Trutnovinky - magazín leden 2023

kulturně-společenský magazín | Leden 2023 | zdarma

Svět ticha Petr Švaral

TE CONNECTIVITY HLEDÁ NOVÉ KOLEGY (M/Ž) NA POZICE: INŽENÝR KVALITY SPECIALISTA PLÁNOVÁNÍ S/W PROGRAMÁTOR KONSTRUKTÉR

WWW.TE.JOBS.CZ TEL. 724 012 225

VOLEJTE, PIŠTE, TĚŠÍME SE NA VÁS!

Editorial Hurá pod vodu!

PAVEL CAJTHAML / redaktor Potápění, pokud mu v mém podání tak vůbec můžu říkat, to pro mě dosud byly vždy jen komplikace.

Sotva ponořím hlavu pod vodu, nateče mi voda do brýlí. Navzdory tomu, že jsem si je poctivě přitiskl k obličeji a utáhl. Když mi do nich náhodou nenateče, tak se mi pro změnu zamlží.

Pokud mám to výjimečné štěstí, že mi do nich neteče a ani se mi nemlží, brzy zjistím, že pod vodou není nic tak zajímavého k vidění. Teda pokud mluvím o zkušenostech z krytého bazénu, koupaliště a rybníku. Tak fajn, zkusím to u moře! Jenže k obvyklým komplikacím se u Jadranu přidává další. Vlnící se oceán mi totiž neustále dolévá slanou vodu do šnorchlu.

Podle zákona schválnosti vždy právě ve chvíli, když se potřebuju nadechnout. No já snad tu mušli nenajdu a nevylovím! Ale nakonec se na mě štěstí usmálo. Když jsem vystupoval z moře, na břehu jsem jednu mušli našel. Zřejmě vypadla z ruky někomu, kdo se na rozdíl ode mne potopil až na dno.

PETR ŠVARAL / str. 4 9

ČERVENÝ LÉTAJÍCÍ JELEN

VALENTÝNA ZÁLESKÁ

str. 10 11

str. 12 14

JONÁŠ KAŠPAR ROSA

JIŘÍ JŮZL O TRAMPINGU

str. 18 19

str. 26 27

Vydavatel: TN Média s. r. o., Branická 213/53, 147 00 Praha 4, IČO: 28847229, MK ČR E 19626, Sídlo redakce: Horská 634, 541 01 Trutnov, www.trutnovinky.cz, e-mail: redakce@trutnovinky.cz, Redakce: Michal Bogáň, tel.: 734 545 423, e-mail: michal@trutnovinky. cz, Pavel Cajthaml, tel.: 734 636 116, e-mail: pavel@trutnovinky.cz, Hynek Šnajdar, tel.: 734 457 697, e-mail: hynek@trutnovinky.cz, Obchod, inzerce: Monika Klikarová, tel.: 733 353 695, e-mail: monika@tn-media.cz, Grafika: Michal Kriegler, Jazyková korektura: Hedvika Landová, Distribuce: vybraná distribuční místa, Tisk: Tiskárna PRATR a. s., Náchodská 524, Trutnov, Sazba: TN Média s. r. o., Číslo ISSN: 1805-8914, Četnost: měsíčník, Počet výtisků: 5 000, Regionální mutace: Trutnovsko, Titulní strana: Petr Švaral.

Píšeš? Fotíš?

Točíš? Stříháš?

Moderuješ?

Anebo s tím chceš teprve začít?

Zkus to jako externista v naší redakci! michal@trutnovinky.cz

SVĚT TICHA

Chorvatsko, Maledivy, Kuba, to je něco tak špičkového!

Nikdo nezná svět pod hladinou lépe než Petr Švaral (75 let) z Voletin. Potápěl se ve světových oceánech i českých přehradách. Pozoroval mořskou faunu a flóru, ale také hledal utonulé plavce na dnech rybníků.

Za více než pětapadesát let zvládl tisíce soukromých i pracovních ponorů. „Spojil jsem koníčka s povoláním a nikdy mě to nepřestalo bavit,“ říká zakladatel trutnovského potápění.

PAVEL CAJTHAML, FOTO: MILOŠ ŠÁLEK, PETR ŠVARAL A MILAN ŠLÉGR

Jak jste se dostal k potápění?

Jsem Trutnovák, ale když šel táta dělat na doly, tak jsme od mých asi osmi let do devatenácti bydleli v Žacléři. Při tamním dole fungovala důlní záchranná služba. Její členové dostali nabídku zúčastnit se potápěčského kurzu. Šel jsem se na ně podívat a oni se mě zeptali, jestli si to chci taky 4

zkusit. Samozřejmě jsem chtěl. Bylo to v rybníce v Prkenném Dole. Tam jsem se poprvé ponořil.

Bylo to něco úžasného, hned mě to chytlo.

Kolik vám tehdy bylo?

Asi čtrnáct let. Dodnes na to nezapomenu. Voda byla studená, měla šest nebo sedm stupňů. Byl jsem vychrtlý kluk, na sobě jsem měl primitivní potápěčské přístroje. Naprosto mě to pohltilo. Když mi bylo patnáct nebo šestnáct, ucpal se odtok v tom stejném rybníku a já ho se starším kolegou pomáhal uvolnit. Málem nás to tehdy vcuclo. Neuvědomil jsem si, jak to může být nebezpečné. Nadšení u mě ale bylo obrovské. Asi jako u prvních pilotů, průkopníků létání. Říkáte, že jste měl primitivní potápěčské přístroje?

Když si uvědomím, s jakou technikou jsme se kdysi potápěli, tak se divím, že jsme to všichni přežili.

Například hloubkoměry jsme si vyráběli sami, nebylo to jako dnes, kdy lze koupit špičkovou techniku. Neměli jsme fotoaparáty do vody. Milan Šlégr přišel s nápadem, že si budeme vyrábět vlastní pouzdra na foťáky.

Co ještě chybělo?

Měli jsme málo vzduchu do lahví, nebyly kompresory. Takže jsme museli plnit flašky v Pardubicích a u nás přečerpávat vzduch do menších. Až v sedmdesátých letech se mi povedlo sehnat kompresor, tak to pak bylo lepší. Dokonce ani lahví nebylo dost. Někdy se vyráběly z hasičáků.

Když jsme u lahví, co v nich vlastně je?

Kompresorem stlačený vzduch. Dnes už se ale používají také obohacené směsi. Potápěčům se s nimi lépe dýchá, jsou méně unavení. Lahve jsou ocelové, váží deset až třináct kilogramů, ale používají se i o něco lehčí, duralové.

Měl jste pro potápění vlohy?

Nevím, jestli jsou potřeba nějaké vlohy. Jako kluk jsem hrál hokej, chytal jsem za Trutnov. Štvalo mě, jak v Žacléři tehdy všichni lyžovali. Člověk šel stromečkem hodinu na kopec, pak ho sjel za pár minut dolů. Divný. Já vždycky víc tíhnul k technickým sportům.

Co potřebuju, abych se mohl potápět?

Především zdraví. Mít v pořádku srdce, to je základ. A také mít zdravé dutiny. Však asi víte, že když se ponoříte do vody, už od metru vás zač-

nou tlačit uši. Existuje manévr, jak tlak vyrovnat.

Zacpete si nos a fouknete do nosu. Tím se dutiny uvolní. Jinak já jsem astmatik a to při potápění nevadí. Osobně se mi dýchá lépe pod vodou.

Naučí se potápět každý?

Většina lidí se to naučí. Bez ohledu na věk. Někdo mívá před prvním ponorem strach, ale to je normální. To časem opadne a pak už je většinou jen nadšení. Občas se ale stane, že to někdo vzdá hned v začátcích. Po prvních ponorech přizná, že se na to necítí. Ale to nevadí, stane se. Je to pořád lepší, než dělat hrdinu a pak se nechat v problémech tahat z vody. Naštěstí mám na lidi docela dobrý odhad.

Když přijdou ke mně do kurzu, brzy poznám, jestli to zvládnou.

Po kolika ponorech lidi dokážou překonat strach?

To je individuální. Někdo se uklidní už při prvních ponorech v bazénu. Je ve čtyřmetrové hloubce, v klidu dýchá a pozoruje kachličky. Někdo musí jít do přírodní vody, čisté a teplé, aby ho zaujal život ve vodě a přestal řešit vlastní strach. Jakmile ho ve vodě něco zaujme, začne se dívat a uklidní se. Aby si lidé zvykli na potápění, musí mít dvacet nebo třicet ponorů. Po úvodních lekcích v bazénu od února do května většinou pokračujeme v červnu v Chorvatsku. Lidé tak skočí z čistého bazénu do čistého moře. A shodují se, že je to perfektní!

Musí umět zájemce o potápěčský kurz plavat?

Ano, aspoň základní styl. Potápěčské vybavení nadnáší. Pár horších plavců u mě v kurzu už bylo.

Svatební šaty, které Vám padnou.

www.dafre.cz / tel. 7 31 552 514 Krakonošovo náměstí 21, Trutnov

kasper group

pf 2023 Do nového roku 2023 Vám přejeme hodně štěstí, pevné zdraví, spoustu radostných okamžiků a pracovních i osobních úspěchů.

SVĚT TICHA

vůbec ne, když se napil alkoholu. Bezpečnost je na prvním místě. Všechno se učí v kurzu, bez kterého se nemůžete sám potápět.

Kde se pořádají potápěčské kurzy?

Dřív jsem je dělal v trutnovském krytém bazénu.

Získat certifikát tam trvalo několik týdnů i měsíců. Dnes už se ale dá absolvovat jednorázový kurz a certifikát získat za čtyři až pět dnů. Stačí odjet do Egypta nebo Chorvatska.

Nejsem bůhvíjaký plavec, ale potápění by mě asi docela bavilo.

Nejste první ani poslední. Víte, málokterý potápěč umí dobře plavat.

Kolik lidí jste naučil bezpečnému potápění?

Ročně jsem v potápěčské škole vyškolil čtyřicet až padesát lidí.

Jak hluboko se s nimi potápíte?

Učím sportovní potápění, takže do čtyřiceti metrů.

Jsou sice borci, kteří se potápějí hlouběji, to už ale podle mne není sportovní potápění.

Hlídá někdo, jak hluboko se potápíte?

Do vody nesmíte bez počítače. A když ho máte, on vše pečlivě zaznamenává. Něco jako tachograf u auta. Nedá se to ošidit. Zpětně se pozná, že se někdo ponořil hlouběji, než bylo dovoleno. Bezprostředně při ponoru si to hlídám sám, aby ten, kdo je se mnou pod vodou, neporušil pravidla.

Máte strach o lidi pod vodou?

Vždycky. Mám to vrozené.

Jaká jsou pravidla pro potápění?

Pravidlo číslo jedna: Nikdy se nepotápěj sám! Pravidlo číslo dvě: Měj odzkoušenou a předpisovou techniku. Například lahev se vzduchem musí být každých pět let testovaná. Pravidlo číslo 3: Dodržuj rychlost sestupu a výstupu. Taky zdůrazňuju, že se člověk nemá potápět, když se necítí dobře. A už

Je potápění cenově dostupné?

