Page 1


ŽIVOTOPIS

Bc. Zuzana Krmelová Datum narození: 13.5.1988 Místo narození: Praha, ČR Občanství: Česká republika Nejvyšší dosažené vzdělání: Bakalářské

Kontaktní údaje

Telefon: +420 608327934 E-mail: zuz.krmelova@gmail.com Adresa: Zázvorkova 1998, Praha 5, 155 00

Praxe

2009-2010: DL Studio - architektonický ateliér se zaměřením na interiéry a drobné projekty - spolupráce při architektonických studiích interiérů - restaurace, kavárny, hotel, RD - spolupráce při tvorbě projektové dokumentace včetně dokumentace pro výrobu prvků interiéru 2011: Ph5 atelier - architektonický ateliér - spolupráce při tvorbě architektonických studíí - restaurace, RD - spolupráce při tvorbě projektové dokumentace pro provedení stavby Externí spolupráce: - Martin Krejzlík, filmový architekt - tvorba 3D modelů a vizualizací pro výrobu dekorací a konzultace - Stáňa Šlosserová, architektka zabývající se tvorbou interiérů - spolupráce při tvorbě architektonických studií interiérů - mateřská škola, RD - DL Studio - architektonický ateliér se zaměřením na interiéry a drobné projekty - externí spolupráce (tvorba modelů, kompletace projektů) Samostatná činnost: - tvorba vizualizací - grafická výpomoc - úprava dokumentů, grafika pro webové prezentace - architektonické studie - interiér RD Ostatní zkušenosti: - organizace přednáškového cyklu Czech Architecture Now na FA ČVUT - přednášky českých architektů se zaměřením na ideu, inspiraci a realizaci - chystá se navazující cyklus diskuzí českých architektů pod stejným názvem - spoluorganizace Beánie architektů na FA ČVUT - studentská akce u příležitosti křtu studentů prvního ročníku - účast na mezinárodním workshopu 2011 EMU Workshop Revitalisation of Prague housing estates na FA ČVUT

Vzdělání

1999-2007: Gymnázium Nad Kavalírkou, Praha (maturita) 2007-2010: Bakalářské studium, Fakulta architektury, ČVUT (Bc.) - ateliér Ing. arch. akad. arch. Antonína Jeníčka - ateliér Doc. Ing. arch. Karla Fořtla Csc. - ateliér Doc. Ing. arch. Patrika Kotase 2010-2012: Navazující magisterské studium, Fakulta architektury, ČVUT - ateliér Ing. arch. Petra Suskeho - ateliér Prof. Ing. arch. Karla Maiera

Certifikáty, soutěže

2009: Certificate Of Competion Autodesk 3Ds Max 2009 EN 2010: Certificate Of Competion Autodesk Revit Architecture 2010 2010: Zvláštní uznání poroty - Soutěžní workshop, Návrh interiéru kavárny Carbon při VŠCHT - spolupráce Anna Vinklárková 2011: Bez ocenění - Soutěž “Města bez smogu” - Návrh prvku pro veřejný prostor z betonu Active TX

Znalosti a dovednosti Jazykové znalosti: - Angličtina - středně pokročilá - Němčina - mírně pokročilá

Software: - MS Office - Autodesk AutoCAD, 3Ds Max, Revit Architecture, Impression - Adobe Flash, Photoshop, InDesign, Illustrator - Google Sketchup; Artlantis

Zájmy

Architektura: V poslední době se orientuji především na urbanismus - chtěla bych se mu věnovat ve své diplomové práci (s orientací na budoucnost sídlištních celků 2.pol. 20.st.) a ráda bych se věnovala organizaci městských prostorů i ve své budoucí profesní praxi. Divadlo: Zejména rekreačně, pasivně Hudba: Aktivně - zpěv


ŠKOLNÍ PRÁCE Fakulta architektury ČVUT


schém

Terasové domy NEBUŠICE 2008/09 - ATBS - ateliér Doc. Ing. arch. KARLA FOŘTLA CSc. Domy se nachází na jižním svahu v Praze Nebušicích. Příjezdová komunikace je navržena nahoře, odtud je svedena do garáží, které jsou z části pod úrovní svahu. Komunikace je tak oddělena od obytné části. Každému domu náleží 1 garáž se dvěma parkovacími místy. Z garáží je přístup k verikální komunikaci - schodům a šikmému výtahu.

