Issuu on Google+

5

5/2011

Svìt filantropie

Editorial Vážení čtenáři, přinášíme Vám prázdninové číslo našeho bulletinu a věříme, že pro Vás bude na léto zajímavým a inspirativním čtením. Ve Fóru dárců pro Vás již nyní připravujeme řadu zajímavých akcí na podzim. První, na kterou bych Vás chtěla upozornit, je soutěž Být vidět, jejímž smyslem je ocenit kvalitní a zajímavé komunikační nástroje neziskových organizací, ať už jsou to výroční zprávy nebo webové stránky. Pokud Vám název soutěže připadá povědomý, nepletete se – soutěž od roku 2003 pořádala organizace Agnes. V letošním roce Vám společně přineseme novou podobu této soutěže a bližší informace, včetně přihlášky do soutěže budou k dispozici koncem srpna. Další akcí, kterou pro Vás připravujeme, je konference o dárcovství a roli komunikace a mar-

Srovnání rozdílù v legislativní praxi pro nadace v rámci èlenských státù EU Žádná společná legislativní definice výrazu „nadace“ v Evropě neexistuje. Přesto, napříč Evropou je alespoň obecně chápán a akceptován koncept toho, co jsou obecně prospěšné nadace. Nezávislé, samostatně založené neziskové organizace s vlastními ustanoveními a spolehlivým zdrojem příjmu, obvykle, ne však výhradně, z jejich vkladu (nadačního jmění); s vlastním řídícím orgánem. Rozdělují své finanční zdroje na vzdělání, kulturu, církevní, sociální nebo jiné veřejně prospěšné účely, podporováním asociací, charit, vzdělávacích institucí nebo jednotlivců. Nebo provozováním svých vlastních programů. Přinášíme krátkou analýzu porovnávající klíčové oblasti legislativních a daňových prostředí pro nadace ve 30 sledovaných zemích. Většina sledovaných zemí, které mají civilní právní systém uznává nadaci jako zákonnou formu. V dalších zemích jako Velká Británie, Irsko nebo Kypr se zaměřují na veřejně prospěšný charakter a aktivity nadací, které mohou mít různě právní formy jako včle-

něná nebo nevčleněná asociace, trusty atd. Zákon o charitách byl v těchto zemích rozvinut na základech obecného práva. Výzkum porovnává praxi jednotlivých zemí v 28 oblastech: 1. Účel nadace 2. Minimální počáteční vklad 3. Povolení státu ke vzniku 4. Registrace 5. Snižování jmění 6. Ekonomické aktivity 7. Řídící orgány nadace 8. Odměny členů správní rady 9. Střet zájmu členů správních rad 10. Požadavky na reporting 11. Zveřejňování výročních zpráv/vyúčtování 12. Externí audit 13. Dozorčí orgány 14. Rozsah dohledu nad činností 15. Jmění a zrušení 16. Administrativní náklady 17. Včasná výplata příjmů 18. Výplata jmění 19. Požadavky na nadace, aby jim byly přiznány daňové výjimky

ketingu při oslovování dárců, která se bude konat 12. října. Podrobnosti a program se rovněž dozvíte na přelomu srpna a září.

Z obsahu: Svět filantropie – Porovnání rozdílů evropských podmínek pro nadace a nadační fondy ________ 1 Osobnost měsíce – Tomáš Krejčí ____________ 3

Příjemné léto

Téma – Finanční gramotnost ______________ 6 Klára Šplíchalová

Vzdělávací projekty Fóra darců _____________ 7 Profil – Nadace na ochranu zvířat ___________ 10 Dobré zprávy _______________________ 13

www.donorsforum.cz

Kalendář __________________________ 16


2

20. Aktivity v zahraničí a důsledky na status daňového zvýhodnění 21. Dary: daň z příjmu, darovací a dědická daň 22. Zdaňování příjmů z výnosů jmění 23. Majoritní držení podílů a jejich danění 24. Příjem z ekonomických aktivit 25. Daňové podmínky pro nadace ze zahraničí 26.–27. Daňové podmínky pro individuální a firemní dárce 28. Daňové podmínky pro přeshraniční dary

Úèel nadace

V tomto čísle se dozvíte o praxi v prvních dvou bodech analýzy. V zářijovém a říjnovém čísle pak postupně přineseme další. Všechny země vyžadují, aby nadační jmění bylo určeno na nějaký specifický účel. V přibližně polovině zemí nadační zákon vyžaduje, aby se nadace věnovaly pouze obecně prospěšným účelům. Některé nadační zákony dovolují

Minimální poèáteèní vklad

nadacím věnovat se jakémukoliv zákonnému účelu, zahrnující i privátní účely. Privátní účel zahrnuje, například podporování jedné rodiny, příbuzných zakladatele, trustů pro vzdělávání zakladatelových dětí. Ve většině zemí, není zákonem vyžadován žádný počáteční vklad, ale úřady vyžadují, aby nadace vlastnily dostatečné množství prostředků pro naplnění svého účelu. Počáteční vklad je zákonem vyžadován např. v: Rakousku (privátní

nadace), České republice (nevztahuje se na nadační fondy), Dánsku, Finsku, Maltě, Rumunsku, Slovensku, Španělsku a Turecku. Výše vkladu se pohybuje v rozmezí 240 Euro pro veřejně prospěšné nadace na Maltě až k 70 000 Euro u privátních nadací v Rakousku. Ve Španělsku je minimální vklad 30 000 Euro

sice stanoven, ale státní úřady mohou toto navýšit nebo snížit jak je vyžadováno. V praxi (není vyžadováno zákonem) to znamená, že může být úřady požadován počáteční kapitál až 1 milion Euro (Francie). Další země jako Bulharsko, Kypr, Estonsko, Irsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemí, Polsko, Slovensko, Švédsko a Velká Británie (charitativní organizace) nevyžadují minimální vklad. V dalším díle přineseme informace k bodům 3, 4, 5, 6, 7. Zdroj: publikace EFC „Comparative Highlights of Foundation Laws, The Operating Enviroment for Foundations in Europe“

Martina Šilhánová, manažerka nadačních a dárcovských programů, Fórum dárců


3

Osobnost mìsíce

Tomáš Krejèí øeditel Ústecké komunitní nadace

Ekonomická krize nám pøipravila horké chvilky Za šestnáct let Vašeho fungování jste podpořili na 810 projektů. Komunitní nadace pokrývají široký záběr aktivit, můžete přesto zmínit oblasti, v kterých pomáháte nejvíce?

Foto Ústecká komunitní nadace

Tomáš Krejčí (* 1970, Ústí n. L.) Svou profesní dráhu v neziskovém sektoru zahájil v roce 1991 ve sdružení pro péči o duševně nemocné FOKUS, kde pracoval do roku 1996, nejdříve jako pracovní terapeut a následně jako manažer sdružení. V roce 1993 se stal externím spolupracovníkem, a od roku 1996 stálým pracovníkem, Ústecké komunitní nadace (donedávna Komunitní nadace Euroregionu Labe), ve které od roku 1999 zastává funkci ředitele. V roce 2006 spoluzakládal Asociaci českých komunitních nadací, jejímž je dosavadním výkonným předsedou. Dále působí v čestných funkcích několika dalších regionálních neziskových organizací.