Určitě! Kurz stojí zhruba deset tisíc korun. Pořídit si základní výbavu, to znamená ploutve, masku, šnorchl a oblek, vás vyjde přibližně na podobné peníze, jako si koupit komplet vybavení pro ježdění na kole. Platit si cesty za potápěním do Chorvatska či do Egypta, to je podobné, jako když někdo cestuje na dovolenou. Pouze tam zaplatíte navíc za půjčení lahví se vzduchem a závaží.

Předpokládám, že větší vlna zájmu o potápění se u nás zvedla v devadesátých letech. Trvá dodnes? Řekl bych, že k poklesu zájmu došlo v letech 2014 až 2015. Pak byl covid, to se nesmělo nic dělat.

Nyní je pár zájemců o potápění. Ale kdo se chce koukat na vodní svět, zaplatí si a jede. Udělá se parta dvaceti lidí a jede se do Chorvatska na loď. Žádný hotel. Bydlíme, jíme a potápíme se na lodi.

Jezdí se všichni potápět jen do moře?

Většina lidí se potápí v moři, často i celé rodiny.

Jsou ale i jedinci, kteří se potápějí ve starých zatopených lomech a vydrží tam pod vodou hodně dlouho. Potápění je o koukání, aby člověk něco viděl, faunu a floru. V lomu je studená voda, ve vodě je tma, není téměř nic vidět. A když, tak utopené bagry, staré pneumatiky a jiný nepořádek. To není krásné, někdy je to ale zajímavé.

Dá se vůbec vyprávět o tom, co jste viděl v mořích?

Dá, i když to není ono. Lepší je vidět to na videozáběrech a úplně nejlepší je to zažít na vlastní kůži.

Ročně jsem dělal čtyři pět potápění, kterým se říká safari. Chorvatsko, Maledivy, Kuba…, to je něco tak špičkového! Můžu říct, že už jsem se byl potápět asi všude, kde to za něco stojí, včetně Karibiku a Indického oceánu. Životy v těch mořích jsou hodně podobné.

Viděl jste všechno?

To nemůže říct nikdo! Ale viděl jsem toho opravdu 7

SVĚT TICHA

hodně. Dlouho mi chybělo vidět zblízka manty obrovské. Nejblíž ke mně byly v Egyptě asi na dvacet metrů. Pak jsme se byli potápět na Maledivách a tam se to povedlo. Třímetrové manty, bylo jich asi dvacet, vypadaly jako obří letadla Jumbo.

Připluly k nám, kroužily těsně nad námi. Bylo detailně vidět, jak jejich těla čistili štítovci. Byli jsme z toho úplně hotoví, byla to špička. Tehdy jsem ve vodě brečel!

Jak dlouho to trvalo?

Byly to dva úžasné hodinové ponory. Něco tak majestátního... Jasně, viděl jsem zblízka spoustu žraloků, želv, dvoumetrové murény, prostě všechno možné, ale tohle, to bylo něco výjimečného.

Počkejte, žraloci... říkáte to tak klidně. Vy se jich nebojíte? Člověk si v té euforii pod vodou ani neuvědomí, že kolem něj pluje třímetrový žralok. Jednou na Kubě jsem v takovém nadšení natáčel, snažil se, aby byly vidět jeho zuby, a přitom omylem zmáčknul světlo na kameře. Jak se rozsvítilo, žralok se leknul a chňapnul po mně. Obě světla jsem měl od něj pokousaná. Dodnes je mám doma. Když jsme pak vylezli z vody, tak jsme si říkali, že jsme volové. Co kdyby nás žraloci opravdu kousli?! Kubánci, kteří nás ke žralokům dovezli, nás ale uklidňovali, že to mají pod kontrolou.

Zaútočila na vás někdy ještě nějaká další ryba?

Ne! Živočichové ve vodě jsou zvědaví, ale nikdy na mě nikdo nezaútočil. S výjimkou onoho jednoho žraloka.

Když jste ve vodě tak blízko, můžete na ryby sahat?

Ne, to se nesmí! Pod vodou je s vámi vůdce potápěč a ten kdyby vás viděl na ryby sahat, okamžitě vám dá pokyn „nahoru“, čili ven z vody. Na nic nesahat! Prostě platí: Zajeď pod vodu, udělej si vztlak, jaký potřebuješ, a jenom se dívej, kochej se, v klidu fotografuj nebo filmuj.

Nebojí se ryby potápěčů?

Když neděláte prudké pohyby, tak ne. Ani bubliny od dýchacích přístrojů je neruší. Skoro bych řekl, že třeba pro manty je to něco jako whirlpool. Přišlo mi, že do těch bublin naschvál vplouvají.

Mluvil jste o pokynech. Jak se pod vodou vlastně dorozumíváte?

Máme něco jako znakovou řeč. Jdeme nahoru, jdeme dolů, je to v pořádku, nejde mi ucho… máme asi dvacet základních signálů. Třeba filmaři k tomu ale mají ještě řadu svých speciálních signálů.

Jaké to je filmovat pod vodou? Stíháte se soustředit?

Je to úžasné! To hezké, co vidíte v moři, si chcete vyfotografovat nebo natočit na kameru. Každý na to chce mít vzpomínku, mít se čím pochlubit.

Fotí a natáčí se hodně. V osmdesátých letech jsme v našem trutnovském potápěčském klubu dokonce 8

organizovali mezinárodní festival potápěčských diapozitivů. V porotě tenkrát zasedali známí fotografové Jiří Havel, Jiří Jahoda a Oldřich Šlégr.

Díváte se na televizní dokumenty o podmořském světě?

Ano, samozřejmě. Jsou to naprosto špičkové záběry. Kdo se nemůže potápět třeba z finančních nebo zdravotních důvodů, profesionální dokumenty mu to vynahradí. Jsou to drahou technikou natočené a nádherně udělané filmy.

To vypadá, že potápění je jen o samých příjemných věcech.

Jsem profesionální instruktor, vedu potápěčskou školu a dělám potápěčské práce už třicet let. Takže jsem zažil i smutné chvíle. Třeba za komunistů, když ještě policie neměla vlastní potápěče, jsme hledali mrtvoly. Byl jsem u třech tragických případů. To nebylo příjemné, ještě dlouho potom jsem měl mrtvé stále před očima. Příklad: Mladý sportovec, dal si rum a vsadil se, že přeplave tam a zpátky rybník v Pekle. Jenže v polovině zhasnul. Hasiči ho nenašli, tak zavolali nás, potápěče. Nevydrželo mu srdce. Jinak ale těch mých asi 3500 ponorů, to byly v drtivé většině parádní zážitky.

Baví vás potápění i po tak dlouhé době a po tolika ponorech?

Samozřejmě, že baví! I když jsem se už potápěl na hodně místech, vždycky je ve vodě něco nového.

PETR ŠVARAL (NEJEN) O KLUBU SPORTOVNÍCH POTÁPĚČŮ DELFÍN TRUTNOV · Založili jsme ho ve třech lidech, roku 1972 ve Voletinách. O tři roky později už nás bylo dvanáct. Klub působil pod Svazarmem a měl členskou základnu 22 až 27 lidí. · Jezero Helenesee v bývalém východním Německu, to byl za komunistů dlouho náš Jadran. Bylo nádherně čisté, dostali jsme se tam dvakrát ročně. · První nezapomenutelná potápění v moři: V Jugoslávii v roce 1982 jsme na dně, dvacet metrů pod sebou, viděli mořské ježky. To jsme do té doby neznali. Když kolem nás v Egyptě proplula dvoumetrová muréna, málem jsme se podělali. · V roce 1996 jsem jako jeden z prvních Čechů začal jezdit na Potápěčské Safari do Egypta. Tehdy to byly malé lodě, pro maximálně 15 potápěčů. Dnes to jsou plovoucí hotely pro 30 až 40 lidí. To už není ono, lidí je tam strašně moc.

Obdivujete přírodu na souši?

Já jsem všeobecný milovník přírody. Ochránce zvířat. Přírodu obdivuju, ale vodní svět mě asi nikdy nepřestane fascinovat.

SOCHY VE MĚSTĚ

Létající jelen sochaře Gabriela se vznáší nad Bulharskou ulicí Sochy ve veřejném prostoru měst vzbuzují u jejich obyvatel nejen pozitivní, často ale i negativní reakce. Tak to bylo, je a bude. Vnímání umění se odvíjí podle zasvěcenosti, vkusu, úhlu pohledu, nadhledu nebo třeba momentálního rozpoložení diváka. Každopádně se nemusí líbit každému, ale je důležité, že vzbuzuje emoce, protože lhostejnost kolemjdoucích k tomu, co má umění do ulic přinést, by pro něj nebylo tou správnou vizitkou.

HYNEK ŠNAJDAR, FOTO: KATEŘINA SVOBODOVÁ, ARCHIV MICHALA GABRIELA

Trutnov patří mezi několik málo srovnatelně velkých měst v zemi, která se umění ve veřejném prostoru věnují dlouhodobě. Více než deset let přinášela městská galerie v souvislosti s projektem Sochy ve městě velkou dávku sochařského kumštu proslulých autorů nejen na Krakonošově náměstí, ale i v ulicích či na nábřeží řeky Úpy. Vždy to bylo doprovázeno určitým, pro umění dobrým rozruchem. „Naším záměrem bylo nabídnout příležitost setkat se s uměleckým dílem také lidem, kteří běžně galerii nenavštěvují. Tomu pak odpovídají reakce na prezentovaná díla. Skvělé je rovněž sledovat, jak se proměňuje v souvislosti s vystavenými objekty důvěrně známý prostor, a objevovat jeho nečekané možnosti,“ řekla ředitelka galerie Lucie Pangrácová.

Zatím poslední dílo, které se nyní objevilo v centru Trutnova, je Létající červený jelen známého sochaře Michala Gabriela, jenž se stal součástí a zároveň 10

jakousi symbolickou branou do aktuální výstavy městské galerie Potkat jelena. Kromě toho je odkazem na staré báje, na okřídleného koně Pegase, kterého v současnosti umělec nahrazuje nedomestikovatelným krásným jelenem, jehož lze nyní potkat v Bulharské ulici, nad níž se nepřehlédnutelně vznáší. Sám autor nepodává pro diváky žádný „návod k použití“, jak dílo vnímat, například proč je jelen červený a proč má křídla. „Nechám na divákovi, aby se nad tím sám zamyslel,“ uvedl.

Létající jelen byl vytvořen ze skelného laminátu a váží sto kilogramů. Základ a nejpevnější část představují křídla, k nimž je připevněno tělo jelena.

