema Arsenal). V au torském tandemu s režisérem Pavlem Abrahámem vytvořil filmy Hlavní hvězdou jsou piva (2004), Česká RAPublika (2008). dokumentární večer
15 17. října 2022 Good Old Czechs Česká republika/Slovensko, 2022, DCP, dok., černobílý, česky, 83 minut Režie: Tomáš Bojar Scénář: Tomáš Bojar, Marek Šindelka Hudba: Stroon Produkce: Gordon Lovitt, Petr Soukup, Petra Ptáčková Hlasy letců: Jan Foukal, Miroslav Pecháček Vzpomínky stíhacího pilota Františka Fajtla a palubního střelce Filipa Jánského (vlastním jménem Richard Husmann), kteří sloužili nejprve na západní a později také na východní frontě. Oba byli připraveni přinášet oběti pro svou vlast. A oba také mimořádně citlivě vnímali okolní dění –nejen válečné, ale neunikl jim žádný detail, ani věci zdánlivě nedůležité.
30. října Nekonečné2022 léto (Odödliga) Švédsko, 2015, DCP, barevný, švédsky, české titulky, 103 minut Režie: Andreas Öhman Scénář: Andreas Öhman Námět: Andreas Öhman Kamera: Niklas Johansson Hudba: David Engellau, Love Martinsen Produkce: Bonnie Skoog Feeney, Johannes Hobohm Hrají: Madeleine Martin, Filip Berg, Fanny Ketter, Torkel Petersson, Lea Stojanov a další Öhmanův příspěvek do žánru coming-of-age dramat je o poznání drs nější než většina těch ostatních, které jsme ze severu Evropy zvyklí vídat. Nese samozřejmě společné znaky: pracuje se severským černým humorem, představuje typické outsiderské hrdiny. Jednání postav nicméně nechává zacházet až do extrémních poloh. Vypráví příběh Isaka a Em, kteří se potkali úplnou náhodou, ale hned věděli, že to je láska na první pohled. Přestože se znají necelý den, vydávají se společně na nespoutanou cestu Švédskem. Bez nějakého konkrétního cíle navzájem pokoušejí hranice sebe samých, testují morální a společenská tabu, překračují meze zákona. Nekonečné léto je skvělá letní road-movie, která neotřelým způsobem pohlíží na současné problémy teenagerů. pásmo Nelehké dospívání
16 Režijní filmografie vč. spolurežie: FC Roma (2016), Pět statečných (2018, seriál – 5 epizod – E04 Svatba, E05 Svoboda, …), Mimořádná zpráva (2018), Letní hokej (2019), Milionář mezi námi (2020, pořad), Maďarská čítanka (2021, seriál), Zkouška umění (2022), Good Old Czechs (2022) Oficiální stránky filmu: pilot-film.cz/good-old-czechs
Tajuplný vlak (Mystery Train) USA, Japonsko, 1989, DCP, barevný, anglicky, české titulky, 113 minut Režie: Jim Jarmusch Scénář: Jim Jarmusch Kamera: Robby Müller Hudba: John Lurie Produkce: Jim Stark Hrají: Masatoši Nagase, Júki Kudó, Cinqué Lee, Nicoletta Braschi, Tom Noonan, Sara Driver, Richard Boes, Steve Buscemi, Vondie Curtis-Hall, D‘Army Bailey, Tom Waits, Jodie Markell, Joe Strummer, Elizabeth Bracco, Rick Aviles, Jim Stark, Sy Richardson, Screamin‘ Jay Hawkins, Rockets Redglare Ocenění: Cannes (1989) – cena za nejlepší umělecký přínos Děj svého čtvrtého celovečerního filmu režisér Jim Jarmusch umístil do Memphisu, rodiště známého zpěváka Elvise Presleyho. Tady se odehrá vají tři tragikomické povídky, které obrazně tvoří vagóny téhož vlaku. Vtipné a nezvyklé je zobrazení města očima cizinců. První povídka je o mladém manželském páru z Japonska, dvojice přijela za rokenrolovými hrdiny a ještě si naplánovala návštěvu Gracelandu. V druhé části pásmo Jim Jarmusch Andreas Öhman pochází z teoretického prostředí, studoval totiž fil movou vědu na Stockholmské univerzitě. Vždy ale věděl, že se chce věnovat natáčení. Už ve svých dvaceti při premiéře krátkometrážního filmu napsal: „Miluju scénáře, fotky, hraní, režírování, prostě cokoliv související s filmem. Jednoho dne budu dělat tu práci, kterou jsem vždycky chtěl, do té doby budu bojovat.” Celovečerní debut představil v pětadvaceti letech, roku 2010. Režijní filmografie: Simonův vesmír (2010), Náruč děvky (2012), Ne konečné léto (2015)
