Gymnázium Na Pražačce www.gymnazium-prazacka.cz číslo 3 | říjen 2011
Estéti z Pražačky Sponzoruje Klub rodičů a přátel školy Anglie zájezd | Rozhovor s prof. Emanovskou | Mucha Museum recenze
inzerce l
Jako další stylový den přichází ...
Den Gladiátorek Kdy? PONDĚLÍ 17. 10. 2011 Takže všichni, kdo něco takovýho jako jsou KANADY, STEELky, MARTENSKY nebo jiné glády, máte doma… VYTÁHNĚTE JE!!! a přijďte v nich v PONDĚLÍ.
Editorial číslo 3 říjen 2011
Element
casopis1@centrum.cz
Gymnázium Na Pražačce www.gymnazium-prazacka.cz
Začal nový školní rok.
Zkoušení a testy na sebe nenechaly dlouho čekat a známky se jen hrnou. Také ten krásný a bezstarostný letní čas je skoro pryč. Hned po podzimu přijde zima a s ní vánoční svátky plné stresu. Po krátkých vánočních prázdninách bude pololetní uzávěrka klasifikace… Jak beznadějné vyhlídky, že? Jestli náhodou takhle přemýšlíte, tak toho nechte. I tento rok je tu totiž Váš školní časopis, na který se můžete každý měsíc těšit! Tento měsíc jsme zvolili neutrální téma – Výtvarno na Pražačce. Dál Vám budeme přinášet zajímavé rozhovory s učiteli a reportáže z naší školy. Nezdá se Vám to jako dostatečný důvod k radosti? :)
Lucka Medková
sponzoruje
Klub rodičů a přátel školy e-mail redakce
casopis1@centrum.cz
šéfredaktoři
Honza Staněk Lucka Medková
grafická úprava Vítek Jebavý
korektura Ničitel!
fotografuje
Anička Myšková
ilustruje
Anička Dobřemyslová
spolupracují
Katalyn, Anička Myšková, Mahulena Kuklová, Sylvie Stoneová, Mia Adaell, 250 ml , Profesionální ninja Ludmil Mikečuk, Jakub Dantiére připravuje pro tisk AdAm Studio
tiskne
JDS Tiskárna
říjen 2011
\3
obsah
www.gymnazium-prazacka.cz
OBSAH Redaktoři s páčidlem odhalují tajemství zamčených dveří (strana 6 ) Mucha Muzeum (strana 7)
recenze z výstavy
Anglie (strana 8)
zážitky ze zájezdu
Volný čas na Pražačce (strana 11)
téma
Koutek plný poezie (strana 12)
básničky
Rozhovor s prof. Emanovskou (strana 14)
4/ říjen 2011
www.gymnazium-prazacka.cz
extra
Sekunda D aneb exkluzivní odhalení tajné organizace Jsou všude a nikde. Všichni o nich vědí, ale nikdo je nikdy neviděl. Nejhorší je, že to nikoho ani trochu nezarazilo! Jednoho dne měla Kvarta A hrát fotbal proti sekundě D, ovšem po nich jakoby se zem slehla a tehdy mi to došlo. Sekunda D není jen tak nějaká třída! Vlastně to ani není třída, je v záznamech školy jen proto, že by jí tam nikdo nehledal! Sekunda D je jednotka zabijáků, kteří plánují ovládnout svět ve prospěch pana prezidenta Klause! Jsou to ti nejvražednější z nejvražednějších a jejich schopnosti jsou téměř neomezené a zcela neomezitelné. Jsou to lidé posílání do týla nepřátelských operací a zanechávani za nepřátelskými liniemi, protože je o nich známo, že to zvládnou. Jsou to zabijáci posílaní do nejzazších koutů světa a v neposlední řadě na mezinárodní mistrovství v piškvorkách. Zkuste si vzpomenout, kdy jste naposledy někoho z nich viděli. NEVÍTE!!! Ptal jsem se na tuto tajnou organizaci pana ředitele Macka. Nejdříve jsem zvažoval, že jsem udělal chybu, když jsem si nevzal neprůstřelnou vestu, ale pan Macek se projevil jako seriózní capo di tutti capi a svou brokovnici nechal schovanou v bonboniéře. „Vy… vy jste byl vždy takový sympatický člověk a já vám tedy dávám 10 vteřin, abyste se otočil a odešel, na
takový legrácky nemám čas!“ Tolik ke spojení pana ředitele s touto organizací. Copak? Myslíte si, že jsem blázen? Na to mám pouze jedinou odpověď: JÁ NEJSEM BLÁZEN!!! TO VY JSTE BLÁZNI, KDYŽ NEVIDÍTE TU ZŘEJMOU SKUTEČNOST, ŽE SE MEZI NÁMI POTULUJÍ ZABIJÁCI! VŠICHNI TADY UMŘEME!!!! AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA!
