Naučte se exponovat kreativně

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A F O T O G R A F I E

Naučte se

EXPONOVAT kreativně

NOV É , P Ř E P R ACOVA N É A D O P L N ĚN É VY DÁ NÍ

Poznejte tajemství tvorby skvělých snímků jakýmkoli fotoaparátem

B R YA N P E T E R S O N

Poděkování Jako fotograf bych nebyl tam, kde jsem dnes, bez velkorysé pomoci a podpory skvělých lidí, kteří ve mě nepřestávají věřit (proč vědí asi jen oni sami). Jsou to: Victoria Craven, Julie Mazur, má neuvěřitelně trpělivá redaktorka Alisa Palazzo a nejlepší grafik v celém New Yorku Bob Fillie!

Strana 1: objektiv 70-200 mm nastavený na 120 mm, ISO 100, 1/3 sekundy, f/14 Strany 2–3: objektiv 28-70 mm nastavený na 28 mm, ISO 200, 2,5 sekundy, f/8 Strana 5: objektiv 28-70 mm nastavený na 32 mm, ISO 200, 1/3 sekundy, f/14 Strany 6–7: objektiv 17-55 mm nastavený na 20 mm, ISO 125, 1,6 sekundy, f/2.8 Strany 8–9: objektiv 12-24 mm nastavený na 14 mm, ISO 100, 2 sekundy, f/5.6 Strana 10: objektiv 17-55 mm nastavený na 22 mm, ISO 125, 6 sekund, f/14 Strany 12–13: Nikon D2X, 15 mm, ISO 100, f/4 Strany 40–41: objektiv 70-200 mm, ISO 100, 1/125 sekundy, f/22 Strany 78–79: objektiv 70-200 mm nastavený na 175 mm, ISO 125, 1/320 sekundy, f/2.8 Strany 100–101: objektiv 75-300 mm nastavený na 300 mm, 1/60 sekundy, f/16 Strany 144–145: objektiv 12-24 mm, devět expozic s filtrem Lee Sunset

Bryan Peterson: Understanding Exposure, 3rd Edition Copyright © 1990, 2004, 2010 by Bryan Peterson. All rights reserved.

First published in 2010 by Amphoto Books, an imprint of the Crown Publishing Group, a division of Random House, Inc., New York.

This translation published by arrangement with Amphoto Books, an imprint of the Crown Publishing Group, a division of Random House LLC, a Penguin Random House Company.

Poprvé vydáno v roce 2010 v Amphoto Books, vydavatelství Crown Publishing Group, divize Random House, Inc., New York.

Tento překlad je vydán na základě smlouvy s Amphoto Books, vydavatelství Crown Publishing Group, divize Random House LLC, společnosti Penguin Random House.

Bryan Peterson: Naučte se exponovat kreativně Nové, přepracované a doplněné vydání Copyright © ZONER software, a.s. Všechna práva vyhrazena. Vydáno v roce 2015. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována nebo předávána žádnou formou nebo způsobem, elektronicky ani mechanicky, včetně fotokopií, natáčení ani žádnými jinými systémy pro ukládání dat bez výslovného svolení ZONER software, a.s.

Zoner Press Katalogové číslo: ZRK1403 ZONER software, a.s.

Nové sady 18, 602 00 Brno Odborný redaktor: Ing. Pavel Kristián Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián DTP: podle originálu publikace Mgr. Petr Bernát Překlad: Pavel Kristián Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení bylo sice postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývající důsledky. Všechna práva vyhrazena.

Veškeré dotazy týkající se distribuce směřujte na:

Zoner Press ZONER software, a.s.

Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz, www.fotograficky.guru

ISBN 978-80-7413-320-6

Každá fotografie je lež. Skrz tuto lež je však odhaleno velké moře pravdy.

A cesta k takovému moři se člověku velice uspíší, pokud zná a rozumí základním principům expozice.

Bryan F. Peterson

Obsah Úvod

8

Definujeme expozici

Expoziční čas 79 13

Co to znamená „expozice“ 14 Expoziční trojúhelník 16 Srdce trojúhelníku: expozimetr 22 Vyvážení bílé 26 Šest správných kompozic proti jedné kreativně správné Sedm možností kreativní expozice 38

Světlo

Clona 41 Clona a hloubka ostrosti 42 Clona ve výpravné fotografii 46 Clony v monotematické fotografii Clona typu „Je mi to jedno“ 62 Clona a makrofotografie 66 Clona a světelné odrazy 74

30

Význam expozičního času 80 Volba správného expozičního času pro určitý objekt Zmrazený pohyb 84 Panning 88 Naznačení pohybu 92 Pohyb u nehybných objektů 96 Vyrobte si déšť 98

56

101

Význam světla a význam expozice 102 Nejlepší světlo 104 Čelní osvětlení 108 Tlumené čelní světlo 110

82

Boční světlo 114 Protisvětlo 118 Měření expozice 122 Osmnáctiprocentní odraz 126 Nebeští bratři 130 Pan Zelený (bratranec Nebeských bratrů) Noc a „špatné“ světlo 136

Filtry, speciální techniky a blesk

134

Polarizační filtr 146 Neutrální filtry 150 Přechodové neutrální filtry 152 Mnohonásobná expozice 154 HDR: Vysoký dynamický rozsah 158 Výplňový blesk 166 Kruhový blesk 170 Druhá lamela 174

145

Expoziční trojúhelník

U

rčitě si nepřeji, abyste odteď na fotoaparátu nechali nastavenou clonu na f/5.6 a pouze upravovali rychlost závěrky podle množství světla dopadajícího na fotografovaný objekt tak dlouho, dokud expozimetr neukáže správnou expozici. Ale dřív, než začnete dále rozvíjet své nově nalezené dovednosti při nastavení manuální expozice, je třeba, abyste se seznámili s několika základními věcmi, které se týkají expozice.