17 7. listopadu 2022
Jim Jarmusch – viz str. 6, 12. 9. Trvalá dovolená 14. listopadu 2022 Utéct (Flugt/Flee/Flykt/Flukt) dánsky,nělsko/Itálie/Finsko,Dánsko/Francie/Švédsko/Norsko/USA/Slovinsko/Estonsko/Špa-2021,DCP,dokumentární/animovaný,barevný,českétitulky,93minut Scénář a režie: Jonas Poher Rasmussen dokumentární večer
18
Italka Louisa čeká na letadlo, jež jí má odvézt rakev se zemřelým man želem zpět do Říma, vše se ale poněkud zkomplikuje. Poslední pojednává o skupince nočních výtržníků, kteří se uchýlí do téhož hotýlku... Povídky Daleko od Jokohamy, Duch a Ztraceni ve vesmíru se dějově ne prolínají, ačkoliv se odehrávají stejné noci a ve stejném městě, a všech ny vyvrcholí v tomtéž místě (zchátralém hotelu v Memphisu). Přestože jsou jejich příběhy nezávislé, v průběhu filmu se postupně ukazuje, jak humorně na sebe odkazují. Nezávislý filmový tvůrce jakoby byl fas cinován vytvářením souvislostí mezi různými prvky vyprávění, a tak prostřídá hned několik žánrů, přes nekonvenční variaci na romantickou komedii, duchařský příběh až po svérázný kriminální thriller. Film je po ctou italské a japonské kultuře v americkém stylu. Výchozím bodem pro scénář bylo herecké obsazení přátel a spolupracovníků z předchozích filmů, pro které Jarmusch koncipoval postavy, zatímco formální struk tura snímku byla inspirována studiem literárních forem. Hudbu složil starý Jarmuschův přítel John Lurie, který hrál v jeho předešlých filmech Mimo zákon (1986) a Podivnější než ráj (1984). Jde o první film, ve kterém Jarmusch opustil do té doby svou typickou černobílou kameru, přesto si pečlivě hlídal jeho barevné vyznění. Díky japonské koprodukci byl snímek natočen s mnohem vyšším rozpočtem než jeho dřívější filmy. Na filmových festivalech se těšil ohlasu kritiky, která byla v drtivé vět šině pozitivní, recenzenti chválili strukturu vyprávění, humor a filmové postavy. Někteří režisérovi vytkli, že film není dostatečně dobrodružný.
Hudba: Uno Helmersson Produkce: Monica Hellström, Signe Byrge Sørensen, Charlotte de La Gournerie Ocenění (výběr z 91 cen a 138 nominací): British Independent Film Awards (BIFA) 2021 – Jonas Poher Rasmussen, Monica Hellström, Signe Byrge Sørensen (Nejlepší mezinárodní nezávislý film), European Film Awards 2021 – Jonas Poher Rasmussen (Nejlepší dokument), Jonas Poher Rasmussen (Nejlepší animovaný film), Jonas Poher Ras mussen (Univerzitní cena) Deset zemí koprodukovalo tento film, aby vůbec mohl vzniknout. Ústřední téma je však společné pro všechny koprodukující státy, v přeneseném smyslu slova pro celý dnešní svět. Najdou se lidé, a není jich vůbec málo, kteří donekonečna před něčím utíkají. Před útlakem společnosti, před svou sexuální orientací, před sebou samotnými. Jaká je šance, že člověk plný vnitřních rozporů najde v běhu času to správné místo, kde dojde ke zklidnění své mysli a naplnění svých pocitů? Formou netradičního animovaného dokumentu vypráví třicetišestile tý uznávaný akademik svému příteli a bývalému spolužákovi Jonasi Poherovi Rasmussenovi svůj mimořádný příběh dětského utečence z Afghanistánu, upřímný příběh sebepoznání a znovuobjevení významu slova domov. Jonas Poher Rasmussen (nar. 19. 5.1981, Kalundborg, Dánsko) – re žisér, scenárista, producent, kameraman, střihač. Režijní filmografie (výběr): Easa 2002: A Journey to Vis (2003, dok.), Closed Doors (2008, KF), Pátrání po Billovi (2012. dok.), Jak to bylo (2015, dok.), Utéct (2021, dok.) Oficiální stránky filmu: www.finalcutforreal.dk/flee