Co dalšího podle vás není pravda? Ježíšek … Mikuláš … Oblast 51 … James Bond … ten určitě, když je to můj dědeček! OTEVŘETE OČI!!! To už byste mohli rovnou tvrdit, že Spongebob neexistuje a nežije v mušli pod mořem! Blázni, vzdělejte se!
Profesionální ninja Ludmil Mikečuk
říjen 2011
\5
www.gymnazium-prazacka.cz
extra
Redaktoři s páčidlem odhalují tajemství zamčených dveří V každém díle školního časopisu vám zprostředkujeme jedinečný pohled za ty dveře na naší škole, které jsou věčně zavřené. Pomůže páčidlo v boji proti neústupnému panu školníkovi? Budou dva redaktoři, kteří se vydali na stezku nebezpečenství a dobrodružství nakonec úspěšní a dopátrají se pravdy? To ukáže až čas. V každém díle školního časopisu vám zprostředkujeme jedinečný pohled za ty dveře naší školy, které jsou věčně zavřené. I přes opětovné prosby a pomrkávání na pana školníka se nám nepodařilo dostat svolení k prohlídce zamčených místností. Proto jsme se vydali na vlastní pěst prozkoumat první dveře. Jde o dveře ve třetím patře po pravé straně hned před dveřmi do věže. Společně se mnou se vydali ještě dva další redaktoři tohoto časopisu, Tuplák a 250 ml. Tuplák sehnal páčidlo a dvěstěpadesátka ukradl šéfredaktorovu baterku. Dne 1. 9. 2011 kolem sedmé hodiny ranní jsme se kradmým krokem vydali k oněm dveřím. Otevřít je šlo až příliš snadno a to, co jsme viděli, nás naprosto ohromilo. Byla to místnost, možná tak 5x5 metrů a byla plná toaletního papíru! Vešli jsme dovnitř a prochá-
zeli uličkami toaleťáku. Ohromeně jsme si prohlíželi věže z rolí pa-
píru, které se tyčily vysoko do stropu. Uličky byly důmyslně vystavěny a tvořily pravidelný systém podchodů a mostů. Nebylo možné vidět za roh, místnost jistě sloužila zároveň jako dokonalý úkryt. Došli jsme do rohu s psacím stolem a poličkou plnou šanonů, na nichž byly napsány roky od 1987 do 2011. Tuplák vzal jeden ze šanonů do ruky, tuším rok 2004. S úzkostí v očích ho otevřel. Pohlédli jsme na pečlivě provedené výpočty a hromady faktur. Po bedlivém prostudování několika papírů nám to konečně došlo… Pan školník obchodoval s toaletním papírem! V životě by nás něco tako-
vého nenapadlo. Opravdu, chápeme, že výše platu školníků není nijak závratná, ale tohle? Distribuce nakradeného toaletního papíru ze školních záchodů velkým firmám? Čtvrtlitrovka se podíval na Tupláka. „Teď to dává smysl,“ řekl přidušeným hlasem, „už je naprosto jasné, proč toaletní papír chybí každý den a navíc všude!“ Tuplák krátce přikývl: „Jistě, ale přece jenom uznej… brigáda by z toho byla pěkná.“
Mia Adaell, 250 ml
6/říjen 2011
Kultura
www.gymnazium-prazacka.cz
Mucha museum
O prázdninách jsme navštívili Muchovo muzeum na Praze 1, naproti budově hlavní pošty. Toto muzeum je rozděleno na sedm sekcí. Je zde možno vidět plakáty divadelních premiér, na kterých je zpodobněna herečka Sarah Bernhardtová, a díky nimž se Mucha proslavil ve Francii. Také si můžete prohlédnout studie květin, živočichů a samozřejmě i ženského těla. Nepřijdete ani o Muchovy malby a kresby z mladšího věku. Můžete se také podívat na doprovodný film o Muchově životě a díle. Toto muzeum je poměrně rozsáhlé i přes svoji nenápadnost. Sice neuvidíte Slovanskou epopej, ale návštěvu Muchova muzea si opravdu užijete.