Dílo má zbourat dávné klišé o loveckém stereotypu a přivést toto zvíře prostřednictvím výtvarného vyjádření do galerií nebo právě do veřejného prostoru, což se v Trutnově stalo. A jak Michal Gabriel vnímá sochy v ulicích a co si myslí o tom, že Trutnov v tomto ohledu hraje republikový prim? „Je to určitě unikátní počin, což je zásluha především městské galerie, která jde touto cestou už mnoho let. Nikdy se moc neptám, co to městu přináší,

protože negace není motivem mých soch,“ poznamenal. Těžiště díla posouvá do roviny nezvyklých sochařských forem nebo nečekané barevnosti v souvislosti s tradičními až archetypálními tématy. Ta z podstaty nemohou poškozovat prostor, do kterého jsou správně umístěna. „Pokud někteří lidé reagují negativně, nemá to se sochou moc společného. V Trutnově mám pozitivní reakce na smečku vedle Uffa či na lva u městské galerie, a to nejen od obyvatel Trutnova. Nečekaně často v republice potkávám lidi, kteří se hlásí s tím, že projížděli Trutnovem a smečku znají,“ vysvětlil sochař.

Gabriel upozornil, že instalace takové sochy v ulici města je velmi náročná, a chválil firmu, jež se na tom podle jeho slov excelentním způsobem podílela. „Byl jsem naprosto spokojen nejen s instalací, ale i s proporcí, kterou jelen v Trutnově mezi domy zaujímá. Myslím si, že je to jedna z mých nejdokonalejších instalací. Na sochách mě zajímá, jakým způsobem ovlivní okolí a rozvinou nějaký příběh s daným prostorem,“ dodal sochař, který svými díly v Trutnově už zanechal nesmazatelnou stopu.

Nepřehlédnutelná je jeho smečka šelem, která byla rozmístěna a instalována v roce 2010 u Společenského centra Uffo. Tvoří ji sedm šedesát centimetrů vysokých bronzových zvířat pokrytých strukturou vytvořenou ze skořápek vlašských ořechů. Dalším Gabrielovým dílem je monumentální Ocelový lev, jenž vznikl ve spolupráci sochaře se zdejší firmou Kasper Kovo a umístěný byl v roce 2019 na Slovanském náměstí.

F P

2023

Děkujeme vám za důvěru a do dalšího roku přejeme hodně sil a pevné zdraví.

Odborník na vaše neřesti www.mecir.net

A to není všechno. Známá jsou také díla sochařky Pauliny Skavové, mezi něž patří socha Rýbrcoula na kruhovém objezdu v Krkonošské ulici, dále její Tanec smrti, replika sousoší Emila Schwantnera v městském parku či permoníci pro kašnu na Krakonošově náměstí. Kromě toho před sídlem firmy Kasper v Poříčí stojí od roku 2014 elegantní Krasavice sochaře Čestmíra Sušky a další jeho díla je možné vidět vedle nově vznikající Galerie současného umění EPO1, která po svém otevření 23. května příštího roku kromě instalací ve svých prostorách hodlá dostat sochy i do ulic města. Trutnov je zkrátka a dobře, ať už se to někomu líbí, nebo ne, městem zaslíbeným umění ve veřejném prostoru.

PRŮVODKYNĚ ZE STACHELBERGU

Užívám si, když za mnou přijde cizí člověk a chce se bavit Valentýna Záleská je studentkou druhého ročníku trutnovského gymnázia. V sedmnácti letech ještě pořádně neví, co vlastně se životem. „A proto jsem na gymnáziu,“ směje se. Nicméně nějakou tu pracovní zkušenost už získala. Dva roky provází návštěvníky unikátní dělostřeleckou tvrzí Stachelberg nedaleko Trutnova. Do zácviku přišla v době, kdy ještě navštěvovala devátou třídu na základní škole.

MICHAL BOGÁŇ, FOTO: MILOŠ ŠÁLEK

Pověz mi na začátku, co nejzajímavějšího v souvislosti s tebou bys mi řekla o Stachelbergu?

Nejzajímavějšího? Asi to, že mě druhá světová válka vůbec nebere, ale Stachelberg je prostě kouzelný. Je to krásné místo, odkud je i nádherný výhled.

Máme tam skvělý kolektiv a dělat průvodkyni je úžasná práce, která mi toho tolik dala, že tam stejně chci být. Nakonec i druhou světovou mě naučila. Já jsem se o bunkry nikdy nezajímala, opravdu nikdy, ale chytlo mě to.

Kdy ses tam objevila úplně poprvé?

V deváté třídě, kdy jsem se začínala zajímat o to, 12

že bych tam chtěla pracovat. Takže poprvé to bylo na zácviku, kdy chodí dva průvodci do podzemí. Šla jsem se svojí sestrou, která tam nastoupila o rok dříve.

Jako Trutnovačka jsi věděla, že tady vůbec něco takového existuje?

Věděla, protože můj děda se zajímá o druhou světovou válku, takže on mi o tvrzi vyprávěl, že tady je. Jen jsem nevěděla, jak vypadá.

Proč tě napadlo stát se průvodkyní?

Já jsem strašný nervák a nemám ráda vystupování mezi lidmi. Fakt nic pro mě. Ségra má podobnou povahu, ale po nějaké době přišla a říkala, že jí to

průvodcování strašně pomohlo a už se nebojí.

Nemá strach ve škole z prezentací a tak dále. Já jsem se dřív bála zeptat v obchodě i prodavačky, kde něco najdu. To jsem tam radši půl hodiny bloudila. Tak jsem si řekla, že to zkusím odbourat. Ze začátku to pro mě byl horor, ale teď už si to užívám. Jak jsme přes léto měli kvůli rekonstrukci silnice zavřeno, strašně mi ta práce chyběla.

Které předpoklady jsou pro tuto práci důležité?

Velmi nutná je ochota, a to jednak ochota tam pracovat a jednak se učit něco nového. Samozřejmě, že tam dostanete text, který se naučíte, ale lidé vám zároveň pokládají otázky, na které text neodpovídá. Takže musíte být ochotný vyhledat si další informace. Většinou to ví někdo ze spolku a stačí se zeptat. Podle mě je ale hlavní překonat ten strach z vystupování před lidmi a dorozumět se i v cizím jazyce. To je za mě strašně užitečná věc.

Jak dlouho ti trvalo překonat strach?

Pro mě byly nejvíc krizové první dny, kdy jsem dolů do podzemí chodila strašně vyklepaná.

To bylo hrozný. Ale pomalu a jistě to ustávalo.

Zaprvé jsem si byla jistá v textu, jak jsem stále opakovala to samé, a hlavně, co mě uklidňovalo, bylo, že lidé vlastně nevědí, co všechno jim budu vykládat. A když mi něco vypadne, tak to prostě nezjistí.

Co všechno obnášelo učení se o Stachelbergu? Víš o pevnosti všechno?

Rozhodně nevím, protože člověk se pořád učí.

Vždy se najde někdo, kdo se zeptá na nějakou otázku, na kterou nevím odpověď. Proto oceňuji práci kolegů, že na našich stránkách máme členskou sekci, kde jsou nejčastěji kladené otázky a jejich odpovědi. To je strašně fajn a dá se na to aspoň trochu připravit. Jinak to ale vlastně obnáší jen se naučit ten text.

Takže se našprtáš jednu stránku textu a staneš se průvodcem?

No, těch stránek je asi třináct, ale prakticky to tak je. A ještě samozřejmě si musíte uhlídat lidi, jelikož v tu chvíli jste za ně zodpovědný, že se jim nic nestane. Musím být také milá a hodná, ale musím mít i autoritu, přestože jsem o dost mladší než někteří návštěvníci. Setkala jsem se už s lidmi, kteří mi lezli do části prostorů, kam nesmějí. Tvrdili, že jsou jeskyňáři a že oni můžou, tak jsem jim 13

to hned vysvětlila. Nečetla jsem ani žádnou knížku o historii, naučila jsem se text, a když jsem něco nevěděla, pomáhali mi lidé ze spolku.

Když něco nevíš, přiznáš to anebo se to snažíš nějak „zamést”?

Ze začátku jsem se to snažila zamést, ale raději než lidem říkat blbosti, tak se prostě přiznám a slušně omluvím, že to nevím. Od starších průvodců mám ale takovou poučku, ať říkám, že se mají zeptat na kase. Tam pracují už znalejší zaměstnanci. Každopádně, když nevím odpověď, jdu se pak někoho zeptat, abych to příště věděla. Stejně to pak ale bývá tak, že když už to vím, už se na to nikdo nezeptá.

Je na tobě za dva roky vidět posun?

Určitě. Ze začátku jsem se jen omlouvala, že něco nevím, ale teď už vím i dost věcí mimo text, nějaké zajímavosti, co mi kdo řekne. Posun je vidět taky v projevu. Méně se zadrhávám a jsem si daleko jistější. Předtím jsem mluvila přesně tak, jak jsem se to naučila. Teď se snažím více používat vlastní slova, aby to bylo osobnější.

Chceš se stát součástí našeho týmu?

My hledáme právě Tebe!

PŘIJMEME PRŮVODCE NA TVRZ STACHELBERG. Co nabízíme? + Brigáda na letní prázdniny i víkendy + Zajímavá práce v kreativním týmu + Netradiční práce ve vojensko-historickém prostředí + Sezónní i celoroční spolupráce + Otevřeno od dubna do října + Zajištěné stravování

Co požadujeme? Spolehlivost Chuť pracovat AJ/NJ výhodou Dobrá komunikace Pro více informací pište/volejte.

pruvodci@stachelberg.cz

+420 735 085 980

PRŮVODKYNĚ ZE STACHELBERGU

Co tě baví na průvodcovské práci?

Jak jsem řekla, nikdy jsem neměla ráda vystupování před lidmi, ale s průvodcováním mně to přestalo vadit. Strašně se mi líbí, že na konci prohlídky za vámi přijde cizí člověk a chce si s vámi povídat. Začala jsem si to užívat. Když mluvím třeba se starší paní, která mi vypráví, že tady byla před deseti lety, a jak se Stachelberg změnil. Celkově mě baví náš kolektiv, je to skupina skvělých lidí, a i když se mi někdy nechce a nemám náladu, tak se těším na ty lidi, že si popovídám s nimi.

Myslíš, že dokážeš při prohlídce zaujmout a upoutat pozornost návštěvníků?

Jak kdy a jak s kterými lidmi. Když jsou fajn lidi, asi dokážu. Já nemám ráda seriózní prohlídky.

Co je seriózní prohlídka?

To je prohlídka, kdy průvodce vyloženě jen dává a dává informace, ale lidi je stejně nepoberou. Já se snažím někdy odlehčit atmosféru třeba nějakým vtípkem, aby to bylo přátelštější. Není to jenom o tom, že budu mluvit a vy mě poslouchejte.

Co když tě lidé neposlouchají? Dokážeš zvýšit hlas?

Když neposlouchají, je to na jednu stranu jejich věc.

Oni si za to zaplatili. Zvýšit hlas ale dokážu. Byla jsem už několikrát pochválena, že si lidi hlídám.

