Varhany znějící 2014

Varhany znějící Slaný–Velvary–Zlonice & Petrovice a Dolní Hbity .— . září

Mezinárodní varhanní festival, který představí památné varhany na Slánsku a Sedlčansku.

Festival pořádají Přemyslovské střední Čechy, o. p. s., MAS Sedlčansko, o. p. s., Královské město Slaný a obec Petrovice u Sedlčan.

Putování za varhanami na Slánsku Sobota . září od do hodin

Malíkovice, Hořešovice, Klobuky, Smolnice Průvodci – Štěpán Svoboda (organolog) a Jakub Janšta (varhaník)

Koncerty na Slánsku a Sedlčansku Slaný, pondělí . září , Kaple Zasnoubení P. Marie v . hodin Švýcarská hudba pro varhany, alpský roh, jódlování a akordeon Peter Fröhlich (CH) – varhany, Flavian Imlig (CH) – alpský roh Monika Nötzli a Hany Küttel (CH) – jódlování, Mario Küttel (CH) – akordeon

www.varhany.slansko.cz

Slaný, středa . září , Chrám sv. Gotharda v . hodin Vrahany vážně – nevážně Jiřina Dvořáková-Marešová (CZ) – varhany

Velvary, sobota ). září , Kostel sv. Kateřiny v hodin – výměnný koncert Francouzská varhanní hudba +/. a 01. století Michel Bouvard a Yasuko Uyama-Bouvard (F) – varhany

Zlonice, pondělí 3. září , Kostel Nanebevzetí Panny Marie v . hodin Chvála improvizace – improvizační večer na témata z publika Jaroslav Vodrážka (CZ) – varhany

Slaný, středa . září , Klášterní kostel Nejsvětější Trojice v . hodin Musica magnorum solamen dulce laborum Tomáš Flégr (CZ) – pozitiv, muselaar, virginaly, varhanní portativy Jankees Braaksma (NL) – zobcové flétny, varhanní portativy

Petrovice, sobota . září , Kostel sv. Petra a Pavla v hodin – výměnný koncert Z hudebních pokladů venkovských kantorů Pavel Černý (CZ) – varhany

Dolní Hbity, středa . září , Kostel sv. Jana Křtitele v . hodin Bach a jeho následovníci v +/. a 01. století Petr Čech (CZ) – varhany

Putování za varhanami na Sedlčansku Sobota . září od do hodin

Krásná Hora nad Vltavou, Svatý Jan, Kamýk nad Vltavou a Maková Hora Průvodce – Pavel Černý (varhaník a organolog)

Varhany znějící 2014 – Slánsko a Sedlčansko Varhany znějící , Slaný–Velvary–Zlonice & Petrovice a Dolní Hbity. Pátý ročník mezinárodního varhanního festivalu se v roce uskuteční díky dotaci z Programu rozvoje venkova ČR, kterou získaly Přemyslovské střední Čechy, o. p. s., ve spolupráci s MAS Sedlčansko, o. p. s.

Partnery projektu jsou Královské město Slaný a obec Petrovice. Proto vám můžeme tentokrát představit památné varhany nejenom na Slánsku (Slaný, Velvary, Zlonice), ale také na Sedlčansku (Petrovice a Dolní Hbity), a to jak na hlavních koncertech – včetně možnosti zúčastnit se po registraci jednoho koncertu na Sedlčansku pro zájemce ze Slánska a naopak – tak při putování za varhanami v obou regionech. V rámci zmíněné dotace se také uskuteční dvě rozsáhlé rekonstrukce varhan – Zlonice a Petrovice u Sedlčan – a oba opravené nástroje také samozřejmě uslyšíte na festivalových koncertech.

Festival zahájí celodenní výlet – Putování za varhanami na Slánsku – při kterém navštívíme čtyři místa v okolí Slaného a seznámíme se s dalšími zajímavými historickými nástroji. Obdobný celodenní výlet – Putování za varhanami na Sedlčansku – festival zakončí. Každý organizovaný účastník obdrží na závěr Putování zdarma upomínkový grafický list s motivy varhan na Slánsku a Sedlčansku od grafika Milana Bauera.

Výměnné koncerty – po přihlášení se mohou zájemci zdarma zúčastnit autobusového zájezdu na koncert ze Sedlčanska do Velvar, či naopak přijet na koncert ze Slánka do Petrovic u Sedlčan.

Renomovaný a citlivý přístup všech interpretů k technickým a zvukovým dispozicím jednotlivých nástrojů společně s promyšlenou dramaturgií festivalových koncertů je příslibem jedinečných hudebních zážitků.

Informace o tom, jak se přihlásit na zájezdy ze Sedlčanska na koncert do Velvar, ze Slánska na koncert do Petrovic u Sedlčan a také na Putování za varhanami na Slánsku a Putování za varhanami na Sedlčansku najdete na stránkách jednotlivých koncertů (Velvary, Petrovice) a putování.

Na koncerty ve Velvarech a ve Zlonicích je ze Slaného zajištěna doprava! Odjezd vždy hodinu před konáním koncertu ze zastávky „U Váhy“ v Šultysově ulici. Není nutné se předem hlásit.

Na koncertech budeme pomocí kamer přenášet obraz z kůru. Z pohodlí lavic v chrámové lodi tak budete mít možnost sledovat interprety při hře na kůru. Nenechte si ujít tento zážitek!

Z festivalových koncertů budou opět pořízeny živé nahrávky, z nichž budou sestavena tři výběrová CD. VSTUP NA KONCERTY A AKCE FESTIVALU VČETNĚ NABÍZENÉ DOPRAVY JE ZDARMA!

Festival se koná také díky podpoře farností Arcidiecéze pražské – Slaný, Zlonice, Smečno, Kralupy nad Vltavou, Petrovice u Sedlčan, Krásná Hora nad Vltavou a Maková-Smolotely.

www.varhany.slansko.cz

Na koncertech se představí nejenom světově uznávaní zahraniční interpreti, ale i vynikající čeští varhaníci, reprezentující koncertní umělce nejstarší, střední a mladší varhanní generace. Každý koncert našeho festivalu má svou zvláštní dramaturgii a specifické zaměření. Kromě varhan tak uslyšíte další zajímavé, a ne běžně se vyskytující nástroje a hudební styly a techniky.

VARHANY ZNĚJÍCÍ

Putování za varhanami na Slánsku Putování s organologem Štěpánem Svobodou a varhaníkem Jakubem Janštou za památnými varhanami v Malíkovicích, Hořešovicích, Klobukách a Smolnici.

Sobota . září od do hodin

www.varhany.slansko.cz

Pátému ročníku varhanního festivalu Varhany znějící předchází v sobotu . září tradiční Putování za historickými varhanami. S organologem Arcidiecéze pražské Štěpánem Svobodou a varhaníkem Jakubem Janštou společně navštívíme Malíkovice, Hořešovice, Klobuky a Smolnici, kde se seznámíme se zajímavými historickými varhanami.

Ty mnohdy neprávem unikají naší pozornosti, neboť se nenacházejí v centrech kulturního dění. Nezapomeňme však, že velká tradice českého muzikantství (české hudební kultury) pochází právě z těchto malých míst, a to díky působení kantorů – varhaníků kostelních kůrů i v té nejzapadlejší vísce Čech.

Na každé ze společných zastávek (Malíkovice, Hořešovice, Klobuky a Smolnice) nás Štěpán Svoboda nejprve seznámí s historií každého nástroje a poté Jakub Janšta v malém koncertu nástroj představí i po zvukové stránce. Po zastávce v Hořešovicích bude následovat oběd v Motorestu Třebíz.

Každý organizovaný účastník obdrží na závěr našeho společného Putování za varhanami zdarma upomínkovou grafiku s motivy varhan na Slánsku od výtvarníka Milana Bauera.

Odborný výklad, koncertní ukázky a doprava autobusem jsou pro přihlášené zdarma. Podle počtu účastníků bude v Motorestu Třebíz v rámci urychlení objednán společný oběd. Cena oběda je Kč (hlavní chod a pivo, nebo nealkoholický nápoj). Peníze za oběd budeme vybírat při nástupu do autobusu.

Kapacita autobusu je omezená. Proto je nutné se včas přihlásit buď na níže uvedené e-mailové adrese ( jméno, příjmení, kontaktní telefon), nebo telefonicky na uvedeném telefonním čísle.

Předběžné přihlášky, nebo dotazy můžete posílat do konce června na e-mailovou adresu hornak@meuslany.cz, nebo můžete volat na telefonní číslo ) 3 ) .

Počet míst společného putování je limitován kapacitou autobusu!

ODJEZD v sobotu . září v hodin z autobusové zastávky „U Váhy“ v Šultysově ulici ve Slaném. Návrat přibližně v hodin na místo odjezdu.

VARHANY ZNÄšJĂ?CĂ?

