__MAIN_TEXT__
feature-image

Page 1

Okno do světa zlínského filmu

50

zajímavostí z historie filmové tvorby ve Zlíně


Použité fotografie: Titulní strana: Zlínské filmové ateliéry v roce 1936 (zdroj: Jiří Madzia) Zadní strana: Vzhled areálu zlínských filmových ateliérů v roce 2019 (zdroj: Zlín Film Office)

Autor textů: © Jiří Madzia (www.vystavybata.cz)


01

První film ve Zlíně, záběry městských exteriérů, byl natočen v roce 1916. Film neznámého autora se nedochoval.

02

Filmy první zlínské kamery pocházely z let 1918–1920. Byly to anonymní, technicky nedokonalé, krátké dokumentární šoty.

03

V prosinci 1918 firma T. & A. Baťa, Zlín zakoupila podíl ve výši 1 500 korun ve filmové výrobně a půjčovně Lloyd-Film v Brně. V březnu 1919 činil podíl obuvnického koncernu podle úředního zápisu dokonce 5 000 korun. Baťa svůj podíl odprodal v roce 1925.

04

V březnu 1921 psal Jan Baťa bratrovi Tomášovi cenné postřehy ze svého zámořského angažmá. Přitom upozornil na velkou filmovou reklamu, která se v Americe ujímala: „Snad by se vyplatilo takový film udělat,“ a  to v  odpovídajících jazykových mutacích s  vlastním návrhem baťovského loga.

05

Pro firmu T. & A. Baťa, Zlín byly v letech 1919–1924 na zakázku zřejmě pražskými filmaři natočeny dva krátké filmy nevalné kvality, jeden dokumentární a jeden reklamní.

06

Nejstarším uceleným dochovaným filmovým záznamem ze Zlína je reportáž o oslavách Prvního máje 1924 z produkce praž-

3


ské společnosti Favoritfilm.

07

Prvním známým zlínským filmařem je fotograf František Evják, který pro firmu T. & A. Baťa, Zlín příležitostně natáčel v letech 1924–1926 pod hlavičkou společnosti Moravia-Film.

4

08

Filmovou dokumentaci a propagaci měl po roce 1924 v Baťových závodech na starosti redaktor Jaroslav Pagáč z  firemních novin Sdělení. V roce 1924 se začalo s  výrobou vlastních filmových periodik: čtvrtletník Baťažurnál (1924– 1931, do roku 1925 pod názvem Kaleidoskop Baťa), poté to byly výroční dokumenty o oslavách Prvního máje (1928–1937) a týdeník Okno do světa (1937–1938).

09

Filmové oddělení u Baťů vzniklo v roce 1927. Šlo o samostatnou účetní jednotku, která měla čtyři zaměstnance: vedoucího Jaroslava Pagáče, techniky Raimunda Sysalu, Josefa Míčka a  účetního. Výrobu filmů zadávali na zakázku především pražským filmařům. Hlavním úkolem filmového oddělení bylo kopírování a  distribuce natočených filmů.

10

„K FILMU! Naše filmové oddělení potřebuje časem dobré herce. Kteří z našich zaměstnanců mají zájem, potřebnou schopnost a  vzhled, zašlete nabídky do adm. t. l. Povedeme v záznamu.“ – první informace o  filmovém oddělení formou inzerátu v  baťovském tisku Sdělení, 14. 1. 1928


11

Baťovské filmové oddělení mělo své první sídlo v redakci firemních novin Sdělení. Během jednoho roku získalo zázemí ve druhém poschodí Obchodního domu (dnešní Tržnice) ve filmovém ateliéru. Později se baťovští filmaři přestěhovali do prvního patra 52. tovární budovy a odtud v roce 1936 do studia na Kudlov.

12

V roce 1930 natočil pro firmu Baťa jedny ze svých prvních filmů později slavný režisér Otakar Vávra. Jednalo se o  dokumenty Moderní výroba obuvi a Zájezd baťovců do Jugoslávie.

13

Zatímco se v roce 1924 u Baťů natočilo 660 m filmu, v  roce 1931 už to bylo přes 72 km a množství

spotřebovaného filmového materiálu nadále rostlo.