Nedávno jsme ten počet projektů zakulatili – rozdělili jsme tisící nadační příspěvek a zároveň třicátý milion v historii nadace. Zacílení naší podpory se v čase neustále proměňuje, odráží se v něm společenské změny, trendy ve financování obecně prospěšných aktivit ze strany státu, samospráv a zdrojů Evropské unie i dynamika místních neziskových organizací a občanských iniciativ a samozřejmě také zájmy a priority našich korporátních i individuálních dárců. Na počátku našeho grantování, kdy se místní neziskový sektor teprve formoval, jsme se soustředili především na podporu sociální sféry, tenkrát podporované organizace dnes zaměstnávají desítky, někdy i přes stovku lidí a dovedně získávají prostředky nejen ze státních a EU zdrojů, ale i z vlastní hospodářské činnosti. V posledních letech naši podporu cílíme především do začínajících organizací, působících často v oblastech nezávislé kultury, rozvoje spolkového života, opravy drobných památek. Býváme známi tím, že jsme pro spoustu začínajících organizací prvním, od koho příspěvek obdrží. V portfoliu námi podpořených projektů ale každoročně naleznete kromě zmíněných projektů z oblasti kultury a sociálních služeb i projekty zaměřené na oblast vzdělávání a lidských zdrojů, životního prostředí, zdravotnictví či nejrůznějších volnočasových aktivit. Jste první komunitní nadací v Česku, pomáhali jste svými zkušenostmi podobně zaměřeným nadacím v jiných částech republiky?

Působíte v regionu bývalého pohraničí, řešíte jako komunitní nadace nějaké výrazně odlišné problémy, než Vaši kolegové v jiných regionech?

Je hezké být první, ale je smutné být sami. Když se v roce 2003 kompletně obměnil personál nadace, děsilo mne, že moji noví kolegové nemají možnost čerpat některé specifické znalosti a předávat si zkušenosti v rámci České republiky, a že na zkušenou je třeba dojet minimálně do sousedního Slovenska. Během roku 2005 jsme za podpory nadace VIA iniciovali zprvu neformální uskupení místních nadací a dalších neziskových subjektů, kterým byla myšlenka „komunitní nadace“ blízká a o rok později jsme naši spolupráci formalizovali ve vzniku Asociace komunitních nadací (A.K.N. – občanského sdružení). Tento subjekt jednak umožňuje přenos know-how mezi současnými osmi členy asociace, ale i směrem k novým potenciálním zájemcům o založení komunitní nadace.

Obecně je určitě možné dát našemu regionu nálepky problémů souvisejících s naší demografií a historií, jako je nízká vzdělanostní úroveň obyvatelstva, vysoká nezaměstnanost, vyšší koncentrace etnických menšin apod., ale my se snažíme pracovat spíše s potenciálem, který v místě je, než s vytvářením pocitu, že jsme region plný problémů. Jsou určitě oblasti a témata, kterým se v porovnání s našimi kolegy v jiných regionech více věnujeme, třeba téma soužití s romským etnikem, ale v zásadě si nemyslím, že bychom řešili zas až tak odlišná témata.


4 Severní Čechy nepatří k úplně nejbohatším regionům, jak se Vám daří získávat mezi firmami dárce? Místní, respektive místně působící firmy patří k základnímu kameni našich dárců. Prezentujeme se jako subjekt, který je v regionu především pro to, aby pomohl dárcům rozvinout a uskutečnit jejich dobročinné zájmy a sny, s ohledem na místní potřeby a potenciál místních neziskových organizací. To není v nadačním, potažmo celém neziskovém sektoru úplně obvyklé. Známe spíše případy, kdy neziskový subjekt oslovuje dárce s konkrétním dobročinným projektem, o jehož podporu žádá. My za dárci přicházíme jako za klienty, kterým nabízíme kvalitní, důvěryhodné, spolehlivé a na míru šité řešení pro jejich filantropické záměry. Tento přístup vyžaduje vybudování vzájemné důvěry a to je často dlouhodobý proces, nezřídka od prvního setkání s dárcem k jeho prvnímu daru uběhnou i dva roky. Odměnou pak bývá, že navázaný vztah s dárcem má dlouhodobý charakter – máme i firemního dárce, který nás podporuje pravidelně již osmnáctým rokem – a že spolupráce přetrvá třeba i v náročných obdobích nucených „škrtů“, jak tomu bylo třeba na přelomu let 2008 a 2009. Když v roce 2008 dočasně poklesly dary od některých firem, pomohli Vám individuální dárci. Byla to jen výpomoc pro těžké období nebo se Vám daří zapojení jednotlivých dárců postupně zvyšovat? Myslím, že individuální dárci byli přirozenou cílovou skupinou, které mohla v době finanční krize pomoci. Firmy, které musely v roce 2009 plošně redukovat provozní náklady o 20 až 30 procent, nemohly vždy udržet své dobročinné aktivity na úrovni předchozích let. Přesto si myslím, že pokles v příjmech od firemních dárců nebyl nijak markantní, řekněme do 10 procent. Individuální dárci svízelnou situaci nadace, která mj. také zredukovala své provozní náklady, včetně mezd o zhruba 25 procent, pochopili a často poskytli dary výrazně vyšší než v minulosti. Vedle toho se snažíme v posledních letech své služby v oblasti dárcovství více komunikovat směrem k bohatým jednotlivcům a tento přístup postupně přináší své ovoce v podobě nově vznikajících fondů založených při naší nadaci jednotlivci či rodinami. Ještě větší problém než snižování darů byl pro většinu nadací propad

hodnoty jejich prostředků z Nadačního investičního fondu? Kdy se ve Vašem případě dostala jejich hodnota na úroveň před krizí a jakých výsledků zatím dosahujete letos? Máte pravdu, když jsme v prosinci 2008 byli s naším nadačním jměním mínus dva miliony, byly to horké chvilky. Kombinací vhodné realokace části majetku v nadačním jmění, nepanikařením u jiné části majetku a také s trochou štěstí se nám podařilo již během roku 2009 umazat ztráty a uzavřít rok ziskem přes 3 procenta. Letos se s výnosy nadačního jmění ke konci května zatím pohybujeme lehce nad 6 %.

v Česku nový fenomén nebo podobné fondy fungují dlouhodobě? Promyšlenou a dlouhodobě míněnou dobročinnost rodin a jednotlivců u nás skutečně považuji za relativně nový fenomén. Myslím, že jde ruku v ruce s postupným bohatnutím těch, kteří se za nabytí svého bohatství nestydí, i s postupnou proměnou kultury a důvěry v dávání. Veřejnosti nabízíte studovnu, zasedací místnost či rekreační středisko? Do jaké míry to pro vás představuje finanční přínos a do jaké naopak starost o zajištění dobrého stavu nemovitostí? Malý finanční přínos a minimální starost o stav nemovitostí. Rekreační zařízení v Lužických horách, které je součástí nadačního jmění, je dlouhodobě pronajato a veškeré provozní náklady, včetně údržby a oprav jdou na vrub nájemce, kterému naopak vycházíme vstříc vlídným nájemným jednoho sta tisíc korun ročně. Pronajímání studovny a zasedací místnosti v domě, kde nadace sídlí, je vskutku marginální záležitostí.

