Slezský se z Prahy vrátil s bodem

Hned ve druhé minutě se o první šanci utkání postarala Slavia. Petr Hronek vybojoval míč a nahrával pod sebe na nabíhajícího spoluhráče. Helebrand ale včasným zákrokem nebezpečí zažehnal. O minutu později mohl chybu v rozehrávce potrestat Tecl, Číž ale jeho střelu, naštěstí pro opavské, vykryl. Ve 13. minutě musel rozhodčí přerušit hru po obranném zákroku Tsykala. Ten v souboji utržil tržnou ránu v obličeji a musel odejít do útrob stadionu, kde byl ošetřen a následně se vrátil na hřiště. Hra se v průběhu prvního poločasu přelévala ze strany na stranu, více šancí a nebezpečných situací si ale vytvářela domácí Slavia.

Opavská obrana však veškeré náznaky soupeře dokázala odvracet. Ve 31. minutě se po centru Labíka dostal k hlavičce Hronek. Jeho zakončení ze záklonu však Číže ohrozit nemohlo. Slezský se ke svému náporu nadechnul v 37. minutě. Žádný z centrů však k brance nevedl. Ve 43. minutě měli největší šanci prvního poločasu domácí slavisté. Na Hronkův střílený centr si naběhl Tecl a dostal se ke střele. Jeho zakončení ale výborně vychytal připravený Číž.

Vstup do druhého poločasu vyšel lépe opavským, když v 51. minutě slavistické obraně unikal Vojtěch Hranoš, který v utkání zažil svůj debut v základní sestavě. Hranoš si střeleckou pozici vylepšil kličkou Bořilovi a zakončil. Jeho střela bohužel jen těsně minula domácí branku. O dvě minuty později svou šancí odpověděla Slavia. Střela Labíka ale naštěstí skončila jen na tyči opavské branky. V 54. minutě se do další příležitosti dostal Stanislav Tecl. Jeho hlavička ale Čížovu bránu minula. V 56.

SFC Opava SK Slavia Praha „B“

1:1 (0:0)

Branky: 90. Beran - 75. Kadlec

ŽK: 82. Pech - 62. Tsykalo, 64. Macháček, 82. Yunis, 90. Číž

Stejskal - Bořil, Kopečný, Pudil, Labík - Jurásek (67. Pudil), Planka (79. Kropáček), Hronek (79. Singhateh), Beran, Šubert - Tecl (79. Šmiga)

Číž - Helebrand, Janoščín, Tsykalo, Kadlec - Bílek, Rychlý, Šigut (74. Ščudla), Whiffen (74. Kopečný) , Rataj (61. Hranoš) - Yunis (89. Vincour) minutě se do obrovské šance dostal Rataj, který si výborně zpracoval přihrávku od Macháčka. Jeho zakončení z hranice velkého brankoviště Stejskalovu bránu minula jen o několik centimetrů. V 71. minutě se blýskl zákrokem, který zkrotil prudkou střelu střídajícího Pudila. V 75. minutě zahrávali Slezané přímý kop po faulu na Omaleho. K jeho exekuci se postavil Jan Kadlec a nekompromis- ní ranou k bližší tyči poslal Slezský do vedení. V nastaveném čase nabídnul Slavii rozhodčí možnost vyrovnat pomocí standardní situace. Slavia ji využila a vyrovnala tak utkání.

David Baier je v současné době asistentem trenéra Petera Hlinka a zároveň plní roli vedoucího mužstva. Jeho oddanost ke žlutomodrým barvám se ho drží již od dětství.

Davide, o tobě je známo, že jsi celoživotním a velkým fanouškem opavského klubu. Jak si užíváš práci na pozici asistenta trenéra a vedoucího mužstva u A-týmu?

„Když bych řekl, že se mi splnil sen, tak bych lhal. Ta- kový sen jsem totiž ani nikdy neměl. Nikdy jsem si ani nedokázal představit, že bych se mohl pohybovat u střídačky nebo na hřišti ve žlutomodrém dresu. Je to víc než splněný sen.“

Jak dlouho jsi součástí struktury klubu?

