FARO FARNOST LIDEČKO Zaplacením dobrovolné částky můžete přispět na výrobu časopisu (výrobní cena je 10 Kč).
Číslo čtyřiadvacáté, sv. Václav 2015
SVATÝ VÁCLAV Svatý Václav je postavou, která provází České dějiny více neţ tisíc let, coţ je dlouhá doba. Ve světle legend je Václav představován jako vzdělaný vladař, dobře vychovaný babičkou Ludmilou a kněţími, úspěšně vládnoucí a přitom zboţný, vedoucí ţivot spíš mnišský neţ světský. Jak se ale na něj dívat dnes, v souvislostech dnešní doby? Zkusme přijmout výzvy, které nám i přes prostor tisíci let dává.
NA ČEM TENTO MUŢ V ŢIVOTĚ STAVĚL? Rozhodně se nevyhnul své ţivotní vladařské roli. Ale tím jeho ţivot nevrcholil a neskončil. Jeho zakotvení bylo v křesťanské víře, která ztvárňovala jeho ţivot. A to nebylo v jeho okolí obvyklé. Bylo to moţná stejně nesamozřejmě, jako je tomu u nás dnes. A Václav, i ti, kdo ho vychovávali, zejména jeho babička Ludmila, tuto odlišnost od okolí pěstovali a nesli, i kdyţ jim ţivot nakonec neusnadnila. Jinak řečeno: Václav se nezabýval jen tím, čím se zabývali ostatní a nestavěl jen na tom, co přineslo okamţitý prospěch. Václav byl zakotven v křesťanské víře, coţ mu ale nepřinášelo okamţitý prospěch Kníţe Václav byl spolubudovatelem, základů křesťanské Evropy. Té Evropy, ve které se – přes mnoho krutostí – vypěstovala úcta k ţivotu, chápání ţivota jako součásti dějin, péče o potřebné a bezmocné, nádherné plody výtvarného, slovesného i hudebního umění, rozvinutá filozofie i přírodní vědy. A co my dnes, jakou civilizaci, jakou Evropu dnes společně vytváříme? Jakou roli hraje v našem snaţení péče o věci trvalé, jakou péče o to, co dnes koupíme, pozítří zahodíme? Jakou roli v této civilizaci hraje moudrost, kterou nelze zaměnit ani za vychytralost, ani za peníze? Spoluvytváříme civilizaci, ve které má čestnost důleţitou roli? Jaký vzor nabízíme mladým lidem? Rytíře nebo vychytralého švindlíře?
Z OBSAHU Svatý Václav Tábor mládeže Tábor misijního klubka Diecézní eucharistický kongres Pouť do Medžugorje Dovolená s Josefem Výzva charity ČR
Stránka 2
Ten, kdo ctí svatého Václava, ctí své kořeny. Kdo ctí své kořeny, je pevně zakořeněný a jen tak nic s ním neotřese. Kdo naopak od sebe odsekává své kořeny, padne a zahyne. „Opustím-li tě, zahynu…“ přiznává Viktor Dyk. „Ach v zemi krásnou, zemi milovanou v kolébku svou i hrob svůj, matku svou v vlasť jedinou i v dědictví mu danou v šírou tu zemi, zemi jedinou…“ zpívá v Máji Karel Hynek Mácha. A exilový básník Robert Vlach dodává: „V té zemi krásné, kolébkou co byla, dopřeje Bůh nám hrob?