Salonky - magazín srpen 2022

kulturně-společenský magazín | Srpen 2022 | zdarma

Přes muziku k divadlu Jan Sklenář

FESTIVAL JÍDLA

6. 8. 2022, 17:00 - 00:00 BUBENÍKOVY SADY

AKCE JE ZDARMA

CHILLOUT ZÓNY

VÍCE NEŽ 30 PRODEJCŮ

ŽIVÁ HUDBA

Editorial Herec, boxerka i Lesní svět HYNEK ŠNAJDAR / redaktor Je tady druhý prázdninový měsíc a s ním i magazín Salonky. Ani tentokrát jsme na čtenáře nezapomněli a opět přinášíme poutavé čtení, které si lze vzít na dovolenou nebo někam k vodě. Titulní strana a hlavní materiál je tentokrát věnován herci Janu Sklenářovi, který byl dvě dekády jednou z nejvýraznějších postav Klicperova divadla v Hradci Králové.

Diváky bavil svým hereckým uměním, například v inscenacích Žebrácká opera či Ještěři, i skvělým zpěvem.

Věděli jste, že je v Hradci žena věnující se boxu? V této spíše mužské disciplíně se Kateřina Čavajdová stala čerstvou vítězkou mistrovství České republiky a nyní se pilně připravuje na olympiádu v Paříži v roce 2024.

Nespornou zajímavostí aktuálního magazínu je projekt Lesní svět, který před sedmi lety vytvořil nadšenec Miloš Tomek. Jeho mottem je: Objevujte přírodu hravě. Právě hravá forma, která je součástí rozmanitých naučných stezek a prvků, má přivést děti i dospělé do přírody.

JAN SKLENÁŘ / str. 6

8

PETR RADA

JAN RŮŽIČKA

str. 10 12

str. 14 15

KATEŘINA ČAVAJDOVÁ

MILOŠ TOMEK

str. 24 25

str. 28 30

Vydavatel: TN Média s. r. o., Branická 213/53, 147 00 Praha 4, IČO: 28847229, MK ČR E 23744, Sídlo redakce: Velké náměstí 21/31 500 03 Hradec Králové, www.salonkyhk.cz, Redakce: Michal Bogáň, tel.: 734 545 423, e-mail: michal@salonkyhk.cz, Tomáš Kulhánek, tel.: 739 513 184, e-mail: tomas.kulhanek@salonkyhk.cz, Jiří Tůma, tel.: 604 838 773, e-mail.: jiri.tuma@salonkyhk.cz, Hynek Šnajdar, tel.: 734 457 697, e-mail: hynek@salonkyhk.cz, Obchod, inzerce: Monika Klikarová, e-mail: monika@tn-media.cz, tel.: 733 353 695, Grafika: Michal Kriegler, Jazyková korektura: Hedvika Landová, Distribuce: vybraná distribuční místa, Tisk: Tiskárna PRATR a. s., Náchodská 524, Trutnov, Sazba: TN Média s. r. o., Číslo ISSN: ISSN 2694-7757, Četnost: měsíčník, Počet výtisků: 8 000, Regionální mutace: Královéhradecko, Titulní strana: Mihal Bareš.

MAGAZÍN

VE KTERÉM MŮŽETE INZEROVAT PR ČLÁNKY I INZERCE

Monika Klikarová

e-mail: monika@tn-media.cz tel.: 733 353 695

ANKETA

Budou hradečtí fotbalisté stejně úspěšní jako v minulé sezoně?

Pamela Therese Effangová, basketbalistka Hradce Králové V minulé sezoně bylo šesté místo fotbalistů Hradce Králové velkým úspěchem. V nadcházejícím ročníku to budou mít těžké.

Věřím však, že úspěch zopakují a opět se jim podaří postoupit do skupiny o titul a tentokrát tam ještě o trochu víc zamíchají pořadím.

rozlosování soutěže, které není pro Hradec vůbec příznivé. Už jen začátek ligy – Slavia Praha, Slovácko, Plzeň – budou to těžké zápasy. Od toho se může vše odvíjet. Samozřejmě, pokud tým bude v těchto utkáních bodovat, sebevědomí poroste a Hradec může navázat na úspěšné výsledky z minulé sezony, kdy v mistrovské skupině porazil i Slavii (4:3) a de facto ji připravil o titul. Přál bych si, aby se hradeckému týmu dařilo, a to i z pohledu stylu hry, nebyla to totiž náhoda. Ale jak se také říká, druhá sezona je těžší, tak uvidíme. Sám se nechám překvapit.

Pavel Bareš, recepční a fanoušek FCHK

Jiří Pechar, předseda fotbalového klubu FK Nechanice

Julius Bielik, bývalý fotbalový reprezentant, hráč Hradce Králové či Sparty Příprava vyšla fotbalistům Hradce Králové dobře, ale jak víme, příprava je jedna věc a soutěžní utkání druhá. Pak je tady

daří nahradit. Viděl jsem přípravné utkání Hradce s Duklou Praha v Opatovicích nad Labem, kde se dobře prezentoval stoper Ondřej Ševčík. Bude také záležet na tom, zda zůstane kapitán Adam Vlkanova. Před letošní sezonou jsem sice optimista, tým podle mě nebude hrát o udržení, nicméně úspěchem bude umístění okolo osmé příčky.

Šesté místo v minulém ligovém ročníku se pro mě rovnalo zázraku a zopakovat toto umístění bude pro fotbalisty Hradce Králové velmi těžké. Byla to mimořádná sezona. Musím říci, že jsem před začátkem věřil trenérovi Miroslavu Koubkovi, že dokáže dát mužstvo dohromady, a se sestavením mužstva by si měl poradit i letos. Odchody Jana Mejdra a Jana Krále se po-

Jakožto správný fanoušek věřím vždy. Otázka je, jaké jsou reálné možnosti hradeckého týmu po drobných změnách v týmu, ve kterém naštěstí zůstává alespoň kapitán Vlkanova, jehož odchod byl také na spadnutí a už na něj snad nedojde. Umístění v horní části prostřední skupiny bude na úspěch, ale všem se nám určitě také uleví, pokud se zachráníme, vzhledem k tomu, že příští sezonu bychom měli otevírat již na novém stánku přímo v Hradci, takže i samotná záchrana ligy bude super, nechci to vnímat jako povinnost a samozřejmost, každá sezona může být jiná.

5

HEREC

Do Klicperova divadla jsem se zamiloval už v Brně Jan Sklenář. Jméno, které milovníkům divadla v Hradci Králové není potřeba dlouze představovat. Dvě dekády byl jednou z nejvýraznějších postav Klicperova divadla. Diváky bavil nejen svým obdivuhodným hereckým uměním, ale také skvělým zpěvem. Žebrácká opera, Ještěři nebo Mrzák inischmaanský. To jsou názvy některých z her, ve kterých zanechal nesmazatelnou stopu. Nejen o svém angažmá v Hradci Králové hovoří v rozhovoru s Vítkem Martincem dnes už herec Divadla v Dlouhé Jan Sklenář.

TOMÁŠ KULHÁNEK, VÍTEK MARTINEC, FOTO: MICHAL BAREŠ

Vzpomínáš si na moment, kdy ses rozhodl, že chceš dělat divadlo?

K divadlu jsem se dostal přes muziku. Od malička jsem zpíval a měl jsem velké štěstí na pěveckého profesora Vladimíra Richtra, který mi velmi nenásilnou formou otevřel bránu muziky a hlavně barokní muziky. A díky němu se pak objevila paní učitelka divadla, která hledala záskok. Pamatuji se, že mě to hned neskutečně vzalo.

Za roli Macheatha v Žebrácké opeře jsi byl před lety nominovaný i na cenu Thálie. Měl jsi tu postavu rád?

6

Tehdy to režíroval Daniel Špinar, který velmi miluje popkulturu, a ten Macheath je živý, vášnivý, euforický a velmi úspěšný. A vzpomínám si, že právě Daniel na to šel hodně přes pohyb a přes muziku a celé to bylo pojaté jako horečka sobotní noci. Díky hudbě se mi do té postavy líp dostávalo, byť já určitě nejsem stejný typ člověka, jako je Macheath.

Co vlastně rozhodlo o tom, že jsi po dostudování fakulty múzických umění zamířil do angažmá do Hradce Králové?

Z obavy, že mě nikde nebudou chtít, jsem poslal životopis skoro do každého divadla. Pamatuji si, že zájem projevil Zlín a Hradec, který jsem si přál ze všeho nejvíc. To se mi vlastně v životě hrozně

málo stává, že by se mi splnilo něco, co si přeju.

Většinou je to naopak. Tehdy si mě ale Vladimír Morávek opravdu vybral. Já jsem se do Klicperova divadla zamiloval už v Brně, kam přijeli zahrát Hamleta, a celé první dějství se odehrávalo před divadlem. Takže na té Lidické, což byla hlavní dopravní tepna, stálo 700 lidí, kvůli kterým byla tehdy zastavená doprava. Celé Brno tehdy bylo paralyzované. Od té doby jsem si moc přál podobné divadlo dělat.

Když jsi přišel do Hradce jako začínající herec, jakými roličkami jsi tady začínal?

Nejprve jsem měl maličkou roli, ve které jsem alternoval s kamarádem od techniky. To jsem se vlastně jen párkrát prošel po jevišti. Potom už přišla velká role ve hře Nepohodlný indián. Byl to takový divoch, kterého si všiml učitel baletu někde v prérii a udělal z něho fenomenálního tanečníka.

Pro mě to byla na začátek velká role, díky které jsem se seznámil s celým souborem.

Kdo z těch režisérů, kteří v Hradci působili, tě naučil nejvíc?

Já si myslím, že asi Vladimír Morávek. I přesto, že jsme si třeba úplně nerozuměli, tak jsem ho vždycky velmi respektoval a líbilo se mi, jak tím divadlem žije. Z těch her si vždy vybral pro něj důležité věci a na těch to stavěl. Vždycky to mělo obrovské tajemství a něco mezi řádky. A byla to hodně výtvarná představení, emocionálně intenzivní. S Davidem Drábkem přišlo takové velké uvolnění. On je asi nejvíc autor a to takového velmi vtipného, nadhledového směřování, takže spousta těch věcí vycházela z naší společné improvizace. On nadhodil téma, já si vymyslel monolog a on do něj nastřílel pár fórů a uhladil to.

Jednou z rolí, na které já osobně moc rád vzpomínám, byl Billy v Mrzákovi inishmaanském. I proto, jak jsi dokonale dokázal zahrát toho mrzáka fyzicky, to muselo být dost náročné vydržet celé ty dvě hodiny, ne?