„Tuším, že v klubu končím čtrnáctou sezonu. Během svého působení jsem si prošel přes přípravky, kategorie

U6 nebo U8 až k dorostu, kde jsme chvíli působili společně s Romanem Westem. Čímž bych mu chtěl tímto poděkovat, za jeho důvěru v mou osobu a v mou práci. Ten si mě pak s sebou vytáhnul až na střídačku k A-tým. U áčka tedy končím druhou sezonu, ale v klubu jsem strávil sezon čtrnáct.“

Jaké to je stát se jako fanoušek svého klubu součástí realizačního týmu?

„Je to pro mě každým dnem obrovská zkušenost v rámci sportovního dění. Když se na to podívám zpětně jako fanoušek, tak jsem měl svou určitou představu o tom, jak fotbal v zákulisí velkého hřiště může fungovat. Z tohoto pohledu si to nesmírně užívám a dnes a denně čerpám a získávám nové a nové informace. Pohybuji se, ať už jako asistent nebo jako vedoucí mužstva, u týmu druhou sezonu, takže si troufnu říct, že již plno věcí znám. Velmi cenné zkušenosti jsou také z venkovních utkání, kdy jsem měl možnost se podívat na Letnou nebo na Andrův stadion v Olomouci. Člověk se pořád učí a zdokonaluje. Všechno to jsou pro mě ohromné zážitky jako pro fanouška. Mohl bych říct pro nedávného fanouška, ale já jsem tím fanouškem pořád a vždy budu.“

Jak vlastně vypadá takový běžný den asistenta trenéra a vedoucího týmu v práci?

„No, to je zajímavá otázka, jelikož bych se tak stejně ptal i já tři sezóny zpátky. Je to vlastně vcelku jednoduché. Když hráči mají dvoufázové tréninky, tak se bavíme někde okolo devíti až desíti hodin práce na stadionu. Jako asistent mám povinnosti na hřišti během tréninku, dále se chystají věci směrem k zápasu. Když hráči mají jen jeden trénink, tak na stadionu jsem zhruba od sedmi rána do jedné hodiny odpoledne. Obecně jsem na stadionu spoustu času, ale vůbec mi to nevadí. Strašně si to užívám.“

V nedávné době jsi se stal jednou z tváří videa v rámci poděkování ke dni otců.

„V prvé řadě bych chtěl uvést, že jsem měl velmi pozitivní odezvu od svého okolí k celému videu a jeho pojetí. Bylo emotivní, lidské a strašně se jim to líbilo. Moje osoba v tomto příběhu je pro mě další perličkou v rámci práce pro klub. Těší mě, že jsem schopný být v dění v klubu, pomáhat mu a být členem iniciativ, resp. akcí, které klubu dělá.“

Ve videu sis navíc zahrál se svým synem Damiánem.

„On to možná ještě neví, ale jednou tady bude hrát první ligu. (smích) To, že jsem měl možnost vzít ho s sebou na natáčení klipu, je něco extrémního ve všech myslitel- ných pozitivech. Jednou mu dám možnost vybrat si, co bude chtít v životě dělat. Je mi úplně jedno, co si vybere. Zda bude chtít být obránce, brankář nebo třeba útočník. Ale fotbal hrát bude (smích). To že se to spojilo dohromady a já seděl na místě, kde jsem sedával roky s tatínkem nebo dlouhodobě se svým bratrem Honzou, který je také celoživotní fanoušek našeho klubu a teď z pozice člena realizáku u áčka se svým synem, to bylo něco skvělého.“

Je něco, co bys chtěl říct závěrem k fanouškům?

„Fanoušci jsou pro každý klub nesmírně důležití a pro Opavu dvakrát tolik. Když jsem ještě na druhé straně barikády zažíval postupy, sestupy nebo finále poháru, tak jsem věděl, že moje podpora klubu je důležitá a že tím zároveň vyjadřuji souznění se svými milovanými barvami a klubem. Mrzí mě ovšem, že ne všechny informace, co fanoušci prezentují nejsou ověřené a nejsou pravdivé. Přál bych si, aby každý jednotlivec dbal na vyšší ověřování informací, které dále prezentuje. Když to ještě vezmu z druhé stránky, tak opavští fanoušci jsou cenění napříč celou ligou. Kamkoliv přijedeme, se na ně ptají a čekají, kolik jich přijede, protože ví, že právě oni vytvářejí atmosféru utkání. Za to jim patří obrovské díky.