Festivalové noviny 2015 č. 3 by Smetanova Litomyšl

SL2015_Noviny_3 24. 6. 2015 18:08 Stránka 1

festivalové noviny 3 57. Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl / 25. června 2015

Setkání podbarvená nádhernou hudbou Setkání. Festival Smetanova Litomyšl, to není jenom kvalitní hudba, zajímavé pořady a světové premiéry, které musíte vidět. Svátek hudby má ještě další rozměr. Krásný! Setkání a nová přátelství. Vznikají podbarvena nádhernou hudbou a vydrží roky. O festivalovém přátelství vyprávěl Miroslav Brýdl, který se na Smetanově Litomyšli sblížil s dirigentem Ondrejem Lenárdem. „Po představení Carminy Burany jsem mu řekl, že to mělo koule. Objal mě a začali jsme si tykat.” Jedinečný okamžik... Zajímavá setkání si užívají mladé uvaděčky, když nesou na pódium kytice umělcům a na

chvíli se ocitnou v teplé záři reﬂektorů. A ani malý chlapec nezapomene, jak si podal ruku s prezidentem, když mu před lety dával květiny. Festivaloví hosté potkávají ve městě osobnosti politiky či kultury. A pak tu a tam zaslechnete, jak někdo do mobilního telefonu říká: Sejdeme se na Smetance. Životní setkání prožil v Litomyšli před lety během festivalu i sběratel veteránů. To když mohl v nablýskané Tatře 603 svézt cestovatelskou legendu Miroslava Zikmunda. A od té doby se to stalo již několikrát... I základní kámen budoucího muzea historických automobilů a motocyklů mu cestovatel poklepal.

Setkání... V Litomyšli jich prožijete, kolik si jen přejete. Vzrušující setkání nabízí hudební festival, okouzlující architektura, kde se snoubí historická s moderní, a láskyplné třeba v Klášterních zahradách. I závěr festivalu slibuje úžasná setkání, ať už na bohoslužbě v piaristickém chrámu Nalezení svatého Kříže nebo na Galakoncertu, kde vystoupí vůbec poprvé v Čechách americká sopranistka Deborah Voigt. A to setkání bude jediněčné! Tak přijďte a nechte se překvapit... A možná i vy už brzy do telefonu někomu řeknete: Sejdeme se zase na Smetanově Litomyšli.

SLOVO GENERÁLNÍHO ŘEDITELE ČESKÉ SPOŘITELNY, A. S. Milí přátelé hudby,

Pavel Kysilka

letos je to už sto devadesát roků, co Česká spořitelna naplňuje jedno ze svých poslání napomáhat kultivaci společnosti a podporovat tvorbu kulturních hodnot. Festival v Litomyšli jí k tomu nabízí úžasnou příležitost. Tradici převzatou od zakladatelů festivalu úspěšně rozvíjí už několikátá generace organizátorů. Jsou to oni, kdo letos stejně jako v předchozích letech přivádí do nádherné Litomyšle dlouhou řadu špičkových interpretů skvělé hudby a unikátní festivalové projekty.

Česká spořitelna má velkou radost z toho, že může už po třiadvacet let a v roli generálního partnera napomoci tomu, abyste se mohli z plodů práce skladatelů, interpretů a organizátorů festivalu těšit právě vy, fanoušci hudby a Smetanovy Litomyšle. Přeji krásné zážitky a životní inspiraci.

SL2015_Noviny_3 24. 6. 2015 18:08 Stránka 2

PŘEDSTAVUJEME

Ráno do školy, večer na Smetanku Zajímavá brigáda, setkání s osobnostmi, velká čest... Uvaděčky a uvaděče potkají návštěvníci Smetanovy Litomyšle během všech festivalových pořadů. Letos „vyfasovali” stejné oblečení a barevné šátky. „Celkem máme třicet šest uvaděček a uvaděčů. Při představeních na zámeckém nádvoří jsou potřeba všichni, ve Smetanově domě a kostele v omezeném počtu,” vypočítává Václav Motyčka, který má tým uvaděček a uvaděčů na starosti. Návštěvníci je potkají u brány, při vstupu na nádvoří zámku nebo také na rautu. „Mám

ráda Litomyšl, proto mě napadlo se přihlásit do konkurzu. Chodila jsem na festival dříve jako divák, hudba mě zajímá a při práci uvaděčky mne nejvíce baví komunikace s lidmi,” říká studentka Klára Kovářová z Litomyšle. Její kolegyně Helena Havranová z Dolního Újezdu je ráda, že si může poslechnout krásnou hudbu. „Na práci uvaděčky mě zaujalo,

že mohu vidět všechny koncerty, protože jsem na festival chodila ráda už dříve,” vysvětluje tmavovlasá dívka. V černém obleku návštěvníci potkají mimo jiné i mladého sympaťáka Marka Doseděla z Litomyšle. „Práci na festivalu beru jako skvělou zkušenost a šanci potkat nové lidi. Chodil jsem na festival s rodiči a hudba mě zajímá. Chtěl jsem Smetanku vidět zase z jiné perspektivy,” tvrdí Marek Doseděl. Nejvíce ho zaujala přehlídka známých ﬁlmových melodií Luboše Fišera a také Dvořákovo Requiem.

Obléci uvaděčky byla pro mne velká čest Černé pouzdrové šaty, černý kabátek a šátek v barvách festivalu Smetanova Litomyšl. Prodávají programy, poradí, kde máte své místo v hledišti... Uvaděčky a uvaděči. Už neodmyslitelně patří k festivalu. Letos je nepřehlédnete, všechny dívky totiž mají stejné šaty a pánové černé obleky. Mladé dámy pomohla obléknout Alena Nonnová, majitelka obchodu s dámskou a pánskou konfekcí v Litomyšli. Letos na jaře dostala Alena Nonnová zakázku, která se neodmítá. Obléci třicet dívek v poměrně krátké době bylo náročné, ale zvládla to. „Spolupracuji s českou ﬁrmou, která mne hned napadla, že by byla ochotná rychle zareagovat na moje požadavky. Pánové nosí černé obleky a dívky navíc mají šátky v barvě Smetanovy Litomyšle. Chtěli jsme, aby byli sjednocení a šátečky co nejvíce vynikly. Proto jsme vybrali jednobarevné šaty, které se hodí na večerní představení a navíc šátky krásně vyniknou. Na dívkách jsme poté už jen upravovali délky šatů, protože pouzdrové šaty vyžadují, aby na postavě perfektně seděly," vysvětluje Alena Nonnová. Spolupráce se Smetanovou Litomyšlí si velmi váží, protože je Litomyšlačka a velký patriot. „Je to pro mne velká čest, opravdu si toho moc považuji," říká podnikatelka. A jedním dechem dodává, že chodí pravidelně na festival, ale kvůli velké pracovní vytíženosti stíhá vždy jenom tři nebo čtyři pořady.

