Page 1


REVITALIZACE A ZATEPLENÍ FASÁDY OBJEKTU èp. 99, námìstí Jana z Dražic Roudnice nad Labem Má práce by měla předně dokumentovat cestu. Přestože je středem mého zájmu hlavně jeden dům, hledání je obecné. Autorské řešení jednoho zadání s pokud možno komplexním pohledem na problematiku. Jan Zrzavý | Ateliér Kuzemenský & Synek ATRN | letní semestr 2014 | FA ČVUT Praha


Zadání Tématem práce jest: Kompletní obnova fasády domu a řešení všech jejích konstrukčních detailů - návrh komplexních opatření ke snížení energetické náročnosti budovy - návrh renovace esteticky významné fasády historického objektu „ …aneb fenomén zateplování obecně, z pohledu architekta “ Studium možných přístupů k zadání na konkrétním případě domu č.p. 99, nám. Jana z Dražic v Roudnici nad Labem. Jedná se o typický meziválečný obchodní dům firmy Baťa.

Zadání konstrukčního projektu. Téma se vyvíjelo postupně. Bylo nutné si průběžně ujasňovat, o čem to vlastně mluvím. Motivací konstrukčního projektu bylo vskutku „vykrývání světlých míst“, tedy témat, která mě během studií zajímala, ale nestihl jsem si v nich prohloubit zkušenosti. V tomto případě to měla být práce s detailem fasády, resp. pochopením jak fasádu konstruovat. Návrh konstrukce ale chápu až jako pozdější úsek cesty. Nejdříve se chci ptát „PROČ“, až poté teprve „JAK“, u tohoto domu navíc určitě také „JAK MOC“… Je to děj zhmotňování všech úvah technické/duchovní, materiální/ideové podstaty. Výsledkem rozhodování a kompromisů, někde ke konci pokládání si otázek. Stanovil jsem si tedy dílčí cíle úlohy, které bych chtěl zohlednit.

Návrh konstrukce fasády vychází ze dvou přímých požadavků: 1) Požadavek na tepelně izolační vlastnosti pláště budovy – úspora energií a tedy ekonomika pro vozu objektu, jako hlavní cíl revitalizace. Součástí návrhu je celkové zamyšlení/schéma energetického hospodaření objektu, které kvalitní konstrukčně-technické řešení fasády výrazně ovlivňuje. 2) Požadavek na zachování estetických kvalit historicky cenné architektonické památky - nalezení míry energeticky úsporných opatření tak, aby dílo neztratilo svou tvář a tedy historickou výpověď. Pověstné firmitas a utilitas spolu přímo souvisí. Není přece větší kvality domu, dokáže-li důstojně a času navzdory, plnit své poslání - setrvávat živým. Je to trvání skrze zachování užitnosti. Jsem přesvědčen, že budoucnost tohoto Baťi velmi souvisí s rentabilitou jeho provozu – vzhledem k místu i jeho obecnému významu, o něž se bohužel nedá opřít. Téma tímto sleduje obecný trend současnosti v zateplování, který je nutno brát velmi zodpovědně vzhledem k ohromné míře v jaké se uskutečňuje. Vždy je třeba individuálních a pokud možno co nejkomplexnějších řešení specifických zadání týkajících se architektury. Z pozice architekta jsem znepokojen masivní aplikací konstrukčních schémat, kdy je architektura druhořadá. Dochází tak ke zplošťování, a tedy znehodnocování prostředí, ve kterém žijeme, které tvoří část naší kulturní identity. Oba požadavky beru jako zcela legitimní. Ačkoliv se na první pohled jeví jako zcela protichůdné a tedy najednou neuspokojitelné, je nutné si uvědomit, že se jedná jen o pouhý jeden z mnoha dalších vnitřních rozporů, jejichž připuštěním je architektura živa.