14

V dubnu 1931 ve Zlíně americká společnost Fox pro svůj zvukový týdeník natočila jediný známý audiovizuální záznam Tomáše Bati. Šéf v něm povzbuzuje: „Nebojme se budoucnosti! Polovina lidí na  světě chodí bosa a  sotva pět procent obyvatelstva světa je dobře obuto. Tu vidíme nejlépe, jak málo jsme dosud vykonali a  jak ohromná práce očekává všecky ševce tohoto světa.“

15

V roce 1932 přešel z měšťanské školy ve Slaném do Masarykovy pokusné diferencované měšťanské školy ve Zlíně učitel, příležitostný fotograf a  filmař Jaroslav Novotný. V roce 1933 předložil vedení

5


firmy Baťa návrh na využití filmu ve výuce. V roce 1934 natočil první samostatný krátkometrážní film Jak žijeme a  pracujeme na měšťanské pokusné škole ve Zlíně. O rok později se připojil k týmu zakladatelů filmových ateliérů. Pro výrobu filmů dostal od ministerstva školství v  letech 1934–1949 neplacenou dovolenou.

6

16

Od roku 1933 do Zlína pravidelně dojížděl Elmar Klos. Spolupracoval s redaktorem baťovského tisku Antonínem Cekotou. Klos psal pro firemní noviny pražský sloupek, posílal kritiky nových filmů a s vedoucím Velkého kina sestavoval promítací plány. Na podzim 1934 natočil druhou verzi filmu ke 40. výročí vzniku firmy Baťa, i to mu umožnilo o  několik měsíců později podílet se na založení zlínských filmových ateliérů.

17

První baťovskou reklamou byl němý film Šetřte svých nohou, natočený roku 1930 zřejmě pražskými filmaři. Prvním zvukovým baťovským filmem byla reportáž z oslav Prvního máje 1933. První zvukovou baťovskou reklamou byl Posel míru z  roku 1934, v  hlavní roli s  Adinou Mandlovou a  Vladimírem Borským v režii Martina Friče. Prvním baťovským filmem, natočeným zcela ve vlastní produkci, svými prostředky a  ve vlastním ateliéru, byla reklama Podzimní rozmary z listopadu 1936.

18

Elmar Klos přivedl z Prahy do Zlína i  další dva zakládající členy Baťova filmového studia: Ladislava Koldu a  Alexandra Hackenschmieda. Po schůzce s  Janem Baťou na podzim 1934 sestavil Klos s  Koldou za  jedinou noc půlroční rozpočet filmového oddělení, který


šéf příští den na hromadě kůží (věc totiž řešili za provozu v koželužně) schválil podpisem. Tak mohli ke 3. 1. 1935 všichni tři nastoupit do stálého pracovního poměru.

19

Reorganizované baťovské filmové oddělení mělo na počátku roku 1935 šest pracovníků: vedoucího Ladislava Koldu, kameramana a režiséra Alexandra Hackenschmieda, libretistu a  později také režiséra Elmara Klose, laboranty Raimunda Sysalu, Josefa Míčka a účetního Jana Paula.

20

Rozhodnutí o stavbě vlastního studia ve Zlíně padlo v  lednu 1935. Práce na Kudlově započaly v  srpnu téhož roku a  hotovo včetně části řemeslných prací bylo za

devět měsíců. Filmový ateliér Baťa podle návrhu architekta Vladimíra Karfíka byl tou dobou největším a nejmodernějším reklamním studiem v  Evropě. Doplnilo jej v  sousedství sedm baťovských domků pro první zaměstnance.

21

S pohyblivým kresleným grafem roku 1935 ve zlínském filmovém oddělení poprvé experimentoval Vladimír Vrána, kreslič Škodových závodů. Po jeho brzkém odchodu v animačních pokusech pokračoval Stanislav Šulc, později ve spolupráci s  Ladislavem Zástěrou. Graf byl využíván jako pomůcka ve školních a dokumentárních filmech.

22

První slogan zlínských filmařů zněl: „Když nemůžeme vy-

7


rábět všechny filmy, chceme dělat aspoň ty nejlepší!“

23 8

Na půdě zlínských filmových ateliérů vznikl nový, průbojný a jinde neznámý typ filmové reklamy anekdotického charakteru. Jedním z  jejích příkladů může být snímek Tři muži na silnici (slečnu nepočítaje) z roku 1935 s Vlastou Burianem v hlavní roli.

24

A. H. Panthok, F. Šestka, Klaus Hakon, Ivan Skála, Jan Elk. Tato jména se začala objevovat v titulcích baťovských filmů poloviny 30. let. Nešlo ovšem o nové zaměstnance studia, byly to společné pseudonymy, za nimiž se skrývala skupina zlínských filmařů.