Foto Ústecká komunitní nadace

V současnosti spravujete desítky dobročinných fondů pro jejich zakladatele, na co plynou prostředky z těchto fondů především? Tematická struktura projektů podpořených z dárcovských fondů, stejně jako míra angažovanosti dárců (zakladatelů) ve fondech je rozmanitá. Většina finančních prostředků je spravovaných ve firemních fondech, z těch se vynakládají prostředky zpravidla v souladu s obecnou dárcovskou filosofií firem. Spravujeme ale i fondy, které jsou úzce specializované např. na poskytování stipendií mladým lidem s aktivním vztahem k Ústecku, kteří chtějí vyjet studovat do zahraničí. Nebo třeba Fond Miroslava Dušánka na podporu zrakově postižené mládeže. V některých fondech je vliv dárce na rozhodnutí o konkrétním podpořeném projektu výrazný, v jiných jsou naopak na přání dárce vypsána otevřená a transparentní výběrová řízení, grantové výzvy. Některé z těchto fondů zakládají i rodiny nebo jednotlivci, je to

V rámci zapojování veřejnosti do pomoci neziskovému sektoru jste vytvořili Radu mladších. Jaký je mezi lidmi od 15 do 25 let zájem o zapojení do této aktivity? S Radou mladších jsme začali někdy v roce 1999, po vzoru takzvané Youth Advisory Committees, fungujících hojně při komunitních nadacích ve Spojených státech. Základní myšlenka je, že mladí lidé de facto simulují činnost komunitní nadace v malém, od mapování potřeb, přes fundraising až po realizaci vlastního grantového programu. V raných dobách Radu mladších tvořili převážně středoškoláci, později vysokoškolští studenti. Klíčové pro nábor a vytrvání skupiny v jejích aktivitách bylo vždycky nemalé pracovní nasazení a neustálá motivace skupinky někým z managementu nadace. V polovině loňského roku byla činnost Rady mladších přerušena vzhledem k odchodu jejích členů z důvodů jejich ukončení studia na místní univerzitě či z důvodů nástupu do zaměstnání. V současnosti se kloníme k myšlence, pokusit se propojit Radu mladších s aktivitami Katedry sociální práce na FSE Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, jejíž studenti se mnohdy na činnosti Rady mladších podíleli a docházejí do nadace na odbornou praxi.


5 Akce – Malujeme na zeď, Ústí n. Labem

Foto Ústecká komunitní nadace

Zmínil jste spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně, v čem především spočívá a co je jejím výsledkem? Od června 2009 jsme se zapojili, jako jedna z pěti neziskových organizací působící v okrese Ústí nad Labem, do projektu s názvem „Inovace studijního oboru Sociální práce“ na Katedře sociální práce, Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně. Na projektu se podílíme jak v rovině praktické, podílíme se na vytvoření pracoviště praxe pro studenty tohoto studijního oboru v naší nadaci, tak v rovině teoretické. Snažíme se v rámci pracovní skupiny formulovat doporučení pro organizace, které by také chtěly odborné praxe poskytovat. Výsledkem projektu, který bude ukončen v roce 2012, by mělo být celkové zlepšení výkonu praxí studentů výše uvedené katedry. Pracovali jste na výzkumu odpovědného a transparentního přístupu firem v regionu. Co tento výzkum přinesl? Na projektu jsme pracovali dva roky, za podpory prostředků z Evropské komise z Bruselu. Projekt se pro nás stal důležitou branou jednak k osvojení tématu Corporate Social Responsibility a ke schopnosti nadace zařadit toto téma do portfolia nabídky služeb našim firemním dárcům. V jeho průběhu se nám rovněž podařilo zformovat skupinu významných místních firem, které signovali „Deklaraci odpovědného firemního dárcovství“, na jejíchž základech stavíme dodnes. A příklad ze současnosti – firma, která nám dlouhodobě poskytovala 10 a 20 tisíc ročně, v rámci své nově vytvořené CSR strategie poskytne letos minimálně 150 tisíc korun na podzimní otevřené grantové kolo nadace. Vidíte v současné legislativě nějaké výrazné nedostatky, které stále zbytečně komplikují život nadacím? Poměrně často se setkávám a komunikuji se svými zahraničními kolegy

z komunitních nadací, především ze střední a východní Evropy. Z možnosti srovnávat legislativu týkající se nadací v těchto zemích jsem opravdu rád, že se v naší legislativě podařilo prosadit řadu významných zákonů, které v jiných zemích zcela chybí nebo jsou nešťastně sepsané. Mám na mysli třeba náš nadační zákon upravující nadaci zřetelně jako majetkový subjekt, o zákonu o NIFu ani nemluvě. Ten, pokud vím, nemá ve světě obdoby. Zároveň se přitom česká legislativa byla schopna vyvarovat, nebo možná poučit, z běžně praktikovaných a dle mého názoru ne úplně vydařených zákonů o daňových asignacích v nejedné z evropských zemí, které sice na jedné straně vytvářejí příležitost nového zdroje příjmu pro neziskové organizace, ale na druhé straně vedou daňové poplatníky k zaměňování participace při nasměrování jejich daňové povinnosti s dárcovstvím. To ale neznamená, že bych si naší legislativu nějak idealizoval, v poslední době jsem trochu nejistý z nového Občanského zákoníku, hlavně z nesmyslného zarámování veřejné prospěšnosti do paragrafů tohoto zákona. Na závěr k mému oblíbenému tématu životního prostředí. Podporujete ochranu sovy pálené v okresech Litoměřice a Teplice. Jak se těmto ohroženým dravcům v současnosti daří? Zase ta mediálně zajímavá sova pálená. Na Litoměřicku se jim díky jeho průmyslovo-zemědělskému charakteru oproti jiným okresům daří dobře. Sdružení TYTO má zde většinou na zemědělských farmách instalováno přes 40 hnízdících budek a v roce 2009 zde bylo do přírody vyvedeno celkem 27 mláďat. Foto Ústecká komunitní nadace

V loňském roce se však jejich počty téměř o polovinu snížily. Příčinu lze dle odborníků hledat v dlouhé zimě, která se postarala mimo jiné i o velký úbytek populace hraboše polního, který tvoří tradiční potravu pro sovu pálenou, což se negativně projevilo na obsazenosti hnízdišť i úspěšnosti hnízdění. A tak si přejme, aby se u nás po letošní zimě počet nových mláďat tohoto chráněného druhu sovy opět zvýšil. Oslovil jsem vás s otázkami jako ředitele Komunitní nadace Euroregionu Labe, ovšem odpovídá mi ředitel Ústecké komunitní nadace. Jak tomu mám rozumět? Odpověď zní: Právě jsme se přejmenovali. Naše komunitní nadace nemění svůj název poprvé. V roce 2004 jsme se rozhodli přejmenovat z Komunitní nadace Ústí nad Labem na Komunitní nadaci Euroregionu Labe. Souviselo to tenkrát především s faktem, že nadace již nějakou dobu působila na území čtyř okresů – Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem a snažila se tuto skutečnost co nejvýstižněji odrazit i ve svém názvu. Vsadili jsme tenkrát na pojem „Euroregion Labe“, u kterého jsme předpokládali, že se vstupem ČR do EU a s rozvojem programů podpory zaměřených na přeshraniční spolupráci vstoupí více do povědomí veřejnosti. Postupem času se však ukázalo, že na jedné straně pojem „euroregion“ mezi lidmi nezakořenil, že mu lidé příliš nerozumí, a na druhé straně, že tento pojem často vytváří konotace s přerozdělováním evropsko-unijních prostředků, s čímž má naše nadace pramálo společného. Proto jsme se rozhodli takřka na den přesně k našim osmnáctým narozeninám změnit opět název nadace, tentokrát tak, jak nás lidé nejčastěji (p)opisují, a sice Ústecká komunitní nadace. Všechny partnery nadace chceme ujistit, že za změnou názvu nadace nestojí žádné změny její obsahové náplně, geografické působnosti či hodnot a principů, na kterých je vystavěna. Rozhovor připravil Dalibor Dostál