Příběh

Domu čp. 99 na náměstí Jana z Dražic v Roudnici nad Labem, vnímám přes dvacet let. Nikdo mu neřekne jinak než Baťa, protože je to Baťa, pravý. Jako malý jsem si spojoval slovo Baťa se slovem „bota“ a asi jsem nebyl jediný, navíc se boty v přízemí do nedávna vskutku prodávaly. Od mého dětství vypadá stále stejně, kromě parteru. Mám k tomu domu tedy jistý vztah. Odtud vítr vane… Obyčejný dům, který se v rámci svého okolí chová naprosto přirozeně až neviditelně. Vždycky tomu tak nebylo, ale dnes už není mnoho lidí, kteří to vědí. Pokoušel jsem se trochu pátrat po historii tohoto Baťova domu, ale v daném časovém rámci nebylo možné jít víc do hloubky. Podle dokumentů byl dům realizován v roce 1931. Pod projektovou dokumentací je podepsán Arnošt Sehnal, tedy je mu často přisuzováno autorství. Sehnal byl ale vedoucím Stavebního oddělení Zlín firmy Baťa, konstruktér a stavitel, osoba zodpovědná, de facto šéfem architektonické hutě a je tedy dost pravděpodobné, že významný autorský podíl na stavbě má Gahura či Karfík, tedy tehdejší přední architekti firmy. Budova v uliční řadové zástavbě je třípatrová, částečně podsklepená, železobetonové skeletové konstrukce vyzděné dutými ale i plnými cihlami, má plochou střechu. Přízemí je po celé délce fasády prosklené, z levé strany se nachází postranní vchod do schodišťového traktu, zbytek tvoří dva výkladce původního obchodu Baťa s vchodem v ose domu. Přízemí je navíc oproti ostatním podlažím rozšířené o skladový trakt. Přízemí bylo tedy určeno k prodeji obuvi, v prvním patře se měla nacházet správka a přidružené služby jako pedikůra, manikůra, jak bylo v té době u Domů služeb Baťa zvykem. Pamětníci hovoří navíc o kanceláři vedoucího provozovny, jejíž přítomnosti by mohla nasvědčovat i dochovaná dispozice. Další dvě patra měla být určena jako ubikace zaměstnancům. Třetí patro je však dnes jeden souvislý


Zadání

Dvě tváře

prostor, čtvrté je pak skutečně rozděleno na pravděpodobně dvě jednotky se společnou kuchyní a sociálním zázemím. Kromě prostoru schodiště je pak celé třetí patro z jižní strany domu uskočeno o 1,5 metru šířky terasy. Současné severně orientované průčelí je členěno okny po šesti osách v poschodí. Okna jsou dřevěná dvojitá špaletová, dělená šesti okenními tabulemi. Fasáda druhého a třetího patra je předsazena o jednu celou šířku obvodové zdi – 0,3m, což významně ovlivňuje reliéf i tektonický výraz fasády. Tato okna a tedy kompozice fasády jsou však až výsledkem přestavby, údajně již v roce 1934 v důsledku rozšiřování provozovny. To je ale velmi nepravděpodobné. K přestavbě došlo spíše až během války nebo záhy po ní. Původní výraz fasády byl totiž zcela odlišný. Ryze modernistické, baťovské, horizontálně komponované průčelí utvářela 2x4m dlouhá, na deset polí členěná okna v subtilních kovových rámech, ve třech osách na patro. Úprava tedy nahradila každé jedno okno dvěma menšími špaletovými, původní tři osy okenních otvorů byly rozšířeny na šest, okenní plocha se však významně zredukovala. Možnou příčinou byla potřeba vhodnějšího modulu a velikosti oken pro účel služebních bytů. Je pravděpodobné, že byl dům natolik výstřední, de facto industriálním vzezřením, že dobově vskutku vyvstával problém užitnosti v důsledku změny využití, tím více v tomto místě a městě. Dům není památkově chráněný. Můj velký zájem před lety vzbudila nalezená historická fotografie průčelí roudnického Bati. Narušila totiž můj dosavadní obraz tohoto domu. Bylo zřejmé, že také všechno mohlo dopadnout jinak. Od té doby jsem tento dům vnímal úplně v jiném světle. Co bylo příčinou přestavby tak vzdálené původnímu duchu domu? Začal jsem se o něj víc zajímat. Zároveň mě vzrušovala představa navrácení jeho původního výrazu. Odtud tedy pochází jedno z dílčích zadání mého projektu, a sice zamyslet se nad možností vrátit se zpět a hlavně pak oprávněností takového rozhodnutí. Otázka etiky. I bez přestavby je to krásný, solidní dům. Možná se ho ptám, co je zač a čím by chtěl být. Co je jeho opravdovost, přirozenost? Sleduji průčelí domu, jako rozhraní. Jeho kompozice, jeho duch, který se má setkat se zhmotněním ideje nové doby. Dlouho jsem se zabýval otázkou, který přístup je správnější, když už ne správný. Pak mi ale došlo, že si na ní s určitostí odpovědět ani nemusím. Rozhodl jsem, že se budu hlouběji zabývat oběma možnostmi, jak s fasádou naložit. Neznamená to ale, že bych na dotazování se rezignoval.