Sylvie Stoneová, Lucka Medková
říjen 2011
\7
www.gymnazium-prazacka.cz
škola
Anglie
zážitky ze zájezdu Jednoho srpnového pátku, dvacátého šestého to tuším bylo, naskákalo mnoho, přemnoho žáků a přátel Gymnázia Na Pražačce do velkého tmavomodrého motorového vozidla zvaného Máňa a vyrazilo tak na týdenní cestu Cornwallem a Devonem. Kromě párku letošních odmaturantů, pětice rozumných kvintánů, jednoho sextána a vážených členů profesorského sboru byla Máňa plná žáků mladších ročníků, o nichž autor úvodní části tohoto článku ztratil během prvních deseti minut jakýkoli přehled. Občas se sice z jejich žvanícího tělesa vynořila nějaká konkrétní tvář, ale hned se zase ztratila v záři Poundlandu a Primarku, do nichž se celá mladá masa řítila téměř okamžitě po vyhřeznutí z autobusu. Jelikož je však autor spravedlivý, podotkne, že všichni se spořádaně, ukázněně a dost upřímně zajímali o všechno, co jim průvodce Pavel předložil, ukázal a vyprávěl, na jeho konto je nutno podotknout, že se na všech místech dobře vyznal a na co se ho člověk zeptal, to věděl. Ochotně, ba dokonce s nadšením (soudě dle ustavičného popobíhání a pokřikování některých členů zájezdu) jsme se přesouvali, coby správná turistická skupina s foťáky v ruce, za zdánlivě jasným cílem, o němž měl skutečně jasnou představu jedině průvodce Pavel. Při očekávaném spatření inkriminované památky sborově vydechli jééééé, nacvakali pár fotek s přáteli i bez nich, a pak byli rozpuštěni po
8/ říjen 2011
městě, aby za hodinu prokázali své orientační schopnosti tím, že najdou cestu zpátky k autobusu. První noc jsme strávili v anglické obdobě Formule. Snídaně byla královská – croissanty, toastové chleby, sýry, pomazánky, medíky a marmeládičky v miniaturních kalíšcích. Když se posádka i zavazadla sešli v původním počtu, vyjeli jsme směr Portsmouth. Prošli jsme loď kapitána Nelsona, která měla nezvykle nízké stropy. Často jsem musela sklonit hlavu, abych prošla. Po 10. hodině jsme se výtahem vyvezli na Spinnaker Tower. První podlaží bylo ve výšce 99 m nad zemí. K dispozici byl kus prosklené podlahy, po které bylo možno se bez bot projít. Nejsem člověk, který by měl hrůzu z výšek – ale postranního zábradlí jsem se nepustila a dál než necelý metr za pevnou podlahu jsem se nedostala. Na neděli jsem se těšila – - v odpoledních hodinách jsme se na Porthcurno Beach převlékli do plavek a osmělili ve studené vodě. Mě povzbuzovalo slunce nad hlavou a ostudná představa toho, že bych vážila cestu až do Anglie, k moři, a pak se ani nevykoupala. V pondělí dopoledne jsme z rodin vyrazili do Truru, bývalého hlavního města Cornwallu. Prohlédla jsem si 76 m vysokou katedrálu a pak zamířila na místní poštu, kde jsem si koupila poštovní známky do Evropy. Na každé byl jiný obrázek – barevný linoryt ptáka, tak jsem si jich koupila víc, na památku. Další na programu byl