6

Téma

Finanèní gramotnost pøinese ovoce dalším generacím

Sociální odpovědnost firem, neboli corporate social responsibility (CSR) odráží poslání firmy a její vazby se společností v nejširším měřítku. Odpovědné společnosti už dnes nemohou na trhu obstát bez aktivního zájmu o sociální prostředí, ve kterém se nachází. CSR se po vzoru vyspělého světa stalo i u nás v České republice samozřejmostí. Stále narůstá počet firem, u kterých se stává společenská odpovědnost automatickou součástí podnikatelských aktivit. Skupina Pioneer Investments je na tomto poli zkušeným hráčem a společenské odpovědnosti se věnuje hned v několika oblastech. Především pak v oblasti vzdělávání a kultury. Za zmínku stojí dlouhodobý projekt realizovaný jak v České republice, tak na Slovensku – Finanční akademie, jehož cílem je zvyšování finanční gramotnosti. DANA ŘEZNÍKOVÁ, ředitelka marketingu a PR Pioneer Investments, nám řekla více. A co Vás vedlo k tomu spustit projekt finančního vzdělávání pro střední školy? Výzkumy týkající se finanční gramotnosti, které byly v posledních letech realizovány na českém trhu ukázaly, že je třeba naši veřejnost vzdělávat. A kde začít? Především u mladých. Ve svém oboru se setkáváme s lidmi, kteří dané problematice nerozumí, a to může způsobovat mnoho komplikací, které by v případě dobře informované společnosti nemusely vznikat. Rozhodně tímto projektem chceme zvýšit finanční gramotnost už u žáků středních škol a jejich teoretickou výuku obohatit o praktické příklady a zkušenosti z praxe. Mohla byste nám stručně popsat, jak v praxi vypadá Finanční akademie? Pro koho je určena?

etapu samostatnosti a vlastní zodpovědnosti za sebe i za své peníze. Sami se budou rozhodovat, jak s nimi naložit. Do projektu zapojujeme odborníky z praxe – naše zaměstnance, kteří navštíví každý měsíc dvě až tři školy v rámci České a Slovenské republiky a přednášejí studentům o tom, jak důležité je umět s penězi rozumně nakládat a jak je třeba myslet na budoucnost.

studenty nejen poučila, ale zároveň pobavila, aby se od těch předchozích trochu odlišila. V červnu jsme ve Vimperku poprvé studentům představili novou flashovou hru, která systémem a grafikou připomíná klasickou školní hru lodě. Jedná se ale o interaktivní kvíz s otázkami z oblasti financí a investic. Studenti s nadšením potápěli soupeřovy lodě pomocí správných odpovědí na různě bodově ohodnocené otázky. Spojili jsme příjemné, Foto Pioneer Investments zábavné s užitečným, a žákům tak výuku finanční gramotnosti zpestřili. Navíc se díky této inovaci mohou nyní zapojit i ti studenti, kteří byli dříve spíše pasivní a do diskuse se moc nezapojovali. Jak jsou na tom středoškoláci se znalostmi z oblasti ekonomiky a financí?

Předně musím říct, že jsem velice mile překvapena znalostmi dnešních dětí. Když to Finanční akademie je ursrovnám se svou generací, my Aleš Izák, senior manažer prodeje a distribuce Pioneer Investments přednáší čena středním školám, nejneměli o světě financí ani zdavimperským studentům v rámci projektu Finanční akademie lépe třetím a čtvrtým ročníleka takové povědomí. Přesto je Jak reagují studenti na přednášky kům gymnázií a odborných obchodních ovšem neustále co zlepšovat. Abychom lidí z praxe, baví je to? a ekonomických škol. Velmi úzce kozjistili hned na začátku, jak na tom stumunikujeme s vedením školy a po spodenti jsou, požádáme je o vyplnění krátlečné dohodě připravíme přednášku kého vědomostního testu, který nám naSetkáváme se především s kladnou včetně interaktivních prvků a soutěží reakcí jak ze strany studentů, tak i kan- značí, jaká je úroveň jejich znalostí. ušitou na míru dané škole. Zjišťujeme, Podle výsledků přednášku přizpůsobutorů. Velmi mě těší, když vidím zájem že někteří ze studentů mívají často jeme a zaměřujeme se na problematické pedagogů o danou problematiku. velmi dobré znalosti z oblasti finančotázky. Většinou se ale na středních škoVšechny školy, které naši spolupráci ních trhů, investování a ekonomiky lách setkáváme s tím, že studenti mají přijmou, mají učitele, kteří projevují záa chystají se v této oblasti i dále vzdějem se sami vzdělávat a následně předá- o problematice alespoň základní povělávat. Právě proto ocení zkušenosti domí, některé pojmy však nedokáží vat zkušenosti a znalosti svým studena praktické informace od odborníků přesně definovat nebo zařadit. Ne tům. Kvitují především spojení teorie, z praxe, které jim oživí jinak statickou všichni si také hned vzpomenou, kdo je kterou sami vyučují, s praxí, kterou látku probíranou z učebnic. Navíc mají současným ministrem financí, či která jim přinášíme my. A studenti? Mnozí možnost s nimi diskutovat a ptát se jich jsou velice vnímaví a vnášejí do disz českých bank je ta centrální. Zajímavé na cokoli, co je zajímá. Pro ty studenty, bývá srovnání studentů obchodních kuse vlastní příspěvky z osobního žikteří se nechystají na vysokou školu, akademií, kteří většinou mají ve výuce vota nebo ještě častěji ze života svých naopak mohou být informace užitečné samostatný předmět zabývající se firodičů. V posledních měsících jsme se pro jejich vstup na trh práce, kdy zahájí nanční gramotností, se studenty z gymsoustředili na to, aby naše přednáška


7 názií, kteří se s něčím podobným setkávají většinou jen v základech společenských věd. Podle jakého klíče navštěvujete jednotlivé školy? Pořád ještě oslovujeme školy zejména my, ale s postupujícím časem nás spokojení ředitelé škol více oslovují sami

a často také chtějí, abychom se k nim v budoucnu znovu vrátili, čemuž se snažíme vyhovět. Oslovit nás může prakticky kdokoli. Náš projekt Finanční akademie je otevřený všem středním školám a samozřejmě je zcela bezplatný.

spět ke zvyšování vzdělanosti národa. Vzdělávací projekty realizuje dnes více společností na českém trhu. Jsou to závody na dlouhou trať. Nicméně systematické a vytrvalé řízení takovýchto projektů přinese ovoce nejen dalším generacím, ale věřím, že ještě i té naší.

Co byste vyzdvihla na závěr? Rozhovor připravil Aleš Izák, Pioneer Investments

Hlavním cílem tohoto projektu je při-

Vzdìlávací projekty Zamìstnanci jsou zlatý poklad kazdé neziskovky Fórum dárců ve spolupráci se svými partnery Nizozemsko-českou obchodní komorou, PwC Česká republika a LMC uspořádalo konferenci pro zástupce českých neziskových organizací, jejímž cílem bylo přinést know-how z komerční sféry z oblasti rozvoje lidských zdrojů do sektoru neziskového. Nad konferencí převzala záštitu vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková a Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Konference na téma rozvoj lidských zdrojù pro NNO Dopady ekonomické krize se projevily v České republice v řadě oblastí. Jednou z nich byla tím pádem i nezisková sféra. Svoji finanční podporu nonprofitním organizacím omezily jak firmy, tak stát. To s sebou přineslo nedozírné důsledky pro neziskové organizace. V první řadě musejí stále hledat další a nové zdroje pro pokračování a zajištění svých veřejně prospěšných Foto Fórum dárců

Úvodní slovo JUDr. Václava Pazáka

aktivit a projektů. Přináší to ale navíc zvýšený tlak na jejich zaměstnance. A zatímco v komerční sféře, již od samého počátku krize, specialisté na oblast rozvoje lidských zdrojů mobilizovali a přinášeli nové přístupy v práci se zaměstnanci, jejich motivaci a podobně, pracovníci neziskových organizací v tomto směru stáli stranou. Jednoduše proto, že málokterá organizace má kapacitu mít v organizaci odborníka, který by se této oblasti mohl věnovat. „To, že odborníci z komerčních firem předají zástupcům českých neziskovek svoje zkušenosti a podělí se s nimi o no-