Obchod Aleny Nonnové nabízí kvalitní dámskou a pánskou módu v Litomyšli už dvacet čtyři let. „Po revoluci jsem začala podnikat. Nejdříve jsem šila pro malé děti. Dneska jsme

už na trhu čtyřiadvacet let s klasickou konfekcí pro ženy. Pánské oděvy máme jen okrajově, především elegantně sportovní a obleky. Dámy u nás seženou elegantně sportovní modely, šaty pro společenské události a nabízíme také poradenské služby, jak se obléci na různé příležitosti. Ovšem nakoupí u nás i mladé ženy, které hledají elegantní módu," přibližuje nabídku svého obchodu Alena Nonnová. Modely představuje už patnáct let zákaznicím na módních přehlídkách. V sále Smetanova domu je vždy plno. Přehlídku uvádí většinou herec Jan Čenský a v programu vystupují i známé osobnosti. V minulosti se dámy v Litomyšli setkaly s Bárou Basikovou, Jiřím Kornem, Markem Vašutem nebo Vašo Patejdlem. Nejbližší módní přehlídka se koná 20. listopadu. Kdo nestihne přehlídku, má šanci obdivovat a nakoupit nové modely na pravidelných akcích, tzv. showroomech. Jak probíhají? „Pozveme si naše klientky i veřejnost, vyklidíme obchod, narovnáme židle, natáhneme koberce, přijede zvukař, podáváme koláčky a víno. Oděvy přímo z obchodu předvádí profesionální modelky. Odborníci poradí ženám, jak jednotlivé kousky nejlépe nakombinovat,” dodává Alena Nonnová. Další showroom se uskuteční v září, kdy bude představena nová podzimní kolekce. Text a foto Iveta Nádvorníková

SL2015_Noviny_3 24. 6. 2015 18:08 Stránka 3

Vstupenky ještě jsou, na koncerty i operu Smetanova Litomyšl je v plném proudu, ale lístky na některé pořady jsou ještě v prodeji. Opera: Musorgskij: Boris Godunov čtvrtek 2. července, 21.00 hodin, zámecké nádvoří Historické hudební drama o osmi obrazech dle předlohy A. S. Puškina. Festivalová premiéra. Soubor Opery Národního divadla Praha, Český národní sbor, Kühnův dětský sbor

MAXI VSTUPENKA

Splněný festivalový sen Festival Smetanova Litomyšl nabízí v letošním roce třicet sedm pořadů. Koncerty, opery... Marie Mělnická z Litomyšle je jediným člověkem, který může navštívit všechna představení. Dostala totiž maxi vstupenku. „Je to náročné, ale moc jsem si tento dárek přála, tak si to užívám," říká usměvavá dáma. Získat vstupenky na všechny pořady se jen tak někomu nepodaří, Marii Mělnické se ovšem splnil sen... Maxi vstupenku dostala od svého zaměstnavatele k odchodu do penze. Nebyla to náhoda, ředitel ﬁrmy dobře věděl, že je to její velké přání. „Jít na všechny koncerty, to jsem si přála už dlouho, ale netušila jsem, že by se to mohlo vyplnit. Když jsem ji dostala, byla jsem moc ráda. Myslím, že to se nikomu jinému v Litomyšli nepoštěstí. Trochu jsem se taky bála, abych to vydržela. Je to pořádný maraton, ale chtěla jsem to, tak jdu statečně do toho," říká Marie Mělnická. Z nabitého festivalového programu vynechala pouze jeden pořad. Místo na Malého prince si jela užít barokní večer na zámku Nové Hrady. Letošním programem Smetanovy Litomyšle je ale velmi nadšená, a tak se jí plní i další sny. „Vloni jsem čekala více oper od Verdiho, ale nebylo jich zase tolik. Takže tentokrát se mi přání plní. Ze všeho nejvíce se těším na operu Nabucco, protože to je pro mne stěžejní Verdiho opera. Už jsem ji v Litomyšli viděla, ale zase se na ni moc těším. Vždy je v jiném podání," vysvětluje Marie Mělnická. Opery. To je její nejoblíbenější žánr. Dostala

výhody. Mohu se v klidu obléknout a nemusím nikomu říkat: Pojď už, už to bude začínat, musíme tam být brzy... Zkrátka si to vychutnávám. Manžel mi slíbil, když nebudu moct, že za mě bude vařit, ale zatím nemusel. Upravila jsem si program dne, abych se mohla odpoledne prospat a večer nebyla na koncertě unavená. Můj muž je tolerantní. Viděl, že jsem v Litomyšli vplula do kulturních akcí, a tak mi vždy říká: Tak si Máňo běž," směje se Marie Mělnická. Přitom to byl právě její manžel, který ji naučil rozpoznávat hudbu Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany. „Muž je od černého řemesla, tak jsem nikdy nechápala, kde se to v něm vzalo, že zná skladby, autory. Měl totiž bábinku, která ho vše naučila," dodává. Festival Smetanova Litomyšl považuje Marie Mělnická za sváteční období a prestižní záležitost pro celé město. Letos poprvé byla na slavnostním zahajovacím koncertu. „Litomyšlanů tam bylo velmi málo a to je, myslím, velká škoda. Přijíždějí sem lidé ze zahraničí a festival má obrovský význam. Aspoň na jedno představení by člověk z Litomyšle měl zajít,"

se k nim už v mládí a zůstala jimi okouzlena dodnes. „S tatínkem jsem byla v Janáčkově divadle v Brně na operetě Hraběnka Marica a od té doby mám operu a operetu moc ráda. K operám rodiče neměli blízko, ale operetky jsme tehdy poslouchali. Když jsem byla mladá, tak se hrály hodně. Teď je více muzikálů," vzpomíná sympatická žena. Na festival Smetanova Litomyšl chodí už čtyřicet let. V minulém roce dokonce navštívila jedenáct pořadů. Tentokrát si festival užívá ještě více. Na představení chodí sama, jen jednou vyrazila na operu se synem. „Ono to má své

míní Marie Mělnická. Na Smetanovu Litomyšl chodí pravidelně a jak tvrdí, program je tak bohatý a pestrý, že si musí vybrat úplně každý. Je to podle ní svátek pro občany Litomyšle. Marie Mělnická si užívá života a plní si sny, na které dříve neměla čas. Jezdí na výlety, má ráda prvorepublikové vily v Brně a plánů, co všechno by chtěla stihnout, má ještě hodně. „Ani bych nikam jezdit nemusela, protože bych nestihla vše, co se děje v Litomyšli," uzavírá. Určitě ji na nádvoří nepřehlédnete, stále se usmívá... Text a foto Iveta Nádvorníková

Klasické koncerty: Tonkünstler Orchester neděle 28. června, 19.30 hodin, zámecké nádvoří Premiérové hostování předního evropského orchestru. Baborák Ensemble sobota 4. července, 15.00 hodin, zámecká jízdárna Velké ﬁnále – Händel, Bach, L. Mozart neděle 5. července, 20.30 hodin, zámecké nádvoří Pocta 330. výročí narození J. S. Bacha a G. F. Händela. Oratorium: Krédo mistra Jana pondělí 29. června, 19.30 hodin, zámecké nádvoří Premiéra skladby J. Krčka a Dvořákovy Biblické písně v mistrovském podání A. Plachetky. Děti a mládež: Loutkando grando pondělí 29. června, 16 a 18.30 hodin, Smetanův dům Loutkové představení, v němž se otevírá svět plný fantazie, kouzel a humoru. Přesahy: Z. Lapčíková: Balady čtvrtek 25. června, 19.30 hodin, Smetanův dům Příběhy plné vášní a touhy.

SL2015_Noviny_3 24. 6. 2015 18:08 Stránka 4

ROZHOVOR S ADAMEM PLACHETKOU

Smetana si zaslouží prezentaci ve světě Nejzářivější hvězda české pěvecké scény, velký talent... Třicátník Adam Plachetka zpíval v nejslavnějších operních domech světa. Na svém kontě má i vystoupení v prestižní Metropolitní opeře v New Yorku, kde se představil jako Masetto v Mozartově Donu Giovannim. Zpíval rovněž publiku ve slavné milánské La Scale, Německé státní opeře v Berlíně nebo Královské opeře v Londýně. Již pět let je ve stálém angažmá Vídeňské státní opery. Mladého basbarytonistu znají milovníci vážné hudby také v Salzburgu, Bruselu či Miláně. Na Smetanově Litomyšli ho nyní návštěvníci uslyší v pořadu Krédo Mistra Jana u příležitosti 600. výročí umučení Mistra Jana Husa. A je téměř symbolické, že Biblické písně přednese právě Adam Plachetka, který letos v jejich místě vzniku, tedy v New Yorku, debutoval v Metropolitní opeře.