ATBS doc. Ing. arch. Karla Fořtla, CSc. FA ČVUT 2008/2009

TERASOVÉ DOMY Nebušice

ATBS doc. Ing. arch. Karla Fořtla, CSc. FA ČVUT 2008/2009

TERASOVÉ DOMY Nebušice

ATBS doc. Ing. arch. Karla Fořtla, CSc. FA ČVUT 2008/2009

ATBS doc. Ing. arch. Karla Fořtla, CSc. FA ČVUT 2008/2009 TERASOVÉ DOMY Nebušice TERASOVÉ DOMY Nebušice

pohledy 1:100 pohledy 1:100

řezy 1:100

schéma

Obývací pokoj a kuchyňský kout jsou dostatečně prosluněny a zároveň chráněny případným užitím žaluzií. Odtud je také přístup na terasu. V zadních neprosluněných částech se nachází provozní místnosti a vinný sklípek. Ve vrchním, klidovém podlaží najdeme ložnice, pracovnu a relaxační galerii s přístupem na terasu

garáže 1:1001:100 garáže

Spodní terasa je částečně chráněna od komunikace dispozicí vstupního podlaží, na terase v prvním patře najdeme květníky s vegetací, které vytváří přirozenou bariéru.

půdorysy 1:100

Nejedná se o klasický terasový dům, ale spíše rodinné dvoupodlažní domy, zasazené do terénu. Jejich vzájemné posunutí a terénní úpravy vytváří pro každý dům volnou terasu v přízemí. V druhém podlaží je přístup na terasu vytvořenou prvním podlažím a také na zadní terasu se žebříkem pro případnou údržbu vegetace na střeše.

ATBS doc. Ing. arch. Karla Fořtla, CSc. FA ČVUT 2008/2009

TERASOVÉ DOMY Nebušice

ATBS doc. Ing. arch. Karla Fořtla, CSc. FA ČVUT 2008/2009

e

ATBS doc. Ing. arch. Karla Fořtla, CSc. ATBS doc. Ing FA ČVUT 2008/2009

TERASOVÉ DOMY TERASOVÉ Nebušice DOMY Nebušice

ATBS doc. Ing. arch. Karla Fořtla, CSc. FA ČVUT 2008/2009

TERASOVÉ DOMY Nebušice

ATBS doc. Ing. arch. Karla Fořtla, CSc. ATBS doc. Ing. arch. Karla Fořtla, CSc. FA ČVUT 2008/2009


VELESLAVÍN - Zastávka městské železnice 2008/09 - ATOS - ateliér Doc. Ing. arch. Patrika Kotase - konzultanti: Ing. arch. Jan Malec, Ing. arch. Karel Hájek URBANISMUS Zastávka ve Veleslavíně bude jistě důležitým dopravním uzlem (stýká se zde tramvaj, železnice a metro) a tudíž i orientačním bodem ve svém okolí. Takový bod je v této oblasti velmi důležitý.

řezopohled západní

řezopohled východní řezopohled západní

ATOS doc. Ing. arch. Patrika Kotase FA ČVUT 2008/2009

VELESLAVÍN - Zastávka městské železnice

2.NP (úroveň lávky)

ATOS doc. Ing. arch. Patrika Kotase FA ČVUT 2008/2009

1.NP (úroveň Evropská)

VELESLAVÍN - Zastávka městské železnice železnice VELESLAVÍN - Zastávka městské VELESLAVÍN - Zastávka městské železnice

ATOS doc. Ing. arch. Patrika Kotase

pohled severní

ATOS doc. Ing. arch. Patrika Kotase FA ČVUT 2008/2009 ATOS doc. Ing. arch. Patrika Kotase FA ČVUT 2008/2009 1.NP (úroveň Evropská)

ATOS doc. Ing. arch. Patrika Kotase FA ČVUT 2008/2009

pohled severní

řezopohled západní

VELESLAVÍN - Zastávka městské železnice VELESLAVÍN - Zastávka městské železnice pohled severní

PROSTOR Zde v této situaci je zobrazena jedna z variant využití vzniklého prostoru před zastávkou. Hlavním motivem jsou veká schodiště na sednutí v kombinaci s rampami a klasickými schodišti. Dále je zde užito vodních ploch a keřové výsadby v oddělených prostorech. Objektem, který osvěžuje tento prostor, je posezení na vodní ploše pro využití kavárny nebo jiného občerstvení.