19
Ruben Östlund se narodil ve Švédsku roku 1974. Od roku 1998 stu doval film na göteborgské univerzitě, první celovečerní film představil roku 2004. Jeho filmy jsou často popisovány jako sociologické sondy, zajímá ho chování lidí v krajních situacích. Mezinárodně zaujal sním kem Hra (2011) o dětských zlodějích a proslul dramaty Vyšší moc (2014) a Čtverec (2017), všechny uvedeny s velkým úspěchem na
20 21. listopadu 2022 Čtverec (The Square) Švédsko/Německo/Francie/Dánsko, 2017, DCP, barevný, švédsky a anglicky, české titulky, 142 minut Námět, scénář, režie: Ruben Östlund Kamera: Fredrik Wenzel Produkce: Erik Hemmendorff Hrají: Claes Bang, Elisabeth Moss, Dominic West, Terry Notary, Sofie Hamilton, Christopher Læssø a další Ocenění (výběr): MFF Cannes 2017 – Zlatá palma za nejlepší film, Evropské filmové ceny 2017 – Nejlepší film, režie, komedie, scénář, výprava a herec Role stáda, překračování společenských tabu, chování člověka v mezních situacích, konformita, kritika moci a buržoazie, rozdělená společnost – to jsou klíčová témata tvorby Rubena Östlunda. V dlouhých promyšlených záběrech a s dávkou černého humoru poukazuje tento filmař-sociolog na palčivé problémy moderní společnosti, a každý jeho film je sondou do duše jeho postav. Ve Čtverci je to Christian, kurátor prestižní galerie současného umění: ukradli mu mobil, do toho mu vyhrožují, otevírá novou výstavu, na kterou nemá čas, nepočítal s dětmi na víkend. Jeho názory se rovnají instituci, kterou vede – musí si tedy dávat pozor na každé slovo, které říká. Všechno se mu sype jako domek z karet a on není tím, kdo má otěže života ve svých rukou. Östlundův zásadní film důsledně rozebírá krizi hodnot, pokrytectví, sobectví, morální tabu. Jeden z nejdiskutovanějších filmů posledních let byl oceněn mj. Zlatou palmou v Cannes.
MFF Cannes. Za Čtverec a nejnovější Trojúhelník smutku (2022) vyhrál Zlatou palmu a patří tudíž mezi málo tvůrců, kteří canneský festival ovládli dvakrát v tak krátkém časovém úseku. Režijní filmografie: Mongoloid s kytarou (2004), V moci davu (2008), Hra (2011), Vyšší moc (2014), Čtverec (2017), Trojúhelník smutku (2022)
listopadu 2022 Muréna (Murina) Chorvatsko/Brazílie/USA/Slovinsko, 2021, DCP, barevný, chorvatsky, anglicky, české titulky, 92 minut Režie: Antoneta Alamat Kusijanović Scénář: Antoneta Alamat Kusijanović Kamera: Hélène Louvart Hudba: Jevgenij Galperin, Sacha Galperine Produkce: Rodrigo Teixeira, Zdenka Gold, Danijel Pek, Martin Scorsese Hrají: Gracija Filipović, Danica Ćurčić, Leon Lučev, Cliff Curtis, Jonas Smulders, Klara Mucci ... a moře Nejvyšší ocenění: Cannes 2021 – Zlatá kamera za nejlepší filmový debut Pod klidnou hladinou se skrývají nebezpečné útesy. Julija se proměňuje z dívky v mladou ženu. Své dny tráví na skalnatém břehu Jaderského moře, v útulném penzionu, který provozuje její otec Ante. Všechno se zdá být zalité sluncem a mořskou modří. Vztahy uvnitř rodiny ale mají k harmonii daleko. Nad svou dcerou i krásnou ženou Nelou drží de spotický Ante pevnou ruku. Nevyslovené, avšak neustálé napětí vnímá divák od prvních záběrů. Krásná kamera tráví značnou část stopáže v podmořských scenériích, a hlavně v dějových nuancích, z nichž je cítit vzdor ženských postav. Ten už je v případě matky pohřben kdesi hluboko v její duši, čerstvě je ale víc a víc živen v měnící se a dospívající pásmo Nelehké dospívání
28.