Mistrovství světa v hokeji se letos konalo v Praze. Hráli tam i hymnu, co jste nazpíval? Jistě to nevím. Neviděl jsem všechny zápasy, ale řekl bych, že ne. Rozhodně jsem ji nezaregistroval. Myslím, že se hymny hrály pouze v orchestrálních podobách. Také jste hrál dříve hokej. Fandil jste? Samozřejmě. Bohužel hlavně u televize, protože jsem na zápasy neměl čas chodit. Neuvěřitelnou náhodou mě kamarád pozval na vlastně jediný, který jsem stíhal - Švédsko proti Francii ještě ve skupině. Na Smetanovu Litomyšl nepřijíždíte poprvé. Jak se vám na zámku zpívá? Rád se vracím na známá místa. Nevím přesně, kolikrát jsem na festivalu zpíval, ale když připočtu i návštěvy jako divák, případně účast na Mladé Smetanově Litomyšli s Hudební mládeží, je to určitě více než deset ročníků. Prostředí zámku mám rád, oplývá úžasnou atmosférou. Užil jsem si i představení Rusalky před lety v amﬁteátru dole v zahradě, ale jestli si dobře vzpomínám, ten už se bohužel produkcím uzavřel.

Posledních pět let jste vystupoval ve Vídeňské státní opeře, debutoval jste v Metropolitní opeře... A ve vašem kalendáři má místo i festival v malém českém městě, jakým je právě Litomyšl. Co to pro vás znamená zpívat v rodišti Bedřicha Smetany? Musíte agentku přemlouvat, aby vám to povolila, nebo je to naopak? S oběma agenturami mám naštěstí velmi dobrý vztah, a tak se rozhodujeme po vzájemné dohodě. Díky bohu nejsem v pozici, kdy by mě agenti nutili do práce, kterou nechci dělat. Největší zarážkou bývají časové možnosti. Proto je důležité akce plánovat, co nejracionálněji. Často tedy musíme nabídky odmítat, snažím se ale věnovat pár termínů v sezóně i domácímu publiku a festival Smetanova Litomyšl je pochopitelně na jednom z čelních míst zájmu. Taky se vždycky rád jdu podívat do Smetanova rodného domu. Máte rád skladby Bedřicha Smetany? Moc. Jeho hudební jazyk je mi velice blízký. Mrzí mě, že jeho operní odkaz přežívá více u nás než v zahraničí. Věřím, že by si zasloužil lepší prezentaci v celosvětovém měřítku.

To byl mimo jiné důvod, proč jsem árie z jeho oper zařadil v loňském roce na CD Radioservisu Adam Plachetka Live. Doufám, že si jeho prostřednictvím najde cestu k šéfům a dramaturgům zahraničních operních domů. Je náročné být pěvcem? Naše profese má spoustu speciﬁk. Nenadřete se tolik jako v dole a v práci netrávíte tolik času jako v továrně u pásu. Na druhou stranu se z pracovního prostředí vlastně nikdy nedostanete. I když jdete s kamarády večer na pivo, budete se s největší pravděpodobností vymýšlet program příštího koncertu a po návratu domů se budete učit nebo psát rozhovory. Když k tomu přičtete vypětí před a při představení a neustálou nutnost dokazovat, že jste nejlepší, lehké to také není. Asi nejlepší paralelu spatřuji, jakkoli potrhle to bude znít, se světem profesionálních sportovců. V jednom rozhovoru jste řekl, že moc rád patříte do Vídně. Proč právě tam a ne do Prahy? Jestli si dobře vzpomínám, řekl jsem také, že v Praze mám rodinu a kamarády a vždycky

SL2015_Noviny_3 24. 6. 2015 18:08 Stránka 5

se tam rád vracím. Po pěti letech prožitých z větší části ve Vídni to prostě beru tak, že mám domovy dva. Prostředím jsou si tahle dvě města hodně podobná, ale tamní nálada ve společnosti, mentalita a politická scéna jsou bohužel trochu dál. Nicméně doufám, že je brzy doženeme, ač před sebou máme ještě dlouhý přerod z minulého režimu, který prokvetl do všech sfér. V budoucnosti byste chtěl prý zpívat jenom ve Vídni a Americe. Rakušané mají vážnou hudbu rádi, to je známé, ale jaké publikum je v USA? Oblíbili si Američané vážnou hudbu a konkrétně operu? Činnost v USA se naopak snažíme utlumovat, abych mohl být blíže rodině. V příštích letech tam mám vždy práci skoro na půl roku a už teď mě mrzí, že budu tak dlouho sám. Říkal jsem, že by mi vůbec nevadilo zpívat hlavně ve Vídni a v New Yorku, protože ve Vídni jsem doma a New York je natolik prestižní a pro práci dobře uzpůsobená štace, že si ji navzdory vzdálenosti asi neodpustím, dokud bude zájem z jejich strany. Bývá na operu vyprodáno? Jak kde. Některé instituce se se špatnými prodeji potýkají, ale například Vídeňská státní opera má dlouhodobou návštěvnost přes devadesát devět procent. To je jeden z důvodů, proč si tamní představení užívám. Je vám třicet let, máte ženu a dceru. Neuvažoval jste o profesním návratu do Čech? Momentálně ne. Ač je těžké návrat speciﬁkovat. Vlastně jsem odtud nikdy nezmizel, jen tu vystupuji méně často. Cestuje rodina s vámi? Stíháte všechny dceřiny pokroky? Cestovaly se mnou prvních asi deset měsíců. Teď už se žena vrací na jeviště, takže se vidíme méně. Dost pokroků mi utíká, ale to je bohužel jedno z negativ naší práce. Na Smetanově Litomyšli letos zpívala i vaše manželka Kateřina Kněžíková. Mimochodem, líbí se vám tohle malé město na východě Čech? Na její koncert jsem bohužel nedorazil. Měl jsem v té době představení ve Vídni. Ale koncem června bychom se měli do Litomyšle vrátit společně na skoro celý víkend. K Litomyšli mám, jak jsem už zmiňoval, vřelý vztah. Máme tam rodinné přátele, za kterými jsme jezdili od mého dětství a dneska už i několik dalších kamarádů. Také jsem v Litomyšli paradoxně již dvakrát navštívil Divadlo Járy Cimrmana. Přidejte Smetanova ducha a operní festival a máte ideální koktejl. Iveta Nádvorníková

Adam Plachetka je „stonožkové” dítě Velkou příznivkyní Smetanovy Litomyšle je také Běla Gran Jensen, zakladatelka Hnutí na vlastních nohou – Stonožka, humanitární

a mírové organizace, v níž děti pomáhají jiným dětem. Jedním z tisíců zapojených dětí byl také Adam Plachetka, v současnosti nejzářivější česká pěvecká hvězda. Běla Jensen na něj vzpomíná: „V roce 2001 slavilo Norsko 100 let Nobelovy ceny za mír. Stonožkové děti zpívaly stonožkovou hymnu, kterou složil asi nejznámější norský skladatel Arne Bendiksen. I on byl na oslavách přítomen a pamatuji si, jak mi pošeptal: „Bělo, všimni si toho černovlasého vysokého chlapce, co stojí za Koﬁ Annanem. Ten má před sebou velikou budoucnost!" Adam Plachetka letos na festivalu vystoupí v komponovaném pořadu Krédo Mistra Jana a v hledišti 29. června samozřejmě nebude chybět ani paní Běla Gran Jensen.

Předchozí čísla festivalových novin si můžete přečíst i na www.smetanovalitomysl.cz 5

SL2015_Noviny_3 24. 6. 2015 18:08 Stránka 6

ROZHOVOR S MIROSLAVEM BRÝDLEM

Naladil Smetanovu Litomyšl do nové doby

Psal se listopad 1989 a v tehdejším Československu byla odstartována celá řada změn. Litomyšl nebyla výjimkou. Prvním mužem města se stal Miroslav Brýdl. Osvícený člověk, který nejenže stál u zrodu architektonického litomyšlského zázraku, ale velkou měrou se také podílel na proměně festivalu Smetanova Litomyšl. Podařilo se mu vytvořit nový tým organizátorů, zřídil nadaci a výrazně podpořil nový festivalový model. Jak na tu dobu vzpomíná sám emeritní starosta Litomyšle?