ATOS doc. Ing. arch. Patrika Kotase FA ČVUT 2008/2009

1.PP (úroveň podchodu)

KŘIŽOVATKA Dalším problémem, s kterým jsem se potýkala je nynější stav křižovatky Evropské s Kladenskou a Vokovickou ulicí. Vytvořila jsem zde optimalizované přechody a celou křižovatku dopravně upravila.

řezopohled východní

Dva obytné celky po obou stranách Evropské třídy spojuji jednoduchou lávkou, procházející navrženým objektem. Vzniká tak plynulejší propojení a Evropská přestává být bariérou. Z lávky se dá samozřejmě sestoupit k tramvajové zastávce, kterou jsem posunula blíže k dráze, oproti nynější situaci.

řezopohled východní

Vzhledem k situaci ve Veleslavíně, kde převažuje funkce obytná jsem se rozhodla vytvořit u zastávky obchodní zónu a zároveň zónu relaxační v podobě přednádražního prostoru.


VELESLAVÍN - Zastávka městské železnice 2008/09 - ATOS - ateliér Doc. Ing. arch. Patrika Kotase - konzultanti: Ing. arch. Jan Malec, Ing. arch. Karel Hájek

řezopohled východní řezopohled západní pohled severní

řezopohled východní řezopohled západní pohled severní

řezopohled západní pohled severní

Zastávka je od slova ZASTAVIT (SE). Proto je potřeba vytvořit u zastávky prostory tak, aby se zde člověk rád zastavil a věnoval tomuto místu pár chvil. Prostor je ohraničen dvěma protilehlými křivkami a obsahuje několik taktrochu oddělených postor. Paprsčité uspořádání v sobě odráží samotnou halu, jejíž příčle díky přetáčení vytvářejí podobné paprsky. Přednádražní prostor by měl být stejně atraktivní také z hlediska okolí a neustálé přítomnosti lidí. Lidé mohou pozorovat lidi jak v hale, tak v budově, kde díky prosklení komunikací můžeme neustále vnímat jistý pohyb lidí.

řezopohled východní

OBJEKT Objekt je vznikl spojením budovy, jakožto hlavního komunikačního jádra, s halou, jakožto samotnou zastávkou. Každý objekt má proto poněkud odlišný charakter, ikdyž půdorysné křivky jsou příbuzné.

ATOS doc. Ing. arch. Patrika Kotase FA ČVUT 2008/2009 ATOS doc. Ing. arch. Patrika Kotase FA ČVUT 2008/2009

VELESLAVÍN - Zastávka městské železnice VELESLAVÍN - Zastávka ATOSměstské doc. Ing. arch. železnice Patrika Kotase FA ČVUT 2008/2009 VELESLAVÍN - Zastávka městské železnice

ATOS doc. Ing. arch. Patrika Kotase FA ČVUT 2008/2009

VELESLAVÍN - Zastávka městské železnice


ROCK KLUB Kajetánka

ROCK KLUB Kajetánka

2009/10 - ATBP - ateliér Doc. Ing. arch. Karla Fořtla Csc. - konzultant: Ing. arch. David Belko

ATZBP doc. Ing. arch. Karla Fořtla, CSc. FA ČVUT 2009/2010 POHLED

ROCK KLUB Kajetánka

ATZBP doc. Ing. arch. Karla Fořtla, CSc. FA ČVUT 2009/2010

1. NP (1:200)

ROCK KLUB Kajetánka

ROCK KLUB Kajetánka

ROCK KLUB Kajetánka ATZBP doc

Vycházela jsem z původní idei pěchotního srubu. Surový beton a masa materiálu dodávají rockovému klubu patřičné prostředí. Rocková hudba by se v tomto prostředí měla cítit jako v garáži, kde většina rockových skupin začíná. Čistý beton a patřičné doplňky. Sklobeton a samozřejmě světla.