Správná expozice je vzájemnou kombinací tří důležitých faktorů: clony, rychlosti závěrky (expozičního času) a citlivosti ISO. Od samého začátku fotografie byly tyto tři faktory vždy jádrem každé expozice, ať již správné nebo nikoli, a jsou jimi dodnes – i v době digitálních fotoaparátů. Já jim říkám expoziční trojúhelník.

Najděte si na svém aparátu tlačítko, kolečko nebo přepínač pro nastavení clony. Používáte-li starší filmový aparát, nastavení clony se provádí otáčením kroužku na samotném objektivu. Ať již mačkáte tlačítko, otáčíte kolečkem nebo kroužkem na objektivu, uvidíte řadu čísel objevujících se buď v hledáčku nebo na samotném objektivu. Ze všech čísel, která vidíte, si zvlášť povšimněte hodnot 1.4, 2, 2.8, 4, 5.6, 8, 11, 16 a někdy dokonce i 22. (Fotografujete-li kompaktem, asi zjistíte, že vám chybí ty nejnižší hodnoty a nemůžete překročit 8 nebo 11 a možná ani to ne.)

Každému z těchto čísel, která se nazývají clonová čísla, odpovídá určité otevření otvoru, kterým prochází světlo do vašeho fotoaparátu na film nebo senzor. Hodnoty, které jsem uvedl, představují základní řadu clonových čísel. Tato řada začíná hodnotou 1 a každé další číslo je 1,4× (odmocnina ze dvou) větší. Clonové číslo 4 odpovídá cloně – průměru otvoru – f/4, tedy 1/4 ohniskové vzdálenosti f, a tak dále. Primární funkcí těchto hodnot a jim odpovídajícím velikostem clony je kontrolovat množství světla dopadajícího na film nebo digitální snímač. Čím je hodnota clonového čísla nižší, tím otvor větší – větší clona. Čím je větší ohnisková vzdálenost f, tím je průměr clonového otvoru při stejném clonovém čísle větší. (V češtině je potřeba si dávat pozor: Velký otvor, tj. velká clona odpovídá malému clonovému číslu, např. 2.8, a tedy odcloněnému objektivu. Velké clonové číslo, např. 16, znamená malou clonu, tedy malý clonový otvor a velmi zacloněný objektiv.)

ČASTO SE CHODÍM DÍVAT na střechy parkovacích domů a garáží všude po světě, protože hodně z nich nabízí skvělý pohled na okolí a ulice dole. Když jsem byl na střeše garáží u Tampa International Airport na Floridě, musel jsem si ale vyfotografovat samotnou garáž. Kombinace výrazných červených cedulí a kontrastní modrobílé oblohy vytvořila téměř surrealistický záběr.

Hádal jsem, že střecha garáže plná barev a světla se zanedlouho zaplní auty, a tak jsem rychle rozložil stativ, nastavil na fotoaparátu clonu f/22, zaostřil do třetiny snímku (někam k ceduli 97), abych zajistil maximální hloubku ostrosti a pak nastavil expoziční čas tak, abych získal správnou expozici – 1/100 sekundy. Při práci s teleobjektivy v okamžicích, kdy chci mít vše na snímku ostré, mi trik se zaostřením do třetiny hloubky scény v kombinaci s malou clonou (velkým clonovým číslem, tj. malým clonovým otvorem) jako je f/22 nebo f/32 většinou zajistí perfektně ostrý snímek, jako je tento.

Objektiv 70-200 mm, ISO 200, f/22, 1/100 sekundy

16 DEFINUJEME EXPOZICI

EXPOZIČNÍ TROJÚHELNÍK 17

Šest správných kompozic proti jedné kreativně správné

V

ždycky se najde alespoň jeden student, který se na kurzu zeptá: „Proč se mám zabývat různými kombinacemi času a clony?

Když mi expozimetr ukazuje správnou expozici, prostě pořídím snímek!“ Možná i vy uvažujete stejně. Ať už fotografujete v režimu Program, priorita clony, priorita času, nebo i v manuálním režimu, možná si prostě říkáte, že když expozimetr fotoaparátu ukazuje, že je vše v pořádku, pak musí být vše v pořádku a vy můžete vesele fotit.

Potíž je v tom, že máte asi stejnou šanci „ulovit“ dobrou fotografii, jako lovec, který bude z pušky střílet po všem, co se v lese pohne. Nakonec možná jelena zastřelí, ale za jakou cenu? Pokud vám stačí pořizovat pouze „správné“ expozice, je to samozřejmě jen a jen vaše volba. Konec konců možná se vám podaří zachytit i nějaký velice dobrý snímek. Předpokládám ale, že většina z vás je už unavena bezhlavým fotografováním všeho kolem. Chcete se naučit jak vždy dosáhnout kreativně správné kompozice.