21
Mladíček William Blake je účetní. Přijíždí na Divoký západ do Města Strojů, protože zde má nastoupit na nové místo. Práci však nedostapásmo Jim Jarmusch
5. prosince 2022 Mrtvý muž (Dead Man) USA/Německo/Japonsko, DCP, 1995, anglicky, české titulky, 121 minut Scénář a režie: Jim Jarmusch Kamera: Robby Müller Hudba: Neil Young Produkce: Demetra J. MacBride Hrají: Johnny Depp, Gary Farmer, Lance Henriksen, Michael Wincott, Mili Avital, Crispin Glover, Gabriel Byrne, John Hurt, Alfred Molina, Eu gene Byrd Ocenění (výběr z 5 cen a 14 nominací): Cannes Film Festival 1995 – Jim Jarmusch (nominace na ocenění Zlatá palma), European Film Awards 1996 – Jim Jarmusch (Cena pro mimoevropský film), New York Film Critics Circle Awards 1996 – Robby Müller (Nejlepší kame ra), 20/20 Awards 2016 – Neil Young (Best Original Score)
Antoneta Alamat Kusijanović (nar. 27. září 1985 v Dubrovníku) v sou časnosti žije a působí hlavně v New Yorku. Má za sebou práci v mnoha tvůrčích filmových dílnách. Na jejím celovečerním debutu se produ centsky podílel legendární americký režisér Martin Scorsese. Muréna si celkem po právu zasloužila pozornost canneského festivalu, když jí byla udělena cena Zlaté kamery, která je každoročně udělována za nejlepší filmový debut. 22
Juliji. Letní romance s velmi ostrými zuby vyniká pronikavým stylem, precizní charakterovou studií a dokonale zachycenou atmosférou léta, které pro hlavní hrdinku ukrývá zprvu nenápadnou, posléze zcela zásadní životní změnu.
23 12. prosince
Nejkrásnější2022
chlapec na světě (The Most Beautiful Boy in the World) Švédsko, 2020, DCP, barevný, anglicky, francouzsky, italsky, japonsky, švédsky, české titulky, 98 minut Scénář, režie: Kristina Lindström, Kristian Petri Kamera: Erik Vallsten Hudba: Filip Leyman, Anna Von Hausswolff Produkce: Stina Gardell Hrají: Björn Andrésen, Luchino Visconti, Annike Andresen Ocenění: Sundance Film Festival 2021 – nominace na Velkou cenu poroty za nejlepší světový dokumentární film dokumentární večer ne, a tak se ocitá bez peněz, bez střechy nad hlavou v neznámém cizím městě. Azyl nakonec najde u květinářky Thel. Řízením osudu za ním zůstávají dvě mrtvoly a zraněný William se vydává na útěk do divočiny. Zde ho najde potulný indián jménem Nikdo, ošetří ho a postupně ho začne zaučovat do života v divočině. Začíná podivu hodná cesta plná nejrůznějších zážitků a zajímavých setkání. Čer nobílý film Jima Jarmusche nasnímaný vizuálně nádhernou, místy až hypnotickou kamerou Robby Müllera. Zvláštní atmosféru dotváří jed noduchá, avšak krásná hudba Neila Younga. Mrtvý muž je jedním z nejlepších filmů Jima Jarmusche, oprávněně mu patří přívlastek kultovní. Působivá snová až uhrančivá pouť ke vlastní zkáze je pro některé diváky nejlepším filmem všech dob, jiným toto dílo změnilo život. Jim Jarmusch – viz str. 6, 12. 9. Trvalá dovolená www.facebook.com/DeadManMovie
24
Byl to nejkrásnější chlapec na světě. A jak dopadl... Roku 1970 slavný režisér Luchino Visconti projížděl Evropou, aby našel ideálního představitele mladičkého Tadzia pro chystanou adaptaci Mannovy novely Smrt v Benátkách (realizoval ji následujícího roku). Až ve Švédsku našel žijící klasik italského filmu tehdy patnáctiletého Björna André sena. Důležité nebyly jeho herecké schopnosti, nýbrž vzhled. Postava andělsky půvabného Tadzia navozuje ve Viscontiho adaptaci předsta vu něčeho zlověstného, blíží se k „mementu mori“; i sám Andrésen ji označuje za anděla smrti. A prozrazuje, že Visconti měl pro něj pouze několik pokynů – aby