“ Je nutné dodat, ţe svatý Václav měl také své kořeny. Kořenem, který mu dal nejvíce ţivin, je Kristus. Ale to ať kaţdý domyslí sám, jak se z toho poučit. Na povrch země a do událostí ţivota nevytryskla jen křišťálová voda, nýbrţ téţ mnoho kalu a černého bahna. Nevím, kam aţ se dno propadlo a jak je pod povrchem české země rozvětveno a z jakých jedovatých, zhoubných podzemních zdrojů se napájejí její studně a odkud čerpají zlo, surovost, jeţ oslepuje a hyzdí její krásnou tvář, láme klenbu jejích kostelů, dusí dech a zpěv jejích básníků a umělců a potřísňuje její šat krví nevinných. Pro rozpolcenost jejího srdce nemusíme ji nenávidět ani jí pohrdat. Víme totiţ, jsme-li k sobě upřímní, ţe podobná rozpolcenost a propastnost ţije i v našem vlastním srdci a ţe ve skutečnosti čerpá česká zem svou ţivotní mízu, svou krásu i ohyzdnost z našich srdcí Česká zem potřebuje naší teplé lásky, našich pracovitých rukou a naší pomoci ve své bídě Nebude to nikdo jiný neţ my, kdoţ obváţe její bolavé rány, kdoţ
Číslo čtyřiadvacáté
napřímí její nalomenou postavu, kdoţ vyčistí prameny jejích vod, aby opět zrcadlily slunce, hvězdy a tvář Boţí... O ochranu svatého Václava prosil český národ vţdy v těţkých dobách a proto i dnes se nechme k větší naději do dnů příštích povzbudit verši básníka Františka Halase.
Jenom ne strach Jen žádný strach takovou fugu nezahrál sám Sebastian Bach co my tu zahrajem až přijde čas až přijde čas Kůň bronzový kůň Václavův se včera v noci třás a kníže kopí potěžkal Myslete na chorál Malověrní Myslete na chorál
Faro
Stránka 3
TÁBOR MLÁDEŽE - AXOLOTL V půli července jsem se spolu s několika dalšími (ne)dobrovolníky zúčastnila agentského výcviku. Dozvěděli jsme se totiţ o jedné misi s převelice podivným názvem Operace: AXOLOTL. To nás tak zaujalo, ţe jsme se okamţitě a bez rozmýšlení všichni přihlásili. I kdyţ některé to později zřejmě nejednou zamrzelo, neboť výcvik byl velmi náročný. Museli jsme se nejen naučit zacházet se střelnými zbraněmi, ale také umět pouţívat svou hlavu a nejrůznější šifry. Všichni jsme se také povinně podrobili kurzu první pomoci. Náš výcvik nicméně narušovala spousta ne-
blahých událostí (jako třeba několik pokusů o zničení civilizace), údajně způsobovaných bývalým agentem Axolotlem. Jaké však pak bylo naše překvapení, kdyţ se ukázalo, ţe ţádný agent Axolotl nikdy neexistoval a ţe to všechno měl na svědomí náš technologický génius, opravář a „Agent Miroslav“ v jednom. Všechno naštěstí dopadlo (ne zrovna podle očekávání) dobře, ba dokonce skvěle! V poslední minutě, a to doslova, se nám podařilo zlikvidovat bombu, zabránit apokalypse, odsoudit správného viníka a ještě jsme to stihli završit vynikajícím jídlem. Takţe celé akci dávám LIKE!