Koncert první Slaný, pondělí . zåří Kaple Zasnoubení Panny Marie v bývalÊ piaristickÊ koleji v . hodin

ŠV�CARSKà HUDBA PRO VARHANY, ALPSK� ROH, JÓDLOVà N� A AKORDEON Na varhany J. I. Schmidta hraje Peter FrÜhlich (CH) a na alpský roh hraje Flavian Imlig (CH), dåle vystoupí Monika NÜtzli a Hany Kßttel (CH) – jódlovåní a Mario Kßttel (CH) – akordeon

TradicionĂĄly | Armin Imlig | RĂśbi KĂźttel | Peter FrĂśhlich | Marie-Qeres v. Gunten | a dalĹĄĂ­ ‌ PETER FRĂ–HLICH – prvnĂ­ho hudebnĂ­ho vzdÄ›lĂĄnĂ­ se mu dostalo uĹž na zĂĄkladnĂ­ ĹĄkole. JiĹž pĹ™edtĂ­m, neĹž zaÄ?al studovat uÄ?itelstvĂ­ na zĂĄkladnĂ­ ĹĄkole v seminĂĄĹ™i v Rickenbachu, hrĂĄl na varhany pĹ™i bohosluĹžbĂĄch ve svĂŠ domovskĂŠ obci. Od roku pĹŻsobĂ­ Peter FrĂśhlich jako chrĂĄmovĂ˝ hudebnĂ­k v Seevenu. V letech – studoval na hudebnĂ­ ĹĄkole v Luzernu. Vedl sbor u Aloise Kocha, studoval varhany u Jakoba Wittwera a zpÄ›v u Barbary Locher. Absolvoval kurzy dalĹĄĂ­ho vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­ u Naji Hakim v PaříŞi, u Willibalda Guggenmose v St. Gallenu a Stefana Johannese Bleichera ve Winterthuru. V letech – pĹŻsobil jako kantonĂĄlnĂ­ dirigent spolku chrĂĄmovĂŠ hudby v kantonu Schwyz. Peter FrĂśhlich je angaĹžovanĂ˝ varhanĂ­k, kterĂ˝ absolvoval Ä?etnĂŠ varhannĂ­ koncerty nejen ve ŠvĂ˝carsku v kantonu Schwyz, ale i v sousednĂ­ch zemĂ­ch. NahrĂĄl CD se symfonickĂ˝mi varhannĂ­mi dĂ­ly.

FLAVIAN IMLIG – uĹž jako malĂ˝ chlapec hrĂĄl s otcem Arminem a maminkou Annou MariĂ­ v triu alpskĂ˝ch rohĹŻ tĹ™etĂ­ hlas. SvĂŠ prvnĂ­ hodiny hry na lesnĂ­ roh dostĂĄval rovněŞ od Armina. PozdÄ›ji se vzdÄ›lĂĄval u Hansueliho Wobmanna. Po ukonÄ?enĂ­ studia uÄ?itelstvĂ­ na zĂĄkladnĂ­ ĹĄkole v roce 2004 zahĂĄjil studium pedagogiky na univerzitÄ› v Curychu, kterĂŠ ukonÄ?il v roce 2011. V souÄ?asnĂŠ dobÄ› pĹŻsobĂ­ jako asistent na univerzitÄ› v Curychu.

MONIKA NĂ–TZLI – v dobÄ› jejĂ­ho dÄ›tstvĂ­ byla tradiÄ?nĂ­ ĹĄvĂ˝carskĂĄ hudba vĹždy velice dĹŻleĹžitĂĄ a zpÄ›v se stal souÄ?ĂĄstĂ­ jejĂ­ho kaĹždodennĂ­ho Ĺživota. PotĂŠ, co se seznĂĄmila se znĂĄmou „jĂłdlerkou“ Ruedi Renggli, kterĂĄ se pozdÄ›ji stala jejĂ­ propagĂĄtorkou a motivĂĄtorkou, se Monika zapsala do kurzĹŻ poskytovanĂ˝ch „JĂłdlovacĂ­ uniĂ­â€œ ze stĹ™ednĂ­ho Ĺ vĂ˝carska. BÄ›hem svĂŠho studia se nauÄ?ila zĂĄkladĹŻm jĂłdlovĂĄnĂ­. KrĂĄtce nato se setkala s MariĂ­- eresou von Gunten, kterĂĄ v dneĹĄnĂ­ dobÄ› patří mezi jednu z nejznĂĄmÄ›jĹĄĂ­ch uÄ?itelek jĂłdlovĂĄnĂ­ ve ŠvĂ˝carsku.

HANY KĂœTTEL – do kontaktu s jĂłdlovĂĄnĂ­m se dostala prostĹ™ednictvĂ­m svĂŠ matky, kterĂĄ byla Ä?lenkou jednoho jĂłdlovacĂ­ho sboru. KdyĹž bylo Hany 22 let, dostala nabĂ­dku stĂĄt se Ä?lenkou jĂłdlovacĂ­ho klubu „Heimelig“ ve mÄ›stÄ› Schwyz. O nÄ›jakĂ˝ Ä?as pozdÄ›ji z tohoto klubu odeĹĄla a pĹ™idala se k jĂłdlovacĂ­mu klubu „am Rigi“ v Arth-Goldau. V neposlednĂ­ řådÄ› jsou souÄ?ĂĄstĂ­ nÄ›kterĂ˝ch vystoupenĂ­ i jejĂ­ dÄ›ti Mario a Andrea.

MARIO KĂœTTEL – protoĹže oba jeho rodiÄ?e byli aktivnĂ­mi hudebnĂ­ky, byl Mario motivovĂĄn a zaÄ?al se uÄ?it hrĂĄt na hudebnĂ­ nĂĄstroje. Nejprve na Êtnu a pozdÄ›ji pĹ™eĹĄel na klarinet a lesnĂ­ roh. Ve tĹ™inĂĄcti letech na akordeon a zaÄ?al se zajĂ­mat o ťvĂ˝carskou tradiÄ?nĂ­ lidovou hudbu. PozdÄ›ji zaÄ?al doprovĂĄzet „jĂłdlery“. V roce 2009 se jako harmonikĂĄĹ™ zĂşÄ?astnil svĂŠho prvnĂ­ho jĂłdlovacĂ­ho festivalu ve ťvĂ˝carskĂŠm Schahausenu. DalĹĄĂ­ festivaly na sebe nenechaly dlouho Ä?ekat. V dneĹĄnĂ­ dobÄ› je Mario v jihovĂ˝chodnĂ­m Ĺ vĂ˝carsku znĂĄmĂ˝ tĂ­m, Ĺže doprovĂĄzĂ­ dospÄ›lĂŠ jĂłdlery, ale takĂŠ dÄ›tskĂ˝ jĂłdlovacĂ­ sbor ve mÄ›stÄ› Sils.

www.varhany.slansko.cz

ZahajovacĂ­ koncert festivalu v piaristickĂŠ kapli ZasnoubenĂ­ P. Marie nabĂ­dne opravdu nevĹĄednĂ­ zĂĄĹžitek. V autentickĂŠ interpretaci naĹĄich ĹĄvĂ˝carskĂ˝ch hostĹŻ se zaposlouchĂĄte do tradiÄ?nĂ­ lidovĂŠ hudby tĂŠto alpskĂŠ zemÄ› a takĂŠ do skladeb touto hudbou inspirovanĂ˝ch. KromÄ› varhan uslyĹĄĂ­te i nĂĄstroj tak typickĂ˝ pro tuto zemi, jĂ­mĹž je alpskĂ˝ roh, a samozĹ™ejmÄ› takĂŠ pravĂŠ jĂłdlovĂĄnĂ­ s akordeonem. Do programu jsou zaĹ™azeny i Ä?ĂĄsti tradiÄ?nĂ­ mĹĄe s jĂłdlovĂĄnĂ­m.

VARHANY ZNÄšJĂ?CĂ?

Koncert druhý Slaný, středa . zåří Chråm sv. Gotharda v . hodin

VARHANY Và ŽNĚ – NEVà ŽNĚ Na varhany Antonína Reisse z roku hraje Jiřina Dvořåkovå-Mareťovå (CZ)

www.varhany.slansko.cz

Varhany z dĂ­lny praĹžskĂŠho varhanĂĄĹ™e AntonĂ­na Reisse z roku jsou nejvÄ›tĹĄĂ­m nĂĄstrojem na územĂ­ mÄ›sta SlanĂŠho a zĂĄroveĹˆ nejvÄ›tĹĄĂ­m dochovanĂ˝m hrajĂ­cĂ­m ReissovĂ˝m nĂĄstrojem v ČeskĂŠ republice. Tento vzĂĄcnĂ˝ nĂĄstroj pĹ™edstavĂ­ JiĹ™ina DvořåkovĂĄ-MareĹĄovĂĄ v programu, pro kterĂ˝ vybrala skladby nÄ›meckĂ˝ch, italskĂ˝ch a Ä?eskĂ˝ch autorĹŻ v rozmezĂ­ od . do . stoletĂ­. Tyto skladby rozeznĂ­ svatogothardskĂŠ varhany ve dvou rovinĂĄch. V jednĂŠ vĂĄĹžnĂŠ, dĹŻstojnĂŠ, velebnĂŠ a monumentĂĄlnĂ­ a ve druhĂŠ veselĂŠ, hravĂŠ, taneÄ?nĂ­ a zvukomalebnĂŠ.