Většina fotografických příležitostí nabízí přinejmenším šest možných kombinací clony a expozičního času, které zajistí správnou expozici. Většinou ale platí, že pouze jediná kombinace je také kreativně správnou expozicí.

Jak jsme si řekli už dříve, správná expozice není nic jiného, než správná kombinace clony a času při určité hodnotě citlivosti ISO. Oproti tomu kreativně správná expozice vždy vychází z jediné clony a jediného času, jejichž výsledkem je chtěná, kreativní expozice.

Představte si na chvilku, že jste na pláži a fotografujete příboj rozbíjející se o skály. Použijete film s citlivostí 100 ISO a clonu f/4. Podle expozimetru nastavíte čas na 1/500 sekundy. To je ale pouze jedna z možností správné expozice! Existují další kombinace clony a času, které můžete použít, abyste docílili správné expozice. Zmenšíte-li velikost otvoru objektivu na polovinu a nastavíte clonu f/5.6 (z f/4 na f/5.6), musíte upravit expoziční čas o jeden celý expoziční stupeň (tedy ho prodloužit na dvojnásobek – na 1/250 sekundy). Pokud použijete clonu f/8, opět

zmenšíte otvor objektivu na polovinu a znovu budete muset upravit čas, tentokrát na 1/125 sekundy. Pokud budete pokračovat dál, dosáhnete následujících kombinací hodnot expozičního času a clony: f/11 a 1/60 sekundy, f/16 a 1/30 sekundy a f/22 a 1/15 sekundy. To je celkem šest správných expozic pro popsanou situaci – šest kombinací clony a času, jejichž výsledkem bude vždy správná stejná expozice. Ale pozor! Když říkám stejná, myslím stejná pouze vzhledem k množství světla! Zatímco snímek lámající se vlny pořízený při f/4 a 1/500 sekundy bude zachycovat moment – zmražené kapičky ve vzduchu, stejný snímek pořízený s clonou f/22 a časem 1/15 sekundy bude spíše naznačovat celý pohyb vlny, jako vinoucí se kouř.

Pokud začnete využívat kreativní expozice, dostane se vám jistě mnoho chvály. Musíte si ale zvyknout na to, že když se na scénu podíváte, budete se muset předem rozhodnout, jaká kombinace clony a času přinese tu nejzajímavější výslednou expozici. Expozici máte vždy ve svých rukou, proč tedy nezvolit tu kreativní?

FOTOGRAFOVÁNÍ MALÉHO RUSKÉHO KOLA při soumraku mi poskytlo skvělou příležitost ukázat obrovský rozdíl mezi kvantitativně shodnými expozicemi (snímky na protější straně a následující dvoustraně). Rozdíl spočívá v jejich kreativní hodnotě. Všechny tři snímky jsem pořídil na diafilm Kodak E 100S objektivem 20 mm nasazeným na fotoaparátu Nikon F5 a fotografoval jsem ze stativu. Horní obrázek jsem vyfotil s kombinací clony f/8 a času 1/4 sekundy, fotografii pod ním pak clonou f/11 a časem 1/2 sekundy a poslední snímek na následující dvoustraně clonou f/16 a časem 1 sekunda.

Obrázek nahoře: objektiv 20 mm, f/8, 1/4 sekundy.

Obrázek dole: objektiv 20 mm, f/11, 1/2 sekundy.

30 DEFINUJEME EXPOZICI

HLOUBKA OSTROSTI TOHOTO OBRÁZKU je extrémní – od květů v popředí až k horám v pozadí. Nastavil jsem aparát a objektiv tak, abych dostal výpravný obrázek květů a hor. Už jsem exponoval několik obrázků, když náhle přiběhla moje dcera Sofie. To byla příležitost pro pořízení skvělého snímku, kterou jsem nemohl promeškat.

Clonu jsem měl nastavenou na f/16 a předostřeno na maximální hloubku ostrosti – v režimu priority clony jsem pořídil několik snímků této čelně osvětlené scény. I s clonou f/16 se dostanete na velmi dobrou hloubku ostrosti, mějte na paměti, že f/16 se dá použít jen tehdy, pokud je popředí zhruba jeden metr daleko.

Objektiv 35-70 mm nastavený na 35 mm, f/16, 1/60 sec.

50 CLONA

RÁMOVÁNÍ UVNITŘ SNÍMKU, jedna z technik kompozice, je zde vidět v plné parádě. A bez malé clony by nebylo možné tento snímek pořídit. Na jednom z břehů Saôny ve francouzském Lyonu najdete dvě malé vrby, které fotografům umožňují „rámovat uvnitř snímku“. Stativ s fotoaparátem jsem si rozestavil přímo mezi visícími větvičkami, nastavil si s objektivem 12-24 mm clonu f/22 a zaostřil asi do vzdálenosti jednoho metru. Expoziční čas jsem upravil tak, aby mnohem jasnější druhý břeh (a hlavně čelně osvícená budova na něm) nevyšel přepálený.