na boj s černou královnou. Mezi naše úkoly patřilo obnovit fond našeho království, kdy děti získávali body a přijít na to, jak V neděli 19.7. 2015 v odpoledních hodi- královnu zastavit. Naší posilou byla také nách se sešlo 27 dětí a několik vedoucích, hymna našeho království, která nás celým abychom společně odjeli na tábor misijní- táborem provázela. Ve středu jsme se od ho klubka, který letos probíhal na faře naší kronikářky dozvěděli, ţe pokud se v Pačlavicích. Hned na začátku děti zmocní černá královna medailonku, který v Horní Lidči přivítal tambor, který nám má naše královna tak všechny království vybubnoval, ţe je potřeba zachránit králov- zaniknou, tedy i to naše. Jelikoţ naše kráství Elenya, do kterého bychom se mohli lovně byla ve středu u večeře otrávena, tak společně vypravit. Děti neváhaly a společ- jsme ji celou noc střeţili. Další den ráno ně jsme se vydali do Pačlavic. Přímo před jsme vyrazili za bylinkářkou, která nám davchodem uţ nás čekala stráţ, která nás při- la recept na lektvar pro královnu. Nakonec vedla ke králi a královně. Dozvěděli jsme černá královna opravdu došla, ale s Boţí se do jakého království jsme se to vůbec pomocí se nám ji podařilo přelstít. Naši dostali a od dvorního šaška díky jeho bala- královnu jsme zachránili, a tak se zachovadě jsme se zjistili, co je našim úkolem. Po lo i naše království . Plni radosti se záchraúvodním slově krále jsme zjistili, ţe naše- ny království jsme se v pátek vydali domů. ho království Elenya se chce zmocnit černá Děti byly moc statečné a krásně to zvládly. královna. A tak jsme neváhali a plni sil a Děkujeme moc všem, kteří jste nám jakkoodhodlání jsme začali s poctivým výcvi- liv pomohli a mysleli jste na nás kem a taktikou, abychom byli připraveni v modlitbě.
TÁBOR MISIJNÍHO KLUBKA POSLEDNÍ KRÁLOVSTVÍ
Stránka 4
Číslo čtyřiadvacáté
DIECÉZNÍ EUCHARISTICKÝ KONGRES
Milý arcibiskupe, chci ti poděkovat, ţe jsme se tam mohli setkat jako Jeţíš u GenezaretskéMilý otče Jane, srdečně Vás zdravím a v modlitbách pamatu- ho jezera s 5000 lidmi, ţe jsme tam měli mši svatou. ji. Na konci školního roku máme ve zvyku na- Michaela Manová psat opakování i z vědomostí v hodině náboţenství. Tentokrát ţákům, kteří se zúčastnili Milý arcibiskupe, děkuji ti, ţe jsi nás všechny DEK v Olomouci, jsem opakovací test odpus- pozval do Olomouce na kongres a ţe jsme se tila, protoţe vydali svědectví. Měli jen napsat mohli znovu setkat v našem srdci s pánem Jedesatero a pak co na setkání v Olomouci zaţili. ţíšem a ţe jsme se modlili v kostele či kapli. A Posílám Vám jejich odpovědi. Původně jsem jsem ráda, ţe chodím do hodiny náboţenství a chtěla jen některé vybrat, ale nakonec jsem se ţe jsme věřící rodina, protoţe můj otec se bude rozhodla poslat je všechny. Ţáci psali nepřipra- křtít a jsem za to ráda. veně, nevěděli o tom dopředu. V mnohých do- Markéta Paseková pisech je plno chyb, ale myslím, ţe je v nich Moc jsem si to uţil. Hodně mi to uteklo. Moc srdce pro Pána otevřené. Posuďte sám. A jak to vzniklo, ţe psali Vám? Mnozí nevě- se mi líbilo v kapli sv. Jana Sarkandera. Taky děli jak začít, tak jsem jim řekla: ,,Pan arcibis- jsme dostali občerstvení, coţ bylo moc pěkné, kup Jan Vás pozval na kongres, tak mu odepiš- protoţe to samé bylo u Genezaretského jezera, kdyţ Jeţíš rozdělil 5 chlebů a 2 ryby. te.” S přáním všeho dobra, poţehnání našeho Pá- Samuel Struţka na a ochranu Panny Marie Po mši svaté jsme se šli podívat do kaple sv. Ludmila Vitteková jana Sarkandera a viděli jsme i skřipec, na kteZde uvádíme ukázky z několika vybraných rém byl umučen. Pochopila jsem, ţe to musela být strašlivá bolest. Ale šlo poznat, ţe sv. Jan dopisů: Sarkander měl Boha velmi rád a Bůh jeho taMilý otče arcibiskupe, moc ti děkuju za po- ké. zvání. Líbila se mi mše a bylo skvělé, ţe se nás Adéla Kubicová tam sešlo tolik moc, kolem 5000. I evangelium se hodilo, protoţe nás tam bylo kolem 5000 a Cesta byla dlouhá, ale přesto jsme dojeli. Líbilo se mi tam všechno, nic se tam nezkazilo. jich tam bylo taky 5000. Karolína Dorňáková
František Psota
V autobuse i před mší svatou jsme zpívali. Pak jsme šli do parku, tam jsme se vydováděli a pak jsme šli do města se podívat na ostatní překrásné kostely a kaple. To byl můj nejlepší den, který jsem kdy zaţil.