hrad Tintagel a několikahodinová pěší túra do Boscastelu. Tintagel byl údajně místem pobytu krále Artuše. Bohužel z něj zbyla jen zřícenina, která je umístěná na velmi strmém kopci. Nahoru vedou schody, které mají přesně tu délku, která není dostatečná na dva kroky, ale vyhopkat je po kroku jednom je zaprvé o ústa a zadruhé velmi vyčerpávající. Když jsem s vypětím všech sil dofuněla až nahoru, dostalo se mi pohledu, který za ten výstup rozhodně stál. Všude kolem skály, širé moře a bylo by to dokonalé, jen kdyby svítilo sluníčko. Celý den bylo pošmourno a pod mrakem, což mi z fotografického hlediska ani trochu nevyhovovalo. Cesta do Boscastelu podél pobřeží byla proti všem mým očekáváním poměrně krátká. Po cestě jsme potkali divoké poníky (kteří se ku radosti všech přítomných dívek včetně mě nechali hladit), stádo velice fotogenických krav (čisté a v barvě mléčná čokoláda, takové na českém poli nenajdete), trnku (ale to, že to je trnka, mi bylo řečeno až po tom, co jsem nahlas prohlašovala, že tohle jsou ty „jedovatý borůvky“ a ať to proboha nikdo nejí, že bychom pak ještě někoho museli křísit;) a tisíc a jeden výhled, který jsem prostě musela vyfotit.
foto: Anička Myšková zájezd do Anglie
foto: Anička Myšková zájezd do Anglie
\9
říjen 2011
www.gymnazium-prazacka.cz
škola /anglie
l V Boscastelu jsme se zdrželi jen krátce. Prošli jsme si muzeum čarodějnictví, kde byly čarodějnice a magie zaznamenány od jejich počátků až po současnost. Zmíněna byla samozřejmě jména jako Crowley a LaVey. Výstavu bych hodnotila velmi kladně, nebýt dvou mumifikovaných koček ve vitrínce. Jakožto majitelku krásného a živého kocourka mě ten pohled trochu vyvedl z míry. Čtvrtý den si budu pamatovat až na věky. V úterý jsme (mimo jiné) navštívili Dartmoor. Vřesoviště, jež byla domovem psa baskervillského. V Dartmooru je několik skalních útvarů a na ten největší, Haytor, jsme (někteří) vystoupali. Poděkovala jsem prozřetelnosti, že jsem si vzala punčocháče, protože vítr nesmlouvavě vál zásadně proti směru sukně. Přesunuli jsme se do Torquay, rodiště Agathy Christie. Někeří si nakoupili oblečení ve vyhlášeném Primarku a Máňa nás odvezla do Bathu, kde jsme si odpočinuli v youth hostelu. Ráno jsme si šli město prohlédnout. Z kopce, na kterém jsme bydleli, svítil Bath zlatě. Kvůli zachování původní podoby města byl zaveden zákon, který zakazuje stavět domy (v centru) z jiného materiálu, než pískovce. Náš výlet pokračoval do Cheddar Gorge, kde si snad každý koupil tradiční sýr a do Glastonbury, kde byl údajně pochován král Artuš. Na místo jsme ovšem přijeli pět minut před „zavíračkou“ opatství, kde údajný hrob leží. Naštěstí byl náš průvodce natolik přesvědči-
10/ říjen 2011
vý, že nás tam alespoň na těch pět minut pustili. V Glastonbury jsme dostali hodinový rozchod. Někteří šli po mystických obchodech, jiní na místo, kde se měl nacházet bájný Avalon a my „lemry“ jsme si sedly na náměstí pod sochu. Byl to zážitek, pro všechny. Kolem nás procházela různá individua. Pán, co vypadal jako Brumbál v hippie oblečení, zhulený černoch a „tlustý lolitky“, které by nebylo slušné popisovat. To bylo poprvé, kdy jsme se všichni sešli včas u autobusu. Byli jsme rádi, že můžeme opustit toto město a vydat se do hostelu. Někteří měli chuť na palačinky – neptejte se, jak dopadly, řeknu pouze toto – Báro, bez vajec a na ukradených máslíčkách od snídaně?? V pět hodin ráno jsme odjeli do Londýna. Byla jsem ráda za drobnou změnu programu, díky které jsem v Londýně navštívila nová místa: Fleet street, známou ze Sweeneyho Todda; banku Gringottových a Camden Town. Anglie
se s námi rozloučila hustou doverskou mlhou, takže z trajektu nebylo vidět vůbec nic. Proběhly poslední nákupy ve free-shopu a v Calais jsme se všichni uložili ke spánku. Kolem jedné hodiny odpolední jsme přistáli před školou. Maminky, tatínkové, bráškové, sestřičky, babičky a dědečkové si pro nás přišli a výletu byl konec.
Katalyn Mahulena Kuklová Anička Myšková
škola /téma
www.gymnazium-prazacka.cz
Volný čas na Pražačce Škola už dávno skončila, vám se nechce domů a řešíte, co dělat? Co takhle začít chodit do kroužku? Kromě pěveckého sboru a časopisu jsou na naší škole další zájmové aktivity, ke kterým se můžete přidat. Na odpolední nudu můžete zapomenout.
Filmový klub Gymnázia Na Pražačce y Katalyn Každý, kdo se zajímá o svět kolem sebe, má rád dobré filmy a chce poznat zajímavé lidi, by neměl váhat a měl by zajít jednou za měsíc do našeho „filmáče“ na projekci dokumentárních filmů z filmotéky Festivalu Jeden svět na školách při Člověku v tísni. Projekce se konají vždy v pátek po obědě. Začínáme kolem 13:45 a nekončíme později než v půl čtvrté (pan Plánička chce mít taky chvíli klid!). Schází se nás většinou deset nebo patnáct a byli bychom rádi, kdybyste se připojili i vy. Nemusíte mít strach, že bychom byli jen banda týpků poflakujících se okolo; na každé promítání přijde i host, který má k filmu co říci a je odhodlán podělit se s námi o svůj pohled na věc, zkušenosti a hlavně odpoví na všechno, co vás během filmu napadne. Jestli se chcete přidat, sledujte plakáty rozvěšené po škole, které se objevují týden před projekcí a pozorně poslouchejte školní rozhlas. Dáváte- li přednost osobnímu kontaktu, zastavte se v Kvintě D a ptejte se po Kačce Chládkové, Týně Königové, nebo Míše Babičové, naší kreslířce.