7

HEREC

Já jsem vyrůstal s fyzicky hendikepovaným člověkem ve velmi těsné blízkosti a jsem tím hodně ovlivněný. Můj kamarád je velmi chytrý člověk, ale je naprosto tělesně ochromený. A já jsem cítil, že by ta postava měla mít i nějaké takovéhle vlastnosti. Celou dobu jsem na toho svého kamaráda myslel a hrál jsem v podstatě o tom jeho zakletí v tom zkamenělém těle, takže to pro mě bylo takové hodně silné.

Ty ses rozhodl zhruba před dvěma lety z angažmá v Klicperově divadle odejít, co o tom rozhodlo? Dostal jsi nějakou lepší nabídku? Žádnou nabídku jsem nedostal. Schylovalo se k tomu ale už delší dobu, protože já v Praze dělám už přes 10 let v různých projektech, ať to byl Kudykam od Hapky s Horáčkem, muzikál Mauglí od Osvaldové se Soukupem, nebo Romeo a Julie do Shakespearovských slavností. Dostal jsem ve 40 letech dojem, že je třeba se někam pohnout.

Taky jsme se rozhodli s mým dlouholetým přítelem Mírou Zavičárem, že se po 20 letech konečně

vezmeme a uzavřeme tak tu naši kapitolu „dětství“ a postavíme se na vlastní nohy. Odešli jsme z Klicperova divadla, Míra dostal angažmá v Dlouhé, já byl chvíli na volné noze a nakonec nastoupil do stejného divadla jako on.

Ty už jsi nakousl Kudykam Michala Horáčka a Petra Hapky ve Státní opeře v Praze. Jaké to bylo setkání s těmito dvěma muži?

Naprosto zásadní, i když do značné míry mi pomohla náhoda. Filip Rajmont dělal v Praze společně se Sandrou Novákovou pořad Barování. Do něj chodili zpívat různí kolegové z divadel. Když to začalo být známější, tak tam zavítal notorický hledač talentů pan Horáček. No a my jsme s kolegy připravili takové francouzské šansony a on mě okamžitě oslovil a vrazil mi do ruky scénář s tím, že by byl rád, abych v tom představení hrál. Když jsem potom zpíval na takovém konkurzu skladbu Smích z vedlejšího pokoje, poté, co jsem dozpíval, se pan Hapka vymrštil ze sedačky a zakřičel: „Já mám z něho husinu!“. A role byla moje.

8

FOTBALOVÝ TRENÉR O HRADCI

Bouřlivák Rada: Krásný město, hodně zeleně a hezký holky...

V červenci dorazil s Duklou, kterou by rád v letošní sezoně přivedl zpátky do nejvyšší soutěže, k přípravnému utkání proti Hradci Králové. A v Opatovicích nad Labem, kde se zápas uskutečnil, třiašedesátiletý trenér Petr Rada uspěl, Pražané vyhráli 3:2. Po utkání se bývalý reprezentant rozpovídal o tom, jak na východě Čech trávil základní vojenskou službu a odrazil se do velkého fotbalu.

JIŘÍ TŮMA, FOTO: LUBOMÍR DOUDĚRA

Patří mezi známé a uznávané postavy českého fotbalu. Jako hráč zažil slavné roky v Dukle Praha, oblékl dres československé reprezentace a později se přesunul na pozici trenéra. Vedl Slavii, Spartu, Plzeň, Teplice či poslední roky Jablonec, s nímž došel až do základní skupiny Evropské ligy. Působil také u národního týmu. Třiašedesátiletý Petr Rada, rekordman v počtu odkoučovaných zápasů v české lize, se v létě vrátil na Julisku, do klubu, kde prožil svá nejlepší fotbalová léta.

10

A v letní přestávce se Petr Rada s Duklou utkal s Hradcem Králové. V Opatovicích nad Labem, kde se zápas konal a přitáhl čtyři stovky diváků, zkušený kouč uspěl. Pražané vyhráli 3:2. Pro prvoligové Votroky to byla jediná porážka v přípravě.

Po utkání rázný kouč, který je proslulý tím, že říká to, co si myslí, neskrývá se za prázdné fráze a často dává průchod emocím, zavzpomínal na Hradec.

Ve druhé polovině sedmdesátých let totiž Petr Rada strávil rok základní vojenské služby ve VTJ Hradec Králové a na východočeskou metropoli nedá dopustit. „Vzpomínky mám jenom pozitivní,“ usmál se Rada a rozpovídal se. „Všichni víme, jaká byla vojna dřív, ale my, co jsme měli to štěstí, že jsme byli u fotbalu, jsme to měli daleko příjemnější.

V Hradci jsme byli na letišti na Pouchově. Spousta kluků, se kterými jsem tam byl, to taky někam dotáhla a hlavně ti velitelé, kteří tam byli, byli dobří

PETR RADA

a celkově život v Hradci byl nádherný. Hradec je krásný město, hodně zeleně a hezký holky…,“ řekl s úsměvem Petr Rada.

Narozen: 21. srpna 1958, Praha.

Profese: Bývalý fotbalový reprezentant, nyní trenér.

Tehdy mladí kluci, kteří v Hradci trávili základní vojenskou službu, se také rádi vycházeli bavit. „My jsme chodili do Centrálu a na Biřičku, bylo tam i koupaliště, jestli si dobře vzpomínám. Na Hradec nedám dopustit. Zažil jsem tady spoustu srandy, ale i fotbalově jsem se tady posunul,“ povídal Rada, který své vzpomínky vydal i v knize s příznačným názvem Nezkrotný bouřlivák.

Hráčská kariéra: Libuš (mládež), 1973–1977 Dukla Praha, 1977–1979 Čáslav, VTJ Hradec Králové, 1979–1988 Dukla Praha, 1988–1990 Fortuna Düsseldorf (Něm.), 1990–1991 Rot-Weiss Essen, 1991 Dukla Praha, 1991–1992 Toronto Blizzard (Kan.), 1992 Jahn Regensburg (Něm.), 1992–1993 Blšany, 1993–1995 Fortuna Düsseldorf, 1995–1996 Bohemians 1905.

S míčem válel na hřišti u nemocnice

Trenérská kariéra: 1998 Slavia Praha, 2000– 2001 Teplice, 2001–2002 Plzeň, 2003–2007 Jablonec, 2007–2008 Teplice, 2010–2011 Liberec, 2011–2012 Teplice, 2012–2013 Slavia Praha, 2013–2014 Jihlava, 2015 Teplice, 2016– 2017 Příbram, 2017 Sparta Praha, 2017–2022 Jablonec, 2022–dosud Dukla Praha.

Tehdejší klub VTJ Hradec Králové hrál divizi a jeho domovským stánkem bylo hřiště u nemocnice, kde Votroci slavili v roce 1960 památný titul. „Bylo to tam nádherný, vybavuji si dřevěnou tribunu, mělo to svůj nádech. Hřiště bylo excelentní a v té době chodilo na zápasy vojáků také hodně lidí,“ vzpomíná na dobu, kdy to s míčem válel na slavném hřišti. „Pamatuji si, že jsme hráli proti Motorletu, za který tenkrát nastupoval Honza Geleta. Pro mě velký fotbalista a zároveň můj velice dobrý kamarád.

Spoustu let hrál za Duklu i v reprezentaci. Vždycky když se potkáme, tak si na to vzpomenu a zážitkům se zasmějeme. Už tenkrát pro mě byla čest proti němu hrát. Motivovalo mě to, protože takoví hráči, když se tady objevovali, to byla nádhera,“ říká Rada.

Jenže už je to dávno a úspěšný kouč marně pátral v paměti, když dostal dotaz, jaké historky by převyprávěl. „Zážitků je spoustu, ale já si je teď všechny nevybavuju. Nemůžete po mně chtít, abych si čtyřicet nebo padesát let nazpátek vzpomněl, už mi to tak neslouží,“ rozesmál se Petr Rada. „Ale říkám, na Hradec nedám dopustit, potkal jsem tady spoustu dobrých lidí.“

Mohl odejít do Slavie, Vejvoda ho nepustil Působení v Hradci při vojenské základní službě Petru Radovi hodně dalo a odrazil se do velkého fotbalu. „Byl to přechod. První rok jsem byl v Čás-

Úspěchy: 1982 – mistr Československa s Duklou Praha, 2018 – 3. místo s Jabloncem a účast v základní skupině Evropské ligy, 2008–2009 – trenér české reprezentace, v roce 2021 se stal se 414 odtrénovanými zápasy rekordmanem české ligy. lavi a pak jsem byl přeřazený do béčka Dukly. Pak jsem byl tady v Hradci a odtud si mě Dukla stáhla zpátky. Já jsem koketoval také se Slavií, že bych do ní šel,“ prozradil Petr Rada.

Nakonec zůstal v Dukle, legendární trenér Jaroslav Vejvoda ho nepustil. A Rada je mu za to dodnes vděčný. „Dukla neměla eminentní zájem, ozvala se, až když jsem končil. Takže jsem spekuloval, že bych šel do Slavie, a dneska zpětně, když na to vzpomínám, jak mi trenér Vejvoda v Dukle řekl, že mě nepustí, ať ještě vydržím půl roku, za což jsem mu dneska tam nahoru vděčný. Tehdy mě udržel a já jsem šťastný, že jsem mohl hrát celou profesionální kariéru v Dukle,“ netají se Rada, jenž na Julisce slavil v roce 1982 zisk československého titulu. A zahrál si také za národní tým. Svůj nejslavnější zápas za Československo sehrál v listopadu 1983, kdy dvěma góly zařídil v kvalifikaci o postup na ME 1984 vítězství nad Italy (2:0), úřadujícími mistry světa.

11

FOTBALOVÝ TRENÉR O HRADCI

Radova cesta na fotbalový vrchol začala ale v Hradci ve VTJ. „V Dukle jsem poznal velké hráče, kteří toho udělali strašně moc pro československý fotbal, a děkuji jim za to, že mě vzali mezi sebe a dali mi tu šanci. Bez té to nejde. Ale celkově první krůčky, kterými ta moje cesta začala, byly tady v Hradci,“ přiznává.

Tykání se Škorpilem? Víc než titul Při zápase v Opatovicích nad Labem se Petr Rada setkal s bývalými hradeckými hráči, s nimiž se zná, a také trenéry Václavem Kotalem či Ladislavem Škorpilem. „Zahlédl jsem, že je tady Pečenka, který hrál za Hradec, tamhle Jelínek a také Venca Kotal. Teď jsme seděli s trenérem Škorpilem. Já tyhle starší lidi uznávám, protože jsou stejného ražení a hodně mě naučili. Ať to byl pan Škorpil, kterého si strašně vážím, a další, kteří hráli za Hradec,“ povídá Petr Rada.