Foto Fórum dárců Účastníci konference

vinky ze svojí praxe, považujeme za velmi přínosné“, říká Klára Šplíchalová z Fóra dárců. „V oblasti vzdělávání se angažujeme řadu let a v poslední době se ukázalo, že téma rozvoje lidských zdrojů je pro český neziskový sektor velmi živé. Proto jsme se rozhodli uspořádat společně s našimi partnery tuto konferenci, která má za cíl přinést zástupcům neziskového sektoru inspiraci a zkušenosti jejich kolegů z komerční sféry.“ „S Fórem dárců v rámci programu Podpora dobrého podnikání, který přináší komerční know-how zástupcům nekomerčních organizací, spolupracujeme již šest let“, říká Misja den Haan z Nizozemsko-české obchodní komory, „proto je naše partnerství na pořádání této

Foto Fórum dárců Diskutující Pepper de Callier a Ing. Martin Šikýř

konference logickým krokem dlouhodobé spolupráce.“ „Poradenská společnost PwC ČR již tradičně podporuje české neziskové organizace“, vysvětluje Lenka Čábelová, marketingová manažerka PwC, „naším největším bohatstvím jsou znalosti a našim cílem je sdílet je s neziskovými organizacemi. Proto jsme se rozhodli podpořit konferenci, která si klade za cíl naučit pracovníky z NNO, jak směřovat k efektivní práci se svými zaměstnanci a jak být dlouhodobě udržitelné“. Foto Fórum dárců

Odpolední workshop

Bronislava Plesníková ze společnosti LMC k tomu dodává: „Naše firma se dlouhodobě snaží rozvíjet trh práce a nezapomínáme přitom ani na neziskový sektor. Na našem pracovním portálu Jobs.cz provozujeme speciální burzu práce pro neziskovky, kde mohou inzerovat všechny neziskové organizace zdarma. Zároveň tím propojujeme komerční a neziskové pracovní světy. Věříme, že takovéto propojování může obohatit obě strany“. Klára Šplíchalová, Fórum dárců


8

Jak si stojí souèasné èeské nadace? Koncem května uspořádalo Fórum dárců setkání představitelů klíčových českých nadací. Vzhledem k tomu, že nedávno uplynulo dvacet let od novodobého vzniku nadačního sektoru u nás, společně zhodnotili uplynulé období a zaměřili svou pozornost do budoucna, především do oblasti investování. Pozvání přijal pan Tomáš Ježek, který účastníkům přiblížil vznik a záměry Nadačního investičního fondu, který byl jedním z důležitých impulsů pro etablování českého nadačního sektoru. Připomněl nejen své inspirační zdroje, ale také nelehkou cestu k prosazení a následné realizaci celého projektu. Konference se zúčastnili i pan Luděk Niedermayer, ředitel oddělení Consultingu společnosti Deloitte, který zúčastněným připomněl hlavní zásady pro investování v nadačním sektoru. Podal ucelený přehled všech důležitých rozhodnutí, která je třeba udělat na cestě k investování nadačního jmění. Ve své prezentaci provedl účastníky krok za krokem všemi fázemi tohoto procesu a připojil několik důležitých postřehů ze svého působení na pozici viceguvernéra České národní banky.

Nadačního investičního fondu, a akcie, které jsem pro tento fond vyčlenil, prodala, ale výtěžek použila pro stejné účely, jimž měly sloužit akcie NIF, takže cíle původního mého záměru podpořit vznik nezávislého, tj. nadačního sektoru, bylo dosaženo.

TŘI OTÁZKY PRO TOMÁŠE JEŽKA:

Jsem přesvědčen o tom, že český nadační sektor se bude stále více přibližovat nadačním sektorům podobně vyspělých a bohatých zemí, jako je Česko. Určitě ale musí uběhnout ještě hodně času, než se vědomí a vychování českých občanů dostane na úroveň společností, které nám slouží za vzor.

S jakým záměrem jste se kdysi rozhodl vytvořit nadační investiční fond? Počátkem 90. let jsem byl pevně rozhodnut udělat něco, co by pomohlo vzniku nezávislého nadačního sektoru. V roce 1991 se naskytla jedinečná příležitost, když jsem koncipoval zákon č.171/1991 Sb. Do paragrafu 18 tohoto zákona jsem zařadil odstavec 2., bod 6., podle něhož lze majetek FNM použít k převodu na Nadační investiční fond pro účely podpory nadací. Jako ministr odpovědný za přípravu nabídky majetku pro kupónovou privatizaci jsem

Foto Fórum dárců doc. Tomáš Ježek

pak rozhodl, že z každé akciové společnosti určené ke kupónové privatizaci ve druhé vlně se vyjme 1 % akcií, které se vloží do Nadačního investičního fondu. Vláda, která vzešla z voleb roku 1992, se sice nepostarala o založení

Jak vidíte situaci českých nadací dnes? Dnešní nadace už působí ve standardním institucionálním prostředí. Z povahy věci nemohou počítat s tím, že by se mohla opakovat situace z počátku 90. let, kdy stát jednorázově podpořil vznik nadačního sektoru. Dnešní nadace se musí spoléhat jen na sebe, na svoje schopnosti přesvědčit veřejnost o bohulibosti svých záměrů. Jaké bude podle vás další směřování nadačního sektoru u nás?

TŘI OTÁZKY PRO LUĎKA NIEDERMAYERA: Jakým klíčovým problémům podle Vás čelí správci nadačního jmění? První problém může představovat skutečnost, že správa peněz je spíše činnost přisuzovaná finančníkům a ne společnostem, které se nesnaží dosahovat zisku a podporovat různé společensky potřebné aktivity. Proto se může stát, že orgány nadací nepovažují tuto činnost za klíčovou, nemají na ni zdroje ani peněžní ani lidské. Ovšem ve skutečnosti by bylo žádoucí, aby správa nadačních jmění ze strany nadací nebyla o nic méně profesionální a „vědomá“, než je tomu u finančních institucí. Vždyť zhodnocení jmění ovlivňuje možný rozsah činnosti v budoucnu a profesionalita ve fungování nadace, tedy i správy peněz je to, co může přilákat nové donory. Jak si podle Vás stojí české nadace ve srovnání s těmi zahraničními? To si netroufám posoudit, nicméně mé letmé zkušenosti v této oblasti nazna-

Foto Fórum dárců RNDr. Luděk Niedermayer

čují, že v zemích, kde mají nadace dlouholetou tradici je kvalita či transparence správy peněz velmi vysoká. Jaká je podle Vás role tradičního dárce v 21. století? Myslím, že v tomto ušla naše společnost v minulých letech velký kus cesty a lidé či firmy jsou ochotni tento sektor podporovat. Je to jistě dobré pro vývoj společnosti, zároveň však chtějí mít donoři jistotu, že jejich peníze jdou nejen na „dobrou věc“, ale i správa peněz, volba prostředků a celé fungování těchto společností je na vysoké profesionální úrovni. Myslím, že takovéto nadace či společnosti budou s to získávat peníze i v budoucnu s tím, že ochota donorů bude vždy dost odvislá od vývoje ekonomiky a v časech poklesu ekonomiky bude jejich ochota k darům vždy klesat. Dále na konferenci zaznělo několik příspěvků z úst expertů finančních společností. Petr Holeček z České spořitelny na praktických příkladech vysvětlil důležitost použití statistických a pravděpodobnostních optimalizačních modelů, Petr Šimčák z Pioneer Investments se věnoval investičním výhledům do budoucna a Petr Frolík z F-nadace promluvil na téma investování do nemovitostí. V závěrečné diskusi měli účastníci možnost podělit se o svůj pohled na aktuální dění v nadačním sektoru a načerpat mnoho inspirativních rad a doporučení od přítomných expertů. Kateřina Benešová, Fórum dárců


9


Foto Isifa

10

Profil

Nadace na ochranu zvíøat

Krokodýlí farmy do Èeska nepatøí Pomoc člověka v Česku nepotřebují jen poraněná zvířata z volné přírody, ale také ta, která žijí v nevyhovujících podmínkách spolu s lidmi. Jedním z důvodů je přerušená tradice soukromého zemědělství během socialistické éry.