Mám špatný pocit, když je někdo za rohem a nevidím ho. Chci mít rozhled, kde návštěvníci jsou.

Vždycky se otáčím a snažím se mluvit na všechny. Co jsem se ale naučila spíš, než zvyšovat hlas, že když mi začnou do výkladu mluvit, přestávám

mluvit já. Po chvilce jim to dojde. Anebo lidé, které prohlídka zajímá a chtějí se něco dozvědět, většinou si ty neukázněnce srovnají sami. Myslím, že to je na té práci asi nejtěžší – být milá na lidi, kteří jsou nepříjemní a třeba na vás i řvou. Vy řvát nemůžete, protože by si pak na vás stěžovali.

Jak vypadají tvoje prohlídky? Máš je různé? Nevadí ti opakovat stále dokola ty samé informace?

Snažím se mít prohlídky dost podobné, protože chci všem lidem předat stejné informace. Přijde mi blbé jedné skupině říct informací více a další zase méně. Snažím se říkat stejný obsah informací, ale je pravda, že když se lidé přesouvají rychleji, občas nastane situace, že se dvě prohlídky střetnou v šachtě na schodech. To je problém, protože je tam málo místa a špatně se vymotáváme. Jedna prohlídka proto musí počkat dole na křižovatce a tam řeknu nějaké zajímavosti, které běžně neříkám.

Vedeš si statistiku, kolik jsi už provedla lidí?

To si nevedu, ale máme denní statistiku, kolik lidí přijde celkem. Rekord je kolem 600.

Láká tě vyzkoušet si prohlídky také na jiném místě?

Už jsem si to vyzkoušela. Když byl Stachelberg zavřený, hledala jsem si náhradu a provázela na Kuksu. V podstatě to bylo stejné. Naučit se text, provést lidi, být co nejmilejší. Ale fakt je, že na Stachelbergu mě to bavilo víc, protože je to moje srdcovka. Budu tady do té doby, dokud to bude možné. Pokud by to šlo zvládat s vysokou školou, ráda bych v tom pokračovala i při ní.

Na novou sezónu nové kolo nebo elektrokolo?

Potřebuje vaše kolo servis?

Nečekejte na jaro, nyní je ta správná doba!

Přijďte k nám PRODEJ A SERVIS JÍZDNÍCH KOL

Zdeněk Křížek, Horská 10, Trutnov, 541 01, tel.: 499 812 868, 603 480 169

PŘÍBĚH NIKOLY

Letní brigáda, která mně dala zkušenost a motivaci Ahoj, moje jméno je Nikola a tohle je můj příběh: Byla jsem studentkou 1. ročníku na Gymnáziu v Trutnově a hledala jsem letní brigádu. Někde v obchodě nebo ve fabrice jsem pracovat nechtěla.

Od starších spolužáků jsem se dozvěděla o perfektní brigádě na Stachelbergu a o tom, že hledají průvodce do muzea. To mě hned zaujalo a ještě ten den jsem volala na inzerát, který visí ve škole na společné nástěnce, Vojtovi Škarytkovi, který má průvodce na pevnosti na starost, a domluvili jsme se na úvodní schůzce. Dozvěděla jsem se, co vše provázení obnáší. Jelikož mi nadšení a odhodlání zůstalo, byla jsem přijata a mohla jsem nastoupit.

Začátek byl samozřejmě náročný. Nové prostředí, noví lidé, první brigádnický den. Vše šlo ale velmi dobře, brzy ze mě opadl stres. Díky kolektivu, který na Stachelbergu je, jsem hned zjistila, že mi vše vysvětlí a ukážou. Kluci ze spolku v pevnosti také začínali v době studia na středních školách a nyní jsou tam již přes dvacet let.

Odvedli mě ke starším průvodcům, aby mi pomohli s organizací prohlídek, řekli mi svoje tipy a triky do začátku. Ale nejenom to. Mezi prohlídkami jsme se bavili, poznávali se a užívali si společně strávený čas. Během krátké chvíle jsem si uvědomila, že mě provázení baví, a už jsem to nebrala

jako práci, ale spíš jako koníčka. Každý den jsem domů chodila nadšená a vyprávěla o tom.

Ale není to samozřejmě jen brigáda, byla to pro mě zároveň dobrá zkušenost. Dříve jsem se bála mluvit na veřejnosti, byla jsem nervózní, i když jsem měla jen mluvní cvičení ve škole. To se díky provázení změnilo. Nervozita a strach ze mě opadly a nemám problém vstát a jít mluvit před třídu. Byla to pro mě zároveň možnost využít cizí jazyky. Během léta chodilo na prohlídky dost cizinců a tím pádem jsem si mohla procvičit angličtinu a němčinu.

Brigáda mně přirostla k srdci a vzhledem k tomu, jak jsem viděla v akci starší spolužáky a od nich se dozvěděla, že tam pracují již třetím rokem a někteří i při vysoké škole, to pro mě bylo motivující a na pevnosti již také mám odprovázené čtvrté letní prázdniny.

Letos naše již 5. generace průvodců po maturitě končí. Z důvodu uzávěry silnice, která byla na celé léto, jsme nemohli předat naše zkušenosti další generaci, která bude na pevnosti provázet.

Jsme ale připraveni pro další sezónu vás zaškolit na perfektní brigádu.

Nikola a kolektiv perfektních průvodců 15

ZAJÍMAVOST

Starodávná podoba Rýbrcoula?

Obrazec s trojzubcem a křížem Bájného ducha hor si nejčastěji představujeme jako Krakonoše nebo Rýbrcoula. První má lidskou postavu, druhý se podobá zvířeti s parohy. Nejnovější objev ale ukázal, že v dávné minulosti těmto dvěma zobrazením předcházel jiný symbol. Obrazec, který má na jednom konci trojzubec a na druhém kříž.

PAVEL CAJTHAML, FOTO: MILOŠ ŠÁLEK

Senzační poznatek zveřejnili na konci roku Pavel Zahradník (na snímku vlevo) a Otto Štemberka, autoři knihy Cesty Vlachů, Mysterium Antonia z Florencie. Podle nich je obrazec pravděpodobně jedním z nejstarších vyobrazení Rýbrcoula.

Obrazec hledači používali při obřadech, kdy se očišťovali a chtěli získat ochranu a požehnání ducha při hledání vzácných pokladů a nerostného bohatství. „Dosud bylo známé jako nejstarší vyobrazení Rýbrcoula s parohy z Helwigovy mapy z roku 1561. Jenže on byl nejdřív ztvárňovaný jako duch − symbolem ďábelské vidlice, vyvažované křesťanským křížem,“ upřesňuje Štemberka.

16

K objevení obrazce pomohlo nalezení středověké vlašské knihy, která byla osmdesát let považovaná za válečnou ztrátu. V roce 2020 ji s trochou štěstí našli v berlínské státní knihovně Štemberka se Zahradníkem, členové spolku Trutnov − město draka. Díky nálezu berlínského rukopisu se dostali ještě k jiné vlašské knížce. Když v ní uviděli znamení s popisem „Rýbrcoulovo obydlí“, nedalo jim to a pustili se do přezkoumávání starých vlašských značek. Ukázalo se, že ještě než lidé začali znázorňovat Rýbrcoula jako bájného gryfa, používali jiný symbol. Neměl ale konkrétní fyzickou podobu.

Byl to obrazec s trojzubcem a křížem. „Jsou v něm znázorněné dvě polohy, které se protínají. Měly zaručovat někdejším hledačům pokladů ochranu,“ vysvětluje Štemberka.

Vyšlo rovněž najevo, že „Rýbrcoulovo obydlí“ skutečně existuje. Skála, o které se říkalo, že v ní sídlí duch, a o které se tvrdilo, že byla odstřelena kvůli stavbě železnice, je označovaná jako Vidlice, Vidlička, Vidlicový kámen či Gabelstein. Její po-

doba se ani za několik staletí prakticky nezměnila. „V její puklině jsme našli na stěně dva velmi mělce vysekané kříže, zřejmě staré značky Vlachů,“ upozorňuje Štemberka. Mimochodem, někdejší hledači pokladů věřili, že právě u Vidličky se nachází valounky cenného zlata. Lokalita s bájným příběhem je dobře popsaná v nové knize. Autoři ji označují jako místo u Červánkového hradu nedaleko Sklarske Poreby.

Kniha Cesty Vlachů, Mysterium Antonia z Florencie popisuje starodávné časy, kdy lidé v Krkonoších hledali poklady a přitom se věnovali alchymii. Čtenáři si díky publikaci můžou poopravit některé dějiny. Například tvrzení o osidlování Krkonoš. „Uvádělo se, že začalo v 16. století, což se nezakládá na pravdě. Nové poznatky to posouvají o sto let zpátky,“ upozorňuje Štemberka. O alchymii se dlouho psalo, že by jen těžko zakořenila mezi prostým lidem. „Ale nyní víme, že sice obyčejní lidé nepracovali s drahými kovy, ale přenesli to do bylinářství. A to je také velmi zajímavý svět,“ popisuje Štemberka. Autoři rovněž upřesňují, kdo skutečně

byli Vlaši. Nejdřív se věřilo, že to byli Italové, kteří k nám přišli jako první. Časem se takový výklad zavrhl a slovem vlaši s malým „v“ byli označováni všichni hledači kovů, jejich italský původ byl potlačován. „My teď Italy bereme trochu v ochranu, protože na základě toho, co jsme prostudovali, si naopak myslíme, že italská vlna, která probíhala mezi lety 1300 až 1500, sehrála klíčovou roli, co se týká zanesení nových myšlenek, a možná to byl i předstupeň české renezance,“ tvrdí Štemberka.

Kniha je považovaná za významný počin, protože se v ní autoři snaží propojit alchymii s vlašskými rukopisy. „Jejich objevení mi přijde jako velmi šťastná náhoda. Někdy náhoda přeje připraveným,“ říká historik a spoluautor publikace Pavel Zahradník. Kniha je v prodeji na pultech českých knihkupectví.

Technologie, která vás udržuje ve spojení.

Zcelá nová Sportage.

AUTOSAJM CZ, s.r.o.

Náchodská 509, 541 03 Trutnov Tel.: 499 841 558 | Mob.: 776 696 266 | E-mail: autosajm.prodej@autosajm.cz | www.autosajm.cz Kombinovaná spotřeba a emise CO2 (WLTP). Kia Sportage: 4,9−7,3 l/100 km 125−166 g/km. Vyobrazení vozů je pouze ilustrativní a může obsahovat doplňkovou výbavu. Pro bližší informace navštivte www.kia.com.

KARATE

Rarita: Šest medailí z jednoho světového šampionátu Ještě mu nebylo ani dvanáct let a už měl ve své sbírce tři tituly vicemistra světa. Získal je během jediného šampionátu, k tomu ještě přidal tři bronzové medaile. Na stupně vítězů se tak dostal celkem šestkrát a byl nejúspěšnějším českým karatistou. „S výsledky jsem spokojený. Ale až budu starší, chtěl bych je mít ještě lepší,“ říká odhodlaně talentovaný Jonáš Kašpar Rosa z Trutnova.