přišel či odcházel, aby se ohlédl, aby se usmál. Veškeré významy spjaté s touto postavou plynuly výhradně z kontextů. Ostatně režisér dával zřetelně najevo, že Andrésena pou žil téměř coby loutku. Toto všechno zachytili dokumentaristé Kristina Lindström a Kristian Petri v dokumentu Nejkrásnější chlapec na svě tě. A pátrají zejména po tom, jak se onen hvězdný okamžik odrazil v Björnově dalším životě. Kristina Lindströmová (nar. 1957) je autorka, novinářka a filmová dokumentaristka. Vystudovala školu žurnalistiky v Göteborgu. Dlou hodobě působí v mediální sféře – pracovala v novinách, rozhlase i TV. Spolurežírovala oceňovaný životopisný dokument Palme (2012), samostatně pak ve stejném žánru natočila film Astrid (2014). Režisér a spisovatel Kristian Petri (nar. 1956) režíroval řadu doku mentů a hraných filmů. Vydal také několik knih, některé z nich ces topisné. Petriho dva krátké filmy, „Once Upon a Time“ a „The Crack“, byly vybrány do soutěže Semaine de la Critique v Cannes v roce 1991 a 1992. „Mezi léty“, první celovečerní film Kristiana Petriho, byl vy brán do prestižního Quinzaine des Realisateurs v Cannes v roce 1995 a oceněn na řadě dalších mezinárodních festivalů.
19. prosince 2022
Svátky klidu a míru (Den tid pa aret) Dánsko, 2018, DCP, barevný, dánsky, anglicky, české titulky, 99 minut Režie: Paprika Steen Scénář: Jakob Weis Kamera: Jens Schlosser Hudba: Jeppe Kaas Produkce: Mikael Chr. Rieks Hrají: Paprika Steen, Sofie Gråbøl, Patricia Schumann, Lars Knutzon, Lars Brygmann, Karen-Lise Mynster, Jacob Hauberg Lohmann, Fanny Leander Bornedal, Jakob Randrup, Sofus Søndergaard Mikkelsen Dárky už máte nakoupené a zabalené? Cukroví napečené? Váš příbytek předvánočně uklizený? Stromeček připravený? Ne? Jste ve stresu a děsíte se přicházejících vánočních svátků? Tak zvolněte a přijďte se pobavit předvánoční projekcí filmového klubu. Nikde to není lep ší, ba to může být ještě horší, zejména v severské komedii. Katrine (Paprika Steen) se svým mužem Madsem tradičně pořádá vánoční oslavu pro svou rozvětvenou rodinu: celkem se má sejít třináct lidí, což není úplně šťastný počet. Mottem všech zúčastněných je hlavně přežít společný večer bez ztráty květinky a všechny kostlivce nechat ve skříni. To se ale dá těžko splnit. Pod jednou střechou se kromě zcela nekonfliktních rodičů Madse potkají Katrineini rozvedení rodiče, přičemž matka ani po letech neskousla, že si její exmanžel založil novou rodinu. Naštěstí, ten večer ho doprovází jenom jeho pes. Přichází i Katrineina sestra Barbara s mužem Torbenem a jejich synkem. Nečekaně se ohlásí i nejmladší sestra, která se před časem vrátila z protialkoholního léčení, a s ní její přítel a jeho malá dcerka. A pak je tu ještě Katrineinina dospívající dcera, která se už celý den snaží své matce sdělit něco podstatného. Prostě, rodina je největší požehnání … i prokletí. 25 předvánoční představení
Paprika Steen (nar. 3. 11. 1964, Frederiksberg, Dánsko) režíruje filmy o rodinných vztazích, nebo v nich (mnohem častěji) hraje. Před dvaceti lety například ztvárnila jednu z hlavních rolí ve slavném dramatu Tho mase Vinterberga Rodinná oslava, kde se z respektovaného jubilanta díky odhalení neblahých pravd stává netvor, jehož budou jeho děti do smrti nenávidět. V roce 2014 hrála ve filmu Billeho Augusta Tiché srdce, v němž se rodina o víkendu loučí s nevyléčitelně nemocnou matkou, a samozřejmě i zde se ze zapomnění vynořují dávná traumata a konflikty. Režijní filmografie: Nechte maličkých... (2004), S dovolením (2007), Svátky