Dva scénáře renovace fasády: 1) 2)

rekonstrukce původního modernistického vzhledu (velká rekonstrukce) - velká okna, subtilní kovové rámy, malá hloubka ostění – návrh dobových okenních výplní rekonstrukce současného, dochovaného stavu (malá rekonstrukce) - menší dřevěná špaletová okna, větší hloubka ostění

Původní , modernistická fasáda - PRO:

Originál, který je přirozeně v harmonii s celým domem. Nejlépe odpovídá architektonickému konceptu. Je nutné si uvědomit, že se jednalo o jeden z prvních domů ve městě svého typu se skeletovou konstrukcí. Ta umožňovala budovat naprosto neobvyklou a tehdy šokující novou tektoniku. Obvodová fasáda není nosná, tedy byla řešena velmi vzdušně, je to duch nové doby. Původní fasáda je komponovaná výrazně horizontálně. Fasáda působí velmi graficky. Je to spíše obraz než tělo. Celoprosklený parter prodejny navíc umocňuje dojem, že celý dům levituje. Tím výrazněji vyznívá vzhledem ke starší a tedy klasické „těžké“ zástavbě v bezprostředním sousedství domu. PROTI: Nepůvodní, nejpozději po válce rekonstruovaná fasáda je tváří domu již skoro třikrát déle než původní funkcionalistická. Vyvstává tu ona otázka, která z fasád je vlastně pravou identitou domu v socio-kulturním prostředí města. Je to otázka po paměti. Rekonstrukce původní verze by navíc byla vzhledem k nedochovaným konstrukcím/oknům replikou, což je v takovém rozsahu obecně vnímáno jako problematické téma.

Současná, dochovaná fasáda

Je jasné, že výše uvedené klady původní fasády jsou zápory té současné a naopak. Nutno zdůraznit, že současný dům je po stránce výrazu zcela odlišný od toho původního. Na modernistický základ se naroubovala klasická tektonika. Horizontální kompozice velkých ploch se proměnila na vertikální, skoro vysokého řádu, v důsledku zdvojnásobení počtů oken a tedy i sloupků mezi nimi. Fasáda tedy výrazně opticky „ztěžkla“. Popud, který architekta svádí ke konceptuální očistě, tedy zpět k roku 1930, je vidina určité harmonie celku, pominu-li nostalgický sentiment po krásném lokálním oldschoolovém funkcionalismu. Je to krása skrze vyjasnění souvislostí. Členění fasády by samozřejmě mělo brát v potaz požadavek na funkční využití prostoru za okny. Mám za to, že dům nebyl navržen jako obytná stavba, proto je přirozené, že takové využití může činit komplikace. Ti kdož rozhodli o poválečné přestavbě, pro své rozhodnutí jistě měli důvod. Funkční náplň domu je tedy významným faktorem při rozhodování o tom, co dál.


Je zjevné, že při využití objektu o přibližné hrubé podlažní ploše 120m2 pro účely bydlení, kdy se po vybudování příček a jader dostaneme na jednotku o cca. 90-100m2 na patro, mohou takové byty se třemi 4x2m velkými okny na sever jevit dost nestandardně, a tedy se výrazně nepotkávat s místní poptávkou. Z toho plyne přirozeně nejistota a zvažování takové investice. Jednoduše řečeno, modul současných malých oken je flexibilnější k potenciálnímu využití objektu. Já si však dovoluji v rámci možností akademické úlohy zpracovat obě varianty. Ačkoliv se stavební zásahy výrazně svou náročností neliší, obě cesty vyžadují jinou koncepci návrhu. Jedná se zejména o práci s okny, jejich odlišnou konstrukcí a hloubkou ostění.