říjen 2011
\11
www.gymnazium-prazacka.cz
škola / poezie
VOLNÝ ČAS NA PRAŽAČCE l
Adopce na dálku
y Katalyn
y Mahulena Kuklová
V minulém školním roce se opět konala sbírka na podporu studia chlapce z Konžské demokratické republiky. Výše příspěvku činí 7000,- Kč. Podařilo se nám ho vybrat i s rezervou do příštího roku. Tímto dodatečně děkuji všem, kteří přispěli. Především chci pochválit mladší ročníky, které nejen že peníze vybraly do stanoveného termínu, ale soudě dle výše odevzdaného příspěvku se navíc zúčastnila naprostá většina třídy. Program Adopce na dálku je již od roku 1993 veden Arcidiecézní charitou Praha, která je součástí Charity ČR. Dětem jsou propláceny školní pomůcky, uniforma, zkoušky, mimoškolní aktivity, zdravotní péče atp. Konkrétní informace o Adopci na dálku najdete na www.praha.charita.cz
Dramatický kroužek
y Katalyn
Třikrát do měsíce se v pátek po obědě koná pražačkovský dramaťák, který je tu pro všechny, kteří se chtějí zbavit trémy, zkusit improvizovat a začít dobře mluvit před publikem. Pracujeme také s texty divadelních her, abychom si procvičili scénické čtení a vlastně i obyčejné čtení, ze kterého si dokážeme odnést nějakou informaci. Rádi bychom letos vytvořili i nějakou inscenaci, k čemuž nám ale chybí stálý počet neměnících se divadelních nadšenců. Budeme proto rádi, když se k nám přidáte, učiníte tak ve vlastním zájmu - poznáte nové, báječné lidi, něco se naučíte a navíc mnoho času strávíte smíchem není lepší zakončení školního týdne. Bude-li se vám tedy chtít, rozšiřte naše řady, budeme se na vás těšit. Kdybyste měli nějaké dotazy, ptejte se v Kvintě D.
Kult (zn. Harém) 12/ říjen 2011
To málo co nás dělí od sebe jsou mé překřížené ruce a pohled zapřený až do nebe. Klavír laská nezkušeně, něžně, sladce parkety Není jasné, přirozeně, jestli to jsi právě ty. Jediné, co jistě víme, že se žádná nestydíme udělat co měl bys rád a za co chtěl by jsi se smát. Pohledy a laskavosti nepřichází z nevinnosti jenom abys měl nás rád a byl náš víc než kamarád. Něha je to jediné co se od tebe tak trošku čeká.
www.gymnazium-prazacka.cz
Mezi námi y Katalyn
Já a ty a to těžké povědomí o hlubokém odcizení -já a tya mezi námi jsou spuštěné rolety.
ilustrační foto
Za těmi horami je někde svět y Katalyn
Stojíš. Klečí poprvé a naposled.
Dveře šílenství z Jakub Dantiére Píšu krví a ne tuší, Nebohý smrtelník, Co prohrál vše, I duši.
Nechápeš, ona chce tebe a ne ten květ.
Slunce zapadlo A já si v klidu sním Jak voní červená, A jak chutná duše splín
Rány a facky, zlý pohled tvůj, opatruj onen květ opatruj.
Tu ovšem klepadlo Na dveře dopadlo Ze staré zahrady Kroky se ozvaly
Že žádné nejsou? Však jednou budou, jen pro ni, která odmítá táhnout sudou kartu svobody smrti, co nikdy nebolí.
Nenosí černou, Spíš kašparský háv, Za zvuků rolniček, Nese se jako páv.
Padáš. A otevřené okno bije ji přes hlavu.
Chytil mě za ruku Vesele skřehotal Prastarou písničku Král všech bláznů - všech bláznů král… A tak jsme šli Do zemí snů za světa okraji Ach ten nádherný svět Co lidé tak hledají…
říjen 2011
\13
škola /rozhovor
Rozhovor
s profesorkou Emanovsokou
Co Vás vedlo k založení pěveckého sboru na tomto gymnáziu?
název přišla letošní maturantka Veronika Novenková.
Sborový zpěv je pro mě koníček. Dělám ho už od šesti.
Sborovému zpěvu se věnuji od svých šesti let, a byl to pro mě vždy KONÍČEK, srdeční záležitost. Být sborovým zpěvákem je ideální pro člověka, co má zájem o umocnění radosti z hudby ve stejně naladěné partě, bonusy navíc pak jsou ve společných zážitcích z koncertů, zkoušek, zájezdů… Své největší životní přátele jsem poznala právě díky sborům. Takže jsem sbor založila asi právě pro ta přátelství – k hudbě i lidem. Kdy se do sboru přidali i ně-
Jak dlouho už sbor Repetice funguje?
kteří vyučující?