Setkání v Olomouci se mi líbilo, uţ se těším na NEK v Brně. Adorace byla krásná, mezi písněmi nám vţdy otec (sice nevím, jak se jmenoval, ale to nevadí) řekl vţdy něco hlubinného.
Josef Psota
Filip Fusek
Faro
Stránka 5
POUŤ DO MEDŽUGORJE Radost, pláč, emoce, odevzdání, proměnění… okamţiky, kterými si prošel kaţdý z nás. Řeč je o Medţugorje, místě plném zázraků a milostí. Místě, ve kterém se člověk musí zastavit, a zapřemýšlet nad svým dosavadním ţivotem. Má cesta do Medţugorje vedla poprvé. Ne nadarmo se říká, ţe si Panna Maria kaţdého svým zvláštním způsobem povolává. I mě. Na naší pouti se nás sešel plný autobus mladých nadšenců, z různých koutů Moravy i Čech. Doprovázel nás, snad mezi námi mladými dobře známý duchovní pastýř o. Josef Červenka. Svými slovy dokázal během naší cesty probudit i to nejzatvrzelejší srdce. Ne vţdy bylo snadné jeho slova přijmout, ale postupem času se vryly do našich srdcí a my začali přehodnocovat naše dosavadní ţivotní postoje. Snad jeden z nejsilnějších okamţiků byla večerní, téměř čtyřhodinová kříţová cesta spojená
DOVOLENÁ S O. JOSEFEM O prázdninách jsme vyuţili spolu s dalšími rodinami z farnosti nabídky P. Josefa Červenky a zúčastnili se týdenního pobytu ve slovenských Hútoch (západní Tatry, okolí Zuberce). Měli jsme tak moţnost setkat se s rodinami, které se takto sjíţdějí jiţ několikátý rok, pokaţdé jinde. Na kaţdý den si O. Josef připravuje dopolední přednášku zvlášť pro ţeny a muţe, odpolední přednášku společnou a v podvečer mši svatou v místním kostele. V programu byl i celodenní výlet do polského Zakopaného s návštěvou Sanktuária Matky Boţí Fatimské. Zde Otec slouţil obvyklou mši na neobvyklém místě. Při přednáškách či duchovních cvičeních
s výstupem na Kriţevac. Slzy, pot, odevzdání… Kaţdý si prošel svou kříţovou cestou, cestou strmou a kamenitou, při které mohl zakusit, co to znamená, plně se odevzdat do Jeho rukou. Kaţdé zastavení kříţové cesty symbolizovalo naše těţkosti, pády, zranění… slova promluv zraňovala, ale otevírala zastaralé, hluboké rány, které tryskaly na povrch. Nikdo nezůstal stejný. Tak jako apoštolové Petr, Jakub a Jan vystoupili na horu proměnění, i my jsme byli proměněni. Čas strávený v Medţugorje byl provázen milostmi a zázraky, ať uţ se jednalo o výstupy na Podbrdo a v ruce neustálé přebírání „zrn“ růţence, ranní výstup na Kriţevac, kaţdodenní „soukromé“ mše svaté, svátost smíření ve „zpovědnici světa“ nebo odevzdání našich rodin při modlitbě u modrého kříţe. Měla jsem moţnost proţít nový začátek pro další dobrodruţnou cestu s vědomím, ţe pokud přijmeme naše kříţe v podobě těţkostí, pádů, zranění, nenaplněných očekávání, staneme