Protože vrby byly ve stínu a já exponoval podle vzdáleného břehu, větve vyšly tmavé, téměř jako siluety. Jejich tvar, tmavá barva a blízkost jsou v pěkném kontrastu s budovou na vzdáleném břehu a dodávají celému snímku hloubku a měřítko.

Objektiv 12-24 mm, f/22, 1/80 sekundy

Jak vidí širokoúhlý objektiv Naučit se používat širokoúhlé objektivy není zas tak těžké. Jednou z prvních věcí, kterou musíte pochopit, je, že všechny ty řeči o tom, že se širokoúhlými objektivy všechno vypadá malé a vzdálené, jsou právě jen řeči. Ano, tyto objektivy vlastně všechno posunout do pozadí, ale díky tomu máte možnost něco zásadního umístit do nyní mnohem důležitějšího popředí. A popředí je u výpravných snímků opravdu zásadní!

Představte si, že doma pořádáte párty a počítáte, že později budou všichni tančit přímo v obýváku. Co s nábytkem? Asi ho odsunete bokem, někam k zadní zdi, a tak vytvoříte dost místa na „taneční parket“. Nyní ale máte pokoj, který prostě vypadá divně: prázdný prostor uprostřed a nábytek vzadu. Prázdný prostor vyloženě láká, aby na něj někdo šel tančit. A hele, přichází první pár, druhý a než se nadějete, „parket“ je plný. Teď už pokoj nevypadá tak divně, žije to tam!

A teď chci, abyste začali stejně používat i širokoúhlé objektivy. Nebojte se vše odsunout do zadní části snímku, protože se vám tím vytvoří prostor na to, abyste mohli v popředí uspořádat taneční párty!

CLONA VE VÝPRAVNÉ FOTOGRAFII 51

Clony v monotematické fotografii

ROZOOSTŘENÁ VESNICE A KVĚTINY V POZADÍ přidávají na důležitosti dvěma jasným bílým květům. To je cílem selektivního ostření. Abych květům v popředí dodal váhu, zaostřil jsem přímo na ně a poté odclonil objektiv (zvolil jsem vhodné malé clonové číslo) – v tomto případě f/6.3. S objektivem 28-70 mm zazoomovaným na 30 mm a nasazeným na Nikonu D300 (fotografováno ze stativu) jsem byl schopný zachytit značnou část okolí a přitom udržet květy v centru pozornosti. Při cloně f/6.3 vyšel jako správný expoziční čas 1/400 sekundy a já s těmito hodnotami pořídil několik snímků.

Objektiv 28-70 mm nastavený na 30 mm, f/6.3, 1/400 sekundy

56 CLONA

D

ruhou skupinou fotografií, u níž je volba clony prvořadá, je pořizování kompozic, které nazývám kompozicemi monotematickými. Zde je ostrost záměrně omezena na jedinou oblast na snímku, zatímco všechny ostatní objekty – jak před, tak za zaostřeným objektem – jsou v neostrých barevných odstínech a tvarech. Tento efekt je přímým důsledkem volby clony.

Jelikož teleobjektiv má úzký úhel záběru a z toho vyplývající malou hloubku ostrosti, často volím právě teleobjektiv pro tento typ fotografických záběrů. Je-li kombinován s plně otevřenou clonou (f/2.8, f/4 nebo f/5.6) je výsledkem malá hloubka ostrosti. Portrét, ať už přirozený nebo aranžovaný, je vhodným kandidátem pro kompozice pořizované teleobjektivem, stejně tak jako květina nebo jiný objekt, který chcete vyzvednout z jinak zaplněné scény. Když se chcete záměrně zaměřit na selektivní zaostření jednoho jediného objektu, neostré pozadí, případně popředí může dále zesílit pozornost věnovanou vybranému ostrému objektu. Toto je základní „vizuální zákon“, který se též často nazývá vizuální váha: pro oko a mozek je nejdůležitější, co je na snímku ostré, ať už je to cokoli.

Tlačítko náhledu hloubky ostrosti Existuje na fotoaparátu nějaké tlačítko, které by mi poradilo s tím, jakou zvolit clonu pro monotematické snímky? Ano! Tlačítko náhledu hloubky ostrosti. Bohužel ho nenajdete na všech fotoaparátech a ještě k tomu se jedná o nástroj, který většina fotografů ani neumí správně použít.

Smysl tohoto tlačítka je však jednoduchý: když jej stisknete, objektiv se zacloní na aktuálně nastavenou clonu a tím vám dá náhled na celkovou hloubku ostrosti, kterou na svém snímku můžete očekávat. To vám umožní provést případné úpravy clony, a tím opravit nevhodnou nebo nechtěnou hloubku ostrosti před tím, než vůbec stisknete spoušť.

CLONY V MONOTEMATICKÉ FOTOGRAFII 57

Volba správného expozičního času pro určitý objekt

KDYŽ JSEM SLYŠEL ZVUK PŘIJÍŽDĚJÍCÍHO VLAKU, rychle jsem se odvrátil od slunečnicového pole a změnil ohnisko svého objektivu ze sedmdesáti na třicet pět milimetrů, abych tak vytvořil výpravnou kompozici pole slunečnic s projíždějícím vlakem. Rychle jsem nastavil čas expozice na 1/60 sekundy a pohyboval jsem clonou – až f/22 se ukázala být tou správnou. S aparátem na stativu jsem stiskl spoušť v okamžiku, kdy vlak projížděl po trati rychlostí přesahující 180 km v hodině.