PAVEL CAJTHAML, FOTO: MILOŠ ŠÁLEK

Pro upřesnění. Světové mistrovství v karate ve stylu Shotokan trvalo pouhé tři dny. Jonáš startoval během jediného dne v sedmi kategoriích. V soutěžích kata (stínový způsob boje s imaginárními soupeři) pro jednotlivce a pro týmy, v obou skončil druhý. V kumite (zápas) byl druhý ve stylu shobu ippon do 34 kilogramů. Třetí příčky postupně vybojoval ve stejné váze v shobu sanbon kumite a WKF kumite a také v kategorii shobu ippon open. „Byl to od něj skvělý výkon! Neuvěřitelnými šesti medailemi výrazně přispěl k vítězství Česka v celkovém pořadí zúčastněných dvaatřiceti zemí,“ chválí Jonášův trenér Ladislav Hurdálek.

18

Jonáš začal cvičit karate už v předškolním věku.

V pěti letech ho do Sportovního klubu bojových umění v Trutnově přivedli rodiče. „Někde jsem viděl karate a říkal si: Jó, to je hustý! Hned jsem to chtěl zkusit,“ vzpomíná. S nadšením začal trénovat. Dodnes si vzpomíná na pocity po prvním tréninku. „Byl jsem hodně unavený. Byla to velká dřina. Ale časem jsem si zvyknul,“ přiznává.

Do trénování se hned od začátku pustil s velkým nadšením. Na klubové tréninky chodil dvakrát až třikrát týdně, navíc si přidával ještě menší tréninkové dávky doma. Pečlivě pozoroval kouče, rychle se od nich učil a neustále se zlepšoval. Brzy se dostavily první výsledky. Ještě ani nezačal chodit do školy a už vozil úspěchy ze závodů. „Rychle chápe pokyny a prakticky ihned začne správně cvičit.

Má pohybovou inteligenci a k tomu také píli. Jako v každém sportu i v karate je potřeba trénovat a Jonáš to má. Nesmí se ustat, musí se neustále makat a Jonáš to ví,“ říká Ladislav Hurdálek.

Někdo by namítl, jestli tréninky a cvičení, která si Jonáš přidává z vlastní vůle, nejsou pro žáka trut-

novského gymnázia až moc velkou zátěží. Nadějný karatista to ale vidí jinak. „Občas to sice je trochu dřina, ale když už si zapamatuju sestavu kata, potom je to jednodušší. Pak už musím jen pilovat, abych ji dokázal zajet co nejlíp,“ vysvětluje nadějný sportovec. „Karate je hodně o přemýšlení. Můžu svěřencům říct, co dělají špatně, ale musí na to přijít sami. Proto je důležité se tréninku věnovat i individuálně, ve volném čase, jako to dělá Jonáš a jako to dělám i já,“ zdůrazňuje Hurdálek.

V lednu bude Jonášovi teprve dvanáct let. Už je ale držitelem fialového pásu, čili má čtvrté kyu, což potvrzuje vysokou úroveň jeho technické vyspělosti a úroveň jeho dovedností. Při soubojích v kumite mu nevadilo ani to, že je subtilnější postavy než jeho soupeři. „Ale jo, párkrát jsem dostal ránu do nosu, brady nebo do oka. Ale nebylo to nic vážného, vždycky jsem to zvládnul. Nikdy mě to od karate neodradilo,“ přiznává Jonáš bez otálení.

Nejen proto se opakovaně prosadil i proti větším a zkušenějším. „Jonáš je bystrý a velmi inteligentní.

Ale teprve až se posune do vyšší věkové kategorie,

bude to mít jako menší karatista o něco složitější a bude při kumite v nevýhodě. Uvidíme, jak to zvládne. V každém případě je to jeden z největších talentů, který jsme tu za poslední roky měli,“ naznačuje trenér Hurdálek.

Na to ale Jonáš Kašpar Rosa zatím nemyslí. Soustředí se, aby byl co nejlepší. A ve cvičení kata už má před sebou odvážné plány. Když uspěl na světovém šampionátu, chce získat medaile i na mistrovství Evropy. „Chtěl bych být mistrem ve cvičení kata. A vystačil bych si klidně i s vicemistrem,“ směje se.

Hledáme nadšeného odborníka do klíčového oddělení vývoje a technologie na pozici

ORTOTIK-PROTETIK / VÝVOJOVÝ SPECIALISTA Co by Vám nemělo chybět: Nabízíme:

ukončené vzdělání v oboru Ortotik-protetik, příp.

Ortoticko-protetický technik práci ve stabilním kolektivu složeném z odborníků dobré platové ohodnocení osobní rozvoj a průběžné vzdělávání v oboru benefitní zdravotní program 25 dní dovolené příspěvek na stravování

Pro více informací kontaktujte personální ředitelku: Vladimíra Kutlvašrová, +420 733 600 734, kutlvasrova@aries.eu. Více na www.aries.eu/kariera

do 9. 1.

LEDEN 2023 18. 1.–27. 2.

Nové divadlo 2022/2023: Divadlo Štúdio tanca, Banská Bystrica UFFO ** 19:00 hodin ** předplatitelé vstup na abonentky ND, ostatní – vstupné 440, 390, 350 Kč

PUNK PAJAMA PARTY

úterý 17. 1.

úterý 7. 2.

Akce pro děti UFFO ** 10:00 a 15:00 hodin

ŠTÍSTKO A POUPĚNKA: VELKÁ OSLAVA

neděle 5. 2.

PŘIPRAVUJEME

Generální partner:

Hlavní partneři:

Partneři:

Rodinné UFFOkousky: Teátr Pavla Šmída Představení pro děti od 4 let UFFO ** 16:00 hodin ** vstupné 100 Kč, děti 80 Kč

ZAPOMENUTÁ POHÁDKA

NEDOPEČENÝ KOLÁČEK

Rodinné UFFOkousky: Loutky bez hranic Představení pro děti od 3 let UFFO ** 16:00 hodin ** vstupné 100 Kč, děti 80 Kč

neděle 29. 1.

Činoherní divadlo B 2022/2023: Indigo Company, Praha UFFO ** 19:00 hodin ** předplatitelé vstup na abonentky ČDB, ostatní – vstupné 590, 540, 490 Kč

DOKONALÁ SVATBA

čtvrtek 26. 1.

Cestovatelská diashow UFFO ** 19:00 hodin ** vstupné 180 Kč

MARTIN LOEW: GRÓNSKO

pondělí 23. 1.

Martin Loew: Americký severozápad Pořadatel: Český červený kříž a UFFO UFFO ** 14:30 hodin

AKADEMIE TŘETÍHO VĚKU

pondělí 23. 1.

One man show Ladislava Špačka, který vtipně a s nadhledem seznámí s pravidly společenského chování v každodenním profesním, společenském i osobním životě UFFO ** 19:00 hodin ** vstupné 260, 240, 220 Kč

ETIKETA VE ZKRATCE

středa 18. 1.

Vernisáž 17. 1. od 17:00 hodin Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Královéhradeckého kraje Galerie UFFO ** otevřeno: pondělí–pátek 8:00–18:00 hodin, sobota 10:00–18:00 hodin ** vstupné 30 Kč, děti 15 Kč, děti do 3 let zdarma

JULIE MACHALLOVÁ: GLASS AND THE GHOST PEOPLE

neděle 15. 1.

Cestopisný pořad UFFO ** 19:00 hodin ** vstupné 100 Kč

RADKA TKÁČIKOVÁ: TREK POD DVĚ NEJVYŠŠÍ HORY SVĚTA – MOUNT EVEREST A K2

pondělí 9. 1.

Oslava 30. výročí založení Akademie třetího věku Účinkují: Středisko volného času Trutnov, Základní umělecká škola Trutnov a violoncellové duo Daniela Nováčková a Hana Josífková Pořadatel: Český červený kříž a UFFO Národní dům ** 14:30 hodin ** pouze pro přihlášené

AKADEMIE TŘETÍHO VĚKU

pondělí 9. 1.

Činoherní divadlo A 2022/2023: Divadlo Petra Bezruče, Ostrava UFFO ** 19:00 hodin ** předplatitelé vstup na abonentky ČDA, ostatní – vstupné 690, 640, 590 Kč

ŠIKMÝ KOSTEL

čtvrtek 5. 1.

Výstava Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Královéhradeckého kraje Galerie UFFO ** otevřeno: pondělí–pátek 8:00–18:00 hodin, sobota 10:00–18:00 hodin ** vstupné 30 Kč, děti 15 Kč, děti do 3 let zdarma

TOMÁŠ BAMBUŠEK: DOROVNAT JE KOUZELNÝ VRCH

Změna programu vyhrazena! www.uffo.cz

Představení mimo předplatné: v hlavní roli Bára Hrzánová UFFO ** 19:00 hodin

HRDÝ BUDŽES

středa 22. 2.

Nové divadlo 2022/2023: Spitfire Company UFFO ** 19:00 hodin

BALETKY

úterý 21. 2.

Koncert UFFO ** 19:00 hodin

ROBERT KŘESŤAN & DRUHÁ TRÁVA

čtvrtek 16. 2.

Nové divadlo 2022/2023: Cirk La Putyka UFFO ** 19:00 hodin

BOOM

středa 15. 2.

Činoherní divadlo B 2022/2023: Divadlo v Řeznické, Praha UFFO ** 19:00 hodin

POSLEDNÍ SEZENÍ U DOKTORA FREUDA

neděle 12. 2.

Večerem provází Honza Dědek, hraje BOOM!Band s hostem Václavem Noidem Bártou, těšit se můžete i na taneční vystoupení Martiny Viktorie Kopecké a Marka Dědíka Pořadatel: město Trutnov a UFFO UFFO ** 20:00–02:00 hodin

11. REPREZENTAČNÍ PLES MĚSTA TRUTNOVA

sobota 11. 2.

Činoherní divadlo A 2022/2023: Divadlo Bez zábradlí, Praha UFFO ** 19:00 hodin

ILIADA

SPORTOVNÍ SVÁTEK ŠKOLÁKŮ

Zimní dětská olympiáda Královéhradecký kraj a především region Krkonoš a Podkrkonoší bude v druhé půlce měsíce hostit největší sportovní svátek pro děti a mládež. Od 22. do 26. ledna zde totiž proběhne 20. Olympiáda dětí a mládeže ČR 2023. Jedním z pořadatelských měst bude i Vrchlabí, které bude hostit část hokejového turnaje a soutěže v běhu na lyžích a biatlonu.