Co pro vás na začátku bylo prioritou? Uvědomil jsem si, že Smetanova Litomyšl má velký potenciál pro propagaci města, pro nastartování turistického ruchu, ale je také nesmírně důležitá pro udržení kulturní tradice Litomyšle. Bylo nám jasné, že smysl má jen velký festival nadregionálního významu. Rozhodli jsme se ho proto programově rozšířit a uvádět nejen Bedřicha Smetanu, ale také zahraniční skladatele. Festival dostal na starost tehdejší ředitel Smetanova domu Jaromír Metyš, dramaturgem se stal Vojtěch Stříteský, který mu dodnes dává ducha, a tajemnicí byla Eva Piknová. Ovšem s novým festivalovým modelem nám stoupaly náklady.

Má druhá otázka tedy směřuje k ﬁnancím. Jak jste je řešili? Pro sponzoring jsme tehdy získali dvě velké banky – Českou spořitelnu a Komerční banku. Ty mezi sebou soupeřily, ale ve chvíli, kdy se ředitelem spořitelny stal pan Klapal, velký příznivec festivalu, byla navázána dlouhodobá spolupráce. Oslovovali jsme různé ﬁrmy, využívali jsme nejrůznějších kontaktů. Do Mostecké uhelné jsme dokonce jeli s malířem Bohdanem Kopeckým. Řekli jsme si o milion, dostali jsme krásných 700 tisíc korun. Peníze přibývaly a festival rostl co do rozsahu i kvality. Mohli jsme si dovolit první zahraniční umělce a označit festival jako mezinárodní.

Miroslav Brýdl s pěvkyněmi Dagmar Peckovou...

...Evou Urbanovou...

Ovšem k tomu se přidalo i pořízení zastřešení zámeckého nádvoří… To také něco stálo a navíc to byl boj, pokud se nemýlím. Trápila nás veliká závislost na počasí. Jel jsem tehdy za ředitelkou opery Národního divadla docentkou Hermanovou a popsal jí naše problémy. Ona mi vyprávěla o tom, že účinkovali na hradě ve finské Savonlinně, kde mají celé nádvoří zastřešené. Rozhodli jsme se to napodobit, od počátku jsme ale chtěli, aby naše zastřešení bylo zatahovací a za pěkného počasí se mohlo hrát pod širým nebem. Začal na tom pracovat Jaromír Metyš a získal k tomu i dodavatelskou firmu. Největším problémem ale byli památkáři. Nejprve nás nutili do zastřešení amfiteátru, a když jsme trvali na nádvoří, stanovovali téměř nesplnitelné podmínky. Nedali jsme se, všechny podmínky splnili a nakonec to dobře dopadlo. Pro druhé zámecké nádvoří byla navržena a vyrobena zastřešovací konstrukce, která dokáže v případě nepříznivého počasí neslyšně, třeba i během probíhajícího koncertu, zakrýt celé hlediště. Náklady byly sedm milionů korun, Česká spořitelna nám poskytla výhodný úvěr a sama nám jej pomáhala splácet. Od roku 1996 je také pravidelně na druhém nádvoří pro diváky instalováno zvýšené hlediště.

SL2015_Noviny_3 24. 6. 2015 18:08 Stránka 7

V té době to ale nebylo lehké ani s vedením zámku, že? Neshody byly a nakonec se vyhrotily tak, že došlo až na udání na UNESCO. Ukázalo se ale, že tam s dočasným zastřešením vůbec nemají problém. Nyní je to o hodně lepší, současná kastelánka festival podporuje. Mrzí mě ovšem, že se nepodařilo do projektu Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli začlenit i zámek. Původně projekt totiž obsahoval i nové zastřešení od Josefa Pleskota, které by nezakrývalo sgraﬁtovou stěnu v nádvoří. Nakonec se jeho návrh realizoval ve Vítkovicích. Tehdy ve vedení festivalu stál Jaromír Metyš, ale toho posléze vystřídal Jan Pikna. Proč? Festival se natolik rozrostl, že jej Jaromír Metyš dál nemohl pořádat v rámci svého úvazku ve Smetanově domě. Celé vedení se profesionalizovalo a ředitelem byl jmenován Jan Pikna, který byl do té doby vedoucím produkce. Zázemí Smetanovy Litomyšle bychom v té době ale v zámeckém pivovaru hledali marně... Samozřejmě jsme se poohlíželi po prostorách. Nejdříve byla kancelář festivalu v zadních prostorách informačního centra, potom v Hošpesově vile vedle městského úřadu. Bylo ale potřeba, aby byli organizátoři co nejblíže konání festivalu. Nejprve se jen na dobu konání i se vším vybavením nastěhovali do pivovaru, postupně si sami zadaptovali nevyužívané prostory a v pivovaru už zůstali. Říkal jsem, že jsou jako plíživá revoluce. Nakonec je ale dobře, že je Smetanova Litomyšl na zámeckém návrší. Patří sem a návrší oživuje.

obřadu jsem „vytáhl“ starý komunistický projev. Od té doby mi říká předsedo. Vzpomínám si také, jak tady zpívala Eva Urbanová závěrečnou árii z Libuše. Lidé tleskali ve stoje a po představení mi říkali, že jim vstávaly chlupy na rukou. Já jsem si pak na to při projevu na rautu vzpomněl a řekl jsem, že lidem vstávaly chlupy na rukou a mně na pytlíku. Tehdy to ale natáčela pro televizní pořad V žitě Halina Pawlovská a projev nevystřihla. Pak se říkalo, že Litomyšl má sprostého starostu. Samotný festival jsem ale vážně prožíval. Po celou dobu jsem na něm byl, jednal se sponzory, zval jsem důležité osoby, které nám pak dávaly peníze. Co říkáte na současnou podobu festivalu? Jsou tu špičkové věci, co se týká klasiky, ale i populární hudby a pořadů pro děti. Šíře dramaturgického záběru je unikátní. I když stále nejsou peníze na megahvězdu, která mi zde chybí. Pro rok 2016 se ale vyjednává vystoupení Renée Fleming, světoznámé americké operní pěvkyně. Ceny vstupenek jsou přiměřené. Podíl tržeb je nadprůměrný, což se podařilo díky lidem, kteří festival vedou. Samotný festival je ovšem podﬁnancovaný, sponzorů ubývá a na ﬁnancování by se měl zvýšit podíl státu.

Co se vám z té doby uchovalo v paměti? Je nějaký okamžik, představení, osoba, na níž nemůžete zapomenout? Navázal jsem kontakt s Ondrejem Lenárdem. Po představení Carminy Burany jsem mu řekl, že to mělo koule. Objal mě a začali jsme si tykat. Spřátelil jsem se i s Dagmar Peckovou. Tu jsem dokonce oddával a při

Co byste popřál divákům letošního festivalu? Pěkné počasí, to je alfa a omega. Aby si každý našel svůj pořad a odcházel s dobrým pocitem. Kultura patří k životu, abychom zapomněli na strasti a užívali si slasti. Od roku 1992 se Smetanova Litomyšl koná na sklonku června a začátkem července nejprve ve dvou, pak třech po sobě jdoucích rozšířených víkendech, nyní trvá plných 25 dní. Dramaturgie se více otevřela, kromě oper různých autorů jsou součástí programu oratoria, pěvecké recitály, instrumentální koncerty a dokonce i divadelní představení. Nové vedení festivalu usiluje o přeměnu Smetanovy Litomyšle ve skutečně hodnotnou kulturní aktivitu s promyšleným dlouhodobým dramaturgickým záměrem, vycházejícím nejen z přenesených stávajících inscenací, ale i z unikátních hudebně-inscenačních projektů, ať již vlastních či spoluvytvářených. Díky tomuto trendu se k festivalu obrátil zájem odborné kritiky a Smetanova Litomyšl se stala pojmem i pro hudební odborníky. Na většinu pořadů bývají vstupenky záhy vyprodány a průměrná obsazenost hledišť přesahuje devadesát pět procent. Jana Bisová

...Tamarou Brummerovou...

