Generálové přednášeli na UO

Viktor Sliva

První profesorka na technice

V úterý 17. prosince převzala zástupkyně vedoucího Katedry matematiky a fyziky Fakulty vojenských technologií Šárka Mayerová ve Vojenském salonku Ministerstva obrany z rukou ministra obrany Lubomíra Metnara jmenovací profesorský dekret. Stala se tak další příslušnicí čtyřicetičlenného profesorského sboru a první ženou profesorkou na Fakultě vojenských technologií UO.

„V podstatě to bylo velice jednoduché. Kolegy z Katedry vojenské geografie a meteorologie jsem byla požádána o kontrolu matematických vztahů článku, který tehdy tvořili, a postupně se z toho vyvinula dlouhodobá spolupráce,“ popisuje profesorka Mayerová svůj vstup do projektů řešených nad geografickými daty, včetně projektů aplikovaného rozvoje geografické služby AČR, jimž se nyní úspěšně věnuje v rámci své vědecké činnosti. Výsledky této práce se postupně uplatňují ve vojenské praxi a stanou se i součástí modelu průchodnosti terénu, který bude dostupný v celoarmádní datové síti vaplikaci Mapy.acr. Příchod Šárky Mayerové na vojenskou vysokou školu však přitom byl spíše dílem náhody. „Celý život jsem chtěla být středoškolskou učitelkou, byla jsem přesvědčená, že to je práce přesně pro mě. Jenže poměry na soukromé škole, kde jsem působila, se neustále zhoršovaly. Necítila jsem podporu vedení pro své pedagogické úsilí. Shodou okolností jsem se během třídních schůzek od jednoho tatínka dozvěděla o výběrovém řízení na tehdejší Vojenskou akademii. Během večera jsem připravila všechny požadované materiály, ráno podala přihlášku, za deset dní byl konkurs a za dalších deset dní jsem nastupovala. Tím se mi otočil život o 180 stupňů,“ vzpomíná nově jmenovaná profesorka.

Činnost Šárky Mayerové na Univerzitě obrany se neomezuje jen na výuku a vědeckou práci. Vyzkoušela již také roli proděkanky na Fakultě vojenských technologií a zorganizovala řadu vědeckých konferencí. Na půdě univerzity pořádala dvě opravdu velké, v roce 2008 to konkrétně byl 10. výroční kongres Algebraické hyperstruktury a jejich aplikace. Akce se tehdy zúčastnili i matematici z Íránu, kteří dosahují výborných výsledků. Jenže to přineslo dosud nepoznané organizační problémy, byť vztahy Západu s touto islámskou zemí ještě nebyly tak napjaté. „Když jsem kývla na to, že se kongresu ujmu, netušila jsem, do čeho jdu. Kvůli uvedeným účastníkům byla totiž nezbytná spolupráce sbezpečnostními složkami státu. Přitom se mi otevřely nové obzory, o kterých jsem do té doby neměla vůbec tušení,“ popisuje zkušená organizátorka neobvyklou součást přípravy kongresu. Profesorka Mayerová se ve své vědecké práci věnuje zejména statistickému zpracování dat, matematickému modelování a využití multikriteriální analýzy vrozhodovacích procesech. Tyto postupy uplatnila spolu se svými kolegy Václavem Talhoferem aAloisem Hofmannem při přípravě publikace Quality of Spatial Data in Command and Control System, kterou vydalo renomované nakladatelství Springer. „Při práci na této knize a následném článku se nám ozval recenzent, který pracuje na obdobné problematice s tím, že má nové poznatky ztéto oblasti, okterých ještě nevíme. Nyní se chystáme stejné zadání řešit jeho metodou a na základě srovnání výsledků naše postupy upřesníme,“ naznačuje další směr svého bádání Šárka Mayerová.

Publikace Quality of Spatial Data in Command and Control vydaná v nakladatelství Springer v edici Studies in Systems, Decision and Control shrnuje výsledky dlouhodobé práce autorů v oblasti použití geografických dat v systémech velení a řízení. Pojednává zejména o otázce kvality dat a jejím vlivu na přípravu podkladů pro řídící pracovníky a vlastní rozhodovací procesy.

Současný způsob řízení zásahů mobilních jednotek v dané oblasti nemůže fungovat bez dobře promyšlených způsobů velení a řízení. Jejich významnou součástí je rozhodovací proces, během kterého si jednotlivec nebo tým vybere nejlepší variantu řešení ze všech možných. Vzávislosti na daném úkolu jsou oněm nalezena základní fakta a také souvislosti s řešením dalších úkolů. Zkoumají se faktory, které řešení daného problému ovlivňují, ahodnotí se význam preferencí, které je třeba před přijetím rozhodnutí zvážit. Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují plnění zadaných úkolů, jsou geografické podmínky v dané oblasti. K pochopení tohoto stavu se používají hlavně papírové mapy nebo digitální geografická data.

Dokud se nezačala široce využívat digitální geografická data, získávali velitelé a štáby geografické informace o oblasti činnosti především z papírových map. Současné systémy velení a řízení se vyznačují širokým využitím informačních a komunikačních technologií, které velitelům a štábům umožňují využívat i digitální geografická data jako primární zdroj pro hodnocení oblasti činnosti z geografického hlediska. Účinnost rozhodovacích procesů využívajících mapy a digitální geografická data byla a jsou vždy významně ovlivněna jejich kvalitou. Kvalitně připravené aaktuální mapy apoužitá geografická data umožňují získat podrobné informace o oblasti činnosti, které jsou nezbytné pro optimální rozhodnutí. Pro potřeby rozhodovacích procesů jsou publikovány mapy a digitální geografická data, která odpovídají daným potřebám, např. jednotek ozbrojených sil, a jsou obvykle produkována státními organizacemi zaručujícími jejich stálou kvalitu, spolehlivost a pravidelné aktualizace. Pro celkové hodnocení kvality digitálních geografických dat je možné použít obecný pohled na užitnou hodnotu pro

duktu na základě obecných principů multikriteriální analýzy. Multikriteriální techniky jsou poměrně složité, ale v technických disciplínách jsou často využívány vzhledem k možnosti komplexního pohledu na řešení zadaného problému, který je ovlivňován mnoha určitými nebo neurčitými faktory. Vlastní multikriteriální analýza má jasně stanovený matematický základ, ale její aplikace vyžaduje podrobný rozbor vlastností řešeného systému a zadaných podmínek řešení. V knize jsou uvedeny dvě možnosti použití multikriteriální analýzy, jednak použití pro zlepšení užitných vlastností digitálních geografických dat a dále pro analýzu geografických podmínek v daném prostoru z hlediska plnění zadaného úkolu. Vprvním případě šlo opoužití multikriteriální analýzy za podmínek jistoty, ve druhém případě za podmínek nejistoty. Pro ilustraci složitosti druhé metody řešení byl vybrán příklad modelování průjezdu terénem terénními vozidly.