MARTINA SVATOŇOVÁ, JIŘÍ ŠTEFEK

Slavnostní zahájení 20. Olympiády dětí a mládeže (ODM) se uskuteční v neděli 22. ledna od 14 hodin v ČPP Aréně v Hradci Králové. V čele sportovních výprav ze všech čtrnácti krajů České republiky půjdou vlajkonoši z řad bývalých i současných sportovců. Po skončení slavnostního ceremoniálu se jednotlivé výpravy rozjedou na ubytování do Krkonoš. Celkem na zimní ODM do Královéhradeckého kraje zamíří zhruba 1 700 účastníků ze všech čtrnácti krajů republiky. Očekává se také zájem ze strany škol z regionu, rodičů i rodinných příslušníků a velkých sportovních fanoušků z veřejnosti.

Sportovci jednotlivých krajských výprav začnou bojovat o medaile od pondělí 23. ledna. Sjezdovky ve Špindlerově Mlýně otestují lyžaři a snowboardisté, ve Vrchlabí v areálu Vejsplachy své umění ukážou biatlonisté, běžkaři, zimní orientační běžci a zrakově postižení běžkaři. Hokejisté odehrají zápasy ve Vrchlabí i Trutnově, krasobruslaři se představí v Nové Pace. Kromě zmíněných disciplín jsou na programu rovněž šachy. Přenosy vybraných závodů mohou diváci také sledovat živě na ČT Sport a streamingy najdou na olympijskytym. cz/tv. „Mladí sportovci budou bojovat o medaile v deseti sportech. Nezapomněli jsme ani na hendikepované sportovce a do programu tak zařadili jednu paralympijskou disciplínu, a to běžecké lyžování zrakově postižených. Bude plnohodnotnou součástí bodovaných výsledků jednotlivých krajských výprav,“ uvedl Arnošt Štěpánek, náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje odpovědný za oblast školství a sportu.

Olympijský dům se otevře ve Špindlerově Mlýně 22. ledna ve 20 hodin slavnostním přestřižením 22

pásky. V olympijský dům se promění hotel Vojenská zotavovna Bedřichov. Sportovcům a návštěvníkům her nabídne během čtyř dní doprovodné akce a na venkovním pódiu se odehrají i medailové ceremoniály, během kterých převezmou sportovci medaile za své výkony. Vstup do olympijského domu bude pro sportovce a návštěvníky olympiády zdarma, a to každý den od 9 do 21 hodin a pro sportovce i veřejnost nabídne útočiště plné zábavných aktivit a soutěží, olympijskou vzdělávací zónu EDA i odpočinkovou část s herními konzolemi, doprovodné aktivity organizované ČOV, partnery akce a kraje. Součástí doprovodného programu budou také tematické večery a debaty se zajímavými hosty a nebudou chybět ani nepostradatelné medailové ceremoniály pod širým nebem.

Na závěr olympijských her se zde uskuteční jejich slavnostní zakončení.

Ambasadorkou akce je olympijská vítězka v snowboardcrossu Eva Adamczyková, která však nebude jen ambasadorkou, ale bude zároveň i vlajkonoškou výpravy Královéhradeckého kraje. „Těší mě, že je to právě Eva Adamczyková. Eva je nejen špičková snowboardistka a olympijská vítězka zimních olympijských her v roce 2014 v Soči, ale také rodačka z Vrchlabí, která má Královéhradecký kraj neodmyslitelně spojen se svými sportovními začátky. Cítím hrdost, že naše mladé sportovní talenty dovede na plochu právě ona,“ uvedl hejtman Martin Červíček.

Na pořadatelství Olympiády dětí a mládeže se podílí Královéhradecký kraj spolu s Českým olympijským výborem. Organizátoři spoléhají i na velkou pomoc od dobrovolníků. Zájemci si mohli vybrat z několika pracovních pozic a sportovišť či míst, na kterých se připojí k organizačnímu týmu největší multisportovní akce v České republice. Dobrovolnická práce na ODM 2023 v Královéhradeckém kraji je vhodná ideálně pro zájemce starší 18 let, kteří milují sport a rádi se zapojí do přátelského a aktivního kolektivu. Náplň jejich práce bude rozmanitá a zahrnuje organizaci na sportovištích, zajišťování ceremoniálů nebo třeba zpracování sportovních výsledků.

FIS partneři

Hlavní partneři

Mediální partneři

Partneři

Institucionální partneři

Lokální partneři

SVĚTOVÝ POHÁR VE ŠPINDLEROVĚ MLÝNĚ

Svátek českého sportu je zde.

Zásadním tématem je logistika Světový pohár v alpském lyžování žen ve Špindlerově Mlýně se blíží. Úspěšný průběh nejvýznamnější sportovní akce na území ČR pro rok 2023 je podmíněn splněním množství organizačních povinností na straně pořadatelů a také dodržením veškerých doporučení pro diváky i obyvatele regionu. Jedním ze základních úkolů je fungující logistika, která má zařídit pohodlný a bezpečný příjezd do Špindlerova Mlýna a místa konání Sv. Petra. Stejně tak je důležité ošetřit plynulý pohyb automobilové dopravy a zásobování.

Kde a jak parkovat Při cestě do Špindlerova Mlýna je parkování vyhrazeno na parkovištích P1, P2 a P3. V případě naplnění parkovacích kapacit ve městě dojde k omezení průjezdu městem. Po uzavření Špindlerova Mlýna bude možnost parkování pouze ve Vrchlabí. To bude možné na určených úsecích uzavře24 komerční sdělení

né části silnice II/295 Vejsplachy–Vrchlabí mezi křižovatkou s ulicí Pražská po kruhový objezd u čerpací stanice Benzina a na nedalekém parkovišti sportovního areálu Vejsplachy. V případě naplnění všech kapacit je počítáno s parkováním i na obchvatu Vrchlabí. Při nedodržení časů na dopravním značení budou vozidla odtažena.

Kyvadlová autobusová doprava Pokud návštěvník zaparkuje ve Vrchlabí či na vzdálenějších parkovištích ve Špindlerově Mlýně, dostane se na místo konání bezplatnou kyvadlovou autobusovou dopravou, jejíž zastávky budou umístěny podél všech parkovacích lokalit v docházkové vzdálenosti. Z důvodu úplné uzavírky úseku silnice II/295 bude vyznačena objízdná trasa pro projíždějící vozidla, vedená po místní komunikaci ulice Pražská a po silnici I/14 (ulice Valteřická).

NÁVRAT KRÁLOVEN A SKVĚLÁ ATMOSFÉRA

Autobusová doprava ve Špindlerově Mlýně Přímo ve Špindlerově Mlýně budou návštěvníky svážet kyvadlové autobusy po trase Labská–Hromovka–Centrum–Skiareál. V době akce v budou v provozu čtyři linky Skibusu, všechny linky budou zdarma. Od 28. do 29. 1. 2023 bude od 6:30 do 18:00 zakázán od Vrchlabí přes Herlíkovice směrem do Špindlerova Mlýna vjezd vozidel nad 3,5 t. Výjimka je pro vozidla IZS, autobusy a vozidla SÚS či TS.

Povolenky k vjezdu do Špindlerova Mlýna Na povolení vjezdu mají nárok obyvatelé, zaměstnanci provozoven, dodavatelé, ubytovaní hosté hotelů a penzionů. Všichni zmiňovaní musí mít povolenku v podobě samolepek. Povolenky vy-

Fantastická kulisa. Obrovský zážitek. Chceme se do Špindlerova Mlýna zase vrátit. Tohle hodnocení se prolínalo všemi rozhovory elitních světových lyžařek, které se zúčastnily závodů Světového poháru ve Špindlerově Mlýně v roce 2019. Skvělí diváci přebili i mírné rozpaky z nepřízně počasí, do areálu si během dvou dnů našlo cestu 18 697 nadšenců, kteří z celého eventu udělali nezapomenutelnou oslavu lyžování. „Fanoušci byli neskuteční. Nepanovalo nejlepší počasí k tomu, aby se člověk posadil a sledoval závody. Ale diváci přišli, vydrželi a povzbuzovali každou závodnici. Rozumí lyžování, lidé byli milí a pozitivní. Byl to parádní víkend,“ říkala například Američanka Mikaela Shiffrinová, která v roce 2019 vyhrála slalom a k tomu přidala bronzovou medaili z obřího slalomu. Stejně nadšená byla také další z vítězných tváří Petra Vlhová a další světové osobnosti, které nebudou na startu chybět ani v roce 2023. Chválu ve všech směrech sbírali také pořadatelé, kterých se na akci podílelo více než 500. Vysoko nasazenou laťku z roku 2019 budou chtít nyní po 4 letech ještě posunout výše. Obrovský zájem o vstupenky je důkazem toho, že rok 2023 by měl opět do historie českého sportu zapsat výjimečnou kapitolu.

zvednete v infocentru Skiareálu Špindlerův Mlýn, čp. 297 (vedle hotelu Lomnice). K dispozici budou cca 14 dní před začátkem akce. Veškeré informace budou aktualizované také na internetových stránkách www.worldcupspindl.cz.

KNIŽNÍ NOVINKA

Jiří Jůzl zmapoval tramping na Trutnovsku v oblasti Sudet „Tramping pro mě znamená volnost, lásku k přírodě a kamarádství,“ řekl tramp tělem i duší, cestovatel a muzikant Jiří „Karas“ Jůzl z Trutnova, jenž přišel v souladu se svým zaměřením se žhavou knižní novinkou. Ta byla slavnostně pokřtěna místostarostou Tomášem Hendrychem v prostorách klubu Mates.

HYNEK ŠNAJDAR, FOTO: MILAN LHOTÁK

Po předchozích publikacích Z Trutnova na Nový Zéland – deník z vandru od protinožců a Z Trutnova na Colorado River – splněný vodácký sen tentokrát autor na 240 stranách knížky nazvané Tramping na Trutnovsku v oblasti Sudet důkladně a perfektně zmapoval trampské hnutí, osady i osobnosti bývalého sudetoněmeckého území.

V publikaci v nákladu 500 kusů s mnoha vzácnými fotografiemi se primárně zaměřil na téměř padesát osad včetně Oklahomy, které je hrdým členem.

26

„Založil jsem a vedl kroniku trutnovské trampské osady Oklahoma, která vznikla v roce 1967. Původně jsem měl v plánu dát do tisku tuto kroniku, která končí rokem 1975, a pracoval jsem na tom dva roky. Pak jsem se ale rozhodl to odložit a pustit se nejdříve do zmapování trutnovského a podkrkonošského trampingu v oblasti Sudet, což se stalo a je součástí nové knihy,“ vysvětlil Jůzl a upozornil, že mu práce na knize zabrala tři roky. „Mým cílem je, aby se prostřednictvím mé knížky dostal tramping do povědomí lidí. Teď je výhodou, že od roku 1989 nás nikdo neomezuje, což se nedalo říci o době v sedmdesátých letech, kdy neměli trampové na růžích ustláno a šla po nich tehdejší veřejná bezpečnost včetně její pomocné stráže,“ uvedl autor. V této souvislosti se podělil o vzpomínku ze začátku normalizace, kdy se do osady Zlomená podkova na Břečtejně sjelo asi sto trampů.