...a Katiou Ricciarelli

Vy ovšem stojíte i za tím, že je Smetanova Litomyšl tváří Pardubického kraje... Když vznikly kraje, tak jsem se o to snažil. Nakonec se to povedlo a myslím si, že kraj je na festival hrdý. Je dobře, že hejtmani jsou ve správní radě. Kraj má pozitivní úlohu, je oﬁciálním pořadatelem festivalu, snaží se mu pomoci.

Za Miroslavem Broulíkem...

Ve středu 17. června zastihla pořadatele Smetanovy Litomyšle smutná zpráva. V požehnaném věku devadesáti let zemřel pan Miroslav Broulík, nadšený organizátor, herec a režisér litomyšlských ochotníků, ale především nesmírně laskavý, příjemný a obětavý člověk. Festivalu se zúčastňoval již od 2. ročníku v roce 1950, kdy byl komparsistou v Daliborovi. Několik dalších desítek let měl na starost vstupenky, distribuoval programy, pomáhal v zákulisí, jindy řešil ubytování umělců. Býval dobrou duší celého zákulisí, všude kolem něj byl stále slyšet smích, neboť rád vyprávěl festivalové historky, kterých byly desítky a jež on osobně s legendami české operní školy prožíval… Smetanova Litomyšl zůstává panu Broulíkovi provždy vděčná za obrovský kus práce, který pro festival vykonal. Čest jeho památce!

GIVT aneb nakupte a podpořte festival Nakupujete na internetu a současně chcete podpořit dobrou věc? Tak přesně toto nabízí v Čechách ojedinělý projekt GIVT. Jak to funguje? Je to jednoduché. Stačí před nákupem navštívit GIVT.cz, vybrat si e-shop, kde běžně nakupujete (např. Zoot.cz, Kasa.cz, Bata.cz, Tchibo a mnoho dalších), a neziskovku, kterou chcete podpořit. GIVT.cz vás poté přesměruje na stránky e-shopu, kde nakupujete, jak jste zvyklí. Část z útraty půjde na konto neziskové organizace, kterou jste si zvolili. Vy neplatíte ani korunu navíc, protože peníze jdou z marže daného eshopu, na kterém byl nákup proveden. Portál GIVT.cz podporuje charitativní projekty, sportovní kluby a samozřejmě i kulturu. Do projektu se zapojila také Smetanova Litomyšl. Autoři projektu se inspirovali v zahraničí, především v Anglii.

SL2015_Noviny_3 24. 6. 2015 18:08 Stránka 8

KOUZELNÁ LITOMYŠL VÁCLAVA ŽMOLÍKA

Více než 350 let pro vzdělanost Mezi chlouby Litomyšle patří po revitalizaci zámeckého návrší opět i piaristická kolej v sousedství barokního chrámu Nalezení svatého Kříže, budova, ve které si tradice podává ruku se současností. Stále táž „Tato kolej totiž už více než tři sta padesát let slouží vzdělávání," vypráví mi Petra Jiráňová z příspěvkové organizace města Litomyšl Zámecké návrší. „Piaristy, tedy členy Řádu chudobných řeholních kleriků Matky Boží zbožných škol pozvala do Litomyšle Frebonie z Pernštejna, aby zde poskytovali vzdělání chlapcům zejména z chudých rodin. Se stavbou bylo započato několik měsíců po jejich příchodu mnichů, v květnu roku 1641. O dva roky později byla stavba ze tří stran hotova. Úplného dokončení se ovšem dočkala až

chází na dvoře.” Piaristům sloužila kolej do roku 1950. Za socialismu v ní byl internát pedagogické školy. Teď je pracovištěm a internátem Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. V kapli Očistec „Zde za piaristů bydleli jak pedagogové, tak studenti," vypráví mi akademický malíř Josef Čoban, vedoucí ateliéru restaurování uměleckých děl na papíru, zatímco mě vede do dvou nejcennějších interiérů v koleji. Nejprve otevírá dveře do Očistcové kaple (Také se

V někdejší školní jídelně Pak už s Josefem Čobanem mířím do další zachovalé prostory. „Nejzdobnější místností v koleji, jak už to bývalo ve všech klášterech a kolejích zvykem, byl refektář, tedy jídelna," říká, když otevírá dveře a my vstupujeme do velké klenuté místnosti s bohatou štukovou a freskovou výzdobou. „Zde se jedlo i rozjímalo, a tak byla tato prostora krásně vyzdobena. Jak na nástropních malbách, tak na některých štukaturách se opět objevují znaky donátorů, tedy Trautmannsdorfů," ukazuje mi. „A víte, co je zajímavé? Že ještě na začátku 90. let minulého století tu byla školní jídelna." Dnes v někdejším refektáři sídlí právě katedra mého průvodce, a restaurují se tu cenné písemnosti. Někdejší piaristická kolej tak slouží vzdělanosti - stejně jako už v půli 17. století.

Bohoslužba letos v opraveném chrámu

skoro o čtyřicet let později. V sousedství koleje byl zbudován nejprve malý chrám Panny Marie, který později nahradil dnešní monumentální kostel Nalezení svatého Kříže. Budova koleje je ovšem stále stejná.” Vchod zdobí pískovcový portál se soškou Panny Marie a soškami dvou andílků nade dveřmi, kde je i znak piaristického řádu, v němž je ve zkratce vyjádřen řecký nápis Maria, matka Boží. Dubové dveře zase nesou erby někdejších majitelů litomyšlského panství a podporovatelů řádu, Pernštejnů a Trautmannsdorfů. I ctihodná Frebonie byla - z Pernštejna. Purkyně i soudružky učitelky „Do počátku 19. století náležela kolej ke slavnému filozofickému ústavu, který byl vlastně dvouletou přípravou pro studium na univerzitě," pokračuje moje průvodkyně. „Působila zde celá řada vzdělanců, například filozof Bonifác Buzek, fyzik, astronom a tvůrce první české fotografie exteriéru Florus Stašek anebo i fyziolog, biolog a filozof Jan Evangelista Purkyně, jehož pamětní deska se na-

někdy říká kaple Očistec.), která se nachází na rozhraní kostela a koleje. „Sloužila posledním chvílím zdejších bratří," říká restaurátor, „proto její stěny zdobí malby s výjevy, které se vztahují k pohřebním rituálům, k Očistci a Poslednímu soudu. Jsou na nich třeba ruiny architektur. A ty nemají být jen dekorací, mají i významný symbolický podtext - upozorňují na pomíjivost či dočasnost všeho fyzického. Na klenbě pak vidíme dva důležité výjevy. Ne jednom je zpodoben Zázrak Vzkříšení s Kristem, na druhém je zobrazený prorok Ezechiel a na pozadí výjev Posledního soudu. Spodní část maleb je pouze dekorativní, protože v kapli stávaly řady lavic. Malby vznikly pravděpodobně v první třetině 18. století. O okolnostech jejich vzniku ovšem nic nevíme, ani autora neznáme. Nicméně, domníváme se, že by to mohl být laický bratr. Jejich výtvarná úroveň je spíše průměrná a jejich tvůrce nebyl příliš poučený v nástěnné malbě, což nám způsobilo jisté obtíže při jejich restaurování." Kapli totiž restaurovali právě studenti fakulty pod vedením svých učitelů, a to včetně mého průvodce.

K festivalu Smetanova Litomyšl patří již roky tradiční děkovná bohoslužba celebrovaná Mons. Tomášem Halíkem. V letošním roce se ovšem z Klášterních zahrad stěhuje do opraveného piaristického chrámu Nalezení svatého Kříže. Bohoslužbu doplní v roce 200. výročí prvního provedení Schubertova mše a hudba F. J. Haydna, J. S. Bacha a A. Dvořáka. Pěvce doprovodí na varhany Petr Jiříček z Litomyšle. Představí se Pražský smíšený sbor a Komorní ﬁlharmonie Pardubice. Bohoslužba se uskuteční v neděli 28. června ve 14 hodin v piaristickém chrámu. Vstup je pro všechny návštěvníky volný.