ROCK KLUB Kajetánka

ATZBP doc. Ing. arch. Karla Fořtla, CSc. FA ČVUT 2009/2010

ROCK KLUB Kajetánka

Do povahy parku nechci nijak výrazně zasahovat, proto je objekt částečně zasazený do zvedajícího se terénu. Zeminu z výkopu využiji k zasypání objektu pro zachování zelených ploch. Zemina bude také dobrou zvukovou izolací. Střecha je přístupná, včele je opatřena zvýšenou atikou. Klub má společné zádveří s kavárnou, v létě bude mít kavárna otevřený vstup z parku. Čelní fasádu můžeme rozdělit do tří částí - klub, zádveří a kavárna. Proto se průčelí mění od čistého betonu přes sklobeton k otevřené skleněné fasádě kavárny. Prvky luxfer jsou užity i v interiéru klubu, který je řešen jako dvoupatrový s ochozem nad podiem.

ROCK KLUB Kajetánka

ATZBP doc. Ing. arch. Karla Fořtla, CSc. FA ČVUT 2009/2010

Okolí klubu je t.č. zastavěno dočasnými objekty a jedním samostatně stojícím bytovým domem. Pro tyto objekty jsem v návrhu nenašla využití. V této části je terén prakticky rovinný, proto jsem se zde rozhodla vytvořit volnější parkovou plochu s nízkým stromovím. Stávající rotunda se stává těžištěm a orientačním bodem prostoru. Navrhuji zde místo s možností spočinutí, nabízí se zde možnost kulturního nebo sportovního vyžití. Z tohoto důvodu sdružuji klub s menší kavárnou s výhledem do parku.

1. PP (1:200)

ATZBP doc. Ing. arch. Karla Fořtla, CSc. FA ČVUT 2009/2010 ŘEZ (1:200)

Rockový klub se nachází v části Kajetánky, která je z přírodního hlediska velkým bohatstvím. Najdeme zde velkou zalesněnou plochu, která trpí neudržováním. Navrhuji proto revitalizaci parku s vyzdvižením důležitých bodů krajiny a jejich propojení. Jedná se především o kaskádu malých vodních ploch a několika památek. Z hlediska povahy parku volím křivkové tvary cest s rovnými úseky zkratek. I Samotný klub se drží jedné z těchto křivek, která kopíruje systém vrstevnic. V okolí vysokoškolských kolejí chybí prostor pro trávení volného času. Hudební klub a jeho okolí tento prostor zajišťuje.

ATZBP doc. Ing. arch. Karla Fořtla, CSc. FA ČVUT 2009/2010

ATZBP doc. Ing. arch. Karla Fořtla, CSc. FA ČVUT 2009/2010

1. PP (1:200)

ATZBP doc. Ing. ar


KLUB CARBON 2010/11 - SOUTĚŽNÍ WORKSHOP (SPA FA ČVUT) - spolupráce: Anna Vinklárková - ZVLÁŠTNÍ UZNÁNÍ POROTY Ústředním motivem návrhu je stěna proti vchodu do kavárny, kde je zapuštěná vitrína, periodická soustava prvků abstrahovaná na jednotlivá podsvětlená políčka, v kterých se skrývají předměty s prvky spojené. Některé prvky se však z vitríny vytratily a vydaly se na cestu po interiéru (z různě velkých „kostiček“ je postaven bar, zajišťují osvětlení, „vykousaly“ židle, rozsypaly se všude po podlaze, schovávají se za průvlaky a některé utíkají až ven, říci studentům o těch uvnitř a tím vytváří logo new CARBON). Prostor kavárny jsme se snažili co nejvíce vyčistit a zjednodušit, v ideální variantě přesouváme záchody do „šatny zaměstnanců“, srovnáváme výškové úrovně kavárny, baru a prostoru původních záchodů (tento prostor využíváme jako zázemí), přidáváme další světlík a o 30 cm rozšiřujeme vstupní chodbu (v úseku od dvou schůdků k baru, v místě příčky původní předsíňky záchodů), to je varianta ideální, v případě technické a finanční náročnosti lze samozřejmě některou změnu vypustit. Zazděnou místnost prozatím ponecháváme, jak je, může být případně využita v další fázi. Vedení technického zařízení zachovávám co nejvíce tak, aby se daly použít původní prostupy. Kromě topení umístěného v lavicových boxech zachováváme jeho vedení s předpokladem výměny otopných těles. Výdechy se objeví pod lavicí a pod vitrínou v její střední části Prostor jsme se snažili co nejvíce zesvětlit, většina povrchů je bílá nebo světle šedá s akcenty černé, vše zpříjemňujeme teplými barvami osvětlení. Nábytek je subtilní (černá, bílá, chrom, průhledné barevné krychle), přemístitelný (kromě baru, lavice a vitríny). Vzhledem k akustické pohodě vytváříme snížený podhled mezi průvlaky, který navrhujeme z hmoty na bázi polyuretanu s motivem pyramid nebo krychliček v šedé barvě. Různé prvky osvětlení ovládané po skupinách umožňují různé režimy (den, večer, promítání, intimnější atmosféra, jasné světlo na) Návrh není striktní, tvar a barevnost prvků jsou jasné, ale jejich počet, velikost a umístění jsou veličiny proměnlivé, je to hra tvarů v prostoru, která pokračuje a dostává smysl až s užíváním.