25

Filmový ateliér Baťa v prvních letech navštěvovala anebo pro něj pracovala řada osobností československého kulturního života: Bohuslav Martinů, František Škvor, Jan Lukas, Bedřich Košťál, Vladislav Vančura, Jiří Mahen, Eduard Valenta, Eduard Bass, Jindřich Honzl, Otakar Vávra, František Halas, Karel Plicka a další. „Bude se zdát absurdní, že jediný filmový ateliér, který se může řídit uměleckými zásadami, je právě tento reklamní podnik,“ napsal o ateliéru další jeho spolupracovník, spisovatel Jan Drda.

26

Zlínské filmové studio mělo stálou specializovanou produkci dokumentárních filmů s dlouhodobým výrobním plánem. Tím bylo vůbec první v Evropě.


27

Zlínské filmové laboratoře měly hned několik prvenství: poprvé na území naší republiky zde byla používána exaktní automatizovaná technologie laboratorního zpracování a kopírování 35mm a  16mm filmu. Poprvé zde byla uplatněna stálá senzitometrická kontrola laboratorních procesů. Při zpracování 16mm filmů byl ve Zlíně vyvinut jinde neznámý způsob optického kopírování titulků z  35mm filmů. Ve  zlínských laboratorních provozech byla vyvinuta a  poprvé provozně účinně využita elektrolytická těžba stříbra z ustalovače.

28

V roce 1938 se Alexander Hackenschmied a mnozí další zlínští filmaři podíleli na natáčení filmu Krize amerického producenta a  režiséra Herberta Klina o  nástupu nacismu v Evropě. Natáčelo se přede-

vším v Sudetech. Film měl premiéru v USA 13. 3. 1939, dva dny před vznikem protektorátu. Krize byla zařazena mezi deset nejlepších filmů roku a  stala se nejcitovanějším filmovým dokumentem své doby.

29

Na počátku léta 1938 navrhl Jan Baťa svým filmařům natočit životopisný snímek o Karlu IV. To byl spouštěcí moment pro pozdější pronájem hostivařských ateliérů zlínskými filmaři, pro jejich nový dramaturgický plán a  celovečerní tvorbu. Z  natáčení životopisu však během překotných politických a společenských změn sešlo.

30

Jediným celovečerním snímkem, natočeným baťovskými filmaři, se stal Kouzelný

9


dům v režii Otakara Vávry. Dokončen byl v  hostivařských ateliérech tři měsíce po začátku druhé světové války a  kvůli prudkému růstu cen skončil s třistatisícovou výrobní ztrátou, kterou museli filmaři obuvnickému koncernu uhradit. Premiéru měl film v listopadu 1939. Pro Adinu Mandlovou to byla vůbec nejvážnější role v celé její herecké kariéře.

10

31

Před druhou světovou válkou pracovalo ve studiu na Kudlově ve stálém pracovním poměru asi dvacet osob. Za války se jejich počet více než zdesetinásobil. Přišli sem i filmaři z  nacisty zabraných hostivařských ateliérů. Útočiště zde našel třeba Bořivoj Zeman, Alena Vančurová, Alena Ladová anebo Zdeněk Miler.

32

Ve Zlíně byly ve 30. letech Jaroslavem Novotným položeny základy československého školního filmu včetně metod jeho pedagogického využívání. Tím byl také vytvořen jeden z předpokladů pro pozdější systematické odborné filmové vzdělávání.

33

Od roku 1940 se ve Filmovém ateliéru Baťa konaly prokazatelně první úspěšné filmové kurzy. Trvaly dva roky a zakončeny byly odbornou (takzvanou tovaryšskou) zkouškou a  předáním vysvědčení. U jejich zrodu stál především Otakar Vávra. Předsedou komise byl doc. Jaroslav Bouček, specialista na laboratorní zpracování filmu, ředitel studia Ladislav Kolda a dvorní baťovský fotograf František Evják. Mezi prvními absolventy v  lednu 1942 byl Elmar Klos. Kurzy o  několik let později vy-


ústily ve vznik pražské FAMU.

34

V červenci 1940 a 1941 se ve zlínském Velkém kině pod patronátem Českomoravského filmového ústředí a v těsné spolupráci se zlínskými filmaři uskutečnila bilanční soutěžní přehlídka Filmové žně. Rychle si získala velkou popularitu. Obou ročníků se zúčastnily stovky osobností československého kulturního života. Třetí ročník nacisté už nepovolili. Filmové žně založily tradici filmových festivalů v  Československu, po válce na ně navázala řada dalších přehlídek.