SL2015_Noviny_3 24. 6. 2015 18:08 Stránka 9

PŘEDSTAVUJEME

Tonkünstler Orchester poprvé v Litomyšli Poprvé přijíždí letos na Smetanovu Litomyšl přední evropský soubor Tonkünstler Orchester. V Litomyšli vystoupí v rámci spolupráce s festivalem Grafenegg. V podání rakouského orchestru zazní v neděli 28. června na zámeckém nádvoří skladby Ludwiga van Beethovena, Petra Iljiče Čajkovského a Felixe Mendelssohna - Bartholdyho. Soubor Tonkünstler, který sídlí v Musikverein Wien, Festspielhaus St. Pölten a Grafenegg, je jeden z největších hudebních ambasadorů v Rakousku. Hudební soubor se zaměřuje hlavně na tradiční orchestrální repertoár s rozpětím od klasiky přes romantismus až po 20. století. Současně Tonkünstler považuje za čest ztvárnit i současnou hudbu. Soubor čítá kolem stovky hudebníků. Tonkünstler Orchester je rezidenčním orchestrem festivalu v rakouském Grafeneggu. Jeho hostování v Litomyšli je součástí spolupráce, kterou tento festival navázal se Smetanovou Litomyšlí v roce 2013. Grafenegg sice nemá tak dlouhou tradici jako Smetanova Litomyšl, založen byl před devíti lety, ale protože kultura je v Dolních Rakousích systematicky podporována a cíleně rozvíjena, během krátké doby se stal jedním z nejpřednějších evropských festivalů. Podobně jako Smetanova Litomyšl se koná mimo metropoli, v areálu krásného zámku. Pro účely festivalu byly v zámeckých zahradách postaveny dvě scény, venkovní Wolkenturm a Auditorium, komfortní koncertní krytá hala s dokonalým zázemím pro účinkující i návštěvníky. K dispozici je také Reitschule, jízdárna, a rozsáhlé zázemí s občerstvením. Díky štědrým státním dotacím se v Grafeneggu prezentují ty nejlepší orchestry, dirigenti i sólisté z celého světa. Vedení festivalu Smetanova Litomyšl se začalo o festival v Grafeneggu zajímat už v roce 2012, ale první kontakt kupodivu přišel v roce 2013 naopak z Rakouska. „Tamní pořadatelé si ke spolupráci vybrali nejvýznamnější festivaly z okolních zemí, u nás Pražské jaro, Dvořákovu Prahu a Smetanovu Litomyšl. Jejich zájem byl především oslovit české posluchače, otevřely se ale také možnosti dramaturgické i spolupráce na evropských projektech," uvedl Jan Pikna, ředitel festivalu Smetanova Litomyšl, která se nechala inspirovat i v organizaci. Například po vzoru Grafeneggu zavedla ouvertury, lektorské úvody festivalových pořadů. „Vzhledem k územní blízkosti, podobnosti festivalové lokace i společným zájmům se spolupráce velmi daří a má před sebou rozsáhlé možnosti," dodává Jan Pikna. Andrés Orozco-Estrada, narozený v Kolumbii,

který byl velmi aktivní na vietnamské hudební scéně od roku 1997, převzal pozici hudebního ředitele na začátku sezóny 2009-2010. Yutaka Sado, jeden z nejznámějších japonských dirigentů naší doby, převezme tento post od září 2015. Kariéra Yutaka Sado mimo Japonsko začala ve Francii. Jako dlouhodobý asistent Leonarda Bernsteina a Seiji Ozawa byl uměleckým ředitelem v Hyogo Performing Arts Centre (PAC) a hlavním dirigentem v PAC od roku 2005. Yutaka Sado je v Japonsku velmi známý, a to nejen pro každotýdenní televizní pořad, ve kterém milovníci hudby nacházejí porozumění pro klasiku. Tonkünstler jde neustále s dobou. Cílí na vývoj v současné hudbě tím, že do svého repertoáru zahrnuje díla současných skladatelů. Každý rok spolupracuje s Tonkünstler v rámci festivalu Grafenegg hostující skladatel. Mezi skladatele, kteří pro Tonkünstler vytvořili zahajovací díla, patří např. Krzysztof Penderecki, Kurt Schwertsik, Arvo Pärt, Brett Dean, HK Gruber, Friedrich Cerha a Bernd Richard Deutsch. Tonkünstler je jediným rakouským symfonickým orchestrem se třemi rezidencemi. Koncerty v neděli odpoledne se konají v Musikverein Wien tradičně již více než 60 let a jsou nejúspěšnějším cyklem koncertů Tonkünstler. V Grafeneggu má Tonkünstler k dispozici dva akusticky mimořádně kvalitní sály pro festivaly: Auditorium a Wolkenturm. Sezónu v Grafeneggu každoročně zahajuje pořad Midsummer nights Gala, který je vysílán v rakouských rádiích a televizi i v dalších zemích. První koncert vídeňského Tonkünstler orchestru se konal v Musikverein Wien v říjnu 1907 s 83 hudebníky. Tonkünstler byl státní symfonický orchestr Dolního Rakouska od roku 1945. Rozhodujícím faktorem při zajišťování budoucnosti orchestru bylo pode-

psání dohody o permanentních dotacích se spolkovou zemí Dolní Rakousko a začlenění do NÖ Kulturwirtschaft GesmbH. V roce 2003 byl Tonkünstler prvním rakouským orchestrem, který založil oddělení pro hudební výchovu. Bývalí hudební ředitelé Tonkünstler zahrnují hudebníky mezinárodního renomé, jako je Walter Weller, Heinz Wallberg, Miltiades Caridis, Fabio Luisi a Kristjanem Järviho. Další umělecké podněty pro orchestr pocházejí od hostujících dirigentů. Mezi sólisty, kteří spolupracovali s orchestrem, patří Renée Fleming, Joyce DiDonato, Angelika

Kirchschlager, Lisa Batiashvili, Sol Gabetta, Michael Schade a Daniel Hope, stejně jako pianisté Rudolf Buchbinder, Fazil Say, Kit Armstrong a Lang Lang. Na turné byl Tonkünstler orchestr ve Velké Británii, Německu, Španělsku, Slovinsku a pobaltských státech, několikrát i v Japonsku. Turné do Japonska, které potrvá několik týdnů, má orchestr v plánu na příští rok, a to pod vedením nového hudebního ředitele, Yutaka Sado.

Houslista Josef Špaček - prima kluk, na co sáhnul, to mu šlo Festival Smetanova Litomyšl je v plném proudu a když dozní poslední potlesk, svátek hudby ve městě rozhodně nekončí. Léto je tradičně v Litomyšli spjaté s Houslovými kurzy profesora Milana Vítka, na které se sjíždějí mimořádně nadaní studenti hudby z celého světa. Na koncertu Tonkünstler Orchestru zahraje na housle Josef Špaček ze známé hudební rodiny. I on do Litomyšle na kurzy kdysi jezdil

a dodnes tady na něj vzpomínají. „Josef Špaček byl jedním z mimořádných talentů, kteří na našich kurzech studovali. Je to prima kluk. Nebyl ten typ, že by cvičil od rána do večera, ale na co sáhnul, to mu šlo,” vzpomíná na talentovaného houslistu Radomil Kašpar, bývalý ředitel umělecké školy v Litomyšli a současný starosta města. A dodává: „Vzpomínám si, že na kurzy vozil také kolo, aby sportoval.”

Radomil Kašpar si samozřejmě koncert Josefa Špačka nenechá ujít. Zatím se totiž nestalo, že by se někdejší žáci Houslových kurzů vrátili jako účinkující velkého koncertu. „Josef Špaček je jediným, který se do Litomyšle vrací coby sólista jednoho z festivalových koncertů. Kurzy ale mají celou řadu žáků, kteří mají velmi slibnou kariéru a koncertují dnes na festivalech po celém světě, jako je například Haylie Ecker,” uzavírá Radomil Kašpar.