MODULOVÉ BYDLENÍ 2010/11 - ATSS - Ateliér Doc. Ing. arch. Petra Suskeho - konzultant: Ing. arch. Marek Tichý Úkolem bylo vytvořit modulový dům po vzoru Le Corbusiera se zadaným vnitřním modulem 7,2 x 7,2 x 5,2m. SITUACE: Místo zanedbané pláně plné náletové zeleně bylo třeba vytvořit kultivované místo pro ozdravění sídlištního prostředí. Došlo k odstranění nehodnotných stromů a k systematickému osázení nových, dále byl vytvořen systém parkových cest pro snadnější užívání a orientaci v prostoru. ZPEVNĚNÁ PLOCHA S FONTÁNAMI má svou otevřeností a čistotou lákat kolemjdoucí. Pro zklidnění rušné Opatovské a pro snadnější přístup byly vytvořeny nové PŘECHODY pro chodce. Společnou pavlač jsem pojala jako vnitřní domovní ULICI, jako místo k setkávání a setrvávání. V jednotlivých “zálivech” navrhuji aktivity, které funkci ulice podpoří. Ústředním motivem celého konceptu se stává další typ veřejného prostoru, kterým je PARK. V tomto případě tedy park “na výšku”, vertikální park, který je pojednán vesměs jako zpevněná plocha s rozsáhlými květináči, které vytváří potřebnou vrstvu půdy pro rostliny v nich. Obě stěny jsou pokryté vertikální zahradou a stéká po nich malý “vodopád”, který zároveň zavlažuje vertikální zahradu a stromy v parku umístěné. Květináče jsou tvoŕeny vždy tak, aby vytvářely plochy k sezení. Celým parkem prochází točitá schodiště, která jsou alternativou ke komunikačnímu jádru naproti parku. Parkem můžeme projít až do 4. NP, z kterého se pak komunikačním jádrem na sportovní plochu na střeše. Najdeme zde malou in-linovou dráhu, exteriérové posilovací stroje a multifunkční hřiště. Vše je doplněno drobnou vegetací s několika stromy. Mimo bydlení najdeme v domě i jiné aktivity. Mimo buněk, přidružených k aktivitám v “ulici” (např. knihovna), zde najdeme volně přístupné buňky PARTERU - restaurace, kavárna, komerční plochy, salon. S kavárnou a restaurací jsou nenápadně svázány funkce, sloužící lidem “uvnitř”. Jedná se o DĚTSKÝ KOUTEK pro “odložení” dětí a HUDEBNA pro podporu kulturního života v domě. Hudebnu je možno pro veřejné produkce propojit s restaurací, nutné je pak oddělení od jádra domu.

Pro příklad jsem navrhla 1 vzorový byt - 1(2)+kk - ložnice je oddělena pouze zvýšeným podlažím. V prostoru výšky 5,2 m se bylo třeba inspirovat Loosovým RAUMPLANEM. Sousední buňka se dá využít jako soukromá zahrada, která je otevřena ven a uzavřená do “ulice” kvůli nutnosti udržení mikroklimatu.