Zřejmý pohyb podtrhuje dojem z vysokorychlostních vlaků ve Francii i malebné krajiny kolem a může přesvědčit i toho nejzarytějšího přívržence cestování letadlem, aby vyzkoušel vlak.

Objektiv 35-70 mm nastavený na 35 mm, f/22, 1/60 sekundy

82 EXPOZIČNÍ ČAS

P

okud někdy existoval nějaký kreativní expoziční nástroj, který je schopen umocnit dojem z fotografie, pak to musí být expoziční čas! Pouze prostřednictvím expozičního času mohou fotografové zmrazit pohyb a dovolit tak divákovu oku studovat jemné a složité detaily objektu, jenž se jinak pohybuje příliš rychle. A pouze pomocí času expozice mohou fotografové naznačit pohyb nebo zvýraznit akci odehrávající se v kompozici pohybem aparátu (panning). Například jeden z nejobvyklejších objektů vyjadřujících pohyb je vodopád.

V tomto případě můžete kreativně použít čas expozice dvěma způsoby.

Buď můžete zmrazit pohyb vody velmi krátkým časem, nebo při použití mnohem delšího času způsobit, že voda vypadá jako rozmáznutá cukrová vata. Jinou scénou naplněnou pohybem může být několik koní na pastvě za krásného podzimního dne. V tomto případě můžete vyzkoušet svou ruku při pořizování „švenkovaného“ záběru tím, že budete sledovat běžící koně a ostřit na ně aparát s nastaveným expozičním časem 1/60 nebo 1/30 sekundy. Výsledkem bude rozmáznuté pozadí, které bude jasně vyjadřovat pohyb tím, že koně zůstanou zaostření. Zmrazení pohybu vašeho dítěte hrajícího fotbal je dalším příkladem objektu v pohybu. Jinou příležitostí je městská ulice za soumraku. Když použijete tak dlouhý čas jako je 8 nebo 15 sekund (samozřejmě se stativem), ulice se změní v moře červených a bílých čar – předních a zadních světel automobilů projíždějících scénou.

Základní expoziční časy Základní časy expozice bývají označeny na ovladači nebo v hledáčku jako celá čísla – 60, 125, 250 a 500 – ve skutečnosti jsou to zlomky (tj. zlomky jedné sekundy): 1/60, 1/125, 1/250 a 1/500 sekundy. Jestliže jste svůj aparát koupili během posledních několika let, asi jste zjistili, že vám aparát nabízí rychlosti, které jsou mezi uvedenými hodnotami, např. směrem od 1/60 je to 1/80, 1/100, 1/125, 1/160, 1/200, 1/250 sekundy a tak dále. Tyto dodatečné časy jsou užitečné pro jemné vyladění vaší expozice a zabývám se jimi detailněji v kapitole věnované světlu (následující kapitola). Navíc kromě těchto hodnot většina aparátů nabízí ve výběru volby času expozice nastavení B. Písmeno B znamená slovo bulb, nemá však nic společného s elektronickým bleskem.

Je to pozůstatek z raných dob fotografie, kdy fotografové exponovali tak, že zmáčkli gumový balónek na konci hadičky připevněné ke spoušti aparátu.

Stiskem balónku se aktivoval vzduchový sloupec, který držel závěrku otevřenou, dokud byl balónek zmáčknutý. Dnes, když chce fotograf exponovat časem delším, než umožňuje nejdelší čas aparátu uvedený na ovladači, použije nastavení B spolu s kabelovou spouští a velmi pevným stativem nebo jinou stabilní oporou.

VOLBA SPRÁVNÉHO EXPOZIČNÍHO ČASU PRO URČITÝ OBJEKT 83

Cvičení: Zachyťte pohyb s nehybným fotoaparátem Fotografování pohybu, kdy aparát zůstává nehybný vůči objektu, nabízí spoustu možností. Procvičte si ruku na tomto cvičení při příští návštěvě místního hřiště nebo zábavního parku. Slibuji, že vám to pomůže objevit mnoho objektů plných pohybu.

Na hřišti si najděte plácek s houpačkami a stromy v pozadí. Když si sednete na visutou houpačku se svým foťákem a širokoúhlým objektivem, nastavte dobu expozice na 1/30 sekundy, namiřte a zaostřete aparát na své natažené nohy (nejlépe zbavené bot). Pak pohybujte clonou, až vám expozimetr ukáže správnou expozici. Udělali jste to?

Začněte se houpat (oběma rukama samozřejmě uchopte řetízky nebo lana houpačky). Až se pořádně rozhoupete, stiskněte spoušť. Neváhejte udělat řadu snímků. Výsledkem budou ostré nohy obklopené mořem pohybu – obrázek, který říká: „houpy hou, houpity hou!“ Přesuňte se na další houpačku, tentokrát dvouramennou. Aparát umístěte tak, aby základnou spočíval na houpačce asi čtvrt metru od místa, kde sedíte. Zaostřete na dítě nebo dospělého na druhém konci houpačky a nastavte dobu expozice na 1/8 sekundy a přizpůsobte clonu. Pak se začněte houpat nahoru a dolů – samozřejmě pevně přidržujte aparát – a v průběhu houpání exponujte několik obrázků v různých intervalech. Konečný výsledek je perfektně ostrá osoba proti pozadí sestávajícímu z vertikálně rozmáznutých skvrn. Ideálním pomocníkem je v těchto případech kabelová spoušť.