Girolamo Frescobaldi | Bernhard Schmid | Johann Woltz | Adriano Banchieri | Georg Muat Johann Kaspar Kerll | Johann Sebastian Bach | FrantiĹĄek Xaver Brixi | Jiří IgnĂĄc Linek Josef MysliveÄ?ek | Karel BlaĹžej KopĹ™iva JIĹ˜INA DVOĹ˜Ă KOVĂ -MAREĹ OVĂ vystudovala hru na varhany na KonzervatoĹ™i v Praze ve třídÄ› prof. Josefa Popelky a HudebnĂ­ fakultu Akademie mĂşzickĂ˝ch umÄ›nĂ­ v Praze pod vedenĂ­m doc. Jaroslava TĹŻmy. SvĂĄ studia si rozĹĄĂ­Ĺ™ila na Hochschule fĂźr Musik und eater Hamburg ve třídÄ› prof. Wolfganga Zerera. NynĂ­ pokraÄ?uje na HAMU v Praze v doktorandskĂŠm programu. TĂŠmatem jejĂ­ disertace je ÄŒeskĂĄ varhannĂ­ interpretaÄ?nĂ­ ĹĄkola po roce . JiĹž bÄ›hem svĂŠho studia se zaÄ?ala zajĂ­mat o stylovou interpretaci baroknĂ­ hudby, o hru na historickĂŠ typy nĂĄstrojĹŻ a o varhannĂ­ improvizaci. ĂšÄ?astnila se proto mnoha zahraniÄ?nĂ­ch mistrovskĂ˝ch kurzĹŻ (NÄ›mecko, Francie, Rakousko, Polsko), kterĂŠ se touto problematikou zabĂ˝valy. Pracovala pod vedenĂ­m vynikajĂ­cĂ­ch pedagogĹŻ a interpretĹŻ, jako napĹ™.

M. HaselbĂśck, E. Ulmann, M. Sander, M. Bouvard, L. Lohmann, E. Kooimann, H. Franke ad.

Vystupuje na mnoha mezinĂĄrodnĂ­ch hudebnĂ­ch festivalech (Smetanova LitomyĹĄl, Teatrum Kuks, Vivat organum, ÄŒeskĂ˝ varhannĂ­ festival, Orlicko-kladskĂ˝ varhannĂ­ festival apod.). Je takĂŠ vyhledĂĄvanĂ˝m komornĂ­m hrĂĄÄ?em. NahrĂĄvĂĄ pro ÄŒeskĂ˝ rozhlas v rĂĄmci projektu HistorickĂŠ varhany ÄŒech a Moravy. V roce se stala ďŹ nalistkou MezinĂĄrodnĂ­ soutěŞe ve varhannĂ­ improvizaci v rakouskĂŠm Schläglu a v roce semiďŹ nalistkou mezinĂĄrodnĂ­ interpretaÄ?nĂ­ soutěŞe PraĹžskĂŠ jaro.

VARHANY ZNÄšJĂ?CĂ?

Koncert třetí Velvary, sobota ). zåří Kostel sv. Kateřiny v hodin

FRANCOUZSKĂ VARHANNĂ? HUDBA . AÂ . STOLETĂ?

Na varhany Em. Ĺ tÄ›pĂĄna Petra z r. hraje Michel Bouvard (F) a pĹ™i Ä?tyĹ™ruÄ?nĂ­ hĹ™e spoluĂşÄ?inkuje Yasuko Uyama-Bouvard (F)

SvÄ›tovÄ› proslulĂ˝ francouzskĂ˝ varhanĂ­k Michel Bouvard pĹ™edstavĂ­ na nedĂĄvno zrekonstruovanĂŠm ( ) romantickĂŠm nĂĄstroji Emanuela Ĺ tÄ›pĂĄna Petra ve Velvarech francouzskou varhannĂ­ hudbu . a . stoletĂ­. Dříve, neĹž se pomocĂ­ hudby pĹ™eneseme do Francie, poslechneme si Ä?tyĹ™ruÄ?nĂ­ varhannĂ­ Ăşpravu dechovĂŠho divertimenta F dur W. A. Mozarta. V tĂŠto skladbÄ› bude hrĂĄt Michel Bouvard spoleÄ?nÄ› se svojĂ­ manĹželkou Yasuko Uyama-Bouvard. PotĂŠ se jiĹž po variacĂ­ch Felixe Mendelssohna-Bartholdyho (kterĂ˝ mÄ›l velkĂ˝ vliv na francouzskĂŠ skladatele) plnÄ› ponoříme do tĂłnĹŻ francouzskĂŠ varhannĂ­ hudby . a . stoletĂ­.

Wolfgang Amadeus Mozart | Felix Mendelssohn-Bartholdy| Alexandre Pierre François Boely CĂŠsar Franck | Louis Vierne | Jean Bouvard | Jehan Alain MICHEL BOUVARD se narodil roku v Lyonu. Jeho dÄ›deÄ?ek Jean Bouvard, takĂŠ z Lyonu, byl varhanĂ­k a skladatel. Byl studentem Louise Viernea, Florenta Schmitta a Vincenta d‘Indyho a inspiroval svĂŠho vnuka svou velkou vĂĄĹĄnĂ­ k hudbÄ›. Michel Bouvard zaÄ?al v ranĂŠm vÄ›ku studovat hru na klavĂ­r v Rodez. Po studiu hry na varhany v PaříŞi u Suzanne Chaise-Martin byl pĹ™ijat do varhannĂ­ třídy AndrĂŠ Isoira a studia harmonie, kontrapunktu a fugy na Conservatoire National SupĂŠrieur de Musique v PaříŞi. BÄ›hem svĂŠho pĹŻsobenĂ­ jako zĂĄstupce varhanĂ­ka v kostele Saint-SĂŠverin dokonÄ?il s Michelem Chapuisem, Francisem Chapeletem a Jeanem Boyerem svĂŠ studium a stal se Organiste Titulaire tohoto krĂĄsnĂŠho paříŞskĂŠho nĂĄstroje na vĂ­ce neĹž deset let. V roce se Michel Bouvard umĂ­stil na prvnĂ­m mĂ­stÄ› v mezinĂĄrodnĂ­ varhannĂ­ soutěŞi vÄ›novanĂŠ francouzskĂŠ hudbÄ› . a . stoletĂ­ v Toulouse. V roce pĹ™evzal pozici profesora hry na varhany po Xavieru Darasseovi na Conservatoire National de RĂŠgion de Toulouse a s kolegou Janem Willemem Jansenem pokraÄ?oval v DarasseovÄ› ĂşsilĂ­ podpoĹ™it dÄ›dictvĂ­ mÄ›sta a regionu prostĹ™ednictvĂ­m pořådĂĄnĂ­ koncertĹŻ, nĂĄvĹĄtÄ›v, kurzĹŻ a mezinĂĄrodnĂ­ch varhannĂ­ch soutěŞí. Tato prĂĄce vyvrcholila vytvoĹ™enĂ­m proslulĂŠho festivalu Toulouse les Orgues. Proslulost Michela Bouvarda jako koncertnĂ­ho varhanĂ­ka a uÄ?itele ho dovedla do vĂ­ce neĹž zemĂ­ a stal se velmi Ä?asto vyhledĂĄvanĂ˝m porotcem nejprestiĹžnÄ›jĹĄĂ­ch varhannĂ­ch soutěŞí. V roce byl se svĂ˝m přítelem Olivierem Latrym jmenovĂĄn profesorem hry na varhany na Conservatoire National SupĂŠrieur de Musique v PaříŞi a v roce Organiste Titulaire historickĂ˝ch varhan CavaillĂŠ-Coll v bazilice Saint-Sernin v Toulouse. V bĹ™eznu se stal jednĂ­m ze Ä?tyĹ™ varhanĂ­kĹŻ v KrĂĄlovskĂŠ kapli v palĂĄci Versailles.