LUŽINY 2050 - “OPEN CITY” 2010/11 - ATU - Ateliér Prof. Ing. arch. Karla Maiera - konzultanti: Ing. arch. Jakub Vorel PhD., Ing. arch. Veronika Šindlerová

DOPRAVA Lužiny jsou součástí pražského sídlištního celku Jihozápadní město, které je jedním z časově posledních sídlišť v Praze. Vyvíjelo se jako rychlodráhové město na ose metra, což přináší místu výbornou dostupnost do centra. Jihozápadním městem prochází Radlická radiála, která, ač není v současné době dokončena, propojuje místo skrze automobilovou dopravu jak s centrem, tak také s městským okruhem. Lužiny jsou tedy v dobrém kontaktu jak se zbytkem Prahy, tak také s jejím okolím. ÚSES Kontakt s přírodou je pro toto sídliště jedním z největších pozitiv. Centrální park Jihozápadního města je srdcem sídliště a navazuje na přírodní oblasti Prokopského a Dalejského údolí, které jsou součástí celopražského systému přírodního bohatství. Uvnitř celku Jihozápadního města najdeme také významné regionální centrum Řepora. JIHOZÁPADNÍ MĚSTO Jihozápadní město vzniklo na modelu rychlodráhového města na ose prodloužení metra B - Nové Butovice, Hůrka, Lužiny, Luka, Stodůlky a Zličín. Původní osadou v centru Jihozápadního města jsou Staré Stodůlky s dominantou kostela sv. Jakuba Většího. Zakomponováním této zástavby do celku sídliště si udržuje místo i jistý nádech tradice. Vzhledem k výše zmíněným okolnostem má Jihozápadní město velký potenciál a dále se rozvíjí skrze množství developerských projektů. Největším takovým projektem v současné době je projekt Západního města, který by měl být expanzí celého sídlištního celku směrem na západ. V plánu je také prodloužení trasy metra s odbočkou ze stanice metra Stodůlky.


LUŽINY 2050 - “OPEN CITY” 2010/11 - ATU - Ateliér Prof. Ing. arch. Karla Maiera - konzultanti: Ing. arch. Jakub Vorel PhD., Ing. arch. Veronika Šindlerová Sídliště je unikátní svým uspořádáním do rondelů, které měly tvořit komunitní zázemí. Vzhledem k jejich velikostem však není tento záměr zcela naplněn. Zároveň tento systém přináší hrozbu separace etnických nebo sociálních skupin v rámci jednotlivých rondelů. Rondely na severní straně se svou velikostí více blíží ideálu komunity, navíc jsou vnímány pozitivně díky kontaktu s centrálním parkem. Tento odlišný charakter dvou částí sídliště (sever - jih) přináší problém nedostatečné vzáj. komunikace. Ve středu mezi severní a jižní částí sídliště (a zároveň také mezi dvěma stanicemi metra) se nachází volný pás nepříliš udržované zeleně bez zvláštní funkce (“psí louka” - prostor, vzniklý původně plánovaným nadzemním vedením metra). Zastavění tohoto prostoru (vytvoření centrální urbánní osy) je pro návrh klíčové - umožňuje několik řešení v jednom: - umožní rondelům na jižní straně integraci do celosídlištního systému - skrze tuto integraci se sobě přiblíží obě strany sídliště - umožní propojení stanic metra s návazností na sousední sídlištní soubory - přinese nové pracovní příležitosti a doplní nedostatečnou veřejnou vybavenost Urbánní osa vytváří největší koncentraci aktivit právě v prostoru mezi stanicemi metra - směrem ven se zástavba pozvolna drobí a je naplněna spíše administrativou než typicky městotvornými funkcemi

SILNÉ STRÁNKY + dobrá dostupnost do centra Prahy + návaznost cyklostezek na městský systém + dostatek vzdělávacích institucí + velká nabídka a dobrá dostupnost míst ke každodenní rekreaci SLABÉ STRÁNKY - přítomnost prostorových bariér - nedostatečné spektrum služeb v lokálních centrech - nízká nabídka prac. míst v území - jednotný standart bydlení - nedostatečná hierarchie prostorů - separace funkcí v území

Dalším klíčovým bodem je pak vestavba nízkých objektů do prostoru “vnitrobloků” a tím rozdělení velkých celků do menších komunit. U stávajících objektů počítá návrh s výškovou regulací na původně plánovaných 9 podlaží (8 obytných + přízemí).