Podklady práce

Po dohodě s majitelem objektu, společností CREAM uzavřený investiční fond, a.s., která mj. vlastní většinu objektů bývalého Svitu/resp. Baťi v ČR, jsem dostal půdorysy všech podlaží, řezy prý ale nemají. Kromě skromné technické zprávy v rámci jakéhosi energetického auditu domu, výpisu z katastru a čtyřech rozmazaných fotografiích z interiéru je to jediný podklad k úloze stran č.p 99. Vypracovaná dokumentace je tedy pouze přibližná a může se v některých detailech i výrazně lišit. V archivu SÚ Roudnice nad Labem jsem však objevil 30cm tlustý šanon k mému domu. Bohužel vzhledem k faktu, že možnost nahlížení je vázána souhlasem majitele a ten mi sdělil, že svolení musí projednat správní rada, je šance na tento materiál po čtyřech měsících od žádosti nulová. Je však zřejmé, že ony materiály by poskytly mnoho cenných odpovědí.

Idea metodiky

Jako metodiku měření energetické náročnosti budovy se pokusím, bude-li to časově možné, využít srovnání PENB současného a navrženého stavu a tak dokázat prokazatelné zlepšení. Jeho míra nechť je předmětem diskuze. Pro ověření konstrukčních detailů bude použit software pro modelaci prostupu tepla konstrukcí. Práce bude konzultována se specialisty přes stavitelství, TZB, stavební fyziku a památkovou péči. Velký důraz kladu na grafickou stránku práce, není totiž jen součástí odevzdání ale i samotného hledání. Věrná podoba detailů a ujasnění si věcí považuji za důležité. Výpovědní hodnota skrze obraz.


0,920

1,750

0,530

1,750

0,530

0,920

1,750 0,920

1,750

1,750

0,530

1,750

0,530

0,530

1,750

0,530

1,750

1,750

1,300

14,980

1,300

13,650

1,750

0,530

1,750

0,530

1,750

11,650

1,300

1,300

2,000

2,000

0,920

8,350

1,300

1,300

2,000

2,000

2,000

1,300

10,350

5,050 1,150

1,300

2,000

2,000

2,000

1,300

7,050

0,530

1,150 0,530

1,750

0,920

4,000

0,530

1,750

0,530

1,750

0,530 14,980

13,650

2,000

1,300

0,920

1,750

10,350

2,000

1,300

11,650

7,050

2,000

1,300

8,350

5,050

0,920

4,000

0,530

1,150

1,750

4,000

0,000

3,900

1,150

0,530

0,920

2,750

2,750

1,750

0,920

2,750

4,000

2,750

1,150

0,920

2,750

0,920

2,750

1,150

2,000

1,150

1,150

3,900

0,920

0,000


2. patro

stavba

staveb

projek

mìøítk datum

ba:

REVITALIZACE A ZATEPLENÍ FASÁDY OBJEKTU èp. 99, námìstí Jana z Dražic Roudnice nad Labem

ebník:

CREAM uzavøený investièní fond, a.s. Øehoøova 908/4, 130 00 Praha 3, Žižkov

ektant:

Jan Zrzavý fa ÈVUT

ítko: um:

1:100 5/2014

t: res:

