CE NA 1 4 9 KČ
ISBN 978-80-7491-504-8
V á c l a v V o m á č k a No čn í s luž ba v k am enolom u
e di c e poesi e hos t
ho st
95
Vá c l av Vomáčka No čn í s luž ba v k am enolom u
Dlouhý podvečer
Vá c l av Vomáčka 19 8 3
*
Mládí strávil na venkově v okolí Poličky. Podnikl několik veskrze vlažných pokusů
Dlouhý dlouhý podvečer
o akademické vzdělání. Záhy dal přednost škole života. Působil v nejrůznějších,
ze studny lije se voda
povětšinou dělnických zaměstnáních,
sadem poletuje listí
čas od času v západoevropských zemích.
z komínů prchá kouř
Obchoduje s antikvárním zbožím a zároveň je sběratelem knih, což —
vzduchem se plíží světlo
jak známo — spolu příliš nepasuje.
v oknech věci věci
Se ženou opravil dům na Hané,
téměř jako lidské
kde nyní žije. Tato sbírka předkládá první plody básnické žně autorovy dospělosti.
věci
Host
EPH
sv. 95
e d i c e p o e s i e host s v a z e k 95
B rn o
20 1 5
Vác l av
Vomáčka
N o čn í s luž ba v k a m e n o l o m u
Vychází s finanční podporou Ministerstva kultury ČR
© Václav Vomáčka, 2015 © Host — vydavatelství, s. r. o., 2015 ISBN 978-80-7491-504-8
Vladimíře, Ance a hrdinnému psovi Badyánovi
KD Y Ž
S P Í ,
ANI
C H LE B A
NEC H CE
Nečinností k přepjatým touhám bloudíš
V těchto zvláštních domech jediné pendlovky si dovolí říkat pravdu nahlas před kupou matoliny ostatní se skládají z pouhých mánií věkovitých tepen a pasteveckých vnitřností vidíš tu roubenici suříkem malovanou sádrové priapy strážce zahrádečky dvě tři kapustičky chytře skryté v políčku samopše břečťan zálibně prolínající své údy s údy cypřišů mezi jejichž kmeny je možno spatřit honit se je za milenčiným ptáčetem téměř až do krajního stáří
11
Vrchlický v Bystrém
Vstávám ještě za tmy, kdy ptactvo neprocitlo. Do misky rozbíjím vejce a namáčím si chléb, obrátím do sebe několik hltů vody ze džbánu a už beru z hřebíku koženou zástěru, zavazuji se v pase a s brašnou železa chvátám do Panského lesa za kamenem. Mezi místními venkovany se nejvýraznější oblibě těší pevný žlutošedý druh slínovce, který je měkký jako máslo. Stavějí si z něj svá stavení i stáje pro dobytek a boží muka podél cest. Ale v lesích lze najít kámen docela nepodobný. Mezi stromy jsou rozesety lesklé černé balvany. Prý je tu trousili andělé při stěhování kostela. Můj přítel učitel tvrdí, že je sem přinesl obří ledovec až z Alp. Ať je to jakkoliv, je to kámen vzácný a sem nepatřící, stejně jako já.
S prvními paprsky slunce vstupuji na dobře známou paseku. Kolem mého kamene líně bloudí cáry chladivé mlhy. Na bílé plátno položené do mechu a trávy vyrovnávám si nářadí z brašny. Zhluboka se nadechnu celým chřípím, obejmu kámen, temný, tvrdý a křehký jako sklo, velký jako srdce pijáka piva. Uchopím do dlaní dlátko a mlátek a budu ťukat. Slunce rozežene zbytky mlh a vysuší noční vlhkost. Hluk z úderů mé práce udrží lesní zvěř v uctivé vzdálenosti, i občasný křik ptáků bude znít tlumeně. Ťukám, tluku a štípám, tu použiji špičák, tu dvojzub, tady prýskač a zase vezmu do ruky pemrlici a nosáč.
13
V poledne už jsem svlečený a má kůže leskne se potem a konečky prstů krví. O špatných básnících říkal jsi, že málo kouří a chvilky na cigaretu nevyužívají k střízlivému obhlédnutí již vytvořeného s odstupem. Vytáhnu z kapsy tabák, který ještě v Praze zakoupil mi mrdač mojí ženy, ten špatný herec Seifert, stočím si cigaretu, zapálím a poodstoupím několik kroků od z kamene vynořujících se obrysů vlastního srdce. Jaký lahodný tabák!
Cukrová voda
Krev ho zalila po první salvě holiče který stál po jeho pravici prásklo to do vyholené tváře padl dřív i tak to schytal do ramene a pak za ucho
na jistotu
— prásk! —
Světla motocyklů běžících naprázdno dirigentem chvění třepot těžkého vzduchu tmy Objevil se zničehonic ve výčepu modráky a krev jak byl vyprávěl nesouvislý příběh a dožadoval se vody skoro ho poznal Franta spolužák z dávné měšťanky a hospodská prohlásila:
je celej můj muckej co vodšel a nevrátil se do tří neděl byla svatba i bez ohlášek a příště se vyhýbej četnické stanici šeptl mu do ucha kněz během toho dne snad třikrát Tondo s čelem cukrkandlovým
17
Zcela pohlcující dychtění všeho živého
Pomatení motýli fintí se poupětem magnolie u zadního východu u popelnic z křídel opadává pel na pytle s odpadky Před stanicí mladé i staré běhny máchají nákupními taškami v tlustých pažích oční stíny se lesknou v poledním slunci Věrni venkovské tradici prašiví psi kývají lysými ocasy ze strany na stranu
Dětské kruciáty
Vybírali jsme s bratrem kamení na poli když zaslechli jsme o hrobu nešlo jinak než opustit vše a vydat se v osud následovali jsme zástupy odhodlaných dětí které se cestou měnily v psy dovedly nás až do krčmy v sousední vsi tam služka jak sulc prostírá ubohým zkonejšení v krupové polévce na plotě se třepotají červené tepláky vlhkost se odpařuje v huňatých kotoučích ptáme se toho co nás vede: kdo utiší naši žízeň? ale flanďák sedí u rezatých vrat v roji much přísahá na ukřižovaného sysla
19