SL2015_Noviny_3 24. 6. 2015 18:08 Stránka 10

XI. SMETANOVA VÝTVARNÁ LITOMYŠL

White Gallery představuje Františka Jandu Sochařská tvorba Františka Jandy (1931–2015) je návštěvníkům White Gallery v Osíku u Litomyšle již známá. Letošní výstavní sezónu White Gallery zahájila výstavou právě tohoto umělce, který letos ukončil svoji uměleckou a životní pouť. Výstava sochařských realizací a modelů z let 1960–1980 je oslavou významného sochaře našeho regionu, jehož dílo zdobí jak veřejný prostor, tak státní a privátní sbírky celé země. Na smutnou událost reaguje Martin Janda osobním ohlédnutím za tatínkovou sochařskou tvorbou, která je stará v průměru padesát let. Výstava je koncipována do počátečního období sochařovy tvorby. „Tento rámec nám umožnil vybírat z prací, které tatínek vytvořil podle mého názoru ve svém nejzajímavějším tvůrčím odobí šedesátých a sedmdesátých let," míní Martin Janda. Na výstavě jsou práce, které mohou potěšit lidi, kteří Františka Jandu znali, i ty, pro které jeho dílo zůstalo dosud nepoznané. Některá díla byla dlouhé roky skryta a nyní je návštěvníci výstavy uvidí vůbec poprvé. „Tatínkův ateliér pro mne byl velkým tajemstvím. Po jeho smrti mi dlouho trvalo, než jsem našel odvahu do něho vstoupit a otevřít dveře. Do ateliéru nás totiž vůbec nezval. To bylo jeho velmi osobní místo, kde tvořil, přemýšlel a snil. Ten čas se tu zastavil a s tatínkovým odchodem tam zůstal," říká Martin Janda, syn známého sochaře a majitel White Gallery. Společně se svojí sestrou Jiřinou Dejmkovou, historičkou umění, a kurátorem Jiřím Lammelem vybrali díla, která prezentují na výstavě Ohlédnutí 1960 - 1980. Zvolili zhruba dvacet pět věcí, které v různých materiálech představují sochařskou tvorbu Františka Jandy. Některá díla však díky svému stáří, které je takřka padesát let, vyžadovala restaurátorský zásah, což přípravu výstavy zkomplikovalo. Práce Františka Jandy byly zejména v počátcích inspirované antickou mytologií a také jeho prožitky z doby, kdy se mu narodily děti. „Vycházel rovněž z obdivu a objevování světových autorů, kteří ho fascinovali a od kterých se měl možnost prostřednictvím knih učit," vysvětluje galerista Martin Janda. Na louce u White Gallery stojí v jedné linii železné ﬁgury. František Janda na ně použil části povozů a inspiraci našel rovněž v antické mytologii. Když se návštěvník postaví do správné pozice, uvidí všechny „sochy” v jedné linii a žádná mu nezůstane zakrytá. Uvnitř galerie se potom nacházejí především modely k sochám, které následně František Janda vytvořil a umístil v architektuře. K některým z nich se váží zajímavé příběhy a Martin Janda na ně rád vzpomíná a vypráví je... Socha Chránění se dnes nalézá před gymnáziem ve Svitavách, dříve tam bývala mateřská škola. A právě k této soše se váže příběh, který se odehrál za minulého režimu. „Pamatuji si, jak k nám jezdili pracovníci STB. Socha totiž byla v roce 1968 umístěna před svitavskou školu. Soudruzi po letech přišli s tím, že je socha schválně otočená na východ, takže nás má jako chránit před vý-

chodem... Vzpomínám si, že mne vyzvedávali ve škole páni v dlouhých autech a rodiče chodili k výslechu. Protivníka a nebezpečí viděl minulý režim všude. Přitom socha symbolizuje vztah matky a dítěte," vzpomíná Martin Janda. Dřevo a kámen Ve White Gallery jsou k vidění sochy Františka Jandy ze dřeva a kamene. Zajímavou ukázkou jsou modely ze dřeva a ze sádry.

„Tatínek nikdy při tvorbě nekreslil. Svoji úvahu přenášel rovnou do materiálu. Vycházel z hmoty, kterou přetvářel. Měl velkou prostorovou představivost. Řezal do kamene, kovu, dřeva, myšlenku z hlavy přenášel rovnou do rukou," podotýká Martin Janda. Některá díla

jsou očištěná jen minimálně. Návštěvník tak hned uvidí stopy, které v díle čas zanechal. A ještě jedna zajímavost je na výstavě k vidění. Sochař František Janda totiž v jednom díle povýšil kámen na umělecké dílo jen tím, že ho umístil na soklík. Návštěvník tak může popustit uzdu své fantazii a hledat, co na kamenu uvidí a „přečte". S odchodem umělce se naskytla otázka, jaký osud bude mít sochařův ateliér. Po smrti své manželky, malířky Ludmily v roce 2008 již František Janda nové sochy netvořil a došlo pozvolna k výraznému zhoršení stavební konstrukce domu. „Je téměř jisté, že se díla po ukončení výstavy zpět do jeho ateliéru vrátit nemohou. Čeká mne tedy smutný a nelehký úkol. S většinou děl z jeho ateliéru, kterých je na výstavě prezentována jen menší část, se budu muset rozloučit a najít jim nový domov," říká galerista.

Martin Janda je synem malířky a sochaře. V budoucnu je možné, že díla obou rodičů umělců propojí. Pro White Gallery plánuje už také další zajímavé výstavy. „V průběhu několika dalších let bychom rádi na současnou výstavu tatínkových soch chronologicky navázali dalším výstavním projektem, v němž bude veřejnosti připomenut i svými novějšími díly. Možná dojde i k propojení jeho soch s maminčinými obrazy, ale to ukáže až čas a podrobnější průzkum jeho i maminčina výtvarného odkazu. Nejprve se však musíme vrátit k výstavě Michala Škody, na kterou se moc těším a jež jsme pro White Gallery dlouhodobě připravovali a odsunuli ji z důvodů aktuální reakce na tatínkovo úmrtí," uzavírá galerista. White Gallery je otevřená do konce července denně od 13 do 17 hodin, poté v srpnu - září vždy v sobotu a neděli 13 - 17 hodin, nebo po telefonické domluvě (604 203 145). Iveta Nádvorníková

SL2015_Noviny_3 24. 6. 2015 18:09 Stránka 11

KLUB PŘÁTEL A MECENÁŠŮ SMETANOVY LITOMYŠLE

Staňte se i vy mecenáši festivalu Smetanova Litomyšl je festival s dlouholetou tradicí, kvalita dramaturgie, účast špičkových hudebníků a jedinečné prostředí zámku Litomyšl jej právem řadí mezi nejoceňovanější kulturní události v České republice. I Vy se můžete stát součástí festivalu a svým příspěvkem pomoci k dalšímu rozvoji a zvyšování kvality Smetanovy Litomyšle. Členy klubu budeme pravidelně informovat o přípravách festivalu a veškerém dění, poskytneme jim bezplatně festivalový katalog a sadu všech čísel festivalových novin, v případě jejich souhlasu uvedeme jejich jména v katalogu a na festivalových internetových stránkách. Jsme si vědomi hlubšího zájmu o festival, proto členům nabídneme možnost přednostního nákupu vstupenek a umožníme jim pozvat i své přátele na společenská setkání s významnými hosty festivalu do VIP prostor. Bronzový mecenáš (přispívá darem od 5.000 Kč ročně) • přednostní nákup vstupenek v počtu max. 4 kusů na jeden pořad • ke čtvrtině libovolných vstupenek zakoupených v přednostním nákupu VIP servis zdarma (možnost návštěvy VIP centra s občerstvením jednu hodinu před začátkem pořadu a o jeho přestávkách, parkovací karta na parkoviště v bezprostřední blízkosti festivalového areálu) Stříbrný mecenáš (přispívá darem od 20.000 Kč ročně) • přednostní nákup vstupenek v počtu max. 8 kusů na jeden pořad • k polovině libovolných vstupenek zakoupených v přednostním nákupu VIP servis zdarma