Stávající stav Pùdorysy

Suterén

èást: výkres


Přízemí


2. patro


Suterén

suterén

Přízemí

1. patro

2. patro

3. patro


,500

Podélný řez schodištěm 3,350

3,350

0,150

0,550

0,400

0,550

0,500 0,300

4,700

0,700

1,500

3,350

0,150

0,400

0,550

0,500

1,500

0,700

0,550

1,200

1,200

4,400

3,350

3,350

2,000

2,000

0,300

4,700

4,400

1,200

2,000 3,350

1,200

Podélný řez schodištěm 2,000

Podélný řez po ose domu


0

1

2

3

4

5m


0

1

2

3

4

5m


Technická řešení: Zateplení

Plášť

Na základě faktu, že objekt není památkově chráněn a tedy nehrozí přímo komplikace s úřady při stavebních úpravách fasády, je velmi na místě, uvažovat o vnějším zateplení pláště budovy. Tento zásah by samozřejmě měl být citlivý tak, aby se podařilo zachovat výraz domu. V praxi to znamená, že dostat dům do souladu s nejnovějšími standardy nebude, vzhledem k míře nutného obalového-zateplovacího materiálu možné nicméně je stále možné výrazně zlepšit jeho úspornost a zvýšit úspornost a dosáhnout tak až hodnocení stupně B Průkazu energetické náročnosti budov, samozřejmě s ohledem k promyšlené koncepci vytápění apod. Investice tedy rozhodně stojí za zvážení. Já uvažuji-limit návrhu skladby fasády nikoliv normový, ale estetický, tak aby dům neztratil své proporce, kompozici fasády. V návrhu výrazněji posunuji čelní rovinu fasády do ulice. Tento rozdíl při pohledu není tak patrný, jako “růst“ bočních ploch, vznikaly by tak již velké rozdíly tloušťky ostění atd. K této pomyslné hranici se dá dojít úvahou vceku snadno. Já jsem určil čistý posun na 10 cm u čelních segmentů a 6 cm u bočních částí. Zateplovacím materiálem je EPS GREY 100 tl. 4 a 8cm. Celkovou skladbu dotváří tlustovrstvá ručně škrábaná omítka, dle dobového použití, s úlomky slídy. Tepelná izolace je vzhledem k váze takové omítky armována. Fasády do vnitřního dvora mohou být vzhledem k jednoduchosti členění izolovány v běžné tloušťce tj. od 14cm výše.

Střecha

Sklep

Okna

Bude zateplena 20cm tepelné izolace v inverzní skladbě.

Jakožto nevytápěný prostor, bude sklep izolován od vytápěného přízemí 10cm EPS lepeným na strop sklepa. V první varientě budou nejprve posouzeny stávající dřevěnné okenní špaletové výplně, v případě smyslu jejich záchrany budou okna repasována a utěsněna. Pravděpodobněji však budou otvory osazeny moderními dřevěnými replikami. Vnitřní okno bude v obou případech osazeno ditermním sklem.


Vývěsní

Výkladec

Sokl Vytápění

Druhá varianta hledá vhodnou náhradu za jednoduchý rám ocelových oken dobových. Výrobcem oken je firma Jansen, vývojová řada se jmenuje Janisol Arte a jde o užívanou náhradu za původní okna historických a industriálních objektů. Jejich technické charakteristiky jsou nicméně přesto horší. Je to specifická část Baťových domů. Bude nejprve očištěna, rozebrána a zhodnocena. Navrhuji tuhou nosnou ocelovou konstrukci kotvenou zespoda do stropní desky parteru, svařenou z jeklů 50x50mm. Konstrukce je dlouhá na celé průčelí. Její účel je v uchycení plochy vývěsní tabule, kotvení skel výkladce a hlavně modelaci výkladcového prostoru - kotvení sádrokartonových desek zevnitř. atd., prostorová definice. Vývěsní tabule je tvořena L profily 15x15mm které vynášejí pláty bílého opaktního (bezpečnostního skla) Díky uvažovanému podsvícení tabule může tato plocha být v úvahu i bez obvyklého viditelného loga podniku. Zasklení výkladce je navrženo z ocelového systému Schüco SMC HI, okenní a dveřní části při šířce profilu 60mm. Rámy jsou kotveny zespoda do soklové přizdívky, zezhora do nosné konstrukce vývěsní tabule. Vnitřní část výkladce je nově navržena z dřevěných hranolových prvků. konstrukce je otevíratelná/rozebíratelná, v soklové části se nachází otopná tělesa. Výkladec je z vnitřní strany určen i k případnému posezu. Nadála však může sloužit svému původnímu účelu - výstavě produktů. Sokl je rovněž tepelně odizolovaný, na systém roštu jsou kontaktně kotveny 3cm tlusté panely šluknovského syenitu. Po konzultaci s odborníky mi pro vytápění objektu doporučeno pro vytápění objektu tepelné čerpadlo typu vzduch-vzuch. Díky vysoké atice a vhodné orientaci ploché střechy lze počítat se zisky skrze fotovoltaicke panely. Lze počítat i s tepelnými zisky jižně orientované vnitřní fasády domu.


0

1

2

3

4

5m


0

1

2

3

4

5m


0

1

2

3

4

5m


0

1

2

3

4

5m


9

9

1

1

0

0

1

1

2

2

3

3

4

4

5m

5m


Baťa Roudnice, konstrukční projekt  

REVITALIZACE A ZATEPLENÍ FASÁDY OBJEKTU čp. 99, náměstí Jana z Dražic Roudnice nad Labem

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you