V zábavním parku přejděte ke kolotoči a nastupte si. Počkejte, až kolotoč nabere správnou rychlost a s časem nastaveným na 1/30 sekundy zaostřete na osobu sedící na opačné straně. Upravte clonu a fotografujte. Výsledkem je opět zaostřená osoba na kruhovitě rozmáznutém pozadí. To by byla dobrá reklama na Kinedryl nebo něco podobného!

94 EXPOZIČNÍ ČAS

ŘEPKOVÉ POLE KOUSEK OD PRAHY poskytovalo spoustu fotografických příležitostí. První snímek (na protější straně) jsem pořídil ze stativu s clonou f/22 časem 1/30 sekundy. Je to klasický výpravný snímek.

Chvilku poté, co jsem fotografii pořídil, přihnal se silný vítr a z pole se stala změť mávajících rukou jako na nějakém koncertu. Nasadil jsem neutrální šedý filtr ND 4 (snižuje množství světla o 4 EV, tj. na 1/16) a tím jsem se při cloně f/22 dostal až na čas 1/2 sekundy.

Oba snímky: objektiv 12-24 mm nastavený na 14 mm, ISO 100.

Na protější straně: 1/30 sekundy, f/22, nahoře: 1/2 sekundy, f/22.

NAZNAČENÍ POHYBU 95

Význam světla a význam expozice

SVĚTLO JE DŮLEŽITÉ pro každý snímek, pro tento snímek ale byla důležitější expozice. Dosažení opravdové výpravné expozice, u níž je vše podáno v perfektní ostrosti, bylo klíčové pro zprostředkování humoru této scény odehrávající se na jednom z mnoha kanálů v Západním Frieslandu v Holandsku. Větrných mlýnů je v této oblasti bezpočet a lidé v nich stále žijí. Když jsem narazil na prádelní šňůru před jedním z těchto domů, nemohl jsem odolat jasné příležitosti. S aparátem na stativu jsem nastavil clonu na f/22. Pak jsem

102 SVĚTLO

snímek přeostřil prostřednictvím nastavení vzdálenosti a čas jsem upravil podle světla odrážejícího se od modré oblohy. Jako správný expoziční čas vyšla 1/3 sekundy. Scéna v hledáčku, když jsem ji exponoval, nevypadala ostře, ale díky zvolené cloně vyšla na filmu perfektně ostrá.

Objektiv 20-35 mm nastavený na 20 mm, f/22, 1/60 sekundy

N

ejčastější otázkou, kterou mi kladou mí posluchači, je, jak již jsem několikrát řekl, „Jaké mám nastavit expoziční hodnoty?“ A opět, jak jsem již uvedl dříve, má častá odpověď – ač se na první pohled může zdát poněkud jedovatá – zní jednoduše: „Vaše expozice by měla být správná, to znamená kreativně správná!“ Jak jsem uvedl při bezpočtu seminářů a fotografických kurzů, pro dosažení kreativně správné expozice má zásadní význam fotografova schopnost být důsledným. První prioritou každého úspěšného fotografa je vždy určit, o jaký druh námětu k fotografování se jedná: námět vyžadující velkou nebo malou hloubku ostrosti nebo námět vyžadující zmrazení pohybu, naznačení pohybu nebo sledování pohybu. Když jste si vyjasnili tohle, správná otázka není: „Jaká by měla být moje expozice“ nebo „Jaké hodnoty nastavit“, ale: „Kde bych měl měřit expozici?“ Dříve než odpovím na tuto otázku, podívejme se na základ, na němž spočívá každá expozice, podívejme se na světlo. Po léta seriózní fotografové zdůrazňovali důležitost světla nebo šli dokonce tak daleko, že řekli: „Světlo je všechno.“ Toto učení – „vizte světlo a fotografujte světlo!“ – svádělo po dlouhá léta mnoho aspirujících studentů ze správné cesty.

Jsem nepřítelem světla? Samozřejmě že nikoli! Nemohu ale rozhodně souhlasit s něčím více, než že správné světlo může do dané kompozice vnést význam a drama. Často ale význam spočívá na světle místo na (kreativně správné) expozici. Ať už jste se rozhodli vyprávět příběhy, izolovat jednotlivý objekt, zmrazit akci, sledovat pohybující se objekt nebo naznačit ve svém snímku pohyb, stejně tu vždycky bylo a bude světlo.

Nemohu říci, kolikrát jsem se setkal s posluchači, kteří se domnívali, že expozice pro zobrazení světla se poněkud liší od expozice výpravných snímků nebo takových snímků, na nichž sledujeme pohyb a tak dále. Ale kde jsou ty rozdíly? Co se náhle změnilo?