• 2 bezplatné pozvánky na raut pořádaný po zahajovacím koncertu • 2 bezplatné pozvánky na raut pořádaný po závěrečném koncertu Zlatý mecenáš (přispívá darem od 50.000 Kč ročně) • přednostní nákup vstupenek v počtu max. 16 kusů na jeden pořad • ke všem vstupenkám zakoupeným v přednostním nákupu VIP servis zdarma • 4 bezplatné pozvánky na raut pořádaný po zahajovacím koncertu • 4 bezplatné pozvánky na raut pořádaný po závěrečném koncertu

Platinový mecenáš (přispívá darem od 150.000 Kč ročně) • přednostní nákup vstupenek v počtu max. 40 kusů na jeden pořad • ke všem vstupenkám zakoupeným v přednostním nákupu VIP servis zdarma • celkem 20 vstupenek včetně VIP servisu bezplatně • 4 bezplatné pozvánky na raut pořádaný po zahajovacím koncertu • 4 bezplatné pozvánky na raut pořádaný po závěrečném koncertu Barbora Krejčí, tel. 724 063 039 barbora.krejci@smetanovalitomysl.cz

SOUTĚŽTE SE ŠKODA AUTO

Vyhrajte na jeden týden nový Superb Stejně tak jako každým rokem mohou návštěvníci festivalu Smetanova Litomyšl soutěžit i letos o hodnotné ceny. Stačí správně zodpovědět otázky na soutěžním letáku a vyplněný vhodit do připraveného boxu. Otázky vás prověří jak ze znalosti programu festivalu, tak i automobilového průmyslu, konkrétně ŠKODA AUTO. Ten je tradičním partnerem Smetanovy Litomyšle. Losování proběhne 5. července 2015 v Klášterních zahradách. Soutěží se o následující hodnotné ceny: 1. Zapůjčení vozu ŠKODA Superb 2.0 TDI na týden. 2. Dárkový balíček ŠKODA AUTO a festivalu Smetanova Litomyšl v celkové hodnotě 5 000 korun. 3. Dárkový balíček ŠKODA AUTO a festivalu Smetanova Litomyšl v celkové hodnotě 3 000 korun.

SL2015_Noviny_3 24. 6. 2015 18:09 Stránka 12

TIP NA NÁVŠTĚVU

Přijďte se podívat, kde vyrůstal Smetana Historické sbírky Regionálního muzea v Litomyšli nabízejí řadu věcí, které souvisejí s osobností skladatele Bedřicha Smetany. Mimo jiné se zde nachází i plakát pro první Smetanovu Litomyšl z roku 1949. Vybrali jsme několik zajímavostí z muzea. Nenechte si ujít novou expozici, kde se něco dozvíte a také se pobavíte.

V nové stálé expozici Regionálního muzea v Litomyšli je k vidění plakát první Smetanovy Litomyšle od Karla Svolinského. Založení Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl bylo jedním z největších počinů v moderních dějinách města. U jeho zrodu stála vedle tehdejšího ministra školství, věd a umění Zdeňka Nejedlého také řada místních kulturních pracovníků. Plakát z roku 1949 najdete v kabinetě moderních dějin, kde jsou zachyceny litomyšlské události a život města od poloviny 19. století do nedávné minulosti. Litomyšlské nebe V Litomyšlském nebi se o zábavu starali Bedřich Smetana s Juliem Mařákem – první

Čtěte příště Závěrečné číslo Festivalových novin vyjde za týden ve čtvrtek 2. července. Kromě jiného v něm najdete: Rozhovor s Radkem Baborákem před Velkým ﬁnále 57. ročník Smetanovy Litomyšle zhodnotí ředitel Jan Pikna a dramaturg Vojtěch Stříteský, který navíc prozradí, na co se mohou návštěvníci festivalu těšit za rok. Představení knihy Když vaří múzy a rozhovor s operní pěvkyní Dagmar Peckovou nejen o jídle a vaření A další čtení z dění na festivalu.

z nich přinesl otcovy hrací kostky a kelímek na jejich míchání, druhý seděl na stoličce a hrál na ukulele. Dlouho ho to však nebavilo, raději si nasadil brýle, vzal do rukou paletu a maloval. Občerstvení měla na starosti Magdalena Dobromila Rettigová, dodala i nádobí... Zajímá vás, co bylo dál? Kdo další z českých osobností se přidal k zábavě v salónku? Tak si přijďte „dočíst“ zbytek příběhu do Regionálního muzea v Litomyšli, přesněji do kabinetu moderních dějin, který je součástí nové stálé expozice. Litomyšlské nebe je název pro ﬁktivní rekonstrukci oslavy, které se zúčastnily významné české osobnosti spjaté s Litomyšlí – hudební skladatel Bedřich Smetana, malíři Julius Mařák a Václav Boštík, spisovatelé Božena Němcová, Teréza Nováková, M. D. Rettigová a Alois Jirásek a vědci Zdeněk Nejedlý a H. G. Schauer. Ne každý dokáže skládat takovou hudbu jako mistr Smetana. Kdo ale přijde do Regionálního muzea v Litomyšli, může alespoň na

chvíli jako Smetana vypadat. Využijte nabídku muzejní převlékárny a vyzkoušejte si kalhoty se zapínáním zvaným „padací most“, oblékněte sametový kabátec a na hlavu si nasaďte cylindr, nezbytný doplněk pánské garderóby v 19. století. K celkovému dojmu chybí již jen brejličky. To vše a mnoho dalšího, včetně oblečení pro dámy a děti nabízí doprovodný program stálé expozice. Rodný byt Bedřicha Smetany Hrajete rádi na hudební nástroj? Líbí se vám hudební dílo Bedřicha Smetany? Jestli ano, máte jedinečnou možnost „muzicírovat“ přímo v rodném bytě slavného skladatele. Od června až do konce září je pro vás připraven spolu s notami zajímavý hudební nástroj. Nemusíte být profesionální hudebník, stačí, že máte rádi hudbu a hrajete na klavír. Nevšední hudební zážitek bude příjemným zpestřením nejen vám, samotným hudebníkům, ale také ostatním návštěvníkům expozice. A na jaký nástroj si můžete přijít zahrát? Jedná se o pianino Rudolf Kotík, vyrobené v Praze kolem roku 1904. Všechny prvky a komponenty nástroje včetně strun a mechaniky jsou původní. Na výrobu skříně byla použita velmi vzácná tzv. „kořenicová dýha“. Pianino je zrestaurované a naladěné na 440 Hz. Klávesy jsou obloženy slonovou kostí a při hře dobře sají pot z prstů. Konstrukce pianina je polopancéřová s křížostrunnou soustavou strun. Do nástroje byla vestavěna mechanika s „horním dusítkem“. Ve skladatelově rodném bytě je otevřen oblíbený interaktivní program Proč bychom se netěšili... a Račte vstoupit. Hravou formou se můžete blíže seznámit s životem a dílem Bedřicha Smetany. Všechny nabízené programy vznikly v loňském roce při příležitosti významných výročí skladatelova života – 190 let od narození a 130 let od úmrtí. Návštěvníci koncertů a dalších akcí Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl, které se odehrávají na nádvoří litomyšlském zámku, mají jedinečnou možnost navštívit Rodný byt B. Smetany. Zpřístupněn je vždy hodinu před zahájením představení a o přestávkách. Jednotné snížené vstupné je 20 korun.

Generální partner festivalu Pod záštitou prezidenta České republiky, ministra kultury a hejtmana Pardubického kraje 57. ročník Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl spolupořádají Pardubický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za ﬁnančního přispění Ministerstva kultury, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund.

Festivalové noviny • Noviny Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl 2015 • V nákladu 4000 ks vydala © Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Redakce: Iveta Nádvorníková • Graﬁcká úprava a tisk: H.R.G. Litomyšl