PŘÍLEŽITOSTI * * * * HROZBY

“OPEN CITY” - MĚSTO OTEVŘENÉ: - LIDEM: - OKOLÍ: Důležité je vytvořit prostředí pro Sídliště by mělo komunikovat se sousedfungující soužití různých skupin lidí stvím a neztratit svou výhodnou návaznost a především zabránit hrozbě jejich na celé město. segregace. - RŮZNÝM AKTIVITÁM: Je třeba umožnit zpestření funkcí v místě. V roce 2050 počítám s nutností soběstačnosti jednotlivých menších územních celků.

- PŘÍRODĚ: Příroda je pro toto sídliště velmi významná. Rozvojem sídliště by se neměla tato stránka výrazně poškozovat. Naopak je třeba podpořit kvalitní prostředí pro rekreaci v zeleni.

! ! ! ! !

Vzhledem ke stanoveným trendům pro rok 2050 se předpokládá oslabení individuální automobilové dopravy, hlavní vnitrosídlištní komunikace (která i v současné době slouží hlavně místním obyvatelům) tak může počítat se zklidněním a integrací do hlavní urbanní osy sídliště. Na ostatních, obytných komunikacích je omezen provoz jen pro bydlící bez možnosti dlouhodobého parkování, k tomu pak slouží parkovací domy v pěší dostupnosti. Také lidé se budou mnohem více snažit o vlastní soběstačnost - proto je zde počítáno s dílnou a políčky pro drobné zemědělství.


LUŽINY 2050 - “OPEN CITY” 2010/11 - ATU - Ateliér Prof. Ing. arch. Karla Maiera - konzultanti: Ing. arch. Jakub Vorel PhD., Ing. arch. Veronika Šindlerová


LUŽINY 2050 - “OPEN CITY” 2010/11 - ATU - Ateliér Prof. Ing. arch. Karla Maiera - konzultanti: Ing. arch. Jakub Vorel PhD., Ing. arch. Veronika Šindlerová Změnou je propojení vnitrosídlištní komunikace v rámci urbánní osy v celé své délce. Provoz aut je omezen pouze na tyto vnitrosídlištní komunikace. Garážové domy jsou umístěny v docházkových vzdálenostech a pojízdné chodníky slouží jen bydlícím bez možnosti dlouhodobého parkování. V rámci urbánní osy je zavedeno parkování podélné i kolmé s omezeným časem zastavení. Nutná je revitalizace předzahrádek a jejich přesunutí do osobního vlastnictví. Tyto předzahrádky jsou na jižních stranách zvětšeny, aby přinášely možnost pro vyžití majitelů. Hierarchie míry soukromí je zajištěna zachováním “hradeb” a novými vestavbami v jižních blocích.

LEGENDA :

LEGENDA :

LEGENDA :

LEGENDA :

občanská vybavenost

Funkce, které jsou v současné době náplní center při stanicích metra musely být rozmělněny do nové zástavby urbánní osy. V centrech tak zůstává obchod pro každodenní nákupy, úřední funkce (pošta), drobné zdravotnické organizace a knihovna. Nově je v centrech umístěn hotel a společenské a kulturní centrum. V centrální ose jsou podpořeny funkce parterové, podporující život ve veřejném prostoru. Čatso jsou komerční funkce doplněny administrativou a bydlení - především mezi stanicemi metra pak vzniká “multifunkční skladba”, která by měla fungovat v celém průběhu dne.


LUŽINY 2050 - “OPEN CITY” 2010/11 - ATU - Ateliér Prof. Ing. arch. Karla Maiera - konzultanti: Ing. arch. Jakub Vorel PhD., Ing. arch. Veronika Šindlerová Urbánní osa by měla nabízet dopnění funkcí stávajících center, které procházejí částečnou proměnou. Tvoří ji vesměs nové objekty a rozděluje ji zklidněná komunikace s integrovanou cyklostezkou. Vozovka by měla být výškově srovnána s chodníkem a oddělena pouze povrchem a patníky. Parkování je zde časově omezeno. Jižní strana zástavby tvoří pevnou hranu s promenádou s převážně komerčními funkcemi v parteru. Naopak severní strana zástavby je rozdrobená a poskytuje výhledy do centrálního parku; měla by vytvářet prostory klidnější s možností posezení a vonočasového vyžití. Uprostřed urbánní osy v prostoru mezi rondely vzniká nová budova střední školy a prochází tudy zelený pás s parkovou úpravou, který pokračuje dále do centrálního parku. Zimní stadion je v rámci návrhu nevyhovující a je nahrazen víceúčelovou sportovní halou. Nově přistavěné objekty jsou v centrální části maximálně 6ti podlažní, k okrajům sídliště se zástavba rozvolňuje a zvyšuje. V rámci posílení orientace v prostoru jsou navrženy dominantní budovy v blízkosti zastávek metra.