Mám věřit, že zcela odlišný soubor clon a časů existuje pouze kvůli světlu? Rozhodně ne. Správná expozice je stále kombinací clony, času a citlivosti ISO – a kreativně správná expozice je stále kombinací správné clony, správného času a správné citlivosti ISO – se světlem nebo bez něj.

Co se mě týče, světlo je tou nejlepší šlehačkou na dortu, avšak nikdy nebylo a nikdy nebude dortem.

VÝZNAM SVĚTLA A VÝZNAM EXPOZICE 103

Protisvětlo

VÝCHOD SLUNCE V SONOMA VALLEY je vítaným zážitkem. Když jsem krátce po východu slunce narazil na skupinu dubů, rychle jsem uchopil fotoaparát a zaostřil na jeden z velkých stromů a slunce jsem do záběru zakomponoval tak, že za kmenem stromu byl vidět pouze jeho malý kousek (pro srovnání viz obrázek na protější straně). A jak jsem měřil expozici? Namířil jsem aparát na světlo, které v kaskádách dopadalo na zem za dubem.

Objektiv 20-35 mm nastavený na 20 mm, f/16, 1/250 sekundy

118 SVĚTLO

P

rotisvětlo či zadní světlo často mate. Někteří fotografové začátečníci se domnívají, že se jedná o zdroj světla (fotografujete-li v exteriéru, je to většinou slunce), které je za fotografem a směřuje na čelo objektu. Opak je však pravdou: světlo je za objektem a osvětluje fotografa zepředu a fotografovaný objekt zezadu. Ze tří základních světelných podmínek – osvětlení zepředu (čelní), ze strany (boční) a zezadu (protisvětlo) – je zadní osvětlení neustále největším zdrojem jak překvapení, tak zklamání.

Jedním z nejvýraznějších efektů, kterých dosáhneme protisvětlem, je tvorba siluet. Pamatujete si, kdy jste vytvořili svou první siluetu? Jste-li jako většina ostatních fotografů, pravděpodobně jste jí dosáhli náhodou.

Ačkoliv silueta je možná tím nejpopulárnějším typem snímku, většina fotografů je při stanovení správné expozice neúspěšná. Tato problémovost je většinou výsledkem volby objektivu a nasměrování expozimetru.

Například používáte-li dvousetmilimetrový teleobjektiv, musíte vědět,

LÉTO JE IDEÁLNÍM OBDOBÍM na fotografování barevně silných snímků v oblasti West Friesland v Holandsku.

Spousta kanálů, říček, linie tulipánů, stromové aleje, to vše vytváří úžasné pohledy na každém kroku. A téměř vždy zapadající slunce rozpálí celou oblohu do ruda a tato dechberoucí oranžová barva vydrží klidně i 40 minut. Může za to i solí nasycený vzduch, který záři slunce výrazně zjemňuje.

Já byl svědkem této scény mnohokrát. Dostal jsem nápad vyfotit osamělého běžce u jedné hráze s linií stromů.

Rychlý telefonát kamarádu Ronovi a běžec byl domluvený na druhý den. Měli jsme vysílačky, abychom se mohli domluvit, kde přesně měl běhat. Několik minut pak pobíhal tam a zpět mezi pěti stromy, které vidíte na fotografii.

S fotoaparátem a 800mm objektivem na stativu jsem nastavil clonu na f/11, zaostřil na vzdálené stromy a nebe v nekonečnu. Při fotografování s teleobjektivem v protisvětle vždy exponuji podle oblohy vedle slunce. S clonou f/11 jsem tedy namířil na oblohu napravo od zapadajícího slunce a upravil čas tak, aby expozimetr ukazoval správnou expozici při 1/250 sekundy. Překomponoval jsem a fotil.

Objektiv 800 mm, f/11, 1/250 sekundy

PROTISVĚTLO 119

POLARIZAČNÍ FILTR JE PRO MNE NEZBYTNÝ za deště ještě víc než za slunečného počasí. Je to jediný nástroj, který vám ušetří spoustu času, fotografujete-li v lese za deštivého dne. Sám o sobě je schopen odstranit odlesky z vašich kompozic pořizovaných při deštivém počasí, což nedokáže žádný Photoshop. Podívejte se sami. Na prvním obrázku nahoře pořízeném bez filtru si povšimněte vší té odražené záře. Vodní proud, skály a listy, to vše odráží matnou šeď deštivé oblohy. Avšak jak můžete vidět na druhém snímku napravo, který jsem pořídil s filtrem, můžete obnovit svět plný barev, který byl ještě před několika vteřinami ukryt v matném oparu.

Protože polarizační filtr snižuje množství odraženého světla – a to až o dva stupně –, musel jsem prodloužit expoziční čas rovněž o dva stupně (z 1/4 sekundy na 1 sekundu). A jelikož expozice byla prodloužena na jednu sekundu, bylo nezbytné použít stativ a snímek jsem exponoval pomocí samospouště.

Obě fotografie: objektiv 24 mm, obrázek nahoře: f/22, 1/4 sekundy, obrázek vpravo: f/22, 1 sekunda, polarizační filtr

148 FILTRY, SPECIÁLNÍ TECHNIKY A BLESK

POLARIZAČNÍ FILTR 149

Mnohonásobná expozice

P

okud vám nestačí udělat dvě expozice do jednoho políčka filmu (nebo analogicky do jednoho snímku na paměťové kartě), zkuste si udělat tři, pět, sedm nebo třeba devět expozic. Pokud při tom použijete možnost pořídit svým aparátem dvojitou expozici, můžete pokračovat v dalších expozicích a vrstvit je jednu na druhou.