„Když se měl zapalovat tradiční oheň, dorazil na místo autobus, vyskákali z něj příslušníci veřejné bezpečnosti, jejich pomocníci se žlutými páskami na rukávu, okresní prokurátor ve Volze a začala razie spojená s kontrolou občanských průkazů.

Pak už následoval povel k okamžitému rozchodu a ukončení akce.“ S knížkou Tramping na Trutnovsku v oblasti Sudet jsou spojené i trampské osobnosti. Jůzl při té příležitosti vzpomenul na legendu východočeského trampingu Dášu Širmarovou Středovou zvanou Darka.

„Snažím se, aby měl tramping následovníky v dalších generacích. Asi to bude trochu v jiném duchu, než jsme to zažívali my, protože jsou dnes jiné možnosti, ale věřím, že bude pokračovat a budeme mít následovníky. Proto také vznikla moje kniha.

Když v ní teď listuji a začtu se do ní, musím říci, že se nemám za co stydět. Dal jsem tomu všechno!“ dodal trutnovský tramp.

Kytaristka a zpěvačka, která začala trampovat v druhé polovině šedesátých let s osadou Sauři z Trutnova, si po roce 1970 postavila na Rabiši chatu a stala se členkou Rabišských osad. Bohužel letos 19. února zasedla k „věčnému ohni“. „Ještě dva dny před její smrtí jsem se za ní stavil a řešili jsem něco kolem osad. Byla to ikona trampingu,“ sdělil Jiří Jůzl, kterého těší, že tramping v české kotlině stále žije, a sám k němu vede své dva malé vnuky, s nimiž jezdí na vandry.

Nová Paka a Vrchlabí

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ 8 – 16 HODIN

10. 1. 2023 NOVÁ PAKA 12. 1. 2023 VRCHLABÍ

LUXFER OPEN SPACE AKADEMIE

LOSA vás zasvěceně provede současným uměním Prostor pro současné umění Luxfer Open Space (LOS) sídlící v bývalé Steidlerově kovárně v České Skalici, který žil letos bohatým uměleckým životem zahrnujícím mnoho výstav a rezidencí českých i zahraničních umělců, má smělé plány i v příštím roce. Už v roce 2018 totiž ve Vile Čerych zahájil Akademii, jejíž součástí jsou kurzy akreditované ministerstvem školství v rámci dalšího vzdělávání pedagogů, v nichž chce po covidové pauze pokračovat i v roce 2023.

28 komerční sdělení

Společně proniknout do hlubin, zákoutí, za rohy i pod pokličky současného umění. Zjistit, o čem v současné době přemýšlejí umělci a umělkyně, v čem se shodují, případně rozcházejí a co hýbe uměleckým světem v širším měřítku. To je smyslem Luxfer Open Space Akademie (LOSA), která se od ledna do června uskuteční právě v Luxfer Open Space, a organizátoři mají v plánu kurzy, které se v předešlých dvou bězích konaly v náchodském

cí rovněž české umění a nová média. Pátá lekce se soustředí na Ideu jako determinant. „Kurzy budou obsahovat celodenní aktivity a absolvent získá osvědčení v rámci dalšího vzdělávání.

V programu usilujeme mimo jiné o to, aby se v oddělených kurzech v návaznostech porovnávalo současné zahraniční umění s tím českým,“ řekl Roman Rejhold, ředitel LOSA. Tematicky zaměřené kurzy kladou důraz především na pochopení idejí a souvislosti vývoje umění. „Jsme přesvědčeni, že hlubší znalost současné kultury je klíčem k uchopení dnešního světa a nezbytná pro jeho interpretaci žákům a studentům nejen uměleckých oborů,“ vysvětlil ředitel Rejhold.

Zároveň poznamenal, že snahou organizátorů je šířit povědomí o aktuálních fenoménech vizuální kultury formou odborných přednášek, diskuzí a komentovaných prohlídek. Pro rok 2023 jsou připraveny tři termínové možnosti kurzů, na které je možné se přihlásit již nyní. Informace o termínech a přihlášky jsou na: www.galerieluxfer.cz.

Edukační program pořádaný Luxfer Open Space, z. s., společně pod záštitou Fakulty výtvarných umění VUT v Brně míří na aktuální tendence v umění a jejich historický kontext. Instituce i program kurzů jsou akreditovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v programu pro další vzdělávání pedagogů.

Po absolvování kompletního kurzu, který je zdarma, účastníci, jak už bylo zmíněno, obdrží oficiální osvědčení. regionu, rozšířit do celého Královéhradeckého kraje. Program akademie, při níž účastníci společně s hlavní lektorkou Kateřinou Štroblovou a lektorem Filipem Jakšem v pěti lekcích projdou nejzapeklitějšími uměleckými tématy a přístupy, je určen zejména pro pedagogy základních uměleckých a středních škol se zaměřením na výtvarnou výchovu i kulturní dějiny a každého, kdo se chce zorientovat ve světě současného umění.

Součástí LOSA budou prezentace aktuálních souvislostí současného umění napříč všemi kategoriemi, jako jsou videoart, fotografie či malba. První a druhá lekce se zaměří na Akci jako platformu uměleckého vyjádření a také na umění akce v Čechách. Třetí a čtvrtá lekce je na téma Vidění světa prizmatem nových médií zahrnují29

SKIALPUJFEST

Jediný český skialpový festival v Peci pod Sněžkou Předposlední lednový víkend od 19. do 22. ledna by si měl do diáře zapsat každý skialpový nadšenec. V Peci pod Sněžkou proběhne druhý ročník SkialpujFESTu, jediného skialpového festivalu v České republice. Čtyřdenní setkání skialpinistů nabídne odborné přednášky, workshopy, testování vybavení, výlety po Krkonoších i legendární noční závod Noc Tuleních pásů.

JAN KLOUČEK

SkialpujFEST je čtyřdenní svátek všech skialpinistů, milovníků hor a panenských sjezdů v neoficiálním centru tohoto sportu u nás, Peci pod Sněžkou.

V rámci programu se přes den účastníte nabitých workshopů, v nichž si můžete osahat základy skialpinismu, vyzkoušet práci s lavinovými vyhledáva-

či nebo se zdokonalit v lyžařské technice. Večer se pak zkušení skialpinisté a profesionálové chopí mikrofonů a v rámci bloků odborných přednášek poodhalí část svých praktických znalostí nebo se podělí o zážitky ze zajímavých cest v atraktivních skialpových destinacích.

Těšit se můžete třeba na Alenu Zárybnickou, která poradí, jak se orientovat v horském počasí, horského záchranáře Martina Honzíka, Kláru Kolouchovou a další. Mára Holeček s Radoslavem Grohem vás vezmou po stopách svých osmitisícových dobrodružství, olympionik Ondra Moravec zase prozradí pár oblíbených skialpových tras východních Krkonoš.

V sobotu večer si můžete nasadit čelovky, obout závodní lyže a postavit se na start největšího skialpového závodu v Čechách Noci Tuleních pásů nebo si jen udělat noční procházku s Jiřím Langmajerem po krkonošských pláních na svařák.

Skialpování je krásný a náročný sport, který zažil v posledních letech obrovský boom. Zlákalo i vás, i když jste ještě neměli odvahu ho vyzkoušet?

Nebo jste již ostřílený skialpinista, co touží potkat nové parťáky nebo získat pár dalších zkušeností?

SkialpujFEST se přizpůsobí všem. Tvoříte si ho totiž přímo na míru. Přesně tak, jak chcete. „Možnost sestavit si program podle vašich schopností, zkušeností a chuti byla od začátku jednou ze základních myšlenek SkialpujFESTu. Každý máme jiné zkušenosti, jinou výkonnost a také jiné preference. Někdo chce o víkendu běhat z workshopu na přednášku a zpět, jiný se chce jen zastavit s přáteli a prostě pobýt,“ říká horský vůdce a jeden z jeho zakladatelů Branislav Adamec. „Novinkou je, že posouváme workshopy a přednášky hlouběji do hor, na horské chaty a chalupy, mezi kterými se budete muset přesouvat jak jinak než na skialpových lyžích. Při registraci na festival si z programu vyberete místa a témata, která vás zajímají, a pak už se jen budete starat o to, abyste v daný čas s pásy na nohou došli tam, kam máte,“ dodává.

30

PF 2023

Užívejte si čtení s námi!

HRADECKÁ LÍZÁTKA

Nejen fotbal. Aréna nabídne komfort a široké využití Nejen fotbalová veřejnost už je nyní zvědavá, jak bude vypadat konečná podoba nového stadionu v Malšovicích. Zatím je vidět skelet rostoucí multifunkční stavby, ale již teď je patrné, že z pohledu využitelnosti bude nová aréna nabízet řadu možností.

JIŘÍ TŮMA, FOTO: FCHK.CZ

Nová multifunkční aréna v Hradci Králové, která má být dokončena v červnu roku 2023, bude sloužit primárně fotbalu, ale poskytne zázemí i pro jiné sportovní aktivity a nabízí prostory pro kulturně-společenské akce. „Tím, že stadion splňuje parametry UEFA kategorie 4 a ligového standardu podle podmínek Fotbalové asociace ČR a Ligové fotbalové asociace, museli jsme dodržet řadu kritérií, která se vztahují i na komfort a zázemí a jsou využitelná právě také pro multifunkce,“ říká Milan Přibyl, místopředseda představenstva FC Hradec Králové, který byl za prvoligový klub členem poradní skupiny tehdejšího náměstka primátora Jiřího Bláhy a od začátku se podílel na definici požadavků na podobu stadionu a na zadávacích podmínkách pro výběrové řízení na dodavatele stavby.

Využití hlavní hrací plochy bude samozřejmě z větší části fotbalové, a to klubem FC Hradec Králové. „Předpokládáme, že tam nebude hrát jen A-tým, ale i další celky od mládežnických přes ženy a dívky,“ tvrdí Milan Přibyl s tím, že z dalších sportů bude travnatá plocha využitelná také pro sporty, jako jsou americký fotbal či ragby. „Už jsme si ověřovali, že zápasy tohoto formátu lze v aréně uspořádat,“ přikyvuje spolumajitel firmy GIST, která je (také) jedním z partnerů fotbalového klubu. Nabízí se pochopitelně i možnost pořádání velkých koncertů s diváky na tribunách a na hrací ploše, celkem by se do arény vešlo až 25 tisíc diváků. V tomto ohledu je ovšem nutné tyto akce načasovat do období zápasové přestávky, aby travnatá plocha utrpěla co nejméně, popřípadě stihla zregenerovat. „Existují plastové rolovací koberce, které hrací plochu během koncertu pokryjí a ochrání, ale nesmí být na trávníku položeny déle než 24 hodin,“ říká Milan Přibyl.