se svobodnějšími lidmi pro Boţí plán pro náš ţivot. jsme se (vedle dalších témat) seznamovali s Ţalmy. Po týdnu přednášek jsme si (s)měli napsat vlastní ţalm. Poslední společnou noc jsme si 150 ţalmů Bible rozdělili mezi rodiny a postupně se je v kostele všechny modlili. Na závěr byla adorace s poţehnáním. Celý pobyt byl přizpůsoben rodinám s dětmi. O ty nejmenší se měl moţnost neustále jeden z rodičů starat a o ty, které uţ odrostly matčinu prsu se starali “ó-péři”, tj. středoškoláci ze zúčastněných rodin, ale i přizvaní. Otče Josefe, děkujeme. Mohli jsme na “zahraniční dovolenou”, hodně jsme se dozvěděli, byli jsme tam s lidmi, kteří fungují jako rodiny a nebyli jsme sami, komu semtam vřískalo dítě. Pavel, Alenka a Amálka
Stránka 6
Číslo čtyřiadvacáté
Faro
Strรกnka 7
Není žádná situace, KŘTY kterou by Bůh (jedná se o datum křtu) Amálie Vokřálová nemohl změnit! Ondřej Švirák (papeţ František) Pavel Zádrapa Josef Fusek Antonín Kindl Terezie Daňková Pavel Pastorčák Nelly Alţběta Vaňková
3. 5. 2015 3. 5. 2015 14. 6. 2015 14. 6. 2015 28. 6. 2015 9. 8. 2015 13. 9. 2015 13. 9. 2015
SVATBY NA PŘÍPRAVĚ ČASOPISU SE PODÍLELI děti ze ZŠ P. Josef Červenka Marek Filák Kristýna Garguláková Adam Jeřábek Patricie Nováková Barbora Řepová Ludmila Vitteková Pavel Vokřál
Římskokatolická farnost Lidečko Lidečko 37 756 15 Mobil farní úřad (+420) 733 741 148 Mobil P. Josef Červenka (+420) 731 621 105 E-mail faralidecko@seznam.cz
Navštivte náš web farnost.lidecko.cz
Jaroslav Dittrich a Veronika Františáková Jiří Zádrapa a Markéta Bučková Jan Škola a Aneţka Mokrá Jiří Vyleţík a Jitka Hovořáková Mario Vaniak a Vladimíra Kurtinová Karel Kotraba a Ivana Juřičková Stanislav Man a Marcela Ryzová
18. 7. 2015 1. 8. 2015 22. 8. 2015 29. 8. 2015 5. 9. 2015 19. 9. 2015 19. 9. 2015
POHŘBY Vladislav Matocha Marie Brhlová Jan Blaţek Emílie Janáčová Marie Machů Kryštof Surovec Pavel Pechal
58 let 92 let 84 let 92 let 68 let 69 let
+14. 7. 2015 +18. 7. 2015 +26. 8. 2015 +27. 9. 2015 +1. 9. 2015 +28. 8. 2015 +22. 9. 2015
Charita ČR spustila registrační databázi nabízené pomoci pro migranty Charita ČR zahájila provoz elektronické databáze, díky níţ je moţné prostřednictvím jednoduchého formuláře nabídnout různorodou pomoc. Databáze je určena široké veřejnosti. Naším cílem je shromaţďovat nabídky pomoci a ty dál předávat dle skutečné potřebnosti do jednotlivých regionů prostřednictvím naší sítě nebo je vyuţít pro pomoc v zahraničí. Lidé mohou nabízet volné domy i byty – zejména k dlouhodobému pronájmu pro rodiny, kterým bude udělen azyl, či pouze svoji dobrovolnickou výpomoc, třeba s výukou jazyka. www.pomocuprchlikum.charita.cz