Výsledky mě znovu a znovu překvapují. Stačí mít fotoaparát, který to zvládne; nemusí to být ty nejnovější, umí to např. i Nikony D80, D90, D200, D300, D700, D2X nebo D3X, zrcadlovky „K“ od Pentaxu a i ty od Olympusu, ale i řada jiných. Pokud nevíte, kde se tato funkce nachází, sáhněte po manuálu.

Rád do snímků mnohonásobných expozic přidávám pohyb. Stačí si vybrat objekt, namířit na něj fotoaparát, nastavit clonu v režimu priority clony (f/16 nebo f/22 na výpravnou expozici, f/4 nebo f/5.6 na monotematickou a f/8 nebo f/11 když „na cloně nezáleží“) a pak pořídit 3, 5, 7 nebo 9 expozic a přitom neustále pomalu hýbat fotoaparátem. Pokud fotografujete v manuálním režimu, nastavte i čas, jako byste to udělali v případě, že pořizujete normální fotografii, a následně prostě pořiďte několik expozic opět s drobným pohybem fotoaparátu. Fotoaparát už sám vezme všechny expozice a spojí je do jediného snímku.

Skoro všechny scény můžete fotit pomocí multiexpozice – i města.

Když je zataženo, svítí slunce, je čelní světlo nebo v některých případech i zadní, vždy můžete zkusit tuto techniku. Nejlépe se ale hodí pro scény, které jsou barevné a obsahují nějaký vzor.

Co se týče těch, kteří fotografují s fotoaparáty, které multiexpozice neumí – vy si holt budete muset počkat, dokud výrobci tuto techniku neuznají (a já věřím, že jednou tomu tak bude). Samozřejmě můžete sáhnout po Photoshopu a v něm spojit dohromady několik snímků. Prostě pořídíte třeba devět samostatných snímků a ve Photoshopu je umístíte do vrstev nad sebe a prolnete. Stejně tak můžete do fotografie přidat třeba měsíc. Vyfotíte měsíc a můžete ho vložit v podstatě do jakéhokoli snímku.

S FOTOAPARÁTEM a 200mm objektivem na stativu jsem se rozhodl zachytit oblast trávy a barevných květů (naznačena v obdélníku nahoře). S clonou nastavenou na f/22 pro maximální hloubku ostrosti jsem upravil expoziční čas na 1/80 sekundy a získal tak správnou expozici.

Stiskl jsem tlačítko spouště a získal jeden snímek (naproti nahoře). Je to zajímavá fotografie, ale já si řekl, že by to mohla být ideální příležitost pro mnohonásobnou expozici – přece jen se jedná o obrázek založený na barvách a vzoru. Navíc bylo zataženo a to je výborná příležitost k focení tohoto typu snímku. Nastavil jsem si, aby se výsledná fotografie složila z devíti expozic, a pak je všechny vyfotil. Vždy jsem jen trochu pohnul fotoaparátem. Během chvilky můj Nikon D300 data přechroustal a já dostal výsledný snímek (vpravo).

Obě fotografie: objektiv 200 mm, f/22, 1/80 sekundy

154 FILTRY, SPECIÁLNÍ TECHNIKY A BLESK

MNOHONÁSOBNÁ EXPOZICE 155

FOTOGRAFIE PO JAKÝCH TOUŽÍTE Kniha Naučte se exponovat kreativně odhalila stovkám tisíců čtenářů tajemství expozice ve fotografii. Bryan Peterson svým jednoduchým stylem vysvětluje vztahy mezi clonou a expozičním časem a ukazuje, jak získat správnou expozici i ve složitých podmínkách. Naučte se: • jaké nastavení clony zajistí nejlepší ostrost a kontrast, • jak rozostřit pozadí na fotografii, • jak vyfotit snímek ostrý od popředí až do nekonečna, • jak zmrazit nebo naopak zachytit pohyb, • kde měřit expozici při focení západu slunce a mnoho dalšího.

Třetí vydání knihy obsahuje nové fotografie a postupy. Také v něm najdete kapitolu o práci s bleskem a fotografování HDR snímků. Třetí vydání Naučte se exponovat kreativně je kniha, díky které přestanete fotit na „auto“ a začnete fotografovat takové snímky, po jakých jste vždy toužili.

Kniha je navíc klíčem k hodinám on-line videí, která si pro vás Bryan připravil jako bonus.

BRYAN PETERSON je profesionální fotograf, světově uznávaný lektor a autor bestsellerů jako Naučte se vidět kreativně, Naučte se fotografovat dobře, Naučte se používat expoziční čas kreativně, Expozice – problémy a řešení a mnoha dalších. Je také zakladatelem internetové fotografické školy The Perfect Picture School of Photography, jejíž českou verzi najdete na PPSOP.cz. Bryan žije v Chicagu.

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

DOPORUČENÁ CENA: 339 Kč KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK1403

ISBN 978-80-7413-320-6

9 7 8 8 0 7 4 1 3 3 2 0 6