35

V zimě 1940 z Prahy na doporučení přijela animátorka Hermína Týrlová. Přijal ji Ladislav Kolda, aby na  Kudlově na motivy

knihy Ondřeje Sekory natočila Ferdu Mravence, první československý loutkový film. Ve Zlíně Týrlová už zůstala do konce života a natočila zde dalších 63 úspěšných filmů.

36

V roce 1943 přivedl Elmar Klos z Brna do Zlína Karla Zemana, nejlepšího baťovského aranžéra, který se zajímal o animovaný film. Zeman začal spolupracovat s Týrlovou, oba se stali spoluzakladateli československého animovaného filmu. Brzy ale šel svou cestou a později se celosvětově proslavil svými fantastickými kombinovanými filmy. Jeho Vynález zkázy z roku 1958 získal Velkou cenu na EXPO 58 v  Bruselu a  je řazen mezi 10 nejlepších filmů světové kinematografie.

11


37

V únoru 1944 vypukl ve střižně zlínských ateliérů rozsáhlý požár. Zaměstnanci museli před živlem skákat z okna, dva přitom byli vážně zraněni. Zničena byla téměř celá provozní budova studia, velká část techniky, zázemí s laboratořemi, dílnami, administrativou, a  především příruční filmový archiv s mnoha cennými snímky včetně právě dokončeného filmu Hermíny Týrlové Vánoční sen.

12

38

Zlínské ateliéry silně poznamenal i květen 1945. Po zásahu granátem ustupujícími německými jednotkami 2. 5. shořela část archivu školních filmů, situovaného Jaroslavem Novotným po předchozím požáru ateliérů do posledního patra Studijního ústavu (dnešního Gymnázia T. G. M.). Na objektech kudlovského studia bylo na-

počítáno 38 minometných zásahů. Obnova trvala několik měsíců. Studio po válce opustila celá řada zaměstnanců, většina odešla do Prahy. Ze zakladatelů zůstal jen Jaroslav Novotný, který byl jmenován prozatímním vedoucím.

39

Za druhé světové války se zlínští filmaři aktivně podíleli na přípravě poválečného zestátnění československé kinematografie. Jako první znárodňovací dekret jej prezident Edvard Beneš podepsal 11. 8. 1945.

40

V první polovině 40. let ve zlínských ateliérech položil základy odborného filmového názvosloví František Gürtler. V roce 1948 v  Praze vydal Malý filmový slovník


o více než 400 stranách.

41

V prvních letech po druhé světové válce ve Zlíně nastoupila nová generace filmařů. Mezi desítkami nových pracovníků do studia na Kudlov postupně přišli hudební skladatel Zdeněk Liška (1945), režisér Josef Pinkava (1946), vedoucí produkce Karel Hutěčka (1948), dokumentarista Zdeněk Hrubec (1948), produkční Zdeněk Stibor (1950), výtvarník a architekt Zdeněk Rozkopal (1951), výtvarníci a  režiséři Josef Zeman, Zdeněk Ostrčil (1951) a Ludvík Kadleček (1953).

42

Cestovatelé Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka se přestěhovali do Zlína mimo jiné i  díky službám zlínských filmových labora-

toří. Ty jako jediné v republice dokázaly zpracovávat 16mm film, na který cestovatelé natáčeli. Zikmund s Hanzelkou se stali žáky Jaroslava Novotného, který je korespondenčně na dálku učil natáčet během jejich první výpravy kolem světa (1947–1950). Část druhé výpravy (1959–1964) už podnikli společně. Jaroslav Novotný po válce vychoval celou novou generaci dokumentaristů. 13

43

V roce 1958 se v pořadí třináctým ředitelem studia na Kudlově stal Aleš Bosák, bývalý kantor, posléze vedoucí krajského odboru kultury a  mimořádně činorodá osobnost. Za jeho vedení se rozrostl areál ateliérů i navýšila jejich tvorba. Ve funkci zůstal 13 let, v roce 1970 byl během normalizace ze dne na  den vyhozen. Patří k  nejvýznamnějším, nejúspěšnějším a  nejdéle


sloužícím vedoucím pracovníkům v historii zlínských filmových ateliérů. Režisér Pinkava mu po jeho odchodu napsal: „Díky za nejlepší léta našeho života.“

44 14

Alešem Bosákem založen festival filmů pro děti a mládež, od roku 1965 mezinárodní. Zlín Film Festival funguje bez přestávky dodnes a  je nejstarší a největší filmovou přehlídkou svého druhu na světě.