YASUKO UYAMA-BOUVARD se narodila v Kyotu v Japonsku a hru na varhany studovala na National University of Arts v Tokiu. Rozhodujícím momentem v jejím studiu hry na varhany bylo setkåní s varhaníkem P. Cochereauem. Po svÊm příchodu do Francie v roce

objevila kouzlo historickĂ˝ch nĂĄstrojĹŻ a prohloubila svĂŠ znalosti interpretace evropskĂŠ varhannĂ­ a cembalovĂŠ hudby. Svoji hru na varhany zdokonalila pod vedenĂ­m Edouarda Souberbiellea a Michela Chapuise. Hru na cembalo studovala u Huguettea Dreyfuse. Yasuko Uyama-Bouvard se stala velmi vyhledĂĄvanou umÄ›lkynĂ­. Objevuje se jako sĂłlistka, v duetu s Isabelle Poulenard, nebo s rĹŻznĂ˝mi soubory jako jsou Sacqueboutiers de Toulouse, Les Passions, A Sei Voci, Les ÉlĂŠments. V souÄ?asnĂŠ dobÄ› je Yasuko Uyama Bouvard takĂŠ profesorkou hry na cembalo a klavĂ­r na konzervatoĹ™i v Toulouse a zĂĄroveĹˆ je varhanicĂ­ v kostele Saint-Pierre des Chartreux.

www.varhany.slansko.cz

VĂ˝mÄ›nnĂ˝ koncert – pro zĂĄjemce ze SedlÄ?anska je na koncert do Velvar zajiĹĄtÄ›na doprava. Vzhledem k omezenĂŠ kapacitÄ› je nutnĂŠ se pĹ™ihlĂĄsit do konce Ä?ervna na e-mail: krizovi.fm@centrum.cz, nebo volejte na telefonnĂ­ Ä?Ă­slo   . Odjezd v sobotu . zåří v hodin z autobusovĂŠ zastĂĄvky na nĂĄmÄ›stĂ­ v PetrovicĂ­ch. NĂĄvrat pĹ™ibliĹžnÄ› ve . hodin na mĂ­sto odjezdu.

VARHANY ZNÄšJĂ?CĂ?

Koncert Ä?tvrtĂ˝ Zlonice, pondÄ›lĂ­ 3. zåří Kostel NanebevzetĂ­ Panny Marie v . hodin

CHVĂ LA IMPROVIZACE IMPROVIZAÄŒNĂ? VEÄŒER NA TÉMATA Z PUBLIKA

www.varhany.slansko.cz

Na varhany Em. Ĺ tÄ›pĂĄna Petra z r. improvizuje Jaroslav VodrĂĄĹžka (CZ) PĹ™ijÄ?te zaŞít hudebnĂ­ dobrodruĹžstvĂ­ a buÄ?te svÄ›dky jedineÄ?nĂ˝ch improvizaÄ?nĂ­ch okamĹžikĹŻ, kdy hudebnĂ­ skladba vznikĂĄ v reĂĄlnĂŠm Ä?ase přímo na koncertu. Ba co vĂ­c, prostĹ™ednictvĂ­m pĹ™inesenĂ˝ch hudebnĂ­ch tĂŠmat, nebo zapsanĂ˝ch na notovĂ˝ papĂ­r přímo pĹ™ed koncertem (notovĂ˝ papĂ­r i tuĹžky budou k dispozici u vstupu) se mĹŻĹžete stĂĄt spolutvĹŻrci tohoto dobrodruĹžstvĂ­. Nic nenĂ­ pĹ™ipraveno. TĂŠmata dostane Jaroslav VodrĂĄĹžka tÄ›snÄ› pĹ™ed zaÄ?ĂĄtkem koncertu. UrÄ?eny pĹ™edem jsou pouze hudebnĂ­ formy, v jejichĹž rĂĄmci se budou jednotlivĂŠ improvizace pohybovat, a jejich poĹ™adĂ­ v programu koncertu. Tento koncert je zĂĄroveĹˆ prvnĂ­m koncertem po rozsĂĄhlĂŠ rekonstrukci tÄ›chto nĂĄdhernĂ˝ch romantickĂ˝ch varhan. ImprovizaÄ?nĂ­ koncert tak pĹ™inĂĄĹĄĂ­ ideĂĄlnĂ­ prostor, jak v co nejĹĄirĹĄĂ­m rozsahu pĹ™edstavit moĹžnosti zlonickĂŠho nĂĄstroje. ObzvlĂĄĹĄĹĽ kdyĹž za hracĂ­m stolem bude sedÄ›t v souÄ?asnosti nĂĄĹĄ nejlepĹĄĂ­ improvizĂĄtor.

HudebnĂ­k si improvizace nevymýťlĂ­, ale pokornÄ› posluchaÄ?ĹŻm zprostĹ™edkovĂĄvĂĄ to, Ä?Ă­m je jeho duĹĄe plnĂĄ – to jsou slova v souÄ?asnosti nejlepĹĄĂ­ho Ä?eskĂŠho improvizĂĄtora Jaroslava VodrĂĄĹžky, skladatele, varhanĂ­ka a pedagoga.

Preludium | ChorĂĄlnĂ­ zpracovĂĄnĂ­ | Trio | Interludium | Passacaglia | Partita | Toccata a fuga JAROSLAV VODRĂ Ĺ˝KA (* ) se narodil ve Sv. MartinÄ› na Slovensku. Po slovenskĂŠ matce, kterĂĄ byla vĂ˝bornou klavĂ­ristkou, zdÄ›dil hudebnĂ­ nadĂĄnĂ­ a po svĂŠm otci, Ä?eskĂŠm akademickĂŠm malĂ­Ĺ™i, zdÄ›dil schopnost okamĹžitĂŠho celistvĂŠho umÄ›leckĂŠho vyjadĹ™ovĂĄnĂ­. V roce se spolu s rodiÄ?i pĹ™estÄ›hoval do Prahy, kde takĂŠ vystudoval konzervatoĹ™ a Akademii mĂşzickĂ˝ch umÄ›nĂ­ v oboru hra na varhany.

Po studiĂ­ch pedagogicky pĹŻsobil na KonzervatoĹ™i Praha a AMU Praha – svĂŠ zkuĹĄenosti ve hĹ™e na varhany, improvizaci a interpretaci gregoriĂĄnskĂŠho chorĂĄlu pĹ™edĂĄval vÄ›tĹĄinÄ› souÄ?asnĂ˝ch vĂ˝znamnĂ˝ch varhanĂ­kĹŻ v ČechĂĄch, na MoravÄ› i na Slovensku. Mnoho studentĹŻ za nĂ­m pĹ™ichĂĄzelo i z ciziny. NejvĂ­c se profesor Jaroslav VodrĂĄĹžka proslavil svou koncertnĂ­ Ä?innostĂ­ improvizĂĄtora. Koncertoval v mnoha zemĂ­ch Evropy na nejrĹŻznÄ›jĹĄĂ­ch nĂĄstrojĂ­ch a takĂŠ nahrĂĄl velkĂŠ mnoĹžstvĂ­ varhannĂ­ch nahrĂĄvek, zvlĂĄĹĄtÄ› improvizacĂ­, v domĂĄcĂ­ch i zahraniÄ?nĂ­ch rozhlasovĂ˝ch studiĂ­ch, na gramofonovĂŠ desky a CD. Skladatelsky se vÄ›nuje pĹ™evĂĄĹžnÄ› duchovnĂ­ hudbÄ›. V prĹŻbÄ›hu svĂŠ dlouhĂŠ kariĂŠry zĂ­skal celou Ĺ™adu vĂ˝znamnĂ˝ch ocenÄ›nĂ­. Například to bylo ocenÄ›nĂ­ v MezinĂĄrodnĂ­ varhannĂ­ soutěŞi PraĹžskĂŠho jara a v soutěŞích v nÄ›meckĂŠm MnichovÄ› a nizozemskĂŠm Haarlemu. V roce 2000 byly jeho mimořådnĂŠ zĂĄsluhy ocenÄ›ny cenou Senior prix (cena NADACE Ĺ˝IVOT UMÄšLCE) a v Ä?ervenci 2005 obdrĹžel na VelehradÄ› Ĺ˜ĂĄd svatĂ˝ch Cyrila a MetodÄ›je za svĹŻj celoĹživotnĂ­ přínos cĂ­rkevnĂ­ hudbÄ›.

VARHANY ZNÄšJĂ?CĂ?

Koncert påtý Slaný, středa . zåří Kostel Nejsvětějťí Trojice klåťtera bosých karmelitånů v . hodin

MUSICA MAGNORUM SOLAMEN DULCE LABORUM Na pozitiv, muselaar, virginaly a varhanní portativy hraje Tomåť FlÊgr (CZ) a na zobcovÊ Êtny a varhanní portativy hraje Jankees Braaksma (NL)

Jan Pieterszoon Sweelinck | Camphuysen Manuscript | Jacob van Eyck | Andrea Falconieri Bartolomeo de Selma y Salaverde | Linz Organ Tablature | Celler Clavierbuch | Anonym TOMĂ Ĺ FLÉGR – varhanĂ­k a jedinĂ˝ Ä?eskĂ˝ hrĂĄÄ? na muselaar studoval hru na krĂĄlovskĂ˝ nĂĄstroj na PraĹžskĂŠ konzervatoĹ™i ve třídÄ› prof. Jana Hory a ve stejnĂŠm oboru pokraÄ?oval na Akademii mĂşzickĂ˝ch umÄ›nĂ­ v Praze u znĂĄmĂŠho Ä?eskĂŠho varhanĂ­ka doc. Jaroslava TĹŻmy. Studium koncertnĂ­ho diplomu ĂşspěťnÄ› zavrĹĄil na Universität der KĂźnste v BerlĂ­nÄ› pod pedagogickĂ˝m vedenĂ­m prof. Leo van Doeselaara. MezinĂĄrodnĂ­ renomĂŠ si zĂ­skal mj. provedenĂ­m varhannĂ­ transkripce Smetanovy Vltavy, uvĂĄdÄ›nĂ­m Ä?eskĂŠ varhannĂ­ tvorby a interpretacĂ­ nejstarĹĄĂ­ch varhannĂ­ch dÄ›l. K řadÄ› jeho ocenÄ›nĂ­ patří vĂ­tÄ›zstvĂ­ v soutěŞi Georga Muata v rakouskĂŠm opatstvĂ­ Schlägl, ĂşÄ?ast veÂ ďŹ nĂĄle Sweelinckovy soutěŞe v Oude Kerk v Amsterdamu, ĂşspÄ›chy na nĂĄrodnĂ­ch interpretaÄ?nĂ­ch soutěŞích v OpavÄ› a ve Vamberku.

SvĂŠ studium obohatil nĂĄvĹĄtÄ›vou kurzĹŻ pĹ™ednĂ­ch evropskĂ˝ch interpretĹŻ, v prvnĂ­ Ĺ™adÄ› Gustava Leonhardta, Petera van Dijka, Ewalda Kooimana, Haralda Vogela, Martina Sandera, Ludgera Lohmanna. KromÄ› koncertnĂ­ Ä?innosti ĹĄest let pĹŻsobil jako regenschori hlavnĂ­ho kostela Ĺ˜ĂĄdu kĹ™iĹžovnĂ­kĹŻ s Ä?ervenou hvÄ›zdou u paty Karlova mostu v Praze. V roce – zastupoval mĂ­sto titulĂĄrnĂ­ho varhanĂ­ka v mezinĂĄrodnĂ­m ekumenickĂŠm kostele na KanĂĄrskych ostrovech (Templo ecumĂŠnico de Gran Canaria). Spolupracuje s řadou sborĹŻ a orchestrĹŻ, v souÄ?asnosti i jako hrĂĄÄ? na muselaar a portativ v Ensemble Super Librum v nizozemskĂŠm Groningenu.

SpolupodĂ­lel se na vydĂĄnĂ­ sborovĂŠ tvorby zesnulĂŠho svatovĂ­tskĂŠho varhanĂ­ka O. A. TichĂŠho, nahrĂĄval pro ÄŒeskĂ˝ rozhlas, ÄŒeskou televizi, nÄ›meckou ARD, anglickou PRIORY a ťvĂ˝carskou GALLO Records. Jeho zĂĄjem o starĂŠ klĂĄvesovĂŠ nĂĄstroje a znalost techniky hry na pĹ™edchĹŻdce dneĹĄnĂ­ch varhan ho pĹ™ivedly ke spoluprĂĄci s varhanĂĄĹ™skou ďŹ rmou Winold van der Putten z Finsterwolde a stavitelem cembal, vihuel a louten, SebastiĂĄnem Núùezem z Utrechtu, s nimiĹž v roce realizoval projekt stavby kopie historickĂŠho muselaaru, nĂĄstroje z rodiny cembal a virginalĹŻ.

JANKEES BRAAKSMA studoval hru na Êtnu na konzervatořích v Groningenu a v Amsterdamu u Jeanette van Wingerden, Keese Boeka a Baldricka Deerenberga. Středověkou hudbu studoval na prestiŞní ťkole Schola Cantorum ve ťvýcarskÊ Basileji s podporou stipendia města Groningen.

KromÄ› Êtny je BraaksmovĂ˝m stěŞejnĂ­m nĂĄstrojem rovněŞ varhannĂ­ portativ. PravidelnÄ› koncertuje na Ä?tyĹ™i kopie stĹ™edovÄ›kĂ˝ch portativĹŻ postavenĂŠ varhanĂĄĹ™em Winoldem van der Puttenem, z nichĹž jeden je volnou replikou dle vyobrazenĂ­ v RutlandskĂŠm ĹžaltĂĄĹ™i a je zkonstruovĂĄn s uĹžitĂ­m mechanismu popsanĂŠm v traktĂĄtu mnicha eophila. Tyto Ä?tyĹ™i nĂĄstroje jsou vlastnictvĂ­m souboru pro stĹ™edovÄ›kou hudbu Super Librum, kterĂ˝ Jankees Braaksma zaloĹžil v roce . Tento soubor klade pĹ™i interpretaci dĹŻraz na peÄ?livĂŠ studium pramenĹŻ, kterĂŠ uŞívĂĄ v souladu se znalostĂ­ v tĂŠ dobÄ› pouŞívanĂ˝mi principy improvizaÄ?nĂ­ch technik. Jako Ä?len souboru Super Librum ĂşÄ?inkuje na vÄ›tĹĄinÄ› evropskĂ˝ch festivalech starĂŠ hudby. Jankees Braaksma je takĂŠ hostujĂ­cĂ­m docentem na řade konzervatoří v Nizozemsku a v NÄ›mecku.

www.varhany.slansko.cz

PoslednĂ­ koncert slĂĄnskĂŠ Ä?ĂĄsti naĹĄeho festivalu mĂĄ podtitul Musica magnorum solamen dulce laborum (Hudba velkĂ˝ch mistrĹŻ je sladkou ĂştÄ›chou v naĹĄem pachtÄ›nĂ­) a je vÄ›novĂĄn stĹ™edovÄ›kĂŠ, renesanÄ?nĂ­ a ranÄ› baroknĂ­ hudbÄ›. KromÄ› baroknĂ­ho varhannĂ­ho pozitivu nĂĄm specialistĂŠ na autentickou interpretaci starĂŠ hudby pĹ™edstavĂ­ varhannĂ­ portativy, renesanÄ?nĂ­ Êtny a unikĂĄtnĂ­ kopii tzv. muselaaru – zvlĂĄĹĄtnĂ­ho příbuznĂŠho virginalĹŻ, coĹž jsou pĹ™edchĹŻdci dneĹĄnĂ­ch klĂĄvesovĂ˝ch nĂĄstrojĹŻ. K zajĂ­mavĂŠmu a nevĹĄednĂ­mu zvuku vĹĄech nĂĄstrojĹŻ pĹ™ispĂ­vajĂ­ i jejich originĂĄlnĂ­ systĂŠmy a výťky ladÄ›nĂ­. VĂ­ce zajĂ­mavostĂ­ o vĹĄech nĂĄstrojĂ­ch najdete na internetovĂ˝ch strĂĄnkĂĄch festivalu www.varhany.slansko.cz.

VARHANY ZNÄšJĂ?CĂ?

Koncert ťestý Petrovice, sobota . zåří Kostel sv. Petra Pavla v hodin

Z HUDEBN�CH POKLADŎ VENKOVSK�CH KANTORŎ Na varhany F. Semråda z roku

hraje Pavel ÄŒernĂ˝ (CZ)

www.varhany.slansko.cz

VĂ˝mÄ›nnĂ˝ koncert – pro zĂĄjemce ze SlĂĄnska je na koncert do Petrovic zajiĹĄtÄ›na doprava. Vzhledem k omezenĂŠ kapacitÄ› je nutnĂŠ se pĹ™ihlĂĄsit do konce Ä?ervna na e-mail: hornak@meuslany.cz, nebo volejte na Ä?Ă­slo   . Odjezd v sobotu . zåří v hodin z autobusovĂŠ zastĂĄvky U VĂĄhy v ŠultysovÄ› ulici ve SlanĂŠm. NĂĄvrat pĹ™ibliĹžnÄ› ve . hodin na mĂ­sto odjezdu.

SedlÄ?anskou Ä?ĂĄst naĹĄeho festivalu zahĂĄjĂ­ vĂ˝jimeÄ?nĂ˝ koncert v PetrovicĂ­ch u SedlÄ?an. VĂ˝jimeÄ?nĂ˝ proto, Ĺže zde v kostele sv. Petra a Pavla a po Ä?trnĂĄcti letech opÄ›t zaznĂ­ varhany. Ty byly v roce

rozebrĂĄny a deponovĂĄny v prostorĂĄch kostela. CelkovĂĄ rekonstrukce varhan a jejich zrestaurovĂĄnĂ­ do pĹŻvodnĂ­ podoby pĹ™ed nespoÄ?etnĂ˝mi pĹ™estavbami a úpravami se podaĹ™ily dĂ­ky mĂ­stnĂ­ ďŹ nanÄ?nĂ­ sbĂ­rce a dotaci z Programu rozvoje venkova StĂĄtnĂ­ho zemÄ›dÄ›lskĂŠho intervenÄ?nĂ­ho fondu. Program koncertu je vĂ˝bÄ›r tÄ›ch nejlepĹĄĂ­ch skladeb z hudebnĂ­ch sbornĂ­kĹŻ, kterĂŠ po staletĂ­ pro sebe a svĂŠ nĂĄsledovnĂ­ky sklĂĄdali, Ä?i opisovali venkovĹĄtĂ­ kantoĹ™i a regenschori. Tito kantoĹ™i svĂ˝m pĹŻsobenĂ­m a tvorbou mimo velkĂĄ hudebnĂ­ centra nemalou mÄ›rou pĹ™ispĂ­vali k povÄ›stnĂŠ hudebnosti Ä?eskĂŠho nĂĄroda.

Preludia FrantiĹĄka VanÄ›Ä?ka z BĹ™eznice (kol. ?)

Bakovský sborník Jiřího Ignåce Linka ( 3– ) | Sborník Fr. Chlådka (Rakovník, . st.)

Varhanní kníŞka z Doks nebo z Dobrovice ( . stol.)

ChoceĹˆskĂ˝ manuskript ( . st.– ) ) | SbornĂ­k „Preludium, J. J. Hedbawny“ v MostiĹĄti Novae et liberae cogitationes, , RoĹžmitĂĄl pod TĹ™emĹĄĂ­nem SbornĂ­k „Organo. Praeludien“ OndĹ™eje SkotĂĄka ze Slavkova u Opavy

Praeludien fĂźr den Orgel No. , Jan Evangelista Kypta, TelÄ?

KNIHA s noti popsana abi grvnt w organv seznala ANNA horŞowskiho Slawika Jana dcera geho mila (kol.

?)

VarhanĂ­k, pedagog a organolog PAVEL ÄŒERNĂ? je Ä?asto zvĂĄn ke koncertnĂ­m vystoupenĂ­m. KromÄ› pĹ™ednĂ­ch domĂĄcĂ­ch pĂłdiĂ­ ĂşÄ?inkoval v rĹŻznĂ˝ch zemĂ­ch Evropy, v USA, Japonsku, BrazĂ­lii, Africe a na KubÄ›. VyuÄ?uje varhannĂ­ hru a improvizaci na AMU v Praze a na JAMU v BrnÄ› a zasedĂĄ jako Ä?len soutěŞnĂ­ch porot. Upozornil na sebe zĂ­skĂĄnĂ­m . cen ve varhannĂ­ch soutěŞích v OpavÄ› ( ), Lublani ( ) a na PraĹžskĂŠm jaru ( ). DalĹĄĂ­ ceny mu byly udÄ›leny prostĹ™ednictvĂ­m vĂ˝znamnĂ˝ch kulturnĂ­ch organizacĂ­. Doma i v zahraniÄ?Ă­ natĂĄÄ?Ă­ na CD, pro rozhlas a televizi. NÄ›kterĂŠ CD nahrĂĄvky byly ocenÄ›ny zahraniÄ?nĂ­ kritikou. Je tvĹŻrcem rozhlasovĂ˝ch seriĂĄlĹŻ o varhanĂĄch.

Pavel ÄŒernĂ˝ je umÄ›leckĂ˝m poradcem nÄ›kolika mezinĂĄrodnĂ­ch varhannĂ­ch festivalĹŻ. Jako organolog pracuje v odbornĂ˝ch komisĂ­ch pĹ™i stavbĂĄch novĂ˝ch varhan, restaurovĂĄnĂ­ a dokumentaci historickĂ˝ch varhan. Publikuje odbornĂŠ Ä?lĂĄnky a propaguje historickĂŠ nĂĄstroje v ČeskĂŠ republice.

VARHANY ZNÄšJĂ?CĂ?

Koncert sedmý Dolní Hbity, středa . zåří Kostel sv. Jana Křtitele v . hodin

BACH AÂ JEHO NĂ SLEDOVNĂ?CI VÂ . AÂ . STOLETĂ?

Na varhany Karla Vocelky z roku hraje Petr Čech (CZ)

Johann Sebastian Bach | Felix Mendelssohn-Bartholdy | Johannes Brahms | Josef KliÄ?ka PETR ÄŒECH absolvoval PraĹžskou konzervatoĹ™ v oborech klavĂ­r (prof. Marta ToaderovĂĄ) a varhany (prof. Jan Hora), HudebnĂ­ fakultu Akademie mĂşzickĂ˝ch umÄ›nĂ­ v Praze a Staatliche Hochschule fĂźr Musik und Darstellende Kunst ve Stuttgartu u vynikajĂ­cĂ­ho norskĂŠho varhanĂ­ka prof. Jona Laukvika. V roce dokonÄ?il doktorandskĂŠ studium na VĹ MU v BratislavÄ›. Je nositelem cen mnoha mezinĂĄrodnĂ­ch soutěŞí: Opava , GdaĹˆsk , Brno , Praha

. Do dramaturgie svĂ˝ch koncertĹŻ zaĹ™azuje velmi Ä?asto soudobĂĄ dĂ­la naĹĄich i svÄ›tovĂ˝ch autorĹŻ, za něŞ obdrĹžel ceny ÄŒHF, Fondu LeoĹĄe JanĂĄÄ?ka, Nadace Bohuslava MartinĹŻ a zvlĂĄĹĄtnĂ­ prĂŠmii aktivu mladĂ˝ch LucemburskĂĄ hudebnĂ­ souÄ?asnost. VarhannĂ­ tvorbu . stoletĂ­ i dĂ­la autorĹŻ přítomnosti nahrĂĄl na zvukovĂŠ nosiÄ?e naĹĄich i zahraniÄ?nĂ­ch hudebnĂ­ch vydavatelstvĂ­ – CD ed. Vixen s varhannĂ­mi opusy Aloise HĂĄby, CD v rĂĄmci projektu HAMU pĹ™edstavuje tvorbu Petra Ebena, CD ĹĄvĂ˝carskĂŠ spoleÄ?nosti RC s varhannĂ­mi kompozicemi O. A. TichĂŠho a Petra Ebena s ŞesĹĽovĂ˝m kvintetem ÄŒeskĂŠ ďŹ lharmonie. PĹŻsobĂ­ jako varhanĂ­k ChrĂĄmu Matky BoŞí pĹ™ed TĂ˝nem a pedagogicky pak na PraĹžskĂŠ konzervatoĹ™i.

www.varhany.slansko.cz

NĂĄdhernĂ˝ nĂĄstroj Karla Vocelky v kostele sv. Jana KĹ™titele v DolnĂ­ch Hbitech vynikĂĄ uĹĄlechtilĂ˝m zvukem, kterĂ˝ je umocnÄ›n prostorem s dlouhĂ˝m dozvukem. To jsou skvÄ›lĂŠ pĹ™edpoklady pro interpretaci velkĂ˝ch dÄ›l svÄ›tovĂŠ varhannĂ­ literatury. NenĂ­ proto nĂĄhoda, Ĺže Petr ÄŒech pro svĹŻj koncert vybral skladby velikĂĄna nÄ›meckĂŠ varhannĂ­ hudby Johanna Sebastiana Bacha a dalĹĄĂ­ch skladatelĹŻ, kteří v . a . stoletĂ­ byli ovlivnÄ›ni jeho tvorbou a vĂ­ce Ä?i mĂŠnÄ› z nĂ­ vychĂĄzeli a navazovali na ni. Byl to prĂĄvÄ› Felix Mendelssohn-Bartholdy, kterĂ˝ stĂĄl za znovuvzkříťenĂ­m Bachovy hudby, kterĂĄ na pĹ™elomu . a . stoletĂ­ upadala v zapomnÄ›nĂ­. Bachova hudba takĂŠ vĂ˝znamnÄ› ovlivnila hudebnĂ­ vzdÄ›lĂĄnĂ­ Johannese Brahmse, kterĂ˝ je Ä?asto povaĹžovĂĄn za poslednĂ­ho velkĂŠho skladatele klasickĂŠ nÄ›meckĂŠ hudebnĂ­ tradice. NejmladĹĄĂ­m ze Ä?tyĹ™lĂ­stku skladatelĹŻ dolnohbitskĂŠho koncertu je Ä?eskĂ˝ houslista, varhanĂ­k, hudebnĂ­ skladatel, dirigent a pedagog Josef KliÄ?ka, kterĂ˝ je povaĹžovĂĄn za zakladatele tradice Ä?eskĂŠ modernĂ­ varhannĂ­ improvizace a interpretace. KliÄ?kova vĂ˝jimeÄ?nĂĄ varhannĂ­ Fantasie na motivy Smetanovy symfonickĂŠ bĂĄsnÄ› VyĹĄehrad bude krĂĄsnou hudebnĂ­ teÄ?kou za vĹĄemi festivalovĂ˝mi koncerty.

VARHANY ZNĚJÍCÍ

Putování za varhanami na Sedlčansku Putování s varhaníkem Pavlem Černým za památnými varhanami v Krásné Hoře nad Vltavou, obci Svatý Jan, Kamýku nad Vltavou a Makové Hoře u Smolotel.

Sobota . září od do hodin

www.varhany.slansko.cz

Pátý ročník varhanního festivalu Varhany znějící zakončí v sobotu . září oblíbené Putování za historickými varhanami. Společně s varhaníkem Pavlem Černým, který Putování po odborné stránce připravil, navštívíme Krásnou Horu nad Vltavou, obec Svatý Jan, Kamýk nad Vltavou a Makovou Horu u Smolotel, kde se seznámíme se zajímavými historickými varhanami na Sedlčansku.

Ty mnohdy neprávem unikají naší pozornosti, neboť se nenacházejí v centrech kulturního dění. Nezapomeňme však, že velká tradice českého muzikantství (české hudební kultury) pochází právě z těchto malých míst, a to díky působení kantorů – varhaníků kostelních kůrů i v té nejzapadlejší vísce Čech.

Na každé ze společných zastávek (Krásná Hora nad Vltavou, obec Svatý Jan, Kamýk nad Vltavou a Maková Hora u Smolotel) nás Pavel Černý nejprve seznámí s historií a konstrukcí každého nástroje a poté v malém koncertu nástroj představí i po jeho zvukové stránce. Po prohlídce nástroje v kostele sv. Jana Nepomuckého v obci Svatý Jan bude následovat oběd v restauraci v obci Smolotely.

Každý organizovaný účastník obdrží na závěr našeho společného Putování za varhanami zdarma upomínkovou grafiku s motivy varhan na Sedlčansku od výtvarníka Milana Bauera.

Odborný výklad, koncertní ukázky a doprava autobusem jsou pro přihlášené zdarma. Podle počtu účastníků bude v restauraci v obci Smolotely objednán společný oběd. Cena oběda je Kč (hlavní chod a pivo, nebo nealkoholický nápoj). Peníze za oběd budeme vybírat při nástupu do autobusu. Kapacita autobusu je omezená. Proto je nutné se včas přihlásit buď na níže uvedené e-mailové adrese ( jméno, příjmení, kontaktní telefon), nebo telefonicky na uvedeném telefonním čísle.

Předběžné přihlášky, nebo dotazy můžete posílat do konce června na e-mailovou adresu krizovi.fm@centrum.cz, nebo můžete volat na telefonní číslo ) 3 .

Počet míst společného putování je limitován kapacitou autobusu!

ODJEZD v sobotu . září v hodin ze zastávky na náměstí v Petrovicích u Sedlčan. Návrat přibližně v hodin na místo odjezdu.

Varhany v kostele NanebevzetĂ­ P. Marie ve ZlonicĂ­ch DĂ­ky dotaci, kterou zĂ­skala MAS PĹ™emyslovskĂŠ stĹ™ednĂ­ ÄŒechy, o. p. s., z Programu rozvoje venkova StĂĄtnĂ­ho zemÄ›dÄ›lskĂŠho intervenÄ?nĂ­ho fondu, bude pĹ™ed festivalovĂ˝m koncertem uskuteÄ?nÄ›na rozsĂĄhlĂĄ rekonstrukce varhan Emanuela Ĺ tÄ›pĂĄna Petra v kostele NanebevzetĂ­ Panny Marie ve ZlonicĂ­ch.

ZlonickĂ˝ mariĂĄnskĂ˝ kostel je prvnÄ› zmiĹˆovĂĄn jiĹž roku . SouÄ?asnĂ˝ dÄ›kanskĂ˝ kostel byl postaven v letech – za hrabÄ›te Filipa KinskĂŠho na zĂĄkladech starĂŠho kostela. O starĂŠm kostele vĂ­me, Ĺže mÄ›l dvÄ› kruchty a nĂĄstroj je v inventĂĄĹ™i uveden v roce . V poslednĂ­ Ä?tvrtinÄ› . a na poÄ?ĂĄtku . stoletĂ­ zde pracovali slĂĄnĹĄtĂ­ varhanĂĄĹ™i NedvÄ›dovĂŠ. Varhany tehdy stĂĄly na druhĂŠ kruchtÄ›.

NovĂ˝ nĂĄstroj v krĂĄsnĂŠ jednodĂ­lnĂŠ skříni postavil na kĹŻr kostela loketskĂ˝ mistr Wenzel Starck. NĂĄstroj mÄ›l na dvou manuĂĄlech a v pedĂĄle celkem rejstříkĹŻ. Tuto velikost udĂĄvajĂ­ inventĂĄĹ™e v . stoletĂ­, jinĂ˝ – starĹĄĂ­ Ăşdaj – uvĂĄdĂ­ rejstříkĹŻ. Vzduch dodĂĄvaly Ä?tyĹ™i klĂ­novĂŠ mÄ›chy. NĂĄstroj byl opraven v roce , dalĹĄĂ­ opravu provedl v roce

slĂĄnskĂ˝ varhanĂĄĹ™ Josef SuchĂ˝, kterĂ˝ souÄ?asnÄ› zvýťil ladÄ›nĂ­. DalĹĄĂ­ opravu provedl v regionu hojnÄ› Ä?innĂ˝ novostraĹĄeckĂ˝ varhanĂĄĹ™ Ferdinand Guth.

Varhany majĂ­ na dvou manuĂĄlech celkem 19 rejstříkĹŻ. SamostatnÄ› stojĂ­cĂ­ hracĂ­ stĹŻl je zpĹŻsobem provedenĂ­ typickĂ˝ pro Petrovu ďŹ rmu. ManuĂĄly majĂ­ rozsah do f´´´, pedĂĄl do d´. RejstříkovĂĄ manubria jsou umĂ­stÄ›na po stranĂĄch klaviatur ve tĹ™ech etåŞích s nĂĄzvy rejstříkĹŻ na porcelĂĄnovĂ˝ch, na okraji zlacenĂ˝ch obdĂŠlnĂ­kovĂ˝ch ĹĄtĂ­tcĂ­ch. (Ĺ tÄ›pĂĄn Svoboda, organolog ArcidiecĂŠze praĹžskĂŠ)

www.varhany.slansko.cz

NovĂ˝ kuĹželomechanickĂ˝ nĂĄstroj do starĂŠ baroknĂ­ skřínÄ›, rozĹĄĂ­Ĺ™enĂŠ v zadnĂ­ch partiĂ­ch do stran, vestavÄ›l v roce praĹžskĂ˝ varhanĂĄĹ™ Emanuel Ĺ tÄ›pĂĄn Petr pod opusovĂ˝m Ä?Ă­slem . Emanuel Ĺ tÄ›pĂĄn Petr svĹŻj nĂĄstroj v nĂĄsledujĂ­cĂ­ch dvou desetiletĂ­ch takĂŠ udrĹžoval. V roce 1917 byl nĂĄstroj uchrĂĄnÄ›n od rekvizice cĂ­novĂ˝ch prospektovĂ˝ch pĂ­ĹĄĹĽal i dĂ­ky aktivitÄ› tehdejĹĄĂ­ho zlonickĂŠho dÄ›kana. Opravu roku 1933 uskuteÄ?nil B. PaĹĄtika ze StarĂŠ Boleslavi, jednu z poslednĂ­ch oprav provedl roku 1950 Stanislav HavlĂ­k.

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla v PetrovicĂ­ch DĂ­ky dotaci, kterou zĂ­skala MAS PĹ™emyslovskĂŠ stĹ™ednĂ­ ÄŒechy, o. p. s., z Programu rozvoje venkova StĂĄtnĂ­ho zemÄ›dÄ›lskĂŠho intervenÄ?nĂ­ho fondu aÂ ďŹ nanÄ?nĂ­ sbĂ­rce v obci Petrovice bude pĹ™ed festivalovĂ˝m koncertem uskuteÄ?nÄ›na celkovĂĄ rekonstrukce tÄ›chto zajĂ­mavĂ˝ch varhan.