32

V útrobách stadionu budou tři tělocvičny. „Jedna klasická se bude nacházet v jihozápadním rohu, v protějších – jihovýchodním a severovýchodním rohu – budou dvě tělocvičny, ale obě budou dvoupatrové a díky tomu nabízejí širší škálu využití,“ popisuje Milan Přibyl. Z důvodu větší variability bude každá z tělocvičen odlišně zařízená. „Jedna by mohla být určena pro bojové sporty, druhá by například mohla obsahovat lezeckou stěnu a třetí by mohla být pro cvičení maminek s dětmi či jógu.

Město, coby investor stavby, chce mít každou tělocvičnu uzpůsobenou jinak,“ vysvětluje místopředseda představenstva hradeckého klubu.

Kromě šaten jsou v útrobách stadionu rozcvičovny pro fotbalové týmy domácích i hostů, dále posilovna, zázemí pro rehabilitace, balneo linka, místnosti pro fyzioterapii a lékaře. Jsou vyžadovány speciální místnosti pro první pomoc, antidoping, rozhodčí. Vše vychází z kritérií kategorie UEFA 4, kterou mimochodem musejí splňovat i stadiony pro Ligu mistrů. Podle těchto předpisů jsou řešeny také prostory pro média. Tyto místnosti pak budou také využity pro kulturně-společenské či vzdělávací akce. „Pro média jsou určeny dvě místnosti, jedna konferenční a druhá jako středisko či pracovna pro novináře. Vše bude vybavené audio technikou, promítacími plochami, vybavení

HLEDÁME SEŘIZOVAČE

Máme tisíce výrobků, které se dotýkají života téměř každého z nás. Nová auta díky nim jezdí a jsou čistější.

V trutnovských halách jich vyrábíme miliony ročně a i to je málo.

Rosteme a potřebujeme další šikovné ruce.

Zkušení profíci i čerství absolventi, máme tu práci pro vás.

Šikovným kandidátům a kandidátkám nabízíme nástupní bonus 30 000 Kč.

Vitesco Technologies, Trutnov - práce, co má smysl a budoucnost

www.vitesco.jobs.cz personalni.trutnov@vitesco.com

Vybavte si svoje nejhezčí okamžiky v životě.

Přejeme Vám, ať je v tomto roce překonáte. www.pratr.cz

HRADECKÁ LÍZÁTKA

bude moderní, takže místnosti budou vhodné pro další akce typu seminářů, školení a podobně. Tyto prostory budou také nabízeny širokému okolí pro firemní akce, rovněž se zde dají pořádat koncerty malých forem,“ naznačuje Milan Přibyl. Místnosti situované přes tři podlaží pojmou až 800 lidí.

V západní tribuně potom bude umístěn Sport Bar, Fan shop a Síň slávy královéhradeckého fotbalu.

Pro firmy a společnosti jsou k dispozici skyboxy, na stadionu jich bude 12. Skyboxy budou vybaveny podobně, kuchyňka, stolek, sedačka, případně křesla. „Firmy budou mít skyboxy k dispozici neustále. Pro společnosti, které nesídlí v Hradci Králové, může být zajímavé využít skyboxy pro svá jednání s obchodními partnery v průběhu pracovního týdne,“ říká Milan Přibyl. Z pohledu hlediště budou ochozy skýtat klasickou tribunu, V.I.P. místa a také tribunu pro rodiče s dětmi, která bude oddělená od běžných fanoušků. V přízemí pod tribunami bude k dispozici šest kiosků s občerstvením a dostatek sociálních zařízení nadimenzovaných na kapacitu stadionu 9 300 lidí. Uvnitř arény bude dále běžecký tunel s dráhou. Vně stadionu bude klasický běžecký ovál o délce 600 metrů.

Mezi arénou a Orlicí, řekou protékající poblíž stadionu v Malšovicích, je v plánu vybudování víceúčelového kurtu, který bude mít mnohé využití. „V další etapě rozvoje území je v plánu workoutové hřiště, které bude v místě, kde dříve bývalo dětské dopravní hřiště,“ doplnil Milan Přibyl.

V prostoru k Orlici se bude také nacházet amfi-

teátr využitelný pro koncerty a podobné akce.

K dispozici bude velké parkoviště s kapacitou pro více než 500 aut. „Může být využito pro dožínky, jarmarky, pouť. Pro tyto akce mohou sloužit kiosky v útrobách stadionu a sociální zařízení, takže nebude třeba zřizovat mobilní toalety,“ poukazuje Milan Přibyl.

V severní tribuně, která je také směrem k Orlici, se nyní řeší zřízení osmi šaten se sprchami a sociálním zařízením. Bude tam také kabina pro rozhodčí a kanceláře pro Královéhradecký krajský fotbalový svaz a Okresní fotbalový svaz Hradec Králové se samostatným vchodem. Na druhé, jižní straně stadionu je potom v plánu malá ubytovna se šesti pokojíky. Konečná podoba stadionu z pohledu multifunkcí se teprve dojednává a rýsuje do konečné podoby. „Zbývá ještě vyřešit řadu otázek a cílová podoba bude předmětem dalších jednání,“ uzavírá Milan Přibyl.

Step TRUTNOV a. s.

Hledá nové kolegy (M/Ž) na pozice: Manažer jakosti/vedoucí řízení jakosti (strojírenství-technické zaměření) Svářeč, montážník, zámečník (navýšení a prohloubení kvalifikace) Svým zaměstnancům nabízíme velké množství benefitů. Navýšení a prohloubení kvalifikace je součástí pozic. www.steptrutnov.cz steptrutnov@steptrutnov.cz / tel.: 499 407 407

Z MUZEJNÍCH SBÍREK

Odznak Lyžařského klubu Jestřebích hor VLASTIMIL MÁLEK, MUZEUM PODKRKONOŠÍ

Období první československé republiky bylo charakteristické bohatou spolkovou činností.

Zájem širokých vrstev obyvatelstva z Úpicka, Svatoňovicka a Červenokostelecka o zimní sporty vedl roku 1924 k založení Lyžařského klubu Jestřebích hor se sídlem v Malých Svatoňovicích, v jehož čele stanul jako předseda J. M. Vlček, ředitel tamních uhelných dolů.

Z Vlčkovy pozůstalosti byl v roce 2022 získán do sbírky trutnovského muzea mj. odznak tohoto lyžařského klubu, jenž byl 6. listopadu 1924 přijat za řádného člena Svazu lyžařů republiky Československé.

36

PROMĚNY TRUTNOVA

Ulice Pod Chmelnicí ONDŘEJ VAŠATA, MUZEUM PODKRKONOŠÍ

Na snímku pořízeném kolem roku 1960 jsou zachyceni žáci základní školy kpt. Jaroše, kteří v nynější ulici Pod Chmelnicí vytvořili „sáňkový vlak“. V pozadí je patrné průčelí staré budovy trutnovské nemocnice z roku 1888. Tu ovšem dnes zcela překrývá objekt porodnice postavený v roce 1999. Ulici Pod Chmelnicí nalezneme v místní části Kryblice, která byla zejména v první polovině 20. století opravdovým rájem sáňkařů. Například od roku 1912 tu existovala sáňkařská dráha provozovaná německým sportovním spolkem Aupatal (Úpské údolí). Nebyla jediná svého druhu, protože jiná sáňkářská dráha se na Kryblici připomíná již v roce 1906.

PROGRAM

KINOSÁL HVĚZDA NA ZŠ MLÁDEŽNICKÁ PROMÍTÁ: 4. 1. 19.00 Whitney Houston: I Wanna Dance With Somebody 5. 1. 19.00 Kaprkód 6. 1. 19.00 Grand Prix 7. 1. 19.00 Avatar: The Way of Water 8. 1. 16.30 Kocour v botách: Poslední přání 8. 1. 19.00 Spolu 11. 1. 19.00 Kůň 12. 1. 19.00 Blízko 13. 1. 19.00 Piargy 14. 1. 19.00 Fabelmanovi 15. 1. 16.30 Největší dar 15. 1. 19.00 M3Gan 18. 1. 19.00 Bandité pro baladu 19. 1. 16.00 Amerika 20. 1. 19.00 The Doors: Final Cut 21. a 22. 1. 19.00 Přání k narozeninám 22. 1. 16.30 Úžasný Mauric 25. 1. 19.00 Všechny mé dopisy spal

Z filmu: Kocour v botách: Poslední přání

Z filmu: Přání k narozeninám

26. 1. 19.00 Osm hor 27. 1. 19.00 Věčný Jožo aneb Jak jsem potkal hvězdu 28. 1. 19.00 Přání k narozeninám 29. 1. 16.30 Zoubková víla 29. 1. 19.00 Babylon

V Trutnově již 4 lékárny – Horská 64

| so 8.00–12.00 – Dolní předměstí 96 (u Lidlu) po–pá

7.30–17.00

po–pá

8.00–17.00

50 Kč

40 Kč

• tlumí bolest a zánět

po–ne

8.00–18.00

– Horská 687 (Family Center) po–pá 8.00–18.00 | so 8.00–16.00

sleva

sleva

Ibuprofen Dr.Max 400 mg potahované tablety 100 tbl.

– Žižkova 515 (Hypermarket Albert)

Dr.Max Zubní kartáček Extra Soft 5400, 3 ks

Tussirex sirup, 120 ml

Akční cena

119 Kč Běžná cena 159 Kč

• ke zmírnění bolesti hlavy včetně migrény, bolesti zubů a menstruační bolesti Pečlivě čtěte příbalovou informaci.

Léčivý přípravek s účinnou látkou ibuprofen k vnitřnímu užití.

Minimální prodejní cena za posledních 30 dní 159 Kč.

• sirup na všechny druhy kašle spojené s nachlazením • zmírňuje suchý dráždivý i průduškový kašel • rychlá úleva

Dr.Max PRO32 Zubní pasty, více druhů 75 ml

• vhodný i pro velmi citlivé zuby, dásně a obnažené krčky Akční cena

149 Kč

Pečlivě čtěte návod Běžná cena 199 Kč k použití a informace o bezpečném použití. Zdravotnický prostředek.

Minimální prodejní cena za posledních 30 dní 179 Kč.

• velmi vysoký počet vláken (5 400 vláken o síle 0,102 mm)

• Intensive – pro ochranu dásní • Sensitive – komplexní péče o citlivé zuby • Whitening – intenzivní odstraňování skvrn • Junior – pro děti od 6 let

Běžná cena za 1 ks

179 Kč

V nabídce také ostatní druhy.

Pečlivě čtěte návod k použití. Dentální hygiena.

Běžná cena za 1 ks

79 Kč

V nabídce také Dr.Max PRO32 Zubní pasta Kids, 50 ml, běžná cena 59 Kč/ks.

Dentální hygiena.

Nabídka platí pro držitele Karty výhod Dr.Max v kamenných lékárnách Dr.Max od 1. do 31. 1. 2023 nebo do vyprodání zásob. Výhodné nabídky také na e-shopu www.drmax.cz.

AUTUMN WINTER 2022

PŘEJEME VŠECHNO NEJLEPŠÍ V ROCE 2023 Hledáme posilu do našeho týmu v Trutnově. Životopisy posílejte na adresu optikamalinsky@email.cz