Nový ředitel studia Bosák na přelomu 50. a 60. let inicioval proměnu žánrového zaměření a určil novou výrobní orientaci – hraný film pro děti a mládež. Zlínské ateliéry se staly prvním evropským studiem specializovaným na tvorbu pro malého a  mladého diváka. Klíčovými osobnostmi zlínské hrané tvorby 60. let se stala trojice ředitel Aleš Bosák, dramaturg a  scénárista Jiří Blažek a režisér Josef Pinkava.

46

45

47

V roce 1961 byl ředitelem Filmového studia Gottwaldov

Elmar Klos získal spolu s Jánem Kadárem Oscara za hraný film Obchod na korze. Alexander Hackenschmied (od roku 1946 Hammid) získal spolu s  Francisem Thompsonem Oscara za  dokumentární film To Be Alive! Oba zakladatelé Filmového ateliéru Baťa obdrželi nejvyšší filmové ocenění nezávisle na sobě v jeden večer, 18. 4. 1966, v americké Santa Monice.

Revoluce v listopadu 1989 znamenala změnu i ve vzdě-


lávací činnosti zlínských ateliérů. V roce 1992 v areálu vznikla Filmová škola, v roce 1996 transformovaná na Vyšší odbornou školu filmovou Zlín. U jejího zrodu stál především Elmar Klos. Navazovala na tradici systematického odborného filmového vzdělávání ve Zlíně za druhé světové války. Škola svou činnost ukončila po dvaceti letech v roce 2012 s více než pěti sty absolventy. Dnes na jejím místě funguje střední filmová škola Creative Hill College.

48

Poslední desetiletí je ve zlínských ateliérech vedle pokračující, především seriálové tvorby (Znamení koně, Kriminálka 5.C) ponejvíce charakterizováno změnou vlastnické struktury a přerodem původně uzavřeného a  střeženého výrobního areálu v další místo veřejného kulturního života. Otevřela se tady

střední filmová škola Creative Hill College, Kabinet filmové historie Zlín, Filmový uzel Zlín a Malé kino. Svou činnost zde také zahájila regionální filmová kancelář Zlín Film Office, která od prosince 2016 do konce roku 2019 poskytla bezplatný servis více než 160  projektům. Mimoto získala pro Zlínský kraj titul Film Friendly 2018. Film, kultura a  vzdělávání tak má na Kudlově své stálé místo. 15

49

Během uplynulých 84 let bylo ve Zlíně vyrobeno takřka 1 800 samostatných filmových titulů, což představuje více než 1 000 000 metrů 35mm filmu. Patří mezi to snímky dokumentární, reportážní, reklamní, instrukční, populárněnaučné, školní, loutkové, kreslené, kombinované, hrané i politické. Rozhodnutí Jana Bati postavit na Kudlově filmové studio natrvalo zásadním


způsobem ovlivnilo celou československou kinematografii.

50 16

Uchování historie a odkazu zlínského filmu je zásluhou Elmara Klose, Ladislava Koldy, Alexandra Hammida, Františka Gürtlera, Jaroslava Novotného, Jiřího Novotného, Petra Novotného, Karla Hutěčky, Antonína Horáka, Hany Pinkavové, Jiřího Stejskala, Vojtěcha Kunčíka jako i  mnohých dalších zaměstnanců ateliérů, archivářů, historiků a přátel naší minulosti. Bez jejich práce a  nadšení bychom tuto publikaci nemohli připravit. Děkujeme.


Chcete se o historii filmové tvorby ve Zlíně dovědět víc? Doporučujeme vám navštívit:

17

▶ K abinet filmové historie ve zlínských ateliérech / www. zlinfest.cz/25543-expozicekabinet-filmove-historie ▶ s tálou expozici Princip Baťa   a její filmový kabinet věnovaný zlínskému filmovému studiu v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně / www.muzeum-zlin.cz ▶ stálou expozici ve Filmovém uzlu Zlín / www.filmovyuzel.cz

Historii zlínského filmu se věnuje také série knih FA Kudlov. K dostání na nakup.zlinfest.cz.

Sledujte nás: @ZlinFilm www.zlin-film.cz


18

Vydala regionální filmová kancelář Zlín Film Office s podporou Zlínského kraje a Státního fondu kinematografie v roce 2020. Neprodejné.


19


Profile for zlin-film

Okno do světa zlínského filmu  

50 zajímavostí z historie filmové tvorby ve Zlíně

Okno do světa zlínského filmu  

50 zajímavostí z historie filmové tvorby ve Zlíně

Profile for zlin-film
Advertisement

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded