4 minute read

VÍC NEŽ KNIHA

text DANIEL MACEK foto ARCHIV

Kniha Williama Gurnalla Křesťan v plné zbroji je výjimečná geniální výstižností prostřednictvím metafor, mimořádnou hloubkou duchovního vhledu autora a nadčasovostí. Do metafor přitom Gurnall používá obecně známé příklady ze života v tak jednoduché formě, že vždy přesně vystihne podstatu myšlenky, kterou chce sdělit.

Advertisement

dva díly pak v letech 1658 a 1662. Kromě dojmu, že text nepsal náš současník, ale někdo ze starší generace, čtenáře vůbec nenapadne, že by autor žil ve světě před 400 lety. Byl jsem překvapen, jak prakticky kniha pomůže s orientací v současných problémech křesťana, týkajících se jeho chození s Bohem.

William Gurnall: Křesťan v plné zbroji nakladatelství Samuel, 2017 204 stran

Přečtení knihy zanechává v člověku vědomí, že se křesťan neobejde bez plnosti porozumění toho, co obdržel v Kristu, když se zde mluví o Boží zbroji (šestá kap. Efezským je základním biblickým tématem knihy). Aby mohl křesťan žít vítězný život, aby rostl a v osobních zápasech postupně víc vyhrával, než prohrával, ať už vůči tlaku, který nepřítel vyvíjí k jeho zastrašení, nebo naopak vůči pokušení všeho druhu, potřebuje být vybaven. Potřebuje vědět, čím disponuje, a potřebuje s tím umět každodenně zacházet. Kniha vede k obezřetnosti a nově nabrousí vědomí, jak důležité téma to je. Mimořádná hloubka duchovního vhledu autora se nedá dobře popsat, ale čtenář si jí všimne. Je patrné, že autor musel mít hluboký osobní vztah s Bohem. Znalost Písma, se kterou rozebírá jednotlivá témata, a porozumění souvislostem čtenáře nadchne. Když apoštol Pavel mluví o šířce, hloubce, výšce a délce poznání Kristovy lásky, lze si rozměr tohoto porozumění alespoň přibližně představit.

Nadčasovost knihy pro mě vynikla v okamžiku, kdy jsem po přečtení její zhruba poloviny zjistil, že se William Gurnall, anglický spisovatel a anglikánský duchovní, narodil na počátku 17. století. Kniha poprvé vyšla v roce 1655, další

Charakterem jde spíše o praktickou učebnici – skládá se z kázání a přednášek, která autor odprezentoval během své kazatelské služby. Je rozdělena do témat: Křesťan je povolán do zbraně; Křesťanova zbroj; Podstata války a charakter nepřítele; Povzbuzení k ozbrojení se; Postavení, které je třeba v bitvě zaujmout. Musím souhlasit s komentářem C. H. Spurgeona: „Každá řádka je naplněna moudrostí, každá věta inspiruje.“ Z jediné autorovy myšlenky lze čerpat celý den, a přesto její potenciál zůstane nevyčerpán. Čtení knihy ve čtenáři vyvolá pocit, že dosud žil křesťanský život v polospánku. Pokud si někdo myslel, že už těžko objeví na své cestě s Bohem něco nového, tak ho tato kniha z jeho omylu vyvede. Může novým způsobem inspirovat k životu s Bohem – bez polovičatosti a kompromisů. David Wilkerson o ní řekl: „Vedle Božího slova jde nepochybně o nejdůležitější knihu, jaká kdy byla napsána.“

Kniha má burcující, ale hlavně budující charakter. Zaměřuje se na osobní vztah s Bohem a na čistotu a opravdovost. Při čtení je nutné počítat s určitou obtížností s orientací ve struktuře témat, ale určitě nejen proto je dobré si ji přečíst vícekrát.

Když komediant fušuje do teologie

„Takhle to dopadá, když komediant fušuje do teologie.“

Muzeum, kam stojí za to jít

DAVID NOVÁK

Jiří Suchý:

Klaun si povídá s Bohem Galén 2017

S tímto hodnocením knihy by se Jiří Suchý ztotožnil a vůbec by se za něj nestyděl. Je to podobné, jako když se naprostý herecký laik naučí roli na dětskou vánoční slavnost. Bylo by pošetilé čekat Cenu Thálie. Na druhou stranu ochotníci umí dělat divadlo srdcem. Stejně se pan Suchý teologicky doptává na Pána Boha. Ač neví, jak ho oslovit, chce si s ním povídat. Vehementně ho brání proti ateistům fanaticky obhajujícím svůj ateismus. Hádá se s ním, načež ho pokorně obdivuje. Sice mu nerozumí, ale to přece nevadí, když On je Deus omnipotens a on zase nějaký Jirka Suchý z Klatov. Kniha je protkaná otázkami bez odpovědí, odpověďmi bez otázek, umně vpletenými do krásné češtiny. Je to upřímný ponor do umělcovy duše, jenž se pokouší najít slovník moderního věřícího, nebo alespoň člověka, který svou víru hledá. Slovník, na kterém by se shodl jak typicky český něcista, tak i běžný „cebák“. Proto by si ji měl vzít do ruky ten i ten, aby si vzájemně porozuměli. Doporučuji, čte se jedním dechem. RADEK NOVOTNÝ ■

Politika, korupce a podvody

Jaroslav Kmenta: Prohnilí podcast vyrobilo Storylab Audio v režii Damiana Machaje

Pokud máte pocit, že o demokracii nelze přijít, nebo lze, ale jen skrze násilný převrat nebo vojenskou agresi, pak vězte, že to tak skutečně není. Demokracie se dá ukrást elegantním způsobem skrze zcela demokratické volby. Tuto realitu si uvědomíte, když posloucháte devítidílnou podcastovou sérii Prohnilí, kterou natočil investigativní novinář Jaroslav Kmenta. Kmenta mapuje prorůstání zločineckých praktik do nejvyšších pater naší politiky od doby nástupu Víta Bárty a Věcí Veřejných přes některé bývalé vysoké členy ODS až po současného prezidenta Zemana a bývalého premiéra Babiše. Během poslechu vám dochází, proč se tak moc někteří mocní včetně bývalého i současného prezidenta bojí médií a novinářů. Kmenta má svoje argumenty velmi pečlivě ozdrojované, nejedná se v jeho podání o nějaké konspirační teorie. Během poslechu jednotlivých dílů jsem si znovu uvědomil, jak může moc korumpovat, jak je třeba, aby v čele státu stáli lidé s pevným charakterem a jak je třeba se za naše představené modlit. Zvláštní je, že i když se na mnohé mocné toho tolik provalilo, stejně je lidé volí. S tímto fenoménem si občas neví rady ani Kmenta. Třeba na to přijdete vy, pokud si podcast poslechnete. Podcast najdete na adrese podcasty/seznam.cz/podcast/prohnilí/

DAVID NOVÁK ■

28. října 2022 bylo po několika letech otevřeno zrekonstruované vojenské muzeum na Žižkově. Expozice je rozmístěna na čtyřech podlažích a skládá se ze sedmi částí ukazujících naši (nejen) vojenskou historii. Na jednu stranu bychom byli rádi, kdyby podobná muzea vůbec neexistovala, protože za mnoha exponáty se skrývají konkrétní, často těžké příběhy. Na stranu druhou žijeme v padlém světě, a i proto dějiny nelze oddělit od menších či větších válek. Muzeum je jedním slovem úžasné. Snahou těch, kdo muzeum tvořili, byla co největší interaktivita. Návštěvník se postupně dostává nejen do labyrintu muzea, ale i do labyrintu českých dějin a chvílemi máte pocit, že se stáváte jejich součástí. Vše je skvěle popsané, vysvětlené, a to i v širších historických souvislostech, někdy doslova vstupujete do děje. Muzeum není uděláno pro ty, kdo milují zbraně a násilí, ale především pro ty, kdo mají zájem o historii. Zároveň si během prohlídky uvědomujete, že bez křesťanského kontextu naše dějiny nelze zcela chápat. Ano, zní to divně, když popisuji vojenské muzeum, ale zkuste se o tom přesvědčit na vlastní kůži. Zároveň se jedná o dobrou možnost, kam jít se staršími dětmi nebo s návštěvou z ciziny.