Obnovu soukromého farmářství provázejí čas od času případy, kdy majitelé neumějí se zvířaty zacházet nebo nemají dost peněz a zvířata pak trpí. „V poslední době jsme řešili například problém závažného zanedbání péče o hospodářská zvířata v obci Všenory, kde byla v hospodářském objektu soukromého zemědělce nalezena mrtvá zvířata ve značném stupni rozkladu, chovatel dále nezajistil veterinární péči nemocnému zvířeti, které následkem toho uhynulo. Tento případ řešil příslušný krajský inspektorát Státní veterinární správy ČR a také Policie ČR“, popisuje nedávnou zkušenost ředitelka Nadace na ochranu zvířat Eva Hodek. Nadace podala na státní zastupitelství trestní oznámení pro podezření ze spáchánít trestného činu týrání zvířat podle zákona na ochranu zvířat proti týrání. Především poté, co nadace případ zveřejnila v médiích, došlo k výrazné nápravě a situace zvířat poté začala vypadat výrazně lépe. Nadace proto případ i nadále sleduje. Pro zvířata se zároveň objevují i nové hrozby. Jednou z nich je snaha některých podnikatelů provozovat v Česku krokodýlí farmy. Právě Nadace na ochranu zvířat toto téma otevřela a snaží se snahy o komerční využívání těchto zvířat v tuzemsku zastavit. „V našich podmínkách není důvod pro chování vzácných a ohrožených druhů zvířat na farmách pro hospodářské a jateční účely, jelikož tu máme dostatek hospodářských zvířat určených pro tyto potřeby. Krokodýli jsou na území České republiky, stejně jako v jiných členských státech ES, chována výhradně v zájmových chovech a zoologických zahradách“, říká Eva Hodek a pokračuje: „Proč by měla být tato zvířata v České republice jako jediné zemi Evropské unie chována na hospodářské využití, když se jedná o živočichy podléhají režimu CITES? Proč by tato zvířata měla být chována a porážena za účelem hospodářské produkce? Je to nejen nadbytečné, ale také neetické.“ Chovy v ČR

byly podle ředitelky nadace zakládány jako zájmové, a všichni chovatelé museli počítat s tím, že zvířata dorostou do „jateční váhy,“ budou „ze své povahy agresivní“ a mohou jim „hrozit zvýšená bezpečnostní rizika pro chovatele a personál manipulující s takovým krokodýlem“. Právě tyto argumenty se totiž objevují při zdůvodňování projednávaného návrhu vyhlášky o veterinárních požadavcích na porážení krokodýlů, proti kterému Nadace na ochranu zvířat vystupuje. „Považujeme to za samoúčelné a zavádějící. Proč si tato zvířata chovatelé pořizovali, proč nezvážili veškerá rizika spojená s jejich chovem? Za jakým účelem si jeden z chovatelů, Agrodružstvo Jevišovice, pořídil 250 krokodýlů nilských? Za účelem zájmového chovu zoologických zvířat asi velmi těžko, se zajímavými příjmy z krokodýlí turistiky také nemohl počítat. Na tomto případě lze ilustrovat, že zvířata byla pořízena za účelem pozdějšího hospodářského využití na maso a kůži, což byl od začátku původní podnikatelský záměr, pro nějž se až v současnosti připravuje právní norma, která jej umožní realizovat“, vysvětlila Eva Hodek, proč organizace vystupuje proti návrhu vyhlášky i plánům na porážení krokodýlů v Česku a odmítá další zpracování masa a živočišných produktů pocházejících z krokodýlů na území České republiky. „Z příkladu farmy krokodýlů vyplývá, , že chov je nejdříve ,v tichosti tolerován jako výrobní podnikatelská jednotka, bez ohledu na to, zda lze finální produkt získat v souladu s podmínkami platných právních předpisů. Následně je teprve hledána argumentace, která zdůvodní i účelovou tvorbu předpisů. Při takovém přístupu se může absurdně stát, že bude zaveden „farmový chov vlků“ (chov psů pro účely získávání kožek již EU zakázala) a po jejich početním nárůstu bude vytvářen předpis pro jejich jatečné využití a využití „vzácných kožek“ a „exotického atraktivního druhu masa“, které bude požadovat extravagantní movitý spotřebi-

tel“, ukazuje ředitelka nadace na absurditu postupu v případě krokodýlů. Podporu potřebují nejen exotičtí krokodýli, ale také psi a kočky z útulků pro opuštěná zvířata. Na ty je směrována pomoc z kampaně „Pomozte naplnit misky v útulcích.“ Její předchozí dva ročníky z let 2009 a 2010 pořádala Nadace na ochranu zvířat ve spolupráci se společností Mars Czech, výrobcem krmiv značek Pedigree a Whiskas. Na osvědčenou spolupráci naváže nadace i letos. „Jsme rádi, že již třetím rokem pokračujeme v této prospěšné kampani, která pomáhá útulkům pro opuštěná domácí zvířata v České republice. Koncepce a mechanika kampaně zůstává stejná jako v předešlých letech, což znamená, že na základě dotazníkového průzkumu mezi útulky a výsledků programu kontrol Státní veterinární správy ČR, budou vybrány útulky, jimž bude bezplatně přerozděleno krmivo značek Pedigree a Whiskas“, říká Eva Hodek. Dotazníkový průzkum realizovaný Nadací na ochranu zvířat sleduje zejména kapacitu útulků a její naplněnost, počty přijatých a vydaných zvířat, podmínky a postup při příjmu a vydávání zvířat. Sleduje i péči o zvířata, jejich evidenci, finanční zabezpečení a materiální vybavení útulků. Výběr útulků k podpoře krmivem opět provede, a to na základě vyhodnocení dotazníkového průzkumu, výběrová komise složená z nezávislých odborníků. Loni bylo vybráno celkem 23 útulků, jimž společnost Mars Czech předala více než 40 tun suchého krmiva pro kočky a psy. připravil Dalibor Dostál


11

Nadace v regionu

Koncert pro Domov dobré vùle

Foto www.thetaptap.cz

Nadační fond Slunce pro všechny uspořádal v Nouzově, ve čtvrtek 27. 5. 2011, koncert pro Domov dobré vůle. Přestože se slunce schovalo za deštivé mraky, atmosféru prohřála skupina Inflagranti. Dívčí smyčcové trio s doprovodem dokázalo svým temperamentním pojetím klasických i současných autorů roztančit přítomné. Následoval orchestr Jedličkova ústavu v Praze The Tap Tap. Talentovaní a dnes už dobře známí hudebníci se za skvělé písně i orchest-

rálky dočkali zasloužených ovací. Do ouška, neboli „unplugged“ zahrál nadšenému publiku Michal Hrůza s kapelou Hrůzy, který se svým vystoupením postaral o zlatý hřeb večera.Všichni umělci vystoupili bez nároku na honorář a za to jim patří naše díky. Výtěžek koncertu byl věnován na provoz Domova dobré vůle. Děkujeme všem návštěvníkům. Více informací na www.slunce.info.

Orchestr The Tap Tap

PALIA CUP Nadační fond Umění doprovázet uspořádal ve dnech 3.–5. června 2011 již V. ročník relaxačního víkendu s tenisovým turnajem PALIA CUP 2011. Jeho účastníci se už tradičně setkali v Litohoři u Moravských Budějovic a prožili zde krásný víkend plný pohody a dobré nálady. „Tuto akci pořádáme pro pracovníky z oblasti paliativní a hospicové péče a slouží především k prevenci syndromu vyhoření. Mohou se jí zúčastnit nejen aktivní hráči tenisu, ale všichni, kteří mají chuť se setkat se svými kolegy, popovídat si, odpočinout, pobavit se“, říká o turnaji PALIA CUP Hana Haráková, zakladatelka nadačního fondu. Víkend je již tradičně zahájen posezením při kytaře a táborákem, sobota patří tenisovému turnaji a dalším sportovním aktivitám. „Vyvrcholením našeho setkání je sobotní taneční zábava a country bál se skupinou Duha z Moravských Budějovic, na který se všichni účastnici každoročně velice těší a také si ho báječně užijí“, dodává zakladatelka fondu. Kromě finanční a materiální pomoci stávajících a nově vznikajících hospiců podporuje nadační fond také projekty zaměřené na vzdělávání odborného personálu, jejichž součástí jsou i pravidelná mimopracovní setkání, na nichž mají zaměstnanci hospiců možnost se navzájem blíže poznat, vyměnit si své pracovní zkušenosti a zároveň načerpat další síly pro jejich velmi náročné a záslužné povolání.

Foto NF Umění doprovázet

Foto NF Umění doprovázet


12

Dobré zpravy Agassiho raketa byla pro Konto Bariéry vydrazena za 200 tisíc

Fotografové zaostøili na Jizerky Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor vyhlásila počátkem dubna fotosoutěž s příznačným názvem Zaostřeno na Jizerky. Do uzávěrky dorazilo přes 200 fotografií od více než 50 autorů. Jsme velice rádi, že je mezi lidmi o Jizerské hory stále značný zájem a že je zde stále na co koukat a co fotit. Fotky nyní vyhodnotí odborná porota a vybrané snímky poputují na říjnovou výstavu v Krajské vědecké knihovně v Liberci. V listopadu se přesunou do prostor obchodního centra Fórum, kde se představí veřejnosti. Z těch nejlepších bude sestaven kalendář na rok 2012. Součástí říjnové vernisáže bude i aukce fotografií, jejíž výtěžek bude věnován na projekty pomáhající Jizerským horám. Zároveň bude, ve spolupráci s Libereckým deníkem, po celou dobu letních prázdnin probíhat na internetu hlasování široké veřejnosti, ze kterého vzejde vítěz diváckého ceny.

Foto Nadace Charty 77 – Konto Bariéry

Částku 200 tisíc korun vynesla dobročinná aukce, v níž se na portálu iDNES.cz dražila tenisová raketa a triko Andre Agassiho s podpisem. Agassi se, společně se svou ženou Stefi Grafovou, 7. června zúčastnil tenisové exhibice v Praze. Cenný sportovní artikl koupil Andrej Babiš, jeden z nejbohatších Čechů. Výtěžek podpoří sportovní projekt Konta BARIÉRY Sport bez bariér. „Částka je to perfektní, po dražbě dresu Barbory Špotákové a kombinézy Martiny Sáblíkové nám sportovní hvězda opět pomohla získat peníze pro ty, kteří je opravdu moc potřebují“, ocenila výsledek charitativní aukce ředitelka Konta BARIÉRY Božena Jirků.

Foto Jizerské srdce

Autor Vítězslav Hudský

Dar pomohl hospici zakoupit elektricky ovládané sprchové køeslo Finanční dar ve výši 115 tisíc korun předali ve čtvrtek 19. května 2011 zástupci Nadačního fondu Umění doprovázet Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích. Ten z daru zakoupil elektricky ovládané sprchové křeslo CARENDO, které značně usnadňuje péči o těžce nemocné pacienty hospice. „Toto sprchové křeslo umožňuje ošetřujícímu personálu pracovat velmi pohodlně a je neocenitelnou pomůckou v péči o naše pacienty“, říká Robert Huneš, ředitel prachatického hospice. „Umožňuje bezpečný přesun pacienta do křesla a provádění základních hygienických úkonů – od sprchování až po oblečení pacienta. Jeho zakoupením se zvýší nejen kvalita poskytované péče, ale také dochází k eliminaci zdravotních rizik u sestřiček, které se o pacienty starají“, dodává ředitel hospice.

Foto NF Umění doprovázet


13

Dobré zpravy

Nadace EURONISA na golfu

Kavárna a výstava POTMÌ Na Ovocném trhu v Praze byla v červnu více než dva týdny otevřena Kavárna POTMĚ, ve které v naprosté tmě obsluhovali nevidomí. Originální kavárna je místem, kde se role vidících a nevidících na chvíli vymění. Místem, kde se můžete s plnou důvěrou spolehnout na umění lidí, kteří se ve tmě pohybují s nebývalou lehkostí. V sousedství kavárny byla letos nově otevřena také historicky první fotografická Výstava POTMĚ s názvem „Jsme stejní?“ Fotografie kavárníků, které doposud skrývala tma, si návštěvníci mohli prohlédnout baterkou. Kavárnu POTMĚ pořádal Nadační fond Českého rozhlasu již posedmé a její výtěžek, stejně jako výtěžek Výstavy POTMĚ, je určen do sbírky Světluška na pomoc nevidomým dětem a dospělým.

Dne 4. června 2011 pořádala skupina Regie Radio Music na golfovém hřišti v Liberci Machníně turnaj pro své partnery. Nadace EURONISA byla přizvána, aby na 9. jamce prodávala golfistům hrFoto Nadace Euronisa níčky s potiskem. Velké finále nastalo po skončení turnaje, kdy došlo na dražbu dresů Bílých Tygrů a Slovanu Liberec. Ani náhlá průtrž mračen dražitele neodradila a oba dresy, za celkovou cenu 7 200 korun, si odnesli jejich noví majitelé. Děkujeme všem, kteří na turnaji podpořili nadaci a přispěli tak na rozvoj sociálních a charitativních aktivit v regionu. Celková získaná částka činí úžasných 27 080 korun.

Foto NF Českého rozhlasu

Nadace Partnerství rozdìlila 610 tisíc korun Pro pøírodu Mezi osm projektů přispívajících k obnově krajinného rázu, přírodních i kulturních hodnot krajiny a zvyšování biodiverzity rozdělila Nadace Partnerství celkem 610 tisíc korun. Díky těmto grantům nazvaných Pro přírodu získají peníze na svou ochranu například vzácná užovka stromová, břehule říční (pták dříve hnízdící v kolmých říčních stěnách) nebo netopýři vázaní na lidská obydlí. Nadační příspěvky pomohou také obnovit aleje podél cest a cyklostezek nebo staré ovocné sady.

www.nadacepartnerstvi.cz

Foto Tomáš Duba


14

Dobré zpravy Prestizní Cena Josefa Vavrouška zná svého laureáta Cenu Josefa Vavrouška obdržel letos architekt a odborník na územní plánování Martin Říha. Již po patnácté tak Nadace Partnerství a Nadace Charty 77 ocenily konkrétní činy pro zdravé životní prostředí a udržitelný rozvoj. Slavnostní vyhlášení se uskutečnilo u příležitosti Světového dne životního prostředí 6. června 2011 v prostorách Národního technického muzea v Praze. Porota ocenila Říhovu celoživotní usilovnou práci při prosazování principů udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí v oblasti územního rozvoje a také snahu o ochranu obcí Severních Čech před rozpínáním těžby hnědého uhlí.