Obec Petrovice se prvně připomínå v roce a kostel byl farním jiŞ za dob Karla IV. První varhany, resp. pozitiv je v kostele doloŞen aŞ před polovinou . století. Do roku patřily Petrovice světským ťlechtickým rodům, poslední majitelem byl Přibík Jeníťek z Újezda, který zaloŞil jezuitskou kolej v Březnici a petrovický statek věnoval na její vydrŞovåní. V roce

zaloŞili v Petrovicích svÊ sídlo jezuitÊ. Za jejich språvy byly roku

pořízeny varhany od varhanåře Fridricha Semråda ze Sedlce. Tento nåstroj byl přenesen v měsíci únoru roku do kostela v Obděnici.

www.varhany.slansko.cz

Roku byly zĂĄsluhou petrovickĂŠho kooperĂĄtora Adalberta Hertzegera pořízeny novĂŠ varhany s pedĂĄlem a osmi rejstříky opÄ›t od sedleckĂŠho varhanĂĄĹ™e (FrantiĹĄka SemrĂĄda). JiĹž zĂĄhy po postavenĂ­ varhan (zĹ™ejmÄ› vlivem velkĂŠ vlhkosti v kostele) poÄ?aly vleklĂŠ zĂĄvady na měťích, kterĂŠ vyĂşstily aĹž do pořízenĂ­ novĂ˝ch roku opÄ›t od SemrĂĄda.

K zĂĄsadnĂ­ pĹ™estavbÄ› varhan doĹĄlo koncem . stoletĂ­. PĹŻvodnĂ­ zĂĄsuvkovĂĄ vzduĹĄnice byla nahrazena novou kuĹželkovou o tĂłnech, byl zruĹĄen „Spielschrank“ a zbudovĂĄn novĂ˝ hracĂ­ stĹŻl vybavenĂ˝ pedĂĄlovou spojkou a kolektivem „Forte“. PedĂĄl byl chromatizovĂĄn tĂ­m zpĹŻsobem, Ĺže k pĹŻvodnĂ­ tĂłnovĂŠ vzduĹĄnici byla pĹ™ipojena novĂĄ tĂłnovĂĄ vzduĹĄnice stejnĂŠ konstrukce. SouÄ?asnÄ› doĹĄlo k dispoziÄ?nĂ­ zmÄ›nÄ›, Ä?ĂĄsteÄ?nÄ› za pouĹžitĂ­ pĹŻvodnĂ­ho, samozĹ™ejmÄ› patĹ™iÄ?nÄ› upravenĂŠho pĂ­ĹĄĹĽalovĂŠho materiĂĄlu. Byl rovněŞ osazen novĂ˝ zĂĄsobnĂ­ mÄ›ch s Ä?erpĂĄnĂ­m na noĹžnĂ­ pĂĄku. Autory pĹ™estavby byly roku bratĹ™i PaĹĄtikovĂŠ, kteří jsou v nĂĄstroji na vĂ­ce mĂ­stech signovĂĄni. TitĂ­Ĺž v roce nĂĄstroj opravili a dispoziÄ?nÄ› pozmÄ›nili.

varhany kolem roku 1980

listopad 2013

varhany kolem roku 1996

V roce 2000 byl nĂĄstroj rozebrĂĄn varhanĂĄĹ™em Vl. Ĺ lajchem v souvislosti s havarijnĂ­m stavem a nĂĄslednou opravou stropu kruchty a deponovĂĄn v prostorĂĄch kostela. PetrovickĂŠ varhany byly v minulosti ponÄ›kud neĹĄĹĽastnÄ› pĹ™estavÄ›ny, do dneĹĄnĂ­ch dnĹŻ ale zĹŻstalo zachovĂĄno jĂĄdro baroknĂ­ch varhan. Dochovala se prakticky celĂĄ pĹŻvodnĂ­ varhannĂ­ skĹ™Ă­Ĺˆ, pedĂĄlovĂĄ vzduĹĄnice, ĹĄtoky a zejmĂŠna vÄ›tĹĄĂ­ Ä?ĂĄst pĹŻvodnĂ­ho pĂ­ĹĄĹĽalovĂŠho fondu vÄ?etnÄ› nĂĄdhernÄ› zdobenĂ˝ch pĂ­ĹĄĹĽal prospektovĂŠho principĂĄlu. To vĹĄe je dobrĂ˝m pĹ™edpokladem obnovy pĹŻvodnĂ­ho zvukovĂŠho bohatstvĂ­ SemrĂĄdovĂ˝ch varhan z roku 1760.

ZĂĄmÄ›rem restaurovĂĄnĂ­ je rekonstrukce stavu pĹ™ed pĹ™estavbou varhan, t. j. nĂĄvrat k osvÄ›dÄ?enĂŠ a trvanlivĂŠ zĂĄsuvkovĂŠ vzduĹĄnici, mechanickĂŠ tĂłnovĂŠ i rejstříkovĂŠ traktuĹ™e, obnova tzv. Spielschranku, baroknĂ­ varhannĂ­ skřínÄ› s rekonstrukcĂ­ jejĂ­ch zadnĂ­ch partiĂ­ a rekonstrukce vzduchovĂŠho hospodĂĄĹ™stvĂ­ dle dochovanĂ˝ch varhan FrantiĹĄka SemrĂĄda. (Ĺ tÄ›pĂĄn Svoboda, organolog ArcidiecĂŠze praĹžskĂŠ)

Varhany v kostele sv. KateĹ™iny ve Velvarech DĂ­ky dotaci z Programu rozvoje venkova StĂĄtnĂ­ho zemÄ›dÄ›lskĂŠho intervenÄ?nĂ­ho fondu zĂ­skanĂŠ prostĹ™ednictvĂ­m MAS PĹ™emyslovci byla koncem lĂŠta roku ) dokonÄ?ena rozsĂĄhlĂĄ rekonstrukce varhan v dÄ›kanskĂŠm kostele sv. KateĹ™iny ve Velvarech.

Varhany v děkanskÊm kostele sv. Kateřiny ve Velvarech postavil významný praŞský varhanåř Emanuel Štěpån Petr v roce na místě starťího nåstroje praŞskÊho varhanåře Matthiase Sedmíka z roku .

Varhany pochĂĄzejĂ­ z ranĂŠho obdobĂ­ Petrovy tvorby a nebyly od roku 1886, kdy je Emanuel Ĺ tÄ›pĂĄn Petr postavil na zdejĹĄĂ­ kĹŻr, zĂĄsadnĂ­m zpĹŻsobem opravovĂĄny a jsou zcela v pĹŻvodnĂ­m stavu. VĹĄechny pĂ­ĹĄĹĽaly, a je jich ve varhanĂĄch pĹ™es devÄ›t stovek, kterĂŠ varhanĂĄĹ™ Petr tehdy do varhan vloĹžil, jsou stĂĄle na svĂŠm mĂ­stÄ›. NezmÄ›nil se jejich autentickĂ˝ zvuk ani vnitĹ™nĂ­ zařízenĂ­. A to je pomÄ›rnÄ› vzĂĄcnĂŠ, protoĹže vÄ›tĹĄina varhan byla v minulosti nÄ›jakĂ˝m zpĹŻsobem pĹ™estavÄ›na, zvukovÄ› upravena nebo tzv. vylepĹĄena. Mnohdy na úkor spolehlivosti, funkÄ?nosti a zejmĂŠna zvuku.

www.varhany.slansko.cz Varhany majĂ­ celkem rejstříkĹŻ rozdÄ›lenĂ˝ch do dvou manuĂĄlĹŻ a pedĂĄlu. HracĂ­ stĹŻl je umĂ­stÄ›n volnÄ› pĹ™ed pseudoslohovou varhannĂ­ skřínĂ­ a je vybaven spojkou obou manuĂĄlĹŻ, manuĂĄlu s pedĂĄlem a takĂŠ nÄ›kolika pevnĂ˝mi rejstříkovĂ˝mi kombinacemi (Piano–Mezzoforte–Forte–Pleno), kterĂŠ se uvĂĄdÄ›jĂ­ v Ä?innost seĹĄlĂĄpnutĂ­m ĹĄlapky nad prahem pedĂĄlu. HracĂ­ stĹŻl je spojen se vzduĹĄnicĂ­ mechanicky, zde navĂ­c vloĹžil varhanĂĄĹ™ do traktury tzv. Barkerovu pĂĄku, coĹž je pneumatickĂŠ zařízenĂ­ usnadĹˆujĂ­cĂ­ hru. VzduĹĄnice jsou kuĹželkovĂŠ soustavy. (Ĺ tÄ›pĂĄn Svoboda, organolog ArcidiecĂŠze praĹžskĂŠ)

Slaný, kaple Zasnoubení Panny Marie

Slaný, děkanský chrám sv. Gotharda

Velvary, kostel sv. Kateřiny

Zlonice, kostel Nanebevzetí Panny Marie

Slaný, klášterní kostel Nejsvětější Trojice

Petrovice, kostel sv. Petra a Pavla

Slaný

Dolní Hbity, kostel sv. Jana Křtitele

Petrovice