Repetice jako taková se vylepšila hlavně díky příchodu některých zpěTo bohužel přesně sama nevím. Ně- vumilovných pedagogů. jaký sbor jsem se pokoušela založit Na sboru v dnešní podobě mají nejod počátku svého působení na škole větší zásluhu kolegyně Renata Bri(od roku 2000), začínala skupinka chcínová a Sylvie Ošťádalová, které deseti dívek, postupně se podaři- mě v podstatě vyhecovaly ke znolo přidat i mužské hlasy, což je asi vuzrození tehdy chátrajícího sbolepší, protože ve smíšeném sboru je rečku. A hlavně: nebály se do toho vždy větší sranda. Původně jsme se neobvyklého seskupení studentů s také nejmenovali nijak, na současný pedagogy jít, přestože předtím NI-
14/ říjen 2011
KDY ve sboru nezpívaly! Chtěly si zkusit splnit dětský sen. To bylo asi v roce 2004… Pak už následoval 1. koncert na Petříně.
Jak vybíráte skladby, které zpíváte? V podstatě záleží hlavně na tom, jaké seženu noty. Hodně vycházím z repertoáru, který jsem zpívala dříve, mnohé seženu na sborových festivalech, inspirací jsou jistě i návštěvy koncertů, něco přinesou členové sboru… O výraznější proměnu repertoáru se postaral Marek Doubrava, který je pilířem mužských hlasů, doprovodů, aranžmá…
Kdo se může stát členem sboru? V podstatě kdokoliv se zájmem o aktivní muzicírování. Po nějaké době se „chytne“ každý, i ten, komu se zpočátku udržet melodii 2. hlasu moc nedaří.
www.gymnazium-prazacka.cz
foto: archiv www.gymnazium-prazacka.cz
Hlavně jde o to, aby to byl člověk příjemný, co je schopen fungovat v týmu, kterým správný sbor bezesporu je. Individualista se uplatní také, ale třeba jen jako host pro nárazovou akci. To se nevylučuje s tím, že nyní máme ve sboru několik výborných sólistů, ale ti jsou zároveň těmi nejplatnějšími členy sboru (a moc si jich cením).
Jak a kdy zkoušíte? Scházíme se pravidelně jednou týdně, zatím ve středy, ale přemýšlím o změně na pátek – kvůli tomu, aby mohli chodit i ti, co mají ve středu odpoledne výuku. Zkouška trvá cca
90 minut a je bez přestávky. Je to Eversmiling liberty. Uvidíme. Pláhodně málo, kvalitní sbory zkouše- ny by byly, vše záleží na tom, jak jí i třikrát týdně, ale snažíme se to se sejdeme v září. dohnat víkendovými soustředěními (každý půlrok jedno).
Letos už školní rok pomalu končí, co chystáte pro příští rok? V září začneme, hlavně se poohlédneme po nových členech, velkým plánem je vánoční koncert, pro který bychom rádi nastudovali nové věci, např. úryvky z Mozartovy mše, skladbu Carmina Burana C. Orffa O, Fortuna, mj. se chceme trochu vrátit k rockovému oratoriu
Anička Myšková
říjen 2011
\15
Element tě potřebuje ! Baví tě psát? Už nechceš skládat poezii do šuplíku? Umíš používat kouzelnou obrázkovou skříňku? Rád otročíš ? Kreslíš? Element tě potřebuje! Nebuď líný a připoj se k tvorbě školního časopisu a dostaň možnost pracovat po boku takových velikánů, jako je Filip Rattich, 250ml nebo Katalyn. Více informací na casopis1@centrum.cz nebo na Facebooku.
2011 Gymnázium Na Prazacce www.gymnazium-prazacka.cz