LUŽINY 2050 - “OPEN CITY” 2010/11 - ATU - Ateliér Prof. Ing. arch. Karla Maiera - konzultanti: Ing. arch. Jakub Vorel PhD., Ing. arch. Veronika Šindlerová OBYTNÁ ULICE (pohled směrem k fontáně) V superblocích díky pojízdným chodníkům vzniká skoro až vesnické prostředí, které vytváří pocit naprostého bezpečí a svobody. Díky nízkým vestavbám se člověk více ztotožňuje s místem. Pocit anonymity se tak vytrácí, člověk cítí přítomnost okolo sebe a lidé z okolních domů se cítí být skutečnými obyvateli.

POHLED Z POCHOZÍHO TUBUSU METRA (pohled směrem ke stanici metra Lužiny) Směrem “ven z města (ven z Lužin) se aktivity zásadně proměňují. Stejně tak se proměňuje zástavba, která se rozpadá a plynule přechází do centrálního parku - hlavního ohniska rekreace. Tubus metra je zpřístupněn lidem pro snažší návaznost do sousedních Nových Butovic, kde se nachází radnice Prahy 13. Vede tudy také cyklostezka.


2011/12 - EMU WORKSHOP IN PRAGUE (FA ČVUT) - spolupráce: Claudiu Forgaci, Cheng Hsien Lee, Mengdi Guo How comes that an estate that is just 3.5 km away from the center of Prague, well positioned in an exceptional natural context is socially declining, with an increased rate of population aging, reduced attractivity and lack of equipments? This type of neighborhoods were conceived as vertically densified buildings distantly positioned into a large green landscape. But where is this landscape? How comes that people use it only for parking and functional purposes, that they don’t enjoy and take care of it? Maybe one of the reasons is that the road, as it is now, discourages the use of this landscape, it fragments it… What if, instead of keeping the existing road profile, we blend its surface with its surroundings, extend and ‘blur’ it’s edges, transform it into pavement, thus creating a public space that rather encourages walking than car usage? The second layer of the proposal represents the connection among main outer green features, thus being defined as the green structure of the neighborhood. The purpose of these two surfaces, mainly concentrated on the previous main road structure and existing centers, is to make people walk and use public space, both for their needs and leisure. Most part of the public activities and centers are concentrated where these two layers overlap, having two qualities at the same time. But making this walkable platform/floor for the neighborhood is not enough. New types of activities are proposed in order to make people use it: new small-scale pavilionar buildings inserted in public spaces – ‘corner’ shops, workshops etc.; new buildings are added next to the main ‘road’ infrastructure and the largest housing blockes in order to bring the street to a human scale, provide spaces for new commercial activities, provide parking facilities to reduce parking on the streets. But what about the private? Courtyards are the units for defining smaller communities. By restricting and taking car traffic out of these areas and by delimiting them, social interaction among people around the same courtyard is encouraged. Therefore the proposal defines a new landscape for the estate, spatially redefines smaller communities, makes the estate attractive by introducing new local activities (small-scale commerce, leisure, sports etc.), but at the same time taking advantage of surrounding opportunities (bicycle tracks – sports; mental hospital – park,culture; botanical garden; Vltava valley – panorama, sports activities, visual connection with the city center).


MimoĹĄkolnĂ­ projekty


Montesori školka 2011 - Spolupráce: Stáňa Ślosserová

RD Chuchle


RD Smíchov 2011 - Studie interiéru


RD Smíchov 2011 - Studie interiéru

Portfolio Architektura&Urbanismus  

Portfolio školních a mimoškolních prací - především studie interiérů, budov a urbanistických koncepcí.

Advertisement