Tisková konference na podporu kampanì Odsouzeni.cz Iniciativa za rozvoj náhradní rodinné péče uspořádala 31. května v Praze tiskovou konferenci na podporu kampaně ODSOUZENI.cz. Na setkání promluvili zástupci iniciativy z Nadačního fondu J&T a Asociace náhradních rodin ČR, klinický psycholog Radek Ptáček a poslankyně Jitka Chalánková, kteří obhajují změnu zastaralého systému péče o ohrožené děti v naší zemi. Svou podporu vyjádřili patroni kampaně z řad známých osobností, mezi nimiž nechyběla Alice Nellis, Jitka Schneiderová, David Švehlík, Pavel Liška, Martin Myšička nebo Ester Janečková. Informace o akci a podrobnosti najdete na www.odsouzeni.cz.

Foto Nadační fond J&T

Foto archiv Nadace Partnerství Martin Říha, laureát Ceny Josefa Vavrouška a Eva Vavroušková, členka poroty

ì z golfového turnaje handicapovaných pøispìje Výtìzek na konto Sport bez bariér a do Kladrub Konto BARIÉRY ve spolupráci s Českou golfovou asociací handicapovaných a dalšími partnery uspořádalo 21. a 22. 5. v areálu Darovanského dvora první Mezinárodní golfový turnaj handicapovaných. Zúčastnili se profesionální handicapovaní hráči ze zahraničí i z České republiky, a zároveň zdraví golfoví nadšenci včetně známých osobností.

Zvítězil nevidomý Kurt Lirussi. Výtěžek z turnaje použilo Konto BARIÉRY na nákup speciálního vozíku Paragolfer. Vozík slavnostně předala ředitelka Konta BARIÉRY, Božena Jirků, zástupkyni Rehabilitačního ústavu v Kladrubech. Projekt Sport bez bariér získal šek od společnosti Fortuna na 500 tisíc korun. Nadace Charty 77 – Konto Bariéry


15

Benefitní program Fóra dárcù

Fórum dárcù startuje PROGRAM BENEFITÙ pro svoje èlenské organizace Levnější kancelářské potřeby, počítače nebo odborná literatura. To jsou hlavní přínosy nového programu benefitů, který pro své členy připravilo Fórum dárců. Cílem tohoto projektu je především zlevnit provozní náklady související s chodem kanceláře a administrativy. Fórum dárců se tak snaží napomáhat svým členům ke snižování podílu provozních nákladů na celkovém objemu jejich hospodaření. Díky programu tak mohou členové Fóra dárců ušetřit i několik tisíc korun ročně, samozřejmě v závislosti na velikosti organizace a náročnosti jejího provozu. V první fázi jsme v rámci programu benefitů uzavřeli partnerství se třemi subjekty:

A jaká je dohodnutá výše slev?

OTTO OFFICE v oblasti papíru a kancelářských potřeb, HEWLETT PACKARD v oblasti výpočetní techniky,

OTTO OFFICE

nakladatelství GRADA v oblasti odborných publikací.

– 10 %

Škála nabízených produktů je přitom ještě širší. OTTO Office ve svém sortimentu nabízí také základní čistící prostředky, vybavení pro úklid, některé potraviny, kancelářský nábytek nebo svítidla. Hewlett Packard kromě vlastní výpočetní techniky nabízí rovněž software. Již při startu tak program benefitů nabízí členským subjektům rozsáhlou nabídku pro chod kanceláře. Velmi důležité je, že slevy mohou čerpat nejenom nadace a nadační fondy, ale také všichni jejich zaměstnanci. Program benefitů se bude Fórum dárců i do budoucna snažit dále rozšiřovat tak, aby v něm členské organizace našly slevy na co nejširší spektrum produktů a služeb, které ke svojí práci potřebují. Samozřejmě budeme rádi, když nám k programu benefitů pošlete svoje tipy a návrhy. O programu benefitů budeme pravidelně informovat prostřednictvím Bulletinu Fóra dárců, v němž budeme představovat také nové partnery tohoto projektu. Členové Fóra dárců pak budou o speciálních slevách u jednotlivých partnerů informováni v členské sekci webových stránek Fóra dárců případně prostřednictvím e-mailu.

Hlavním partnerem Bulletinu FD je Pioneer Investments ÈR

plus vyšší slevy v rámci speciálních akcí

D HEWLETT PACKAR

– 25 % formou pravidelné speciální nabídky na různé produkty

NAKLADATELSTVÍ GRADA

– 15 %


16

Kalendáø

Akce v roce 2011 ZÁØÍ 2011

TURNÉ ZAHOĎ MOBIL – Mistrovství ČR v hodu mobilem

20.09. od 10 hodin

Kulturně-osvětová akce na podporu recyklace a sběru elektroodpadu pořádané neziskovou organizací ASEKOL. Zároveň se jedná o Mistrovství ČR v hodu mobilem, na němž se soutěží o luxusní telefony společnosti SAMSUNG. V rámci akce, která objíždí třináct velkých měst po celé České republice, se od lidí vybírají především mobilní telefony a různé elektrospotřebiče. Ty jsou pak v rámci projektu Věnuj mobil, předávány dětem z dětských domovů a nadačnímu fondu Lejly Abbasové Asante Kenya, který je vozí dětem do Keni.

Diskuze se zúčastní zástupci Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu ČR, odborníci z MŠMT, dětský psycholog, ředitelé praktických škol, ZŠ, které integrují děti se specifickými vzdělávacími potřebami a novináři.Cílem je rozpoutání diskuze na toto téma, porovnání úhlů pohledu, výměna zkušeností z praxe... Podrobnější informace o celém projektu vám podá MUDr. Patricie Jirků – Nadace Charty 77 – Konto Bariéry. Kulatý stůl je určen převážně pro ty zájemce, kteří se danou problematikou zabývají.

TURNÉ ZAHOĎ MOBIL 2011 OSTRAVA Masarykovo náměstí

7. září

OLOMOUC Horní náměstí

Kulatý stůl – diskuze na téma „Integrace a inkluze dětí se specifickými vzdělávacími potřebami“ Místo konání: Zaháňský salónek Senátu ČR

Více informací na www.zahodmobil.cz.

6. září

Novinky

22.09.

Vyhlášení výsledků soutěže Nadace Partnerství – Cesty městy Místo konání: Napajedla

13. září

BRNO Moravské náměstí

14. září

JIHLAVA Masarykovo náměstí

20. září ZLÍN Náměstí míru

V celostátní soutěži Cesty městy se letos utká 32 měst. Do letošního 10. ročníku soutěže Cesty městy pořádané Nadací Partnerství poslaly své zástupce všechny kraje ČR. Obce chtějí ukázat, jak reagují na neustále rostoucí intenzitu automobilové dopravy a představit své recepty na zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Během července navštíví a posoudí projekty zástupci hodnotící komise. Výsledky vyhlásí Nadace Partnerství 22. září 2011(konec Evropského týdne mobility) v Napajedlech, která se stala jedním z výherců předchozího ročníku. Bližší informace o soutěži a slavnostním vyhlášení výsledků najdete na: www.nadacepartnerstvi.cz www.partnerstvi.cz.

Elektornický Bulletin Fóra dárců – časopis pro nadace a nadační fondy. Vydává Fórum dárců, o. s., Štěpánská 61, 116 02 Praha 1, tel.: 224 215 385, e-mail: donorsforum@donorsforum.cz, kontaktní osoba pro doručování příspěvků: Alena Prokopová, e-mail: prokopova@donorsforum.cz, grafické zpracování: Ivan Prokop, Jaroslav Skokan.

www.donorsforum.cz


BULLETIN 5/2011