řekne, že mu můžete tykat. To je pro mě víc, než kdybych udělal titul,“ vypálil ze sebe. „To fakt tak řeknu, protože tyhle věci mám radši,“ dodal Rada k setkání s o čtrnáct let starším Ladislavem Škorpilem.

Výhru nepřeceňoval. Hradci věří Přípravný zápas mezi Hradcem a Duklou vyzněl lépe pro Pražany, kteří vyhráli 3:2. A na hře týmu z Julisky už začínal být znát Radův rukopis, pro zkušeného trenéra ale výsledek nebyl podstatný. „Tak zase to neberu. Tenhle zápas je jen příprava pro nás a také pro soupeře,“ neslavil příliš vítězství.

Na tým Hradce Králové, který v minulém ligovém ročníku obsadil nečekané šesté místo, má Petr Rada jen slova chvály. „Hradec mě v loňském ročníku překvapil a na to, že ještě hraje na cizím hřišti, podával velmi dobré výkony a chodili i lidi. Říkal jsem si, že někteří hráči odejdou, když hráli takhle dobře, což se také stalo. I přesto věřím tomu, že se tým bude pohybovat znovu v té první polovině tabulky, protože má šikovné hráče. Hradec je krajské město a jediné, co mě mrzelo, je to, že nemá svůj vlastní stadion. Tak snad se za rok stavba dokončí.“

Vrátí Duklu zpátky do ligy?

„Celkově si starších lidí vážím. Myslím si, že se dnes pomalu vytrácí úcta ke starším, a mě to potěší, když jsem teď tady seděl se Škorpilem, kterého si vážím, a rozcházíme se a on mi říká: Petře, už bys mi mohl taky tykat,“ povídá se zápalem třiašedesátiletý Rada. „To je pro mě balzám na duši, když vám takový člověk, takový trenér, který toho má tolik za sebou, 12

Letos v létě se kruh uzavřel. Petr Rada se vrátil do pražské Dukly, tentokrát v roli trenéra s jediným úkolem – vrátit slavnou značku do první ligy. „Tým je mladý, ale postoupit chceme.

Nemůžeme říct, že to vyjde, ale takové ambice máme. Hráčům říkám, že jsem hrál v Dukle a Dukla tradičně do ligy patří, stadionem i vším ostatním. To si musejí hráči uvědomit, že hrají za Duklu, a dokud já tady budu, prostě musejí odvádět poctivé výkony,“ vyhlásil Petr Rada, který je znám svou přísností i tím, že z hráčů dokáže dostat maximum.

Však také majitel fotbalové Dukly Petr Paukner na ostříleného trenéra a klubového srdcaře vsadil. „Za Duklu musíte hrát. Můžete prohrát, to se stane, není to tak, že musíte vyhrát pokaždé.

Také samozřejmě nikomu nemůžu garantovat, že postoupíme, ale budu se snažit, abychom se minimálně dostali do baráže, abychom se ve druhé lize pohybovali nahoře,“ uzavřel Petr Rada.

Jelení kýta

267,Kč/1 kg běžná cena 334 Kč/kg

AKCE měsíc

SRPEN

Třebešovská

klobása šunková

se zvěřinou

Kančí hřbet

352,Kč/1 kg běžná cena 440 Kč/kg

e-shop

www.farmatrebesov.cz FarmaTrebesov

farma_trebesov

177,Kč/1 kg běžná cena 221 Kč/kg

Farmářské (vepřové) špekáčky

123,Kč/1 kg běžná cena 148 Kč/kg

Farma Třebešov s.r.o., Třebešov 1, 516 01 Rychnov nad Kněžnou Prodejna zvěřiny - Třebešov - středa a pátek 8:00 - 17:00

BRANKÁŘ JAN RŮŽIČKA

Těším se, že si zahrajeme i před našimi fanoušky Hokejisté Hradce Králové, vítězové základní části extraligy z minulého ročníku, jsou v plné přípravě na ledě. Čeká je náročná sezona a nabitý program mají už v letním období. Příznivci Mountfieldu se mohou již v srpnu těšit na atraktivní zápasy se zahraničními soupeři. A v akci uvidí i novou posilu. Pětadvacetiletý brankář Jan Růžička, jenž přišel v létě z Mladé Boleslavi, bude v týmu držitele Prezidentského poháru usilovat o post jedničky. Na východě Čech se mu líbí.

JIŘÍ TŮMA, FOTO: MOUNTFIELDHK.CZ

„Hradec je krásný, město žije. S přítelkyní jsme tady velmi spokojeni,“ říká Růžička, jenž s týmem absolvuje pestré zápasy se zahraničními soupeři.

14

V srpnu utkání na domácím ledě, účast na mezinárodním turnaji v rakouském Kitzbühelu a v září těsně před startem extraligy prestižní duely v Lize mistrů.

Jaká máte zatím dojmy z Hradce?

Je to tady krásné, město žije. Je tady spousta možností k vyžití mimo hokeje, když je čas. S přítelkyní jsme tady velmi spokojeni.

A po hokejové stránce?

Suchá příprava byla náročná, ale teď už to začalo.

V červenci jsme všichni vyjeli na led a hokej nás zase začal naplňovat. Milujeme být na ledě a ne trávit celé léto v posilovně. Jsme rádi, že už jsme

LETNÍ PROGRAM HOKEJISTŮ HRADCE KRÁLOVÉ zpátky na ledě, hrajeme Champions League, zápasů bude víc, bude se hodně trénovat. Těšíme se na to a jsme rádi, že už to začalo.

Vaším parťákem v brankovišti bude Henri Kiviaho.

Jak vycházíte s finským gólmanem?

Znali jsme se jako soupeři, teď jsme spolu strávili už nějaký čas v kabině a já jsem mile překvapený.

Kivi je fajnový kluk a moc se těším na spolupráci.

V létě spolu svedete souboj o post jedničky. Jak to vidíte?

Vnímám to tak, že oba pro to uděláme maximum a ve finále je jedno, kdo bude v bráně, jestli já, nebo Henri. Důležité je, aby ten, kdo bude chytat, pomáhal týmu k tomu, aby byl úspěšný. Myslím si, že jsme s Kivim vytvořili dobrý přátelský vztah od prvního dne, a věřím, že pomůžeme týmu.

• úterý 9. srpna: Hradec Králové – iClinic Bratislava Capitals • Turnaj Red Bulls Salute v Kitzbühelu (Rakousko) – sobota 13. srpna, 17.00: EHC Red Bull Mnichov – Hradec Králové, 20.30: EC Red Bull Salzburg – EV Zug. Neděle 14. srpna, 15.00: zápas o 3. místo, 19.00: finále • úterý 23. srpna Hradec Králové – Vienna Capitals (Rak.) • čtvrtek 25. srpna Hradec Králové – Graz 99ers (Rak.) Liga mistrů – skupina G • čtvrtek 1. září, 19.05 Frölunda HC – Hradec Králové • sobota 3. září, 18.30 HC Grenoble – Hradec Králové • čtvrtek 8. září, 17.30 Hradec Králové – HC Grenoble • sobota 10. září, 16.00 Hradec Králové – Frölunda HC • středa 5. října, 19.30 Eisbären Berlín – Hradec Králové • středa 12. října, 17.30 Hradec Králové – Eisbären Berlín

Na to se těším nejvíc, že nějaké přátelské zápasy budeme hrát tady v Hradci, doma před našimi fanoušky. Na to se ohromně těším. A soupeři jsou zajímaví a je nezvyklé si s těmito týmy zahrát.

V přípravě se utkáte výhradně se zahraničními soupeři. Jaká to pro vás bude zkušenost?

Ještě jsem to nikdy nezažil. Většinou jsem hrál jen s českými týmy, zahraničních bylo jen pár. Je to jiný model, ale proč ne. Ve finále ta města nejsou tak vzdálená a těším se, že poznáme zase jiný styl hokeje, jinou hokejovou kulturu a bude to určitě zajímavá konfrontace.

Utkáte se převážně s rakouskými týmy, ale pro vás coby nového hráče bude asi víc zajímavé, že některé zápasy odehrajete v Hradci. Souhlasíte?

V září vstoupíte také do Ligy mistrů, kde vás ve skupině čekají Grenoble, Eisbären Berlín a Frölunda.

Právě s posledně jmenovaným švédským celkem evropskou soutěže zahájíte. Bude to ostrý start, že?

Víme, jak program začíná. Skupinu máme náročnou, ale o to větší motivaci máme, abychom předváděli dobrý hokej. Přece jenom se budeme poměřovat s nejlepšími týmy Evropy a je to pro nás příležitost se ukázat.

Jaké je vaše přání do celé sezony?

Mým přáním je, abychom zůstali všichni zdraví, aby se nám vyhýbala zranění. Zdraví je to nejdůležitější. A dále abychom došli co nejdál a zažili úspěšnou sezonu.

15

PORSCHE HRADEC KRÁLOVÉ

Lidé se nemusí bát, aut máme dostatek Porsche Hradec Králové je již od roku 2009 autorizovaným prodejcem vozů značky Škoda. Málo se ovšem ví, že se věnuje i prodeji vozů ojetých. Jak se daří společnosti, která ročně v Hradci Králové prodá na devět stovek automobilů, v současné nelehké situaci na trhu s automobily? Nejen o tom hovoří v prvním díle seriálu Hradecké firmy s Vítkem Martincem ředitel Porsche Hradec Králové Filip Klvaňa a ambasadorka Porsche Hradec Králové Gabriela Soukalová.

Porsche Hradec Králové najdete v sousedství terminálu hromadné dopravy a supermarketu Lidl už více než 12 let. Jedná se o jednu z provozoven skupiny Porsche Inter Auto CZ v České republice, která je dceřinou společností rakouské firmy Porsche Inter Auto se sídlem v Salzburgu. Ta se řadí k nejúspěšnějším a nejvýznamnějším podnikatelským subjektům v oblasti prodeje a servisu automobilů v Evropě. Působí ale také například v Číně nebo v Jižní Americe. Hradecký areál se rozkládá na celkové ploše přes devět tisíc metrů čtverečních a o zákazníky se tam stará zhruba 40 zaměstnanců.

Ročně prodají v Porsche Hradec Králové zhruba 600 nových vozidel a asi 300 automobilů ojetých. „Myslím, že ve společnosti teď panuje povědomí 16 komerční sdělení

o tom, že auta nejsou k dispozici, ale my jsme jedni z mála obchodníků, kteří auta mají. Jsou to koncernová auta, ale jsou to i auta dalších značek nebo třeba i auta obytná. Rádi bychom je lidem nabídli a dali jim na vědomí, že auta máme,“ říká ředitel Porsche Hradec Králové Filip Klvaňa. „Jsme společnost s bohatou historií, jsme autorizovaný prodejce vozů Škoda a jsme autorizovaný servisní partner vozů značek Škoda, Volkswagen, Seat a Audi. Rádi bychom přilákali více zákazníků ke koupi našich ojetých vozů, kde sami cítíme, že bychom chtěli dosáhnout lepších čísel. V dalších odvětvích, jako je prodej nových automobilů, prodej náhradních dílů nebo servis všech značek, se nám daří lépe,“ vysvětluje Filip Klvaňa.

Všechna ojetá auta prodává Porsche Hradec Králové přes program Škoda Plus, což pro zákazníky znamená jistotu kvalitních vozů prověřených autorizovaným servisem. Všechny vozy označené tímto programem splňují přísná kritéria kvality a jsou tedy zárukou dlouhého a spokojeného užívání bez obav z neznámého původu nebo špatného technického stavu. „Tím, že koupíte námi prověřené auto, získáváte také záruku. Pokud se v průběhu vašeho užívání objeví například nějaké skryté vady, můžete se na nás obrátit a vždycky vám pomůžeme.

Pro nás je důležité, aby byli zákazníci spokojení, protože věříme, že pak na nás třeba dají dobrou referenci svým známým a i sami si příště koupí nový automobil zase u nás,“ informuje ředitel Porsche Hradec Králové.

Jaký je podle Filipa Klvani ideální zákazník? „Jsme moc rádi za zákazníky, kteří si u nás koupí nové vozidlo a proti němu nám nabídnou svůj vůz stávající. Nemusí se pak zabývat zvlášť jeho prodejem. Pokud se navíc u toho automobilu objeví například nějaký problém, veškeré záruky už spadají na naši společnost. Ideální zákazník k nám se svým vozem jezdí také na servis. A když mu časem jeho vůz doslouží, vrátí se k nám a celé kolečko začne znovu,“ říká Klvaňa.

Porsche Hradec Králové s radostí podporuje významné hradecké sportovní i kulturní aktivity.

Je tak partnerem například fotbalového klubu FC Hradec Králové nebo Klicperova divadla. Tváří společnosti je Gabriela Soukalová. „Myslíme si, že Gábina patří mezi nejoblíbenější ženy v České republice nejen proto, že byla skvělá sportovky-

ně, ale také proto, že dokáže vždy rozzářit svoje okolí svou přirozeností a pozitivitou,“ doplňuje Filip Klvaňa.

Někdejší hvězdná biatlonistka je ambasadorkou společnosti Porsche Hradec Králové už tři roky.

Samotná bývalá mistryně světa, celková vítězka světového poháru a vícenásobná olympijská medailistka si spolupráci velmi pochvaluje. „Když jsem tu nabídku před třemi lety dostala, obrovsky mě to potěšilo a rozhodnutí přijmout ji mi trvalo asi dvě vteřiny,“ usmívá se Gabriela Soukalová, která je dle svých slov fanynkou především českých automobilů.

Oblíbená sportovkyně se v současnosti věnuje své malé dcerce, moderování a také například svému nadačnímu fondu. „Porsche Hradec Králové nám zapůjčuje vůz, který používá správní rada nadačního fondu Gábi podporujícího lidi s handicapem a poruchami příjmu potravy. Jsem moc ráda, že tímto pomáhají i dobré věci, a i proto si naší spolupráce velmi vážím. Mimo to jezdím vozem z Porsche Hradec Králové také já sama. V současnosti je to Škoda Octavia, se kterou jsem moc spokojená.

Jezdí se mi s ní opravdu skvěle a velkou výhodou je pro mě nyní, když máme malou dcerku, velký kufr,“ říká Gabriela Soukalová. K Hradci Králové má podle svých slov mimořádný vztah nejen kvůli spolupráci s Porsche Hradec Králové. „Mám tady tetu, strýce a bratrance, takže jsem sem už jako malá jezdila na prázdniny za rodinou. Hradec Králové a okolí mám moc ráda, mám tady několik kamarádů a vždycky se sem s radostí vracím,“ doplňuje ambasadorka Porsche Hradec Králové Gabriela Soukalová.

17

KOMUNÁLNÍ VOLBY 2022

Hradec se chystá na volby.

Kandiduje rekordních 16 subjektů Celkem 16 politických stran a hnutí sestavilo kandidátku do zářijových komunálních voleb v Hradci Králové.

Jde o vůbec nejvyšší počet podaných kandidátek v novodobé historii města. Voliči budou 23. a 24. září vybírat celkem 37 zastupitelů. Při posledních komunálních volbách v roce 2018 překročilo potřebnou pětiprocentní hranici sedm stran, všechny své místo v hradeckém zastupitelstvu budou letos obhajovat.

TOMÁŠ KULHÁNEK, FOTO: ONDŘEJ LITTERA

Podat kandidátní listinu musely politické subjekty nejpozději do úterý 19. července. V Hradci Králové se nakonec do volebního souboje přihlásilo rekordních 16 politických stran a hnutí. Uspět v hradeckých komunálních volbách se pokusí hnutí ANO 2011, Česká pirátská strana, ČSSD, uskupení Demokratická strana zelených − Za práva zvířat, uskupení Hradec rozumem, koalice HDK a TOP 09, uskupení Hradečáci, uskupení Hradečtí kantoři a Nestraníci, lidovecká Koalice pro Hradec, KSČM, ODS, strana Roma Luma, hnutí Rozvíjíme Hradec, STAN, SPD a uskupení Změna pro Hradec a Zelení.

Naprostá většina politických subjektů už zveřejnila také své volební lídry, kteří jsou zároveň kandidáty jednotlivých stran na post primátora. Je mezi nimi 18

hned pět žen. Ambicí stát se historicky první hradeckou primátorkou se netají krajská zastupitelka a radiologická laborantka Jana Šandová (ANO) a také prorektorka Univerzity Hradec Králové Pavlína Springerová (HDK). Do zastupitelstva budou chtít dostat své strany také vodohospodářka Růžena Divecká (Koalice pro Hradec), bývalá krajská radní Táňa Šormová (KSČM) a středoškolská učitelka a ekonomka Irena Němcová (SPD).

Za ODS není lídrem současný hradecký primátor Alexandr Hrabálek, ale ředitel městské policie Miroslav Hloušek. Piráty povede do voleb stejně jako před čtyřmi lety poradce ve strojírenství Pavel Vrbický a Změnu pro Hradec a Zelené opět městský radní Adam Záruba. Lídrem hnutí STAN bude logistik Luboš Hoker. ČSSD se do hradeckého zastupitelstva po čtyřleté pauze pokusí vrátit z pozice lídra obchodní manažer Jan Král.

RUBRIKA

Dalších šest politických stran a hnutí kandiduje v Hradci Králové poprvé. Velké ambice má hnutí Rozvíjíme Hradec, v jehož čele stojí senátor, městský a krajský zastupitel a právník Jan Holásek. Nový volební subjekt Hradečtí kantoři a Nestraníci povede do voleb ředitel ZŠ Mandysova Jan Faltýnek. Lídrem dalšího nového uskupení Hradec rozumem bude advokát a krajský předseda strany PRO Zdeněk Cvejn. Hradeckých komunálních voleb se chystá zúčastnit také romská strana Roma Luma s lídrem Vojtěchem Demlem. Své lídry zatím nezveřejnila pouze Demokratická strana zelených − Za práva zvířat a hnutí Hradečáci.

Při komunálních volbách v Hradci Králové budou voliči vybírat celkem 37 zastupitelů. Oproti jiným typům voleb mohou voliči vybírat kandidáty i napříč jednotlivými stranami. Křížkem můžete označit až 37 různých kandidátů. Můžete také udělit křížek některé ze stran a navíc ještě některým kandidátům z jiných uskupení.

V tomto případě se odečítá počet hlasů daný jiným kandidátům než zvolené straně od konce kandidátky. Volit můžete přijít v pátek 23. září od 14 do 22 hodin nebo v sobotu 24. září od 8 do 14 hodin. Hradec Králové je pro komunální volby rozdělen na celkem 85 volebních okrsků. Hlasovací lístky dostanou oprávnění voliči do svých schránek na adresu místa trvalého pobytu nejpozději 20. září. K dispozici budou také ve všech volebních místnostech.

Při posledních komunálních volbách v roce 2018 zvítězilo v Hradci Králové hnutí ANO před HDK a ODS. Do zastupitelstva se dostali také Piráti, Změna pro Hradec a Zelení, Koalice pro Hradec a KSČM. Komunálním volbám se v unikátní míře věnuje také naše redakce. Během srpna a září postupně nabídneme na našem webu www. salonkyhk.cz rozhovory se všemi kandidáty na nového primátora ve speciálu pořadu Debaty pod Bílou věží. Dvacetiminutové rozhovory budou následně k vidění také na YouTube a jako audio také v podcastových aplikacích jako například Spotify. Komunálním volbám bude z velké části věnován také náš tištěný zářijový magazín, ve kterém přehledně představíme postoje jednotlivých stran a hnutí k nejpalčivějším hradeckým tématům.

19

O SALONEK O Hynek Šnajdar

Dovolená na letišti

Milí Hradečáci, pokud se chystáte na dovolenou a chcete využít leteckou přepravu, zbystřete pozornost. Sám jsem ji nevyužil už několik let a nevím, zda se po mé nedávné zkušenosti k tomuto dopravnímu prostředku ještě někdy vrátím. Začátkem července jsme se vypravili na dovolenou do krásného chorvatského města Dubrovník.

Netušili jsme však, v jaké nečekané dobrodružství se naše putování změní. Odbavili jsme se on-line a měli odletět společností Austrian Airlines v 7:30 z Prahy do Vídně, tam přestoupit do letadla téže společnosti a pokračovat do cíle.

Ale ouha! Po čtvrthodinách nás letištní personál informoval o neustálém posunování letu, až ho nakonec úplně zrušil a přesunul na 12:20. Začátek dovolené jsme tedy strávili v letištní hale. Když jsme později přistáli ve Vídni, čekalo nás nemilé překvapení.

Původní přestupní let byl pryč a další martýrium bylo na světě. Personál nám vnutil letenky do Dubrovníku přes Paříž. Vystáli jsme další frontu, ale všechny náhradní lety byly už obsazené. Rychle jsme zamířili k další přepážce, abychom vnucené letenky zrušili a dostali nové se stejným časem odletu, ale druhý den. Naštěstí nám rakouská společnost zajistila ubytování v hotelu v centru Vídně.

Všechny tyto nepříjemnosti nám pomohla zvládnout velmi dobře jazykově vybavená paní Irena z Prahy, která strávila řadu let v kanadském Torontu.

Z hotelu jsme druhý den ráno opět jeli na letiště, abychom se po dalších kontrolách mnohdy nepříjemného personálu konečně dostali do letadla směr Dubrovník, kam jsme předtím museli volat a vysvětlovat provozovatelům penzionu, proč přijedeme o den později. Když jsme přistáli, ukázalo se, že náš kufr nedorazil. To byla další nepříjemnost, protože jsme první dny byli ve stejném oblečení a nezbývalo nic jiného, než si koupit nové. Kufr nám byl po několika telefonátech do penzionu doručen o půlnoci, den před odletem do vlasti. Bylo to tedy všechno velmi stresující. A to není vše. Při návratu domů jsme odlétali s hodinovým zpožděním, takže nám let z Vídně do Prahy uletěl a čekalo nás šest hodin na letišti, kde jsme si zase museli přebukovat letenky.

Přes všechny lapálie jsme si nejen historickou část města plnou úzkých uliček, ale i další místa Dubrovníku s azurovým mořem užili u dobrého jídla a vína. Na tuto dovolenou však nikdy nezapomeneme. Milí Hradečáci, ať už poletíte kamkoli, doporučuji obrnit se notnou dávkou trpělivosti, nepodléhat panice a dovolenou si jaksepatří užít. Krásný zbytek léta!

ALEXANDR HRABÁLEK

Jsem primátorem všech Hradečáků a rád bych jím zůstal Děkuji své ženě za podporu.

Na několik otázek nám odpověděl profesor Alexandr Hrabálek, který do vedení města před čtyřmi lety přešel z univerzitního prostředí. Dříve pracoval jako farmaceutický chemik, vysokoškolský pedagog a děkan Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy. Podílel se na vývoji a výrobě substrátů pro histochemii, konkrétně sloučenin využívaných pro včasnou diagnostiku dětských leukémií. Je autorem či spoluautorem 24 patentů a více než 80 článků v prestižních vědeckých časopisech.

Pane primátore, jaký vnímáte rozdíl mezi vedením města a vedením fakulty?

Na první pohled by se mohlo zdát, že rozdíl není žádný, protože vždy by všem mělo jít o stejnou věc. Na fakultě to tak bylo, podíleli jsme se na vývoji léků, cíl byl jasný a všichni pro něj dělali maximum možného. Opozice ve vědě je většinou pozitivní a diskuse s lidmi, kteří se snaží vám vaše výsledky vyvrátit, bývává většinou přínosná pro obě strany. Tato analogie v politice, alespoň té hradecké, neplatí.

Jak tedy vnímáte hradeckou opozici?

Znám opozice dvě. S tou první jsem byl konfrontován v letech 2012−2014, kdy jsem byl zastupitelem poprvé. Byl jsem velmi překvapen vzájemným respektem a spoluprací mezi opozicí a vládnoucí koalicí. Byl to absolutně zásadní rozdíl s vysokou 20 komerční sdělení

politikou, kde si poslanci navzájem házeli klacky pod nohy. Před čtyřmi lety jsem právě na takovou opozici narazil. Bohužel, v Hradci Králové. Nevím, co způsobilo ten rozdíl, možná nenaplněné ambice, možná frustrace z neúspěchu. Kdo ví. Ale v každém případě, byla to jiná opozice, než jsem čekal. Výpad střídal výpad, často přecházející až do osobních dehonestací. Nepracovalo se dobře, vymizela pohoda, ale přesto jsme dokázali realizovat a přivést k životu spoustu projektů, které minulé vedení města v čele s HDK vůbec nerealizovalo anebo je zpackalo.

V posledních letech jsem několikrát zaznamenal tvrzení, že magistrát nefunguje. Jak to vnímáte vy? Je to pravda, nebo pomluva?

Není to pravda ani pomluva, je to lež. Vždy jsem tuto nepravdu bral ani ne tak jako útok na svou osobu, ale jako útok na zaměstnance magistrátu, kteří pracují kvalitně, poctivě, svědomitě a musím říct, že se jim to daří. Ti, kteří tuto lež šíří, to dělají zcela záměrně, aby před veřejností očernili vedení města a mě osobně. Uvádějí to lidé, kteří patrně přetékají nenávistí vůči mé osobě, možná kvůli svým vlastním nenaplněným ambicím. Zvykl jsem si na to, nicméně doufám, že soudní lidé, kteří se zajímají o to, co se v našem městě děje, vědí, že je to nesmysl a urážka stovek pracovníků, kteří na městě velmi dobře dělají svou práci.

Opozice vám shodila ze stolu třeba projekt rekonstrukce Velkého náměstí. Proč?

Plánovali jsme vybudování podzemního parkoviště pod Velkým náměstím, což považuji za geniální projekt. Možná si to myslí i opozice; nepodpořila tento projekt jen proto, že s ním nepřišla ona?

Nevím. V každém případě by z náměstí nebylo parkoviště a ožilo by. Bylo by možné zde pořádat akce, kvůli kterým vlastně ve středověku vzniklo.

Trhy, slavnosti apod. Byli jsme označováni za barbary, kteří si neváží historických hodnot. Nesmysl.

Provedli jsme celou řadu průzkumů, které nám ukázaly, kde je možné pod náměstí vstoupit, aniž bychom jeho historické dědictví jakkoliv porušili, neřkuli zničili.

Na kandidátce ODS jste až na 5. místě. Myslíte si, že budete znovu primátorem?

Víte, na minulé kandidátce jsem byl až na 8. místě.

Město pod mým vedením dosáhlo mnoha úspěchů, staví se např. fotbalová aréna. Za to jsem poskočil o 3 místa dopředu. To asi není špatný výsledek, ne? Navíc, budu-li primátorem další období a bude-li se mému vedení dařit podobně, mám šanci v příštích volbách za čtyři roky poskočit až na místo druhé! A to za tu snahu přeci stojí.

Ale vážně. Mám spoustu rozdělané práce, mám spoustu dalších nápadů, co v našem městě zlepšit a zrealizovat. Hodně jsme toho udělali, ale je jasné, že ne všechno se může podařit za pouhé čtyři roky. Zkrátka, rozpočet je omezený a ne na vše jsou peníze ihned. Z toho tedy vyplývá odpověď na vaši otázku. Nevím, jestli budu, ale chtěl bych.

Bude to záležet na tom, kolik dostanu preferenčních hlasů ve volbách, jak dopadne ve volbách ODS a jaké budou možnosti utváření koalic. Na funkci primátora, na rozdíl od některých dalších, nejsem rozhodně existenčně závislý a hlavně, nekriticky po ní nebažím. Ale je přede mnou spousta rozdělané práce, kterou bych chtěl dokončit, a prospět tak městu, které mám rád.

Proč by vás tedy lidé měli znovu zvolit? Co chcete prosadit?

Hlavně chci, aby se lidem ve městě dobře žilo.

Chtěl bych, ve spolupráci s komisemi místních samospráv, např. prosadit oživení sídlišť a parků (venkovní grily, posilovny, atrakce pro děti apod.), rozhodně bych chtěl zlepšit úroveň kontejnerových stání. Co ale zajímá lidi nejvíce, je bytová výstavba. Ve městě je několik míst, kde je podle nového územního plánu možnost relativně masivní bytové

výstavby. Tyto lokality bych neváhal poskytnout k dispozici developerům, aby realizovali kompletní bytovou výstavbu včetně občanské vybavenosti (školy, obchody, kulturní zařízení, řemeslnické provozovny apod.). Potřebujeme také sociální byty. Na konci tohoto roku snad město uskuteční koupi bývalé ubytovny fakultní nemocnice, kde plánujeme rozsáhlou rekonstrukci, včetně vzniku právě sociálních bytů. Vím, že městu zoufale chybí parkovací domy. Ve spolupráci s fakultní nemocnicí bych preferoval výstavbu jednoho z těchto domů právě u nemocnice. Již delší dobu se domlouváme se starosty okolních měst a obcí, že by stavbu takového zařízení podpořili. A to nejen morálně, ale také finančně. Samozřejmě bych podporoval sportovní a kulturní instituce v našem městě. O naší podpoře hradeckého fotbalu jsme fanoušky snad přesvědčili dostatečně, stadion bude! A hokej? Podařilo se mně přesvědčit některé zastupitele, aby podpořili myšlenku prodloužení současné platné smlouvy s Mountfieldem a. s. o další dvě sezóny, takže máme v našem městě zajištěn ten nejkvalitnější hokej až do roku 2026. Bohužel, opozice (např. zástupci HDK, Pirátů, Změny pro Hradec a Zelených) nám smetla ze stolu již připravenou výstavbu nových šaten pro hokejovou mládež. To je jeden z prvních úkolů, který bych rád realizoval.

Nezapomínáme však také na další sporty, které se v Hradci provozují na nejvyšší republikové úrovni.

Smlouva s Mountfieldem prodloužena! Zajistili jsme Hradečákům Extraligu ledního hokeje až do roku 2026!

A co byste popřál voličům?

Aby volili rozumem. Tedy – velký křížek pro ODS a jeden malý pro číslo 5. Ale nyní vážně.

Budu rád, když to tak bude, ale budu rád, když si Hradečáci zvolí zodpovědné zastupitele, kteří v podstatě hodí politiku stranou a budou svůj mandát vykonávat ku prospěchu města a jeho občanů. Snažím se být primátorem všech Hradečáků a rád bych jím zůstal.

21

LÍDR PIRÁTŮ

Počtyřech čtyřechletech letechvvopozici opozicije čas na Po je čas naodpovědnosti, převzetí odpovědnosti převzetí říká lídr Pirátů Piráti zasedají v královéhradeckém zastupitelstvu

Na životní prostředí na rozdíl od jiných stran ne-

vou? Nejen na tyto otázky odpovídá v rozhovoru sta-

nevnímá změnu klimatu jako problém a občas

Piráti v královéhradeckém zastupitelstvu odprvní roku 2018.poTehdy získali ve volbá zapomeneme pondělí volbách.

I z opood rokuzasedají 2018. Tehdy získali ve volbách přes deset přes deset hlasů a obsadili pět se jim za uplynulé čtyři roky poved zice se mi Co podařilo prosadit zpracování strategie, procent hlasů procent a obsadili pět mandátů.

Co se jim za mandátů. jak čelit změnám klimatu, a to včetně konkrét- Nejen uplynulé čtyřiřešit roky povedlo?

Jak chtějí řešit problémy bydlením Jak chtějí problémy s nedostupným nebo problémovou dopravou? ních opatření.

Bohužel současné vedení města s nedostupným bydlením nebo problémovou dopratyto otázky odpovídá v rozhovoru staronový lídr Pirátů zastupitel Pavel Vrbický.

jsme museli bojovatsei mi o zmíněné zelené střechy.zpracov ronový lídr Pirátů Pavel Vrbický.

I z opozice podařilo prosadit Přeneseme sezastupitel o pár týdnů do budoucnosti.

Díky strategii víme, jakých plocháchklimatu, je možné a to vč strategie, jaknačelit změnám Je konec září a je jasné, že ve vedení Hradce Přeneseme se o pár týdnů do budoucnosti. Je ko- založit nová stromořadí a parky nebo kde bude ně konkrétních opatření. Bohužel souča budou Piráti.

Co Hradce s kolegy nec září apoprvé je jasné, že ve vedení budouuděláte po- možné vyměnit beton za zeleň. Hned po volbách vedení nevnímá prvé Piráti.

Co s kolegy uděláte jako první? zkrátka budememěsta vědět, kde začít. změnu klimatu ja jako první? problém a občas jsme museli bojovat i o z Ihned začneme řešit řadu rychlých a jednoduIhned začneme řadu rychlých a jednoduchých kroků, kteréřešit Hradečákům zlepší život.

Jde Zmiňoval jstezelené i rychlá a jednoduchá opatření víme, něné střechy.

Díky strategii chých kroků, které Hradečákům zlepší například o opravu dvou zdevastovaných byto-život. v dopravě.

Můžete jich několik vyjmenovat? jakých plochách je možné založit nová st výchnapříklad domů, ve kterých pak dvou budouzdevastovaných moci bydlet Prosadíme, aby se v centru města vyměnily nebo Jde o opravu mořadí a parky nebo kde bude možné vym například matky samoživitelky. vyti-moci doplnily bezpečné cyklostojany. Třeba na části bytových domů, ve kterýchDále pakmáme budou nit beton za zeleň. volbách povaných přibližně dvacet opatření pro cyklisty Gočárovy třídy chybí úplně. Hned Jde i o po opravu cy- zkrá bydlet například matky samoživitelky. a pěší, aby jejich pohyb po městě byl jednodušší Dále budeme kde začít. klostezek podél vědět, Labe, rozšíření systému cyklomáme vytipovaných přibližně opatření a bezpečnější.

Taky hned začnemedvacet pracovat na obousměrek nebo i triviality jako umístění doZmiňoval jste i rychlá a jednoduc tom,cyklisty aby už od létajejich bylo ve městě po víceměspravních zrcadel do nepřehledných křižovatek. pro a příštího pěší, aby pohyb opatření v dopravě. jich něko zeleně, pítek a mlžítek nebo průsakových ploch Snad každý Hradečák má v okolí Můžete svého bydliště tě byl jednodušší a bezpečnější. Taky hned vyjmenovat? místo rozpáleného asfaltu. místo, které by s minimálním úsilím bylo pro začneme pracovat na tom, aby už od příštího všechny účastníky provozu přehlednější.

Prosadíme, aby se v centru města vyměn léta ve městě víceletos zeleně, pítek a mlžítek To je bylo v parném létě, které opět zažíváme, ponebo doplnily úkolům, bezpečné T třeba. Ovšem zelené střechy nebomísto více zeleně bude Pojďme ke složitějším které cyklostojany. budou na nebo průsakových ploch rozpáleného ba na části Gočárovy třídy chybí úplně. prosazovat každá strana.

V čem jsou Piráti jiní? politiky po volbách čekat.

Hradci ubývají na rozdíl asfaltu. i o opravu cyklostezek podél Labe, rozšíř To je v parném létě, které letos opět systému cykloobousměrek nebo i trivia 22 komerční sdělení zažíváme, potřeba. Ovšem zelené střechy jako umístění dopravních zrcadel do nep

třeba od Liberce obyvatelé a dokonce i Pardubice nás dohánějí. Jak zastavit odliv zejména mladých lidí z našeho města?

Mladí lidé odcházejí kvůli mixu nedostupného bydlení, nedostatku zábavy a neatraktivních pracovních příležitostí. Situace je opravdu vážná. Poslední startovací byt město postavilo před dvanácti lety a stávající koalice ODS a ANO ani s žádným novým bytovým projektem nezačala.

Zároveň současné vedení města ani neuvažuje o podpoře družstevního bydlení, které je pro mladé lidi podstatně dostupnější než běžná komerční výstavba a funguje i v menších městech, jako je Dobruška. Navíc drhne i běžná komerční výstavba. Chci tím říct, že hradečtí politici trestuhodně zaspali a náprava bude trvat daleko déle než jedno volební období.

Co tedy budete za čtyři roky považovat v bytové politice města za úspěch?

Situace je taková, že u řady projektů bude samotná příprava trvat několik let. Za čtyři roky budu považovat za úspěch, že budeme stát před stavbou alespoň jednoho družstevního bytového domu a že bude možné po roce 2026 začít za pomoci soukromých investorů stavět na městských pozemcích v takzvané severní zóně u Pileťáku. Tam může vyrůst až 1500 nových bytů. Důležitým tématem je i vznik nových nájemních bytových domů.

Dobře, to jsou všechno zajímavé plány, které jsou ovšem složité na přípravu i realizaci. Je něco, co skutečně můžete garantovat?

Dáme do pořádku stávající městský bytový fond a spustíme pilotní projekt housing first, který pomůže maminkám s dětmi dostat se z azylového domu do běžného bytu. Zároveň zřídíme městskou nájemní agenturu, která umožní majitelům bytů pronajmout byt se zárukou města lidem

s postižením, rodinám s dětmi nebo nízkopříjmovým seniorům, kteří by na běžném trhu nájem hledali obtížně. V neposlední řadě narovnáme prostředí pro developery, aby v Hradci byla snazší komerční výstavba. To znamená vznik manuálu, aby pro investory byly předem čitelné a transparentní požadavky.

V programu máte, že zavedete páteřní expresní linky MHD. Co si pod tím mám jako cestující představit?

Jistě i vy znáte situaci, kdy jede několik vozů MHD těsně za sebou a pak následuje delší pauza. Řada linek má totiž úplně zbytečně trasu z velké části společnou. Je potřeba změnit vedení linek, přičemž jedním z benefitů bude vznik páteřních linek na nejvytíženějších trasách s celodenní garancí odjezdu do 10 minut. S trochou nadsázky tyto linky budou fungovat jako metro. Společně s možností platby kartou nebo sledováním on-line polohy vozů na IDOSu posuneme dopravní podnik do 21. století.

Je nějaký úspěch Pirátů z právě končícího volebního období, který se Pirátům vyloženě povedl?

Zmíním tři úspěchy z tohoto roku. Díky Pirátům v Hradci zůstal bikesharing s výhodou prvních patnácti minut výpůjčky zdarma. Dále jde o investici do nové moderní školky v Podzámčí a taky jsme rozpohybovali opravu sociálních bytů pro seniory ve zchátralé budově Harmonie I. Zároveň jsem hrdý na to, že v krizovém období Piráti vždy rychle zareagovali, ať už jde o sbírku počítačů pro chudé děti v době covidu, nebo pomoc Ukrajině.

Poslední otázka je vyloženě odlehčená. Jak trávíte letošní prázdniny?

Jako všichni. Část dovolené jsme s přítelkyní trávili pod stanem na Seči a Sutých Březích. Taky jsme jeli krásnou cestou vlakem do Györu a Budapešti.

CO JE SPRÁVNÉ

KATEŘINA ČAVAJDOVÁ

Nebýt boxu, byla bych možná ve vězení

TOMÁŠ KULHÁNEK, VÍTEK MARTINEC FOTO: ARCHIV KATEŘINY ČAVAJDOVÉ

Věděli jste, že máme v Hradci Králové ženu, která se úspěšně věnuje boxu? V téhle spíše mužské disciplíně je čerstvou vítězkou mistrovství České republiky a momentálně se připravuje na olympiádu v Paříži v roce 2024. „Mojí největší motivací je být historicky první českou boxerkou, která se dokáže kvalifikovat na olympiádu a zároveň získat i první medaili,“ vypráví v rozhovoru reprezentantka ČR v boxu Kateřina Čavajdová.

Ačkoliv je dnes Kateřina Čavajdová jednou z nejlepších českých boxerek vůbec, její cesta k boxu byla poměrně dlouhá a složitá. Trvalo jí totiž delší dobu než sport, na který má talent, objevila. S boxem začala až v 19 letech. „Já si ale myslím, že jsem začala v tom správném věku. V 19 letech už to má člověk v hlavě celkem srovnané a ví, co chce. Kdybych začala třeba ve 13 letech, chtěla se připravovat na velké turnaje a během toho by třeba přišla první 24

láska, tak čemu bych ve 13 letech dala přednost?

Asi spíš tomu klukovi,“ říká Kateřina Čavajdová, která přiznává, že během svého dospívání si prošla spoustou těžkých chvil a zkoušek.

Dá se tedy mluvit o tom, že byl pro ni box vysvobozením? „To určitě, byla to spíš záchrana. Kdyby mě k boxu život nezavedl, byla bych možná ve vězení. Měla jsem v sobě nahromaděnou spoustu agrese, která se nedala ovládat, a viděla jsem problém skoro ve všem,“ vzpomíná upřímně čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka. Box podle ní všechno změnil. „Box mě chytil tím, že jsem se po tréninku cítila volná a šťastná. Všechny ty problémy, které jsem měla v hlavě, jsem najednou dokázala vypustit, což byl pro mě nepoznaný a skvělý pocit. Agrese byla pryč. Všechny problémy jako by zmizely,“ vysvětluje Kateřina, která se boxu věnuje už skoro pět let.

S boxem začínala Kateřina doma v Hradci Králové.

Zhruba po dvou letech se díky svému talentu a píli přesunula do elitního boxerského klubu v Praze. „S boxem jsem začínala v Hradci u pana Patočky, což je dnes už boxerská legenda. Po nějakém čase jsem dostala pozvánku na první soustředění s holkami z reprezentace. Tam si mě vyhlídl Marek Šimák, který znal z juniorské mužské reprezentace mého bráchu, a tak věděl, co v nás obou je. Na základě toho mě převedl do SK boxing Praha, což je jeden z nejlepších klubů v Praze. Tam už jsem zůstala a mám tam to nejlepší zázemí, co si mohu přát,“ popisuje vývoj ve své kariéře Kateřina.

ského a českého boxu na olympijských hrách. Od první medaile Jana Heřmánka uplynulo letos už 94 let. Doposud poslední cenný kov z boxerského ringu pak přivezl stříbrný Rudolf Kraj v roce 2000 z her v Sydney. Kateřina Čavajdová sní o tom, že na své předchůdce už za dva roky naváže a zároveň se stane i průkopnicí mezi českými boxerkami. Zatímco mužský box je totiž na olympiádě už přes 100 let, ten ženský se na hrách objevil poprvé v Londýně v roce 2012. A Česká republika zatím na svou první reprezentantku pod pěti kruhy stále čeká. Kateřina věří tomu, že díky ní už to nebude trvat dlouho. „Momentálně se připravuju na olympijské hry v Paříži. Mojí největší motivací je být historicky první Češkou, která se dokáže kvalifikovat na olympiádu a zároveň získat i první medaili. A já vím, že na to mám a dokážu to. Představuju si ten moment každý den,“ prozrazuje svůj hlavní cíl Kateřina Čavajdová. Vrcholy letošní sezony pak pro ni budou podzimní mistrovství Evropy a prosincové mistrovství České republiky, kde by měla obhajovat mistrovský titul. Myšlenky na medaili má i pro evropský šampionát. A od ledna 2023 pak už začne sbírat body do olympijské kvalifikace.

Vzhledem k tvrdosti jejího sportu zřejmě nikoho nepřekvapí, že ani ženským boxerkám se nevyhýbají zranění. Své o tom ví i Kateřina. V loňském roce například utrpěla zlomeninu nosní přepážky. „První den mi ten nos načala Ukrajinka a druhý den ho dokončila boxerka z Mongolska. Necítím a nosem skoro vůbec nedýchám. Jde to srovnat plastikou, ale vzhledem k tomu, že chci ještě dál boxovat, to v tuhle chvíli nemá smysl,“ zakončuje česká reprezentantka v boxu Kateřina Čavajdová.

Velkých úspěchů podle svých slov začala dosahovat až v posledním roce. „Přehodnotila jsem všechno ve svém životě a začala se věnovat boxu opravdu na sto procent. Všechno, co dělám i ve svém volném čase, dělám proto, abych byla v boxu nejlepší,“ říká Kateřina Čavajdová, která se v prosinci loňského roku stala mistryní České republiky ve váze do 57 kilogramů. Aktuálně pak s přehledem vede československý žebříček extraligy olympijského boxu.

Ambice do dalších let má přitom mladá boxerka z Hradce Králové ještě mnohem vyšší. Ráda by totiž navázala na historické úspěchy českosloven25

PŘÍBĚH POSTAVIČKY

Lesní muž z Nového Hradce

M

ilan Bouček je novohradecký rodák, celoživotní mánička, rockový fanoušek a naprosto nezkrotný živel, který bydlí ve svém domku na Novém Hradci Králové hned u lesa, a také proto se mu říká již dlouhá léta Lesní muž. Je ročník 1957, a přestože je to dobrák od kosti, jeho výška 186 cm a váha 120 kg budí hned na první pohled respekt a pozornost, jakou měl v minulosti legendární ruský hokejista Saša Ragulin. Leckterý hokejový obránce by mu musel totiž závidět jeho tělesné proporce a aktivitu. Milan není tím klasickým představitelem „Hradeckých postaviček a figurek“, ale protože je naprosto nepřehlédnutelný typ, byl zařazen do tohoto seriálu.

Když sedne ve svém oblíbeném vietnamském klobouku na svůj traktůrek s přívěsem a vyjede s ním ze svého domku se svými dvěma dcerami, návštěvníci lesa ho samozřejmě znají, zdraví a vzpomínají na Rudolfa Hrušínského z filmu Slavnosti sněženek, jak vyváží svoji rodinu na výlet. Když Lesní muž projíždí v lese kolem bufetu U Vlka, je to vždy událost a veškerá pozornost návštěvníků patří jenom jemu. Lidé ho už znají a fotí si ho. Nejvíce je ale známý mezi fanoušky FC Hradec Králové, kde je viděn na každém zápase na domácí půdě v Malšovicích.

V dnešní době, kdy se staví nový stadion a FC HK zajíždí hrát domácí zápasy do Mladé Boleslavi, tam jezdí pravidelně na každý 26

zápas. Na černo-bílé mužstvo nedá dopustit, a jak říká, kdyby Hradec sestoupil třeba do té nejnižší pralesní ligy, bude na něj stejně chodit a fandit mu. Bývaly doby, kdy patřil k předním fanouškům hradeckých ultras, jezdil s nimi na zápasy na cizí půdu a byl vždy viděn a hlavně hodně slyšen mezi svými kumpány a po celém stadionu. Dnes už jako důchodce se již mírně zklidnil, ale žádný zápas hradeckého týmu doma nevynechá. Nejvíce se už ale těší, až půjde příští rok na první slavnostní zápas při otvírání nové fotbalové arény v Malšovicích.

Milan – Lesní muž si prožil opravdu pestrý život, rád se baví a vždy a všude je ho plno.

Pracoval v ZVÚ, v hradeckém divadle jako kulisák, u Petrofů, na které vzpomíná velice rád, a nakonec skončil ve fakultní nemocnici na interně, kde byl velice oblíben jako zřízenec, a právě na hradeckou nemocnici

si též rád zavzpomíná. Na otázku, co se mu tam nejvíce líbilo, rezolutně a s úsměvem hned odpovídá – no samozřejmě sestřičky. Milan pracoval i v lese jako lesní dělník, a protože byl až příliš sympatický manželce svého šéfa pana hajného, byl po čase, přestože byl kvalitním a spolehlivým pracovníkem, doslova na hodinu vyhozen svým chlebodárcem hajným. Údajně byl prý pan hajný, jeho nadřízený, dosti často mimo své obydlí a jeho drahá paní lesní si pana Milana zvala domů nejenom na kávu, když její muž byl právě v pracovním procesu v hradeckých lesích. A protože z chudáka pana hajného udělal paroháče, tak mu prý šlo doslova o život a jeho revíru se potom hodně dlouho vyhýbal. Tenkrát ho prý napráskala sousedka z vedlejšího domu a Milan se musel rozloučit s prací v přírodě a na zdravém vzduchu. Své milostné zážitky, jak rád vzpomíná, vlastně prožíval i na všech svých pracovištích.

Velice rád o tom poutavě vypravuje, když má skleničku či dvě nebo tři a více. Všechny kladné vlastnosti Milan zdědil po svém otci Josefovi, který uměl vydělat peníze, miloval společnost, byl velikým fanouškem hradeckých fotbalistů, rád se napil a ženy, víno a zpěv bylo jeho celoživotní krédo. Tyto vlastnosti se totiž dědí, jako tomu je u Boučků, dále na potomky a Milan toho zdědil po svém otci opravdu dost.

Jeho otec naprosto předešel čas a jako jediný na Novém Hradci Králové již tenkrát nosil jako dospělý chlap na hlavě moderní ocásek z vlasů. Přišel ze Slovenska a o jeho pletkách se ženami se vyprávěly na Novém Hradci legendy po všech novohradeckých hospodách a jeho kamarádi mu prý jenom tiše záviděli. Milan má asi právě po něm velice kladný vztah k ženám a prý, jak říká, za to může i jeho slovenský původ a křepelčí vajíčka, která pojídá ráno k snídani, a tvrdí, že právě jejich konzumace z něho dělá toho pravého muže.

Protože je Milan alias Lesní muž hodně veselý kumpán a společník, je pro jeho temperament svými kamarády i dámskou společností hodně vyhledáván.

Je všeobecně známo, kde je Lesní muž, tam je vždy sranda a pro

ostřejší slovo si někdy nejde daleko, ale protože to je někdy už na hraně, tak se přítomné dámy i v okolí společně červenají.

mi, okrasnýma rybami a hezký útulný altánek, kde tráví hodně času s přáteli, nebo když právě po dobrém obědě odpočívá.

Pan Ladislav Špaček, který píše a zároveň vyučuje o společenském chování, by z něho neměl zcela určitě radost. Rovněž ředitelé a učitelé katolických škol nebo spolky feministek by ho za to také nechválili. Milan co dělá, dělá vždy naplno a nikdy si nebere servítky. Jako velký fajnšmekr na víno miluje červené i bílé, a když je v dobrém rozmaru, v pohodě spořádá na posezení třeba 3 litry tohoto božského moku a odchází naprosto v pohodě bydlet do svého lesního domku. Je o něm též známo, že umí velice dobře a chutně vařit, a vůbec proto není divu, že je i proto tolik vyhledávaný a obdivovaný mezi dámskou společností. Lesní muž je i jeden z nejlepších houbařů v okolí, a pokud už jde na houby, pravidelně přináší, i když třeba moc nerostou, plný koš nádherných hřibů, křemeňáků nebo hlív, které někdy rozdává svým dobrým známým. Žije v hezkém domku se zahradou a vše pěkné, co je tam k vidění, je z jeho hlavy a práce. K vidění jsou slepice, kohouti, kachny, husy, králíci, holubi, křepelky, chladicí pípa na pivo, malebné jezírko se žába-

Přátelé a jeho známí o něm vědí, že za svůj život proseděl po hradeckých vinárnách, hospodách a hospůdkách stovky a stovky hodin, vypil stovky piv, stovky panáků a hektolitry vína. Byl by z toho určitě větší bazén nebo jezírko. Dnes ho můžete ale nejčastěji vidět v doprovodu svých kamarádů v přírodních restauračních posezeních, jako je např.

Milíř u Vysoké, v lese v bufetu U Vlka, na Střelnici, U Pytláka nebo v CykloBaru, kde prý, jak říká, mají nejlepší pivo v malšovických lesích. Přestože jako čerstvý vdovec je nyní singl, je teď doslova atakován vdavek chtivými ženami, a tak stále odolává tlaku a musí je doslova odhánět od svého lesního příbytku na Novém Hradci Králové. Protože i jako důchodce má stále ještě po těch křepelčích vajíčkách velikou slabost pro něžné pohlaví; co bude dál, jak říká, rozhodne až čas a zbraně těchto někdy o hodně mladších, anebo zase starších, ale zkušenějších dam. Rodinu již zakládat nechce a tak jeho potomka, malého Lesního muže, se asi už nikdy nedočkáme.

Slávek Trávníček

LESNÍ SVĚT

Na prvním místě je srdce Víte, že se v Hradci Králové nachází Lesní svět? Je to projekt, který před sedmi lety vytvořil nadšenec Miloš Tomek. Jeho mottem je: Objevujte přírodu hravě. Právě hravá forma, která je součástí rozmanitých naučných stezek a prvků, má přivést děti i dospělé do přírody. „Naším přáním je, aby ji lidé lépe vnímali, poznávali a chovali se k ní s respektem i pokorou,“ řekl otec tří dětí a zároveň tohoto bohulibého projektu.

HYNEK ŠNAJDAR, FOTO: HYNEK ŠNAJDAR, ARCHIV LESNÍHO SVĚTA

v tomto městě strávil čtyřicet let, jsem už zdomácněl u lesa přírodě na dosah.

Před pár lety jste prý dal městu vale. Co vás k tomu vedlo a kam jste zamířil?

Tento příběh není úplně jednoduchý, ale je součástí mého života. Byl jsem ve vedení jedné firmy v Lázních Bělohrad a myslel jsem si, že tam bude i na dlouho moje budoucnost. Proto jsem si v tamní malebné a klidné části na kopečku u lesa sehnal hezký pozemek a postavil tam dřevěnou chaloupku. Budoucnost se, jak to někdy bývá, nakonec otočila jiným směrem, ale už jsem na tom místě, kde je mi dobře, zakotvil. Jako rodilý Hradečák, který

Co je předností tohoto místa?

Předně to místo samotné má pro mě genius loci. Je na mírném kopečku, takže mám rozhled do malebného údolí, kde leží Lázně Bělohrad v dálce ohraničené hořickými chlumy. Ten pohled je pastvou pro oči, hřeje mě na duši a dodává lehký nadhled.

Na tomto místě jsem našel klid, jiný rozměr života.

U cedule s názvem Brtev jsem se navíc naučil pomyslně odkládat běžné každodenní starosti s tím, že se vracím domů, do přírody a klidu. Kromě toho je mi blízká mentalita některých tamních lidí. Exis-

28

tuje tam ještě sousedská soudržnost i jakési komunitní soužití, které mně vyhovuje a dává mi radost z obyčejnosti a drobností. Našel jsem domov.

Je tedy zřejmé, že příroda patří neodmyslitelně k vašemu životu.

Myslím si, že ano. Ono to tak asi bylo vždycky, ale s přibývajícím věkem se to ještě umocňuje.

Byl váš přesun do její blízkosti už jen krok k založení Lesního světa?

Možná ten můj přesun na venkov byl takovým prvním střípkem, který později odstartoval vznik Lesního světa, ale v té době jsem to ještě netušil.

Co tedy stálo u zrodu tohoto projektu?

Jak už jsem uvedl, řadu let jsem působil v jedné firmě z Lázní Bělohrad, avšak život tomu chtěl jinak a za poměrně bolavých okolností jsem byl nucen své působení v této společnosti ukončit. Vzápětí jsem dostal lákavou nabídku od jedné obchodní firmy a odletěl na pár týdnů do Číny. Návštěvou této kolébky spotřebního života, která ve svých manufakturách produkuje hromady nepotřebného zboží „na jedno použití“, jsem si definitivně uvědomil, že být toho součástí opravdu nechci. Někdy v tom čase mně do hlavy přišla myšlenka, něco jako náhlé vnuknutí, vytvořit něco smysluplného a zrodila se má vize Lesního světa. Bylo mi dvaačtyřicet, byl jsem téměř bez prostředků a začínal v podstatě úplně od nuly. Ta víra v něj byla tak obrovská, že mi dávala sílu přes všechny počáteční překážky jít za tímto svým cílem. V té době jsem ale netušil, jaké to bude mít rozměry, co všechno a s kolika lidmi to budeme dělat, jak se to rozvine.

Měl jste nějakou představu, jak bude vypadat?

Zpočátku velmi mlhavou. Něco jsem viděl v Polsku, kam jsem podnikl cestu a navštívil firmu, která se něčím podobným zabývala. Velmi brzy jsem ale pochopil, že jestli má u nás v tomto směru vzniknout něco opravdu smysluplného, je to na mně a budu muset celý projekt vytvořit od samého začátku.

Co je jeho smyslem?

Považuji se za kreativního člověka, zároveň mám ale v sobě stále kousek kluka, zůstává ve mně hravost a nepřepočítávám vše na peníze. Na prvním místě je srdce, to považuji za podstatné. Také lidé, kterými se obklopuji, jsou „srdcaři“ Lesního světa, jenž je cestou k poznávání přírody kolem nás pro-

střednictvím rozmanitých prvků či různých her.

Naším přáním je, aby lidé lépe vnímali přírodu, která není pouze zdrojem odpočinku či sportu. Je to zároveň místo, které je domovem řady živočichů a rostlin, a je potřeba se k ní umět chovat s respektem a pokorou. Čím lépe lidé budou přírodu znát, tím lépe se k ní budou chovat. V posledních dvou letech jsem si uvědomil, že chování lidí v přírodě úzce souvisí s tím, jak se chovají k sobě navzájem.

Jsou pro Lesní svět děti zajímavější cílová skupina než dospělí?

Jsem o tom hluboce přesvědčen, protože děti mají obrovský zájem o nové věci, přirozenou touhu po poznání a objevování, navíc mají velkou fantazii, nejsou většinou zatížené nějakými vzorci chování.

A to dospělým se svými každodenními starostmi, které děti zatím nemají, už mnohdy schází.

Stavíte naučné stezky a tabule s environmentální tematikou. Jak tyto produkty vypadají?

Vždycky to souvisí s lidmi, místními tahouny, kteří chtějí vybudovat krásnou stezku u sebe v lese a jsou obklopeni stejně naladěným okolím. Dáme hlavy dohromady a vytvoříme naučnou stezku, která přesně pasuje do konkrétních lokálních podmínek. Jestli je něčím Lesní svět výjimečný, jsou to reálné ilustrace napříč přírodou, jichž v současné době máme dva a půl tisíce, a také doprovodných informací a textů. Někteří zákazníci to však nechávají celé na nás. Sami si pak zjistíme vše potřebné o dané lokalitě, místní přírodě a životě v ní.

S kým spolupracujete?

Jsou to zejména výtvarníci, lesní pedagogové či ochránci přírody. Mezi ně patří například kamarád a ilustrátor Jirka Novák, kterého jsem poznal 29

LESNÍ SVĚT

v roce 2015. Začali jsme tehdy spolupracovat, sám má velmi blízko k přírodě. Ilustrace ptáků, zvěře či rostlin musí věrně zachycovat realitu. Nechceme si vymýšlet, ale dětem i dospělým chceme ukazovat reálnou přírodu, prostě takovou, jaká je. A to Jirka umí dokonale.

Kdo se podílí na doprovodných textech?

Spolupracujeme s odborníky. Jsou to lidé, kteří milují přírodu, hodně o ní vědí, dělají to rádi pro nás a zároveň i pro dobrou věc.

Jak podporujete ochranu životního prostředí?

Už tím, že všechno vyrábíme z certifikovaného dřeva. Suroviny, které využíváme, jsou ekologické včetně olejů a barev. Používáme tedy vše, co souvisí s přírodou a nijak se jí neodcizuje. Pro návštěvníky našich stezek či hřišť s interaktivními prvky pro děti představujeme také řadu témat nejen z oblasti poznávání rostlin a živočichů, ale mnohé další, třeba o vodě v krajině, erozi, kompostování, ukládání a třídění odpadů či recyklaci. Klidnou a nevtíravou silou se pak na ně snažíme působit, aby to, co si s sebou do přírody přinesou, si z ní také odnesli.

Je v Hradci Králové nebo jeho blízkém okolí nějaká vaše stezka?

Spolupracujeme s Městskými lesy Hradec Králové, takže kousek od Lesního hřbitova lze projít naučnou Stezkou siluet, která zahrnuje jedenáct panelů a je zaměřená na poznávání ptáků podle siluet.

V okolí jsou ale k vidění i siluety další lesní zvěře. Několik našich prvků je také v okolí Stříbrného rybníka a chystáme také obnovu některých z nich v městských lesích v lokalitě rytířského hradiště.

Naše prvky a hry najdete také v některých mateřských i základních školách. V podobném duchu spolupracujeme s řadou subjektů po celé České 30

republice i na Slovensku. Snažíme se umísťovat i naučné tabule zaměřené na danou lokalitu třeba v parcích, lesoparcích, u dětských hřišť a podobně. Nedávno jsme tímto způsobem vybavovali například park Štěpánka v Mladé Boleslavi nebo příměstskou Chlumíčkovu stezku v Hořicích. To jsou místa, kam chodí lidé odpočívat, a zároveň se něco dozvědí.

Co máte v plánu do budoucna?

Chceme pokračovat v naší strategii nejen naučných stezek, ale také dalšího vývoje výukových prvků a her, například pexeso s hlasy přírody za využití mobilní aplikace Lesnisvet, což je forma moderní interakce s QR kódy a umožňuje poznávat hlasy ptáčků i zvěře okolo nás. Mým cílem do budoucna je stále vyvíjet nové věci, protože zajímavých témat je nepřeberné množství. S jistou lehkostí bychom si také rádi uchovali tvůrčího ducha, kterého nepochybně máme. Jedno přísloví říká, že vlak by měl jet takovou rychlostí, aby motýli mohli volně létat otevřeným oknem tam a zase zpět. To přesně platí o Lesním světě. Máme potenciál, ale nechceme být ve stresu. V našem snažení musí zůstat láska a energie, ze kterých se to všechno rodí.

Kde lze nalézt Lesní svět v Hradci Králové a co všechno v něm návštěvník objeví?

Lesní svět je místo, kde si přijde na své každý, kdo má zájem o přírodu. Návštěvníci zde najdou poznávací předměty, dárky, hry s přírodní tematikou, naučné interaktivní prvky pro vybavení hřišť, návsí, parků a lesů. Naše vzorkovna sídlí v budově GIST v Collinově ulici vedle Katastrálního úřadu.

Samotná výroba se nachází v areálu letiště. Člověk, jak říkáte, je přirozenou součástí přírody, přitom se jí čím dál víc vzdaluje. Jak si to vysvětlujete?

Je to jakési odcizení. To, co dříve bylo běžné, že lidé znali stromy, které kolem nich rostou, ptáky, kteří kolem nich létají a zpívají, věděli o přírodě daleko více a byli její větší součástí. Myslím si, že nás obecně velmi omámil spotřební způsob života a kvůli mnohým technickým vymoženostem lidé zpohodlněli a podlehli iluzi blahobytu z plných nákupních košů. Největší vliv na odcizení mají myslím sociální sítě, protože lidé začali sdílet zážitky ve virtuální formě a tento svět je pohltil natolik, že přestali vnímat ten reálný třeba doma za plotem.

Navíc přístup k životu je mnohdy velmi povrchní.

Je nejvyšší čas, aby lidé našli cestu k větší pokoře, a příroda je v tomto ohledu určitě ráda přijme.

TISKÁRNA PRATR, a.s.

HLEDÁ DO SVÉHO TEAMU NOVÉHO KOLEGU Řezač • Na plný úvazek, dvousměnný provoz Po-Pá.

• Obsluha řezacího stroje.

• Hledáme šikovného pracovníka s výučním listem.

• Očekáváme pečlivost a manuální zručnost, spolehlivost a samostatnost.

Nabízíme velmi pestrou práci (jsme zakázková výroba – každá zakázka je jiná) v moderní tiskárně, firemní benefity a individuální přístup ke každému zaměstnanci.

Kontaktujte nás a přijďte se podívat!

Monika Exnarová monika.exnarova@pratr.cz 737 279 792