klidu a míru (2018) 26 30. prosince 2022 Tenkrát podruhé (La Belle Époque) Francie, 2019, DCP, barevný, francouzsky, české titulky, 115 minut Scénář a režie: Nicolas Bedos Kamera: Nicolas Bolduc Hudba: Anne-Sophie Versnaeyen, Nicolas Bedos Hrají: Daniel Auteuil, Guillaume Canet, Doria Tillier, Fanny Ardant, Pi erre Arditi, Denis Podalydès, Michaël Cohen, Bruno Raffaelli, Lizzie Brocheré a další Ocenění (výběr z 6 cen 23 nominací): Film by the Sea International Film Festival 2019 – Nicolas Bedos (Cena mládežnické poroty – Nej lepší film), Ceny César 2020 – Fanny Ardant (Nejlepší vedlejší hereč ka), Nicolas Bedos (Nejlepší původní scénář), Stéphane Rozenbaum (Nejlepší výprava) Tak si představte, že máte možnost si nějaké období či moment svého života zopakovat. Firma Time Travelers dokáže své zákazníky pře nést do jakékoliv doby chtějí. Stárnoucí Victor se touží vrátit do nespoutaných sedmdesátých let. Přeje si zažít znovu den, kdy se poprvé předsilvestrovský večer
27 seznámil se svou ženou a zamiloval se do ní. Technici Time Travelers odvádí skvělou práci a Victor se opět zamilovává. Tenkrát podruhé je chytlavý francouzský romantický film, který po baví, ale i dojme. Bedos navíc nabízí originální a neokoukaný příběh, který nutí k zamyšlení a má v závěru i hlubší poslání. Ke kvalitě snímku přispívá velmi zdařilé herecké obsazení spolu s chytlavým
Nicolassoundtrackem.Bedos
(nar. 21. 4. 1980 Neuilly-sur-Seine, Francie) – režisér, scenárista, dramatik, herec, komik, skladatel, spisovatel. Syn komika Guye Bedose, v r. 2004 se stal známým v divadelním světě napsáním čtyř divadelních her (jeho první divadelní hra má název Sortie de sce ne). Je autorem několika nejprodávanějších knih, napsal také řadu scénářů pro televizi. Psal pro časopisy, působil v rozhlase. Režijní filmografie: Pan a paní Adelmanovi (2017), Tenkrát podruhé (2019), Srdečné pozdravy z Afriky (2021), Masquerade (2022) Oficiální stránky filmu: labelleepoque.com
Poznámky 28
29
Představení Filmového klubu Jihlava probíhají v kině Dukla každé pondělí od 19:30 hod., mimo to jsou pořádána cca 1x měsíčně mi mořádná víkendová představení, dále také filmové přehlídky a mi nifestivaly. Roční program filmového klubu je rozdělen obvykle do dvou částí – jarního a podzimního cyklu. Na klubová představení mají přístup jak členové klubu, tak i veřejnost. Členem filmového klubu je možné se stát vyplněním přihlášky a zakoupením členského průkazu v pokladně kina. Členský průkaz vydává Asociace českých filmových klubů a má platnost ve filmových klubech na území ČR, Slovenska a v Polsku. Platnost průkazu je do 31. 12. 2022. Držitel průkazu může využívat slevy nejen ve FK Jihlava, ale i v ostatních filmových klubech – v první řadě na běžných klubových představeních, dále i na vybraných akcích pořádaných či spolupořádaných Asociací českých filmových klubů (filmové přehlídky včetně MFDF Jihlava, také festi valy a semináře…). Členové platí ve Filmovém klubu Jihlava zlevněné vstupné, nečlenové platí plné vstupné. Členský průkaz je nepřenosný na jinou osobu. Stránky Filmového klubu Jihlava na webu kina www.kinodukla.cz/klient-62/kino-27/stranka-1205Dukla:www.facebook.com/fkjihlava Na tvorbě zpravodaje spolupracovali lektoři FK Jihlava Jaroslav Kris tek, Václav Zikán a dále dramaturg kina Dukla Jakub Kos.
Kino Dukla Jana Masaryka 20 586 01 Jihlava tel: 731 989 428 (pokladna) Vydalo:www.kinodukla.cz statutární město Jihlava v roce 2022 Foto: Jakub Koumar Grafické zpracování: Michal Hecht Tisk: Jiprint s.r.o.
